Array ( [0] => 14676489 [id] => 14676489 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Bukurešť [uri] => Bukurešť [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Bukurešť je hlavní a největší město Rumunska. Nachází se ve střední části země na březích řeky Dâmbovița. S odhadovaným počtem obyvatel přesahujícím 2,1 milionu je Bukurešť také desátým největším městem Evropské unie. Má důležitou politickou, kulturní a hospodářskou roli v zemi. Bukurešť je historicky bohaté město s mnoha památkami a architektonickými skvosty. Mezi nejznámější patří Parlamentní palác, který je největším administrativním budovou na světě, i Arcul de Triumf, který je inspirován pařížským vzorem. Město také nabízí rozmanitou škálu uměleckých a kulturních institucí, jako je Národní umělecké muzeum, Národní vesnické muzeum nebo Národní divadlo. Bukurešť je rovněž významným hospodářským centrem, kde se nachází mnoho nadnárodních společností a finančních institucí. Město má velký význam také ve vzdělání a vědě. Zde se nachází 19 univerzit, včetně největší a nejstarší univerzity v zemi - Univerzity v Bukurešti. Bukurešť je také známá svou živou noční scénou, kde se nachází mnoho barů, klubů a restaurací. Město také hostí různé festivaly a kulturní akce, které přitahují turisty z celého světa. Celkově je Bukurešť městem s bohatou historií, kulturou a hospodářstvím, které nabízí návštěvníkům mnoho zajímavostí a zážitků. [oai] => Bukurešť je hlavní a největší město Rumunska. Nachází se ve střední části země na březích řeky Dâmbovița. S odhadovaným počtem obyvatel přesahujícím 2,1 milionu je Bukurešť také desátým největším městem Evropské unie. Má důležitou politickou, kulturní a hospodářskou roli v zemi. Bukurešť je historicky bohaté město s mnoha památkami a architektonickými skvosty. Mezi nejznámější patří Parlamentní palác, který je největším administrativním budovou na světě, i Arcul de Triumf, který je inspirován pařížským vzorem. Město také nabízí rozmanitou škálu uměleckých a kulturních institucí, jako je Národní umělecké muzeum, Národní vesnické muzeum nebo Národní divadlo. Bukurešť je rovněž významným hospodářským centrem, kde se nachází mnoho nadnárodních společností a finančních institucí. Město má velký význam také ve vzdělání a vědě. Zde se nachází 19 univerzit, včetně největší a nejstarší univerzity v zemi - Univerzity v Bukurešti. Bukurešť je také známá svou živou noční scénou, kde se nachází mnoho barů, klubů a restaurací. Město také hostí různé festivaly a kulturní akce, které přitahují turisty z celého světa. Celkově je Bukurešť městem s bohatou historií, kulturou a hospodářstvím, které nabízí návštěvníkům mnoho zajímavostí a zážitků. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Bukurešť [2] => | originální jméno = București [3] => | obrázek = Bucharest collage 02.jpg [4] => | popisek = Ze shora dolů, Zleva doprava: Nemocnice Colțea, Rumunské athenaeum, Calea Victoriei, Ulice Lipscani, Justiční palác, CEC palác, Rumunská národní banka, Floreasca [5] => | znak = ROU Bucharest CoA.svg [6] => | nadmořská výška = 60–90 [7] => | časové pásmo = EET (UTC+2), EEST (UTC+3) [8] => | stát = Rumunsko [9] => | pojem nižšího celku = Historický region [10] => | název nižšího celku = [[Valašsko (Rumunsko)|Valašsko]] [11] => | pojem vyššího celku = [[Administrativní dělení Rumunska|Župa]] [12] => | název vyššího celku = [[Bukurešť]] [13] => | pojem celku 3 = [14] => | název celku 3 = [15] => | pojem celku 4 = [16] => | název celku 4 = [17] => | administrativní dělení = 6 sektorů [18] => | etnické složení = [[Rumuni]] (97%), [[Romové]] (1.4%), [[Maďaři]] (0.3%), [[Židé]], [[Němci]], [[Turci]] [19] => | náboženské složení = [[pravoslaví]], [[katolictví]], [[islám]] [20] => | status = hlavní město [21] => | starosta = Nicușor Dan [22] => | obecní úřad = [23] => | telefonní předvolba = +40 x1 [24] => | psč = 0xxxxx [25] => | označení vozidel = B [26] => | typ statistického celku = [27] => | název statistického celku = [28] => }}'''Bukurešť''' ({{Vjazyce2|ro|''București''}}, do roku 1904 {{Cizojazyčně|ro|''Bucuresci''}}{{Citace elektronické monografie [29] => | příjmení = [30] => | jméno = [31] => | odkaz na autora = [32] => | titul = [33] => | url = https://lacoltulstrazii.wordpress.com/2011/12/22/cand-a-devenit-bucuresci-bucuresti/ [34] => | datum vydání = 22. 12. 2011 [35] => | datum aktualizace = [36] => | datum přístupu = [37] => | vydavatel = [38] => | jazyk = rumunština [39] => }}) je největší a zároveň hlavní město [[Rumunsko|Rumunska]]. Nachází se na jihovýchodě země. Město leží na březích řeky [[Dâmbovița (řeka)|Dâmbovița]], přibližně 50 kilometrů jižně teče [[Dunaj]], který zároveň tvoří hranici s [[Bulharsko|Bulharskem]]. [40] => [41] => První písemné zmínky o Bukurešti pocházejí z roku 1459. V roce 1862 se stala hlavním městem Rumunska a zároveň tak centrem rumunských médií, kultury a umění. Architektura Bukurešti je velmi pestrá, nalezneme zde například budovy [[Klasicistní architektura|klasicistní]] a [[Secesní architektura|secesní]], i z meziválečného období například ve stylu [[art deco]]. V Bukurešti je významná také architektura komunistického období. Právě v období mezi válkami si vysloužila [[Přezdívka|přezdívku]] „Paříž východu“ či „Malá Paříž“. Mnoho památek bylo ovšem zničeno ve [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] a další za vlády [[Nicolae Ceaușescu|Nicolae Ceauşesca]]. Spousta z nich ovšem přežila a po [[Rumunská revoluce|rumunské revoluci]] byla zrekonstruována. V posledních letech město zažívá kulturní a hospodářský rozmach.{{Citace elektronické monografie [42] => | titul = Qualitest Group [43] => | url = https://www.qualitestgroup.com/blog/uncategorized/bucharest-is-booming/ [44] => | datum vydání = 2019-04-23 [45] => | datum přístupu = 2020-06-14 [46] => | jazyk = en [47] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200805053938/https://www.qualitestgroup.com/blog/uncategorized/bucharest-is-booming/ [48] => | datum archivace = 2020-08-05 [49] => | nedostupné = ano [50] => }} Podle [[Financial Times]] a dalších ekonomických deníků je město jedním z nejrychleji se rozvíjejících v [[Evropa|Evropě]].{{Citace elektronického periodika [51] => | příjmení = MacDowall [52] => | jméno = Andrew [53] => | titul = How Romania became a popular tech destination [54] => | periodikum = www.ft.com [55] => | url = https://www.ft.com/content/a0652dba-632f-11e7-8814-0ac7eb84e5f1 [56] => | datum vydání = 2017-09-19 [57] => | jazyk = en-GB [58] => | datum přístupu = 2020-06-14 [59] => }} [60] => [61] => V roce 2016 bylo centrum Bukurešti zapsáno jako ohrožené na seznam Světového památkového fondu.