Array ( [0] => 14682925 [id] => 14682925 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Maďarština [uri] => Maďarština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Maďarština ''(a magyar nyelv)'' [2] => | rozšíření = {{Vlajka a název|Maďarsko}} (9,5 milionu)
[3] => {{Vlajka a název|Rumunsko}} (1,4 milionu)
[4] => {{Vlajka a název|Slovensko}} (500 tisíc)
[5] => {{Vlajka a název|Srbsko}} (280 tisíc)
[6] => {{Vlajka a název|Ukrajina}} (150 tisíc)
[7] => {{Vlajka a název|Izrael}} (70 tisíc)
[8] => {{Vlajka a název|Rakousko}} (22 tisíc)
[9] => {{Vlajka a název|Chorvatsko}} (16 tisíc)
[10] => {{Vlajka a název|Slovinsko}} (9 tisíc) [11] => | mluvčích = 13,31 milionů [12] => | mapa rozšíření = Rozsireni madarstiny.PNG [13] => | klasifikace = [14] => * [[Uralské jazyky]] [15] => ** [[Ugrofinské jazyky]] [16] => *** [[Ugrické jazyky]] [17] => | písmo = [[Latinka]] [18] => | úřední jazyk = [[Maďarsko]], [[Evropská unie]], regionální jazyk – [[Slovensko]], [[Slovinsko]], [[Vojvodina]] ([[Srbsko]]), [[Rakousko]] a [[Ukrajina]] [19] => | regulátor = [http://www.nytud.hu/ Jazykovědný ústav Maďarské akademie věd] (''Magyar Tudományos Akadémia Nyelvtudományi Intézete'') [20] => | ISO6391 = hu [21] => | ISO6392B = hun [22] => | ISO6392T = hun [23] => | SIL = HNG [24] => | wikipedie = [[:hu:Kezdőlap|hu.wikipedia.org]] [25] => }} [26] => '''Maďarština''' je [[Ugrofinské jazyky|ugrofinský]] [[Jazyk (lingvistika)|jazyk]], kterým se hovoří v [[Maďarsko|Maďarsku]], v částech [[Srbsko|srbské]] [[Vojvodina|Vojvodiny]], na jihu [[Slovensko|Slovenska]], na jihu [[Ukrajina|ukrajinské]] [[Zakarpatská oblast|Zakarpatské oblasti]], v částech [[Rakousko|rakouské]] spolkové země [[Burgenland]]u, na severozápadě [[Rumunsko|Rumunska]] a v částech [[Chorvatsko|Chorvatska]] a [[Slovinsko|Slovinska]]. Maďarsky mluví celkem zhruba 13,3 milionů lidí, což je většina současných mluvčích celé [[Uralské jazyky|uralské jazykové rodiny]]. [27] => [28] => == Klasifikace == [29] => Maďarština se řadí do [[Uralské jazyky|uralské jazykové rodiny]], a to do její [[Ugrofinské jazyky|ugrofinské větve]], spolu s jazyky, kterými se hovoří na severovýchodě Evropy (např. [[finština]], [[estonština]]). Přes jistou podobnost [[gramatika|mluvnického]] systému a společné kořeny slovní zásoby však je příbuznost s těmito jazyky dosti vzdálená – asi jako slovanských jazyků s jazyky [[Keltské jazyky|keltskými]] či [[Íránské jazyky|íránskými]]. Nejbližšími příbuznými maďarštiny jsou jazyky nepočetných [[Chanty-Mansijský autonomní okruh|západosibiřských Chantů a Mansijců]] čili [[obsko-ugrické jazyky|jazyky obsko-ugrické]], s nimiž tvoří skupinu jazyků [[Ugrické jazyky|ugrických]], a ani s obskougrickými jazyky není maďarština vzájemně srozumitelná. [30] => [31] => Maďarská jazyková oblast je izolovaná – v okolí se hovoří zcela odlišnými [[Indoevropské jazyky|indoevropskými jazyky]] ([[Slovanské jazyky|slovanskými]], [[Románské jazyky|románskými]] a [[Germánské jazyky|germánskými]]). Částečná lexikální podobnost s nimi je sekundární, způsobená dlouhodobým vzájemným ovlivňováním v rámci [[areálová lingvistika|areálu]] [[dunajský jazykový svaz|dunajského]] [[jazykový svaz|jazykového svazu]]. [32] => [33] => == Rozšíření == [34] => Maďarsky se hovoří v následujících oblastech: [35] => [36] => [[Soubor:Dist of hu lang europe.svg|náhled|vpravo|450px|Rozšíření maďarštiny v Evropě]] [37] => {|class=wikitable [38] => !Stát !! Obyvatelé [39] => |- [40] => |{{Vlajka a název|Maďarsko}} || align="right"|9 546 374{{Citace elektronického periodika |titul=sčítání 2001 |url=http://www.nepszamlalas.hu/eng/volumes/06/00/tabeng/2/load01_10_0.html |datum přístupu=2006-04-14 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070927225617/http://www.nepszamlalas.hu/eng/volumes/06/00/tabeng/2/load01_10_0.html |datum archivace=2007-09-27 }} [41] => |- [42] => |{{Vlajka a název|Rumunsko}}
(hlavně [[Sedmihradsko]] a [[Krišana]])|| align="right" | 1 443 970[https://web.archive.org/web/20070212224120/http://www.insse.ro/rpl2002rezgen/17.pdf sčítání 2002] [43] => |- [44] => |{{Vlajka a název|Slovensko}} (jižní pohraničí)|| align="right" |520 528[https://web.archive.org/web/20070516175819/http://www.statistics.sk/webdata/slov/scitanie/tab/tab3a.htm sčítání 2001] [45] => |- [46] => |{{Vlajka a název|Srbsko}}
(hlavně [[Vojvodina]])||align="right"|285 000[https://web.archive.org/web/20090616051949/http://www.statserb.sr.gov.yu/Ter/epop.htm sčítání 2002] [47] => |- [48] => |{{Vlajka a název|Ukrajina}}
(hlavně jihozápad [[Zakarpatská oblast|Zakarpatské oblasti]])|| align="right" |149 400[https://web.archive.org/web/20041101075902/http://www.ukrcensus.gov.ua/eng/results/general/language/ sčítání 2001] [49] => |- [50] => |{{Vlajka a název|Kanada}}||align="right"|75 555[http://www12.statcan.ca/english/census01/products/standard/themes/RetrieveProductTable.cfm?Temporal=2001&PID=55670&APATH=3&GID=431515&METH=1&PTYPE=55430&THEME=41&FOCUS=0&AID=0&PLACENAME=0&PROVINCE=0&SEARCH=0&GC=0&GK=0&VID=0&FL=0&RL=0&FREE=0 sčítání 2001] {{Wayback|url=http://www12.statcan.ca/english/census01/products/standard/themes/RetrieveProductTable.cfm?Temporal=2001&PID=55670&APATH=3&GID=431515&METH=1&PTYPE=55430&THEME=41&FOCUS=0&AID=0&PLACENAME=0&PROVINCE=0&SEARCH=0&GC=0&GK=0&VID=0&FL=0&RL=0&FREE=0 |date=20080213074431 }} [51] => |- [52] => |{{Vlajka a název|Izrael}}||align="right"|70 000 [53] => |- [54] => |{{Vlajka a název|Rakousko}}
(především [[Burgenland]])||align="right"|22 000 [55] => |- [56] => |{{Vlajka a název|Chorvatsko}} (hlavně [[Baranja]] a [[Mezimuřská župa|Mezimuří]])|| align="right" |16 500 [57] => |- [58] => |{{Vlajka a název|Slovinsko}}
(hlavně [[Zámuří]])||align="right"|9 240 [59] => |} [60] => [61] => Jádrem maďarské jazykové oblasti je [[Maďarsko]]. Maďarština je dále historicky rozšířena v sousedních zemích a oblastech, které byly v minulosti součástí [[Uhersko|Uherského království]]: [[Slovensko]], [[Podkarpatská Rus]] na [[Ukrajina|Ukrajině]], střední, severní a západní [[Rumunsko]] (Sedmihradsko, Krišana, Banát), [[Srbsko|srbská]] provincie [[Vojvodina]], [[Chorvatsko|chorvatské]] pohraničí za řekou [[Dráva|Drávou]], [[Slovinsko|slovinské]] [[Zámuří]] a [[Rakousko|rakouská]] spolková země [[Burgenland]]. [62] => [63] => V součtu přibližně milion maďarských mluvčích žije v dalších zemích světa: [[Argentina]], [[Austrálie]], [[Belgie]], [[Brazílie]], [[Kanada]], [[Česko]], [[Finsko]], [[Francie]], [[Německo]], [[Nizozemsko]], [[Polsko]], [[Itálie]], [[Švýcarsko]], [[Spojené království]], [[Spojené státy americké|USA]], [[Venezuela]] a jiné. [64] => [65] => === Úřední jazyk === [66] => {{Neověřeno část}} [67] => Maďarština je [[úřední jazyk]] Maďarska, a tím pádem i jeden z úředních jazyků [[Evropská unie|Evropské unie]]. [68] => [69] => Maďarština je také jedním z úředních jazyků [[Vojvodina|Vojvodiny]] (Srbsko) a oficiální jazyk tři samosprávných obcí ve [[Slovinsko|Slovinsku]] ([[Hodoš|Hodoš / Hodos]], [[Dobrovnik|Dobrovnik / Dobrónak]] a [[Lendava|Lendava / Lendva]]), spolu se [[Slovinština|slovinštinou]]. [70] => [71] => Maďarština je také oficiálně uznaný jazyk většiny obyvatel nebo jako regionální jazyk v [[Rakousko|Rakousku]], [[Chorvatsko|Chorvatsku]] a na [[Slovensko|Slovensku]]. [72] => [73] => V [[Rumunsko|Rumunsku]] maďarština není úředním jazykem. V případě obcí, měst a samosprávných jednotek s podílem maďarského etnika vyšším než 20 % je povinné, aby byly vyhlášky v takovémto případě psány i maďarsky (dle zákona 215/2001). [74] => [75] => == Nářečí == [76] => [[Soubor:Ungarische Dialekte 10.png|vlevo|rám|Schéma rozšíření dialektů maďarštiny: 1 – západní (nyugati), 2 – zadunajský (dunántúli), 3a,b – jižní (déli), 4 – východní/tisko-krišský (tisza-kőrös), 5 – severozápadní/polovecký (palóc), 6 – severovýchodní (északkeleti), 7 – středosedmihradský (mezőségi), 8a – sikulský (székely), 8b – csángó]] [77] => Maďarština se dělí na tyto [[Nářečí|dialekty]]: Alföld, Západní Dunaj, Dunaj-Tisza, Oblast maďarského průsmyku, Severovýchodní Maďarsko, Severozápadní Maďarsko, [[sikulština]] či [[seklerština]] a Západní Maďarsko. Všechny tyto dialekty jsou vzájemně srozumitelné. Maďarským