Array ( [0] => 15480662 [id] => 15480662 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Slovinsko [uri] => Slovinsko [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - stát [1] => | genitiv = Slovinska [2] => | úřední název česky = Slovinská republika [3] => | úřední název = Republika Slovenija [4] => | vlajka = Flag of Slovenia.svg [5] => | článek o vlajce = Slovinská vlajka [6] => | znak = Coat of Arms of Slovenia.svg [7] => | článek o znaku = Státní znak Slovinska [8] => | hymna = Zdravljica [9] => | článek o hymně = Slovinská hymna [10] => | mapa umístění = EU-Slovenia.svg [11] => | velikost mapy = [12] => | hlavní město = [[Lublaň]] (Ljubljana) [13] => | rozloha = 20 273{{Citace elektronické monografie | autor = Statistični urad Republike Slovenije | odkaz na autora = Statistický úřad Republiky Slovinsko | titul = Višinski pasovi in nakloni zemljišč. Altitude zones and inclination of the territory | url = http://www.stat.si/letopis/2010/01_10/01-04-10.htm | datum vydání = 2010 | datum přístupu = 2011-05-09 | jazyk = anglicky, slovinsky}} [14] => | rozlmisto = 153 [15] => | procent vody = 0,6 [16] => | nejvyšší hora = [[Triglav]] [17] => | výška nejvyšší hory = 2864 [18] => | čas = +1
+2 ([[letní čas]]) [19] => | počet obyvatel = 2 108 732https://www.stat.si/StatWeb/News/Index/10636 [20] => | obyvmisto = 144 [21] => | obyvatelé aktuální k = 2022 [22] => | hustota = 101{{Citace elektronické monografie | titul = Population Division of the Department of Economic and Social Affairs of the United Nations Secretariat, World Population Prospects: The 2008 Revision | url = http://esa.un.org/unpp | datum aktualizace = 2008 | datum přístupu = 2010-03-24 | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20071216015218/http://esa.un.org/unpp/ | datum archivace = 2007-12-16 | nedostupné = ano }} [23] => | hustmisto = 106 [24] => | HDI = 0,926 [25] => | HDIvývoj = růst [26] => | HDIvýše = velmi vysoký [27] => | HDI aktuální k = 2022 [28] => | HDImísto = 22 [29] => | jazyk = [[slovinština]], v občinách s národnostními menšinami [[italština]] a [[maďarština]] [30] => | národnosti = [[Slovinci]]: 83,06 %; [[Srbové]]: 1,98 %; [[Chorvati]]: 1,81 %; [[Bosňáci]]: 1,10 %; jiné národnosti: 2 %; neuvedeno: 10,05 % [31] => | náboženství = katolíci: 57,8 %; ateisté: 10,1 %; neznámé/neuvedli: 22,8 %; ostatní: 9,3 %{{Citace elektronické monografie | autor = Statistical Office of the Republic of Slovenia | titul = Census of population, households and housing 2002: Population by religion and type of settlement, Slovenia, Census 1991 and 2002 | url = http://www.stat.si/popis2002/en/rezultati/rezultati_red.asp?ter=SLO&st=8 | datum vydání = 2002 | datum přístupu = 2010-03-24 | jazyk = anglicky}} [32] => | státní zřízení = [[parlamentní republika]] [33] => | datum vzniku = [[25. červen]] [[1991]] ([[8. říjen]] [[1991]]) [34] => | způsob vzniku = nezávislost na [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|SFRJ]] [35] => | funkce1 = Prezident [36] => | vládce1 = [[Nataša Pirc Musar]] [37] => | funkce2 = Předseda vlády [38] => | vládce2 = [[Robert Golob]] [39] => | měna = [[euro]] [40] => | kód měny = EUR [41] => | HDP/ob. = 50 059{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2022-12-01}} [42] => | HDP/ob.misto = 38 [43] => | HDP aktuální k = 2022 [44] => | Gini = 23,5{{Citace elektronického periodika | příjmení = Intihar | jméno = Stanka | titul = Income and poverty indicators, Slovenia, 2009 - Provisional data | periodikum = News: Demography and social statistics: Level of living | datum vydání = 2020-12-01 | datum přístupu = 2020-12-01 [45] => | url = http://www.stat.si/eng/novica_prikazi.aspx?id=3528 | jazyk = anglicky}} [46] => | Gini aktuální k = 2020 [47] => | ison = 705 [48] => | iso3 = SVN [49] => | iso2 = SI [50] => | mpz = SLO [51] => | předvolba = +386 [52] => | doména = si [53] => | commonscat = Slovenia [54] => | soubor hymny = Slovenia's national anthem, performed by the United States Navy Band.oga [55] => }} [56] => '''Slovinsko''' (''{{Vjazyce2|sl|Slovenija}}''), plným názvem '''Slovinská republika''' ({{Vjazyce2|sl|{{Audio|Republika-slovenija.ogg|''Republika Slovenija''}}}}) je stát na jihu [[Střední Evropa|střední Evropy]].{{cite book|url=http://zgs.zrc-sazu.si/Portals/8/Slo_Geo_Over/23.pdf|title=Gateway to Western, Central, and Southeastern Europe|first=Andrej|last=Černe|page=127|series=Slovenia: A Geographical Overview|editor=Orožen Adamič, Milan|publisher=Association of the Geographical Societies of Slovenia|year=2004|isbn=961-6500-49-X|quote=For centuries, the territory of Slovenia has been crossed by traditional transportation routes connecting northern Europe with southern, eastern, and western Europe. Slovenia's location in the northwestern part of the Mediterranean's most inland bay on the Adriatic Sea where the Alps, the plateaus of the Dinaric Alps, and the western margins of the Pannonian Basin meet gives [it] a relatively quite advantageous traffic and geographical position distinguished by its transitional character and the links between these geographical regions. In a wider macroregional sense, this transitional character and these links have not changed since prehistoric times.}} Na západě sousedí s [[Itálie|Itálií]], na severu s [[Rakousko|Rakouskem]], na severovýchodě s [[Maďarsko|Maďarskem]], na jihu a jihovýchodě s [[Chorvatsko|Chorvatskem]] a na jihozápadě má krátké pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského moře]].{{cite web|title=Slovenia – History, Geography, & People|website=Encyclopedia Britannica|date=5 June 2021|url=https://www.britannica.com/place/Slovenia|access-date=16 June 2021}} Slovinsko je převážně hornaté a zalesněné,{{cite journal|url=http://www.theslovenian.com/articles/2008/perko.pdf|title=Slovenia at the Junction of Major European Geographical Units|first=Drago|last=Perko|year=2008|newspaper=The Slovenian|publisher=Vse Slovenski Kulturni Odbor [The All Slovenian Cultural Committee]|place=Toronto}} má rozlohu 20 271 km²{{cite web|url=https://www.stat.si/StatWeb/File/DocSysFile/10033/Spremembe_povrsine_Slovenije.pdf|title=Spremembe v površini Slovenije|language=sl|trans-title=Changes to the Area of Slovenia|date=1 July 2018|publisher=Statistical Office of the Republic of Slovenia}} a 2,1 milionu obyvatel, je a [[Seznam členských států Evropské unie podle počtu obyvatel|šestým nejméně lidnatým státem]] [[Evropská unie|Evropské unie]]{{cite web|title=Population|url=https://www.stat.si/StatWeb/en/Field/Index/17|publisher=Statistical Office of the Republic of Slovenia|access-date=March 17, 2023}}{{cite web|title=Population, 1 October 2022|url=https://www.stat.si/StatWeb/en/News/Index/10848|publisher=Statistical Office of the Republic of Slovenia|access-date=March 17, 2023}}. [[Slovinci]] tvoří více než 80 % obyvatel země,{{Cite web|url=https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/population-demographic-situation-languages-and-religions-77_en|title=Population: Demographic situation, languages and religions|date=10 October 2017|publisher=European Education and Culture Executive Agency}} úředním jazykem je [[slovinština]].{{cite web|title=Slovene language|website=Encyclopedia Britannica|url=https://www.britannica.com/topic/Slovene-language|access-date=16 June 2021}} [[Lublaň]], hlavní a [[Seznam měst ve Slovinsku|největší město]] Slovinska, se geograficky nachází blízko středu země.{{cite web|title=About Ljubljana|website=Mestna občina Ljubljana|date=3 July 2017|url=https://www.ljubljana.si/en/about-ljubljana/|access-date=16 June 2021}} [57] => [58] => Slovinsko je historicky křižovatkou [[Slovanské jazyky|slovanských]], [[Germánské jazyky|germánských]] a [[Románské jazyky|románských]] jazyků a kultur. Jeho území bylo součástí mnoha různých států: [[Římská říše|Římské říše]], [[Byzantská říše|Byzantské říše]], [[Karolínská říše|Karolínské říše]], [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]], [[Uhersko|Uherského království]], [[Benátská republika|Benátské republiky]], [[Ilyrské provincie|Ilyrských provincií]] Napoleonova [[První Francouzské císařství|Prvního francouzského císařství]], [[Rakouské císařství|Rakouského císařství]] a [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]]. V říjnu 1918 Slovinci spoluzaložili [[Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů]].{{cite web|last=Trgovčević|first=Ljubinka|title=Yugoslavia|website=International Encyclopedia of the First World War (WW1)|date=18 July 2016|url=https://encyclopedia.1914-1918-online.net/article/yugoslavia|access-date=18 June 2021}} V prosinci 1918 se spojili se [[Srbské království|Srbským královstvím]] do [[Království Jugoslávie]].{{cite web|title=History and culture|website=I feel Slovenia|date=4 March 2020|url=https://www.slovenia.info/en/plan-your-trip/facts-about-slovenia/history-and-culture|access-date=16 June 2021}} Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] [[Nacistické Německo|Německo]], [[Italské království|Itálie]] a [[Maďarské království|Maďarsko]] obsadily a anektovaly Slovinsko, jehož malá část přešla do [[Nezávislý stát Chorvatsko|Nezávislého státu Chorvatsko]], nově vyhlášeného [[Nacistické Německo|nacistického]] [[Loutkový stát|loutkového státu]].{{cite news|url=http://www.dnevnik.si/tiskane_izdaje/dnevnik/121558|title=Mejo so zavarovali z žico in postavili mine|language=sl|trans-title=They Protected the Border with Wire and Set up Mines|newspaper=Dnevnik.si|first=Ernest|last=Sečen|date=16 April 2005|access-date=13 April 2012|archive-url=https://web.archive.org/web/20150321045008/http://www.dnevnik.si/tiskane_izdaje/dnevnik/121558|archive-date=21 March 2015|url-status=dead}} V roce 1945 se opět stalo součástí [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávie]]. Po válce byla Jugoslávie spojencem [[Východní blok|východního bloku]], ale po rozkolu mezi [[Josip Broz Tito|Titem]] a [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinem]] v roce 1948 se nikdy nepřihlásila k [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvě]] a v roce 1961 se stala jedním ze zakladatelů [[Hnutí nezúčastněných zemí]].{{cite web|url=https://www.wilsoncenter.org/event/alignment-to-non-alignment-yugoslavia-discovers-the-third-world|title=From Alignment to Non-Alignment: Yugoslavia Discovers the Third World|work=Wilson Center|date=5 June 2019|access-date=9 April 2021}} V červnu 1991 vyhlásilo Slovinsko nezávislost na Jugoslávii a stalo se, jako první z jugoslávských republik, samostatným [[Suverénní stát|suverénním státem]].{{cite book|chapter-url=https://books.google.com/books?id=AhwHHtwbhioC&pg=PA5|title=Succession of States|editor-first=Mojmir|editor-last=Mrak|chapter=Recognition of States and Its (Non-)Implication on State Succession: The Case of Successor States to the Former Yugoslavia|page=5|first=Mirjam|last=Škrk|publisher=Martinus Nijhoff Publishers|year=1999|isbn=9789041111456}} [59] => [60] => Slovinsko je [[Vyspělá země|vyspělou zemí]] s [[Ekonomika s vysokými příjmy|vysoko příjmovou ekonomikou]], která se v [[Index lidského rozvoje|indexu lidského rozvoje]] umisťuje na vysokých příčkách.{{cite web|title=Slovenia Economy: Population, GDP, Inflation, Business, Trade, FDI, Corruption|publisher=The Heritage Foundation|date=24 January 2021|url=https://www.heritage.org/index/country/slovenia|access-date=16 June 2021}} Podle [[Giniho koeficient|Giniho koeficientu]] je jeho [[ekonomická nerovnost]] jedna z nejnižších na světě.{{Cite web|title=Gini index (World Bank estimate) {{!}} Data|url=https://data.worldbank.org/indicator/SI.POV.GINI?end=2019&most_recent_value_desc=false&start=2019&view=bar|access-date=21 July 2021|publisher=World Bank}} Je členem [[Organizace spojených národů]], [[Evropská unie|Evropské unie]], [[Eurozóna|eurozóny]], [[Schengenský prostor|schengenského prostoru]], [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě|OBSE]], [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj|OECD]], [[Rada Evropy|Rady Evropy]] a [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]].{{cite web|title=International organisations and international law|publisher=Government of Slovenia|url=https://www.gov.si/en/policies/foreign-affairs/international-organisations-and-international-law/|access-date=16 June 2021}} Slovinsko se v roce 2023 umístilo na 33. místě globálního inovačního indexu.{{Cite web|last=WIPO|title=Global Innovation Index 2023, 15th Edition|url=https://www.wipo.int/global_innovation_index/en/2023/index.html|access-date=2023-10-28|website=www.wipo.int|language=en}} [61] => [62] => == Dějiny == [63] => {{Podrobně|Dějiny Slovinska}} [64] => [65] => === Pravěk a starověk === [66] => [[Soubor:Divje Babe flute (Late Pleistocene flute).jpg|vlevo|náhled|160x160pixelů|Flétna z [[Divje babe]]]] [67] => Dnešní Slovinsko bylo osídleno již od [[Pravěk|pravěku]]. Existují důkazy o přítomnosti lidí z doby před 250 000 lety. Probodnutá kost [[Medvěd jeskynní|medvěda jeskynního]], pocházející asi z období 43 000 let př. n. l., nalezená v roce 1995 v jeskyni [[Divje babe|Divje Babe]] poblíž [[Cerkno|Cerkna]], je možná druh flétny a tudíž nejstarší hudební nástroj na světě.{{Citace periodika [68] => | příjmení = Turk [69] => | jméno = Matija [70] => | příjmení2 = Turk [71] => | jméno2 = Ivan [72] => | příjmení3 = Otte [73] => | jméno3 = Marcel [74] => | titul = The Neanderthal Musical Instrument from Divje Babe I Cave (Slovenia): A Critical Review of the Discussion [75] => | periodikum = Applied Sciences [76] => | datum vydání = 2020-01 [77] => | ročník = 10 [78] => | číslo = 4 [79] => | strany = 1226 [80] => | issn = 2076-3417 [81] => | doi = 10.3390/app10041226 [82] => | jazyk = en [83] => | url = https://www.mdpi.com/2076-3417/10/4/1226 [84] => | datum přístupu = 2023-04-27 [85] => }}{{Citace elektronického periodika [86] => | příjmení = Slánská [87] => | jméno = Nataša [88] => | titul = Nejstarší hudební nástroj vyrobili neandertálci. Poslechněte si jak flétna zněla [89] => | periodikum = www.dotyk.cz [90] => | url = https://www.dotyk.cz/magazin/fletna-neandertalci-30000502.html [91] => | datum vydání = 2022-05-03 [92] => | jazyk = cs [93] => | datum přístupu = 2023-04-27 [94] => }} Byla snad vytvořena [[Neandertálec|neandrtálci]], byť se o tom vedou spory.{{Citace elektronického periodika [95] => | příjmení = [96] => | titul = Study dismisses remarkable Neanderthal flute as the work of hyenas [97] => | periodikum = Ancient Origins [98] => | url = https://www.ancient-origins.net/news-history-archaeology/study-dismisses-remarkable-neanderthal-flute-work-hyenas-002874 [99] => | datum vydání = 2015-04-07 [100] => | jazyk = en [101] => | datum přístupu = 2023-04-27 [102] => }} [103] => [104] => Ve 20. a 30. letech 20. století byly v [[Jeskyně Potok|jeskyni Potok]] nalezeny pozůstatky i po [[Kromaňonci|kromaňoncích]]. [105] => [[Soubor:Ljubljana Marshes Wheel with axle (oldest wooden wheel yet discovered).jpg|vlevo|náhled|Kolo z Lublaňských bažin]] [106] => V roce 2002 byly v [[Lublaňské bažiny|Lublaňských bažinách]] objeveny pozůstatky [[Prehistorická kůlová obydlí v Alpách|kůlových obydlí]] (typických pro celou [[Alpy|alpskou]] oblast) starých více než 4 500 let. U nich bylo objeveno nejstarší dřevěné kolo na světě.{{Citace elektronického periodika [107] => | titul = World's oldest wheel found in Slovenia [108] => | periodikum = Slovenia.si [109] => | url = https://slovenia.si/art-and-cultural-heritage/worlds-oldest-wheel-found-in-slovenia/ [110] => | jazyk = en [111] => | datum přístupu = 2023-04-27 [112] => }} [113] => [114] => V období přechodu mezi [[Doba bronzová|dobou bronzovou]] a [[Doba železná|dobou železnou]] vzkvétala [[Kultury popelnicových polí|kultura popelnicových polí]]. [[Doba halštatská|Halštatské]] pozůstatky byly nalezeny zejména v jihovýchodním Slovinsku, například v [[Novo mesto|Novom meste]].{{Citace elektronického periodika [115] => | titul = The amber findings of Novo Mesto [116] => | periodikum = Bernsteinmuseum.ch [117] => | url = https://www.bernsteinmuseum.ch/en/the-amber-findings-of-novo-mesto [118] => | jazyk = de-CH [119] => | datum přístupu = 2023-04-27 [120] => }} [121] => [122] => Řecké a římské prameny zmiňují, že v období kolem 2. tisíciletí př. n. l. byla oblast osídlena [[Ilyrové|Ilyry]]. Právě podle některých ilyrských kmenů byly pojmenovány některé jadranské oblasti – [[Dalmácie]] (kmen [[Delmati|Dalmátů]]) či [[Markrabství Istrie|Istrie]] (kmen [[Histrové|Histri]]). [123] => [[Soubor:Noricum Kugelreiter type 88000571.jpg|vlevo|náhled|Norické mince]] [124] => Kolem roku 1000 př. n. l. v oblasti pravděpodobně založili v rámci svých [[Řecká kolonizace|kolonizačních aktivit]] osady [[Starověké Řecko|Řekové]].