Array ( [0] => 14679351 [id] => 14679351 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Chorvati [uri] => Chorvati [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - etnická skupina [1] => | název = Chorvati
Hrvati [2] => | obrázek = Croats.jpg [3] => | popisek = [4] => | populace = 9–10 mil. (odhad) [5] => | regiony = {{Vlajka a název|Chorvatsko}} 3 874 321 (2011)
{{Vlajka a název|Bosna a Hercegovina}} 497 883 (2013)
{{Vlajka a název|Srbsko}} 57 900 (2011) [6] => | region1 = {{flagicon|USA}} [[Spojené státy americké|USA]] [7] => | pop1 = 420 763 (2007) [8] => | ref1 = [9] => | region2 = {{Vlajka a název|Chile}} [10] => | pop2 = 380 000 [11] => | ref2 = [12] => | region3 = {{Vlajka a název|Argentina}} [13] => | pop3 = 250 000 [14] => | ref3 = [15] => | region4 = {{Vlajka a název|Německo}} [16] => | pop4 = 227 510 [17] => | ref4 = [18] => | region5 = [19] => | pop5 = [20] => | ref5 = [21] => | region6 = [22] => | pop6 = [23] => | ref6 = [24] => | region7 = [25] => | pop7 = [26] => | ref7 = [27] => | region8 = [28] => | pop8 = [29] => | ref8 = [30] => | region9 = [31] => | pop9 = [32] => | ref9 = [33] => | region10 = [34] => | pop10 = [35] => | ref10 = [36] => | jazyky = [[Chorvatština]] [37] => | náboženství = Především [[Římskokatolická církev|katolíci]] [38] => | příbuzní = Ostatní [[Slované]], především [[jižní Slované]]
[[Srbové]], [[Bosňáci]], [[Černohorci]] a [[Slovinci]] [39] => | poznámky = [40] => }} [41] => '''Chorvati''' (zastarale Charváti, {{vjazyce2|hr|''Hrvati''}}) jsou [[Jižní Slované|jihoslovanský]] [[národ]], žijící především na pomezí [[Střední Evropa|střední]] a [[Jihovýchodní Evropa|jižní Evropy]]. Jejich populace čítá přes 7 milionů osob (podle jiných odhadů až 9 milionů). Převládajícím jazykem je [[chorvatština]], která patří do [[indoevropské jazyky|indoevropských jazyků]], které užívá [[latinka|latinku]]. Věřící jsou převážně [[křesťanství|křesťané]], především [[Římskokatolická církev|římští katolíci]]. V samotném [[Chorvatsko|Chorvatsku]] se v roce 2001 k římskokatolické církvi přihlásilo 88 % obyvatel. [42] => [43] => == Původ Chorvatů == [44] => V období 4.–6. století došlo pod vlivem nájezdů kočovných [[Hunové|Hunů]] do Evropy k migraci dalších kmenů. Tak se před nimi dostaly do střední a jižní Evropy četné kmeny [[Slované|Slovanů]]. Kde původně žili, není zatím jisté, nejspíše na východ od Karpat. Některé z kmenů označujeme jako Chorváti či Charváti. Jedna část, tzv. severní Charváti, se usadila v severních Čechách. Podle kronikáře [[Kosmas]]e byli Charváti na severu v 9.–10. století usídleni kolem řeky [[Jizera (řeka)|Jizery]] v sousedství [[Pšované|Pšovanů]] (z jihu) a srbských [[Milčané|Milčanů]] (ze severu).