{{Citace elektronického periodika [62] => | titul = {{!}} World Monuments Fund [63] => | periodikum = web.archive.org [64] => | url = https://www.wmf.org/watch/watch_year/2016 [65] => | datum vydání = 2017-10-02 [66] => | datum přístupu = 2020-06-14 [67] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171002022044/https://www.wmf.org/watch/watch_year/2016 [68] => | datum archivace = 2017-10-02 [69] => }} V roce 2017 byla Bukurešť dle [[MasterCard|Mastercard]] evropským městem s nejvyšším růstem počtu turistů, kteří ve městě přespávají jednu noc.{{Citace elektronické monografie [70] => | titul = Business Review [71] => | url = https://business-review.eu/news/mastercard-study-bucharest-is-the-european-city-with-the-highest-growth-of-tourists-148885 [72] => | datum vydání = 2017-09-29 [73] => | datum přístupu = 2020-06-14 [74] => | jazyk = ro [75] => }} Podle sčítání lidu z roku 2011 žije ve městě 1 883 425 obyvatel, což je pokles oproti roku 2002. Dohromady s okolními městy tvoří Bukurešť aglomeraci, ve které žije 2,27 milionu obyvatel. [76] => [77] => Ekonomicky je Bukurešť nejbohatším městem v [[Rumunsko|Rumunsku]]. Ve městě se nachází řada velkých kongresových, vzdělávacích, kulturních i nákupních zařízení. Město je rozdělené do 6 sektorů a každý z nich má svého [[Starosta|starostu]]. [78] => [79] => == Původ názvu == [80] => O původu názvu Bukurešti existuje několik teorií. Legenda tvrdí, že město založil bájný pastevec Bucur, podle něhož se město jmenuje. V [[Rumunština|rumunštině]] existuje slovo ''bucurie'', což znamená radost. Proto se také někdy Bukurešti říká město radosti. Další teorie tvrdí, že název pochází z „Bukovie“, což znamená [[bučina]] (bukový les).Georgescu et al., p.76-77 [81] => [82] => == Dějiny == [83] => V dějinách města se střídala období rozvoje a úpadku. [84] => [85] => Podle [[Legenda|legendy]] založil město pastevec Bucur, podle něhož je i pojmenováno. Bucur údajně postavil i kostel, který se dochoval dodnes. První písemné prameny se o městě zmiňují v roce [[1459]], kdy se stalo sídlem valašského knížete [[Vlad III. Dracula|Vlada III. Draculy]].Giurescu, C.C., 1976, History of Bucharest, Bucharest: The Publishing House for Sports and Tourism Jiné zdroje tvrdí, že město stálo již v roce [[1368]], a to pod názvem ''Castrum Dombovitza.'' V polovině 16. století se stalo letním sídlem královského soudu, který sídlil v budově Starého knížecího dvora. Roku [[1595]] byla Bukurešť obsazena vojsky [[Osmanská říše|Osmanské říše]] a ta město vyplenila. V roce 1698 se stalo trvale hlavním městem valašského knížectví, ovšem původně bylo hlavním městem Târgoviște. Několikrát jej dobyla [[Habsburská monarchie]] – poprvé v roce 1716 během [[Velká turecká válka|Velké turecké války]], pak i v roce 1737 a 1789. V roce 1813 město zasáhla poslední velká [[mor]]ová epidemie na evropské půdě.{{citation|first= Encyclopædia|last= Britannica|year=1911|url=http://www.1911encyclopedia.org/Plague|title= Plague|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130607104352/http://www.1911encyclopedia.org/Plague|archivedate=2013-06-07}} V letech 1768–1806 bylo město třikrát dobyto i [[Ruské impérium|Ruskem]]. Od roku 1828 do [[Krymská válka|Krymské války]] bylo pod ruskou správou. 23. března 1847 bylo při velkém požáru města zničeno kolem 2 000 domů. V roce [[1862]] se stalo hlavním městem [[Rumunské knížectví|Rumunského knížectví]], které vzniklo spojením Valašska a Moldávie. [86] => [[Soubor:Bucharest, woodcut, published in Leipzig in 1717.jpg|vlevo|náhled|Bukurešť v 18. století]] [87] => V roce 1881 se Bukurešť stala politickým centrem [[Rumunské království|Rumunského království]]. V polovině 19. století se začal počet obyvatel dramaticky zvyšovat, proto došlo k zavedení plynového osvětlení, tramvají tažených koňmi a postupné elektrifikace města. Koryto řeky Dâmbovita bylo upraveno v roce 1883, čímž se zamezilo velkým [[Povodeň|povodním]] jako té v roce 1865.Giurescu, p.154-161, 169–171 Také bylo vybudováno městské opevnění. Právě v tomto období si Bukurešť vysloužila přezdívku „Malá [[Paříž]]“ a bulvár [[Calea Victoriei]] získal přezdívku „Bukurešťská [[Avenue des Champs-Élysées|Champs-Élysées]]“. [88] => [89] => V prosinci zde proběhla [[bitva o Bukurešť]], kterou vyhrálo [[Německé císařství]] a město obsadilo. Správa státu tak byla přesunuta do města [[Jasy]]. Po [[První světová válka|první světové válce]] se stala Bukurešť hlavním městem [[Velké Rumunsko|Velkého Rumunska]]. V meziválečném období se do města stěhovalo asi 30 tisíc obyvatel ročně. V té době byl také postaven [[bukurešťský Vítězný oblouk]]. [90] => [91] => Na počátku [[Druhá světová válka|druhé světové války]], když bylo [[Rumunsko]] členem [[Osa Berlín–Řím–Tokio|Osy]], bylo město významným tranzitním bodem při přesunech vojsk a materiálu na [[Východní fronta (druhá světová válka)|východní frontu]]. Roku [[1944]] zde vypuklo protifašistické povstání a Rumunsko se připojilo na stranu [[Rudá armáda|Rudé armády]]. Město bylo poté poškozeno německými jednotkami [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]] při neúspěšném pokusu o to získat ho zpět. [92] => [93] => Po nastolení [[Komunismus|komunismu]] v Rumunsku se začala ve velkém stavět [[Panelové sídliště|panelová sídliště]]. Během vlády [[Nicolae Ceaușescu|Nicolae Ceauşesca]] byla velká část historického jádra Bukurešti zbourána. [[Zemětřesení]] v roce 1977 dalo Ceauşescovi záminku k [[Demolice|demolici]] čtvrti Dealul Spirii, kde se dříve nacházela historická budova nemocnice a archivu, klášter či několik historických továren. Místo této čtvrti zde vznikla nová se jménem Centrul civic (Občanské centrum). Od roku 1979 jezdí ve městě [[Metro v Bukurešti|metro]]. Po rumunské revoluci a pádu komunismu se začala Bukurešť rozvíjet. V roce 2015 vypukl [[požár v nočním klubu Colectiv]], při němž zemřelo 64 lidí. V letech 2017–2019 probíhaly ve městě protesty proti rumunské vládě.