Array ( [0] => 14661108 [id] => 14661108 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Rumunsko [uri] => Rumunsko [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Rumunsko je stát ve východní Evropě, který se nachází v jihovýchodní části kontinentu. Sousedí s Ukrajinou na severu, Moldavskem na severovýchodě, Bulharskem na jihu, Srbskem na západě a Maďarskem na západním a severozápadním okraji. Země má rozlohu více než 238 tisíc čtverečních kilometrů a žije zde přibližně 19,3 milionu obyvatel. Rumunsko má rozmanitou krajinu, která zahrnuje Karpaty na severu, výběžky Velké dunajské nížiny na jihu a černomořské pobřeží. Na území země se nachází také množství chráněných území a národních parků, které zahrnují jedinečné ekosystémy a biodiverzitu. Historie Rumunska sahá do dávné minulosti, kdy bylo osídleno Thráky, Daky a dalšími starověkými kulturami. Později se stalo součástí Římské říše a následně Byzantské říše. V průběhu středověku se zde usadili Maďaři, následovaní Osmanskou říší. V roce 1859 se Moldavsko a Valašsko sjednotily a vytvořily moderní Rumunsko, které se stalo samostatnou monarchií. Během 20. století bylo Rumunsko svědkem turbulentních událostí, včetně obou světových válek a komunistického režimu. V roce 1989 probíhala rumunská revoluce, která přinesla pád komunistického diktátora Nicolae Ceauşesca a ukončení režimu. Dnes je Rumunsko parlamentní republikou s prezidentským systémem vlády. Ekonomika země je založena zejména na průmyslu, zemědělství a cestovním ruchu. Turisté sem přicházejí za přírodními krásami, historickými památkami a kulturním dědictvím. Rumunsko je také členem Evropské unie, NATO a dalších mezinárodních organizací. Země se aktivně účastní evropských a světových záležitostí a rozvíjí spolupráci s jinými státy. [oai] => Rumunsko je stát ve východní Evropě, který se nachází v jihovýchodní části kontinentu. Sousedí s Ukrajinou na severu, Moldavskem na severovýchodě, Bulharskem na jihu, Srbskem na západě a Maďarskem na západním a severozápadním okraji. Země má rozlohu více než 238 tisíc čtverečních kilometrů a žije zde přibližně 19,3 milionu obyvatel. Rumunsko má rozmanitou krajinu, která zahrnuje Karpaty na severu, výběžky Velké dunajské nížiny na jihu a černomořské pobřeží. Na území země se nachází také množství chráněných území a národních parků, které zahrnují jedinečné ekosystémy a biodiverzitu. Historie Rumunska sahá do dávné minulosti, kdy bylo osídleno Thráky, Daky a dalšími starověkými kulturami. Později se stalo součástí Římské říše a následně Byzantské říše. V průběhu středověku se zde usadili Maďaři, následovaní Osmanskou říší. V roce 1859 se Moldavsko a Valašsko sjednotily a vytvořily moderní Rumunsko, které se stalo samostatnou monarchií. Během 20. století bylo Rumunsko svědkem turbulentních událostí, včetně obou světových válek a komunistického režimu. V roce 1989 probíhala rumunská revoluce, která přinesla pád komunistického diktátora Nicolae Ceauşesca a ukončení režimu. Dnes je Rumunsko parlamentní republikou s prezidentským systémem vlády. Ekonomika země je založena zejména na průmyslu, zemědělství a cestovním ruchu. Turisté sem přicházejí za přírodními krásami, historickými památkami a kulturním dědictvím. Rumunsko je také členem Evropské unie, NATO a dalších mezinárodních organizací. Země se aktivně účastní evropských a světových záležitostí a rozvíjí spolupráci s jinými státy. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - stát [1] => | genitiv = Rumunska [2] => | úřední název česky = Rumunsko [3] => | úřední název = România [4] => | vlajka = Flag of Romania.svg [5] => | velikost vlajky = 110px [6] => | článek o vlajce = Rumunská vlajka [7] => | znak = Coat of arms of Romania.svg [8] => | velikost znaku = 90px [9] => | článek o znaku = Státní znak Rumunska [10] => | hymna = Deșteaptă-te, române! [11] => | článek o hymně = Rumunská hymna [12] => | motto = [13] => | článek o mottu = [14] => | motto překlad = [15] => | mapa umístění = EU-Romania.svg [16] => | velikost mapy = 290px [17] => | hlavní město = [[Bukurešť]] [18] => | rozloha = 238 397 [19] => | rozlmisto = 81 [20] => | procent vody = 3 [21] => | nejvyšší hora = [[Moldoveanu]] [22] => | výška nejvyšší hory = 2 544 [23] => | čas = +2 [24] => | počet obyvatel = 19 051 562 [25] => | obyvmisto = 63 [26] => | obyvatelé aktuální k = 2023 [27] => | hustota = 82 [28] => | hustmisto = 136 [29] => | HDI = 0,821 [30] => | HDIvývoj = pokles [31] => | HDIvýše = vysoký [32] => | HDI aktuální k = 2021 [33] => | HDImísto = 53 [34] => | jazyk = [[rumunština]], regionálně [[maďarština]], [[němčina]] a další jazyky národnostních menšin [35] => | národnosti = [[Rumuni]] (89,3%), [[Maďaři]] (6 %), [[Romové]] (3,4 %), ostatní (1,2 %) [36] => | náboženství = [[křesťanství]]: převážně [[Pravoslaví|pravoslavné]], též [[Protestantismus|evangelické]], [[Řeckokatolická církev|řeckokatolické]], [[Římskokatolická církev|římskokatolické]] [37] => | státní zřízení = [[poloprezidentská republika]] [38] => | datum vzniku = [[9. květen|9. května]] [[1877]] [39] => | způsob vzniku = odtržením od Osmanské říše [40] => | funkce1 = Prezident [41] => | vládce1 = [[Klaus Iohannis]] [42] => | funkce2 = Předseda vlády [43] => | vládce2 = [[Marcel Ciolacu]] [44] => | měna = [[rumunské leu]] [45] => | kód měny = RON [46] => | HDP/ob. = 41 029 [47] => | HDP/ob.misto = 50 [48] => | HDP aktuální k = 2023 [49] => | Gini = 34,3 [50] => | Gini aktuální k = [[2021]] [51] => | ison = 642 [52] => | iso3 = ROU [53] => | iso2 = RO [54] => | mpz = RO [55] => | předvolba = +40 [56] => | doména = ro [57] => | commonscat = Romania [58] => | soubor hymny = Desteapta-te, romane!.ogg [59] => }} [60] => '''Rumunsko''' ({{Vjazyce2|ro|''România''}}) je [[stát]] na pomezí [[Střední Evropa|střední]], [[Východní Evropa|východní]] a [[Jihovýchodní Evropa|jihovýchodní Evropy]].{{Cite web|date=|title=U.N. Classification of Geographic Regions|url=https://unstats.un.org/unsd/methodology/m49/|access-date=2023-08-29|website=United Nations Statistics Division}}{{Cite web|date=2022|title=The OECD and South-East Europe|url=https://www.nationsonline.org/oneworld/map/central-europe-map.htm|website=OECD}} Na severu a východě sousedí s [[Ukrajina|Ukrajinou]], na západě s [[Maďarsko|Maďarskem]], na jihozápadě se [[Srbsko|Srbskem]], na jihu s [[Bulharsko|Bulharskem]], na východě s [[Moldavsko|Moldavskem]] a na jihovýchodě s [[Černé moře|Černým mořem]]. Geograficky je země tvořena převážně [[Karpaty]], [[Dunaj|Dunajem]] s [[Podunají|Podunajím]] a [[Delta Dunaje|deltou Dunaje]] a pobřežím Černého moře,{{cite web|title=Romania Geography|url=http://www.aboutromania.com/geography.html|archive-url=https://web.archive.org/web/20150328120717/http://www.aboutromania.com/geography.html|archive-date=28 March 2015|access-date=4 April 2015|publisher=aboutromania.com}} má převážně [[kontinentální podnebí]]. Rumunsko má rozlohu 238 397 km2 a žije v něm 19 milionů obyvatel; je dvanáctou největší zemí Evropy a [[Seznam členských států Evropské unie podle počtu obyvatel|šestým nejlidnatějším]] členským státem [[Evropská unie|Evropské unie]]. Jeho hlavním a [[Seznam měst v Rumunsku|největším městem]] je [[Bukurešť]], následují [[Kluž]], [[Jasy]], [[Constanța]], [[Temešvár]], [[Brašov]], [[Craiova]] a [[Galați]]. [61] => [62] => Osídlování území dnešního Rumunska začalo v [[Mladý paleolit|mladším paleolitu]], následovaly písemné doklady o [[Dácie|království Dácie]], jeho dobytí a následné [[Romanizace (kultura)|romanizaci]] [[Římská říše|Římskou říší]] v [[Pozdní antika|pozdní antice]]. Moderní rumunský stát vznikl v roce 1859 [[Personální unie|personální unií]] podunajských [[Spojená knížectví|spojených knížectví]] [[Moldávie]] a [[Valašsko (Rumunsko)|Valašska]]. Nový stát, od roku 1866 oficiálně nazývaný Rumunsko, získal nezávislost na [[Osmanská říše|Osmanské říši]] v roce 1877. Během [[První světová válka|první světové války]], po vyhlášení [[Neutralita|neutrality]] v roce 1914, bojovalo Rumunsko od roku 1916 po boku [[Státy Dohody|spojeneckých mocností]]. Po skončení války se [[Bukovina (země)|Bukovina]], [[Besarábie]], [[Sedmihradsko]] a části [[Banát|Banátu]], [[Krišana|Krišany]] a [[Maramureš (region)|Maramureše]] staly součástí [[Rumunské království|Rumunského království]].{{Cite web|url=https://europecentenary.eu/romania-during-the-period-of-neutrality/|title=Romania during the period of neutrality|last=Stoleru|first=Ciprian|date=13 September 2018|website=Europe Centenary|language=en-US|access-date=4 March 2020}} V červnu až srpnu 1940 bylo Rumunsko v důsledku [[Pakt Ribbentrop–Molotov|paktu Molotov-Ribbentrop]] a [[Druhá vídeňská arbitráž|druhé vídeňské arbitráže]] nuceno postoupit Besarábii a severní Bukovinu [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]] a severní Sedmihradsko Maďarsku. V listopadu 1940 Rumunsko podepsalo [[Trojdohoda|Trojdohodu]] a následně v červnu 1941 vstoupilo do [[Druhá světová válka|druhé světové války]] na straně [[Osa Berlín–Řím–Tokio|Osy]], kde bojovalo proti Sovětskému svazu až do srpna 1944, kdy se připojilo ke [[Spojenci (druhá světová válka)|Spojencům]] a získalo zpět [[Severní Sedmihradsko]]. Po válce a okupaci [[Rudá armáda|Rudou armádou]] se Rumunsko stalo [[Rumunská socialistická republika|socialistickou republikou]] a členem [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]]. Po [[Rumunská revoluce|revoluci v roce 1989]] zahájilo Rumunsko přechod k [[Demokracie|demokracii]] a [[Tržní ekonomika|tržnímu hospodářství]]. [63] => [64] => Rumunsko je [[Vyspělá země|vyspělou zemí]][https://www.un.org/development/desa/dpad/wp-content/uploads/sites/45/publication/WESP2021_FullReport-optimized.pdf United Nations: World Economic Situation and Prospects 2021], p. 125[https://www.un-ilibrary.org/content/books/9789210011839c008/read United Nations: World Economic Situation and Prospects 2022], p.153[https://desapublications.un.org/file/1098/download United Nations: World Economic Situation and Prospects 2023], p. 117. a v mezinárodních vztazích se řadí mezi středně velké mocnosti,{{Cite web|title=Middle Powers Realities in the EU amid Great Power Ambitions|url=http://ier.gov.ro/wp-content/uploads/2021/02/Opinie_Radu-Magdin.pdf}}{{Cite web|title=A Balancing Act {{!}} Strategic Monitor 2018-2019|url=https://www.clingendael.org/pub/2018/strategic-monitor-2018-2019/a-balancing-act/|access-date=2023-04-01|website=Clingendael Institute|language=en}} jeho ekonomika patří k nejrychleji rostoucím v Evropské unii, podle nominálního [[Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]] je [[Seznam států světa podle HDP|44. největší na světě]] a podle [[Seznam států světa podle HDP na obyvatele|parity kupní síly 50. největší]]. Rumunsko zaznamenalo rychlý hospodářský růst na počátku nultých let 21. století; jeho ekonomika je nyní založena převážně na službách. Je výrobcem a čistým vývozcem automobilů a elektřiny prostřednictvím společností jako [[Dacia (automobilka)|Dacia]] a OMV Petrom. Většinu obyvatel Rumunska tvoří etničtí [[Rumuni]], kteří se nábožensky hlásí k [[pravoslaví]] a hovoří [[Rumunština|rumunsky]], patřící mezi [[románské jazyky]]. Rumunsko je členem [[Organizace spojených národů]], [[Evropská unie|Evropské unie]], [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]], [[Rada Evropy|Rady Evropy]], [[Organizace černomořské ekonomické spolupráce]], [[Světová obchodní organizace|Světové obchodní organizace]] a od března 2024 [[Schengenský prostor|schengenského prostoru]]. [65] => [66] => == Název == [67] => "Rumunsko" pochází z místního názvu pro [[Rumuni|Rumuny]] (rumunsky ''român''), který je zase odvozen z [[Latina|latinského]] ''romanus'', což znamená „[[Římané|římský]]“ nebo „z [[Starověký Řím|Říma]]“. {{cite web|url=http://dexonline.ro/search.php?cuv=rom%C3%A2n|title=''Explanatory Dictionary of the Romanian Language'', 1998; ''New Explanatory Dictionary of the Romanian Language'', 2002|publisher=Dexonline.ro|access-date=25 September 2010|language=ro|url-status=live|archive-url=http://arquivo.pt/wayback/20160517200517/http://dexonline.ro/search.php?cuv%3Drom%25C3%25A2n|archive-date=17 May 2016}} Toto [[etnonymum]] pro Rumuny je poprvé doloženo v 16. století italskými [[Humanismus|humanisty]] cestujícími po [[Sedmihradsko|Sedmihradsku]], [[Moldávie|Moldávii]] a [[Valašsko (Rumunsko)|Valašsku]]. {{Cite journal|quote={{lang|it|... si dimandano in lingua loro Romei ... se alcuno dimanda se sano parlare in la lingua valacca, dicono a questo in questo modo: Sti Rominest ? Che vol dire: Sai tu Romano, ...}}|author=Cl. Isopescu|title=Notizie intorno ai romeni nella letteratura geografica italiana del Cinquecento|journal=Bulletin de la Section Historique|volume=XVI|year=1929|pages=1–90}}{{Cite book|quote={{lang|it|Anzi essi si chiamano romanesci, e vogliono molti che erano mandati quì quei che erano dannati a cavar metalli ...}}|first=Maria|last=Holban|title=Călători străini despre Țările Române|language=ro|publisher=Ed. Științifică și Enciclopedică|year=1983|volume=II|pages=158–161}}{{Cite journal|quote={{lang|fr|Tout ce pays la Wallachie et Moldavie et la plus part de la Transilvanie a eté peuplé des colonies romaines du temps de Traian l'empereur ... Ceux du pays se disent vrais successeurs des Romains et nomment leur parler romanechte, c'est-à-dire romain ...}}|title=Voyage fait par moy, Pierre Lescalopier l'an 1574 de Venise a Constantinople, fol 48|first=Paul|last=Cernovodeanu|journal=Studii și Materiale de Istorie Medievală|volume=IV|year=1960|page=444|language=ro}} Nejstarší známý dochovaný dokument psaný [[Rumunština|rumunsky]], dopis z roku 1521 známý jako „[[Neacșův dopis|Neacșův dopis z Câmpulungu]]“,Ion Rotaru, ''Literatura română veche'', [http://www.cimec.ro/istorie/neacsu/eng/people.htm "The Letter of Neacșu from Câmpulung"] {{Wayback|url=http://www.cimec.ro/istorie/neacsu/eng/people.htm |date=20110609000000 }}, București, 1981, strany 62–65 je pozoruhodný tím, že obsahuje první doložený výskyt ''Rumunů'' v názvu země: Valašsko je uvedeno jako ''{{lang|ro|Țeara Rumânească}}''. [68] => [69] => == Dějiny == [70] => {{Podrobně|Dějiny Rumunska}} [71] => [[Soubor:Oase 2 skull (Homo sapiens).jpg|vlevo|náhled|Lidské fosilie z [[Peștera cu Oase]]]] [72] => Lidské pozůstatky nalezené v jeskyni [[Peștera cu Oase]] (v župě [[Caraș-Severin]]) pocházejí z doby před 40 000 lety a představují tak nejstarší nález ''[[Člověk moudrý|Homo sapiens]]'' v Evropě.{{Citace periodika [73] => | příjmení = Trinkaus [74] => | jméno = Erik [75] => | příjmení2 = Moldovan [76] => | jméno2 = Oana [77] => | příjmení3 = Milota [78] => | jméno3 = ştefan [79] => | titul = An early modern human from the Peştera cu Oase, Romania [80] => | periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America [81] => | datum vydání = 2003-09-30 [82] => | ročník = 100 [83] => | číslo = 20 [84] => | strany = 11231–11236 [85] => | issn = 0027-8424 [86] => | pmid = 14504393 [87] => | doi = 10.1073/pnas.2035108100 [88] => | poznámka = PMID 14504393 [89] => PMCID: PMC208740 [90] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC208740/ [91] => | datum přístupu = 2021-05-22 [92] => }} [[Neolit]]ické [[zemědělství]] se rozšířilo po příchodu migrantů z [[Thesálie]] v 6. tisíciletí před naším letopočtem.{{Citace monografie [93] => | příjmení = Georgescu [94] => | jméno = Vlad [95] => | titul = The Romanians: A History [96] => | url = https://books.google.cz/books?id=khtpAAAAMAAJ&q=isbn:9780814205112&dq=isbn:9780814205112&hl=cs&sa=X&redir_esc=y [97] => | vydavatel = Ohio State University Press [98] => | počet stran = 384 [99] => | isbn = 978-0-8142-0511-2 [100] => | poznámka = Google-Books-ID: khtpAAAAMAAJ [101] => | jazyk = en [102] => }} Vykopávky poblíž obce [[Vânători-Neamț]] (v župě [[Neamț]]) přinesly důkazy o nejstarší známé těžbě [[Chlorid sodný|soli]] v Evropě. Výroba soli zde začala již v 5. tisíciletí př. n. l.