Array ( [0] => 15480489 [id] => 15480489 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Německo [uri] => Německo [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|redirect=SRN|stránka=SRN (rozcestník)}} [1] => {{Infobox - stát [2] => | genitiv = Německa [3] => | úřední název česky = Spolková republika Německo [4] => | úřední název = Bundesrepublik Deutschland [5] => | vlajka = Flag of Germany.svg [6] => | článek o vlajce = Německá vlajka [7] => | znak = Coat of Arms of Germany.svg [8] => | článek o znaku = Státní znak Německa [9] => | mapa umístění = EU-Germany.svg [10] => | rozloha = 357 588 [11] => | rozlmisto = 62 [12] => | procent vody = 2,18 [13] => | počet obyvatel = 84 482 267 (30. červen 2023){{Citace elektronické monografie [14] => | titul = Bevölkerung nach Nationalität und Geschlecht (Quartalszahlen) [15] => | url = https://www.destatis.de/DE/Themen/Gesellschaft-Umwelt/Bevoelkerung/Bevoelkerungsstand/Tabellen/liste-zensus-geschlecht-staatsangehoerigkeit.html#651186 [16] => | vydavatel = Statistisches Bundesamt (Destatis) [17] => | datum vydání = 2023 [18] => | datum přístupu = 2023-11-13 [19] => }} [20] => | obyvmisto = 19 [21] => | obyvatelé aktuální k = (2023) [22] => | hustota = 236 [23] => | hustmisto = 58 [24] => | HDI = 0,942http://hdr.undp.org/en/countries/profiles/DEU [25] => | HDIvývoj = růst [26] => | HDIvýše = velmi vysoký [27] => | HDI aktuální k = 2021 [28] => | HDImísto = 5 [29] => | jazyk = [[němčina]] [30] => | národnosti = 91,5 % [[Němci]]
2,4 % [[Turci]]
2,3 % Asiaté
2,1 % Afričané
1,7 % ostatní [31] => | náboženství = [[Protestantismus|protestantské]], [[Římskokatolická církev|římskokatolické]], [[Islám|muslimské]] [32] => | nejvyšší hora = [[Zugspitze]] [33] => | výška nejvyšší hory = 2962 [34] => | státní zřízení = [[federace|federativní]] [[parlamentní republika]] [35] => | hlavní město = [[Berlín]] [36] => | funkce1 = Prezident [37] => | vládce1 = [[Frank-Walter Steinmeier]] [38] => | funkce2 = Kancléř [39] => | vládce2 = [[Olaf Scholz]] [40] => | článek o hymně = Německá hymna [41] => | hymna = 3. strofa písně ''{{cizojazyčně|de|Das Lied der Deutschen}}'' [42] => | motto = {{cizojazyčně|de|Einigkeit und Recht und Freiheit}}
(Jednota, právo a svoboda) [43] => | datum vzniku = [[18. leden|18. ledna]] [[1871]] ([[Sjednocení Německa]])
[[23. květen|23. května]] [[1949]] (vyhlášení na základě [[Okupační zóny Německa|Trizónie]])
[[3. říjen|3. října]] [[1990]] [44] => | způsob vzniku = [[Znovusjednocení Německa]] [45] => | měna = [[euro]] [46] => | HDP/ob. = 66 073{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14}} [47] => | HDP/ob.misto = 19 [48] => | HDP aktuální k = 2023 [49] => | kód měny = EUR [50] => | ison = 276 [51] => | iso3 = DEU [52] => | iso2 = DE [53] => | mpz = D [54] => | doména = de [55] => | předvolba = +49 [56] => | čas = +1 [57] => | commonscat = Germany [58] => | soubor hymny = National anthem of Germany - U.S. Army 1st Armored Division Band.ogg [59] => }} [60] => '''Německo''' ({{Vjazyce2|de|''Deutschland''}}), plným názvem '''Spolková republika Německo''' ({{Vjazyce2|de|''Bundesrepublik Deutschland''}}), je stát v západní části [[Střední Evropa|střední Evropy]]. Rozkládá mezi [[Baltské moře|Baltským]] a [[Severní moře|Severním mořem]] na severu a [[Alpy|Alpami]] na jihu. Na severu sousedí s [[Dánsko|Dánskem]], na východě s [[Polsko|Polskem]] a [[Česko|Českem]], na jihu s [[Rakousko|Rakouskem]] a [[Švýcarsko|Švýcarskem]] a na západě s [[Francie|Francií]], [[Lucembursko|Lucemburskem]], [[Belgie|Belgií]] a [[Nizozemsko|Nizozemskem]]. Německo má rozlohu 357 600 km2 a žije v něm 84 milionu obyvatel, což z něj činí druhou nejlidnatější zemi [[Evropa|Evropy]] po [[Rusko|Rusku]] a nejlidnatější [[členský stát Evropské unie]]. Hlavním a [[Seznam měst v Německu|nejlidnatějším městem]] země je [[Berlín]] a hlavním finančním centrem [[Frankfurt nad Mohanem]]; největší městskou oblastí je [[Porúří]]. [61] => [62] => Severní části dnešního Německa obývaly již od klasického [[Starověk|starověku]] různé [[Germáni|germánské kmeny.]] Před rokem 100 n. l. je doložen region s názvem [[Germánie]]. V roce 962 tvořilo [[Německé království]] převážnou část [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]. V 16. století se severní německé oblasti staly centrem [[Reformace|protestantské reformace]]. Po [[Napoleonské války|napoleonských válkách]] a rozpadu Svaté říše římské v roce 1806 vznikl v roce 1815 [[Německý spolek]]. [63] => [64] => Formální [[sjednocení Německa]] v moderní [[národní stát]] bylo zahájeno 18. srpna 1866 smlouvou o Severoněmeckém spolku, kterou byl založen [[Severoněmecký spolek]] vedený [[Pruské království|Pruskem]], později transformovaný v roce 1871 v [[Německé císařství]]. Po [[První světová válka|první světové válce]] a [[Listopadová revoluce (Německo)|německé revoluci v letech 1918-1919]] se říše přeměnila na poloprezidentskou [[Výmarská republika|Výmarskou republiku]]. Převzetí moci [[Nacismus|nacisty]] v roce 1933 vedlo k nastolení [[Nacistické Německo|totalitní diktatury]], [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] a [[Holokaust|holocaustu]]. Po skončení druhé světové války v Evropě a po období spojenecké [[Okupační zóny Německa|okupace]] bylo v roce 1949 Německo jako celek uspořádáno do dvou samostatných státních útvarů s omezenou suverenitou: Spolkové republiky Německo, obecně známé jako [[Západní Německo]], a Německé demokratické republiky, známé jako [[Německá demokratická republika|Východní Německo]], zatímco Berlín měl nadále ''de iure'' [[čtyřmocenský status]]. Spolková republika Německo byla zakládajícím členem [[Evropské hospodářské společenství|Evropského hospodářského společenství]] a [[Evropská unie|Evropské unie]], zatímco [[Německá demokratická republika]] byla komunistickým státem [[Východní blok|východního bloku]] a členem [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]]. Po [[Die Wende|pádu]] [[Sjednocená socialistická strana Německa|komunisty]] vedené vlády ve východním Německu se po [[Znovusjednocení Německa|sjednocení Německa]] 3. října 1990 bývalé východoněmecké státy připojily ke Spolkové republice Německo. [65] => [66] => Německo je označováno za [[velmoc]] se [[Ekonomika Německa|silnou ekonomikou]]; má největší ekonomiku v Evropě, [[Seznam států světa podle HDP|třetí největší ekonomiku na světě podle nominálního hrubého domácího produktu]] a pátou největší podle [[Parita kupní síly|parity kupní síly]].{{Citace elektronického periodika [67] => | titul = Report for Selected Countries and Subjects [68] => | periodikum = IMF [69] => | url = https://www.imf.org/en/Publications/WEO/weo-database/2023/October/weo-report [70] => | jazyk = en [71] => | datum přístupu = 2023-11-13 [72] => }} Jako světová velmoc v průmyslových, vědeckých a technologických odvětvích je třetím největším světovým vývozcem i dovozcem. Jako [[vyspělá země]] nabízí [[sociální zabezpečení]], všeobecný systém zdravotní péče a bezplatné vysokoškolské vzdělání. Německo je členem [[Organizace spojených národů]], [[Rada Evropy|Rady Evropy]],[[Evropská unie|Evropské unie]], [[Schengenský prostor|Schengenského prostoru]], [[Eurozóna|eurozóny]], [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]], [[Rada Evropy|Rady Evropy]], skupiny [[G7]], [[G20]] a [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]]. Má třetí největší počet památek [[Světové dědictví|světového dědictví UNESCO]].{{Citace elektronického periodika [73] => | příjmení = Centre [74] => | jméno = UNESCO World Heritage [75] => | titul = Germany - UNESCO World Heritage Convention [76] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [77] => | url = https://whc.unesco.org/en/statesparties/de [78] => | jazyk = en [79] => | datum přístupu = 2023-11-13 [80] => }} [81] => [82] => == Název == [83] => Původ českého názvu Německa, tj. území, které obývají [[Němci]], se obvykle odvozuje od slova „němý“, jež se v češtině použilo jako označení lidí, kteří se nedovedou dorozumět česky.[http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/2007-2009/puvod-nazvu-nemecko Původ názvu Německo] Druhý možný výklad názvu je jeho odvození od germánského kmene [[Nemetové|Nemetů]], který obýval Porýní. Moderní němčina má pro německý národ výraz ''Deutsche'' resp. ''die Deutschen'', a Německo se nazývá ''Deutschland''. [84] => [85] => Do roku 1989 se v češtině běžně používal politický název ''Německá spolková republika'' (zkratka ''NSR''){{Poznámka|Obdobné překlady existují v češtině i v případě dalších politických (úředních) názvů států, např. Republik Österreich (doslova ''Republika Rakousko'') je česky nazýváno jako „[[Rakousko|Rakouská republika]]“, Fürstentum Liechtenstein (doslova ''Knížectví Lichtenštejnsko'') je česky nazýváno jako „[[Lichtenštejnsko|Lichtenštejnské knížectví]]“, Konungariket Sverige (doslova ''Království Švédsko'') je česky nazýváno jako „[[Švédsko|Švédské království]]“, atd.[https://www.czso.cz/csu/czso/ciselnik_zemi_-czem- Číselník zemí (CZEM)]}}, ale také název užívaný z československé strany v oficiálním styku - ''Spolková republika Německa'' (SRN)NETOPIL, Rostislav; BIČÍK, Ivan; BRINKE, Josef: ''Geografie Evropy: celostátní vysokoškolská učebnice pro studenty fakult přírodovědeckých a pedagogických studentů oboru učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů''. Praha : SPN, 1989. (nikoliv Spolková republika Německo, jak si přála německá strana). Výraz ''Bundesstaat'' se většinou překládá jako [[federace|federativní stát]]. Běžný byl také geografický název [[západní Německo]]. Tehdy „spojenecká“ [[Německá demokratická republika]] (NDR) byla z geografického hlediska, avšak jen neoficiálně, nazývána [[východní Německo]]. [86] => [87] => [[Slovenština]] dodnes používá název ''Německá spolková republika'' (zkratka ''NSR'') a pouze v oficiálním styku (mj. mezinárodní dohody, smlouvy a podobné dokumenty, týkající se Německa a Slovenska) používá na výslovnou žádost německé strany název ''Spolková republika Německo'' (zkratka ''SRN'').{{Citace elektronického periodika |titul=Štandardizované názvy nezávislých štátov |url=http://www.skgeodesy.sk/files/slovensky/ugkk/geodezia-kartografia/standardizacia-geografickeho-nazvoslovia/nazvy-statov/nemecko.pdf |datum přístupu=2015-09-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160306040830/http://www.skgeodesy.sk/files/slovensky/ugkk/geodezia-kartografia/standardizacia-geografickeho-nazvoslovia/nazvy-statov/nemecko.pdf |datum archivace=2016-03-06 }} [88] => [89] => == Dějiny == [90] => {{Podrobně|Dějiny Německa}} [91] => === Prehistorie === [92] => [[Soubor:Hohle fels - venus©urmu 2014 - foto hannes wiedmann.jpg|vlevo|náhled|[[Venuše z Hohle Fels]]]] [93] => Nález čelisti [[Mauer 1]] z roku 1907 ukazuje, že pravěcí lidé byli na území Německa přítomni už před 600 000 lety.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.pnas.org/content/107/46/19726.full|titul=[[Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America|PNAS]]|datum vydání=27 August 2010|datum přístupu=27 August 2010}} Nejstarší dosud nalezené kompletní lovecké zbraně byly objeveny v uhelném dole v [[Schöningen]]u v roce 1995. Šlo o tři 380 000 let staré dřevěné oštěpy 6-7,5 stopy dlouhé.{{Citace elektronické monografie|url=http://archive.archaeology.org/9705/newsbriefs/spears.html|titul=archive.archaeology.org|vydavatel= |datum vydání=3 May 1997|datum přístupu=27 August 2010}} [[Soubor:Nebra Scheibe.jpg|náhled|[[Disk z Nebry]] je okolo 3 600 let starý|180x180pixelů]] [94] => V údolí [[Neandertal]] byla v roce 1856 objevena vůbec první [[fosilie]] lidského druhu, který byl pojmenován [[neandertálec]]. O této fosilii nazvané ''[[Neanderthal 1]]'' je dnes známo, že je 40 000 let stará. Důkazy o moderních lidech podobně starých byly nalezeny v jeskyních v pohoří [[Švábská Alba]] nedaleko [[Ulm]]u. Nalezeny byly také 42 000 let staré flétny, vyrobené z ptačích kostí a [[mamut]]í slonoviny, které jsou nejstaršími nalezenými [[Hudební nástroj|hudebními nástroji]],{{Citace elektronické monografie|url=http://www.bbc.co.uk/news/science-environment-18196349|titul=Earliest music instruments found|vydavatel=BBC|datum vydání=25 May 2012|datum přístupu=25 May 2012}} dále 40 000 let stará soška [[Lví muž|Lvího muže]],{{Citace elektronické monografie|url=http://www.theartnewspaper.com/articles/Ice-Age-iLion-Mani-is-worlds-earliest-figurative-sculpture/28595|titul=[[The Art Newspaper]]|datum vydání=31 January 2013|datum přístupu=31 January 2013|url archivu=https://web.archive.org/web/20150215162121/http://www.theartnewspaper.com/articles/Ice-Age-iLion-Mani-is-worlds-earliest-figurative-sculpture/28595|datum archivace=2015-02-15|nedostupné=ano}} a 35 000 let stará [[Venuše z Hohle Fels]], které jsou dosud nejstarším objeveným [[Sochařství|sochařským]] uměním.{{Citace elektronické monografie|url=http://donsmaps.com/hohlefelsvenus.html|titul=The Venus of Hohle Fels|titul=donsmaps.com|vydavatel= |datum vydání=14 May 2009|datum přístupu=14 May 2009}} [[Disk z Nebry]], nalezený poblíž [[Nebra (Unstrut)|Nebry]] v zemi [[Sasko-Anhaltsko]], byl světovým registrem programu [[Paměť světa]] ([[UNESCO]]) nazván "jedním z nejvýznamnějších archeologických nálezů 20. století."{{cite news| url=http://www.unesco.org/new/en/communication-and-information/flagship-project-activities/memory-of-the-world/register/full-list-of-registered-heritage/registered-heritage-page-6/nebra-sky-disc/ | title=Nebra Sky Disc / Unesco memory of the World| date=2013}} [95] => [96] => === Germánské kmeny a Franská říše === [97] => {{Podrobně|Germánie|Stěhování národů}} [98] => [[Soubor:Invasions of the Roman Empire 1.png|náhled|270px|Migrace v Evropě mezi [[2. století|2.]] a [[5. století]]m]] [99] => [100] => Historie [[Germáni|germánských kmenů]] [[etnogeneze|sahá]] do [[Severská doba bronzová|severské doby bronzové]] nebo předřímské doby železné (zejm. [[Jastorfská kultura]]). Z jižní [[Skandinávie]] a severního Německa od [[1. století př. n. l.]] postupovali Germáni jižním, východním a západním směrem a přišli do kontaktu s [[Keltové|keltskými]] kmeny, jakožto i s [[íránské národy|íránskými]], [[Baltové|baltskými]] a [[Slované|slovanskými]] kmeny ve [[střední Evropa|střední]] a [[východní Evropa|východní Evropě]].{{cite book |first =Jill N. |last =Claster |title =Medieval Experience: 300–1400 |publisher =New York University Press |year =1982 |page =[https://archive.org/details/unset0000unse_g6n9/page/35 35] |isbn =0-8147-1381-5 |url =https://archive.org/details/unset0000unse_g6n9/page/35 }} [101] => [[Soubor:Hermann (Arminius), by Augustus Tholey .jpg|vlevo|náhled|259x259pixelů|[[Arminius]]]] [102] => Pod vládou císaře [[Augustus|Augusta]] začalo [[Římské impérium]] napadat území [[Germánie]] (oblast rozprostírající se zhruba od [[Rýn]]a po [[Ural]]). Během [[Bitva v Teutoburském lese|bitvy v Teutoburském lese]] roku [[9]] byly tři [[Římská legie|římské legie]] vedené [[Publius Quinctilius Varus|Publiem Quinctiliem Varem]] zničeny spojenými germánskými vojsky, vedenými [[Cheruskové|cheruským]] vůdcem [[Arminius|Arminiem]]. Šlo o jednu z nejhorších porážek Římského impéria vůbec. Kromě občasných trestných výprav se Římané následně vzdali dalších pokusů o expanzi do Germánie a místo toho vytvořili na Rýnu a [[Dunaj]]i trvalou hranici zvanou ''[[Limes Germanicus]]''. Kmeny na sever od ní byly na Římě nezávislé, oblasti na jih od hranice (moderní státy [[Bádensko-Württembersko]], jižní [[Bavorsko]], jižní [[Hesensko]], [[Sársko]] a [[Porýní]]) byly pod římským vlivem. Římané toto území rozdělili do dvou provincií: [[Germania Inferior]] (s hlavním městem nacházejícím se v ''Colonia Claudia Ara Agrippinensium'', dnešní [[Kolín nad Rýnem]]) a [[Germania Superior]] (s hlavním městem v ''Mogontiacum'', moderní [[Mohuč]]). Po vzniku [[Tetrarchie (vláda)|tetrarchie]] roku 293 se ''Augusta Treverorum'' (dnešní [[Trevír]]) stala jedním ze čtyř hlavních měst Římské říše. [103] => [104] => Ve [[3. století]] přišla do Evropy řada dalších germánských kmenů: [[Alamani]], [[Frankové]], [[Chattové]], [[Sasové]], [[Frísové]] a [[Durynkové]]. Kolem roku [[260]] začali Germáni nájezdy na římská území.{{cite book |series= The Cambridge Ancient History |title =The crisis of empire, A.D. 193–337 |volume =12 |page =442 |isbn=0-521-30199-8 |first =Alan K. |last =Bowman |first2 =Peter |last2 =Garnsey |first3 =Averil |last3 =Cameron |publisher =Cambridge University Press |year = 2005}} Po invazi [[Hunové|Hunů]] v roce [[375]] a s úpadkem Říma od roku [[395]] se germánské kmeny přesunuly dále na jihozápad. Frankové vytvořili nakonec mocnou [[Franská říše|Franskou říši]]. Centrum měla na území dnešní [[Francie]], ale ovládla i [[Sasko]] a [[Bavorsko]]. Východ dnešního Německa zůstal pod kontrolou Slovanů.Fulbrook 1991, pp. 9–13. [105] => [106] => === Svatá říše římská === [107] => {{Podrobně|Svatá říše římská}} [108] => [[Soubor:HRR 1648.png|náhled|vlevo|Mapa ''[[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] národa německého'' v roce 1648]] [109] => Dne 25. prosince 800 byl franský král [[Karel Veliký]] korunován na císaře a založil [[Karolinská říše|Karolínskou říši]], která byla [[Verdunská smlouva|v roce 843 rozdělena]].Fulbrook 1991, p. 11. Na německém území tak vznikla [[Východofranská říše]]. Její území se táhla od řeky [[Eider]] na severu ke [[Středozemní moře|Středozemnímu moři]] na jihu. Za vlády [[Liudolfovci|ottonských]] císařů (919–1024) bylo sjednoceno několik významných vévodství a německý král [[Ota I. Veliký]] byl v roce 962 korunován na císaře, čímž vznikla tzv. [[Svatá říše římská]]. V roce 996 se [[Řehoř V.]] stal prvním německým [[Papež|papežem]]. Jmenoval ho jeho bratranec [[Ota III.]], který byl krátce před tím korunován [[Císař říše římské|císařem Svaté říše římské]].{{cite book|author=McBrien, Richard|title=Lives of the Popes: The Pontiffs from St. Peter to Benedict XVI|publisher=HarperCollins|year=2000|page=138}} Za vlády [[Sálská dynastie|sálské dynastie]] (1024–1125) Svatá říše římská pohltila severní Itálii a [[Burgundsko]], i když císaři ztratili kvůli [[Boj o investituru|boji o investituru]] moc.Pojmenování germánských národů na obecný pojem "Němci" ("Germáni") má podle historika Herwiga Wolframa své kořeny v této době. Tvrdí, že šlo obranný krok ze strany papežství označit je jako cizáky, částečně kvůli nejistotě papežství a také odůvodnit útoky na ně, viz {{cite book|author=Wolfram, Herwig|title='The Roman Empire and its Germanic Peoples|publisher=California University Press|year=1997|pages=11–13}} [110] => [[Soubor:Lucas Cranach (I) workshop - Martin Luther (Uffizi).jpg|náhled|upright|[[Martin Luther]], který inicioval [[reformace|reformaci]]]] [111] => [112] => Pod vládou [[Štaufové|Štaufů]] (1138–1254) posílila německá knížata svůj vliv dále na jih a na východ do oblastí obývaných Slovany ''([[Ostsiedlung]])''. Severní německá města rostla a prosperovala jako členové [[Hanza|Hanzy]].Fulbrook 1991, pp. 13–24. Počínaje [[Velký hladomor 1315–1317|velkým hladomorem]] v roce 1315 a konče [[Černá smrt|černou smrtí]] v letech 1348–1350 se počet obyvatel Německa snížil.{{cite book |url =http://www.vlib.us/medieval/lectures/black_death.html |title =The Great Famine (1315–1317) and the Black Death (1346–1351) |first =Lynn Harry |last =Nelson |publisher =University of Kansas |accessdate =19 March 2011}} [[Zlatá bula Karla IV.|Zlatá bula]] z roku 1356 zajistila základní ústavu říše a kodifikovala volbu císaře sedmi [[kurfiřt]]y, kteří vládli některému z nejmocnějších knížectví a arcibiskupství.Fulbrook 1991, p. 27. [113] => [114] => [[Martin Luther]] v roce 1517 ve [[Lutherstadt Wittenberg|Wittenbergu]] zveřejnil [[95 tezí]], ve kterých napadal [[Římskokatolická církev|římskokatolickou církev]] a zahájil [[reformace|protestantskou reformaci]]. Samostatná [[luteránství|luteránská církev]] se po roce 1530 v mnoha spolkových zemích stala [[Státní náboženství|státním náboženstvím]]. To nicméně vedlo k náboženským válkám, které roku 1555 ukončil [[augšpurský mír]], postavený na principu ''[[cuius regio, eius religio]]'' (čí země, toho náboženství; neboli měšťan či šlechtic si může víru vybrat, nebo kvůli ní migrovat, poddaný nikoli). Německý kompromis ale nezabránil europeizaci protestantsko-katolického sporu, čehož výsledkem byla [[třicetiletá válka]] (1618–1648), která německé země zpustošila.{{cite journal|last=Philpott|first=Daniel|title=The Religious Roots of Modern International Relations|journal=World Politics|date=January 2000|volume=52|issue=2|pages=206–245|doi=10.1017/S0043887100002604}} Počet obyvatel německých zemí se snížil asi o 30 %.{{cite book |title =The savage wars of peace: England, Japan and the Malthusian trap |first =Alan |last =Macfarlane |publisher =Blackwell |year =1997 |page =[https://archive.org/details/savagewarsofpeac0000macf/page/51 51] |isbn =978-0-631-18117-0 |url =https://archive.org/details/savagewarsofpeac0000macf/page/51 }} [[Vestfálský mír]] (1648) mezi německými zeměmi náboženskou válku ukončil, ale říše byla ''de facto'' rozdělena do mnoha nezávislých knížectví. V 18. století se Svatá říše římská skládala z přibližně 1800 takových území.{{cite book|author=Gagliardo, G|title=Reich and Nation, The Holy Roman Empire as Idea and Reality, 1763–1806|publisher=Indiana University Press|year=1980|pages=12–13}} [115] => [116] => Tato rozdrobenost vedla ke značnému vlivu rakouských [[Habsburkové|Habsburků]] v německých zemích, který začal být ale postupně omezován [[Pruské království|Pruským královstvím]], největším německým státem, jenž existoval od roku [[1701]]. Pruské království čím dál více sílilo, a tak ve [[Války o rakouské dědictví|slezských válkách]] v letech [[1740]]–[[1745]] dobylo od [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]] část [[Země Koruny české]] - [[Pruské Slezsko|většinu Slezska]] i s [[Kladsko (území)|Kladskem]]. Na konci 18. století Prusko územně nabobtnalo v důsledku [[dělení Polska]]. [117] => [118] => V roce 1806 byla Svatá říše definitivně rozbita v důsledku [[Napoleonské války|napoleonských válek]].Fulbrook 1991, p. 97. [119] => [120] => === Německý spolek a císařství === [121] => {{Podrobně|Německý spolek|Německé císařství|Pangermanismus}} [122] => [[Soubor:Maerz1848 berlin.jpg|náhled|Původní [[Německá vlajka|černo-červeno-zlatá vlajka]]: [[Revoluce roku 1848 v Německu|Březnová revoluce v Berlíně]] (19. března 1848)]] [123] => [[Soubor:Wernerprokla.jpg|náhled|Založení německého císařství ve Versailles 1871. [[Otto von Bismarck]] uprostřed v bílé uniformě.]] [124] => Po pádu [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]] byl v roce 1814 svolán [[Vídeňský kongres]] a byl založen [[Německý spolek]] (''Deutscher Bund'') - volná liga 39 svrchovaných německých států, včetně Rakouska, které si v něm udržovalo značný vliv. Nesouhlas s restaurátorskou politikou částečně vedl k vzestupu [[Liberalismus|liberálních]] hnutí, na něž reagovaly represe ze strany rakouského státníka [[Klemens Wenzel von Metternich|knížete Metternicha]] ([[Karlovarská usnesení]]). Celní unie ''[[Zollverein]]'' podporovala hospodářskou jednotu v německých státech.{{cite journal |last=Henderson |first=W. O. |title=The Zollverein |journal=History |date=January 1934 |volume=19 |issue=73 |pages=1–19 |doi=10.1111/j.1468-229X.1934.tb01791.x}} [125] => [126] => [[nacionalismus|Národní]], [[Liberalismus|liberální]] a [[Demokracie|demokratické]] ideály [[francouzská revoluce|francouzské revoluce]] získávaly rostoucí podporu mezi mnoha, zejména mladými, Němci. Etapa rozkladu [[Absolutismus|absolutismu]] v první třetině 19. století na německých územích se obvykle nazývá [[Vormärz]] a k hlavním projevům rostoucího odporu patřila především [[hambašská slavnost]] v květnu 1832.{{Citace elektronického periodika [127] => | příjmení = [128] => | titul = Hambašská slavnost [129] => | periodikum = www.cojeco.cz [130] => | url = https://www.cojeco.cz/hambasska-slavnost [131] => | jazyk = cs [132] => | datum přístupu = 2021-12-31 [133] => }} Ve světle [[Revoluce v roce 1848|revolucí jinde v Evropě]], začali intelektuálové i prostí občané v roce 1848 [[Revoluce roku 1848 v Německu|revoluci i v německých zemích]] (někdy zvána březnovou revolucí). Byl svolán a navolen [[frankfurtský parlament]], který vyhlásil německý [[národní stát]] jakožto [[Konstituční monarchie|konstituční monarchii]], na základě tzv. [[Maloněmecká koncepce|maloněmecké koncepce]] (bez rakouských zemí, tedy s dominantním postavením Pruska). Pruskému králi [[Fridrich Vilém IV.