{{Citace monografie | příjmení = Hladký | jméno = Ladislav | odkaz na autora = Ladislav Hladký | titul = Slovinsko: stručná historie států | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 190 | strany = 12 | isbn = 978-80-7277-463-0 | poznámka = [dále jen Hladký (2010)]}} V [[Doba železná|době železné]] osídlili oblast [[Keltové]]. Nejvýznamnější keltský kmen – [[Tauriskové]] (jimž Římané říkali Norikové) – založil v prostoru současných rakouských Korutan první státní útvar, jenž pozdější římské prameny označují za [[Noricum|Norické království]]. Centrum království se nacházelo přibližně sedm kilometrů na sever od dnešního [[Klagenfurt am Wörthersee|Klagenfurtu]]. [125] => [[Soubor:Emona trgovina in obrt (1)a.jpg|vlevo|náhled|182x182pixelů|Římský pohár nalezený v hrobě v [[Emona|Emoně]] ([[Lublaň|Lublani]])]] [126] => Od [[2. století př. n. l.]] mělo království obchodní styky s [[Starověký Řím|Římem]], s čímž souvisel vznik římských měst – [[Emona|Emony]] ([[Lublaň]]), [[Ptuj|Poetovie]] (Ptuj), [[Celje|Celeie]] (Celje), [[Drnovo|Nevioduna]] (Drnovo).Hladký (2010). s. 13. Římané se Norického království zmocnili v letech 15 až 10 př. n. l. V této době byla také ustavena [[Římské provincie|římská provincie]] [[Noricum]]. Slovinskem procházel římský obranný systém ''[[Claustra Alpium Iuliarum]]'', vybudovaný v pozdnějším římském období, ponejvíce ve [[3. století]].{{Citace periodika [127] => | příjmení = Ciglenečki [128] => | jméno = Slavko [129] => | titul = Claustra Alpium Iuliarum, tractus Italiae circa Alpes and the defence of Italy in the final part of the Late Roman period [130] => | url = https://www.academia.edu/27000597/Claustra_Alpium_Iuliarum_tractus_Italiae_circa_Alpes_and_the_defence_of_Italy_in_the_final_part_of_the_Late_Roman_period [131] => | datum přístupu = 2023-04-28 [132] => }} [133] => [134] => Po rozpadu [[Římská říše|Římské říše]] na [[Západořímská říše|západní]] a [[Byzantská říše|východní část]] se tyto dvě části střetly v několika bitvách, které se často odehrávaly právě na území dnešního Slovinska. Roku 388 to byla [[bitva u Sávy]], klíčovou pak byla zvláště [[bitva na řece Frigidus]] z roku 394, která znamenala mj. drtivou porážku [[pohanství]] a triumf [[křesťanství]]. [135] => [136] => Od [[4. století]] byla římská přítomnost ohrožována celou řadou [[Kočovnictví|kočovnických]] kmenů. Ty v roce 379 vyplenily jedno z největších římských měst v oblasti – [[Ptuj|Poetovii]] (dnešní Ptuj).Hladký (2010). s. 15. V [[5. století]] zemí protáhli [[Hunové]] (přišli z oblasti [[Panonská pánev|Panonské nížiny]]), stejnou cestou poté prošli i [[Ostrogóti]]. V polovině [[6. století]] přišel do oblasti [[Germáni|germánský]] kmen z panonské nížiny – [[Langobardi]]. Vykopávky z okolí [[Kranj]]e naznačují, že určitou dobu prostor současného Slovinska obývali. Po odchodu Langobardů přicházejí v [[6. století]] do alpských údolí [[Slované|slovanské]] kmeny – tzv. alpští Slované neboli [[Karantánci]]. [137] => [138] => === Středověk === [139] => [[Soubor:Migration of Early Slavs.png|náhled|160x160pixelů|Migrační trasy Slovanů]] [140] => Existují dvě hypotézy o příchodu alpských Slovanů do oblasti. V současnosti je všeobecně přijímána a doložena teze, že prostor Slovinska byl osídlen dvěma migračními vlnami: první dorazila kolem roku 550 ze severu, z oblastí osídlených [[Západní Slované|západními Slovany]]. Nálezy potvrzující tuto teorii byly nalezeny až na sklonku [[20. století]] při výstavbě [[Dálnice ve Slovinsku|dálnice]] v okolí [[Maribor]]u. Druhá vlna přišla později podél řek [[Dráva|Drávy]] a [[Sáva|Sávy]] z jihovýchodu.Hladký (2010). s. 17. V dobách [[Jugoslávie]] byla podporována představa, že celý prostor byl osídlen právě z jihovýchodu, což mělo potvrzovat jednotný původ [[Jižní Slované|jižních Slovanů]]. Karantánci byli ze západu zafixováni langobradským ''limes'' a ze severu pohořím [[Karavanky]], za něž byli vytlačeni německou kolonizací, jež probíhala od [[8. století]]. [141] => [[Soubor:Carantania 800 AD-en.PNG|vlevo|náhled|Slovanské knížectví [[Karantánie]] existovalo v letech [[658]]–[[828]]]] [142] => [[Soubor:Klagenfurt Landhaus Großer Wappensaal Fürstenstein 19072006 6295.jpg|náhled|Knížecí stolec z Krnskeho gradu]] [143] => [[Historia Francorum|''Fredegardova kronika'']] hovoří o vládě [[Valuk]]a, jenž měl být [[Sámo]]vým vrstevníkem a spojencem, který vstoupil do jeho [[Sámova říše|kmenového svazu]] (tzv. Sámovy říše) vzniklým k obraně proti [[Avaři|Avarům]].{{Citace elektronického periodika [144] => | titul = Valuk, karantanski knez [145] => | periodikum = Slovenska biografija [146] => | url = https://www.slovenska-biografija.si/oseba/sbi759471/ [147] => | datum přístupu = 2023-04-27 [148] => }} Poprvé v roce 670 se o zemi, v níž žijí alpští Slované, hovoří jako o [[Karantánie|Karantánii]] (''{{cizojazyčně|la|Carantania}}'', ''{{cizojazyčně|la|civitas Carantana}}''), jejímž jádrem byly dnešní [[Korutany]]. Anonymní [[Ravennský exarchát|ravennský autor]] pro alpské Slovany použil starého keltského pojmenování. Také langobardští historici používali pro alpské Slovany pojmenování Karantánci. Centrem Karantánie byl Krnski grad (Karnburg) ležící nedaleko dnešního [[Klagenfurt am Wörthersee|Klagenfurtu]]. Zde se dochoval i panovnický stolec, který byl původně [[Dórský řád|dórskou hlavicí]] sloupu z římského období.{{Citace elektronického periodika [149] => | příjmení = Polak [150] => | jméno = Tjaša [151] => | titul = Knežji kamen je spomenik, ki razdvaja, čeprav bi moral združevati [152] => | periodikum = Dnevnik [153] => | url = https://www.dnevnik.si/1042503009 [154] => | datum vydání = 2012-01-18 [155] => | datum přístupu = 2023-04-28 [156] => }} V čele karantánských Slovanů stál kníže, na jehož výběru se podíleli tzv. kosezové. Jednalo se o vojenskou družinu, která vznikla z někdejších svobodných sedláků.Hladký (2010). s. 18. Když kolem roku 740 znovu zesílily útoky Avarů, požádali karantánští Slované o pomoc [[Bavorské vévodství|Bavory]]. [157] => [[Soubor:Maria Saal Propsteikirche vermeintliches Grab des hl Modestus 06012014 644.jpg|náhled|Hrob Modesta Karantánského]] [158] => V roce 745 za vlády knížete [[Borut|Boruta]] Karantánci dobrovolně přijali ochranu a politickou nadvládu Bavorského vévodství a skrze tuto nadvládu dochází k nové vlně [[christianizace]] (první proběhla již v římských dobách). Slovinci byli prvními Slovany, kteří [[křesťanství]] přijali. Z Bavorska přišli [[Misie|misionáři]], jako rukojmí přijala v Bavorsku křesťanství i první karantánská knížata – Borutovy synové Gorazd a Hotimir. Hotimir si od [[Seznam salcburských biskupů a arcibiskupů|salcburského biskupa]] vyžádal chorbiskupa a touto funkcí byl pověřen [[Irové|Ir]] [[Modest Karantánský|Modestus]], z jehož spisů vyplývá, že vzpoury proti pokřesťanštění byly Bavory násilně potlačovány. Souběžně probíhaly misie z [[Aquilejský patriarchát|aquilejského patriarchátu]], v Modestových spisech byly ovšem zamlčovány. [159] => [[Soubor:Ljudevit Posavski.jpg|vlevo|náhled|[[Ljudevít Posávský]]]] [160] => [161] => Jakmile se v roce 788 stalo Bavorsko součástí [[Franská říše|Francké říše]], dostala se i doposud v zásadě autonomní Karantánie pod franckou nadvládu. Z pramenů vyplývá, že v [[8. století]] jižně od Karavanek existovalo též malé slovanské knížectví – Karniola – s centrem v někdejším opevněném středisku Keltů i pozdějších Římanů Carnii (dnešní [[Kranj]]). V roce 795 spojená vojska Franků, Karantánců a Karniolců drtivě porazila v Panonské nížině Avary. Karantáncům i Karniolcům bylo tažení proti Avarům Franky přikázáno. V letech 819 až 823 se Slované z Karantánie a Karnioly připojili k protifranckému povstání [[Ljudevít Posávský|Ljudevíta Posávského]] (jehož knížectví mělo jádro v dnešním [[Chorvatsko|Chorvatsku]]). Po potlačení povstání, plně pak kolem roku 828, byla autonomie těchto knížectví fakticky zlikvidována a dosavadní slovanská knížata byla zbavena své moci. [[Soubor:Regnum Carantanum.PNG|náhled|Karantánie (880)]] [162] => [163] => Všechny vyšší sociální skupiny byly nově tvořeny příslušníky [[Němci|německého]] etnika. Slované – označovaní jako Vindové – žili zejména na jihu jako rolníci.Hladký (2010). s. 16–26 a 156. Německá nadvláda znamenala [[Germanizace|germanizaci]] slovinských osad na sever od [[Dráva|Drávy]]. K uchování národní identity přispěla místní inteligence, tvořená zejména [[Katolická církev|katolickými]] duchovními.{{Citace monografie | titul = The New Encyclopaedia Britannica | odkaz na titul = Encyclopædia Britannica | vydání = 15 | vydavatel = Encyclopædia Britannica Inc. | místo = Chicago | rok = 1982 | počet stran = 1025 | strany = 276 | svazek = IX | typ svazku = Volume | isbn = 0-85229-387-9 | jazyk = anglicky}} Až do 11. století si podstatná část slovanského obyvatelstva udržela do značné míry svobodné postavení a řídila se vlastními zákony. Pod tlakem [[Feudalismus|feudálních]] vrstev se ale postupně svobodní rolníci měnili v polosvobodné či v poddané. Je doložena i existence [[otroctví|otroků]]. Hospodaření se soustředilo do dvorců zakládaných panovníkem a jeho velmoži.''Dějiny Jihoslovanských zemí'', s. 20–21 Podstatný rozvoj společnosti je spojen s [[urbanizace|urbanizací]], k níž docházelo od 9. a 10. století. Vznikající nebo dále se rozrůstající města a jejich obyvatelé byli svobodní, postupem času získávali další výhody a privilegia. V souvislosti s tím se vytvářelo na dnešním slovinském území i [[městské právo]].{{#tag:ref|K nejstarším z nich patří právo města [[Ptuj]]e, datované k roku 977.''Dějiny Jihoslovanských zemí'', s. 22|group="pozn."}} Význačným pozemkovým vlastníkem byla i [[římskokatolická církev|církev]], těžící z četných donací. Významnou pozici zde měl [[Aquilejský patriarchát|akvilejský patriarchát]] a některá biskupství, zejména [[Arcidiecéze mnichovsko-freisinská|freisinské]] a [[Arcidiecéze bamberská|bamberské]], vedle nich vznikaly v zemi od roku 1000 i [[Řád svatého Benedikta|benediktinské]] kláštery. Pokračující germanizaci zastavila v 15. století imigrace slovanského obyvatelstva ze zemí ohrožených [[Osmanská říše|Turky]]. Městské společenské elity ale mluvily nadále převážně [[Němčina|německy]].''Dějiny Jihoslovanských zemí'', s. 106–107[[Soubor:Brižinski_spomeniki_3.png|náhled|Jedna ze stran Frisinských zlomků|225x225pixelů]] [164] => Podoba slovanského jazyka Karantánců je zachycena v tzv. [[Frisinské zlomky|Frisinských zlomcích]] pocházejících z období kolem roku 1000, kdy freisinské biskupství sestavilo pro potřeby svého kostela ve [[Spittal an der Drau|Spittalu]] převážně latinský [[Liturgie|liturgický]] kodex, v němž se nacházejí tři slovanské texty – vzorec všeobecné [[Svátost smíření|zpovědi]], krátké kázání o [[Hřích|hříchu]] a [[pokání]] a krátká zpovědní [[modlitba]]. Frisinské zlomky jsou nejen nejstarší literární památkou ve Slovinsku, ale také nejstarší [[Latinka|latinkou]] zaznamenaný slovanský text vůbec.Hladký (2010). s. 21. [165] => [[Soubor:Historická území Slovinska.png|vlevo|náhled|Historická území na mapě dnešního Slovinska]] [166] => Po vítězství císaře [[Ota I. Veliký|Oty I.]] nad Maďary v roce 955 bylo slovinské území rozděleno na řadu pohraničních oblastí ([[Marka (území)|marek]]) [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]. Římská hranice na [[Sutla|Sutle]] a [[Kupa (přítok Sávy)|Kupě]] vymezila východní a jihovýchodní hranici slovinského etnického prostoru.Hladký (2010). s. 22–23. Díky německé kolonizaci Podunají a vytlačení Slovanů z prostoru [[Balaton|Balatonu]] Maďary došlo k rozdělení [[Západní Slované|západních]] a [[Jižní Slované|jižních Slovanů]]. Na území někdejší Karnioly vznikla Kraňská marka. Karantánie se stala [[Korutanská marka|Korutanskou markou]]. Dalšími markami v oblasti byly Podrávská, Saviňská, [[Markrabství Istrie|Istrijská]], [[Furlanská marka|Furlanská]] a [[Veronské markrabství|Veronská]].Hladký (2010). s. 22. Roku 976 byla Korutanská marka povýšena na [[Korutanské vévodství|vévodství]], které získalo i území dalších marek. Mohla se stát i více nezávislým státem, ale vzpoura [[Jindřich II. Bavorský|Jindřicha II. Bavorského]] proti císaři Otovi I. ztroskotala. Vládu v Korutanech tak roku 989 získali přímo [[Otoni]]. Postupně se od vévodství oddělilo Veronsko a Furlansko. Korutanským hrabstvím byl Steyer, který části území dal nové označení – [[Štýrsko]].Hladký (2010). s. 22 a 23. Rod Andechs-Meranů vládnoucí v Posáví získal postupně i jižní část Saviňska, čímž byl dán základ nové [[Historické území|historické země]] – [[Kraňsko|Kraňska]] (od 1364 [[Kraňské vévodství|vévodství]]), kde většinu měli Slované. Název není odvozen od Kraňské marky, ale od slovanského slova Krajina používaného pro označení pohraničí.Hladký (2010). s. 23–24. Ze zde vládnoucích rodů se důrazněji prosadili [[Eppensteinové]]{{Citace monografie [167] => | příjmení = Šesták [168] => | jméno = Miroslav a kol [169] => | titul = Dějiny Jihoslovanských zemí [170] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [171] => | místo = Praha [172] => | isbn = 978-80-7106-375-9 [173] => | poznámka = dále ''Dějiny Jihoslovanských zemí'' [174] => | rok = 2009 [175] => | stránky = 20 [176] => }}, [[Spanheimové]]''Dějiny Jihoslovanských zemí'', s. 102 a zejména [[Celjští]]. [177] => [[Soubor:Bohemia under Otakar II and Karel IV CZ.svg|vlevo|náhled|Území na čas ovládl český král [[Přemysl Otakar II.]]]] [178] => V roce 1251 připojil ke svým državám český král [[Přemysl Otakar II.]] Štýrsko a v roce 1270 také Korutany, Kraňsko a některé enklávy ve Furlansku. Český král zde byl zastupován místodržiteli – hejtmany, kteří většinou pocházeli z řad české šlechty (např. [[Oldřich z Heunburgu]] či [[Oldřich z Drnholce]]). Již v roce 1276 však byl Přemysl Otakar II. donucen své alpské země předat [[Rudolf I. Habsburský|Rudolfu Habsburskému]].Hladký (2010). s. 156. Role [[Habsburkové|Habsburků]] v oblasti se tak začala stávat dominantní. Po roce 1335 se v jejich rukách kumulovala další území, která získali od [[Seznam gorických hrabat|gorických hrabat]]. V roce 1382 se ze strachu před [[Benátská republika|Benátčany]] dalo pod ochranu Habsburků přístavní město [[Terst]]. Mimo habsburské panství zůstávalo jen [[Gorice a Gradiška|Gorické hrabství]] a města na pobřeží severní [[Istrie (poloostrov)|Istrie]], která ovládala Benátská republika. [179] => [[Soubor:Lohr - Battle of Nicopolis-2.jpg|náhled|[[Heřman II. Celjský]] zachraňuje v [[Bitva u Nikopole|bitvě u Nikopole]] císaře [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]]]] [180] => Jedinými vážnými konkurenty Habsburků byl rod Celjských. Tento německý hraběcí rod pocházel původně z panství v okolí hradu [[Žovnek]] (''Sovneg''). Celjský hrad rod získal v roce 1341. Rodovým znakem Celjských byl modrý štít se třemi šesticípými zlatými hvězdami, který byl převzat i do současného státního znaku Slovinska. Na konci 14. století zachránil [[Heřman II. Celjský]] [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského]] před utopením, což mělo za následek mocenský vzestup rodu a v roce 1436 i povýšení do hodnosti [[Říšský kníže|říšských knížat]].''Dějiny Jihoslovanských zemí'', s. 105 Celjští, jejichž panství se vyvíjelo zcela nezávisle na Habsburcích, zamýšleli svou [[Sňatková politika|sňatkovou politikou]] propojit svůj rod s dalšími rody v [[Chorvatské království|Chorvatsku]], v [[Bosna (historická země)|Bosně]] a v [[Srbsko|Srbsku]]. Rod byl propojen i s [[Lucemburkové|Lucemburky]], když si Heřmanovu dceru [[Barbora Celjská|Barboru]] vzal za manželku sám císař [[Zikmund Lucemburský|Zikmund]]. [181] => [[Soubor:King László V and Ulrik Cillei.jpg|vlevo|náhled|[[Ladislav Pohrobek]] a [[Ulrich II. Celjský|Ulrich II.]]]] [182] => V roce 1443 uzavřeli Celjští s Habsburky smlouvu, v níž se dohodli na vzájemném dědictví v případě, že jeden z rodů [[wikt:vymřít_po_meči|vymře po meči]]. [[Ulrich II. Celjský|Ulrich II.]] – poslední z Celjských – měl za manželku dceru srbského despoty [[Đorđe Branković]]e a v polovině 15. století byl ustaven královským náměstkem v [[Uherské království (1301–1526)|Uhrách]]. Žárlivost [[Uherská šlechta|maďarské šlechty]] vyústila v Ulrichovu vraždu při jeho návštěvě uherského hraničního města [[Bělehrad|Bělehradu]] v roce 1456. Dle indicií stál za vraždou [[Ladislav Hunyadi]]. [183] => [184] => Ulrichem vymřel rod Celjských po meči, a tak se jejich panství dostalo do habsburských rukou. Definitivně Habsburkové ovládli slovinské etnické území – s výjimkou Benátčany ovládaných okrajových území v severním Furlansku – na začátku šestnáctého století.Hladký (2010). s. 23–28. Získali tak strategicky důležitý přístup k [[Jaderské moře|Jadranu]]. [185] => [186] => === Novověk === [187] => [[Soubor:Oton Ivekovic, Smaknuce Matije Gupca (na trgu ispred crkve sv. Marka u Zagrebu).jpg|náhled|Poprava [[Matija Gubec|Matiji Gubce]], vůdce slovinsko-chorvatského povstání z roku 1573 ]] [188] => Vymřením lokálních dynastií a získáním jejich území se utvrdilo postavení habsburské dynastie v regionu, zejména po roce 1526, kdy jejich vláda zahrnovala již všechny slovinské země.''Dějiny Jihoslovanských zemí'', s. 105 Území Slovinska tak bylo po několik následujících století, s výjimkou let 1809 až 1814, kdy bylo součástí [[Napoleon Bonaparte|napoleonských]] [[Ilyrské provincie|Ilyrských provincií]], součástí [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]].{{Citace monografie | příjmení = Procházka | jméno = Vladimír | autor = Vladimír Procházka | spoluautoři = et al | titul = Příruční slovník naučný | vydání = 1 | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1967 | počet stran = 936 | přílohy = 98 | strany = 150 | svazek = IV | typ svazku = díl}}{{Citace monografie | příjmení = Longley | jméno = Norm | titul = Slovinsko | vydavatel = JOTA | místo = Brno | rok = 2005 | isbn = 80-7217-346-4 | strany = 382 | poznámka = [dále jen Longley (2005)]}} Od 15. století trpělo zdejší obyvatelstvo intenzivními a často se opakujícími loupeživými nájezdy [[Osmanská říše|osmanských]] jednotek. To vytvářelo, spolu se špatnými sociálními podmínkami, předpoklady k rolnickým povstáním. K těm pak opakovaně docházelo, a to v letech 1473 až 1478, 1515, 1573, 1635 a 1713. Povstání byla všechna vojensky potlačena, jejich vůdcové popraveni a byla zavedena nová daň – povstalecká dávka. Postavení rolnických Slovinců zlepšily až reformy [[Marie Terezie]] a [[Josef II.