Array ( [0] => 15483468 [id] => 15483468 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Uhersko [uri] => Uhersko [3] => Uhersko posta.jpg [img] => Uhersko posta.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=státním útvaru|druhý=obci v okrese Pardubice |rozlišovač=okres Pardubice}} [1] => {{Infobox - zaniklý stát [2] => | název = Uherské království [3] => | originální název = Magyar Királyság
Regnum Hungariae
Königreich Ungarn [4] => | rok vzniku = [[1000]] [5] => | rok zániku = [[1918]] [6] => | rok vzniku 2 = [[1920]] [7] => | rok zániku 2 = [[1946]] [8] => | více před = ano [9] => | před 1 = Maďarské velkoknížectví [10] => | před 1 vlajka = Flag of Hungary (895-1000).svg [11] => | před 2 = Osmanské Uhersko [12] => | před 2 vlajka = Ottoman flag by Hieronymus Bosch.svg [13] => | před 3 = Sedmihradské velkoknížectví [14] => | před 3 vlajka = Flag of Transylvania (Local).svg [15] => | před 4 = Maďarská republika (1919–1920) [16] => | před 4 vlajka = Flag of Hungary (1915-1918, 1919-1946).svg [17] => | před 5 = Království Srbů, Chorvatů a Slovinců [18] => | před 5 vlajka = Flag of the Kingdom of Yugoslavia.svg [19] => | před info = [20] => | více po = ano [21] => | po 1 = První Maďarská republika [22] => | po 1 vlajka = Flag of Hungary (1918-1919; 3-2 aspect ratio).svg [23] => | po 2 = První Československá republika [24] => | po 2 vlajka = Flag of Czechoslovakia.svg [25] => | po 3 = Rumunské království [26] => | po 3 vlajka = Flag of Romania.svg [27] => | po 4 = Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů [28] => | po 4 vlajka = Flag of Yugoslavia (1918–1941).svg [29] => | po 5 = První Rakouská republika [30] => | po 5 vlajka = Flag of Austria.svg [31] => | po 6 = Druhá Maďarská republika [32] => | po 6 vlajka = Flag of Hungary (1946-1949, 1956-1957).svg [33] => | šířka 1. sloupce = [34] => | vlajka = Flag of Hungary (1915-1918; angels).svg [35] => | článek o vlajce = Maďarská vlajka [36] => | velikost vlajky = 130px [37] => | znak = Coat of arms of the Lands of the Holy Hungarian Crown (1915-1918, 1919-1946; angels).svg [38] => | článek o znaku = Státní znak Maďarska [39] => | velikost znaku = 140px [40] => | rámeček znaku = [41] => | hymna = Himnusz [42] => | článek o hymně = Maďarská hymna [43] => | motto = Regnum Mariae Patrona Hungariae [44] => | článek o mottu = [45] => | mapa = Lands of the Crown of Saint Stephen in 1914.png [46] => | velikost mapy = 290px [47] => | mapa poznámka = Uherské království (tmavě zelená) se [[Země Svatoštěpánské koruny|Zeměmi Svatoštěpánské koruny]] v roce [[1914]] [48] => | hlavní město = {{plainlist| [49] => * [[Ostřihom]] ([[1000]]–[[1256]]) [50] => * [[Székesfehérvár|Stoličný Bělehrad]] (sídlo panovníků [[1000]]–[[1543]]) [51] => * [[Budín (Budapešť)|Budín]] ([[1256]]–[[1315]], [[1408]]–[[1485]], [[1490]]–[[1541]], [[1783]]–[[1873]]) [52] => * [[Temešvár]] ([[1315]]–[[1323]]) [53] => * [[Visegrád]] ([[1323]]–[[1408]]) [54] => * [[Vídeň|Bécs]] ([[1485]]–[[1490]]) [55] => * [[Bratislava|Pozsony]] ([[1536]]–[[1783]]) [56] => * [[Debrecín]] ([[1849]], [[1944]]) [57] => * [[Budapešť]] ([[1873]]–[[1946]])}} [58] => | rozloha = 282 870 km² (rok [[1200]])
282 870 km² (rok [[1910]])
93 073 km² (rok [[1930]])
172 149 [59] => | rozloha poznámka = (rok [[1941]]) [60] => | nejvyšší bod = [61] => | nejvyšší bod poznámka = [62] => | nejdelší řeka = [63] => | nejdelší řeka poznámka = [64] => | počet obyvatel = 2 000 000 (rok [[1200]])
8 000 000 (rok [[1790]])
18 264 533 (rok [[1910]])
8 688 319 (rok [[1930]])
