Array ( [0] => 15483340 [id] => 15483340 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Jugoslávie [uri] => Jugoslávie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - zaniklý stát [1] => | název = Jugoslávie [2] => | originální název = Jugoslavija
''Југославија'' [3] => | rok vzniku = [[1918]] [4] => | rok zániku = [[1941]]
{{nowrap|{{malé|([[1941]]–[[1945]] [[Jugoslávská exilová vláda|exilová vláda]])}}}} [5] => | rok vzniku 2 = [[1945]] [6] => | rok zániku 2 = [[1992]] [7] => | rok vzniku 3 = [[1992]] [8] => | rok zániku 3 = [[2003]] [9] => | více před = [10] => | před 1 = Srbské království [11] => | před 1 vlajka = State_Flag_of_Serbia_(1882-1918).svg [12] => | před 2 = Černohorské království [13] => | před 2 vlajka = Flag of Montenegro (1905–1918).svg [14] => | před 3 = Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů [15] => | před 3 vlajka = Flag of the State of Slovenes, Croats and_ Serbs.svg [16] => | před 4 = Země Koruny svatoštěpánské [17] => | před 4 vlajka = Flag of Hungary (1915-1918; angels).svg [18] => | před 5 = Fiume [19] => | před 5 vlajka = Flag of the Free State of Fiume.svg [20] => | před info = [21] => | více po = [22] => | po 1 = Chorvatská republika [23] => | po 1 vlajka = Flag_of_Croatia.svg [24] => | po 2 = Slovinská republika [25] => | po 2 vlajka = Flag_of_Slovenia.svg [26] => | po 3 = Republika Makedonie [27] => | po 3 vlajka = Flag of Macedonia (1992–1995).svg [28] => | po 4 = Republika Bosna a Hercegovina [29] => | po 4 vlajka = Flag of Bosnia and Herzegovina (1992–1998).svg [30] => | po 5 = Srbsko a Černá Hora [31] => | po 5 vlajka = Flag of Serbia and Montenegro (1992–2006).svg [32] => | po 6 = [33] => | po 6 vlajka = [34] => | šířka 1. sloupce = [35] => | vlajka = Flag of Yugoslavia (1918–1941).svg [36] => | článek o vlajce = Jugoslávská vlajka [37] => | velikost vlajky2 = 125px [38] => | vlajka2 = Flag_of_Yugoslavia_(1946-1992).svg [39] => | znak = Coat of arms of the Kingdom of Yugoslavia.svg [40] => | článek o znaku = Státní znaky Jugoslávie [41] => | velikost znaku = [42] => | znak2 = Emblem of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia.svg [43] => | rámeček znaku = [44] => | hymna = Himna Kraljevine Jugoslavije {{malé|(1919–1941)}} [45] => | článek o hymně = Hymna Království Jugoslávie [46] => | hymna2 = Hej, Slaveni {{malé|(1945–1992)}} [47] => | článek o hymně2 = Hej, Slované [48] => | motto = [49] => | článek o mottu = [50] => | mapa = History of Yugoslavia.svg [51] => | velikost mapy = [52] => | mapa poznámka = Jugoslávie v [[Meziválečné období|meziválečném období]], za [[Studená válka|studené války]] a v devadesátých letech dvacátého století [53] => | hlavní město = [[Bělehrad]] [54] => | rozloha = [55] => | rozloha poznámka = [56] => | nejvyšší bod = [57] => | nejvyšší bod poznámka = [58] => | nejdelší řeka = [59] => | nejdelší řeka poznámka = [60] => | počet obyvatel = [61] => | počet obyvatel poznámka = [62] => | jazyky = [[srbochorvatština]], [[makedonština]], [[slovinština]] [63] => | národnostní složení = [64] => | náboženství = [65] => | státní zřízení = [[dědičná monarchie]] {{nowrap|([[1918]]–[[1941]])}}
[[Federace|federativní]] [[socialistická republika]] {{nowrap|([[1945]]–[[1992]])}} [66] => | mateřská země = [67] => | podřízené celky = [68] => | měna = [[Jugoslávský dinár]] [69] => | vznik = 1. prosince 1918 [70] => | zánik = 4. února 2003 [71] => }} [72] => '''Jugoslávie''' ([[Slovinština|slovinsky]] i {{Vjazyce2|sh|''Jugoslavija''}}, [[Srbština|srbskou]] i [[Makedonština|makedonskou]] [[cyrilice|cyrilicí]] Југославија) je označení pro společný stát [[Jižní Slované|jižních Slovanů]] na území [[jihovýchodní Evropa|jihovýchodní]] a [[střední Evropa|střední Evropy]] na břehu [[Jaderské moře|Jaderského moře]] existující mezi lety [[1918]] a [[1991]], kdy začala [[Válka v Jugoslávii|válka v Jugoslávii]] a její rozpad. Součástí oficiálního názvu států byla „Jugoslávie“ v letech 1929–2003. [73] => [74] => Vznikl po [[první světová válka|první světové válce]] v roce 1918[[Jihoslovanský výbor]], vedený [[Dalmácie|dalmátským]] [[Chorvati|chorvatským]] politikem [[Ante Trumbić]]em, lobboval u spojenců, aby podpořili vznik nezávislého [[Jižní Slované|jihoslovanského státu]] a návrh vydal na [[Korfská deklarace|Korfské deklaraci]] 20. července 1917. pod názvem [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] sloučením prozatímního [[Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů|státu Slovinců, Chorvatů a Srbů]] (vznikl z území bývalého [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]]) se [[Srbské království|srbským královstvím]] a představoval první spojení jižních Slovanů jako suverénního státu po staletí, ve kterém byl region součástí [[Osmanská říše|Osmanské říše]] a Rakousko-Uherska. [[Seznam představitelů Jugoslávie|Prvním panovníkem]] se stal [[Petr I. Karađorđević]] a království získalo mezinárodní uznání [[13. červenec|13. července]] [[1922]] na konferenci velvyslanců v [[Paříž]]i.{{cite web|url=http://www.orderofdanilo.org/en/family/index.htm|title=orderofdanilo.org|publisher=|url-status=dead|archiveurl=https://web.archive.org/web/20090516203805/http://www.orderofdanilo.org/en/family/index.htm|archivedate=16 May 2009|df=dmy-all|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2020-04-12|url archivu=https://web.archive.org/web/20090516203805/http://www.orderofdanilo.org/en/family/index.htm|datum archivace=2009-05-16|nedostupné=ano}} Oficiální název státu byl 3. října 1929 změněn na [[Království Jugoslávie]]. Za dobu své existence vystřídala několik forem uspořádání, často se měnila její rozloha, stejně jako obyvatelstvo. [75] => [76] => Dne 6. dubna 1941 byla Jugoslávie [[Dubnová válka (Jugoslávie)|napadena]] [[Osa Berlín–Řím–Tokio|silami osy]]. [[Druhá světová válka]] pro ni byla těžkou zkouškou. V roce 1943 byla [[Jugoslávští partyzáni|jugoslávskými partyzány]] vyhlášena Demokratická federativní Jugoslávie a v roce 1944 ji král [[Petr