Array ( [0] => 15481403 [id] => 15481403 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Latinka [uri] => Latinka [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|[[humanistické písmo]]}} [1] => [2] => {{Infobox - písmo [3] => | jméno = Latinka [4] => | typ = [[Abeceda]] [5] => | jazyky = [[čeština]], mnoho dalších [6] => | čas = od ~700 př. n. l. [7] => | rod1 = [[Egyptské hieroglyfy]] [8] => | rod2 = [[Prasinajské písmo]] [9] => | rod3 = [[Fénické písmo]] [10] => | rod4 = [[Řecká abeceda]] [11] => | rod5 = [[Etruské písmo]] [12] => | potomci = nepřímo [[Čerokézské písmo]] [13] => | sesterská písma = [[Cyrilice]]
[[Gruzínské písmo]]
[[Koptské písmo]]
[[Arménské písmo]]
[[Runy]] [14] => | iso15924 = Latn [15] => | unicode = různé, dle národních variet [16] => | obrázek = A Specimen by William Caslon.jpg [17] => | velikost obrázku = 200px [18] => }} [19] => '''Latinka''' (popř. '''latinské písmo''') je široce používaným písmem pro zápis mnoha jazyků po celém světě, zejména v zemích, které používají latinkovou abecedu. Latinka je například písmem používaným pro zápis angličtiny, španělštiny, francouzštiny, němčiny a mnoha dalších evropských jazyků. Latinka se také používá pro zápis některých afrických, asijských a tichomořských jazyků. [20] => [21] => Je však třeba si uvědomit, že v různých částech světa se používají různé písma a mnoho jazyků má svůj vlastní písemný systém, který není latinkou. Proto není latinka univerzálním písmem pro celý svět, ale určitě patří mezi jedno z nejrozšířenějších písem na světě. Jedná se o písmo hláskové, obsahující znaky jak pro [[souhláska|souhlásky]], tak pro [[samohláska|samohlásky]]. [22] => [23] => Latinka byla původně vyvinuta pro [[Latina|latinu]] odvozením z [[řecká abeceda|řecké abecedy]] zprostředkované [[Etruskové|Etrusky]] asi v [[7. století př. n. l.]] Ve starověku vznikly dvě formy latinského písma: [[kapitála]] a [[starší římská kurzíva]], která se ve [[3. století]] vyvinula v [[mladší římská kurzíva|mladší římskou kurzívu]], zatímco na kapitálu navázala [[unciála]] a [[polounciála]]. V důsledku [[stěhování národů]] a [[christianizace]] se začala vyvíjet národní písma. Ve snaze sjednotit způsob zápisu latinky vznikla v [[8. století]] [[karolina (písmo)|karolinská minuskula]]; i ta ovšem podléhala změnám, až se nakonec ve 12. století proměnila v [[gotické písmo]]. [24] => [25] => V [[15. století]] se z důvodu rostoucí potřeby hojnějšího a rychlejšího psaní hledaly nové tvary písma: [[humanismus|humanisté]] proto na základě tvarů kapitály a karolinské minuskuly vytvořili [[humanistické písmo]], zatímco gotické písmo se přeměnilo v [[novogotické písmo]], v němž nabyla vrchu jeho [[kurzíva|kurzívní]] podoba. Humanistické písmo v následujících staletích postupně novogotické vytlačovalo, až se novogotické písmo nakonec roku 1941 přestalo používat úplně. [26] => [27] => == Dějiny == [28] => [29] => === Starověk a středověk === [30] => [[Soubor:RomanVirgilFolio078r.jpg|náhled|vlevo|''Capitalis rustica'']] [31] => [[Soubor:Caroline 2.jpg|náhled|vlevo|''[[Karolina (písmo)|Carolina]]'']] [32] => {{písmo}} [33] => Latinské písmo vzniklo asi v [[7. století př. n. l.]] odvozením od [[Řecká abeceda|řeckého písma]], které Římané přejali od [[Etruskové|Etrusků]]. Postupně tak vznikla [[archaická latinka]] (7.–4. století př. n. l.), v níž mělo jedno písmeno více tvarů. Od 4. století př. n. l. probíhala stabilizace jednotlivých liter a epigrafické památky po roce 200 př. n. l. jsou psány již stabilizovaným písmem monumentálním (''[[capitalis monumentalis]]''), jehož nejvýznamnějšími zástupci jsou ''[[scriptura quadrata]]'' a ''[[scriptura actuaria]]''. V knižních písmech se objevovala zejména kvadrátní kapitála (''[[capitalis quadrata]]'') a rustická kapitála (''[[capitalis rustica]]''). Pro běžnější potřeby byla od 1. století př. n. l. užívána [[starší římská kurzíva]] ([[majuskule|majuskulní]]).