|Fridrichu Vilémovi IV.]] byl nabídnut titul císaře, ale se ztrátou moci; korunu a navrhované stanovy odmítl. Brzy byla revoluce poražena a parlament rozehnán. [[Sjednocení Německa]] tak bylo odloženo. [134] => [135] => [[Soubor:Deutsches Reich 1871-1918.png|vlevo|náhled|[[Německé císařství]] (1871–1918) s dominantním [[Pruské království|Pruskem]] (modře)]] [136] => Došlo k němu až pod taktovkou Pruska. Král [[Vilém I. Pruský|Vilém]] v roce 1862 jmenoval [[Otto von Bismarck]]a novým pruským ministerským předsedou. Ten úspěšně vedl [[Dánsko-německá válka|druhou šlesvickou válku]] v roce 1864 a pruské vítězství v [[prusko-rakouská válka|prusko-rakouské válce]] v roce 1866 mu umožnilo vytvořit [[Severoněmecký spolek]] (''Norddeutscher Bund'') a [[rakouské císařství|Rakousko]] z jeho záležitosti vyloučit. Po francouzské prohře v [[Prusko-francouzská válka|prusko-francouzské válce]] bylo v roce 1871 ve [[Versailles (zámek)|Versailles]] vyhlášeno [[Německé císařství]], sdružující všechny rozptýlené části Německa s výjimkou Rakouska.{{Citace periodika [137] => | příjmení = Perknerová [138] => | jméno = Kateřina [139] => | titul = Krev a železo. Bismarck sjednotil Německo silou [140] => | periodikum = Deník.cz [141] => | datum vydání = 2015-03-31 [142] => | jazyk = cs [143] => | url = https://www.denik.cz/ze_sveta/krev-a-zelezo-bismarck-sjednotil-nemecko-silou-20150331.html [144] => | datum přístupu = 2023-05-06 [145] => }} Prusko bylo dominující složkou nového státu; [[pruský král]] z rodu [[Hohenzollernové|Hohenzollernů]] vládl současně jako [[Německý císař|císař]] a hlavní městem se stal Berlín. [146] => [147] => V období ''[[Gründerzeit]]'' po [[sjednocení Německa]] zaručila Bismarckova zahraniční politika (Bismarck se za císaře Viléma stal [[Německý kancléř|německým kancléřem]]) Německu postavení [[velmoc]]i, diplomatickou cestou izolovala [[Třetí Francouzská republika|Francii]] a vyhýbala se válce. [148] => [[Soubor:Waffenstillstand_gr.jpg|alt=Barevná grafika znázorňující německou delegaci po příchodu do železničního vagónu při podpisu příměří.|náhled|Německá delegace v železničním [[Vagón z Compiègne|vagónu u Compiègne]] při podpisu [[Příměří z Compiègne|příměří]] [[11. listopad|11. listopadu]] 1918]] [149] => Pod taktovkou [[Vilém II. Pruský|Viléma II.]] se Německo, stejně jako ostatní evropské mocnosti, ubralo [[Neoimperialismus|novoimperialistickým]] směrem, což vedlo k třenicím se sousedními zeměmi. Většina aliancí, jichž bylo Německo dříve členem, nebyla obnovena a nové aliance ho nikam "nepustily".Fulbrook 1991, pp. 135, 149. Německo odpovědělo roku 1882 aliancí zvanou [[Trojspolek]], uzavřenou s Rakouskem a [[Itálie|Itálií]]. V důsledku [[Berlínská konference|berlínské konference]] v roce 1884 Německo nárokovalo několik [[německé kolonie|kolonií]] včetně [[Německá východní Afrika|východní Afriky]], [[Německá jihozápadní Afrika|jihozápadní Afriky]], [[Togoland|Toga]] a [[Kamerun]]u.{{cite book|title=100 maps|year=2005|publisher=Sterling Publishing|isbn=978-1-4027-2885-3|editor=Black, John|page=202}} Německé represe proti africkým [[Hererové|Hererům]] v letech 1904 až 1908 jsou někdy označovány za první [[Genocida|genocidu]] 20. století.{{Citace periodika [150] => | příjmení = Steinhauser [151] => | jméno = Gabriele [152] => | titul = Germany Confronts the Forgotten Story of Its Other Genocide [153] => | periodikum = Wall Street Journal [154] => | datum vydání = 2017-07-28 [155] => | issn = 0099-9660 [156] => | jazyk = en-US [157] => | url = https://www.wsj.com/articles/germany-confronts-the-forgotten-story-of-its-other-genocide-1501255028 [158] => | datum přístupu = 2022-03-20 [159] => }}{{Citace elektronického periodika [160] => | příjmení = Oltermann [161] => | jméno = Philip [162] => | titul = Germany agrees to pay Namibia €1.1bn over historical Herero-Nama genocide [163] => | periodikum = the Guardian [164] => | url = http://www.theguardian.com/world/2021/may/28/germany-agrees-to-pay-namibia-11bn-over-historical-herero-nama-genocide [165] => | datum vydání = 2021-05-28 [166] => | jazyk = en [167] => | datum přístupu = 2022-03-20 [168] => }} [169] => [170] => [[Atentát na Františka Ferdinanda d'Este]] 28. června 1914 spustil [[první světová válka|první světovou válku]]. Německo jako součást [[centrální mocnosti|ústředních mocností]] (aliance založené na půdorysu Trojspolku) utrpělo od [[Trojdohoda|států Dohody]] (Británie, Francie, Rusko) porážku. Přibližně dva miliony německých vojáků za první světové války padly.{{cite news |url = http://www.spiegel.de/international/germany/0,1518,530319,00.html |title = Last German World War I Veteran Believed to Have Died / Spiegel Online |date =22 January 2008 |first =David |last =Crossland |accessdate=25 March 2011}} [171] => [172] => [[Listopadová revoluce (Německo)|Německá revoluce]] vypukla v listopadu 1918 a císař Vilém II. se všemi vládnoucími knížaty [[abdikace|abdikoval]]. Příměří 11. listopadu válku ukončilo a Německo v červnu 1919 podepsalo [[Versailleská smlouva|versailleskou smlouvu]]. Přišlo o všechny své kolonie a muselo vrátit Francii [[Alsasko]] a [[Lotrinsko]].{{Citace monografie [173] => | příjmení = Pacner [174] => | jméno = Karel [175] => | odkaz na autora = Karel Pacner [176] => | titul = Osudové okamžiky Československa [177] => | vydavatel = Nakladatelství BRÁNA [178] => | místo = Praha [179] => | rok = 2012 [180] => | počet stran = 720 [181] => | strany = 119 [182] => | isbn = 978-80-7243-597-5 [183] => }} Němci smlouvu vnímali jako ponižující a nespravedlivou, čímž měla později, podle mnoha historiků, vliv na [[Adolf Hitler|Hitlerův]] vzestup. [184] => {{Cite book | first1=Manfred F.| last1=Boemeke | first2= Gerald D.| last2= Feldman | author2-link= Gerald Feldman | first3= Elisabeth | last3= Glaser |series=Publications of the German Historical Institute |chapter=Introduction |pages=1–20 |title=Versailles: A Reassessment after 75 Years |publisher=Cambridge University Press|year=1998 |isbn=978-0-521-62132-8}} [185] => {{Cite book |editor1-first=Manfred F.|editor1-last=Boemeke |editor1-link= |editor2-first= Gerald D.|editor2-last= Feldman |editor2-link= Gerald Feldman |editor3-first= Elisabeth |editor3-last= Glaser |editor3-link= |series=Publications of the German Historical Institute |first1=Fritz|last1=Klein|author-link1 =Fritz Klein (historian)|chapter=Between Compiègne and Versailles: The Germans on the Way from a Misunderstood Defeat to an Unwanted Peace |pages=203–220 |title=Versailles: A Reassessment after 75 Years |publisher=Cambridge University Press|year=1998 |isbn=978-0-521-62132-8}} [186] => {{Cite book |editor1-first=Manfred F.|editor1-last=Boemeke |editor1-link= |editor2-first= Gerald D.|editor2-last= Feldman |editor2-link= Gerald Feldman |editor3-first= Elisabeth |editor3-last= Glaser |editor3-link= |series=Publications of the German Historical Institute |first1=William R.|last1=Keylor |chapter=Versailles and International Diplomacy |pages=469–505 |title=Versailles: A Reassessment after 75 Years |publisher=Cambridge University Press|year=1998 |isbn=978-0-521-62132-8}} [187] => [188] => === Výmarská republika === [189] => {{Viz též|Výmarská republika}} [190] => [[Soubor:Karte des Deutschen Reiches, Weimarer Republik-Drittes Reich 1919–1937.svg|náhled|[[Německá říše]] a její státy v období [[Výmarská republika|Výmarské republiky]] (rok 1937). Modře je vyznačen Svobodný stát [[Prusko]].]] [191] => [192] => [[Listopadová revoluce (Německo)|Listopadová revoluce]] roku 1918 učinila z Německa [[Republika|republiku]], která měla být založena na [[Parlamentarismus|parlamentní demokracii]], nicméně boj o moc mezi levicovými až krajně levicovými silami na jedné straně a politicky středovými a pravicovými silami na straně druhé pokračoval v celé zemi. V [[Bavorsko|Bavorsku]] vyhlásili [[Komunismus|komunisté]] podle vzoru ruských [[Bolševismus|bolševiků]] krátkodobou [[Bavorská republika rad|Bavorskou republiku rad]]. Revoluční pokusy skončily 11. srpna 1919, kdy říšský prezident [[Friedrich Ebert]], původně významný člen [[Sociálnědemokratická strana Německa|Sociálnědemokratické strany Německa]] (SPD), podepsal [[Výmarská ústava|Výmarskou ústavu]]. Oficiální název státu zůstal [[Německá říše]], novou ústavou však byl konstituován demokratický stát, jenž je historiky nazýván [[Výmarská republika]].Fulbrook 1991, pp. 156–160. [193] => [194] => Německo ovšem zažilo v následujících letech bouřlivé období, kdy probíhala [[Rúrská krize|okupace Porúří]] [[Francie|francouzskými]] a [[Belgie|belgickými]] vojsky. V důsledku tíživých [[Válečné reparace|reparací]] ve prospěch vítězných mocností první světové války došlo k obrovském vzestupu [[inflace]], který vyústil v [[Katastrofa|katastrofální]] [[hyperinflace|hyperinflaci]] let 1922 a 1923. Tu zastavily až zavedení nové přechodné měny (tzv. ''[[Rentenmark]]'') a plán na restrukturalizaci válečných reparací (tzv. [[Dawesův plán]]). Okolo roku 1924 tak začala „zlatá dvacátá léta“ vyznačující se rostoucí [[Prosperita|prosperitou]] a obnovováním německého národního sebevědomí. Rozkvetl liberální kulturní život, především v [[Berlín]]ě, [[Mnichov]]ě a jiných velkoměstech, ale také v místech, kde se soustředily tvůrčí síly směřující k modernímu uměleckému výrazu, jejichž příkladem je škola [[Architektura|architektury]] zvaná [[Bauhaus (výtvarná škola)|Bauhaus]] v [[Sasko|saském]] městě [[Dessau]]. Nicméně Německo zůstalo po politické stránce nestabilní. Historik [[David Williamson]] popisuje jeho stav v období mezi lety 1924 a 1929 jako „jen částečnou stabilizaci“.{{cite book|author=Williamson|year=2005|title=Germany since 1815: A Nation Forged and Renewed|publisher=Palgrave Macmillan|pages=186–204}} [195] => [[Soubor:Bundesarchiv Bild 102-13227, Paul von Hindenburg.jpg|vlevo|náhled|[[Paul von Hindenburg|Hindenburg]] během volební kampaně v roce 1932]] [196] => V roce 1929 Německo zasáhla [[velká hospodářská krize]]. Po odstoupení vlády [[Německý kancléř|kancléře]] [[Hermann Müller|Hermanna Müllera]] a rozpadu velké koalice v roce 1930 se již nepodařilo sestavit vládu, která by získala většinovou podporu v [[Říšský sněm (Německo)|Říšském sněmu]]. Následující vlády [[Heinrich Brüning|Heinricha Brüninga]], později [[Franz von Papen|Franze von Papena]], [[Kurt von Schleicher|Kurta von Schleichera]] a nakonec [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]] byly jmenovány a do úřadu uvedeny bez ohledu na parlament říšským prezidentem [[Paul von Hindenburg|Paulem von Hindenburgem]] na základě nouzových ustanovení v čl. 48 [[Výmarská ústava|Výmarské ústavy]]. [197] => [198] => Brüningova vláda se zaměřila na politiku fiskálních úspor a ponechala prostor [[Deflace|deflaci]], která způsobila vysokou [[nezaměstnanost]] a zanechala mnohé Němce, zejména nezaměstnané, na pouhém minimu mezd či sociálních dávek. V roce 1932 téměř 30 % práceschopných Němců bylo nezaměstnaných.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.holocaustchronicle.org/StaticPages/50.html|vydavatel=The Holocaust Chronicle |titul=PROLOGUE: Roots of the Holocaust|datum přístupu=28 September 2014}} Ve volbách téhož roku získala [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]] 37 % hlasů, ale nemohla vytvořit koaliční vládu. Po sérii neúspěšných kabinetů Hindenburg jmenoval ke 30. lednu 1933 Adolfa Hitlera, původem [[Rakušané|Rakušana]], novým kancléřem Německa.Fulbrook 1991, pp. 155–158, 172–177. [199] => [200] => === Nacistické Německo === [201] => {{Viz též|Nacistické Německo|Zločiny Německa za druhé světové války}}[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-S33882, Adolf Hitler retouched.jpg|náhled|upright|vlevo|[[Adolf Hitler]]]]27. února 1933 zachvátil [[Požár Říšského sněmu|budovu Reichstagu požár]]. Byl přijat [[dekret o požáru Říšského sněmu]], kterým se zrušila základní občanská práva, a [[Zmocňovací zákon (Německo 1933)|zmocňovací zákon]], který dal Hitlerovi neomezenou zákonodárnou moc. Hitler, který se nechal nazývat „[[Führer|vůdcem]]“ (''Führer''), a jeho pomocníci, jako byli [[Heinrich Himmler]], [[Hermann Göring]], [[Martin Bormann|Martin Borman]] nebo [[Rudolf Hess]] rychle přeměnili Německo v centralizovaný [[Totalitarismus|totalitní stát]]. Začali systematicky potlačovat politickou levicovou opozici a pronásledovat [[Židé|židovské]] občany, [[Komunistická strana Německa|komunisty]], ale také národnostní a jiné menšiny. Již v únoru 1933 byly zřízeny první německé [[koncentrační tábor]]y pro oponenty režimu. V září téhož roku Německo vystoupilo ze [[Společnost národů|Společnosti národů]]. Velmi brzy se Hitler začal věnovat znovuvyzbrojování země a budování početně silného vojska (''[[Wehrmacht]]'').{{Citace elektronické monografie |url= http://www.dhm.de/lemo/html/nazi/wirtschaft/index.html |titul=Industrie und Wirtschaft |datum přístupu=25 March 2011 |vydavatel=Deutsches Historisches Museum |jazyk=German}} Byla založena organizace ''[[Schutzstaffel]]'' (SS), která postupem času ovládla veškerý státní i bezpečnostní aparát nacistického státu. [202] => [203] => [[Soubor:World War II in Europe, 1942.svg|náhled|Nacistické Německo a jeho satelity v roce 1942]] [204] => [205] => V roce 1935 nacistický režim znovu zavedl povinnou vojenskou službu, odstoupil od Versailleské smlouvy a zavedl [[Rasismus|rasistické]] [[Norimberské zákony]], které byly zaměřeny především proti Židům, Slovanům, [[Romové|Romům]] ale také dalším skupinám obyvatel. Německo ve stejný rok opět získalo kontrolu nad [[Sárské teritorium|Sárským teritoriem]] a v roce 1936 [[Remilitarizace Porýní|poslalo vojáky do Porýní]], což bylo Versailleskou smlouvou původně zakázáno.Fulbrook 1991, pp. 188–189. [206] => [207] => [[Rakousko|Rakouská republika]] byla k Německu připojena v březnu 1938 (tzv. ''[[Anšlus|Anschluss]]''). Po Rakousku obrátil Hitler svůj zrak na [[Československo]], kde se národnostní menšina [[Sudetští Němci|sudetských Němců]], silná počtem 3,3 milionu lidí, dožadovala nejen [[autonomie]] jako dříve, ale již přímo odtržení a připojení k Německu pod heslem ''[[Heim ins Reich]]'' (Domů do Říše). V září 1938 se vedoucí představitelé čtyř mocností, [[Adolf Hitler]] (Německá říše), [[Benito Mussolini]] (Itálie), [[Neville Chamberlain]] (Spojené království) a [[Édouard Daladier]] (Francie), dohodli na [[Mnichovská dohoda|Mnichovském diktátu]], kterým bylo Československo přinuceno odstoupit své tzv. [[Sudety|sudetské]] pohraničí Německu. Šest měsíců poté, dne 15. března 1939, využil Hitler rozporů mezi politickými představiteli [[Češi|Čechů]] a [[Slováci|Slováků]] jako záminku k rozbití [[Československo|Československa]], k obsazení historických [[České země|Českých zemí]] a jejich přeměně v [[Protektorát Čechy a Morava]] a také k vytvoření jemu poddajného [[Slovenský stát|Slovenského státu]]. V témže měsíci obsadila německá vojska také přístav [[Memel]] v [[Litva|Litevské republice]]. Západní politika tzv. [[appeasement]]u tak zcela ztroskotala.{{Citace periodika [208] => | příjmení = Wiegrefe [209] => | jméno = Klaus [210] => | titul = The Road to World War II: How Appeasement Failed to Stop Hitler [211] => | periodikum = Der Spiegel [212] => | datum vydání = 2009-09-02 [213] => | issn = 2195-1349 [214] => | jazyk = en [215] => | url = https://www.spiegel.de/international/europe/the-road-to-world-war-ii-how-appeasement-failed-to-stop-hitler-a-646481.html [216] => | datum přístupu = 2023-05-06 [217] => }} [218] => [[Soubor:Germans on poland border.png|vlevo|náhled|Němečtí vojáci strhávají hraniční závoru při přepadení Polska roku 1939]] [219] => Vláda tzv. Velkoněmecké říše se připravila na [[Invaze do Polska (1939)|invazi do Polska]] podpisem [[Pakt Ribbentrop–Molotov|paktu Ribbentrop–Molotov]] se [[Sovětský svaz|Sověty]]{{Citace elektronického periodika [220] => | příjmení = Šajtar [221] => | jméno = Jaroslav [222] => | titul = Smlouva o neútočení: K uzavření paktu Molotov–Ribbentrop přispěly i západní mocnosti [223] => | periodikum = Reflex.cz [224] => | url = https://www.reflex.cz//clanek/historie/74277/smlouva-o-neutoceni-k-uzavreni-paktu-molotov-ribbentrop-prispely-i-zapadni-mocnosti.html [225] => | datum vydání = 2019-08-24 [226] => | jazyk = cs [227] => | datum přístupu = 2023-05-06 [228] => }} a naplánovala tzv. [[operace Himmler|operaci Himmler]], tedy falešný polský útok na říšský [[Rozhlas|rozhlasový vysílač]] [[Hlivice]] (německy ''Reichssender Gleiwitz''). 1. září 1939 německý [[Wehrmacht]] zahájil invazi a rychle obsadil velkou část [[Druhá Polská republika|Polska]].{{Citace elektronického periodika [229] => | příjmení = Jirsa [230] => | jméno = Luboš [231] => | titul = Jak před 80 lety začala válka. Neznám slovo kapitulace, hlásal Němcům Hitler {{!}} Svět [232] => | periodikum = Lidovky.cz [233] => | url = https://www.lidovky.cz/svet/neznam-slovo-kapitulace-burcoval-nemce-hitler-zacatek-valky-hodinu-po-hodine.A190828_160428_ln_zahranici_ele [234] => | datum vydání = 2019-09-01 [235] => | jazyk = cs [236] => | datum přístupu = 2023-05-06 [237] => }} Z opačné světové strany začala dosavadní východní polská území [[Sovětská invaze do Polska|obsazovat]] sovětská [[Rudá armáda]]. Spojené království a Francie reagovaly na invazi Polska vyhlášením války Německu, čímž formálně začala [[druhá světová válka]] (aniž by reálně někdo Polsku přišel na pomoc).Fulbrook 1991, pp. 190–195. [[Německé zločiny v Polsku za druhé světové války|Německé zločiny v okupovaném Polsku]] si vyžádaly miliony lidských životů.{{Citace elektronického periodika [238] => | titul = Poláci dodnes počítají své oběti druhé světové války [239] => | periodikum = Reflex [240] => | datum_vydání = 1. února 2017 [241] => | url = https://www.reflex.cz/clanek/historie/77422/polaci-dodnes-pocitaji-sve-obeti-druhe-svetove-valky.html [242] => }} Německo postupně napadlo a okupovalo [[Bitva o Belgii|Belgii]], [[Bitva o Nizozemsko|Nizozemsko]], [[Německá invaze do Dánska|Dánsko]], [[Operace Weserübung|Norsko]], [[Balkánské tažení|Jugoslávii]], [[Bitva o Řecko|Řecko]] a další evropské země. Učinilo tak ve spolupráci se svými klíčovými spojenci - [[Italský fašismus|fašistickou]] Itálií a [[Militarismus|militaristickým]] [[Japonsko|Japonskem]]. Tyto tři země vytvořily válečnou koalici zvanou [[Osa Berlín–Řím–Tokio|Osa Berlín-Řím-Tokio]], nebo jen Osa.{{Citace elektronického periodika [243] => | příjmení = Štětka [244] => | jméno = Jan [245] => | titul = Osa Berlín-Řím: 80 let od paktu fašistů s nacisty [246] => | periodikum = Dotyk.cz [247] => | url = https://www.dotyk.cz/publicistika/osa-berlin-rim-80-let-od-paktu-fasistu-s-nacisty-20161120.html [248] => | datum vydání = 2016-10-29 [249] => | jazyk = cs [250] => | datum přístupu = 2023-05-06 [251] => }} [252] => [253] => [[Soubor:Bundesarchiv Bild 101I-126-0347-09A, Paris, Deutsche Truppen am Arc de Triomphe.jpg|náhled|Pochod německých vojsk v [[Paříž]]i vedle [[Vítězný oblouk|Vítězného oblouku]]|217x217pixelů]] [254] => [255] => 22. července 1940 Francie s Německem podepsala příměří poté, co nacistická vojska obsadila velkou část francouzského území. Britové však německé vzdušné útoky v roce 1940 úspěšně odrazili v leteckých bojích, které jsou známy jako [[bitva o Británii]].{{Citace elektronického periodika [256] => | příjmení = Dolejší [257] => | jméno = Milan [258] => | titul = Z nebe přišlo vítězství i smrt. Bitva o Británii byla prvním německým klopýtnutím [259] => | periodikum = ČT24 [260] => | vydavatel = Česká televize [261] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3137315-z-nebe-prislo-vitezstvi-i-smrt-bitva-o-britanii-byla-prvnim-nemeckym-klopytnutim [262] => | datum vydání = 2020-07-10 [263] => | jazyk = cs [264] => | datum přístupu = 2023-05-06 [265] => }} Spojené království bylo po určitou dobu jediným vážným účastníkem boje proti mocnostem Osy. 22. června 1941 Německo vypovědělo pakt Molotov–Ribbentrop a [[operace Barbarossa|napadlo Sovětský svaz]].{{Citace periodika [266] => | příjmení = Krupka [267] => | jméno = Jaroslav [268] => | titul = Operace Barbarossa: Hitler předběhl Stalina a rozpoutal neslýchaná zvěrstva [269] => | periodikum = Deník.cz [270] => | datum vydání = 2021-06-22 [271] => | jazyk = cs [272] => | url = https://www.denik.cz/ze_sveta/operace-barbarossa-1941.html [273] => | datum přístupu = 2023-05-06 [274] => }} V této době mělo Německo a další mocnosti Osy pod kontrolou většinu Evropy a [[Druhá světová válka v Africe|severní Afriky]]. Zprvu postupovala motorizovaná německá vojska velmi rychle (tzv. [[Blitzkrieg]]), dostala se až na několik kilometrů od [[Moskva|Moskvy]] a na dlouhých 900 dní oblehla [[Petrohrad|Leningrad]]. Na začátku roku 1943 začala německá vojska po porážce v rozhodující [[bitva o Stalingrad|bitvě u Stalingradu]] ustupovat z dobytých území Sovětského svazu. Jejich další porážky v těžkých bitvách vedly k definitivnímu obratu ve válce. [275] => [276] => [[Soubor:Allies at the Brandenburg Gate, 1945.jpg|náhled|Sovětský maršál [[Georgij Konstantinovič Žukov|Žukov]] a britský maršál [[Bernard Montgomery|Montgomery]] v ruinách Berlína 12. července 1945|vlevo]] [277] => [278] => Od prosince 1941 bylo Německo ve válce i se [[Spojené státy americké|Spojenými státy]], ty ale byly prozatím zaměstnány především bojem proti Japoncům v Tichomoří.{{Citace periodika [279] => | příjmení = Krupka [280] => | jméno = Jaroslav [281] => | titul = Nejzáhadnější rozhodnutí Adolfa Hitlera: Ze slabosti vyhlásil válku USA [282] => | periodikum = Deník.cz [283] => | datum vydání = 2021-12-11 [284] => | jazyk = cs [285] => | url = https://www.denik.cz/ze_sveta/adolf-hitler-vyhlaseni-valky-usa.html [286] => | datum přístupu = 2023-05-06 [287] => }} V září 1943 se vzdal německý spojenec, [[Italské království]]. K obraně proti nastupujícím [[italské tažení|spojeneckým silám v Itálii]] musely být nasazeny velké jednotky [[Wehrmacht]]u a [[Waffen SS]], které pak chyběly na jiných bojištích včetně [[Východní fronta (druhá světová válka)|východní fronty]]. Západní spojenci (zejm. USA) připravili a provedli [[vylodění v Normandii]], čímž se ve velkém rozsahu otevřela [[západní fronta (druhá světová válka)|západní fronta]].{{Citace elektronického periodika [288] => | příjmení = Šajtar [289] => | jméno = Jaroslav [290] => | titul = Vylodění v Normandii: Jak Hitlera zničila největší obojživelná operace všech dob [291] => | periodikum = Reflex.cz [292] => | url = https://www.reflex.cz//clanek/historie/95545/vylodeni-v-normandii-jak-hitlera-znicila-nejvetsi-obojzivelna-operace-vsech-dob.html [293] => | datum vydání = 2022-06-06 [294] => | jazyk = cs [295] => | datum přístupu = 2023-05-06 [296] => }} I přes [[Bitva v Ardenách|německý protiútok v Ardenách]] spojenecké síly v roce 1945 vstoupily na území Německa. V návaznosti na [[Smrt Adolfa Hitlera|Hitlerovu sebevraždu]] a [[bitva o Berlín|bitvu o Berlín]] se Německo vzdalo 8. května 1945.{{cite book |last=Steinberg |first=Heinz Günter |title=Die Bevölkerungsentwicklung in Deutschland im Zweiten Weltkrieg: mit einem Überblick über die Entwicklung von 1945 bis 1990 |year=1991 |publisher=Kulturstiftung der dt. Vertriebenen |isbn=978-3-88557-089-9 |language=German}} [297] => [298] => Druhá světová válka byla nejkrvavějším konfliktem v historii lidstva a v Evropě způsobila [[Oběti druhé světové války|smrt asi 40 milionů lidí]],{{cite news | url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/4530565.stm | title = Leaders mourn Soviet wartime dead / BBC News | date=9 May 2005 |accessdate=18 March 2011 }} včetně 26,6 miliónu sovětských občanů.