Array ( [0] => 15481336 [id] => 15481336 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Dunaj [uri] => Dunaj [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => {{Infobox - vodní tok [2] => | velikost obrázku = 250px [3] => | řeka = Dunaj
''Donau / Dunaj / Duna / Dunav / Дунав / Dunărea / Дунай'' [4] => | obrázek = Dunav.jpg [5] => | popisek = Dunaj na bulharsko-rumunské hranici [6] => | alt = [7] => | délka = 2 811 km,
s [[Breg]]em 2857 [8] => | průtok = u ústí: 6 500 [9] => | plocha = 801 463 [http://www.icpdr.org/icpdr-pages/countries.htm] [10] => | světadíl = [[Evropa]] [11] => | pramen = [[Schwarzwald]] ''([[Německo]])'' [12] => | zeměpisná šířka1 = [13] => | zeměpisná délka1 = [14] => | výška1 = 1078 [15] => | ústí = [[Černé moře]] ([[delta Dunaje]]) [16] => | zeměpisná šířka2 = 45.16291 [17] => | zeměpisná délka2 = 29.647293 [18] => | výška2 = 0 [19] => | protéká = {{vlajka a název|Německo}}
{{vlajka a název|Rakousko}}
{{vlajka a název|Slovensko}}
{{vlajka a název|Maďarsko}}
{{vlajka a název|Chorvatsko}}
{{vlajka a název|Srbsko}}
{{vlajka a název|Rumunsko}}
{{vlajka a název|Bulharsko}}
{{vlajka a název|Moldavsko}}
{{vlajka a název|Ukrajina}} [20] => | povodí = [[Atlantský oceán]], [[Černé moře]], [[Povodí Dunaje]] ''([[Rumunsko]] 28,93 %, [[Maďarsko]] 11,74 %, [[Rakousko]] 10,32 %, [[Srbsko]]* 9,4 %, [[Německo]] 7,47 %, [[Slovensko]] 5,77 %, [[Bulharsko]] 5,17 %, [[Bosna a Hercegovina]] 4,83 %, [[Chorvatsko]] 4,54 %, [[Česko]] 2,59 %, [[Slovinsko]] 2,18 %, [[Moldavsko]] 1,76 %, [[Černá Hora]]* 0,9 %, [[Švýcarsko]] 0,32 %, [[Itálie]] 0,15 %, [[Polsko]] 0,09 %, [[Albánie]] 0,03 %, [[Severní Makedonie]]* 0,01 %, [[Kosovo]])''[http://www.cawater-info.net/twinbasinxn/europe_e.htm Mezinárodní povodí řek v Evropě , Danube (hvězdičkou jsou označené bývalé republiky Jugoslávie, které jsou ve zdroji uvedeny souhrnně)] [21] => | mapa = Danube_basin.png [22] => | hčp = [[Hydrologické pořadí na Slovensku|4]] ([[Slovensko]])
[[Hydrologické pořadí v Německu|1]] ([[Německo]]) [23] => }} [24] => '''Dunaj''' ({{Vjazyce2|de|''Donau''}}, [[Slovenština|slovensky]] ''Dunaj'', {{Vjazyce2|hu|''Duna''}}, [[Chorvatština|chorvatsky]] ''Dunav'', [[Srbština|srbsky]] a [[Bulharština|bulharsky]] ''Дунав / Dunav'', {{Vjazyce2|ro|''Dunărea''}}, [[Ukrajina|ukrajinsky]] ''Дунай / Dunaj'') je po [[Volha|Volze]] [25] => {{Citace elektronické monografie [26] => | url = http://www.chmuul.org/aktuality/2013-04-donau/ [27] => | datum přístupu = 2018-10-27 [28] => | titul = ČHMÚ (pobočka Ústí nad Labem) – Čtyři vídeňské Dunaje [29] => }} druhá nejdelší řeka [[Evropa|Evropy]] (30. [[Seznam nejdelších řek|nejdelší na světě]]), která protéká územím celkem 10 zemí ([[Německo]], [[Rakousko]], [[Slovensko]], [[Maďarsko]], [[Chorvatsko]], [[Srbsko]], [[Bulharsko]], [[Rumunsko]], [[Moldavsko]] a [[Ukrajina]]), přičemž nezřídka tvoří jejich [[státní hranice|státní hranici]]. Délka toku činí 2811 [[kilometr|km]] (s nejdelší [[Zdrojnice|zdrojnicí]] [[Breg]] 2857 km). [[Povodí]] má rozlohu 801 463 [[kilometr čtvereční|km²]] (téměř 8 % plochy Evropy). [30] => [31] => Dunaj má mezi světovými řekami několik prvenství: leží na něm nejvíce [[hlavní město|hlavních měst]] (4: [[Vídeň]], [[Bratislava]], [[Budapešť]] a [[Bělehrad]]), protéká nejvíce [[stát]]y (10) a také na jeho [[povodí]] je nejvíce států (20 včetně Kosova). [32] => [33] => == Název a náboženský význam == [34] => Jméno Dunaj a jeho obdoby v dalších jazycích jako [[latina|latinské]] Danubius, [[Němčina|německé]] Donau nebo [[Angličtina|anglické]] Danube lze vyložit z [[Praindoevropský jazyk|praindoevropského]] ''*dehanu-''čteno zhruba dánu „řeka“, stejně jako v případě jmen jako je [[Don]], [[Dněpr]] a [[Dněstr]]. Tento slovní kořen lze také spojit s jmény bohyň jako je hinduistická [[Dánu]], irská [[Danu]] a velšská [[Dôn]] a se jmény řeckých mytických postav: [[Danaos]], [[Danaovny]] a [[Danaé]]. Je možné že ''*dehanu-'' specificky odkazovalo na hypotetickou říční bohyni v praindoevropském náboženství.{{Citace monografie [35] => | příjmení1 = Mallory [36] => | jméno1 = James [37] => | odkaz na autora1 = James Mallory [38] => | příjmení2 = Adams [39] => | jméno2 = Douglas Quentin [40] => | odkaz na autora = Douglas Quentin Adams [41] => | titul = Encyclopedia of Indo-European Culture [42] => | url = https://archive.org/details/encyclopediaindo00mall [43] => | vydavatel = Routledge [44] => | místo = Abingdon [45] => | rok = 1997 [46] => | strany = [https://archive.org/details/encyclopediaindo00mall/page/486 486]-487 [47] => | isbn = 978-1884964985 [48] => }} [49] => [50] => Název řeky má mnoho podob v různých jazycích, vedle výše jmenovaných úředních jsou to např. [[bavorština|bavorsky]] ''Doana'', {{Vjazyce2|sl|''Donava''}}, [[Španělština|španělsky]] a {{Vjazyce2|it|''Danubio''}}, {{Vjazyce|ru}} ''Дунай'', {{Vjazyce|en}} a {{Vjazyce|fr}} ''Danube,'' [[Latina|latinsky]] ''Danubius,'' [[Albánština|albánsky]] ''Danubi'' nebo ''Tuna'', [[Turečtina|turecky]] ''Tuna''. Dunaj byl označován také jako ''Tonach'', později také ''Donaw''. Starým jménem (zejména) dolního Dunaje bylo latinské ''Hister, Ister'', pocházející z řeckého ''Ἴστρος (Ístros)''. [51] => [52] => [[Soubor:MC - Flussgott.jpg|náhled|Římská socha říčního boha, snad Danubia, [[3. století]]]] [53] => [54] => Řekům byl Dunaj znám jako ''Istros'' (Ιστρος) a byl považován za jednoho z [[Potamoi]], říčních bohů, synů [[Ókeanos|Ókeana]] a [[Tethys|Tethydy]] a bratrů [[Ókeanidy|Ókeanid]], bohyň pramenů. V [[Hésiodos|Hésiodově]] [[Theogonia (báseň)|Theogonii]] jsou zmiňovány jeho „krásné vody“ a [[Ailiános Klaudios]] je označen za krále řek své země.