Array ( [0] => 15493260 [id] => 15493260 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Maďaři [uri] => Maďaři [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Neověřeno}} [1] => {{Infobox - etnická skupina [2] => | název = Maďaři
''Magyarok'' [3] => | obrázek = Famous Hungarians.jpg [4] => | popisek =
{{Malé|1. řada: [[Almoš]] • [[Štěpán I. Svatý|Štěpán I.]] • [[Matyáš Korvín]] • [[Gabriel Betlen]] • [[František II. Rákóczi]]
2. řada: [[János Bolyai]] • [[István Széchenyi]] • [[János Arany]] • [[Róza Laborfalvi]] • [[József Eötvös]]
3. řada: [[Loránd Eötvös]] • [[Vilma Hugonnai]] • [[Tivadar Kosztka Csontváry|Tivadar-K Csontváry]] • [[Béla Bartók]] • [[Miklós Horthy]]
4. řada: [[Zoltán Kodály]] • [[Emmuska Orczy]] • [[János Kádár]] • [[Zsa Zsa Gaborová]] • [[Péter Esterházy]]}}
[5] => | populace = cca 14-15 mil. [6] => | regiony = {{Vlajka a název|Maďarsko}} 9 979 000[http://portal.ksh.hu/pls/ksh/docs/hun/xstadat/xstadat_evkozi/e_wdsd001a.html Hungarian Central Statistical Office]. Retrieved 25 July 2010. [7] => | region1 = '''Maďarští sousedé''' [8] => | pop1 = cca '''2,2 mil.''' [9] => | ref1 = [10] => | region2 = {{Vlajka a název|Rumunsko}} [11] => | pop2 = 1 237 746 (2011) [12] => | ref2 = {{Ro}} [http://www.recensamantromania.ro/wp-content/uploads/2012/02/Comunicat_DATE_PROVIZORII_RPL_2011.pdf "Comunicat de presă privind rezultatele provizorii ale Recensământului Populaţiei şi Locuinţelor – 2011"] {{Wayback|url=http://www.recensamantromania.ro/wp-content/uploads/2012/02/Comunicat_DATE_PROVIZORII_RPL_2011.pdf |date=20190802060014 }}, at the 2011 Romanian census site; accessed February 11, 2012 [13] => | region3 = {{Vlajka a název|Slovensko}} [14] => | pop3 = 458 467 (2011) [15] => | ref3 = 2001 Slovakian Census [16] => | region4 = {{Vlajka a název|Srbsko}} [17] => | pop4 = 253 899 (2011) [18] => | ref4 = 2011 Serbian Census [19] => | region5 = {{Vlajka a název|Ukrajina}} [20] => | pop5 = 156 566 (2001) [21] => | ref5 = {{Citace elektronického periodika |titul=National composition of population |url=http://www.ukrcensus.gov.ua/eng/results/general/nationality/ |datum přístupu=28-02-2013 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070706000000/http://www.ukrcensus.gov.ua/eng/results/general/nationality/ |datum archivace=06-07-2007 |nedostupné=ano }} [22] => | region6 = {{Vlajka a název|Rakousko}} [23] => | pop6 = 40 583 (2001) [24] => | ref6 = {{Citace elektronického periodika |titul=2001 Austrian census |url=http://www.statistik.at/gz/umgangssprache1.pdf |datum přístupu=12-05-2005 |url archivu=https://web.archive.org/web/20050512113957/http://www.statistik.at/gz/umgangssprache1.pdf |datum archivace=12-05-2005 |nedostupné=ano }} [25] => | region7 = {{Vlajka a název|Chorvatsko}} [26] => | pop7 = 16 595 (2001) [27] => | ref7 = {{Citace elektronického periodika |titul=Položaj Nacionalnih Manjina U Republici Hrvatskoj – Zakonodavstvo I Praska |url=http://www.human-rights.hr/dokumenti/polozajnm.htm |datum přístupu=28-02-2013 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070516060653/http://www.human-rights.hr/dokumenti/polozajnm.htm |datum archivace=16-05-2007 |nedostupné=ano }} [28] => | region8 = {{Vlajka a název|Slovinsko}} [29] => | pop8 = 6 243 (2002) [30] => | ref8 = {{Citace elektronického periodika |titul=Slovenia |url=http://ec.europa.eu/education/policies/lang/languages/langmin/euromosaic/slov_en.pdf |datum přístupu=28-02-2013 |url archivu=https://web.archive.org/web/20060919155409/http://www.ec.europa.eu/education/policies/lang/languages/langmin/euromosaic/slov_en.pdf |datum archivace=19-09-2006 |nedostupné=ano }} [31] => | region9 = '''Zbytek [[Evropa|Evropy]]''' [32] => | pop9 = c. '''0,3-0,5 mil.''' [33] => | ref9 = [34] => | region10 = {{Vlajka a název|Německo}} [35] => | pop10 = 120 000 (2004) [36] => | ref10 = {{Citace elektronického periodika |titul=''Bund Ungarischer Organisationen in Deutschland'' |url=http://www.buod.de/D/kere-d.htm |datum přístupu=28-02-2013 |url archivu=https://web.archive.org/web/20060206070654/http://www.buod.de/D/kere-d.htm |datum archivace=06-02-2006 |nedostupné=ano }} [37] => | region11 = {{Vlajka a název|Francie}} [38] => | pop11 = 100 000 až 200 000 (2004) [39] => | ref11 = [40] => | region12 = {{Vlajka a název|Spojené království}} [41] => | pop12 = 80 135 (2001) [42] => | ref12 = [43] => | region13 = {{Vlajka a název|Švédsko}} [44] => | pop13 = 40 000-70 000 [45] => | ref13 = [46] => | region14 = {{Vlajka a název|Česko}} [47] => | pop14 = 14 672 (2001) [48] => | ref14 = {{Citace elektronického periodika |titul=Národnost ve sčítání lidu v českých zemích |url=http://www.cvvm.cas.cz/upl/nase_spolecnost/100023s_Samanova-narodnost.pdf |datum přístupu=13-06-2006 |url archivu=https://web.archive.org/web/20060613165802/http://www.cvvm.cas.cz/upl/nase_spolecnost/100023s_Samanova-narodnost.pdf |datum archivace=13-06-2006 |nedostupné=ano }} [49] => | region15 = {{Vlajka a název|Irsko}} [50] => | pop15 = 8 034 (2011) [51] => | ref15 = {{Cite web | url=http://www.cso.ie/en/media/csoie/census/documents/census2011profile6/Profile%206%20Migration%20and%20Diversity%20Commentary.pdf | title=CSO Emigration | publisher=Census Office Ireland | accessdate=January 29, 2013}} [52] => | region16 = {{Vlajka a název|Turecko}} [53] => | pop16 = 6 800 (2001) [54] => | ref16 = [55] => | region17 = {{Vlajka a název|Rusko}} [56] => | pop17 = 3 768 (2002) [57] => | ref17 = {{Citace elektronického periodika |titul=Russia Report to COE |url=http://www.coe.int/t/e/human_rights/minorities/2._FRAMEWORK_CONVENTION_(MONITORING)/2._Monitoring_mechanism/3._State_Reports_and_UNMIK_Kosovo_Report/2._Second_cycle/PDF_2nd_SR_RussianFederation_en.pdf |datum přístupu=28-10-2008 |url archivu=https://web.archive.org/web/20081028221302/http://www.coe.int/t/e/human_rights/minorities/2._FRAMEWORK_CONVENTION_(MONITORING)/2._Monitoring_mechanism/3._State_Reports_and_UNMIK_Kosovo_Report/2._Second_cycle/PDF_2nd_SR_RussianFederation_en.pdf |datum archivace=28-10-2008 |nedostupné=ano }} [58] => | region18 = {{Vlajka a název|Severní Makedonie}} [59] => | pop18 = 2 003 (2002) [60] => | ref18 = {{Citace elektronického periodika |titul=Republic of Macedonia – State Statistical Office |url=http://www.stat.gov.mk/english/glavna_eng.asp?br=18 |datum přístupu=2013-02-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20040621055714/http://www.stat.gov.mk/english/glavna_eng.asp?br=18 |datum archivace=2004-06-21 |nedostupné=ano }} [61] => | region19 = '''[[Severní Amerika]]''' [62] => | pop19 = c. '''2 million''' [63] => | ref19 = [64] => | region20 = {{Vlajka a název|USA}} [65] => | pop20 = 1 563 081 (2006) [66] => | ref20 = {{Citace elektronického periodika |titul={{!}} 547;&-ds_name = ACS_2006_EST_G00_&-TABLE_NAMEX=&-ci_type=A&-mt_name=ACS_2006_EST_G2000_B04003&-CONTEXT=dt&-tree_id=4001&-all_geo_types=N&-redoLog=true&-geo_id=01000US&-search_results=01000US&-format=&-_lang=en 2006 community survey |url=http://factfinder.census.gov/servlet/DTTable?_bm=y&-state=dt&-context=dt&-reg=DEC_2000_SF4_U_PCT001:001 |datum přístupu=2013-02-28 |url archivu=https://archive.today/20200212033636/http://factfinder.census.gov/servlet/DTTable?