{{Citace elektronického periodika [299] => | titul = Podíl Ruska na válečném úsilí a obětech [300] => | periodikum = Reflex [301] => | datum_vydání = 11. května 2015 [302] => | url = http://www.reflex.cz/clanek/komentare/63994/jaroslav-sajtar-podil-ruska-na-valecnem-usili-a-obetech.html [303] => }} Ztráty německé armády byly mezi 3 250 000 a 5 300 000 vojáky,{{cite book|author=Overmans, Rüdiger|title=Deutsche militärische Verluste im Zweiten Weltkrieg|publisher=Oldenbourg|year=2000|isbn=3-486-56531-1}} 80 % padlých vojáků zahynulo v bojích na [[Východní fronta (druhá světová válka)|východní frontě]].William J. Duiker. ''Contemporary World History.'' Wadsworth Pub Co, 2009. {{ISBN|978-0-495-57271-8}}. str. 128. V průběhu válečného konfliktu, v neposlední řadě v důsledku plošného bombardování měst v Německu letectvem Velké Británie a Spojených států, včetně [[Operace Gomora|bombardování Hamburku]] a [[Bombardování Drážďan|Drážďan]], přišly o život přibližně dva miliony německých civilistů.{{cite book|author=Winter, JM|chapter=Demography of the war|title=The Oxford Companion to World War II|editors=Dear, I; Foot, M|year=2003|isbn=9780191727603|edition=ebook|publisher=Oxford University Press}} [304] => [[Soubor:Mass Grave at Bergen-Belsen concentration camp - Fritz Klein - IWM BU4260.jpg|náhled|200x200pixelů|Hromadný hrob v [[Koncentrační tábor Bergen-Belsen|koncentračním táboře Bergen-Belsen]]]] [305] => Jedním z nejhrůznějších [[Zločiny Německa za druhé světové války|zločinů Německa za druhé světové války]] byl [[holokaust]], nacistickým Německem prováděné systematické pronásledování a hromadné vyvražďování etnických a jiných velkých skupin obyvatelstva. Oběťmi holokaustu se stalo asi šest milionů Židů, mezi 220 000 a 1 500 000 [[Rómové|Romů]], 275 000 osob s mentálním nebo zdravotním postižením v rámci [[Akce T4]], tisíce [[Svědkové Jehovovi|Svědků Jehovových]] a [[Homosexualita|homosexuálů]]. Státními a vojenskými útvary byly zavražděny stovky tisíc politických protivníků nacistického režimu.{{cite book |last=Niewyk |first=Donald L. |title=The Columbia Guide to the Holocaust |year=2000 |publisher=Columbia University Press |pages=[https://archive.org/details/columbiaguidetot00niew/page/45 45–52] |author2=Nicosia, Francis R. |isbn=978-0-231-11200-0 |url=https://archive.org/details/columbiaguidetot00niew/page/45 }} Bylo zabito cca šest milionů [[Ukrajinci|Ukrajinců]] a [[Poláci|Poláků]]. Přibližně 2,8 milionu [[Sovětští váleční zajatci během druhé světové války|sovětských válečných zajatců]] bylo zabito nebo zemřelo v důsledku nelidského zacházení. Nacistický [[Generalplan Ost]], který měl pro německé obyvatelstvo vytvořit [[Lebensraum|životní prostor]] na východě, chystal po vítězné válce [[germanizace|germanizaci]], vysídlení a [[Konečné řešení české otázky|likvidaci Čechů]], [[Německé zločiny v Polsku za druhé světové války|Poláků]], Rusů a dalších [[Slované|slovanských]] národů.[http://literarky.cz/literatura/cteni/20108-detlef-brandes-germanizovat-a-vysidlit?fb_comment_id=849087895165946_849197335155002#f17c49dbf60a63 Germanizovat a vysídlit] {{Wayback|url=http://literarky.cz/literatura/cteni/20108-detlef-brandes-germanizovat-a-vysidlit?fb_comment_id=849087895165946_849197335155002#f17c49dbf60a63 |date=20190620134830 }}. [[Detlef Brandes]]. 18. června 2015. [306] => [307] => Prohra ve válce pro Německo znamenala ztrátu území východně od řek [[Lužická Nisa|Nisy]] a [[Odra|Odry]] včetně [[Exkláva|exklávy]] [[Východní Prusko]] a [[Vysídlení Němců z Československa|vysídlení]] milionů etnických Němců z dřívějších východních území Německa a z okupovaných zemí. Jak v Německu, tak v zemích osvobozovaných od německé okupace{{Citace elektronické monografie|url=http://www.spiegel.de/international/germany/rape-murder-and-genocide-nazi-war-crimes-as-described-by-german-soldiers-a-755385-4.html|titul=Nazi War Crimes as Described by German Soldiers|autor=Fleischhauer, Jan|titul=[[Spiegel Online]]|datum vydání=8 April 2011|datum přístupu=8 April 2011}} došlo k masovému znásilňování žen.{{cite book |last =Beevor |first =Antony |authorlink =Antony Beevor |title =Berlin: The downfall 1945 |origyear =2002 |year =2003 |publisher =Penguin |isbn =978-0-14-028696-0 |pages =31–32, 107–108, 409–412}} V důsledku bombardování během války bylo zničeno mnoho měst a vznikly obrovské ztráty na kulturním dědictví. [308] => [309] => Po druhé světové válce byli zadrženi vrcholní nacisté a souzeni za válečné zločiny a [[Genocida|genocidu]] v [[Norimberský proces|Norimberském procesu]]{{Citace elektronické monografie |příjmení=Overy |jméno=Richard |titul=Nuremberg: Nazis on Trial |url=http://www.bbc.co.uk/history/worldwars/wwtwo/nuremberg_article_01.shtml |vydavatel=BBC History |datum vydání =17 February 2011 |datum přístupu=25 March 2011}} a v [[Následné norimberské procesy|následných procesech]], ale v důsledku nastupující [[Studená válka|studené války]] byla poválečná [[denacifikace]] předčasně zastavena a mnoho nacistických zločinců tak uniklo potrestání.{{Citace elektronického periodika [310] => | titul = Mýtus německé denacifikace. Tady jsou fakta [311] => | periodikum = [[Echo24]] [312] => | datum_vydání = 30. června 2017 [313] => | url = https://echo24.cz/a/wuzr5/mytus-nemecke-denacifikace-tady-jsou-fakta [314] => }}{{Citace elektronického periodika [315] => | titul = Německé masakry na Češích v květnu 1945 zůstávají nepotrestány [316] => | periodikum = Novinky.cz [317] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [318] => | vydavatel = Borgis [319] => | datum_vydání = 5. května 2009 [320] => | url = https://www.novinky.cz/domaci/clanek/nemecke-masakry-na-cesich-v-kvetnu-1945-zustavaji-nepotrestany-40225741 [321] => }}{{Citace elektronického periodika [322] => | titul = Měli podíl na hrůzách nacismu, dostávají penzi pro válečné oběti. Německá zpráva šokovala historiky [323] => | periodikum = Aktuálně.cz [324] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [325] => | vydavatel = Economia [326] => | odkaz na vydavatele = Economia [327] => | datum_vydání = 22. listopadu 2016 [328] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/strezili-nacisticke-vyhlazovaci-tabory-a-i-navzdory-zakonu-d/r~4cad1834b0e411e6a16a0025900fea04/ [329] => }}{{Citace elektronického periodika [330] => | titul = CIA tajila úkryty válečných zločinců [331] => | periodikum = Aktuálně.cz [332] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [333] => | vydavatel = Economia [334] => | odkaz na vydavatele = Economia [335] => | datum_vydání = 7. června 2006 [336] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/cia-tajila-ukryty-valecnych-zlocincu/r~i:article:171205/?redirected=1544373648 [337] => }} [338] => === Východní a Západní Německo === [339] => {{Viz též|Okupační zóny Německa|Západní Německo|Východní Německo}} [340] => [[Soubor:Map-Germany-1947.svg|náhled|vlevo|Mapa Německa, rok 1947, čtyři okupační zóny, části Německa obsazené Polskem a Sovětským svazem a [[Sársko]]]] [341] => [342] => Po kapitulaci Německa bylo jeho území rozhodnutím [[Spojenci (druhá světová válka)|spojenců]] rozděleno do čtyř [[Okupační zóny Německa|okupačních zón]]. Hlavní město [[Berlín]] obdrželo zvláštní [[čtyřmocenský status]] a byly v něm vytvořeny čtyři sektory. Všechny zóny a sektory přijaly více než 6,5 milionů etnických Němců vyhnaných z bývalých východních oblastí Německa a jiných oblastí do té doby obývaných Němci.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.tnr.com/book/review/orderly-humane-expulsion-germans-richard-evans?page=0,1|autor=Evans, Richard|titul=The Other Horror, Review of ''Orderly and Humane: The Expulsion of the Germans After the Second World War'', by R.M. Douglas|titul=New Republic|datum přístupu=28 September 2014}} [343] => [344] => Západní okupační zóny Německa, ovládané Spojenými státy americkými, Velkou Británií a Francií, byly sloučeny [[23. květen|23. května]] [[1949]] a vytvořily Spolkovou republiku Německo (''Bundesrepublik Deutschland'', neoficiální zkratka BRD, česky SRN). Ze sovětské okupační zóny se stala [[7. říjen|7. října]] [[1949]] [[Německá demokratická republika]] (''Deutsche Demokratische Republik'', zkratka DDR, česky NDR). Neformálně byly tyto státní útvary známé jako „[[Západní Německo]]“ a „[[Východní Německo]]“. Hlavním městem NDR se stal [[Východní Berlín]]. Spolková republika Německo zvolila [[Bonn]] jako prozatímní hlavní město (vážným kandidátem byl také [[Frankfurt nad Mohanem]]), čímž zdůraznila svůj postoj, že vytvoření dvou německých států považuje za umělé a pouze dočasné řešení a že se Berlínu v budoucnosti vrátí jeho funkce hlavního města znovusjednoceného Německa.{{cite book | last = Wise | first = Michael Z. | title = Capital dilemma: Germany's search for a new architecture of democracy| year = 1998| publisher = Princeton Architectural Press | isbn =978-1-56898-134-5 | page = 23}} [345] => [346] => Západní Německo bylo založeno jako federální parlamentní republika se „[[Sociálně-tržní hospodářství|sociálně tržním hospodářstvím]]“ (''soziale Marktwirtschaft''). Od roku 1948 se západní Německo stalo hlavním příjemcem finanční a materiální podpory ze strany USA při poválečné obnově, poskytnuté evropským zemím podle [[Marshallův plán|Marshallova plánu]], a využilo ji k rychlé přestavbě průmyslu.Crafts, Toniolo, p.464 [347] => [348] => [[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-45653-0001, Rom, Verträge über Zollpakt und Eurotom unterzeichnet.jpg|náhled|[[Konrad Adenauer]] a [[Walter Hallstein]] při podpisu [[Římské smlouvy|Římských smluv]] 25. března 1957]] [349] => Spolkovým parlamentem SRN byl v roce 1949 zvolen [[Konrad Adenauer]] prvním spolkovým kancléřem (''Bundeskanzler'') a v tomto úřadu zůstal až do roku 1963. Pod jeho a následně pod [[Ludwig Erhard|Erhardovým]] vedením země zažila prudký a dlouhotrvající hospodářský růst, který začal již počátkem roku 1950. Do historie vešel jako „[[německý hospodářský zázrak]]“ (''Wirtschaftswunder''). Západní Německo se v roce [[1955]] připojilo k [[Severoatlantická aliance|NATO]] a bylo zakládajícím členem [[Evropské hospodářské společenství|Evropského hospodářského společenství]] v roce [[1957]]. Přes denacifikaci byl ve státní správě vysoký podíl [[Denacifikace|bývalých nacistů]], a to včetně kancléře [[Kurt Georg Kiesinger|Kiesingera]] a prezidenta [[Walter Scheel|Scheela]].{{Citace elektronického periodika [350] => | titul = Vliv nacistů na poválečné německé vlády byl větší, než se myslelo. Úřady to prozkoumají [351] => | periodikum = Reflex [352] => | datum_vydání = 27. listopadu 2016 [353] => | url = https://www.reflex.cz/clanek/zpravy/76161/vliv-nacistu-na-povalecne-nemecke-vlady-byl-vetsi-nez-se-myslelo-urady-to-prozkoumaji.html [354] => }}{{Citace elektronického periodika [355] => | titul = Spiegel: Jak velkou roli hráli bývalí nacisté při vzniku Západního Německa? [356] => | periodikum = Český rozhlas [357] => | datum_vydání = 7. března 2012 [358] => | url = https://www.rozhlas.cz/cro6/internet/_zprava/spiegel-jak-velkou-roli-hrali-byvali-naciste-pri-vzniku-zapadniho-nemecka--1028863 [359] => | datum přístupu = 2021-04-13 [360] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200401040427/https://www.rozhlas.cz/cro6/internet/_zprava/spiegel-jak-velkou-roli-hrali-byvali-naciste-pri-vzniku-zapadniho-nemecka--1028863 [361] => | datum archivace = 2020-04-01 [362] => }} [363] => [364] => Východní Německo bylo začleněno do [[Východní blok|východního bloku]] s politickou a vojenskou kontrolou ze strany [[Sovětský svaz|SSSR]]. Zůstaly v něm silné sovětské vojenské jednotky a země se stala členem [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]]. Ačkoli Východní Německo prohlašovalo, že je demokratické, politická moc byla vykonávána pouze předními členy [[Politbyro|politbyra]] komunistické strany, zvané [[Sjednocená socialistická strana Německa]] (SED), podporované tajnou službou [[Stasi]] (''Staatssicherheit''){{Citace elektronické monografie|url = http://www.spiegel.de/international/germany/0,1518,540771,00.html|titul = New Study Finds More Stasi Spooks|autor = maw/dpa|datum vydání = 11 March 2008|titul = [[Der Spiegel]]|datum přístupu =30 October 2011}} a řadou dílčích organizací kontrolujících téměř veškeré dění ve společnosti. Byla zavedena [[plánovaná ekonomika]] a země se později stala členem [[Rada vzájemné hospodářské pomoci|RVHP]]."Germany (East)", Library of Congress Country Study, [http://memory.loc.gov/frd/cs/germany_east/gx_appnb.html Appendix B: The Council for Mutual Economic Assistance] [365] => [[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-P0619-306, Trabant 601.jpg|vlevo|náhled|200x200pixelů|[[Trabant]], symbol NDR]] [366] => Zatímco východoněmecká propaganda byla založena na domnělých a některých skutečných výhodách tamějších sociálních programů a neustále hrozila invazí ze strany SRN a západních „[[Imperialismus|imperialistů]]“, velké počty občanů NDR se snažily uniknout do Spolkové republiky za svobodou a prosperitou.{{cite news|url = http://www.nytimes.com/1989/08/22/world/westward-tide-of-east-germans-is-a-popular-no-confidence-vote.html?pagewanted=all | title = Westward Tide of East Germans Is a Popular No-Confidence Vote / The New York Times |first = Ferdinand|last = Protzman |date = 22 August 1989| accessdate =30 October 2011}} Do poloviny roku 1961 to bylo ještě částečně možné přechodem nebo přejezdem z východní do západní části Berlína. V onom roce však byla postavena [[Berlínská zeď]], která prakticky znemožnila východním Němcům útěk do [[Západní Berlín|Západního Berlína]] a odtud do západního Německa. Tato zeď napříč Berlínem a na celé hranici Západního Berlína s územím NDR se stala symbolem celé tzv. [[Železná opona|železné opony]] mezi [[Východní blok|východním]] a [[Západní blok|západním blokem]] i [[Studená válka|studené války]] mezi nimi, a proto se její pád v roce 1989 stal nejen symbolem [[znovusjednocení Německa]] a zásadních změn, které se posléze uskutečnily v jeho východní části (tzv. ''[[Die Wende|Wende]]''), ale také symbolem [[Pád komunismu v Evropě|pádu komunismu v celé Evropě]] a dokonce i v Sovětském svazu samotném. [367] => [368] => Na začátku 70. let 20. století se napětí mezi východním a západním Německem zmírnilo, k čemuž rozhodující měrou přispěla tzv. ''[[Ostpolitik]]'', kterou prosadil spolkový kancléř [[Willy Brandt]] a ve které pokračoval i jeho nástupce [[Helmut Schmidt]].{{Citace elektronického periodika [369] => | příjmení = Kieninger [370] => | jméno = Stephan [371] => | titul = Fifty Years since Ostpolitik. How Willy Brandt’s Diplomacy Transformed Europe [372] => | periodikum = Aicgs.org [373] => | vydavatel = The American Institute for Contemporary German Studies [374] => | url = https://www.aicgs.org/2019/10/fifty-years-since-ostpolitik-how-willy-brandts-diplomacy-transformed-europe/ [375] => | datum vydání = 2019-10-21 [376] => | datum přístupu = 2022-01-24 [377] => }} V následujícím období se postupně normalizovaly i vztahy Spolkové republiky s dalšími zeměmi [[Východní blok|východního bloku]]. S [[Československá socialistická republika|Československem]] uzavřela SRN dne 11. května 1973 tzv. [[Pražská smlouva|Pražskou smlouvu]]. Československý prezident [[Gustáv Husák]] vykonal v dubnu 1978 oficiální návštěvu Spolkové republiky Německo.Eröffnungsseite des 1. Goldenen Buches der Stadt Bonn, opendata.bonn.de/node/902/downloadIm Cache, staženo 10. listopadu 2015 (německy). [378] => [379] => [[Soubor:West and East Germans at the Brandenburg Gate in 1989.jpg|náhled|Berlínská zeď obsazená občany NDR v roce 1989; v pozadí je [[Braniborská brána]]]] [380] => [381] => V létě 1989 se [[Maďarsko]] rozhodlo železnou oponu odstranit a otevřít hranice (tzv. [[panevropský piknik]]), což způsobilo emigraci tisíců východních Němců do Západního Německa přes Maďarsko.{{Citace elektronického periodika [382] => | příjmení = [383] => | jméno = [384] => | titul = „Panevropský piknik“ - maďarsko-rakouská hranice padla [385] => | periodikum = ČT24 [386] => | vydavatel = Česká televize [387] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1391798-panevropsky-piknik-madarsko-rakouska-hranice-padla [388] => | jazyk = cs [389] => | datum přístupu = 2022-01-24 [390] => }}{{Citace elektronického periodika [391] => | příjmení = Matulík [392] => | jméno = Rostislav [393] => | titul = Panevropský piknik je dodnes záhadou [394] => | periodikum = Novinky.cz [395] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [396] => | vydavatel = Borgis [397] => | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/panevropsky-piknik-je-dodnes-zahadou-40293587 [398] => | datum přístupu = 2022-01-24 [399] => }} To mělo na NDR zničující dopady. Poté docházelo k pravidelným masovým demonstracím, které získávaly stále více na podpoře (viz [[Pondělní demonstrace]], [[Demonstrace na Alexanderově náměstí]]).{{Citace elektronického periodika [400] => | titul = Opomíjené datum. Bez demonstrací v Lipsku by jen tak Berlínská zeď nepadla [401] => | periodikum = iDNES.cz [402] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/lipsko-protesty-1989-pondelni-demonstrace-par-berlinske-zdi-historik-jurgen-reiche.A190903_092005_zahranicni_kha [403] => | datum vydání = 2019-09-03 [404] => | jazyk = cs [405] => | datum přístupu = 2022-01-25 [406] => }}{{Citace elektronického periodika [407] => | příjmení = [408] => | jméno = [409] => | titul = The demonstration that took down East Germany [410] => | periodikum = DW.COM [411] => | url = https://www.dw.com/en/november-4-alexanderplatz-largest-demonstration-east-germany-1989/a-51086517 [412] => | jazyk = en-GB [413] => | datum přístupu = 2022-01-25 [414] => }} V den [[Pád Berlínské zdi|pádu berlínské zdi]] zmírnily východoněmecké úřady nečekaně omezení přístupu k hranicím, což dovolilo východoněmeckým občanům cestovat na Západ.{{Citace periodika [415] => | příjmení = Krupka [416] => | jméno = Jaroslav [417] => | titul = Před 30 lety se začala hroutit Berlínská zeď. Její pád odstartoval omylem [418] => | periodikum = Deník.cz [419] => | datum vydání = 2019-11-09 [420] => | jazyk = cs [421] => | url = https://www.denik.cz/ze_sveta/pad-berlinska-zed-ndr-ronald-reagan-michail-gorbacov-zelezna-opona-socialismus.html [422] => | datum přístupu = 2022-01-26 [423] => }} Původně se zamýšlelo udržet Východní Německo jako stát, ale otevření hranic vedlo k urychlení sjednocujícího reformního procesu. Ten vyvrcholil [[Smlouva o konečném uspořádání ve vztahu k Německu|Smlouvou o konečném uspořádání ve vztahu k Německu]] (tzv. smlouva 4 + 2) o rok později (12. září 1990), v rámci níž se čtyři okupační mocnosti vzdaly svých práv daných v rámci [[Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa|bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa]]. Německo vedené spolkovým kancléřem [[Helmut Kohl|Helmutem Kohlem]] (vůdce koalice [[Křesťanskodemokratická unie|CDU]]/[[Křesťansko-sociální unie Bavorska|CSU]] a [[FDP]], vicekancléřem a ministrem zahraničí byl [[Hans-Dietrich Genscher]]) se stalo prakticky opět plně suverénním státem. Tím bylo umožněno i formální [[znovusjednocení Německa]], které se uskutečnilo 3. října 1990 vstupem pěti zemí bývalé NDR (''Neue Länder'') do Spolkové republiky.{{Citace elektronického periodika [424] => | příjmení = [425] => | jméno = [426] => | titul = Před třiceti lety se Německo opět stalo jedním státem. Některé propasti však dodnes nezmizely [427] => | periodikum = ČT24 [428] => | vydavatel = Česká televize [429] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3196719-pred-triceti-lety-se-nemecko-opet-stalo-jednim-statem-nektere-propasti-vsak-dodnes [430] => | datum vydání = 2020-10-03 [431] => | jazyk = cs [432] => | datum přístupu = 2023-05-06 [433] => }} [434] => [435] => === Současné Německo od znovusjednocení === [436] => {{Viz též|Znovusjednocení Německa}} [437] => [[Soubor:Bundesarchiv B 145 Bild-F082400-0030, Bremen, CDU-Bundesparteitag, Kohl.jpg|náhled|vlevo|[[Helmut Kohl]] roku 1989]] [438] => [[Soubor:BRD.png|náhled|3. října 1990 bylo dokončeno [[znovusjednocení Německa]]. Vnější hranice Německa jsou z roku 1990, vnitrostátní hranice ukazují stav po 29. červnu 1993.]] [439] => [[Soubor:Angela Merkel Juli 2010 - 3zu4.jpg|náhled|[[Angela Merkelová]] v typickém postoji]] [440] => Na základě zákona přijatého 10. března 1994 (''Berlin/Bonn-Gesetz'') byl dosavadní provizorní stav ohledně hlavního města změněn tak, že se hlavním městem sjednoceného Německa definitivně stal [[Berlín]]. Městu [[Bonn]]u byl přiznán zvláštní status jako tzv. ''Bundesstadt'' („spolkové město“) se zachováním některých spolkových ministerstev a úřadů.{{Citace elektronické monografie |titul=Gesetz zur Umsetzung des Beschlusses des Deutschen Bundestages vom 20. Juni 1991 zur Vollendung der Einheit Deutschlands |url=http://bundesrecht.juris.de/berlin_bonng/index.html |vydavatel=Bundesministerium der Justiz |datum přístupu=19 April 2011 | jazyk=German | datum vydání=26 April 1994}} Přemístění vlády v dohodnutém rozsahu bylo dokončeno v roce 1999.{{cite news |title= Brennpunkt: Hauptstadt-Umzug |url=http://www.focus.de/panorama/boulevard/brennpunkt-hauptstadt-umzug_aid_175751.html |accessdate =19 March 2011 |newspaper=Focus |date=12 April 1999 |language=German}} [441] => [442] => Po volbách v roce 1998 se [[Sociálnědemokratická strana Německa|sociálnědemokratický]] politik [[Gerhard Schröder]] stal kancléřem historicky první tzv. červeno-zelené koalice [[Sociálnědemokratická strana Německa|SPD]] a [[Svaz 90/Zelení|Svazu 90/Zelených]], která trvala až do voleb v roce 2005. [443] => [444] => Sjednocené Německo se aktivně podílelo na prohlubování [[Evropská integrace|evropské integrace]]. Aktivní bylo i v rámci [[Severoatlantická aliance|NATO]]. Zúčastnilo se například [[operace Spojenecká síla]] a po jejím skončení se angažovalo při zajišťování stability na [[Balkán]]ě. [[Bundeswehr|Vojenské jednotky Bundeswehru]] byly také součástí mise NATO v [[Afghánistán]]u s cílem zajistit v této zemi bezpečnost po svržení vlády [[Taliban]]u (viz [[Válka v Afghánistánu (2001–2021)|Válka v Afghánistánu]]).{{cite news | last = Dempsey | first = Judy | url = http://www.nytimes.com/2006/10/31/world/europe/31iht-germany.3343963.html | title = Germany is planning a Bosnia withdrawal | newspaper = International Herald Tribune | date = 31 October 2006 | accessdate =7 May 2011 }} Tato vojenská nasazení vyvolala jak v Německu samotném, tak mezinárodně, kontroverze, protože po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] bylo Německo vázáno spojeneckými dohodami i vnitrostátním právem k rozmístění jednotek pouze na vlastním území k výlučně obranným účelům.{{Citace elektronické monografie |příjmení=Merz |jméno=Sebastian |titul=Still on the way to Afghanistan? Germany and its forces in the Hindu Kush |url=http://www.sipri.org/research/conflict/publications/merz |vydavatel=Stockholm International Peace Research Institute |druh nosiče=PDF |datum přístupu=16 April 2011 |strany=2, 3 |datum vydání=November 2007 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150101004042/http://www.sipri.org/research/conflict/publications/merz |datum archivace=2015-01-01 |nedostupné=ano }} [445] => [446] => V roce 2005 se jako první žena stala kancléřkou Německa [[Angela Merkelová]], která vytvořila [[První vláda Angely Merkelové|vládu]] tzv. velké koalice za účasti křesťanských stran [[Křesťanskodemokratická unie|CDU]]/[[Křesťansko-sociální unie Bavorska|CSU]] a sociálně-demokratické [[Sociálnědemokratická strana Německa|SPD]]. Po volbách v roce 2009 vznikla [[Druhá vláda Angely Merkelové|druhá vláda]] kancléřky Merkelové jako koalice CDU/CSU a [[Svobodná demokratická strana|Svobodné demokratické strany]] (FDP), jejíž předseda [[Guido Westerwelle]] se stal vicekancléřem a ministrem zahraničí. Po volbách v roce [[2013]] se vrátila k moci tzv. velká koalice a vznikla [[třetí vláda Angely Merkelové]]. Od roku 2014 si pozici v německém politickém systému vybudovala konzervativní strana [[Alternativa pro Německo]] (AfD). Roku 2018 se Merkelová stala kancléřkou již [[Čtvrtá vláda Angely Merkelové|čtvrté vlády]].