{{Citace elektronického periodika [103] => | příjmení = Weller [104] => | jméno = Olivier [105] => | příjmení2 = Dumitroaia [106] => | jméno2 = Gheorghe [107] => | titul = The earliest salt production in the world: an early Neolithic exploitation in Poiana Slatinei-Lunca, Romania [108] => | periodikum = Semantic Scholar [109] => | url = https://www.semanticscholar.org/paper/The-earliest-salt-production-in-the-world%3A-an-early-Weller-Dumitroaia/c8387637902d0f95c30782f2cd995e373a07116c [110] => | datum vydání = 2005 [111] => | jazyk = en [112] => | datum přístupu = 2021-05-22 [113] => }} Ve 3. tisíciletí př. n. l. vzkvétala v [[Munténie|Munténii]], jihovýchodní [[Sedmihradsko|Transylvánii]] a severovýchodní [[Moldávie|Moldávii]] [[Tripolská kultura|Cucutensko-tripolská kultura]].{{Citace periodika [114] => | příjmení = Zbenovich [115] => | jméno = Vladimir G. [116] => | titul = The Tripolye Culture: Centenary of Research [117] => | periodikum = Journal of World Prehistory [118] => | datum vydání = 1996 [119] => | ročník = 10 [120] => | číslo = 2 [121] => | strany = 199–241 [122] => | issn = 0892-7537 [123] => | url = https://www.jstor.org/stable/25801094 [124] => | datum přístupu = 2021-05-22 [125] => }} První opevněná sídla se objevila kolem roku 1800 př. n. l. a dokazují militantní charakter společností [[Doba bronzová|doby bronzové]]. [126] => [[Soubor:Sarmizegetusa Regia-Gradiste.jpg|vlevo|náhled|Dácké hradiště v [[Sarmizegetusa|Sarmizegetuse]]]] [127] => [[Řecká kolonizace|Řecké kolonie]] založené na pobřeží Černého moře v 7. století před naším letopočtem (např. [[Histria]]) se staly důležitými centry obchodu s místními kmeny. Původ těchto kmenů je nejasný, [[Hérodotos]] na začátku 5. století př. n. l. je nazývá [[Getové]] a patrně šlo o [[Thrákové|thrácký]] kmen.{{Citace periodika [128] => | příjmení = Eliade [129] => | jméno = Mircea [130] => | příjmení2 = Trask [131] => | jméno2 = Willard R. [132] => | titul = Zalmoxis [133] => | periodikum = History of Religions [134] => | datum vydání = 1972 [135] => | ročník = 11 [136] => | číslo = 3 [137] => | strany = 257–302 [138] => | issn = 0018-2710 [139] => | url = https://www.jstor.org/stable/1061899 [140] => | datum přístupu = 2021-05-22 [141] => }} Jmenuje i další kmeny, jež byly možná [[Skytové|skytského]] původu. [[Strabón]] je všechny později ztotožnil s [[Dákové|Dáky]], ale patrně se mýlil, Dákové podle všeho přišli do oblasti až v 1. století př. n. l. Rychle však území podél jižních Karpat ovládli a dácký vládce [[Burebista]] byl prvním panovníkem, který spojil místní kmeny do [[Dácie|státního útvaru]].{{Citace monografie [142] => | příjmení = Crișan [143] => | jméno = Ion Horațiu [144] => | titul = Burebista and His Time [145] => | url = https://books.google.cz/books/about/Burebista_and_His_Time.html?id=jrFBAAAAYAAJ&redir_esc=y [146] => | vydavatel = Editura Academiei Republicii Socialiste Romania [147] => | počet stran = 266 [148] => | poznámka = Google-Books-ID: jrFBAAAAYAAJ [149] => | jazyk = en [150] => }} Mezi lety 55 a 44 př. n. l. také dobyl řecké kolonie v [[Dobrudža|Dobrudži]], Střední Dunaj a [[Balkanidy|Balkánské hory]]. Poté, co byl v roce 44 př. n. l. zavražděn, se však jeho království zhroutilo. Kolem roku 87 znovu Dáky sjednotil [[Decebalus]].{{Citace elektronického periodika [151] => | titul = Decebalus [152] => | periodikum = World History Encyclopedia [153] => | url = https://www.worldhistory.org/Decebalus/ [154] => | jazyk = en [155] => | datum přístupu = 2021-05-22 [156] => }} Hlavním městem ustavil [[Sarmizegetusa|Sarmizegetusu]]. Napadl a vydrancoval silně opevněnou pohraniční [[Římské provincie|římskou provincii]] [[Moesie|Moesii]]. To vedlo k vleklému konfliktu s [[Římská říše|Římskou říší]], jenž vyvrcholil tím, že Římané roku 106, za vlády [[Traianus|Traiana]], [[Dácké války|Dácii dobyli]] (toto vítězství v [[Řím]]ě připomíná známý [[Traianův sloup]]).{{Citace periodika [157] => | příjmení = Salmon [158] => | jméno = Edward Togo [159] => | titul = Trajan's Conquest of Dacia [160] => | periodikum = Transactions and Proceedings of the American Philological Association [161] => | datum vydání = 1936 [162] => | ročník = 67 [163] => | strany = 83–105 [164] => | issn = 0065-9711 [165] => | doi = 10.2307/283229 [166] => | url = https://www.jstor.org/stable/283229 [167] => | datum přístupu = 2021-05-22 [168] => }} [169] => [[Soubor:UlpiaTraianaSarmizegetusa.jpg|vlevo|náhled|Zbytky římské Sarmizegetusi]] [170] => Území, z něhož Římané udělali svou provincii [[Dacia Traiana]], si však i po dobytí ponechalo značnou míru samostatnosti. Římané ovlivnili místní obyvatele jazykově a lidová verze [[Latina|latiny]] se tak stala základem [[Rumunština|rumunštiny]].{{Citace elektronické monografie [171] => | příjmení = [172] => | jméno = [173] => | titul = Rumunsko [174] => | periodikum = Aktuálně.cz [175] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [176] => | vydavatel = Economia [177] => | odkaz na vydavatele = Economia [178] => | issn = 1213-0702 [179] => | datum = 2011-11-16 [180] => | jazyk = cs [181] => | url = https://www.aktualne.cz/wiki/zahranici/rumunsko/r~i:wiki:2174/?redirected=1541677625 [182] => | datum přístupu = 2018-11-08 [183] => }} Dokonce i pojem Rumunsko je odvozen z latinského pojmu ''romanus'', tedy "římský občan" (prvně byl užit v [[16. století]] italskými cestovateli).{{Citace elektronického periodika [184] => | titul = dexonline [185] => | periodikum = dexonline.ro [186] => | url = https://dexonline.ro/definitie/rom%C3%A2n [187] => | datum přístupu = 2018-11-08 [188] => }} Staletí žila Dácie pod nadvládou Říma vcelku blahobytně. Okolo roku 210 však začali území ohrožovat svými nájezdy [[Karpové]] a [[Gótové]].{{Citace periodika [189] => | příjmení = Burns [190] => | jméno = Thomas S. [191] => | titul = Theories and Facts: The Early Gothic Migrations [192] => | periodikum = History in Africa [193] => | datum vydání = 1982 [194] => | ročník = 9 [195] => | strany = 1–20 [196] => | issn = 0361-5413 [197] => | doi = 10.2307/3171597 [198] => | url = https://www.jstor.org/stable/3171597 [199] => | datum přístupu = 2021-05-22 [200] => }} Římané nedokázali provincii ubránit a císař [[Aurelianus]] nařídil v roce 271 evakuaci celé provincie.{{Citace periodika [201] => | příjmení = Ehrhardt [202] => | jméno = Christopher [203] => | titul = What Should One Do about Dacia? [204] => | periodikum = The Classical World [205] => | datum vydání = 1970 [206] => | ročník = 63 [207] => | číslo = 7 [208] => | strany = 222–226 [209] => | issn = 0009-8418 [210] => | doi = 10.2307/4347143 [211] => | url = https://www.jstor.org/stable/4347143 [212] => | datum přístupu = 2021-05-22 [213] => }} Jak velké množství obyvatelstva skutečně odešlo, je nejasné. O podílu Dáků a římských kolonistů na [[Etnogeneze|etnogenezi]] [[Rumuni|Rumunů]] tak vedou odborníci dodnes diskuse.{{Citace elektronického periodika [214] => | příjmení = Zavatti [215] => | jméno = F. [216] => | titul = Romans, Dacians, Thracians, Slavs, or Pelasgians? A history of the debate on the ethnogenesis of the Romanian people since 17th century until the computer age [217] => | periodikum = Semantic Scholar [218] => | url = https://www.semanticscholar.org/paper/Romans%2C-Dacians%2C-Thracians%2C-Slavs%2C-or-Pelasgians-A-Zavatti/04d8e026f32c6b7e5046f7cc83cf358e1c543770 [219] => | datum vydání = 2014 [220] => | jazyk = en [221] => | datum přístupu = 2021-05-22 [222] => }} [223] => [[Soubor:Historical map of the Balkans around 582-612 AD.jpg|vlevo|náhled|199x199pixelů|Avaři mezi lety 582–612]] [224] => [[Raný středověk]] byl na území Rumunska velmi nepřehledný. Po odchodu Římanů vládli Gótové, ale jejich vláda skončila roku 376, po invazi [[Hunové|Hunů]].{{Citace periodika [225] => | příjmení = Heather [226] => | jméno = Peter [227] => | titul = The Huns and the End of the Roman Empire in Western Europe [228] => | periodikum = The English Historical Review [229] => | datum vydání = 1995 [230] => | ročník = 110 [231] => | číslo = 435 [232] => | strany = 4–41 [233] => | issn = 0013-8266 [234] => | url = https://www.jstor.org/stable/573374 [235] => | datum přístupu = 2021-05-22 [236] => }} Hunové přinutili zbytky místního obyvatelstva k podrobení, ale jejich říše se zhroutila v roce 454. Poté se území zmocnili [[Gepidové]].{{Citace elektronického periodika [237] => | titul = The Kingdom of the Gepids [238] => | periodikum = mek.oszk.hu [239] => | url = http://mek.oszk.hu/03400/03407/html/33.html [240] => | jazyk = en [241] => | datum přístupu = 2021-05-22 [242] => }} Ti byli poraženi kočovnými [[Avaři|Avary]], kteří na rumunském území kolem roku 570 založili mocnou říši.{{Citace periodika [243] => | příjmení = Howorth [244] => | jméno = H. H. [245] => | titul = The Avars [246] => | periodikum = The Journal of the Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland [247] => | datum vydání = 1889 [248] => | ročník = 21 [249] => | číslo = 4 [250] => | strany = 721–810 [251] => | issn = 0035-869X [252] => | url = https://www.jstor.org/stable/25208954 [253] => | datum přístupu = 2021-05-22 [254] => }} V roce 680 přišli do oblasti dolního Dunaje z [[Eurasijská step|eurasijských stepí]] [[Protobulhaři]]. Řada [[Slované|slovanských]] místních jmen v Rumunsku upomíná, že také Slované byli významnou součástí rumunského "[[Melting pot|tavícího kotle]]", a to nejen bulharští. Po zhroucení avarského kaganátu na konci 8. století se nicméně právě [[První bulharská říše|Bulharsko]] stalo dominantní kulturní a politickou silou regionu a zabralo území až k řece [[Tisa|Tise]]. Kontrolu nad severem území získali v první polovině 9. století [[Maďaři]], ale na konci století je vytlačili [[Pečeněhové]]. O několik století později se psalo v kronice ''[[Gesta Hungarorum]]'', že se Maďaři střetli na území Rumunska i s [[Chazarská říše|Chazary]] či [[Sikulové (Transylvánie)|Sikuly]], ale to se řadě historiků nezdá důvěryhodné. [255] => [256] => Na konci 10. století ovládla Dobrudžu [[Byzantská říše|Byzanc]]. Do ní pak prchli Pečeněhové před maďarským tlakem v 11. století. Do jimi opuštěné krajiny vstoupili některé [[Turkické národy|turkické]] kmeny ([[Oghuzové]], [[Kumáni]]) a spolu s nimi [[Valaši (severní Karpaty)|Valaši]]. Ti uzavřeli spojenectví proti Byzanci. Odborníci, kteří neuznávají teorii o dácko-římské etnogenezi Rumunů, považují právě Valachy za jádro rumunské etnogeneze. Tento kmen měl patrně [[Thrákové|thrácko]]-[[Ilyrové|ilyrský]] původ a dlouho žil v horských oblastech Karpat.{{Citace monografie [257] => | příjmení = Bogdan [258] => | jméno = Gheorghe [259] => | titul = Memory, identity, typology: An interdisciplinary reconstruction of Vlach ethnohistory. [260] => | url = https://unbc.arcabc.ca/islandora/object/unbc:16240 [261] => | vydavatel = University of Northern British Columbia [262] => | isbn = 978-0-494-87572-8 [263] => | poznámka = DOI: https://doi.org/10.24124/2011/bpgub802 [264] => | jazyk = English [265] => }} Až v 11. století sestoupil do nížin. V té době ale oblast osídlili i Sikulové, kteří se stali "pohraniční stráží" maďarské říše, a [[Sedmihradští Sasové]], kteří plnili podobnou funkci. Na počátku 13. století se v písemných pramenech začínají objevovat zmínky o "Valašské zemi", což naznačuje, že Valaši v oblasti převládli, nebo že převládla valašská identita. V té době si v zemi zřídila řadu městských kolonií také [[Janovská republika]], která tak přispěla ke "druhé [[Romanizace (kultura)|romanizaci]]" oblasti. Tyto kolonie existovaly až do 15. století.{{Citace monografie [266] => | příjmení = Khvalkov [267] => | jméno = Evgeny [268] => | titul = The colonies of Genoa in the Black Sea region : evolution and transformation [269] => | url = https://cadmus.eui.eu//handle/1814/47864 [270] => | vydavatel = Routledge [271] => | isbn = 978-1-138-08160-4 [272] => | jazyk = en [273] => }} [274] => [[Soubor:Theodor Aman - Stefan cel Mare si Aprodul Purice.jpg|náhled|[[Štěpán III. Veliký|Štěpán III.]]]] [275] => Ve vrcholném [[středověk]]u na území Rumunska vznikla dvě nezávislá knížectví ([[Sedmihradsko]] zůstalo součástí [[Uhersko|Uher]]). Zakladatelem [[Valašsko (Rumunsko)|Valašského knížectví]] byl [[Basarab I.]]{{Citace elektronického periodika [276] => | příjmení = [277] => | titul = Basarab I. [278] => | periodikum = www.cojeco.cz [279] => | url = https://www.cojeco.cz/basarab-i [280] => | jazyk = cs [281] => | datum přístupu = 2022-03-03 [282] => }} Nezávislost na Uhersku vybojoval v [[Bitva u Posady|bitvě u Posady]] v roce 1330. Autonomii [[Moldavské knížectví|Moldavského knížectví]] zajistil [[Bogdan I.]] okolo roku 1360. Valašské knížectví nejvíce expandovalo za [[Mircea I.|Mircei I.]] (vládl 1386-1418). Nejvýznamnějším moldavským vládcem byl kníže [[Štěpán III. Veliký]] (1457-1504), který knížectví po mnoho let bránil před [[Expanze Osmanské říše na Balkán|expanzí Osmanské říše]]. Z Valachů se v boji proti Turkům vyznamenal zvláště [[Vlad III. Dracula]]. Také uherský "[[Turkobijec]]" [[János Hunyadi]] byl rumunského původu. Obě knížectví se však nakonec, od 15. století, stala závislá na [[Osmanská říše|Osmanské říši]]. Osmani vyrvali z rukou Uhrů i Sedmihradsko a založili zde roku 1570 [[Loutkový stát|vazalský stát]] zvaný [[Sedmihradské knížectví]]. Ten si však vydobyl slušnou míru autonomie, vládli v něm [[Kalvinismus|kalvinisté]].[[Soubor:MihaiViteazul.jpg|vlevo|náhled|[[Michal Chrabrý]]|222x222pixelů]]Během vlády [[Michal Chrabrý|Michala Chrabrého]] byla roku 1600 tři knížectví poprvé spojena do jednoho státního celku.{{Citace elektronického periodika [283] => | příjmení = Stroe [284] => | jméno = Ilinca [285] => | titul = Romania’s First Unifier: Michael the Brave [286] => | periodikum = studyromanian [287] => | url = https://www.studyromanian.com/post/study-romanian-blog-michael-the-brave [288] => | datum vydání = 2018-10-10 [289] => | jazyk = en [290] => | datum přístupu = 2022-03-03 [291] => }} Michalova krátce existující říše pokrývala téměř celé území současného Rumunska. Sousední mocnosti Michala sice již v září roku 1600 donutily k abdikaci, ale stal se důležitým rumunským symbolem, zvláště pro obrozence 19. století. Michal utekl po svržení do [[Praha|Prahy]], na dvůr [[Rudolf II.|Rudolfa II.]], svého velkého spojence, ten ho ale nakonec nechal zavraždit. [292] => [293] => Ač pokus o velký rumunský stát nevyšel, mnohá knížata ze všech tří knížectví si dokázala v 17. století zajistit vysokou míru suverenity. V Sedmihradsku to byl například [[Gabriel Betlen]], známý svým angažmá po boku českých stavů v [[České stavovské povstání|protihabsburském povstání]].{{Citace periodika [294] => | příjmení = Várkonyi [295] => | jméno = Ágnes R. [296] => | příjmení2 = Campbell [297] => | jméno2 = Alan [298] => | titul = Gábor Bethlen and His European Presence [299] => | periodikum = The Hungarian Historical Review [300] => | datum vydání = 2013 [301] => | ročník = 2 [302] => | číslo = 4 [303] => | strany = 695–732 [304] => | issn = 2063-8647 [305] => | url = https://www.jstor.org/stable/43264465 [306] => | datum přístupu = 2022-03-03 [307] => }}{{Citace periodika [308] => | příjmení = Kosáry [309] => | jméno = Dominic [310] => | titul = Gabriel Bethlen: Transylvania in the XVIIth Century [311] => | periodikum = The Slavonic and East European Review [312] => | datum vydání = 1938 [313] => | ročník = 17 [314] => | číslo = 49 [315] => | strany = 162–173 [316] => | issn = 0037-6795 [317] => | url = https://www.jstor.org/stable/4203466 [318] => | datum přístupu = 2022-03-03 [319] => }} Ve Valašsku [[Matei Basarab]] (vládl 1632-1654), jenž dal sepsat první valašský zákoník a byl znám jako velký patron umělců. V Moldavsku pak zejména [[Vasile Lupu]] (1634-1653), známý jako "nejbohatší muž křesťanského východu".