{{Citace monografie|příjmení=Hlaváček|jméno=Ivan|odkaz na autora=Ivan Hlaváček|příjmení2=Kašpar|jméno2=Jaroslav|odkaz na autora2=Jaroslav Kašpar (historik)|příjmení3=Nový|jméno3=Rostislav|odkaz na autora3=Rostislav Nový|titul=Vademecum pomocných věd historických|místo=Jinočany|vydavatel=H&H|rok=1994|vydání=2|isbn=80-85467-47-X|poznámka=Dále jen ''Vademecum''|stránky=37–40}} [34] => [35] => Ve [[3. století]] na starší římskou kurzívu navázala [[minuskule|minuskulní]] [[mladší římská kurzíva]] a z kvadrátní kapitály se až do [[8. století]] vyvíjela okrouhlejší [[unciála]]. Unciála postupem času přešla v [[polounciála|polounciálu]], v níž se mísily majuskulní a minuskulní tvary. Od [[6. století]] se v důsledku [[stěhování národů]] a [[christianizace]] začala formovat také národní písma, která lze rozdělit zhruba do dvou hlavních skupin: 1) kontinentální (v kontinentální Evropě, navazovala na mladší římskou kurzívu) a 2) insulární (na [[Britské ostrovy|Britských ostrovech]], navazovala na unciálu a polounciálu).''Vademecum'', s. 40–45. [36] => [37] => Velká rozrůzněnost národních písem ovšem znesnadňovala jejich četbu, a tak bylo učiněno několik pokusů o sjednocení těchto písem, z nichž nejúspěšnější proběhl ve [[Franská říše|Franské říši]], kde během karolinské renesance vznikla (8. století) [[karolinská minuskula]] (''carolina''), která vyhovovala všem důležitým požadavkům: byla čitelná, jednoduchá i estetická. Brzy proto zatlačila národní písma. Její variantou byla [[diplomatická minuskula]], která písmena izolovala a omezila používání nepřeberného množství zkratek (s postupem času však zkratek znovu začalo přibývat).''Vademecum'', s. 45–49. [38] => [39] => V důsledku změny estetického cítění, způsobu seříznutí pera i kvůli rostoucí potřebě psaní se ve 12. století písmo zvertikálnilo a obloučky ''caroliny'' se začaly lámat, části písmen se také začaly stínovat, takže písmena byla tvořena silnými a vlasovými tahy. Tímto způsobem vznikla [[gotická minuskula]], jež se postupem času rozdělila do tří podskupin: ''[[gotica texturalis]]'' (dekorativní), ''[[gotica cursiva]]'' (zběžné písmo) a ''[[bastarda]]'' (křížením dvou předchozích, polokurzíva).''Vademecum'', s. 49–52. [40] => [41] => === Novověk === [42] => {{Podrobně|Novověké latinské písmo}} [43] => [[Soubor:Gebrochene_Schriften.png|vlevo|náhled|Srovnání textury, rotundy, švabachu a fraktury]] [44] => V polovině [[15. století]] se středověké [[latinské písmo]] rozštěpilo na dvě větve: zatímco [[novogotické písmo]] navazovalo na středověké [[gotické písmo]], [[humanistické písmo]] přejalo své tvary z [[Starověk|antické]] [[kapitála|kapitály]] a [[raný středověk|raně středověké]] [[karolina (písmo)|karolinské minuskuly]]. Vývoj písma v obou větvích reagoval především na rostoucí potřebu psát častěji a rychleji, takže kreslené písmo bylo v psaných textech rychle zatlačeno do pozadí [[polokurzíva|polokurzívou]] (v případě humanistického písma) nebo [[kurzíva|kurzívou]] (v případě novogotického písma).