dialektem [[csángó]], který není označován za [[etnolekt]], se dorozumívají v kraji [[Bacău]] ([[Rumunsko]]) a v [[Moldávie|Moldávii]]. Většina obyvatel mluvících csángó byla izolována od ostatních Maďarů, a proto si uchovala dialekt velmi podobný střední maďarštině. [78] => {{Pahýl část}} [79] => [80] => == Historie == [81] => Vývoj maďarštiny se dělí do následujících období, přičemž o maďarštině můžeme hovořit od chvíle, kdy Maďaři přišli na území dnešního Maďarska: [82] => [83] => * pramaďarské období (1000 př. n. l. – 896 / 1000 n. l.): [84] => ** období pobytu za [[Ural]]em (asi do r. 500 př. n. l.) – Pramaďaři žili ještě ve svých uralských sídlech [85] => ** období migrace (500 př. n. l. – 896 n. l.) – Pramaďaři se postupně přesouvali, až roku 896 dosáhli horního [[Tisa|Potisí]] (Maďarsko) a roku 1000 vytvořili [[království]] [86] => * staromaďarské období (896 / 1000 – [[1541]]): období do začátku nadvlády [[Turci|Turků]] nad Maďary [87] => * středomaďarské období (1541 – konec 18. století): období do [[osvícenství]] a začátku maďarského národního obrození [88] => * novomaďarské období (od konce 18. století dodnes) [89] => [90] => Jazykovědci předpokládají, že ugrofinská skupina se z uralských jazyků oddělila již okolo roku 3000 př. n. l. Z tohoto období pochází (i když v různých obměnách) asi tisíc základních ugrofinských slov. Vzhledem k další migraci jednotlivých kmenů se i ugrofinská skupina okolo roku 2000 př. n. l. rozpadla. Ugrijci (Ugorové), předci dnešních Maďarů, směřovali na jih od Uralu. Způsob života i jazyk pak ovlivňoval kontakt s příslušníky íránských národů. Mezi lety 1250 a 1000 př. n. l. Ugrijci přešli na kočovný způsob života a rozdělili se do několika skupin. Předchůdci Maďarů zůstali v jižních stepích, zatímco [[Mansijci|Vogulové]] a [[Chantové|Osťakové]] odešli na severovýchod. V průběhu 1. tisíciletí př. n. l. byli i nadále pod vlivem íránských národů ([[Sarmaté|Sarmatů]], [[Alani|Alanů]] a [[Skythové|Skythů]]), což se projevilo i na četných lexikálních přejímkách spjatých především se zemědělstvím a obchodem. Někdy okolo roku 550 n. l. došlo k migraci obyvatel v této oblasti, zřejmě jako reakce na příval [[Altajské jazyky|altajských]] kmenů, které značně ovlivnily vývoj v následujících staletích. Mnoho maďarských slov altajského původu pochází z tohoto období. [91] => [92] => Předci dnešních Maďarů sami sebe označovali jako ''ty, kteří mluví''. Slovo ''magyar'' v sobě obsahuje ugrofinské ''mon'' (mluvit, maď. ''mond'') a ''er'' (muž). Toto označení pak v různých podobách přešlo i do některých jiných jazyků, včetně [[Čeština|češtiny]]. Většina evropských jazyků však převzala jméno z označení ''ungri'' ([[Latina|latinsky]] ''Hungari''). Předci Maďarů, žijící na dolním [[Don]]u, se v [[6. století]] přidali ke kmenovému svazu [[Onogurové|Onogurů]] či Oněgurů (znamená ''deset národů'') a stali se součástí mnohonárodnostní turkické říše [[Levédie]]. V nejstarších západních písemných záznamech jsou obyvatelé této říše zmiňováni jako ''turci'' nebo ''ungri'' (podle Onogurů). První písemná zpráva, v níž se označení ''ungri'' prokazatelně vztahuje k Maďarům, pochází z roku [[834]] z [[Byzantská říše|Byzance]].Kontler (2011), str. 28–31. V 7. století se Levédie stává součástí říše [[Chazarská říše|Chazarů]]. Počátkem 9. století maďarské kmeny odcházejí do oblasti [[Etelköz]] ('Meziříčí') mezi [[Dněpr]]em a [[Dněstr]]em a odtamtud ve druhé polovině 9. století putují dál přes Karpaty do [[Karpatská kotlina|Karpatské kotliny]]. [93] => [94] => V 10. století se Maďaři usadili v [[Dunaj|Podunají]] a v roce [[1000]] založil [[Štěpán II. Uherský|Štěpán I.]] [[Uhersko|Uherské království]], které bylo od samotného počátku mnohonárodnostní. Spolu s Maďary zemi obývali příslušníci [[Slované|slovanských národů]], [[Němci]] a [[Rumuni]]. Vzájemné kontakty vedly i ke vzájemnému ovlivňování jazyků, především ve slovní zásobě. Kromě jazyků sousedních národů maďarštinu ovlivňovala také [[latina]]. Ta byla používána jako [[úřední jazyk]], ale i jako [[lingua franca]] pro běžnou komunikaci mezi příslušníky různých národů, které obývaly území království. Latinu na dobré úrovni díky tomu ovládala značná část uherské šlechty i měšťanstva. Jazyk si toto postavení udržel až do pozdního 18. století. [95] => V maďarském jazyce rezonují výpůjčky z jazyka původního slovanského obyvatelstva podunajskeho prostoru po zániku Velké Moravy. Příkladem jsou slova ze zemědělství, které příchozí převzali (potok – patak). V maďarských slovech dokonce zůstala zachována staroslověnská nosová výslovnost (houba – gomba) a tvary mnohých slov, jež později v jazycích slovanských prošla [[Metateze (lingvistika)|metatezí]] (k'''ol'''bás > k'''lo'''bás). [96] => [97] => [[Soubor:Nikolsburg.gif|náhled|Maďarská runová abeceda na poslední stránce tisku z roku 1483, nalezeného na zámku v [[Mikulov]]ě]] [98] => Nejstarší maďarské písemné památky pocházejí z konce 10. století. Nejedná se však o žádné významné texty, spíše jen zlomky obsahující převážně osobní a místní jména. Z druhé poloviny 11. století pocházejí první maďarské zlomky psané [[Latinka|latinkou]]. Jedná se především o vpisky do latinských náboženských textů. První souvislý maďarský text pochází z konce 12. století. Maďarsky psaná literatura se rozvíjela po roce 1300. První překlad [[Bible]] do maďarštiny byl pořízen po roce [[1430]] (tzv. [[Husitská Bible]]). [99] => [100] => Stará maďarština se od současné značně lišila pravopisem, gramatikou i hláskoslovím. Postupně ztratila dřívější dvojhlásky a počet slovesných časů se snížil ze šesti na tři. Ustálila se samohlásková harmonie. [101] => [102] => V průběhu 16. a 17. století byla centrální část Uher pod nadvládou [[Osmanská říše|Osmanské říše]]. Jazyk proto byl pod silným vlivem [[Turečtina|turečtiny]]. Objevuje se však mnoho nových výpůjček z [[Němčina|němčiny]] a [[Francouzština|francouzštiny]]. [103] => [104] => V druhé polovině 18. století se objevují první myšlenky [[Národní obrození|národního obrození]] a potřeba většího praktického využití maďarštiny. V roce [[1784]] vyhlásil císař [[Josef II.]] patent, kterým zaváděl [[Němčina|němčinu]] jako jediný úřední a vyučovací jazyk v Uhrách. Úředníci se měli do tří let naučit německy. Vedly ho k tomu čistě praktické důvody. Latinu, která si do té doby uchovávala své postavení úřední řeči a vysokou prestiž, pokládal za mrtvý jazyk. Maďarština zase byla považována za nedokonalou a nevhodnou pro úřední potřeby. Navíc velká část jazykově různorodého obyvatelstva maďarsky vůbec nemluvila. Jazykové nařízení se však setkalo s velkým odporem. Ve svém důsledku vedlo ke vzniku hnutí za kultivaci a zdokonalení maďarštiny. [105] => [106] => Hnutí [[Neologismus|neologů]] vytvořilo více než deset tisíc nových slov, především odvozováním od maďarských slovních základů. Mnohá z nich se používají dodnes. Tím bylo maďarštině umožněno plnit mnoho nových funkcí. V první polovině 19. století byla rovněž vytvořena první pravidla maďarského [[pravopis]]u. V [[1844]] byla maďarština prohlášena úředním jazykem a nahradila latinu. Maďarští představitelé nebrali ohled na jazykové požadavky příslušníků ostatních národů, což až do roku [[1918]] vyvolávalo jejich odpor. V Uherském království netvořili Maďaři většinu. Teprve po jeho rozpadu a vzniku Maďarska v dnešních hranicích se stal maďarský stát národnostně a jazykově více jednotným. Početné maďarsky mluvící obyvatelstvo se ocitlo za hranicemi země na území nově vzniklých států. [107] => [108] => == Slovní zásoba == [109] => Základ [[Slovní zásoba|slovní zásoby]] maďarštiny je společný s dalšími uralskými, resp. ugrofinskými jazyky. Bylo identifikováno přibližně 21 % slovních [[Kořen (mluvnice)|kořenů]], které jsou uralského či ugrofinského původu. Zhruba polovina kořenů byla v minulosti přijata z jiných jazyků, především pak [[Slovanské jazyky|slovanských]] (21 %), z [[Němčina|němčiny]] (11 %) a [[Turkické jazyky|turkických jazyků]] (9,5 %). S dalšími evropskými jazyky maďarština sdílí mnoho slov řeckého a latinského původu (6 % kořenů). Z jiných románských jazyků pocházejí asi 2,5 % kmenů, z ostatních jazyků přibližně 