{{Citace monografie [320] => | příjmení = Wasiucionek [321] => | jméno = Michal [322] => | titul = The Ottomans and Eastern Europe: Borders and Political Patronage in the Early Modern World [323] => | url = https://books.google.cz/books?id=pMmdDwAAQBAJ&pg=PA125&dq=Vasile+Lupu&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwji3eazt6n2AhV5_7sIHfC7DFsQ6AF6BAgHEAI#v=onepage&q=Vasile%20Lupu&f=false [324] => | vydavatel = Bloomsbury Publishing [325] => | počet stran = 295 [326] => | isbn = 978-1-78831-857-0 [327] => | poznámka = Google-Books-ID: pMmdDwAAQBAJ [328] => | jazyk = en [329] => }} [330] => [331] => Spojené armády [[Svatá liga|Svaté ligy]] vyhnaly v letech 1684 až 1699 osmanská vojska ze střední Evropy a Sedmihradské knížectví bylo roku 1711 znovu plně začleněno do habsburské monarchie. V Moldavsku a Valašsku však došlo k úplně opačnému vývoji. Moldavský vládce [[Dimitrie Cantemir]] a valašský kníže [[Constantin Brâncoveanu]] se pokusili vydobýt si nezávislost na Osmanech spojenectvím s Ruskem a Habsburky, ale jejich hra nevyšla. Osmani je sesadili, přestali definitivně věřit lokálním vládcům a nastolili mnohem tužší režim, přičemž do čela obou zemí dosazovali své vlastní panovníky, obvykle tzv. [[fanarioti|fanarioty]], osmanské Řeky z [[Konstantinopol|Cařihradu]]. Fanariotská knížata prováděla nemilosrdnou daňovou politiku a rozpustila armádu. Ani v habsburském Sedmihradsku se ale Rumunům v 18. století nevedlo příliš dobře. Nebyli uznáváni jako národ, a když chtěl tuto výsadu pro ně biskup [[Inocențiu Micu-Klein]] vybojovat, byl vyhnán do [[Exil|exilu]].{{Citace periodika [332] => | příjmení = Florescu [333] => | jméno = Radu R. [334] => | titul = The Uniate Church: Catalyst of Rumanian National Consciousness [335] => | periodikum = The Slavonic and East European Review [336] => | datum vydání = 1967 [337] => | ročník = 45 [338] => | číslo = 105 [339] => | strany = 324–342 [340] => | issn = 0037-6795 [341] => | url = https://www.jstor.org/stable/4205877 [342] => | datum přístupu = 2022-03-03 [343] => }} [344] => [[Soubor:Eteria Bucharest 1821.jpg|vlevo|náhled|Povstání v Bukurešti roku 1821]] [345] => Tlak Habsburků a Ruska na osmanská území v jihovýchodní Evropě však nepolevoval. Habsburská monarchie anektovala v roce 1775 severozápadní část Moldávie neboli [[Bukovina (země)|Bukovinu]]. V roce 1812 se Ruské impérium zmocnilo východní poloviny Moldávie neboli [[Besarábie]]. Roku 1821 vypuklo valašské protiosmanské povstání vedené [[Pandur|pandurem]] [[Tudor Vladimirescu|Tudorem Vladimirescem]].{{Citace elektronického periodika [346] => | příjmení = Lambru [347] => | jméno = Steliu [348] => | titul = The early days of Romanian national independence movement [349] => | periodikum = Radio Romania International [350] => | url = https://www.rri.ro/en_gb/the_early_days_of_romanian_national_independence_movement-2637853 [351] => | datum vydání = 2021-05-24 [352] => | datum přístupu = 2023-04-23 [353] => }} Do značné míry bylo koordinované s [[Řecká osvobozenecká válka|povstáním řeckým]] (zejména s [[Alexandros Ypsilanti|Alexandrosem Ypsilantim]]) a inspirované jím. Povstalci prohráli, ale dosáhli aspoň ukončení vlády fanariotů. Po [[Rusko-turecká válka (1828–1829)|rusko-turecké válce]] v letech 1828-1829 donutil [[Drinopolský mír]] stále slábnoucí Osmanskou říši udělit Valašsku i Moldávii autonomii. [354] => [355] => Revoluční rok 1848 zasáhl i obě knížectví, revoluci zde vedli [[Mihail Kogălniceanu]] nebo [[Nicolae Bălcescu]], mj. s požadavkem na spojení obou knížectví.{{Citace periodika [356] => | příjmení = Carpathinus [357] => | titul = 1848 And Roumanian Unification [358] => | periodikum = The Slavonic and East European Review [359] => | datum vydání = 1948 [360] => | ročník = 26 [361] => | číslo = 67 [362] => | strany = 390–421 [363] => | issn = 0037-6795 [364] => | url = https://www.jstor.org/stable/4203954 [365] => | datum přístupu = 2023-04-23 [366] => }}{{Citace periodika [367] => | příjmení = Morris [368] => | jméno = James [369] => | titul = Locating the Wallachian Revolution of 1848 [370] => | periodikum = The Historical Journal [371] => | datum vydání = 2021-06 [372] => | ročník = 64 [373] => | číslo = 3 [374] => | strany = 606–625 [375] => | issn = 0018-246X [376] => | doi = 10.1017/S0018246X20000345 [377] => | jazyk = en [378] => | url = https://www.cambridge.org/core/journals/historical-journal/article/locating-the-wallachian-revolution-of-1848/6B438854E4C4A26F97A386CFC35934FE [379] => | datum přístupu = 2023-04-23 [380] => }} Ruská a osmanská vojska jejich povstání však rozdrtila. V Sedmihradsku se Rumuni naopak postavili proti [[Maďarská revoluce 1848–1849|uherskému povstání]]. Revoluční vlna nicméně zanechala jedno symbolické dědictví: Byli to právě valašští revolucionáři z roku 1848, kteří jako první začali užívat modro-žluto-červenou vlajku. [381] => [[Soubor:Opening of the Parliament, Cuza, 29 February 1860.jpg|náhled|První schůze parlamentu roku 1860]] [382] => [[Pařížská mírová smlouva (1856)|Pařížská mírová smlouva]] z roku 1856, která ukončovala [[Krymská válka|Krymskou válku]], dala obě knížectví pod patronát západních velmocí. Lidovému hnutí za sjednocení tyto velmoci nehodlaly bránit, a tak se v roce [[1859]] obě knížectví sjednotila a vznikla tzv. [[Spojená knížectví]].{{Citace elektronického periodika [383] => | příjmení = Marica [384] => | jméno = Irina [385] => | titul = 160 years since the Small Union, the first step towards a modern Romania [386] => | periodikum = Romania Insider [387] => | url = https://www.romania-insider.com/history-160-years-small-union-romania [388] => | datum vydání = 2019-01-22 [389] => | jazyk = en [390] => | datum přístupu = 2023-04-23 [391] => }} Prvním knížetem byl zvolen [[Alexandr Ioan Cuza]]. Roku 1862 stát přijal název Rumunsko. Velmoci nezávislost státu plně uznaly na [[Berlínská smlouva (1878)|Berlínské konferenci]] roku 1878, po porážce Osmanů v další [[Rusko-turecká válka (1877–1878)|rusko-turecké válce]], ve které Rumuni bojovali na straně Ruska.{{Citace periodika [392] => | příjmení = Jessup [393] => | jméno = John [394] => | titul = Romania Celebrates The Centennial of Its Independence [395] => | periodikum = Military Affairs [396] => | datum vydání = 1978 [397] => | ročník = 42 [398] => | číslo = 3 [399] => | strany = 147–149 [400] => | issn = 0026-3931 [401] => | doi = 10.2307/1987256 [402] => | url = https://www.jstor.org/stable/1987256 [403] => | datum přístupu = 2023-04-23 [404] => }} Od roku [[1881]] bylo Rumunsko [[Rumunské království|královstvím]], prvním králem byl [[Karel I. Rumunský]]. V Sedmihradsku v té době, po [[Rakousko-uherské vyrovnání|rakousko-uherském vyrovnání]], rumunští politici museli čelit [[Maďarizace|maďarizačním]] snahám.{{Citace monografie [405] => | příjmení = Neamțu [406] => | jméno = Gelu [407] => | příjmení2 = Cordoș [408] => | jméno2 = Nicolae [409] => | titul = The Hungarian Policy of Magyarization in Transylvania: 1867-1918 [410] => | url = https://books.google.cz/books/about/The_Hungarian_Policy_of_Magyarization_in.html?id=MVJpAAAAMAAJ&redir_esc=y [411] => | vydavatel = Center for Transylvanian Studies and the Romanian Cultural Foundation [412] => | počet stran = 60 [413] => | poznámka = Google-Books-ID: MVJpAAAAMAAJ [414] => | jazyk = en [415] => }} [[Soubor:Romania territory during 20th century.gif|upright=1.25|náhled|Územní vývoj nezávislého Rumunska. Fialovou barvou [[Rumunské království]] 1881–1918; [[Velké Rumunsko|Velkému Rumunsku]] (1918–1940) náležela veškerá vyznačená území; v červených hranicích současné Rumunsko.|vlevo]] [416] => [417] => Rumunsko odebralo Bulharsku ve [[Druhá balkánská válka|druhé balkánské válce]] v roce 1913 jižní [[Dobrudža|Dobrudžu]]. Strach z bulharské odvety také rozhodl o tom, že Rumunsko roku 1916 vstoupilo do [[První světová válka|první světové války]] na straně [[Trojdohoda|Dohody]], a to navzdory tomu, že král [[Ferdinand I. Rumunský]] pocházel z německého rodu [[Hohenzollernové|Hohenzollernů]] a dlouhodobě se snažil vyjednávat tajné spojenectví s [[Ústřední mocnosti|ústředními mocnostmi]].{{Citace periodika [418] => | příjmení = Torrey [419] => | jméno = Glenn E. [420] => | titul = Romania in the First World War: The Years of Engagement, 1916-1918 [421] => | periodikum = The International History Review [422] => | datum vydání = 1992 [423] => | ročník = 14 [424] => | číslo = 3 [425] => | strany = 462–479 [426] => | issn = 0707-5332 [427] => | url = https://www.jstor.org/stable/40106599 [428] => | datum přístupu = 2023-04-23 [429] => }} Po první světové válce se Rumunsko rozšířilo o území patřící [[Uhersko|Uhersku]] a carskému Rusku – [[Sedmihradsko]], [[Bukovina (země)|Bukovinu]] a [[Besarábie|Besarábii]], čímž vzniklo tzv. [[Velké Rumunsko]].{{Citace periodika [430] => | příjmení = Cezar [431] => | jméno = Ciorteanu [432] => | titul = Formation and evolution of the borders of Greater Romania (1918-1940) [433] => | periodikum = Codrul Cosminului [434] => | datum vydání = 2015-07-01 [435] => | ročník = 21 [436] => | číslo = 1 [437] => | strany = 49–62 [438] => | issn = 1224-032X [439] => | jazyk = en [440] => | url = http://atlas.usv.ro/www/codru_net/CC21/1/borders.pdf [441] => | datum přístupu = 2023-04-23 [442] => }}{{Citace monografie [443] => | příjmení = Tůma [444] => | jméno = Oldřich [445] => | titul = Czechoslovakia and Romania in the Versailles System [446] => | url = https://books.google.com/books?id=a_gWAQAAIAAJ&newbks=0&hl=cs [447] => | vydavatel = Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [448] => | počet stran = 196 [449] => | isbn = 978-80-7285-065-5 [450] => | poznámka = Google-Books-ID: a_gWAQAAIAAJ [451] => | jazyk = en [452] => }} Roku 1919 Rumunsko vojensky zakročilo proti [[Maďarská republika rad|Maďarské republice rad]] a rumunská vojska obsadila [[Budapešť]].{{Citace elektronického periodika [453] => | titul = Romania - Greater Romania and the Occupation of Budapest [454] => | periodikum = countrystudies.us [455] => | url = https://countrystudies.us/romania/19.htm [456] => | datum přístupu = 2023-04-23 [457] => }} Rumunsko bylo roku 1920 signatářem [[Trianonská smlouva|Trianonské smlouvy]], která připravila Maďarsko o velkou část území. V meziválečném období bylo Rumunské království součástí [[Malá dohoda|Malé dohody]].{{Citace monografie [458] => | příjmení = Pacner [459] => | jméno = Karel [460] => | odkaz na autora = Karel Pacner [461] => | titul = Osudové okamžiky Československa [462] => | vydavatel = Nakladatelství BRÁNA [463] => | místo = Praha [464] => | rok = 2012 [465] => | počet stran = 720 [466] => | strany = 139–146 [467] => | isbn = 978-80-7243-597-5 [468] => }}{{Citace monografie [469] => | příjmení = Sládek [470] => | jméno = Zdeněk [471] => | titul = Malá dohoda 1919-1938: její hospodářské, politické a vojenské komponenty [472] => | url = https://books.google.com/books?id=pRi0AAAAIAAJ&newbks=0&hl=cs [473] => | vydavatel = Karolinum [474] => | počet stran = 304 [475] => | isbn = 978-80-7184-820-2 [476] => | poznámka = Google-Books-ID: pRi0AAAAIAAJ [477] => | jazyk = cs [478] => }} Úzce spolupracovalo s [[Československo|Československem]] a [[Jugoslávie|Jugoslávií]] proti nárůstu maďarského vlivu. [479] => [[Soubor:AntonescuYMussoliniNoviembre1940.jpeg|náhled|[[Ion Antonescu]] (vlevo) s [[Benito Mussolini|Mussolinim]]]] [480] => Ve [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] Rumunsko bojovalo po boku [[Nacistické Německo|Třetí říše]]. Rumuni přišli za [[druhá vídeňská arbitráž|druhé vídeňské arbitráže]] o [[severní Sedmihradsko]], které bylo přiděleno expandujícímu Maďarsku. Pod německým tlakem byla Bulharsku předána [[Cadrilater|Jižní Dobrudža]]. Roku 1940 okupoval [[Sovětský svaz]] Severní Bukovinu a Besarábii. V zemi měl v tehdejší době největší vliv [[maršál]] [[Ion Antonescu]].{{Citace monografie [481] => | příjmení = Deletant [482] => | jméno = D. [483] => | titul = Hitler's Forgotten Ally: Ion Antonescu and his Regime, Romania 1940-1944 [484] => | url = https://books.google.com/books?id=8taGDAAAQBAJ&newbks=0&hl=cs [485] => | vydavatel = Springer [486] => | počet stran = 389 [487] => | isbn = 978-0-230-50209-3 [488] => | poznámka = Google-Books-ID: 8taGDAAAQBAJ [489] => | jazyk = en [490] => }} Po napadení SSSR Německem v roce 1941 získali Rumuni území zpět. Rumunské jednotky se během sovětského tažení dopustily [[Masakr v Oděse|masakru v Oděse]] a účastnily se vítězné [[Bitva o Sevastopol (1941–1942)|bitvy o Sevastopol]], utrpěly ale těžké ztráty v [[Bitva u Stalingradu|bitvě u Stalingradu]]. Roku 1944 proběhl státní převrat a zbytek války bojovalo Rumunsko po boku [[Rudá armáda|Rudé armády]].{{Citace monografie [491] => | příjmení = Deletant [492] => | jméno = Dennis [493] => | titul = Mission Accomplished: The Coup of 23 August 1944 [494] => | url = https://doi.org/10.1007/978-1-137-57452-7_2 [495] => | editoři = Dennis Deletant [496] => | vydavatel = Palgrave Macmillan UK [497] => | místo = London [498] => | strany = 11–26 [499] => | isbn = 978-1-137-57452-7 [500] => | doi = 10.1007/978-1-137-57452-7_2 [501] => | poznámka = DOI: 10.1007/978-1-137-57452-7_2 [502] => | jazyk = en [503] => }} [[Rumunská armáda]] se výrazně podílela na [[osvobození Československa|osvobození Československa v roce 1945]].{{Citace elektronického periodika [504] => | titul = Rudá armáda a osvobození: Nejde zdaleka jen o maršála Koněva, ale o primitivní pokus přepisovat dějiny [505] => | periodikum = Reflex [506] => | datum_vydání = 9. září 2019 [507] => | url = https://www.reflex.cz/clanek/historie/97384/ruda-armada-a-osvobozeni-nejde-zdaleka-jen-o-marsala-koneva-ale-o-primitivni-pokus-prepisovat-dejiny.html [508] => }} Osvobodila zhruba třetinu [[Slovensko|Slovenska]] a polovinu [[Morava|Moravy]] včetně měst jako [[Uherské Hradiště]], [[Kroměříž]] či [[Přerov]].{{Citace elektronického periodika [509] => | příjmení = Šajtar [510] => | jméno = Jaroslav [511] => | odkaz na autora = [512] => | titul = Podíl jednotlivých armád na osvobozování Československa [513] => | periodikum = Reflex [514] => | odkaz na periodikum = Reflex.cz [515] => | datum vydání = 2015-05-06 [516] => | datum přístupu = 2016-04-23 [517] => | url = http://www.reflex.cz/clanek/historie/63869/podil-jednotlivych-armad-na-osvobozovani-ceskoslovenska.html [518] => | issn = [519] => }}{{Citace elektronického periodika [520] => | příjmení = Kratinová [521] => | jméno = Andrea [522] => | titul = Od Hitlera ke Stalinovi. Neznámá rumunská armáda osvobozovala Bílé Karpaty i Kroměříž, padly stovky vojáků [523] => | periodikum = Zlín [524] => | vydavatel = Český rozhlas [525] => | url = https://zlin.rozhlas.cz/od-hitlera-ke-stalinovi-neznama-rumunska-armada-osvobozovala-bile-karpaty-i-8203623 [526] => | datum vydání = 2020-05-15 [527] => | jazyk = cs [528] => | datum přístupu = 2023-04-23 [529] => }}{{Citace elektronického periodika [530] => | příjmení = Víšek [531] => | jméno = Zdeněk [532] => | titul = Zapomenutí osvoboditelé [533] => | periodikum = Listy 2/2015 [534] => | url = http://www.listy.cz/archiv.php?cislo=152&clanek=021523 [535] => | datum přístupu = 2023-04-23 [536] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230423133806/http://www.listy.cz/archiv.php?cislo=152&clanek=021523 [537] => | datum archivace = 2023-04-23 [538] => }} Po válce byla Rumunsku opět odňata Besarábie a připojena k Sovětskému svazu, bylo ale získáno zpět Maďary okupované severní Sedmihradsko. [539] => [[Soubor:IICCR G539 Ceausescu Dubcek Svoboda.jpg|náhled|[[Nicolae Ceaușescu]] v Československu roku 1968]] [540] => V roce 1947 byl král [[Michal I. Rumunský]] nucen abdikovat a odejít ze země. Rumunsko se stalo [[Republika|republikou]] a součástí [[Komunismus|komunistického]] [[východní blok|východního bloku]]. Zahájily se rozsáhlé projekty na [[industrializace|industrializaci]] chudé zemědělské země, potřebné technologie byly zajišťovány hlavně ze západní Evropy (např. [[Francie]]). V zemi pokročily mnohé velkolepé projekty, jako například rozvoj [[Jaderná energetika|jaderné energetiky]], výstavba vodních kanálů, či přehrada [[Železná vrata]] na [[Dunaj]]i. I přesto se ale nepodařilo situaci radikálně změnit a Rumunsko se zařadilo mezi ty nejchudší země [[Rada vzájemné hospodářské pomoci|RVHP]], kam patřilo víceméně až do konce 80. let. [541] => [542] => Rumunsko bylo jednou z mála komunistických zemí, která dokázala prosazovat do jisté míry politiku nezávislou na [[Moskva|Moskvě]]. Poměrně úzká byla spolupráce s Francií.