{{Citace elektronické monografie [55] => | příjmení = [56] => | jméno = [57] => | odkaz na autora = [58] => | titul = Potamos Istros [59] => | url = https://www.theoi.com/Potamos/PotamosIstros.html [60] => | datum vydání = [61] => | datum aktualizace = [62] => | datum přístupu = 12.4.2022 [63] => | vydavatel = Theoi [64] => | jazyk = [65] => }} Podle [[Arriános|Arriána]] musel [[Alexandr Veliký|Alexandr Makedonský]] obětovat za přechod Dunaje [[Zeus|Diovi]], [[Héraklés|Héraklovi]] a Istru. Římané boha stejně jako řeku označovali jménem Danubius či Danuvius a zpodobnili ho například na [[Trajánův sloup|sloupu Trajána]] a [[Sloup Marka Aurelia|Marka Aurelia]]. Jeho jméno se také objevuje na několika oltářích, někdy společně se jmény božstev řek [[Sáva|Sávy]] a [[Dráva|Drávy]], znám je také Danubiův chrám v [[Aquincum|Aquincu]], dnešní [[Budapešť|Budapešti]]. V [[Augusta Vindelicum]], dnešním [[Augsburg]]u, byl nalezen oltář kde byl uctíván společně s [[Jupiter (mytologie)|Jupiterem Optimem Maximem]], ochráncem severní hranice, měl snad tedy také válečnou funkci či chránil hranici.{{Citace elektronické monografie [66] => | příjmení = Jelínek [67] => | jméno = Pavol [68] => | odkaz na autora = [69] => | titul = Keď bol Dunaj bohom: Rozjímanie o uctievaní jednej rieky [70] => | url = https://lumyd.eu/article/ked-bol-dunaj-bohom-rozjimanie-o-uctievani-jednej-rieky/57 [71] => | datum vydání = [72] => | datum aktualizace = [73] => | datum přístupu = 22.4.2022 [74] => | vydavatel = Ľudia, mýty & dejiny [75] => | jazyk = [76] => }} [77] => [78] => == Průběh toku == [79] => Zdrojnice Dunaje pramení ve [[Schwarzwald]]u na jihozápadě [[Německo|Německa]] a vzniklý [[veletok]] ústí mohutnou [[Delta Dunaje|deltou]] do [[Černé moře|Černého moře]]. Dunaj protéká [[geologie|geologicky]] a [[geomorfologie|geomorfologicky]] velmi pestrým a složitým územím, mezi [[Český masiv|Českým masivem]] a [[Alpy|Alpami]], [[Karpatská kotlina|Karpatskou kotlinou]], [[Dolnodunajská nížina|Valašskou nížinou]] a několika velkými [[průlomové údolí|průlomy]]. [80] => [81] => === Pramen === [82] => Už staří [[Římané]] znali řeku, která z velké části tvořila severní hranici jejich [[Starověký Řím|impéria]], pod latinským názvem ''Danubius''. Podle legendy vyslal římský vojevůdce své vojáky hledat [[pramen]] řeky. Ti narazili na úpatí Schwarzwaldu v místech, kde dnes leží město [[Donaueschingen]], na silný minerální pramen, který zde sice do řeky vyvěrá, ale není jejím počátkem. Vojákům se nechtělo prodírat se černými lesy ke skutečnému prameni a označili toto místo za pramen Dunaje. Toto pojetí se vžilo a i dnes nese řeka své jméno až od města Donaueschingen, kde je dokonce zřídlo obezděné jako její symbolický pramen. Ve skutečnosti na území města vzniká Dunaj především soutokem říček [[Breg]] a [[Brigach]], v [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 672 m. Delší zdrojnicí je Breg, ale [[Vodnost|vodnější]] je Brigach. Pramen Bregu je sice v mapách označen jen jako ''Bregquelle'' („pramen Bregu“), ale informační tabulky v okolí ho nazývají ''Donauquelle'' („pramen Dunaje“), aby zvýšily [[turistika|turistickou]] přitažlivost místa. Pramen se nachází pouhých 100 m od hlavního evropského [[rozvodí]] mezi Dunajem a [[Rýn]]em, v nadmořské výšce 1078 m. Je třikrát blíže [[Severní moře|Severnímu moři]] a čtyřikrát blíže [[Středozemní moře|Středozemnímu moři]] než Černému moři, do nějž jeho vody odtékají. [83] => [84] => === Propadání === [85] => {{podrobně|Propadání Dunaje}} [86] => [[Soubor:Donaueschingen Donauzusammenfluss 20080714.jpg|náhled|Soutok zdrojnic [[Breg]] a [[Brigach]] u [[Donaueschingen]]u]] [87] => Nedaleko za soutokem Brigachu a Bregu prochází Dunaj jižní částí krasového pohoří [[Švábská Alba]], nazývaného také Švábský Jura. V oblasti mezi obcí [[Immendingen]] a městem [[Fridingen an der Donau|Fridingen]] dochází k tzv. propadání Dunaje (''Donauversinkung''). Značná část vod Dunaje zde prosakuje do podzemních jeskynních systémů a vyvěrá asi 12 km jižněji u města [[Aach (město)|Aach]] jako [[Radolfzeller Aach]]. Tato řeka pak ústí do [[Bodamské jezero|Bodamského jezera]] na Rýnu. Povodí nejhořejšího Dunaje nad touto oblastí tak vlastně patří současně do [[úmoří]] [[Severní moře|Severního]] i Černého moře. [88] => [89] => === Horní tok === [90] => Na horním toku je Dunaj náhorní řekou postupně rostoucí ve veletok. Teče zhruba po hranici mezi [[hercynský systém|hercynikem]] ([[Jihozápadoněmecká stupňovina]], [[Český masiv]]) na severu a [[alpsko-himálajský systém|alpinikem]] ([[Alpenvorland]]) na jihu. Pravý břeh je nižší a Dunaj z této strany přijímá větší přítoky: [[Iller]], [[Lech (řeka)|Lech]], [[Isar]] a zejména [[Inn]], který je v místě soutoku srovnatelně mohutný jako Dunaj samotný. Díky nim získává Dunaj průtokové charakteristiky ([[vodní režim]]) [[Alpy|alpských]] řek, přestože jí sám není. Na území Rakouska se Dunaj zařezává do jižního okraje Českého masivu a protéká malebnými [[kaňon]]y, z nichž největší je [[Wachau]]. Zprava se vlévají [[Traun (řeka)|Traun]], [[Enže]], [[Ybbs]], zleva [[Aist]]. Pod [[Kremže|Kremží]] vstupuje Dunaj do [[Tullnská kotlina|Tullnské kotliny]], přijímá zleva [[Kamp]] a zprava [[Traisen]]; [[Vídeňská brána|Vídeňskou]] (či [[Korneuburg|Korneuburskou]]) branou se pak prolamuje do [[Panonská pánev|Panonie]]. [91] => [92] => Šířka [[říční koryto|koryta]] nad [[Ulm]]em dosahuje 20 až 100 m a níže roste na 350 m ve [[Vídeň|Vídni]]. Rychlost toku se pohybuje od 1 do 2,8 [[metr za sekundu|m/s]]. Místy je koryto obehnáno napřimovacími a protipovodňovými [[hráz]]emi. [93] => [94] => === Střední tok === [95] => [[Soubor:Várhegy2.JPG|náhled|Dunaj v [[Ostřihom]]i]] [96] => [[Soubor:Kalemegdanska terasa Apr 2011.jpg|náhled|Soutok se Sávou poblíž citadely v Bělehradě]] [97] => Střední tok začíná nad [[Vídeň|Vídní]] a končí [[soutěska|soutěskou]] [[Železná vrata]]. Řeka zde protéká [[Panonská pánev|Panonskou pánví]] neboli [[Karpatská kotlina|Karpatskou kotlinou]]. [[Říční údolí]] je široké 5 až 20 km a často zaplavované. [[říční koryto|Koryto]] je členité, rozvětvené a rychlost toku se pohybuje od 0,3 do 1,1 m/s. Výjimkou jsou místa, kde Dunaj překonává příčná horská pásma a jeho tok se zužuje (až na 150 m, údolí na 0,6 až 1,5 km), prohlubuje (na 15 až 20 m) a zrychluje (na 2,2 až 4,7 m/s). V důsledku regulačních prací bylo hlavní koryto mnohde napřímeno a kolem dunajské [[údolní niva|nivy]] s mnoha rameny, [[meandr]]y a [[lužní les|lužními lesy]] byly postaveny ochranné [[hráz]]e. [98] => [99] => Pod Vídní protéká Dunaj [[Vídeňská pánev|Vídeňskou pánví]] (jižně od [[Moravské pole|Moravského pole]]), kde je jeho zachovalý přirozený tok chráněn v [[národní park|národním parku]] [[národní park Donau-Auen|Donau-Auen]].