14 669 100 [65] => | počet obyvatel poznámka = (rok [[1941]]) [66] => | jazyky = [[latina]] (úřední, liturgický do [[1844]]), [[němčina]] ({{nowrap|[[1784]]–[[1790]]}}, {{nowrap|[[1849]]–[[1867]]}}), [[maďarština]] ({{nowrap|[[1836]]–[[1849]]}}, {{nowrap|[[1867]]–[[1946]]}}), [[italština]] (Fiume {{nowrap|[[1871]]–[[1918]]}}), [[chorvatština]], [[polština]], [[rumunština]], [[rutenština]], [[srbština]], [[slovenština]], [[slovinština]], [[jidiš]] [67] => | národnostní složení = [[Maďaři]], [[Rumuni]], [[Němci]], [[Slováci]], [[Srbové]], [[Chorvati]], [[Rusíni]], [[Slovinci]] [68] => | náboženství = [[Římskokatolictví|římskokatolické]], [[Kalvinismus|reformované]], [[Luteránství|luteránské]], [[Pravoslaví|ortodoxní]], [[Východní katolické církve|východní katolické]], [[Unitářství|unitářské]], [[Judaismus|judaistické]] [69] => | státní zřízení = [[Feudalismus|feudální]] [[monarchie]] {{nowrap|([[1000]]–[[1301]])}}
[[absolutní monarchie]] {{nowrap|([[1301]]–[[1868]]}})
[[Parlamentní systém|parlamentní]] [[konstituční monarchie]] ({{nowrap|[[1848]]–[[1918]]}}, {{nowrap|[[1920]]–[[1946]]}}) [70] => | mateřská země = {{vlajka a název|Habsburská monarchie}}
{{vlajka a název|Rakouské císařství}} {{nowrap|([[1804]]–[[1867]])}}
{{vlajka a název|Země Koruny svatoštěpánské}} v [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]] {{nowrap|([[1867]]–[[1918]])}} [71] => | měna = [[Maďarský forint|florentinus]] ([[1325]]–[[1553]])
[[Tolar (historická měna)|tolar]]
[[Rakousko-uherský zlatý|florin]] ([[1754]]–[[1867]])
[[Rakousko-uherský zlatý|forint]] ([[1867]]–[[1892]])
[[Rakousko-uherská koruna|rakousko-uherská korona]] ([[1892]]–[[1918]])
[[Maďarská koruna|korona]] ([[1919]]–[[1926]])
[[Maďarské pengő|pengő]] ([[1927]]–[[1946]])
[[Maďarské adópengő|adópengő]] ([[1946]]) [72] => | vznik = [[25. prosinec|25. prosince]] [[1000]] – korunovace Štěpána I. [73] => | zánik = [[1. únor|1. února]] [[1918]] – zrušení monarchie [74] => }} [75] => '''Uhersko''' či '''Uhry''' (maďarsky ''Magyarország'', německy ''Ungarn'', latinsky ''Hungaria''), oficiálním názvem '''Uherské království''' ({{Vjazyce|hu}} ''Magyar Királyság [maďar kirájšág]'';Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, ''Magyar Királyság'' je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz [[Maďarské království]] se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. {{Vjazyce|la}} ''Regnum Hungariae''), byl historický mnohonárodnostní [[stát|státní útvar]] s [[Maďaři|maďarskou]] [[hegemonie|hegemonií]], rozkládající se od [[10. století]] do roku [[1918]] na pomezí střední a jihovýchodní [[Evropa|Evropy]], konkrétně na území dnešního [[Maďarsko|Maďarska]] a [[Slovensko|Slovenska]] a dále v částech dnešního [[Rumunsko|Rumunska]] ([[Banát]], [[Sedmihradsko]]), [[Rakousko|Rakouska]] ([[Burgenland]] a malé části [[Dolní Rakousy|Dolních Rakous]]),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce [[Wolfsthal]] a města [[Hainburg an der Donau]] – viz mapy [http://lazarus.elte.hu/hun/digkonyv/topo/200e/35-48.jpg 1] a [https://web.archive.org/web/20060527062829/http://www.noe.gv.at/service/bd/bd5/noegis/service/download/bezirke_einzeln/bruck_leitha.png 2] a [http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Aufnahmeblatt_4758-1_UNG_Theben,_Marchm%C3%BCndung.jpg 3], jakož i okrajové části území obcí [[Angern an der March]], [[Drösing]], [[Dürnkrut]], [[Engelhartstetten]], [[Jedenspeigen]], [[Marchegg]], [[Ringelsdorf-Niederabsdorf]], [[Weiden an der March]] [[Polsko|Polska]] (malé části [[Spiš]]e a [[Orava (region)|Oravy]] – dnes v [[Malopolské vojvodství|Malopolském vojvodství]]), [[Ukrajina|Ukrajiny]] ([[Podkarpatská Rus]]), [[Srbsko|Srbska]] ([[Banát]] a [[Bačka]] – dnes ve [[Vojvodina|Vojvodině]]), [[Chorvatsko|Chorvatska]] ([[Baranja]], [[Mezimuřská župa|Mezimuří]]) a [[Slovinsko|Slovinska]] ([[Zámuří]]). [76] => [77] => Hranice Uherska byly prakticky v celé délce přirozeně determinované: na severu, východě a jihovýchodě se jednalo o hlavní oblouk [[Karpaty|Karpat]], na jihu velké řeky ([[Dunaj]], [[Dráva]], případně [[Sáva]]), na západě východní úbočí [[Alpy|Alp]], na severozápadě řeka [[Morava (řeka)|Morava]]. Rozsah státu je tak dobře patrný i na čistě fyzické mapě. [78] => [79] => Království bylo ústřední částí celku '''[[Země Koruny svatoštěpánské|Zemí Koruny svatoštěpánské]]''' ({{Vjazyce|hu}} ''Szent István Koronájának Országai''; {{Vjazyce|hr}} ''Zemlje Krune svetog Stjepana''; {{Vjazyce|de}} ''Länder der heiligen ungarischen Stephanskrone''), k nimž náležely také různou měrou autonomní [[Chorvatské království|Chorvatské]] a [[Slavonské království|Slavonské]] království, [[Sedmihradské knížectví]] (v [[19. století]] plně integrováno do Uherska), město [[Rijeka]] (Fiume) a během [[středověk]]u i další oblasti. (Uhry byly často zaměňovány za celé soustátí.)Srov. situaci „České království x Země Koruny české“. V letech [[1526]]–[[1867]] bylo [[Korunní země (habsburská monarchie)|korunní zemí]] [[Habsburská monarchie|Habsburské říše]], poté do roku [[1918]] jedním ze dvou státních celků [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]]. [80] => [[Soubor:Physical map of the Kingdom of Hungary before 1919.jpg|náhled|vlevo|upright|Mapa Zalitavska (tj. Uherska včetně Chorvatska-Slavonska) před rokem 1919]] [81] => Hlavním městem byl od [[13. století]] [[Budín (Budapešť)|Budín]], předtím [[Ostřihom]] a [[Székesfehérvár|Stoličný Bělehrad]] (nyní Székesfehérvár). Po dobytí Budína Turky ([[1529]]) bylo sídelní město až téměř do konce [[18. století]] přeneseno do Prešpurku, dnešní [[Bratislava|Bratislavy]]. Po spojení Budína a [[Pešť|Pešti]] roku [[1873]] se hlavním městem Uher stala [[Budapešť]]. Jen na krátkou dobu během několika měsíců [[Maďarská revoluce 1848–1849|maďarské revoluce 1848–1849]] byl hlavním městem Debrecín. [82] => [83] => Geograficky se Uhry dělily na [84] => * [[Horní Uhry]] (''Felvidék'', zhruba dnešní Slovensko), [85] => * [[Dolní Uhry]] (''Alvidék'', zhruba dnešní Maďarsko a okrajové části Chorvatska, Srbska a Rumunska) a [86] => * [[Sedmihradsko]] (''Erdély'', v nitru nynějšího Rumunska). [87] => [88] => Horní a Dolní Uhry byly vymezeny jen vágně a neměly administrativní funkci, na rozdíl od Sedmihradska. Základními správními jednotkami Uherska byly od počátku [[župa|župy]], ve středověku doplněné o [[bánovina|bánoviny]] v okrajových oblastech na jihu. [89] => [90] => == Dějiny Uher == [91] => Vznik Uher je spojen s příchodem [[Maďaři|Maďarů]] do [[Panonie]] a Podunají. Kočovné kmeny přišly do této oblasti pod vedením [[Arpád]]a, kterého si sedm maďarských vojvodů v roce 890 zvolilo za svého panovníka. [92] => [93] => === Vznik Uher 896 až 1000 === [94] => {{Podrobně|Uherské knížectví}} [95] => [96] => ==== Vláda Arpáda ==== [97] => Maďarské kočovné kmeny nalezly v nových sídlech vyspělejší kulturu rolníků pod ochranou [[Velkomoravská říše|Velké Moravy]] a vedly výbojné války proti sousedům. V roce [[896]] se stal [[Arpád]] vládcem kmenů a pod Arpádovým velením snad v roce [[902]] nebo [[903]] porazily vojsko [[Velkomoravská říše|Velké Moravy]], v roce [[906]] byl poražen bavorskými vojsky a velkomoravským knížetem Mojmírem II. Posílení své pozice se Arpád dočkal díky [[Frankové|Frankům]], kteří pozvali na jednání a zabili maďarské velmože. Arpád vedl válku proti [[Bavorsko|Bavorům]], které v roce 907 [[bitva u Bratislavy|porazil u Brezalausburgu (dnešní Bratislava)]]. Protože se nezachovaly prameny o zapojení vojsk Velké Moravy, s datem [[907]] je již spojen rozpad [[Velkomoravská říše|Velké Moravy]] a slovanská knížata se podřizovala Maďarům v jejich výbojných bitvách. Maďaři se postupně usídlovali v [[Podunajská nížina|Podunajské nížině]] a přebírali kulturu a způsoby obdělávání půdy od vyspělejších slovanských sousedů. [98] => [99] => ==== Následovníci Arpádovi ==== [100] => Arpádovi