{{Citace periodika [94] => | titul = Thousands of Romanians rally against ruling party's judicial overhaul [95] => | periodikum = Reuters [96] => | datum vydání = 2017-11-26 [97] => | jazyk = en [98] => | url = https://www.reuters.com/article/us-romania-protests-idUSKBN1DQ0T3 [99] => | datum přístupu = 2020-06-14 [100] => }} [101] => [102] => === Smlouvy === [103] => Ve městě byly podepsány následující smlouvy: [104] => [105] => * [[Bukurešťská smlouva (1812)|Bukurešťská smlouva]] (1812) mezi [[Osmanská říše|Osmanskou říší]] a [[Ruské impérium|Ruským impériem]] ukončující [[Rusko-turecká válka (1806–1812)|rusko-tureckou válku]] [106] => * [[Bukurešťská smlouva]] (1886) mezi [[Srbské království|Srbskem]] a [[Bulharské knížectví|Bulharskem]] ukončující [[Srbsko-bulharská válka (1885)|srbsko-bulharskou válku]] [107] => * [[Bukurešťská smlouva]] (1913) mezi [[Bulharské carství|Bulharskem]], [[Rumunské království|Rumunskem]], [[Srbské království|Srbskem]], [[Království Černá hora|Černou Horou]] a [[Řecké království|Řeckem]] ukončující [[Druhá balkánská válka|druhou balkánskou válku]] [108] => * [[Bukurešťská smlouva (1916)|Bukurešťská smlouva]] (1916) o spojenectví mezi Rumunskem a státy [[Státy Dohody|Dohody]] [109] => * [[Bukurešťská smlouva]] (1918) o spojenectví mezi Rumunskem a [[Ústřední mocnosti|Ústředními mocnostmi]] [110] => [111] => == Geografie == [112] => [[File:Bucuresti, Romania. PARCUL HERASTRAU. Acum Parcul Regele Mihai I. O frumoasa zi de repaus. (B-II-a-A-18802).jpg|vlevo|náhled|Park Herăstrău]] [113] => Bukurešť leží na jihovýchodě [[Rumunská nížina|Rumunské nížiny]], kde dříve rostl les, který byl vykácen. Je považována za město postavené na sedmi kopcích stejně jako [[Řím]] (Mihai Voda, Dealul Mitropoliei, Radu Voda, Cotroceni, Dealul Spirii, Vacaresti a Sfântu Gheorghe Nou). [[Nadmořská výška]] se pohybuje od 55 metrů do 91 metrů nad mořem. Celkově město zabírá plochu o rozloze 226 [[Kilometr čtvereční|kilometrů čtverečních]]. Přibližný střed města leží na Univerzitním náměstí. Městem protéká řeka [[Dâmbovița (řeka)|Dâmbovita]]. Donedávna byla městská předměstí výhradně venkovská. Po [[Rumunská revoluce|revoluci]] v roce 1989 se začala budovat [[předměstí]] taková, jaká známe z [[Paříž|Paříže]] či [[Londýn|Londýna]]. [114] => [[File:Bucuresti de sus.jpg|náhled|Pohled na Bukurešť]] [115] => [[File:Bucharest (8272280073).jpg|náhled|Univerzitní náměstí]] [116] => Ve městě nalezneme několik [[Jezero|jezer]], z nichž nejdůležitější je Herăstrău, okolo něhož se rozkládá [[park]], který nese stejné jméno. Dále se zde nachází [[skanzen]]. Dalšími bukurešťskými jezery jsou Floreasca a Tei, všechna leží v severní části města a rozkládají se na řece Colentina, přítoku řeky [[Dâmbovița (řeka)|Dâmbovița]]. Kromě těchto jezer je v centru města ještě malé umělé jezero Cișmigiu, jež je obklopeno stejnojmennými zahradami. Ty mají bohatou historii, často je navštěvují slavné osobnosti. Zahrady byly otevřeny v roce [[1847]] podle plánů německého architekta Carla F. W. Meyera a jsou hlavním rekreačním [[Park|parkem]] v centru města. Dále můžeme ve městě najít botanickou zahradu s 10 tisíci druhy [[Rostliny|rostlin]]. Další park Tineretului byl vytvořen v roce 1965 a navržen jako hlavní park pro jih Bukurešti. Nedaleko, na východ od parku, se nachází jezero Văcărești, které je unikátní tím, že na jeho místě stála kdysi vesnice, kterou nechal prezident [[Nicolae Ceaușescu|Ceaușescu]] zbourat a postavit místo ní právě tuto vodní plochu. Po zbourání domů na začátku výstavby jezera však přišla [[rumunská revoluce]], po níž bylo od stavby opuštěno.{{Citace elektronického periodika [117] => | příjmení = [118] => | jméno = [119] => | titul = Delta Văcăreşti, privită de la etajul 17. Cum s-a transformat lacul lui Ceauşescu în parcul natural urban de astăzi [120] => | periodikum = adevarul.ro [121] => | vydavatel = [122] => | url = https://adevarul.ro/news/bucuresti/delta-vacaresti-privita-etajul-17-s-a-transformat-lacul-ceausescu-parcul-natural-urban-astazi-1_53942e620d133766a865a7b1/index.html [123] => | datum vydání = 1402222649 [124] => | jazyk = ro [125] => | url archivu = [126] => | datum přístupu = 2020-06-15 [127] => }} Místo zůstalo nevyužité a v roce [[2016]] se stalo přírodní rezervací. Většina plochy je zarostlá různými druhy keřů či trav. Žije zde 97 druhů [[Ptáci|ptáků]] a 7 druhů [[Savci|savců]].{{Citace elektronického periodika [128] => | titul = FOTOGALERIE Cum e afectata fauna din Delta Vacaresti de incendii si distrugeri si de ce dureaza atat de mult protejarea zonei - Mediu - HotNews.ro [129] => | periodikum = www.hotnews.ro [130] => | url = https://www.hotnews.ro/stiri-mediu-20841205-fotogalerie-cum-afectata-fauna-din-delta-vacaresti-incendii-distrugeri-dureaza-atat-mult-protejarea-zonei.htm [131] => | datum vydání = 2016-03-03 [132] => | jazyk = ro [133] => | datum přístupu = 2020-06-15 [134] => }} [135] => [136] => === Podnebí === [137] => Dle [[Köppenova klasifikace podnebí|Köppenovy klasifikace]] [[podnebí]] řadíme Bukurešť na hranici oblastí vlhkého [[Kontinentální podnebí|kontinentálního podnebí]] s teplými [[Léto|léty]]. Letní (červenec, srpen) denní průměr se pohybuje okolo 22 [[Stupeň Celsia|°C]], zimní (prosinec, leden) okolo 0 °C. Právě v létě není výjimkou, když teplota dosahuje 38 °C. Během [[Jaro|jara]] a [[Podzim|podzimu]] se denní teploty pohybují mezi 10 a 20 °C. Především díky své poloze v [[Rumunská nížina|Rumunské nížině]] mohou být [[Zima|zimy]] ve městě [[Vítr|větrné]]. Roční úhrn srážek je asi 450 [[Milimetr|milimetrů]].{{Citace elektronického periodika [138] => | titul = Podnebí Bukurešť [139] => | periodikum = meteoblue [140] => | url = https://www.meteoblue.com/cs/po%C4%8Das%C3%AD/historyclimate/climatemodelled/bukure%c5%a1%c5%a5_rumunsko_683506 [141] => | jazyk = cs [142] => | datum přístupu = 2020-06-16 [143] => }} [144] => [145] => == Administrativa == [146] => [[Soubor:Bucureşti sectoare.svg|náhled|Sektory v Bukurešti|alt=]] [147] => Bukurešť je jediné rumunské město, které není součástí žádné [[Administrativní dělení Rumunska|župy]]. Město spravuje Generální rada, v jejímž cele stojí [[primátor]] a dalších 55 volených [[Zastupitel|zastupitelů]]. V současnosti má nejvíce zastupitelů Sociálně demokratická strana (PSD), za ní následuje Unie Zachraňme Rumunsko (USR) a Národní liberální strana (PNL), kromě těchto stran mají své zastupitele další dva subjekty. Město je dále rozděleno do šesti sektorů, z nichž každý má své vedení, které zahrnuje [[Starosta|starostu]] a 27 [[Zastupitel|zastupitelů]]. Všichni starostové jsou zvoleni za Sociální demokratickou stranu. Obecně platí, že Generální rada spravuje [[Vodovod|vodovody]], [[kanalizace]], hlavní městské třídy a [[Městská hromadná doprava|městskou hromadnou dopravu]] a vedení sektorů zodpovídá za místní vedlejší ulice, parky či [[Škola|školy]]. Tyto sektory jsou radiálně očíslovány, každý z nich zahrnuje několik dalších čtvrtí bez samosprávy. [148] => [149] => === Sektory === [150] => [151] => * Sektor 1 – 227 tis. obyvatel – Dorobanți, Băneasa, Aviației, Pipera, Aviatorilor, Primăverii, Romană, Victoriei, Herăstrău Park, Bucureștii Noi, Dămăroaia, Strǎulești, Grivița, 1 Mai, Băneasa Forest, Pajura, Domenii, Chibrit [152] => * Sektor 2 – 357 tis. obyvatel – Pantelimon, Colentina, Iancului, Tei, Floreasca, Moșilor, Obor, Vatra Luminoasă, Fundeni, Plumbuita, Ștefan cel Mare, Baicului [153] => * Sektor 3 – 399 tis. obyvatel – Vitan, Dudești, Titan, Centrul Civic, Dristor, Lipscani, Muncii, Unirii [154] => * Sektor 4 – 300 tis. obyvatel – Berceni, Olteniței, Giurgiului, Progresul, Văcărești, Timpuri Noi, Tineretului [155] => * Sektor 5 – 288 tis. obyvatel – Rahova, Ferentari, Giurgiului, Cotroceni, 13 Septembrie, Dealul Spirii [156] => * Sektor 6 – 371 tis. obyvatel – Giulești, Crângași, Drumul Taberei, Militari, Grozăvești, Ghencea [157] => [158] => == Bezpečnost == [159] => [160] => === Justice a policie === [161] => Systém je podobný systému v jednotlivých [[Administrativní dělení Rumunska|župách]]. Každý ze sektorů má vlastní místní [[soud]] prvního stupně. Závažnější činy projednává [[Bukurešťský tribunál]] neboli městský soud. [[Odvolací soud]] v Bukurešti posuzuje odvolání proti rozhodnutím učiněným soudy prvního stupně ve městě a pěti okolních okresech. Bukurešť je také sídlem [[Rumunský nejvyšší soud|Rumunského nejvyššího soudu]] a také [[Rumunský ústavní soud|Rumunského ústavního soudu]]. [162] => [163] => Bukurešť má také policejní sbor neboli Bukurešťskou policii, která je zodpovědná za [[bezpečnost]] v celém městě. Hlavní sídlo se nachází v centru města a po celém městě jsou rozesety místní stanice. Od roku [[2004]] má každý sektor také ve správě místní policejní síly, které hlídají bezpečnost právě v každém ze sektorů. V Bukurešti sídlí také generální inspektoráty [[Četnictvo|četnictva]] a [[policie]]. [164] => [165] => === Kriminalita === [166] => Míra [[Kriminalita|kriminality]] v Bukurešti je ve srovnání s ostatními hlavními městy v [[Evropa|Evropě]] poměrně nízká, přičemž celkový počet trestných činů klesl například mezi lety [[2000]] a [[2004]]. Míra [[násilí]] v Bukurešti zůstává také velmi nízká, v roce 2007 došlo k 11 vraždám a dalším 983 násilným trestným činům. Přestože v roce 2013 došlo k poklesu počtu násilných [[Trestný čin|trestných činů]] o 13% oproti roku [[2012]], bylo zaznamenáno 19 [[Vražda|vražd]] (z nichž 18 bylo objasněno). [167] => [168] => Ačkoli došlo v roce 2000 k řadě policejních zásahů proti [[Gang|gangům]] organizovaného zločinu, jako byl klan Cămătaru, [[organizovaný zločin]] má obecně malý dopad na veřejný život. Drobný zločin je však častější, zejména ve formě [[Kapsářství|kapsářů]], kteří se vyskytují hlavně v [[Městská hromadná doprava|městské hromadné dopravě]]. V 90. letech byly běžné například různé podvodné hry, zejména pokud jde o [[Turista|turisty]]. Tyto incidenty řeší [[policie]] dnes už jen výjimečně. V jižní části města, zejména v [[Sociálně vyloučená lokalita|sociálně vyloučené čtvrti]] [[Ferentari]], je úroveň kriminality vyšší. Dříve, především v [[1990–1999|90. letech]], byla velkým problémem [[bezprizornost]], nyní je už pod průměrem hlavních měst v Evropě.{{Citace elektronického periodika [169] => | titul = Wayback Machine [170] => | periodikum = web.archive.org [171] => | url = http://www.hiltonfoundation.org/press/16-pdf3.pdf [172] => | datum vydání = 2011-12-08 [173] => | datum přístupu = 2020-06-17 [174] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20111208075915/http://www.hiltonfoundation.org/press/16-pdf3.pdf [175] => | datum archivace = 2011-12-08 [176] => }} [177] => [178] => == Kvalita života == [179] => [[File:BucharestOldCity.JPG|náhled|Historické centrum Bukurešti]] [180] => Dle průzkumu kvality společnosti [[Mercer (konzultační společnost)|Mercer]] v jednotlivých světových městech z roku [[2019]] obsadila Bukurešť 109. místo.{{Citace elektronického periodika [181] => | příjmení = [182] => | jméno = [183] => | titul = Quality of living city ranking [184] => | periodikum = mercer.com [185] => | vydavatel = [186] => | url = https://mobilityexchange.mercer.com/Insights/quality-of-living-rankings [187] => | datum vydání = [188] => | url archivu = [189] => | datum přístupu = [190] => }} Pro porovnání – na prvním místě se umístila [[Vídeň]], [[Bělehrad]] se umístil na 139. místě, nedaleká [[Sofie]] na 116. a [[Praha]] skončila na 69. místě. V roce [[2001]] obsadila Bukurešť 94. místo. Tato společnost své [[Průzkum|průzkumy]] sestavuje na základě 39 podmínek pro dobrý život, mezi které patří například [[politická stabilita]], [[bezpečnost]], mediální [[cenzura]], kvalita [[vzdělávání]], [[životní prostředí]] či cena bydlení. Mercer právě tímto způsobem porovnává 215 světových měst. Mnoho čtvrtí, zejména v jižní části Bukurešti, postrádá dostatek zeleně a jsou tvořeny stísněnými [[Panelový dům|panelovými domy]]. Výhodou života v Bukurešti je to, že se na jeho území rozkládá mnoho [[Park|parků]] a má hustou síť [[Tramvaj|tramvají]] a v současnosti i čtyři [[Linková doprava|linky]] [[Metro v Bukurešti|metra]], v červnu roku [[2020]] by se měla otevřít pátá.{{Aktualizovat po|20200630}} [191] => [192] => == Obyvatelstvo == [193] => Podle sčítání lidu v roce [[2011]] žilo ve městě 1 883 425 obyvatel, v porovnání s rokem [[2002]] se jedná o pokles asi o 2,2 %. Ten je způsoben nízkou [[Porodnost|porodností]], ale také stěhováním do okolních měst a vesnic, jako jsou například [[Voluntari]], [[Buftea]] a [[Otopeni]]. Ve studii zveřejněné [[Organizace spojených národů|Organizací spojených národů]] se Bukurešť umístila na 19. místě mezi 28 městy s nejvyšším poklesem počtu obyvatel mezi lety [[1990]] a [[2010]].