[https://www.horydoly.cz/vodaci/dunaj-z-vidne-do-bratislavy-skoro-na-seakajaku-a-kanoi.html Z Vídně do Bratislavy na kanoi] Ihned poté, co přijme svůj dosud největší levý přítok, [[Morava (řeka)|Moravu]], vstupuje do [[Devínská brána|Devínské brány]], jíž překonává jižní okraj [[Malé Karpaty|Malých Karpat]]. Zde se rozkládá [[Slovensko|slovenská]] metropole [[Bratislava]]. Za ní se otevírá [[Malá dunajská kotlina|Malá uherská nížina]] (na slovenské straně [[Podunajská nížina]]), kde Dunaj tvoří hranici mezi Slovenskem a [[Maďarsko|Maďarskem]] a rozlévá se do rozsáhlé ploché vnitrozemské [[říční delta|delty]], tvořené vedle hlavního toku rameny [[Malý Dunaj]] na severu a [[Mošonský Dunaj]] na jihu. Tyto obtékají velké [[říční ostrov]]y [[Žitný ostrov|Žitný]] a [[Malý Žitný ostrov|Szigetköz]]. Do Mošonského Dunaje se zprava vlévají [[Litava (přítok Dunaje)|Litava]] a [[Rába]]. Delta končí v [[Komárno|Komárně]] opětovným sjednocením dunajských ramen, obohacených zleva o přítok [[Váh]]u. [100] => [101] => Po přijetí [[Hron]]u a [[Ipeľ|Ipľu]] (oba zleva) vstupuje Dunaj do další velké soutěsky, na přechodu [[Maďarské středohoří|Maďarského středohoří]]. Místo je známo jako [[Dunajské ohbí]], neboť Dunaj zde svůj dosud zhruba východní směr ostře mění na směr jižní.[https://www.horydoly.cz/vodaci/na-krasnem-modrem-dunaji-v-morskem-kajaku.html Průjezd Dunajského ohbí na kajaku] Následně protéká [[Budapešť|Budapeští]], vytváří velký ostrov [[Csepel (ostrov)|Csepel]] a pokračuje přímo na jih po západním okraji [[Velká dunajská kotlina|Velké uherské nížiny]], až 20 km širokou nivou s mnoha mrtvými rameny. V tomto úseku nepřijímá žádné významné přítoky (kromě [[Sió (kanál)|Sió]] zprava) a vlivem suchého [[step]]ního klimatu vodu spíše ztrácí. V [[Srbsko|Srbsku]] poblíž [[Ilok]]u pak opět mění směr na východ a obtéká východním směrem pohoří [[Fruška Gora]]. Zde na dně Karpatské kotliny se do něj teprve vlévá několik velkých řek: [[Dráva]] (z Alp a Chorvatska), [[Tisa]] (přítok s největším povodím), srbská [[Velká Morava (řeka)|Morava]] a přímo v [[Bělehrad]]ě vůbec největší dunajský přítok, řeka [[Sáva]]. [102] => [103] => Na středním toku Dunaje se po obou jeho březích nacházejí dlouhé sypané hráze, které byly zbudovány jako obrana před rozsáhlými povodněmi, které v [[19. století|19.]] a ještě na počátku [[20. století]] způsobovaly v některých zemích rozsáhlé škody. [104] => [105] => Na hranici Srbska a [[Rumunsko|Rumunska]] vede Dunaj největším ze svých průlomových údolí, [[Železná vrata|Železnými vraty]]. Jeho původně rychlý a peřejnatý tok je zde od [[1970–1979|70. let]] vzedmut a zastaven stejnojmennou [[přehrada|přehradou]]. Hloubka toku v nejužším místě, ''Velké Kazanské soutěsce'', už před regulací přesahovala 50 metrů. [106] => [107] => === Dolní tok === [108] => [[Soubor:Eisernes Tor Durchbruch.JPG|náhled|vpravo|Železná vrata]] [109] => Po opuštění Železných vrat Dunaj teče jako [[nížina|nížinná]] řeka [[Dolnodunajská nížina|Dolnodunajskou rovinou]]. Zaplavované údolí je široké 7 až 20 km a řeka se v něm rozvětvuje na mnohá [[říční rameno|ramena]] a průtoky. Šířka toku místy dosahuje 1 až 2 km, hloubka je průměrně 5 až 7 m a rychlost toku 0,5 až 1 m/s. Na skoro 500 km dlouhé hranici mezi Rumunskem a [[Bulharsko|Bulharskem]] překlenují Dunaj pouze dva [[most]]y, jiné spojení je možné jen [[trajekt]]em. Přítoky dolního toku jsou oproti Dunaji řádově menší, přesto nejsou bezvýznamné: zleva [[Jiu]], [[Olt (řeka)|Olt]], [[Argeș (řeka)|Argeș]], [[Siret]], [[Prut (řeka)|Prut]], zprava [[Iskăr|Iskar]], [[Osăm|Osam]], [[Jantra]]. Běžně se zde vyskytují [[liman]]ová ústí. Asi 50 km před černomořským pobřežím Dunaj ještě uhýbá k severu, a u [[Galați]], posledního velkoměsta na toku, se teprve obrací definitivně na východ k moři. Na hranici Rumunska a [[Ukrajina|Ukrajiny]], před městem [[Tulcea]], začíná jeho [[říční delta|deltové]] ústí. [110] => [111] => === Delta === [112] => {{podrobně|Delta Dunaje}} [113] => V deltě o rozloze 3500 km² se Dunaj dělí na tři hlavní ramena: od severu [[Kilijské rameno|Kilijské]] (pohraniční a nejmohutnější), [[Sulinské rameno|Sulinské]] (nejpřímější) a [[Svatojiřské rameno|Svatojiřské]]. Naprostá většina delty leží v Rumunsku a je přírodní lokalitou světového významu, chráněnou [[UNESCO]]. Do Černého moře se Dunaj vlévá jako jeho největší přítok. [114] => [115] => == Přítoky == [116] => Dunaj přijímá více než 300 přítoků, z nichž na 34 je možná [[vodní doprava]]. Nejvýznamnější zachycuje tabulka. [117] => [[Soubor:Europäische Wasserscheiden.png|náhled|vpravo|350px|Povodí a hlavní toky v Evropě]] [118] => [[Soubor:Affluents_du_Danube.jpg|náhled|vpravo|500px|Schéma toku Dunaje s největšími přítoky z hlediska objemu (mohutnosti)]] [119] => {| class="wikitable sortable" [120] => |- [121] => !řkm [122] => ! Řeka [123] => ! Místo soutoku s Dunajem [124] => ! Strana přítoku [125] => ! Délka (km) [126] => !Povodí (km²) [127] => |- [128] => |2588 [129] => | [[Iller]] [130] => | {{Flagicon|Německo}} [[Ulm]] [131] => | pravá [132] => | 146 [133] => |2 152 [134] => |- [135] => |2496 [136] => | [[Lech (řeka)|Lech]] [137] => | {{Flagicon|Německo}} [[Marxheim]] [138] => | pravá [139] => | 255 [140] => |3 919 [141] => |- [142] => |2412 [143] => | [[Altmühl]] [144] => | {{Flagicon|Německo}} [[Kelheim]] [145] => | levá [146] => | 227 [147] => |3 258 [148] => |- [149] => |2385 [150] => | [[Nába]] [151] => | {{Flagicon|Německo}} nad [[Řezno|Řeznem]] [152] => | levá [153] => | 197 [154] => |5 514 [155] => |- [156] => |2379 [157] => |[[Řezná]] [158] => |{{Flagicon|Německo}} [[Řezno]] [159] => |levá [160] => |191 [161] => |2 878 [162] => |- [163] => |2282 [164] => | [[Isar]] [165] => | {{Flagicon|Německo}} u [[Deggendorf]]u [166] => | pravá [167] => | 