následníci pokračovali ve výbojích, které směrem na západ zastavila až [[bitva na Lechu]] v roce [[955]]. Maďaři poté přecházeli k usedlému způsobu života a [[Arpádovci]] pomalu upevňovali po vzoru evropských mocností svou svrchovanou moc a pevně se ujali vlády. Přijali [[křesťanství]] za své náboženství a od dob prvního uherského krále [[Štěpán I. Svatý|sv. Štěpána]] ho také horlivě šířili po celé zemi. Původní převážně slovanské obyvatelstvo bylo nuceno asimilovat a přijmout nadvládu uherského krále. Jak na jihu v oblasti Blatnohradu a Panonie na západě, tak i na severu v oblasti Nitrianskeho knížectví převzali od místních obyvatel část zemědělství, řemesla a z počátku i způsob státní správy. [101] => [102] => === Uherské království 1000–1526 === [103] => {{Podrobně|Uherské království (1000–1526)}} [104] => [[Soubor:Istvan-ChroniconPictum.jpg|náhled|upright|vlevo|[[Štěpán I. Svatý]]]] [105] => Po smrti knížete [[Gejza (velkokníže)|Gejzy]] (972–997) nastoupil na uherský stolec princ Vajk, který potlačil veškeré pokusy o rozdělení země a pevně se chopil vlády. Přijal křest a již jako [[Štěpán I. Svatý|Štěpán I.]] se stal horlivým šiřitelem a zastáncem křesťanství. Díky tomu také získal r. [[1000]] královskou korunu a stal se prvním uherským králem. Rozšířil své území a již za jeho vlády se území dnešního [[Slovensko|Slovenska]] začleňovalo do uherského soustátí. Slovenští velmožové si zde mohli zachovat své državy a začali se podílet na politickém životě svatoštěpánské země. Za svůj přínos křesťanství byl později král Štěpán I. uctíván a svatořečen jako sv. Štěpán. Po jeho smrti se země ocitla v příbuzenských bojích o moc a na uherském trůně se vystřídala řada nepříliš schopných [[Arpádovci|Arpádovců]]. [106] => [107] => V r. 1077 nastoupil na uherský trůn král [[Svatý Ladislav|Ladislav I.]] ([[1077]]–[[1095]]), který potlačil své protivníky v soupeření o uherský trůn a chopil se pevně vlády. Stal se jedním z nejvýznamnějších panovníků raného [[středověk]]u. Sjednotil zemi, vymanil ji z německé závislosti a k Uhrám připojil část [[Sedmihradsko|Sedmihradska]], [[Slavonie|Slavonii]] a [[Chorvatsko]]. Vydal nové obchodní zákony a upravil trestní právo. Po jeho smrti se země opět dostala do vzájemných bojů o trůn. Až '''[[Béla III. Uherský|Béla III.]]''' ([[1172]]–[[1196]]) opět upevnil a rozšířil moc Uher. Vymanil zemi z [[Byzantská říše|byzantského]] vlivu, ovládl s konečnou platností Chorvatsko a [[Dalmácie|Dalmácii]], dobyl [[Halič]] a vytvořil dobře fungující královské úřady. [108] => [109] => Během [[12. století|12. stol.]] patřili [[Arpádovci]] k nejbohatším panovníkům v [[Evropa|Evropě]] díky těžbě drahých kovů, především zlata v [[Kremnica|Kremnici]]. Rovněž se zlepšilo zemědělství a řemesla. Velkou měrou se na tom podíleli němečtí kolonizátoři, které uherští panovníci zvali do Uher a Sedmihradska. Za [[Ondřej II. Uherský|Ondřeje II.]] ([[1205]]–[[1235]]) došlo k významnému majetkovému a politickému vymezení Ondřejovou [[Zlatá bula Ondřeje II.|Zlatou bulou]], kterou vydal r. [[1222]]. Byly zde především upřesněny majetkové poměry a práva [[šlechta|šlechty]], [[církev|církve]] a cizinců v zemi. V letech [[1240]]–42 čelily Uhry velkým drancujícím vpádům [[Tataři|Tatarů]], kteří zemi silně zpustošili. Ve [[13. století]] se v Uhrách začaly razit proslavené uherské zlaté dukáty ([[florény]]) a uherské groše. [[Béla IV.]] ([[1235]]–[[1270]]) se neúspěšně zapojil do bojů o [[Babenberkové|Babenberské]] dědictví proti českému králi [[Přemysl Otakar II.