II. Karađorđević|Petr II.]], tehdy žijící v exilu, uznal jako legitimní vládu. Monarchie byla následně v listopadu 1945 zrušena. V roce 1946 byla zřízena komunistická vláda a země přejmenována na Federativní lidovou republiku Jugoslávii. Od Itálie získala [[Istrie (poloostrov)|Istrii]], [[Rijeka|Rijeku]] a [[Zadar]]. Partyzánský vůdce [[Josip Broz Tito]] vládl zemi jako prezident až do své smrti v roce 1980. V roce 1963 byla země znovu přejmenována na [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Socialistickou federativní republiku Jugoslávii]] (SFRJ). Země se sice přidala k socialistickému táboru, ale zachovala si větší míru samostatnosti a vydala se na vlastní cestu k [[socialismus|socialismu]]. [77] => [78] => SFRJ tvořilo šest socialistických republik - [[Socialistická republika Černá Hora|Černá Hora]], [[Socialistická republika Bosna a Hercegovina|Bosna a Hercegovina]], [[Socialistická republika Chorvatsko|Chorvatsko]], [[Socialistická republika Makedonie|Makedonie]], [[Socialistická republika Srbsko|Srbsko]] a [[Socialistická republika Slovinsko|Slovinsko]]. Srbsko obsahovalo dvě socialistické autonomní provincie, [[Socialistická autonomní oblast Vojvodina|Vojvodinu]] a [[Socialistická autonomní oblast Kosovo|Kosovo]], které se po roce 1974 do značné míry rovnaly ostatním členům federace.{{cite book |last=Huntington |first=Samuel P. |title=The clash of civilizations and the remaking of world order |publisher=Simon & Schuster |isbn=978-0-684-84441-1 |year=1996 |page=[https://archive.org/details/clashofciviliza00hunt/page/260 260]|title-link=The Clash of Civilizations }}{{cite news |url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/special_report/1998/kosovo/110492.stm |title=History, bloody history |work=BBC News |date=24 March 1999 |accessdate=29 December 2010 |archive-url=https://web.archive.org/web/20090125151232/http://news.bbc.co.uk/2/hi/special_report/1998/kosovo/110492.stm |archive-date=25 January 2009 |url-status=live }} Po hospodářské a politické krizi v 80. letech a vzestupu nacionalismu se Jugoslávie [[Rozpad Jugoslávie|rozpadla]] nejprve na pět republik, což vedlo k [[Válka v Jugoslávii|Válce v Jugoslávii]]. Od roku 1993 do roku 2017 soudil [[Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii]] politické a vojenské představitele bývalé Jugoslávie za válečné zločiny, genocidu a další trestné činy spáchané během těchto válek. [79] => [80] => Po rozpadu Srbsko a Černá Hora vytvořily [[Svazová republika Jugoslávie|Svazovou republiku Jugoslávii]]. Tento stát usiloval o status jediného právního nástupce SFRJ, ale proti těmto nárokům se postavily další bývalé republiky. Nakonec bylo přijato stanovisko Badinterova arbitrážního výboru o sdíleném nástupnictví{{cite web|title=FR Yugoslavia Investment Profile 2001|url=http://www.fifoost.org/jugoslaw/yugo.pdf|publisher=EBRD Country Promotion Programme|page=3|url-status=dead|archiveurl=https://web.archive.org/web/20110928025829/http://www.fifoost.org/jugoslaw/yugo.pdf|archivedate=28 September 2011|df=dmy-all|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2020-04-12|url archivu=https://web.archive.org/web/20110928025829/http://www.fifoost.org/jugoslaw/yugo.pdf|datum archivace=2011-09-28|nedostupné=ano}} a v roce 2003 se oficiální název změnil na [[Srbsko a Černá Hora|Srbsko a Černou Horu]]. Tento stát se rozpustil, když se Černá Hora a Srbsko v roce 2006 staly nezávislými státy, zatímco [[Kosovo]] v roce 2008 vyhlásilo nezávislost na Srbsku. [81] => [82] => == Formy uspořádání == [83] => Uspořádání Jugoslávie se v průběhu let velmi často měnilo. Samotný společný stát doznal celé řady změn. [[Seznam představitelů Jugoslávie|V jeho čele]] se vystřídali králové i prezidenti, předsedové nebo vůdci. [84] => [85] => * [[Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů]] (říjen–prosinec 1918) [86] => * [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] (1. prosinec 1918–3. říjen 1929) [87] => * '''První Jugoslávie''' (3. říjen 1929–duben 1941) [88] => ** [[Království Jugoslávie]] [89] => * '''Druhá Jugoslávie''' (1945–1991) [90] => ** [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Demokratická federativní Jugoslávie]] (1945) [91] => ** [[Federativní lidová republika Jugoslávie]] (1945–1963) [92] => ** [[Socialistická federativní republika Jugoslávie]] (1963–1991) [93] => * '''Třetí Jugoslávie'''{{Citace monografie | příjmení = Ramet | jméno = Sabrina | titul = The three Yugoslavias: state-building and legitimation, 1918-2005 | url = http://books.google.cz/books?id=FTw3lEqi2-oC&lpg=PP1&pg=PP1#v=onepage&q=&f=false | vydání = 1 | vydavatel = Indiana University Press, Woodrow Wilson Center | místo = Bloomington; Washington, D.C. | rok copyrightu = 2006 | počet stran = 781 | strany = 495 | isbn = 0-253-34656-8 | jazyk = anglicky | poznámka = }} (1992–2003) [94] => ** [[Svazová republika Jugoslávie]] (duben 1992–únor 2003) [95] => [96] => [97] => Soubor:Flag of the State of Slovenes, Croats and Serbs.svg|1918–1920 [98] => Soubor:Flag of the Kingdom of Yugoslavia.svg|1918–1941 [99] => Soubor:Flag of SFR Yugoslavia.svg|1945–1991 [100] => Soubor:Flag of Serbia and Montenegro; Flag of Yugoslavia (1992–2003).svg|1992–2003 [101] => [102] => [103] => == Dějiny == [104] => {{podrobně|Dějiny Jugoslávie}} [105] => {{viz též|Dějiny Slovinska|Dějiny Chorvatska|Dějiny Bosny a Hercegoviny|Dějiny Černé Hory|Dějiny Srbska|Dějiny Kosova|Dějiny Makedonie|Dějiny Vojvodiny}} [106] => [107] => První vzniklý jihoslovanský stát, který se ustanovil na území [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]] v listopadu [[1918]] nesl název [[Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů]] a později se spojil se [[Srbsko|srbským královstvím]] a položil tak základ společného státu jižních Slovanů. Země měla název [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]], avšak neformálně se termín Jugoslávie užíval stále častěji. [108] => [109] => === Jugoslávské království === [110] => {{viz též|Království Jugoslávie|Vidovdanská ústava|Malá dohoda|Alexandr I. Karađorđević}} [111] => [[Soubor:Banovine Jugoslavia.png|náhled|Jugoslávské [[Bánovina|bánoviny]], 1929–39]] [112] => Během bouřlivého roku 1929 se za pomoci vojenských kruhů chopil moci král [[Alexandr I. Karađorđević|Alexandr I.]] (reakce na zavraždění dvou [[Chorvati|chorvatských]] poslanců v létě 1928 v parlamentu) a změnil nejen název, ale také především politické prostředí své země. Okamžitě zakázal všechny politické strany založené na národnostním, náboženském nebo teritoriálním základě. V té době také začala nekompromisní perzekuce členů [[Svaz komunistů Jugoslávie|Komunistické strany Jugoslávie]]. Změny postihly i samosprávní členění státu. Původní oblasti byly nahrazeny devíti [[Bánovina|bánovinami]], popírajícími historické hranice jednotlivých krajů. V šesti z nich mělo většinu srbské obyvatelstvo, ve dvou chorvatské a v jednom slovinské. [113] => [114] => V roce 1934 byl Alexandr I. zavražděn.{{Citace monografie [115] => | příjmení = Pacner [116] => | jméno = Karel [117] => | odkaz na autora = Karel Pacner [118] => | titul = Osudové okamžiky Československa [119] => | vydavatel = Nakladatelství BRÁNA [120] => | místo = Praha [121] => | rok = 2012 [122] => | počet stran = 720 [123] => | strany = 139–146 [124] => | isbn = 978-80-7243-597-5 [125] => }} Následníkem trůnu se stal jedenáctiletý [[Petr II. Karađorđević]] (1923–1970). Do nabytí plnoletosti měl být zastupován svým strýcem [[Pavel Karađorđević|Pavlem Karađorđevićem]], avšak politická situace v Evropě to neumožnila. Ihned po [[Invaze do Polska (1939)|napadení Polska Německem]] se{{Doplňte zdroj}} silně zradikalizovaly [[Chorvati|chorvatsko]]-[[srbové|srbské]] vztahy, které se tehdejší politická reprezentace země snažila umírnit podpisem dohody Maček–Cvetković. Z jednotně fungujícího státu byla vyčleněna [[chorvatská bánovina]], která se jako autonomní jednotka stala základem pro pozdější fašistický chorvatský stát. [126] => [127] => === Druhá světová válka === [128] => [[Soubor:Fascist occupation of yugoslavia.png|náhled|Rozdělení Jugoslávie během 2. světové války]] [129] => {{viz též|Dubnová válka (Jugoslávie)|Druhá světová válka v Jugoslávii|Ustašovci|Četnici|Jugoslávští partyzáni|Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie}} [130] => [[Soubor:Bundesarchiv Bild 121-0723, Marburg-Drau, Adolf Hitler.jpg|náhled|Adolf Hitler v [[Maribor]]u; ve městě patřícím Jugoslávii ovšem po porážce království v dubnu 1941 začleněném do [[Nacistické Německo|Německé říše]]]] [131] => Na jaře 1941 došlo v Jugoslávii k [[Vojenský puč v Jugoslávii 27. března 1941|převratu]], který odstranil vládu podporující mocnosti Osy a nastolil kurz ke spojencům. Nedlouho poté byla Jugoslávie [[Dubnová válka (Jugoslávie)|napadena Německem]]. 17. dubna 1941 bylo království obsazeno a jeho území rozděleno. [132] => [133] => * [[Ustašovci|Chorvatští nacionalisté]] v čele s [[Ante Pavelić|Antem Pavelićem]] vytvořili na území dnešního [[Chorvatsko|Chorvatska]] a [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]] [[Nezávislý stát Chorvatsko]] (NDH; ''Nezavisna država Hrvatska''). [134] => * [[Slovinsko]] bylo rozděleno na tři části, o které se podělilo [[Nacistické Německo|Německo]], [[Italské království|Itálie]] a [[Maďarské království|Maďarsko]]. [135] => * [[Srbsko]] bylo obsazeno několika státy: [136] => ** [[Vojvodina]] (severní část Srbska) byla rozdělena mezi Maďarsko (severozápadní část – [[Bačka]]), Nezávislý stát Chorvatsko (jihozápadní část – [[Srem]]) a Německo (východní část Vojvodiny – [[Banát]]). [137] => ** Území dnešního [[Kosovo|Kosova]], spolu se západní částí dnešní [[Severní Makedonie]] a částí [[Černá Hora|Černé Hory]], bylo připojeno k [[Velká Albánie|Velké Albánii]] – loutkovému státu pod kontrolou Itálie, zbytek [[Makedonie (region)|Makedonie]] a část východního Srbska zabralo [[Bulharské carství|Bulharsko]]. [138] => **Ve [[Srbsko (1941–1944)|zbytku Srbska]] byla k moci dosazena proněmecká fašistická vláda vedená generálem [[Milan Nedić|Milanem Nedićem]]. [139] => * V [[Černá Hora|Černé Hoře]] byl vytvořen italský loutkový [[Nezávislý stát Černá Hora]]. [140] => [141] => Mezi četnými silami bojujícími proti fašistům a ustašovcům nakonec triumfovali [[Jugoslávští partyzáni|komunističtí partyzáni]] pod vedením [[Josip Broz Tito|Josipa Tita]]. Těm se podařilo získat kontrolu na většině území a navíc si získat podporu spojenců, a to jak západních zemí, tak i [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. [142] => [143] => V Jugoslávii si druhá světová válka vyžádala [[Oběti druhé světové války|přes 1 milion obětí]]. V Chorvatsku ustašovský režim zahájil v roce 1941 násilnou asimilační kampaň a [[Genocida Srbů v Nezávislém státě Chorvatsko|genocidu srbského obyvatelstva]], při které zahynulo [[Nechorvatské obyvatelstvo v NDH|několik set tisíc Srbů]]."[http://www.ceskatelevize.cz/porady/10350835414-kolaborovali-s-nacisty/212382551210011/ Kolaborovali s nacisty]". Česká televize. [144] => [145] => === Socialistická Jugoslávie === [146] => {{podrobně|Socialistická federativní republika Jugoslávie}} [147] => {{viz též|Josip Broz Tito|Svaz komunistů Jugoslávie|Hnutí nezúčastněných zemí|Roztržka Tito–Stalin}} [148] => [[Soubor:Former Yugoslavia Map.png|náhled|Jugoslávie v podobě socialistické federativní republiky (1963–1991)]] [149] => Nově budovaná poválečná Jugoslávie se stávala postupně krok za krokem socialistickou zemí, podobně jako ostatní státy bývalého [[Východní blok|východního bloku]]. Tehdejší vedení Komunistické strany Jugoslávie se ovšem odmítlo podřídit jednotnému postupu socialistických zemí v čele se [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]] a rozhodlo se razit vlastní kurz. V dobách [[Studená válka|studené války]] se tak Jugoslávie stala zemí lavírující mezi Východem a Západem. Navíc se pokoušela získat vlastní sympatie vytvořením zcela nového politického bloku - [[Hnutí