{{Citace elektronického periodika [543] => | příjmení = Campbell [544] => | jméno = Charles [545] => | titul = Europe Deals With Fallout for Past Support of Brutal Ceausescu Regime : Governments: The executed head of Romania now has few defenders. Political blasts are more strident in France, which was one of his strongest backers. [546] => | periodikum = Los Angeles Times [547] => | url = https://www.latimes.com/archives/la-xpm-1990-01-07-mn-163-story.html [548] => | datum vydání = 1990-01-07 [549] => | jazyk = en-US [550] => | datum přístupu = 2023-04-23 [551] => }} Země se neúčastnila některých akcí východního bloku, jakými byla například [[invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa]] v roce 1968{{Citace elektronického periodika [552] => | příjmení = Pokorný [553] => | jméno = Václav [554] => | titul = Rumunsko se v roce 1968 odmítlo podílet na okupaci Československa [555] => | periodikum = ExtraStory [556] => | vydavatel = [557] => | url = https://www.extrastory.cz/rumunsko-se-v-roce-1968-odmitlo-podilet-na-okupaci-ceskoslovenska [558] => | datum vydání = 2018-08-13 [559] => | jazyk = cs [560] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210412120628/https://www.extrastory.cz/rumunsko-se-v-roce-1968-odmitlo-podilet-na-okupaci-ceskoslovenska [561] => | datum přístupu = 2021-01-26 [562] => | datum archivace = 2021-04-12 [563] => }}, přerušení styků s [[Izrael]]em po [[Šestidenní válka|šestidenní válce]] nebo bojkot olympijských her v [[Los Angeles]] v roce [[1984]].{{Citace elektronického periodika [564] => | příjmení = Petráček [565] => | jméno = Zbyněk [566] => | titul = Staronový spojenec z Bukurešti [567] => | periodikum = Týdeník Respekt [568] => | url = https://www.respekt.cz/tydenik/2006/39/staronovy-spojenec-z-bukuresti [569] => | datum přístupu = 2021-01-26 [570] => }} [571] => [[Diktatura|Diktátor]] [[Nicolae Ceaușescu]], který zemi po léta vládl tvrdou rukou (zejména od prudké změny kurzu v roce 1971{{Citace periodika [572] => | příjmení = STANCIU [573] => | jméno = Cezar [574] => | titul = The End of Liberalization in Communist Romania [575] => | periodikum = The Historical Journal [576] => | datum vydání = 2013 [577] => | ročník = 56 [578] => | číslo = 4 [579] => | strany = 1063–1085 [580] => | issn = 0018-246X [581] => | url = https://www.jstor.org/stable/24528861 [582] => | datum přístupu = 2023-04-23 [583] => }}), byl svržen v roce [[1989]], [[Soudní proces a poprava Nicolaea Ceaușescua a Eleny Ceaușescuové|odsouzen polním soudem a následně zastřelen i se svou manželkou]].{{Citace elektronického periodika [584] => | příjmení = Novák [585] => | jméno = Pavel [586] => | titul = Před 25 lety popravili rumunského diktátora Ceausesca i jeho manželku [587] => | periodikum = iROZHLAS [588] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [589] => | vydavatel = Český rozhlas [590] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [591] => | url = https://www.irozhlas.cz/veda-technologie_historie/pred-25-lety-popravili-rumunskeho-diktatora-ceausesca-i-jeho-manzelku_201412250817_kwinklerova [592] => | datum vydání = 25. prosince 2014 [593] => | url archivu = [594] => | datum přístupu = 2021-01-26 [595] => }} [[Rumunská revoluce]] byla nejnásilnější ze všech [[Pád komunismu v Evropě|protikomunistických převratů]] ve [[Střední a východní Evropa|střední a východní Evropě]] v roce 1989.{{Citace elektronického periodika [596] => | příjmení = Novák [597] => | jméno = Martin [598] => | titul = Krvavé finále: Země, kde komunismus nejvíce připomínal román 1984, padla jako poslední. Ceaušescu odmítal, že se svět mění [599] => | periodikum = Hospodářské noviny (HN.cz) [600] => | url = https://hn.cz/c1-66697630-krvave-finale-zeme-kde-komunismus-nejvice-pripominal-roman-1984-padla-jako-posledni [601] => | datum vydání = 2019-12-22 [602] => | jazyk = cs [603] => | datum přístupu = 2022-03-03 [604] => }}{{Citace elektronického periodika [605] => | příjmení = Šajtar [606] => | jméno = Jaroslav [607] => | titul = Rumunská revoluce před 25 lety: To nebyl žádný samet [608] => | periodikum = Reflex.cz [609] => | url = https://www.reflex.cz//clanek/historie/61009/rumunska-revoluce-pred-25-lety-to-nebyl-zadny-samet.html [610] => | jazyk = cs [611] => | datum přístupu = 2022-03-03 [612] => }} V prvních demokratických volbách roku 1990 triumfovala se ziskem 66 procent hlasů [[Fronta národní spásy]] pod vedením [[Ion Iliescu|Iona Iliesca]]. Násilí se ovšem vrátilo brzy - při studentských i hornických nepokojích.{{Citace periodika [613] => | příjmení = Bohlen [614] => | jméno = Celestine [615] => | titul = Evolution in Europe: Romanian Miners Invade Bucharest [616] => | periodikum = The New York Times [617] => | datum vydání = 1990-06-15 [618] => | issn = 0362-4331 [619] => | jazyk = en-US [620] => | url = https://www.nytimes.com/1990/06/15/world/evolution-in-europe-romanian-miners-invade-bucharest.html [621] => | datum přístupu = 2022-03-03 [622] => }}{{Citace elektronického periodika [623] => | titul = Soud: Rumunsko musí vyšetřit, co se stalo v roce 1990 [624] => | periodikum = Aktuálně.cz [625] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [626] => | vydavatel = Economia [627] => | odkaz na vydavatele = Economia [628] => | issn = 1213-0702 [629] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/soud-rumunsko-musi-vysetrit-co-se-stalo-v-roce-1990/r~9cb61bcec69811e4a66e0025900fea04/ [630] => | datum vydání = 2015-03-09 [631] => | jazyk = cs [632] => | datum přístupu = 2022-03-03 [633] => }} [634] => [635] => Nově nabytá svoboda otevřela staronové a problematické otázky. K těm patřilo jak soužití se zhruba milionovou [[Maďaři v Rumunsku|maďarskou menšinou]], tak integrace do Evropy a ekonomická situace. Rumunsko se propadlo velmi rychle do problémů ve všech těchto oblastech. Začaly národnostní nepokoje, měna se destabilizovala a mnohé země střední Evropy se k integrované části kontinentu přibližovaly mnohem rychleji než Rumunsko. Teprve po roce 2000 se podařilo rozvoj odblokovat. Roku [[2004]] vstoupila země do [[Severoatlantická aliance|NATO]] a roku [[2007]] společně s [[Bulharsko|Bulharskem]] do [[Evropská unie|Evropské unie]].{{Citace elektronického periodika [636] => | titul = EU má dva nové členy - Bulharsko a Rumunsko [637] => | periodikum = iROZHLAS [638] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [639] => | vydavatel = Český rozhlas [640] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [641] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/eu-ma-dva-nove-cleny---bulharsko-a-rumunsko_200701011000_mtaborska [642] => | jazyk = cs [643] => | datum přístupu = 2021-01-26 [644] => }} [645] => [646] => [[Vstup Rumunska do Evropské unie|Vstup do EU]] znamenal průlom a Rumunsko začalo dosahovat nejvyššího hospodářského růstu v Evropě. Začalo se dokonce hovořit o "východoevropském tygru".{{Citace elektronického periodika [647] => | titul = Romania - the new European tiger [648] => | periodikum = AECOM [649] => | url = https://aecom.com/cornerstone-issue-01/romania-new-european-tiger/ [650] => | jazyk = en-US [651] => | datum přístupu = 2022-03-03 [652] => }}{{Citace elektronického periodika [653] => | příjmení = Ellyatt [654] => | jméno = Holly [655] => | titul = 'Tiger' of Eastern Europe is waking up: Romanian PM [656] => | periodikum = CNBC [657] => | url = https://www.cnbc.com/2013/11/18/tiger-of-eastern-europe-is-waking-up-romanian-pm.html [658] => | datum vydání = 2013-11-18 [659] => | jazyk = en [660] => | datum přístupu = 2022-03-03 [661] => }} Tento růst byl pozastaven ekonomickou a politickou krizí roku 2012, která vyvrcholila dokonce pohrůžkou vyloučení z Evropské unie.{{Citace elektronického periodika [662] => | titul = Evropská komise nevylučuje pozastavení členství Rumunska v EU [663] => | periodikum = iDNES.cz [664] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/evropska-komise-nevylucuje-pozastaveni-clenstvi-rumunska-v-eu.A120713_161056_zahranicni_ipl [665] => | datum vydání = 2012-07-13 [666] => | datum přístupu = 2021-01-30 [667] => }} Ale v roce 2013 se podařilo masivní růst obnovit.{{Citace periodika [668] => | titul = Romania is booming [669] => | periodikum = The Economist [670] => | datum vydání = 2013-12-17 [671] => | issn = 0013-0613 [672] => | url = https://www.economist.com/blighty/2013/12/17/romania-is-booming [673] => | datum přístupu = 2021-01-30 [674] => }} To vedlo k velkému zlepšení životní úrovně. Nezabránilo to nicméně mohutné vlně odchodu tisíců Rumunů z vlasti, již umožnily nově otevřené hranice. Mnoho Rumunů emigrovalo do západní Evropy, zvláště velké komunity se vytvořily v [[Itálie|Itálii]], [[Německo|Německu]] a [[Španělsko|Španělsku]]. V roce 2016 se rumunská diaspora odhadovala na více než 3,6 milionu lidí, což je pátá největší emigrantská populace na světě.{{Citace elektronického periodika [675] => | titul = Report: Romanian diaspora, fifth largest in the world [676] => | periodikum = Romania Insider [677] => | url = https://www.romania-insider.com/oecd-romanian-diaspora-july-2019 [678] => | jazyk = en [679] => | datum přístupu = 2021-01-30 [680] => }} [681] => [682] => == Státní symboly == [683] => === Vlajka === [684] => [685] => {{Podrobně|Rumunská vlajka}} [686] => [687] => Rumunská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 se třemi svislými pruhy: tmavomodrým, žlutým a červeným. [688] => [689] => V roce 1989 byl z rumunské vlajky odstraněn socialistický znak a vlajka se tak stala, až na odstín modrého pruhu, shodná s [[Čadská vlajka|čadskou]]. Tento problém přednesl [[Čad]] v [[Organizace spojených národů|OSN]] již v roce 1989. [690] => [691] => === Znak === [692] => [693] => {{Podrobně|Státní znak Rumunska}} [694] => [695] => Rumunský státní znak je tvořen heraldicky vpravo hledící zlatou [[Orlice (heraldika)|orlicí]] na modrém štítu, korunovanou rumunskou královskou korunou, s červenou zbrojí, držící v zobáku zlatý kříž, v pravém spáru stříbrný meč se zlatým jílcem, v levém stříbrný palcát. [696] => [697] => === Hymna === [698] => [699] => {{Podrobně|Rumunská hymna}} [700] => [701] => Rumunská hymna je píseň ''Deșteaptă-te, române!'' ({{Vjazyce2|cs|Probuď se, Rumune!}}). Hudbu složil básník, etnograf a skladatel Anton Pann. Slova napsal básník, novinář a překladatel Andrei Mureșanu. [702] => [703] => == Geografie == [704] => {{Podrobně|Geografie Rumunska}} [705] => [[Soubor:Pietrosu_Mare.jpg|náhled|vlevo|Pohoří [[Rodna]] v Karpatech ([[Maramureš (župa)|župa Maramureš]])]] [706] => [[Soubor:Romania_general_map-en.png|náhled|Topografie Rumunska]] [707] => [[Soubor:Moldoveanu Peak (Romania).jpg|náhled|[[Moldoveanu]]]] [708] => [[Soubor:"The Hotel" of cormorans - Hotelul cormoranilor - panoramio.jpg|náhled|[[Delta Dunaje|Dunajská delta]] v Rumunsku]] [709] => S rozlohou 238 391 km² je Rumunsko největší zemí v [[Jihovýchodní Evropa|jihovýchodní Evropě]], 3× větší než Česká republika. Zabírá 5,4 % rozlohy Evropské unie. [[Dunaj]], největší rumunská řeka, tvoří jižní hranici se [[Srbsko|Srbskem]] a [[Bulharsko|Bulharskem]]. Hranici s [[Moldavsko|Moldavskem]] tvoří řeka [[Prut (řeka)|Prut]], která se vlévá do Dunaje. Dunaj se vlévá do [[Černé moře|Černého moře]] a na rumunském území tvoří [[Delta Dunaje|deltu Dunaje]], druhou největší a nejlépe zachovalou deltu a biosférickou rezervaci v Evropě. Lze v ní nalézt 1688 druhů rostlin.{{Citace monografie [710] => | příjmení = Wohl [711] => | jméno = Ellen [712] => | titul = A World of Rivers: Environmental Change on Ten of the World's Great Rivers [713] => | url = https://books.google.cz/books?id=Ji1cApN3NogC&pg=PA130&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [714] => | vydavatel = University of Chicago Press [715] => | počet stran = 368 [716] => | isbn = 9780226904801 [717] => | poznámka = Google-Books-ID: Ji1cApN3NogC [718] => | jazyk = en [719] => }} Je zapsána i na [[seznam světového dědictví v Evropě, N–R|seznamu Světového přírodního dědictví UNESCO]] a je zároveň jedním ze 13 [[Národní parky v Rumunsku|rumunských národních parků]]. Chráněných oblastí je v zemi asi 10 000 kilometrů čtverečních. Pro Rumunsko je zachovalost původní přírody typická, asi 47% půdní plochy země je pokryto přírodními a polopřírodními ekosystémy.{{Citace elektronického periodika [720] => | titul = Romania's Biodiversity [721] => | url = http://enrin.grida.no/biodiv/biodiv/national/romania/robiodiv.htm [722] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080210141053/http://enrin.grida.no/biodiv/biodiv/national/romania/robiodiv.htm [723] => | datum vydání = 2008-02-10 [724] => | datum přístupu = 2018-11-08 [725] => }} Rumunsko má jednu z největších oblastí původních lesů v Evropě, pokrývá téměř 27% území. [726] => [727] => V Rumunsku roste 3 700 druhů rostlin a žije 33 792 druhů zvířat, z toho 33 085 bezobratlých a 707 obratlovců, mezi nimi téměř 400 druhů savců, ptáků, plazů a obojživelníků, včetně asi 50% evropských [[Medvěd hnědý|medvědů hnědých]] (nepočítáme-li Rusko) a 20% evropských [[Vlk obecný|vlků]]. [728] => [729] => Střed Rumunska je hornatý, dominují mu [[Karpaty]]. Nejvyšší hora, [[Moldoveanu]], dosahuje výšky 2544 m n. m. Na západě se také rozkládá pohoří [[Munții Apuseni]]. Pohraniční oblasti jsou tvořeny nížinami: [[Panonská pánev]] na západě, [[Dolnodunajská nížina|Valašská nížina]] na jihu a rovina kolem řeky Prut na východě. [730] => [731] => Rumunsko má mírné a [[Kontinentální podnebí|kontinentální klima]]. Průměrná roční teplota je na jihu 11 °C, na severu 8 °C.{{Citace elektronického periodika [732] => | titul = Romania - Climate [733] => | periodikum = countrystudies.us [734] => | url = http://countrystudies.us/romania/34.htm [735] => | datum přístupu = 2018-11-08 [736] => }} V létě dosahují průměrné teploty v Bukurešti 28 °C, v jižních částech země 35 °C. V zimě je průměrná teplota 2 °C. Existují některé regionální rozdíly: v západních částech, jako je [[Banát]], je klima mírnější a s některými středomořskými vlivy. Přímořská [[Dobrudža]] má klima ovlivněné především [[Černé moře|Černým mořem]]. [737] => [738] => Největšími městy jsou (v závorce počet obyvatel podle sčítání lidu z roku 2011): [[Bukurešť]] (1 883 425), [[Kluž]] (324 576), [[Temešvár]] (319 279), [[Jasy]] (290 422), [[Constanța]] (283 872), [[Craiova]] (269 506), [[Brašov]] (253 200), [[Galați]] (249 342) a [[Ploješť]] (209 945). [739] => [740] => == Politika == [741] => {{Podrobně|Politický systém Rumunska}} [742] => [[Soubor:Klaus Iohannis Senate of Poland 2015 02 (cropped 2).JPG|náhled|194x194px|[[Klaus Iohannis]], od roku 2014 současný rumunský prezident.]] [743] => Zákonodárná moc je v Rumunsku rozdělena mezi [[Senát (Rumunsko)|Senát]] a [[Poslanecká sněmovna (Rumunsko)|Poslaneckou sněmovnu]], takzvanou ''Camera Deputaților''. Senát má 137 členů, Poslanecká sněmovna 334. Členové obou komor jsou voleni ve všeobecných volbách konajících se jednou za čtyři roky. Parlament sídlí v [[Palác Parlamentu|Paláci Parlamentu]], obřím komplexu z Ceaușescových časů, objemově třetí největší stavbě světa. [744] => [745] => Rumunský politický systém je označován jako [[Poloprezidentská republika|poloprezidentský]].{{Citace elektronického periodika [746] => | příjmení = [747] => | jméno = [748] => | titul = Rumunsko - Evropská unie - European Commission [749] => | periodikum = Evropská unie [750] => | vydavatel = [751] => | url = https://europa.eu/european-union/about-eu/countries/member-countries/romania_cs [752] => | datum vydání = 2016-07-05 [753] => | jazyk = en [754] => | datum přístupu = 2018-11-08 [755] => | url archivu = [756] => }} [[Prezident Rumunska|Prezident]], nejvyšší představitel moci výkonné, je volen přímo, a to jednou za pět let (do roku [[2004]] jednou za 4 roky). Prezident jmenuje [[Předseda vlády Rumunska|ministerského předsedu]]. Ten je [[Hlava vlády|hlavou vlády]], která se nazývá Rada ministrů. Současným prezidentem Rumunska je [[Klaus Iohannis]], premiérem je [[Marcel Ciolacu]]. [757] => [758] => Ústava Rumunska je založena na ústavě [[Pátá Francouzská republika|páté francouzské republiky]] (s Francií pojily Rumunsko vždy četné vazby, založené na jazykové příbuznosti) a byla schválena v národním referendu 8. prosince 1991. Také rumunský soudní systém je silně ovlivněn francouzským modelem a spadá tedy spíše do tradice [[Kontinentální evropské právo|kontinentálního evropského práva]]. Ústavnost hlídá Ústavní soud (''Curtea Constituţională''). Ústava může být změněna pouze prostřednictvím [[Referendum|referenda]], poslanci tak učinit nemohou. [759] => [760] => === Zahraniční vztahy === [761] => {{Pahýl část}} [762] => [[Soubor:President Trump Meets with the President of Romania (48587209836).jpg|náhled|[[Klaus Iohannis]] a [[Donald Trump]] roku 2019]] [763] => Od roku 1991 se Rumunsko soudí s [[Čad]]em o podobu státní vlajky.