|Přemyslovi Otakaru II.]] R. 1260 byl Béla IV. poražen [[Bitva u Kressenbrunnu|v bitvě u Kressenbrunnu]] a ztratil tak [[Štýrsko]]. Uhersko Přemyslovi oplatilo porážku v r. [[1278]] [[bitva na Moravském poli|v bitvě na Moravském poli]], kde Uhři stáli po boku [[Rudolf I. Habsburský|Rudolfa Habsburského]]. [110] => [111] => [[Soubor:Crown, Sword and Globus Cruciger of Hungary2.jpg|náhled|upright|vlevo|[[Uherská koruna]] s ostatními klenoty]][[Soubor:Chronicon Pictum I Karoly Robert.jpg|náhled|upright=0.7|vpravo|[[Karel I. Robert|Karel I. Robert z Anjou]]]] [112] => Za posledního Arpádovce krále [[Ondřej III.|Ondřeje III.]] ([[1290]]–[[1301]]) došlo k politickému rozvratu v zemi. Ondřej III. čelil domácí opozici, která podporovala jako kandidata na uherský královský stolec [[Karel I. Robert|Karla Roberta z Anjou]], vnuka neapolského krále Karla II. a Marie, dcery uherského krále Štěpána V. a další rakouská strana v Uhrách zase podporovala [[Albrecht I. Habsburský|Albrechta Habsburského]], syna krále Rudolfa I. Habsburského. Ondřej zemřel v r. [[1301]] a jím vymírají i Arpádovci. Na uherský trůn se tak dostal snoubenec Ondřejovy dcery Alžběty [[Přemyslovci|Přemyslovec]] [[Václav III.]] ([[1301]]–[[1305]]), který v Uhrách vládl jako Ladislav V. Jeho vláda však nebyla stabilní a vysokou politiku v Uhrách vzhledem ke složité politické situaci a nízkému věku nezvládal. Po otcově smrti se v říjnu 1305 vzdal uherské koruny ve prospěch bratrance Oty. Při tažení do Polska byl pak r. [[1306]] Václav III. zavražděn v [[Olomouc]]i a tím vymřeli i Přemyslovci v Čechách. [113] => [114] => Na uvolněný uherský trůn se po dalších politických bojích krátce dostal vévoda [[Ota III. Dolnobavorský]] (1306–[[1308]]) a po něm již zmiňovaný [[Karel I. Robert|Karel Robert z Anjou]] (1308–[[1342]]). Ten se po delší době pevně chopil moci, omezil vliv magnátů, přinesl do země italsko-francouzské kulturní vlivy a uskutečnil řadu reforem. Mnohem slavnějším a významnějším se však stal jeho syn [[Ludvík I. Veliký]] z Anjou (1342–[[1382]]), důstojný protějšek [[Karel IV.|Karla IV.]] [[Lucemburkové|Lucemburského]]. Tito dva panovníci také spolu uzavřeli spojenectví, řadu výhodných smluv a vzájemně se podporovali. Ludvík I. v Uhrách potvrdil a upevnil práva [[šlechta|šlechty]], podporoval vzdělanost, r. [[1367]] založil univerzitu v [[Pécs]]i (Pětikostelí) a podrobil si [[Dalmácie|Dalmácii]], [[Valašsko (Rumunsko)|Valašsko]], [[Bosna (historická země)|Bosnu]], [[Srbsko]] a [[Bulharsko]]. R. [[1370]] získal i [[polsko]]u korunu. Uspořádal křížovou výpravu proti [[Litva|Litevcům]] a dobyl [[Červená Rus|Červenou Rus]], kterou proti nelibosti polské šlechty připojil k Uhrám. V r. [[1374]] zahájil tažení proti Turkům a porazil sultána [[Murad I.|Murada I]]. Uhersko za jeho vlády získalo status velmoci a prožívalo nebývalý rozkvět. [115] => [116] => Po jeho smrti byla zvolena uherskou královnou jeho dcera [[Marie Uherská]] ([[1382]]–[[1387]]), pozdější manželka [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského]] (1387–[[1437]]). Ten musel o uherskou korunu bojovat a čelil silné opozici, která ho dokonce v letech [[1401]]–[[1403]] opakovaně zajala. Jeho vláda v Uhrách se vyznačovala především bojem proti Turkům na jihu země a [[Husitství|husitům]] v Čechách. Právě proto také založil prestižní rytířský [[Dračí řád|řád Draka]], jímž vyznamenával své přívržence a bojovníky proti „nevěřícím“. R. [[1411]] získal Zikmund římskou korunu a r. [[1420]] se nechal v [[Praha|Praze]] korunovat za asistence jemu věrných českým králem. R. [[1433]] získal císařský titul a r. [[1436]] po [[bitva u Lipan|bitvě u Lipan]] i českou královskou korunu. Po krátké vládě Albrechta II. Habsburského (1437–[[1439]]) vládl zemi za nezletilého [[Ladislav Pohrobek|Ladislava Pohrobka]] (1439–[[1457]]) [[Vladislav III. Varnenčik]] ([[1440]]–[[1444]]), jenž ovšem nebyl uznán královnou Alžbětou a jejími přívrženci, kteří bránili nároky malého Ladislava Pohrobka. Vladislav III. padl v [[bitva u Varny|bitvě u Varny]] (1444) proti Turkům a