Array ( [0] => 15482680 [id] => 15482680 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Budapešť [uri] => Budapešť [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Budapešť [2] => | originální jméno = Budapest [3] => | obrázek = BudapestMontage.jpg [4] => | popisek = Budapešť [5] => | vlajka = Flag of Budapest (2011-).svg [6] => | znak = Coa Hungary Town Budapest big.svg [7] => | článek o znaku = Znak hlavního města Budapešti [8] => | zeměpisná šířka = 47.498333 [9] => | zeměpisná délka = 19.040833 [10] => | nadmořská výška = 315 [11] => | časové pásmo = [12] => | stát = Maďarsko [13] => | pojem vyššího celku = [[Maďarské župy|Župa]] [14] => | název vyššího celku = Zvláštní statut hlavního města [15] => | pojem nižšího celku = [[Regiony v Maďarsku|Region]] [16] => | název nižšího celku = [[Közép-Magyarország|Közép-Magyarország (Střední Maďarsko)]] [17] => | pojem celku 3 = [18] => | název celku 3 = [19] => | pojem celku 4 = [20] => | název celku 4 = [21] => | administrativní dělení = 23 obvodů [22] => | mapa = [23] => | loc-map = {{LocMap |Maďarsko |label=Budapešť |position=right |width=250 |lat=47.46 |long=19.05 |float=center |caption=}} [24] => | velikost mapy = 260px [25] => | popisek mapy = [26] => | rozloha = 525,14 [27] => | etnické složení = [[Maďaři]] (90,2 %), [[Němci]] (0,4 %), [[Romové]] (0,7 %), [[Židé]] (0,2 %), [[Slováci]] (0,1 %) a další [28] => | náboženské složení = [[římskokatolická církev|Římskokatolické]] [[křesťanství]] (45 %), [[luteránství]] a [[Kalvinismus|kalvínství]] (15 %), a další [29] => | status = Hlavní město [30] => | starosta = [[Gergely Karácsony]] ([[Dialog za Maďarsko|Párbeszéd]]) [31] => | vznik = [[1873]]{{Citace periodika [32] => | titul = Fővárosunk rejtett titkai: 10 különleges történet a 149. születésnapját ünneplő Budapestről [33] => | periodikum = Instyle [34] => | jazyk = maďarština [35] => | url = https://www.instyle.hu/budapest-erdekes-tortenetek-szuletesnap-155548 [36] => | datum přístupu = 2023-05-08 [37] => }} [38] => | zakladatel = [39] => | web = http://budapest.hu [40] => | obecní úřad = Főpolgármesteri Iroda
Városház u. 9-11.
1052 Budapest{{Citace elektronické monografie [41] => | vydavatel = Budapest.hu [42] => | titul = E-információszabadság oldalak [43] => | url = http://infoszab.budapest.hu:8080/akl/szsza/ViewItem.aspx?id=190 [44] => | jazyk = maďarsky [45] => | datum přístupu = 2016-10-23 [46] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20161110121910/http://infoszab.budapest.hu:8080/akl/szsza/ViewItem.aspx?id=190 [47] => | datum archivace = 2016-11-10 [48] => | nedostupné = ano [49] => }} [50] => | telefonní předvolba = (+36) 01 [51] => | psč = 1011 až 1239 [52] => | označení vozidel = [53] => | typ statistického celku = [54] => | název statistického celku = [55] => | název dle unesco = Budapešť, břehy Dunaje, čtvrť Budínského hradu a Andrássyho třída [56] => | typ = kulturní dědictví [57] => | kritérium = ii, iv [58] => | id = 400 [59] => | rok zařazení = 1987 [60] => }} [61] => [[Soubor:Exterior view - daytime (cropped).jpg|náhled|Maďarský parlament]] [62] => [[Soubor:Szechenyi Baths and Pool Budapest 10.JPG|náhled|[[Széchenyiho termální lázně|Termální lázně Széchenyi]]]] [63] => '''Budapešť''' ({{Vjazyce2|hu|{{Audio|Hu-Budapest.ogg|''Budapest''}}}}, {{Vjazyce2|hr|''Budimpešta''}}) je [[hlavní město]] [[Maďarsko|Maďarska]], hospodářské, dopravní a kulturní centrum země, [[Seznam největších měst v Evropské unii|9. největší]] město [[Evropská unie|Evropské unie]]. Je také správním centrem [[Pest (župa)|župy Pest]] (''Pest megye''). Velkoměsto vzniklé roku [[1873]] sloučením tří do té doby samostatných částí ([[Budín (Budapešť)|Budína]], [[Óbuda|Starého Budína]] a [[Pešť|Pešti]]), se rozkládá na obou březích řeky [[Dunaj]]e.{{Citace elektronického periodika [64] => | příjmení1 = Glaserová [65] => | jméno1 = Dominika [66] => | titul = Vznik Budapešti komplikovala politika i chybějící mosty. Některé propasti zůstaly dodnes [67] => | periodikum = ČT24 [68] => | vydavatel = Česká televize [69] => | datum_vydání = 2023-11-17 [70] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3628851-vznik-budapesti-komplikovala-politika-i-chybejici-mosty-nektere-propasti-zustaly-dodnes [71] => | datum_přístupu = 2023-11-17 [72] => }} Na ploše o rozloze 525 km² zde žije {{Počet obyvatel}} obyvatel, v [[aglomerace|aglomeraci]] pak 2,45 milionu osob. Budovy podél břehů Dunaje, [[Budínský hrad]] a [[Andrássyho třída]] jsou zapsány na seznamu světového kulturního dědictví [[UNESCO]]. Bývá někdy označována jako „Paříž východu“.{{Citace monografie [73] => | příjmení = Linde [74] => | jméno = Helmut [75] => | odkaz na autora = [76] => | titul = Baedeker's Budapest [77] => | url = [78] => | vydavatel = Cambridge University Press [79] => | místo = Stuttgart [80] => | rok = 1987 [81] => | počet stran = 178 [82] => | isbn = 0-86145-411-1 [83] => | kapitola = [84] => | strany = 9 [85] => | jazyk = angličtina [86] => }}{{Citace elektronického periodika [87] => | titul = Maďarská Budapešť: Město, kde je všechno velké [88] => | periodikum = Novinky.cz [89] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [90] => | vydavatel = Borgis [91] => | jazyk = cs [92] => | url = https://www.novinky.cz/clanek/cestovani-madarska-budapest-mesto-kde-je-vsechno-velke-40397268 [93] => | datum přístupu = 2022-11-05 [94] => }} [95] => [96] => Jako hlavní město státu je Budapešť sídlem [[Vláda Maďarska|vlády]] a dalších národních institucí. Zde jsou oficiální sídla prezidenta republiky a předsedy vlády. Sídlí zde maďarský parlament, ministerstva, nejvyšší soud, ústavní soud, [[Magyar Nemzeti Bank|Maďarská národní banka]] a také některé mezinárodní organizace, jako je [[CEPOL]][https://www.cepol.europa.eu/cs Stránky organizace CEPOL] (dříve Evropská policejní akademie) nebo [[Dunajská komise]]. [97] => [98] => V roce 2002 byla více než třetina maďarského [[hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]] vytvořena v Budapešti. [99] => [100] => == Název == [101] => Původně samostatná města Buda, Óbuda a Pešť byla spojena v jeden celek úředně v roce [[1873]]{{Citace monografie [102] => | příjmení = Linde [103] => | jméno = Helmut [104] => | odkaz na autora = [105] => | titul = Baedeker's Budapest [106] => | url = [107] => | vydavatel = Cambridge University Press [108] => | místo = Stuttgart [109] => | rok = 1987 [110] => | počet stran = 178 [111] => | isbn = 0-86145-411-1 [112] => | kapitola = [113] => | strany = 11 [114] => | jazyk = angličtina [115] => }} pod současným a tehdy novým názvem Budapešť (Budapest). Jeho iniciátorem byl [[István Széchenyi]].{{Citace periodika [116] => | titul = A főváros ünnepnapja: 144 éve egyesült Pest, Buda és Óbuda [117] => | periodikum = hirado [118] => | jazyk = maďarština [119] => | url = https://hirado.hu/kultura/cikk/2017/11/17/pentek-a-fovaros-unnepnapja-144-eve-egyesult-pest-buda-es-obuda [120] => | datum přístupu = 2023-05-08 [121] => }} Předtím bylo [[souměstí]] označováno někdy také jako Pešť-Buda, nebo jenom Pešť. Vzhledem k tomu, že většina obyvatelstva žila v Pešti, bylo právě toto označení dominantní, resp. bylo používáno i jako zkratka pro delší název. [122] => [123] => Název ''Buda'' se používá podle pevnosti, resp. hradu ([[Budínský hrad]]), který vznikl v 11. století. Je nejasného původu a existuje k němu řada teorií. Podle první, pochází ze slova bod, resp. bud, což bylo mužské jméno, přejaté ze slova, označující původně výhonek. Podle jiných může být [[Slované|slovanského]] původu a vzniklo zkrácením jména [[Budivoj]] nebo [[Budimír]]. Podle maďarské legendy bylo město pojmenováno podle Bledy, bratra hunského vládce [[Attila|Attily]].{{Citace periodika [124] => | titul = Mysteries and Misunderstandings – How Budapest got its name [125] => | periodikum = Info Budapest [126] => | jazyk = angličtina [127] => | url = https://info-budapest.com/how-budapest-got-its-name/ [128] => | datum přístupu = 2022-09-12 [129] => }} Rovněž může být také keltského původu a označovat vodu, neboť římská osada ''Aquincum'' měla v názvu rovněž vodu. [130] => [131] => Název ''Pešť'' (Pest) je ještě staršího původu, pravděpodobně [[latina|latinského]]. Z [[Klaudios Ptolemaios|ptolemaiových]] map je doložen název ''Pession'' ({{vjazyce2|grc|Πέσσιον}}). Podle jiné teorie se jedná o název převzatý ze slovanských jazyků od slova označujícího jeskyni (пещера/peštera) nebo pec (pešt/пещ).[https://www.etymonline.com/word/budapest Článek na stránkách Etymonline.com {{en}}] V tomto případě by etymologie názvu byla obdobná, jako v případě [[Kosovo|kosovského]] města [[Peć]]. V dávné maďarštině bylo pro jeskyni používáno právě ze slovanského jazyka přejaté slovo. [132] => [133] => == Přírodní podmínky == [134] => [[Soubor:Budapest_Parlament-2.jpg|vlevo|náhled|Budapešť – Parlament ([[Országház]]). Vpravo v pozadí [[Széchenyi lánchíd|Řetězový most]] a za ním [[Alžbětin most]]]] [135] => [[Soubor:Budapest SPOT 1022.jpg|vlevo|náhled|Satelitní snímek města]] [136] => Budapešť je městem o rozloze 525 km2 (o něco více než [[Praha]]), leží na rozhraní středního a severního Maďarska, asi 40 km od hranic se [[Slovensko|Slovenskem]]. Území hlavního města má délku 25 km ve směru sever-jih a 29 km ve směru východ-západ. [137] => [138] => Řeka dělí město na dvě části výrazně odlišného krajinného rázu. Zatímco levobřežní část ([[Pešť]]) se rozkládá na rovině, pravý břeh je (hlavně v severní části) značně kopcovitý – Budínské vrchy (''Budai-hegység'') dosahují na území města výšky až 527 m (''János-hegy''){{Citace sborníku [139] => | příjmení = Ronkay [140] => | jméno = Mária Tóth [141] => | autor = [142] => | odkaz na autora = [143] => | titul = Budapest [144] => | odkaz na titul = [145] => | příjmení sestavitele = Kelecy [146] => | jméno sestavitele = John G. [147] => | sestavitel = [148] => | sborník = Vertebrates and Invertebrates of European Cities: Selected Non-Avian Fauna [149] => | odkaz na sborník = [150] => | vydavatel = Springer Science+Business Media [151] => | odkaz na vydavatele = [152] => | místo = New York [153] => | rok vydání = [154] => | isbn = [155] => | url = https://www.researchgate.net/publication/283269889_Budapest [156] => | kapitola = [157] => | strany = 31 [158] => | jazyk = angličtina [159] => }}, což je nejvyšší vrchol území města; nejnižším místem je hladina [[Dunaj]]e (98 m). Kopce jsou tvořeny [[vápenec|vápencem]], který byl v minulosti těžen a dnes se v něm nachází sítě tunelů.{{Citace sborníku [160] => | příjmení = Ronkay [161] => | jméno = Mária Tóth [162] => | autor = [163] => | odkaz na autora = [164] => | titul = Budapest [165] => | odkaz na titul = [166] => | příjmení sestavitele = Kelecy [167] => | jméno sestavitele = John G. [168] => | sestavitel = [169] => | sborník = Vertebrates and Invertebrates of European Cities: Selected Non-Avian Fauna [170] => | odkaz na sborník = [171] => | vydavatel = Springer Science+Business Media [172] => | odkaz na vydavatele = [173] => | místo = New York [174] => | rok vydání = [175] => | isbn = [176] => | url = https://www.researchgate.net/publication/283269889_Budapest [177] => | kapitola = [178] => | strany = 29 [179] => | jazyk = angličtina [180] => }} [181] => [182] => Centrum města leží v nadmořské výšce 105 m. V Budínských vrších se nachází několik turisticky přístupných jeskyní (''[[Pálvölgyi-barlang]]'', ''[[Mátyás-barlang]]''). Celkem 83 km2 z území města tvoří zeleň, souvislé lesy zasahující do Budapešti ze severozápadního směru jsou chráněné jako přírodní rezervace. [183] => [184] => Hlavním přírodním bohatstvím města jsou termální prameny, díky nimž je Budapešť jedním z největších lázeňských měst světa. Využívány jsou již od předřímských časů. [185] => [186] => Podnebí je středoevropské, mírně [[Kontinentální podnebí|kontinentální]]. Průměrná lednová teplota je -2 °C, v červenci pak 22 °C. Roční průměrná teplota se pohybuje okolo 11 °C.{{Citace sborníku [187] => | příjmení = Ronkay [188] => | jméno = Mária Tóth [189] => | autor = [190] => | odkaz na autora = [191] => | titul = Budapest [192] => | odkaz na titul = [193] => | příjmení sestavitele = Kelecy [194] => | jméno sestavitele = John G. [195] => | sestavitel = [196] => | sborník = Vertebrates and Invertebrates of European Cities: Selected Non-Avian Fauna [197] => | odkaz na sborník = [198] => | vydavatel = Springer Science+Business Media [199] => | odkaz na vydavatele = [200] => | místo = New York [201] => | rok vydání = [202] => | isbn = [203] => | url = https://www.researchgate.net/publication/283269889_Budapest [204] => | kapitola = [205] => | strany = 34 [206] => | jazyk = angličtina [207] => }} Zimy zde mohou být chladné, jarní měsíce mají typicky včasnější nástup vyšších teplot díky jižnější poloze např. oproti České republice. Teploty však mohou být nižší během večera a noci. Léto je dlouhé a horké a typické jsou náhlé deště. [208] => [209] => Roční úhrn srážek se pohybuje kolem 620 mm. Nejdeštivějším měsícem je červen s 63 mm srážek a nejméně deštivým potom únor s 29 mm. Nejvyšší množství slunečních hodin je v červenci, a to 271.