[http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/europe/3626821.stm "'Identical flag' causes flap in Romania"] (BBC News article). Předmětem sporu s Ukrajinou byl zase dlouho [[Zmijí ostrov]] v Černém moři. [764] => [765] => Rumunsko se 1. ledna 2007 rozhodlo, že vstoupí do [[Schengenský prostor|schengenského prostoru]], [[Evropský parlament]] vstup schválil v červnu 2011, ale [[Rada Evropské unie|Rada EU]] ho v září 2011 zamítla. Vstoupilo do něj v březnu 2024.{{Citace elektronického periodika [766] => | titul = Bulharsko a Rumunsko jsou po 13 letech čekání v schengenském prostoru {{!}} ČeskéNoviny.cz [767] => | periodikum = www.ceskenoviny.cz [768] => | url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2459801 [769] => | jazyk = cs [770] => | datum přístupu = 2024-03-31 [771] => }} [772] => [773] => Rumunsko má silné historické vazby k [[Moldavsko|Moldavsku]], někteří rumunští politici dokonce bojují o spojení obou zemí, toto hnutí bylo silné zejména v 90. letech. Silné geopolitické vazby si vytvořilo Rumunsko v posledních letech s [[Ukrajina|Ukrajinou]] a [[Gruzie|Gruzií]]. Podporuje jejich zapojení do evropských struktur. Podobně Rumunsko podporuje vstup [[Turecko|Turecka]] do Evropské unie. Navzdory komplikovaným vztahům z minulosti a velké maďarské menšině si Rumunsko vyvinulo rovněž silné vztahy s [[Maďarsko|Maďarskem]]. Klíčové bezpečnostní vazby má však se [[Spojené státy americké|Spojenými státy americkými]]. V prosinci 2005 prezident [[Traian Băsescu]] a americká ministryně zahraničí [[Condoleezza Riceová]] podepsali dohodu, která umožňuje vojenskou přítomnost USA v Rumunsku, především ve východní části země.{{Citace elektronického periodika [774] => | příjmení = [775] => | jméno = [776] => | titul = USA zřídí v Rumunsku vojenské základny [777] => | periodikum = Aktuálně.cz [778] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [779] => | vydavatel = Economia [780] => | odkaz na vydavatele = Economia [781] => | issn = 1213-0702 [782] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/usa-zridi-v-rumunsku-vojenske-zakladny/r~i:article:24387/ [783] => | datum vydání = 6. 12. 2005 [784] => | datum přístupu = 2021-01-30 [785] => }} V roce 2020 byla americká vojenská přítomnost v Rumunsku významně posílena.{{Citace elektronického periodika [786] => | titul = USA zřizují stálou základnu úderných dronů v Rumunsku. Kvůli odstrašení [787] => | periodikum = iDNES.cz [788] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [789] => | vydavatel = MAFRA [790] => | odkaz na vydavatele = MAFRA [791] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/nato/reaper-usa-rumunsko-bezpilotni-dron-turzia-rusko-cerne-more-krym.A210107_185414_zpr_nato_inc [792] => | datum vydání = 2021-01-07 [793] => | datum přístupu = 2021-01-30 [794] => }} [795] => [796] => === Ozbrojené síly === [797] => {{Podrobně|Rumunská armáda}} [798] => [[Soubor:Exercitiu de debarcare a infanteristilor marini pe plaja de la Vadu.jpg|náhled|Rumunští mariňáci]] [799] => Rumunská armáda má v současnosti 90 000 profesionálně vycvičených vojáků, z nichž 75 000 je vojenský personál a 15 000 jsou civilisté. Z 90 000 vojáků je 60 000 aktivních, zatímco zbytek vojáků patří do armádních záloh. Rozpočet armády je asi 1,8 miliard eur (tj. asi 1,33 % rumunského HDP).{{Doplňte zdroj}} [800] => [801] => Rumunsko se zapojilo do mezinárodní vojenské koalice, jež v roce 2002 vstoupila do [[Afghánistán]]u. Jeho zapojení kulminovalo v roce 2010, kdy dosáhlo 1600 vojáků. Afghánskou misi ukončilo v roce 2014. Rumunské jednotky se podílely i na [[Válka v Iráku|válce v Iráku]], kde dosáhly vrcholu 730 vojáků. Rumunsko misi v Iráku ukončilo v roce 2009, bylo mezi posledními zeměmi, které tak učinily. Rumunská fregata krále Ferdinanda se účastnila i vojenské intervence v Libyi v roce 2011. [802] => [803] => === Administrativní rozdělení === [804] => {{Podrobně|Administrativní dělení Rumunska}} [805] => Území Rumunska se dělí na 41 administrativních jednotek ([[Župa|žup]]) a hlavní město [[Bukurešť]]. [806] => [807] => [[Soubor:Romania counties.png|náhled|Rumunské župy]] [808] => {{Sloupce|3| [809] => * [[Alba (župa)|Alba]] [810] => * [[Arad (župa)|Arad]] [811] => * [[Argeș]] [812] => * [[Bacău (župa)|Bacău]] [813] => * [[Bihor (župa)|Bihor]] [814] => * [[Bistrița-Năsăud]] [815] => * [[Botoșani (župa)|Botoșani]] [816] => * [[Brašov (župa)|Brašov]] [817] => * [[Brăila (župa)|Brăila]] [818] => * [[Buzău (župa)|Buzău]] [819] => * [[Caraș-Severin]] [820] => * [[Călărași (župa)|Călărași]] [821] => * [[Constanța (župa)|Constanța]] [822] => * [[Covasna (župa)|Covasna]] [823] => * [[Dâmbovița]] [824] => * [[Dolj]] [825] => * [[Galați (župa)|Galați]] [826] => * [[Giurgiu (župa)|Giurgiu]] [827] => * [[Gorj]] [828] => * [[Harghita (župa)|Harghita]] [829] => * [[Hunedoara (župa)|Hunedoara]] [830] => * [[Ialomița]] [831] => * [[Jasy (župa)|Iași]] [832] => * [[Ilfov]] [833] => * [[Kluž (župa)|Kluž]] [834] => * [[Maramureš (župa)|Maramureş]] [835] => * [[Mehedinți (župa)|Mehedinţi]] [836] => * [[Mureș (župa)|Mureș]] [837] => * [[Neamț]] [838] => * [[Olt (župa)|Olt]] [839] => * [[Prahova]] [840] => * [[Satu Mare (župa)|Satu Mare]] [841] => * [[Sălaj]] [842] => * [[Sibiu (župa)|Sibiu]] [843] => * [[Suceava (župa)|Suceava]] [844] => * [[Teleorman]] [845] => * [[Timiș (župa)|Timiş]] [846] => * [[Tulcea (župa)|Tulcea]] [847] => * [[Vaslui (župa)|Vaslui]] [848] => * [[Vâlcea]] [849] => * [[Vrancea]] [850] => }} [851] => [852] => == Ekonomika == [853] => {{Podrobně|Ekonomika Rumunska}} [854] => [[Soubor:1 leu. Romania, 2005 a.jpg|náhled|[[Rumunský lei]]]] [855] => Rumunsko bylo jednou z chudších zemí [[Rada vzájemné hospodářské pomoci|RVHP]] a dodnes se řadí k méně rozvinutým zemím Evropy. Mezi zeměmi [[Evropská unie|Evropské unie]] je jeho [[Hrubý domácí produkt|HDP na obyvatele]] třetí nejnižší, po [[Bulharsko|Bulharsku]] a [[Chorvatsko|Chorvatsku]]. Může za to především dlouholetá autoritativní vláda [[Nicolae Ceaușescu|Nicolae Ceaușesca]], která naprosto znemožnila rozvoj rumunské ekonomiky. [856] => [857] => Rumunský HDP v roce 2007 (rok vstupu Rumunska do EU) činil 41% průměru EU. V roce 2017 to již bylo 63% průměru EU, čímž se Rumunsko stalo jednou z nejrychleji se rozvíjejících ekonomik Evropy. Prudce roste zejména vývoz (např. o 13% v roce 2010). 22 % rumunského vývozu míří do [[Německo|Německa]], 12 % do [[Itálie]] a 7 % do [[Francie]], podobnou strukturu má dovoz: 21 % je z Německa, 10 % z Itálie a 7 % z [[Maďarsko|Maďarska]]. Rumunsko má však stále jednu z nejnižších průměrných měsíčních mezd v EU (540 eur v roce 2016). Od reforem v roce 2005 má Rumunsko jedny z nejnižších daňových sazeb v EU.[[Soubor:2013-03-05 Geneva Motor Show 8026.JPG|náhled|Automobil Dacia Logan (2013)|vlevo]]Největší rumunskou firmou je petrochemická společnost [[Petrom]], součást rakouského koncernu [[OMV]]. Významná je pro rumunskou ekonomiku výroba aut značky [[Dacia (automobilka)|Dacia]], která je součástí francouzského koncernu [[Renault]]. V minulosti se v Rumunsku vyráběla též [[Terénní vozidlo|terénní vozidla]], avšak automobilka [[ARO (automobilka)|ARO]], jež je vyráběla, již zanikla. Strojírenskému průmyslu pomáhá rumunské hutnictví – nicméně zásoby rumunského nerostného bohatství nejsou zcela využity. K současným nejvíce se rozvíjejícím firmám patří antivirová společnost [[Bitdefender]] či soukromé letecké společnosti [[Blue Air]] a [[Carpatair]]. Podíl průmyslu na rumunském hospodářství činí 25,7 %. Nicméně ještě v roce 2006 bylo 30% rumunské populace zaměstnáno v zemědělství, což je jedna z nejvyšších úrovní v Evropě. Rumunsko je pro zemědělství vhodné – ve [[Dolnodunajská nížina|Valašské nížině]] se pěstují plodiny jako [[pšenice]], [[slunečnice]], [[kukuřice]], [[Lilek brambor|brambory]], zelenina či ovoce. Z živočišné výroby je významný chov vepřů, ovcí, skotu či koní.[[Soubor:CNE Cernavoda.jpg|náhled|[[Jaderná elektrárna Cernavodă]]]]Rumunsko je čistým vývozcem elektrické energie a je 52. na světě z hlediska spotřeby elektrické energie. Zhruba třetina vyrobené energie pochází z obnovitelných zdrojů, většinou z vodních elektráren. V roce 2015 byly hlavními energetickými zdroji uhlí (28%), voda (30%), jádro (18%) a uhlovodíky (14%). Jedinou jadernou elektrárnou je [[Jaderná elektrárna Cernavodă]]. Rumunsko usiluje o její další rozšíření, ve spolupráci se Spojenými státy.{{Citace elektronické monografie [858] => | příjmení = [859] => | jméno = [860] => | titul = Romania partners with US to expand Cernavoda nuclear power project [861] => | url = https://www.nsenergybusiness.com/news/us-romania-cernavoda-nuclear-power-project/ [862] => | vydavatel = NS Energy [863] => | místo = [864] => | datum vydání = [865] => | datum přístupu = 2021-01-30 [866] => | jazyk = en-US [867] => }} Rumunsko má též jednu z největších rafinérských kapacit ve východní Evropě, přestože produkce ropy a zemního plynu setrvale klesá. [868] => [869] => Asi 5 % rumunského HDP zajišťuje turistický ruch. V roce 2014 do země přijelo přes 1 900 000 zahraničních turistů. Rumunsko má velký potenciál pro cestovní ruch, turisty lákají především [[Karpaty]], ale vzhledem ke slabé úrovni služeb jsou příjmy z turismu zatím malé. [870] => [871] => === Doprava === [872] => [[Soubor:2017 Henri Coanda sosiri.jpg|náhled|[[Letiště Bukurešť Henriho Coandy]]]] [873] => Podle rumunského Národního statistického ústavu je rumunská silniční síť tvořena 86 080 kilometry silnic (k roku 2015). V roce 2023 byla otevřena klíčová infrastrukturní stavba, 2,2 kilometry dlouhý [[Brăilský most]]. Jde o nejdelší most přes Dunaj a třetí nejdelší visutý most v Evropské unii. Propojil rumunské vnitrozemí s přímořskou oblastí [[Dobrudža]].{{Citace elektronického periodika [874] => | titul = Brăila Bridge – a great leap for Romania and the EU [875] => | periodikum = ec.europa.eu [876] => | url = https://ec.europa.eu/regional_policy/whats-new/panorama/2023/07/19-07-2023-braila-bridge-a-great-leap-for-romania-and-the-eu_en [877] => | datum přístupu = 2023-08-20 [878] => }}{{Citace elektronického periodika [879] => | příjmení = Marica [880] => | jméno = Irina [881] => | titul = Brăila bridge over the Danube: Romania inaugurates one of Europe’s largest bridges [882] => | periodikum = Romania Insider [883] => | url = https://www.romania-insider.com/braila-bridge-danube-inaugurated-romania-2023 [884] => | datum vydání = 2023-07-06 [885] => | jazyk = en [886] => | datum přístupu = 2023-08-20 [887] => }} [888] => [889] => [[Světová banka]] odhaduje rozsah železniční sítě na 22 298 kilometrů tratí, což z ní činí čtvrtou největší železniční síť v Evropě. Rumunská železniční doprava zaznamenala po roce 1989 dramatický pokles ale v důsledku masivní privatizace v roce 2013 došlo k oživení. Zhruba 45 % rumunské železniční dopravy je dnes privatizováno. [890] => [891] => Jediným městem v zemi, které má systém podzemní dráhy, tedy metro, je Bukurešť. Bukurešťské metro bylo otevřeno v roce 1979 a jeho kolejová síť měří 61,41 km. [892] => [893] => Rumunsko má také šestnáct mezinárodních komerčních letišť. Největším je [[Letiště Bukurešť Henriho Coandy]]. V roce 2017 jeho služeb využilo více než 12,8 milionu cestujících. [894] => [895] => === Korupce === [896] => [[Soubor:Protest against corruption - Bucharest 2017 - Piata Universitatii - 5.jpg|náhled|Přes 500 000 lidí demonstrovalo 5. února 2017 proti vládnímu rozhodnutí o beztrestnosti některých korupčních činů.]] [897] => Rumunsko bylo dlouhodobě kritizováno kvůli vysoké míře [[korupce]], vznikla proto speciální protikorupční prokuratura (DNA). V roce 2015 byl rumunský premiér [[Victor Ponta]] obviněn z korupce a praní špinavých peněz a po protestech odstoupil z funkce i s celou svou vládou."[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1560738-rumunskeho-premiera-obvinili-z-korupce Rumunského premiéra obvinili z korupce]". Česká televize. 13. července 2017. Kvůli podezření z korupce v roce 2015 ve funkci skončili i ministr financí nebo předseda Úřadu pro bezúhonnost, který má boj proti korupci za úkol. Před soudem se ocitli i bývalý premiér [[Adrian Năstase]] nebo mediální magnát [[Adrian Sarbu]]."[http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/rumunska-korupce-podezrely-je-i-sef-uradu-pro-bezuhonnost_336455.html Rumunská korupce: podezřelý je i šéf Úřadu pro bezúhonnost]". Týden. 16. března 2015.{{Citace elektronického periodika [898] => | titul = Kontroverzní miliardáři: Sarbu málem položil Novu, teď mu hrozí vězení [899] => | periodikum = iDNES.cz [900] => | url = https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/kontroverzi-miliardari-sarbu-malem-polozil-novu-ted-mu-hrozi-vezeni.A160212_153519_ekonomika_rts [901] => | datum vydání = 2016-02-13 [902] => | datum přístupu = 2021-02-06 [903] => }} Speciální prokuratura v letech 2014 až 2016 obžalovala ze zneužití postavení 2000 lidí a škodu v souvislosti s jejich korupčním jednáním vypočítala na 27 miliard korun."[http://zpravy.idnes.cz/rumunsko-korupce-protesty-dfd-/zahranicni.aspx?c=A170202_094149_zahranicni_aha Rumunsko se bouří, lidem vadí záměr vlády pustit korupčníky z vězení]". ''iDNES.cz.'' 2. února 2017. [904] => [905] => V lednu 2017 vydala rumunská vláda dekret o beztrestnosti některých trestných činů spojených s korupcí, který by poskytl [[Amnestie|amnestii]] politikům odsouzeným z korupce. Z korupčního jednání je mimo jiné obviněn i předseda vládní strany [[Liviu Dragnea]]. Proti vládnímu nařízení protestovaly statisíce Rumunů a vláda nakonec nařízení v únoru 2017 stáhla."[https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/rumunske-protesty-proti-vlade-ktera-amnestuje-korupci-jen-ta/r~73f8116ef1ee11e6984a002590604f2e/?redirected=1499187817 Protesty v Rumunsku proti vládě, která amnestuje korupci, jen tak neskončí, říká rumunský sociolog]". Aktuálně.cz. 13. února 2017. [906] => [907] => == Obyvatelstvo == [908] => {{Podrobně|Obyvatelstvo Rumunska}} [909] => [[Soubor:Romania harta etnica 2011.PNG|300 px|náhled|Etnické skupiny v okresech Rumunska v roce 2011.]] [910] => Podle sčítání lidu z roku 2011 má Rumunsko 20 121 411 obyvatel.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.recensamantromania.ro/wp-content/uploads/2013/07/REZULTATE-DEFINITIVE-RPL_2011.pdf |datum přístupu=2018-11-08 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130717125951/http://www.recensamantromania.ro/wp-content/uploads/2013/07/REZULTATE-DEFINITIVE-RPL_2011.pdf |datum archivace=2013-07-17 }} V posledních letech se ovšem potýká s odchodem mladých lidí do zahraničí. V letech 2008–2018 odešlo z Rumunska 3,4 milionu lidí, což je rekord v Evropské unii. Z lidí v produktivním věku odešla celá pětina.{{Citace elektronického periodika [911] => | titul = Z Rumunska odešlo už 3,4 milionu lidí, hůř je na tom jen Sýrie [912] => | periodikum = iDNES.cz [913] => | url = https://zpravy.idnes.cz/z-rumunska-odchazi-mladi-lide-emigrace-dxy-/zahranicni.aspx?c=A180809_140610_zahranicni_jumi [914] => | datum vydání = 2018-08-12 [915] => | datum přístupu = 2018-11-08 [916] => }} Navíc i porodnost patří k nejnižším na světě, 1,33 dětí na ženu, takže se v příštích letech očekává pokles populace. Průměrná délka života je 74,9 let (k roku 2015). 