{{Citace monografie|příjmení=Kašpar|jméno=Jaroslav|odkaz na autora=Jaroslav Kašpar (historik)|titul=Úvod do novověké latinské paleografie se zvláštním zřetelem k českým zemím|místo=Praha|vydavatel=SPN|rok=1987|stránky=29}} Kreslené písmo nicméně našlo hojné uplatnění v [[knihtisk]]u: humanistické písmo v podobě [[antikva|antikvy]] a [[italika|italiky]], novogotické písmo v podobě [[bastarda|bastardy]], [[textura (písmo)|textury]], [[švabach]]u a [[fraktura (písmo)|fraktury]].Kašpar (1987), s. 144–147. [45] => [46] => Oba typy písma spolu soupeřily, přičemž humanistické písmo postupně vytlačovalo novogotické, které se nakonec v polovině [[20. století]] úplně přestalo používat. Humanistické písmo se již v 1. polovině [[16. století]] stalo výhradním typem písma pro zápis textů v [[latina|latině]] a rozšířilo se v celé [[Itálie|Itálii]]. Do ostatních národních jazyků ovšem začalo pronikat později: pro zápis [[francouzština|francouzštiny]] se běžně užívalo až od konce 16. století, pro [[angličtina|angličtinu]] od 1. poloviny [[18. století]], pro [[čeština|češtinu]] od 1. poloviny [[19. století]]. Novogotické písmo se užívalo nejdéle pro zápis [[němčina|němčiny]], a to až do roku [[1941]], kdy [[nacistické Německo|nacistická]] administrativa používání tohoto písma zakázala. Od té doby se pro jazyky zapisované [[latinské písmo|latinkou]] používá pouze humanistické písmo.Kašpar (1987), s. 48–79. [47] => [48] => == Znaky == [49] => Původní latinská abeceda obsahovala pouze tato písmena: [50] => [51] => {| class="wikitable" style="font-size:15px; text-align:center" [52] => |- [53] => | [[A]] || [[B]] || [[C]] || [[D]] || [[E]] || [[F]] || [[H]] || [[I]] || [[K]] || [[L]] [54] => |- [55] => | [[M]] || [[N]] || [[O]] || [[P]] || [[Q]] || [[R]] || [[S]] || [[T]] || [[V]] || [[X]] [56] => |} [57] => [58] => Písmo bylo původně ryze [[majuskule|majuskulní]]. [[Minuskule]], tj. „malá písmena“, se začala vyvíjet z majuskulí („velkých písmen“) až cca v [[3. století]] n. l. pro snazší zápis pomocí četných [[Ligatura (typografie)|ligatur]]. Přesné rozlišení na [[majuskule]] a minuskule a použití obojího podle přesných pravidel v témže textu pochází až z doby [[Humanismus|humanismu]], který se snažil zachovat jak minuskule, tak majuskule. Rozdělení na majuskule a minuskule je typické jen pro latinku a [[alfabeta|řeckou abecedu]] (a abecedy od nich odvozené, např. [[Cyrilice|cyrilici]]). [59] => [60] => Postupně se vyvíjela, některá písmena se měnila, některá přibyla. Formou písmen, jejich ligaturami a použitím se zabývá latinská [[paleografie]]. Pro úsporu psacím materiálem vyvinula latina komplexní systém [[Abreviatura|zkratek]], který text značně zkracoval. Zkratky nahrazovaly celá slova (hlavně jména jako ''Iesus'', ''Christus'', ''Deus'', atd.), předložky, spojky, pravidelné pádové koncovky apod. (např. ''bꝰ'' namísto koncovky „bus“, ''tr'' namísto koncovky „tur“, vypouštění „m“ a „n“ a jejich nahrazování nadepsanou čárkou). Dodnes se z těchto zkratek několik zachovalo i v národních jazycích, např. & (''et'' čili slučovací spojka „a“), v [[italština|italštině]] se někdy v kurzívním psaní (i když velmi zřídka) používá [[vodorovná čárka]] nad písmenem jako náhrada za vypuštěné „m“ nebo „n“ apod. Původ z latinského ''ad'' má pravděpodobně i [[zavináč]] @{{doplňte zdroj}}. [61] => [62] => Ve [[středověk]]u se latinka začala používat i pro jiné jazyky než latinu, tyto jazyky obsahovaly hlásky, které se v latině nevyskytují, a to dalo vzniknout dalším písmenům. Mnohé jazyky, místo aby pro své hlásky vytvářely zcela nová písmena (např. ß æ), modifikovaly stávající písmena pomocí [[Diakritika|diakritiky]] (např. á ě ü ő ň). [63] => [64] => V průběhu [[20. století]] upadá znalost [[Latina|latiny]], která je dávno mrtvým jazykem, a upevňuje se celosvětový význam [[Angličtina|angličtiny]], která je jedním z nejběžnějších jazyků na světě a má velký vliv na globální komunikaci a obchod; tento trend se ještě posiluje s rozvojem výpočetní techniky koncem století. Latinka je také používána většinou internetových stránek a softwaru, což z ní činí jedno z nejrozšířenějších písem na světě. I v důsledku toho se za „standardní latinku“ považuje anglická abeceda, která má následující znaky: [65] => [66] => {| class="wikitable" style="font-size:15px; text-align:center" [67] => |- [68] => | [[A]] || [[B]] || [[C]] || [[D]] || [[E]] || [[F]] || [[G]] || [[H]] || [[I]] || [[J]] || [[K]] || [[L]] || [[M]] || | [[N]] || [[O]] || [[P]] || [[Q]] || [[R]] || [[S]] || [[T]] || [[U]] || [[V]] || [[W]] || [[X]] || [[Y]] || [[Z]] [69] => |- [70] => | [[a]] || [[b]] || [[c]] || [[d]] || [[e]] || [[f]] || [[g]] || [[h]] || [[i]] || [[j]] || [[k]] || [[l]] || [[m]] || | [[n]] || [[o]] || [[p]] || [[q]] || [[r]] || [[s]] || [[t]] || [[u]] || [[v]] || [[w]] || [[x]] || [[y]] || [[z]] [71] => |} [72] => [73] => Vedle písmen se součástí písma (ne však ''abecedy'') stala i tzv. [[Interpunkční znaménko|interpunkční znaménka]], která latinka sdílí s mnohými dalšími písmy. Patří sem zejména: [74] => [75] => * ., ; : - ! ? " ' () … pro oddělování vět a jejich částí [76] => * + / < = > [ ] { } ~ % & … nejen pro matematické výrazy [77] => * # $ * @ \ ^ _ ` | … zvláštní znaky, které nabyly na významu kvůli počítačům [78] => [79] => Všechny jazyky, které dnes píší latinkou, používají také tzv. [[arabské číslice]] pro zápis čísel. Římané původně používali [[římské číslice]], tvořené kombinacemi některých písmen latinky a dodnes používané v jazycích píšících latinkou ke zvláštním účelům. [80] => [81] => Arabské číslice jsou následující: [82] => [83] => * 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 [84] => [85] => Římská čísla jsou tvořena pomocí těchto písmen latinky: [86] => [87] => * I V X L C D M [88] => [89] => == Rozšíření == [90] => [[Soubor:Latin alphabet world distribution.svg|vpravo|náhled|350px|Rozšíření latinského písma ve světě:{{Legenda|green|země, kde se používá pro zápis jazyka (resp. jazyků) pouze latinka}}{{Legenda|lime|země, kde se používá vedle latinky i další znakový systém}}]] [91] => [92] => '''Podle mluvčích''' [93] => [94] => Latinku používá přes 2,5 miliardy lidí. [95] => [96] => '''Podle jazykových větví''' [97] => [98] => Latinku používá většina [[Germánské jazyky|germánských]] a [[Románské jazyky|románských jazyků]], také všechny [[Keltské jazyky|keltské]] a [[baltské jazyky]] a více než polovina [[Slovanské jazyky|slovanských jazyků]]. [99] => [100] => V [[19. století|19.]] a [[20. století]] se latinka stala prostředkem i pro zápis řady mimoevropských jazyků. Často jde o výsledek práce [[Křesťanství|křesťanských]] [[misionář]]ů, kteří překládali do domorodých jazyků [[Bible|Bibli]] nebo její části. [101] => [102] => == Reference == [103] => [104] => [105] => == Související články == [106] => * [[Exonymum]] [107] => * [[Indoevropské jazyky]] [108] => * [[Jazykové skupiny]] [109] => * [[Pravopis]] [110] => * [[SAMPA]] [111] => * [[Seznam jazyků]] ([[čeština]]) [112] => * [[Výslovnost]] [113] => * [[Abeceda]] [114] => * [[Diakritické znaménko]] [115] => * [[Písmena latinky]] [116] => * [[Seznam jazyků používajících latinku]] [117] => [118] => == Externí odkazy == [119] => * {{commonscat|Latin alphabet}} [120] => * {{Wikislovník|heslo=latinka}} [121] => * {{TDKIV}} [122] => [123] => {{seznam písemných systémů}} [124] => {{Autoritní data}} [125] => [126] => [[Kategorie:Latinka| ]] [127] => [[Kategorie:Písma]] [128] => [[Kategorie:Latinská paleografie]] [] => )
good wiki

Latinka

Latinka (popř. latinské písmo) je široce používaným písmem pro zápis mnoha jazyků po celém světě, zejména v zemích, které používají latinkovou abecedu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'majuskule','20. století','čeština','3. století','humanistické písmo','christianizace','T','V','P','gotické písmo','19. století','R'

Čeština

Christianizace

Majuskule

P

Stránka "P" je disambiguace různých významů nebo jmen začínajících písmenem "P".

R

T

V