{{Citace sborníku [210] => | příjmení = Ronkay [211] => | jméno = Mária Tóth [212] => | autor = [213] => | odkaz na autora = [214] => | titul = Budapest [215] => | odkaz na titul = [216] => | příjmení sestavitele = Kelecy [217] => | jméno sestavitele = John G. [218] => | sestavitel = [219] => | sborník = Vertebrates and Invertebrates of European Cities: Selected Non-Avian Fauna [220] => | odkaz na sborník = [221] => | vydavatel = Springer Science+Business Media [222] => | odkaz na vydavatele = [223] => | místo = New York [224] => | rok vydání = [225] => | isbn = [226] => | url = https://www.researchgate.net/publication/283269889_Budapest [227] => | kapitola = [228] => | strany = 33 [229] => | jazyk = angličtina [230] => }} [231] => [232] => === Vodstvo === [233] => [234] => Dominantním vodním tokem je Dunaj, který protéká Budapeští od severu na jih a mírně meandruje. Šířka koryta řeky se pohybuje od cca 300 metrů ve středu města až k 650 metrům. Hloubka řeky dosahuje na některých místech až šesti metrů.{{Citace sborníku [235] => | příjmení = Ronkay [236] => | jméno = Mária Tóth [237] => | autor = [238] => | odkaz na autora = [239] => | titul = Budapest [240] => | odkaz na titul = [241] => | příjmení sestavitele = Kelecy [242] => | jméno sestavitele = John G. [243] => | sestavitel = [244] => | sborník = Vertebrates and Invertebrates of European Cities: Selected Non-Avian Fauna [245] => | odkaz na sborník = [246] => | vydavatel = Springer Science+Business Media [247] => | odkaz na vydavatele = [248] => | místo = New York [249] => | rok vydání = [250] => | isbn = [251] => | url = https://www.researchgate.net/publication/283269889_Budapest [252] => | kapitola = [253] => | strany = 44 [254] => | jazyk = angličtina [255] => }} Široké jsou rovněž i lužní lesy, které obklopují dále od středu města veletok. Řeka je na území města regulována vzhledem k historickým povodním v 19. století. Dunaj protéká celkem v délce 28 km, vytváří několik ostrovů; nejvýznamnější z nich jsou [[Markétin ostrov|Markétin]] (''Margit-sziget''), který se rozkládá v centrální části města a [[Csepel (ostrov)|Csepelský]] (''Csepel-sziget''), na kterém se rozkládá velká část jižní Budapešti. Hranice města probíhá jižně od [[Szentenderský ostrov|Szentenderského ostrova]], a tento tak již pod metropoli nepatří. Průměrný průtok Dunaje v maďarské metropoli činí 2330 m³/s. [256] => [257] => Na kopcovitém území Budína se nachází několik potoků, je tam však minimální počet přirozených vodních ploch a ty, které jsou existující, jsou umělého původu.{{Citace sborníku [258] => | příjmení = Ronkay [259] => | jméno = Mária Tóth [260] => | autor = [261] => | odkaz na autora = [262] => | titul = Budapest [263] => | odkaz na titul = [264] => | příjmení sestavitele = Kelecy [265] => | jméno sestavitele = John G. [266] => | sestavitel = [267] => | sborník = Vertebrates and Invertebrates of European Cities: Selected Non-Avian Fauna [268] => | odkaz na sborník = [269] => | vydavatel = Springer Science+Business Media [270] => | odkaz na vydavatele = [271] => | místo = New York [272] => | rok vydání = [273] => | isbn = [274] => | url = https://www.researchgate.net/publication/283269889_Budapest [275] => | kapitola = [276] => | strany = 32 [277] => | jazyk = angličtina [278] => }} Mezi největší vodní toky na budínské straně patří potok [[Ördög]].{{Citace sborníku [279] => | příjmení = Ronkay [280] => | jméno = Mária Tóth [281] => | autor = [282] => | odkaz na autora = [283] => | titul = Budapest [284] => | odkaz na titul = [285] => | příjmení sestavitele = Kelecy [286] => | jméno sestavitele = John G. [287] => | sestavitel = [288] => | sborník = Vertebrates and Invertebrates of European Cities: Selected Non-Avian Fauna [289] => | odkaz na sborník = [290] => | vydavatel = Springer Science+Business Media [291] => | odkaz na vydavatele = [292] => | místo = New York [293] => | rok vydání = [294] => | isbn = [295] => | url = https://www.researchgate.net/publication/283269889_Budapest [296] => | kapitola = [297] => | strany = 43 [298] => | jazyk = en [299] => }} [300] => [301] => Na pešťské straně jsou nejvýznamnějšími potoky [[Szilas-patak]] a [[Rákos-patak]] (podle kterého se jmenuje několik čtvrtí), oba zaústěné do Dunaje. [302] => [303] => == Dějiny města == [304] => {{Podrobně|Dějiny Budapešti}} [305] => [306] => === Doba římská === [307] => [[Soubor:Aquincum-Óbuda-01.jpg|náhled|Pozůstatky římského města Aquincum]] [308] => [309] => Již v 1. století př. n. l. u pramenů na úpatí [[Gellértova hora|Gellértova vrchu]] sídlili [[Keltové]]. Kolem roku [[89]] n. l. založili [[Římané]] severně od dnešního centra osadu [[Aquincum]]. V Aquincu byla umístěna [[Posádka|vojenská posádka]]{{Citace monografie [310] => | příjmení = Linde [311] => | jméno = Helmut [312] => | odkaz na autora = [313] => | titul = Baedeker's Budapest [314] => | url = [315] => | vydavatel = Cambridge University Press [316] => | místo = Stuttgart [317] => | rok = 1987 [318] => | počet stran = 178 [319] => | isbn = 0-86145-411-1 [320] => | kapitola = [321] => | strany = 100 [322] => | jazyk = angličtina [323] => }} a roku 106 se stalo hlavním městem provincie ''Pannonia Inferior''. Ve své době se jednalo o dosti velké sídlo; počet obyvatel se odhaduje na 20 000. Úpadek [[Starověký Řím|Římské říše]] a období [[stěhování národů]] znamenaly také vylidnění Aquinca. V [[Panonie|Panonii]] se vystřídali [[Hunové]], [[Ostrogóti]], [[Langobardi]], [[Avaři]], [[Slované]] a nakonec počátkem 10. století se zde usadili [[Maďaři]] vedení knížetem [[Arpád]]em, který si zvolil za své sídlo [[dunaj]]ský ostrov [[Csepel (ostrov)|Csepel]]. [324] => [325] => === Středověké město === [326] => [[Soubor:Hungary-0189 - Statue of King St. Stephan (7321340034).jpg|alt=|náhled|upright|Pomník krále Štěpána před Rybářskou baštou]] [327] => Když se počátkem 10. století v Panonii usadili Maďaři, stal se jedním z jejich opěrných bodů Budín (pozdější Starý Budín, maďarsky ''Óbuda'', německy ''Alt-Ofen'') na pravém břehu Dunaje v těsném jižním sousedství někdejšího Aquinca. V pozdějších dobách byl Budín jedním ze sídel [[Uhersko|uherských]] panovníků (vedle [[Ostřihom]]i (''Esztergom'') a [[Székesfehérvár|Stoličného Bělehradu]] (''Székesfehérvár''). Na levém břehu se Pešť poprvé připomíná k roku 1148; samo osídlení však je zjevně již slovanského původu, jak o tom svědčí jméno ''(„pec“)''. Slibný vývoj však roku 1242 narušil [[Mongolský vpád do Uher|mongolský vpád]], který zpustošil celou středovýchodní Evropu. Uherský král [[Béla IV.]] (Vojtěch IV.) poté přikázal stavět po celé zemi pevné kamenné hrady. Jedna z takových silných pevností vyrostla na vysokém kopci jižně od (Starého) Budína, dnešním Hradním vrchu (''Várhegy''). Od roku 1261 zde až do 16. století sídlili uherští králové. Kolem nového hradu se brzy rozrostlo město, které převzalo název staršího sídla v severním sousedství – Budín (maďarsky ''Buda'', německy ''Ofen''). [328] => [329] => === Období rozkvětu === [330] => [[Soubor:Buda Schedel.jpg|náhled|Pohled na Budín z roku 1493]] [331] => Budín i Pešť vzkvétaly zejména za vlády [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského]] (zřízení univerzity 1395) a [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]] (první tiskárna 1473). Převážně na [[Budínský hrad|budínském hradě]] sídlili také v letech 1490 až 1526 čeští králové [[Vladislav Jagellonský|Vladislav]] a [[Ludvík Jagellonský|Ludvík]]. Za vlády [[Jagellonci|Jagellonců]] čítalo budapešťské trojměstí kolem 25–30 000 obyvatel. [332] => [333] => === Turecká nadvláda === [334] => [[Soubor:Rudas gyogyfurdo P7290076-1000.jpg|náhled|Lázně Rudas jsou jednou z dochovaných památek na osmanskou nadvládu]] [335] => [336] => Po vítězství v [[Bitva u Moháče|bitvě u Moháče]] (Mohács) roku 1526 [[Turci]] brzy opanovali velkou část Uher. V roce 1541 byl Budín vazalem [[Osmanská říše|Osmanské říše]] a tak ho Habsburkové neúspěšně oblehli. Poté se do Budína dostali turečtí vojáci lstí a slabá obrana neměla šanci a tak zemřel malý počet lidí a město nebylo téměř poničeno. Budín se od roku 1541 na jedno a půl století z metropole uherského státu stal provinčním městem – sídlem [[Budínský ejálet|budínského pašaliku]]. Řada křesťanských kostelů byla změněna v [[Mešita|mešity]] či zbořena, velký počet německých a maďarských měšťanů odešel, hlavně na sever. Místo nich se v Budíně a okolí hojně usazovali [[Srbové]], [[Arméni]] a [[Řekové]] – podrobené národy Osmanské říše. Z křesťanské Evropy do Budína uprchlo mnoho Židů, jelikož Turci byli vůči nim tolerantnější. I po Turcích je stále možné spatřit stopy – [[Islám|muslimským]] poutním místem je dodnes mauzoleum [[derviš]]e [[Gül Baba|Güla Baby]] (''Gül Baba türbe'') ze 40. let 16. století ve čtvrti [[Rózsadomb]] severně od hradu.{{Citace periodika [337] => | titul = Macaristan'daki Gül Baba Türbesi'ne uluslararası ödül [338] => | periodikum = Anadolu Agency [339] => | jazyk = turečtina [340] => | url = https://www.aa.com.tr/tr/kultur-sanat/macaristandaki-gul-baba-turbesine-uluslararasi-odul/1919246 [341] => | datum přístupu = 2021-12-23 [342] => }} Uherské lázeňství se protklo s osmanským, došlo k rozvoji nemalého počtu koupelí. Mnohé dodnes fungující lázně pocházejí ještě z časů tureckého panství. [343] => [344] => === Pod habsburskou vládou === [345] => [[Soubor:Chain Bridge.jpg|náhled|Řetězový most ''Széchenyi lánchíd'']] [346] => [347] => Roku 1686 byl Budín po těžkém šestitýdenním obléhání dobyt habsburským vojskem a většina [[Uhersko|Uher]] tak byla ovládnuta Habsburky. Město se z válek brzy vzpamatovalo a opět začalo růst. Do Budína byly z [[Bratislava|Bratislavy]] přeneseny hlavní uherské úřady. Ke konci 18. století měla tři města dohromady kolem 50 000 obyvatel{{Citace monografie [348] => | příjmení = Molnár [349] => | jméno = Miklós [350] => | odkaz na autora = [351] => | titul = A Concise history of Hungary [352] => | url = https://archive.org/details/concisehistoryof00moln [353] => | vydavatel = Cambridge University Press [354] => | místo = [355] => | rok = 2001 [356] => | počet stran = 366 [357] => | isbn = 9781107050716 [358] => | kapitola = [359] => | strany = [https://archive.org/details/concisehistoryof00moln/page/151 151] [360] => | jazyk = angličtina [361] => }}, ale stále postrádala větší mezinárodní význam. Na modernizaci Pešti a Budína měl velkou zásluhu hrabě [[István Széchenyi]] – kupříkladu inicioval postavení prvního (řetězového) [[Széchenyi lánchíd|mostu]] přes Dunaj, který dnes nese jeho jméno. Na [[Gellértova hora|Gellértově vrchu]] vyrostla mohutná citadela, jejíž děla měla zastrašit{{doplňte zdroj}} vzpurné Maďary. Maďaři po tzv. [[Rakousko-uherské vyrovnání|rakousko-maďarském vyrovnání]] v roce 1867 požadovali demolici Citadely. Rakouská vojenská posádka opustila pevnost až v roce 1897; tehdy byla symbolicky poškozena zeď nad hlavní bránou, vybráním zdiva do písmene '''V'''. Pešť, Budín a Starý Budín byly sloučeny 1. ledna 1873.{{Citace monografie [362] => | příjmení = Molnár [363] => | jméno = Miklós [364] => | odkaz na autora = [365] => | titul = A Concise history of Hungary [366] => | url = https://archive.org/details/concisehistoryof00moln [367] => | vydavatel = Cambridge University Press [368] => | místo = [369] => | rok = 2001 [370] => | počet stran = 366 [371] => | isbn = 9781107050716 [372] => | kapitola = [373] => | strany = [https://archive.org/details/concisehistoryof00moln/page/227 227] [374] => | jazyk = angličtina [375] => }} V této době žilo v obou sjednocujících se městech 280 000 obyvatel.{{Citace monografie [376] => | příjmení = Gyáni [377] => | jméno = Gábor [378] => | odkaz na autora = [379] => | titul = A nation divided by history and memory [380] => | vydavatel = Routledge [381] => | místo = New York [382] => | rok = 2021 [383] => | počet stran = [384] => | isbn = 978-1-003-02493-4 [385] => | kapitola = [386] => | strany = 47 [387] => | jazyk = angličtina [388] => }} [389] => [390] => === Budapešť expandující metropolí === [391] => Zejména Pešť se rychle proměnila v evropské velkoměsto soupeřící s [[Vídeň|Vídní]]. V celém Maďarsku neexistovalo město, které by se jí mohlo rovnat.{{Citace monografie [392] => | příjmení = Gyáni [393] => | jméno = Gábor [394] => | odkaz na autora = [395] => | titul = A nation divided by history and memory [396] => | vydavatel = Routledge [397] => | místo = New York [398] => | rok = 2021 [399] => | počet stran = [400] => | isbn = 978-1-003-02493-4 [401] => | kapitola = [402] => | strany = 44 [403] => | jazyk = angličtina [404] => }} Vyrostly široké bulváry (např. [[Nagykörút]], Sugár út (dnes [[Andrássyho třída|Andrássy út]]){{Citace monografie [405] => | příjmení = Gyáni [406] => | jméno = Gábor [407] => | odkaz na autora = [408] => | titul = A nation divided by history and memory [409] => | vydavatel = Routledge [410] => | místo = New York [411] => | rok = 2021 [412] => | počet stran = [413] => | isbn = 978-1-003-02493-4 [414] => | kapitola = [415] => | strany = 48 [416] => | jazyk = angličtina [417] => }}) a náměstí (např. [[Náměstí Hrdinů (Budapešť)|Hősök tere]]), významné budovy, převážně v západní části města, a předměstí se zelenými parky (např. [[Városliget]]). Velkorysá výstavba vyvrcholila roku 1896 oslavami{{Citace monografie [418] => | příjmení = Linde [419] => | jméno = Helmut [420] => | odkaz na autora = [421] => | titul = Baedeker's Budapest [422] => | url = [423] => | vydavatel = Cambridge University Press [424] => | místo = Stuttgart [425] => | rok = 1987 [426] => | počet stran = 178 [427] => | isbn = 0-86145-411-1 [428] => | kapitola = [429] => | strany = 24 [430] => | jazyk = angličtina [431] => }} tisícího výročí „záboru země“. Počet obyvatel Pešti během 19. století vzrostl dvacetkrát. Kromě [[Maďaři|Maďarů]] tvořili značnou část obyvatelstva [[Němci]] a [[Židé v Maďarsku|Židé]], velký byl i příliv [[Slováci|Slováků]] a příslušníků jiných národností z celé země. Přibývaly nové továrny a nádraží, rozvíjela se městská doprava; Budapešť se stala hlavním dopravním uzlem v Uhersku. V roce 1910 měla Budapešť 881 000 obyvatel. [432] => [433] => === Meziválečné období === [434] => Porážka v [[První světová válka|první světové válce]] a rozpad [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]] znamenaly těžký otřes (roku 1919 se dokonce moci v zemi nakrátko chopili komunisté a na 4 měsíce vytvořili tzv. [[Maďarská republika rad|Maďarskou republiku rad]]). V roce 1919 bylo město nakrátko obsazeno [[Rumunská armáda|rumunským vojskem]].