2,2 milionu obyvatel žije v [[Bukurešť|Bukurešti]] a jejím bezprostředním okolí. [[Kluž]] a [[Temešvár]] jsou dvě další města s více než 300 000 obyvateli. [917] => [918] => Národnostní skupiny{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://www.recensamant.ro/pagini/rezultate.html |datum přístupu=2009-12-26 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090706084835/http://www.recensamant.ro/pagini/rezultate.html |datum archivace=2009-07-06 |nedostupné=ano }} (údaje z roku [[2002]]): [919] => [920] => * [[Rumuni]] 89,5 % [921] => * [[Maďaři]] 6,6 % [922] => * [[Romové]] 2,5 % [923] => * [[Ukrajinci]] 0,8 % [924] => * [[Němci]] 0,3 % [925] => * [[Rusové]] 0,2 % [926] => * [[Turci]] 0,2 % [927] => * další 0,4 % [928] => [[Soubor:Catterson Smith - Peasants of Hadad - Transylvania.jpg|náhled|Horalé v Sedmihradsku v 19. století]]Komunita [[Češi|Čechů]] žijících v oblasti [[Banát]]u od první poloviny 19. století, tzv. [[Pémové]], čítá 2 242 osob (k roku 2010). Ještě v roce 2000 nicméně v banátských vesnicích žilo Čechů dvakrát více – jejich počet se kvůli emigraci každým rokem snižuje, především z důvodu vysoké nezaměstnanosti.[http://www.clovekvtisni.cz/cs/humanitarni-a-rozvojova-pomoc/zeme/rumunsko/obziva-a-zajisteni-potravy-11 Obživa a zajištění potravy]. Člověk v tísni. 11. září 2012 V roce 1992 žilo v Rumunsku 5 800 Čechů.[http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/239059-tradicni-ceske-vesnici-v-rumunsku-hrozi-zkaza-zastini-ji-vetrne-elektrarny.html Tradiční české vesnici v Rumunsku hrozí zkáza, zastíní ji větrné elektrárny]. Novinky. 16. července 2011. [929] => [930] => V Karpatech žijí maďarští [[Sikulové (Transylvánie)|Sikulové]], kteří byli v minulosti pověřeni ostrahou uherských hranic."[http://www.navychod.cz/articles.php?id=32178e7e-8e7b-11df-aa30-00304830bcc4 Sedmihradsko – pestrá paleta etnik ] {{Wayback|url=http://www.navychod.cz/articles.php?id=32178e7e-8e7b-11df-aa30-00304830bcc4 |date=20150722183302 }}". Navýchod. 5/2002. Němci v Sedmihradsku, tzv. [[Sedmihradští Sasové]], se v oblasti usazovali již ve 12. století a ještě v roce 1930 žilo v Rumunsku 745 000 Němců. Dnes jich zbývá 36 000. V [[Delta Dunaje|deltě Dunaje]] žijí ruští [[Lipované]], potomci [[Starověrci|starověrců]], a také Ukrajinci, kteří jsou potomci záporožských [[kozáci|kozáků]]. Část Ukrajinců v rumunských Karpatech se označuje za [[Rusíni|Rusíny]]. Na území [[Dobrudža|Dobrudže]] žijí ještě z dob Osmanské říše Turci, [[Tataři]] a [[Nogajská horda|Nogajci]]. V roce 1930, před [[holokaust]]em, žilo v Rumunsku 728 000 [[Židé v Rumunsku|Židů]]. [931] => [932] => Podle oficiálních statistik z roku 2011 žije v zemi okolo 620 tisíc [[Romové|Romů]]. Neoficiální odhady počtu Romů se však pohybují mezi 1,2 až 2,5 miliony[https://web.archive.org/web/20091006045453/http://www.coe.int/t/dg3/romatravellers/Documentation/strategies/statistiques_en.asp "Roma Travellers Statistics"], Council of Europe, compilation of population estimates. Archivováno z [http://www.coe.int/t/dg3/romatravellers/Documentation/strategies/statistiques_en.asp the original], 6. října 2009. a rumunští Romové tak tvoří největší romskou komunitu v Evropě."[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/130215-rumunske-mesto-stavi-zed-kolem-romskeho-sidliste/ Rumunské město staví zeď kolem romského sídliště]". Česká televize. 14. července 2011. [933] => [934] => === Jazyk === [935] => [[Úřední jazyk|Úředním jazykem]] je [[rumunština]], která je [[Románské jazyky|románským jazykem]], což je důležitý aspekt, který v minulosti mnohokrát sehrál politickou či geopolitickou roli. Rumunská abeceda obsahuje 26 písmen standardní [[Latinka|latinky]] a pět dalších speciálních znaků (ă, â, î, ț a ș). Rumunština je prvním jazykem přibližně 90% rumunské populace. [[Maďarština]] je to u 6,2 procenta občanů Rumunska, [[romština]], přesněji její specifický místní dialekt zvaný vlašská romština, je pak prvním jazykem 1,2% populace. V Rumunsku žije také 50 000 rodilých mluvčích [[Ukrajinština|ukrajinštiny]], soustředěných v regionech poblíž hranic, dále 25 000 rodilých mluvčích [[Němčina|němčiny]] a 32 000 rodilých mluvčích [[Turečtina|turečtiny]]. [936] => [937] => Ústava zajišťuje jazyková práva všem menšinám, přičemž v lokalitách, kde menšina tvoří více než 20% populace, je možno její jazyk používat ve veřejné správě, soudnictví a vzdělávání. [[Angličtina]] a [[francouzština]] jsou hlavními cizími jazyky vyučovanými ve školách. V roce 2010 organizace Internationale de la Francophonie uvedla, že v Rumunsku ovládá francouzštinu 4 756 100 lidí.{{Citace elektronického periodika [938] => | titul = Roumanie - Organisation internationale de la Francophonie [939] => | periodikum = web.archive.org [940] => | url = http://www.francophonie.org/Roumanie.html [941] => | datum vydání = 2017-03-14 [942] => | datum přístupu = 2021-01-29 [943] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170314190615/http://www.francophonie.org/Roumanie.html [944] => | datum archivace = 2017-03-14 [945] => }} Podle [[Eurobarometr]]u (2012) ovládá 31% Rumunů angličtinu, 17% francouzštinu a 7% [[Italština|italštinu]] a němčinu. [946] => [947] => === Náboženství === [948] => {{Viz též|Reformovaná církev v Rumunsku}} [949] => [[Soubor:Horezu H03-34.jpg|náhled|[[klášter Horezu]], součást [[Světové dědictví]]]] [950] => Podle sčítání lidu v roce 2011 se většina obyvatel hlásila ke křesťanství. 81 % patřilo k [[Rumunská pravoslavná církev|Rumunské pravoslavné církvi]], 6,2 % k [[Protestantismus|protestantství]], 4,3 % k [[Římskokatolická církev v Rumunsku|římskokatolické církvi]] a 0,8 % k [[Rumunská řeckokatolická církev|řeckokatolické]]. Přes 64 000 obyvatel, především Turků a Tatarů, se hlásilo k [[islám]]u a 3 500 bylo [[Židé v Rumunsku|židů]] (ještě v roce 1930 jich v Rumunsku žilo 728 115). Jen 0,1 % obyvatel se označuje jako "bez vyznání".{{Citace periodika [951] => | titul = Náboženství v zemích EU: Rumunsko [952] => | jazyk = cs [953] => | url = http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/zpravy/_zprava/nabozenstvi-v-zemich-eu-rumunsko--565862 [954] => | datum přístupu = 2018-11-08 [955] => }} [956] => [957] => Rumunská pravoslavná církev ([[Rumunština|rumunsky]] ''Biserica Ortodoxă Română'') má na celém světě asi 20 miliónů příslušníků, čímž je po [[Ruská pravoslavná církev|ruské pravoslavné církvi]] druhou nejpočetnější pravoslavnou církví na světě. Významnou protestantskou osobností 20. století se stal teolog [[Richard Wurmbrand]], který byl komunisty vězněn v letech [[1948]]–[[1956]] a [[1959]]–[[1964]], kdy byl kvůli mezinárodnímu politickému tlaku propuštěn a následně vykoupen křesťanskými organizacemi na Západ. Zaměřil se poté na publikování zpráv o perzekuci křesťanů po světě a k tomuto účelu založil organizaci [[Hlas mučedníků]].{{Citace elektronického periodika [958] => | příjmení = Bates [959] => | jméno = Stephen [960] => | titul = Obituary: Pastor Richard Wurmbrand [961] => | periodikum = the Guardian [962] => | url = http://www.theguardian.com/news/2001/mar/16/guardianobituaries.stephenbates [963] => | datum vydání = 2001-03-16 [964] => | jazyk = en [965] => | datum přístupu = 2018-11-09 [966] => }} [967] => [968] => == Kultura == [969] => [970] => === Literatura === [971] => {{Podrobně|Rumunská literatura}} [972] => [[Soubor:Eugene Ionesco 01.jpg|náhled|150px|[[Eugène Ionesco]]]]Značnou sílu projevila [[rumunská literatura]], byť mnozí z autorů Rumunsko opustili a vyměnili nezřídka i jazyk. To je případ klasika [[Absurdní drama|absurdního dramatu]] [[Eugène Ionesco|Eugène Ionesca]].{{Citace elektronického periodika [973] => | titul = Světoznámý dramatik Eugène Ionesco by Francouz nebo Rumun? Absurdní tahanice [974] => | periodikum = www.citarny.cz [975] => | url = https://www.citarny.cz/knihy-lide/o-knihach-a-lidech/spisovatele-knihy/eugene-ionesco-francouz-rumun [976] => | datum přístupu = 2021-01-25 [977] => }} Také zakladatel [[Dadaismus|dadaismu]] [[Tristan Tzara]] byl původem Rumun, ale stejně jako Ionesco se prosadil nakonec v Paříži.{{Citace elektronického periodika [978] => | příjmení = [979] => | jméno = [980] => | titul = Válka rozbila svět, a on našel Dada, Tristan Tzara [981] => | periodikum = Český rozhlas [982] => | vydavatel = [983] => | url = https://temata.rozhlas.cz/valka-rozbila-svet-a-nasel-dada-tristan-tzara-7983594 [984] => | datum vydání = 2017-08-10 [985] => | jazyk = cs [986] => | url archivu = [987] => | datum přístupu = 2021-01-25 [988] => }} V Rumunsku se narodila i nositelka [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny]] [[Herta Müllerová]], byť jako etnická [[Němci|Němka]].{{Citace elektronického periodika [989] => | titul = Nobelovu cenu za literaturu získala rumunská Němka Herta Müllerová [990] => | periodikum = iDNES.cz [991] => | url = https://www.idnes.cz/kultura/literatura/nobelovu-cenu-za-literaturu-ziskala-rumunska-nemka-herta-mullerova.A091008_131036_literatura_ob [992] => | datum vydání = 2009-10-08 [993] => | datum přístupu = 2021-01-29 [994] => }} [[Němčina|Německy]] psal i [[Paul Celan]]. [[Francouzština|Francouzsky]] psala [[Anna de Noailles]], dnes ve francouzštině tvoří básnířka [[Linda Maria Baros]]. Rumunským rodákem byl i nositel [[Nobelova cena za mír|Nobelovy ceny za mír]] a spisovatel [[Elie Wiesel]]. [995] => [996] => [[Dimitrie Cantemir]] sepsal první rumunský román. Nejvýznamnějším autorem, který neopustil ani Rumunsko, ani rumunštinu, byl zřejmě [[Romantismus (literatura)|romantický]] básník [[Mihai Eminescu]]. Jeho blízkými přáteli a spoluzakladateli vlivné literární skupiny ''Junimea'' byli prozaik [[Ion Creangă]], literární kritik [[Titu Maiorescu]] a dramatik [[Ion Luca Caragiale]]. Ke skupině patřil i [[Ioan Slavici]], klasik [[Realismus (literatura)|realistické]] venkovské prózy. Další obrozeneckou postavou 19. století byl [[Vasile Alecsandri]], velký sběratel lidového umění, nebo [[George Coșbuc]], proslulý svým patetismem a oslavou venkova. Poněkud jinou linii národního obrození reprezentoval [[Ion Heliade Rădulescu]], který se nakonec s jeho hlavním proudem neshodl politicky ani pojetím rumunštiny. [[Symbolismus (literatura)|Symbolismus]] do rumunské literatury na konci 19. století vnesl [[Alexandru Macedonski]]. [997] => [998] => Z 20. století se literární historie stále více vrací k [[Panait Istrati|Panaitu Istratimu]], muži pozoruhodného a bolestného životního příběhu. Otcem moderního rumunského románu je [[Liviu Rebreanu]]. V socialistické éře byl nejoceňovanějším a režimem preferovaným autorem [[Mihail Sadoveanu]]. V 60. letech zazářil básník [[Nichita Stănescu]]. K oceňovaným současným autorům patří například básnířka [[Ana Blandiana]]{{Citace elektronického periodika [999] => | příjmení = Valentová [1000] => | jméno = Libuše [1001] => | titul = Blandiana, Ana [1002] => | periodikum = www.iliteratura.cz [1003] => | vydavatel = [1004] => | url = http://www.iliteratura.cz/Clanek/10165/blandiana-ana [1005] => | datum vydání = [1006] => | url archivu = [1007] => | datum přístupu = 2021-02-11 [1008] => }} nebo [[Mircea Cărtărescu]], řazený k [[Postmodernismus (literatura)|postmodernismu]].{{Citace elektronického periodika [1009] => | titul = Famous Romanians: writer Mircea Cartarescu [1010] => | periodikum = Romania Insider [1011] => | url = https://www.romania-insider.com/famous-romanians-writer-mircea-cartarescu [1012] => | jazyk = en [1013] => | datum přístupu = 2021-02-11 [1014] => }} [1015] => [1016] => Nejvýznamnějším představitelem literatury pro děti je v Rumunsku [[Tudor Arghezi]]. [1017] => [1018] => === Hudba === [1019] => [[Soubor:Georges Enesco 1930.jpg|náhled|[[George Enescu]]]] [1020] => Nejdůležitějším autorem rumunské klasické hudby je [[George Enescu]].{{Citace elektronického periodika [1021] => | příjmení = [1022] => | jméno = [1023] => | titul = George Enescu, the most important Romanian musician [1024] => | periodikum = romaniacolor.com [1025] => | vydavatel = [1026] => | url = https://romaniacolor.com/en/people/culture/george-enescu-the-most-important-romanian-musician [1027] => | datum vydání = [1028] => | jazyk = en-gb [1029] => | url archivu = [1030] => | datum přístupu = 2021-01-29 [1031] => }} Byl [[kmotr]]em i učitelem [[Dinu Lipatti|Dina Lipattiho]], předčasně zesnulého talentovaného tvůrce. [[Ciprian Porumbescu]] je mj. autorem melodie dnešní [[Albánská hymna|albánské hymny]]. Rumunským rodákem byl i [[György Ligeti]]. Jako dirigent se prosadil zejména [[Sergiu Celibidache]]. Z interpretů získala celosvětovou proslulost [[Soprán|sopranistka]] [[Angela Gheorghiu]], pěvec [[Florin Cezar Ouatu]], klavíristé [[Clara Haskilová]] a [[Radu Lupu]] či hráč na [[Panova flétna|Panovu flétnu]] [[Gheorghe Zamfir]], širokému publiku známý díky flétnovému motivu ve filmu ''[[Velký blondýn s černou botou]]''. [1032] => [1033] => V Rumunsku se narodil i originální řecký hudební skladatel a experimentátor [[Iannis Xenakis]]. Francouzský film 70.-80. let podbarvil svou nezaměnitelnou hudbou [[Vladimir Cosma]] (''[[Velký blondýn s černou botou]]'', ''[[Dobrodružství rabína Jákoba]]'', ''[[Hořčice mi stoupá do nosu]]'', ''[[Křidýlko nebo stehýnko]]'', [[Hračka (film)|''Hračka'']], [[Zvíře (film, 1977)|''Zvíře'']], ''[[Jsem nesmělý, ale léčím se]]'', ''[[Rána deštníkem]]'', ''[[Otec a otec]]'', ''[[Uprchlíci (film, 1986)|Uprchlíci]]'' ad.). Klasikem vojenské pochodové hudby je [[Ion Ivanovici]]. [1034] => [1035] => V populární hudbě pronikly v posledních letech za hranice zpěvačky [[Alexandra Stan]] či [[Inna (zpěvačka)|Inna]]. [[Michael Cretu]] je spojen se slavným elektronickým projektem [[Enigma (hudební skupina)|Enigma]], v elektronické hudbě se prosadil i [[Edward Maya]], především svým hitem ''Stereo Love'' z roku 2009, či kapela [[Morandi]]. Rumunskou [[Diva|divou]] se již před druhou světovou válkou stala [[Maria Tănaseová]] věnující se jak tradiční rumunské lidové hudbě, tak [[Opereta|operetě]], [[šanson]]u a dalším žánrům. [1036] => [1037] => === Výtvarné umění === [1038] => [[Soubor:291-Brancusi-1014.jpg|náhled|Výstava soch [[Constantin Brâncuși|Constantina Brâncușiho]] roku 1914]] [1039] => Za zakladatele moderního rumunského malířství bývá označován [[Nicolae Grigorescu]]. V Rumunsku se narodili malíř a jeden ze zakladatelů dadaismu [[Marcel Janco|Marcel Janko]]. [1040] => [1041] => K [[Abstraktní expresionismus|abstraktními expresionismu]] je řazen sochař [[Constantin Brâncuși]], jenž je patrně nejvýznamnějším výtvarným umělcem rumunské historie a bývá označován za zakladatele moderního sochařství. Proslulou se stala jeho socha ''Pták v prostoru'' (''Pasărea în văzduh''), i kvůli skandálu, který vyvolala v USA v roce 1926, když ji celníci odmítli považovat za umění a přidal se k nim jízlivý tisk.{{Citace elektronického periodika [1042] => | příjmení = Kováč [1043] => | jméno = Peter [1044] => | titul = Skandál, nebo umění? Brancusi versus Spojené státy americké [1045] => | periodikum = Novinky.cz [1046] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [1047] => | vydavatel = Borgis [1048] => | url = https://www.novinky.cz/kultura/clanek/skandal-nebo-umeni-brancusi-versus-spojene-staty-americke-216551 [1049] => | datum vydání = [1050] => | url archivu = [1051] => | datum přístupu = 2021-01-29 [1052] => }} V roce 2005 byla socha v aukci prodána za 27 milionů dolarů a stala se tak nejdražší vydraženou sochou v historii.{{Citace elektronického periodika [1053] => | příjmení = Hirschkorn [1054] => | jméno = Phil [1055] => | titul = Bird sculpture fetches record $27m [1056] => | periodikum = CNN.com [1057] => | vydavatel = [1058] => | url = https://edition.cnn.com/2005/US/05/04/sculpture.record/ [1059] => | datum vydání = 5. 5. 