nezúčastněných zemí]]. [150] => [151] => Jugoslávie 50. a 60. let byla zemí významného pokroku. Po [[První pětiletka (Jugoslávie)|zprvu neúspěšných]] pokusech o rychlé vybudování průmyslového státu se začaly dostavovat také i [[Druhá pětiletka (Jugoslávie)|úspěchy]]. Rozsáhlé stavby byly budovány pomocí brigád socialistické mládeže, stejně jako v jiných socialistických zemích. Zprvu tuhý režim s mocnými tajnými službami postupem času prošel liberalizací a umožnil kritické myšlení i jiné postupy, v socialistických zemích zprvu nemyslitelné. [152] => [153] => K závěru Titova života se Jugoslávie začala rychle měnit. Pozice komunistické strany, za jejíž vlády doznala země četných změn, začala slábnout. Objevily se četné rozpory, skandály a aféry, jejichž řešení nebylo lehké a zemi značně vyčerpávalo. Svazek jednotlivých národů se měnil od federace ke [[konfederace|konfederaci]] a postavení centrálních úřadů v Bělehradě sláblo na úkor svazových republik a oblastí. Po Titově smrti bylo ustanoveno [[Předsednictvo SFRJ|několikačlenné předsednictvo]], v rámci kterého měly být zastoupeny všechny národy a republiky. Ekonomická situace státu se v 80. letech ovšem stále více a více horšila, což znamenalo nástup nové generace politiků, která namísto socialismu prosazovala myšlenku národních států. [154] => [155] => === Jugoslávie v rozpadu === [156] => {{viz též|Rozpad Jugoslávie|Válka v Jugoslávii}} [157] => [[Soubor:Breakup of Yugoslavia-TRY2.gif|náhled|Konec Jugoslávie]] [158] => [159] => [[Rozpad Jugoslávie]] předznamenal [[14. kongres Svazu komunistů Jugoslávie|14. sjezd komunistické strany]], který opustily slovinská a chorvatská delegace. Zbytek federace se na druhou stranu dostával do stále většího područí [[Slobodan Milošević|Slobodana Miloševiće]]. Neustálé diskuze o reformě soustátí skončily krachem, stejně jako hospodářství státu. Měna se zhroutila a navzdory všem snahám o reformu se nepodařilo zabránit vyhlášení nezávislosti jednotlivých republik v polovině roku 1991 ([[Slovinsko]] a [[Chorvatsko]]). Odtržení těchto dvou republik přerostlo v ozbrojený konflikt, první na území [[Evropa|Evropy]] po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]]. V národních plebiscitech dalších svazových republik zvítězily hlasy pro odtržení také, takže na konci roku 1992 zbyly ve svazku jen [[Srbsko]] a [[Černá Hora]]. [160] => [161] => Válka vypukla, když se nové režimy pokusily nahradit jugoslávské civilní a vojenské síly secesionistickými silami. Když se v srpnu 1990 Chorvatsko pokusilo násilně nahradit policii v Srby osídlené chorvatské Krajině, obyvatelstvo nejprve hledalo útočiště v kasárnách [[Jugoslávská lidová armáda|jugoslávské armády]], zatímco armáda zůstala pasivní. Civilisté poté zorganizovali ozbrojený odpor. Tyto ozbrojené konflikty mezi chorvatskými ozbrojenými silami („policie“) a civilisty znamenají začátek jugoslávské války, která se [[Chorvatská válka za nezávislost|oblastí rozhořela]]. Podobně i pokus nahradit jugoslávskou pohraniční policii slovinskými policejními silami vyvolal [[Slovinská válka za nezávislost|regionální ozbrojené konflikty]], které skončily s minimálním počtem obětí.Allcock, et al. eds., ''Conflict in the Former Yugoslavia: An Encyclopedia'' (1998) [162] => [163] => Podobný pokus v Bosně a Hercegovině vedl k [[Válka v Bosně a Hercegovině|válce]], která trvala více než tři roky. Výsledkem všech těchto konfliktů byla téměř úplná emigrace Srbů ze všech tří regionů, masivní vysídlení obyvatel v Bosně a Hercegovině a vznik tří nových nezávislých států. Oddělení Makedonie bylo mírové, ačkoli jugoslávská armáda obsadila vrchol hory Straža na makedonské půdě. [164] => [165] => ==Nové státy== [166] => ===Nástupnictví (1992–2003)=== [167] => {{Více obrázků [168] => | zarovnání = vpravo [169] => | pozadí = [170] => | orientace = svisle [171] => | velikost obrázků = 250px [172] => | obrázek1 = Map of war in Yugoslavia, 1992.png [173] => | alt1 = [174] => | popisek1 = Jugoslávie v době jejího rozpadu začátkem roku 1992 [175] => | obrázek2 = Former Yugoslavia 2008.PNG [176] => | alt2 = [177] => | popisek2 = Stav na území bývalé Jugoslávie roku 2008 [178] => | rámeček obrázků = [179] => | hlavička = [180] => | pozadí hlavičky = [181] => | zarovnání hlavičky = [182] => | patička = [183] => | pozadí patičky = [184] => | zarovnání patičky = [185] => | obrázekn = [186] => | velikost obrázkun = [187] => | altn = [188] => | popisekn = [189] => }} [190] => Zatímco [[Válka v Jugoslávii|Jugoslávské války]] zuřily [[Bosna a Hercegovina|Bosnou]] a [[Chorvatsko|Chorvatskem]], republiky [[Srbsko]] a [[Černá Hora]], které zůstaly válkou relativně nedotčeny, vytvořily v roce 1992 stát známý jako ''Federativní republika Jugoslávie'' (FRY). [[Svazová republika Jugoslávie]] aspirovala na to být jediným právním nástupcem [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Socialistické federativní republiky Jugoslávie]], ale proti těmto nárokům se postavily ostatní bývalé republiky. [[Organizace spojených národů]] rovněž zamítla její žádost o automatické pokračování členství bývalého státu.{{cite book|chapter-url=http://www.mpil.de/shared/data/pdf/pdfmpunyb/wood_1.pdf|title=Max Planck Yearbook of United Nations Law|chapter=Participation of Former Yugoslav States in the United Nations|pages=241–243|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100613083054/http://www.mpil.de/shared/data/pdf/pdfmpunyb/wood_1.pdf|archive-date=13 June 2010}} V roce 2000 byl [[Slobodan Milošević]] stíhán za zvěrstva spáchaná během jeho desetileté vlády v Srbsku a v jugoslávských válkách.