uherští magnáti rozhodli, že vládu za nezletilého Ladislava bude vykonávat 7 hejtmanů a r. [[1446]] zvolili uherským správcem jednoho z nejmocnějších magnátů [[János Hunyadi|Jana Hunyadiho]], proslaveného v boji proti Turkům. [117] => [[Soubor:Hungary 1490.jpg|náhled|upright|vlevo|Uherské království ([[1490]])]] [118] => Po smrti Jana Hunyadiho nechal [[Ladislav Pohrobek]] popravit jeho prvorozeného syna Ladislava a druhorozeného [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]] vzal s sebou jako rukojmí do Prahy. Po Pohrobkově smrti se Matyáš Korvín ([[1458]]–[[1490]]) vrátil do Uher a hned r. 1458 byl zvolen uherským králem. Vypořádal se s opozicí v zemi, rozprášil bratříky v Horních Uhrách a pevně se chopil moci. Byl jedním z nejvýznamnějších uherských panovníků. Přivedl díky svému druhému sňatku s neapolskou princeznou Beatrix Aragonskou do země renesanční život a [[umění]]. Byl zastáncem vzdělání, kultury a provedl řadu reforem. Jeho vláda se vyznačovala snahou získat císařskou korunu. Vedl boje se střídavými úspěchy s českým králem [[Jiří z Poděbrad|Jiřím z Poděbrad]] a následně i s [[Vladislav Jagellonský|Vladislavem II. Jagelonským]], římským císařem [[Fridrich III. Habsburský|Fridrichem III.]] i Turky na jihu země. R. [[1469]] se nechal korunovat v Olomouci na českého krále. Připojil k Uhrám [[Morava|Moravu]], [[Slezsko]] a [[Lužice|Lužici]]. V roce [[1485]] porazil Matyáš i císaře Fridricha III., zmocnil se Dolních Rakous a svůj dvůr přesunul z Budína do Vídně. Na základě dřívějších dohod se po Korvínově smrti stal uherským králem [[Vladislav Jagellonský|Vladislav II. Jagellonský]] (1490–[[1516]]). [119] => [120] => Stejně jako v Čechách i zde čelil rostoucímu vlivu šlechtické opozice. Vladislav II. přesídlil z [[Praha|Prahy]] do Budína a uherská a česká koruna pak zůstaly spojeny v rámci [[personální unie]] až do r. [[1918]]. R. [[1514]] vypuklo v Uhrách tzv. [[Dóžovo povstání]], které bylo tvrdě potlačeno sedmihradským vévodou [[Jan Zápolský|Janem Zápolským]] a sněm pak přijal řadu zákonů proti poddaným. Nový panovník [[Ludvík Jagellonský]] (1516–[[1526]]) nebyl příliš schopným a silným a od počátku své vlády čelil turecké hrozbě i domácím magnátům. R. [[1521]] dobyl sultán [[Sulejman I.]] [[Bělehrad]] a další uherské državy na jihu země. Ludvík v reakci na postupující turecké nebezpečí svolal r. [[1526]] zemskou hotovost mezi Budín a Moháč (Mohács). Následná tragédie u Moháče měla pro Uhry a střední Evropu katastrofální následky. V [[bitva u Moháče|bitvě u Moháče]] bylo uherské vojsko katastrofálně poraženo; část velmožů na čele s Ludvíkem utonula při útěku v močálech. Turecká vojska se pak nezadržitelně valila do Evropy a Uhry byly bezprostředně konfrontovány s [[muslim]]ským světem. [121] => [122] => === Uhersko jako součást habsburské říše 1526–1918 === [123] => {{Podrobně|Královské Uhersko|Protihabsburská stavovská povstání v Uhrách}} [124] => [[Soubor:Kingdom of Hungary counties.svg|náhled|upright|[[Mapa]] historických [[župa|žup]] Uherska a [[Království chorvatsko-slavonské|Chorvatska-Slavonie]]]] [125] => Po [[bitva u Moháče|bitvě u Moháče]] (1526) vypukla občanská válka ([[1527]]–[[1538]]) mezi Habsburky ([[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandem I.]]) a sedmihradským vévodou [[Jan Zápolský|Janem Zápolským]]. [126] => [127] => V roce [[1541]] Uhersko ztratilo početná území: asi dvě třetiny dnešního Maďarska připadly [[Osmanská říše|Osmanské říši]], dosud [[autonomie|autonomní]] Sedmihradsko se osamostatnilo a stalo se [[vazal]]em Osmanské říše. Zbytek Uherska, tedy Slovensko, Burgenland a západní Maďarsko, pod názvem [[Královské Uhersko|Královské Uhry]] připadl Habsburkům. [128] => [129] => K opětovnému sjednocení Uherska (ale bez Sedmihradska) došlo v letech [[1699]] ([[Karlovický mír|Karlovickým mírem]]) a roku [[1718]] dobytím posledních území v jihovýchodním Maďarsku od Turků. Uherské království bylo spojeno personální unií s ostatními dědičnými habsburskými zeměmi. [130] => [131] => ==== Revoluce 1848–1849 ==== [132] => {{Podrobně|Maďarská revoluce 1848–1849}} [133] => [134] => ==== Vznik Rakousko-Uherska ==== [135] => [[Soubor:Wappen Ungarische Länder 1867 (Mittel).png|náhled|upright|vlevo|Velký [[Státní znak Maďarska|státní znak Uherska]] neboli Zalitavska]] [136] => [[Soubor:Austria hungary 1911.jpg|náhled|upright|Rozložení národů v Rakousku-Uhersku z Historického atlasu Williama R. Shepherda, 1911]] [137] => [[Soubor:Hungary-ethnic groups.jpg|náhled|upright|Rozložení národů v Zemích Svatoštěpánské (Uherské) koruny roku 1880]] [138] => [139] => Rakouská monarchie se pomalu začala stávat neudržitelnou ve stavu, v jakém byla. V březnu [[1848]] vypuklo v [[Budapešť|Budapešti]], pod vlivem únorové revoluce ve [[Francie|Francii]], povstání. Zde se poprvé objevil jasně formulovaný požadavek na vydání [[ústava|ústavy]]; vzhledem k tomu, že se revoluce rozšířila i do [[Vídeň|Vídně]] a dalších měst, byla vydána dubnová ústava, dále byla zrušena [[cenzura]], byl nucen odstoupit z politického výsluní [[Klemens Wenzel von Metternich|Metternich]] a byla provedena řada dalších ústupků. V květnu došlo k dalšímu povstání, během něj vláda zavedla všeobecné a tajné [[volební právo]], zrušila dubnovou ústavu a svolala ústavodárný sněm. Ten později zrušil [[poddanství]]. Provedené reformy však nebyly dostatečné a proto vypuklo v říjnu další povstání, během něhož byla vláda i ústavodárné shromáždění nucena opustit [[Vídeň]] a přesídlit na [[Morava|Moravu]], byla povolána armáda, která dobyla Vídeň. Dne [[2. prosinec|2. prosince]] [[1848]] byl donucen [[Ferdinand I. Dobrotivý|Ferdinand V.]] abdikovat. [140] => [141] => Abdikací [[Ferdinand I. Dobrotivý|Ferdinanda V.]] se stal novým císařem [[František Josef I.]], což situaci v zemi uklidnilo, roku [[1849]] byla vydána tzv. [[oktrojovaná ústava]]. Tato ústava byla zrušena k [[1. leden|1. lednu]] [[1852]]. Klíčovou postavou prvních let vlády Františka Josefa I. byl [[Alexander Bach]], po němž je toto období nazýváno [[Neoabsolutismus|Bachův absolutismus]]. Ten byl spojen s řadou reforem, které měly za cíl zmodernizovat habsburskou monarchii. Nejprve došlo k zrušení [[cech]]ovních omezení, což umožnilo rozvoj [[průmysl]]u. Tato změna vedla k zakládání tzv. živnostenských komor, které fungovaly na moderních principech. Rozvoj průmyslu však vyžadoval další změny a již v roce [[1856]] se ukázalo jako nezbytné změnit úvěrovou a finanční politiku, což vyvolalo vznik banky [[Creditanstalt]]. [142] => [143] => Vnitřní situace monarchie nebyla stabilizovaná a kromě finančních problémů se začínala výrazněji otvírat i [[národ]]nostní problematika, což vedlo císaře k vydání tzv. [[Říjnový diplom|říjnového diplomu]] ([[20. říjen|20. října]] [[1860]]), kde bylo přislíbeno řešení této problematiky novou ústavou. Ústava byla vydána v [[únor]]u [[1861]], ale nesplnila očekávání do ní vkládané a došlo k projevům nespokojenosti prakticky všech národností vyjma Němců. Na nejsilnější odpor narazila nová [[ústava]] v Uhersku, které požadovalo návrat ústavy z roku [[1848]]. [144] => [145] => Nakonec [[Maďaři]] prosadili dualistickou koncepci státu (často bývá užíván termín [[Rakousko-Uhersko]]), který dle [[prosincová ústava|ústavy]] z prosince [[1867]] měl společnou osobu panovníka, zahraniční politiku, armádu a finance (tzv. [[Rakousko-uherské vyrovnání]]). V dalších otázkách existovala značná suverenita těchto dvou národů. Každých deset let docházelo ke stanovení poměru financování společných výdajů, což vedlo k poměrně ostrým sporům. [146] => Zároveň bylo k Uhersku