2005 [1060] => | url archivu = [1061] => | datum přístupu = 2021-01-29 [1062] => }} [1063] => [1064] => Nejvýznamnější galerií v Rumunsku je [[Královský palác v Bukurešti|Rumunské národní umělecké muzeum]] (''Muzeul Național de Artă al României''), které sídlí v Královském paláci v Bukurešti. Budova byla podpálena a poškozena během [[Rumunská revoluce|rumunské revoluce]] roku 1989, muzeum po rekonstrukci znovu postupně otevíralo jednotlivé sekce od roku 2000. Muzeum obsahuje jednak díla klíčových rumunských výtvarníků novověku, jednak mezinárodní sbírky, kde jsou zastoupeni mistři jako [[Domenico Veneziano]], [[Antonello da Messina]], [[El Greco]], [[Tintoretto]], [[Jan van Eyck]], [[Jan Brueghel starší]], [[Peter Paul Rubens]], [[Rembrandt]], [[Alonso Cano]], [[Jacopo Amigoni]], [[Claude Monet]] a [[Alfred Sisley]]. [1065] => [1066] => === Architektura === [1067] => [[Soubor:Castelul Corvinilor HD.jpg|náhled|[[Hrad Hunedoara]]]]Na seznam [[Světové dědictví|světového kulturního dědictví UNESCO]] byly zapsány některé [[Dákové|dácké]] památky, jako [[Dácké pevnosti v Orăștijských horách|pevnosti v Orăștijských horách]] a hradiště [[Sarmizegetusa]], a pak řada pravoslavných klášterů a kostelů, často dřevěných, shrnutých do položek [[dřevěné kostely v oblasti Maramureš]]{{Citace elektronického periodika [1068] => | příjmení = [1069] => | jméno = [1070] => | titul = Wooden Churches of Maramureş [1071] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [1072] => | url = https://whc.unesco.org/en/list/904/ [1073] => | jazyk = en [1074] => | datum přístupu = 2022-03-03 [1075] => }} a [[kostely v Moldávii]].{{Citace elektronického periodika [1076] => | příjmení = [1077] => | jméno = [1078] => | titul = Churches of Moldavia [1079] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [1080] => | url = https://whc.unesco.org/en/list/598/ [1081] => | jazyk = en [1082] => | datum přístupu = 2022-03-03 [1083] => }} Součástí těchto položek jsou památky jako kláštery [[Klášter Humor|Humor]], [[Klášter Moldovița|Moldovița]], [[Klášter Voroneț|Voroneț]], [[Cerkev svatého Mikuláše (Budești)|Cerkev svatého Mikuláše]] v Budești, [[Cerkev Narození Panny Marie (Ieud)|Cerkev Narození Panny Marie]] v Iedu nebo [[Kostel archandělů Michaela a Gabriela (Șurdești)|Kostel archandělů Michaela a Gabriela]] v Șurdești. Samostatnou položkou na seznamu Světového dědictví je [[klášter Horezu]] postavený na konci 17. století a považovaný za nejčistší příklad "brancovanské renesance".{{Citace elektronického periodika [1084] => | příjmení = [1085] => | jméno = [1086] => | titul = Monastery of Horezu [1087] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [1088] => | url = https://whc.unesco.org/en/list/597/ [1089] => | jazyk = en [1090] => | datum přístupu = 2022-03-03 [1091] => }} Na seznam se dostalo i centrum města [[Sighișoara]], které bylo založeno Sedmihradskými Sasy, stejně jako [[vesnice s opevněnými kostely v Transylvánii]], které byly na seznam UNESCO zapsányv roce 1993.{{Citace elektronického periodika [1092] => | příjmení = [1093] => | jméno = [1094] => | titul = Villages with Fortified Churches in Transylvania [1095] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [1096] => | url = https://whc.unesco.org/en/list/596/ [1097] => | jazyk = en [1098] => | datum přístupu = 2022-03-03 [1099] => }} [1100] => [1101] => Z dalších památek přitahuje největší pozornost turistů [[zámek Peleș]], [[hrad Hunedoara]] (známý též jako Korvínův hrad) a [[Bran (hrad)|hrad Bran]], do něhož [[Bram Stoker]] umístil děj svého románu ''[[Drákula (kniha)|Drákula]]'', ačkoli historický předobraz Drákuly, valašský kníže [[Vlad III. Dracula]], na tomto hradě nežil.{{Citace elektronického periodika [1102] => | titul = Hrady a zámky v Rumunsku [1103] => | periodikum = castles.today [1104] => | url = https://castles.today/cs/hrady-a-z%C3%A1mky/rumunsko/ [1105] => | datum přístupu = 2018-11-09 [1106] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181109153355/https://castles.today/cs/hrady-a-z%C3%A1mky/rumunsko/ [1107] => | datum archivace = 2018-11-09 [1108] => }} Unikátním architektonickým celkem je také prastaré město [[Alba Iulia]], kde lze z jednotlivých památek obdivovat [[Katedrála svatého Michaela (Alba Iulia)|Katedrálu svatého Michaela]], [[Korunovační katedrála (Alba Iulia)|Korunovační katedrálu]] či asi nejznámější hvězdicovou pevnost, již v 18. století postavilo 10 000 nevolníků.{{Citace elektronického periodika [1109] => | příjmení = Berkyová [1110] => | jméno = Anežka [1111] => | titul = Alba Iulia: centrum starověké Dácie, které mnohokrát povstalo z mrtvých [1112] => | periodikum = Radynacestu.cz [1113] => | url = https://www.radynacestu.cz/magazin/alba-iulia/ [1114] => | datum vydání = 2020-08-30 [1115] => | datum přístupu = 2022-03-03 [1116] => }} [1117] => [1118] => === Film === [1119] => [[Soubor:Au-delà des collines Cannes 2012.jpg|náhled|[[Cristian Mungiu]]]] [1120] => Rumunsko zažívá na začátku 21. století veliký rozmach filmového umění a hovoří se dokonce o tzv. [[Rumunská nová vlna|rumunské nové vlně]].{{Citace elektronického periodika [1121] => | příjmení = Skupa [1122] => | jméno = Lukáš [1123] => | titul = Úvod k tématu: Rumunská nová vlna [1124] => | periodikum = cinepur.cz [1125] => | vydavatel = [1126] => | url = http://cinepur.cz/article.php?article=4738 [1127] => | datum vydání = [1128] => | url archivu = [1129] => | datum přístupu = 2021-01-25 [1130] => }} K jejím klíčovým představitelům patří režisér [[Cristian Mungiu]], který se proslavil snímkem ''[[4 měsíce, 3 týdny a 2 dny]]'', jenž vyhrál [[Zlatá palma|Zlatou palmu]] v [[Filmový festival v Cannes|Cannes]].{{Citace elektronického periodika [1131] => | příjmení = [1132] => | jméno = [1133] => | titul = Zlatou palmu získal film o Ceaušeskově diktatuře [1134] => | periodikum = TÝDEN.cz [1135] => | vydavatel = [1136] => | url = https://www.tyden.cz/rubriky/kultura/film/zlatou-palmu-ziskal-film-o-ceauseskove-diktature_12167.html [1137] => | datum vydání = 2007-05-27 [1138] => | jazyk = cs [1139] => | url archivu = [1140] => | datum přístupu = 2021-01-25 [1141] => }} K nové vlně lze zařadit i jména jako [[Cristi Puiu]], [[Corneliu Porumboiu]] nebo [[Călin Peter Netzer]], což je vítěz [[Zlatý medvěd|Zlatého medvěda]] z [[Berlínský mezinárodní filmový festival|Berlinale]] roku 2013.{{Citace periodika [1142] => | příjmení = [1143] => | jméno = [1144] => | titul = Zlatý medvěd pro nejlepší film 63. Berlinale míří do Rumunska [1145] => | periodikum = Deník.cz [1146] => | datum vydání = 2013-02-16 [1147] => | ročník = [1148] => | číslo = [1149] => | strany = [1150] => | jazyk = cs [1151] => | url = https://www.denik.cz/film/zlaty-medved-pro-nejlepsi-film-63-berlinale-miri-do-rumunska-20130216.html [1152] => | datum přístupu = 2021-01-29 [1153] => }} Stejnou cenu získala v roce 2018 [[Adina Pintilie]]{{Citace elektronického periodika [1154] => | titul = Zlatého medvěda na Berlinale získal film Nedotýkej se mě. Podíleli se na něm i Češi [1155] => | periodikum = Lidovky.cz [1156] => | url = https://www.lidovky.cz/kultura/zlateho-medveda-na-berlinale-ziskal-film-nedotykej-se-me-podileli-se-na-nem-i-cesi.A180224_200831_ln_kultura_pev [1157] => | datum vydání = 2018-02-24 [1158] => | jazyk = cs [1159] => | datum přístupu = 2022-04-03 [1160] => }} a v roce 2021 film režiséra [[Radu Jude]]a.{{Citace elektronického periodika [1161] => | titul = Hlavní cenu na Berlinale získal Smolný pich aneb Pitomý porno. Rumunský film má českou koprodukci [1162] => | periodikum = iROZHLAS [1163] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [1164] => | vydavatel = Český rozhlas [1165] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [1166] => | url = https://www.irozhlas.cz/kultura/film/berlinale-zlaty-medved-cena-film-smolny-pich-aneb-pitomy-porno-radu-jude_2103051328_kro [1167] => | jazyk = cs [1168] => | datum přístupu = 2021-04-06 [1169] => }} Z režisérů starší generace byl významným [[Sergiu Nicolaescu]], kterého proslavily historické velkofilmy v mezinárodní koprodukci, nebo [[Lucian Pintilie]], který reprezentoval umělečtější linii a je tak někdy označován za "kmotra" nové vlny.{{Citace periodika [1170] => | příjmení = Genzlinger [1171] => | jméno = Neil [1172] => | titul = Lucian Pintilie, Authority-Defying Romanian Director, Dies at 84 (Published 2018) [1173] => | periodikum = The New York Times [1174] => | datum vydání = 2018-05-18 [1175] => | issn = 0362-4331 [1176] => | jazyk = en-US [1177] => | url = https://www.nytimes.com/2018/05/18/obituaries/lucian-pintilie-authority-defying-romanian-director-dies-at-84.html [1178] => | datum přístupu = 2021-02-11 [1179] => }} [1180] => [1181] => V Hollywoodu se prosadil režisér a scenárista [[Jean Negulesco]], z herců [[Maia Morgensternová]] či [[Sebastian Stan]]. Rumunskými rodáky byly také klasické hollywoodské hvězdy [[Edward G. Robinson]], [[Johnny Weissmüller|Johnny Weissmuller]] nebo [[John Houseman]]. Především v evropském filmu zaznamenala úspěchy [[Alexandra Maria Lara]]. [1182] => [1183] => === Kuchyně === [1184] => {{Podrobně|Rumunská kuchyně}} [1185] => [[Soubor:Sarmalute mamaliguta.JPG|náhled|''Sarmale'' s ''mamaligou'' jako přílohou]] [1186] => Tradičním rumunským jídlem je ''sarmale'', což jsou [[Vepřové maso|vepřové]] rolky se [[zelí]]m. Jako příloha je k nim často podávána další rumunská specialita - ''mamaliga'', tedy hustá [[Kukuřice|kukuřičná]] kaše, kterou lze přirovnat k [[Polenta|polentě]]. Místní kulinářskou specialitou jsou rovněž polévky zvané ''ciorba'', její zvláštností je kyselost, kterou získává z citronové šťávy nebo kysaného zelí. Nekyselé polévky se označují jako supa. Jako borș se označují polévky, které jsou okyselené vodou, v které kvasily otruby. Rumunská verze [[čevabčiči]] se jmenuje ''mititei'', tyto válečky jsou povětšinou připraveny z mletého vepřového nebo jehněčího masa. Další hovězí pochoutkou, dědictvím tureckého vlivu, je ''[[musaka]]'', podávaná obvykle s lilkem, cibulí a rajčaty. Zapékaný lilek je základem i jídla, jemuž se říká ''impletata''. Vepřové se uplatňuje v zapékaném jídle zvaném ''ghiveci''. Mnoho z jídel je podáváno s ovčími sýry, k jejich nejoblíbenějším druhům patří ''Branza de burduf'' a ''Urda''. V oblastech kolem Černého moře se více jedí ryby. [1187] => [1188] => [[Velikonoce|Velikonoční]] specialitou jsou [[Skopové maso|jehněčí]] vnitřnosti ''drob de miel''. Nejoblíbenějším salámem je ''salam de Sibiu.'' [1189] => [1190] => Ke sladkým specialitám patří ''cozonac'' (kynuté pečivo s [[rozinka]]mi, [[Kandované ovoce|kandovaným ovocem]] a ořechy), jež je připravováno o svátcích, či ''clatita'', rumunská verze [[Palačinka|palačinek]]. Sladkou verzi má často koláč zvaný ''plăcintă'', ale nezřídka se připravuje i na slano, zejména se [[Špenát setý|špenátem]] nebo sýrem. Plăcintă dobrogeană má chráněné označení původu{{Citace elektronického periodika [1191] => | titul = Official Journal of the European Union [1192] => | url = https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:52021XC0203(01)&rid=3 [1193] => | jazyk = en [1194] => | datum přístupu = 2023-02-27 [1195] => }}. [1196] => [1197] => Rumuni pěstují víno (např. odrůda Murfatlar), ale rádi pijí i pivo, zdaleka nejoblíbenější domácí značkou je Ursus. Z pálenek je typickou švestková [[brandy]] Tuica, jež je velmi silná, obsahuje 70 procent alkoholu.{{Citace elektronického periodika [1198] => | příjmení = [1199] => | jméno = [1200] => | titul = Rumunská kuchyně [1201] => | periodikum = Vareni.cz [1202] => | vydavatel = [1203] => | url = https://clanky.vareni.cz/rumunska-kuchyne/ [1204] => | datum vydání = [1205] => | jazyk = cs [1206] => | datum přístupu = 2018-11-09 [1207] => | url archivu = [1208] => }} [1209] => [1210] => == Věda == [1211] => [[Soubor:George Emil Palade 2021 stamp of Romania.jpg|vlevo|náhled|249x249pixelů|[[George Emil Palade]]]] [1212] => V exaktních vědách se nejvíce prosadil nositel [[Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství|Nobelovy ceny za fyziologii]], cytolog [[George Emil Palade]], pracující v USA. Také další nositel Nobelovy ceny, tentokrát [[Nobelova cena za chemii|za chemii]], [[Stefan Hell]] se narodil v Rumunsku, nicméně prosadil se v Německu, v proslulém [[Společnost Maxe Plancka|Institutu Maxe Plancka]]. Naopak v Bukurešti prožil celý život odborník na [[Aerodynamika|aerodynamiku]], fyzik [[Henri Coandă]]. V Bukurešti se dnes po něm jmenuje [[Letiště Bukurešť Henriho Coandy|letiště]].{{Citace elektronického periodika [1213] => | titul = Bucharest Henri Coandă International Airport [1214] => | periodikum = www.bucharestairports.ro [1215] => | url = https://www.bucharestairports.ro/en [1216] => | datum přístupu = 2021-01-29 [1217] => }} Také průkopník [[bakteriologie]] [[Victor Babeș|Victor Babeş]] byl Rumun, ač se narodil ve Vídni. Dnes se po něm v [[Temešvár]]u jmenuje lékařská univerzita.{{Citace elektronického periodika [1218] => | titul = Victor Babes University of Medicine and Pharmacy Timisoara [1219] => | periodikum = www.umft.eu [1220] => | url = http://www.umft.eu/ [1221] => | datum přístupu = 2021-01-29 [1222] => }} [[Dumitru Prunariu]] se stal prvním a dosud jediným rumunským [[kosmonaut]]em. Vynálezce a letecký průkopník [[Traian Vuia]] postavil vlastní [[jednoplošník]], s nímž jako první dokázal, že létající zařízení se může vznést do vzduchu při rozjezdu na běžné cestě. Významným průkopníkem letectví byl i [[Aurel Vlaicu]]. Biolog [[Nicolae Paulescu]] objevil [[inzulin]], [[Lazăr Edeleanu]] [[amfetamin]]. K významným matematikům patřili [[Spiru Haret]] či [[Grigore Moisil]]. Za poněkud sporné je od roku 1989 považováno dílo bioložky a [[Gerontologie|gerontoložky]] [[Ana Aslanová|Any Aslanové]], hvězdy Ceaușescovy vědy.{{Citace elektronického periodika [1223] => | příjmení = [1224] => | jméno = [1225] => | titul = Proslulá gerontologická klinika v úpadku [1226] => | periodikum = Hospodářské noviny (iHNed.cz) [1227] => | url = https://ihned.cz/c1-938730-proslula-gerontologicka-klinika-v-upadku [1228] => | datum vydání = 1997-11-12 [1229] => | jazyk = cs [1230] => | datum přístupu = 2021-04-28 [1231] => }} Rumunským rodákem je i významný americký psycholog [[David Wechsler]], matematici [[Abraham Wald]] či [[János Bolyai]], izraelsko-americký odborník na aerodynamiku [[Liviu Librescu]] či německý raketový odborník [[Hermann Oberth]].[[Soubor:Mircea Eliade young.jpg|náhled|150px|[[Mircea Eliade]]]]Na začátku roku 2012 vypustilo Rumunsko z kosmodromu na [[Francouzská Guyana|Francouzské Guyaně]] svůj první kosmický satelit pod názvem Goliat.{{Citace periodika [1232] => | příjmení = [1233] => | jméno = [1234] => | titul = Romania's first satellite Goliat successfully launch from Kourou base in French Guyana [1235] => | periodikum = HotNewsRo [1236] => | datum = [1237] => | ročník = [1238] => | číslo = [1239] => | strany = [1240] => | jazyk = ro [1241] => | url = https://english.hotnews.ro/stiri-top_news-11498074-video-romania-39-first-satellite-goliat-successfully-launch-from-kourou-base-french-guyana.htm [1242] => | datum přístupu = 2018-11-09 [1243] => }} Roku 2014 se Rumunsko stalo spoluvlastníkem [[Mezinárodní vesmírná stanice|Mezinárodní vesmírné stanice]] a začalo se podílet na vývoji raket [[Ariane]].{{Citace elektronického periodika [1244] => | titul = Romania will own a part of the International Space Station and will contribute to the development of the latest European rocket, Ariane 6 [1245] => | periodikum = www.rosa.ro [1246] => | url = https://www.rosa.ro/index.php/en/news-menu/stiri/787-romania-va-detine-o-parte-din-statia-spatiala-internationala-si-va-contribui-la-dezvoltarea-celei-mai-noi-rachete-europene-ariane-6 [1247] => | datum přístupu = 2022-03-03 [1248] => }} Rumunsko patří k nejúspěšnějším zemím na [[Mezinárodní matematická olympiáda|Mezinárodní matematické olympiádě]]. V historické tabulce medailistů je s pěti celkovými vítězstvími na pátém místě. Jediná země srovnatelné velikosti, která mu konkuruje, je Maďarsko. [1249] => [1250] => Dvě jména světové proslulosti dalo Rumunsko světu v oblasti [[Humanitní vědy|humanitních]] a [[Společenské vědy|sociálních věd]]. Je to především religionista [[Mircea Eliade]], který se stal přímo ikonou svého oboru. Ve Francii, stejně jako Eliade, se prosadil i pesimistický filozof [[Emil Cioran]]. Intelektuální Paříž je přijala navzdory tomu, že se oba zapletli s fašismem (což se ovšem dlouho nevědělo).