{{Citace elektronického periodika [447] => | titul = Angela Merkelová je opět kancléřkou. Německý parlament ji zvolil již počtvrté [448] => | periodikum = Lidovky.cz [449] => | url = https://www.lidovky.cz/angela-merkelova-je-opet-kanclerkou-nemecky-parlament-ji-zvolil-jiz-poctvrte-183-/zpravy-svet.aspx?c=A180314_095557_ln_zahranici_mha [450] => | datum_vydání = 2018-03-14 [451] => | datum_přístupu = 2018-03-23 [452] => }} [453] => [454] => Mezi hlavní politické plány německého vedení na počátku 21. století patří tzv. energetická revoluce (''[[Energiewende]]'') pro využití udržitelných zdrojů energie ([[solární energie]], [[větrná energie]] a další zdroje),[http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/energiewende-a-jeji-cile/ Energiewende v Německu] oEnergetice.cz tzv. „brzda dluhu“ (''Schuldenbremse''), která má zajistit vyrovnané státní a komunální rozpočty, reforma německých imigračních zákonů, právní předpisy pro obecnou [[minimální mzda|minimální mzdu]] a [[high-tech]] strategie pro informatizaci a další modernizaci již tak velmi vyspělé německé ekonomiky na model zvaný ''[[Industrie 4.0]]''.{{Citace elektronické monografie|titul=Government declaration by Angela Merkel|url=http://www.tagesschau.de/inland/merkel-regierungserklaerung110.html|vydavatel=ARD Tagesschau (German)|datum vydání=29 January 2014|datum přístupu=15 December 2014}} [455] => [456] => Z ekonomického hlediska bylo začleňování „nových zemí“ do znovusjednoceného Německa po roce 1990 velmi nákladné. Pro krytí těchto nákladů byly zmobilizovány nejrůznější finanční zdroje včetně (v současnosti) 5,5 % tzv. solidárního příplatku (''[[Solidární přirážka (Německo)|Solidaritätszuschlag]]'') k řadě daňových sazeb (mj. daně z příjmu obyvatelstva{{Citace elektronické monografie [457] => | titul = Jak do Německa [458] => | url = https://jakdonemecka.cz/prace/vypocet-ciste-mzdy-v-nemecku/ [459] => | datum vydání = 2019-06-27 [460] => | datum přístupu = 2019-09-29 [461] => | jazyk = cs-CZ [462] => }} a z kapitálových výnosů). Tento příplatek je přes několik iniciativ k jeho zrušení či alespoň snížení vybírán i nadále, téměř 29 let po [[znovusjednocení Německa]], ale již existuje návrh zákona, který od roku 2021 počítá s jeho zrušením.{{Citace elektronického periodika [463] => | titul = Většina Němců by od roku 2021 mohla přestat platit daň na rozvoj bývalého východního Německa [464] => | url = https://www.irozhlas.cz/ekonomika/vychodni-nemecko-zapadni-nemecko-solidarni-dan-rozvoj-sjednoceni-nemecka-dane_1908101624_per [465] => | periodikum = iROZHLAS [466] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [467] => | vydavatel = Český rozhlas [468] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [469] => | datum přístupu = 2019-09-29 [470] => }} Použití těchto významných finančních prostředků není transparentní, neboť není nijak účelově vázáno. Tyto prostředky může spolková vláda použít podle svého uvážení.Debatte um Abschaffung des Solidaritätszuschlags. „Die Diskussion läuft idiotisch“. (Debata o zrušení solidární přirážky. „Diskuse probíhá idiotsky.“ [[ARD]], www.tagesschau.de/inland/solidaritaetszuschlag2.html, 2. října 2007 (německy). [471] => [472] => Kromě značných vnitropolitických a ekonomických problémů vyvolaných znovusjednocením se Německo v letech 1990 až 2015 potýkalo s dočasně se zvyšující nezaměstnaností a zvětšováním sociální propasti mezi příjmovými skupinami, s nízkou porodností a z toho vyplývajícím stárnutím a dokonce úbytkem obyvatelstva. [473] => [474] => Velká vlna [[Evropská migrační krize|imigrace]] zvláště z [[Muslimové|muslimských]] zemí od roku 2015 (ale i dříve) přinesla vážné problémy se začleňováním přistěhovalců do společnosti.{{Citace elektronického periodika [475] => | titul = Kvůli migraci vydají Němci do roku 2022 dva bilióny korun [476] => | periodikum = Novinky.cz [477] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [478] => | vydavatel = Borgis [479] => | datum_vydání = 20. května 2018 [480] => | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/472541-kvuli-migraci-vydaji-nemci-do-roku-2022-dva-biliony-korun.html [481] => }} V souvislosti s tím se projevilo zesílení pravicového i levicového [[Extremismus|extremismu]]. Mnoho Němců má pocit, že se nemohou na veřejnosti k těmto problémům svobodně vyjadřovat.{{Citace elektronického periodika [482] => | titul = Mehrheit der Deutschen äußert sich in der Öffentlichkeit nur vorsichtig [483] => | periodikum = Die Welt [484] => | datum_vydání = 22. května 2019 [485] => | url = https://www.welt.de/politik/article193977845/Deutsche-sehen-Meinungsfreiheit-in-der-Oeffentlichkeit-eingeschraenkt.html [486] => }} Po rozhodnutí amerického prezidenta [[Donald Trump|Donalda Trumpa]] v prosinci 2017, kterým uznal [[Jeruzalém]] za hlavní město [[Izrael]]e, byly v Německu uspořádány protiizraelské demonstrace. V Berlíně byla [[Palestina|propalestinskými]] demonstranty spálena improvizovaná izraelská vlajka. [[Ústřední rada Židů v Německu]] (''Zentralrat der Juden'') vyjádřila velké znepokojení nad [[Antisemitismus|antisemitskými]] tendencemi, které se projevují i v [[Mešita|mešitách]] v německých městech. Předseda rady [[Josef Schuster]] prohlásil, že reprezentanti muslimských svazů sice vystupují proti antisemitismu, avšak v mnoha muslimských obcích a jejich mešitách se proti nim nic nepodniká. Naopak [[imám]]ové v nich rozhlašují výhrady proti Židům a Izraeli.Zentralrat der Juden: Schuster kritisiert antisemitische Tendenzen in Moscheen. [[T-Online]], http://www.t-online.de/nachrichten/deutschland/gesellschaft/id_82911548/zentralrat-der-juden-antisemitismus-in-moscheen-staerker-bekaempfen.html, 16. prosince 2017 (německy). [487] => [488] => == Státní symboly == [489] => === Vlajka === [490] => [491] => {{Podrobně|Německá vlajka}} [492] => [493] => Německá vlajka je tvořena listem o poměru stran 3:5 se třemi vodorovnými pruhy, černým, červeným a žlutým. [494] => [495] => Státní (služební) vlajka navíc nese štít s upraveným státním znakem, její soukromé užití ani užití obcemi či spolkovými zeměmi není přípustné. Vedle národní vlajky je neoficiálně tolerováno i užití vlajky se státním znakem. [496] => [497] => === Znak === [498] => [499] => {{Podrobně|Státní znak Německa}} [500] => [501] => Německý státní znak tvoří černá [[Orel (heraldika)|orlice]] s červenou zbrojí na žlutém štítu. [502] => [503] => === Hymna === [504] => [505] => {{Podrobně|Německá hymna}} [506] => [507] => Německá hymna je 3. sloka písně ''Das Lied der Deutschen'' ({{Vjazyce2|cs|''Píseň Němců''}}). Celá píseň má tři sloky, od roku 1952 se používá pouze poslední. Hudbu složil rakouský skladatel [[Joseph Haydn]], má totožnou melodii jako někdejší [[rakouská císařská hymna]]. Slova původní básně napsal německý básník [[August Heinrich Hoffmann von Fallersleben]]. [508] => [509] => == Geografie == [510] => {{Podrobně|Geografie Německa}} [511] => [[Soubor:Deutschland topo.jpg|náhled|Fyzická mapa Německa]] [512] => Hlavními [[geomorfologie|geomorfologickými]] celky Německa jsou od severu k jihu [[Severoněmecká nížina]], [[Středoněmecká vysočina]], alpské předhůří a velehorské pásmo německých [[Alpy|Alp]]. [513] => [514] => Německo sousedí s devíti státy: [[Dánsko]], [[Polsko]], [[Česko]], [[Rakousko]], [[Švýcarsko]], [[Francie]], [[Lucembursko]], [[Belgie]] a [[Nizozemsko]]. Německo je zemí v Evropě, která sousedí s nejvíce státy. [515] => [516] => Na severu sousedí Německo s Dánskem (délka hranic 67 kilometrů), na severovýchodě s Polskem (442 kilometrů), na východě s Českem (811 kilometrů), na jihovýchodě s Rakouskem (815 kilometrů; bez hranice v [[Bodamské jezero|Bodamském jezeře]]), na jihu se Švýcarskem (316 kilometrů; s hranicí [[exkláva|exklávy]] [[Büsingen am Hochrhein|Büsingen]], ale bez hranice v Bodamském jezeře), na jihozápadě s Francií (448 kilometrů), na západě s Lucemburskem (135 kilometrů) a s Belgií (156 kilometrů) a na severozápadě s Nizozemskem (567 kilometrů). [517] => Délka hranic činí celkem 3 757 kilometrů (bez hranic v Bodamském jezeře). [518] => Během dějin se často měnil i střed německého státu. [519] => [520] => Německo se nachází na [[Eurasie|eurasijské]] kontinentální desce, přesto se vyskytují slabá [[zemětřesení]], především v [[Porúří]]. [521] => [522] => === Geomorfologie === [523] => [[Soubor:Zugspitze Westansicht.JPG|náhled|vlevo|Nejvyšší hora Německa [[Zugspitze]] v Alpách]] [524] => [[Alpy]], které vznikly třetihorním zvrásněním kontinentálních desek, jsou jedinými německými velehorami. Na hranicích s Rakouskem leží nejvyšší hora Německa – [[Zugspitze]] o nadmořské výšce 2962 metrů. [525] => Středoněmecká vysočina nabývá směrem od severu k jihu na výšce a rozloze. Nejvyšší se nachází ve [[Schwarzwald]]u – 1493 metrů vysoký [[Feldberg]], následován 1456 metrů vysokým [[Velký Javor|Großer Arber]] v [[Bavorský les|Bavorském lese]]. Vrcholy o výšce vyšší než 1000 metrů mají dále [[Krušné hory]], Smrčiny, Švábská Alba a pohoří [[Harz]], které je izolovanou částí Středoněmecké vysočiny s nejvyšší horou [[Brocken]] o nadmořské výšce 1142 metrů. V severní části Německa se nachází jednotlivé kopce vyšší než 100 metrů, z nichž nejvyšší je Hagelberg v geomorfologické části Flaming v Braniborsku. [526] => Nejnižší bod Německa je proláklina 3,54 metrů pod úrovní mořské hladiny u Neuendorf-Sachsebbande v [[Šlesvicko-Holštýnsko|Šlesvicku-Holštýnsku]]. Rovněž ve Šlesvicku-Holštýnsku se nachází nejhlubší zatopený bod Německa: 39,10 metrů pod úrovní mořské hladiny na dně [[Hemmelsdorfer See]] severoseverovýchodně od [[Lübeck]]u. Nejnižší umělý vytvořený bod Německa je 293 metrů pod úrovní mořské hladiny na dně hnědouhelného [[důl|dolu]] [[Lom Hambach|Hambach]] východně od [[Jülich]]u v severním Porýní-Vestfálsku. [527] => [528] => === Vodstvo === [529] => [[Soubor:ElbeKM505.jpg|náhled|Labe na německém území]] [530] => Území Německa odvodňují z největší části řeky [[Rýn]], [[Dunaj]], [[Labe]], [[Odra]], [[Vezera]] a [[Emže]]. Německé území je odvodňováno do [[Severní moře|Severního moře]], [[Baltské moře|Baltského moře]] a [[Černé moře|Černého moře]]. Přes německé území vede hlavní evropské [[rozvodí]]. [531] => [532] => Nejvýznamnější německou řekou je [[Rýn]], který má v Německu délku 865 kilometrů. Rýn dominuje jihozápadu a západu Německa. Nejdůležitějšími přítoky jsou [[Neckar]], [[Mohan]], [[Mosela]] a [[Rúr]]. [[Ekonomika|Ekonomický]] význam Rýna je značný, jedná se o jednu z hospodářsky nejvýznamnějších řek Německa a [[Evropa|Evropy]]. [533] => [534] => Na jihu má na německém území [[Dunaj]] délku 647 kilometrů, odvodňuje skoro celé předhůří [[Alpy|Alp]]. Dunaj teče směrem do Rakouska a jihovýchodní Evropy. Jeho nejdůležitějšími přítoky jsou [[Iller]], [[Lech (řeka)|Lech]], [[Isar]] a [[Inn]]. [535] => Na východě Německa má na německém území [[Labe]] délku 725 kilometrů. Jeho nejdůležitějšími přítoky jsou [[Sála]] a [[Havola]]. [536] => Hranici Německa a Polska z větší části tvoří [[Odra]], jejím nejdůležitějším přítokem je [[Lužická Nisa]]. [537] => [538] => Celé povodí [[Vezera|Vezery]] leží v Německu. Vzniká soutokem [[Werra|Werry]] a [[Fulda|Fuldy]] a odvodňuje severní část Německa. [539] => [[Emže]] (Ems) teče v severozápadní části Německa. [540] => [541] => Přirozená jezera na německém území jsou převážně ledovcového původu. Největší německá jezera se proto nachází v předhůří Alp a [[Meklenburská jezerní plošina|Meklenburské jezerní plošině]]. Největším jezerem, které leží celé na německém území, je [[Müritz]], ležící v Meklenburské jezerní plošině. Největší jezero na německém území je [[Bodamské jezero]], o které se ale Německo dělí s Rakouskem a Švýcarskem. [542] => [543] => Na východě Německa se nachází mnoho velkých jezer, která se nachází v zatopených bývalých [[hnědé uhlí|hnědouhelných]] [[důl|dolech]]. [544] => [545] => === Ostrovy === [546] => {{viz též|Seznam ostrovů Německa}} [547] => [[Soubor:Königsstuhl und Viktoria-Sicht.jpg|náhled|[[Křída (hornina)|Křídové]] útesy na pobřeží ostrova Rujana]] [548] => V [[Severní moře|Severním moři]] se nachází souostroví [[Severofríské ostrovy]] a [[Východofríské ostrovy]]. Ostrovy [[Helgoland]] a [[Neuwerk]] jsou rovněž obydlené. Severofríské ostrovy představují zbytky zatopené pevniny, které zůstala pod hladinou moře po snížení a následném zaplavení. Východofríské ostrovy jsou bariérové ostrovy, které vznikly příbojem a pohybem pobřežních písčin. [549] => [550] => Největší německé ostrovy v Baltském moři jsou (od západu k východu) [[Fehmarn]], [[Poel]], [[Hiddensee]], [[Rujána]] a [[Uznojem|Usedom]]; největším poloostrovem je [[Fischland-Darß-Zingst]]. [551] => [552] => Největší německé vnitrozemské ostrovy se nachází v Bodamském jezeře, jsou to ostrovy [[Reichenau (ostrov)|Reichenau]], [[Mainau]] a [[Lindau]], dále ostrov [[Herrenchiemsee]] v [[Chiemské jezero|Chiemsee]]. [553] => [554] => === Klimatické podmínky === [555] => Celé území Německa patří k [[mírné klimatické pásmo|mírnému klimatickému pásmu]] [[Střední Evropa|Střední Evropy]] v převládajícím západním prouděním vzduchu v přechodném pásmu mezi oceánským a kontinentálním klimatem. Podnebí v Německu je ovlivňováno [[Golfský proud|Golfským proudem]], celoročně převažují příznivé teploty. [556] => Střední roční úhrn [[srážky|srážek]] je v letech 1961–1990 700 milimetrů. Střední měsíční množství srážek je mezi 40 milimetry v únoru a 77 milimetry v červnu. [557] => Nejnižší naměřená teplota byla v Německu -45,9 °C; byla naměřena 24. prosince 2001 v [[Funtensee]]. Nejvyšší teplota byla registrována 8. srpna 2003 v [[Nennig]]u v [[Sársko|Sársku]] a činila +40,3 °C. [558] => [559] => === Geologie === [560] => [[Soubor:Geological map germany 1869.jpg|náhled|[[Geologická mapa]] Německa z roku 1869]] [561] => Z [[paleozoikum|prvohor]] pochází na území Německa krystalické horniny jako [[Rula (hornina)|rula]] a [[žula]], které se nachází ve Středoněmecké vysočině, např. v pohoří [[Harz]]. Sedimenty z [[Rheinisches Schiefergebirge]] (Porýnské břidličné vrchoviny) taktéž pochází z prvohor, z [[devon (geologie)|devonu]] a spodního [[karbon]]u. Vyzvednutí hornin a vytvoření pohoří proběhlo v pozdním [[pliocén]]u. [562] => Na severu v Porýnské břidličné vrchovině se nachází karbonská souvrství, ve kterých se nachází veliká ložiska [[černé uhlí|černého uhlí]] v [[Porúří]]. [563] => [564] => V [[mezozoikum|mesozoiku]], v [[Mezozoikum|druhohorách]] se vytvořily horniny, které převládají v jižní a východní části Německa. Ve Falci, v [[Durynsko|Durynsku]], části [[Bavorsko|Bavorska]] a [[Sasko|Saska]] pochází podloží hornin z [[trias]]u, časného mesozoika. Pohoří [[Jura]] (především [[Švábská Alba|Švábská]] a [[Franská Alba]]) pochází z doby jury. Z trias v Německu, z kterého pochází většina [[pískovec|pískovců]], v pohoří Jury ale převažuje [[vápenec]]. [565] => [566] => V [[třetihory|třetihorách]] následovala [[eroze]], zarovnání terénu a vytvoření nížin. [567] => [568] => Aktivní [[vulkanismus]] není v Německu pozorován, vulkanické horniny ale dosvědčují dřívější vulkanickou činnost. [569] => Nachází se především v pohoří [[Eifel]]. V pohoří Eifel jsou prameny s výskytem [[kysličník uhličitý|kysličníku uhličitého]], [[gejzír]]y atd. [570] => [571] => Německo se nachází na [[Eurasie|eurasijské]] kontinentální desce, přesto se vyskytují slabá [[zemětřesení]], především v [[Porúří]]. [572] => [573] => === Půdy === [574] => Na území Německa převládají drnopodzolové půdy a lesní [[hnědozem]]ě. [[podzol|Drnopodzolové]] půdy se nejčastěji vyskytují na písčitých a [[štěrk]]opísčitých [[ledovec|ledovcových]] [[Sedimentární hornina|usazeninách]] v Severoněmecké nížině. Lesní hnědozemě se vyskytují nejčastěji v Středoněmecké vysočině. [575] => [576] => == Příroda == [577] => === Flóra === [578] => [[Soubor:IndianSummerSauerland.jpg|náhled|vlevo|[[Smíšený les]] na podzim (''Sauerland'')]] [579] => [[Soubor:Lüneburger Heide 093.jpg|náhled|[[Vřesoviště]] [[Lüneburger Heide]] v Dolním Sasku]] [580] => Německo leží v mírném klimatickém pásmu. Značnou část jeho území původně pokrývaly listnaté a jehličnaté lesy, které byly z velké části vykáceny a jen výjimečně je v nich uchována původní skladba dřevin. Flóra na území Německa se mění podle nadmořské výšky, geologického podloží a klimatických podmínek na daném místě. Od západu k východu ovlivňuje vegetaci zejména přechod od oceánského ke kontinentálnímu podnebí. [581] => [582] => V listnatých lesích se nejčastěji vyskytuje [[buk lesní]] tvořící [[bučina|bučiny]], případně se podél řek a jezer stále nachází řídké nivní lesy, v nichž dominuje [[buk]] a [[dub]]. V Alpách a německých středohorách se vyskytují lesy i na pozemcích s poměrně velkým sklonem. [[Pionýrský druh|Pionýrskými dřevinami]] jsou na německém území [[bříza]] a [[borovice]]. Jehličnaté lesy se dnes nahrazují dříve velmi rozšířenými listnatými. Bez lidského vlivu by se tzv. [[potenciální vegetace]] na německém území, jako ve většině zemí v mírném klimatickém pásmu, skládala především z lesa. Výjimku tvoří [[vřesoviště]] a [[bažina|bažiny]], dále alpínská a subalpínská společenství z [[Bavorské Alpy|Bavorských Alpách]], ve [[Schwarzwald]]u, v [[Krušné hory|Krušných horách]]. Alpínská a subalpínská stanoviště mají obvykle chudé půdy, nižší teploty vzduchu a leží ve vyšších polohách. V Německu se ve větší míře než dříve vyskytují i různé zavlečené rostliny, jako např. [[trnovník akát|akát]]. V dnešní době je zalesněno 29,5 % území, čímž má Německo jednu z největších ploch lesa v Evropě.{{Doplňte zdroj}} [583] => [584] => Největší podíl obdělané plochy slouží k pěstování [[Obilniny|obilí]] ([[ječmen]]e, [[oves|ovsa]], [[žito|žita]] a [[pšenice]]). Dále se pěstují [[Lilek brambor|brambory]] a [[kukuřice setá|kukuřice]], což jsou plodiny dovezené z Ameriky. Z průmyslových plodin se nejčastěji pěstuje [[řepka olejná]]. Z ovocných stromů se nejčastěji vyskytují [[jabloň|jabloně]]. V údolí řek, např. [[Mosela|Mosely]], [[Ahr]]u a [[Rýn]]a jsou provozovány vinice. [585] => [586] => === Fauna === [587] => [[Soubor:White-tailed Eagle 34.jpg|náhled|Chráněný dravec [[orel mořský]]]] [588] => Původní druhy [[savci|savců]] v Německu žijí nejčastěji v lesích. V lese žijí různé druhy [[lasicovití|lasic]], [[daněk evropský]], [[jelen evropský]], [[srnec obecný]], [[prase divoké]] a [[liška obecná (šelma)|liška obecná]]. [[Bobr]] a [[vydry|vydra]] se vyskytují méně často, v poslední době ale stoupají jejich stavy. [589] => Mnozí velcí savci byli v Německu vyhubeni: [[pratur]] v roce 1846, [[medvěd hnědý]] roku 1835, [[los evropský]] byl hojný ještě ve středověku, [[kůň|divoký kůň]] byl vyhuben v 19. století, [[zubr evropský|zubr]] na přelomu 17. a 18. století a [[vlk]] roku 1904. [590] => V současné době se do Německa vrací vlci a losi z Polska a Česka,{{Doplňte zdroj}} kde stoupají jejich stavy. [591] => [592] => Populace [[orel mořský|orla mořského]], ptáka, jenž je ve znaku Německa, čítá asi 500 párů, především v [[Braniborsko|Braniborsku]] a [[Meklenbursko-Přední Pomořansko|Meklenbursku-Předním Pomořansku]]. Z dravých ptáků se v Německu nejvíc vyskytuje [[káně lesní]] a [[poštolka obecná]], [[sokol stěhovavý]] je mnohem vzácnější. 50 % populace [[luňák červený|luňáka červeného]] hnízdí právě v Německu, ale kvůli intenzifikaci zemědělství klesají jeho stavy. [593] => V Německu žije mnoho druhů ptáků, kteří profitují z přítomnosti člověka, jako např. [[holub hřivnáč]], [[kos černý]] (původně čistě lesní pták), [[vrabec domácí|vrabec]] a [[sýkora]]. Tyto druhy ptáků jsou v zimě přikrmovány, v obchodech je bohatá nabídka krmení pro ptáky. Různé druhy [[Corvus|havranů]] a [[Rackovití|racků]] se zase přiživují na skládkách. Zvláštností je celosvětově zcela nejsevernější hnízdiště [[plameňáci|plameňáků]]{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.eghn.org/zwillbrockervenn |datum přístupu=2009-01-31 |url archivu=https://web.archive.org/web/20081120035536/http://www.eghn.org/zwillbrockervenn |datum archivace=2008-11-20 |nedostupné=ano }} v [[Zwillbrocker Venn]] v Severním Porýní-Vestfálsku. [594] => [595] => Dříve v řekách často se vyskytující [[losos]]i byli v průběhu [[industrializace]] v 19. století vyhubeni, ale v 80. letech 20. století se znovu v německých řekách objevili. Poslední [[jeseter]] byl v Německu uloven roku 1969. V rybnících se chovají např. [[kapr|kapři]], a to již od dob Římanů. [596] => [597] => Na pobřeží Severního a Baltského moře žijící [[tuleň obecný]] byl v minulosti téměř vyhuben. V poslední době se jeho stavy zvýšily na několik tisíc exemplářů. [598] => [599] => === Ochrana přírody === [600] => {{Viz též|Národní parky v Německu}} [601] => Cílem ochrany přírody je zachování přírody a krajiny. Na území Německa se nachází 14 [[národní park|národních parků]], 19 [[biosférická rezervace|biosférických rezervací]], 95 [[přírodní park|přírodních parků]] a tisíce [[přírodní rezervace|přírodních rezervací]], chráněných stromů atd. [602] => [603] => == Politická geografie == [604] => {{Viz též|Administrativní dělení Německa}} [605] => === Využití území === [606] => [[Soubor:Deutschland politisch 2010.png|náhled|Mapa územního členění s městy (počty obyvatel v roce 2012)]] [607] => Celkem se zemědělsky využívá 53,5 % německého území, lesy pokrývají 29,5 % území. 12,3 % jsou zastavěné plochy a dopravní infrastruktura. Vodní plochy zaujímají 1,8 %, zbývající 2,4 % jsou ostatní plochy, většinou skály a povrchové doly. [608] => [609] => === Aglomerace === [610] => V Německu je asi 81 velkoměst (obce, které mají nad {{formatnum:100000}} obyvatel); 14 měst má víc než {{formatnum:500000}} obyvatel. [611] => [612] => Pět největších německých měst s počtem obyvatel v srpnu 2018: [613] => # [[Berlín]], 3,64 milionu obyvatel [614] => # [[Hamburk]], 1,84 milionu obyvatel [615] => # [[Mnichov]], 1,47 milionu obyvatel [616] => # [[Kolín nad Rýnem]], 1,09 milion obyvatel [617] => # [[Frankfurt nad Mohanem]], 753 056 obyvatel [618] => [619] => V německém názvosloví se aglomerace často nazývají ''Ballungsgebiete''. Největší aglomerací je hustě zalidněná oblast ve spolkové zemi [[Severní Porýní-Vestfálsko]], která zahrnuje velkoměsta [[Kolín nad Rýnem]], [[Düsseldorf]], [[Dortmund]] a [[Essen]] se všemi městy a obcemi v jejich spádovém území. Pro tento tzv. metropolní region Rýn-Rúr (''Rhein-Ruhr'') je vykázán celkový počet obyvatel 10,68 milionu. Region Lipsko-Drážďany je nazýván Střední Německo (''Mitteldeutschland'') a vykazuje dohromady 2,4 milionu obyvatel. [620] => [621] => [622] => Soubor:Cityscape Berlin.jpg|Berlín [623] => Soubor:Alsterblick Hamburg.jpg|Hamburk [624] => Soubor:Stadtbild München.jpg|Mnichov [625] => Soubor:Köln Panorama.jpg|Kolín nad Rýnem [626] => Soubor:Hochhaus-Panorama-2017-vom-Domturm-Ffm-636.jpg|Frankfurt nad Mohanem [627] => Soubor:Stuttgart Schlossplatz.jpg|Stuttgart [628] => [629] => [630] => {| class="wikitable" [631] => |+ Nejlidnatější oblasti osídlení v Německu [632] => ! [633] => ! Oblast osídlení !! Město !! Aglomerace !! Metropolní region [634] => |- [635] => | 1 || [[Berlín]] [636] => | style="text-align:right" | {{formatnum:3644826}} [637] => | style="text-align:right" | {{formatnum:4630000}} [638] => | style="text-align:right" | {{formatnum:6120000}} [639] => |- [640] => | 2 || [[Hamburk]] [641] => | style="text-align:right" | {{formatnum:1841179}} [642] => | style="text-align:right" | {{formatnum:2820000}} [643] => | style="text-align:right" | {{formatnum:5360000}} [644] => |- [645] => | 3 || [[Mnichov]] [646] => | style="text-align:right" | {{formatnum:1471508}} [647] => | style="text-align:right" | {{formatnum:2210000}} [648] => | style="text-align:right" | {{formatnum:5990000}} [649] => |- [650] => | 4 || [[Kolín nad Rýnem]] [651] => | style="text-align:right" | {{formatnum:1085664}} [652] => | style="text-align:right" | {{formatnum:4910000}} [653] => | style="text-align:right" | {{formatnum:10680000}} [654] => |- [655] => | 5 || [[Frankfurt nad Mohanem]] [656] => | style="text-align:right" | {{formatnum:753056}} [657] => | style="text-align:right" | {{formatnum:2710000}} [658] => | style="text-align:right" | {{formatnum:5720000}} [659] => |- [660] => | 6 || [[Stuttgart]] [661] => | style="text-align:right" | {{formatnum:634830}} [662] => | style="text-align:right" | {{formatnum:2360000}} [663] => | style="text-align:right" | {{formatnum:5300000}} [664] => |- [665] => | 7 || [[Düsseldorf]] [666] => | style="text-align:right" | {{formatnum:619294}} [667] => | style="text-align:right" | {{formatnum:4910000}} [668] => | style="text-align:right" | {{formatnum:10680000}} [669] => |- [670] => | 8 || [[Lipsko]] [671] => | style="text-align:right" | {{formatnum:587857}} [672] => | style="text-align:right" | {{formatnum:1200000}} [673] => | style="text-align:right" | {{formatnum:2400000}} [674] => |- [675] => | 9 || [[Dortmund]] [676] => | style="text-align:right" | {{formatnum:587010}} [677] => | style="text-align:right" | {{formatnum:5610000}} [678] => | style="text-align:right" | {{formatnum:10680000}} [679] => |- [680] => | 10 || [[Essen]] [681] => | style="text-align:right" | {{formatnum:583109}} [682] => | style="text-align:right" | {{formatnum:5610000}} [683] => | style="text-align:right" | {{formatnum:10680000}} [684] => |- [685] => | 11 || [[Brémy]] [686] => | style="text-align:right" | {{formatnum:569352}} [687] => | style="text-align:right" | {{formatnum:990000}} [688] => | style="text-align:right" | {{formatnum:2730000}} [689] => |- [690] => | 12 || [[Drážďany]] [691] => | style="text-align:right" | {{formatnum:554649}} [692] => | style="text-align:right" | {{formatnum:830000}} [693] => | style="text-align:right" | {{formatnum:2400000}} [694] => |- [695] => | 13 || [[Hannover]] [696] => | style="text-align:right" | {{formatnum:538068}} [697] => | style="text-align:right" | {{formatnum:1130000}} [698] => | style="text-align:right" | {{formatnum:3830000}} [699] => |- [700] => | 14 || [[Norimberk]] [701] => | style="text-align:right" | {{formatnum:518365}} [702] => | style="text-align:right" | {{formatnum:1350000}} [703] => | style="text-align:right" | {{formatnum:3560000}} [704] => |} [705] => [706] => == Politika == [707] => {{Viz též|Politický systém Německa}} [708] => [709] => === Státní uspořádání === [710] => [[Soubor:Olaf_Scholz_2021_cropped.jpg|náhled|Spolkový kancléř [[Olaf Scholz]]]]Spolková republika Německo je [[Federace|federativní]] parlamentně-demokratická a zastupitelská republika. [711] => [712] => [[Prezident Německa|Spolkový prezident]] (''Bundespräsident''), v současné době [[Frank-Walter Steinmeier]] (19. března 2017–dosud), je [[hlava státu|hlavou státu]]. Má především reprezentativní povinnosti a pravomoce. Do funkce je volen ''[[Spolkové shromáždění|Spolkovým shromážděním]]'' - institucí, která se skládá z členů [[Spolkový sněm|Spolkového sněmu]] (''Bundestag'') a z téměř stejného počtu volitelů zastupujících spolkové země. [713] => [714] => [[Německý kancléř|Spolkový kancléř]] (''Bundeskanzler''), v současné době [[Olaf Scholz]] (od 8. prosince 2021 - dosud), je hlavou vlády a uplatňuje [[Výkonná moc|výkonnou moc]]. Jde o podobnou funkci, jakou má [[předseda vlády]] v jiných parlamentních demokraciích. [715] => [716] => === Spolkové země === [717] => {{Viz též|Německé spolkové země|Administrativní dělení Německa}} [718] => Německo je rozděleno na 16 [[Německé spolkové země|spolkových zemí]], které jsou souhrnně označovány jako ''Bundesländer''.