{{Citace elektronického periodika [194] => | příjmení = incont [195] => | titul = Orasele care isi pierd locuitorii. Bucurestiul, in topul localitatilor lumii cu cea mai mare rata de scadere a populatiei [196] => | periodikum = incont.stirileprotv.ro [197] => | url = https://incont.stirileprotv.ro/social/orasele-care-isi-pierd-locuitorii-bucurestiul-in-top-20-localitati-ale-lumii-cu-cea-mai-mare-rata-de-scadere.html [198] => | datum přístupu = 2020-06-18 [199] => }} V Bukurešti žije 8,9 % veškeré rumunské populace. Do města dojíždí spousta zaměstnanců ze sousední župy [[Ilfov]], ale oficiální [[Statistika|statistiky]] o tomto neexistují. [200] => [201] => [202] => Colors= [203] => id:lightgrey value:gray(0.9) [204] => id:darkgrey value:gray(0.7) [205] => id:sfondo value:rgb(1,1,1) [206] => id:barra value:rgb(0.6,0.7,0.8) [207] => [208] => ImageSize = width:650 height:373 [209] => PlotArea = left:50 bottom:50 top:30 right:30 [210] => DateFormat = x.y [211] => Period = from:0 till:2100000 [212] => TimeAxis = orientation:vertical [213] => AlignBars = justify [214] => ScaleMajor = gridcolor:darkgrey increment:500000 start:0 [215] => ScaleMinor = gridcolor:lightgrey increment:100000 start:0 [216] => BackgroundColors = canvas:sfondo [217] => [218] => BarData= [219] => bar:1877 text:1877 [220] => bar:1900 text:1900 [221] => bar:1912 text:1912 [222] => bar:1930 text:1930 [223] => bar:1941 text:1941 [224] => bar:1948 text:1948 [225] => bar:1956 text:1956 [226] => bar:1966 text:1966 [227] => bar:1977 text:1977 [228] => bar:1992 text:1992 [229] => bar:2002 text:2002 [230] => bar:2011 text:2011 [231] => bar:2021 text:2021 [232] => [233] => PlotData= [234] => color:barra width:20 align:left [235] => bar:1877 from:0 till:177646 [236] => bar:1900 from:0 till:282071 [237] => bar:1912 from:0 till:341321 [238] => bar:1930 from:0 till:639040 [239] => bar:1941 from:0 till:992536 [240] => bar:1948 from:0 till:1041807 [241] => bar:1956 from:0 till:1177661 [242] => bar:1966 from:0 till:1366684 [243] => bar:1977 from:0 till:1807239 [244] => bar:1992 from:0 till:2064474 [245] => bar:2002 from:0 till:1926334 [246] => bar:2011 from:0 till:1883425 [247] => bar:2021 from:0 till:1716961 [248] => [249] => PlotData= [250] => bar:1877 at: 177646 fontsize:S text:177.646 shift:(-8,5) [251] => bar:1900 at: 282071 fontsize:S text:282.071 shift:(-10,5) [252] => bar:1912 at: 341321 fontsize:S text:341.321 shift:(-10,5) [253] => bar:1930 at: 639040 fontsize:S text:639.040 shift:(-10,5) [254] => bar:1941 at: 992536 fontsize:S text:992.536 shift:(-10,5) [255] => bar:1948 at: 1041807 fontsize:S text:1.041.807 shift:(-10,5) [256] => bar:1956 at: 1177661 fontsize:S text:1.177.661 shift:(-10,5) [257] => bar:1966 at: 1366684 fontsize:S text:1.366.684 shift:(-10,5) [258] => bar:1977 at: 1807239 fontsize:S text:1.807.239 shift:(-10,5) [259] => bar:1992 at: 2064474 fontsize:S text:2.064.474 shift:(-10,5) [260] => bar:2002 at: 1926334 fontsize:S text:1.926.334 shift:(-10,5) [261] => bar:2011 at: 1883425 fontsize:S text:1.883.425 shift:(-10,5) [262] => bar:2021 at: 1716961 fontsize:S text:1.716.961 shift:(-10,5) [263] => [264] => [265] => Populace zažila dvě fáze rychlého růstu, první na konci [[19. století]], kdy bylo město zvoleno za [[hlavní město]] státu, což trvalo až do začátku [[Druhá světová válka|druhé světové války]], a druhá vlna přišla během vlády [[Nicolae Ceaușescu|Nicolae Ceaușesca]] (1965–1989), kdy došlo k masivní výstavbě především [[Panelový dům|panelových domů]], a z tohoto důvodu se do města stěhovalo hodně venkovanů. V tomto období stejný [[prezident]] [[Dekret 770|zakázal]] [[potrat]] a [[Antikoncepce|antikoncepci]], což znamenalo zvýšení [[Přirozený přírůstek|přirozeného přírůstku]]. [266] => [267] => Bukurešť je město s vysokou [[Hustota zalidnění|hustotou zalidnění]] – 8 260/km2,{{Citace elektronického periodika [268] => | titul = Wayback Machine [269] => | periodikum = web.archive.org [270] => | url = http://www.codatu.org/wp-content/uploads/PRESENTATION-Evaluation-of-the-performance-of-urban-public-transport-connectivity-EN.pdf [271] => | datum vydání = 2016-12-20 [272] => | datum přístupu = 2020-06-18 [273] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20161220111559/http://www.codatu.org/wp-content/uploads/PRESENTATION-Evaluation-of-the-performance-of-urban-public-transport-connectivity-EN.pdf [274] => | datum archivace = 2016-12-20 [275] => }} protože většina [[populace]] žije v panelových domech. Počet obyvatel závisí na čtvrti – více jich nalezneme na jihu, méně pak na severu. Z hlavních měst zemí [[Evropská unie|Evropské unie]] mají vyšší hustotu zalidnění pouze [[Athény|Atény]] a [[Paříž]]. [276] => [277] => Asi 85,9 % obyvatel Bukurešti tvoří [[Rumuni]].{{Citace elektronického periodika [278] => | titul = Rezultate recensamant 2011 pe Bucuresti - Infografic [279] => | periodikum = Metropotam [280] => | url = http://metropotam.ro/La-zi/Rezultate-recensamant-2011-pe-Bucuresti-Infografic-art7723859596/ [281] => | jazyk = ro [282] => | datum přístupu = 2020-06-18 [283] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200216134845/http://metropotam.ro/La-zi/Rezultate-recensamant-2011-pe-Bucuresti-Infografic-art7723859596 [284] => | datum archivace = 2020-02-16 [285] => }} Dalšími významnými [[Menšina|menšinami]] jsou [[Romové]], [[Maďaři]], [[Turci]], [[Židé]], [[Němci]] (většinou regatští), [[Číňané]], [[Rusové]], [[Ukrajinci]] a [[Italové]]. Celkem 226 943 lidí neuvedlo svou [[národnost]].{{Citace elektronického periodika [286] => | titul = Wayback Machine [287] => | periodikum = web.archive.org [288] => | url = http://www.bucuresti.insse.ro/cmsbuc/rw/resource/comunicat%20date%20provizorii%20rpl%202011%20bucuresti.pdf [289] => | datum vydání = 2012-07-19 [290] => | datum přístupu = 2020-06-18 [291] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120719063019/http://www.bucuresti.insse.ro/cmsbuc/rw/resource/comunicat%20date%20provizorii%20rpl%202011%20bucuresti.pdf [292] => | datum archivace = 2012-07-19 [293] => }} [294] => [295] => Z hlediska náboženství řadíme 96,1 % obyvatel do skupiny [[Pravoslaví|pravoslavných]], 1,2 % jsou [[Římskokatolická církev|římští katolíci]] a 0,5 % [[Islám|muslimové]]. Navzdory tomu pouze 18 % populace navštěvuje [[Bohoslužba|bohoslužby]] alespoň jednou týdně. [[Průměrná délka života]] obyvatel Bukurešti dosahovala v roce [[2015]] 77,8 let, což je o 2,4 více než rumunský průměr.{{Citace elektronického periodika [296] => | titul = Where is the highest life expectancy in Romania? [297] => | periodikum = Romania Insider [298] => | url = https://www.romania-insider.com/highest-life-expectancy-romania [299] => | jazyk = en [300] => | datum přístupu = 2020-06-18 [301] => }} [302] => [303] => == Doprava == [304] => Bukurešť protíná IV. a IX. [[Panevropské dopravní koridory|Panevropský dopravní koridor]]. [305] => [306] => === Letiště === [307] => V Bukurešti nalezneme dvě mezinárodní letiště, a to [[Letiště Bukurešť Henriho Coandy|letiště Henri Coanda]], které je největší v Rumunsku a leží asi 16 kilometrů severozápadně od centra, a druhé menší [[Letiště Bukurešť-Aurel Vlaicu|letiště Aurel Vlaicu]]. [308] => [309] => === Městská hromadná doprava === [310] => [[Soubor:Bucharest V3A tram 6.jpg|náhled|Tramvaj v Bukurešti]] [311] => Bukurešť má největší síť MHD v [[Rumunsko|Rumunsku]] a jednu z největších v [[Evropa|Evropě]]. Je tvořena [[Metro v Bukurešti|metrem]] a pozemní dopravou. Přestože existuje více přestupních stanic, oba