1 %. U 30 % není původ jasný.A nyelv és a nyelvek, edited by István Kenesei. Akadémiai Kiadó, Budapest, 2004, {{ISBN|963-05-7959-6}}, p. 134 [110] => [111] => Při '''přejímání''' z jiných jazyků se slova běžně přizpůsobují maďarské fonetice (např. slova ''asztal'' – stůl, a ''udvar'' – dvůr, pocházejí (někdy [[Tranzitní jazyk|tranzitně]]) ze slovanských jazyků, slovo ''polgár'' – občan z němčiny (Bürger)). Výjimkou jsou slova řeckého a latinského původu, která jsou většinou snadno rozeznatelná i pro mluvčí jiných jazyků, zejména byla-li převzata až v moderní době. [112] => [113] => === Slovotvorba === [114] => Slovní zásoba se rozšiřuje vytvářením slov z existujících slovních základů. '''Odvozování''' slov se uskutečňuje pomocí slovotvorných [[Předpona|předpon]] a [[Přípona (mluvnice)|přípon]]. Velmi hojné je též '''skládání'''. [115] => [116] => '''Příklady''' [[Slovotvorba|slovotvorby]] v maďarštině: [117] => * základní slovo: ad = dát, dávat [118] => * předpony: bead = podat, elad = prodat, felad = podat, kiad = vydat [119] => * přípony: adag = dávka, porce, adó = daň [120] => * předpony i přípony: kiadó = vydavatel, vydavatelství [121] => * skládání: munkaadó = zaměstnavatel (ten, kdo dává práci) [122] => * kéz = ruka, kézi = ruční [123] => * munka = práce [124] => * kézimunka = ruční práce [125] => [126] => == Abeceda a pravopis == [127] => Maďarština používá [[latinka|latinku]], rozšířenou o znaky s [[diakritické znaménko|diakritikou]] a [[spřežka|spřežky]]. Maďarská abeceda (''ábécé'') má 44 písmen: [128] => [129] => {| class=wikitable [130] => |- [131] => !Písmeno [132] => | A
a || Á
á || B
b || C
c || Cs
cs || D
d || Dz
dz || Dzs
dzs || E
e || É
é || F
f || G
g || Gy
gy || H
h || I
i || Í
í || J
j || K
k || L
l || Ly
ly || M
m || N
n || Ny
ny || O
o || Ó
ó || Ö
ö || Ő
ő || P
p || Q
q || R
r || S
s || Sz
sz || T
t || Ty
ty || U
u || Ú
ú || Ü
ü || Ű
ű || V
v || W
w || X
x || Y
y || Z
z || Zs
zs [133] => |- [134] => ! Výslovnost (IPA) [135] => | ɒ || aː || b || t͡s || t͡ʃ || d || d͡z || d͡ʒ || ɛ || eː || f || g || ɟ || h || i || iː || j || k || l || j || m || n || ɲ || o || oː || ø || øː || p || kv || r || ʃ || s || t || c || u || uː || y || yː || v || v || ks || * || z || ʒ [136] => |} [137] => [138] => Maďarský [[pravopis]] je v principu [[fonologie|fonologický]]. Velmi dobře koresponduje s výslovností. Výjimkou jsou pouze některé asimilace (splývání) souhlásek, které se v písmu neprojevují, např. a'''dj''' [{{IPA|ɒɟɟ}}] (dej). V cizích slovech se obvykle přizpůsobuje maďarskému pravopisu: gimnázium (česky gymnázium). [139] => [140] => Písmena ''q'', ''w'' a ''x'' se píší pouze v cizích slovech. Písmeno ''y'' v maďarských slovech neoznačuje samohlásku. Je součástí spřežek, [[digraf]]ů, v nichž měkčí, [[Palatalizace|palatalizuje]] předchozí souhlásku. [141] => [142] => V [[příjmení]]ch se lze dosud setkat s archaickými pravopisnými jevy, jako je spřežka ''cz'' (= c), ''ch'' (= cs) ''eö'', ''ew'', ''w'' (= ö, ő), ''aá'', ''eé'', ''oó'' (= á, é, ó), ''ss'' (= s, zs), ''gh'', ''th'' (= g, t) a koncové ''-y'' (= i). Zejména poslední jev může působit nejasnost ve výslovnosti, pokud ''y'' následuje za souhláskou, s níž může tvořit spřežku (g, l, n, t). Např. ''Batthyány'' [baťťáni], aktuálním pravopisem ''Battyányi''. V zápisu 18. a 19. století grafém ''y'' namísto ''i'' (odvozovací přípona některých [[Desubstantivum|desubstantivních]] přídavných jmén), mnohdy značil [[šlechtický přídomek]]. [143] => [144] => === Diakritická znaménka === [145] => Diakritická znaménka se využívají u samohlásek: [146] => * dvě tečky – označují krátké [[Předopatrová samohláska|předopatrové]] [[Labializace|zaokrouhlené, retné]] samohlásky: ö, ü (jako v [[němčina|němčině]]) [147] => * čárka – označuje dlouhé samohlásky: á, é, í, ó, ú (jako v češtině) [148] => * dvě čárky – označují délku předopatrových zaokrouhlených samohlásek: ő, ű [149] => [150] => === Spřežky === [151] => Maďarština používá celou řadu [[Spřežkový pravopis|spřežek]]: [152] => [153] => {| class=wikitable [154] => |- [155] => ! Spřežka !! Výslovnost
(IPA) !! V češtině
odpovídá !! Příklad [156] => |- [157] => | ny || [{{IPA|ɲ}}] || ň || nyúl [{{IPA|ɲuːl}}] = zajíc [158] => |- [159] => | gy || [{{IPA|ɟ}}] || ď || gyerek [{{IPA|ɟɛrɛk}}] = dítě [160] => |- [161] => || ly || [{{IPA|j}}] || j || hely [{{IPA|hɛj}}] = místo [162] => |- [163] => | ty || [{{IPA|c}}] || ť || tyúk [{{IPA|cuːk}}] = slepice [164] => |- [165] => | cs || [{{IPA|t͡ʃ}}] || č || család [{{IPA|t͡ʃɒlaːd}}] = rodina [166] => |- [167] => | sz || [{{IPA|s}}] || s || szép [{{IPA|seːp}}] = krásný, krásná, krásné [168] => |- [169] => | dz || [{{IPA|d͡z}}] || dz || lopódzás [{{IPA|lopoːd͡zaːʃ}}] = obtěžování, stalking [170] => |- [171] => | dzs || [{{IPA|d͡ʒ}}] || dž || dzsem [{{IPA|d͡ʒɛm}}] = džem [172] => |- [173] => | zs || [{{IPA|ʒ}}] || ž || zseb [{{IPA|ʒɛb}}] = kapsa [174] => |} [175] => [176] => Psané ''s'' se vyslovuje [{{IPA|ʃ}}] (tedy jako české š: '''s'''ajt [{{IPA|ʃɒjt}}] = sýr), zatímco vyslovované [{{IPA|s}}] se zapisuje spřežkou ''sz'' ('''Sz'''éke'''s'''fehérvár [{{IPA|seːkɛʃfɛɦeːrvaːr}}]). Je to tedy naopak než v [[Polština|polštině]]. [177] => [178] => Spřežka ''ly'' původně označovala hlásku [{{IPA|ʎ}}] (jako měkké slovenské ľ). V současnosti se však standardně vyslovuje [{{IPA|j}}], původní výslovnost zůstala jen v některých [[Nářečí|dialektech]]. Slova, v nichž se ''ly'' píše, se učí žáci nazpaměť. [179] => [180] => === Příjmení – ortografie přípony „yi“ === [181] => Příjmení, která odkazují na místo původu a končí příponou „i“, mají dvě možné koncovky: mohou být psány s příponou „i“ používanou v každém jiném kontextu nebo s koncovkou „y“, obě znamenají „od“ nebo „z“ místa a vyslovují se stejným způsobem. Zdvojená přípona -yi znamená pro -i předponu „z“ a pro -y pokud nenásleduje po n (poté n změkčuje na ň) znamená „starý“ původ. Rodina pocházející ze Szegedu a pojmenovaná podle této skutečnosti tak může hláskovat své příjmení „Petr Szegedi“ nebo „Petr Szegedy“ nebo „Petr Szegedyi“ což znamená „Petr ze Szegedu“ nebo „Petr ze Szegedu/Petr de Szeged“ nebo „Petr ze Szegedu/Petr de Szegedy“.Gósy, Mária (2004), Fonetika, a beszéd tudománya (Phonetics, the Study of Speech), Budapest: Osiris. Bylo populární věrit, že přípona „y“ nebo „yi“ označuje ušlechtilý původ, ale to nemusí být pravda. Pravdou je, že -y a yi je starší pravopis a starší záznamy s větší pravděpodobností zaznamenávaly lidi s vyšším postavením a bohatstvím.Szende, Tamás (1994). Illustrations of the IPA:Hungarian. Journal of the International Phonetic Alphabet 24 (2): 91–94.Farkas, Tamás. 2009a. „Surnames of Foreign Origin in a Language Contact Situation. The Reasons and Ways of Their Changes and Their Influence on the Surname Stock in Hungary.“ In Wolfgang Ahrens, Sheila Embleton & André Lapierre, eds., ''Names in Multi-Lingual, Multi-Cultural and Multi-Ethnic Contact,'' Proceedings of the 23rd International Congress of Onomastic Sciences, 2008, Toronto: York University, p. 365–374. [182] => [183] => ==== Nositelé maďarské přípony yi ==== [184] => * [[Mihaly Csikszentmihalyi]] [185] => * [[Antonín Apponyi]] [186] => * [[Áron Szilágyi]] [187] => * [[Béla Štěpán Széchenyi]] [188] => * [[Alois Serényi]] [189] => * [[John Charles Polanyi]] [190] => * [[Albert Szent-Györgyi]] [191] => * [[István Abonyi]] [192] => * [[Radoslav Rochallyi]] [193] => [194] => === Zdvojené (dlouhé) souhlásky === [195] => V zápisu zdvojené souhlásky se vyslovují dlouze (ho'''zz'''ám [{{IPA|hozzaːm}}] / [{{IPA|hozːaːm}}] = ke mně). U spřežek se zdvojuje pouze první písmeno (jö'''ssz''' [{{IPA|jøss}}] / [{{IPA|jøsː}}] = přicházíš). [196] => [197] => Délka souhlásky je [[Distinktivní rys|distinktivním rysem]], rozlišuje význam, např.: me'''gy''' [{{IPA|mɛɟ}}] = jde vs. me'''ggy''' [{{IPA|mɛɟɟ}}] / [{{IPA|mɛɟː}}] = višeň. [198] => [199] => == Výslovnost == [200] => [201] => === Přízvuk === [202] => [[Přízvuk]] je v maďarštině pevný, vždy na první [[Slabika|slabice]]. Není na členech. Nerozlišuje význam slov. Nezávisí na něm kvalita ani délka hlásek. Nedochází k redukci nepřízvučných slabik. [203] => [204] => === Samohlásky === [205] => [[Soubor:Hungarian vowel chart with rounded short a.svg|vpravo|náhled|300px|Maďarské samohlásky]] [206] => Maďarština má sedm krátkých a sedm dlouhých [[Samohláska|samohlásek]]. Délka samohlásek je důležitá pro rozlišení významu. Krátké a dlouhé samohlásky tvoří páry. Většina členů těchto párů se vyslovuje stejně, liší se jen délkou trvání. Rozdílná výslovnost je ve dvou případech: [207] => * / <á>: krátké ''a'' se vyslovuje jako zadní [[Otevřená zadní zaokrouhlená samohláska|[ɒ]]], zní přibližně mezi českými /a/ a /o/, například ve slově Budapest [{{IPA|budɒpɛʃt}}]. Dlouhé ''á'' se vyslovuje stejně jako v češtině [208] => * / <é>: krátké ''e'' je otevřené [[Polootevřená přední nezaokrouhlená samohláska|[ɛ]]], vyslovuje se přibližně jako v češtině. Dlouhé ''é'' je zavřené [[Polozavřená přední nezaokrouhlená samohláska|[eː]]], blíží se ''í'' [209] => [210] => === Souhlásky === [211] => {| class="wikitable" [212] => |+Přehled souhláskových [[foném]]ů v maďarštině [213] => !   [214] => ![[Bilabiální souhláska|Bilabiály]] [215] => ![[Labiodentální souhláska|Labiodentály]] [216] => ![[Alveolární souhláska|Alveoláry]] [217] => ![[Postalveolární souhláska|Postalveoláry]] [218] => ![[Palatální souhláska|Palatály]] [219] => ![[Velární souhláska|Veláry]] [220] => ![[Glotální souhláska|Glotály]] [221] => |- align=center [222] => ![[Nazální souhláska|Nazály]] [223] => | {{IPA|m}} [224] => | [225] => | {{IPA|n}} [226] => | [227] => | {{IPA|ɲ}} [228] => | [229] => | [230] => |- align=center [231] => ![[Plozivní souhláska|Plozivy]] [232] => | {{IPA|p  b}} [233] => | [234] => | {{IPA|t  d}} [235] => | [236] => | rowspan=2 | {{IPA|c  ɟ}}
{{IPA|c͡ç  ɟ͡ʝ}} [237] => | {{IPA|k  ɡ}} [238] => | [239] => |- align=center [240] => ![[Afrikátní souhláska|Afrikáty]] [241] => | [242] => | [243] => | {{IPA|t͡s  d͡z}} [244] => | {{IPA|t͡ʃ  d͡ʒ}} [245] => | [246] => | [247] => |- align=center [248] => ![[Frikativní souhláska|Frikativy]] [249] => | [250] => | {{IPA|f  v}} [251] => | {{IPA|s  z}} [252] => | {{IPA|ʃ  ʒ}} [253] => | [254] => | [255] => | {{IPA|h   }} [256] => |- align=center [257] => ![[Vibrantní souhláska|Vibranty]] [258] => | [259] => | [260] => | {{IPA|r}} [261] => | [262] => | [263] => | [264] => | [265] => |- align=center [266] => ![[Aproximantní souhláska|Aproximanty]] [267] => | [268] => | [269] => | [270] => | [271] => | {{IPA|j}} [272] => | [273] => | [274] => |- align=center [275] => ![[Laterální souhláska|Laterály]] [276] => | [277] => | [278] => | {{IPA|l}} [279] => | [280] => | [281] => | [282] => | [283] => |} [284] => [285] => [[Souhláska|Souhlásky]] se v maďarštině vyslovují obdobně jako v češtině. Maďarština nemá souhláskové fonémy odpovídající českému /ř/ a /ch/. Rozdílná výslovnost je u těchto souhlásek: [286] => * Základní výslovnost /h/ je neznělá [{{IPA|[[Neznělá glotální frikativa|h]]}}]. Mezi samohláskami se však vyslovuje zněle [{{IPA|[[Znělá glotální frikativa|ɦ]]}}], jako v češtině. [287] => * Palatální souhlásky /{{IPA|[[Neznělá palatální ploziva|c]]}}/ a /{{IPA|[[znělá palatální ploziva|ɟ]]}}/ (psané a ) odpovídají českým /ť/ a /ď/. U některých autorů jsou popisovány s frikativním šumem [{{IPA|c͡ç, ɟ͡ʝ}}]. O přesné výslovnosti se stále diskutuje. [288] => [289] => '''Délka souhlásek''' je stejně jako délka samohlásek důležitá pro rozlišování významu. Dlouhé souhlásky se též označují jako zdvojené (viz výše). [290] => [291] => == Gramatika == [292] => [293] => === Samohlásková harmonie === [294] => [[Samohlásková harmonie|Samohlásková (vokalická) harmonie]] ovlivňuje celou gramatickou stavbu maďarštiny. Pro účely samohláskové harmonie dělíme maďarské [[samohláska|samohlásky]] na přední a zadní podle místa vzniku zvuku na [[Patro (ústa)|patře]]: [295] => [296] => {| class="wikitable" [297] => |- [298] => ! Přední samohlásky (vysoké) [299] => | i í e é ö ő ü ű [300] => |- [301] => |- [302] => ! Zadní samohlásky (nízké) [303] => | a á o ó u ú [304] => |} [305] => [306] => Podle tohoto pravidla v jednom slově mohou být buď jen přední, nebo jen zadní samohlásky. Výjimkou jsou slova cizího původu (''telefon'') a složeniny (''Budapest''). Pro většinu sufixů existují dvě až tři varianty, které se volí v závislosti na samohláskách v kořeni slova. Příklad (''-tok'' / ''-tek'' – osobní koncovka sloves, 2. osoba množného čísla): [307] => * d'''o'''lg'''o'''zt'''o'''k = pracujete (zadní samohlásky) [308] => * '''ü'''lt'''e'''k = sedíte (přední samohlásky) [309] => [310] => Samohláska ''i'' / ''í'' je sice [[Fonetika|foneticky]] přední, pravidlo samohláskové harmonie se však u některých slov tuto hlásku obsahujících neuplatňuje: např. ''iszik'' (pít) – minulý čas ''iv'''o'''tt''. Pokud se ''i'' / ''í'' ve slově chová jako zadopatrová samohláska, je to dáno tím, že se dříve na jejím místě vyslovovala laryngální čili zadopatrová samohláska a teprve v posledních staletích se spodobnila s předopatrovým ''i'' / ''í''. Výjimečně může být harmonie jediným rozdílem mezi dnešními homonymy: ''ír'' (psát) je zadní (''írok'' – píšu), zatímco ''ír'' (Ir) je přední (''írek'' – Irové). [311] => [312] => Rovněž přední ''e'', zejména pak ''é'', se v určitých případech kombinuje se zadními samohláskami, například přivlastňovací přípona -é, [[mluvnický pád|pádová]] koncovka -ért, u nichž se na rozdíl od většiny ostatních [[Závislý morfém|závislých morfémů]] nevyvinuly zadopatrové [[alomorf]]y, takže se pojí i s kmenem se zadopatrovými vokály. [313] => [314] => V maďarštině existuje též [[labializace|labiální]] vokalická harmonie, kdy alomorfy několika málo závislých morfémů alternují podle (i)labiální, retné kvality posledního vokálu kmene: k'''ő'''-h'''ö'''z ('ke kameni'), ''f'''e'''j-h'''e'''z'' ('k hlavě'). Toto se však týká pouze předopatrových samohlásek. Zadopatrová labiální vokalická harmonie v maďarštině není, srov. ''h'''á'''z-h'''o'''z'' ('k domu'), ''h'''ó'''-h'''o'''z'' ('ke sněhu'), ''h'''ú'''s-h'''o'''z'' ('k masu'). [315] => [316] => === [[Typologická klasifikace jazyků|Jazykový typ]] === [317] => Maďarština se vyznačuje rozvinutým systémem [[skloňování]] a [[časování]]. Na rozdíl od převážně [[Flektivní jazyk|flektivních jazyků]] (jako je čeština), kde obvykle platí pravidlo jediné [[Koncovka (mluvnice)|koncovky]], jež vyjadřuje více mluvnických kategorií najednou, k maďarským slovům lze připojit více různých přípon a koncovek ([[sufix]]ů). Takovéto „přilepovaní“ sufixů (aglutinace) s jediným významem řadí maďarštinu k [[Aglutinační jazyk|aglutinačnímu typu]] jazyků. Každá koncovka vyjadřuje zpravidla jen jednu mluvnickou kategorii: [[mluvnický pád|pádová]] koncovka, znak množného čísla, přivlastňovací koncovka, osobní koncovka u sloves, koncovka minulého času a další. Sufixy se často připojují přes různé propojovací samohlásky, které usnadňují výslovnost. [318] => [319] => Flektivní typ se v maďarštině výrazně projevuje například v časování, neboť osobní koncovka vyjadřuje zároveň dvě mluvnické kategorie—číslo a osobu: volt-a-'''m''' ('byl jsem'), volt-'''unk''' ('byli jsme'). [320] => [321] => Výrazná přítomnost [[Složenina|kompozice]] v maďarské slovotvorbě zase přiřazuje maďarštinu k jazykovému typu [[Polysyntetický jazyk|polysyntetickému]]. [322] => [323] => '''Příklad:''' [324] => : ház-a-i-m-ban = v mých domech [325] => :: ház = dům [326] => :: -a- = propojovací samohláska [327] => :: -i- = znak množného čísla (ve spojení s přivlastňovacím sufixem) [328] => :: -m- = přivlastňovací sufix (můj) [329] => :: -ban = pádová koncovka vyjadřující polohu uvnitř [330] => [331] => ==== Zvláštnosti ==== [332] => Kořen slova zůstává při přibírání koncovek a přípon obvykle zachován beze změny. Výjimečně dochází ke stahování jeho poslední samohlásky (zkrácení nebo vypuštění), např. ''ag'''á'''r'' (ohař) – ''ag'''a'''rak'' (ohaři). Systematicky se stahují podstatná jména zakončená -alom, -elem (plurál -almok, -elmek) a slova končící -0X0g (kde 0 značí samohlásku a X souhlásku l, r). Slova zakončená krátkou samohláskou při ohýbání tuto samohlásku většinou prodlužují, např. ''alm'''a''''' (jablko), ''alm'''á'''ból'' (z jablka), ''alm'''á'''ink'' (naše jablka). Slova zakončená dlouhou samohláskou někdy naopak tuto zkrátí a rozšíří se o původní konsonant kmene -v-, např. ''l'''ó''''' (kůň) – ''l'''ov'''ak'' (koně), ''k'''ő''''' (kámen) – ''k'''öv'''ek'' (kameny). Tato slova mají [[Kontrakce|kontrahované kmeny]] (jejich původní, nestažená podoba ''lova''-, ''köve''- se uchovala pouze v některých [[Sufix|sufigovaných]] [[Tvarosloví|tvarech]], např. v [[akuzativ]]u či tvarech v [[Množné číslo|plurálu]]). Pouze několik málo kořenů prochází výraznější proměnou, např. [[Metateze (lingvistika)|metatezí]] ''te'''her''''' (náklad), plurál ''te'''rh'''ek''. Tyto jevy (kromě prodlužování finální kmenové samohlásky, které je univerzální) se však případně týkají jen přivlastňovacích tvarů, [[množné číslo|plurálu]], [[akuzativ]]u a superessivu („na tom“ – koncovka ''-n''). [333] => [334] => Nikoliv ke změně kořene, ale přípony, dochází systematicky, pokud přípona začínající na '''v''' (-val / -vel, -vá / -vé) přistupuje ke slovu zakončenému na souhlásku. Tehdy iniciální souhláska přípony [[Hlásková spodoba|asimiluje]] s finální souhláskou kmene či předchozího závislého morfému, např. ''szándék'' + ''-val'' > ''szándékkal'' (s úmyslem), plurál ''szándékok'' > ''szándékokkal'' (s úmysly). [335] => [336] => === Jmenný rod === [337] => Maďarština je bezrodý jazyk. Nerozlišuje rod mužský, ženský a střední, dokonce ani u zájmen: ''ő'' znamená on, ona i ono. Pokud je potřeba rozlišit pohlaví, existují možnosti [[přechylování]] na úrovní slovní zásoby, například složeniny se slovem ''nő'' (žena): tanár = učitel, tanárnő = učitelka. [338] => [339] => === Číslo === [340] => Maďarština rozlišuje jednotné a množné [[Číslo (mluvnice)|číslo]]. Množné číslo se vyjadřuje pomocí charakteristického sufixu -k nebo -i- (při použití přivlastňovacích sufixů). Znak množného čísla se zpravidla připojuje jen k podstatnému jménu, případně ukazovacímu zájmenu. K jiným slovním druhům se připojuje jen za určitých podmínek (viz dále). [341] => [342] => Znak množného čísla se používá pouze v případě, že není blíže určen počet. Je-li počet vyjádřen číslovkou, zůstává podstatné jméno v jednotném čísle. Například: [343] => : egy fa = (jeden) strom [344] => : fák = stromy (není určen počet, mnohost vyjadřuje koncovka -k) [345] => : sok fa = mnoho stromů, öt fa = pět stromů (číslovka vyjadřuje počet větší než jeden) [346] => [347] => === Přivlastňování === [348] => Systém přivlastňování je v maďarštině odlišný od indoevropských jazyků. Podstatná jména se nepojí s [[Přivlastňovací zájmeno|přivlastňovacími zájmeny]], ale přibírají zvláštní [[Posesivní přípona|přivlastňovací sufix]]: A(z '''én''') könyv'''em'''. = Toto je '''moje''' kniha. [349] => [350] => * Přivlastňovací zájmena se používají pouze samostatně, nejčastěji v [[Přísudek|přísudku]]: [351] => : Ez a könyv az '''enyém'''. = Tato kniha je '''moje'''. [352] => [353] => * Obdobným způsobem se používá přivlastňovací koncovka ''-é'', která se připojuje ke jménu vlastníka: [354] => : Ez a könyv '''Pálé'''. = Tato kniha je '''Pavlova'''. (srovnej dále) [355] => [356] => * Přivlastňuje-li se konkrétní osobě nebo věci, přibírá přivlastňovaná věc přivlastňovací koncovku, zatímco vlastník zůstává buď bez koncovky, nebo přibírá koncovku [[dativ]]u: [357] => : kutya láb'''a''' = noha psa (doslova ''pes jeho-noha'') [358] => : kutyá'''nak''' a láb'''a''' = noha psa (doslova ''psovi ta jeho-noha'') [359] => : Pál könyv'''e''' / Pál'''nak''' a könyv'''e''' = Pavlova kniha [360] => [361] => Maďarština stejně jako žádný uralský jazyk a většina jazyků světa nemá [[Přechodné sloveso|transitivní sloveso]] s významem ''mít''. Místo toho se používá zvláštní vazba se slovesem ''van'' (být). Vlastník je v [[Posesivní větná konstrukce|habitativní větě]] vyjádřen 1. buď jen posesivním sufixem na výrazu označujícím vlastněnou entitu, nebo 2., je-li vyjádřen samostatným výrazem, tento navíc přibírá [[dativ]]ní koncovku: [362] => [363] => # Van kutyá'''m'''. = Mám psa. (doslova ''je můj-pes'') [364] => # Péter'''nek''' kutyá'''ja''' van. = Petr má psa. (doslova ''Petrovi jeho-pes je'') [365] => [366] => === Člen === [367] => [[Podstatné jméno|Podstatná jména]] jsou obvykle determinována [[člen (mluvnice)|členem]], který je dvojí: [368] => * '''neurčitý:''' ''egy'' má také význam ''jeden'' a používá se pouze v jednotném čísle [369] => * '''určitý:''' ''a'' (před jmény začínajícími souhláskou) nebo ''az'' (před jmény začínajícími samohláskou) se používá v jednotném i množném čísle [370] => [371] => === Podstatná jména === [372] => Podstatná jména se skloňují. Při skloňování přibírají přivlastňovací sufixy, znak množného čísla a [[Mluvnický pád|pádové]] koncovky. [373] => [374] => Maďarština má 18 pádů. Sada '''pádových koncovek''' je jednotná pro všechna jména. Koncovky mají obvykle dvě, někdy tři varianty podle samohláskové harmonie (viz výše) a jsou totožné pro obě čísla. Pády se dělí na pády gramatické (nominativ, akuzativ, dativ) a adverbiální (významu lokálního (essiv, superessiv, terminativ...), temporálního a dalších). [375] => [376] => [[Nominativ]] je základním, slovníkovým tvarem jména, je bezkoncovkový a užívá se pro vyjádření [[podmět]]u, [[přívlastek|přívlastku]] a [[Jmenná část přísudku|jmenné části predikátu]]: ''kutya'' (pes), ''ház'' (dům). [377] => [378] => [[Akuzativ]] je pádem přémého [[předmět (mluvnice)|předmětu]], má koncovku -t: ''kutyá'''t''''' (psa). [379] => [380] => [[Dativ]] je pádem nepřímého předmětu, má koncovku -nak / -nek: ''férfi'''nak''''' (mužovi). [381] => [382] => Kauzál-finál se vyjadřuje koncovkou -ért: ''kutyá'''ért''''' (pro psa) [383] => [384] => Lokální pády: [385] => [386] => K umístění a pohybu obecně se vztahuje matice devíti [[mluvnický pád|pádů]], které odpovídají na otázky ''kam?'', ''kde?'' a ''odkud?'': [387] => * vnitřní: ház'''ba''' ([[illativ]]) – ház'''ban''' ([[inessiv]]) – ház'''ból''' ([[elativ]]) = do domu – v domě – z domu [388] => ::: kert'''be''' – kert'''ben''' – kert'''ből''' = do zahrady – v zahradě – ze zahrady [389] => * povrchové: asztal'''ra''' ([[sublativ]]) – asztal'''on''' ([[superessiv]]) – asztal'''ról''' ([[delativ]]) = na stůl – na stole – ze stolu [390] => :::: szék'''re''' – szék'''en''' – szék'''ről''' = na židli (kam) – na židli (kde) – ze židle [391] => * přibližné: orvos'''hoz''' ([[allativ]]) – orvos'''nál''' ([[adessiv]]) – orvos'''tól''' ([[ablativ]]) = k lékaři – u lékaře – od lékaře [392] => :::: Péter'''hez''' – Péter'''nél''' – Péter'''től''' = k Petrovi – u Petra – od Petra [393] => :::: [394] => ::::[[Terminativ]] má koncovku -ig: ''ház'''ig''''' ((až) k domu) [395] => [396] => Řada dalších prostorových vztahů (pod, nad, zpod, za, zpoza, skrze atd.) je vyjadřována systémem [[Záložka (slovní druh)|záložek]]. [397] => Koncovka -ról / -ről také vyjadřuje českou vazbu „o něčem“. Pro některou časovou lokalizaci se používá koncovka [[temporál]]u -kor: ''éjfél'''kor''''' (o půlnoci). [398] => [399] => [[Komitativ]] je tvořen koncovkou -val / -vel, která případně asimiluje s finální souhláskou kmene či předchozí přípony: ''almá'''val''''' (s jablkem), ''köszönet'''tel''''' (s vděkem). [400] => Významem podobný, ale s mnohem menší [[Produktivita|produktivitou]], je [[sociativ]] s koncovkou -stul / -stül: ''családo'''stul''''' (s rodinou) (vokál -o- je zde vokálem [[Epentetický vokál|epentetickým]]). [401] => [402] => Podobně jako v komitativu asimiluje souhláska v koncovce [[translativ]]u -'''v'''á / -'''v'''é vyjadřujícího změnu stavu: ''jég'' (led) – ''jég'''gé''' válik'' (stát se ledem, změnit se v led), případně proměnu: ''szép'' (krásný) – ''szép'''pé''' válik'' (zkrásnět). Koncovkami translativu taky tvoříme tvar přídavného jména ve [[Valence (lingvistika)|valenci]] s [[Přechodné sloveso|transitivním]] slovesem s významem [[faktitiv]]ní proměny stavu: ''nevetséges'' (směšný) – ''nevetséges'''sé''' tesz'' (zesměšnit), nebo uděláme někoho / něco nějakým / čím: ''boldogtalan'' (nešťastný) – ''boldogtalan'''ná''' tesz'' (udělat nešťastným). [403] => [404] => Maďarština má také dva způsoby vyjádření [[essiv]]u („jako něco, na způsob“), formální -ként a modální -ul / -ül: ''orvos'''ként''''' (jako