|Josefa II.]] [189] => [190] => Roku [[1551]] nechal v [[Tübingen|Tübingenu]] kazatel [[Primož Trubar]] vytisknout první knihu ve slovinštině (Katekizm){{Citace periodika [191] => | příjmení = Kraslová [192] => | jméno = Radvana [193] => | titul = Zěmě mezi Benátkami a Vídní [194] => | periodikum = Země světa [195] => | datum vydání = 1.6.2023 [196] => | ročník = 22 [197] => | číslo = 6 [198] => | strany = 2–9 [199] => | url = https://zemesveta.cz/slovinsko-dejiny-stredni-evropy/ [200] => }}. [[Soubor:Zemljovid Slovenske dezele in pokrajin.jpg|náhled|[[Kozlerova mapa]] slovinských zemí, tzv. [[Velké Slovinsko]]]] [201] => Po [[Napoleonské války|napoleonských válkách]] vzniklo [[Ilyrské království]] jakožto [[Rakouské císařství|rakouská]] [[korunní země]]. Sloučeny do něj byly[[Korutanské vévodství]], [[Kraňské vévodství]], [[Gorice a Gradiška|Gorické hrabství s městem Gradiškou]], [[Istrie (země)|Istrijské markrabství]] a město [[Terst]] (zpočátku i [[Chorvatské království]], ale to bylo roku 1822 vyčleněno jako samostatná korunní země). V roce 1849 však byl tento celek znovu rozložen na menší jednotky. [[Soubor:Franz von Miklosich (Nr. 55) Bust in the Arkadenhof, University of Vienna-9389.jpg|vlevo|náhled|210x210pixelů|[[Franc Miklošič]]]] [202] => Od konce 18. století se začal vzmáhat proces [[Slovinské národní obrození|slovinského národního obrození]]. Zprvu si kladlo hlavně kulturní cíle. První slovinské noviny Ljubljanske Novice začaly vycházet již roku 1797. Klíčovou obrozeneckou skupinou byl tzv. [[Zoisův kroužek]]. Během [[Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství|revolučního roku 1848]] však slovinští vlastenci (zejm. [[Franc Miklošič]], [[Janez Bleiweis]] a [[Matija Majar]]) již zformulovali politický národní program [[Velké Slovinsko|Velkého či Sjednoceného Slovinska]] (''Zedinjena Slovenija''), usilující o sjednocení všech Slovinců do jednoho království (jak to zachycuje známá [[Kozlerova mapa]]), jež by posléze mělo autonomii v rámci [[Rakouské císařství|Rakouského císařství]]. Žádali také zrovnoprávnění [[Slovinština|slovinštiny]] a [[Němčina|němčiny]]. Prohra revoluce a nástup [[Neoabsolutismus|Bachova absolutismu]] národní hnutí přinutily vrátit se jen ke kulturním otázkám. Od šedesátých let 19. století se ale již formovaly moderní politické síly.{{Citace monografie [203] => | titul = Ilustrovaná encyklopedie: Díl 3: Q – Ž [204] => | vydání = 1 [205] => | vydavatel = Encyklopedický dům [206] => | místo = Praha [207] => | počet stran = 492 [208] => | strany = 146 [209] => | isbn = 80-901647-6-5 [210] => | rok = 1995 [211] => }} Podobně jako v českých zemích se rozštěpily na staroslovince a mladoslovince (jejichž ústřední postavou byl [[Fran Levstik]]). Na konci 19. století přibyli liberálové [[Ivan Tavčar|Ivana Tavčara]] a [[Ivan Hribar|Ivana Hribara]], avšak Velké Slovinsko zůstalo prakticky beze změny jejich společným programem až do [[první světová válka|první světové války]]. [212] => [[Soubor:Majniska.jpg|náhled|220x220bod|[[Májová deklarace (1917)|Májová deklarace]]]] [213] => Po jejím vypuknutí byl vyhlášen [[Stanné právo|výjimečný stav]], došlo ke zrušení řady politických svobod a byla zpřísněna [[cenzura]].{{Citace periodika | příjmení = Hladký | jméno = Ladislav | titul = Národněpolitické koncepce Slovinců v letech 1914–1918 | periodikum = Slovanský přehled | odkaz na periodikum = Slovanský přehled | rok = 1999 | ročník = 85 | číslo = 2 | strany = 167 | issn = 0037-6922 | poznámka = [dále jen Slovanský přehled (1999)]}} Válka brzy Slovince těžce postihla, na slovinském území se konalo dvanáct [[Bitvy na Soči|bitev na Soči]], kde padlo půl milionu vojáků.{{Citace elektronického periodika [214] => | příjmení = Janečková [215] => | jméno = Bronislava [216] => | titul = I země byla mrtvá. Bitva na Soči [217] => | periodikum = Plus [218] => | vydavatel = Český rozhlas [219] => | url = https://plus.rozhlas.cz/i-zeme-byla-mrtva-bitva-na-soci-6515580 [220] => | datum vydání = 2014-11-08 [221] => | jazyk = cs [222] => | datum přístupu = 2023-04-28 [223] => }} Statisíce slovinských branců byly odvedeny do [[Rakousko-uherská armáda|rakousko-uherské armády]] a přes 30 000 z nich padlo. Statisíce Slovinců se ocitlo v uprchlických táborech v Itálii a Rakousku. V italských táborech s nimi bylo zacházeno jako s nepřáteli a několik tisíc jich zemřelo na podvýživu a nemoci. [224] => [225] => V květnu 1917 přednesl na zasedání parlamentu [[Anton Korošec]] (vůdce nejvlivnější slovinské politické síly té doby, [[Slovenska ljudska stranka (historická)|Slovinské lidové strany]]) [[Májová deklarace (1917)|Májovou deklaraci]], kterou podepsalo všech 22 jihoslovanských poslanců vídeňského parlamentu. Požadovala, aby bylo vytvořeno samostatné státní těleso Slovinců, Chorvatů a Srbů pod vládou [[Habsbursko-lotrinská dynastie|habsbursko-lotrinské dynastie]].Slovanský přehled (1999). s. 170. [226] => [227] => V říjnu 1918 si již Slovinci uvědomili, že reforma [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]] není možná a že o budoucnosti rozhodne mírová konference, na níž se budou domáhat [[Právo národů na sebeurčení|práva na sebeurčení]]. Rozchod s habsburskou monarchií se datuje 11. říjnem 1918, kdy slovinská reprezentace odmítla možnost podílet se na vídeňské vládě.Slovanský přehled (1999). s. 177. [228] => [229] => === Moderní dějiny === [230] => [[Soubor:KongressfallofAH.jpg|náhled|Vyhlášení [[Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů|Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů]] na Kongresovém náměstí v Lublani dne 20. října 1918]] [231] => Slovinci opustili habsburské soustátí 29. října 1918, když v [[Záhřeb|Záhřebu]] vznikl [[Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů]] (po spojení se [[Srbské království|Srbským královstvím]], od prosince 1918, pak [[Království Jugoslávie|Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]], od října 1929 [[Království Jugoslávie]]).{{Citace monografie | titul = Ottův slovník naučný nové doby : dodatky k velikému Ottovu slovníku naučnému. Díl 5., svazek 2., Rón–Sl | odkaz na titul = Ottův slovník naučný | redaktoři = NĚMEC, Bohumil | vydání = 1 | vydavatel = Novina | místo = Praha | rok = 1939 | počet stran = 1440 | strany = 1429}}Slovanský přehled (1999). s. 179. [[Rapallská smlouva (1920)|Rapallskou smlouvou]] z 12. listopadu 1920 připadlo [[Přímoří (Slovinsko)|Přímoří]], Goricko, Terst, Istrie a větší část západního Korutanska ([[Vnitřní Kraňsko|Notraňsko]]) [[Italské království|Itálii]], plebiscitem v Korutanech 10. října 1920 připadly téměř celé Korutany Rakousku, v Maďarsku zůstalo několik slovinských vesnic v [[Zámuří|Prekomurji]].{{Citace monografie [232] => | titul = Ottův slovník naučný nové doby : dodatky k velikému Ottovu slovníku naučnému. Díl 5., svazek 2., Rón-Sl [233] => | odkaz na titul = Ottův slovník naučný [234] => | redaktoři = NĚMEC, Bohumil [235] => | vydání = 1 [236] => | vydavatel = Novina [237] => | místo = Praha [238] => | počet stran = 1440 [239] => | strany = 1428 [240] => | rok = 1939 [241] => }} Po jugoslávské správní reformě roku 1929 většina slovinského území spadala do tzv. [[Drávská bánovina|Drávské bánoviny]]. Slovinsko do jihoslovanského soustátí vstoupilo jako zdaleka nejrozvinutější jeho člen - slovinská průmyslová výroba byla kupříkladu čtyřikrát větší než srbská a 22krát větší než makedonská. [242] => [[Soubor:Boji za Trst in Slovensko primorje.jpg|vlevo|náhled|Slovinští komunističtí partyzáni]] [243] => Po [[Dubnová válka (Jugoslávie)|okupaci Jugoslávie]] v dubnu 1941 bylo území dnešního Slovinska rozděleno mezi [[Nacistické Německo|Německo]] (severovýchod), Itálii (jihozápad) a Maďarsko ([[Zámuří|Prekomurje]]). V německé okupační zóně docházelo k násilné germanizaci a vysidlování etnických Slovinců. Italská vláda poskytla své části Slovinska částečnou [[autonomie|autonomii]]. Část slovinské politické elity pak s Italy kolaborovala. Již v červenci 1941 začalo ozbrojené povstání proti okupantům.{{Citace periodika [244] => | příjmení = Kirk [245] => | jméno = Tim [246] => | titul = Limits of Germandom: Resistance to the Nazi Annexation of Slovenia [247] => | periodikum = The Slavonic and East European Review [248] => | datum vydání = 1991 [249] => | ročník = 69 [250] => | číslo = 4 [251] => | strany = 646–667 [252] => | issn = 0037-6795 [253] => | url = https://www.jstor.org/stable/4210748 [254] => | datum přístupu = 2023-04-27 [255] => }} Nejvýznamnějším subjektem národněosvobozeneckého boje se stala [[Osvobodilna fronta|Osvobozenecká fronta]]. V roce 1943 byla dolomitským prohlášením formálně uznána role [[Svaz komunistů Slovinska|komunistů]] jako vůdců odboje.Hladký (2010). s. 93. Svůj vlastní protifašistický odboj vedli také Slovinci žijící v Itálii, a to už od roku 1927 (organizace [[TIGR]]). [256] => [[Soubor:Italians leave Pola.jpg|náhled|Italové odcházejí z Puly (1947)]] [257] => V listopadu 1943 se [[Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie]] usnesla na poválečném obnovení [[Jugoslávie]] na federálním základě.{{Citace elektronické monografie [258] => | autor = Arhiv Jugoslavije [259] => | titul = Deklaracija Drugog zasedanja Antifašističkog veća narodnog oslobođenja Jugoslavije, 29. novembar 1943. [260] => | url = http://www.arhivyu.gov.rs/active/sr-latin/home/glavna_navigacija/leksikon_jugoslavije/konstitutivni_akti_jugoslavije/deklaracija_drugog_zasedanja_avnoja.html [261] => | datum vydání = 2008 [262] => | datum přístupu = 2011-05-09 [263] => | jazyk = srbsky [264] => }} Jednou z federálních jednotek se mělo stát i [[Socialistická republika Slovinsko|Slovinsko]].{{Citace elektronické monografie [265] => | příjmení = Bandžović [266] => | jméno = Safet [267] => | titul = Bosna i Hercegovina u koncepcijama Komunističke partije Jugoslavije (1941-1945) [268] => | url = http://www.anubih.ba/speceditions/socialspeceditions/fulltext/social37/BandzovicSafet.pdf [269] => | druh nosiče = pdf [270] => | datum vydání = 2007 [271] => | datum přístupu = 2011-05-09 [272] => | strany = 25 [273] => | jazyk = bosensky [274] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110706131004/http://www.anubih.ba/speceditions/socialspeceditions/fulltext/social37/BandzovicSafet.pdf [275] => | datum archivace = 2011-07-06 [276] => | nedostupné = ano [277] => }} Od počátku roku 1944 se začali komunisté připravovat na převzetí politické moci v poválečném Slovinsku. Aby se zabránilo návratu vícestranického systému, bylo rozhodnuto o vytvoření lidové vlády, jež bude právě pod vedením komunistů. 19. února 1944 se v [[Črnomelj]]u Slovinský národněosvobozenecký výbor přejmenoval na [[Osvobodilna fronta#Slovinská národněosvobozenecká rada|Slovinskou národněosvobozeneckou radu]] a současně se prohlásil za nejvyšší zákonodárný a zastupitelský orgán ve Slovinsku.{{Citace monografie | příjmení = Štih | jméno = Peter | příjmení2 = Simoniti | jméno2 = Vasko | příjmení3 = Vodopivec | jméno3 = Peter | titul = Slowenische Geschichte : Gesellschaft - Politik - Kultur | vydání = 1 | vydavatel = Leykam | místo = Graz | rok = 2008 | počet stran = 559 | strany = 378 | isbn = 978-3-7011-0101-6 | jazyk = německy}} Přibližně 8 % veškeré slovinské populace během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] zemřelo. Německy mluvící menšina, která před válkou tvořila 2,5 % slovinské populace, byla po válce buď vypovězena, nebo zabita. 15 000 istrijských Italů bylo zabito při "[[Masakry foiba|masakrech foiba]]", více než 25 000 jich uprchlo nebo bylo vyhnáno.{{Citace periodika [278] => | příjmení = Arie [279] => | jméno = Sophie [280] => | titul = Italians mark war massacre [281] => | periodikum = The Guardian [282] => | datum vydání = 2005-02-11 [283] => | issn = 0261-3077 [284] => | jazyk = en-GB [285] => | url = https://www.theguardian.com/world/2005/feb/11/italy.secondworldwar [286] => | datum přístupu = 2023-04-28 [287] => }} Po skončení války bylo ve Slovinsku celkem zabito asi 130 000 osob, 15 tisíc z nich byli etničtí Slovinci, většinou příslušníci protikomunistické kolaborantské milice [[Slovinská domobrana]].{{Citace elektronického periodika [288] => | titul = Communist crimes in Slovenia: mass graves and public discussion [289] => | periodikum = Communist Crimes [290] => | url = https://communistcrimes.org/en/communist-crimes-slovenia-mass-graves-and-public-discussion [291] => | jazyk = en [292] => | datum přístupu = 2023-04-28 [293] => }} [294] => [[Soubor:Razgledanje spomenika u Dražgošama.jpg|náhled|[[Josip Broz Tito]] odhaluje pomník odboje u Dražgoše (1977)|vlevo]] [295] => V roce 1945 bylo Slovinsko poprvé v historii uznáno za státní útvar. V roce 1947 získalo část západních území, která po první světové válce připadla Itálii. V roce 1954 pak bylo mezi Itálii a Jugoslávii rozděleno i sporné území v okolí Terstu. Slovinsko v rámci jugoslávské federace bylo nejprve lidovou republikou, od roku 1963 [[Socialistická republika Slovinsko|socialistickou]]. Hospodářský náskok oproti zbytku Jugoslávie si Slovinsko udrželo - v letech 1965–66 byl domácí produkt Slovinska 2,5krát vyšší než průměr jugoslávských republik. Federální moc se však snažila rozdíly mezi jednotlivými oblastmi vyrovnávat a podporovala více ty chudší, což Slovinci nesli úkorně. V průběhu šedesátých let se kvůli tomu začaly objevovat první spory s mocenským centrem v Bělehradě (například tzv. [[Silniční aféra]]). Skončily odstavením reformních komunistů ([[Stane Kavčič]]) a upevněním pozic konzervativců.Longley (2005). s. 388. [296] => [297] => Rozklad Jugoslávie začal smrtí maršála [[Josip Broz Tito|Tita]] v květnu 1980. Na jaře 1987 vyšlo číslo časopisu ''{{cizojazyčně|sl|Nova revija}}'', v němž byly zveřejněny příspěvky [[France Bučar]]a, [[Peter Jambrek|Petera Jambreka]], [[Tine Hribar]]a, [[Ivan Urbančič|Ivana Urbančiče]] a [[Jože Pučnik]]a, ve kterých napadli vedoucí úlohu komunistů, centralistické vedení jugoslávské politiky a formulovali cíl slovinského národa, kterým má být samostatný slovinský stát jako součást jugoslávské [[konfederace]].{{Citace monografie | příjmení = Cabada | jméno = Ladislav | titul = Politický systém Slovinska | vydání = 1 | vydavatel = Sociologické nakladatelství | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 271 | edice = Politické systémy | svazek edice = 2 | strany = 105 | isbn = 80-86429-37-7 | poznámka = [dále jen Cabada (2005)]}} Následný demokratizační proces realizovali sami slovinští komunisté. V květnu 1989 zveřejnila slovinská opozice [[Májová deklarace (1989)|Májovou deklaraci]], v níž požadovala ustavení suverénního slovinského státu a svobodu rozhodování o vnějších svazcích. Komunisté v reakci vydali [[Základní listina Slovinska|Základní listinu Slovinska]], která také hovořila o suverenitě, ale hlásila se i k reformované jugoslávské federaci.Cabada (2005). s. 108–109. V září 1989 byly schváleny četné ústavní dodatky, jež zaváděly ve Slovinsku [[Parlamentní systém|parlamentní demokracii]]. V dubnu 1990 proběhly [[Volby do Skupščiny Socialistické republiky Slovinsko 1990|první poválečné svobodné volby]], které přinesly vítězství opozičního bloku [[DEMOS]] a [[Milan Kučan|Milana Kučana]] ve [[Volby předsedy Předsednictva Republiky Slovinsko 1990|volbách předsedy Předsednictva]].[[Soubor:Teritorialci so z armbrustom zadeli tank v križišču pred MMP Rožna Dolina..jpg|náhled|[[Slovinská válka za nezávislost]]]] [298] => V [[Referendum o nezávislosti a samostatnosti Slovinska|prosincovém referendu]] se většina hlasujících vyjádřila pro samostatnost. Nezávislost Slovinsko vyhlásilo 25. června 1991, na což okamžitě reagovala [[Jugoslávská lidová armáda]]. Proběhla krátká [[slovinská válka za nezávislost]], zvaná též desetidenní válka.{{Citace elektronického periodika [299] => | příjmení = Švamberk [300] => | jméno = Alex [301] => | titul = Desetidenní válka o Slovinsko [302] => | periodikum = Novinky.cz [303] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [304] => | vydavatel = Borgis [305] => | url = https://www.novinky.cz/historie/clanek/desetidenni-valka-o-slovinsko-40364512 [306] => | datum vydání = 2021-06-26 [307] => | datum přístupu = 2021-12-20 [308] => }} V ní byly slovinské ozbrojené síly nečekaně úspěšné.{{Citace elektronického periodika [309] => | příjmení = Kohoutková [310] => | jméno = Zdeňka [311] => | titul = David proti jugoslávskému Goliášovi: Slovinská válka za samostatnost (2) [312] => | periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost [313] => | url = https://www.stoplusjednicka.cz/david-proti-jugoslavskemu-goliasovi-slovinska-valka-za-samostatnost-2 [314] => | datum vydání = 2020-12-10 [315] => | jazyk = en [316] => | datum přístupu = 2021-12-20 [317] => }} Pod patronací [[Evropská společenství|Evropských společenství]] byla v červenci sjednána [[Brionská deklarace]], která znamenala ukončení bojů, ale také vyhlášení tříměsíčního [[moratorium|moratoria]] na nezávislost.