systémy fungují nezávisle na sobě a provozují je dvě různé organizace (metro je provozováno společností [[Metrorex]] a síť povrchové dopravy společností [[Societatea de Transport București]]). Od roku [[2007]] lze zakoupit jednotnou [[Jízdenka|jízdenku]]. Vozy jsou velmi často přeplněné. [312] => [313] => Město má poměrně rozsáhlý systém metra skládající se ze čtyř tratí ([[M1 (linka metra v Bukurešti)|M1]], [[M2 (linka metra v Bukurešti)|M2]], [[M3 (linka metra v Bukurešti)|M3]] a [[M4 (linka metra v Bukurešti)|M4]]) provozovaných společností Metrorex. Celková délka dosahuje 71,35 km (44,3 mil) a má 53 [[Stanice metra|stanic]] s průměrnou mezistaniční vzdáleností 1,5 km. Je to jeden z nejrychlejších způsobů, jak cestovat po [[Město|městě]]. Metro denně přepraví přibližně 720 000 osob. [314] => [315] => Pozemní dopravu v Bukurešti provozuje Societatea de Transport Bucureşti (STB). Skládá se z rozsáhlé sítě [[Autobusová doprava|autobusů]] (85 linek), [[Trolejbusová doprava|trolejbusů]] (15 linek), [[Tramvajová doprava|tramvají]] (23 linek) a [[Lehké metro|lehkého metra]] (2 linky). Síť STB je jednou z nejhustších v Evropě. Denně přepraví asi 1,7 milionu cestujících. Pozemní doprava je poměrně efektivní a velmi často používaný způsob, jak se po Bukurešti pohybovat. Stejně jako u metra systém prochází rozsáhlou [[Modernizace|modernizací]]. Za posledních 10 let se výrazně obměnil [[vozový park]]. [316] => === Železnice === [317] => [[Soubor:Gara de Nord 3.jpg|náhled|Severní nádraží (Gara de Nord)]]Město je centrem [[Železniční doprava v Rumunsku|rumunské železniční sítě]], kterou provozuje [[Căile Ferate Române]] (CFR). Hlavní železniční stanice je [[Gara de Nord]] (Severní nádraží), z něhož jezdí [[Vlak|vlaky]] do okolí města a také do všech velkých měst v [[Rumunsko|Rumunsku]] a i do zahraničí ([[Bělehrad]], [[Sofie]], [[Varna]], [[Kišiněv]], [[Kyjev]], [[Soluň]], [[Vídeň]], [[Budapešť]] atd.) [318] => [319] => Dále ve městě nalezneme dalších 5 menších nádraží provozovaných CFR (Basarab – u Gara de Nord, Obor, Băneasa a Progresul). Nejstarším [[Železniční stanice|nádražím]] v Bukurešti je Filaret. Bylo slavnostně otevřeno v roce 1869 a v roce 1960 bylo přestavěno na autobusové.{{Citace elektronického periodika [320] => | titul = Poveştile gărilor din Bucureşti. Cum a vrut Ceauşescu să demoleze Gara de Nord, ridicată din ordinul Regelui Carol I. Filaret, prima gară din Bucureşti [321] => | periodikum = adevarul.ro [322] => | url = https://adevarul.ro/news/bucuresti/bucuresti-povesti-1_531a533d0d133766a8b4de51/index.html [323] => | datum vydání = 1394259831 [324] => | jazyk = en [325] => | datum přístupu = 2020-06-18 [326] => }} [327] => [328] => === Silniční doprava === [329] => [[Soubor:Avenida de la Unión, Bucarest, Rumanía, 2016-05-29, DD 57.jpg|náhled|Bulvár Unirii]]Bukurešť je hlavní křižovatkou rumunské silniční a [[Dálnice v Rumunsku|dálniční sítě]]. Z Bukurešti vede dálnice A1 západně do města Pitești, dálnice A2 východně do města Constanța a poslední A3 severně do města Ploiești. Bukurešť má hodně velkokapacitních [[Bulvár|bulvárů]] zpravidla se 4–6 [[Jízdní pruh|pruhy]]. Okolo Bukurešti vede [[Silniční obchvat|obchvat]], který má částečně dva a částečně čtyři pruhy. [330] => [331] => Městské komunikace jsou obvykle přeplněné, protože v posledních letech město zaznamenalo vysoký nárůst počtu [[Automobil|automobilů]], v roce [[2013]] činil jejich počet 1 125 tisíc.{{Citace elektronického periodika [332] => | titul = O maşină, la doi bucureşteni. Cum arată parcul auto din Capitală [333] => | periodikum = adevarul.ro [334] => | url = https://adevarul.ro/news/bucuresti/o-masina-doi-bucuresteni-arata-parcul-auto-capitala-1_52fa0d92c7b855ff56404c8b/index.html [335] => | datum vydání = 1392120745 [336] => | jazyk = en [337] => | datum přístupu = 2020-06-18 [338] => }} To má za následek opotřebení a [[Výtluk|výmoly]] na silnicích, a to jak na hlavních, ale především na vedlejších silnicích, což je v [[Současnost|současnosti]] jeden z největších [[Problém|problémů]] města. [339] => [340] => === Taxi === [341] => V roce [[2007]] byl omezen maximální počet licencí vozů [[Taxi|taxislužeb]] na 10 tisíc.{{Citace elektronického periodika [342] => | titul = Saptamana Financiara {{!}} Anchete {{!}} Atacul clonelor in taximetria bucuresteana [343] => | periodikum = web.archive.org [344] => | url = http://www.sfin.ro/articol_8335/atacul_clonelor_in_taximetria_bucuresteana.html [345] => | datum vydání = 2009-02-16 [346] => | datum přístupu = 2020-06-18 [347] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090216081436/http://www.sfin.ro/articol_8335/atacul_clonelor_in_taximetria_bucuresteana.html [348] => | datum archivace = 2009-02-16 [349] => }} [350] => [351] => == Kultura == [352] => [353] => === Památky === [354] => [[File:Curtea Veche 1.jpg|náhled|Vykopávky sídla valašského knížete [[Vlad III. Dracula|Vlada III. Draculy]] z 15. století]] [355] => Bukurešť má mnoho významných památek. Snad nejvýznamnější z nich je [[Palác Parlamentu]], postavený v [[1980–1989|80. letech]] za vlády [[Komunismus|komunistického]] diktátora [[Nicolae Ceaușescu|Nicolae Ceaușesca]]. Je to největší budova [[Parlament|parlamentu]] na světě, vevnitř nalezneme rumunský parlament (horní i dolní komora), dále tři [[Muzeum|muzea]] a galerie a další instituce. Budova váží přes 4 miliardy [[Tuna|tun]], což z ní dělá nejtěžší stavbu na světě (dle výpočtů). [356] => [357] => Další dominantou v Bukurešti je [[Vítězný oblouk (Bukurešť)|Arcul de Triumf]] (Vítězný oblouk), postavený v roce 1935 a je inspirován tím [[Vítězný oblouk (Paříž)|pařížským]]. Novější dominantou města je [[Památník znovuzrození]], [[Mramor|mramorový]] [[sloup]] dokončený v roce [[2005]], který připomíná památku obětí [[Rumunská revoluce|rumunské revoluce]] z roku 1989. Budova [[Rumunské atheaneum|rumunského athenaea]] je považována za symbol rumunské kultury. Byla postavena v letech [[1886]] až [[1888]] architektem [[Paul Louis Albert Galeron|Paulem Louisem Albertem Galeronem]] z veřejných financí. [358] => [359] => Výškový pětihvězdičkový [[hotel]] InterContinental Bucharest, který se nachází v blízkosti Univerzitního náměstí je také dominantou města. Je navržen tak, aby každý pokoj měl jedinečný výhled na město. Nejvyšší budovou v Bukurešti a zároveň v [[Rumunsko|Rumunsku]] je ale mrakodrap Floreasca, který měří 137 [[Metr|metrů]] na výšku. [360] => [361] => Ve městě nalezneme také [[dům Svobodného tisku]], což je napodobenina [[Stalinovy mrakodrapy|Stalinových mrakodrapů]] v [[Moskva|Moskvě]]. [362] => Soubor:Ateneul Român - Gradina.jpg|Rumunské atheaneum [363] => [364] => |Palác Parlamentu [365] => [366] => [367] => === Kulturní akce a festivaly === [368] => V průběhu celého roku se v Bukurešti koná řada festivalů a jiných kulturních akcí festivalů, ale většina z nich se pořádá v [[Červen|červnu]], [[Červenec|červenci]] a [[Srpen|srpnu]]. Národní opera pořádá každoročně v květnu a červnu mezinárodní operní festival, na němž vystupují různé soubory a [[Orchestr|orchestry]] z celého světa. [369] => [370] => Rumunská společnost Athaeneum pořádá v září každého lichého roku [[festival]] [[Klasická hudba|klasické hudby]], který nese název po skladateli [[George Enescu|Georgovi Enescu]] na místech po celém městě. Muzeum rumunského rolnictví a skanzen společně pořádají akce po celý rok, na kterých se mohou návštěvníci seznámit s tradičními rumunskými zvyky. Na počátku 21. století díky rostoucímu počtu [[Číňané|Číňanů]] v Bukurešti se začaly konat čínské kulturní akce. První oficiálně organizovanou čínskou kulturní akcí byla oslava [[Čínský Nový rok|Čínského Nového roku]] v únoru roku 2005, která se konala v parku Nichity Stănescu a byla organizován městem Bukurešť. [371] => [372] => V roce [[2005]] byla Bukurešť prvním městem v [[Jihovýchodní Evropa|jihovýchodní Evropě]], kde se konala mezinárodní umělecká výstava [[CowParade]], což vedlo k tomu, že se po celém městě umisťovaly desítky zdobených kravských soch. V roce [[2004]] se poprvé konal [[Mezinárodní filmový festival v Bukurešti]], což je událost široce uznávaná v [[Evropa|Evropě]], kterou navštívilo mnoho slavných [[Herec|herců]] nejen z [[Rumunsko|Rumunska]]. [373] => [374] => === Divadla a opery === [375] => [[Soubor:Bucuresti, Romania. Teatrul ODEON. Zi de vara. Biciclista. (B-II-m-B-19854).jpg|náhled|Divadlo Odeon]] [376] => [[Divadlo|Divadelní umění]] je jedním z v Bukurešti velmi rozšířené. Nejznámějším [[Symfonický orchestr|symfonickým orchestrem]] je [[Národní rozhlasový orchestr Rumunska]]. Jednou z nejvýznamnějších budov je [[Neoklasicistní architektura|neoklasicistní]] [[Rumunské athenaeum]], které bylo založeno v roce [[1852]] a pořádají se v něm [[Koncert|koncerty]] [[Klasická hudba|klasické hudby]]. [377] => [378] => Bukurešť je sídlem [[Rumunská Národní opera|Národní opery]] a [[Národní divadlo Iona Luciho Caragiale|Národního divadla Iona Luciho Caragiale]]. Dalším známým [[Divadlo|divadlem]] v Bukurešti je [[Židovské divadlo (Bukurešť)|Židovské divadlo]], kde hraje světově proslulá [[Herec|herečka]] [[Židé|židovského původu]] [[Maia Morgensternová]]. Menších divadel (většinou zaměřených na specifický žánr) je po celém městě mnoho, jako například [[Divadlo Odeon (Bukurešť)|divadlo Odeon]]. [379] => [380] => === Hudba a noční život === [381] => Bukurešť je domovem největších rumunských hudebních společností a je často [[Bydliště|bydlištěm]] rumunských umělců. Mezi obyvateli středního věku jsou populární rumunské [[Rock|rockové]] kapely jako [[Iris (kapela)|Iris]] a [[Holograf (kapela)|Holograf]], jsou stále populární, zatímco od začátku [[1990–1999|devadesátých let]] se rozvíjí [[Hip hop|hip-hop]] a [[rap]]. Hip-hopové kapely z Bukurešti jsou například [[B.U.G. Mafia]], [[Paraziții]] a [[La Familia]]. [382] => [383] => Pop-rocková skupina Taxi si získala mezinárodní respekt, stejně jako folková kapela Spitalul de Urgență. Mnoho diskoték hraje styl tzv. manele, což je kombinace orientální a rumunské hudby, který je obzvláště [[Popularita|populární]] mezi [[Dělník|dělníky]], město má také bohatou [[Jazz|jazzovou]] a [[Blues|bluesovou]] scénu. [384] => [385] => Různé [[Diskotéka|diskotéky]] a [[Bar (podnik)|bary]] jsou po celém městě, ale pomyslným centrem je ulice [[Lipscani]] a čtvrť Regie. [386] => [387] => == Vzdělávání == [388] => [[Soubor:Central University Library of Bucharest (11321192036).jpg|náhled|Hlavní univerzitní knihovna]] [389] => V Bukurešti nalezneme 35 [[Vysoká škola|vysokých škol]]. Šestnáct z nich je veřejných a zbylých devatenáct jsou soukromé. Z těch veřejných jsou největší [[Bukurešťská univerzita]], [[Polytechnika v Bukurešti]], [[Bukurešťská akademie ekonomických studií]] či [[Univerzita medicíny a farmacie Carola Davily]]. Jednou z nejvýznamnějších soukromých škol je [[Rumunsko-americká univerzita]] založená v roce [[1991]], která nabízí kurzy v [[Angličtina|angličtině]]. [390] => [391] => V žebříčku [[QS World University Rankings]] roku 2020 byla do první tisícovky nejlepších univerzit zahrnuta pouze [[Bukurešťská univerzita]].{{Citace elektronického periodika [392] => | titul = QS World University Rankings 2020 [393] => | periodikum = Top Universities [394] => | url = https://www.topuniversities.com/university-rankings/world-university-rankings/2020 [395] => | datum vydání = 2017-02-01 [396] => | jazyk = en [397] => | datum přístupu = 2020-07-09 [398] => }} V [[Nultá léta 21. století|nultých letech 21. století]] stoupl počet zahraničních studentů.{{Citace elektronického periodika [399] => | příjmení = Cotidianul [400] => | titul = Numărul studenţilor străini din România s-a dublat - Cotidianul [401] => | periodikum = web.archive.org [402] => | url = http://www.cotidianul.ro/numarul_studentilor_straini_din_romania_s_a_dublat-44485.html [403] => | datum přístupu = 2020-07-09 [404] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080503090658/http://www.cotidianul.ro/numarul_studentilor_straini_din_romania_s_a_dublat-44485.html [405] => | datum archivace = 2008-05-03 [406] => }} [407] => [408] => První moderní vzdělávací institucí byla [[Knížecí akademie v Bukurešti]], založená v roce [[1694]] a rozdělena v roce [[1864]] na dnešní [[Bukurešťská univerzita|Bukurešťskou univerzitu]] a Národní akademii sv. Sávy. Ve městě je dohromady více než 450 veřejných [[Základní škola|základních]] a středních škol. [409] => [410] => == Sport == [411] => [[Fotbal]] je v Bukurešti velmi populární, ve městě působí několik známých týmů jako např. [[Steaua Bucuresti|Steaua Buçuresti]], [[Dinamo Buçuresti]] a [[FC Rapid București|Rapid Buçuresti]]. Stadion [[Národní stadion (Bukurešť)|Arena Națională]] s kapacitou 55 600 sedících diváků je jedním z největších v jihovýchodní Evropě. Slavnostně otevřen byl 6. září 2011 a hostil finále Ligy mistrů UEFA 2012.