{{Citace elektronické monografie |url=http://www.bundesrat.de/EN/organisation-en/laender-en/laender-en-node.html;jsessionid=0D0642574A8D5BAF5A6C98FA356854CE.2_cid391|titul= The Federal States|vydavatel=[[Bundesrat of Germany]]|datum přístupu=6 May 2015}} Každá spolková země má vlastní ústavu{{Citace elektronické monografie|url=http://www.landtag.nrw.de/portal/WWW/GB_I/I.7/Europa/Wissenswertes/English_information/North_Rhine_Westphalia_Constitution_revised.jsp|titul=Example for state constitution: "Constitution of the Land of North Rhine-Westphalia"|vydavatel=[[Landtag of North Rhine-Westphalia|Landtag (state assembly) of North Rhine-Westphalia]]|datum přístupu=17 July 2011|url archivu=https://web.archive.org/web/20130117011619/http://www.landtag.nrw.de/portal/WWW/GB_I/I.7/Europa/Wissenswertes/English_information/North_Rhine_Westphalia_Constitution_revised.jsp|datum archivace=2013-01-17|nedostupné=ano}} a disponuje značnou autonomií. Nejrozsáhlejší spolkovou zemí je [[Bavorsko]] (70 552 km²), nejméně rozsáhlou [[Brémy]] (404 km²); nejlidnatější je [[Severní Porýní-Vestfálsko]] (525 obyv./km²), nejnižší hustota obyvatel (72 obyv./km²) je v [[Meklenbursko-Přední Pomořansko|Meklenbursku-Předním Pomořansku]]. [719] => [720] =>
{{Německé spolkové země}}
[721] => [722] => {| style="background:none;" cellspacing="2" [723] => | [724] => {| class="sortable wikitable" style="text-align:left; font-size:90%;" [725] => |- style="font-size:100%; text-align:right;" [726] => ! colspan="2" class="unsortable" | Spolková země [727] => ! rowspan="2" class="unsortable" | Hlavní
město [728] => ! rowspan="2" data-sort-type="number" | Rozloha
(km²) [729] => ! rowspan="2" data-sort-type="number" | Počet obyvatel
(× 1000) [730] => ! rowspan="2" data-sort-type="number" | Hustota
obyvatel
(ob/km²) [731] => ! rowspan="2" data-sort-type="number" | Hlasů ve
Spolkové
radě{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.businessinfo.cz/cz/sti/nemecko-vnitropoliticka-charakteristika/2/1000636/ |datum přístupu=2013-02-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120603083702/http://www.businessinfo.cz/cz/sti/nemecko-vnitropoliticka-charakteristika/2/1000636 |datum archivace=2012-06-03 |nedostupné=ano }} [732] => |- [733] => ! class="unsortable" | {{malé|Česky}} [734] => ! class="unsortable" | {{malé|Německy}} [735] => |- [736] => | [[Bádensko-Württembersko]] || Baden-Württemberg || [[Stuttgart]] [737] => | style="text-align: right;"| 35 752 [738] => | style="text-align: right;"| 10 749 [739] => | style="text-align: right;"| 301 [740] => | style="text-align: right;"| 6 [741] => |- [742] => | [[Bavorsko]] || Bayern || [[Mnichov]] [743] => | style="text-align: right;"| 70 552 [744] => | style="text-align: right;"| 12 520 [745] => | style="text-align: right;"| 177 [746] => | style="text-align: right;"| 6 [747] => |- [748] => | [[Berlín]] || Berlin || – [749] => | style="text-align: right;"| 892 [750] => | style="text-align: right;"| 3 416 [751] => | style="text-align: right;"| 3 834 [752] => | style="text-align: right;"| 4 [753] => |- [754] => | [[Braniborsko]] || Brandenburg || [[Postupim]] [755] => | style="text-align: right;"| 29 479 [756] => | style="text-align: right;"| 2 535 [757] => | style="text-align: right;"| 86 [758] => | style="text-align: right;"| 4 [759] => |- [760] => | [[Svobodné hanzovní město Brémy|Brémy]] || Bremen || [[Brémy]] [761] => | style="text-align: right;"| 404 [762] => | style="text-align: right;"| 663 [763] => | style="text-align: right;"| 1 640 [764] => | style="text-align: right;"| 3 [765] => |- [766] => | [[Dolní Sasko]] || Niedersachsen || [[Hannover]] [767] => | style="text-align: right;"| 47 624 [768] => | style="text-align: right;"| 7 971 [769] => | style="text-align: right;"| 167 [770] => | style="text-align: right;"| 6 [771] => |- [772] => | [[Durynsko]] || Thüringen || [[Erfurt]] [773] => | style="text-align: right;"| 16 172 [774] => | style="text-align: right;"| 2 289 [775] => | style="text-align: right;"| 142 [776] => | style="text-align: right;"| 4 [777] => |- [778] => | [[Hamburk]] || Hamburg || – [779] => | style="text-align: right;"| 755 [780] => | style="text-align: right;"| 1 770 [781] => | style="text-align: right;"| 2 344 [782] => | style="text-align: right;"| 3 [783] => |- [784] => | [[Hesensko]] || Hessen || [[Wiesbaden]] [785] => | style="text-align: right;"| 21 115 [786] => | style="text-align: right;"| 6 072 [787] => | style="text-align: right;"| 288 [788] => | style="text-align: right;"| 5 [789] => |- [790] => | [[Meklenbursko-Přední Pomořansko]] || Mecklenburg-Vorpommern || [[Schwerin]] [791] => | style="text-align: right;"| 23 180 [792] => | style="text-align: right;"| 1 679 [793] => | style="text-align: right;"| 72 [794] => | style="text-align: right;"| 3 [795] => |- [796] => | [[Porýní-Falc]] || Rheinland-Pfalz || [[Mohuč]] [797] => | style="text-align: right;"| 19 853 [798] => | style="text-align: right;"| 4 045 [799] => | style="text-align: right;"| 204 [800] => | style="text-align: right;"| 4 [801] => |- [802] => | [[Sársko]] || Saarland || [[Saarbrücken]] [803] => | style="text-align: right;"| 2 569 [804] => | style="text-align: right;"| 1 036 [805] => | style="text-align: right;"| 404 [806] => | style="text-align: right;"| 3 [807] => |- [808] => | [[Sasko]] || Sachsen || [[Drážďany]] [809] => | style="text-align: right;"| 18 416 [810] => | style="text-align: right;"| 4 220 [811] => | style="text-align: right;"| 229 [812] => | style="text-align: right;"| 4 [813] => |- [814] => | [[Sasko-Anhaltsko]] || Sachsen-Anhalt || [[Magdeburg]] [815] => | style="text-align: right;"| 20 446 [816] => | style="text-align: right;"| 2 412 [817] => | style="text-align: right;"| 118 [818] => | style="text-align: right;"| 4 [819] => |- [820] => | [[Severní Porýní-Vestfálsko]] || Nordrhein-Westfalen || [[Düsseldorf]] [821] => | style="text-align: right;"| 34 085 [822] => | style="text-align: right;"| 17 996 [823] => | style="text-align: right;"| 528 [824] => | style="text-align: right;"| 6 [825] => |- [826] => | [[Šlesvicko-Holštýnsko]] || Schleswig-Holstein || [[Kiel]] [827] => | style="text-align: right;"| 15 799 [828] => | style="text-align: right;"| 2 837 [829] => | style="text-align: right;"| 180 [830] => | style="text-align: right;"| 4 [831] => |- class="sortbottom" style="background: #eeeeee;" [832] => ! style="text-align: left;"| Celkem [833] => ! 16 [834] => ! [835] => ! style="text-align: right;"| 357 093 [836] => ! style="text-align: right;"| 82 217 [837] => ! style="text-align: right;"| 230 [838] => ! style="text-align: right;"| 69 [839] => |} [840] => |} [841] => [842] => === Zahraniční politika === [843] => [[Soubor:33rdG8Leaders.jpg|náhled|Německo hostilo summit G8 v [[Heiligendamm]]u 6.-8. června 2007]] [844] => Hlavní směry německé zahraniční politiky jsou stabilní spojení se zeměmi [[Západní svět|západního světa]] (''Westbindung'') a tzv. [[evropská integrace]]. Od roku 1990 hraje Německo ve spolupráci s Francií rozhodující a vůdčí roli v rámci EU. Německo je od roku 1950 členem [[Rada Evropy|Rady Evropy]] a v roce 1957 podepsalo [[Římské smlouvy]], základy pro dnešní [[Evropská unie|Evropskou unii]]. Hlavním prvkem bezpečnostní politiky a vyjádření prozápadní politiky je členství v [[Severoatlantická aliance|NATO]], kam země vstoupila roku 1955. Dále je Německo členem [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj|OECD]], [[G4]], [[G8]], [[G20]], [[Světová banka|Světové banky]] a [[Mezinárodní měnový fond|MMF]]. Německo se v EU také snaží prosadit více sjednocený politický, ekonomický a bezpečnostní aparát.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.ambafrance-uk.org/Declaration-by-the-Franco-German,4519.html|titul=Declaration by the Franco-German Defence and Security Council|vydavatel=French Embassy UK|datum vydání=13 May 2004|datum přístupu=19 March 2011|url archivu=https://web.archive.org/web/20140327015942/http://www.ambafrance-uk.org/Declaration-by-the-Franco-German,4519.html|datum archivace=2014-03-27|nedostupné=ano}}{{cite news | url=http://www.nytimes.com/2008/04/04/world/europe/04iht-poll.4.11666423.html | title = The leader of Europe? Answers an ocean apart | author = Freed, John C. | newspaper = The New York Times | date = 4 April 2008 | accessdate =28 March 2011 }} [845] => [846] => Německo má síť 227 zahraničních diplomatických misí{{Citace elektronické monografie|url=http://www.auswaertiges-amt.de/EN/AAmt/Auslandsvertretungen/Uebersicht_node.html|titul=The German Missions Abroad|vydavatel=German Federal Foreign Office|datum přístupu=7 May 2015}} a udržuje vztahy s více než 190 zeměmi.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.auswaertiges-amt.de/EN/AAmt/Auslandsvertretungen/Botschaften_node.html|titul=The Embassies|vydavatel=German Federal Foreign Office|datum přístupu=18 July 2012}} V roce 2011 bylo největší přispěvatelem do evropského rozpočtu (20 %){{Citace elektronické monografie | url=http://ec.europa.eu/budget/figures/2011/2011_en.cfm | titul=The EU budget 2011 in figures|vydavatel=[[Evropská komise]]|datum přístupu=6 May 2011}} a třetím největším přispěvatelem do OSN (8 %).{{Citace elektronické monografie | url=http://www.un.org/ga/search/view_doc.asp?symbol=ST/ADM/SER.B/824 | titul=United Nations regular budget for the year 2011|vydavatel=UN Committee on Contributions|datum přístupu=6 May 2011}} [847] => [848] => V roce 1999 vláda kancléře [[Gerhard Schröder|Gerharda Schrödera]] vymezila nový základ německé zahraniční politiky tím, že se v rámci rozhodnutí NATO zapojila do [[válka v Kosovu|války v Kosovu]] v rámci [[Operace Spojenecká síla]]. Němečtí vojáci byli oficiálně posláni do boje poprvé od roku 1945.{{cite news |url=http://www.dw-world.de/dw/article/0,2144,1741310,00.html |title=Germany's New Face Abroad / [[Deutsche Welle]] |date=14 October 2005 |accessdate=26 March 2011}} [849] => [850] => === Politické subjekty === [851] => [852] => Ve vnitřní politice bývalého [[Západní Německo|Západního Německa]] po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] až do roku 1990 dominovala dvě velká uskupení. Jsou to středopravá (respektive konzervativní) [[Křesťanskodemokratická unie]] (CDU) se svou sesterskou [[Křesťansko-sociální unie Bavorska|Křesťansko-sociální unií Bavorska]] (CSU) a středolevá [[Sociálnědemokratická strana Německa]] (SPD). Dalším relativně významným politickým subjektem byla [[Svobodná demokratická strana]] (FDP), která se mnohdy podílela na výkonné moci. [853] => [854] => Po [[znovusjednocení Německa]] v roce 1990 se rozložení politických sil v celé Spolkové republice začalo měnit. Vzniklo uskupení [[Svaz 90/Zelení]], které postupně získalo poslanecké mandáty jak ve [[Německý spolkový sněm|Spolkovém sněmu]], tak v [[Německé spolkové země|zemských]] sněmech. Obdobně získala politické pozice také značně levicová strana [[Die Linke]]. V důsledku migrační krize roku 2015 velmi posílilo hnutí [[Alternativa pro Německo]], které ve [[Německé volby do spolkového sněmu 2017|volbách do Spolkového sněmu 2017]] obdrželo 12,6 % hlasů a stalo se nejsilnější opoziční stranou. [855] => [856] => === Ozbrojené síly === [857] => [[Soubor:Eurofighter 9803 1.jpg|náhled|Dvoumístný [[Eurofighter Typhoon]] německého letectva]] [858] => [859] => Po svém založení v roce 1949 nesměla Spolková republika Německo zpočátku mít vlastní ozbrojené síly. Po [[Korejská válka|korejské válce]] a také kvůli [[Sovětský svaz|sovětské]] politice v tzv. východním bloku jí bylo západními spojenci povoleno znovu vytvořit plnohodnotné ozbrojené síly. Nejprve byla v roce 1951 založena polovojenská Spolková pohraniční stráž (''Bundesgrenzschutz''). V roce 1955 se [[Západní Německo]] stalo členem [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]] (NATO). [860] => [861] => V [[Německá demokratická republika|Německé demokratické republice]] vznikla [[Nationale Volksarmee]] (Národní lidová armáda), která byla v roce 1990 v důsledku sjednocení Německa rozpuštěna. Personál a výzbroj byly částečně začleněny do celoněmeckých ozbrojených sil. [862] => [863] => Ozbrojené síly ([[Bundeswehr]]) jsou rozděleny do složek, kterými jsou [[Německá armáda|Heer]] (armáda a speciální jednotky rychlého nasazení ''Kommando Spezialkräfte''), [[Německé námořnictvo|Marine]] (námořnictvo), [[Luftwaffe (Bundeswehr)|Luftwaffe]] (letectvo), Ústřední zdravotní služba (''Zentraler Sanitätsdienst der Bundeswehr'') a základny ozbrojených sil (''Streitkräftebasis''). [864] => [865] => V roce 2011 byly výdaje na armádu odhadovány na 1,3 % německého HDP, což je v porovnání s ostatními členy NATO poměrně málo. V absolutních číslech jsou německé vojenské výdaje 9. nejvyšší na světě.{{Citace elektronické monografie |url=http://www.sipri.org/research/armaments/milex/resultoutput/milex_15/the-15-countries-with-the-highest-military-expenditure-in-2011-table/view |titul=The 15 countries with the highest military expenditure in 2011 |datum přístupu=7 April 2012 |datum vydání=September 2011 |vydavatel=Stockholm International Peace Research Institute |url archivu=https://web.archive.org/web/20120501075718/http://www.sipri.org/research/armaments/milex/resultoutput/milex_15/the-15-countries-with-the-highest-military-expenditure-in-2011-table/view |datum archivace=2012-05-01 |nedostupné=ano }} [866] => V době míru je Bundeswehr pod vedením ministra obrany. Během válečného stavu by se vrchním velitelem stal kancléř.{{Citace elektronické monografie |url=http://www.gesetze-im-internet.de/bundesrecht/gg/gesamt.pdf |titul=Grundgesetz für die Bundesrepublik Deutschland, Artikel 65a,87,115b |vydavatel=Bundesministerium der Justiz |datum přístupu=19 March 2011 |jazyk=German}} [867] => [868] => V roce 2012 v Bundeswehru sloužilo 183 000 profesionálních vojáků a 17 000 dobrovolníků.{{Citace elektronické monografie |url=http://www.bundeswehr.de/portal/a/bwde/!ut/p/c4/DcmxDYAwDATAWVgg7unYAugc8kSWI4OMIesTXXm002D8SeWQy7jRStshc-4p94L0hENCnXEGUvXXSuMKG8FwBd26TD9uIZiT/ |titul=Die Stärke der Streitkräfte |datum přístupu=20 April 2012 |datum vydání=23 March 2012 |vydavatel=Bundeswehr |jazyk=German |url archivu=https://web.archive.org/web/20160822234553/https://www.bundeswehr.de/portal/a/bwde/!ut/p/c4/DcmxDYAwDATAWVgg7unYAugc8kSWI4OMIesTXXm002D8SeWQy7jRStshc-4p94L0hENCnXEGUvXXSuMKG8FwBd26TD9uIZiT// |datum archivace=2016-08-22 |nedostupné=ano }} [869] => Německá vláda plánuje snížit počet vojáků na 170 000 profesionálů a 15 000 dobrovolníků.{{Citace elektronické monografie |url=http://www.bundeswehr.de/portal/a/bwde/!ut/p/c4/04_SB8K8xLLM9MSSzPy8xBz9CP3I5EyrpHK9pPKUVL3ikqLUzJLsosTUtJJUvbzU0vTU4pLEnJLSvHRUuYKcxDygoH5BtqMiAMTJdF8!/ |titul=Ausblick: Die Bundeswehr der Zukunft |datum přístupu=5 June 2011 |vydavatel=Bundeswehr|jazyk=German}} Ozbrojené síly mají k dispozici také záložníky, kteří se účastní obranných cvičeních a nasazení v zahraničí. Podle údajů organizace SIPRI bylo Německo v roce 2014 čtvrtým největším vývozcem zbraní na světě.{{Citace elektronické monografie|titul=Trends in International Arms Transfer, 2014|url=http://books.sipri.org/product_info?c_product_id=495|website=www.sipri.org|vydavatel=Stockholm International Peace Research Institute|datum přístupu=18 March 2015|ref=SIPRI Fact Sheet, March 2015|url archivu=https://web.archive.org/web/20150319023856/http://books.sipri.org/product_info?c_product_id=495|datum archivace=19-03-2015|nedostupné=ano}} [870] => [871] => == Ekonomika == [872] => {{Viz též|Ekonomika Německa}} [873] => [874] => === Makroekonomické údaje === [875] => [[Soubor:Skyline Frankfurt am Main 2015.jpg|vlevo|náhled|[[Frankfurt nad Mohanem]] je německé finanční centrum]] [876] => [[Soubor:Mercedes Benz AMG SLS Black.jpg|náhled|Automobil [[Mercedes-Benz]]]] [877] => [[Soubor:Eurozone.svg|náhled|Německo je členem [[Eurozóna|eurozóny]] (modrá barva) a [[Společný trh (Evropská unie)|společného trhu]] v rámci [[Evropská unie|Evropské unie]]]] [878] => Německo je surovinově relativně chudá země, hospodářství je převážně soustředěno v sektoru průmyslu a služeb. [879] => [880] => Německo je největší evropská ekonomika a 4. největší ekonomika na světě. V roce 2021 vytvořilo [[hrubý domácí produkt]] (HDP) ve výši 4 837 miliard USD, na jednoho obyvatele činil HDP 58 350 USD ([[Parita_kupní_síly|PPP]]).{{Citace elektronického periodika [881] => | titul = Německo - Souhrnná teritoriální informace [882] => | periodikum = kurzy.cz [883] => | url = https://www.kurzy.cz/zpravy/672152 [884] => | jazyk = cs [885] => | datum přístupu = 2022-09-21 [886] => }} V hrubém národním produktu na osobu bylo Německo v roce 2021 na 17. místě na světě. [887] => [888] => V sektoru služeb pracovalo v roce 2006 63,8 % obyvatel, v průmyslu 33,4 % a v zemědělství 2,8 %. Služby produkovaly v roce 2006 68,5 % národního důchodu, průmysl 30,2 % a zemědělství 1,3 %. Ovšem v poslední době německou ekonomiku čím dál více brzdí nedostatek pracovních sil, způsobený extrémně nepříznivým demografickým vývojem. Odhaduje se, že v roce 2030 bude německé ekonomice chybět na 5,2 milionu kvalifikovaných sil, z toho 2,4 milionu vysokoškolsky vzdělaných odborníků. V tomto směru se ukázalo také neprozřetelným sedmileté omezení pracovního trhu pro zaměstnance z bývalého východního bloku, které vstoupilo v účinnost po rozšíření EU roku 2004.http://finance.idnes.cz/nemecko-otvira-pracovni-trh-cechu-se-ale-boji-f3s-/podnikani.aspx?c=A110414_1567032_viteze_bab [889] => [890] => Německo je na světové špičce v automobilovém, elektrotechnickém, strojírenském a chemickém průmyslu. V letech 2003–2008 bylo největším světovým vývozcem zboží.{{Cite news| url=http://www.nytimes.com/2010/02/20/business/economy/20charts.html | title=A Shift in the Export Powerhouses / The New York Times | first=Floyd |last=Norris |date=20 February 2010 |accessdate=27 March 2011}} [891] => [892] => Vývoj hospodářství v Německu po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] (resp. po konstituování dvou německých států) byl poznamenán skutečností, že tři tradiční průmyslové oblasti dřívějšího Německa, a sice [[Horní Slezsko]], [[Sasko]] a [[Porúří]], se ocitly ve třech různých státech ([[Polsko]], [[Německá demokratická republika|NDR]] a [[Západní Německo|NSR]]). Proto měly zcela odlišné podmínky pro svůj další rozvoj. Horní Slezsko připadlo téměř celé Polsku. Ze Saska bylo strojové vybavení mnoha továren po válce odvezeno jako reparace do [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. V Porúří (s městy jako [[Dortmund]], [[Essen]] a [[Duisburg]]) hrály významnou roli po dlouhou dobu i nadále těžký průmysl a těžba uhlí. Pro Německo je sice finančně výhodnější uhlí dovážet, což se v posledních letech projevilo v téměř úplném útlumu těžby černého (kamenného) uhlí, přesto však zatím zůstává spolu s USA na předním místě ve světě v těžbě hnědého uhlí (hlavně ve Východním Německu) i v jeho spotřebě. [893] => [894] => V životní úrovni je Německo dle [[index lidského rozvoje|Indexu lidského rozvoje]] (HDI) na 4. místě na světě.{{Fakt/dne|20140626231948}} [895] => [896] => === Zemědělství a lesnictví === [897] => Zemědělsky se využívá více než polovina plochy státu. Zemědělství je z hlediska výrobních metod vyspělé. Plně zaměstnáno je v něm jen kolem 2-3 % práceschopného obyvatelstva. Mnoho zemědělců vykonává tuto činnost vedle jiného zaměstnání. Orná půda představuje 34 % plochy státu, 4 % orné půdy jsou zavlažovány. [898] => [899] => === Průmysl a služby === [900] => [[Soubor:Maschinenbau-Anstalt Borsig, Berlin Chausseestraße, 1847, Karl Eduard Biermann.jpg|náhled|Továrna na lokomotivy Borsig v Berlíně ([[Feuerland]]) v roce 1847. Počátek [[Průmyslová revoluce|průmyslové revoluce v Německu]] způsobil drastické sociální změny.]] [901] => [902] => Z 500 největších firem světa je 37 německých, z nichž 30 firem je označováno za společnosti zobrazené v [[Burzovní index|akciovém indexu]] [[DAX]] (Deutscher Aktienindex). Tyto společnosti jsou vesměs činné nejen na německém nebo evropském trhu, nýbrž celosvětově. [903] => [904] => Mezi nejvýznamnější německé firmy patří automobilky [[Volkswagen]] (vlastní i tradiční značky [[Audi]] či [[Porsche]]), [[Daimler AG]] a [[BMW]], producent programů pro firemní použití [[SAP (společnost)|SAP]], pojišťovny [[Allianz]] a [[Münchener Rück]], výrobce elektrických zařízení [[Siemens AG]], chemické firmy [[Bayer AG]] a [[BASF]], výrobci oblečení a sportovního zboží [[Adidas]], [[Puma (značka)|Puma]] a [[Hugo Boss]] nebo přes různé problémy nadále i velká obchodní banka [[Deutsche Bank]]. Mezi další firmy známé po celém světě patří výrobce pneumatik [[Continental]] (ke kterému patří česká firma [[Continental Barum]]), sesterské farmaceutické firmy [[Fresenius]] a [[Fresenius Medical Care]], dále [[Robert Bosch GmbH]] a elektrárenské společnosti [[E.ON]] a [[RWE]]. Značný význam mají také mj. [[Deutsche Post]], telekomunikační koncern [[Deutsche Telekom]] a obchodní společnost [[Metro (společnost)|Metro]]. [905] => [[Soubor:The Wings created by Studio Libeskind Wittelsbacherplatz Siemens Konzernzentrale Muenchen-10.jpg|vlevo|náhled|Sídlo společnosti [[Siemens (firma)|Siemens]]]] [906] => Důležitým měřítkem významu německých koncernů je tzv. [[tržní kapitalizace]] (''Marktkapitalisierung''), která se zjišťuje násobením počtu akcií společnosti jejich aktuálním kurzem na [[Burza cenných papírů|burze cenných papírů]] ve [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]]. Ke dni 23. prosince 2015 byla jako největší vykázána chemická společnost Bayer (sídlo: [[Leverkusen]]) s kapitálem 96,0 miliard [[Euro|eur]], následována koncernem SAP s kapitálem 89,8 miliard eur. Třetí byla automobilka [[Daimler AG]] (82,9 miliard eur), čtvrtý [[Siemens AG|Siemens]] (79,0 miliard eur) a pátá [[Deutsche Telekom]] (76,3 miliard eur). Na devátém místě se umístila automobilka [[BMW]] (''Bayerische Motorenwerke'') s kapitalizací 63,5 miliard eur,DAX 30 Marktkapitalisierung, http://www.finanzen.net/index/DAX/Marktkapitalisierung. Staženo 26. prosince 2015 (německy) přičemž téměř polovina akcií byla v držení [[Stefan Quandt|Stefana Quandta]] a [[Susanne Klattenová|Susanne Klattenové]], syna a dcery průmyslníka [[Herbert Quandt|Herberta Quandta]] (1910–1982). [907] => [908] => Pořadí velikosti společností z indexu DAX je ovlivněno skutečností, že automobilka Volkswagen (VW) má dva druhy akcií. Jen tzv. zvýhodněné akcie (''Vorzugsaktien'', zkráceně ''Vorzüge'') v hodnotě 70,0 mrd. Eur jsou vedeny v indexu DAX, zatímco kurzy tzv. kmenových akcií (''Stammaktien'', zkráceně ''Stämme'') lze nalézt pouze v seznamu ''Prime Standard'' bez tržní kapitalizace. Je známo, že zhruba polovina všech akcií VW je přímo či nepřímo (přes [[Porsche Holding]]) držena dvěma podnikatelskými rodinami, a sice rodinami [[Wolfgang Porsche|Wolfganga Porscheho]] a [[Ferdinand Piëch|Ferdinanda Piëcha]], což jsou vnuci zakladatele firem Volkswagen a [[Porsche]], [[Ferdinand Porsche|Ferdinanda Porscheho]]. Volkswagen je jedna z největších automobilek světa a patří jí mj. 100 % akcií [[Škoda Auto|Škody Auto]]. V roce 2014 měla celkově 592 600 zaměstnanců.Aktien-Analyse: Volkswagen. Staženo elektronicky jako PDF od analytické společnosti GeVestor (zdarma). [909] => [910] => {| class="wikitable mw-collapsible" style="text-align:right;" [911] => |+ Společnosti [912] => |- style="text-align:center;" [913] => ! Pozice !! Název !! Sídlo !! Obrat