292 [168] => |8 962 [169] => |- [170] => |2225 [171] => | [[Inn]] [172] => | {{Flagicon|Německo}} [[Pasov]] [173] => | pravá [174] => | 518 [175] => |26 053 [176] => |- [177] => |2125 [178] => | [[Traun (řeka)|Traun]] [179] => | {{Flagicon|Rakousko}} [[Linec]] [180] => | pravá [181] => | 156 [182] => |4 277 [183] => |- [184] => |2119 [185] => | [[Enže]] [186] => | {{Flagicon|Rakousko}} [[Mauthausen]] [187] => | pravá [188] => | 254 [189] => |6 084 [190] => |- [191] => |2066 [192] => | [[Ybbs]] [193] => | {{Flagicon|Rakousko}} [[Ybbs an der Donau]] [194] => | pravá [195] => | 138 [196] => |1 300 [197] => |- [198] => |1985 [199] => | [[Kamp]] [200] => | {{Flagicon|Rakousko}} pod [[Kremže|Kremží]] [201] => | levá [202] => | 153 [203] => |1 758 [204] => |- [205] => |1880 [206] => | [[Morava (řeka)|Morava]] [207] => | {{Flagicon|Rakousko}} {{Flagicon|Slovensko}} [[Devín]] [208] => | levá [209] => | 358 [210] => |26 734 [211] => |- [212] => |1830 [213] => | [[Litava (přítok Dunaje)|Litava]] [214] => | {{Flagicon|Maďarsko}} [[Mosonmagyaróvár]] [215] => | pravá [216] => | 180 [217] => |2 138 [218] => |- [219] => |1794 [220] => | [[Rába]] [221] => | {{Flagicon|Maďarsko}} [[Győr]] [222] => | pravá [223] => | 283 [224] => |10 113 [225] => |- [226] => |1766 [227] => | [[Váh]] [228] => | {{Flagicon|Slovensko}} [[Kolárovo]]/[[Komárno]] [229] => | levá [230] => | 403 [231] => |10 640 [232] => |- [233] => |1716 [234] => | [[Hron]] [235] => | {{Flagicon|Slovensko}} [[Štúrovo]] [236] => | levá [237] => | 298 [238] => |5 453 [239] => |- [240] => |1708 [241] => | [[Ipeľ]] [242] => | {{Flagicon|Slovensko}} {{Flagicon|Maďarsko}} [[Szob]] [243] => | levá [244] => | 232 [245] => |5 151 [246] => |- [247] => |1498 [248] => | [[Sió]] [249] => | {{Flagicon|Maďarsko}} [[Szekszárd]] [250] => | pravá [251] => | 121 [252] => |14 953 [253] => |- [254] => |1383 [255] => | [[Dráva]] [256] => | {{Flagicon|Chorvatsko}} pod [[Osijek]]em [257] => | pravá [258] => | 749 [259] => |40 120 [260] => |- [261] => |1215 [262] => | [[Tisa]] [263] => | {{Flagicon|Srbsko}} [[Titel]] [264] => | levá [265] => | 966 [266] => |156 087 [267] => |- [268] => |1170 [269] => | [[Sáva]] [270] => | {{Flagicon|Srbsko}} [[Bělehrad]] [271] => | pravá [272] => | 992 [273] => |97 713 [274] => |- [275] => |1150 [276] => | [[Timiș (řeka)|Tamiš]] [277] => | {{Flagicon|Srbsko}} [[Pančevo]] [278] => | levá [279] => | 359 [280] => |10 280 [281] => |- [282] => |1105 [283] => | [[Velká Morava (řeka)|Velká Morava]] [284] => | {{Flagicon|Srbsko}} [[Smederevo]] [285] => | pravá [286] => | 493 [287] => |38 207 [288] => |- [289] => |1092 [290] => |[[Mlava]] [291] => |{{Flagicon|Srbsko}} [[Kostolac]] [292] => |pravá [293] => |158 [294] => |2 810 [295] => |- [296] => |1075 [297] => |[[Nera]] [298] => |{{Flagicon|Srbsko}} {{Flagicon|Rumunsko}} [[Banatska Palanka]] [299] => |levá [300] => |143 [301] => |1 380 [302] => |- [303] => |846 [304] => | [[Timok]] [305] => |{{Flagicon|Srbsko}} {{Flagicon|Bulharsko}} [[Kudelin]] [306] => | pravá [307] => | 202 [308] => |4 626 [309] => |- [310] => |692 [311] => | [[Jiu]] [312] => |{{Flagicon|Rumunsko}} [[Zăval]] [313] => | levá [314] => | 339 [315] => |10 080 [316] => |- [317] => |685 [318] => |[[Ogosta]] [319] => |{{Flagicon|Bulharsko}} pod [[Kozloduj]]em [320] => |pravá [321] => |147 [322] => |3 157 [323] => |- [324] => |637 [325] => |[[Iskăr|Iskar]] [326] => |{{Flagicon|Bulharsko}} [[Gigen]] [327] => | pravá [328] => | 368 [329] => |8 617 [330] => |- [331] => |606 [332] => |[[Vit]] [333] => |{{Flagicon|Bulharsko}} [[Somovit]] [334] => |pravá [335] => |188 [336] => |3 228 [337] => |- [338] => |601 [339] => |[[Olt (řeka)|Olt]] [340] => |{{Flagicon|Rumunsko}} [[Turnu Măgurele]] [341] => | levá [342] => | 615 [343] => |24 050 [344] => |- [345] => |596 [346] => |[[Osăm|Osam]] [347] => |{{Flagicon|Bulharsko}} [[Nikopol (Bulharsko)|Nikopol]] [348] => | pravá [349] => | 314 [350] => |2 838 [351] => |- [352] => |537 [353] => | [[Jantra]] [354] => |{{Flagicon|Bulharsko}} [[Novgrad]] [355] => | pravá [356] => | 285 [357] => |7 862 [358] => |- [359] => |530 [360] => | [[Vedea]] [361] => |{{Flagicon|Rumunsko}} pod [[Zimnicea|Zimniceou]] [362] => | levá [363] => | 224 [364] => |5 430 [365] => |- [366] => |492 [367] => |[[Rusenský Lom]] [368] => |{{Flagicon|Bulharsko}} [[Ruse]] [369] => |pravá [370] => |197 [371] => |2 985 [372] => |- [373] => |432 [374] => |[[Argeș (řeka)|Argeș]] [375] => |{{Flagicon|Rumunsko}} [[Oltenița]] [376] => | levá [377] => | 350 [378] => |12 550 [379] => |- [380] => |231 [381] => |[[Ialomița (řeka)|Ialomița]] [382] => |{{Flagicon|Rumunsko}} [[Giurgeni]] [383] => | levá [384] => | 417 [385] => |10 350 [386] => |- [387] => |155 [388] => |[[Siret]] [389] => |{{Flagicon|Rumunsko}} [[Galați]] [390] => | levá [391] => | 647 [392] => |44 811 [393] => |- [394] => |134 [395] => |[[Prut (řeka)|Prut]] [396] => |{{Flagicon|Rumunsko}} {{Flagicon|Moldavsko}} [[Giurgiulești]] [397] => | levá [398] => | 953 [399] => |27 540 [400] => |- [401] => |79 [402] => |[[Jalpuh]] [403] => |{{Flagicon|Ukrajina}} nad [[Izmajil]]em [404] => |levá [405] => |190 [406] => |4 300 [407] => |} [408] => [409] => == Vodní režim == [410] => Řeka má složitý vodní režim, ve kterém jsou výrazné tři fáze. Na [[jaro|jaře]] je nejvyšší vodní stav, v [[léto|létě]] a na [[podzim]] dochází k nárazovým [[povodeň|povodním]] a na konci podzimu a v [[zima|zimě]] je vodní stav nejnižší. Hladina začíná stoupat v [[únor]]u až [[duben|dubnu]] a na horním a středním toku se udržuje vysoká do [[květen|května]] zatímco na dolním až do [[červen|června]]. Celý vzestup hladiny se skládá ze dvou vln. První je způsobena táním [[sníh|sněhu]] v rovinách a druhá smíšená [[déšť|dešti]] a táním sněhu na horách. Nerovnoměrnost tání sněhu a [[srážky|srážek]] v různých částech povodí způsobují prudké kolísání hladiny. Když povodňové vlny z hlavních [[přítok]]ů ([[Dráva]], [[Tisa]], [[Sáva]]) přijdou ve stejný čas, vytvoří se na ''Dunaji'' mohutná vlna, která může způsobit [[povodeň|povodně]]. Ve druhé polovině léta hladina