{{Citace elektronického periodika [412] => | titul = Mircea Sandu: „Facem inaugurarea stadionului Naţional cu Franţa” [413] => | periodikum = evz.ro [414] => | url = https://evz.ro/mircea-sandu-facem-inaugurarea-stadionului-national-cu-franta-939990.html [415] => | datum vydání = 2011-07-03 [416] => | datum přístupu = 2023-01-09 [417] => }} [418] => [[Soubor:Arena-bukareszt.jpg|náhled|Arena Nationalǎ ]] [419] => Ve městě existují i [[Handball|handballové]], [[Volejbal|volejbalové]], [[Rugby|rugbyové]], [[Basketbal|basketbalové]] a [[Lední hokej|hokejové]] kluby, Většina rumunských atletů a gymnastů také soutěží za bukurešťské kluby. Největší indoorovou arénou je [[Romexpo]] s kapacitou 40 000 sedících diváků. Může se používat k [[Box|boxu]], [[Kickbox|kickboxu]], handballu a tenisu. [420] => [421] => V rumunském hlavním městě se také pořádaly mezinárodní tenisové turnaje jako [[WTA Bucharest Open]] a [[ATP Bucharest Open]]. Hokejová utkání se konají v [[Mihai Flamaropol Arena]] s kapacitou 8 000 diváků. Rugbyové západy se konají na vícero stadionech, ale tím nejmodernějším je [[Arcul de Triumf Stadium]], na němž také sídlí [[rumunská ragbyová reprezentace]]. [422] => [423] => Na stadionu Arena Națională se také konalo [[Mistrovství Evropy ve fotbale 2020]]. Turnaj byl však odložen kvůli [[Pandemie covidu-19|pandemii covidu-19]] na rok 2021. [424] => [425] => == Významní rodáci == [426] => * [[Petre Ispirescu]] (1830–1887), folklorista a publicista [427] => * [[Alexandru Odobescu]] (1834–1895), archeolog, autor a politik [428] => * [[Ioan Kalinderu]] (1840–1814), profesor práva, spisovatel, lesník, rektor Bukurešťské univerzity [429] => * [[Ion I. Câmpineanu]] (1841–1888), politik, starosta Bukurešti [430] => * [[Barbu Ștefănescu Delavrancea]] (1858–1918), spisovatel, básník, právník a starosta Bukurešti [431] => * [[Nicolae Filipescu]] (1862–1916), politik, starosta Bukurešti [432] => * [[Elena Văcărescu|Elena Văcărescuová]] (1864–1947), spisovatelka [433] => * [[Dragomir Hurmuzescu]] (1865–1954), fyzik a vynálezce [434] => * [[Vintilă Brătianu]] (1867–1930), stavební inženýr, starosta Bukurešti a rumunský premiér [435] => * [[Nicolae Paulescu]] (1869–1931), lékař, fyziolog, objevitel inzulinu [436] => * [[Tudor Arghezi]] (1880–1967), básník a spisovatel [437] => * [[Traian Lalescu]] (1882–1929), matematik [438] => * [[Mateiu Ion Caragiale|Mateiu Caragiale]] (1885–1936), básník a prozaik [439] => * [[George Topîrceanu]] (1886–1937), básník, humorista. [440] => * [[Henri Coandă]] (1886–1972), vynálezce, průkopník letectví, objevitel [[Coandův efekt|Coandova efektu]] [441] => * [[Jacob L. Moreno]] (1889–1974), psychiatr [442] => * [[Edward G. Robinson]] (1893–1973), divadelní herec [443] => * [[Mihail Andricu]] (1894–1974), skladatel, houslista a klavírista [444] => * [[Marcel Janco]] (1895–1984), malíř, architekt, spoluzakladatel [[Dadaismus|dadaismu]] [445] => * [[Clara Haskilová]] (1895–1960), pianistka [446] => * [[George Călinescu]] (1899–1965), literární kritik [447] => * [[Mircea Eliade]] (1907–1986), diplomat, spisovatel a filozof [448] => * [[Haralamb H. Georgescu]] (1908–1977), modernistický architekt [449] => * [[Șerban Țițeica]] (1908–1985), fyzik [450] => * [[Richard Wurmbrand]] (1909–2001), luteránský farář, spisovatel, teolog [451] => * [[Maria Tănaseová]] (1913–1963), zpěvačka a herečka [452] => * [[Gică Petrescu]] (1915–2006), zpěvák a skladatel [453] => * [[Neagu Djuvara]] (1916–2018), historik, diplomat, profesor práva, spisovatel a filozof [454] => * [[Dinu Lipatti]] (1917–1950), klavírista a skladatel [455] => * [[Angelica Rozeanuová]] (1921–2006), stolní tenistka [456] => * [[Horia Damian|Horia Damianová]] (1922–2012), malířka a sochařka [457] => * [[Nicolae Herleaová]] (1927–2014), operní zpěvačka [458] => * [[Draga Olteanu Mateiová]] (* 1933), filmová a divadelní herečka [459] => * [[Cristian Țopescu]] (1937–2018), sportovní komentátor, novinář a politik [460] => * [[Gheorghe Gruia]] (1940–2015), házenkář, dvojnásobný mistr světa [461] => * [[Margareta Pâslaruová]] (* 1943), herečka a zpěvačka [462] => * [[Cristian Gațu]] (* 1945), bývalý házenkář [463] => * [[Mircea Lucescu]] (* 1945), bývalý fotbalista, současný trenér [464] => * [[Ilie Năstase]] (* 1946), tenista [465] => * [[Andrei Pleșu]] (* 1948), filozof a esejista [466] => * [[Corneliu Vadim Tudor]] (1949–2015), básník, spisovatel, novinář a politik [467] => * [[Dudu Georgescu]] (* 1950), fotbalista, dvojnásobný vítěz [[Zlatá kopačka|Zlaté kopačky]] [468] => * [[Anghel Iordănescu]] (* 1950), bývalý fotbalista [469] => * [[Mircea Cărtărescu]] (* 1956), spisovatel, básník a literární kritik [470] => * [[Michael Cretu|Michael Crețu]] (* 1957), zpěvák, skladatel a producent, zakladatel skupiny Enigma [471] => * [[Mircea Geoana]] (* 1958), bývalý politik [472] => * [[Maia Morgensternová]] (* 1962), filmová a divadelní herečka [473] => * [[Laura Badeaová]] (* 1970), šermířka [474] => * [[Bogdan Aurescu]] (* 1973), právník, diplomat a politik [475] => * [[Roxana Mărăcineanuová]] (* 1975), bývalá plavkyně, první francouzská mistryně světa, ministryně sportu Francie [476] => * [[Ion Oncescu]] (* 1978), armwrestler [477] => * [[Alexandra Maria Lara]] (* 1978), herečka [478] => * [[Ana-Maria Brânzăová]] (* 1984), šermířka, mistryně světa a Evropy [479] => * [[Cristina Neaguová]] (* 1988), házenkářka [480] => [481] => == Partnerská města == [482] => * {{partnerské město|Ammán|rok=1999}} [483] => * {{partnerské město|Ankara|rok=1998}} [484] => * {{partnerské město|Athény|rok=1993}} [485] => * {{partnerské město|Atlanta|rok=1994}} [486] => * {{partnerské město|Budapešť|rok=1997}} [487] => * {{partnerské město|Kišiněv|rok=1999}} [488] => * {{partnerské město|Peking|rok=2005}} [489] => [490] => == Reference == [491] => {{Překlad|en|Bucharest|961978081}} [492] => [493] => == Externí odkazy == [494] => * {{Commonscat|Bucharest}} [495] => * {{Wikislovník|heslo=Bukurešť}} [496] => * {{ro}} {{en}} [http://www.pmb.ro/ Oficiální stránky města] {{Wayback|url=http://www.pmb.ro/ |date=20170727131547 }} [497] => [498] => {{Rumunsko}} [499] => {{Hlavní města Evropy}} [500] => {{Města v Rumunsku}} [501] => {{Autoritní data}} [502] => [503] => [[Kategorie:Bukurešť| ]] [504] => [[Kategorie:Města v Rumunsku]] [505] => [[Kategorie:Hlavní města v Evropě]] [506] => [[Kategorie:Univerzitní města]] [507] => [[Kategorie:Administrativní dělení Rumunska]] [] => )
good wiki

Bukurešť

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Rumunsko','Nicolae Ceaușescu','Evropa','Rumunská revoluce','Bukurešťská univerzita','Dâmbovița (řeka)','2004','Paříž','Druhá světová válka','Administrativní dělení Rumunska','Bukurešťská smlouva','Metro v Bukurešti'

2004

Evropa

Paříž

Rumunsko

Rumunsko je stát ve východní Evropě, který se nachází v jihovýchodní části kontinentu.