{{Citace monografie | příjmení = Genscher | jméno = Hans-Dietrich | odkaz na autora = Hans-Dietrich Genscher | titul = Erinnerungen | vydání = 1 | vydavatel = Siedler | místo = Berlin | rok = 1995 | počet stran = 1086 | strany = 940 | isbn = 3-88680-453-4 | jazyk = německy}} Po uplynutí moratoria potvrdila [[Zákonodárné sbory Slovinska|slovinská skupščina]] nezávislost.Cabada (2005). s. 132–133. 22. května 1992 bylo Slovinsko přijato do [[Organizace spojených národů]]. [318] => [[Soubor:Osrednja državna počastitev dneva državnosti (52169462737) (cropped) 1.jpg|vlevo|náhled|182x182pixelů|[[Milan Kučan]], první prezident samostatného Slovinska]] [319] => Následnou ekonomickou transformaci, velmi [[Liberalismus|liberální]], připravil především [[Janez Drnovšek]], který si udržel premiérský post takřka celou dekádu (1992–2000, 2000–2002). [320] => [[Soubor:Janez Drnovšek in 2002.jpg|náhled|[[Janez Drnovšek]]]] [321] => Samostatnost Slovinska přinesla spory s Chorvatskem v otázce [[Jaderná elektrárna Krško|jaderné elektrárny Krško]] a hranic. Jaderná elektrárna byla budována z finančních prostředků obou republik a tento problém se podařilo vyřešit v letech 1993 až 1996. Hraniční spor se týkal především přístupu Slovinska do [[Mezinárodní vody|mezinárodních vod]], kdy pobřežní pás Chorvatska od mezinárodních vod odloučil slovinské přístavy [[Koper]], [[Izola]], [[Portorož]] a [[Piran]].{{Citace monografie | příjmení = Nováková | jméno = Marcela | příjmení2 = Soukup | jméno2 = Ondřej | titul = Slovinsko | vydavatel = Olympia | místo = Praha | rok = c2000 | isbn = 80-7033-624-2 | strany = 11–12}} Hraniční spory vyřešila až arbitráž roku 2017. Slovinsko v ní vyhrálo a získalo vlastní přístup do mezinárodních vod.{{Citace elektronického periodika [322] => | titul = Slovinsko vyhrálo arbitráž, získá přístup k moři. Chorvati však trucují [323] => | periodikum = iDNES.cz [324] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/arbitraz-o-slovinskem-pristupu-k-jaderskemu-mori.A170629_184417_zahranicni_neh [325] => | datum vydání = 2017-06-29 [326] => | jazyk = cs [327] => | datum přístupu = 2023-04-28 [328] => }} [329] => [330] => Spory měl nový stát také s Itálií, která zpochybnila některé s bývalou Jugoslávií uzavřené dohody o majetku vyhnaných Italů. Výsledkem těchto sporů byla blokace slovinských přístupových rozhovorů do [[Evropská unie|Evropské unie]]. Dohoda o [[Vstup Slovinska do Evropské unie|přidružení Slovinska k EU]] byla podepsána v červnu 1996, když Italové akceptovali slovinské řešení – přijetí zákona umožňujícího občanům EU čtyři roky po ratifikaci vstoupit na trh s nemovitostmi. [331] => [332] => Slovinsko se tak 1. května 2004 stalo členským státem Evropské unie a 1. ledna 2007 nahradili Slovinci svou národní měnu [[Slovinský tolar|tolar]] [[Euro|eurem]]. 29. března 2004 Slovinsko vstoupilo do [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]]. [333] => [334] => == Státní symboly == [335] => === Vlajka === [336] => {{Podrobně|Slovinská vlajka}} [337] => [338] => Slovinská vlajka je tvořena listem o poměru stran 1:2 se třemi vodorovnými pruhy – bílým, modrým a červeným, se státním znakem umístěným v [[Vexilologické názvosloví|horním rohu]] a částečně (vždy polovinou) překrývajícím bílý a modrý pruh. [339] => [340] => === Znak === [341] => {{Podrobně|Státní znak Slovinska}} [342] => [343] => Státní znak Slovinska je tvořen modrým [[Štít (heraldika)|štítem]] s bílou kresbou hory se třemi vrcholy (prostřední je vyšší) s dvojitým, modrým, zvlněným proužkem v dolní části. Nad prostředním vrcholem jsou tři zlaté, šestihroté hvězdy (2 + 1). Štít je, až na horní část, červeně lemován. [344] => [345] => === Hymna === [346] => {{Podrobně|Slovinská hymna}} [347] => [348] => Slovinská hymna je je píseň ''Zdravljica'' ({{Vjazyce2|cs|''Přípitek''}}) (hymnou je sedmá sloka původní písně). Hudbu složil [[Stanko Premrl]] na úryvek z básně [[France Prešeren]]a. [349] => [350] => == Geografie a klima == [351] => [[Soubor:General map of slovenia.svg|náhled|Topografická mapa Slovinska]] [352] => Slovinsko se nachází v jihovýchodní EvropěHladký (2010). s. 9., má přístup ke [[Středozemní moře|Středozemnímu moři]] a na podstatné části jeho severních hranic se nachází [[Alpy]], jmenovitě horské skupiny [[Julské Alpy]], [[Kamnicko-Savinjské Alpy]], [[Karavanky]] a [[Pohorje]]. Jeho pobřeží, ležící u [[Jaderské moře|Jaderského moře]], se táhne přibližně 47 kilometrů{{Citace elektronické monografie | autor = Statistični urad Republike Slovenije | titul = Dolžina državne meje. Length of the state border | url = http://www.stat.si/letopis/2010/01_10/01-02-10.htm | datum vydání = 2010 | datum přístupu = 2011-05-11 | jazyk = anglicky, slovinsky}} od hranic s Itálií k Chorvatsku. Jihozápadní části země vévodí [[kras]]y, jichž je registrováno necelých 6,6 tisíce{{Citace elektronické monografie | příjmení = Olešovská | jméno = Marie | titul = Možnosti cestovního ruchu ve Slovinsku | url = http://is.muni.cz/th/259628/fsps_b/BP_Olesovska.pdf | druh nosiče = pdf | rok vydání = 2011 | datum přístupu = 2011-05-12 | vydavatel = Masarykova univerzita | místo = Brno | strany = 14 | poznámka = [dále jen Olešovská (2011)]}}, s podvodními řekami, roklinami a jeskyněmi, rozkládající se mezi Středozemním mořem a [[Lublaň|Lublaní]]. Naopak východ a severovýchod Slovinska, při hranicích s Chorvatskem a Maďarskem, je takřka rovný. Přesto je podstatná část slovinského území kopcovitá až hornatá a zhruba 90 % povrchu leží nad 200 metrů nad mořem.{{Citace elektronické monografie | autor = Statistični urad Republike Slovenije | titul = Višinski pasovi in nakloni zemljišč. Altitude zones and inclination of the territory | url = http://www.stat.si/letopis/2010/01_10/01-04-10.htm | datum vydání = 2010 | datum přístupu = 2011-05-11 | jazyk = anglicky, slovinsky}} [353] => [354] => Ve Slovinsku se střetávají čtyři významné evropské geografické regiony – [[Alpy]], [[Dinárské hory]], [[Panonská pánev]] a [[Středomoří]].{{Citace elektronické monografie | autor = Vlada Republike Slovenije | odkaz na autora = Vláda Republiky Slovinsko | titul = Osnovni geografski podatki | url = http://www.vlada.si/si/o_sloveniji/osnovni_geografski_podatki/ | datum vydání = c2010 | datum přístupu = 2011-05-11 | jazyk = slovinsky | url archivu = https://web.archive.org/web/20110527032258/http://www.vlada.si/si/o_sloveniji/osnovni_geografski_podatki/ | datum archivace = 2011-05-27 | nedostupné = ano }} Nejvyšší horou je [[Triglav]] se 2864 metry, průměrná nadmořská výška činí 492 metrů. Přestože leží při pobřeží Jaderského moře, podstatná část Slovinska se nalézá v [[úmoří]] [[Černé moře|Černého moře]].{{Citace monografie | příjmení = Dražan | jméno = Jan | titul = Slovinsko : podrobné a přehledné informace o historii, kultuře, přírodě a turistickém zázemí Slovinska | vydání = 1 | vydavatel = Freytag & Berndt | místo = Praha | rok = 2009 | počet stran = 240 | strany = 9 | isbn = 978-80-7316-292-4}} [355] => [356] => Kolem poloviny země (11 861 km²{{Citace elektronické monografie | autor = Statistični urad Republike Slovenije | titul = Površina gozda. Forest area | url = http://www.stat.si/letopis/2010/17_10/17-02-10.htm | datum vydání = 2010 | datum přístupu = 2011-05-11 | jazyk = anglicky, slovinsky}}) zabírají [[les]]y, což činí Slovinsko, po Finsku a Švédsku, třetím nejzalesněnějším státem v Evropské unii.{{Citace elektronické monografie | autor = Government of the Republic of Slovenia | odkaz na autora = Vláda Republiky Slovinsko | titul = Forests in Slovenia: Slovenia is a land of forests | url = http://www.vlada.si/en/about_slovenia/geography/forests_in_slovenia/ | datum vydání = 2005 | datum přístupu = 2011-05-11 | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20111028055852/http://www.vlada.si/en/about_slovenia/geography/forests_in_slovenia/ | datum archivace = 2011-10-28 | nedostupné = ano }} Na slovinském území se dají nalézt i pozůstatky [[prales]]ů, zejména v oblasti [[Kočevje]]. Zemědělská plocha zabírá přibližně 4 685 km², z toho orná půda cca 1 751 km², trvalý travní porost 2 673 km² a zbývajících 260 km² jsou trvalé kultury.{{Citace elektronické monografie | autor = Statistični urad Republike Slovenije | titul = Struktura kmetijskih zemljišč v uporabi po zemljiških kategorijah. Structure of utilised agricultural area by land use categories | url = http://www.stat.si/letopis/2010/16_10/16-06-10.htm | datum vydání = 2010 | datum přístupu = 2011-05-11 | jazyk = anglicky, slovinsky}} Dále se ve Slovinsku nachází 161 km² [[vinice|vinic]]. [357] => [358] => Ve Slovinsku je [[podnebí]] alpské, kontinentální a středomořské. Většina Slovinska má mírné [[kontinentální podnebí]],{{cite book|chapter-url=https://books.google.com/books?id=Pb_eXmEyPvwC&pg=PA40|title=Slovenia|chapter=Environment|first=Steve|last=Fallon|publisher=Lonely Planet|year=2007|edition=5th|isbn=978-1-74104-480-5|page=40}} s výjimkou [[Přímoří (Slovinsko)|Slovinského přímoří]] a [[Julské Alpy|Julských Alp]]. [[Středozemní podnebí|Submediteránní podnebí]] zasahuje do severních výběžků [[Dinárské hory|Dinárských hor]], které protínají zemi ve směru severozápad-jihovýchod. V Julských Alpách na severozápadě se vyskytuje alpské podnebí.{{cite book|chapter-url=http://zgds.zrc-sazu.si/glasgow/9.pdf|first=Darko|last=Ogrin|chapter=Modern Climate Change in Slovenia|page=45|title=Slovenia: A Geographical Overview|editor-last=Orožen Adamič|editor-first=Milan|publisher=Association of the Geographical Societies of Slovenia|year=2004|isbn=961-6500-49-X|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130717233733/http://zgds.zrc-sazu.si/glasgow/9.pdf|archive-date=17 July 2013|df=dmy-all}} Směrem k severovýchodu [[Panonská pánev|Panonské pánve]] je výraznější kontinentální podnebí. Průměrná teplota je -2 °C v lednu a 21 °C v červenci.{{Citace elektronické monografie [359] => | autor = Government of the Republic of Slovenia [360] => | titul = Geography [361] => | url = http://www.vlada.si/en/about_slovenia/geography/ [362] => | datum vydání = 2005 [363] => | datum přístupu = 2011-05-11 [364] => | jazyk = anglicky [365] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20111028055556/http://www.vlada.si/en/about_slovenia/geography/ [366] => | datum archivace = 2011-10-28 [367] => | nedostupné = ano [368] => }} [369] => [370] => == Vláda a politika == [371] => [372] => === Hlava státu === [373] => {{Podrobně|Prezident Slovinska}} [374] => [[Soubor:Presidential Palace. Ljubljana.jpg|náhled|Sídlo prezidenta a také vlády]] [375] => Prezident republiky je představitelem Republiky Slovinsko a vrchním velitelem ozbrojených sil Republiky Slovinsko.Čl. 102 Ústavy. [http://www.dz-rs.si/index.php?id=351&docid=25&showdoc=1 Dostupné online.] {{Wayback|url=http://www.dz-rs.si/index.php?id=351&docid=25&showdoc=1 |date=20101223221038 }} (anglicky) [http://www.dz-rs.si/index.php?id=150&docid=28&showdoc=1 Dostupné online.] (slovinsky) Funkce prezidenta republiky je neslučitelná s výkonem jakékoliv veřejné funkce či povolání.Čl. 105 Ústavy. [http://www.dz-rs.si/index.php?id=351&docid=25&showdoc=1 Dostupné online.] {{Wayback|url=http://www.dz-rs.si/index.php?id=351&docid=25&showdoc=1 |date=20101223221038 }} (anglicky) [http://www.dz-rs.si/index.php?id=150&docid=28&showdoc=1 Dostupné online.] (slovinsky) Do účinnosti [[Ústava Republiky Slovinsko|ústavy]] z roku 1991 mělo Slovinsko kolektivní hlavu státu – ''[[Předsednictvo Socialistické Republiky Slovinsko|Předsednictvo]]''. [[Volby prezidenta Republiky Slovinsko 1992|První prezidentské volby]] se uskutečnily 6. prosince 1992 a jejich vítězem se stal [[Milan Kučan]], který již od dubna 1990 vykonával funkci předsedy Předsednictva.{{Citace periodika | příjmení = Hladký | jméno = Ladislav | titul = Slovinci a Jugoslávie | periodikum = Revue pro křesťanství a kulturu | rok = 1997 | ročník = 40 | číslo = 1 | strany = 12 a 19 | issn = 0862-6928}} [376] => [377] => Hlavou státu byl v letech 1945 až 1974 předseda Skupščiny, v letech 1974 až 1992 Předsednictvo, resp. jeho předseda, a od roku 1992 prezident.{{Citace monografie | příjmení = Zdobinský | jméno = Stanislav | odkaz na autora = Stanislav Zdobinský | příjmení2 = Zlatopolskij | jméno2 = David Lvovič | odkaz na autora2 = David Lvovič Zlatopolskij | spoluautoři = et al. | titul = Ústavní systémy socialistických zemí | vydání = 1 | vydavatel = Panorama | místo = Praha | rok = 1988 | počet stran = 479 | strany = 397–398, 413–414 | edice = Pyramida. Encyklopedie | poznámka = }}Hladký (2010). s. 181–182. Současným slovinským prezidentem je [[Nataša Pircová Musarová]]. [379] => [380] => === Parlament a vláda === [381] => {{Podrobně|Zákonodárné sbory Slovinska|Vláda Republiky Slovinsko}} [382] => [[Soubor:Peta vseslovenska ljudska vstaja (8685721591).jpg|náhled|Budova Státního shromáždění (dolní komory parlamentu)]] [383] => Zákonodárné sbory vznikly po [[druhá světová válka|druhé světové válce]]. Do roku [[1953]] byl slovinský parlament [[Unikameralismus|jednokomorový]], v letech [[1953]] až [[1963]] [[Bikameralismus|dvoukomorový]], poté do roku [[1974]] pětikomorový a v letech [[1974]] až [[1991]] tříkomorový.{{Citace elektronického periodika | autor = Arhiv Republike Slovenije | odkaz na autora = Archiv Republiky Slovinsko | titul = Skupščina Slovenije: 1943-1991 | periodikum = Osnovni podatki o fondu | datum vydání = [2003] | datum přístupu = 2011-05-09 | url = http://sigov3.sigov.si/cgi-bin/htqlcgi/arhiv/dodatno.htm?id=3126 | jazyk = slovinsky }}{{Nedostupný zdroj}} Dnes se pod pojmem parlament souhrnně označuje [[Státní shromáždění Republiky Slovinsko|Státní shromáždění]] a [[Státní rada Republiky Slovinsko|Státní rada]], které jsou však ústavně konstruovány bez podřazení pod společný subjekt.Čl. 80–101 Ústavy. [http://www.dz-rs.si/index.php?id=351&docid=25&showdoc=1 Dostupné online. ] {{Wayback|url=http://www.dz-rs.si/index.php?id=351&docid=25&showdoc=1 |date=20101223221038 }} (anglicky) [http://www.dz-rs.si/index.php?id=150&docid=28&showdoc=1 Dostupné online. ] (slovinsky) Současný slovinský parlament je z obecného hlediska nastaven jako nedokonalý dvoukomorový s výraznou převahou dolní komory (Státního shromáždění).Cabada (2005). s. 153. [384] => [385] => V čele zákonodárných sborů a jejich komor stál vždy předseda, v letech 1946 až 1953 pak ještě existoval i [[Orgán (právo)#Kolektivní orgány|kolektivní orgán]] – Prezídium Skupščiny.Čl. 1 Zákona o prezídiu Ústavodárné skupščiny Lidové republiky Slovinsko [Zakon o Prezidiju Ustavodajne skupščine Ljudske republike Slovenije (274)] In ''Uradni list Ljudske republike Slovenije'' [online]. 1946. [cit. 2010-03-08]. [https://web.archive.org/web/20130729121651/http://www.sistory.si/publikacije/pdf/uradnilisti/Uradni_list_LRS_1946/03-11-23-1946_074.pdf Dostupné online.] (slovinsky)Zákon o základech sociálního a politického systému a o orgánech Lidové republiky Slovinsko [Odlok o razglasitvi ustavnega zakona o temeljih družbene in politične ureditve in o organih oblasti Ljudske republike Slovenije (13)]. In ''Uradni list Ljudske republike Slovenije'' [online]. 1953. [cit. 2010-03-08]. [https://web.archive.org/web/20130729121606/http://www.sistory.si/publikacije/pdf/uradnilisti/Uradni_list_LRS_1953/09-02-12-1953_003.pdf Dostupné online.] (slovinsky) V letech 1953 až 1974 byl předseda Skupščiny zároveň nejvyšším představitelem republiky. V současnosti má svého předsedu Státní rada i Státní shromáždění. [386] => [387] => Nejvyšším orgánem [[Výkonná moc|moci výkonné]] je [[Vláda Republiky Slovinsko]]. V jejím čele stojí [[Předseda vlády Slovinska|předseda vlády]]. Z hlediska [[Ústava Republiky Slovinsko|ústavy]] a [[zákon]]ů se vláda jeví – podobně jako za účinnosti socialistické ústavy – jako výkonný výbor parlamentu, což však v praxi již tak jednoznačné není.Cabada (2005). s. 177. [388] => [389] => === Soudní systém === [390] => {{Podrobně|Soudy ve Slovinsku}} [391] => [[Soubor:UstavnoSodisce-ljubljana.JPG|náhled|Sídlo Ústavního soudu]] [392] => Soudní moc ve Slovinsku je tvořena [[Ústavní soud Republiky Slovinsko|Ústavním soudem]], [[Nejvyšší soud Republiky Slovinsko|Nejvyšším soudem]] – jako nejvyšším soudním tělesem – pod nímž se nacházejí vrchní soudy a Vyšší pracovní a sociální soud. Pod vrchními soudy jsou soudy krajské a okresní, pod Vyšším pracovním a sociálním soudem jsou pracovní soudy a Pracovní a sociální soud.{{Citace elektronické monografie | korporace = Evropská komise | odkaz na korporaci = Evropská komise | titul = Organizace soudnictví - Slovinsko | dostupnost = [online] | url = http://ec.europa.eu/civiljustice/org_justice/org_justice_sln_cs.htm | datum aktualizace = 2007-12-11 | datum přístupu = 2010-12-24}} [393] => [394] => Do roku 1918 byl vývoj slovinského soudnictví ovlivňován příslušností k [[Rakousko-Uhersko|podunajské monarchii]], v období let 1918 až 1991 – s přestávkou za [[druhá světová válka|druhé světové války]] – pak vývojem ve státu [[Jugoslávie|jižních Slovanů]]. [395] => [396] => Současná soustava obecných soudů je tvořena 44 ''okresními soudy'' ({{cizojazyčně|sl|okrajna sodišča}}), které jsou podřazeny pod jeden z jedenácti ''krajských soudů'' ({{cizojazyčně|sl|okrožna sodišča}}), které jsou rozděleny mezi čtyři ''vrchní soudy'' ({{cizojazyčně|sl|Višja sodišča}}). Na vrcholu soustavy se nachází ''Nejvyšší soud Republiky Slovinsko'' ({{cizojazyčně|sl|Vrhovno sodišče}}). a úrovni vrchních soudů existuje ještě ''Správní soud'' ({{cizojazyčně|sl|Upravno sodišče}}) a ''Vrchní pracovní a sociální soud'' ({{cizojazyčně|sl|Višje delovno in socialno sodišče}}), pod který patří tři pracovní soudy a jeden pracovní a sociální soud.