{{Citace monografie [435] => | příjmení = Molnár [436] => | jméno = Miklós [437] => | odkaz na autora = [438] => | titul = A Concise history of Hungary [439] => | url = https://archive.org/details/concisehistoryof00moln [440] => | vydavatel = Cambridge University Press [441] => | místo = [442] => | rok = 2001 [443] => | počet stran = 366 [444] => | isbn = 9781107050716 [445] => | kapitola = [446] => | strany = [https://archive.org/details/concisehistoryof00moln/page/261 261] [447] => | jazyk = angličtina [448] => }}{{Citace monografie [449] => | příjmení = Teleki [450] => | jméno = Paul [451] => | odkaz na autora = [452] => | titul = The Evolution of Hungary and its Place in European History [453] => | url = https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.97322 [454] => | vydavatel = The MacMillan Company [455] => | místo = New York [456] => | rok = 1923 [457] => | počet stran = [458] => | isbn = [459] => | kapitola = [460] => | strany = [https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.97322/page/n167 137] [461] => | jazyk = angličtina [462] => }} [463] => [464] => [[První Maďarská republika]] vzniklá z trosek Uherského království bylo ve své rozloze menší, zabíralo třetinu rozlohy z mnohonárodnostního uherského státu. Budapešť jako metropole velkého státu se nyní jevila poněkud zbytnělou hlavou na malém těle. Přesto však rozvoj Budapešti pokračoval. Přibývala rozsáhlá předměstí běžných činžovních domů; objevila se i hodnotná urbanistická řešení, jako Wekerleho sídliště (''Wekerletelep'') z 20. let. Roku 1930 překročil počet obyvatel hranici jednoho milionu.{{Citace monografie [465] => | příjmení = Molnár [466] => | jméno = Miklós [467] => | odkaz na autora = [468] => | titul = A Concise history of Hungary [469] => | url = https://archive.org/details/concisehistoryof00moln [470] => | vydavatel = Cambridge University Press [471] => | místo = [472] => | rok = 2001 [473] => | počet stran = 366 [474] => | isbn = 9781107050716 [475] => | kapitola = [476] => | strany = [https://archive.org/details/concisehistoryof00moln/page/269 269] [477] => | jazyk = angličtina [478] => }} Před druhou světovou válkou žilo v hlavním městě 1,6 milionu lidí, což znamenalo 18 % obyvatel celého státu.{{Citace monografie [479] => | příjmení = Gyáni [480] => | jméno = Gábor [481] => | odkaz na autora = [482] => | titul = A nation divided by history and memory [483] => | vydavatel = Routledge [484] => | místo = New York [485] => | rok = 2021 [486] => | počet stran = [487] => | isbn = 978-1-003-02493-4 [488] => | kapitola = [489] => | strany = 45 [490] => | jazyk = angličtina [491] => }} Město se díky novým hranicím dodatečně maďarizovalo a zmizel kosmopolitní charakter, typický pro období přelomu 19. a 20. století. [492] => [493] => === Druhá světová válka === [494] => [495] => {{Viz též|Budapešťská operace}} [496] => [[Druhá světová válka]] ve městě zanechala obrovské škody. Nejen z Budapešti, ale z celého Maďarska bylo "odesláno" na podzim roku 1944, do koncentračního a vyhlazovacího tábora [[Auschwitz]] Birkenau (Osvětim Březinka), na 438 000 maďarských židů, z nichž se vrátilo zpátky jen několik desítek. V roce 1944 ustupující německá armáda vyhodila do povětří všechny mosty přes Dunaj a následujících 6 měsíců se úporně bránila na pravém břehu řeky Dunaje – především z Hradního vrchu a Citadely. Zejména Hradní čtvrť byla dělostřeleckou palbou téměř srovnána se zemí. Osvobozování města během zimy probíhalo dlouho, civilní obyvatelstvo těžce strádalo, bylo vystaveno hladu a krutým podmínkám. Pešť byla osvobozena v lednu 1945{{Citace monografie [497] => | příjmení = Molnár [498] => | jméno = Miklós [499] => | odkaz na autora = [500] => | titul = A Concise history of Hungary [501] => | url = https://archive.org/details/concisehistoryof00moln [502] => | vydavatel = Cambridge University Press [503] => | místo = [504] => | rok = 2001 [505] => | počet stran = 366 [506] => | isbn = 9781107050716 [507] => | kapitola = [508] => | strany = [https://archive.org/details/concisehistoryof00moln/page/294 294] [509] => | jazyk = angličtina [510] => }}, druhý břeh Dunaje potom na začátku února.{{Citace monografie [511] => | příjmení = Linde [512] => | jméno = Helmut [513] => | odkaz na autora = [514] => | titul = Baedeker's Budapest [515] => | url = [516] => | vydavatel = Cambridge University Press [517] => | místo = Stuttgart [518] => | rok = 1987 [519] => | počet stran = 178 [520] => | isbn = 0-86145-411-1 [521] => | kapitola = [522] => | strany = 25 [523] => | jazyk = angličtina [524] => }} Během několika let po osvobození byly nejhorší rány zaceleny, ačkoliv například obnova mostů byla časově a hlavně finančně velmi nákladná. Město bylo dobyto [[Rudá armáda|Rudou armádou]] 13. února 1945. [525] => [526] => === Za komunistické vlády === [527] => V roce 1950 bylo zavedeno dodnes platné správní členění města.{{Citace monografie [528] => | příjmení = Linde [529] => | jméno = Helmut [530] => | odkaz na autora = [531] => | titul = Baedeker's Budapest [532] => | url = [533] => | vydavatel = Cambridge University Press [534] => | místo = Stuttgart [535] => | rok = 1987 [536] => | počet stran = 178 [537] => | isbn = 0-86145-411-1 [538] => | kapitola = [539] => | strany = 26 [540] => | jazyk = angličtina [541] => }} Na podzim 1956 se právě Budapešť stala centrem [[Maďarské povstání|povstání]], které se pokusilo o odstranění komunistické moci. Lidové povstání bylo krvavě potlačeno sovětskými tanky v uličních bojích.{{Citace monografie [542] => | příjmení = Molnár [543] => | jméno = Miklós [544] => | odkaz na autora = [545] => | titul = A Concise history of Hungary [546] => | url = https://archive.org/details/concisehistoryof00moln [547] => | vydavatel = Cambridge University Press [548] => | místo = [549] => | rok = 2001 [550] => | počet stran = 366 [551] => | isbn = 9781107050716 [552] => | kapitola = [553] => | strany = [https://archive.org/details/concisehistoryof00moln/page/314 314] [554] => | jazyk = angličtina [555] => }} Konsolidovaný režim [[János Kádár|Jánose Kádára]] od 60. let podnikl v zemi určité liberální ústupky, čímž si vysloužil přezdívku „[[gulášový socialismus]]“. Díky tomu byla Budapešť vnímána jako trochu liberálnější metropole z hlavních měst zemí [[Rada vzájemné hospodářské pomoci|RVHP]]. Ekonomika země se orientovala více na spotřební zboží a zajištění potřeb obyvatelstva; vznikaly nové obchodní domy (např. Skala a další). Okolí města zaplnila velmi rychle panelová sídliště ([[Újpest]], [[Rákosfalva]] a další). Důležitým tématem byla také obnova válečných škod, především zničených mostů. Poslední z nich – [[Alžbětin most]] – byl obnoven roku 1964. Modernizován byl také i železniční uzel. [[Budapest-Déli pályaudvar|Jižní nádraží]] např. získalo zcela novou budovu. Od 90. let 20. století potom vznikal [[Dálnice M0 (Maďarsko)|dálniční okruh]] okolo města. [556] => [557] => V polovině 80. let dosáhla Budapešť největšího počtu obyvatel (2,1 milionu); od té doby se toto číslo pomalu snižuje. Do roku 1989 byla jedním z míst, kde se potkávaly výbory [[Rada vzájemné hospodářské pomoci|RVHP]]. [558] => [559] => === Přelom století === [560] => Poválečnou éru definitivně ukončily s nástupem kapitalismu, svobodné volby v roce 1990. V 90. letech 20. století a počátku 21. století byla hlavním trendem [[suburbanizace]] města, díky níž se zvýšil počet obyvatel některých okolních sídel{{Citace sborníku [561] => | příjmení = Soós [562] => | jméno = Gábor [563] => | příjmení2 = Ignits [564] => | jméno2 = Györgyi [565] => | titul = Suburbanization and Its Consequences in the Budapest Metropolitan Area [566] => | sborník = Third EuroConference The European City in Transition, The City and the Region [567] => | odkaz na sborník = [568] => | vydavatel = Bauhaus-Universität Weimar [569] => | odkaz na vydavatele = [570] => | místo = [571] => | rok vydání = 2003 [572] => | issn = [573] => | url = [574] => | kapitola = [575] => | strany = 6 [576] => | jazyk = angličtina [577] => }}, naopak v samotné Budapešti došlo k mírnému poklesu počtu obyvatel.{{Citace sborníku [578] => | příjmení = Soós [579] => | jméno = Gábor [580] => | příjmení2 = Ignits [581] => | jméno2 = Györgyi [582] => | titul = Suburbanization and Its Consequences in the Budapest Metropolitan Area [583] => | sborník = Third EuroConference The European City in Transition, The City and the Region [584] => | odkaz na sborník = [585] => | vydavatel = Bauhaus-Universität Weimar [586] => | odkaz na vydavatele = [587] => | místo = [588] => | rok vydání = 2003 [589] => | issn = [590] => | url = [591] => | kapitola = [592] => | strany = 5 [593] => | jazyk = angličtina [594] => }} [595] => [596] => Dokončena byla ekonomická transformace, v rámci níž vzrostl drtivě sektor služeb na úkor průmyslu co do zaměstnanosti místního obyvatelstva. Stejně jako v jiných městech střední a východní Evropy i v Budapešti vyrostla nová obchodní centra, která doplnila již dobře zavedené starší obchodní domy. Mezi nová patří např. [[Arena Mall (Budapešť)|Arena Mall]] u Východního nádraží nebo [[WestEnd City Center]] u západního nádraží. [597] => [598] => Od roku 2011 má maďarská metropole současnou vlajku. Původní barvy města (červená, žlutá a modrá) jsou stejné jako národní barvy sousedního [[Rumunsko|Rumunska]] a nebyly považovány proto za dostatečně reprezentativní{{doplňte zdroj}} pro hlavní město maďarského státu. Na počátku 21. století došlo rovněž k přejmenování řady místních názvů tak, aby byl zdůrazněn jejich národní charakter. Jednalo se o jinou vlnu změn názvů, než byla v roce 1990 po [[Pád komunismu v Maďarsku|pádu komunistického režimu]]. Moskevské náměstí{{Citace monografie [599] => | příjmení = Princz [600] => | jméno = Andrew [601] => | odkaz na autora = [602] => | titul = Budapest & The best of Hungary [603] => | vydavatel = Wiley Publishing Inc. [604] => | místo = [605] => | rok = 2005 [606] => | počet stran = 290 [607] => | isbn = 978-0-471-77819-6 [608] => | kapitola = [609] => | strany = 47 [610] => | jazyk = angličtina [611] => }} tak bylo přejmenováno na [[Széll Kálmán tér]] a ''Lidový stadion'' ({{vjazyce2|hu|Népsztadion}}) na [[Stadion Ference Puskáse]]. [612] => [613] => V roce 2015 byla otevřena [[M4 (linka metra v Budapešti)|čtvrtá linka metra]]. V rámci toho byl modernizován veřejný prostor v oblasti nových stanic, např. před východním nádražím nebo na budínském nábřeží Dunaje. [614] => [615] => == Obyvatelstvo == [616] => [617] => === Počet obyvatel === [618] => [619] => [[File:Population pyramid of Budapest.png|right|thumb|Populační pyramida metropole.]] [620] => Počet obyvatel Budapešti činil k 1. lednu 2011 celkem 1 733 685 osob, což po téměř třech desetiletích poklesu v důsledku klesajícího přirozeného úbytku a zvyšující se imigrace opět roste. Od svého minima v roce 2007 počet obyvatel vzrostl o téměř 40 000. V rozsáhlejší aglomeraci, kterou zahrnuje celá řada dalších měst, které nebyly v roce 1950 připojeny k metropoli, žilo k 1. lednu 2010 přes dva a půl milionu obyvatel. Vlivem suburbanizace počet obyvatel předměstských oblastí roste, především severně a severozápadně od města.{{Citace sborníku [621] => | příjmení = Ildikó [622] => | jméno = Laki [623] => | titul = Agglomeration Issues in respect of Budapest [624] => | sborník = Belvedere Meridionale [625] => | odkaz na sborník = [626] => | vydavatel = University of Szeged [627] => | odkaz na vydavatele = [628] => | místo = [629] => | rok vydání = 2008 [630] => | issn = 2064-5929 [631] => | url = https://www.academia.edu/71824081/Agglomeration_issues_in_respect_of_Budapest [632] => | kapitola = [633] => | strany = 168 [634] => | jazyk = angličtina [635] => }}{{Citace sborníku [636] => | příjmení = Ildikó [637] => | jméno = Laki [638] => | titul = Agglomeration Issues in respect of Budapest [639] => | sborník = Belvedere Meridionale [640] => | odkaz na sborník = [641] => | vydavatel = University of Szeged [642] => | odkaz na vydavatele = [643] => | místo = [644] => | rok vydání = 2008 [645] => | issn = 2064-5929 [646] => | url = https://www.academia.edu/71824081/Agglomeration_issues_in_respect_of_Budapest [647] => | kapitola = [648] => | strany = 176 [649] => | jazyk = angličtina [650] => }} Trend pokračoval i v 3. dekádě 21. století.