klesá, což je však přerušováno náhlými vzestupy při deštích. V [[říjen|říjnu]] a v [[listopad]]u deště způsobují podzimní povodně. V případě, že je teplá zima, může setrvat vysoký vodní stav a vzestupy hladiny mohou být způsobeny také [[led]]ovými zátarasy, což může vést až k vylití řeky z břehů a zatopení pobřežní roviny. Když je zima studená, tak má řeka nejnižší vodní stav. [411] => [412] => Roční amplituda kolísání úrovně hladiny činí u [[Reni]] v deltě 4,5 až 5,5 m a v [[Budapešť|Budapešti]] 6 až 8 m. Průměrný roční [[Průtok vodního toku|průtok]] činí v [[Řezno|Řezně]] 420 [[metr krychlový za sekundu|m³/s]], ve [[Vídeň|Vídni]] 1900 m³/s a v [[ústí]] 6430 m³/s. Průměrně tak odvede za rok 203 [[Metr krychlový|km³]] vody. Nejvyšší průtok na dolním toku je 20 000 m³/s a nejmenší 1800 m³/s. Do [[moře]] odnáší přibližně 120 [[Kilogram|Mt]] [[nános]]ů a rozpuštěných [[minerální látka|minerálních látek]] za rok. Zamrzá pouze v přiměřeně chladných zimách a to přibližně na 1,5 měsíce. [413] => [414] => {{Panorama|obrázek=DonauknieVisegrad 2.jpg|šířka=1500|popisek=[[Dunajské ohbí]] u [[Visegrád]]u}} [415] => [416] => == Využití == [417] => [418] => === Doprava === [419] => Dunaj už odedávna hrál důležitou roli v dopravě mezi střední a jihovýchodní [[Evropa|Evropou]]. Je jednou z nejvýznamnější vodních cest na kontinentě, ačkoliv intenzitu jeho využití snižuje relativně nízké soustředění [[průmysl]]ové výroby na jeho březích (v porovnání se západoevropskými toky). Splavný je od [[Ulm]]u, resp. od [[Řezno|Řezna]] pro větší [[Loď|lodě]]. Od [[Brăila|Brăily]] jej mohou využívat i námořní lodě. V deltě je vodní doprava vedena [[Sulinské rameno|Sulinským ramenem]]. [420] => [421] => Dunajská vodní cesta je prostřednictvím kanálu [[Průplav Rýn–Mohan–Dunaj|Rýn–Mohan–Dunaj]] propojena se zbytkem Německa, západní Evropou a [[Severní moře|Severním]] i [[Středozemní moře|Středozemním mořem]]. Zvažované splavné propojení Dunaje přes [[Česko|české]] území s povodím [[Odra|Odry]] a [[Labe]], tzv. [[Vodní koridor Dunaj–Odra–Labe|kanál Dunaj–Odra–Labe]], bylo v roce 2022 definitivně zavrženo. V Rumunsku lze zkrátit cestu do Černého moře plavbou [[Kanál Dunaj-Černé moře|průplavem do přístavu Konstanca]]. [422] => [423] => V nákladní dopravě převažují [[ruda|rudné]] i [[nerudy|nerudné suroviny]] a také [[kovový šrot|šrot]]. Dále to jsou [[cement]], [[uhlí]], [[ropa]] a její produkty. V posledních letech stoupá i přeprava [[kontejner]]ů. Na řece se nachází více než 100 [[přístav]]ů. Největší jsou [[Reni]], [[Izmajil]], [[Budapešť]], [[Linec]], [[Bělehrad]]. Po březích Dunaje vede známá cyklistická trasa [[Dunajská cyklostezka]], součást Eurovelo 6. [424] => [425] => === Energetika === [426] => Největší [[vodní elektrárna]] na řece je [[Vodní elektrárna Železná vrata – Džerdap I|Železná vrata – Džerdap I]], která byla vybudována v soutěsce [[Železná vrata]] na hranicích [[Rumunsko|Rumunska]] a [[Srbsko|Srbska]]. Je třetí nejvýkonnější elektrárnou v Evropě. Pod ní se nachází druhá nejvýkonnější elektrárna na Dunaji, [[Vodní elektrárna Železná vrata – Džerdap II|Železná vrata – Džerdap II]]. Další velká ([[vodní dílo Gabčíkovo|Gabčíkovo]]) vznikla na [[Slovensko|Slovensku]]. V [[Rakousko|Rakousku]] bylo vybudováno několik vodních elektráren. V současné době není ve stavbě žádné vodní dílo, které by dunajský veletok přehradilo, od některých projektů bylo po roce [[1990]] upuštěno, například od elektrárny v [[Nagymaros]]i v Maďarsku. [427] => [428] => Z přítoků jsou nejvíce využívány [[Váh]], [[Dráva]], [[Tisa]], [[Iskăr|Iskar]], [[Argeș (řeka)|Argeș]], na kterých se nacházejí jak jednotlivé přehrady, tak i složité kaskády. [429] => [430] => === Ostatní === [431] => Voda z řeky se využívá na [[zavlažování]] suchých oblastí zvláště v [[Bulharsko|Bulharsku]], [[Rumunsko|Rumunsku]], [[Maďarsko|Maďarsku]] a [[Srbsko|Srbsku]]. Také se využívá na [[zásobování vodou|zásobování]] měst a průmyslových center vodou. Důležité je taky rekreační využití. [432] => [433] => Průměrný výlov [[ryby|ryb]] představuje v oblasti delty Dunaje 2 až 3 tisíce tun ročně,{{Citace elektronické monografie [434] => | autor = Ion Navodaru a kol. [435] => | titul = Changes in fish populations in Danube delta lakes: effects of hydrology and water quality change. Review of results and potential for rehabilitation [436] => | url = https://www.researchgate.net/profile/Anthonie-Dirk-Buijse/publication/40114309_Changes_in_fish_populations_in_Danube_delta_lakes_Effects_of_hydrology_and_water_quality_change_Review_of_results_and_potential_for_rehabilitation/links/00b7d52b7f4f069a50000000/Changes-in-fish-populations-in-Danube-delta-lakes-Effects-of-hydrology-and-water-quality-change-Review-of-results-and-potential-for-rehabilitation.pdf [437] => | vydavatel = Ecohydrology & Hydrobiology [438] => | datum vydání = 2005 [439] => | datum přístupu = [440] => }} z čehož převážná část připadá na dolní tok. V deltě roste na ploše 3000 km² [[skřípinec jezerní]], který se využívá na výrobu [[celulóza|celulózy]]. [441] => [442] => == Státy na toku == [443] => ''Dunaj'' protéká nebo zasahuje na území 10 států: [444] => * {{Vlajka a název|Německo}} (země [[Bádensko-Württembersko]], [[Bavorsko]]) [445] => * {{Vlajka a název|Rakousko}} (země [[Horní Rakousy|Horní Rakousko]], [[Dolní Rakousy|Dolní Rakousko]], [[Vídeň]]) [446] => * {{Vlajka a název|Slovensko}} (kraje [[Bratislavský kraj|Bratislavský]], [[Trnavský kraj|Trnavský]] a [[Nitranský kraj|Nitranský]]) [447] => * {{Vlajka a název|Maďarsko}} (župy [[Győr-Moson-Sopron]], [[Komárom-Esztergom]], [[Pest (župa)|Pest]], [[Fejér]], [[Tolna (župa)|Tolna]], [[Baranya]], [[Bács-Kiskun]]) [448] => * {{Vlajka a název|Chorvatsko}} (župy [[Osijecko-baranjská župa|Osijecko-baranjská]] a [[Vukovarsko-sremská župa|Vukovarsko-sremská]]) [449] => * {{Vlajka a název|Srbsko}} (autonomní oblast [[Vojvodina]], obvod hl. m. [[Bělehrad]]u, okresy [[Podunavlje]], [[Braničevo]], [[Bor (okres v Srbsku)|Bor]]) [450] => * {{Vlajka a název|Rumunsko}} (župy [[Caraș-Severin]], [[Mehedinți (župa)|Mehedinți]], [[Dolj]], [[Olt (župa)|Olt]], [[Teleorman]], [[Giurgiu (župa)|Giurgiu]], [[Călărași]], [[Ialomița]], [[Constanța]], [[Brăila (župa)|Brăila]], [[Galați (župa)|Galați]], [[Tulcea]]) [451] => * {{Vlajka a název|Bulharsko}} (oblasti [[Vidinská oblast|Vidinská]], [[Montanská oblast|Montanská]], [[Vracká oblast|Vracká]], [[Plevenská oblast|Plevenská]], [[Velikotarnovská oblast|Velikotarnovská]], [[Rusenská oblast|Rusenská]], [[Silisterská oblast|Silisterská]]) [452] => * {{Vlajka a název|Moldavsko}} ([[okres Cahul]]) [453] => * {{Vlajka a název|Ukrajina}} ([[Oděská oblast]] – historické území [[Budžak]]) [454] => Čtyři ze států na Dunaji mají přístup jen k jednomu břehu řeky – jsou to Chorvatsko, Bulharsko, Moldavsko a Ukrajina. Pro pět států (Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Srbsko a Moldavsko) plní Dunaj coby mezinárodní vodní cesta jistou náhradu za [[vnitrozemský stát|chybějící přístup k moři]]. 37 % délky toku (1 070,9 km) tvoří zároveň státní hranice. [455] => [456] => {|class="wikitable" [457] => |+''Délka břehu na území příslušného státu – od pramene k ústí'' [458] => |align="center" valign=bottom colspan=2|'''Pravý břeh''' [459] => |align=center valign=bottom rowspan=2|'''Říční
kilometr''' [460] => |align=center valign=bottom colspan=2|'''Levý břeh''' [461] => |- [462] => |height= 19 align=center valign=bottom "|'''Země''' [463] => |align=center valign=bottom |'''Délka břehu v km''' [464] => |align=center valign=bottom |'''Délka břehu v km''' [465] => |align=center valign=bottom |'''Země''' [466] => |- [467] => |width=20% height= 20 align=right rowspan=2 |[[Německo]] {{Flagicon|Německo}} [468] => |width=22% align=center rowspan=2 |658,6 [469] => |width=18% align=center |''2888,77'' [470] => |width=20% align=center rowspan=4 "|687,0 [471] => |width=20% rowspan=4 |{{Flagicon|Německo}} Německo [472] => |- {{Flagicon|Německo}} [473] => | align=center rowspan=2 |''2230,20'' [474] => |- [475] => | height= 19 align=right rowspan=6 "|[[Rakousko]] {{Flagicon|Rakousko}} [476] => | align=center rowspan=6 |357,5 [477] => |- [478] => | align=center rowspan=2 |''2201,77'' [479] => |- [480] => | align=center rowspan=2 |321,5 [481] => | rowspan=2 |{{Flagicon|Rakousko}} Rakousko [482] => |- [483] => | align=center rowspan=2 |''1880,26'' [484] => |- [485] => | align=center rowspan=6 |172,1 [486] => | rowspan=6 |{{Flagicon|Slovensko}} Slovensko [487] => |- [488] => | align=center rowspan=2 |''1872,70'' [489] => |- [490] => | height= 19 align=right rowspan=2 |[[Slovensko]] {{Flagicon|Slovensko}} [491] => | align=center rowspan=2 |22,5 [492] => |- [493] => | align=center rowspan=2 |''1850,20'' [494] => |- [495] => | height= 19 align=right rowspan=4 |[[Maďarsko]] {{Flagicon|Maďarsko}} [496] => | align=center rowspan=4 |417,2 [497] => |- [498] => | align=center rowspan=2 |''1708,20'' [499] => |- [500] => | align=center rowspan=2 |275,2 [501] => | rowspan=2 |{{Flagicon|Maďarsko}} Maďarsko [502] => |- [503] => | align=center rowspan=2 |''1433,00'' [504] => |- [505] => | height= 19 align=right rowspan=2 |[[Chorvatsko]] {{Flagicon|Chorvatsko}} [506] => | align=center rowspan=2 |137,5 [507] => | align=center rowspan=4 |358,0 [508] => | rowspan=4 |{{Flagicon|Srbsko}} Srbsko [509] => |- [510] => | align=center rowspan=2 |''1295,50'' [511] => |- [512] => | height= 19 align=right rowspan=4 |[[Srbsko]] {{Flagicon|Srbsko}} [513] => | align=center rowspan=4 |449,9 [514] => |- [515] => | align=center rowspan=2 |''1075,00'' [516] => |- [517] => | align=center rowspan=6 |940,9 [518] => | rowspan=6 |{{Flagicon|Rumunsko}} Rumunsko [519] => |- [520] => | align=center rowspan=2 |''845,65'' [521] => |- [522] => | height= 19 align=right rowspan=2 |[[Bulharsko]] {{Flagicon|Bulharsko}} [523] => | align=center rowspan=2 |471,6 [524] => |- [525] => | align=center rowspan=2 |''374,10'' [526] => |- [527] => | height= 19 align=right rowspan=8 |[[Rumunsko]] {{Flagicon|Rumunsko}} [528] => | align=center rowspan=8 |374,1 [529] => |- [530] => | align=center rowspan=2 |''134,14'' [531] => |- [532] => | align=center rowspan=2 |0,6 [533] => | rowspan=2 |{{Vlajka a název|Moldavsko}} [534] => |- [535] => | align=center rowspan=2 |''133,57'' [536] => |- [537] => | align=center rowspan=2 |53,9 [538] => | rowspan=2 |{{Vlajka a název|Ukrajina}} [539] => |- [540] => | align=center rowspan=2 |''79,63'' [541] => |- [542] => | align=center rowspan=2 |79,6 [543] => | rowspan=2 |{{Flagicon|Rumunsko}} Rumunsko [544] => |- [545] => | align=center |''0,00'' [546] => |} [547] => [548] => === Významná města === [549] => * {{Flagicon|Německo}} [[Donaueschingen]], [[Tuttlingen]], [[Sigmaringen]], [[Ulm]], [[Donauwörth]], [[Ingolstadt]], [[Řezno]], [[Straubing]], [[Deggendorf]], [[Pasov]] [550] => * {{Flagicon|Rakousko}} [[Linec]], [[Mauthausen]], [[Grein]], [[Ybbs an der Donau|Ybbs]], [[Melk]], [[Dürnstein]], [[Kremže|Krems]], [[Tulln an der Donau|Tulln]], [[Korneuburg]], '''[[Vídeň]]''', [[Hainburg an der Donau|Hainburg]] [551] => * {{Flagicon|Slovensko}} '''[[Bratislava]]''', [[Komárno]], [[Štúrovo]] [552] => * {{Flagicon|Maďarsko}} [[Győr]] (na [[Mošonský Dunaj|Mošonském Dunaji]]), [[Komárom]], [[Ostřihom]], [[Vác]], '''[[Budapešť]]''', [[Dunaújváros]], [[Paks]], [[Kalocsa]], [[Baja]], [[Moháč]] [553] => * {{Flagicon|Chorvatsko}} [[Vukovar]], [[Ilok]] [554] => * {{Flagicon|Srbsko}} [[Bezdan]], [[Apatin]], [[Bačka Palanka]], [[Novi Sad]], '''[[Bělehrad]]''', [[Pančevo]], [[Smederevo]], [[Donji Milanovac]], [[Kladovo]] [555] => * {{Flagicon|Rumunsko}} [[Moldova Veche (město)|Moldova Veche]], [[Orșova]], [[Drobeta-Turnu Severin]], [[Calafat]], [[Corabia]], [[Giurgiu]], [[Călărași]], [[Brăila]], [[Galați]], [[Tulcea]], [[Sulina]] [556] => * {{Flagicon|Bulharsko}} [[Vidin]], [[Lom (Bulharsko)|Lom]], [[Kozloduj]], [[Svištov]], [[Ruse]], [[Tutrakan]], [[Silistra]] [557] => * {{Flagicon|Moldavsko}} [[Giurgiulești]] [558] => * {{Flagicon|Ukrajina}} [[Reni]], [[Izmajil]] [559] => [560] => == Mosty == [561] => {{Podrobně|Kategorie:Mosty přes Dunaj}} [562] => [563] => == Povodí == [564] => [[Soubor:Bassin-du-Danube.png|náhled|350px|Povodí Dunaje]] [565] => Velikostí povodí přes 800 tisíc km² je Dunaj v Evropě na druhém místě za Volhou. Jeho povodí zasahuje na území 20 států (včetně [[Kosovo|Kosova]]), což je téměř polovina všech států Evropy a nejvíce států na povodí jediné řeky na světě. Kromě zemí, jimiž Dunaj přímo protéká, jsou to ještě [[Švýcarsko]], [[Česko]], [[Polsko]], [[Itálie]], [[Slovinsko]], [[Bosna a Hercegovina]], [[Černá Hora]], [[Albánie]], [[Kosovo]] a [[Severní Makedonie]], byť v některých případech se jedná o nepatrné zásahy. [566] => [567] => Kompletně v povodí Dunaje se nachází [[Maďarsko]], z drtivé většiny také [[Rakousko]], [[Rumunsko]], [[Slovensko]], [[Slovinsko]] a [[Srbsko]]. Dále většina Bosny a Hercegoviny, Chorvatska, značná část Bulharska, Moldavska, Kosova, Černé Hory a Česka (povodí Moravy a okrajové části [[Šumava|Šumavy]]), nezanedbatelná část Německa, Ukrajiny a Švýcarska. Pro Itálii, Polsko a Albánii jde jen o nepatrnou část území, u Severní Makedonie jde prakticky jen o odchylku státní hranice od přesné rozvodnice. [568] => [569] => == Politické postavení a územní spory == [570] => Z [[geopolitika|geopolitického]] hlediska patří povodí Dunaje k dosti nestabilním oblastem, kde se jen během [[20. století]] několikrát výrazně proměnily státní hranice. Současný rekordní počet států na toku a povodí Dunaje je důsledkem ústupu či rozpadu několika větších státních celků – v [[19. století]] [[Osmanská říše]], [[1918]] [[Rakousko-Uhersko]], po roce [[1990]] [[Jugoslávie]], [[Sovětský svaz]] a [[Československo]]. Komplikovaná [[etnikum|etnická]] skladba dunajského povodí měla a má na tyto procesy významný vliv. [571] => [572] => Během [[první světová válka|první světové války]] i [[druhá světová válka|druhé světové války]] měl Dunaj strategický význam. Státy, které měly na svém území část jeho toku, provozovaly válečná loďstva, prostřednictvím nichž mohly ostřelovat území druhých států. To byl případ i [[První republika|československé]] lodi [[Prezident Masaryk]]. Z Dunaje byl také bombardován [[Bombardování Bělehradu (1914)|Bělehrad]] na začátku první světové války. [573] => [574] => Do roku [[1914]] se v soutěsce Železná vrata nacházela exkláva [[Osmanská říše|tureckého]] území, ostrov [[Ada Kale]], který byl později připojen k Rumunsku a později v roce [[1970]] zcela zaplaven. Část středního toku Dunaje, kudy prochází hranice mezi Chorvatskem a Srbskem, je předmětem pohraničního sporu mezi oběma zeměmi, který trvá od roku [[1991]]. Některá území si nárokuje Chorvatsko i Srbsko, o jiná nemá zájem nikdo z nich. Roku [[2015]] byl na jednom z těchto neobydlených území vyhlášen [[mikronárod|soukromý ministát]] [[Liberland]]. [575] => [576] => == Právní režim == [577] => Dunaj je mezinárodní řeka a pravidla jejího používání stanoví mezinárodní dohody. Celkem nastaly tři etapy regulace problémů s používáním řeky. Nejprve to bylo období dvoustranných dohod ([[1774]]–[[1856]]), poté období mnohostranných dohod s účastí nedunajských vlád ([[1856]]–[[1945]]) a nakonec demokratický status řeky po druhé světové válce. [578] => [579] => Důležitý význam měla [[smlouva z Küçük Kaynarca]] mezi [[Ruské impérium|Ruskem]] a [[Osmanská říše|Tureckem]] z roku [[1774]], na základě níž dosáhlo ''Rusko'' práva plavby po dolním toku ''Dunaje''. Na základě dalších dohod z let [[1812]], [[1826]] a [[1829]] získalo ''Rusko'' plnou kontrolu nad všemi třemi základními rameny [[delta Dunaje|dunajské delty]] a nad plavbou po dolním toku řeky. Anglo-rakouská a rusko-rakouská dohoda o Dunaji z let [[1838]] a [[1840]] navrhla princip svobodné dopravy po řece. [580] => [581] => Etapa regulace systémem mnohostranných dohod začala po [[Krymská válka|Krymské válce]]. Na základě [[Pařížská mírová smlouva (1856)|Pařížské smlouvy]] ([[1856]]) byla založena [[Evropská dunajská komise]],{{Citace monografie [582] => | příjmení = Hajnal [583] => | jméno = Henry [584] => | odkaz na autora = [585] => | titul = The Danube [586] => | vydavatel = [587] => | místo = Den Haag [588] => | rok = 1920 [589] => | počet stran = [590] => | isbn = 978-94-015-1609-9 [591] => | kapitola = [592] => | strany = 81 [593] => | jazyk = angličtina [594] => }} která se skládala z [[Rakousko|Rakouska]], [[Rusko|Ruska]] a řady nedunajských zemí ([[Francie]], [[Spojené království|Velká Británie]], [[Prusko]], [[Sardinské království|Sardínie]], [[Turecko]]). Prakticky se tato dohoda stala prostředkem nadvlády nedunajských zemí nad řekou a existovala do [[První světová válka|1. světové války]]. Komise měla svou [[vlajka|vlajku]], [[administrativa|administrativu]], [[flotila|flotilu]], [[policie|policii]], [[soud]] a mohla zakázat podunajským státům stavbu [[přístav]]ních a [[hydrotechnika|hydrotechnických]] zařízení. Po skončení 1. světové války byla ujednána v srpnu [[1920]] dohoda v Paříži za účasti převážně nedunajských zemí. Poté byly [[23. červenec|23. července]] [[1921]] přijaty konvence a závěrečný protokol o režimu plavby. Pro tok řeky od ústí do [[Ulm]]em byla znovu ustanovena [[Evropská dunajská komise]] ([[Francie]], [[Spojené království|Velká Británie]], [[Itálie]], [[Rumunsko]]). Pro tok mezi [[Brăila|Brăilou]] a [[Ulm]]em a síť říčních cest, jež byly stanoveny mezinárodními byla ustavena [[Mezinárodní dunajská komise]] s účastí dunajských ([[Německo]], [[Rakousko]], [[Maďarsko]], [[Československo]], [[Jugoslávie]], [[Rumunsko]]) i nedunajských ([[Spojené království|Velká Británie]], [[Itálie]], [[Francie]]) zemí. Tyto komise měly široké pravomoce, které nebyly vždy v souladu podunajských zemí. Mezinárodní dunajskou komisi opustilo v roce [[1936]] [[Německo]] a po zabrání ''Německem'' také ''Rakousko'' ([[1938]]) a ''Československo'' ([[1938]]–[[1939|39]]). [595] => [596] => Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] se otázka ''Dunaje'' projednávala na [[Postupimská konference|postupimské konferenci]], na shromáždění ministrů zahraničních věcí a na [[Pařížská konference (1946)|Pařížské konferenci]] v roce [[1946]]. Nový