_bm=y&-state=dt&-context=dt&-reg=DEC_2000_SF4_U_PCT001:001 |datum archivace=2020-02-12 |nedostupné=ano }} [67] => | region21 = {{Vlajka a název|Portoriko}} [68] => | pop21 = 1 050 [69] => | region22 = {{Vlajka a název|Kanada}} [70] => | pop22 = 315 510 (2006) [71] => | ref22 = {{Citace elektronického periodika |titul=The 2006 census |url=http://www12.statcan.ca/english/census06/data/topics/RetrieveProductTable.cfm?ALEVEL=3&APATH=3&CATNO=&DETAIL=0&DIM=&DS=99&FL=0&FREE=0&GAL=0&GC=99&GK=NA&GRP=1&IPS=&METH=0&ORDER=1&PID=92333&PTYPE=88971&RL=0&S=1&ShowAll=No&StartRow=1&SUB=801&Temporal=2006&Theme=80&VID=0&VNAMEE=&VNAMEF= |datum přístupu=2013-02-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20181225044404/https://www12.statcan.gc.ca/english/census06/data/topics/RetrieveProductTable.cfm?ALEVEL=3&APATH=3&CATNO=&DETAIL=0&DIM=&DS=99&FL=0&FREE=0&GAL=0&GC=99&GK=NA&GRP=1&IPS=&METH=0&ORDER=1&PID=92333&PTYPE=88971&RL=0&S=1&ShowAll=No&StartRow=1&SUB=801&Temporal=2006&Theme=80&VID=0&VNAMEE=&VNAMEF=%20 |datum archivace=2018-12-25 |nedostupné=ano }} [72] => | region23 = '''[[Jižní Amerika]]''' [73] => | pop23 = '''0,2–1 mil.''' [74] => | ref23 = [75] => | region24 = {{Vlajka a název|Brazílie}} [76] => | pop24 = 80 000 [77] => | ref24 = {{Citace elektronického periodika |titul=Revista Época Edição 214 24 June 2002 |url=http://epoca.globo.com/edic/214/soci1a.htm |datum přístupu=28-02-2013 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130703152615/http://epoca.globo.com/edic/214/soci1a.htm |datum archivace=03-07-2013 |nedostupné=ano }} [78] => | region25 = {{Vlajka a název|Argentina}} [79] => | pop25 = 40 000-50 000 [80] => | ref25 = {{Citace elektronického periodika |titul=Hungarian Embassy in Buenos Aires 20 June 2009 |url=http://www.mfa.gov.hu/kulkepviselet/AR/es/ar_magyaro_a_vilagban/ar_moavilagban_arg.htm |datum přístupu=2013-02-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090201090057/http://www.mfa.gov.hu/kulkepviselet/AR/es/ar_magyaro_a_vilagban/ar_moavilagban_arg.htm |datum archivace=2009-02-01 |nedostupné=ano }} [81] => | region26 = {{Vlajka a název|Chile}} [82] => | pop26 = 40 000 [83] => | ref26 = [84] => | jazyky = [[Maďarština]] [85] => | náboženství = 54,5% [[Římskokatolická církev]] • 19,4% Protestantská církev • 1 až 2% [[Judaismus]] • 25,4% Bez vyznání [86] => | příbuzní = [[Estonci]], [[Finové]] [87] => | poznámky = [88] => }} [89] => '''Maďaři''' ({{Vjazyce2|hu|'''magyarok'''}}, vysl. [maďarok]; dříve '''Uhři''') jsou od roku [[896]] státotvorným národem žíjícím ve [[Střední Evropa|střední Evropě]], který je zároveň nejpočetnějším skupinou patřící k [[Ugrofinské národy|ugrofinským národům]]. Hovoří [[Maďarština|maďarštinou]], jazykem náležícím spolu s estonštinou a finštinou k [[Uralské jazyky|uralské jazykové rodině]] (nepatří do rodiny [[Indoevropské jazyky|indoevropských jazyků]]). [90] => [91] => == Historie == [92] => Do [[Evropa|Evropy]] přišli Maďaři pod vedením vůdce [[Arpád]]a v roce [[895]] a usadili se v [[Velká dunajská nížina|Uherských nížinách]], kde roku [[1000]] založil [[Štěpán I. Svatý|Štěpán I. Uherský]] samostatný stát [[Uhersko|Uherské království]], které bylo od počátku multinárodní (žili zde např. [[Chorvati]], [[Kumáni]] a [[Jasové]] (od 13. století), [[Srbové]], [[Karpatští Němci|Němci]] (od 12. století) [[Polovci]], [[Slováci]], [[Avaři]]). V rumunské [[Sedmihradsko|Transylvánii]] sídlili pomaďarštění [[Sikulové (Transylvánie)|Sikulové]], kteří byli pověřeni ostrahou uherských hranic."[http://www.navychod.cz/articles.php?id=32178e7e-8e7b-11df-aa30-00304830bcc4 Sedmihradsko – pestrá paleta etnik ] {{Wayback|url=http://www.navychod.cz/articles.php?id=32178e7e-8e7b-11df-aa30-00304830bcc4 |date=20150722183302 }}". Navýchod. 5/2002. [93] => [94] => [[Uhersko]] se až do roku 1918 rozkládalo na dnešním území: [95] => [96] => * [[Maďarsko|Maďarska]] [97] => * [[Slovensko|Slovenska]] (viz [[Maďarská menšina na Slovensku]]) [98] => * [[Rakousko|rakouské]] spolkové země [[Burgenland]] [99] => * [[Ukrajina|ukrajinské]] [[Zakarpatská oblast|Zakarpatské oblasti]] [100] => * [[Chorvatsko|chorvatské]] [[Slavonie]] a [[Baranja|Baranji]] [101] => * [[Slovinsko|slovinské]] oblasti [[Zámuří]] [102] => * [[Srbsko|srbské]] [[Vojvodina|Vojvodiny]] [103] => * [[Rumunsko|Rumunska]] (především [[Sedmihradsko|Sedmihradska]], viz [[Sikulsko]]) [104] => * [[Polsko|Polska]] [105] => [106] => == Původ == [107] => Podle většinového názoru odborníků se ugrofinské národy usadily mezi 6. a 4. tisíciletím př. n. l. v okolí [[Ural]]u, především na jeho východní straně, a řeky [[Ob]].Holger Fischer: ''Eine kleine Geschichte Ungarns.'' Edition Suhrkamp, 1999, str. 19 Archeologické nálezy v této oblasti naznačují, že [[Uralci]] ve 4. tisíciletí žili převážně na východních svazích centrální a jižní části tohoto horského masivu. Jednotlivé skupiny se mezi lety 4000 a 3000 př. n. l. vydávaly východním a západním směrem. Ugrická větev ugrofinské jazykové rodiny zahrnuje vedle maďarštiny i jazyky dvou ugrofinských národů: [[Chantové|Chantů]] (''Ostjaků'') a [[Mansijci|Mansijců]] (''Wogulů''). [108] => [109] => == Původ jména == [110] => Pojmenování ''magyar'' – znamenající maďarský, maďarština nebo Maďar – podle středověké legendy pochází od praotce [[Hunor a Magor|Magora]], bratra Hunora, praotce [[Hunové|Hunů]]. Odkaz na příbuzenství s Huny, kteří ovládli podkarpatskou oblast v 5. století, měl opodstatnit historický nárok Maďarů na vládu nad tímto územím.Kontler (2011), str. 26. [111] => [112] => Podle [[Lingvistika|lingvistů]] předci dnešních Maďarů takto sami sebe označovali jako ''ty, kteří mluví''. ''Magyar'' v sobě obsahuje ugrofinské ''mon'' (mluvit, maď. ''mond'') a ''er'' (muž). Toto označení pak v různých podobách přešlo i do některých jiných jazyků, včetně [[Čeština|češtiny]]. Většina evropských jazyků však převzala jméno z označení ''ungri'' ([[Latina|latinsky]] ''Hungari''). Předci Maďarů, žijící na dolním [[Don]]u, se v 6. století přidali ke kmenovému svazu [[Onogurové|Onogurů]] (znamená ''deset národů'') a stali se součástí [[Turkické národy|turkické]] říše. V nejstarších západních písemných záznamech jsou obyvatelé této říše zmiňováni jako ''turci'' nebo ''ungri'' (podle Onogurů). První písemná zpráva, v níž se označení ''ungri'' prokazatelně vztahuje k Maďarům, pochází z roku [[834]] z [[Byzantská říše|Byzance]].Kontler (2011), str. 31. [113] => [114] => Čeština rozlišuje označení ''maďarský'' a ''Maďarsko'' na jedné straně a ''uherský'' a ''Uhersko'' (z latinského ''hungaricus'' a ''Hungaria'') na straně druhé. První se vztahuje k etniku hovořícímu maďarsky a státnímu útvaru, který vznikl v roce 1918 po rozpadu mnohonárodnostního Uherského království. Pojem ''uherský'' se tedy používá především v historickém kontextu, neboť se vztahuje k zaniklému státnímu útvaru. Podobné významové rozlišení má pouze [[slovenština]], [[slovinština]], [[chorvatština]] a [[srbština]]. Maďarština (a ani angličtina, francouzština, němčina, polština či ruština) tyto významy nerozlišuje. ''Magyar'' znamená jak maďarský, tak uherský. Stejně tak ''Magyarország'' označuje současné Maďarsko i historické Uhersko. Jedno označení pro oba významy má také většina evropských i dalších jazyků. [115] => [116] => == Geny == [117] => Testy haploskupin chromozómu Y lidské DNA prokázaly, že asi 29,5 % mužské populace Maďarů je nositelem haploskupiny R1a, která je hojná mezi [[Slované|Slovany]]. 18,5 % maďarských mužů je nositelem haploskupiny R1b, rozšířené hlavně na západě Evropy. Haploskupinu N1c1, jež se četně nachází mezi ugrofinskými národy, najdeme u zhruba 0,5 % mužské populace Maďarska.http://www.eupedia.com/europe/european_y-dna_haplogroups.shtml Mongoloidní (tj. východoeuroasijské) genetické znaky tvoří u dnešních Maďarů jen 5 %.http://studentorgs.utexas.edu/husa/origins/matsumoto.lecture.html resp. 1,7 %B. A. Malyarchuk, M. A. Perkova, and M. V. Derenko. On the Origin of Mongoloid Component in the Mitochondrial Gene Pool of Slavs. in: Russian Journal of Genetics, 2008, 44/3, přičemž zbylá procenta jsou shodná s ostatním evropským obyvatelstvem. [118] => [119] => == Počet == [120] => Počet Maďarů se stanovuje na 14,5 miliónů, ale v [[Maďarsko|Maďarsku]] samotném jich žije pouze 9,9 miliónů. Čtvrtina všech Maďarů žije v okolních státech, kde na četných územích tvoří většinu obyvatel. Zbytek (zhruba pětina z celkového počtu) žije na území [[západní Evropa|západní Evropy]], v [[Spojené státy americké|USA]] a jinde ve světě. [121] => [122] => === Maďaři na Slovensku === [123] => {{Podrobně|Maďarská menšina na Slovensku}} [124] => [125] => Na území Slovenska žije podle sčítání obyvatelstva z roku 2011 8,5 % obyvatel maďarské národnosti.