lékař), ''példá'''ul''''' (například). Modální essiv (s koncovkami -ul / -ül i -lag / -leg) však lze řadit i mezi prostředky [[odvozování slov]], a to pro tvorbu [[Příslovce|adverbiálních]] [[Denominativum|denominativ]]: např. ''cseh'' (český) > ''cseh'''ül''''' (česky), ''eset'' (případ) > ''eset'''leg''''' (případně). [405] => [406] => Relativně produktivním pádem je též [[kauzál]] [[finál]] s koncovkou -ért a funkcí odpovídající české předložkové vazbě „pro něco/někoho“ nebo „za něco“: a ''hazá'''ért''''' (za vlast), '''''ért'''ed'' (pro tebe). [407] => [408] => === Přídavná jména === [409] => [[Přídavné jméno|Přídavná jména]] přijímají koncovky množného čísla, případně pádové koncovky pouze tehdy, když se nepojí s podstatnými jmény (v [[Elipsa (lingvistika)|eliptických]] vyjádřeních a v pozici [[Přísudek jmenný se sponou|jmenného členu přísudku]]). [410] => : A kutyák nagy'''ok'''. = Ti psi jsou '''velcí'''. (tvar množného čísla v postavení [[Přísudek|přísudku]]) [411] => : Milyen inget akarsz? Fehér'''et'''. = Jakou košili chceš? '''Bílou'''. ([[akuzativ]]ní tvar) [412] => [413] => Jako [[přívlastek]] přídavná jména se svým [[Řídící člen|řídícím členem]] [[Kongruence (lingvistika)|nekongruují]]. [414] => : '''nagy''' kutyák = '''velcí''' psi [415] => : Akarom a '''fehér''' inget. = Chci tu '''bílou''' košili. [416] => [417] => [[Stupňování]]: 2. stupeň (komparativ) se tvoří příponou ''-abb'' / ''-ebb'' (-ší, -ejší). Přidáním předpony ''leg-'' (nej-) k tomuto tvaru se tvoří 3. stupeň (superlativ): gyors gyors'''abb''' '''leg'''gyors'''abb''' = rychlý rychlejší nejrychlejší [418] => [419] => Výjimkou je stupňování slova ''jó'' (dobrý) – jo'''bb''', '''leg'''jo'''bb'''. K adjektivu ''nagy'' (velký) přistupuje přípona -obb (nagyobb). [420] => [421] => === Slovesa === [422] => [[Přechodné sloveso|Transitivní slovesa]] mají '''dvojí [[časování]]''' – určité (předmětné) a neurčité (podmětné). Ve všech časech a způsobech přibírají dvě sady osobních koncovek podle toho, zda se pojí s určitým, neurčitým, respektive žádným [[Předmět (mluvnice)|předmětem]]: [423] => : Épített'''él''' egy házat. = Stavěl jsi (nějaký) dům. (neurčité časování) [424] => : Épített'''él'''. = Stavěl jsi. (neurčité časování) [425] => : Épített'''ed''' a házat. = Stavěl jsi ten dům. (určité časování) [426] => [427] => Nepřechodná (intranzitivní) slovesa nemají předmět, proto mají pouze neurčité časování. [428] => [429] => Při časování se (obdobně jako v češtině) přidávají '''osobní koncovky''', které vyjadřují 1., 2. a 3. osobu v jednotném a množném čísle. Není proto nutné označovat [[podmět]] osobním zájmenem. Je-li podmět zřejmý, může se vynechat. [430] => [431] => V neurčitém časování navíc existuje osobní koncovka, která vyjadřuje vztah ''já – tebe / vás'': [432] => : utál'''lak''' = nenávidím tě [433] => : szeret'''lek''' = miluji tě [434] => [435] => '''[[Infinitiv]]''' se vyznačuje koncovkou -ni: olvas'''ni''' = číst [436] => [437] => Maďarské sloveso má tři '''[[Čas (mluvnice)|časy]]''' jako v češtině: minulý, přítomný a budoucí. [438] => [439] => * '''Minulý čas''' se tvoří vložením sufixu ''-t-'' (s variantami ''-ott-'', ''-ött-'', ''-ett-'') mezi kmen a osobní koncovku: [440] => : szalad'''t'''unk = běželi jsme [441] => [442] => * '''Budoucí čas''' se tvoří pomocným slovesem fog + [[infinitiv]]: [443] => : '''fogunk''' men'''ni''' = půjdeme [444] => [445] => Odborně zaměřené mluvnice však nepočítají tuto konstrukci mezi časy. Jednak proto, že se tvoří skládáním, a také proto, že budoucnost se dá vyjádřit i přítomným časem ve spojení s [[Příslovečné určení|příslovečným určením]] času, případně stejně jako v češtině použitím [[Prefix|prefigační]] změny [[Slovesný vid|aspektu]]: [446] => : ''Ma este'' moziba '''megyek'''. = ''Dnes večer'' '''jdu''' do kina. [447] => :csinálom ('dělám to') – '''meg'''csinálom (''''u'''dělám to') [448] => [449] => Jediné maďarské sloveso, které má vlastní tvary budoucího času, je existenciální sloveso '''''lenni''''' (= být), kde se jedná o tvary se základem '''''lesz''''' (= bude), zatímco přítomný čas se tvoří od jiného základu '''''van''''' (= je). [450] => [451] => Slovesné '''[[Slovesný způsob|způsoby]]''' jsou čtyři: oznamovací, podmiňovací ([[kondicionál]]), spojovací ([[subjunktiv]]) a [[Potenciál (lingvistika)|potenciál]]. [452] => [453] => * '''Kondicionál přítomný''' se tvoří vložením sufixu ''-ná-'' / ''-né-'' mezi kmen a osobní koncovku: [454] => : olvas'''ná'''nk = četli bychom [455] => [456] => * '''Kondicionál minulý''' se tvoří spojením minulého času a pomocného slovesa ''volna'' (byl by): [457] => : olvas'''t'''unk '''volna''' = byli bychom četli [458] => [459] => * '''Subjunktiv''' vyjadřuje nejčastěji rozkaz ([[imperativ]]) nebo přání. Má širší využití než rozkazovací způsob v češtině. Tvoří tvary ve všech osobách. Jeho znakem je sufix ''-j-'', který se vkládá mezi kmen a osobní koncovku: [460] => : men'''j'''etek! = jděte! [461] => : men'''j'''en = ať jde / jděte ([[vykání]]) [462] => [463] => Toto vkladné ''-j-'' se někdy transformuje do asimilace: ''olvas'' (= číst) → olva'''ss'''! = čti!, ''metsz'' (= řezat) → me'''ss'''! = řež! [464] => [465] => * '''Potenciál''' se tvoří příponou ''-hat'' / ''-het'' a vyjadřuje možnost: olvas'''hat''' = může číst [466] => ** Z potenciálu se [[Přechodník|transgresivní]] příponou ''-ó/-ő'' tvoří potenciální adjektiva: olvashat'''ó''' = čitelný [467] => * Do [[časování|flekční]] kategorie slovesného způsobu (nikoli tedy slovotvorby) se někdy řadí i '''[[kauzativ]]''', jenž v maďarštině není omezen jen na některá slovesa, ale lze jej tvořit pravidelně od všech sloves připojením přípony -''tat'' / -''tet'': ''olvas-tat'' 'nechat / přinutit číst'. [468] => [469] => ==== Nepravidelná slovesa ==== [470] => Několik maďarských sloves (vesměs velmi frekventovaných) se časuje více či méně nepravidelně. Mnohá se však časují vzájemně stejným způsobem. Jsou to (uveden '''infinitiv''', nominativ 3. os. sg neurč. přítomný (tj. '''''základní'''/slovníkový tvar'') a minulý, imperativ 2. os. sg (neurč. a urč.)): [471] => * '''aludni''' (= spát) – '''''alszik''', aludt, aludj / aludjál, aludd / aludjad''; analogicky se časují '''feküdni''' ('''''fekszik''''', = ležet) a '''nyugodni''' ('''''nyugszik''''', = odpočívat) [472] => * '''enni''' (= jíst) – '''''eszik''', evett, egyél, edd / egyed'' [473] => * '''hinni''' (= myslet si) – '''''hisz''', hitt, higgyél, hidd / higgyed'' [474] => * '''inni''' (= pít) – '''''iszik''', ivott, igyál, idd / igyad'' [475] => * '''jönni''' (= přijít) – '''''jön''', jött, *gyere / jöjj'' [476] => * '''lenni''' (= být) – *'''''van''', *volt, légy / legyél'', + budoucí čas ''lesz'' [477] => * '''menni''' (= jít) – '''''megy''''', ''ment, menj / menjél'' [478] => * '''nőni''' (= růst) – '''''nő''', nőtt, nőj / nőjél, nődd / nőjed''; analogicky '''főni''' ('''''fő''''', = vařit se, vřít), '''lőni''' ('''''lő''''', = střílet), '''róni''' ('''''ró''''', = rýt), '''szőni''' ('''''sző''''', = tkát) [479] => * '''tenni''' (= dát) – '''''tesz''', tett, tégy / tegyél, tedd / tegyed''; analogicky '''venni''' ('''''vesz''''', = vzít) a '''vinni''' ('''''visz''''', = nést){{Citace monografie [480] => | příjmení = Hradský [481] => | jméno = Ladislav [482] => | odkaz na autora = Ladislav Hradský [483] => | příjmení2 = Blaskovics [484] => | jméno2 = Josef [485] => | odkaz na autora2 = Josef Blaskovics [486] => | titul = Maďarsko-český, Česko-maďarský slovník [487] => | vydavatel = SPN [488] => | místo = Praha [489] => | rok = 1968 [490] => | počet stran = 860 [491] => | id = 14-307-68 [492] => }}http://hunlang.wordpress.com/2011/08/16/all-irregular-hungarian-verbs/ [493] => Zcela nepravidelný je imperativ ''gyere'' (= pojď). [494] => [495] => ==== Iková slovesa ==== [496] => Zvláštním typem jsou tzv. ''iková slovesa'', nazvaná takto podle jejich základního tvaru (3. os. sg oznam. neurč. přít.) zakončeného na '''-ik''' (zatímco u ostatních maďarských sloves je tento tvar současně kořenem, tj. bez koncovky). Iková slovesa zpravidla tvoří odlišně rozkazovací tvar ve 3. os. sg (zakončen jednotně na -(j)ék), případně dochází ke