status plavby byl vypracován na Bělehradské konferenci v roce [[1948]] za účasti podunajských ([[Sovětský svaz]], [[Rumunsko]], [[Bulharsko]], [[Československo]], [[Maďarsko]], [[Jugoslávie]]) i nepodunajských ([[Spojené státy americké|USA]], [[Spojené království|Velká Británie]], [[Francie]]) zemí. [[Rakousko]] mělo poradní hlas. Nová konvence o plavbě byla podepsána [[18. srpen|18. srpna]] [[1948]] a vstoupila v platnost [[11. květen|11. května]] [[1949]]. Nedunajské země ji odmítly podepsat. Byla založena nová [[Dunajská komise]], která se skládala ze zástupců podunajských zemí. [597] => [598] => == Fotogalerie == [599] => [600] => Soubor:Pramen Dunaje.jpg|Pramen Dunaje (potok Breg) na hoře Brend u Furtwangenu [601] => Soubor:Ulm2-midsize.jpg|Dunaj v [[Ulm]]u [602] => Soubor:Passau Altstadt 1.jpg|Dunaj v [[Pasov]]ě [603] => Soubor:Wachau (3).JPG|Dunaj ve [[Wachau]] [604] => Soubor:Frozen Danube Reichsbrücke.JPG|Dunaj ve [[Vídeň|Vídni]] [605] => Soubor:Bratislava New Bridge from castle hill.JPG|Dunaj v [[Bratislava|Bratislavě]] [606] => Soubor:Budapest by air.jpg|Dunajské ostrovy v [[Budapešť|Budapešti]]: v popředí [[Markétin ostrov|Markétin]], v pozadí [[Csepel]] [607] => Soubor:Donau bei Novi Sad.jpg|Dunaj u [[Novi Sad|Nového Sadu]] [608] => Soubor:Belgrade1.JPG|Soutok Sávy a Dunaje v [[Bělehrad]]ě [609] => Soubor:ZapadSlunce-smederevo.jpg|Západ slunce nad Dunajem při pohledu ze [[Smederevo|smederevské]] pevnosti [610] => Soubor:Wiki.Đerdap III Tabula Traiana 351.jpg|Tabula Traiana v soutěsce Železná vrata [611] => Soubor:Podul Calafat - Vidin, martie 2013.JPG|[[Most Nové Evropy]] přes Dunaj mezi [[Vidin]]em a [[Calafat]]em [612] => Soubor:FerryDanubeGalati20060716.jpg|Dunajský přístav v [[Galați]] [613] => Soubor:Denube Delta Pelicans.JPG|Pelikáni v dunajské deltě [614] => [615] => [616] => == Odkazy == [617] => [618] => === Poznámky === [619] => [620] => [621] => === Reference === [622] => * {{Velká sovětská encyklopedie|Дунай}} [623] => [624] => [625] => === Související články === [626] => * [[Delta Dunaje]] [627] => * [[Vodní koridor Dunaj–Odra–Labe]] [628] => * [[Kanál Dunaj – Černé moře]] [629] => * [[Propadání Dunaje]] [630] => * [[Průplav Rýn–Mohan–Dunaj]] [631] => [632] => === Externí odkazy === [633] => * [http://tv-adams.wz.cz/seznamy/evropa/dunaj-ve.html Seznam vodních elektráren na Dunaji] [634] => * {{Commons}} [635] => * {{Commonscat}} [636] => * {{Wikislovník|heslo=Dunaj}} [637] => * {{Osmrelace|89652}} [638] => [639] => {{Autoritní data}} [640] => {{Portály|Slovensko}} [641] => [642] => [[Kategorie:Dunaj| ]] [643] => [[Kategorie:Povodí Dunaje| ]] [644] => [[Kategorie:Mezinárodní řeky v Evropě]] [645] => [[Kategorie:Přítoky Černého moře]] [646] => [[Kategorie:Německo-rakouská státní hranice]] [647] => [[Kategorie:Řeky v Bratislavském kraji]] [648] => [[Kategorie:Řeky v Nitranském kraji]] [649] => [[Kategorie:Řeky v Trnavském kraji]] [650] => [[Kategorie:Győr-Moson-Sopron]] [651] => [[Kategorie:Komárom-Esztergom]] [652] => [[Kategorie:Pest]] [653] => [[Kategorie:Tolna]] [654] => [[Kategorie:Bács-Kiskun]] [655] => [[Kategorie:Geografie Osijecko-baranjské župy]] [656] => [[Kategorie:Geografie Vukovarsko-sremské župy]] [657] => [[Kategorie:Geografie Carașe-Severinu]] [658] => [[Kategorie:Geografie Mehedinți]] [659] => [[Kategorie:Geografie Dolje]] [660] => [[Kategorie:Geografie Oltu]] [661] => [[Kategorie:Geografie Teleormanu]] [662] => [[Kategorie:Geografie Giurgiu (župa)]] [663] => [[Kategorie:Geografie Călărași (župa)]] [664] => [[Kategorie:Călărași]] [665] => [[Kategorie:Geografie Ialomițy]] [666] => [[Kategorie:Geografie Constanțy (župa)]] [667] => [[Kategorie:Geografie Brăily (župa)]] [668] => [[Kategorie:Geografie Galați (župa)]] [669] => [[Kategorie:Geografie Tulceje (župa)]] [670] => [[Kategorie:Tulcea]] [671] => [[Kategorie:Vidinská oblast]] [672] => [[Kategorie:Montanská oblast]] [673] => [[Kategorie:Vracká oblast]] [674] => [[Kategorie:Plevenská oblast]] [675] => [[Kategorie:Velikotarnovská oblast]] [676] => [[Kategorie:Rusenská oblast]] [677] => [[Kategorie:Silisterská oblast]] [678] => [[Kategorie:Vodní cesty třídy VII]] [679] => [[Kategorie:Vodní cesty třídy VIc]] [680] => [[Kategorie:Vodní cesty třídy VIb]] [681] => [[Kategorie:Podunajsko]] [682] => [[Kategorie:Geografie Vojvodiny]] [683] => [[Kategorie:Řeky v Rakousku]] [684] => [[Kategorie:Řeky v Bavorsku]] [685] => [[Kategorie:Řeky v Bulharsku]] [686] => [[Kategorie:Řeky v Chorvatsku]] [687] => [[Kategorie:Řeky v Německu]] [688] => [[Kategorie:Řeky v Maďarsku]] [689] => [[Kategorie:Řeky v Moldavsku]] [690] => [[Kategorie:Řeky v Rumunsku]] [691] => [[Kategorie:Řeky v Srbsku]] [692] => [[Kategorie:Řeky na Slovensku]] [693] => [[Kategorie:Řeky na Ukrajině]] [694] => [[Kategorie:Řeky v Oděské oblasti]] [695] => [[Kategorie:Řeky v Bádensku-Württembersku]] [696] => [[Kategorie:Řeky v Horních Rakousích]] [697] => [[Kategorie:Řeky v Dolních Rakousích]] [698] => [[Kategorie:Řeky ve Vídni]] [699] => [[Kategorie:Banát]] [700] => [[Kategorie:Hraniční řeky]] [701] => [[Kategorie:Vodstvo tvořící maďarsko-slovenskou státní hranici]] [702] => [[Kategorie:Vodstvo tvořící rumunsko-ukrajinskou státní hranici]] [703] => [[Kategorie:Vodstvo tvořící rumunsko-srbskou státní hranici]] [704] => [[Kategorie:Řeky protínající maďarsko-slovenskou státní hranici]] [705] => [[Kategorie:Bulharsko-rumunská státní hranice]] [706] => [[Kategorie:Geografie jihovýchodní Evropy]] [707] => [[Kategorie:Geografie východní Evropy]] [708] => [[Kategorie:Geografie střední Evropy]] [] => )
good wiki

Dunaj

Dunaj ( slovensky Dunaj, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Rumunsko','Rakousko','Maďarsko','Srbsko','Německo','Slovensko','Budapešť','Bělehrad','Vídeň','Ulm','Bulharsko','Řezno'

Bělehrad

Budapešť

Bulharsko

Maďarsko

Německo

Rakousko

Řezno

Řezno je historické město v Bavorsku, které se nachází na soutoku řeky Dunaje a řeky Regen.

Rumunsko

Rumunsko je stát ve východní Evropě, který se nachází v jihovýchodní části kontinentu.

Slovensko

Srbsko

Ulm

Vídeň