(mil. €) !! Zisk
(mil. €) !! Zaměstnanci
(svět) [914] => |- [915] => | style="text-align:center;"| 1. || style="text-align:left;"| [[Volkswagen]] || style="text-align:left;"| [[Wolfsburg]] || {{formatnum:159000}} || {{formatnum:15800}} || {{formatnum:502000}} [916] => |- [917] => | style="text-align:center;"| 2. || style="text-align:left;"| [[E.ON]] || style="text-align:left;"| [[Düsseldorf]] || {{formatnum:113000}} || −{{formatnum:1900}} || {{formatnum:79000}} [918] => |- [919] => | style="text-align:center;"| 3. || style="text-align:left;"| [[Daimler AG|Daimler]] || style="text-align:left;"| [[Stuttgart]] || {{formatnum:107000}} || {{formatnum:6000}} || {{formatnum:271000}} [920] => |- [921] => | style="text-align:center;"| 4. || style="text-align:left;"| [[Siemens AG|Siemens]] || style="text-align:left;"| [[Berlín]], [[Mnichov]] || {{formatnum:74000}} || {{formatnum:6300}} || {{formatnum:360000}} [922] => |- [923] => | style="text-align:center;"| 5. || style="text-align:left;"| [[BASF]] || style="text-align:left;"| [[Ludwigshafen]] || {{formatnum:73000}} || {{formatnum:6600}} || {{formatnum:111000}} [924] => |- [925] => | style="text-align:center;"| 6. || style="text-align:left;"| [[BMW]] || style="text-align:left;"| [[Mnichov]]|| {{formatnum:69000}} || {{formatnum:4900}} || {{formatnum:100000}} [926] => |- [927] => | style="text-align:center;"| 7. || style="text-align:left;"| [[Metro (společnost)|Metro]]|| style="text-align:left;" | [[Düsseldorf]] || {{formatnum:67000}} || {{formatnum:740}} || {{formatnum:288000}} [928] => |- [929] => | style="text-align:center;"| 8. || style="text-align:left;"| [[Schwarz Gruppe]] ([[Lidl]], [[Kaufland]]) || style="text-align:left;" | [[Neckarsulm]] || {{formatnum:63000}} || N/A || {{formatnum:315000}} [930] => |- [931] => | style="text-align:center;"| 9. || style="text-align:left;"| [[Deutsche Telekom]] || style="text-align:left;"| [[Bonn]] || {{formatnum:59000}} || {{formatnum:670}} || {{formatnum:235000}} [932] => |- [933] => | style="text-align:center;"| 10. || style="text-align:left;"| [[Deutsche Post]] || style="text-align:left;"| [[Bonn]] || {{formatnum:53000}} || {{formatnum:1300}} || {{formatnum:471000}} [934] => |- [935] => | style="text-align:center;"| — || style="text-align:left;"| [[Allianz]] || style="text-align:left;"| [[Mnichov]]|| {{formatnum:104000}} || {{formatnum:2800}} || {{formatnum:141000}} [936] => |- [937] => | style="text-align:center;"| — || style="text-align:left;"| [[Deutsche Bank]] || style="text-align:left;"| [[Frankfurt nad Mohanem]] || {{formatnum:21600}} || {{formatnum:4300}} || {{formatnum:101000}} [938] => |} [939] => [940] => === [[Infrastruktura]] === [941] => {{Viz též|Doprava v Německu}} [942] => [[Soubor:Hallerbach- und Wiedtalbrücke.jpg|náhled|vlevo|Mosty [[Hallerbach]] a [[Wiedtal]] na trase Kolín-Frankfurt|270x270pixelů]] [943] => První dlážděné silnice na území dnešního Německa založili již [[Římané]]. První státní silnice byly na německém území postaveny v 18. století. Rozvoj automobilismu dal výstavbě silnic nové impulsy. První dálnice světa, [[AVUS]] v Berlíně, byla postavena již v roce 1921. Silniční doprava vystřídala ve druhé polovině 20. století železniční dopravu v množství přepraveného nákladu. [944] => Německo mělo k 1. lednu 2007 12 531 kilometrů dálnic, 40 711 kilometrů spolkových silnic, 86 597 zemských silnic a 91 520 kilometrů okresních silnic. [945] => [946] => V roce 2006 zemřelo na německých silnicích 5094 lidí, počet mrtvých má klesající tendenci. V Německu jsou v obcích velice časté pěší zóny, zóny s maximální rychlostí 30 km/h atd. [947] => [948] => Německo disponuje železniční sítí o délce asi 35 000 kilometrů. Denně je vypraveno přibližně 50 tisíc osobních a nákladních vlaků.[[Soubor:ICE3 in Cologne.jpg|náhled|Rychlovlak ICE na nádraží v Kolíně nad Rýnem]]K 2. lednu 1994 byly sloučeny [[Deutsche Bundesbahn]] (příslušná pro západní část Německa) a [[Deutsche Reichsbahn (NDR)|Deutsche Reichsbahn]] (příslušná pro východní část Německa) do akciové společnosti [[Deutsche Bahn AG]], která organizuje velkou část železniční dopravy v Německu. Vedle Deutsche Bahn AG je v Německu asi 350 menších regionálních železničních dopravců. Stát v Německu financuje údržbu železniční sítě a dotuje regionální dopravu. V regionální dopravě i dálkové dopravě jezdí vlaky většinou podle taktového jízdního řádu. Na dálkových trasách jezdí expresní vlaky [[Intercity-Express|ICE]] na tratích o celkové délce asi 2000 km. Kromě toho je spojení v rámci sítě vlaků Intercity (EC/IC). Podíl železnice na nákladní i osobní přepravě do roku 2005 klesal, od té doby má opět stoupající tendenci. [949] => [[Soubor:Frankfurt am Main (Rhein-Main AB) (FRA - FRF - EDDF) AN1980085.jpg|vlevo|náhled|[[Letiště Frankfurt nad Mohanem|Letiště ve Frankfurtu nad Mohanem]]]] [950] => [[Letiště Frankfurt nad Mohanem|Letiště ve Frankfurtu nad Mohanem]] je nejdůležitějším letištěm společnosti [[Lufthansa]] a třetím největším letištěm v Evropě co do počtu odbavených osob, v objemu přepraveného zboží je největším letištěm Evropy. Frankfurtské letiště ročně odbaví více než 50 miliónů osob. [[Mnichov]]ské [[Letiště Mnichov|Letiště Franze Josefa Strausse]] přepraví ročně 32 miliónů osob, jeho význam se zvětšuje. Velká města jako jsou [[Hamburk]], [[Kolín nad Rýnem]], [[Düsseldorf]], [[Stuttgart]] a další disponují rovněž mezinárodními letišti. Německo má celkově 430 letišť a má největší hustotu přistávacích a startovacích drah na světě. [951] => [952] => Hlavní město [[Berlín]] je zatím dosažitelné přes dvě velká, avšak potřebám města a jeho zázemí ne zcela vyhovující letiště, viz [[berlínská letiště]]. Jedno z nich je [[letiště Berlín-Schönefeld]], otevřené v roce 1946 a do roku 1989 obsluhující [[Východní Berlín]] (avšak s možností autobusové přepravy do [[Západní Berlín|Západního Berlína]]) a [[Východní Německo]]. Druhé je [[letiště Berlín-Tegel]], otevřené v roce 1948 a do roku 1989 příslušné pouze pro [[Západní Berlín]], přitom dostupné pouze přes zvláštní letové koridory ze [[Západní Německo|Západního Německa]]. Nové [[letiště Berlín-Braniborsko]] mělo být uvedeno do provozu v roce 2011 a stát se třetím největším německým letištěm, avšak vážné stavební a technické nedostatky způsobily, že ani v roce 2019 stále nebylo otevřeno. [953] => [[Soubor:CTB-CTW Port of Hamburg-Waltershof.jpg|náhled|[[Hamburský přístav|Přístav Hamburk]]]] [954] => Německo je jedním z největších exportérů světa, proto je závislé na své námořní flotile. Disponuje několika velkými moderními [[přístav]]y zařízenými i pro [[kontejner]]ovou přepravu zboží. U [[Severní moře|Severního moře]] jsou to přístavy v [[Hamburk]]u (dostupný přes dolní tok [[Labe]]), [[Bremerhaven]]u a [[Wilhelmshaven]]u, u [[Baltské moře|Baltského moře]] je významný přístav v [[Lübeck]]u. Značný podíl zahraničního obchodu se realizuje přes přístavy v sousedních zemích, především v [[Nizozemsko|Nizozemsku]] (hlavně přístav [[Rotterdam]]). V plánu jsou rozsáhlé modernizace přístavů, mj. prohloubení koryta řek Labe (v Hamburku) a [[Vezera|Vezery]]. Po prohloubení přístavu JadeWeserPort ve [[Wilhelmshaven]]u tam budou moci přistávat největší kontejnerové lodě světa. Osobní námořní doprava, v současnosti hlavně výletními loděmi (''Kreuzfahrtschiffe''), se koncentruje do přístavů v Bremerhavenu a v [[Kiel]]u. Důležitý pro lodní dopravu je průplav mezi Severním a Baltským mořem (''Nordsee-Ostsee-Kanal''). Německé pobřeží Baltského moře, v [[Meklenburský záliv|Meklenburském zálivu]], je nejnebezpečnější částí baltského pobřeží. [955] => [956] => V Německu je dobře rozvinutá [[říční plavba]], země má hustou síť vnitrozemských přístavů a [[průplav]]ů. Nejdůležitější splavné řeky jsou [[Rýn]], [[Mohan]], [[Vezera]] a [[Labe]]. Významné jsou vnitrozemské říční kanály, z nichž nejvýznamnějšími jsou Středoněmecký průplav, kanál Dortmund-Ems, kanál Rýn-Herne a Elbe-Seitenkanal. Kanál Dunaj-Mohan překračuje hlavní evropské rozvodí a umožňuje plavbu ze [[Severní moře|Severního]] a [[Baltské moře|Baltského moře]] do [[Černé moře|Černého moře]]. Říční přístav v [[Duisburg]]u na soutoku Rýna a řeky Ruhr s ročním obratem 70 miliónů tun zboží ročně patří k největším říčním přístavům světa. Ve spojení se železniční přepravou z [[Čína|Číny]] je důležitý pro projekt [[Nová hedvábná stezka|Nové hedvábné stezky]]. [957] => [958] => === Zahraniční obchod === [959] => [[Soubor:Bayer Aspirin advert Life Magazine 1927.jpg|náhled|326x326pixelů|Léky jsou po automobilech druhý největší německý vývozní artikl. Reklama proslulého léku [[Kyselina acetylsalicylová|Aspirin]] z roku 1927]] [960] => Díky značné výkonnosti německého průmyslu je tato na plochu relativně malá země již dlouhá léta jedním z největších světových [[export]]érů a [[import]]érů, přičemž dosahuje značného přebytku obchodní bilance. V roce 2010 vyvezlo Německo zboží za 1259 miliard [[Americký dolar|dolarů]], zatímco dovozy činily 1055 miliard, přebytek obchodní bilance tedy dosáhl výše 204 miliard.[[Světová obchodní organizace]] (World Trade Organization): Bulk download of trade datasets, [https://www.wto.org/english/res_e/statis_e/trade_datasets_e.htm]. V roce 2017 byla výše německých vývozů již 1448 miliard dolarů, kdežto dovozy činily 1167 miliard. Z toho rezultoval přebytek obchodní bilance 281 miliard. [[Francie]] podle této statistiky v roce 2017 vyvezla zboží za 535 miliard dolarů, [[Spojené království]] za 445 miliard a Česko za 180 miliard (28. místo na světě). [961] => [962] => Nejdůležitějším obchodním partnerem Německa je v současnosti [[Čína]], na druhém místě jsou [[Spojené státy americké]] před Francií. V roce 2016 dosáhl německo-čínský obchod v obou směrech objemu 170 miliard [[Euro|eur]], tj. přibližně 4 515 miliard Kč. Kancléřka [[Angela Merkelová]] navštěvuje Čínu každoročně, za dobu svého působení na vrcholném postu do září 2019 již 12krát. Vždy je doprovázena významnými německými [[manažer]]y, jejichž cílem je dosáhnout dalšího rozvoje vzájemného obchodu. Při její doposud poslední návštěvě bylo 5. září 2019 podepsáno 11 smluv o hospodářské spolupráci. Jednou z nejvýznamnějších nových smluv je dohoda francouzsko-německého koncernu [[Airbus]] o rozšíření montáže dopravního letadla typu [[Airbus A320]] v již existující výrobně čínské společnosti AVIC Aircraft Corporation ve městě [[Tchien-ťin]]. Další smlouvy se týkají mj. energetiky a elektromobility. Společnost ALBA Group bude spolupracovat s velkoměstem [[Šen-čen]] v oboru zpracování odpadů. Firma [[Siemens (firma)|Siemens]] bude kooperovat s čínskou státní společností SPIC při výrobě plynových turbín pro energetiku. Největší německá a evropská pojišťovna [[Allianz]] se dohodla s čínskou velkobankou [[Bank of China]] na prohloubení spolupráce při financování a pojišťování hospodářské výměny mezi oběma zeměmi. Úspěšná jednání mezi německou a čínskou delegací nebyla nijak ovlivněna aktuálními událostmi v [[Hongkong]]u.HARMS, Florian: Trotz Krise in Hongkong. Deutschland und China bauen wirtschaftliche Zusammenarbeit aus. (Navzdory krizi v Hongkongu. Německo a Čína rozšiřují svoji hospodářskou spolupráci.) T-Online.de, [https://www.t-online.de/nachrichten/deutschland/id_86399894/deutschland-und-china-bauen-zusammenarbeit-aus-merkel-mahnt-zu-hongkong-loesung.html], 6. září 2019, 10:42 hod. (německy). Kancléřka Merkelová ovšem zmínila nutnost poklidného vyřešení současné situace v této autonomní čínské provincii. Čínský předseda vlády [[Li Kche-čchiang]] odpověděl na tuto zmínku v tom smyslu, že Čína „je schopná ukončit chaos v Hongkongu a znova tam nastolit pořádek v rámci zákonů“. Zahraničí se může podle něj spolehnout na to, že Čína má pro to „moudrost“. Podle názoru [[Redaktor|šéfredaktora]] německého zpravodajského [[web]]u ''T-Online.de'' [[Florian Harms|Floriana Harmse]] „diktuje Čína pravidla vzájemné spolupráce i Německu“.HARMS, Florian a TROTZ, Martin: „China diktiert die Regeln – auch Deutschland“ (Čína diktuje pravidla – i Německu). T-Online.de, [https://www.t-online.de/nachrichten/id_86399656/merkel-besuch-in-peking-china-diktiert-die-regeln-auch-deutschland-.html], 06. září 2019, 11:03 hod. (německy). [963] => [964] => == Vzdělávací systém == [965] => {{Podrobně|Vzdělávací systém Německa}} [966] => [[Soubor:Geschwister-Scholl-Platz-1.jpg|náhled|Sídlo [[Mnichovská univerzita|Mnichovské univerzity]]]] [967] => [[Soubor:München - Max-Planck-Gesellschaft.JPG|náhled|Sídlo [[Společnost Maxe Plancka|Společnosti Maxe Plancka]] v Mnichově]] [968] => Vzdělávací systém v Německu je organizován hlavně v rámci jednotlivých [[Německé spolkové země|spolkových zemí]]. Volitelná je docházka do mateřské školky pro všechny děti od tří do šesti let, po které následuje povinná školní docházka po dobu alespoň devíti let. [969] => [970] => Vysoké školství se skládá z univerzit, technických univerzit, jiných vysokých škol a vysokých odborných škol. Zajímavostí je, že nejprestižnější univerzitní instituce v zemi se nenacházejí v hlavním městě. Nejdůležitější univerzitním městem v Německu je [[Mnichov]]. Podle [[Šanghajský žebříček|Šanghajského žebříčku]] (edice 2021), který tradičně hierarchizuje nejkvalitnější vysoké školy po celém světě, jsou nejlepšími školami v zemi [[Mnichovská univerzita]] (48. nejlepší na světě) a [[Technická univerzita Mnichov]] (52.).{{Citace elektronického periodika [971] => | titul = ShanghaiRanking's Academic Ranking of World Universities [972] => | periodikum = www.shanghairanking.com [973] => | url = https://www.shanghairanking.com/rankings/arwu/2021 [974] => | datum přístupu = 2022-01-05 [975] => }} Mnichovská univerzita má především velkou fyzikální tradici, k jejím absolventům patří [[Wilhelm Conrad Röntgen|Wilhelm Röntgen]], [[Max Planck]], [[Werner Heisenberg]] nebo [[Otto Hahn]]. Němci mají v první stovce žebříčku ještě dvě školy. Jedna z nich, [[Univerzita Heidelberg]] (57.), má slavnou historii. Je to nejstarší univerzita v Německu. Vznikla jako třetí univerzita ve Svaté říši římské (po pražské a vídeňské). Založena byla roku 1386. Do první stovky Šanghajského žebříčku 2021 se vešla ještě [[Univerzita v Bonnu]] (84.). Historický význam má například též [[Univerzita Tübingen]], kde studovali filozofové [[Friedrich Schelling|Schelling]] a [[Georg Wilhelm Friedrich Hegel|Hegel]] nebo básník [[Friedrich Hölderlin|Hölderlin]], [[Univerzita Georga Augusta v Göttingenu]], kde studoval [[Arthur Schopenhauer|Schopenhauer]] či [[Otto von Bismarck|Bismarck]], nebo [[Humboldtova univerzita]] v Berlíně. [976] => [977] => Relativní nekonkurenceschopnost německých univerzit vůči slavným americkým a britským univerzitám typu [[Harvardova univerzita|Harvardu]] či [[Univerzita v Cambridgi|Cambridge]] je dána i tím, že německý vědecký výzkum se tradičně nesoustřeďuje jen kolem univerzit, ale Němci věří i v systém vědeckých ústavů. Nejslavnějším z nich je [[Společnost Maxe Plancka]] (známa spíše pod názvem Institut či Ústav Maxe Plancka, neboť pojem institut je v názvu všech jejích 86 divizí). Organizace byla založena roku 1911 a i její hlavní sídlo je v Mnichově. Prestiž institutu je mimořádná, například roce 2021 se umístil v ''Nature Indexu'' (hierarchizujícím veškeré vědecké instituce podle počtu publikací v časopise ''[[Nature]]'') na třetím místě na světě (po [[Čínská akademie věd|Čínské akademii věd]] a Harvardově univerzitě).{{Citace elektronického periodika [978] => | titul = 2021 tables: Institutions {{!}} Annual tables {{!}} Nature Index [979] => | periodikum = www.natureindex.com [980] => | url = https://www.natureindex.com/annual-tables/2021/institution/all/all [981] => | datum přístupu = 2022-01-09 [982] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210917213431/https://www.natureindex.com/annual-tables/2021/institution/all/all [983] => | datum archivace = 2021-09-17 [984] => }} Na šestém místě tohoto žebříčku se navíc umístila další německá neuniverzitní instituce, [[Helmholtzova společnost]] (''Helmholtz-Gemeinschaft Deutscher Forschungszentren''), která sdružuje 18 vědeckých center. [[Fraunhofer-Gesellschaft]] je největší německou vědeckou společností specializující se na [[aplikovaný výzkum]]. [985] => [986] => == Věda a technika == [987] => === Přírodní a technické vědy === [988] => [[Soubor:Einstein1921 by F Schmutzer 2.jpg|náhled|[[Albert Einstein]]|vlevo|225x225pixelů]]Institucemi vědeckého výzkumu jsou v Německu hlavně univerzity, technické univerzity a vysoké odborné školy. Univerzity v Německu jsou zařízení oprávněná vydávat tituly [[doktor]]a, [[profesor]]a a [[docent]]a. Existuje také řada veřejnoprávních a soukromých výzkumných institucí. Mezi významné veřejnoprávní instituce patří ''Deutsche Forschungsgesellschaft'' a ''Fraunhofer-Institut''. Výzkumem ve svých oborech se zabývají také velké hospodářské [[koncern]]y jako jsou automobilky nebo chemické společnosti (existuje např. Spolkový svaz výzkumných výrobců léčiv - ''Bundesverband Forschender Arzneimittelhersteller'' s cca 90 členskými firmami).[[Soubor:Dr. Max Planck.jpg|náhled|[[Max Planck]]]] [989] => [990] => Němečtí vědci jsou častými laureáty [[Nobelova cena|Nobelových cen]]. [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu za fyziku]] získali [[Klaus Hasselmann]], [[Peter Grünberg]] (rodák z [[Plzeň|Plzně]]), [[Theodor W. Hänsch]], [[Wolfgang Ketterle]], [[Herbert Kroemer]], [[Horst L. Störmer]], [[Hans Georg Dehmelt]], [[Wolfgang Paul]], [[Jack Steinberger]], [[Johannes Georg Bednorz]], [[Ernst Ruska]], [[Gerd Binnig]], [[Klaus von Klitzing]], [[Arno Allan Penzias]], [[Hans Bethe]], [[Maria Göppert-Mayerová]], [[J. Hans D. Jensen]], [[Rudolf Ludwig Mössbauer]], [[Max Born]], [[Walther Bothe]], [[Otto Stern]], [[Werner Heisenberg]], [[James Franck]], [[Gustav Ludwig Hertz]], [[Albert Einstein]], [[Johannes Stark]], [[Max Planck]], [[Max von Laue]], [[Wilhelm Wien]], [[Karl Ferdinand Braun]], [[Philipp Lenard]] a [[Wilhelm Conrad Röntgen]]. [991] => [992] => [[Nobelova cena za chemii|Nobelovu cenu za chemii]] [[Benjamin List]], [[Joachim Frank]], [[Stefan Hell]], [[Gerhard Ertl]], [[Johann Deisenhofer]], [[Robert Huber]], [[Hartmut Michel]], [[Georg Wittig]], [[Ernst Otto Fischer]], [[Gerhard Herzberg]], [[Manfred Eigen]], [[Karl Ziegler]], [[Hermann Staudinger]], [[Otto Diels]], [[Kurt Alder]], [[Otto Hahn]], [[Adolf Butenandt]], [[Richard Kuhn]], [[Carl Bosch]], [[Friedrich Bergius]], [[Hans Fischer]], [[Hans von Euler-Chelpin]], [[Adolf Otto Reinhold Windaus]], [[Heinrich Otto Wieland]], [[Walther Nernst]], [[Fritz Haber]], [[Richard Willstätter]], [[Otto Wallach]], [[Wilhelm Ostwald]], [[Eduard Buchner]], [[Adolf von Baeyer]] a [[Hermann Emil Fischer]]. [993] => [[Soubor:Robert Koch in seine Laboratorium.jpg|náhled|227x227pixelů|[[Robert Koch]]]] [994] => [[Nobelova cena za fyziologii a lékařství|Za fyziologii nebo lékařství]] [[Thomas C. Südhof]], [[Harald zur Hausen]], [[Günter Blobel]], [[Christiane Nüsslein-Volhard]], [[Bert Sakmann]], [[Erwin Neher]], [[Georges Jean Franz Köhler]], [[Bernard Katz]], [[Max Delbrück]], [[Feodor Felix Konrad Lynen]], [[Konrad Bloch]], [[Werner Forssmann]], [[Fritz Albert Lipmann]], [[Hans Adolf Krebs]], [[Ernst Boris Chain]], [[Gerhard Domagk]], [[Hans Spemann]], [[Otto Heinrich Warburg]], [[Otto Fritz Meyerhof]], [[Albrecht Kossel]], [[Paul Ehrlich]], [[Robert Koch]] a [[Emil Adolf von Behring]]. [995] => [996] => [[Soubor:Buchdruck-15-jahrhundert 1.jpg|náhled|vlevo|180px|[[Johannes Gutenberg|Gutenbergův]] knihtisk]] [997] => Evropskou vědu a civilizaci ovlivnili ale i jiní badatelé. Zásadně tak učinil vynález [[knihtisk]]u [[Johannes Gutenberg|Johannese Gutenberga]]. [[Heinrich Rudolf Hertz]] umožnil svými objevy v oblasti [[Elektromagnetismus|elektromagnetismu]] vznik přístrojů pro bezdrátové spojení, [[Carl Friedrich Gauss]] spolu s [[Wilhelm Eduard Weber|Wilhelmem Eduardem Weberem]] poté i díky tomu vynalezli elektromagnetický [[Telegrafie|telegraf]]. Otcem moderní [[astronomie]] je [[Johannes Kepler]]. [[Gustav Kirchhoff]] byl jedním z tvůrců [[Spektroskopie|spektrální analýzy]], která dokáže určit složení hvězd, a definoval tzv. [[Absolutně černé těleso|černé těleso]]. [[Nicolaus Otto]] vynalezl [[Zážehový motor|zážehový čtyřtaktní motor]], [[Rudolf Diesel]] vznětový motor, [[Gottlieb Daimler]] vysokootáčkový zážehový motor, [[Karl Benz]] první benzínový automobil. Vývoj raketové techniky zásadně ovlivnil [[Wernher von Braun]]. [[Alexander von Humboldt]] patřil k nejvýznamnějším přírodovědcům své doby a zakladatelům [[geografie]]. Základní zákony [[Elektřina|elektřiny]] objevil [[Georg Simon Ohm]]. [[William Herschel]] objevil [[infračervené záření]]. [998] => [999] => Revoluci v geometrii a matematice vyvolali [[Bernhard Riemann]] a [[Georg Cantor]]. Významnými matematiky byli i [[Carl Gustav Jacob Jacobi]], [[David Hilbert]], [[Leopold Kronecker]], [[Gotthold Eisenstein]] nebo [[Hermann Weyl]]. [[Emmy Noetherová]] byla nejlepší matematičkou své doby, [[Teorie čísel|teorii čísel]] i [[Matematická statistika|matematickou statistiku]] ovlivnil [[Johann Peter Gustav Lejeune Dirichlet]], [[Richard Dedekind]] zkonstruoval množinu reálných čísel, [[Felix Klein]] revolučním způsobem počal propojovat geometrii s [[Algebra|algebrou]], za otce moderní matematické analýzy je označován [[Karl Weierstrass]]. [[August Ferdinand Möbius]] je zakladatelem [[topologie]]. Prestižní [[Fieldsova medaile|Fieldsovu medaili]] získali matematici [[Gerd Faltings]] a [[Peter Scholze]]. Průkopníkem [[Informatika|informatiky]] byl [[Konrád Zuse]]. [1000] => [1001] => [[Soubor:Views in the Main Control Room (12052189474).jpg|náhled|[[Evropské středisko kosmických operací]] v [[Darmstadt]]u]] [1002] => Evoluční teorii rozvíjel [[Ernst Haeckel]], ve 20. století [[Ernst Mayr]]. Významnou teorii o vzniku [[Tornádo|tornád]] předložil meteorolog a geolog [[Alfred Wegener]]. [[Daniel Gabriel Fahrenheit]] proslul výzkumem tepla. [[Robert Wilhelm Bunsen]] vynálezem řady laboratorních přístrojů. [[Friedrich Wöhler]] syntézou [[Močovina|močoviny]]. Klíčovou postavou fyziky 19. století byl [[Hermann von Helmholtz]]. [[Rudolf