spodobě, např. ''tetszik'' (= líbit se), imperativ ''te'''ss'''ék'' (= „ať se líbí“, používá se ve smyslu č. fráze ''prosím''). [497] => [498] => Mívají význam podobný českým zvratným slovesům, kdy podmět koná sám na sobě. Proto jsou iková slovesa obvykle nepřechodná, ale s významnými výjimkami jako ''eszik'' nebo ''iszik'' (viz výše). [499] => [500] => === Postpozice === [501] => Postpozice (záložky) plní v maďarštině stejnou funkci jako [[Předložka|předložky]] v češtině a jiných jazycích. Rozdíl je především v tom, že stojí až za řídícím jménem. Většinou se pojí se základním tvarem (v [[nominativ]]u). Fungují podobně jako pádové koncovky. Píší se však odděleně a nemají varianty podle samohláskové harmonie. [502] => [503] => Postpozice vyjadřující místní vztahy tvoří trojice jako místní pády: [504] => * ''ágy '''alá''' – ágy '''alatt''' – ágy '''alól''''' = '''pod''' postel – '''pod''' postelí – '''zpod''' postele [505] => * ''ágy '''mellé''' – ágy '''mellett''' – ágy '''mellől''''' = '''vedle''' postel – '''vedle''' postele – '''od (vedle)''' postele [506] => * ''ágy '''elé''' – ágy '''előtt''' – ágy '''elől''''' = '''před''' postel – '''před''' postelí – '''zpřed''' postele [507] => * ''ágy '''fölé''' – ágy '''felett / fölött''' – ágy '''fölül''''' = '''nad''' postel – '''nad''' postelí – '''zponad''' postele [508] => * ''ágy '''mögé''' – ágy '''mögött''' – ágy '''mögül''''' = '''za''' postel – '''za''' postelí – '''zpoza''' postele [509] => * ''ágyak '''közé''' – ágyak '''között''' – ágyak '''közül''''' = '''mezi''' postele (kam) – '''mezi''' postelemi (kde) – '''z místa mezi''' postelemi [510] => [511] => Další záložky jsou: '''körül''' = kolem (kde), '''köré''' = kolem (kam), '''felől''' = směrem od, '''felé''' = směrem k, na, '''helyett''' = místo (čeho), '''szerint''' = podle (čeho), '''miatt''' = kvůli, '''szerint''' = podle (čeho), '''után''' = po, za, '''ellen''' = proti, '''által''' = prostřednictvím, '''iránt''' = směrem k, '''nélkül''' = bez [512] => [513] => Pokud se postpozice pojí s osobními zájmeny, přijímají přivlastňovací přípony: [514] => : ''alatt'''am''''' = pode mnou (nikoliv én alatt !) [515] => : ''fölött'''ed''''' = nad tebou [516] => [517] => === Zápor === [518] => Univerzální záporkou je '''''nem''''' (ne), případně '''''sem''''' (ani). Stojí před negovaným výrazem: '''''nem''' értem'' = '''ne'''rozumím. [519] => [520] => V subjunktivu se místo ''nem'' používá ''ne'', případně ''se'': '''''ne''' gyere ide!'' = '''ne'''choď sem! [521] => [522] => Stejně jako v češtině je v maďarštině možný vícenásobný zápor: '''Nem''' értek '''semmit'''''. = '''Ne'''rozumím '''ničemu'''.'' [523] => [524] => Adjektiva se často negují pomocí [[Opozitum|opozitní]] přípony ''-(a)tlan/-(e)tlen, -talan/-telen'': [525] => [526] => * ''kellemes'' = příjemný, ''kellemetlen'' = nepříjemný [527] => * ''olvasható'' = čitelný, ''olvashatatlan'' = nečitelný [528] => [529] => === Slovosled === [530] => [[Slovosled]] maďarské [[Věta (lingvistika)|věty]] je volný, není však nahodilý. Základní slovosled oznamovací věty je [[Slovosled#Typy slovosledu z hlediska pořadí větných členů|SOV]] ([[podmět]] – [[Předmět (mluvnice)|předmět]] – [[přísudek]]). [[Větný člen]], na který je kladen důraz, obvykle stojí bezprostředně před přísudkem. [531] => [532] => V tázacích větách bývá obecně jádro dotazu na začátku. Ve větách s tázacím zájmenem (doplňovacích) se tento slovosled shoduje s češtinou: '''''Hol''' van a kép?'' = '''''Kde''' je (ten) obraz?'' V tázacích větách zjišťovacích je proti češtině obrácený: '''''Kép''' ez''? = ''Je to '''obraz'''?'' (doslova ''Obraz to (je)?'') '''''Itt''' van az a fiú?'' = ''Je ten chlapec '''tady'''?'' (doslova ''Tady je ten chlapec?'') [533] => [534] => Slovosled záporné věty je zpravidla stejný jako v češtině: ''Ez nem kép.'' = ''To není obraz''. [535] => [536] => Typické pro maďarštinu je (oproti většině evropských jazyků) obrácené pořadí složek jména, včetně hodností a titulů, např. ''král Karel I.'' je maďarsky ''I. Károly király'' (doslova ''I. Karel král''). [[Příjmení]] stojí zásadně před křestním jménem (jmény): ''László Kovács'' je v maďarštině vždy ''Kovács László''. Obráceně se uvádějí i [[datum|data]]: 5. 7. 2016 je maďarsky 2016. 7. 5. Měsíc je vždy před [[den|dnem]]. Obecně jsou časové jednotky řazeny od největší po nejmenší. [537] => [538] => == Příklady == [539] => [540] => === Číslovky === [541] => {| class="wikitable" cellspacing="7" [542] => |- [543] => | [544] => | '''nominální''' [545] => |'''řadová''' [546] => |'''zlomková''' [547] => |- [548] => | 1 [549] => | egy [550] => |első [551] => |– [552] => |- [553] => | 2 [554] => | két, kettő [555] => |második [556] => |fél [557] => |- [558] => | 3 [559] => | három [560] => |harmadik [561] => |harmad [562] => |- [563] => | 4 [564] => | négy [565] => |negyedik [566] => |negyed [567] => |- [568] => | 5 [569] => | öt [570] => |ötödik [571] => |ötöd [572] => |- [573] => | 6 [574] => | hat [575] => |hatodik [576] => |hatod [577] => |- [578] => | 7 [579] => | hét [580] => |hetedik [581] => |heted [582] => |- [583] => | 8 [584] => | nyolc [585] => |nyolcadik [586] => |nyolcad [587] => |- [588] => | 9 [589] => | kilenc [590] => |kilencedik [591] => |kilenced [592] => |- [593] => | 10 [594] => | tíz [595] => |tizedik [596] => |tized [597] => |- [598] => |11 [599] => |tizenegy [600] => |tizenegyedik [601] => |tizenegyed [602] => |- [603] => |12 [604] => |tizenkét, tizenkettő [605] => |tizenkettedik [606] => |tizenketted [607] => |- [608] => |13 [609] => |tizenhárom [610] => |tizenharmadik [611] => |tizenharmad [612] => |- [613] => |20 [614] => |húsz [615] => |huszadik [616] => |huszad [617] => |- [618] => |21 [619] => |huszonegy [620] => |huszonegyedik [621] => | [622] => |- [623] => |30 [624] => |harminc [625] => |harmincadik [626] => | [627] => |- [628] => |31 [629] => |harmincegy [630] => |harmincegyedik [631] => | [632] => |- [633] => |40 [634] => |negyven [635] => |negyvenedik [636] => | [637] => |- [638] => |50 [639] => |ötven [640] => |ötvenedik [641] => | [642] => |- [643] => |60 [644] => |hatvan [645] => |hatvanadik [646] => | [647] => |- [648] => |70 [649] => |hetven [650] => |hetvenedik [651] => | [652] => |- [653] => |80 [654] => |nyolcvan [655] => |nyolcvanadik [656] => | [657] => |- [658] => |90 [659] => |kilencven [660] => |kilencvenedik [661] => | [662] => |- [663] => |100 [664] => |száz [665] => |századik [666] => |század [667] => |- [668] => |174 [669] => |százhetvennégy [670] => |százhetvennegyedik [671] => | [672] => |- [673] => |200 [674] => |kétszáz [675] => |kétszázadik [676] => | [677] => |- [678] => |1000 [679] => |ezer [680] => |ezredik [681] => |ezred [682] => |- [683] => |2345 [684] => |kétezerháromszáznegyvenöt [685] => | [686] => | [687] => |- [688] => |1 000 000 [689] => |millió [690] => | [691] => | [692] => |- [693] => |1 000 000 000 [694] => |milliárd [695] => | [696] => | [697] => |} [698] => [699] => == Užitečné fráze == [700] => [701] => {| class="wikitable" [702] => | '''Maďarsky''' [703] => | '''Česky''' [704] => |- [705] => | ''Szia!'' || Ahoj! [706] => |- [707] => | ''Viszlát!'' || Na shledanou! [708] => |- [709] => | ''Jó reggelt!'' || Dobré ráno! [710] => |- [711] => | ''Jó napot!'' || Dobré odpoledne! [712] => |- [713] => | ''Jó estet!'' || Dobrý večer! [714] => |- [715] => | ''Igen / Nem'' || Ano / Ne [716] => |- [717] => | ''Kérem'' || Prosím [718] => |- [719] => | ''Köszönöm!'' || Děkuji! [720] => |- [721] => | ''Köszönöm szépen!'' || Děkuji mnohokrát! [722] => |- [723] => | ''Bocsánat'' || Promiň [724] => |- [725] => | ''Bal / Jobb'' || Levý / Pravý [726] => |} [727] => [728] => === Další fráze === [729] => {{IPA3}} [730] => * maďarský: ''magyar'' {{IPA|/mɑɟʝɑr/}} [moďor] [731] => * dobrý den: ''jó napot (kívánok)'' {{IPA|/joːnɑpot kivaːnok/}} [jó nopot kívánok] [732] => * kolik?: ''mennyi?'' {{IPA|/mɛɲɲi/}} [meňňi] [733] => * kolik to stojí?: ''mennyibe kerül?'' {{IPA|/mɛɲɲibe kɛryl/}} [meňňibe kerül] [734] => * toto / tohle: ''az'' {{IPA|/ɑz/}}, ''ez'' {{IPA|/ɛz/}} [ez] [735] => * nerozumím: ''nem értem'' {{IPA|/nɛm eːrtɛm/}} [nem írtem] [736] => * nevím: ''nem