{{Citace elektronického periodika [651] => | titul = Growth of the Population in Budapest Agglomeration Seems Unstoppable [652] => | periodikum = Hungary Today [653] => | url = https://hungarytoday.hu/growth-of-the-population-in-budapest-agglomeration-seems-unstoppable/ [654] => | jazyk = angličtina [655] => | datum přístupu = 2023-07-27 [656] => }} Obyvatelstvo Budapešti také stárne; v roce 2011 bylo jen 17 % obyvatel velkoměsta mladších 19 let, zato počet obyvatel starší šedesáti let tvořil celou jednu čtvrtinu Budapešťanů. [657] => [658] => === Migrace === [659] => [660] => V roce 2001 bylo 46,3 % obyvatel Budapešti rodilých a 48,8 % obyvatel metropole se přistěhovalo z ostatních maďarských regionů. Zbytek potom na přistěhovalé ze zahraničí. Nejvíce se sestěhovává do Budapešti obyvatel z Pešťské župy a dále ze župy [[Szabolcs-Szatmár-Bereg]]. [661] => [662] => === Národnostní a náboženské poměry === [663] => [664] => Z hlediska jazykového i národnostního je obyvatelstvo relativně homogenní (tj. maďarské), avšak za posledních dvacet let se výrazně zvýšil podíl zahraničních státních příslušníků a [[Romové|Romů]], přičemž cizinci a Romové představují 4,4 % a druzí uvedení 4,6 % z celkového počtu obyvatel hlavního města. V budapešťské aglomeraci žilo k 1. lednu 2010 celkem 2 524 697 lidí (více než čtvrtina celkové populace země). 29 % obyvatel Budapešti se hlásí k [[Římskokatolická církev v Maďarsku|Římskokatolické církvi]], 1,9 % k [[luteránství]], 22,9 % k žádné náboženské organizaci nebo církvi a zhruba třetina budapešťanů na tuto otázku ve sčítání lidu neodpověděla. V závěru 80. let 20. století se k Římskokatolické církvi hlásilo okolo 60 % obyvatel. [665] => [666] => == Ekonomika == [667] => [668] => [[File:Budapest, WestEnd City Center, 21.jpg|left|thumb|Obchodní centrum WestEnd.]] [669] => Budapešť je přirozeným hospodářským centrem Maďarska. Město se podílí 39 % na celkovém HDP země. Parita kupní síly v Budapešti dosahuje 147 % průměru EU (tj. 37 632 eur). Budapešť také patří mezi 100 nejvýkonnějších měst na světě podle měření společnosti PricewaterhouseCoopers. V žebříčku Worldwide Centres of Commerce Index byla označena za 52. nejvýznamnější centrum obchodu na světě, a to před [[Peking]]em, [[São Paulo|São Paulem]] nebo [[Šen-čen|Šen-čenem]]. [670] => [671] => Město je významným centrem bankovnictví a finančnictví, realit, maloobchodu, obchodu, dopravy, cestovního ruchu, nových i tradičních médií, reklamy, právních služeb, účetnictví, pojišťovnictví, módy a umění v Maďarsku i v regionu. V Budapešti sídlí nejen téměř všechny národní instituce a vládní úřady, ale také mnoho domácích i mezinárodních společností. V roce 2014 bylo v maďarské metropoli registrováno 395 804 právnických osob. Většina těchto subjektů má sídlo v budapešťské centrální obchodní čtvrti, v V. a XIII. obvodu. Obchodní centra [[WestEnd City Center]] o rozloze 186 000 m2 a [[Arena Plaza]] o rozloze 180 000 m2 patří k největším v celém regionu. Průmysl je zastoupen rozsáhlými závody na Csepelském ostrově na jižním okraji. [672] => [673] => Míra nezaměstnanosti je v Budapešti zdaleka nejnižší v rámci Maďarska, činila 2,7 %. Kromě toho zde pracuje mnoho tisíc cizinců. Významný je zde z hlediska ekonomiky také turismus, neboť Budapešť patří mezi 25 nejnavštěvovanějších měst světa, metropoli každoročně přivítá více než 4,4 milionu zahraničních návštěvníků. Má hodnocení nad 96 % na portálu [[Tripadvisor]].{{Citace elektronického periodika [674] => | titul = Budapešť je nejvíce podceňovanou metropolí světa, uvádí studie [675] => | periodikum = Novinky.cz [676] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [677] => | vydavatel = Borgis [678] => | jazyk = cs [679] => | url = https://www.novinky.cz/clanek/cestovani-budapest-je-nejvice-podcenovanou-metropoli-sveta-uvadi-studie-40417153 [680] => | datum přístupu = 2022-12-15 [681] => }}{{Citace periodika [682] => | titul = A turisták várakozásait Budapest múlja leginkább felül [683] => | periodikum = turizmus.com [684] => | jazyk = maďarština [685] => | url = https://turizmus.com/desztinaciok/a-turistak-varakozasait-budapest-mulja-leginkabb-felul-1184337 [686] => | datum přístupu = 2022-11-05 [687] => }} V hlavním městě se kromě kompletního sortimentu hotelů nachází mnoho kongresových center a tisíce restaurací, barů, kaváren a míst pro pořádání večírků. Město se v roce 2010 umístilo v žebříčku kvality života EIU jako nejpříjemnější město pro život ve střední a východní Evropě. Z 227 měst se umístilo v roce 2022 na 180. místě z hlediska ceny životních nákladů.{{Citace periodika [688] => | titul = The Pearl of the Danube: Why Budapest is a top destination for tech workers [689] => | periodikum = Euronews [690] => | jazyk = angličtina [691] => | url = https://www.euronews.com/next/2023/06/02/the-pearl-of-the-danube-why-budapest-is-a-top-destination-for-tech-workers [692] => | datum přístupu = 2023-06-05 [693] => }} [694] => [695] => Jako významná turistická destinace se zde turistický ruch podílí značným způsobem na hospodářské aktivitě. Do roku 2010 Budapešť navštěvovaly zhruba 2 miliony turistů ročně, poté se toto číslo postupně zvyšovalo až na 4 miliony v roce 2019 a po [[Pandemie covidu-19 v Maďarsku|pandemii]] nemoci [[Covid-19]] dosáhlo v roce 2022 opět tří milionů návštěvníků.[https://www.statista.com/statistics/986072/budapest-tourist-arrivals-in-accommodation/ Profil na stránkách statista.com {{en}}] Budapešť je dle výzkumu společnosti [[Mastercard]] 32. nejnavštěvovanější město na světě.{{Citace periodika [696] => | titul = Tourists in Budapest: from where, why, and how much they spend [697] => | periodikum = Daily News Hungary [698] => | jazyk = angličtina [699] => | url = https://dailynewshungary.com/tourists-in-budapest-from-where-why-and-how-much-they-spend/ [700] => | datum přístupu = 2023-06-05 [701] => }} Vysoký počet návštěvníků nicméně znamená i riziko [[Overtourism|overtourismu]], např. v noci nebo v exponovaných lokalitách. Některé části města se mění na ''party čtvrti'', které jsou u návštěvníků oblíbené, což znamená nespokojenost místních obyvatel. [702] => [703] => == Samospráva == [704] => [705] => Od roku [[1873]] je Budapešť samostatným městem, v jehož čele stojí primátor ([[Gergely Karácsony]] od roku 2019). Město má svoji radu, která je kolektivním orgánem řídícím město a dále zastupitelstvo, kde jsou jednotliví jeho členové volení na pět let. Kromě toho má každý z třiadvaceti budapešťských obvodů vlastní radnici a přímo volené zastupitelstvo a přímo voleného starostu obvodu. Občané Budapešti volí primátora, starosty obvodů a zastupitelské orgány obvodů během voleb do místních samospráv. Primátor a starostové obvodů jsou voleni přímo, stejně jako ve všech ostatních městech a obcích prostým většinovým systémem. Zastupitelé jednotlivých obvodů jsou voleni smíšeným volebním systémem platným pro obce s počtem obyvatel nad deset tisíc. [706] => [707] => === Územněsprávní členění === [708] => {{Viz též|Městské obvody v Budapešti}} [709] => Z hlediska správního je Budapešť rozdělena do 23 [[Městské obvody v Budapešti|obvodů]] ''(kerületek,'' jednotné číslo ''kerület)'' označených římskými číslicemi. Číslování jde přibližně ve směru hodinových ručiček od středu k okraji města. Toto rozdělení pochází z roku 1950. Tehdy bylo zřízeno 22 obvodů, ale později vznikl ještě obvod XXIII. vyčleněním z obvodu XX. Budapešť jako hlavní město ''(főváros)'' Maďarska je jednou ze 40 územněsprávních částí země (19 žup + 20 statutárních měst + hlavní město). [[Primátor Budapešti|Primátorem Budapešti]] byl od roku 2010 do roku 2019 [[István Tarlós]]. Od roku 2019 jím je [[Gergely Karácsony]]. [710] => [[Soubor:Palace of Art, Budapest.jpeg|náhled|museum Budapešť]] [711] => [[Soubor:Budapest districts2.png|náhled|Územněsprávní členění]] [712] => [713] => {| style="background:white" class="wikitable sortable" [714] => ! č. [715] => ! obvod [716] => ! obyvatel [717] => |- [718] => | align=right | I. [719] => | [[I. obvod (Budapešť)|Várkerület]] [720] => | align=right | 25 214 [721] => |- [722] => | align=right | II. [723] => | [[II. obvod (Budapešť)|Lipótmező]] [724] => | align=right | 89 514 [725] => |- [726] => | align=right | III. [727] => | [[Óbuda|Óbuda-Békásmegyer]] [728] => | align=right | 127 542 [729] => |- [730] => | align=right | IV. [731] => | [[Újpest]] [732] => | align=right | 100 274 [733] => |- [734] => | align=right | V. [735] => | [[V. obvod (Budapešť)|Belváros-Lipótváros]] [736] => | align=right | 27 913 [737] => |- [738] => | align=right | VI. [739] => | [[VI. obvod (Budapešť)|Terézváros]] [740] => | align=right | 42 614 [741] => |- [742] => | align=right | VII. [743] => | [[Erzsébetváros]] [744] => | align=right | 61 357 [745] => |- [746] => | align=right | VIII. [747] => | [[VIII. obvod (Budapešť)|Józsefváros]] [748] => | align=right | 80 226 [749] => |- [750] => | align=right | IX. [751] => | [[IX. obvod (Budapešť)|Ferencváros]] [752] => | align=right | 60 323 [753] => |- [754] => | align=right | X. [755] => | [[Kőbánya]] [756] => | align=right | 77 600 [757] => |- [758] => | align=right | XI. [759] => | [[Újbuda]] [760] => | align=right | 138 660 [761] => |- [762] => | align=right | XII. [763] => | [[Hegyvidék]] [764] => | align=right | 58 203 [765] => |- [766] => | align=right | XIII. [767] => | [[Angyalföld]] [768] => | align=right | 58 203 [769] => |- [770] => | align=right | XIV. [771] => | [[Zugló]] [772] => | align=right | 117 678 [773] => |- [774] => | align=right | XV. [775] => | [[Pestújhely]] [776] => | align=right | 83 287 [777] => |- [778] => | align=right | XVI. [779] => | [[Árpádföld]] [780] => | align=right | 69 507 [781] => |- [782] => | align=right | XVII. [783] => | [[Rákosmente]] [784] => | align=right | 78 812 [785] => |- [786] => | align=right | XVIII. [787] => | [[Pestszentlőrinc-Pestszentimre]] [788] => | align=right | 94 564 [789] => |- [790] => | align=right | XIX. [791] => | [[Kispest]] [792] => | align=right | 62 572 [793] => |- [794] => | align=right | XX. [795] => | [[Pesterzsébet]] [796] => | align=right | 64 313 [797] => |- [798] => | align=right | XXI. [799] => | [[Csepel (obvod)|Csepel]] [800] => | align=right | 78 677 [801] => |- [802] => | align=right | XXII. [803] => | [[Budafok-Tétény]] [804] => | align=right | 51 051 [805] => |- [806] => | align=right | XXIII. [807] => | [[Soroksár]] [808] => | align=right | 20 626 [809] => |} [810] => [811] => Dále aglomerace Budapešti zahrnuje i mnoho měst, která jsou však považována za samostatná. Patří k nim [[Biatorbágy]], [[Budakalász]], [[Budakeszi]], [[Budaörs]], [[Diósd]], [[Dunakeszi]], [[Dunaharaszti]], [[Érd]], [[Fót]], [[Göd]], [[Gyál]], [[Gyömrő]], [[Halásztelek]], [[Kerepes]], [[Kistarcsa]], [[Maglód]], [[Pécel]], [[Pomáz]], [[Pilisvörösvár]], [[Százhalombatta]], [[Szigethalom]], [[Szigetszentmiklós]], [[Tököl]], [[Törökbálint]] a [[Vecsés]]. Součástí aglomerace jsou i obce [[Alsónémedi]], [[Budajenő]], [[Csömör]], [[Ecser]], [[Felsőpakony]], [[Mogyoród]], [[Nagykovácsi]], [[Nagytarcsa]], [[Páty]], [[Pilisborosjenő]], [[Pilisszentiván]], [[Pusztazámor]], [[Remeteszőlős]], [[Solymár]], [[Tárnok]], [[Telki]], [[Taksony]] a [[Üröm]]. [812] => [813] => == Doprava == [814] => [[Soubor:HUN-2015-Budapest-St. Stephen's Basilica.jpg|náhled|Bazilika sv. Štěpána]] [815] => [[Soubor:Budapest-Terror Museum.jpg|náhled|[[Dům teroru|Terror Háza]] – muzeum v někdejším sídle Šípových křížů a komunistické tajné policie]] [816] => [[Soubor:Kossuth Square 12, facade, 2015-05-12 Budapest - panoramio (45).jpg|náhled|Etnografické muzeum]] [817] => [818] => Budapešť je hlavní dopravní křižovatkou Maďarska. Sbíhají se sem téměř všechny dálniční, hlavní silniční a železniční tahy v zemi. Stojí zde mezinárodní letiště, je zde bohatá síť veřejné městské dopravy. Město je 130. z celosvětového srovnání dopravních zácp (TomTom Trafic Index).{{Citace kvalifikační práce [819] => | příjmení = Anastasiia [820] => | jméno = Yezhova [821] => | instituce = Národní univerzita pro veřejný sektor [822] => | odkaz na instituci = Národní univerzita pro veřejný sektor [823] => | titul = Budapest public transport transformation towards the smart city concept [824] => | místo = Budapešť [825] => | rok vydání = 2018 [826] => | strany = 2 [827] => | datum přístupu = 2023-07-13 [828] => | poznámka = [829] => | jazyk = angličtina [830] => }} Maďarská silniční i železniční síť je vysoce centralizovaná právě v Budapešti, což vytváří přítomnost velkého množství tranzitní dopravy. [831] => [832] => Oba břehy Dunaje zde spojuje 9 silničních a 2 železniční mosty. Nejstarší a nejznámější je Széchényiho most (''[[Széchenyi lánchíd]]'') z roku 1849.