opětovně připojeno [[Sedmihradsko]], jehož instituce včetně [[zemský sněm|zemského sněmu]] byly k [[20. červen|20. červnu]] 1867 rozpuštěny. [147] => [148] => V důsledku porážky Rakouska-Uherska v [[První světová válka|I. světové válce]] se monarchie včetně Uherska rozpadla na mnoho nástupnických států, včetně [[Maďarsko|Maďarska]]. [149] => [150] => == Dějiny Maďarska 1918 až současnost == [151] => {{Podrobně|Dějiny Maďarska}} [152] => [153] => == Odkazy == [154] => [155] => === Poznámky === [156] => [157] => [158] => === Literatura === [159] => * {{Citace monografie | příjmení = Kontler | jméno = László | odkaz na autora = | titul = Dějiny Maďarska | vydání = 2 | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 613 | isbn = 978-80-7106-616-3}} [160] => * {{Citace monografie | příjmení = Pražák | jméno = Richard | odkaz na autora = Richard Pražák | titul = Dějiny Uher a Maďarska v datech | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 536 | isbn = 978-80-7277-391-6}} [161] => * {{Citace monografie | příjmení = Pražák | jméno = Richard | odkaz na autora = | titul = Maďarsko | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 141 | isbn = 80-7277-269-4}} [162] => * {{Citace monografie | příjmení = Zemek | jméno = Metoděj | odkaz na autora = Metoděj Zemek | titul = Moravsko-uherská hranice v 10. až 13. století | vydavatel = Musejní spolek Brno | místo = Brno | rok = 1972 | počet stran = 127}} [163] => [164] => === Související články === [165] => * [[Země Koruny svatoštěpánské|Zalitavsko]] [166] => * [[Maďarsko]] [167] => * [[Dějiny Maďarska]] [168] => * [[Státní znak Maďarska]] [169] => * [[Chronologie dějin Maďarů|Seznam významných událostí dějin Maďarska]] [170] => [171] => === Externí odkazy === [172] => * {{Commonscat}} [173] => * [http://www.uhersko.com Dějiny Uherska] [174] => * [[Alexej Leonidovič Petrov|PETROV, Alexej Leonidovič]]. [http://digitalna.kniznica.info/s/cs7RxFayKI ''Sborník Fr. Pestyho Helység névtara-Seznam osad v Uhrách z r. 1864-65, : jako pramen historicko-demografických údajů o slovenských a karpatoruských osadách.''] Praha : Česká akademie věd a umění, 1927. 174 s. - dostupné v [[Digitální knihovna Univerzitní knihovny v Bratislavě|Digitální knihovně UKB]] [175] => [176] => {{Dějiny Maďarska}} [177] => {{Země Rakouského císařství}} [178] => {{Korunní země Rakouska-Uherska}} [179] => {{Autoritní data}} [180] => [181] => {{Portály|Historie|Chorvatsko|Maďarsko|Novověk|Polsko}} [182] => {{Autoritní data}} [183] => [184] => {{Portály|Rakousko|Slovensko|Slovinsko|Srbsko|Středověk}} [185] => {{Autoritní data}} [186] => [187] => {{Portály|Ukrajina}} [188] => [189] => [[Kategorie:Uherské království| ]] [190] => [[Kategorie:Geografie Rakouska-Uherska]] [191] => [[Kategorie:Zaniklé státy Maďarska]] [192] => [[Kategorie:Dějiny Chorvatska]] [193] => [[Kategorie:Dějiny Rumunska]] [194] => [[Kategorie:Dějiny Srbska]] [195] => [[Kategorie:Království]] [196] => [[Kategorie:Zaniklé monarchie Evropy]] [197] => [[Kategorie:Zaniklé státy na území Slovenska]] [198] => [[Kategorie:Státy a území zaniklé roku 1918]] [199] => [[Kategorie:Vzniklo v 10. století]] [] => )
good wiki

Uhersko

Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království ( Magyar Királyság [maďar kirájšág]; Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous), Polska (malé části Spiše a Oravy - dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka - dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'1918','1867','1301','1946','Sedmihradsko','Maďaři','1848','1000','1526','Velkomoravská říše','Maďarsko','Rakousko-Uhersko'

1000

1301

1526

1848

1867

1918

1946

Maďaři

Maďarsko

Rakousko-Uhersko

Rakousko-Uhersko byla státní formace existující od roku 1867 do roku 1918, která vznikla po tzv.

Sedmihradsko