{{Citace elektronické monografie | korporace = Vrhovno sodišče Republike Slovenije | odkaz na korporaci = Nejvyšší soud Republiky Slovinsko | titul = Seznam sodišč | dostupnost = [online] | url = http://www.sodisce.si/sodisca/sodni_sistem/seznam_sodisc/ | datum vydání = c2008 | datum přístupu = 2010-12-24 | jazyk = slovinsky}} Ve Slovinsku existuje také ''Ústavní soud''. Výjimečné soudy a v době míru vojenské soudy se z dikce ústavy nevytvářejí.Čl. 126 Ústavy. [http://www.dz-rs.si/index.php?id=351&docid=25&showdoc=1 Dostupné online. ] {{Wayback|url=http://www.dz-rs.si/index.php?id=351&docid=25&showdoc=1 |date=20101223221038 }} (anglicky) [http://www.dz-rs.si/index.php?id=150&docid=28&showdoc=1 Dostupné online. ] (slovinsky) Podle ústavy jsou soudci slovinských soudů vázáni ústavou a zákonem.Čl. 125 Ústavy. [http://www.dz-rs.si/index.php?id=351&docid=25&showdoc=1 Dostupné online. ] {{Wayback|url=http://www.dz-rs.si/index.php?id=351&docid=25&showdoc=1 |date=20101223221038 }} (anglicky) [http://www.dz-rs.si/index.php?id=150&docid=28&showdoc=1 Dostupné online. ] (slovinsky) Specifickou institucí je ''Rozpočtový soud'' ({{cizojazyčně|sl|Računsko sodišče}}), jenž funguje jako orgán pro přezkoumání [[státní účet|státních účtů]], [[státní rozpočet|státního rozpočtu]] a všech veřejných výdajů.Čl. 150–151 Ústavy. [http://www.dz-rs.si/index.php?id=351&docid=25&showdoc=1 Dostupné online. ] {{Wayback|url=http://www.dz-rs.si/index.php?id=351&docid=25&showdoc=1 |date=20101223221038 }} (anglicky) [http://www.dz-rs.si/index.php?id=150&docid=28&showdoc=1 Dostupné online. ] (slovinsky) Rozpočtový soud však nelze řadit mezi ostatní soudy, neboť se s ohledem na své zakotvení nachází zcela mimo moc soudní.{{Citace elektronické monografie | autor = Računsko sodišče RS | odkaz na autora = Rozpočtový soud Republiky Slovinsko | titul = Položaj računskega sodišča | url = http://www.rs-rs.si/rsrs/rsrs.nsf/I/KA92CE48CCCEFABBCC1257155004C0628 | datum vydání = c1995-2010 | datum přístupu = 2011-05-08 | jazyk = slovinsky | url archivu = https://web.archive.org/web/20111025102053/http://www.rs-rs.si/rsrs/rsrs.nsf/I/KA92CE48CCCEFABBCC1257155004C0628 | datum archivace = 2011-10-25 | nedostupné = ano }} [397] => [398] => === Politické strany === [399] => {{Podrobně|Politické strany ve Slovinsku}} [400] => Ve Slovinsku existuje [[Multipartismus|vícestranický systém]]. Vývoj je rozdělován do čtyř fází: do 1945, do 1986, do 1991, od 1992.{{Citace monografie | příjmení = Strmiska | jméno = Maxmilián | příjmení2 = Hloušek | jméno2 = Vít | příjmení3 = Kopeček | jméno3 = Lubomír | spoluautoři = CHYTILEK, Roman | titul = Politické strany moderní Evropy | vydavatel = Portál | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 727 | strany = 530 | isbn = 80-7367-038-0 | poznámka = [dále jen Strmiska (2005)]}} První fáze vývoje slovinského stranického systému v období od devadesátých let devatenáctého století do čtyřicátých let dvacátého století byla ve znamení rozvoje občanské společnosti a vytváření prvních politických stran.Strmiska (2005). s. 530-531. V důsledku politického vývoje byla na sklonku tohoto období faktická legální politická činnost znemožněna. Od konce druhé světové války až do roku 1986 existovala jedna politická strana – [[Svaz komunistů Slovinska]], organizačně začleněná do [[Svaz komunistů Jugoslávie|Svazu komunistů Jugoslávie]].Strmiska (2005). s. 530, 533. Vedle strany existovala soustava společensko-politických organizací.Strmiska (2005). s. 533. V letech 1986 až 1991 došlo k přechodu k pluralitnímu stranickému systému.Strmiska (2005). s. 534. Od roku 1992 funguje současný stranický systém. [401] => [402] => Relevantní politické strany současné politické scény jsou zejména Sociální demokraté (''[[Socialni demokrati]] – SD''), Slovinská demokratická strana (''[[Slovenska demokratska stranka]] – SDS''), ZARES – Nová politika (''[[Zares|Zares – Nova politika]]''), Demokratická strana důchodců Slovinska (''[[Demokratična stranka upokojencev Slovenije]] – DeSUS''), Slovinská národní strana (''[[Slovenska nacionalna stranka]] – SNS'') a Liberální demokracie Slovinska (''[[Liberalna demokracija Slovenije]] – LDS'').Strmiska (2005). s. 544-547. [403] => [404] => === Administrativní dělení === [405] => {{Podrobně|Administrativní dělení Slovinska}} [406] => [[Soubor:Borders of the Historical Habsburgian Lands in the Republic of Slovenia.png|náhled|300px|'''Historická území Slovinska''':
[407] =>
'''1''' [[Přímoří (Slovinsko)|Přímoří]]; '''Kraňsko:''' '''2a''' [[Horní Kraňsko]]
'''2b''' [[Vnitřní Kraňsko]], '''2c''' [[Vindická marka|Dolní Kraňsko]]
'''3''' [[Korutany (Slovinsko)|Korutany]]; '''4''' [[Dolní Štýrsko]]; '''5''' [[Zámuří]]
]] [408] => Jako tzv. „slovinské země“ byly označovány [[Kraňské vévodství|Kraňsko]] (s centrem v Lublani), [[Dolní Štýrsko]] (s centrem v [[Maribor]]u), [[Korutany]] (s centrem [[Klagenfurt am Wörthersee|Celovci]]), [[Gorice a Gradiška]] (s centrem v [[Gorizia|Gorici]]), [[Terst]], [[Markrabství Istrie|Istrie]] (s centrem v [[Pula|Pule]]) a [[Zámuří]] (s neoficiálním centrem v [[Murska Sobota|Murské Sobotě]]).Cabada (2005). s. 213. Po první světové válce zůstala Slovincům jen v zásadě etnicky homogenní území Kraňska, [[Dolní Štýrsko]] a [[Zámuří]], kde byla početná maďarská menšina. V meziválečném období byla nejprve dosavadní územní organizace rozbita, v roce 1929 pak prakticky veškerá slovinská území připadla k [[Drávská bánovina|Drávské bánovině]].Cabada (2005). s. 214–215.Hladký (2010). s. 82. [409] => [410] => Po druhé světové válce došlo ke korektuře jugoslávsko-italské hranice, když byla k Jugoslávii připojena území, která po první světové válce Itálie zabrala. Istrie, kde po odsunu Italů měli většinu Chorvaté, se stala součástí [[Socialistická republika Chorvatsko|Chorvatska]].Cabada (2005). s. 215–216. V důsledku sovětsko-jugoslávské roztržky nebyly naplněny úvahy o připojení Korutan (na úkor Rakouska) a celého [[Svobodné území Terst|území Terstu]] (na úkor Itálie) k Jugoslávii.Cabada (2005). s. 215.Hladký (2010). s. 106–107. [411] => [412] => Ke správní reformě došlo v roce 1952, kdy bylo Slovinsko rozděleno na 19 okresů (okraji), tvořené třemi městy (z toho jedno hlavní město – Lublaň) a 371 [[občina (Slovinsko)|občin]] (z toho 44 městských občin).{{Citace elektronické monografie | autor = Statistični urad Republike Slovenije | titul = Razvoj upravnega prostorskega oblikovanja Slovenije v letih 1939 in 1945–2010. Development of the administrative territorial structure of Slovenia in 1939 and 1945–20 | url = http://www.stat.si/letopis/2010/02_10/02-01-10.htm | datum vydání = 2010 | datum přístupu = 2011-05-12 | jazyk = anglicky, slovinsky}} Od roku 1955 již existovaly jen občiny, jejichž počet postupně klesal – od 130 v roce 1955 na 60 v roce 1982. V roce 1982 se počet občin zvýšil na 65, aby v roce 1990 opět klesl na 62. Po osamostatnění Slovinska se vedly diskuse o reformě systému. V současnosti je ve Slovinsku 212 občin, z nichž 12 má status městské občiny.{{Citace elektronické monografie | autor = Vlada Republike Slovenije | titul = Politični sistem | url = http://www.vlada.si/si/o_sloveniji/politicni_sistem/ | datum vydání = c2010 | datum přístupu = 2012-06-06 | jazyk = slovinsky}} Poslední z občin, [[Občina Ankaran|Ankaran]], vznikla v červnu 2011 rozhodnutím [[Ústavní soud Republiky Slovinsko|Ústavního soudu]].Odločba o ustanovitvi Občine Ankaran in o ugotovitvi, da Zakon o razpisu rednih lokalnih volitev v Mestni občini Koper ter Akt o razpisu rednih volitev v občinski svet in rednih volitev župana Mestne občine Koper nista v neskladju z Ustavo, Stran 6350. In ''Uradni list Republike Slovenije'' [online]. 2011 [cit. 2012-06-06]. [http://www.uradni-list.si/_pdf/2011/Ur/u2011047.pdf Dostupné online.] (slovinsky) [413] => [414] => Ačkoliv původní koncepce počítala s tím, že po druhých volbách do orgánů občin (1998{{Citace elektronické monografie | autor = Republiška volilna komisija | titul = Lokalne volitve 1998 | url = http://www.dvk.gov.si/volitve/lv1998/ | datum vydání = 1998-12 | datum přístupu = 2011-05-12 | jazyk = slovinsky}}) bude přijata zákonná úprava krajského zřízení, doposud se tak nestalo.Cabada (2005). s. 224.{{Citace elektronické monografie | autor = Zastupitelský úřad Lublaň | titul = Slovinsko: Základní informace o teritoriu | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/slovinsko-2011-05-03.pdf | druh nosiče = pdf | datum aktualizace = 2011-05-03 | datum přístupu = 2011-05-12 | url archivu = https://web.archive.org/web/20110718170905/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/slovinsko-2011-05-03.pdf | datum archivace = 2011-07-18 | nedostupné = ano }} [415] => [416] => === Zahraniční vztahy === [417] => [[Soubor:Borut Pahor and Jean-Claude Juncker in 2010.jpg|náhled|Předseda EK [[Jean-Claude Juncker]] a prezident [[Borut Pahor]] roku 2010]] [418] => Slovinsko se stalo samostatným svrchovaným státem [[25. červen|25. června]] [[1991]], 26. června 1991 bylo Slovinsko uznáno Chorvatskem.{{Citace elektronického periodika | příjmení = Trekman | jméno = Borut | titul = Fifteen years of Slovenia's international recognition | periodikum = News | datum vydání = 2007-01-14 | datum přístupu = 2009-12-10 | url = http://www.mzz.gov.si/nc/en/tools/cns/news/article/999/22815/ | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20110524112912/http://www.mzz.gov.si/nc/en/tools/cns/news/article/999/22815/ | datum archivace = 2011-05-24 | nedostupné = ano }} 7. července 1991 byla [[Brionská deklarace|Brionskou deklarací]] účinnost aktů z 25. června 1991 na tři měsíce přerušena. V říjnu 1991 potvrdilo Slovinsko svou vůli opustit Jugoslávii. Následně ho uznaly některé bývalé státy SSSR, 19. prosince 1991 bylo Slovinsko uznáno Islandem, Švédskem a Spolkovou republikou Německo. [[Vatikán]] Slovinsko uznal 13. ledna 1992, [[San Marino]] 14. ledna 1992 a [[Evropská společenství]] pak 15. ledna 1992. [[Česká a Slovenská Federativní Republika|ČSFR]] uznala Slovinsko společně s Chorvatskem 16. ledna 1992.{{Citace elektronického periodika | autor = Velvyslanectví České republiky v Záhřebu | periodikum = Vztahy s Chorvatskem | datum vydání = 2005-01-25 | datum aktualizace = 2006-05-17 | datum přístupu = 2009-12-10 | url = http://www.mzv.cz/zagreb/cz/vzajemne_vztahy/vztahy_s_chorvatskem.html | titul = Archivovaná kopie | url archivu = https://web.archive.org/web/20110514015008/http://www.mzv.cz/zagreb/cz/vzajemne_vztahy/vztahy_s_chorvatskem.html | datum archivace = 2011-05-14 | nedostupné = ano }} [[Spojené státy americké]] uznaly Slovinsko 7. dubna 1992.{{Citace elektronického periodika | titul = Slovenia and the USA [pdf] | periodikum = Eye on Slovenia | datum vydání = 2007-06-28 | datum přístupu = 2009-12-10 | url = http://www.mzz.gov.si/fileadmin/pageuploads/Novinarsko_sredisce/sta/junij_2007_ang.pdf | issn = 1854-4924 | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20080905190012/http://www.mzz.gov.si/fileadmin/pageuploads/Novinarsko_sredisce/sta/junij_2007_ang.pdf | datum archivace = 2008-09-05 | nedostupné = ano }} [419] => [420] => Slovinsko je od 28. března 2004 členem [[Severoatlantická aliance|NATO]], od 1. května 2004 členem [[Evropská unie|Evropské unie]], od 1. ledna 2007 členem [[Evropská měnová unie|Evropské měnové unie]], od 21. července 2010 pak i [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj|OECD]].{{Citace elektronického periodika | autor = Zastupitelský úřad Lublaň | titul = Slovinsko: Zahraničně-politická orientace | periodikum = Slovinsko: Souhrnná teritoriální informace | datum aktualizace = 2011-05-03 | datum přístupu = 2011-05-12 | url = http://www.businessinfo.cz/cz/sti/slovinsko-zahranicne-politicka-orientace/3/1000908/ | url archivu = https://web.archive.org/web/20110306161331/http://www.businessinfo.cz/cz/sti/slovinsko-zahranicne-politicka-orientace/3/1000908/ | datum archivace = 2011-03-06 | nedostupné = ano }}{{Citace elektronické monografie | autor = Government of the Republic of Slovenia | titul = Slovenia in the World | url = http://www.vlada.si/en/about_slovenia/slovenia_in_the_world/ | datum vydání = 2005 | datum přístupu = 2011-05-12 | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20111028055756/http://www.vlada.si/en/about_slovenia/slovenia_in_the_world/ | datum archivace = 2011-10-28 | nedostupné = ano }} V letech 1997 až 1999 bylo Slovinsko nestálým členem [[Rada bezpečnosti OSN|Rady bezpečnosti OSN]], v první polovině roku 2008 předsedalo Slovinsko [[Rada Evropské unie|Radě Evropské unie]] a v období května až listopadu 2008 bylo v čele [[Výbor ministrů (Rada Evropy)|Výboru ministrů]] [[Rada Evropy|Rady Evropy]].{{Citace elektronické monografie | autor = Ministry of Foreign Affairs of the Republic of Slovenia | titul = Past Projects | url = http://www.mzz.gov.si/en/foreign_policy/past_projects/ | datum vydání = c2011 | datum přístupu = 2011-05-12 | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20110524112952/http://www.mzz.gov.si/en/foreign_policy/past_projects/ | datum archivace = 2011-05-24 | nedostupné = ano }} [421] => [422] => Mimořádnou a zplnomocněnou velvyslankyní Republiky Slovinsko v České republice je od února 2011 [[Smiljana Knez]].{{Citace elektronické monografie | autor = Pražský hrad | titul = Zahraniční velvyslanci v ČR: Přijetí vedoucích zastupitelských misí prezidentem republiky u příležitosti předání jejich pověřovacích listin | url = http://www.hrad.cz/cs/prezident-cr/rozhodnuti-prezidenta/jmenovani-odvolani-rozhodnuti/zahranicni-velvyslanci-v-cr.shtml | datum přístupu = 2011-05-21 | url archivu = https://web.archive.org/web/20110506182759/http://www.hrad.cz/cs/prezident-cr/rozhodnuti-prezidenta/jmenovani-odvolani-rozhodnuti/zahranicni-velvyslanci-v-cr.shtml | datum archivace = 2011-05-06 | nedostupné = ano }} [423] => [424] => == Ekonomika == [425] => {{Podrobně|Ekonomika Slovinska}} [426] => [[Soubor:Home digital baker closeup (52448545919).jpg|náhled|Digitální opékač Gorenje]] [427] => Počátky industrializace Slovinska sahají do období habsburské monarchie. Již od vzniku [[Jugoslávie|státu jižních Slovanů]] se slovinské oblasti řadily k hospodářsky nejrozvinutějším.Hladký (2010). s. 171–172. V letech 1945 až 1946 došlo ke [[znárodnění|zestátnění]] velkého průmyslu a bylo rozhodnuto, že se ve Slovinsku bude rozvíjet zejména [[těžký průmysl]].Hladký (2010). s. 101. 1. září 1947 tak maršál Tito otevřel železárnu v Lublani – ''Titovi zavodi Litostroj'' (dnes ''[[Litostroj]]'').{{Citace elektronické monografie | titul = History | url = http://www.litostrojgroup.com/litostrojsteelhistory.php | datum vydání = 1999-2010 | datum přístupu = 2011-05-12 | jazyk = anglicky}} Jednostranná orientace na těžký průmysl byla opuštěna v období reformní vlády Stane Kavčiče ve druhé polovině šedesátých let, kdy současně začalo období surovinově a technologicky efektivnější výroby.Hladký (2010). s. 108. Ačkoliv byli reformní komunisté kolem Kavčiče nakonec odstaveni, Slovinsko si i nadále udrželo relativně intenzivní ekonomické styky se západními zeměmi a firmami, což ovšem naráželo na odpor srbského a jugoslávského vedení.Hladký (2010). s. 172.{{Citace elektronické monografie | titul = Slovenija kam? Intermarium? Zamisel, ki še obstaja, četudi zanjo ne slišimo. | url = http://www.goriski-panterji.com/Intermarium.html | datum vydání = c2006-2008 | datum přístupu = 2011-05-12 | jazyk = slovinsky | url archivu = https://web.archive.org/web/20110711112942/http://www.goriski-panterji.com/Intermarium.html | datum archivace = 2011-07-11 | nedostupné = ano }} Vyhlášení nezávislosti, a tak ztráta celojugoslávského trhu, způsobila slovinskému hospodářství značné problémy: vzrostla nezaměstnanost, přibližně o polovinu klesla průměrná mzda a průmyslová výroba klesla na hodnoty z roku 1977. Situace vyvrcholila v roce 1993.Hladký (2010). s. 135–136. V letech 1995 až 2008 byl hospodářský růst stabilní a dosahoval přibližně 4 %.{{Citace elektronické monografie | autor = Government of the Republic of Slovenia | titul = Economy | url = http://www.vlada.si/en/about_slovenia/economy/ | datum vydání = c2010 | datum přístupu = 2011-05-12 | jazyk = slovinsky | url archivu = https://web.archive.org/web/20110910201115/http://www.vlada.si/en/about_slovenia/economy/ | datum archivace = 2011-09-10 | nedostupné = ano }} V roce 2009 došlo v důsledku [[Velká recese|globální krize]] k meziročnímu poklesu o devět procent. V roce 2009 dosahovala výše [[hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]] (HDP) na hlavu 17 331 €, [[nezaměstnanost]] byla 5,9 %, [[inflace]] 0,9 %. Průměrná mzda byla v roce 2009 necelých 1 439 €.