{{#tag:ref |Most je přibližně zvětšenou verzí mostu [[Marlow Bridge]] postaveného na řece [[Temže|Temži]] v [[Londýn]]ě|group="p"}}. Mezi další mosty v centru města patří [[Margit híd|Markétin most]], [[Alžbětin most]] a ocelový{{Citace monografie [833] => | příjmení = Linde [834] => | jméno = Helmut [835] => | odkaz na autora = [836] => | titul = Baedeker's Budapest [837] => | url = [838] => | vydavatel = Cambridge University Press [839] => | místo = Stuttgart [840] => | rok = 1987 [841] => | počet stran = 178 [842] => | isbn = 0-86145-411-1 [843] => | kapitola = [844] => | strany = 64 [845] => | jazyk = angličtina [846] => }} [[Szabadság híd|Most Svobody]] ({{vjazyce2|hu|Szabadság híd}}). [[Rákóczi híd|Rákócziho]] silniční most na jižním okraji města představuje [[Dálnice M0 (Maďarsko)|součást městského okruhu]] a doplňuje jej rovněž i železniční most, v roce 2022 přestavěný.{{Citace periodika [847] => | titul = Danube Railway Bridge Inaugurated in Budapest [848] => | periodikum = Hungary Today [849] => | jazyk = angličtina [850] => | url = https://hungarytoday.hu/danube-bridge-inagurated-budapest-hungary/ [851] => | datum přístupu = 2022-09-12 [852] => }} [853] => [854] => === Silniční === [855] => [856] => Uliční síť byla budována plánovaně od okamžiku rychlého rozvoje metropole v druhé polovině 19. století. Vznikly velké bulváry a široké třídy, které z centra města směřují k jeho okrajům. Myšlenka vídeňské Ringstrasse zde nebyla zrealizována kvůli odlišným představám místních urbanistů i geografickým podmínkám.{{Citace sborníku [857] => | příjmení = Sisa [858] => | jméno = József [859] => | autor = Jözsef Sisa [860] => | titul = Budapest [861] => | sborník = Centropa [862] => | odkaz na sborník = [863] => | vydavatel = Centropa [864] => | odkaz na vydavatele = [865] => | místo = New York [866] => | rok vydání = 2001 [867] => | isbn = [868] => | url = https://www.academia.edu/40531821/Budapest [869] => | kapitola = [870] => | strany = 23 [871] => | jazyk = angličtina [872] => }} Ty doplňují okružní třídy. Na Budínské straně odpovídá silniční síť více přirozené podobě terénu. [873] => [874] => Hlavní autobusové nádraží je Stadiónok; v okrajových částech Budapešti je několik dalších terminálů pro regionální dopravu (např. u Arpádova mostu, v sadech Népligét apod.) [875] => [876] => Dlouhodobě je po etapách budován dálniční okruh kolem města ([[Dálnice M0 (Maďarsko)|M0]]); zprovozněno je zatím přibližně 75 % okruhu. Jeho vznik předvídal územní plán Budapešti z roku 1989.{{Citace sborníku [877] => | příjmení = Ildikó [878] => | jméno = Laki [879] => | titul = Agglomeration Issues in respect of Budapest [880] => | sborník = Belvedere Meridionale [881] => | odkaz na sborník = [882] => | vydavatel = University of Szeged [883] => | odkaz na vydavatele = [884] => | místo = [885] => | rok vydání = 2008 [886] => | issn = 2064-5929 [887] => | url = https://www.academia.edu/71824081/Agglomeration_issues_in_respect_of_Budapest [888] => | kapitola = [889] => | strany = 165 [890] => | jazyk = angličtina [891] => }} [892] => [893] => Z Budapešti se paprskovitě rozbíhají hlavní silniční i dálniční tahy do celého Maďarska a sousedních zemí. Na severozápad [[Dálnice M1 (Maďarsko)|dálnice M1]]: Budapešť - [[Tatabánya]] - [[Győr]] - [[Vídeň]]; na severovýchod [[Dálnice M3 (Maďarsko)|Dálnice M3]]: Budapešť - [[Hatvan]] - [[Gyöngyös]]; na jihovýchod [[Dálnice M5 (Maďarsko)|dálnice M5]]: Budapešť - [[Kecskemét]] - [[Segedín]]; na jih [[Dálnice M6 (Maďarsko)|dálnice M6]]: Budapešť - [[Dunaújváros]] - [[Pécs]]; na jihozápad [[Dálnice M7 (Maďarsko)|dálnice M7]]: Budapešť - [[Balaton]] - [[Nagykanizsa]] -[[Záhřeb]]. V parčíku na západním předpolí Řetězového mostu (na náměstí [[Clark Adám tér]]) stojí kuriózní{{chybí zdroj}} pomník – symbolický „nultý“ kilometr maďarské silniční sítě.{{Citace monografie [894] => | příjmení = Linde [895] => | jméno = Helmut [896] => | odkaz na autora = [897] => | titul = Baedeker's Budapest [898] => | url = [899] => | vydavatel = Cambridge University Press [900] => | místo = Stuttgart [901] => | rok = 1987 [902] => | počet stran = 178 [903] => | isbn = 0-86145-411-1 [904] => | kapitola = [905] => | strany = 43 [906] => | jazyk = angličtina [907] => }} [908] => [909] => === Železniční === [910] => [911] => Budapešť je přirozeným centrem železniční dopravy v celém Maďarsku a byla tak i v dávných [[Uhersko|Uhrách]]. Hlavní nákladní tahy v této době směřovaly z dnešního [[Rumunsko|Rumunska]] přes Budapešť do Vídně, dále potom bylo klíčové spojení uherské metropole s významným přístavem Fiume (dnes [[Rijeka]]). Značné vytížení mělo rovněž i spojení s oblastí dnešního východního Maďarska a Slovenska.{{Citace monografie [912] => | příjmení = Teleki [913] => | jméno = Paul [914] => | odkaz na autora = [915] => | titul = The Evolution of Hungary and its Place in European History [916] => | url = https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.97322 [917] => | vydavatel = The MacMillan Company [918] => | místo = New York [919] => | rok = 1923 [920] => | počet stran = [921] => | isbn = [922] => | kapitola = [923] => | strany = [https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.97322/page/n145 115] [924] => | jazyk = angličtina [925] => }} [926] => [927] => První železniční trať Budapešť – [[Vác]] byla uvedena do provozu v roce 1846. V Budapešti je sedm větších nádraží a několik desítek vlakových zastávek. Každé z trojice nejvýznamnějších nádraží nese název podle směru, kterým je z něho vypravována většina vlaků, tj. [[Budapest-Nyugati pályaudvar|Nyugati]] (Západní), [[Budapest-Keleti pályaudvar|Keleti]] (Východní) a [[Budapest-Déli pályaudvar|Déli]] (Jižní). Uvedená nádraží jsou hlavová. Kromě toho se v Budapešti nachází čtyři stanice s klíčovou rolí v železniční nákladní dopravě ([[Budapest-Kelenföld (nádraží)|Kelenföld]], Ferencváros, Kőbánya horní nádraží a Rákosrendező). Osobní doprava do železniční stanice Józsefváros byla ukončena v roce 2005. [928] => [929] => Celková délka železničních tratí na území metropole Maďarska dosahuje 121 km. Hustota sítě není rovnoměrná; vzhledem k hornatému terénu nejsou žádné železniční trati v severozápadní části města. Budapešťský železniční uzel překračuje Dunaj po dvou mostech, a to po mostě [[Északi összekötő vasúti híd]] a [[Déli összekötő vasúti híd]] (severní a jižní spojovací most. [930] => [931] => [[Místní železnice]] (''[[Helyiérdekű Vasút|HÉV]]'') spojuje Budapešť s několika blízkými městy a okrajovými částmi města, např. [[Szentendre]], [[Gödöllő]], [[Csepel (obvod)|Csepel]] a [[Ráckeve]]. Její trasy jsou soustředěné hlavně (ale ne zcela) podél toku Budapešti. Příměstská železnice potom s řadou dalších měst v okolí. V roce 2016 přepravila 81,2 milionu cestujících.{{Citace kvalifikační práce [932] => | příjmení = Anastasiia [933] => | jméno = Yezhova [934] => | instituce = Národní univerzita pro veřejný sektor [935] => | odkaz na instituci = Národní univerzita pro veřejný sektor [936] => | titul = Budapest public transport transformation towards the smart city concept [937] => | místo = Budapešť [938] => | rok vydání = 2018 [939] => | strany = 3 [940] => | datum přístupu = 2023-07-13 [941] => | poznámka = [942] => | jazyk = angličtina [943] => }} [944] => [945] => === Lodní === [946] => Budapešť je významným říčním přístavem na Dunaji, spojujícím střední Evropu s [[Černé moře|Černým mořem]]. Hlavní nákladní přístaviště se nachází v jižní části města na ostrově [[Csepel (ostrov)|Csepel]].{{Citace monografie [947] => | příjmení = Linde [948] => | jméno = Helmut [949] => | odkaz na autora = [950] => | titul = Baedeker's Budapest [951] => | url = [952] => | vydavatel = Cambridge University Press [953] => | místo = Stuttgart [954] => | rok = 1987 [955] => | počet stran = 178 [956] => | isbn = 0-86145-411-1 [957] => | kapitola = [958] => | strany = 13 [959] => | jazyk = angličtina [960] => }} Jedná se o přístav na mezinárodní vodní cestě (na Dunaji), ještě v druhé polovině 20. století se podílel 8 % na celkovém importu zboží do maďarské metropole. [961] => [962] => Osobní lodě kotví v centru Pešti – „rakety“ spojující Budapešť s Vídní u [[Bělehradské nábřeží (Budapešť)|Bělehradského nábřeží]] ({{vjazyce2|hu|Belgrád rakpart}}), lodě do [[Visegrád]]u a [[Ostřihom]]i (''Esztergom'') na nábřeží u Reduty (''Vigadó''). Lodní doprava je rovněž provozována jako součást budapešťské městské dopravy.{{Citace periodika [963] => | titul = Scheduled Boat Services on Budapest Section of Danube to Restart from April 29 [964] => | periodikum = Hungary Today [965] => | jazyk = angličtina [966] => | url = https://hungarytoday.hu/budapest-boat-service-bkk-danube-public-transport/ [967] => | datum přístupu = 2022-09-12 [968] => }} [969] => [970] => Během festivalu [[Sziget]] jsou vypravovány mimořádné lodní spoje. [971] => [972] => === Letecká === [973] => [[Letiště Ference Liszta Budapešť]] (Budapest Liszt Ferenc Nemzetközi Repülőtér) je situováno na samém jihovýchodním okraji města, asi 14 km od centra.{{Citace monografie [974] => | příjmení = Linde [975] => | jméno = Helmut [976] => | odkaz na autora = [977] => | titul = Baedeker's Budapest [978] => | url = [979] => | vydavatel = Cambridge University Press [980] => | místo = Stuttgart [981] => | rok = 1987 [982] => | počet stran = 178 [983] => | isbn = 0-86145-411-1 [984] => | kapitola = [985] => | strany = 12 [986] => | jazyk = angličtina [987] => }} Má tři terminály: Ferihegy 1 (v 2. dekádě 21. století byl rekonstruován{{Citace periodika [988] => | titul = LETIŠTĚ V BUDAPEŠTI UZAVŘELO TERMINÁL 1 [989] => | periodikum = Airways.cz [990] => | jazyk = maďarština [991] => | url = https://www.airways.cz/zprava/letiste-v-budapesti-uzavrelo-terminal-1/ [992] => | datum přístupu = 2023-05-08 [993] => }}), Ferihegy 2A (především lety domácí společnosti Malév) a Ferihegy 2B (většina ostatních aerolinií). Letiště odbavilo v roce 2019 16 milionů cestujících a v roce 2020 čtyři miliony. V roce 2023 bylo zvoleno za nejlepší evropskými cestujícími.{{Citace elektronického periodika [994] => | titul = Budapest Airport Voted Best for Passengers in Europe [995] => | periodikum = Hungary Today [996] => | url = https://hungarytoday.hu/budapest-airport-voted-best-for-passengers-in-europe/ [997] => | jazyk = en [998] => | datum přístupu = 2023-03-12 [999] => }} [1000] => [1001] => === Městská doprava === [1002] => {{Podrobně|Městská hromadná doprava v Budapešti}} [1003] => [1004] => Budapešť má hustou a kvalitní síť městské hromadné dopravy. Dopravní prostředky jsou následující: [1005] => * [[Metro v Budapešti]] sestává v současné době ze čtyř tras. Metro v Budapešti je hlavní a páteřní sítí celé budapešťské MHD. Má čtyři linky (M1, M2, M3, M4), které jsou v běžném hovoru nazývány spíše svými barvami – žlutá, červená, modrá a zelená linka. Nejstarší z nich (a zároveň nejstarší na evropském kontinentu) – M1 žlutá – se nazývá „Földalatti Vasút“ (podzemní dráha), ostatní linky nesou název „METRO“. První byla postavena při příležitosti 1000. výročí příchodu Maďarů do vlasti; další dvě linky vznikly [[Sovětský svaz|sovětskou]] technologií v 70. letech 20. století a čtvrtá linka byla postavena v 21. století. Výhledově má být přestavbou linek sítě HÉV zrealizována i pátá.{{Citace elektronického periodika [1006] => | titul = New Metro Line a Priority Investment Project in Budapest [1007] => | periodikum = Hungary Today [1008] => | url = https://hungarytoday.hu/new-metro-line-a-priority-investment-project-in-budapest/ [1009] => | jazyk = angličtina [1010] => | datum přístupu = 2023-07-27 [1011] => }} [1012] => * [[Městská autobusová doprava v Budapešti|Autobusy]] zajišťují dopravu na celém území města, téměř výhradně pak v kopcovitých čtvrtích na západě. Od roku 2015 má Budapešť v provozu i hybridní autobusy. [1013] => * [[Tramvajová doprava v Budapešti|Tramvaje]] obsluhují v podstatě celé město (od roku 1887{{Citace elektronického periodika [1014] => | titul = Evropa si připomíná 125 let tramvajové dopravy. Budapešť je jejím živoucím muzeem [1015] => | periodikum = iROZHLAS [1016] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [1017] => | vydavatel = Český rozhlas [1018] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [1019] => | jazyk = cs [1020] => | url = https://www.irozhlas.cz/veda-technologie_technologie/evropa-si-pripomina-125-let-tramvajove-dopravy-budapest-je-jejim-zivoucim-muzeem_201211281055_lmanouro [1021] => | datum přístupu = 2021-12-14 [1022] => }}), především pak jeho střed a některá okrajová sídliště v Pešti. Některé její linky patří k nejvytíženějším v Evropě, v roce 2021 se jednalo o nejvytíženější tramvajovou síť v Evropě.