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://portal.statistics.sk/files/tab.11.pdf |datum přístupu=2015-09-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120417151247/http://portal.statistics.sk/files/tab.11.pdf |datum archivace=2012-04-17 |nedostupné=ano }} Žijí převážně v jižní oblasti země u hranic s Maďarskem. Nejvíce Maďarů žije v okresech [[Okres Dunajská Streda|Dunajská Streda]] (cca 83 %) a [[Okres Komárno|Komárno]] (cca 64 %). Město [[Komárno]] je i kulturním centrem maďarské menšiny na území Slovenska. Sídlí tu maďarské divadlo a maďarská univerzita. Spousta Maďarů žije i v jižních částech okresů [[Okres Nové Zámky|Nové Zámky]] (hl. [[Štúrovo]]), [[Okres Levice|Levice]], [[Okres Galanta|Galanta]], [[Okres Šaľa|Šaľa]], [[Okres Rimavská Sobota|Rimavská Sobota]], [[Okres Lučenec|Lučenec]], [[Okres Veľký Krtíš|Veľký Krtíš]], [[Okres Revúca|Revúca]], [[Okres Rožňava|Rožňava]], [[Okres Košice-okolí|Košice-okolí]] a [[Okres Trebišov|Trebišov]]. Velmi malé skupiny Maďarů žiji i v Košicích (4 750 obyvatel z celkového počtu cca 240 000), Bratislavě a v okolí Nitry. Maďaři na Slovensku jsou převážně [[Římskokatolická církev na Slovensku|katolíci]] (asi dvě třetiny), zbytek převážně [[Kalvinismus|kalvinisté]]. Malé skupiny tvoří i [[Slovenská řeckokatolická církev|řeckokatolíci]] a [[Evangelická církev augsburského vyznání|evangelíci]] (luteráni). [126] => [127] => Slovenští Maďaři mají vlastní politické strany ([[Strana maďarskej komunity – Magyar Közösség Pártja]] a [[MOST-HÍD]]), periodika, divadla, média atd. (např. [[Új Szó]]). [128] => [129] => === Maďaři v Rumunsku === [130] => Západní části Rumunska byly kdysi součástí Uherska. Jde zejména o '''[[Sedmihradsko]]''' a část '''Banátu'''. Právě v těchto oblastech žije nejpočetnější maďarská menšina v Evropě. [131] => [132] => Většina Maďarů v Rumunsku jsou převážně [[římskokatolická církev|římští katolíci]] (okolo 50%), ale početně jsou zastoupeni i příslušníci reformované církve (kolem 37%). Zbytek tvoří luteráni a [[Řeckokatolická církev|řečtí katolíci]], případně [[pravoslaví|pravoslavní]] a příslušníci menších protestantských církví ([[Baptismus|baptisté]], dále unitáři apod.). [133] => [134] => Nejvíce Maďarů žije na území žup [[Harghita (župa)|Harghita]] (až 84,6%), [[Covasna (župa)|Covasna]] (až 75,2%) a [[Mureș (župa)|Mureș]] (okolo 44,1%) ve středním Sedmihradsku. Mnoho Maďarů žije i v župách [[Bihor (župa)|Bihor]], [[Temešvár]], [[Kluž]], [[Satu Mare]]. Kulturním centrem Maďarů je na rumunském území [[Kluž]] (Cluj). [135] => [136] => Maďary lze v Rumunsku rozdělit na tři skupiny: [137] => * [[Sikulové (Transylvánie)|Sikulové]] (Székelyek) v Sedmihradsku [138] => * [[Csángó]] (Csángók) – v Moldavsku [139] => * ostatní: žijí zejména při hranicích s Maďarskem v župách Satu Mare, Bihar, Arad a Timešvár. Jsou převážně reformování ([[Kalvinismus|kalvinisté]]), částečně i římští katolíci, hl. v župách Timešvár a [[Arad (župa)|Arad]]. Žijí i v [[Maramureš (župa)|župě Maramureš]] na severozápadě Rumunska. [140] => [141] => === Maďaři na Ukrajině === [142] => {{Podrobně|Maďaři na Ukrajině}} [143] => Maďaři na [[Ukrajina|Ukrajině]] tvoří kompaktní osídlení v [[Zakarpatská oblast|Zakarpatské oblasti]] u hranic s [[Maďarsko|Maďarskem]], která byla v minulosti součástí [[Uhersko|Uherského království]]. Podle [[sčítání lidu na Ukrajině (2001)|sčítání lidu]] v roce 2001 