{{Citace elektronické monografie | autor = Statistični urad Republike Slovenije | titul = Povprečne mesečne plače na zaposleno osebo pri pravnih osebah, indeksi nominalnih in realnih plač. Average monthly earnings per person by legal persons, indices of nominal and real earnings | url = http://www.stat.si/letopis/2010/13_10/13-01-10.htm | datum vydání = 2010 | datum přístupu = 2011-05-12 | jazyk = anglicky, slovinsky}} [428] => [429] => Ve Slovinsku bylo v roce 2008 evidováno přes sto padesát tisíc podnikatelských subjektů{{Citace elektronické monografie | autor = Statistični urad Republike Slovenije | titul = Podjetja po pravnoorganizacijskih oblikah in velikosti glede na število oseb, ki delajo, 2008. Enterprises by organisational form and size class by number of persons employed, 2008 | url = http://www.stat.si/letopis/2010/03_10/03-01-10.htm | datum vydání = 2010 | datum přístupu = 2011-05-12 | jazyk = anglicky, slovinsky}}, z nichž nejznámější jsou [[Elan (firma)|Elan]], [[Gorenje]], [[Krka (firma)|Krka]], [[Revoz]] a [[Zavarovalnica Triglav|Triglav]]. [430] => [431] => === Průmysl a zemědělství === [432] => V průmyslu je ve Slovinsku zaměstnáno 32 % pracovních sil a průmysl vytváří necelých 69 % HDP. Nejvýznamnějšími odvětvími jsou [[kovodělnictví|kovozpracující průmysl]], [[chemický průmysl]], elektronický a elektrotechnický, potravinářský, papírenský průmysl a textilní, oděvní a kožedělný. [433] => [434] => Pro slovinské zemědělství je typické velké množství maloplošných hospodářství, jež v průměru obhospodařují 6,5 hektaru půdy.{{Citace elektronické monografie | autor = Statistični urad Republike Slovenije | titul = Kmetijska gospodarstva po velikostnih razredih kmetijskih zemljišč v uporabi (KZU). Agricultural holdings by size classes of UAA | url = http://www.stat.si/letopis/2010/16_10/16-02-10.htm | datum vydání = 2010 | datum přístupu = 2011-05-12 | jazyk = anglicky, slovinsky}} Necelých 64 % zemědělské plochy je rozděleno mezi malé statky o velikosti do 15 hektarů. Pro zemědělství je typická nízká produktivita. [435] => [436] => === Doprava === [437] => [[Soubor:Predor Šentvid 1.JPG|náhled|vlevo|[[Dálniční tunel Šentvid|Tunel Šentvid]] na [[Dálnice A2 (Slovinsko)|dálnici A2]]]] [438] => Firma [[SŽ-Infrastruktura]], která v roce 2011 převzala železniční infrastrukturu od [[unitární železnice|unitární společnosti]] [[Slovenske železnice]] provozuje 1 228 kilometrů tratí,{{Citace elektronické monografie | autor = Statistični urad Republike Slovenije | titul = Dolžina železniških prog. Length of tracks | url = http://www.stat.si/letopis/2010/21_10/21-02-10.htm | datum vydání = 2010 | datum přístupu = 2011-05-09 | jazyk = anglicky, slovinsky}} [[Rozchod koleje|rozchod kolejí]] je 1 435 mm, 330 kilometrů je [[Dvoukolejná trať|dvoukolejných]]. Železnice protíná všechny části země. 503 kilometrů tratí je [[Elektrifikace|elektrizováno]] [[Železniční napájecí soustava|soustavou]] 3kV DC. [439] => [440] => Výstavba prvního třicetikilometrového dálničního úseku ve [[Socialistická republika Slovinsko|Slovinsku]] i v [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávii]] – [[Vrhnika]] – [[Postojna]] byla zahájena v květnu 1970. Úsek byl otevřen 29. prosince 1972. K profinancování výstavby byl použit i [[úvěr]] od [[Světová banka|Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj]].{{Citace elektronické monografie | autor = Družba za avtoceste v Republiki Sloveniji d.d | titul = Vrhnika - Postojna | url = http://www.dars.si/Dokumenti/O_avtocestah/Nacionalni_program_izgradnje_avtocest/O_avtocestah/Obstojece_AC_in_HC/A1_sentilj_-_Srmin_126.aspx | datum vydání = [2010] | datum přístupu = 2010-03-27 | jazyk = slovinsky | url archivu = https://web.archive.org/web/20101014183538/http://www.dars.si/Dokumenti/O_avtocestah/Nacionalni_program_izgradnje_avtocest/O_avtocestah/Obstojece_AC_in_HC/A1_sentilj_-_Srmin_126.aspx | datum archivace = 2010-10-14 | nedostupné = ano }} Výstavbě dálnice předcházela tzv. [[silniční aféra]].{{Citace sborníku | příjmení = Vodopivec | jméno = Peter | titul = Komunistične skupščine v senci partije | příjmení sestavitele = Brglez | jméno sestavitele = Alja | spolusestavitelé = et al. | sborník = Analiza razvoja slovenskega parlamentarizma | url = http://www.dz-rs.si/typo3conf/ext/acts/pi1/acts/getfile.php?cat=p&id=1548133 | vydavatel = Inštitut za civilizacijo in kulturo | místo = Ljubljana | rok vydání = 2004 | strany = 254 | jazyk = slovinsky}} Do vyhlášení nezávislosti Slovinska bylo v republice v provozu 187 kilometrů dálnic a rychlostních silnic.{{Citace elektronické monografie | autor = Družba za avtoceste v Republiki Sloveniji d.d | titul = Zgrajene AC, HC ter druge javne ceste v okviru NPIA | url = http://www.dars.si/Dokumenti/O_avtocestah/Nacionalni_program_izgradnje_avtocest/Zgrajene_AC_in_HC_30.aspx | datum vydání = [2010] | datum přístupu = 2010-03-27 | jazyk = slovinsky | url archivu = https://web.archive.org/web/20090918095150/http://www.dars.si/Dokumenti/O_avtocestah/Nacionalni_program_izgradnje_avtocest/Zgrajene_AC_in_HC_30.aspx | datum archivace = 2009-09-18 | nedostupné = ano }} V roce 1995 byl přijat ''Národní program výstavby dálnic v Republice Slovinsko'' ({{Cizojazyčně|sl|Nacionalni program izgradnje avtocest v Republiki Sloveniji}}, ''NPIA''), který počítá především s výstavbou komunikací v ose severovýchod–jihozápad a severozápad–jihovýchod.{{Citace elektronické monografie | autor = Družba za avtoceste v Republiki Sloveniji d.d | titul = National motorway construction programme | url = http://www.dars.si/Dokumenti/About_motorways/National_motorway_construction_programme_282.aspx | datum vydání = [2010] | datum přístupu = 2010-03-27 | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20091217145628/http://www.dars.si/Dokumenti/About_motorways/National_motorway_construction_programme_282.aspx | datum archivace = 2009-12-17 | nedostupné = ano }}Nacionalni program izgradnje avtocest v Republiki Sloveniji (NPIA) (610). In ''Uradni list Republike Slovenije'' [online]. 1996. [cit. 2010-03-27]. [http://www.uradni-list.si/1/content?id=9350 Dostupné online.] (slovinsky) [[Dálnice ve Slovinsku|Dálnice]] jsou ve Slovinsku označovány písmenem '''A''', což souvisí se slovinským pojmenováním – ''{{Cizojazyčně|sl|avtoceste}}''. Maximální povolená rychlost na dálnicích je 130 km/hod. V roce 1994 byla dálniční síť převedena na ''Společnost pro dálnice v Republice Slovinsko'' ({{Cizojazyčně|sl|Družba za avtoceste v Republiki Sloveniji}}, DARS), která dnes spravuje 592 kilometrů dálnic a 155 kilometrů rychlostních silnic.{{Citace elektronické monografie | autor = Družba za avtoceste v Republiki Sloveniji d.d | titul = About us | url = http://www.dars.si/Dokumenti/About_us_59.aspx | datum vydání = [2010] | datum přístupu = 2010-03-27 | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20100306064033/http://www.dars.si/Dokumenti/About_us_59.aspx | datum archivace = 2010-03-06 | nedostupné = ano }} [[Rychlostní silnice ve Slovinsku|Rychlostní silnice]] jsou označovány písmenem '''H''', což souvisí se slovinským pojmenováním – ''{{Cizojazyčně|sl|hitra cesta}}''. Maximální povolená rychlost na rychlostních silnicích je 100 km/hod.{{Citace elektronické monografie | autor = Zenit | titul = Republic of Slovenia | url = http://www.zenit-spedition.at/slovensko/slovensko.php | datum vydání = [2008] | datum přístupu = 2010-06-25 | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20110706095722/http://www.zenit-spedition.at/slovensko/slovensko.php | datum archivace = 2011-07-06 | nedostupné = ano }} [441] => [[Soubor:Trieste APL New Jersey 3.jpg|náhled|Přístav Terst]] [442] => Až do konce první světové války byl hlavním slovinským přístavem [[Terst]], který byl považován také za jediný jižní „německý“ přístav. Jelikož se však Terst stal posléze součástí Itálie, uvědomila si jugoslávská vláda nutnost vybudování přístavu nového. Tak byl v roce 1957 založen přístav [[Koper]], který se v roce 1958 otevřel [[Zahraniční obchod|mezinárodnímu obchodu]].{{Citace elektronické monografie | titul = Company history | url = http://www.luka-kp.si/eng/vsebina/65 | datum vydání = c2005 | datum přístupu = 2010-07-08 | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20090202115118/http://luka-kp.si/eng/vsebina/65 | datum archivace = 2009-02-02 | nedostupné = ano }} Přístav byl od té doby rozšířen a v roce 2007 jím prošlo 15 milionů tun nákladu, díky čemuž byl druhým největším přístavem v [[Jaderské moře|Jaderském moři]] po Terstu před [[Rijeka|Rijekou]]. Další rozšíření přístavu je závislé na vybudování železničního napojení. [443] => [444] => Slovinsko má tři mezinárodní letiště: [[Letiště Lublaň|Letiště Jože Pučnika]] nedaleko Lublaně, [[Letiště Maribor|Letiště Edvarda Rusjana]] u Mariboru a malé mezinárodní letiště v Sečovlje nedaleko [[Portorož]]e. V Cerklje ob Krki se nachází vojenské letiště.{{Citace elektronické monografie | titul = Airports in Slovenia | url = http://www.aircraft-charter-world.com/airports/europe/slovenia.htm | datum vydání = c2009 | datum přístupu = 2011-05-12 | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20130330093444/http://www.aircraft-charter-world.com/airports/europe/slovenia.htm | datum archivace = 2013-03-30 | nedostupné = ano }}{{Citace elektronického periodika | autor = STA | titul = Letališči Jožeta Pučnika Ljubljana in Edvarda Rusjana Maribor (še) ne bosta uvedli telesnih skenerjev | periodikum = Dnevnik | datum vydání = 2010-01-17 | datum přístupu = 2011-05-12 | url = http://www.dnevnik.si/novice/slovenija/1042330543 | jazyk = slovinsky}} [445] => [446] => === Cestovní ruch === [447] => Rozvoj cestovního ruchu nastal ve druhé polovině devatenáctého století, kdy byla dostavěna železniční trať spojující Terst s podunajským vnitrozemím, a z počátku byl spojen především se sídly [[Bled]] a [[Postojna]].Olešovská (2011). s. 17. Také rozvoj turismu byl ve Slovinsku spojen s reformní vládou Stane Kavčiče.{{Citace elektronické monografie | příjmení = Ferda | jméno = Jaroslav | titul = Slovinsko v EU: středoevropské, alpské, středomořské a balkánské rysy v charakteristice státu | url = http://is.muni.cz/th/77685/prif_m/Diplomova_prace.pdf | druh nosiče = pdf | rok vydání = 2007 | datum přístupu = 2011-05-12 | vydavatel = Masarykova univerzita | místo = Brno | strany = 118}} Klíčovým zákonem pro oblast cestovního ruchu je zákon o podpoře rozvoje cestovního ruchu z prosince 2003.{{Citace elektronické monografie | titul = Zakon o spodbujanju razvoja turizma (ZSRT) | url = http://zakonodaja.gov.si/rpsi/r07/predpis_ZAKO1577.html | datum aktualizace = [2009] | datum přístupu = 2011-05-12 | jazyk = slovinsky | url archivu = https://web.archive.org/web/20110524022944/http://zakonodaja.gov.si/rpsi/r07/predpis_ZAKO1577.html | datum archivace = 2011-05-24 | nedostupné = ano }} Hlavní národní turistickou organizací je Slovinská organizace cestovního ruchu (''{{cizojazyčně|sl|Slovenska Turistična Organizacija}}'').{{Citace elektronické monografie | příjmení = Holešinská | jméno = Andrea | titul = Destinační management jako nástroj regionální politiky cestovního ruchu | url = http://is.muni.cz/th/21026/esf_d/Holesinska-disertace-finale.pdf | druh nosiče = pdf | rok vydání = 2010 | datum přístupu = 2011-05-12 | vydavatel = Masarykova univerzita | místo = Brno | strany = 111}}{{Citace elektronické monografie | autor = Slovenian Tourist Board | titul = Slovinsko | url = http://www.slovenia.info/en/Slovinsko.htm?slovenia_cze=0&lng=2 | datum vydání = c2010 | datum přístupu = 2011-05-12 | jazyk = česky}} V lednu se konává veletrh zaměřený na cestovní ruch – ''Alpe-Adria: Turizem in prosti čas''.{{Citace elektronické monografie | autor = Gospodarsko razstavišče | titul = Alpe-Adria: Turizem in prosti čas | url = http://www.gr-sejem.si/sejmi/koledar-sejmov/alpe-adria-turizem-in-prosti-cas/ | datum aktualizace = [2011] | datum přístupu = 2011-05-12 | jazyk = slovinsky }}{{Nedostupný zdroj}} [448] => [449] => == Věda a školství == [450] => {{Podrobně|Školství ve Slovinsku}} [451] => [[Soubor:Fritz Pregl.jpg|náhled|[[Fritz Pregl|Friderik Pregl]] (1869–1930)|245x245pixelů]] [452] => Prapočátky přírodních věd ve Slovinsku nalezneme již u [[Heřman Dalmatinec|Heřmana Dalmatince]], který překládal ve 12. století z [[Arabština|arabštiny]] důležitá díla, která obnovila vědeckou tradici Evropy – [[Eukleidés|Euklidova]] nebo [[Klaudios Ptolemaios|Klaudia Ptolemaia]]. Jediným slovinským nositelem [[Nobelova cena za chemii|Nobelovy ceny]] je [[Fritz Pregl|Friderik Pregl]], jenž však pracoval v rakouském Grazu. Dalším významným vědcem v oblasti přírodních věd byl fyzik [[Jožef Stefan]], autor [[Stefanův–Boltzmannův zákon|Stefanova–Boltzmannova zákona]], s jehož pomocí provedl první vědecký výpočet teploty na povrchu [[Slunce]]. Matematik a fyzik [[Jurij Vega]] ovlivnil vývoj [[Balistika|balistiky]]. Právník a politik [[Peter Kozler]] byl autorem podrobné [[Kozlerova mapa|mapy území osídleného slovinským etnikem]].{{Citace periodika [453] => | příjmení = KORDIŠ [454] => | jméno = IVAN [455] => | titul = Peter Kozler and His Map of the Slovenian Land and Its Provinces (1849–1871) [456] => | periodikum = Imago Mundi [457] => | datum vydání = 2016 [458] => | ročník = 68 [459] => | číslo = 2 [460] => | strany = 212–231 [461] => | issn = 0308-5694 [462] => | url = https://www.jstor.org/stable/24763027 [463] => | datum přístupu = 2023-04-27 [464] => }} Průkopníkem letectví byl [[Edvard Rusjan]]. Elektrické jevy studoval [[Milan Vidmar]], bioakustiku biolog [[Ivan Regen]]. [465] => [[Soubor:Slavoj Žižek 2015.jpg|vlevo|náhled|[[Slavoj Žižek]]]] [466] => Významnými osobnostmi [[Společenské vědy|sociálních]] a [[Humanitní vědy|humanitních věd]] jsou [[Janez Vajkard Valvasor]], jenž vydal německy psanou encyklopedickou práci ''Sláva vévodství kraňského'' (''{{cizojazyčně|de|Die Ehre des Hertzogthums Crain}}'') či jazykovědec [[Franc Miklošič]], který se zapojil i do revoluce roku 1848.{{Citace elektronické monografie | autor = Government of the Republic of Slovenia | titul = Science | url = http://www.vlada.si/en/about_slovenia/society/science/ | datum vydání = 2005 | datum přístupu = 2011-05-12 | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20111028060044/http://www.vlada.si/en/about_slovenia/society/science/ | datum archivace = 2011-10-28 | nedostupné = ano }}{{Citace elektronické monografie | autor = Communication department of the European Commission | titul = Slovinsko | url = http://europa.eu/abc/european_countries/eu_members/slovenia/index_cs.htm | datum vydání = c1995-2011 | datum přístupu = 2011-05-12 | url archivu = https://web.archive.org/web/20101002210153/http://europa.eu/abc/european_countries/eu_members/slovenia/index_cs.htm | datum archivace = 2010-10-02 | nedostupné = ano }} V Lublani se narodil [[Constantin von Wurzbach]], jehož životním dílem byl ''[[Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich]]''. Dalším významným lingvistou 19. století byl [[Jernej Kopitar]]. Ve Slovinsku se narodil i známý filozof [[Slavoj Žižek]]. Rodákem ze slovinské [[Jesenice (Slovinsko)|Jesenice]] byl i významný sociolog [[Thomas Luckmann]], spoluautor světoznámé knihy ''Sociální konstrukce reality.'' Odborníkem na moderní slovinské dějiny je historik [[Janko Prunk]]. [467] => [468] => V roce 1693 vznikla v Lublani první učená společnost sdružující lékaře, právníky a teology – ''{{cizojazyčně|la|Academia Operosorum}}'', jež fungovala skoro celé čtvrtstoletí.Hladký (2010). s. 36. [469] => [[Soubor:University of Ljubljana Palace.jpg|náhled|[[Univerzita v Lublani]]]] [470] => Školský systém ve Slovinsku je možné rozdělit na obecnou část a zvláštní část. Obecnou část tvoří předškolní vzdělání, základní vzdělání, střední vzdělání (odborné a technické vzdělávání, střední všeobecné vzdělávání), vyšší odborné vzdělávání a terciární vzdělávání. Zvláštní část systému tvoří vzdělávání dospělých, hudební a taneční vzdělávání, speciální vzdělávání, modifikované vzdělávací programy a programy v etnicky a jazykově smíšených oblastech.{{Citace elektronické monografie | autor = Výzkumný ústav pedagogický v Praze | odkaz na autora = Výzkumný ústav pedagogický v Praze | titul = Základní informace o vzdělávacím systému ve Slovinsku | url = http://old.vuppraha.cz/soubory/VS_Slovinsko.pdf | datum vydání = 2007-03-08 | datum přístupu = 2011-05-12 | url archivu = https://web.archive.org/web/20110718190125/http://old.vuppraha.cz/soubory/VS_Slovinsko.pdf | datum archivace = 2011-07-18 | nedostupné = ano }} Školní rok trvá ve Slovinsku od října do června.{{Citace elektronické monografie | titul = Slovenia | url = http://www.euroeducation.net/prof/slnco.htm | datum vydání = [2006] | datum přístupu = 2011-05-12 | jazyk = anglicky}} [471] => [472] => Ve školním roce 2008/2009 bylo ve Slovinsku 791 základních škol, kde studovalo necelých 162 tisíc žáků, 129 středních škol, na nichž studovalo přes 87 tisíc studentů, v rámci terciárního vzdělávání působilo 89 institucí, na nichž studovalo přes 114 tisíc studentů.{{Citace elektronické monografie | autor = Government of the Republic of Slovenia | titul = Education | url = http://www.vlada.si/en/about_slovenia/society/education/ | datum vydání = 2005 | datum přístupu = 2011-05-12 | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20111028055806/http://www.vlada.si/en/about_slovenia/society/education/ | datum archivace = 2011-10-28 | nedostupné = ano }} Ve Slovinsku působí čtyři univerzity: [[Univerzita v Lublani]], [[Univerzita v Mariboru]], [[Primorská univerzita]] a [[Univerzita v Nove Gorici]]. [473] => [474] => == Demografie == [475] => {{Podrobně|Obyvatelstvo Slovinska}} [476] => [[Soubor:Headgear of the Folk group from Kranj, Slovenia, European Union.jpg|náhled|Členové slovinského folklórního souboru]] [477] => V roce 1857 žilo na území dnešního Slovinska 1 101 854 obyvatel a od té doby v zásadě jejich počet až do současnosti stoupal.