Clausius]] byl zakladatelem [[Termodynamika|termodynamiky]]. [[Justus von Liebig]] založil výrobu [[Průmyslová hnojiva|průmyslových hnojiv]]. [[Heinrich Wilhelm Olbers]] byl významný astronom, jehož teorii o zaniklé planetě Phaeton v naší sluneční soustavě už vyznává málokdo, ale jeho [[Olbersův paradox]] zásadně ovlivnil moderní kosmologii. [[Ernst Karl Abbe]], [[Carl Zeiss]] a [[Joseph von Fraunhofer]] založili moderní [[Optika|optiku]]. [[Friedrich Wilhelm Bessel]] jako první změřil [[Paralaxa (astronomie)|paralaxu]] hvězdy a spočítal její vzdálenost od země. [[Georgius Agricola]] je vnímán jako zakladatel [[mineralogie]]. [[Otto von Guericke]] vynalezl [[Vývěva|vývěvu]]. [[Friedrich August Kekulé]] popsal zákonitosti řetězení [[uhlík]]u. [[Johann Gottfried Galle]] objevil planetu [[Neptun (planeta)|Neptun]]. Výzkum buněk významně posunuli kupředu [[Rudolf Virchow]] a [[Matthias Jacob Schleiden]]. [[Samuel Hahnemann]] založil stále diskutovanou [[Homeopatie|homeopatii]]. Za praotce [[Kvantová fyzika|kvantové fyziky]] lze označit [[Arnold Sommerfeld|Arnolda Sommerfelda]]. [[Johannes Wilhelm Geiger]] sestrojil první měřič [[Radioaktivita|radioaktivity]]. Průkopníkem [[astrofotografie]] byl [[Max Wolf]]. [[Emile Berliner]] vynalezl [[mikrofon]] a [[gramofon]]. Významným [[Kartografie|kartografem]] byl [[Martin Waldseemüller]], všestranností vpravdě renesanční vynikl [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitský]] učenec [[Athanasius Kircher]]. Fyzik [[Karl Schwarzschild]] sehrál roli ve vývoji [[Obecná teorie relativity|obecné teorie relativity]]. [[Theodor Schwann]] zavedl pojem [[metabolismus]]. Jako konstruktér [[Vzducholoď|vzducholodí]] vynikl [[Ferdinand von Zeppelin]], jako konstruktér automobilový [[Ferdinand Porsche]]. Německý průmysl zásadně pozdvihl též [[Ernst Werner von Siemens]]. V Německu se narodil i zakladatel americké firmy na výrobu [[Džíny|džín]] [[Levi Strauss]]. [[Otto Lilienthal]] byl průkopníkem letectví. [[Johann Philipp Reis]] vynalezl jeden z typů telefonu. Tradici matematiky v Německu zakládali lidé jako [[Adam Ries]] nebo [[Regiomontanus]] (Johannes Müller). [1003] => [1004] => === Společenské vědy a filozofie === [1005] => [[Soubor:Immanuel Kant portrait c1790.jpg|náhled|150px|[[Immanuel Kant]]]] [1006] => [[Soubor:Hegel by Bürkner.jpg|vlevo|náhled|221x221pixelů|[[Georg Wilhelm Friedrich Hegel]]]] [1007] => V oblasti [[Společenské vědy|humanitních a sociálních věd]] se Němci výrazně prosazovali zejména ve filozofii. Představitelem [[Metafyzika|metafyziky]] byl [[Mistr Eckhart]]. Největším německých [[Scholastika|scholastikem]] byl [[Albert Veliký]]. [[Renesance|Renesančním]] myslitelem [[Mikuláš Kusánský]]. [[Gottfried Wilhelm Leibniz]] představil klasickou [[Ontologie|ontologii]], na níž bylo zhusta reagováno. [[Paul Heinrich Dietrich von Holbach]] je klasikem filozofického [[Materialismus|materialismu]] a [[Ateismus|ateismu]]. Vrcholnou érou německé filozofie však bylo 18. a 19. století: [[Immanuel Kant]], [[Friedrich Nietzsche]], [[Georg Wilhelm Friedrich Hegel]], [[Arthur Schopenhauer]], [[Johann Gottlieb Fichte]], [[Ludwig Feuerbach]], [[Johann Gottfried Herder]], [[Gottlob Frege]], [[Friedrich Wilhelm Joseph Schelling]], [[Max Stirner]] nebo [[Wilhelm Dilthey]] patřili k největším filozofům své doby. Významnými teoretiky [[Socialismus|socialismu]] byli [[Karl Marx]], [[Friedrich Engels]], [[Ferdinand Lassalle]], [[Eduard Bernstein]] a [[Rosa Luxemburgová]]. Ve 20. století byla nejvýznamnější školou [[fenomenologie]], kterou reprezentovali [[Martin Heidegger]], [[Edmund Husserl]] (lze ho ovšem také považovat za Rakušana, neřkuli za Čecha), [[Max Scheler]] či [[Hannah Arendtová]], a tzv. [[Frankfurtská škola|Frankurtská škola]], kterou představovali [[Jürgen Habermas]], [[Theodor Adorno]], [[Erich Fromm]], [[Walter Benjamin]], [[Herbert Marcuse]] a [[Max Horkheimer]]. K [[Existencialismus|existencialistům]] patřil [[Karl Jaspers]], k [[Hermeneutika|hermeneutice]] [[Hans-Georg Gadamer]], k [[Analytická filosofie|analytické filozofii]] [[Rudolf Carnap]]. [[Novokantovství|Novokantovský]] přístup ve 20. století rozvíjel [[Ernst Cassirer]]. [[Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher]] byl nejvýznamnějším teologem 19. století, [[Dietrich Bonhoeffer]] století dvacátého.[[Soubor:Max Weber 1894.jpg|náhled|150px|[[Max Weber]]]] [1008] => [[Soubor:Троя.jpg|vlevo|náhled|[[Heinrich Schliemann]] při vykopávkách ve starověké [[Trója|Tróji]]]] [1009] => K nejvýznamnějším [[Sociologie|sociologům]] světa patří [[Max Weber]], [[Ferdinand Tönnies]], [[Georg Simmel]], [[Norbert Elias]], [[Werner Sombart]] a [[Ulrich Beck]]. Zakladateli moderní [[psychologie]] jsou [[Wilhelm Wundt]] a [[Gustav Fechner]], psychologii národů se pokusil rozvinout [[Erik Erikson]]. [[Nobelova pamětní cena za ekonomii|Nobelovu cenu za ekonomii]] získali [[Reinhard Selten]] a [[Wassily Leontief]], základy ekonomického směru [[Marginalismus|marginalismu]] položil [[Hermann Heinrich Gossen]]. [[Franz Boas]] je jedním z nejdůležitějších [[Kulturní a sociální antropologie|kulturních antropologů]] 20. století. [[Archeologie|Archeolog]] [[Heinrich Schliemann]] proslul jako objevitel antické [[Trója|Tróje]]. [[Leopold von Ranke]] byl zakladatelem německé historiografie, historik [[Oswald Spengler]] proslul svou knihou ''Zánik Západu'', [[Erwin Panofsky]] svými výpravami do historie umění. K zakladatelům [[indologie]] patřil [[Friedrich Max Müller]]. Za nejvýznamnějšího teoretika války je považován [[Carl von Clausewitz]]. [1010] => [1011] => == Obyvatelstvo == [1012] => {{viz též|Obyvatelstvo Německa|Němci|Seznam německých spolkových zemí podle plodnosti}} [1013] => [[Soubor:Einwohnerdichte Deutschland.png|náhled|Hustota zalidnění v Německu]] [1014] => [1015] => Podle oficiálních údajů ke dni 30. září 2022 mělo Německo 84 270 625 obyvatel, což je činí nejlidnatější zemí Evropské unie, po Rusku druhou nejlidnatější v Evropě a [[Seznam států světa podle počtu obyvatel|18. nejlidnatější na světě]].{{Citace elektronické monografie |url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2119rank.html?countryName=Lebanon&countryCode=le®ionCode=me&rank=126 |titul=Country Comparison :: Population |vydavatel=CIA |datum přístupu=26 June 2011 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120106143620/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2119rank.html?countryName=Lebanon&countryCode=le®ionCode=me&rank=126 |datum archivace=2012-01-06 |nedostupné=ano }} [[Seznam států světa podle hustoty zalidnění|Hustota zalidnění]] je 225 obyvatel na čtvereční kilometr. Celková [[Seznam států světa podle průměru délky života|průměrná délka života]] je 80,19 let (77,93 let pro muže a 82,58 let pro ženy). Podle odhadů z roku 2011 činila plodnost 1,41 dítěte na ženu či 8,33 narození na 1000 obyvatel, což je jedna z nejnižších na světě. Od 70. let v Německu [[úmrtnost]] překonává [[porodnost]].{{Citace elektronické monografie | titul = Demographic Transition Model | vydavatel=Barcelona Field Studies Centre | datum vydání = 27 September 2009 | url = http://geographyfieldwork.com/DemographicTransition.htm | datum přístupu =28 March 2011}} Nicméně od roku 2010 je Německo svědkem zvýšené porodnosti a míry migrace,{{Citace elektronické monografie|url=http://www.thelocal.de/society/20101229-32091.html#.UXUZKEpTv3N|titul=The Local|datum přístupu=28 September 2014|url archivu=https://web.archive.org/web/20130925054451/http://www.thelocal.de/society/20101229-32091.html#.UXUZKEpTv3N|datum archivace=2013-09-25|nedostupné=ano}} částečně za to může nárůst počtu dobře vzdělaných migrantů.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.spiegel.de/international/germany/elite-young-immigrants-could-provide-future-stability-for-german-economy-a-885647.html|titul=The New Guest Workers: A German Dream for Crisis Refugees|datum vydání=28 February 2013|titul=Spiegel Online|datum přístupu=28 September 2014}}{{Citace elektronické monografie|url=http://www.dw.de/more-skilled-immigrants-find-work-in-germany/a-16696339|titul=More skilled immigrants find work in Germany|titul=Deutsche Welle|datum přístupu=28 September 2014}} Většina imigrantů přicházela z jižní a východní Evropy a usazuje se v městských oblastech.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.dw.de/german-population-rises-thanks-to-immigration/a-16525083|titul=German population rises thanks to immigration|titul=Deutsche Welle|datum přístupu=28 September 2014}} [1016] => [1017] => Německo má chronicky jednu z nejnižších porodností na světě, což patří mezi jeho vůbec nejvážnější problémy a stává se velkou hrozbou pro budoucnost státu. Od roku 1972 počet zemřelých neustále překračuje počet narozených. V roce 2006 měla německá rodina 1,37 dítěte na ženu. V roce 2007 poprvé po deseti letech porodnost stoupla a narodilo se 684 862 dětí (1,38 dítěte na ženu). V následujících letech ale dále klesala až k 665 126 živě narozeným dětem roku 2009 (1,36 dítěte na matku).http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&plugin=1&language=en&pcode=tps00111http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tsdde220&plugin=1 Dalším drobným výkyvem se dostala k hodnotě 1,39 dítěte na matku, což je tedy 677 947 živě narozených dětí v roce 2010. Ovšem v následujícím roce opět spíše klesala. Tento vývoj má za následek rychlé stárnutí a úbytek obyvatelstva. Od začátku roku 2003, kdy Německo dosáhlo počtu 82 536 680 obyvatel, ubylo do 1. ledna roku 2011 i přes výrazný příliv imigrantů více než 785 000 obyvatel.http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&language=en&pcode=tps00001&tableSelection=1&footnotes=yes&labeling=labels&plugin=1 K 31. prosinci 2007 žilo na území Německa 82 217 800 obyvatel na ploše 357 104 čtverečních kilometrů. Německo patří mezi země s vysokou hustotou zalidnění, což je důsledkem především odsunu a emigrace [[Etničtí Němci|etnických Němců]] ze zemí střední a východní Evropy po druhé světové válce. Asi 75 milionů obyvatel Německa (tj. 91 %) má německé [[Občanství|státní občanství]]. Z těchto má 7,9 miliónu migrační minulost. Mezi nimi je 4,3 miliónů občanů ze zemí bývalého [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] (51 procent) a Polska (34 %), kteří mají německý původ a přistěhovali se do Německa. Hovorově se jim říká ruští Němci. Dále to jsou v Německu dlouhodobě žijící cizinci a jejich rodinní příslušníci, včetně jejich dětí narozených v Německu, kteří si požádali o německé občanství. [1018] => [1019] => === Imigrace === [1020] => {{viz též|Dopady evropské migrační krize v Německu}} [1021] => [[Soubor:COB data Germany.PNG|náhled|V roce 2013 bylo Německo na 3. místě co do počtu populace imigrantů.{{Citace elektronické monografie |url=http://www.un.org/esa/population/publications/2006Migration_Chart/Migration2006.pdf |titul=International Migration 2006 |vydavatel =UN Department of Economic and Social Affairs |datum přístupu=18 March 2011}}]] [1022] => [[Soubor:Immigranten beim Grenzübergang Wegscheid (23128928661).jpg|náhled|Uprchlíci překračují v roce 2015 německou hranici ve [[Wegscheid (Dolní Bavorsko)|Wegscheidu]] v [[Dolní Bavorsko|Dolním Bavorsku]]]] [1023] => [1024] => V [[Západní Německo|Západním Německu]] probíhající tzv. „hospodářský zázrak“ byl od konce [[1940–1949|40. let]] až po [[60. léta]] [[20. století]] podstatně podpořen třemi přistěhovaleckými vlnami, které pomohly zamezit vzrůstajícímu nedostatku pracovních sil. Nejprve přišlo po druhé světové válce do tří západních okupačních zón asi dvanáct milionů německých uprchlíků a vyhnanců. Poté od vzniku obou německých států v roce [[1949]] až do postavení [[Berlínská zeď|berlínské zdi]] v roce 1961 se z východního Německa do Německa západního přestěhovalo asi 3,1 milionu Němců; opačným směrem to bylo 400 000 lidí. Od poloviny padesátých let započalo ve velkém rozsahu zaměstnávání cizinců. Nově příchozím pracovníkům, kteří byli najímáni především na základě bilaterálních smluv, se ve veřejných debatách říkalo "hostující dělníci"(''[[Gastarbeiter]]''). Dohody o náboru pracovních sil uzavřelo Západní Německo s Itálií (1955), se Španělskem a Řeckem (1960), s Tureckem (1961), s Portugalskem (1964) a nakonec s Jugoslávií (1968). Další smlouvy byly uzavřeny s Marokem (1963–1966) a s Tuniskem (1965). Počet Turků vzrostl z 8 700 v roce 1961 na více než jeden milion v roce 1974. U pracovní migrace předcházely mužské pracovní síly příchodu dalších rodinných příslušníků. [1025] => [1026] => Pohyb, který v polovině padesátých let 20. století začal jako úředně organizovaná a časově omezená pracovní migrace, plynule přešel v polovině 70. let 20. století do skutečné imigrační situace.{{Citace monografie|příjmení=Bade|jméno=Klaus L.|příjmení2=|jméno2=|titul=Evropa v pohybu|vydání=1|vydavatel=Nakladatelství Lidové noviny|místo=Praha|rok=2005|počet stran=497|strany=314–316|isbn=80-7106-559-5}} [1027] => [1028] => V roce 2009 byl zaznamenán slabý odliv [[Turci|turecké]] menšiny; do Německa imigrovalo asi 30 tisíc Turků, zatímco z Německa se do Turecka odstěhovalo asi 40 tisíc převážně německých občanů tureckého původu. V roce 2010 žily v Německu asi 3 miliony Turků.{{Citace elektronického periodika [1029] => | autor = ČTK [1030] => | titul = Migranty už Německo neláká, odcházejí i němečtí Turci [1031] => | periodikum = Lidovky.cz [1032] => | datum vydání = 2010-08-05 [1033] => | datum přístupu = 2018-01-04 [1034] => | url = https://www.lidovky.cz/migranty-uz-nemecko-nelaka-odchazeji-i-nemecti-turci-f9b-/zpravy-svet.aspx?c=A100805_100132_ln_zahranici_jv [1035] => | issn = 1213-1385 [1036] => }} [1037] => [1038] => V letech 2008 a 2010 celkově Německo opustilo více lidí, než kolik se do Německa přistěhovalo. [1039] => [1040] => V roce 2014 žilo v 81milionovém Německu skoro 7 milionů obyvatel jiné státní příslušnosti. 96 % z nich žilo na území dřívějšího [[Západní Německo|Západního Německa]] a (celého) Berlína.{{Citace elektronické monografie|url=https://www.destatis.de/DE/Publikationen/Thematisch/Bevoelkerung/MigrationIntegration/Migrationshintergrund2010220107004.pdf|titul=Population and employment: Population with migrant background – Results of the 2010 microcensus|datum vydání=13 March 2012|vydavatel=|datum přístupu=28 September 2014}} V roce 2011 mělo 1,6 miliónu [[turecko]]u [[Občanství|státní příslušnost]]. Ze zemí Evropské unie žije v Německu 2,1 milionu obyvatel, z toho je 520 tisíc [[Itálie|italské]] státní příslušnosti, 468 tisíc [[Polsko|polské]], 283 tisíc [[Řecko|řecké]] a 38 tisíc obyvatel má české občanství. Z evropských zemí, které nejsou členy Evropské unie, žije v Německu 3,2 milionu lidí. Z toho jeden milion lidí pochází ze zemí bývalé [[Jugoslávie]]. [1041] => [1042] => V roce 2016 mělo přistěhovalecký původ 22,5 % obyvatel Německa. Ve věkové skupině do 5 let bylo přistěhovaleckého původu 36 % všech dětí v Německu."[https://www.destatis.de/DE/PresseService/Presse/Pressemitteilungen/2016/09/PD16_327_122.html Bevölkerung mit Migrationshintergrund auf Rekordniveau]". [[Spolkový statistický úřad]], 16. září 2016. Počet lidí s kořeny na Blízkém východě se od roku 2011 zvýšil o 51 % a počet lidí s africkými kořeny se zvýšil o 46 % na 740 tisíc."[https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/445411-v-nemecku-a-nizozemsku-pribyva-lidi-se-zahranicnimi-koreny.html V Německu a Nizozemsku přibývá lidí se zahraničními kořeny]". Novinky. 4. srpna 2017. Ve [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]] tvoří lidé s přistěhovaleckým původem 51,2 % obyvatel."[https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/442320-ve-frankfurtu-nad-mohanem-jsou-rodili-nemci-v-mensine.html Ve Frankfurtu nad Mohanem jsou rodilí Němci v menšině]". Novinky. 30. června 2017. V roce 2018 pobývalo v Německu nelegálně na 230 000 migrantů. 60% migrantů pobíralo podporu v dlouhodobé nezaměstnanosti.{{Citace elektronického periodika [1043] => | titul = Integrace uprchlíků v Německu: nečekaně drahý maratón [1044] => | periodikum = Novinky.cz [1045] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [1046] => | vydavatel = Borgis [1047] => | datum_vydání = 26. dubna 2018 [1048] => | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/470474-integrace-uprchliku-v-nemecku-necekane-drahy-maraton.html [1049] => }} [1050] => [1051] => Z původních etnických menšin žije v Německu 15 až 50 tisíc [[Dáni|Dánů]] (zdroje se různí), 50 až 60 tisíc [[Frísové|Frísů]], 60 tisíc [[Lužičtí Srbové|Lužických Srbů]] a asi 70 tisíc [[Romové|Romů]]. Německo je po USA druhým nejčastějším cílem imigrantů na světě.[http://www.bloomberg.com/news/2014-05-20/immigration-boom-propels-germany-past-u-k-in-new-oecd-ranking.html Germany Top Migration Land After U.S. in New OECD Ranking] (en) Od roku [[2015]] se Německo zmítá v [[Evropská migrační krize|evropské migrační krizi]]. V letech 2015 a 2016 přišlo do Německa téměř 1,2 milionu migrantů."[http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/v-nemecku-loni-zilo-18-6-milionu-lidi-s-migracnimi-koreny/1511990 V Německu loni žilo 18,6 milionu lidí s migračními kořeny]". ČTK. 1. srpna 2017. [1052] => [1053] => === Jazyky === [1054] => [[Soubor:Knowledge of German EU map.svg|náhled|Znalost němčiny ve státech Evropské unie (2010)]] [1055] => [1056] => [[Němčina]] je úřední a převažující jazyk v Německu. Je to také jeden ze 24 úředních a pracovních jazyků v Evropské unii (EU){{Citace elektronické monografie |url=http://ec.europa.eu/languages/policy/linguistic-diversity/official-languages-eu_en.htm |titul=Official Languages |autor=European Commission |datum přístupu=29 July 2014}} a jeden ze tří pracovních jazyků [[Evropská komise|Evropské komise]]. V rámci EU je němčina také nejrozšířenějším mateřským jazykem se zhruba 100 miliony rodilými mluvčími.{{cite book |editor1-first= Thomas|editor1-last= Marten|editor2-first= Fritz Joachim|editor2-last= Sauer|title= Länderkunde – Deutschland, Österreich, Schweiz und Liechtenstein im Querschnitt|trans_title= Regional Geography – An Overview of Germany, Austria, Switzerland and Liechtenstein|year= 2005|publisher= Inform-Verlag|language= German|isbn= 3-9805843-1-3|page= 7}} [1057] => [1058] => Mezi původní menšinové jazyky v Německu patří [[dánština]], [[dolnoněmčina]], [[lužická srbština]], [[fríština]] a [[romština]]. Tyto menšinové jazyky jsou oficiálně chráněny [[Evropská charta jazyků|evropskou chartou jazyků]]. Nejpoužívanějšími jazyky mezi [[Imigrace|imigranty]] jsou [[turečtina]], [[kurdština]], [[polština]], [[ruština]], [[srbochorvatština]] a další jazyky z [[Balkán]]u. Občané Německa jsou často [[mnohojazyčnost|mnohojazyční]]: 67 % německých občanů tvrdí, že se dokážou domluvit minimálně jedním cizím jazykem (kromě němčiny) a 27 % minimálně dvěma cizími jazyky.{{Citace elektronické monografie|titul=Special Eurobarometer 243: Europeans and their Languages (Survey)|vydavatel=Europa (web portal) |autor=[[evropská komise]]|rok = 2006|url=http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_en.pdf| datum přístupu=28 March 2011}}
{{Citace elektronické monografie|titul=Special Eurobarometer 243: Europeans and their Languages (Executive Summary)|vydavatel=Europa (web portal) |autor=European Commission|rok = 2006|url=http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf |datum přístupu=28 March 2011}} [1059] => [1060] => Standardní němčina, zvaná ''Hochdeutsch'', je [[Západogermánské jazyky|západogermánský jazyk]] blízce příbuzný dolnoněmčině, [[nizozemština|nizozemštině]] a fríštině. V menší míře je také příbuzná s vymřelými [[Východogermánské jazyky|východogermánskými]] a dnešními [[Severogermánské jazyky|severogermánskými jazyky]]. Nejvíce německých slov je odvozeno z germánských větví indoevropské jazykové rodiny.{{Citace elektronické monografie |titul=Many tongues, one family. Languages in the European Union |vydavatel=Europa (web portal) |autor=[[Evropská komise]] |rok=2004 |url=http://ec.europa.eu/publications/booklets/move/45/en.pdf |datum přístupu=28 March 2011 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110430202922/http://ec.europa.eu/publications/booklets/move/45/en.pdf |datum archivace=2011-04-30 |nedostupné=ne }} Významná menšina slov je odvozena z latiny a řečtiny, ale také z francouzštiny. V poslední době přibývá mnoho slov převzatých z angličtiny. Tento způsob vyjadřování je známý jako [[Denglisch]]. Psaná němčina používá latinku. Německé dialekty jsou četné tradiční územní nebo i lokální útvary. Dají se vystopovat ke starým germánským kmenům (mj. [[Alamani|Alemané]], [[Bavoři]], [[Frankové]], [[Chattové]] a [[Sasové]]) a jsou v mnoha směrech odlišné od útvarů standardní němčiny v [[Lexikum|lexiku]], [[fonologie|fonologii]] a [[syntax]]i.{{cite news|title=Sprechen Sie Deutsch? |url=http://www.economist.com/node/15731354 |accessdate=16 April 2011 |newspaper=The Economist |date=18 March 2010}} [1061] => [1062] => K šíření znalostí němčiny a německé kultury v celosvětovém měřítku slouží v roce 1951 založený [[Goethe-Institut]] se sídlem v Mnichově, se 12 pobočkami v Německu a 159 pracovišti po celém světě, mj. i v Praze a v [[Bratislava|Bratislavě]].https://www.goethe.de/de/wwt.html (německy) Institut je nazván podle básníka [[Johann Wolfgang von Goethe|Johanna Wolfganga von Goethe]] a je finančně podporován německým ministerstvem zahraničí. [1063] => [1064] => === Náboženství === [1065] => {{Více obrázků [1066] => | zarovnání hlavičky = vpravo [1067] => | obrázek1 = Colognecathedralatnight.JPG [1068] => | velikost obrázku1 = 145px [1069] => | popisek1 = Římskokatolická [[Katedrála svatého Petra (Kolín nad Rýnem)|katedrála v Kolíně]] [1070] => [1071] => | obrázek2 = Frauenkirche Dresden, 001.jpg [1072] => | velikost obrázku2 = 128px [1073] => | popisek2 = Evangelická [[Frauenkirche (Drážďany)|katedrála v Drážďanech]] [1074] => }} [1075] => Podle sčítání z roku 2011 je nejrozšířenějším náboženstvím v Německu [[křesťanství]], ke kterému se hlásí 66,8 % z celkového počtu obyvatel.[https://www.destatis.de/DE/PresseService/Presse/Pressekonferenzen/2013/Zensus2011/Statement_Egeler_zensus_PDF.pdf?__blob=publicationFile Pressekonferenz „Zensus 2011 – Fakten zur Bevölkerung in Deutschland" am 31. Mai 2013 in Berlin] Ve vztahu k celkové populaci: 31,2 % [[Římskokatolická církev]]; 30,8 % [[Evangelická církev v Německu]] (je svazem zemských [[Luteránství|luterských]] a [[Kalvinismus|kalvinistických]] církví); 4,8 % jako součást jiných křesťanských vyznání (včetně evangelické svobodné církve, {{vjazyce2|de|Evangelische Freikirche}}, s 0,9 %, stejně jako ostatních protestantů mimo EKD).{{Citace elektronické monografie|url=https://ergebnisse.zensus2011.de/#StaticContent:00,BEG_4_2_6,m,table|titul=destatis.de (Zensusdatenbank des Zensus 2011)|jazyk=German|vydavatel=Federal Statistical Office of Germany|strany=Zensus 2011 – Page 6|datum vydání=9 May 2011|datum přístupu=9 May 2011|url archivu=https://web.archive.org/web/20130605031517/https://ergebnisse.zensus2011.de/#StaticContent:00,BEG_4_2_6,m,table|datum archivace=2013-06-05|nedostupné=ano}} K [[pravoslaví]] se přihlásilo 1,3 %, zatímco k [[Judaismus|judaismu]] 0,1 %. Ostatní náboženství zaujímají 2,7 %. [1076] => [1077] => Geograficky je protestantství soustředěno hlavně v severních, středních a východních částech země. Většinou se jedná o členy EKD, kteří zahrnují [[luteránství|luterány]], [[Kalvinismus|reformované]] a sjednocenou církev, jejichž tradice sahají až k [[Pruská unie|pruské unii]] z roku 1817. Katolíci jsou soustředěni na jihu (zejména v Bavorsku) a západě. V Německu počet příslušníků tradičních historických církví klesá, což souvisí hlavně se [[sekularizace|sekularizací]] společnosti a církevní daní. [1078] => [1079] => V roce 2011 se 33 % obyvatel označilo jako [[Agnosticismus|agnostici]], [[Ateismus|ateisté]] nebo jinak se [[Ireligiozita|neprofilující nábožensky]]. Nevěřících je nejvíce ve státech bývalého východního Německa a velkých metropolitních oblastech, kde se většina obyvatelstva identifikuje jako ateisté.