žilo na území [[Ukrajina|Ukrajiny]] 156 600 Maďarů. [144] => [145] => == Významní Maďaři == [146] => [[Soubor:Trachten-Kabinett von Siebenbürgen - Gabriel Bethlen.jpg|náhled|[[Gabriel Betlen]], kníže [[Sedmihradsko|Sedmihradska]] a jeden z vůdců protihabsburského povstání]] [147] => [[Soubor:St. Stephen, Esztergom.jpg|náhled|[[Štěpán I. Svatý|Štěpán I. Uherský]]]] [148] => [[Soubor:Bartók Béla 1927.jpg|náhled|[[Béla Bartók]]]] [149] => Z Maďarska pocházela řada vědeckých osobností, například vynálezce holografie a nositel Nobelovy ceny za fyziku [[Dennis Gabor]]. Známým fyzikem byl též [[Loránd Eötvös]]. [[Leó Szilárd]] byl jednou z klíčových postav [[Projekt Manhattan|Projektu Manhattan]], stejně jako [[Edward Teller]] a [[John von Neumann]], rodáci z Budapešti. Tam se narodil i nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1963 [[Eugene Paul Wigner]] či odborník na aerodynamiku [[Theodore von Kármán]]. [150] => [151] => Silná byla vždy maďarská matematická škola, k nejznámějším matematikům patří [[János Bolyai]], [[George Pólya]], [[Farkas Bolyai]], [[Rudolf Emil Kálmán]], [[Peter Lax]], [[Pál Erdős]], [[Frigyes Riesz]], [[László Lovász]] či tvůrce programovacího jazyka BASIC [[John George Kemeny]]. [152] => [153] => Nobelovu cenu za chemii získali [[Richard Adolf Zsigmondy]], [[George de Hevesy]] a [[George A. Olah]], za fyziologii objevitel vitamínu C [[Albert Szent-Györgyi]], [[Robert Bárány]] a [[Georg von Békésy]]. K osobnostem patří vynálezce hlavolamů [[Ernő Rubik]], vynálezce kuličkového pera [[László Bíró]] či porodník [[Ignác Filip Semmelweis]]. V Maďarsku se narodil i izraelský nositel Nobelovy ceny za chemii [[Avram Herško]]. [154] => [155] => V sociálních vědách se prosadil marxistický filozof [[György Lukács]] či filozof vědy [[Imre Lakatos]]. Také sociolog [[Karl Mannheim]] se narodil v Budapešti. [[Karl Polanyi]] napsal dílo ''Velká transformace'', výklad vzniku kapitalismu. Jeho bratr [[Michael Polanyi]] proslul kritikou pozitivismu. Představiteli psychoanalýzy byli [[Melanie Kleinová]] a [[Sándor Ferenczi]]. Myslitelem a kritikem komunismu byl [[Arthur Koestler]]. Věhlas získal též filolog a orientalista [[Sándor Kőrösi Csoma]]. Také britský archeolog [[Aurel Stein]] se narodil v Maďarsku. [156] => [157] => Maďaři jsou hrdí i na svou hudební tradici. Skladatelé [[Ferenc Liszt|Franz Liszt]] a [[Béla Bartók]] jsou uznávanými klasiky vážné hudby. V tomto žánru dosáhli uznání i [[Zoltán Kodály]], [[Ernő Dohnányi]], [[Ferenc Erkel]], [[György Kurtág]], [[Miklós Rózsa]] či [[György Ligeti]]. Králem světové operety se stal [[Franz Lehár]]. Mezi interprety vynikli houslisté [[Joseph Joachim]] a [[Leopold Auer]]. Mezi dirigenty [[Georg Solti]], [[Arthur Nikisch]], [[George Szell]] a [[Eugene Ormandy]]. [158] => [159] => Ve výtvarném umění lze jmenovat malíře a člena Bauhausu [[László Moholy-Nagy]]e, představitele hyperrealismu [[István Sándorfi|Istvána Sándorfiho]] a představitele op-artu [[Victor Vasarely|Victora Vasarelyho]]. Podobně proslulí jsou fotografové [[André Kertész]], [[Robert Capa]] a [[Brassaï]] (původním jménem Gyula Halász). Představitelem modernismu v architektuře je [[Marcel Breuer]]. [160] => [161] => Spisovatel [[Imre Kertész]] získal roku 2002 Nobelovu cenu za literaturu. Roli národního básníka sehrává [[Sándor Petőfi]]. Hranici rodné země překročil též věhlas autorů jako [[Mikuláš Zrinský]], [[Endre Ady]], [[Attila József]], [[Mihály Babits]], [[János Arany]], [[Mihály Vörösmarty]], [[Géza Gárdonyi]], [[Mór Jókai]], [[Sándor Márai]], [[Ferenc Molnár]], [[Péter Esterházy]], [[Valentín Balaša]], [[Dezső Kosztolányi]], [[George Tabori]] či [[Magda Szabóová]]. Z žijících autorů lze jmenovat [[Péter Nádas|Pétera Nádase]]. V oblasti populární literatury se prosadila autorka série o detektivovi Červeném bedrníkovi [[Emmuska Orczy]]. V Maďarsku se