{{Cite book|title=The World Transformed 1945 to the Present|last=Hunt|first=Michael|publisher=Oxford University Press|year=2014|isbn=978-0-19-937102-0|location=New York|pages=522}} Nakonec, po svržení Slobodana Miloševiće od moci jako prezidenta federace v roce 2000, země od těchto aspirací upustila, přijala stanovisko Badinterova arbitrážního výboru o sdíleném nástupnictví a 2. listopadu 2000 znovu požádala a získala členství v OSN. Od roku 1992 do roku 2000 některé země, včetně [[Spojené státy americké|Spojených států]], označovaly SRJ jako [[Srbsko a Černá Hora|Srbsko a Černou Horu]]1999 [[The World Factbook|CIA World Factbook]]: [http://www.umsl.edu/services/govdocs/wofact99/265.htm Serbia and Montenegro] {{Wayback|url=http://www.umsl.edu/services/govdocs/wofact99/265.htm |date=20110917000000 }}, protože její nárok na jugoslávské nástupnictví považovaly za nelegitimní.{{cite web|url=http://www.cia.gov:80/cia/publications/factbook/sr.html|archive-url=https://web.archive.org/web/20000816214535/http://www.cia.gov/cia/publications/factbook/sr.html|url-status=dead|archive-date=16 August 2000|title=CIA – The World Factbook 1999 – Serbia and Montenegro|date=16 August 2000|access-date=26 August 2018}} V dubnu 2001 pět v té době existujících nástupnických států navrhlo Dohodu o dědických otázkách Bývalé socialistické federativní republiky Jugoslávie.{{cite web |url = http://www.dipublico.com.ar/english/yugoslav-agreement-on-succession-issues-2001/ |title = Yugoslav Agreement on Succession Issues (2001) |access-date = 14 June 2012 |archive-url = https://web.archive.org/web/20120526192918/http://www.dipublico.com.ar/english/yugoslav-agreement-on-succession-issues-2001/ |archive-date = 26 May 2012 |url-status=dead }}{{cite journal|journal = International Legal Materials|volume = 41|issue = 1|pages = 3–36|jstor = 20694208|year = 2002|doi = 10.1017/s0020782900009141|title = Agreement on Succession Issues Between the Five Successor States of the Former State of Yugoslavia|last1 = Arthur|first1 = Watts|s2cid = 165064837}} V roce 2003 byla Svazová republika Jugoslávie oficiálně přejmenována na [[Srbsko a Černá Hora|Srbsko a Černou Horu]], což znamená důležitý přechod ve své historii. [191] => [192] => Podle Dohody o nástupnictví podepsané ve Vídni dne 29. června 2001 byl veškerý majetek bývalé Jugoslávie rozdělen mezi pět nástupnických států: [193] => [194] => {|class="sortable wikitable" [195] => ! [[Seznam států světa|Název]] [196] => ! [[Hlavní město]] [197] => ! class=unsortable | Vlajka [198] => ! class=unsortable | [[Erb|Znak]] [199] => ! data-sort-type="date" | Vyhlášení samostatnosti [200] => ! data-sort-type="date" | [[Seznam členských států OSN|Členství v OSN]]{{Cite web |url=https://www.un.org/en/member-states/ |title=Member States |publisher=United Nations |access-date=29 June 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170627130318/http://www.un.org/en/member-states/ |archive-date=27 June 2017 |url-status=live }} [201] => |- [202] => |[[Svazová republika Jugoslávie]]{{efn|Později v roce 2003 přejmenována na [[Srbsko a Černá Hora|Srbsko a Černou Horu]].|name=}} [203] => |[[Bělehrad]] [204] => |[[File:Flag of Serbia and Montenegro.svg|70px|border]] [205] => |[[File:Coat of arms of Serbia and Montenegro.svg|40px]] [206] => |27. dubna 1992{{efn|Datum vyhlášení FR Jugoslávie.|name=}} [207] => |1. listopadu 2000{{efn|Členství následovalo [[Srbsko]] dne 3. června 2006.|name=}} [208] => |- [209] => |[[Republika Bosna a Hercegovina]] [210] => |[[Sarajevo]] [211] => |style="width:6em" |[[File:Flag of Bosnia and Herzegovina (1992–1998).svg|70px|border]] [212] => |style="width:4em" |[[File:Coat of arms of Bosnia and Herzegovina (1992–1998).svg|40px]] [213] => |3. března 1992 [214] => |22. května 1992 [215] => |- [216] => |[[Chorvatsko|Republika Chorvatsko]] [217] => |[[Záhřeb]] [218] => |[[File:Flag of Croatia.svg|70px|border]] [219] => |[[File:Coat of arms of Croatia.svg|40px]] [220] => |25. června 1991 [221] => |22. května 1992 [222] => |- [223] => |[[Severní Makedonie|Republika Makedonie]]{{Efn|Název změněn na Republika Severní Makedonie v roce 2019 v důsledku [[Prespanská dohoda|Prespánské dohody]].}} [224] => |[[Skopje]] [225] => |[[File:Flag of Macedonia (1992–1995).svg|70px|border]] [226] => |[[File:Coat of arms of Macedonia (1946-2009).svg|40px]] [227] => |8. září 1991 [228] => |8. dubna 1993 [229] => |- [230] => |[[Slovinsko|Republika Slovinsko]] [231] => |[[Lublaň]] [232] => |[[File:Flag of Slovenia.svg|70px|border]] [233] => |[[File:Coat of arms of Slovenia.svg|40px]] [234] => |25. června 1991 [235] => |22. května 1992 [236] => |} [237] => [238] => === Nástupnictví (2006–dosud) === [239] => V červnu 2006 se [[Černá Hora]] po výsledcích referenda z května 2006 stala nezávislým státem, a proto [[Srbsko a Černá Hora]] přestaly existovat. Po nezávislosti Černé Hory se [[Srbsko]] stalo právním nástupcem Srbska a Černé Hory, zatímco Černá Hora znovu požádala o členství v mezinárodních organizacích. V únoru 2008 vyhlásilo [[Kosovo]] nezávislost na Srbsku, což vedlo k pokračujícímu sporu o to, zda je Kosovo právně uznaným státem. Republika Kosovo není členem [[Organizace spojených národů]], ale řada států, včetně Spojených států a různých členů [[Evropská unie|Evropské unie]], uznala Kosovskou republiku jako suverénní stát. [240] => [241] => {| class=wikitable [242] => ! [243] => ! [[Bosna a Hercegovina]] [244] => ! [[Chorvatsko]] [245] => ! [[Kosovo]] [246] => ! [[Černá Hora]] [247] => ! [[Severní Makedonie]] [248] => ! [[Srbsko]] [249] => ! [[Slovinsko]] [250] => |- [251] => ! Vlajka [252] => | style="text-align:center" | {{Flagicon|Bosnia and Herzegovina|size=45px}} [253] => | style="text-align:center" | {{Flagicon|Croatia|size=45px}} [254] => | style="text-align:center" | {{Flagicon|Kosovo|size=45px}} [255] => | style="text-align:center" | {{Flagicon|Montenegro|size=45px}} [256] => | style="text-align:center" | {{Flagicon|North Macedonia|size=45px}} [257] => | style="text-align:center" | {{Flagicon|Serbia|size=45px}} [258] => | style="text-align:center" | {{Flagicon|Slovenia|size=45px}} [259] => |- [260] => ! Znak [261] => | style="text-align:center" | [[File:Coat_of_arms_of_Bosnia_and_Herzegovina.svg|45px]] [262] => | style="text-align:center" | [[File:Coat of arms of