{{Citace elektronického periodika [1023] => | titul = Budapest Has World’s Busiest Tram Network [1024] => | periodikum = Hungary Today [1025] => | url = https://hungarytoday.hu/budapest-has-the-worlds-busiest-tram-network/ [1026] => | jazyk = angličtina [1027] => | datum přístupu = 2023-07-27 [1028] => }} [1029] => * [[Trolejbusová doprava v Budapešti|Trolejbusová doprava]] doplňuje výše zmíněné druhy dopravy. [1030] => [1031] => * Výletní atrakcí v Budínských vrších je [[ozubnicová dráha]] (''[[Fogaskerekű vasút]]'') a Dětská železnice (''[[Gyermekvasút]]''). Do systému MHD v Budapešti patří i pozemní [[Lanová dráha|lanovka]] z [[Budín (Budapešť)|Budínského]] předmostí [[Széchenyi lánchíd|Széchényiho mostu]], z náměstí [[Clark Adám tér]] na [[budínský hrad]]. [[Soubor:Tramvaj_číslo_5_na_trase_u_parlamentu_v_Budapešti.jpg|náhled|Tramvaj číslo 2 na trase u parlamentu v Budapešti|alt=]] [1032] => [1033] => === Cyklistická doprava === [1034] => V Budapešti také funguje systém sdílení městský kol – BuBi. V současné době si mohou zájemci vypůjčit na 1 526 kol ze 126 stanovišť{{Citace elektronického periodika|titul=MOL Bubi – GYIK|periodikum=molbubi.bkk.hu|url=https://molbubi.bkk.hu/gyik.php|datum přístupu=2016-09-02}}. Jedno kolo váží 25 kg a je vybaveno malým košem na tašku a zámkem. Město vychází vstříc také turistům a občasným zájemcům – dá se vypůjčit přímo na stanovišti, které akceptuje kreditní kartu. Půjčení je možné snadno zařídit přes mobilní aplikaci pro Android {{Citace elektronického periodika [1035] => | titul = MOL Bubi applikáció – Aplikace na Google Play [1036] => | periodikum = play.google.com [1037] => | url = https://play.google.com/store/apps/details?id=net.nextbike.bkk.molbubi&hl=cs [1038] => | jazyk = cs [1039] => | datum přístupu = 2018-05-28 [1040] => }}, zaplatit lze i platební kartou. Využití cyklistické dopravy se pohybuje mezi 1–2 % všech cestujících po městě. Délka cyklostezek nebo cyklopruhů zde dosahuje zhruba 200 km, často se konají protesty za zlepšení podmínek pro cyklisty. Výhledově má být vybudována cyklostezka směrem k Blatenskému jezeru.{{Citace elektronického periodika [1041] => | titul = Átépítik a Budapest-Balaton kerékpáros túraútvonal sebességlassítóit [1042] => | periodikum = Turzimus.com [1043] => | url = https://turizmus.com/utazas-kozlekedes/atepitik-a-budapest-balaton-kerekparos-turautvonal-lassitoit-1187046 [1044] => | jazyk = maďarština [1045] => | datum přístupu = 2023-06-05 [1046] => }} Město mělo v roce 2018 do této sítě zapojeno přes 1500 jízdních kol a k dispozici přes 120 distribučních stanic.{{Citace kvalifikační práce [1047] => | příjmení = Anastasiia [1048] => | jméno = Yezhova [1049] => | instituce = Národní univerzita pro veřejný sektor [1050] => | odkaz na instituci = Národní univerzita pro veřejný sektor [1051] => | titul = Budapest public transport transformation towards the smart city concept [1052] => | místo = Budapešť [1053] => | rok vydání = 2018 [1054] => | strany = 5 [1055] => | datum přístupu = 2023-07-13 [1056] => | poznámka = [1057] => | jazyk = angličtina [1058] => }} [1059] => [1060] => [[Soubor:MOL_Bubi_bicycle_stand_in_Budapest.jpg|náhled|Místo k zapůjčení kol Rent a Bike v Budapešti.]] [1061] => [1062] => == Školství a věda == [1063] => [[Soubor:Budapest Tech Univ central K building.jpg|náhled|Budova Technické univerzity]] [1064] => [1065] => Budapešť je sídlem více než tří desítek vysokých škol. Nejznámější jsou [[Univerzita Loránda Eötvöse]] (''Eötvös Loránd Tudományegyetem''{{Citace monografie [1066] => | příjmení = Linde [1067] => | jméno = Helmut [1068] => | odkaz na autora = [1069] => | titul = Baedeker's Budapest [1070] => | url = [1071] => | vydavatel = Cambridge University Press [1072] => | místo = Stuttgart [1073] => | rok = 1987 [1074] => | počet stran = 178 [1075] => | isbn = 0-86145-411-1 [1076] => | kapitola = [1077] => | strany = 84 [1078] => | jazyk = angličtina [1079] => }}, zkráceně ''ELTE'', původně založená v [[Trnava|Trnavě]] roku 1635 a do nynějšího působiště přenesená roku 1777{{Citace periodika [1080] => | titul = Saját pénzén, pápai elismerés nélkül alapította meg egyetemét Pázmány Péter [1081] => | periodikum = múlt kor [1082] => | jazyk = hu [1083] => | url = https://mult-kor.hu/sajat-penzen-papai-elismeres-nelkul-alapitotta-meg-egyetemet-pazmany-peter-20190926 [1084] => | datum přístupu = 2021-12-15 [1085] => }}) z rozhodnutí tehdejší rakouské císařovny [[Marie Terezie]]. Na této škole studuje okolo dvaceti pěti tisíc studentů. [1086] => [1087] => [[Katolická univerzita Petra Pázmánye]] vznikla v roce 1992 vyčleněním z univerzity Loránda Eötvöse. Mezi další patří např. [[Korvínova univerzita v Budapešti]] ({{vjazyce2|hu|Budapesti Corvinus Egyetem}}), Svatoštěpánská univerzita (s cca 12 tisíci studenty) nebo [[Liszt Ferenc Zeneművészeti Egyetem|Hudební akademie Ference Liszta]]{{Citace monografie [1088] => | příjmení = Linde [1089] => | jméno = Helmut [1090] => | odkaz na autora = [1091] => | titul = Baedeker's Budapest [1092] => | url = [1093] => | vydavatel = Cambridge University Press [1094] => | místo = Stuttgart [1095] => | rok = 1987 [1096] => | počet stran = 178 [1097] => | isbn = 0-86145-411-1 [1098] => | kapitola = [1099] => | strany = 63 [1100] => | jazyk = angličtina [1101] => }} ({{vjazyce2|hu|Liszt Ferenc Zeneművészeti Egyetem}}). [[Univerzita Semmelweis]] zde byla založena již v 18. století. [1102] => [1103] => V rámci Fakulty humanitních studií byl v roce 1782 založen Inženýrský ústav, který však v roce 1857 převzala Vysoká škola polytechnická a nakonec se roku 1871 stal součástí Vysoké školy technické. [1104] => [1105] => V Budapešti sídlí také [[maďarská akademie věd]].{{Citace monografie [1106] => | příjmení = Linde [1107] => | jméno = Helmut [1108] => | odkaz na autora = [1109] => | titul = Baedeker's Budapest [1110] => | url = [1111] => | vydavatel = Cambridge University Press [1112] => | místo = Stuttgart [1113] => | rok = 1987 [1114] => | počet stran = 178 [1115] => | isbn = 0-86145-411-1 [1116] => | kapitola = [1117] => | strany = 111 [1118] => | jazyk = angličtina [1119] => }} [1120] => [1121] => == Kultura == [1122] => [1123] => [[Soubor:Budapest by air.jpg|náhled|Letecký snímek Markétina ostrova]] [1124] => Budapešť je městem kultury, koncertů a umění. Nachází se zde přes šedesát muzeí, dvě opery, čtyřicet sedm divadel, šestnáct koncertních síní a sedm amfiteátrů. Je významnou turistickou destinací{{Citace elektronického periodika [1125] => | titul = Budapest at the Top of Travel Destinations’ Popularity Scale [1126] => | periodikum = Hungary Today [1127] => | url = https://hungarytoday.hu/budapest-at-the-top-of-travel-destinations-popularity-scale/ [1128] => | jazyk = angličtina [1129] => | datum přístupu = 2023-07-27 [1130] => }} i z celoevropského hlediska. [1131] => [1132] => === Kulturní instituce === [1133] => ==== Muzea ==== [1134] => [1135] => Hlavním muzeem v Budapešti je [[Maďarské národní muzeum|Národní muzeum]] ({{vjazyce2|hu|Némzeti Muzeum}}), které se nachází nedaleko od náměstí [[Kálvin tér (Budapešť)|Kálvin tér]]. V Budapešti sídlí také [[Etnografické muzeum (Budapešť)|Etnografické muzeum]] ({{vjazyce2|hu|Néprajzi Muzeum}}) Mezi další zajímavá muzea patří např. [[Dům teroru]] ({{vjazyce2|hu|Terrorháza}}, připomínající období totality) nebo Poštovní muzeum ({{vjazyce2|hu|Bélyegmúzeum}}),{{Citace monografie [1136] => | příjmení = Princz [1137] => | jméno = Andrew [1138] => | odkaz na autora = [1139] => | titul = Budapest & The best of Hungary [1140] => | vydavatel = Wiley Publishing Inc. [1141] => | místo = [1142] => | rok = 2005 [1143] => | počet stran = 290 [1144] => | isbn = 978-0-471-77819-6 [1145] => | kapitola = [1146] => | strany = 8 [1147] => | jazyk = angličtina [1148] => }} dále potom Muzeum výtvarného umění{{Citace monografie [1149] => | příjmení = Linde [1150] => | jméno = Helmut [1151] => | odkaz na autora = [1152] => | titul = Baedeker's Budapest [1153] => | url = [1154] => | vydavatel = Cambridge University Press [1155] => | místo = Stuttgart [1156] => | rok = 1987 [1157] => | počet stran = 178 [1158] => | isbn = 0-86145-411-1 [1159] => | kapitola = [1160] => | strany = 14 [1161] => | jazyk = angličtina [1162] => }}, kde se nacházejí sbírky děl evropských umělců ze všech období, včetně [[Albrecht Dürer|Albrechta Dürera]], [[Francisco Goya|Francisca Goyi]], [[Leonardo da Vinci|Leonarda da Vinciho]], [[Claude Monet|Clauda Moneta]] a mnoha dalších. nebo [[Budapešťské historické muzeum]]. Má několik částí, mezi něž spadá Muzeum Aquincum, Hradní muzeum (na Budínském hradě) a Kiscelliho muzeum, a také své výstavní sály, turecké lázně [[Gül Baba (Budapešť)|Gül Baba]], [[Lázeňské muzeum (Budapešť)|Lázeňské muzeum]], [[Herkulova vila (Budapešť)|Herkulovu vilu]] a středověkou židovskou modlitebnu. [1163] => [1164] => Nápadnou střechu s tradičními keramickými taškami v různých barvách má [[Uměleckoprůmyslové muzeum (Budapešť)|Uměleckoprůmyslové muzeum]] ({{vjazyce2|hu|parművészeti Múzeum}}). [1165] => [1166] => V roce 2022 byl v Budapešti otevřen unikátní [[Dům maďarské hudby]] od [[Japonsko|japonského]] architekta [[Sou Fujimoto|Sou Fujimota]].{{Citace elektronického periodika [1167] => | titul = Budapešť otevřela futuristický Dům maďarské hudby od slavného Sou Fujimota [1168] => | periodikum = Designmag [1169] => | url = https://www.designmag.cz/architektura/101812-budapest-otevrela-futuristicky-dum-madarske-hudby-od-slavneho-sou-fujimota.html [1170] => | jazyk = cs [1171] => | datum přístupu = 2022-11-05 [1172] => }} [1173] => [1174] => Mezi turisty je oblíbený a navštěvovaný také [[Memento Park]], kde jsou umístěny sochy z období existence Maďarské lidové republiky, představující především představitele komunistické strany a dále významných postav dějin komunismu.{{Citace elektronického periodika [1175] => | titul = Budapest’s Memento Park: Where communist statues are laid to rest [1176] => | periodikum = CNN [1177] => | odkaz na periodikum = CNN [1178] => | jazyk = en [1179] => | url = https://edition.cnn.com/travel/article/memento-park-budapest-hungary/index.html [1180] => | datum přístupu = 2023-08-30 [1181] => }} [1182] => [1183] => ==== Divadla ==== [1184] => [1185] => Budapešť má čtyřicet [[divadlo|divadel]], dále sedm koncertních sálů a jednu operu. V létě kulturní nabídku obohacuje řada venkovních festivalů, koncertů a představení, které se často konají na nádvořích historických památek. Největšími divadelními institucemi v hlavním městě jsou [[Budapešťské operetní divadlo]], které potom doplňují [[Divadlo Józsefa Attily]], [[Divadlo Józsefa Katony]]{{Citace elektronického periodika [1186] => | titul = Táncdalfesztivállal ünnepli a Katona József Színház a 40. születésnapját a Budapest Parkban [1187] => | periodikum = Marie Claire [1188] => | odkaz na periodikum = Marie Claire [1189] => | jazyk = hu [1190] => | url = https://marieclaire.hu/kultura/2023/02/22/katona-jozsef-szinhaz-szuletesnap/ [1191] => | datum přístupu = 2023-08-30 [1192] => }}, [[Národní divadlo (Budapešť)|Národní divadlo]] ({{vjazyce2|hu|Némzeti Színház}}), divadlo Miklóse Radnótiho, Pešťské divadlo a divadlo Vigadó v Budíně. Mezi místní divadla patří ještě v centru města sídlící scéna Istvána Örkényho. Roku 2023 bylo v centru Budapešti otevřeno nové divadlo Soul Stage 1.{{Citace elektronického periodika [1193] => | titul = ÚJ KULTÚRÁLIS TÉR NYÍLIK BUDAPEST KÖZPONTJÁBAN [1194] => | periodikum = kulturpart [1195] => | odkaz na periodikum = kulturpart [1196] => | jazyk = en [1197] => | url = hu://kulturpart.hu/2023/08/30/uj_kulturalis_ter_nyilik_budapest_kozpontjaban [1198] => | datum přístupu = 2023-08-30 [1199] => }} [1200] => [1201] => [[Maďarská státní opera]] se nachází na [[Andrássyho třídě|Andrássyho třída]] č. 22. Je součástí památek světového dědictví UNESCO (Andrássyho třída). Místní opera je jediná v Budapešti a je zapsána na seznam Opera Europa. Uskuteční se zde celkem 500 představení ročně, která navštíví až půl milionu diváků. Její budova byla navržena vídeňskými architekty v roce 1894. [1202] => [1203] => Ve městě se pravidelně pořádá divadelní olympiáda ({{vjazyce2|hu|Színházi Olimpiát}}).{{Citace elektronického periodika [1204] => | titul = A Bagossy Brothers fellépésével, valamint a Duna fölötti világszenzációval nyitják a Színházi Olimpiát Budapesten [1205] => | periodikum = Kronika Online [1206] => | odkaz na periodikum = Kronika Online [1207] => | jazyk = hu [1208] => | url = https://kronikaonline.ro/kultura/a-bagossy-brothers-fellepesevel-valamint-a-duna-folotti-vilagszenzacioval-nyitjak-a-szinhazi-olimpiat-budapesten [1209] => |datum přístupu = 2023-08-30 [1210] => }} [1211] => [1212] => ==== Galerie ==== [1213] => [1214] => Kromě více než 30 muzeí má kulturní centrum Maďarska mnoho malých galerií, z nichž většina se nachází v historickém centru (resp. v Pešti) a nebo okolo budínského hradu. Ve městě sídlí [[Maďarská národní galerie]] ({{vjazyce2|hu|Magyar Nemzeti Galeria}}), od roku 1957.{{Citace elektronického periodika [1215] => | titul = A Kúria épületétől a Városligetig: 65 éve nyílt meg a Magyar Nemzeti Galéria [1216] => | periodikum = Pest-Buda [1217] => | odkaz na periodikum = Pest-Buda [1218] => | jazyk = hu [1219] => | url = https://pestbuda.hu/cikk/20221025_a_kuria_epuletetol_a_varosligetig_65_eve_nyilt_meg_a_magyar_nemzeti_galeria [1220] => | datum přístupu = 2023-08-30 [1221] => }} V Budíně se na ulici [[Lajos utca (Budapešť)|Lajos utca]] nachází ještě [[Budapešťská galerie|městská galerie]]. [1222] => [1223] => [[Muzeum krásných umění]] na náměstí hrdinů představuje významnou instituci, která shraňuje historické obrazy a malby.{{Citace sborníku [1224] => | příjmení = Sisa [1225] => | jméno = József [1226] => | titul = A brief overview of city-planning and architecture in Budapest in the 19th century [1227] => | sborník = Centropa [1228] => | odkaz na sborník = [1229] => | vydavatel = [1230] => | odkaz na vydavatele = [1231] => | místo = Budapešť [1232] => | rok vydání = 2001 [1233] => | strany = 19 [1234] => | jazyk = angličtina [1235] => }} Naproti němu stojí [[Palác umění (Budapešť)|Palác umění]]. [1236] => [1237] => ==== Knihovny ==== [1238] => [1239] => Mnoho knihoven má v Budapešti unikátní sbírky, například [[Széchényiho národní knihovna]], která uchovává historické památky z doby před vynálezem [[knihtisk]]u. [[Metropolitní knihovna Erwina Szabó]] představuje ústřední instrituci v této oblasti. Dalšími knihovnami jsou: [[Knihovna Maďarské akademie věd]], Univerzitní knihovna, [[Parlamentní knihovna (Budapešť)|Parlamentní knihovna]], Knihovna Centrálního statistického úřadu Maďarska a Národní knihovna zahraniční literatury. [[Ústřední knihovna Ervina Szabó]] byla založena roku 1904. Knihovna působí také při Maďarském zemědělském muzeu.