{{Citace monografie [45] => | příjmení = Kropáček [46] => | příjmení2 = Jiří [47] => | jméno = Knob [48] => | jméno2 = Josef [49] => | titul = Severní Čechy [50] => | vydavatel = Panoráma [51] => | místo = Praha [52] => | rok = 1981 [53] => | isbn = [54] => | kapitola = Úvodem [55] => | strany = 15 [56] => }} Severní Chorváté byli postupně asimilováni ostatními Slovany (především Čechy) a Germány. [57] => [58] => Jinak tomu bylo u Chorvatů na jihu. Vzhledem k teorii o [[Historie Chorvatska|příchodu Chorvatů do jihovýchodní Evropy]] z tzv. Velkého nebo [[Bílé Chorvatsko|Bílého Chorvatska]] bývají někdy{{Doplňte zdroj}} považováni z historického hlediska za západní Slovany. Jejich předky byly [[Slované|slovanské kmeny]], které již v [[6. století]] žily okolo řek [[Dráva]], [[Sáva]] a na pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského moře]]. [59] => [60] => == Chorvati dnes == [61] => Chorvati žijí především v [[Chorvatsko|Chorvatsku]] (4 284 889), kde tvoří 90,4 % populace. Velká menšina je také v sousední [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]] (497 883), [[Chile]] (380 000), [[Argentina|Argentině]] (250 000), [[Srbsko|Srbsku]] (57 900) – převážně ve [[Vojvodina|Vojvodině]]), v pohraničí [[Maďarsko|Maďarska]], v [[Německo|Německu]] (231 000), [[Austrálie|Austrálii]] (115 000) a [[Kanada|Kanadě]] (62 000). V roce 1991 se v socialistické Jugoslávii hlásilo k chorvatské národnosti 19,8 % obyvatel. [62] => [63] => Do roku 1950 žila významná [[Moravští Chorvati|chorvatská menšina]] na jižní Moravě (okolo [[Břeclav]]i v moravsko-rakouském pohraničí), ale po 2. světové válce byla jako celek asimilována. Dnes v [[Česko|Česku]] existuje chorvatská menšina v pohraničí v podhůří [[Jeseníky|Jeseníků]] (např. [[Huzová]]), kam byla po komunistickém puči v [[Únor 1948|únoru 1948]] vyhnána komunisty z moravsko-rakouského pohraničí a rozptýlena.{{Citace elektronického periodika [64] => | příjmení = Pášová [65] => | jméno = Petra [66] => | titul = Chorvaté přišli do Huzové z vinic Jižní Moravy Zdroj: http://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/chorvate-prisli-do-huzove-z-vinic-jizni-moravy.html [67] => | periodikum = Olomoucký deník.cz [68] => | datum_vydání = 2010-08-10 [69] => | datum_přístupu = 2015-06-23 [70] => | url = http://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/chorvate-prisli-do-huzove-z-vinic-jizni-moravy.html [71] => | jazyk = česky [72] => }} V roce 2011 se k chorvatské národnosti v Česku přihlásilo 1 125 osob. [73] => [74] => == Osobnosti == [75] => Nobelovu cenu za chemii získali [[Vladimir Prelog]] a [[Leopold Ružička]]. Významným meteorologem a seizmologem byl [[Andrija Mohorovičić]]. Všestranným badatelem byl jezuita [[Ruđer Bošković]], který v oblasti astronomie mj. našel způsob výpočtu oběžných drah planet a objevil neexistenci atmosféry na Měsíci. Průkopníkem padákového létání byl [[Faust Vrančić]]. [76] => [77] => Na Cresu se narodil benátský filozof [[Francesco Patrizi|Franciscus Patricius]]. V Donji Kraljevci zakladatel antroposofie [[Rudolf Steiner]]. Chorvatský původ měl i filozof [[Ivan Illich]]. [78] => [79] => Za Chorvata může být považován i nositel Nobelovy ceny za literaturu [[Ivo Andrić]], původem katolík z Bosny. V barokní éře se proslavil dubrovnický básník [[Ivan Gundulić]]. Symboly renesančního humanismu jsou [[Marko Marulić]] a [[Janus Pannonius]]. Klasikem realistické prózy 19. století byl [[August Šenoa]]. V meziválečné éře proslul básník [[Tin Ujević]] či [[Vladimir Nazor]]. Významným autorem po druhé světové válce byl [[Miroslav