Croatia.svg|54x54px]] [263] => | style="text-align:center" | [[File:Emblem_of_the_Republic_of_Kosovo.svg|54px]] [264] => | style="text-align:center" | [[File:Coat of arms of Montenegro.svg|54x54px]] [265] => | style="text-align:center" | [[File:Coat of arms of North Macedonia.svg|45px]] [266] => | style="text-align:center" | [[File:Coat of arms of Serbia.svg|45px]] [267] => | style="text-align:center" | [[File:Coat of arms of Slovenia.svg|45px]] [268] => |- [269] => ! Hlavní město [270] => | [[Sarajevo]] [271] => | [[Záhřeb]] [272] => | [[Priština]] [273] => | [[Podgorica]] [274] => | [[Skopje]] [275] => | [[Bělehrad]] [276] => | [[Lublaň]] [277] => |- [278] => ! Nezávislost [279] => | 3. března 1992 [280] => | 25. června 1991 [281] => | 17. února 2008 [282] => | 3. června 2006 [283] => | 8. září 1991 [284] => | 5. června 2006 [285] => | 25. června 1991 [286] => |- [287] => ! Populace (2018) [288] => | 3 301 779 [289] => | 4 109 669 [290] => | 1 886 259 [291] => | 622 359 [292] => | 2 068 979 [293] => | 6 988 221 [294] => | 2 086 525 [295] => |- [296] => ! Rozloha [297] => | 51 197 km2 [298] => | 56 594 km2 [299] => | 10 908 km2 [300] => | 13 812 km2 [301] => | 25 713 km2 [302] => | 88 361 km2 [303] => | 20 273 km2 [304] => |- [305] => ! Hustota osídlení [306] => | 69/km2 [307] => | 74/km2 [308] => | 159/km2 [309] => | 45/km2 [310] => | 81/km2 [311] => | 91/km2 [312] => | 102/km2 [313] => |- [314] => ! Vodní plocha (%) [315] => | 0,02% [316] => | 1,1% [317] => | 1,00% [318] => | 2,61% [319] => | 1,09% [320] => | 0,13% [321] => | 0,6% [322] => |- [323] => ! HDP (nominální) celkem (2023) [324] => | $24 531 miliard [325] => | $73 490 miliard [326] => | $9 815 miliard [327] => | $6 674 miliard [328] => | $15 024 miliard [329] => | $68 679 miliard [330] => | $65 202 miliard [331] => |- [332] => ! HDP (PPP) per capita (2023) [333] => | $18 956 [334] => | $40 484 [335] => | $15 398 [336] => | $27 616 [337] => | $21 103 [338] => | $25 718 [339] => | $52 517 [340] => |- [341] => ! [[Giniho koeficient|Gini Index]] (2018[[Seznam zemí podle příjmové rovnosti|GINI index]]) [342] => | 33.0 [343] => | 29.7 [344] => | 23.2 [345] => | 33.2 [346] => | 43.2 [347] => | 29.7 [348] => | 25.6 [349] => |- [350] => ! [[Index lidského rozvoje|HDI]] (2021) [351] => | 0,780 ([[Vyspělá země|Vysoká]]) [352] => | 0,858 ([[Vyspělá země|Velmi vysoká]]) [353] => | 0,750 ([[Vyspělá země|Vysoká]]) [354] => | 0,832 ([[Vyspělá země|Velmi vysoká]]) [355] => | 0,770 ([[Vyspělá země|Vysoká]]) [356] => | 0,802 ([[Vyspělá země|Velmi vysoká]]) [357] => | 0,918 ([[Vyspělá země|Velmi vysoká]]) [358] => |- [359] => ! Internetová [[Doména nejvyššího řádu|TLD]] [360] => | .ba [361] => | .hr [362] => | .xk [363] => | .me [364] => | .mk [365] => | .rs [366] => | .si [367] => |- [368] => ! [[Seznam mezinárodních směrových čísel|Telefonní předvolba]] [369] => | +387 [370] => | +385 [371] => | +383 [372] => | +382 [373] => | +389 [374] => | +381 [375] => | +386 [376] => |} [377] => [378] => === Historické problémy === [379] => Dějiny států bývalé Jugoslávie a obecně dějiny zemí [[Balkán]]u prošly historicky složitým vývojem. Jednotlivé země patřily do sféry vlivu různých velmocí, do kulturně-civilizačních okruhů i do náboženských skupin. Po vzniku [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] roku [[1918]] se tato různorodost začala projevovat různými způsoby, která vyvrcholila vzájemnými útoky. Všechny rozbroje, které v průběhu času vznikly, se podařilo urovnat až [[Josip Broz Tito|Josipovi Titovi]], který pochopil, že musí předložit program, který nebude ani velkosrbský, ani velkochorvatský, ale uspokojí tužby všech skupin. Jeho politika měla úspěch a období [[socialismus|socialismu]] se tak v tehdejší Jugoslávii stalo stabilní a klidné. Národnostní vášně a vzpomínky na „staré“ křivdy se tak začaly projevovat až po pádu socialismu, přičemž jednotlivé národy si začaly vyčítat vše možné. [[Srbové]] vyčítali Chorvatům, že tito nikdy neuznali, že byli díky nim osvobozeni z područí [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]]. Připomínali jim, že nacionalistická organizace [[Ustašovci|Ustaša]] zavraždila jejich krále [[Alexandr I. Karađorđević|Alexandra]] a francouzského ministra [[Louis Barthou|Barthoua]]. Největší křivdou Chorvatů na Srbech však byl [[Genocida Srbů v Nezávislém státě Chorvatsko|teror, který rozpoutali Ustašovci]], a který svými krutostmi předčil zvěrstva [[Adolf Hitler|Hitlerových]] branných sil. Oproti tomu [[Chorvati]] vyčítali Srbům, že usilovali o vytvoření „[[Velké Srbsko|Velkého Srbska]]“ na úkor Chorvatů, že v době společného státu plynuly do méně rozvinutých oblastí finance na úkor bohatšího [[Chorvatsko|Chorvatska]] a [[Slovinsko|Slovinska]]. Dále jim vyčítali, že koncem [[Druhá světová válka|druhé světové války]] bylo [[Masakr u Bleiburgu|povražděno tisíce Chorvatů]], kteří patřili údajně dle tvrzení Srbů k [[Ustašovci|Ustašovcům]] (i když se jednalo o civilní osoby). „Nevyřízené účty“ měli mezi sebou i Srbové a [[Albánci]]. Nejprve roku [[1912]] se Albánci účastnili tažení ve službách [[Osmanská říše|Turecka]] proti [[Srbsko|Srbsku]], za což se Srbové roku [[1918]] pomstili povražděním tisíců Albánců. V druhé světové válce Albánci povraždili deset tisíc Srbů, za což je roku 1945 stihla opět odplata. Různé menší třenice vznikaly i mezi dalšími národnostmi, takže označení [[Balkán]]u jako „sudu střelného prachu“ zde bylo a je na místě. [380] => [381] => === Současné problémy === [382] => Tyto všechny země (snad s výjimkou Slovinska) trápí především důsledky [[válka v Jugoslávii|války]], která v 90. letech zpustošila většinu těchto zemí a dokonale rozmetala všechny svým způsobem přátelské vztahy mezi jednotlivými [[národ]]y, hlavně mezi [[Srbové|Srby]] a [[Chorvati|Chorvaty]]. Tyto země (především ale [[Bosna a Hercegovina]], která válkou utrpěla nejvíce) žádaly mezi lety [[1990]] a [[1992]] o výstup z federace, odpovědí jim ale byla vojenská intervence [[bělehrad]]ské vlády. Rozvoj [[Kriminalita|kriminality]] a