{{Citace elektronické monografie | autor = Statistični urad Republike Slovenije | titul = Prebivalstvo, popisi 1857–1910. Population, 1857–1910 censuses | url = http://www.stat.si/letopis/2010/04_10/04-01-10.htm | datum vydání = 2010 | datum přístupu = 2011-05-12 | jazyk = anglicky, slovinsky}} Výjimkou bylo období po první světové válce: jestliže v roce 1910 žilo na území dnešního Slovinska 1 321 098, v roce 1921 již jen 1 054 919.{{Citace elektronické monografie | autor = Statistični urad Republike Slovenije | titul = Površina ozemlja, gospodinjstva in prebivalstvo, popisi 1921–2002. Area, households and population, 1921–2002 censuses | url = http://www.stat.si/letopis/2010/04_10/04-02-10.htm | datum vydání = 2010 | datum přístupu = 2011-05-12 | jazyk = anglicky, slovinsky}} Po roce 1921 počet obyvatel opět narůstal. Ačkoliv v letech 1961 až 1991 absolutní počet Slovinců rostl, jejich procentuální podíl s rostoucím zastoupením Srbů a Chorvatů klesal.{{Citace elektronické monografie [478] => | autor = Statistični urad Republike Slovenije [479] => | odkaz na autora = Statistický úřad Republiky Slovinsko [480] => | titul = Prebivalstvo po narodni pripadnosti, popisi 1961–2002. Population by ethnic affiliation, 1961–2002 censuses [481] => | url = http://www.stat.si/letopis/2010/04_10/04-03-10.htm [482] => | datum vydání = 2010 [483] => | datum přístupu = 2011-05-09 [484] => | jazyk = anglicky, slovinsky [485] => }} [486] => [487] => Populace se však v posledních desetiletích začíná potýkat s problémy. Slovinsko patří mezi evropské země s nejvýraznějším [[Stárnutí populace|stárnutím obyvatelstva]], což lze přičíst nízké [[porodnost]]i a prodlužující se [[Průměrná délka života|průměrné délce života]]. V roce 2009 činila míra [[sebevražda|sebevražd]] 22 na 100 tisíc obyvatel za rok, což je mezi evropskými zeměmi jedna z nejvyšších,{{Citace elektronického periodika [488] => | titul = Births, Slovenia, 2016 [489] => | periodikum = www.stat.si [490] => | url = https://www.stat.si/StatWeb/en/News/Index/6768 [491] => | datum přístupu = 2022-12-05 [492] => }} a to i přes to, že mezi lety 2000 až 2010 klesla asi o 30 %. Rozdíly mezi regiony a pohlavím jsou výrazné. [493] => [494] => V současnosti žije ve Slovinsku 1 964 036 obyvatel. Z hlediska etnického složení mají většinu [[Slovinci]] (83,06 %), následují je [[Srbové]] (1,98 %), [[Chorvati|Chorvaté]] (1,81 %) a [[Bosňáci]] (1,1 %). [[Češi|Čechů]] žilo v době sčítání ve Slovinsku 273, [[Slováci|Slováků]] 216. Nicméně pro více než 88 % obyvatelstva je rodným jazykem slovinština a jako jazyk pro běžnou komunikaci ji v domácím prostředí uvádí dokonce 92 % obyvatelstva. V zemi totiž existuje téměř 9% obyvatel, kteří se sice přímo nehlásí ke slovinské národnosti, slovinským jazykem však hovoří (jedná se např. o lidi se smíšených manželství či o obyvatelstvo s "jugoslávským" sentimentem). [495] => [496] => === Náboženství === [497] => {{Podrobně|Náboženství ve Slovinsku}} [498] => [[Soubor:Šmarna gora (34142836286).jpg|náhled|Zvonice na [[Šmarna gora|Šmarna goře]]]] [499] => Podle posledního sčítání lidu (2002) se k [[Římskokatolická církev ve Slovinsku|římskokatolické církvi]] přihlásilo 57,8 % obyvatel, evangelíků bylo 0,8 %, pravoslavných – 2,3 %, muslimů – 2,4 %, věřících, kteří se nehlásí k žádné církvi, bylo 3,5 %, ateistů bylo 10,1 % a Židů bylo ve Slovinsku 99.Hladký (2010). s. 170. Podle odhadu slovinské židovské obce se však jejich skutečný počet pohybuje okolo 1.000 lidí . [500] => [501] => Katolická tradice sahá ve Slovinsku až do osmého století, kdy proběhla druhá vlna christianizace (první proběhla v římské době).Hladký (2010). s. 19. Na přelomu 15. a 16. století začal do slovinských oblastí pronikat vliv [[humanismus|humanismu]] a [[renesance]]. Ve čtyřicátých letech šestnáctého století se zformoval první protestantský kroužek. Důraz na rodný jazyk způsobil, že právě v tomto období byla vydána první literární díla ve slovanském (slovinském) jazyce. Po roce 1590 zasáhla území dnešního Slovinska [[protireformace]], většina obyvatelstva se poté vrátila ke katolictví.Hladký, s. 31–35. Ve Slovinsku se v současnosti nachází přibližně tři tisíce kostelů a kaplí.{{Citace elektronické monografie | příjmení = Kozár | jméno = Aleš | titul = Náboženství ve Slovinsku | url = http://slorealie.upce.cz/nabozenstvi.html | datum vydání = c2010 | datum přístupu = 2011-05-12}} [502] => [503] => == Kultura == [504] => [505] => === Literatura === [506] => {{Podrobně|Slovinská literatura}} [507] => [[Soubor:France Prešeren (11306680775).jpg|náhled|[[France Prešeren]]]] [508] => Slovinská národní identita je postavena především na slovinském jazyce.Hladký (2010). s. 175. První dvě knihy vydané ve slovanském (slovinském) jazyce vydal v roce 1550 [[Primož Trubar]].Hladký (2010). s. 33. Knižní standard jazyka položil v roce 1584 svým překladem Bible [[Jurij Dalmatin]].Hladký (2010). s. 34. K utlumení dochází v období protireformace. V roce 1768 vydal [[Marko Pohlin]] německy psanou ''Kraňskou gramatiku'', jež je považována za počátek slovinského národního probuzení.Hladký (2010). s. 40. V letech 1784 až 1802 je znovu přeložena Bible, přičemž tento počin má ukázat, že jazyk Slovanů žijících v Kraňsku, Korutanech a Štýrsku představuje jeden celek.Hladký (2010). s. 41. V roce 1797 začaly vycházet první slovanským (slovinským) jazykem psané [[Lublanske novice]]. Na přelomu osmnáctého a devatenáctého století Slovinci převzali ze sousedních jihoslovanských jazyků označení ''Slaven'' a začali ho používat pro obecné označení slovanské identity. Původní označení ''Sloven'' a ''slovenski jezik'' se začala chápat jako Slovinci a slovinský jazyk.Hladký (2010). s. 42. [509] => [[Soubor:Ivan Cankar 1915-18.jpg|vlevo|náhled|256x256pixelů|[[Ivan Cankar]]]] [510] => [[Osvícenství|Osvícencem]] a bojovníkem za slovinštinu v 18. století byl básník [[Valentin Vodnik]]. [[Romantismus]] v rovině umělecké a [[ilyrismus]] v rovině politické reprezentoval v první polovině 19. století básník [[Stanko Vraz]]. Významnou postavou devatenáctého století byl právník a básník [[France Prešeren]], často označovaný za prvního evropsky významného slovinského autora. Část jeho básně ''[[Slovinská hymna|Zdravljica]],'' již Prešeren napsal roku [[1844]], je dnes textem [[Slovinská hymna|slovinské státní hymny]]. V Lublani po něm bylo pojmenováno hlavní náměstí [[Prešerenovo náměstí|Prešernov trg]]. Výročí jeho úmrtí je ve Slovinsku státním svátkem známým jako [[Prešerenův den]]. [[Fran Levstik]] je považován za jednoho z prvních klasiků slovinské vypravěčské [[Próza|prózy]]. Klasicky obrozenecky vlastenecké básně tvořil [[Anton Aškerc]]. Do vášnivých sporů s ním pak vstoupila nová generace básníků, která se zhlédla v [[Modernismus (literatura)|modernismu]]. Nejvýznamnějším z nich byl [[Ivan Cankar]]. Dalšími důležitými představiteli modernismu byli básníci [[Srečko Kosovel]], [[Oton Župančič]] a [[Edvard Kocbek]]. Za první slovinskou spisovatelku a [[Feminismus|feministku]] je označována [[Zofka Kveder]]ová. [[Alma Karlinová]] psala prózu, ale proslula také jako cestovatelka, stala se první ženou, která sama absolvovala cestu kolem světa. Reprezentantem neoavantgardy byl básník [[Tomaž Šalamun]]. Spisovatel [[Vladimir Bartol]] patřil ke slovinské menšině v Itálii, stejně jako [[Boris Pahor]]. V Americe uspěl [[Louis Adamic]]. Nejvýznamnějšími autory současnosti jsou [[Aleš Debeljak]] nebo [[Drago Jančar]].Hladký (2010). s. 176. [511] => [512] => V roce 2009 bylo ve Slovinsku vydáno 1473 titulů.{{Citace elektronické monografie | autor = Statistični urad Republike Slovenije | titul = Leposlovje - število izdanih naslovov, 2009. Literature - number of titles published, 2009 | url = http://www.stat.si/letopis/2010/08_10/08-03-10.htm | datum vydání = 2010 | datum přístupu = 2011-05-12 | jazyk = anglicky, slovinsky}} [513] => [514] => === Hudba === [515] => [[Soubor:LAIBACH Press Photo 2011.jpg|náhled|[[Laibach]]]] [516] => Slavným [[Renesanční hudba|renesančním]] hudebním skladatelem byl [[Jacobus Gallus]]. Ve slovinském [[Piran]]u se narodil [[Barokní hudba|barokní]] skladatel [[Giuseppe Tartini]]. Z [[Romantismus (hudba)|romantických]] skladatelů se proslavil nejvíce [[Hugo Wolf]], po něm [[Davorin Jenko]], [[Kamilo Mašek]] a [[Kašpar Mašek]]. Do Slovinska pronikla česká hudebnická [[Foerster (rodina)|rodina Foersterů]], zejména [[Anton Foerster (skladatel)]]. Slovinská filharmonie byla založena již roku 1701 a patří tak k nejstarším institucím svého druhu na světě. [517] => [518] => Nejznámějším interpretem slovinské lidové hudby je harmonikář [[Slavko Avsenik]], zakladatel souboru Ansambel bratov Avsenik, který prodal 36 milionů hudebních nosičů po celém světě. [519] => [520] => Ve světě nejznámějším reprezentantem slovinské populární hudby je skupina [[Laibach]]. Je řazena především k žánru [[industriál]] a do [[Experimentální hudba|experimentální hudby]]. Skupina byla mnohokráte obviněna ze sympatií k [[Nacismus|nacismu]], ale mnohokráte toto obvinění odmítla s tím, že pouze hudebně a vizuálně využívá estetiku [[Totalitarismus|totalitarismu]].{{Citace elektronického periodika [521] => | titul = Laibach si stále hrají s německými vojáčky a nacismem [522] => | periodikum = Aktuálně.cz [523] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [524] => | vydavatel = Economia [525] => | odkaz na vydavatele = Economia [526] => | url = https://magazin.aktualne.cz/kultura/hudba/laibach-si-stale-hraji-s-nemeckymi-vojacky-a-nacismem/r~i:article:739865/ [527] => | datum vydání = 2012-04-05 [528] => | jazyk = cs [529] => | datum přístupu = 2021-03-05 [530] => }} Alternativní rock produkuje také skupina [[Siddharta (hudební skupina)|Siddharta]]. Ve Slovinsku se usadil také bosenský rockový hudebník [[Branko Đurić]], který se prosadil i jako herec. Slovinský violoncellista [[Luka Šulić]] se prosadil ve známé instrumentální skupině [[2Cellos]], ve dvojici s Chorvatem Stjepanem Hauserem. [531] => [532] => === Výtvarné umění a architektura === [533] => [[Soubor:Jože Plečnik (1943), Zbirka upodobitev znanih Slovencev NUK.jpg|náhled|[[Jože Plečnik]]]] [534] => První a nejvýznamnější slovinskou malířkou byla [[Ivana Kobilca|Ivana Kobilcová]], která se proslavila zejména svými portréty. V letech 1993-2007 byla vyobrazena na [[Slovinský tolar|slovinské bankovce]] v hodnotě 5000 tolarů. U počátků moderního malířství stál ve Slovinsku [[Anton Ažbe]]. Ten proslul i jako výtvarný pedagog, jeho žáky byli významní [[Impresionismus|impresionisté]] [[Ivan Grohar]] a [[Rihard Jakopič]]. Představitelem avantgardy byl [[Fran Tratnik]]. K významným sochařům moderní doby patřili [[Boris Kalin]] a [[Zdenko Kalin]]. Průkopníkem fotografie byl kněz, malíř a básník [[Janez Puhar]]. Nejvýznamnější sbírkovou institucí je [[Slovinská národní galerie]], jejíž budovu navrhl český architekt František Škabrout.{{Citace elektronického periodika [535] => | titul = Čeští architekti ve Slovinsku: Duffek, Krásny, Škabrout a Vejrych [536] => | periodikum = Mzv.cz [537] => | url = https://www.mzv.cz/ljubljana/cz/ceske_stopy_ve_slovinsku/cesti_architekti_ve_slovinsku_duffek.html [538] => | jazyk = cs [539] => | datum přístupu = 2023-08-23 [540] => }} [541] => [[Soubor:Predjama Castle (9783317391).jpg|vlevo|náhled|[[Predjamský hrad]]]] [542] => Intenzivní rozvoj architektury nastal zejména v období [[baroko|baroka]]. Italští architekti [[Andrea Pozzo]] a [[Francesco Robba]] ovlivnili tvář Lublaně. Lublaňskou radnici, vybudovanou také v této době, pak vystavěl [[Gregor Maček]].Hladký (2010). s. 36–37. Barokní ráz Lublaně vydržel až do roku 1895, kdy Lublaň postihlo zemětřesení. Starosta [[Ivan Hribar]] poté do města pozval přední architekty té doby.Hladký (2010). s. 62. Patřil k nim i architekt [[Max Fabiani]], představitel [[Secesní architektura|secese]] a rané [[Moderní architektura|moderny]], který se ve Slovinsku i narodil. Fabiani v Lublani postavil například komplex Mladika, v němž dnes sídlí slovinské ministerstvo zahraničí. Nejvýznamnějším slovinským architektem byl [[Jože Plečnik]], jenž byl také autorem úprav [[Pražský hrad|Pražského hradu]]. Právě po odchodu z Prahy se začal Plečnik věnovat práci v Lublani.{{Citace elektronického periodika | autor = ČTK | titul = Před 54 lety zemřel nejvýznamnější slovinský architekt Plečnik | periodikum = StavbaWEB | datum vydání = 2011-01-07 | datum přístupu = 2011-05-12 | url = http://www.stavbaweb.cz/Z-domova/Pred-54-lety-zemrel-nejvyznamnejsi-slovinsky-architekt-Plecnik.html | url archivu = https://web.archive.org/web/20110718184158/http://www.stavbaweb.cz/Z-domova/Pred-54-lety-zemrel-nejvyznamnejsi-slovinsky-architekt-Plecnik.html | datum archivace = 2011-07-18 | nedostupné = ano }} Jeden z Plečnikových žáků – [[Edvard Ravnikar]] – pak jako profesor architektury na Fakultě architektury Univerzity v Lublani ovlivnil generace slovinských architektů a jeho vliv je dnes patrný na mnoha stavbách po celém Slovinsku.{{Citace elektronického periodika | příjmení = Curk | jméno = Jožica | titul = Edvard Ravnikar (4. december 1907 – 23. avgust 1993) | periodikum = Korak | druh nosiče = pdf | datum přístupu = 2011-05-12 | strany = 7 | url = http://www.korak.ws/file/open/36_2efada70761ec.pdf | jazyk = slovinsky | issn = 1580-3880 | url archivu = https://web.archive.org/web/20140821164142/http://www.korak.ws/file/open/36_2efada70761ec.pdf | datum archivace = 2014-08-21 | nedostupné = ano }}{{Citace elektronické monografie | příjmení = Znidarsic | jméno = Rok | příjmení2 = Vodopivec | jméno2 = Ales | titul = Edvard Ravnikar: Architect and Teacher | url = http://www.ribabookshops.com/item/edvard-ravnikar-architect-and-teacher/69562/ | datum vydání = c2010 | datum přístupu = 2011-05-12 | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20110525092301/http://www.ribabookshops.com/item/edvard-ravnikar-architect-and-teacher/69562/ | datum archivace = 2011-05-25 | nedostupné = ano }}. [543] => [544] => K nejcennějším architektonickým památkám ve Slovinsku patří [[Predjamský hrad]], [[Lublaňský hrad]] či [[Bledský hrad]], ze sakrálních staveb pak barokní [[Katedrála svatého Mikuláše (Lublaň)|Katedrála svatého Mikuláše]] v Lublani. Proslulé jsou také lublaňské mosty: [[Trojmostí]] nebo [[Dračí most]]. [545] => [546] => === Film a divadlo === [547] => [[Soubor:Ita Rina 1928.jpg|náhled|[[Ita Rina]] ve snímku ''Erotikon'']] [548] => V roce 2008 bylo ve Slovinsku 57 kin.{{Citace elektronické monografie | autor = Statistični urad Republike Slovenije | titul = Kinematografi. Cinemas | url = http://www.stat.si/letopis/2010/08_10/08-20-10.htm | datum vydání = 2010 | datum přístupu = 2011-05-12 | jazyk = anglicky, slovinsky}} Nejstarší slovinské filmy (''{{cizojazyčně|sl|Sejem v Ljutomeru}}'', ''{{cizojazyčně|sl|Odhod od maše v Ljutomeru}}'' a ''{{cizojazyčně|sl|Na domačem vrtu}}'') pocházejí z přelomu let 1905 a 1906 a jejich autorem je Karol Grossmann. Prvním větším počinem byl němý dokument ''{{cizojazyčně|sl|V kraljestvu zlatoroga}}'' (1931).{{Citace elektronického periodika | příjmení = Štefančič | jméno = Marcel | titul = Neznosna unikatnost slovenskega filma | periodikum = Mladina | odkaz na periodikum = Mladina | datum vydání = 2005 | číslo = 18 | url = http://www.mladina.si/tednik/200518/clanek/kul--obletnica-marcel_stefancic_jr/ | jazyk = slovinsky | datum přístupu = 2011-05-12 | url archivu = https://web.archive.org/web/20080404003614/http://www.mladina.si/tednik/200518/clanek/kul--obletnica-marcel_stefancic_jr/ | datum archivace = 2008-04-04 }} Z následujícího roku pochází film ''{{cizojazyčně|sl|Triglavske strmine}}'', jenž byl v šedesátých letech opatřen zvukovým komentářem.{{Citace elektronické monografie | příjmení = Rotar | jméno = Simona | titul = Triglavske strmine | url = http://gimvic.org/projekti/timko/sifilm/triglavskestrmine.html | datum přístupu = 2011-05-12 | jazyk = slovinsky | url archivu = https://web.archive.org/web/20110228010029/http://gimvic.org/projekti/timko/sifilm/triglavskestrmine.html | datum archivace = 2011-02-28 | nedostupné = ano }} První film natočený ve slovinském jazyce bylo dílo ''{{cizojazyčně|sl|Na svoji zemlji}}'' z roku 1948. Do roku 1995 pak bylo natočeno 130 slovinských celovečerních filmů.{{Citace elektronické monografie | autor = Filmski center | titul = Slovenski film | url = http://www.film-center.si/slovenski_film | datum přístupu = 2011-05-12 | jazyk = slovinsky | url archivu = https://web.archive.org/web/20110415065038/http://www.film-center.si/slovenski_film | datum archivace = 2011-04-15 | nedostupné = ano }} [549] => [550] => K nejslavnějším slovinským herečkám patří [[Ita Rina]]. Uspěla zejména v [[Meziválečné období|meziválečném]] německém filmu, ale vstoupila i do dějin kinematografie české, když v roce 1929 ztvárnila hlavní ženskou postavu v průkopnickém filmu [[Gustav Machatý|Gustava Machatého]] ''Erotikon.'' [[Karel Anton]] ji pak obsadil do titulní role prvního českého celovečerního zvukového filmu ''[[Tonka Šibenice]].'' V Hollywoodu se prosadil slovinský herec [[Željko Ivanek]], držitel [[Cena Emmy|ceny Emmy]] za výkon v seriálu ''Patty Hewes – nebezpečná advokátka.'' [551] => [552] => Hlavními slovinskými divadelními scénami jsou [[Slovinské národní divadlo]] (SND) v Lublani, které projektoval český architekt [[Jan Vladimír Hráský]], SND v Mariboru, SND v Nové Gorici a Prešerenovo divadlo v Kranji.