tudom'' {{IPA|/nɛm tudom/}} [nem tudom] [737] => * kde je WC?: ''Hol van a vécé?'' {{IPA|/hol vɑn ɑ veːtseː/}} [hol von o vící] [738] => * mluvíte anglicky?: ''Beszél angolul?'' {{IPA|/besél ɑnɡolul/}} [besíl ongolul] [739] => * pomoc!: ''Segítség!'' {{IPA|/ʃɛɡiːtʃːeːɡ/}} [šegíčíg] [740] => * pracuj! dolgozz /dolgozː/ [dolgozz] [741] => [742] => == Slovník == [743] => [744] => {| class="wikitable" [745] => | '''Maďarsky''' [746] => | '''Česky''' [747] => |- [748] => | ''piros'' || červená [749] => |- [750] => | ''zöld'' || zelená [751] => |- [752] => | ''sárga'' || žlutá [753] => |- [754] => | ''narancssárga'' || oranžová [755] => |- [756] => | ''sötétkék'' || tmavě modrá [757] => |- [758] => | ''világoskék'' || světle modrá [759] => |- [760] => | ''barna'' || hnědá [761] => |- [762] => | ''lila'' || fialová [763] => |- [764] => | ''fehér'' || bílá [765] => |- [766] => | ''rózsaszín'' || růžová [767] => |- [768] => | ''fekete'' || černá [769] => |- [770] => | ''szürke'' || šedá [771] => |- [772] => | ''telefon'' || telefon [773] => |- [774] => | ''kulcsok'' || klíče [775] => |- [776] => | ''ágy'' || postel [777] => |- [778] => | ''ház'' || dům [779] => |- [780] => | ''fürdőszoba'' || koupelna [781] => |- [782] => | ''zuhany'' || sprcha [783] => |- [784] => | ''Hol vannak a bőröndök?'' || Kde jsou kufry? [785] => |- [786] => | ''útlevél'' || cestovní pas [787] => |- [788] => | ''hitelkártya'' || kreditní karta [789] => |- [790] => | ''szappan'' || mýdlo [791] => |- [792] => | ''borotva'' || břitva [793] => |- [794] => | ''fogkrém'' || zubní pasta [795] => |- [796] => | ''fogkefe'' || zubní kartáček [797] => |- [798] => | ''fésű'' || hřeben [799] => |- [800] => | ''hajkefe'' || kartáč na vlasy [801] => |- [802] => | ''törülköző'' || ručník [803] => |- [804] => | ''kés'' || nůž [805] => |- [806] => | ''villa'' || vidlička [807] => |- [808] => | ''kanál'' || lžíce [809] => |- [810] => | ''tányér'' || talíř [811] => |- [812] => | ''pálcika'' || jídelní hůlky [813] => |- [814] => | ''serpenyő'' || pánev [815] => |- [816] => | ''kóla'' || kola [817] => |- [818] => | ''gyümölcslé'' || džus [819] => |- [820] => | ''tea'' || čaj [821] => |- [822] => | ''víz'' || voda [823] => |- [824] => | ''sör'' || pivo [825] => |- [826] => | ''bor'' || víno [827] => |- [828] => | ''tej'' || mléko [829] => |- [830] => | ''kávé'' || káva [831] => |- [832] => | ''tojás'' || vejce [833] => |- [834] => | ''pirítós'' || toust [835] => |- [836] => | ''cukor'' || cukr [837] => |- [838] => | ''vaj'' || máslo [839] => |- [840] => | ''sajt'' || sýr [841] => |- [842] => | ''kenyér'' || chléb [843] => |- [844] => | ''rizs'' || rýže [845] => |- [846] => | ''hal'' || ryba [847] => |- [848] => | ''fokhagyma'' || česnek [849] => |- [850] => | ''sültkrumpli'' || chips [851] => |- [852] => | ''pizza'' || pizza [853] => |- [854] => | ''hamburger'' || hamburger [855] => |- [856] => | ''mangó'' || mango [857] => |- [858] => | ''banán'' || banán [859] => |- [860] => | ''alma'' || jablka [861] => |- [862] => | ''körte'' || hrušky [863] => |- [864] => | ''eper'' || jahody [865] => |- [866] => | ''grépfrút'' || granátové jablko [867] => |- [868] => | ''citrom'' || citron [869] => |- [870] => | ''narancs'' || pomeranč [871] => |- [872] => | ''málna'' || maliny [873] => |- [874] => | ''szőlő'' || hrozny [875] => |- [876] => | ''szilva'' || švestka [877] => |- [878] => | ''paradicsom'' || rajčata [879] => |- [880] => | ''kukorica'' || sladká kukuřice [881] => |- [882] => | ''répa'' || mrkev [883] => |- [884] => | ''hagyma'' || cibule [885] => |- [886] => | ''uborka'' || okurka [887] => |- [888] => | ''krumpli'' || brambory [889] => |- [890] => | ''gomba'' || houby [891] => |- [892] => | ''fej'' || hlava [893] => |- [894] => | ''arc'' || tvář [895] => |- [896] => | ''nyak'' || krk [897] => |- [898] => | ''haj'' || vlasy [899] => |- [900] => | ''fül'' || ucho [901] => |- [902] => | ''szem'' || oko [903] => |- [904] => | ''orr'' || nos [905] => |- [906] => | ''száj'' || ústa [907] => |- [908] => | ''térd'' || koleno [909] => |- [910] => | ''könyök'' || loket [911] => |- [912] => | ''boka'' || kotník [913] => |- [914] => | ''láb'' || noha [915] => |- [916] => | ''lábfej'' || chodidlo [917] => |- [918] => | ''hüvelykujj'' || palec [919] => |- [920] => | ''ujj'' || prst [921] => |- [922] => | ''csukló'' || zápěstí [923] => |- [924] => | ''kar'' || paže [925] => |- [926] => | ''kéz'' || ruka [927] => |} [928] => [929] => == Vzorový text == [930] => {{Vzorový text [931] => |VDLP=ano [932] => |Komentář= [933] => |Jazyk 1=maďarsky [934] => |Text=Minden emberi lény szabadon születik és egyenlő méltósága és joga van. Az emberek, ésszel és lelkiismerettel bírván, egymással szemben testvéri szellemben kell hogy viseltessenek. [935] => }} [936] => [937] => == Ukázky ze psané maďarštiny == [938] => [939] => Soubor:Codex of munchen - bible in hungarian.jpg|Tzv. Husitská bible, kolem roku 1466 [940] => Soubor:Halotti beszéd.jpg|Jeden z nejstarších dochovaných písemných záznamů, datovaný do let 1192–1195 [941] => Soubor:Komjati sztpal.jpg| Stránka z knihy sepsané v roce 1533 [942] => [943] => [944] => == Odkazy == [945] => [946] => === Reference === [947] => [948] => [949] => === Literatura === [950] => * {{Citace monografie [951] => | příjmení = Kontler [952] => | jméno = László [953] => | odkaz na autora = László Kontler [954] => | titul = Dějiny Maďarska [955] => | vydání = 2 [956] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [957] => | místo = Praha [958] => | rok = 2011 [959] => | počet stran = 613 [960] => | isbn = 978-80-7106-616-3 [961] => }} [962] => * {{Citace monografie [963] => | příjmení = Schreierová [964] => | jméno = Angelika [965] => | odkaz na autora = Angelika Schreierová [966] => | titul = Maďarština (nejen) pro samouky [967] => | vydavatel = LEDA [968] => | místo = Praha [969] => | rok = 2012 [970] => | počet stran = 336 [971] => | isbn = 978-80-7335-272-1 [972] => | jazyk = čeština [973] => }} [974] => [975] => === Související články === [976] => * [[Maďaři]] [977] => * [[Maďarsko]] [978] => * [[Dějiny Maďarska]] [979] => * [[Maďarská diaspora]] [980] => * [[Hungarologie]] [981] => [982] => === Externí odkazy === [983] => * {{Commonscat|Hungarian language}} [984] => * {{Wikislovník|heslo=maďarština}} [985] => * {{Wikiknihy|kniha=Maďarština}} [986] => {{InterWiki|code=hu|Maďarská}} [987] => {{Wiktionarylang|code=hu|Maďarská}} [988] => * [http://slovniky.lingea.cz/Madarsko-cesky Maďarsko-český slovník online] [989] => * [http://www.dusekarpat.cz/madarsko/madarstina/ Základy maďarštiny] (česky) [990] => [991] => {{Uralské jazyky}} [992] => {{Oficiální jazyky EU}} [993] => {{Autoritní data}} [994] => {{Portály|Maďarsko}} [995] => [996] => [[Kategorie:Maďarština| ]] [997] => [[Kategorie:Úřední jazyky Evropské unie]] [998] => [[Kategorie:Živé jazyky]] [999] => [[Kategorie:Jazyky Chorvatska]] [1000] => [[Kategorie:Jazyky Maďarska]] [1001] => [[Kategorie:Jazyky Rakouska]] [1002] => [[Kategorie:Jazyky Rumunska]] [1003] => [[Kategorie:Jazyky Slovenska]] [1004] => [[Kategorie:Jazyky Slovinska]] [1005] => [[Kategorie:Jazyky Srbska]] [1006] => [[Kategorie:Jazyky Ukrajiny]] [] => )
good wiki

Maďarština

Maďarština je ugrofinský jazyk, kterým se hovoří v Maďarsku, v částech srbské Vojvodiny, na jihu Slovenska, na jihu ukrajinské Zakarpatské oblasti, v částech rakouské spolkové země Burgenlandu, na severozápadě Rumunska a v částech Chorvatska a Slovinska. Maďarsky mluví celkem zhruba 13,3 milionů lidí, což je většina současných mluvčích celé uralské jazykové rodiny.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Vojvodina','Rakousko','Rumunsko','Slovensko','Maďarsko','Slovinsko','Přechodné sloveso','Němčina','Burgenland','Srbsko','akuzativ','mluvnický pád'

Akuzativ

Burgenland

Burgenland je spolková země Rakouska, která se nachází na východě země na hranicích s Maďarskem a Slovenskem.

Maďarsko

Němčina

Němčina je západoslovanský jazyk, který se používá převážně v německy mluvících zemích.

Rakousko

Rumunsko

Rumunsko je stát ve východní Evropě, který se nachází v jihovýchodní části kontinentu.

Slovensko

Slovinsko

Srbsko

Vojvodina