{{Citace elektronického periodika [1240] => | titul = Magyar Mezőgazdasági Múzeum és Könyvtár Budapest [1241] => | periodikum = Csodalatos Magyarorszag [1242] => | jazyk = hu [1243] => | url = https://csodalatosmagyarorszag.hu/latnivalok/muzeumok/magyar-mezogazdasagi-muzeum-es-konyvtar-budapest/ [1244] => | datum přístupu = 2023-08-30 [1245] => }} [1246] => [1247] => ==== Náboženské stavby ==== [1248] => [1249] => Nejznámějším křesťanským svatostánkem v Budapešti je [[Bazilika svatého Štěpána|Baziliky svatého Štěpána]] – kostela zasvěceného prvnímu maďarskému křesťanskému králi ({{vjazyce2|hu|szént István}}). Stavbu navrhl architekt [[Miklós Ybl]].{{Citace elektronického periodika [1250] => | příjmení = Oplatková [1251] => | jméno = Martina [1252] => | titul = Do Budapešti za romantikou [1253] => | periodikum = Novinky.cz [1254] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [1255] => | vydavatel = Borgis [1256] => | datum vydání = 2018-08-07 [1257] => | jazyk = cs [1258] => | url = https://www.novinky.cz/cestovani/clanek/do-budapesti-za-romantikou-40016742 [1259] => | datum přístupu = 2020-11-21 [1260] => }}{{Citace monografie [1261] => | příjmení = Linde [1262] => | jméno = Helmut [1263] => | odkaz na autora = [1264] => | titul = Baedeker's Budapest [1265] => | url = [1266] => | vydavatel = Cambridge University Press [1267] => | místo = Stuttgart [1268] => | rok = 1987 [1269] => | počet stran = 178 [1270] => | isbn = 0-86145-411-1 [1271] => | kapitola = [1272] => | strany = 113 [1273] => | jazyk = angličtina [1274] => }} Na Budínském hradě je nápadný [[Matyášův chrám]] (postaven v druhé polovině 19. století{{Citace monografie [1275] => | příjmení = Linde [1276] => | jméno = Helmut [1277] => | odkaz na autora = [1278] => | titul = Baedeker's Budapest [1279] => | url = [1280] => | vydavatel = Cambridge University Press [1281] => | místo = Stuttgart [1282] => | rok = 1987 [1283] => | počet stran = 178 [1284] => | isbn = 0-86145-411-1 [1285] => | kapitola = [1286] => | strany = 88 [1287] => | jazyk = angličtina [1288] => }}). V podhradí v Budíně se nachází ještě [[Kostel svaté Anny (Budapešť)|kostel svaté Anny]], zbudovaný v [[Barokní architektura|barokním]] stylu. Nejstarším chrámem (římskokatolickým) na pešťské straně města, je chrám Panny Marie na starém městě, často jen označovaný jako Staroměstský farní kostel ({{vjazyce2|hu|Belvárosi plébániatemplom}}). Byl využíván již Turky, po skončení okupace potom byl rozsáhleji přebudován. [1289] => [1290] => Budapešťská [[Velká synagoga (Budapešť|velká synagoga]] je jednou z největších, ne-li největší v Evropě. Kromě toho se židovských svatostánků, které upomínají na kdysi [[Židé v Budapešti|početnou komunitu]], nachází v maďarské metropoli více: např. [[Gyorgyho synagoga]], [[Starobudínská synagoga]] nebo [[Synagoga Lva Frankela]]. [1291] => [1292] => ==== Kulturní akce ==== [1293] => === Kulturní památky a pamětihodnosti města === [1294] => [1295] => [[File:Grand Market Hall Budapest 2010.JPG|right|thumb|Budova tržnice.]] [1296] => Pravému, budínskému, břehu dominuje (od jihu) vrch [[Gellértova hora|Gellért]] ({{vjazyce2|hu|Gellért-hegy}}) se [[Socha Svobody (Budapešť)|sochou Svobody]] ({{vjazyce2|hu|Szabadság-szobor}}), citadelou a sochou sv. Gellérta ([[Gerard Sagredo|Gerharda]]) v úbočí. Vrchol je obklopen po všech stranách až k břehu Dunaje parkem. Severně od něj na stejném břehu řeky se nachází hradní vrch [[Várhegy]] s mohutným [[Budínský hrad|královským palácem]] obehnaným kamennou zdí. O něco dále se proti obloze tyčí věže [[Rybářská bašta (Budapešť)|Rybářské bašty]] (zbudovaná roku 1905{{Citace monografie [1297] => | příjmení = Princz [1298] => | jméno = Andrew [1299] => | odkaz na autora = [1300] => | titul = Budapest & The best of Hungary [1301] => | vydavatel = Wiley Publishing Inc. [1302] => | místo = [1303] => | rok = 2005 [1304] => | počet stran = 290 [1305] => | isbn = 978-0-471-77819-6 [1306] => | kapitola = [1307] => | strany = 134 [1308] => | jazyk = angličtina [1309] => }}), doplněné novodobým hotelem [[Hilton Hotels & Resorts|Hilton]]. Pozoruhodné jsou i kostely pod Hradním vrchem. [1310] => [1311] => Nejnápadnější stavbou levého, pešťského, břehu je neogotická budova [[Országház|Parlamentu]] (Országház), dostavěná v roce 1904, 268 m dlouhá a 96 m vysoká. Má téměř 700 místností a na jeho výzdobě se podíleli nejlepší umělci své doby v zemi. Je považován za jednu z největších vládních budov v Evropě. Již zmínění Miklós Ybl se také podepsal pod budovou [[Státní opera (Budapešť)|Státní opery]]{{Citace monografie [1312] => | příjmení = Linde [1313] => | jméno = Helmut [1314] => | odkaz na autora = [1315] => | titul = Baedeker's Budapest [1316] => | url = [1317] => | vydavatel = Cambridge University Press [1318] => | místo = Stuttgart [1319] => | rok = 1987 [1320] => | počet stran = 178 [1321] => | isbn = 0-86145-411-1 [1322] => | kapitola = [1323] => | strany = 18 [1324] => | jazyk = angličtina [1325] => }}{{Citace sborníku [1326] => | příjmení = Sisa [1327] => | jméno = József [1328] => | autor = Jözsef Sisa [1329] => | titul = Budapest [1330] => | sborník = Centropa [1331] => | odkaz na sborník = [1332] => | vydavatel = Centropa [1333] => | odkaz na vydavatele = [1334] => | místo = New York [1335] => | rok vydání = 2001 [1336] => | isbn = [1337] => | url = https://www.academia.edu/40531821/Budapest [1338] => | kapitola = [1339] => | strany = 31 [1340] => | jazyk = angličtina [1341] => }}, jejíž budova vznikla v novorenesančním stylu v roce 1884. [1342] => [1343] => Pozoruhodná je také hlavní tržnice ({{vjazyce2|hu|Nagyvásárcsarnok}}), největší a nejstarší krytá svého druhu ve městě.{{Citace elektronického periodika [1344] => | titul = 5 tipů pro návštěvu Budapešti [1345] => | periodikum = Hory Doly [1346] => | url = https://www.horydoly.cz/turiste/5-tipu-pro-navstevu-budapesti.html [1347] => | jazyk = cs [1348] => | datum přístupu = 2022-04-20 [1349] => }} Byla dokončena roku 1897 a nachází se poblíž [[Szabadság híd|mostu Svobody]] ({{vjazyce2|hu|Szabadság híd}}). [1350] => [1351] => Roku 1896 k oslavě tisíciletého výročí země bylo na severozápadním okraji tehdejší Pešti vybudováno [[Náměstí Hrdinů (Budapešť)|náměstí Hrdinů]] ({{vjazyce2|hu|Hősök tere}}). Náměstí zakončuje dva kilometry dlouhou{{Citace sborníku [1352] => | příjmení = Sisa [1353] => | jméno = József [1354] => | titul = A brief overview of city-planning and architecture in Budapest in the 19th century [1355] => | sborník = Centropa [1356] => | odkaz na sborník = [1357] => | vydavatel = [1358] => | odkaz na vydavatele = [1359] => | místo = Budapešť [1360] => | rok vydání = 2001 [1361] => | strany = 18 [1362] => | jazyk = angličtina [1363] => }} [[Andrássyho třída|Andrássyho třídu]] a je branou k městskému parku ([[Városliget]]). Nachází se na něm ikonický památník tisíciletí{{Citace monografie [1364] => | příjmení = Linde [1365] => | jméno = Helmut [1366] => | odkaz na autora = [1367] => | titul = Baedeker's Budapest [1368] => | url = [1369] => | vydavatel = Cambridge University Press [1370] => | místo = Stuttgart [1371] => | rok = 1987 [1372] => | počet stran = 178 [1373] => | isbn = 0-86145-411-1 [1374] => | kapitola = [1375] => | strany = 68 [1376] => | jazyk = angličtina [1377] => }} s významnými osobnostmi [[Dějiny Maďarska|maďarských dějin]]. Okolo náměstí se nachází Muzeum výtvarných umění a Dům umění. [1378] => [1379] => V centru Budapešti se dále nachází známá obchodní třída [[Váci utca]] (pojmenovaná podle města [[Vác]] severně od Budapešti). Ač se nejedná o rušnou třídu, je ukázkou měnících se architektonických stylů 19. a 20. století a také významným místem pro trávení volného času. V současné době zde sídlí např. módní obchody, ačkoliv obchodní třídou byla ještě za doby existence [[Maďarská lidová republika|Maďarské lidové republiky]].{{Citace monografie [1380] => | příjmení = Linde [1381] => | jméno = Helmut [1382] => | odkaz na autora = [1383] => | titul = Baedeker's Budapest [1384] => | url = [1385] => | vydavatel = Cambridge University Press [1386] => | místo = Stuttgart [1387] => | rok = 1987 [1388] => | počet stran = 178 [1389] => | isbn = 0-86145-411-1 [1390] => | kapitola = [1391] => | strany = 125 [1392] => | jazyk = angličtina [1393] => }} Upravená je jako [[pěší zóna]].{{Citace monografie [1394] => | příjmení = Princz [1395] => | jméno = Andrew [1396] => | odkaz na autora = [1397] => | titul = Budapest & The best of Hungary [1398] => | vydavatel = Wiley Publishing Inc. [1399] => | místo = [1400] => | rok = 2005 [1401] => | počet stran = 290 [1402] => | isbn = 978-0-471-77819-6 [1403] => | kapitola = [1404] => | strany = 48 [1405] => | jazyk = angličtina [1406] => }} Dalším významným městským bulvárem je třída [[Nagykörút]] (Velký bulvár). [1407] => [1408] => Jedním ze symbolů města je také parlament ([[Országház]]), který se nachází na náměstí Lájose Kossutha ({{vjazyce2|hu|Kossuth Lájos tér}}) v severní části Pešti. Nedaleko od něj stojí známý řetězový most ([[Széchenyi lánchíd]]). Ten by měl být v roce 2023 uzavřen pro automobilovou dopravu.{{Citace elektronického periodika [1409] => | titul = Budapest Mayor to Close Chain Bridge from Car Traffic Based on Failed Poll [1410] => | periodikum = Hungary Today [1411] => | url = https://hungarytoday.hu/budapest-mayor-shuts-chain-bridge-from-car-traffic-based-on-failed-poll/ [1412] => | jazyk = angličtina [1413] => | datum přístupu = 2023-07-27 [1414] => }} [1415] => [1416] => Severně od středu města se na budínské straně nachází také již zmíněná archeologická lokalita Aquincum, která dokládá přítomnost stálého osídlení v prvních staletích našeho letopočtu. Další zajímavostí je také jeskyně [[Szemlő-hegy (jeskyně)|Szemlő-hegy]], nacházející se ve stejnojmenné části města. [1417] => [1418] => == Zeleň, parky a životní prostředí == [1419] => [1420] => [[Soubor:Bp-Zoo-Elefanthaz - panoramio.jpg|náhled|Sloní dům v ZOO Budapešť]] [1421] => Zhruba sedm procent území města je chráněno nějakým způsobem jako park, chráněné území nebo rezervace.{{Citace sborníku [1422] => | příjmení = Ronkay [1423] => | jméno = Mária Tóth [1424] => | autor = [1425] => | odkaz na autora = [1426] => | titul = Budapest [1427] => | odkaz na titul = [1428] => | příjmení sestavitele = Kelecy [1429] => | jméno sestavitele = John G. [1430] => | sestavitel = [1431] => | sborník = Vertebrates and Invertebrates of European Cities: Selected Non-Avian Fauna [1432] => | odkaz na sborník = [1433] => | vydavatel = Springer Science+Business Media [1434] => | odkaz na vydavatele = [1435] => | místo = New York [1436] => | rok vydání = [1437] => | isbn = [1438] => | url = https://www.researchgate.net/publication/283269889_Budapest [1439] => | kapitola = [1440] => | strany = 41 [1441] => | jazyk = angličtina [1442] => }} Město má velký počet parků a lesů: [1443] => * [[Markétin ostrov]] ({{vjazyce2|hu|Margitsziget}}) – celý ostrov je jedním velkým parkem. Veřejný je od roku 1908.{{Citace monografie [1444] => | příjmení = Princz [1445] => | jméno = Andrew [1446] => | odkaz na autora = [1447] => | titul = Budapest & The best of Hungary [1448] => | vydavatel = Wiley Publishing Inc. [1449] => | místo = [1450] => | rok = 2005 [1451] => | počet stran = 290 [1452] => | isbn = 978-0-471-77819-6 [1453] => | kapitola = [1454] => | strany = 140 [1455] => | jazyk = angličtina [1456] => }} Nachází se na něm socha květiny, která byla odhalena v roce 1972 při stém výročí sjednocení města.{{Citace monografie [1457] => | příjmení = Linde [1458] => | jméno = Helmut [1459] => | odkaz na autora = [1460] => | titul = Baedeker's Budapest [1461] => | url = [1462] => | vydavatel = Cambridge University Press [1463] => | místo = Stuttgart [1464] => | rok = 1987 [1465] => | počet stran = 178 [1466] => | isbn = 0-86145-411-1 [1467] => | kapitola = [1468] => | strany = 85 [1469] => | jazyk = angličtina [1470] => }} [1471] => * Park soch ({{vjazyce2|hu|Szoborpark}}) – kam byly přesunuty sochy a monumenty socialismu a komunismu. Tyto sochy znázorňují Marxe, Engelse, Lenina a jejich maďarské následovníky. [1472] => * Park '''Népliget''' (Lidový park) – největší{{Citace monografie [1473] => | příjmení = Linde [1474] => | jméno = Helmut [1475] => | odkaz na autora = [1476] => | titul = Baedeker's Budapest [1477] => | url = [1478] => | vydavatel = Cambridge University Press [1479] => | místo = Stuttgart [1480] => | rok = 1987 [1481] => | počet stran = 178 [1482] => | isbn = 0-86145-411-1 [1483] => | kapitola = [1484] => | strany = 97 [1485] => | jazyk = angličtina [1486] => }} ze všech Budapešťských parků se může pochlubit i [[planetárium|planetáriem]]. Leží na jihovýchodním okraji města u stanice metra [[Ecseri út (stanice metra v Budapešti)|Ecseri út]]. | [1487] => * [[Orlí vrch (Budapešť)|Orlí vrch]] ({{vjazyce2|hu|Sashegy}}) – přírodní rezervace přímo ve městě. Kromě mnoha vzácných rostlin je jedinečná výskytem [[krátkonožka evropská|krátkonožky evropské]]. Leží dále od centra města. [1488] => * [[ZOO Budapešť]] v Městském sadu, s chráněnou částí bývalého zábavního parku ''[[Vidám park]]'' (do roku 2013 lunapark){{Citace monografie [1489] => | příjmení = Linde [1490] => | jméno = Helmut [1491] => | odkaz na autora = [1492] => | titul = Baedeker's Budapest [1493] => | url = [1494] => | vydavatel = Cambridge University Press [1495] => | místo = Stuttgart [1496] => | rok = 1987 [1497] => | počet stran = 178 [1498] => | isbn = 0-86145-411-1 [1499] => | kapitola = [1500] => | strany = 47 [1501] => | jazyk = angličtina [1502] => }} [1503] => * [[Városliget]] – Městský sad s velkým umělým jezerem. Uprostřed vody se tyčí kopie [[Sedmihradsko|sedmihradského]] hradu [[Vajdahunyad]]. Byl postaven v roce 1896 při příležitosti tisícího příchodu Maďarů do vlasti.