raketový propad [[Životní úroveň|životní úrovně]], etnická separace a velký počet [[uprchlík]]ů – hlavně v [[Německo|Německu]] a [[Turecko|Turecku]] – jsou stále velkými problémy těchto zemí. [383] => [384] => === Jugonostalgie === [385] => {{viz též|Jugonostalgie}} [386] => Vzpomínka na dobu společného státu a jeho pozitivní vlastnosti se označuje jako jugonostalgie. Mnoho aspektů jugonostalgie odkazuje na socialistický systém a pocit sociální jistoty, který poskytoval. Stále existují lidé z bývalé Jugoslávie, kteří se identifikují jako [[Jugoslávci]]; tento identifikátor je běžně zaznamenáván v demografických údajích týkajících se etnicity v dnešních nezávislých státech. [387] => [388] => == Politika == [389] => [390] => === Soužití jednotlivých národů === [391] => [[Soubor:History_of_Yugoslavia.svg|náhled|Vývoj Jugoslávie. Byla založena [[Rapallská smlouva (1920)|Rapallskou smlouvou]]. Západní hranice odřízla cca půl milionu SlovanůHehn, Paul N. (2005) [http://books.google.com/books?id=nOALhEZkYDkC&pg=PA45&dq=%22the+treaty+left+half+a+million+Slavs+inside+Italy+while+only+a+few+hundred+Italians&lr=&sig=ACfU3U1d_etPPJL-3k8nsYws4mfuun44sQ A Low Dishonest Decade: Italy, the Powers and Eastern Europe, 1918–1939.], Chapter 2, ''Mussolini, Prisoner of the Mediterranean'' na [[Italské království|italské]] území, kde byli vystaveni italizaci.]] [392] => [393] => Soužití jugoslávských národů bylo po dobu existence jednotného státu komplikovaným tématem. Královská vláda potírala jakékoliv snahy o rozvoj nacionalistických hnutí, komunisté razili myšlenku "[[Bratrství a jednota|bratrství a jednoty]] národů a národností". [394] => [395] => === Zahraniční politika === [396] => Jugoslávie několikrát změnila svojí zahraničně-politickou orientaci. Během studené války stála na pomezí mezi východním a západním blokem, zároveň byla aktivním členem [[Hnutí nezúčastněných zemí]]. [397] => [398] => V dobách [[Meziválečné období|meziválečných]] se země stala jedním ze zakládajících členů [[Malá dohoda|Malé dohody]]. Nově vzniklý stát se musel vypořádat hlavně s faktem, že většina jeho sousedů (s výjimkou [[Rumunské království|Rumunska]]) byla značně nepřátelská a měla územní nároky. [[Italské království|Itálie]] měla zájem na přímoří, [[První Rakouská republika|Rakousko]] na oblastech dnešního Slovinska, [[Maďarské království|Maďarsko]] v duchu [[revizionismus|revizionistických]] tendencí chtělo připojit zpět území [[Trianonská smlouva|ztracená po první světové válce]] a [[Bulharské carství|Bulharsko]] usilovalo o zisk Makedonie. Jugoslávie proto spoléhala na spojenectví s Rumunskem a [[První republika|Československem]] ve snaze oslabit tendence hlavně Maďarska. [399] => [400] => Jakmile se ovšem začala situace ve střední Evropě měnit ve prospěch fašistických států, bylo království nuceno se situaci přizpůsobit. Po smrti krále [[Alexandr I. Karađorđević|Alexandra I.]] v roce 1934 se Jugoslávie začala přiklánět k Itálii a Německu. Aliance s ostatními nefašistickými zeměmi se stávaly stále více formálnější. Lákavou se stala možnost spolupráce s Německem a také Maďarskem, se kterým země uzavřela smlouvu o "věčném přátelství". Po [[Vojenský puč v Jugoslávii 27. března 1941|převratu na jaře 1941]] se situace ovšem obrátila; nová vláda se přidala k [[Spojenci (druhá světová válka)|Spojencům]], což znamenalo konec království, obklopeného samými fašistickými státy. [401] => [402] => Komunistická Jugoslávie po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] získala mezi evropskými zeměmi zcela unikátní postavení. Roku 1948 začala [[Roztržka Tito–Stalin|roztržka mezi jugoslávským komunistickým vedením]] v čele s [[Josip Broz Tito|Titem]] a [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinovým]] [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]], což vzbudilo na západě pocit, že Jugoslávii lze počítat mezi země „svobodného světa“. V roce 1961 bylo v [[Bělehrad]]ě založeno [[Hnutí nezúčastněných zemí]], které mělo ideje komunistického státu šířit za jeho hranice. K tomu si tehdejší režim dopomáhal jednak [[propaganda|propagandou]] (idealizací vlastních poměrů), jednak hospodářskou pomocí jednotlivým (většinou rozvojovým zemím). Hlavním cílem bloku bylo ostře se vyhranit proti bipolárnímu světu. Titova Jugoslávie podpořila v roce 1968 [[pražské jaro]] a ostře odsoudila [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|invazi vojsk Varšavského paktu do Československa]]."[http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/623104 Jít na pomoc Československu v srpnu 68 chtěly tisíce Jugoslávců]". Český rozhlas. 21. srpna 2009. [403] => [404] => == Ekonomika == [405] => {{viz též|Zemědělství v Jugoslávii}} [406] => [[Soubor:Zvornik Drina Dam.JPG|náhled|Hydroelektrárna na [[Drina|Drině]] blízko města [[Zvornik]]. V souvislosti s rozvojem energetiky byly velmi často využívány prudší toky v horách, především v Bosně a Hercegovině, kde byla zřízena celá řada přehrad]] [407] => Jugoslávie patřila k několika málo evropským zemím, jejichž hospodářská struktura byla značně nevyvážená. Severní republiky těžily z dobrého rozvoje z časů existence [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]], jižní se naopak potýkaly s nerozvinutostí způsobenou [[Osmanská říše|osmanským dědictvím]]. Ani existence jednotného státu a [[Fond pro nerozvinuté republiky|rozsáhlé investice]] nedokázaly (na rozdíl od [[Československo|Československa]]) situaci zlepšit. Rozdíly mezi jednotlivými oblastmi tak byly v dobách konce společného státu stejně veliké, jako na jeho začátku.