narodila rovněž švýcarská spisovatelka [[Agota Kristofová]], tvůrce populárního Bambiho spisovatel [[Felix Salten]] či humorista [[Ephraim Kishon]]. [162] => [163] => Nejúspěšnějšími maďarskými filmovými režiséry jsou [[István Szabó]], [[Miklós Jancsó]] a [[Béla Tarr]]. [[Michael Curtiz]] se prosadil v Hollywoodu, natočil kupříkladu romantickou klasiku ''Casablanca''. [[Alexander Korda]] byl zakladatelem britského filmového průmyslu. Z herců se v Hollywoodu prosadili [[Peter Lorre]], [[Paul Lukas]] či herečka a skandalistka [[Zsa Zsa Gaborová]]. Hvězdou hororových filmů se stal [[Béla Lugosi]]. [[Ilona Staller]] známá jako Cicciolina byla jednou z prvních pornohvězd. [[Harry Houdini]] patří k symbolům kouzelnické profese. V modelingu se prosadila [[Barbara Palvinová]]. [164] => [165] => Investor a filantrop [[George Soros]] pochází rovněž z Maďarska. [[Andrew Grove]] (rodným jménem András István Gróf) byl významnou postavou Silicon Valley, která se podílela na vzestupu firem ''Intel'' a ''Apple'', [[Charles Simonyi]] zase Microsoftu. [166] => [167] => Maďaři ctí i řadu politických osobností. Hrdiny revoluce z roku 1848 byli [[Lajos Kossuth]] a [[István Széchenyi]], té z roku 1956 [[Imre Nagy]]. Podobnou roli jako v Česku Karel IV. sehrává v Maďarsku [[Štěpán I. Svatý]]. Legendami je opředen život hraběnky [[Alžběta Báthoryová|Alžběty Báthoryové]]. [168] => [169] => [[Tibor Sekelj]] se proslavil jako cestovatel, světoobčan a esperantista. [[Bertalan Farkas]] byl prvním maďarským kosmonautem. Maďarským rodákem je též americký tiskový magnát [[Joseph Pulitzer]] či zakladatel sionismu [[Theodor Herzl]]. [170] => [171] => Ve sportu se Maďaři prosazují například v plavání. Pět olympijských medailí má plavkyně [[Krisztina Egerszegiová]], čtyři plavec [[Tamás Darnyi]]. Už vůbec první plaveckou medaili na olympijských hrách ostatně získal Maďar: [[Alfréd Hajós]]. [172] => [173] => Proslulá je rovněž maďarská šermířská škola: [[Aladár Gerevich]] má sedm zlatých medailí z olympiád, [[Pál Kovács]] šest. Gymnastka [[Ágnes Keletiová]] pět, boxer [[László Papp]] tři. Mistrem světa v závodech silničních motocyklů se stal [[Gábor Talmácsi]]. [174] => [175] => V 50. letech 20. století měli Maďaři silnou generaci fotbalistů. Jejich národní tým nebyl tehdy poražen 4 roky. Jeho páteř tvořili [[Ferenc Puskás]], [[Sándor Kocsis]], [[Zoltán Czibor]], [[Gyula Grosics]], [[Nándor Hidegkuti]] či [[József Bozsik]]. [176] => [177] => Známí jsou i někteří maďarští šachisté, zejména [[Péter Lékó]], [[Arpad Elo]], [[Andor Lilienthal]] a [[Judit Polgárová]]. [178] => [179] => === Další osobnosti === [180] => * [[Arpád]] [181] => * [[Béla IV.]] [182] => * [[János Hunyadi]] [183] => * [[Matyáš Korvín]] [184] => * [[Helena Zrínská]] [185] => * [[Jiří Dóža]] [186] => * [[František II. Rákóczi]] [187] => * [[Lajos Batthyány]] [188] => * [[Ferenc Deák]] [189] => * [[Lujza Blaha]] [190] => [191] => === 2000 magyar === [192] => V roce 1999 proběhla v Maďarsku anketa 2000 magyar (obdoba soutěže [[Největší Čech]] v [[Česko|ČR]]), hlasovalo se ve dvou kategoriích – historické (již zemřelí) a současné (žijící). [193] => [194] => {| style="background-color: transparent; width: 50%" [195] => | width="20%" align="left" valign="top" | [196] => '''Historická kategorie:''' [197] => # [[Štěpán I. Svatý|Štěpán I. Uherský]] [198] => # [[István Széchenyi]] [199] => # [[János Kádár]] [200] => # [[Arpád]] [201] => # [[Matyáš Korvín]] [202] => # [[Ignác Filip Semmelweis|Ignác Semmelweis]] [203] => # [[Albert Szent-Györgyi]] [204] => # [[Endre Ady]] [205] => # [[János Arany]] [206] => # [[Lajos Kossuth]] [207] => # [[John von Neumann|János Neumann]] [208] => # [[Sándor Petőfi]] [209] => # [[Attila József]] [210] => # [[Ferenc Deák]] [211] => # [[János Hunyadi]] [212] => # [[Béla Bartók]] [213] => # [[István Dobó]] [214] => # [[František