Krleža]]. V Nizozemsku se prosadila [[Dubravka Ugrešićová]]. Nejvýznamnější autorkou literatury pro děti je [[Ivana Brlićová-Mažuranićová]]. [80] => [81] => Nejvýznamnějším hudebním skladatelem je [[Ivan Zajc]], sochařem [[Ivan Meštrović]], malířem pak [[Giulio Clovio]], autor miniatur a iluminátor středověkých rukopisů. [[Maksim Mrvica]] se proslavil jako klavírista kombinující pop a klasiku. [82] => [83] => [[Goran Višnjić]] a [[Mira Furlanová]] se prosadili jako televizní a filmoví herci v Británii a USA. [84] => [85] => Středověkým vojenským hrdinou byl [[Mikuláš Šubič Zrinský]]. V 17. století vynikla postava šlechtice [[Mikuláš Zrinský|Mikuláše Zrinského]]. [[Josip Jelačić]] potlačil [[Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství|revoluci roku 1848]], ale byl prvním moderním sjednotitelem země. Představitelem chorvatského národního obrození byl [[Josip Juraj Strossmayer]]. Klíčovou politickou postavou 19. století byl [[Ivan Mažuranić]]. Tvůrcem moderní nacionální koncepce byl [[Ante Starčević]]. V rakousko-uherské armádě se proslavil [[Svetozar Boroëvić von Bojna]]. Fašistickým diktátorem za druhé světové války byl [[Ante Pavelić]]. Vůdcem socialistické Jugoslávie byl [[Josip Broz Tito]], zřejmě nejznámější Chorvat všech dob. Mezi komunistickými partyzány se stal legendou také [[Ivan Ribar]]. Zakladatelem samostatného chorvatského státu po rozpadu Jugoslávie byl [[Franjo Tuđman]]. [86] => [87] => Čtyři zlaté olympijské medaile má sjezdařka [[Janica Kostelićová]]. [88] => Hlavní hvězdou házenkářského týmu, který na olympijských hrách v Athénách roku 2004 vybojoval zlato a rok předtím titul mistrů světa, byl [[Ivano Balić]]. Vítězem Wimbledonu se stal tenista [[Goran Ivanišević]]. Jedním z nejslavnějších basketbalistů Evropy své doby byl [[Dražen Petrović]]. [89] => [90] => == Odkazy == [91] => [92] => === Reference === [93] => [94] => [95] => === Související články === [96] => * [[Charvátská země]] [97] => * [[Chorvati v Bosně a Hercegovině]] [98] => * [[Moravští Chorvati]] [99] => * [[Chorvatská menšina na Slovensku]] [100] => * [[Největší Chorvat]] [101] => * [[Razlogovci]] [102] => [103] => === Externí odkazy === [104] => * {{commonscat}} [105] => * {{Wikislovník|heslo=Chorvat}} [106] => * {{Otto|heslo=Chorvati}} [107] => [108] => {{Autoritní data}} [109] => {{Portály|Chorvatsko}} [110] => [111] => [[Kategorie:Chorvati| ]] [112] => [[Kategorie:Etnické skupiny v Chorvatsku]] [113] => [[Kategorie:Etnické skupiny v Srbsku]] [114] => [[Kategorie:Národy Evropy]] [] => )
good wiki

Chorvati

Chorvati (zastarale Charváti) jsou jihoslovanský národ, žijící především na pomezí střední a jižní Evropy. Jejich populace čítá přes 7 milionů osob (podle jiných odhadů až 9 milionů).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Slované','Moravští Chorvati','Chorvatsko','Římskokatolická církev','latinka','Dražen Petrović','Jeseníky','Kanada','Chorvatská menšina na Slovensku','Břeclav','Vojvodina','Německo'

Břeclav

Chorvatsko

Jeseníky

Kanada

Latinka

Německo

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina, která obývá zejména východní a střední Evropu.

Vojvodina