{{Doplňte zdroj}} [408] => [409] => ==Obyvatelstvo== [410] => === Jazyky === [411] => [[Soubor:Yugoslav ethnic map 2.jpg|náhled|vlevo|Národnostní mapa Jugoslávie v roce 1981]] [412] => Na území Jugoslávie se hovořilo početným množstvím jazyků. Nejrozšířenějším byla [[srbochorvatština]], následovaly [[makedonština]] a [[slovinština]] jako jazyky konstitutivních národů dalších republik. Díky četným národním menšinám se ovšem mluvilo v Jugoslávii také [[němčina|německy]], [[maďarština|maďarsky]], [[albánština|albánsky]], [[slovenština|slovensky]], [[čeština|česky]], [[rusínština|rusínsky]] a celou řadou různých dialektů. [413] => [414] => Otázka společného [[Srbochorvatština|srbochorvatského jazyka]] patřila k těm ožehavějším. Do vytvoření společného státu byla silná tendence{{Doplňte zdroj}} ze strany srbských jazykovědců sjednotit jazyk na základě [[Ekavština|ekavského nářečí]], tedy dialektu, kterým hovořila srbská populace ve Vojvodině a ve velké části centrálního Srbska. Naopak [[Chorvati]] usilovali o jazykovou autonomii – zachování [[Jekavština|ijekavského dialektu]]. K nim se později přidali i chorvatští a bosenští [[Srbové]], [[Bosňáci]] a [[Černohorci]], kteří mluví stejným nářečím.{{Doplňte zdroj}} [415] => [416] => Původní snahou zakladatele a propagátora srbochorvatštiny [[Vuk Stefanović Karadžić|Vuka Stefanoviće Karadžiće]] bylo konstituování jazyka na základě východobosenského ijekavského nářečí, což narazilo na odpor většiny srbské inteligence ze Srbska a Vojvodiny. Neshody vyústily v dohodu, která vymezila dvě jazyková centra srbochorvatského jazyka v [[Bělehrad]]ě (východní ekavské) a [[Záhřeb]]u (západní ijekavské). Po druhé světové válce se začalo diskutovat i o uznání třetí, bosenské varianty, též nazývané jižní ijekavské (jelikož se vymykala jak východnímu, tak západnímu standardu).{{Doplňte zdroj}} K tomuto kroku však nikdy nedošlo. [417] => [418] => Separatistické snahy jednotlivých národů SFRJ v 80. a 90. letech [[20. století]] zapříčinily i formální rozdělení srbochorvatštiny na [[Srbština|srbštinu]] a [[Chorvatština|chorvatštinu]] a následné (převážně chorvatské) [[Purismus (lingvistika)|jazykové brusičství]] vedené snahou o co největší odlišení obou jazyků. Dalším krokem k likvidaci myšlenky společného jazyka bylo konstituování [[Bosenština|bosenského jazyka]] v roce 1996. Navíc v roce 2007 zřídila vláda Černé Hory komisi pro vytvoření spisovné [[Černohorština|černohorštiny]], dosud považované za srbštinu (ijekavské výslovnosti). Do září 2008 měla komise připravit kodifikaci „nového“ jazyka, jehož výuka měla na školách nahradit dosavadní srbštinu, zvanou z politických důvodů „mateřský jazyk“ (''матерњи језик''). [419] => [420] => == Odkazy == [421] => === Poznámky === [422] => [423] => [424] => [425] => === Reference === [426] => [427] => [428] => === Literatura === [429] => * [[Jiří Svetozar Kupka]], ''Balkánský sud prachu'', 2003 [430] => * PIRJEVEC, Jože. ''Tito a jeho soudruzi''. Praha: Academia, 2022, ISBN 978-80-200-3249-2 [431] => * DIENSTBIER, Jiří. ''Daň z krve.'' Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002, s.359. ISBN 80-7106-585-4 [432] => * SOVILJ, Milan. ''Československo-jugoslávské vztahy v letech 1939-1941. Od zániku Československé republiky do okupace Království Jugoslávie''. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2016. {{ISBN|978-80-7308-686-2}} [433] => * ''Státy západního Balkánu v uplynulém čtvrtstoletí a perspektivy jejich vývoje'' (Jan Pelikán, Tomáš Chrobák, Jan Rychlík, Stanislav Tumis, Ondřej Vojtěchovský, Ondřej Žíla). Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2016. {{ISBN|978-80-7308-648-0}} [434] => * TEJCHMAN Miroslav: Národnostní rozpory na území bývalé Jugoslávie v letech druhé světové války, Historický obzor č. 7-8/1994, str. 162-170 [435] => * TEJCHMAN, Miroslav. Vznik a zánik Jugoslávie. ''Historický obzor'', 1998, 9 (3/4), s. 64–71. ISSN 1210-6097. [436] => * VOJTĚCHOVSKÝ, Ondřej. ''Z Prahy proti Titovi! Jugoslávská prosovětská emigrace v Československu''. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2012. {{ISBN|978-80-7308-428-8}} [437] => * {{Citace monografie [438] => | příjmení = Gregoric [439] => | jméno = Danilo [440] => | titul = Tak skončila Jugoslávie [441] => | url = [442] => | vydavatel = Orbis [443] => | místo = Praha [444] => | rok = 1944 [445] => | vydání = 1 [446] => | počet stran = 207 [447] => }} [448] => [449] => === Související články === [450] => * [[Rozpad Jugoslávie]] [451] => * [[Válka v Jugoslávii]] [452] => * [[Království Jugoslávie]] [453] => * [[Socialistická federativní republika Jugoslávie]] [454] => * [[Jugoslávská exilová vláda]] [455] => * [[Jugoslávská vlajka]] [456] => * [[Státní znaky Jugoslávie]] [457] => * [[Hymna Království Jugoslávie]] [458] => * [[Hej, Slované]] [459] => * [[Jugonostalgie]] [460] => [461] => === Externí odkazy === [462] => * {{Commonscat}} [463] => * {{Wikislovník|heslo=Jugoslávie}} [464] => * [http://news.bbc.co.uk/go/pr/fr/-/1/hi/world/europe/4997380.stm Chronologie rozpadu Jugoslávie na stránkách BBC News] [465] => [466] => {{Autoritní data}} [467] => {{Portály|Balkán|Geografie}} [468] => [469] => [[Kategorie:Jugoslávie| ]] [470] => [[Kategorie:Zaniklé státy na Balkánském poloostrově]] [471] => [[Kategorie:Balkán]] [472] => [[Kategorie:Dějiny Bosny a Hercegoviny]] [473] => [[Kategorie:Dějiny Černé Hory]] [474] => [[Kategorie:Zaniklé státy Chorvatska]] [475] => [[Kategorie:Dějiny Kosova]] [476] => [[Kategorie:Dějiny Severní Makedonie]] [477] => [[Kategorie:Dějiny Slovinska]] [478] => [[Kategorie:Dějiny Srbska]] [479] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1918]] [480] => [[Kategorie:Státy a území zaniklé roku 1992]] [] => )
good wiki

Jugoslávie

Jugoslávie (slovinsky i , srbskou i makedonskou cyrilicí Југославија) je označení pro společný stát jižních Slovanů na území jihovýchodní a střední Evropy na břehu Jaderského moře existující mezi lety 1918 a 1991, kdy začala válka v Jugoslávii a její rozpad. Součástí oficiálního názvu států byla „Jugoslávie“ v letech 1929-2003.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Srbsko','Vyspělá země','Černá Hora','Chorvatsko','1918','Bělehrad','Srbsko a Černá Hora','Slovinsko','Chorvati','Socialistická federativní republika Jugoslávie','Kosovo','Druhá světová válka'

1918

Bělehrad

Chorvati

Chorvatsko

Kosovo

Slovinsko

Srbsko