II. Rákóczi]] [215] => # [[Ferenc Erkel]] [216] => # [[Zoltán Kodály]] [217] => | width="20%" align="left" valign="top" | [218] => '''Současná kategorie:''' [219] => # [[Árpád Göncz]] [220] => # [[Gyula Horn]] [221] => # [[Krisztina Egerszegiová]] [222] => # [[Edward Teller|Ede Teller]] [223] => # [[József Béres]] [224] => # [[Géza Hofi]] [225] => # István Kovács [226] => # [[Imre Makovecz]] [227] => # [[András Balczó]] [228] => # [[George Soros|György Soros]] [229] => # [[Miklós Németh]] [230] => # [[Ferenc Puskás]] [231] => # [[Bertalan Farkas]] [232] => # [[Endre Czeizel]] [233] => # [[Imre Sinkovits]] [234] => # [[Ernő Rubik]] [235] => # [[Ferenc Zenthe]] [236] => # [[Tamás Vitray]] [237] => # [[László Papp]] [238] => # [[Nándor Fa]] [239] => |} [240] => [241] => == Galerie == [242] => [243] => Soubor:Arpadfeszty.jpg| [[Arpád]] překračující [[Karpaty]] [244] => Soubor:Kalandozasok.jpg|[[Maďarský vpád do Evropy|Nájezdy Maďarů do Evropy]] v 10. století [245] => Soubor:VilágmagyarÓpuszta.JPG| Rozmístění maďarské populace po světě [246] => Soubor:Rozsireni madarstiny.PNG| Rozšíření [[Maďarština|maďarštiny]] [247] => Soubor:Hungarians in Romania.png|Maďaři v [[Rumunsko|Rumunsku]] [248] => Soubor:Vojvodina ethnic2002.png|Maďaři ve [[Vojvodina|Vojvodině]] [249] => Soubor:Szeklers-in-hungary.PNG|Migrace maďarského etnika [[Sikulové (Transylvánie)|Sikulů]] [250] => Soubor:Hungarian migration.jpg|Maďarská migrace [251] => Soubor:Hungarians in Hungary (1890).png|Maďarská populace podle sčítání lidu z roku 1890 [252] => Soubor:Magyars in Austro-Hungarian Empire 1911.gif|Maďaři v roce 1911 [253] => Soubor:MagyarsOutsideHungary.png|Maďaři, 21. století [254] => Soubor:Bikkessy Heinbucher Verbunkos dudás.jpg|Maďarský verbuňk, mužský tanec, 1816 [255] => Soubor:Dunamenti viseletek 1822.jpg|Maďarské kroje kolem roku 1822 [256] => Soubor:Sterio Károly Nászmenet az esküvőre.jpg|Maďarská svatba roku 1855 [257] => [258] => [259] => == Odkazy == [260] => === Reference === [261] => {{Překlad | jazyk = hu | článek = Magyarok | revize = 5248925 | jazyk2 = de | článek2 = Magyaren [262] => | revize2 = 232225405}} [263] => [264] => [265] => === Literatura === [266] => * {{Citace monografie | příjmení = Kontler | jméno = László | odkaz na autora = | titul = Dějiny Maďarska | vydání = 2 | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2011 | počet stran = 613 | isbn = 978-80-7106-616-3}} [267] => [268] => === Související články === [269] => * [[Maďarsko]] [270] => * [[Maďarština]] [271] => * [[Dějiny Maďarska]] [272] => * [[Maďarská menšina v Česku]] [273] => * [[Maďarská menšina na Slovensku]] [274] => * [[Američané maďarského původu]] [275] => * [[Magyarabové]] [276] => [277] => === Externí odkazy === [278] => * {{Commonscat}} [279] => * {{Wikicitáty|téma=Maďaři}} [280] => * {{Wikislovník|heslo=Maďar}} [281] => [282] => {{Uralské národy}} [283] => {{Autoritní data}} [284] => {{Portály|Lidé|Maďarsko}} [285] => [286] => [[Kategorie:Maďaři| ]] [287] => [[Kategorie:Maďarská diaspora]] [288] => [[Kategorie:Ugrofinské národy]] [289] => [[Kategorie:Národy Evropy]] [290] => [[Kategorie:Etnické skupiny v Maďarsku]] [291] => [[Kategorie:Etnické skupiny v Rumunsku]] [292] => [[Kategorie:Etnické skupiny na Slovensku]] [293] => [[Kategorie:Etnické skupiny ve Slovinsku]] [294] => [[Kategorie:Etnické skupiny v Srbsku]] [] => )
good wiki

Maďaři

Maďaři ( vysl. [maďarok]; dříve Uhři) jsou od roku 896 státotvorným národem žíjícím ve střední Evropě, který je zároveň nejpočetnějším skupinou patřící k ugrofinským národům.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Arpád','Maďarština','Maďarsko','Ukrajina','Uhersko','Štěpán I. Svatý','Sikulové (Transylvánie)','Sedmihradsko','Ferenc Puskás','Evropa','Vojvodina','Albert Szent-Györgyi'

Arpád

Evropa

Maďarsko

Maďarština

Sedmihradsko

Uhersko

Ukrajina

Vojvodina