{{Citace elektronické monografie [553] => | příjmení = Kozár [554] => | jméno = Aleš [555] => | titul = Slovinská kultura [556] => | url = http://slorealie.upce.cz/kultura.html [557] => | datum vydání = c2010 [558] => | datum přístupu = 2011-05-12 [559] => }} [560] => [561] => === Sport === [562] => [[Soubor:Zlata lisica 2011-Mazetova Tina.jpg|náhled|[[Tina Mazeová]]]] [563] => Gymnasta [[Leon Štukelj]] má tři zlaté olympijské medaile. Jeho kolega [[Miroslav Cerar]] má dvě. Oba reprezentovali ještě Jugoslávii. Dvě olympijské zlaté a dvě stříbrné v dresu samostatného Slovinska získala sjezdařka [[Tina Mazeová]], největší slovinská sportovní hvězda všech časů. Zlato a stříbro z olympiády, i titul mistra světa, má kladivář [[Primož Kozmus]]. Zlato a bronz vybojovala judistka [[Urška Žolnirová]], její kolegyně [[Tina Trstenjaková]] má krom olympijského zlata a stříbra i titul mistryně světa. Zlato vybojovala i kanoistická dvojka [[Iztok Čop]]-[[Luka Špik]], vodní slalomář [[Benjamin Savšek]] či cyklista [[Primož Roglič]].{{Citace elektronického periodika [564] => | titul = Canoeist Savšek wins Olympic gold in slalom [565] => | periodikum = RTVSLO.si [566] => | url = https://www.rtvslo.si/radio-si/news/canoeist-savsek-wins-olympic-gold-in-slalom/588813 [567] => | jazyk = en [568] => | datum přístupu = 2021-08-04 [569] => }}{{Citace elektronického periodika [570] => | titul = Roglič vyjel v cyklistické časovce historické zlato pro Slovinsko, Kukrle obsadil 26. místo [571] => | periodikum = iROZHLAS [572] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [573] => | vydavatel = Český rozhlas [574] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [575] => | url = https://www.irozhlas.cz/sport/olympijske-hry/cyklisticka-casovka-vysledky-michal-kukrle-primoz-roglic-zlata-medaile_2107281031_mim [576] => | jazyk = cs [577] => | datum přístupu = 2021-08-04 [578] => }}[[Soubor:Tadej Pogačar (UAE Team Emirates), Jan Polanc (UAE Team Emirates) and Primož Roglič (Team Jumbo-Visma) welcoming ceremony after 2019 Giro d'Italia.jpg|vlevo|náhled|Slovinští cyklisté [[Tadej Pogačar]], [[Jan Polanc]] a [[Primož Roglič]]]]Biatlonista [[Jakov Fak]] je dvojnásobným mistrem světa. Tenistka [[Mima Jaušovecová]] v roce 1977 vyhrála [[French Open|Roland Garros]]. Cyklista (a bývalý skokan na lyžích) [[Primož Roglič]] vyhrál roku 2019 [[Vuelta a España|Vueltu]].{{Citace elektronického periodika [579] => | příjmení = [580] => | jméno = [581] => | titul = Roglič si pohlídal vítězství na cyklistické Vueltě, jako první Slovinec vyhrál závod Grand Tour [582] => | periodikum = iROZHLAS [583] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [584] => | vydavatel = Český rozhlas [585] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [586] => | datum vydání = 15. 9. 2019 [587] => | datum přístupu = 4. 3. 2020 [588] => | url = https://www.irozhlas.cz/sport/ostatni-sporty/silnicni-cyklistika-vuelta-grand-tour-primoz-roglic-cil_1909152016_tat [589] => }} V roce 2020 skončil druhý na [[Tour de France]], když první místo senzačně vybojoval jiný Slovinec, [[Tadej Pogačar]], a stal se tak druhým nejmladším vítězem tour v historii.{{Citace elektronického periodika [590] => | příjmení = [591] => | jméno = [592] => | titul = Pogačar přivezl žlutý dres do Paříže, ve spurtu vyhrál Saganův přemožitel Bennett [593] => | periodikum = Aktuálně.cz [594] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [595] => | vydavatel = Economia [596] => | odkaz na vydavatele = Economia [597] => | url = https://sport.aktualne.cz/ostatni-sporty/tour-de-france/pogacar-je-prvnim-slovinskym-vitezem-tour-de-france/r~ff98020efb6511ea8972ac1f6b220ee8/ [598] => | datum vydání = 2020-09-20 [599] => | jazyk = cs [600] => | url archivu = [601] => | datum přístupu = 2020-10-01 [602] => }} Rok poté svůj titul obhájil.{{Citace elektronického periodika [603] => | titul = Vítězství na Tour de France suverénně obhájil Pogačar [604] => | periodikum = České noviny [605] => | odkaz na periodikum = České noviny [606] => | vydavatel = Česká tisková kancelář [607] => | odkaz na vydavatele = Česká tisková kancelář [608] => | issn = 1213-5003 [609] => | url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/pogacar-si-pojede-do-parize-pro-druhe-vitezstvi-na-tour/2065249 [610] => | jazyk = cs [611] => | datum přístupu = 2021-08-04 [612] => }} [613] => [614] => Za nejlepšího slovinského fotbalistu druhé poloviny 20. století byl vyhlášen [[Branko Oblak]]. Prvním slovinským hokejistou v severoamerické [[National Hockey League|NHL]] se stal [[Anže Kopitar]], který zde dosáhl i značných úspěchů, když s [[Los Angeles Kings]] dvakrát vyhrál [[Stanley Cup|Stanleyův pohár]] a čtyřikrát byl přizván do [[NHL All-Star Game]]. [[Slovinská mužská házenkářská reprezentace|Slovinští házenkáři]] mají stříbro z evropského (2004) a bronz ze světového šampionátu (2017). [[Slovinská mužská basketbalová reprezentace|Mužská basketbalová reprezentace]] v roce 2017 vyhrála [[Mistrovství Evropy v basketbalu mužů|mistrovství Evropy]].{{Citace elektronického periodika [615] => | titul = Slovinci jsou překvapivými mistry Evropy v basketbalu. Ve finále udolali Srby [616] => | periodikum = Lidovky.cz [617] => | url = https://www.lidovky.cz/sport/ostatni-sporty/slovinci-jsou-prekvapivymi-mistry-evropy-v-basketbalu-ve-finale-udolali-srby.A170917_232841_ln-sport-ostatni_lar [618] => | datum vydání = 2017-09-17 [619] => | jazyk = cs [620] => | datum přístupu = 2023-07-18 [621] => }} [[Ivo Daneu]] je členem síně slávy [[Mezinárodní basketbalová federace|Mezinárodní basketbalové federace]]. [[Goran Dragić]] byl v roce 2017 vyhlášen nejlepším basketbalistou Evropy (Euroscar) a prosadil se i v americké [[National Basketball Association|NBA]].https://www.dnevnik.si/1042801147 Stejnou cenu obdržel v roce 2019 [[Luka Dončić]]. V [[Seznam Evropanů v NBA podle bodů|NBA se prosadili]] i [[Beno Udrih]] a [[Radoslav Nesterović]]. [[Slovinská mužská volejbalová reprezentace|Volejbalisté]] získali na [[Mistrovství Evropy ve volejbale mužů|mistrovství Evropy]] již třikrát stříbro (2015, 2019, 2021).{{Citace elektronického periodika [622] => | titul = Volejbalisté Francie korunovali báječnou sezonu titulem mistrů Evropy [623] => | periodikum = iDNES.cz [624] => | url = https://www.idnes.cz/sport/volejbal/me-volejbalistu-zapasy-o-medaile.A151018_183601_volejbal_par [625] => | datum vydání = 2015-10-18 [626] => | jazyk = cs [627] => | datum přístupu = 2023-07-18 [628] => }}{{Citace elektronického periodika [629] => | titul = Srbští volejbalisté zastavili slovinskou jízdu turnajem a získali evropský titul [630] => | periodikum = ČT sport [631] => | vydavatel = Česká televize [632] => | url = https://sport.ceskatelevize.cz/clanek/volejbal/finale-me-slovinsko-srbsko/5d90cbb5fccd259ea47d64d5 [633] => | jazyk = cs [634] => | datum přístupu = 2023-07-18 [635] => }}{{Citace elektronického periodika [636] => | titul = Italští volejbalisté jsou mistry Evropy. Ve finálové bitvě předčili Slovinsko [637] => | periodikum = iDNES.cz [638] => | url = https://www.idnes.cz/sport/volejbal/volejbal-mistrovstvi-evropy-finale.A210919_230640_volejbal_ald [639] => | datum vydání = 2021-09-19 [640] => | jazyk = cs [641] => | datum přístupu = 2023-07-18 [642] => }} [643] => [644] => === Kuchyně === [645] => [646] => {{Podrobně|Slovinská kuchyně}} [647] => [648] => [[Soubor:Ajdovi zganci.JPG|náhled|Ajdovi žganci, pohanková kaše se škvarky]] [649] => [650] => Mezi typické suroviny slovinské kuchyně patří [[maso]] ([[Vepřové maso|vepřové]] – svinjina, [[Telecí maso|telecí]] – teletina a [[Hovězí maso|hovězí]] – govedina). Z drůbežího masa mají v oblibě [[Krocan|krocana]] nebo [[Husa|husu]], méně [[Kuřecí maso|kuře]]. Na jejich jídelníčku se často objevuje zvěřina a speciality jako je koňské nebo dokonce medvědí maso. V pobřežních oblastech se hodně využívají [[ryby]] a [[mořské plody]]. V řece Soči se loví vynikající [[Pstruh|pstruzi]]. [[Slovinci]] mají rádi polévky, často konzumují kuřecí nebo hovězí vývar. Mezi další základní suroviny patří [[Lilek brambor|brambory]], [[hlávkové zelí]], [[Klobása|klobásy]] nebo [[Sýr|sýry]]. [651] => [652] => Přílohou k jídlům a polévkám bývá kulatý plochý [[chléb]] – belokranjska pogača (foccacia). Kulatý chléb je před pečením na povrchu pokrájen nožem do čtverců. Jednotlivé čtverce se po upečení ručně oddělují a pojídají. Často se podává nekvašený chléb – mlinci. Další oblíbenou přílohou je polenta, kaše vyrobená z uvařené kukuřice. [653] => [654] => Ve Slovinsku se vyrábějí vynikající sýry, jemně nasládlý tolminc, tvrdý ovčí sýr – bovški sir, poloměkký sýr štiplavé chuti mohant nebo tvrdý sýr z kravského mléka – nanoški sir.{{Citace elektronického periodika [655] => | titul = Nanoški Sir {{!}} Local Cheese From Municipality of Vipava [656] => | periodikum = www.tasteatlas.com [657] => | url = https://www.tasteatlas.com/nanoski-sir [658] => | datum přístupu = 2020-02-22 [659] => }} [660] => [661] => == Fotogalerie == [662] => [663] => [664] => Soubor:Trg France Prešerena.jpg|[[Lublaň]] [665] => Soubor:Maribor Rotovž.jpg|[[Maribor]] [666] => Soubor:Piran, Slovenia.jpg|[[Piran]] [667] => Soubor:View of Koper from Zusterna.JPG|[[Koper]] [668] => Soubor:Izola, Slovenia.jpg|[[Izola]] [669] => Soubor:View of Celje (28189851435) (cropped).jpg|[[Celje]] [670] => Soubor:Postojna panorama2.jpg|[[Postojna]] [671] => Soubor:Triglav.jpg|[[Triglav]] [672] => [673] => [674] => == Odkazy == [675] => [676] => === Poznámky === [677] => [678] => [679] => === Reference === [680] => {{Překlad|en|Slovenia|1183907895}} [681] => {{Citace elektronické monografie | autor = Statistical Office of the Republic of Slovenia | titul = Census of population, households and housing 2002: Population by ethnic affiliation, Slovenia, Census 1953, 1961, 1971, 1981, 1991 and 2002 | url = http://www.stat.si/popis2002/en/rezultati/rezultati_red.asp?ter=SLO&st=7 | datum vydání = 2002 | datum přístupu = 2010-03-24 | jazyk = anglicky}} [682] => [683] => [684] => === Literatura === [685] => * {{Citace monografie | příjmení = Cabada | jméno = Ladislav | titul = Politický systém Slovinska | vydání = 1 | vydavatel = Sociologické nakladatelství | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 271 | edice = Politické systémy | svazek edice = 2 | isbn = 80-86429-37-7}} [686] => * {{Citace monografie | příjmení = Hladký | jméno = Ladislav | odkaz na autora = | příjmení2 = Rychlík | jméno2 = Jan | odkaz na autora2 = | příjmení3 = Tonková | jméno3 = Maria | odkaz na autora3 = | titul = Dějiny Slovinska | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2011 | počet stran = 441 | isbn = 978-80-7422-131-6}} [687] => * {{Citace monografie | příjmení = Hladký | jméno = Ladislav | odkaz na autora = Ladislav Hladký | titul = Slovinsko | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 190 | isbn = 978-80-7277-463-0}} [688] => * HAVLÍKOVÁ LUBOMÍRA , HLADKÝ LADISLAV , PELIKÁN JAN , ŠESTÁK MIROSLAV, TEJCHMAN MIROSLAV. Dějiny Jihoslovanských zemí. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. {{ISBN|978-80-7106-375-9}}. [689] => [690] => === Externí odkazy === [691] => * {{Commonscat}} [692] => * {{Wikislovník|heslo=Slovinsko}} [693] => * {{Osmrelace|218657}} [694] => * {{sl}}{{en}} [http://www.gov.si/ Portál veřejné správy] [695] => * {{sl}}{{en}} [http://www.slovenia.si/ Informační portál o Slovinsku] [696] => * {{sl}}{{en}} [https://web.archive.org/web/20041127070239/http://slovenia.info/ Slovinské oficiální turistické informace] [697] => * [http://slorealie.upce.cz/index.html Slovinské reálie] [698] => * [http://www.world-trend.cz/2014/05/slovinsko/ Slovinské jeskyně Križna jama a Otoška jama] [699] => * [https://www.objevuj-slovinsko.cz/slovinsko/ Slovinsko – Turistické informace] [700] => * {{Citace elektronické monografie [701] => | titul = Slovenia - Amnesty International Report 2011 [702] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/slovenia/report-2011 [703] => | datum přístupu = 2011-08-21 [704] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [705] => | jazyk = anglicky [706] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110828134305/http://www.amnesty.org/en/region/slovenia/report-2011 [707] => | datum archivace = 2011-08-28 [708] => | nedostupné = ano [709] => }} [710] => * {{Citace elektronické monografie [711] => | titul = Slovenia (2011) [712] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&year=2011&country=8132 [713] => | datum přístupu = 2011-08-21 [714] => | vydavatel = [[Freedom House]] [715] => | jazyk = anglicky [716] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823231143/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&country=8132&year=2011 [717] => | datum archivace = 2011-08-23 [718] => | nedostupné = ano [719] => }} [720] => * {{Citace elektronické monografie [721] => | korporace = Bertelsmann Stiftung [722] => | titul = BTI 2010 — Slovenia Country Report [723] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ECSE/Slovenia.pdf [724] => | datum vydání = 2009 [725] => | datum přístupu = 2011-08-21 [726] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftung [727] => | místo = Gütersloh [728] => | jazyk = anglicky [729] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110521034712/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ECSE/Slovenia.pdf [730] => | datum archivace = 2011-05-21 [731] => | nedostupné = ano [732] => }} [733] => * {{Citace elektronické monografie [734] => | korporace = Bureau of European and Eurasian Affairs [735] => | titul = Background Note: Slovenia [736] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/3407.htm [737] => | datum vydání = 2011-05-26 [738] => | datum přístupu = 2011-08-21 [739] => | vydavatel = U.S. Department of State [740] => | jazyk = anglicky [741] => }} [742] => * {{Citace elektronické monografie [743] => | korporace = CIA [744] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [745] => | titul = The World Factbook - Slovenia [746] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/si.html [747] => | datum aktualizace = 2011-08-16 [748] => | datum přístupu = 2011-08-21 [749] => | jazyk = anglicky [750] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200424112304/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/si.html [751] => | datum archivace = 2020-04-24 [752] => | nedostupné = ano [753] => }} [754] => * {{Citace elektronické monografie [755] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Lublani [756] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Slovinsko [757] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/slovinsko-2011-05-03.pdf [758] => | datum vydání = 2011-05-03 [759] => | datum přístupu = 2011-08-21 [760] => | vydavatel = Businessinfo.cz [761] => | jazyk = česky [762] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110718170905/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/slovinsko-2011-05-03.pdf [763] => | datum archivace = 2011-07-18 [764] => | nedostupné = ano [765] => }} [766] => * {{Citace elektronické monografie [767] => | příjmení = Allcock [768] => | jméno = John B [769] => | spoluautoři = a kol. [770] => | titul = Slovenia [771] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/549081/Slovenia [772] => | datum přístupu = 2011-08-21 [773] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [774] => | jazyk = anglicky [775] => }} [776] => [777] => {{Geografické okolí [778] => |Střed = Slovinsko [779] => |Sever = [[Rakousko]] [780] => |Severovýchod = [[Maďarsko]] [781] => |Východ = [782] => |Jihovýchod = [[Chorvatsko]] [783] => |Jih = [784] => |Jihozápad = [[Jaderské moře]] [785] => |Západ = [[Itálie]] [786] => |Severozápad = [787] => }} [788] => [789] => {{Navboxes [790] => | title = [[Soubor:Gnome-globe.svg|22px]] Geografická lokalizace [791] => | list = {{Evropa}} [792] => {{Státy ležící na břehu Středozemního moře}} [793] => }} [794] => {{Navboxes [795] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [796] => | list = {{EU}} [797] => {{NATO}} [798] => {{Evropský hospodářský prostor (EHP)}} [799] => }} [800] => {{Autoritní data}} [801] => {{Portály|Slovinsko}} [802] => [803] => [[Kategorie:Slovinsko| ]] [804] => [[Kategorie:Balkánské státy]] [805] => [[Kategorie:Země bývalé Jugoslávie]] [806] => [[Kategorie:Státy Evropy]] [807] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1991]] [808] => [[Kategorie:Slovanské státy a území]] [809] => [[Kategorie:Státy EU]] [810] => [[Kategorie:Státy NATO]] [811] => [[Kategorie:Státy Unie pro Středomoří]] [812] => [[Kategorie:Státy Iniciativy Trojmoří]] [813] => [[Kategorie:Republiky]] [] => )
good wiki

Slovinsko

Slovinsko ('), plným názvem Slovinská republika je stát na jihu střední Evropy. Na západě sousedí s Itálií, na severu s Rakouskem, na severovýchodě s Maďarskem, na jihu a jihovýchodě s Chorvatskem a na jihozápadě má krátké pobřeží Jaderského moře.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Lublaň','Jaderské moře','Terst','Jugoslávie','Zámuří','1991','Evropská unie','Slovinci','Maribor','Gorice a Gradiška','Severoatlantická aliance','Koper'

1991

Jugoslávie

Koper

Lublaň

Maribor

Slovinci

Terst

Terst (italsky Trieste) je město ležící na severu Itálie poblíž hranice s Rakouskem a Slovinskem.

Zámuří