{{Citace monografie [1504] => | příjmení = Linde [1505] => | jméno = Helmut [1506] => | odkaz na autora = [1507] => | titul = Baedeker's Budapest [1508] => | url = [1509] => | vydavatel = Cambridge University Press [1510] => | místo = Stuttgart [1511] => | rok = 1987 [1512] => | počet stran = 178 [1513] => | isbn = 0-86145-411-1 [1514] => | kapitola = [1515] => | strany = 45 [1516] => | jazyk = angličtina [1517] => }} Část je románská, gotická, nachází se zde i prvky [[Renesanční architektura|renesance]], či [[Barokní architektura|baroka]]. Každý pavilon nese kopie autentických detailů z nejvýznamnějších budov v zemi. [1518] => * Ostrov [[Óbudai sziget]] (Starobudínský ostrov), kde se každoročně koná festival Sziget. [1519] => * Severozápadně od středu města je zvlněná krajina předhůří Pilišských vrchů upravena jako řada parků a lesoparků. Je přístupná ze samotného města a směřuje sem také známá budapešťská ozubnicová dráha. [1520] => [1521] => Budapešť je jediné velkoměsto na světě, ve kterém je více než stovka termálních pramenů a studní. Metropole stojí více méně na bublající půdě. Celkem 123 pramenů zde denně vychrlí více než 70 milionů litrů vody o teplotě 26–76 °C. Léčivé vlastnosti pramenů jsou různé, takže každé lázně se zaměřují na jiné choroby. Lázeňství má sice v Budapešti tradici již od dob turecké okupace, systematičtěji bylo rozvíjeno teprve ale až ve 20. století a od roku 1934 je Budapešť oficiálně i lázeňským městem. [1522] => [1523] => Královské lázně, lázně Raitzen a Rudas jsou provedeny v římském, případně tureckém stylu, zatímco [[Széchenyiho termální lázně|lázně Széchenyi]] byly zbudovány ve stylu neoklasicistním. [1524] => [1525] => Pro potřeby zásobování města vodou byl v letech 1972 až 1980 vybudován pod Gellértovým vrchem rozsáhlý rezervoár vody.{{Citace elektronického periodika [1526] => | titul = Underground Sci-Fi World in Budapest: Insight Into Gellért Hill’s Huge Water Reservoir – PHOTOS! [1527] => | periodikum = Hungary Today [1528] => | url = https://hungarytoday.hu/gellert-hill-reservoir-hungary-jozsef-gruber-fluid-dynamics-water-supply-budapest-sci-fi-photos/ [1529] => | jazyk = angličtina [1530] => | datum přístupu = 2023-07-27 [1531] => }} [1532] => [1533] => {{Panorama|Panoramic view of Budapest 2014.jpg|900px|Noční panorama maďarského hlavního města Budapešti}} [1534] => {{Panorama|Budapest panorama 2.jpg|900px|Denní panorama maďarského hlavního města Budapešti}} [1535] => [1536] => == Média == [1537] => [1538] => V Budapešti vycházejí všechny významné maďarské celostátní deníky, jako např. [[Magyar Hírlap]] nebo [[Magyar Nemzet]], dále [[Népszabadság]] a [[Népszava]]. Mezi další noviny vydávané v Budapešti patří místní noviny Metro Budapest, anglicky psané [[Budapest Sun]] a [[Budapest Business Journal]] nebo [[němčina|německy]] psané [[Budapester Zeitung]]. [1539] => [1540] => V Budapešti působí také maďarská veřejnoprávní rozhlasová společnost [[Magyar Rádió]] (MR) a televizní společnost [[Magyar Televízió]] (MTV). [[Rozhlasový dům (Budapešť)|Rozhlasový dům]] lze nalézt v ulici Bródyho Sándora nedaleko Národního muzea. Právě tam došlo k prvním násilným střetům povstání v roce 1956, kdy se demonstranti pokusili dostat do budovy. V Budapešti mají sídlo rovněž i komerční televizní společnosti [[Duna TV]] a [[Hír TV]]. [1541] => [1542] => == Sport == [1543] => [1544] => [[File:2022 Puskas Arena Laslovarga (10).jpg|right|thumb|Zmodernizovaný stadion Ference Puskáse.]] [1545] => [[File:Margaret Island Athletic Centre. Grandstand. - Margaret Island, Budapest, Hungary.JPG|right|thumb|Atletický stadion na Markétině ostrově.]] [1546] => V Budapešti sídlí fotbalové kluby [[Ferencvárosi TC (fotbal)|Ferencváros]], [[MTK Budapešť|MTK]], [[Újpest FC|Újpest]], [[Budapest Honvéd FC|Honvéd]], [[Vasas SC|Vasas]] a [[Csepel SC|Csepel]]. [1547] => [1548] => Na závodním okruhu [[Hungaroring]] u města se jezdí od roku 1986 [[Formule 1]] ([[Grand Prix Maďarska]]). [1549] => [1550] => Tradičně vysoké postavení má Budapešť i v boxu. Od roku 1923 do roku 2003 se maďarská mistrovství konala téměř výhradně zde, od roku 2003 stále častěji v jiných městech země. Evropské mistrovství zde bylo pořádáno celkem třikrát. [1551] => [1552] => Kopce severně a severozápadně od města jsou oblíbenými výletními destinacemi. Na břehu Dunaje jsou provozovány rovněž vodní sporty. [1553] => [1554] => [[Budapešťský maraton]] a [[Budapešťský půlmaraton]] se konají každoročně od roku 1984, každého běhu se účastní několik tisíc běžců. [1555] => [1556] => Město Budapešť podalo kandidaturu na pořádání [[Letní olympijské hry 2024|letních olympijských her v roce 2024]], nakonec ji ale stáhlo. [1557] => [1558] => === Sportoviště === [1559] => [1560] => V Budapešti se nachází [[Stadion Ference Puskáse]] (dříve ''Lidový stadion'', {{vjazyce2|hu|Népsztadion}}). Dalším fotbalovým stadionem je ještě [[Stadion Rudolfa Illovszkého]], celkem jich v maďarské metropoli lze nalézt pět. Stojí zde také největší krytá hala v Maďarsku, a to [[Papp László Budapest Sports Arena]]. [1561] => [1562] => == Bezpečnost == [1563] => [1564] => Budapešť patří mezi nejbezpečnější evropské metropole z hlediska kriminality.{{Citace elektronického periodika [1565] => | titul = Budapest among Safest Cities Worldwide [1566] => | periodikum = Hungary Today [1567] => | url = https://hungarytoday.hu/budapest-among-safest-cities-worldwide/ [1568] => | jazyk = angličtina [1569] => | datum přístupu = 2023-07-27 [1570] => }} [1571] => [1572] => == Zdravotnictví == [1573] => [1574] => V Budapešti se nachází velký počet zdravotnických zařízení, například [[Národní ústav psychiatrie a neurologie (Maďarsko)|Národní ústav psychiatrie a neurologie]] v II. obvodu, [[Nemocnice svaté Markéty (Budapešť)|Nemocnice svaté Markéty]] ve III. budapešťském obvodu, [[Dětská nemocnice Pála Heima]] v VIII. obvodu, univerzitní nemocnice Semmelweis (ve stejném obvodu), [[Národní onkologický ústav (Budapešť)|Národní onkologický ústav]] ve XII. obvodu. Výstavba dalších, větších zdravotnických zařízení je zvažována.{{Citace elektronického periodika [1575] => | titul = Fate of Budapest’s ‘Super-Hospital’ in Doubt [1576] => | periodikum = Hungary Today [1577] => | url = https://hungarytoday.hu/fate-budapest-super-hospital-doubt-opposition/ [1578] => | jazyk = angličtina [1579] => | datum přístupu = 2023-07-27 [1580] => }} [1581] => [1582] => == Film == [1583] => [1584] => V první polovině 21. století se místní filmová studia stala oblíbenými u zahraničních filmových štábů.{{Citace elektronického periodika [1585] => | titul = Why This City Is the Hollywood of Europe [1586] => | periodikum = Architectural Digest [1587] => | url = https://www.architecturaldigest.com/story/budapest-hungary-film-industry [1588] => | jazyk = angličtina [1589] => | datum přístupu = 2023-07-27 [1590] => }} Natáčely se zde filmy, jako např. [[Blade Runner 2049]], film série Vetřelec,{{Citace elektronického periodika [1591] => | titul = New Alien Movie to be Filmed in Budapest [1592] => | periodikum = Hungary Today [1593] => | url = https://hungarytoday.hu/new-alien-movie-to-be-filmed-in-budapest/ [1594] => | jazyk = angličtina [1595] => | datum přístupu = 2023-07-27 [1596] => }}, Duna, [[Black Widow]] a řady dalších.{{Citace elektronického periodika [1597] => | titul = Budapest on film: 10 beautiful movie locations in the Hungarian capital [1598] => | periodikum = CNN [1599] => | url = https://edition.cnn.com/travel/article/budapest-film-locations/index.html [1600] => | jazyk = angličtina [1601] => | datum přístupu = 2023-07-27 [1602] => }} [1603] => [1604] => == Osobnosti == [1605] => [1606] => === Rodáci === [1607] => * [[Robert Capa]] (1913–1954), válečný fotograf [1608] => * [[Karol Divín]] (1936–2022), československý krasobruslař, olympionik [1609] => * [[Hedvika z Anjou]] (1374–1399), polská královna [1610] => * [[István Apáthy]] (1863–1922), biolog [1611] => * [[Harry Houdini]] (1874–1926), americký iluzionista [1612] => * [[Ján Kadár]] (1918–1979), slovenský režisér [1613] => * [[Ladislav Kubala]] (1927–2002), fotbalista [1614] => * [[John von Neumann]] (1903–1957), americký matematik [1615] => * [[Laco Novomeský]] (1904–1976), slovenský básník, publicista a politik [1616] => * [[Ernő Rubik]] (* 1944), tvůrce hlavolamů [1617] => * [[Ignác Filip Semmelweis]] (1818–1865), lékař [1618] => * [[George Soros]] (* 1930), americký finančník a filantrop [1619] => [1620] => === Ostatní === [1621] => [1622] => * [[Ján Herkeľ]] 1786–1853), slovenský vlastenec, advokát a spisovatel [1623] => * [[Mór Jókai]](1825–1904), maďarský spisovatel [1624] => * [[Adolf Schmidl]] (1802–1863), česko-rakouský pedagog, geograf, speleolog a spisovatel [1625] => [1626] => == Partnerská města == [1627] => {{Sloupce|2| [1628] => * {{partnerské město|Ankara}} [1629] => * {{partnerské město|Berlín|rok=1992}} [1630] => * {{partnerské město|Bukurešť|rok=1997}} [1631] => * {{partnerské město|Dublin|rok=2006}} [1632] => * {{partnerské město|Fort Worth|rok=1990}} [1633] => * {{partnerské město|Frankfurt nad Mohanem|rok=1990}} [1634] => * {{partnerské město|Istanbul}} [1635] => * {{partnerské město|Košice}} [1636] => * {{partnerské město|Lisabon|rok=1992}} [1637] => * {{partnerské město|Madrid}} [1638] => * {{partnerské město|New York|rok=1991}} [1639] => * {{partnerské město|Sarajevo|rok=1995}} [1640] => * {{partnerské město|Tel Aviv|rok=1989}} [1641] => * {{partnerské město|Varšava|rok=2005}} [1642] => * {{partnerské město|Vídeň|rok=1990}} [1643] => * {{partnerské město|Vilnius}} [1644] => * {{partnerské město|Záhřeb|rok=1994}} [1645] => }} [1646] => [1647] => == Odkazy == [1648] => === Poznámky === [1649] => [1650] => === Reference === [1651] => [1652] => {{Překlad|en|Budapest|1127451050}} [1653] => [1654] => [1655] => === Literatura === [1656] => * {{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Budapešť | periodikum = Země světa | odkaz na periodikum = Země světa (časopis) | rok = 2014 | měsíc = únor | ročník = | číslo = | strany = | url = | issn = }} 72 s. [1657] => *LUKACS, John: Budapešť 1900: Historický portrét města a jeho kultury. Academia: Praha 2021. ISBN 978-80-200-3147-1 [1658] => [1659] => === Související články === [1660] => * [[Administrativní dělení Maďarska]] [1661] => [1662] => === Externí odkazy === [1663] => * {{Commonscat}} [1664] => * {{Commons}} [1665] => * {{Wikislovník|heslo=Budapešť}} [1666] => * {{Wikicitáty|téma=Budapešť}} [1667] => * [https://web.archive.org/web/20050817014146/http://www.budapest.hu/ Oficiální stránky města] {{hu}} {{en}} {{de}} [1668] => * {{NK ČR}} [1669] => * [http://www.madarsko.cz/?kat=355 Turistické informace] {{Wayback|url=http://www.madarsko.cz/?kat=355 |date=20060727185217 }} {{cs}} [1670] => * [http://www.budapest-pruvodce.cz On-line průvodce] {{cs}} [1671] => * [https://web.archive.org/web/20150722045716/http://metros.hu/terkep/metrosterkep.html Mapa městské hromadné dopravy v Budapešti] {{hu}} [1672] => * [https://web.archive.org/web/20070112095746/http://www.budpocketguide.com/ Cestovní a obchodní budapešťský portál] {{en}} [1673] => [1674] => {{Obvody Budapešti}} [1675] => {{Světové dědictví - Maďarsko}} [1676] => {{Maďarsko}} [1677] => {{Hlavní města Evropy}} [1678] => {{Města v Maďarsku}} [1679] => {{Autoritní data}} [1680] => {{Portály|Geografie|Maďarsko}} [1681] => [1682] => [[Kategorie:Budapešť| ]] [1683] => [[Kategorie:Města v Maďarsku]] [1684] => [[Kategorie:Hlavní města v Evropě]] [1685] => [[Kategorie:Univerzitní města]] [1686] => [[Kategorie:Sídla na Dunaji]] [1687] => [[Kategorie:Světové dědictví (Maďarsko)]] [] => )
good wiki

Budapešť

Maďarský parlament Termální lázně Széchenyi Budapešť je hlavní město Maďarska, hospodářské, dopravní a kulturní centrum země, 9. největší město Evropské unie.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Budínský hrad','Széchenyi lánchíd','1873','Dálnice M0 (Maďarsko)','Csepel (ostrov)','Gellértova hora','Andrássyho třída','Városliget','Uhersko','Maďaři','Gergely Karácsony','Clark Adám tér'

1873

Rok 1873 je v českých zemích především poznamenán obdobím hospodářské krize, která se promítá do sociálních a politických dění.

Maďaři

Uhersko

Városliget