{{Citace elektronického periodika [1251] => | příjmení = Roland Clark • [1252] => | titul = When All Your Friends Are Fascists [1253] => | periodikum = Fair Observer [1254] => | url = https://www.fairobserver.com/region/europe/roland-clark-eugene-ionesco-rhinoceros-play-friends-fascist-fascism-european-culture-news-carr-79271/ [1255] => | datum vydání = 2020-08-21 [1256] => | jazyk = en-US [1257] => | datum přístupu = 2021-01-29 [1258] => }} To tvůrce originálního filozofického systému [[Lucian Blaga]] zůstal v rodném Rumunsku a potýkal se s nepřízní komunistického režimu. I tak je jeho dílo dnes stále více doceňováno. Jakýmsi zakladatelem moderní rumunské učenosti byl všestranný učenec [[Dimitrie Cantemir]]. Významným historikem [[Nicolae Iorga]], zavražděný fašistickou [[Železná garda|Železnou gardou]].{{Citace elektronického periodika [1259] => | titul = Nicolae Iorga {{!}} prime minister of Romania [1260] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [1261] => | url = https://www.britannica.com/biography/Nicolae-Iorga [1262] => | jazyk = en [1263] => | datum přístupu = 2021-01-29 [1264] => }} Bukurešťským rodákem byl i zakladatel [[psychodrama]]tu, [[sociometrie]] a [[Skupinová psychoterapie|skupinové psychoterapie]] [[Jakob Levy Moreno]]. [1265] => [1266] => Nejlépe hodnocenými rumunskými univerzitami jsou [[Babeșova-Bolyaiova univerzita]] v Kluži a [[Bukurešťská univerzita]], obě patří podle ''QS World University Rankings'' mezi dvacet nejlepších univerzit ve východní Evropě.{{Citace elektronického periodika [1267] => | titul = Eastern Europe Rankings 2024 [1268] => | periodikum = Top Universities [1269] => | url = https://www.topuniversities.com/europe-university-rankings-eastern-europe [1270] => | jazyk = en [1271] => | datum přístupu = 2024-04-18 [1272] => }} [1273] => [1274] => == Sport == [1275] => [[Soubor:Steaua si Cupa Campionilor Europeni.jpg|náhled|Fotbalisté klubu Steaua Bukurešť s Pohárem mistrů evropských zemí roku 1986]] [1276] => Největší rumunskou sportovní hvězdou všech dob je fotbalista [[Gheorghe Hagi]].{{Citace elektronického periodika [1277] => | titul = Nejslavnější rumunský fotbalista Gheorghe Hagi slaví padesátiny {{!}} plejer.cz [1278] => | periodikum = www.plejer.cz [1279] => | url = http://www.plejer.cz/?q=node/14784 [1280] => | datum přístupu = 2021-01-25 [1281] => }} K dalším známým fotbalistům patří [[Adrian Mutu]], [[Cristian Chivu]], [[Dan Petrescu]], [[Florin Răducioiu]], [[Miodrag Belodedici]] či [[Gheorghe Popescu]]. Jako trenér uspěl [[Mircea Lucescu]], který přivedl ukrajinský tým [[FK Šachtar Doněck|Šachťar Doněck]] k zisku [[Evropská liga UEFA|Poháru UEFA]], či [[Ștefan Kovács]], který vedl [[AFC Ajax|Ajax Amsterdam]] v jeho nejslavnější éře.{{Citace elektronického periodika [1282] => | titul = Football: the man who took Ajax to new heights and the brink of destruction [1283] => | periodikum = the Guardian [1284] => | url = http://www.theguardian.com/football/2008/jan/08/europeanfootball.ajax [1285] => | datum vydání = 2008-01-08 [1286] => | jazyk = en [1287] => | datum přístupu = 2021-01-25 [1288] => }} [[FCSB|Steaua Bukurešť]] dosáhla mimořádného úspěchu v roce 1986, když jako první východoevropský fotbalový klub vyhrála [[Liga mistrů UEFA|Pohár mistrů evropských zemí]] (dnes Liga mistrů UEFA).{{Citace elektronického periodika [1289] => | příjmení = [1290] => | jméno = [1291] => | titul = Steaua's miracle of 1986, 30 years on [1292] => | periodikum = UEFA.com [1293] => | vydavatel = [1294] => | url = https://www.uefa.com/uefachampionsleague/news/022d-0e9c68778f21-316dc56ce8fd-1000--steaua-s-miracle-of-1986-30-years-on/ [1295] => | datum vydání = 2016-05-07 [1296] => | jazyk = en [1297] => | url archivu = [1298] => | datum přístupu = 2021-01-25 [1299] => }} [1300] => [1301] => Velmi populární je v Rumunsku [[házená]]. [[Rumunská mužská házenkářská reprezentace|Rumunští házenkáři]] čtyřikrát triumfovali na mistrovství světa ([[Mistrovství světa v házené mužů 1961|1961]], [[Mistrovství světa v házené mužů 1964|1964]], [[Mistrovství světa v házené mužů 1970|1970]], [[Mistrovství světa v házené mužů 1974|1974]]), [[rumunská ženská házenkářská reprezentace|ženský tým]] jednou ([[Mistrovství světa v házené žen 1962|1962]]). K legendárním házenkářům patřili [[Ștefan Birtalan]] či [[Gheorghe Gruia]], kterého Mezinárodní házenkářská federace roku 1992 vyhlásila "nejlepším házenkářem všech dob".http://www.ihf.info/en-us/mediacentre/news/newsdetails.aspx?ID=3000 [[Cristina Neaguová]] byla čtyřikrát zvolena [[Hráč roku IHF|nejlepší házenkářkou světa]] (2010, 2015, 2016, 2018).{{Citace elektronického periodika [1302] => | titul = Světovým házenkářem roku je Dán Hansen, ženám vládla Neaguová z Rumunska [1303] => | periodikum = iROZHLAS [1304] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [1305] => | vydavatel = Český rozhlas [1306] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [1307] => | url = https://www.irozhlas.cz/sport/ostatni-sporty/hazena-hansen-neaguova_1903181852_krb [1308] => | jazyk = cs [1309] => | datum přístupu = 2021-01-25 [1310] => }} [[Luminița Dinuová|Luminita Dinuová]] byla zvolena nejlepší házenkářskou brankářkou všech dob.http://www.ihf.info//MediaCenter/News/NewsDetails/tabid/130/Default.aspx?ID=526 [1311] => [[Soubor:Simona Halep (19134002992).jpg|vlevo|náhled|[[Simona Halepová]]]] [1312] => Rumunský tenis zrodil kontroverzní hvězdu a později sportovního podnikatele [[Ilie Năstase]]ho.{{Citace elektronického periodika [1313] => | příjmení = Allen [1314] => | jméno = J. A. [1315] => | titul = Tennis Bad Boys: "Nasty" Ilie Nastase, Leader of the Pack [1316] => | periodikum = Bleacher Report [1317] => | url = https://bleacherreport.com/articles/223389-tennis-bad-boys-nasty-nastase-leader-of-the-pack [1318] => | jazyk = en [1319] => | datum přístupu = 2021-01-25 [1320] => }} Ve druhém desetiletí 21. století patří k absolutní světové špičce ženského tenisu [[Simona Halepová]], vítězka [[Wimbledon (tenis)|Wimbledonu]] v roce [[Wimbledon 2019 – ženská dvouhra|2019]] a [[French Open|Pařížského grandslamu]] v roce [[French Open 2018 – ženská dvouhra|2018]].{{Citace elektronického periodika [1321] => | titul = Halepová poprvé vyhrála Wimbledon! Ve finále smetla Serenu Williamsovou [1322] => | periodikum = iSport.cz [1323] => | url = https://isport.blesk.cz/clanek/tenis-wimbledon/366024/halepova-poprve-vyhrala-wimbledon-ve-finale-smetla-serenu-williamsovou.html [1324] => | jazyk = cs [1325] => | datum přístupu = 2022-03-03 [1326] => }}{{Citace elektronického periodika [1327] => | titul = Halepová otočila finále v Paříži. Poprvé se stala grandslamovou vítězkou [1328] => | periodikum = iDNES.cz [1329] => | url = https://www.idnes.cz/sport/tenis/roland-garros-finale-zeny-dvouhra-simona-halepova-sloane-stephensova.A180609_100005_tenis_dm [1330] => | datum vydání = 2018-06-09 [1331] => | jazyk = cs [1332] => | datum přístupu = 2022-03-03 [1333] => }} Také [[Antukový dvorec|antuková]] specialistka [[Virginia Ruziciová]] vyhrála v roce 1978 Roland Garros. [1334] => [1335] => Velkou tradici má [[Rugby union|rugby]], rumunská reprezentace získala deset titulů mistra Evropy a zúčastnila se všech mistrovství světa. [1336] => [[Soubor:Nadia Comăneci Montreal1976f.jpg|náhled|[[Nadia Comaneciová|Nadia Comăneciová]] na [[Letní olympijské hry 1976|LOH 1976]]]] [1337] => Slavná je ale i rumunská ženská gymnastická škola, nejvíce z ní vynikla [[Nadia Comaneciová|Nadia Comăneciová]], držitelka pěti olympijských zlatých medailí.{{Citace elektronického periodika [1338] => | titul = Nadia Comaneciová: sportovkyně století a „holčička, která se nesmála“ [1339] => | periodikum = iDNES.cz [1340] => | url = https://www.idnes.cz/xman/profily/nadia-comaneci-rumunsko-olympiada-sport-montreal-onadnes-premium-drogy-alkohol-penize.A190906_124736_premium-clanky_jum [1341] => | datum vydání = 2019-11-12 [1342] => | datum přístupu = 2021-01-25 [1343] => }} Čtyři zlaté má [[Ecaterina Szabóová]], tři pak [[Cătălina Ponorová]], [[Simona Amanarová]] a [[Daniela Silivaşová]]. Rumunští gymnasté získali 25 zlatých olympijských medailí, celkem pak 72 medailí, jen 9 z toho muži. 27 zlatých mají Rumuni též z [[Veslování|veslařských]] kanálů, 10 z [[Kanoistika|kanoistických]] - čtyři z nich vybojoval kanoista [[Ivan Patzaichin]]. Dvě olympijské zlaté má plavkyně [[Diana Mocanuová]]. [1344] => [[Soubor:Iolanda Balas.jpg|vlevo|náhled|[[Jolanda Balașová]]]] [1345] => Na dvou olympiádách triumfovala ve skoku vysokém [[Jolanda Balașová]]. Zajímavostí je, že i všechny další zlaté medaile v atletice získaly ženy: oštěpařka [[Mihaela Peneșová|Mihaela Penesová]], dálkařky [[Viorica Viscopoleanuová]] a [[Anișoara Stanciuová]], diskařka [[Lia Manoliuová]], běžkyně [[Doina Melinteová]], [[Maricica Puicăová]], [[Paula Ivanová]], [[Gabriela Szabóová]] a [[Constantina Tomescuová]]. Rumunsko je po Maďarsku druhou medailově nejúspěšnější zemí z těch, které olympiádu nikdy nepořádaly. [1346] => [1347] => Tradičním rumunským sportem, podobným [[baseball]]u, je [[oină]]. Má kořeny již ve 14. století, v současnosti už má ale málo aktivních hráčů.{{Citace elektronického periodika [1348] => | titul = About Oină [1349] => | periodikum = www.topendsports.com [1350] => | url = https://www.topendsports.com/sport/list/oina.htm [1351] => | datum přístupu = 2021-01-25 [1352] => }} [1353] => [1354] => Populární je v Rumunsku i [[malý fotbal]]. [[Rumunská reprezentace v malém fotbalu|Reprezentace]] má na kontě 6 titulů z [[Mistrovství Evropy v malém fotbalu|Mistrovství Evropy]] ([[Mistrovství Evropy v malém fotbalu 2010|2010]], [[Mistrovství Evropy v malém fotbalu 2011|2011]], [[Mistrovství Evropy v malém fotbalu 2012|2012]], [[Mistrovství Evropy v malém fotbalu 2013|2013]], [[Mistrovství Evropy v malém fotbalu 2014|2014]] a [[Mistrovství Evropy v malém fotbalu 2015|2015]]). [[Mistrovství světa v malém fotbalu]] přineslo Rumunsku dva bronzy. [1355] => [1356] => == Odkazy == [1357] => [1358] => === Poznámky === [1359] => [1360] => [1361] => === Reference === [1362] => {{Upravit reference}} [1363] => {{Překlad|en|Romania|1185484074}} [1364] => [1365] => [1366] => === Literatura === [1367] => * {{Citace monografie | příjmení = Treptow | jméno = Kurt W. | odkaz na autora = | spoluautoři = a kol. | titul = Dějiny Rumunska | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2000 | počet stran = 543 | isbn = 80-7106-348-7}} [1368] => * {{Citace monografie | příjmení = Reid| jméno = Robert| odkaz na autora = | titul = Rumunsko a Moldavsko| vydavatel = Svojtka & Co. | místo = Praha | rok = 2008 | isbn = 978-80-7352-765-5 | kapitola = | strany = | jazyk = česky}} [1369] => [1370] => === Související články === [1371] => * [[Seznam měst v Rumunsku|Seznam rumunských měst]] [1372] => * [[Seznam prezidentů Rumunska]] [1373] => * [[Seznam představitelů Rumunska]] [1374] => * [[Rumunská armáda]] [1375] => * [[Rumunské království]] [1376] => [1377] => === Externí odkazy === [1378] => * {{Commonscat|Romania}} [1379] => * {{Wikislovník|heslo=Rumunsko}} [1380] => * {{Wikizprávy|kategorie=Rumunsko}} [1381] => * {{Wikicitáty|téma=Rumunsko}} [1382] => * {{Citace elektronické monografie [1383] => | titul = Human rights in Romania {{!}} Amnesty International [1384] => | url = https://www.amnesty.org/en/location/europe-and-central-asia/romania/report-romania/ [1385] => | datum přístupu = 2023-11-20 [1386] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [1387] => | jazyk = en [1388] => | url archivu = [1389] => | datum archivace = [1390] => | nedostupné = [1391] => }} [1392] => * {{Citace elektronické monografie [1393] => | korporace = Bertelsmann Stiftung [1394] => | titul = BTI 2010 — Romania Country Report [1395] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ECSE/Romania.pdf [1396] => | datum vydání = 2009 [1397] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1398] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftung [1399] => | místo = Gütersloh [1400] => | jazyk = anglicky [1401] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110521055510/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ECSE/Romania.pdf [1402] => | datum archivace = 2011-05-21 [1403] => | nedostupné = ano [1404] => }} [1405] => * {{Citace elektronické monografie [1406] => | korporace = Bureau of European and Eurasian Affairs [1407] => | titul = Background Note: Romania [1408] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/35722.htm [1409] => | datum vydání = 2011-04-26 [1410] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1411] => | vydavatel = U.S. Department of State [1412] => | jazyk = anglicky [1413] => }} [1414] => * {{Citace elektronické monografie [1415] => | korporace = CIA [1416] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [1417] => | titul = The World Factbook – Romania [1418] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ro.html [1419] => | datum aktualizace = 2011-08-16 [1420] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1421] => | jazyk = anglicky [1422] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200515163205/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ro.html [1423] => | datum archivace = 2020-05-15 [1424] => | nedostupné = ano [1425] => }} [1426] => * {{Citace elektronické monografie [1427] => | korporace = Library of Congress [1428] => | odkaz na korporaci = Knihovna Kongresu [1429] => | titul = Country Profile: Romania [1430] => | url = http://memory.loc.gov/frd/cs/profiles/Romania.pdf [1431] => | datum vydání = 2006-12-08 [1432] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1433] => | jazyk = anglicky [1434] => }} [1435] => * {{Citace elektronické monografie [1436] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Bukurešti [1437] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Rumunsko [1438] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/rumunsko-2011-04-18.pdf [1439] => | datum vydání = 2011-04-18 [1440] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1441] => | vydavatel = Businessinfo.cz [1442] => | jazyk = česky [1443] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110812024735/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/rumunsko-2011-04-18.pdf [1444] => | datum archivace = 2011-08-12 [1445] => | nedostupné = ano [1446] => }} [1447] => * {{Citace elektronické monografie [1448] => | příjmení = Cucu [1449] => | jméno = Vasile S [1450] => | spoluautoři = a kol. [1451] => | titul = Romania [1452] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/508461/Romania [1453] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1454] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [1455] => | jazyk = anglicky [1456] => }} [1457] => [1458] => {{Rumunsko}} [1459] => {{Rumunská historická území}} [1460] => {{Evropa}} [1461] => {{Státy u Černého moře}} [1462] => {{Navboxes [1463] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [1464] => | list = {{EU}} [1465] => {{NATO}} [1466] => {{Evropský hospodářský prostor (EHP)}} [1467] => }} [1468] => {{Autoritní data}} [1469] => {{Portály|Balkán}} [1470] => [1471] => [[Kategorie:Rumunsko| ]] [1472] => [[Kategorie:Balkánské státy]] [1473] => [[Kategorie:Státy Evropy]] [1474] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1877]] [1475] => [[Kategorie:Státy EU]] [1476] => [[Kategorie:Státy NATO]] [1477] => [[Kategorie:Státy Unie pro Středomoří]] [1478] => [[Kategorie:Státy Iniciativy Trojmoří]] [1479] => [[Kategorie:Jihovýchodoevropské státy]] [] => )
good wiki

Rumunsko

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Dobrudža','Sedmihradsko','Rumuni','Bukurešť','Temešvár','Rumunština','Evropská unie','Bulharsko','Romové','Dunaj','Černé moře','Bukovina (země)'

Bukurešť

Bukurešť je hlavní a největší město Rumunska.

Bulharsko

Dobrudža

Dunaj

Romové

Romové jsou etnická a sociální skupina, která má své kořeny v Indii a postupně se rozšířila po celém světě.

Rumuni

Romunové jsou etnická skupina, žijící převážně v Rumunsku.

Rumunština

Sedmihradsko

Temešvár