{{cite news|url=http://www.guardian.co.uk/commentisfree/belief/2012/sep/22/atheism-east-germany-godless-place |title=Eastern Germany: the most godless place on Earth | Peter Thompson | Comment is free | guardian.co.uk |publisher=Guardian |date= 2012-09-22|accessdate=2012-09-22 |location=London}}{{Citace elektronické monografie |url=http://berkleycenter.georgetown.edu/resources/germany |titul=Germany |vydavatel=[[Berkley Center for Religion, Peace, and World Affairs]] |datum přístupu=27 March 2015 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150324170951/http://berkleycenter.georgetown.edu/resources/germany |datum archivace=2015-03-24 |nedostupné=ano }} [1080] => [1081] => [[Islám v Německu|Islám]] je v zemi druhým nejpočetnějším náboženstvím. Podle zprávy o migraci za rok 2015 tvořili muslimové 5,4 až 5,7 % obyvatel Německa."[https://www.novinky.cz/zahranicni/423671-podil-muslimu-v-nemecke-populaci-presahl-pet-procent.html Podíl muslimů v německé populaci přesáhl pět procent]". Novinky. 14. prosince 2016. Většina muslimů jsou [[Sunnitský islám|sunniti]] a [[alevité]] z Turecka, ale také je tu menší počet [[Ší'itský islám|ší'itů]], [[Ahmadíja|ahmadíjů]] a jiných větví.{{Cite book | title = Muslimisches Leben in Deutschland | url = http://www.bmi.bund.de/cae/servlet/contentblob/566008/publicationFile/31710/vollversion_studie_muslim_leben_deutschland_.pdf;jsessionid=6B8CD26E2AC179111AF4F75650B84B1A | format = PDF | accessdate = 28 March 2011 | date = June 2009 | publisher = Bundesamt für Migration und Flüchtlinge | language = German | isbn = 978-3-9812115-1-1 | pages = 80, 97 | chapter = Chapter 2: Wie viele Muslime leben in Deutschland? }} {{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.bmi.bund.de/cae/servlet/contentblob/566008/publicationFile/31710/vollversion_studie_muslim_leben_deutschland_.pdf;jsessionid=6B8CD26E2AC179111AF4F75650B84B1A |datum přístupu=2015-11-06 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110430195028/http://www.bmi.bund.de/cae/servlet/contentblob/566008/publicationFile/31710/vollversion_studie_muslim_leben_deutschland_.pdf;jsessionid=6B8CD26E2AC179111AF4F75650B84B1A |datum archivace=2011-04-30 }} Roste podíl muslimů ze Sýrie, Iráku, Afghánistánu nebo z Afriky. Němečtí muslimové, velká část tureckého původu, nemají od státu plné oficiální uznání náboženské komunity. [1082] => [1083] => Ostatní náboženství, která zaujímají méně než procento německé populace jsou [[buddhismus]] se 250 000 stoupenci (zhruba 0,3 %) a [[hinduismus]] s asi 100 000 stoupenci (0,1 %). Ostatní náboženské komunity v Německu mají pod 50 000 stoupenců každá.{{Citace elektronické monografie|jazyk=German|url=http://www.remid.de/remid_info_zahlen.htm|titul=Religionen in Deutschland: Mitgliederzahlen|vydavatel=Religionswissenschaftlicher Medien- und Informationsdienst|datum vydání=31 October 2009|datum přístupu=28 March 2011|url archivu=https://web.archive.org/web/20140528204944/http://www.remid.de/remid_info_zahlen.htm|datum archivace=2014-05-28|nedostupné=ano}} [1084] => [1085] => == Kultura == [1086] => === Úvod === [1087] => [[Soubor:Berlin Opera UdL asv2018-05.jpg|náhled|[[Berlínská státní opera]] (''Staatsoper Unter den Linden'')]] [1088] => Německá kultura je definována především společným jazykem. V průběhu dějin mnoho představitelů německé kultury, filozofie a vědy odešlo z Německa, většinou však zůstali spjati s Německem. Jako příklady emigrace z politických důvodů v 19. století lze uvést básníka [[Heinrich Heine|Heinricha Heineho]] a filozofa a ekonoma [[Karl Marx|Karla Marxe]]. Po zániku [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] v roce 1806 až do roku 1871, kdy vzniklo [[Německé císařství]], byly v důsledku nevýrazné společné identifikace německy mluvících lidí a roztříštěnosti státní organizace v rámci [[Německý spolek|Německého spolku]] jak německá kultura, tak i věda důležitými sjednocujícími prvky německého národního uvědomění. Již předtím ovšem vznikl pojem „země básníků a myslitelů“, zakládající se na dědictví velkých osobností jako byli [[Johann Wolfgang von Goethe]], [[Friedrich Schiller]] a [[Immanuel Kant]]. Toto kulturní dědictví je dodnes živnou půdou německého vlastenectví. Na počátku 20. století patřilo tehdejší Německo k předním kulturním a vědeckým národům. Také díky německé [[Klasická hudba|klasické hudbě]], která mohla těžit z odkazu [[Ludwig van Beethoven|Ludwiga van Beethovena]], [[Richard Wagner|Richarda Wagnera]], [[Johannes Brahms|Johannese Brahmse]] a dalších velkých skladatelů, i díky německému výtvarnému a filmovému umění byla německá kultura na počátku 20. století jednou z nejvyspělejších v celosvětovém měřítku. Nástup nacismu v 30. letech 20. století a s ním spojená početná emigrace vynikajících německých vědců a spisovatelů, z nichž mnozí byli [[Židé|židovského]] původu, přinesly úpadek německé vědy a kultury, který trval až do konce [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Trvalými nebo dočasnými emigranty se stali například [[Albert Einstein]], [[Kurt Tucholsky]], [[Thomas Mann]] a jeho bratr [[Heinrich Mann]], [[Bertolt Brecht]], [[Lion Feuchtwanger]], [[Hannah Arendtová]] a mnoho dalších. [1089] => [1090] => Systematickou propagací německé kultury v zahraničí se zabývá [[Goethe-Institut]]. [1091] => [1092] => === Literatura === [1093] => {{Viz též|Německá literatura}} [1094] => [[Soubor:Goethe (Stieler 1828).jpg|náhled|170px|[[Johann Wolfgang von Goethe]]]] [1095] => [1096] => [[Německá literatura]] má kořeny ve [[středověk]]u, např. [[Wolfram von Eschenbach]] se dílem ''[[Parzival]]'' stal vrcholným představitelem německého dvorského [[epos]]u, velkou roli sehrál též anonymní hrdinský epos ''[[Píseň o Nibelunzích]]'', [[Walther von der Vogelweide]] je jedním z nejvýznamnějších [[minnesang]]rů, [[Hildegarda z Bingenu]] literárně zpracovala své mystické vize. Éru [[Humanismus|humanismu]] reprezentuje [[Satira|satirik]] [[Sebastian Brant]]. [[Barokní literatura|Barokní]] klasikou se stalo zvláště dílo ''[[Dobrodružný Simplicius Simplicissimus]]'' [[Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen|Hanse Jakoba Christoffela von Grimmelshausena]]. V epoše [[osvícenství]] [[Gotthold Ephraim Lessing]] položil základy německého dramatu, [[Christoph Martin Wieland]] stvořil ''[[bildungsroman]]''. Na konci 18. století se uměleckým centrem stal [[Výmar]], někdy se tudíž užívá pojmu [[výmarská klasika]] pro označení mohutného vzmachu německé literatury (dá se říci též [[Preromantismus|preromantického]]) v této době, reprezentovaného zejména [[Johann Wolfgang von Goethe|Johannem Wolfgangem von Goethem]], [[Friedrich Schiller|Friedrichem Schillerem]] a [[Friedrich Hölderlin|Friedrichem Hölderlinem]]. Německý [[Romantismus (literatura)|romantismus]] počátku 19. století je spjat především s [[bratři Grimmové|bratry Grimmy]], kteří nejen vybudili zájem o staré mýty, pohádky a folklór, ale svým slovníkem ''[[Deutsches Wörterbuch]]'' také výrazně ovlivnili vývoj němčiny. K dalším důležitým romantikům patřili [[Novalis]], [[Georg Büchner]], [[Heinrich von Kleist]], [[Ernst Theodor Wilhelm Hoffmann|E. T. A. Hoffmann]], [[August Wilhelm Schlegel]], [[Ludwig Tieck]], [[Joseph von Eichendorff]], [[Adelbert von Chamisso]] a především básník [[Heinrich Heine]]. [[Realismus (literatura)|Realismus]] našel výraz v díle [[Theodor Fontane|Theodora Fontana]] či [[Theodor Storm|Theodora Storma]]. [1097] => [[Soubor:Heinrich Böll (1983).jpg|vlevo|náhled|240x240pixelů|[[Heinrich Böll]]]] [1098] => Ve 20. století se stali nositeli [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]] postupně [[Theodor Mommsen]] (1902), [[Rudolf Christoph Eucken]] (1908), [[Paul Heyse]] (1910), [[Gerhart Hauptmann]] (1912), [[Thomas Mann]] (1929), [[Hermann Hesse]] (1946), [[Nelly Sachsová]] (1966), [[Heinrich Böll]] (1972) a [[Günter Grass]] (1999). V roce 2009 obdržela tuto cenu [[Herta Müllerová]], německo-rumunská spisovatelka žijící v Berlíně.{{Citace elektronického periodika [1099] => | titul = Nobelovu cenu za literaturu získala rumunská Němka Herta Müllerová [1100] => | periodikum = iDNES.cz [1101] => | url = https://www.idnes.cz/kultura/literatura/nobelovu-cenu-za-literaturu-ziskala-rumunska-nemka-herta-mullerova.A091008_131036_literatura_ob [1102] => | datum vydání = 2009-10-08 [1103] => | jazyk = cs [1104] => | datum přístupu = 2022-03-21 [1105] => }} [1106] => [1107] => Na počátku 20. století sehrál v německé literatuře mimořádnou roli [[Expresionismus (literatura)|expresionismus]], který v Německu přímo vznikl. K jeho nejvýraznějším reprezentantům patřil prozaik [[Alfred Döblin]]. Velkou roli při formování expresionismu sehrál i [[Heinrich Mann]]. Následná [[Avantgarda (literatura)|avantgardní]] vlna měla velký dopad v německém divadle, zejména díky [[Bertolt Brecht|Bertoltu Brechtovi]]. Svou reakcí na první světovou válku, konkrétně bestsellerem ''[[Na západní frontě klid]]'', se proslavil [[Erich Maria Remarque]], historickými romány [[Lion Feuchtwanger]], [[Klaus Mann]] zejména svým ''[[Mefisto (román)|Mefistem]]''. Po druhé světové válce se zformovala vlivná [[Gruppe 47]], k jejímž členům patřili Böll, Grass, [[Martin Walser]], [[Peter Weiss (spisovatel)|Peter Weiss]] či [[Siegfried Lenz]]. K jejich základním tématům patřilo vyrovnání se s nacismem, stejně jako u dramatiků [[Wolfgang Borchert|Wolfganga Borcherta]] a [[Carl Zuckmayer|Carla Zuckmayera]]. Generaci nespokojenců a radikálů 60. let asi nejlépe reprezentoval [[Hans Magnus Enzensberger]]. Hvězdou 80. let se stal [[Patrick Süskind]]. Ve východním Německu patřili k nejuznávanějším autorům [[Arnold Zweig]], [[Christa Wolfová]] a [[Anna Seghersová]]. Ke známým autorům 21. století patří [[Daniel Kehlmann]]. [1108] => [1109] => Také v oblasti [[Žánrová literatura|žánrové literatury]] má Německo několik klasiků. V [[Literatura pro děti|dětské literatuře]] vynikl například [[Erich Kästner]] (''[[Emil a detektivové]]'') či [[Michael Ende]] (''[[Nekonečný příběh]]''), v oblasti [[Dobrodružná literatura|dobrodružné literatury]] [[Karel May|Karl May]]. [1110] => [1111] => Německý knižní trh je třetí největší po americkém a čínském.{{Citace elektronického periodika [1112] => | titul = Global book market distribution by country 2017 [1113] => | periodikum = Statista [1114] => | url = https://www.statista.com/statistics/288746/global-book-market-by-region/ [1115] => | jazyk = en [1116] => | datum přístupu = 2022-03-21 [1117] => }} [[Frankfurtský knižní veletrh]] je největší knižní akcí na světě.{{Citace elektronického periodika [1118] => | příjmení = [1119] => | jméno = [1120] => | titul = Svět se mění, literatura taky, upozorňuje Frankfurtský knižní veletrh [1121] => | periodikum = ČT24 [1122] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/kultura/2951519-svet-se-meni-literatura-taky-upozornuje-frankfurtsky-knizni-veletrh [1123] => | datum vydání = 2019-10-16 [1124] => | jazyk = cs [1125] => | datum přístupu = 2022-03-21 [1126] => }} Také [[Lipský knižní veletrh]] má celoevropský význam.{{Citace elektronického periodika [1127] => | příjmení = Chase [1128] => | jméno = Jefferson [1129] => | titul = Leipzig Book Fair: Cultural sideshow with a serious side [1130] => | periodikum = Deutsche Welle [1131] => | url = https://www.dw.com/en/leipzig-book-fair-cultural-sideshow-with-a-serious-side/a-18313879 [1132] => | datum vydání = 2015-03-13 [1133] => | jazyk = en-GB [1134] => | datum přístupu = 2022-03-21 [1135] => }} [1136] => [1137] => === Hudba === [1138] => [[Soubor:Beethoven.jpg|náhled|[[Ludwig van Beethoven]]|216x216pixelů]] [1139] => [[Soubor:Elbphilharmonie, Hamburg.jpg|vlevo|náhled|[[Labská filharmonie]]]] [1140] => Vývoj evropské [[Klasická hudba|klasické hudby]] byl ovlivněn celou řadou německých [[Hudební skladatel|hudebních skladatelů]]. K čelním tvůrcům německého původu patřili [[Johann Sebastian Bach]], [[Georg Friedrich Händel]] (přestože později odešel do Anglie), [[Ludwig van Beethoven]], [[Carl Maria von Weber]], [[Robert Schumann]], [[Felix Mendelssohn-Bartholdy|Felix Mendelssohn Bartholdy]], [[Richard Wagner]], [[Johannes Brahms]] a [[Richard Strauss]]. Německou hudbu silně ovlivnili i [[Christoph Willibald Gluck]], [[Georg Philipp Telemann]], [[Carl Orff]], [[Carl Philipp Emanuel Bach]], [[Dietrich Buxtehude]], [[Paul Hindemith]], [[Giacomo Meyerbeer]], [[Kurt Weill]], [[Heinrich Schütz]] nebo [[Max Bruch]]. [1141] => [1142] => Německo má silnou tradici sborového zpěvu, jehož rozvoj byl sice přerušen druhou světovou válkou, poté však zaznamenal velký rozmach. V současné době má Německo téměř centrální důležitost v hudebním životě Evropy. V Německu je mnoho prvotřídních hudebních škol a [[konzervatoř]]í. Německo je také zemí s největším počtem [[Symfonický orchestr|symfonických orchestrů]], kterých je celkově 92. Mezi nejvýznamnější patří tzv. A-orchestry: Bamberger Symphoniker ([[Bamberg]]), [[Berlínští filharmonikové]] (Berliner Philharmoniker), [[Gewandhausorchester]] ([[Lipsko]]), hr-Sinfonieorchester (rozhlasový orchestr, [[Frankfurt nad Mohanem]]), [[Mnichovská filharmonie]] (Münchner Philharmoniker), [[Sächsische Staatskapelle Dresden]] ([[Drážďany]]), [[Staatskapelle Berlin]] se svým šéfdirigentem [[Daniel Barenboim|Danielem Barenboimem]], Symphonieorchester des Bayerischen Rundfunks ([[Mnichov]], zde působil v letech 1961–1979 [[Rafael Kubelík]]) a WDR Sinfonieorchester Köln ([[Kolín nad Rýnem]]). V těchto orchestrech působí v současnosti řada významných [[dirigent]]ů jako jsou [[Valerij Gergijev]], [[Simon Rattle]], [[Jukka-Pekka Saraste]], [[Christian Thielemann]] a [[Kirill Petrenko]]. Symfonické orchestry mají k dispozici velké koncertní sály s výbornou akustikou, mj. v Berlíně a v Mnichově (Gasteig). V [[Hamburk]]u byla přestavěna budova bývalého skladu na tzv. ''[[Elbphilharmonie]]'' s velkým moderním koncertním sálem, který má vynikající [[Akustika|akustiku]]. [1143] => [[Soubor:Hans-Zimmer-profile (cropped).jpg|náhled|216x216pixelů|[[Hans Zimmer]]|vlevo]] [1144] => [[Soubor:Till Lindemann.jpg|náhled|202x202pixelů|[[Rammstein]]]] [1145] => Německo je čtvrtým největším hudebním trhem na světě. Přispívá k tomu skutečnost, že v zemi působí také velký počet hudebních sólistů z mnoha oborů. Mezi instrumentalisty německé národnosti je nutno jmenovat zejména světově proslulé houslistky jako jsou [[Anne-Sophie Mutter]], [[Isabelle Faustová|Isabelle Faust]] a [[Julia Fischer]]. Velké renomé mají mj. [[Soprán|sopranistka]] [[Diana Damrauová]] a [[tenor]]ista [[Jonas Kaufmann]]. Vynikli i pianistka [[Clara Schumannová]] či varhaník [[Johann Pachelbel]]. K bohatému kulturnímu životu přispívá také, že v Německu vystupují při [[Opera|operních]] představeních a [[koncert]]ech klasické hudby početní umělci z celého světa. Wagnerovo, ale i jiné operní dílo je pravidelně uctíváno na [[Hudební slavnosti v Bayreuthu|Hudebních slavnostech v Bayreuthu]].{{Citace elektronického periodika [1146] => | příjmení = Feyfar [1147] => | jméno = Petr [1148] => | titul = Festival v Bayreuthu – tradice a její zlomy [1149] => | periodikum = Literární noviny [1150] => | url = https://www.literarky.cz/kultura/75-festival-v-bayreuthu-tradice-a-jeji-zlomy [1151] => | jazyk = cs-cz [1152] => | datum přístupu = 2023-04-21 [1153] => }} [1154] => [1155] => Filmovou hudbou proslul [[Hans Zimmer]] (''[[Lví král (film, 1994)|Lví král]]'', ''[[Piráti z Karibiku]]'', ''[[Gladiátor (film)|Gladiátor]]'' aj.). Z oblasti [[jazz]]ové hudby jsou nejznámější [[Adam Taubitz]], [[Peter Brötzmann]], [[Theo Jörgensmann]], [[Till Brönner]] a [[Eberhard Weber]]. Slavným kapelníkem big bandu byl [[James Last]]. Proslulými operními pěvci byli [[Dietrich Fischer-Dieskau]], [[Elisabeth Schwarzkopfová]] nebo [[Christa Ludwig]]ová. U [[elektronická hudba|elektronické hudby]] odvedly pionýrskou práci skupiny [[Kraftwerk]] či [[Tangerine Dream]], z individuálních umělců [[Karlheinz Stockhausen]] nebo [[Klaus Schulze]]. V popové a rockové hudbě přesahují hranice Německa umělci jako [[Udo Jürgens]], [[Udo Lindenberg]], [[Herbert Grönemeyer]], [[Nena]], [[Sandra Cretu|Sandra]], [[Paul van Dyk]], [[Robin Schulz]] a [[Xavier Naidoo]]. Z hudebních skupin jsou nejznámější [[Accept]], [[Helloween]], [[Gamma Ray]], [[Die Toten Hosen]], [[Die Ärzte]], [[Alphaville]], [[Scooter]], [[Tokio Hotel]], [[Blind Guardian]], [[Modern Talking]], [[Scorpions]], [[Rammstein]] a [[Guano Apes]]. Skupina Rammstein se prosadila s německými texty i v zahraničních hitparádách. V Německu se již dlouho těší velké popularitě také český zpěvák [[Karel Gott]]. [1156] => [1157] => Největšími rockovými festivaly jsou [[Wacken Open Air]] a [[Rock am Ring]]. [1158] => [1159] => === Výtvarné umění === [1160] => {{Více obrázků [1161] => | velikost obrázku1 = 133px [1162] => | obrázek1 =Caspar_David_Friedrich's_Chalk_Cliffs_on_Rügen.jpg [1163] => | popisek1 =[[Caspar David Friedrich|C.D. Friedrich]], ''[[Křídové útesy na Rujaně]]'' (1818) [1164] => | velikost obrázku2 = 155px [1165] => | obrázek2 =Franz Marc 020.jpg [1166] => | popisek2 =[[Franz Marc]], ''Srnec v lese'' (1914) [1167] => }} [1168] => [1169] => Nejslavnějším německým malířem je [[Albrecht Dürer]].{{Citace monografie [1170] => | příjmení = Price [1171] => | jméno = David [1172] => | titul = Albrecht Dürer's Renaissance: Humanism, Reformation, and the Art of Faith [1173] => | url = https://books.google.com/books?id=8P2fr6kkSQoC&newbks=0&hl=cs [1174] => | vydavatel = University of Michigan Press [1175] => | počet stran = 376 [1176] => | isbn = 978-0-472-11343-9 [1177] => | poznámka = Google-Books-ID: 8P2fr6kkSQoC [1178] => | jazyk = en [1179] => }} Dürerem byl silně inspirován i dřevorytec [[Hans Holbein mladší]]. Významným [[Renesanční malířství|renesančním]] malířem byl [[Lucas Cranach starší]].{{Citace monografie [1180] => | příjmení = Noble [1181] => | jméno = Bonnie [1182] => | titul = Lucas Cranach the Elder: Art and Devotion of the German Reformation [1183] => | url = https://books.google.com/books?id=zza73rddamcC&newbks=0&hl=cs [1184] => | vydavatel = University Press of America [1185] => | počet stran = 236 [1186] => | isbn = 978-0-7618-4337-5 [1187] => | poznámka = Google-Books-ID: zza73rddamcC [1188] => | jazyk = en [1189] => }} Ten je někdy řazen k tzv. [[Dunajská škola|dunajské škole]], k níž patří i [[Albrecht Altdorfer]]. K renesanci náleží i [[Matthias Grünewald]]. Jedním z nejvýraznějších z Německa pocházejících barokních malířů je mistr [[Cosmas Damian Asam]]. [1190] => [1191] => Významným dřevorytcem 19. století byl [[Wilhelm Busch]]. Z [[Romantismus|romantických]] malířů vynikli [[Caspar David Friedrich]] a [[Carl Spitzweg]]. [[Maria Sibylla Merianová]] proslula kresbami hmyzu, rostlin a zvířat.{{Citace monografie [1192] => | příjmení = Pomeroy [1193] => | jméno = Sarah B. [1194] => | příjmení2 = Kathirithamby [1195] => | jméno2 = Jeyaraney [1196] => | titul = Maria Sibylla Merian: Artist, Scientist, Adventurer [1197] => | url = https://books.google.com/books?id=OvA9DwAAQBAJ&newbks=0&hl=cs [1198] => | vydavatel = Getty Publications [1199] => | počet stran = 98 [1200] => | isbn = 978-1-947440-01-2 [1201] => | poznámka = Google-Books-ID: OvA9DwAAQBAJ [1202] => | jazyk = en [1203] => }} [[Impresionismus|Impresionistické]] vlivy zpracoval [[Max Liebermann]].{{Citace monografie [1204] => | příjmení = Deshmukh [1205] => | jméno = MarionF [1206] => | titul = Max Liebermann: Modern Art and Modern Germany [1207] => | url = https://books.google.com/books?id=5iwxDwAAQBAJ&newbks=0&hl=cs [1208] => | vydavatel = Routledge [1209] => | počet stran = 593 [1210] => | isbn = 978-1-351-55878-5 [1211] => | poznámka = Google-Books-ID: 5iwxDwAAQBAJ [1212] => | jazyk = en [1213] => }} Výraznou osobností avantgardy byl [[Max Ernst]] či [[Expresionismus|expresionisté]] [[Franz Marc]], [[Ernst Ludwig Kirchner]] a [[Käthe Kollwitzová]]. Expresionismus sehrál v německém umění mimořádnou roli a na území Německa přímo vznikl, v Mnichově a Berlíně.{{Citace monografie [1214] => | příjmení = Selz [1215] => | jméno = Peter [1216] => | titul = German Expressionist Painting [1217] => | url = https://books.google.com/books?id=wGqz5SKkQSkC&newbks=0&hl=cs [1218] => | vydavatel = University of California Press [1219] => | počet stran = 570 [1220] => | isbn = 978-0-520-02515-8 [1221] => | poznámka = Google-Books-ID: wGqz5SKkQSkC [1222] => | jazyk = en [1223] => }} Významnou roli sehrály expresionistické skupiny [[Die Brücke]] a [[Der Blaue Reiter]]''.'' Taktéž směr zvaný [[Nová věcnost]] měl kořeny v Německu ([[George Grosz]], [[Otto Dix]]).{{Citace monografie [1224] => | příjmení = Michalski [1225] => | jméno = Sergiusz [1226] => | titul = New Objectivity: Painting, Graphic Art and Photography in Weimar Germany 1919-1933 [1227] => | url = https://books.google.com/books?id=i1fn6BDAu5YC&newbks=0&hl=cs [1228] => | vydavatel = Taschen [1229] => | počet stran = 232 [1230] => | isbn = 978-3-8228-2372-9 [1231] => | poznámka = Google-Books-ID: i1fn6BDAu5YC [1232] => | jazyk = en [1233] => }} [1234] => [1235] => Po druhé světové válce se rozvinul [[neoexpresionismus]], který reprezentovali [[Georg Baselitz]] či [[Anselm Kiefer]]. [[Hyperrealismus]] a výtvarné užití fotografie proslavilo [[Gerhard Richter|Gerharda Richtera]]{{Citace monografie [1236] => | příjmení = Elger [1237] => | jméno = Dietmar [1238] => | titul = Gerhard Richter: A Life in Painting [1239] => | url = https://books.google.com/books?id=-L4W94WppSkC&newbks=0&hl=cs [1240] => | vydavatel = University of Chicago Press [1241] => | počet stran = 405 [1242] => | isbn = 978-0-226-20323-2 [1243] => | jazyk = en [1244] => }}, “kapitalistický realismus” [[Sigmar Polke|Sigmara Polkeho]]{{Citace monografie [1245] => | příjmení = MacPhee [1246] => | jméno = Anne [1247] => | příjmení2 = Polke [1248] => | jméno2 = Sigmar [1249] => | titul = Sigmar Polke: Back to Postmodernity [1250] => | url = https://books.google.com/books?id=fSNJUYL6Zi0C&newbks=0&hl=cs [1251] => | vydavatel = Liverpool University Press [1252] => | počet stran = 186 [1253] => | isbn = 978-0-85323-911-6 [1254] => | poznámka = Google-Books-ID: fSNJUYL6Zi0C [1255] => | jazyk = en [1256] => }}, [[performance|performanční]] a [[happening]]ové umění [[Joseph Beuys|Josepha Beuyse]].{{Citace periodika [1257] => | příjmení = Adams [1258] => | jméno = David [1259] => | titul = Joseph Beuys: Pioneer of a Radical Ecology [1260] => | periodikum = Art Journal [1261] => | datum vydání = 1992 [1262] => | ročník = 51 [1263] => | číslo = 2 [1264] => | strany = 26–34 [1265] => | issn = 0004-3249 [1266] => | doi = 10.2307/777391 [1267] => | url = https://www.jstor.org/stable/777391 [1268] => | datum přístupu = 2023-04-20 [1269] => }} [1270] => [1271] => Nejslavnějšími sochaři jsou [[Hans Arp]] a [[Jörg Immendorff]]. Významný je festival moderního umění [[documenta]], který se koná každých pět let ve městě [[Kassel]]. [1272] => [1273] => === Architektura === [1274] => [[Soubor:Trier Porta Nigra BW 1.JPG|náhled|vlevo|upright|Římská [[Porta Nigra]] v [[Trevír]]u]] [1275] => [[Soubor:Speyerer Dom - Westturm nach Osten.jpg|náhled|upright|[[Katedrála Panny Marie a svatého Štěpána (Špýr)|Katedrála ve Špýru]]]] [1276] => [[Soubor:Burg Hohenzollern ak.jpg|náhled|upright|vlevo| [[Hohenzollern (hrad)|Hohenzollern]]]] [1277] => [[Soubor:Altstadt bremen 2019-04-19 (18).jpg|náhled|upright|[[Brémská radnice]]]] [1278] => [[Soubor:Hofgarten Ost Residenz Wuerzburg-9.jpg|náhled|vlevo|upright|[[Würzburská rezidence]]]] [1279] => Německo má bohaté a mnohotvárné dějiny architektury, které jsou úzce spojené s dějinami architektury v sousedních zemích. Architektonické památky pochází již z dob [[Starověký Řím|římské antiky]], například [[Porta Nigra]] v [[Trevír]]u. Na území Německa se nachází i další památky z doby před [[románský sloh|románským slohem]], např. [[Opatství Lorsch|vstupní objekt do města Lorsch]], tzv. Torhalle. Torhalle ukazuje vývoj směrem k románskému slohu, který se prosadil po roce 1030. [[Katedrála Panny Marie a svatého Štěpána (Špýr)|Katedrála Panny Marie a svatého Štěpána]] ve [[Špýr]]u je největší zachovaná románská stavba na světě. Významnou románskou stavbou je i [[Kostel svatého Michaela archanděla (Hildesheim)|Kostel svatého Michaela archanděla]] a [[Katedrála Nanebevzetí Panny Marie (Hildesheim)|Katedrála Nanebevzetí Panny Marie]] v [[Hildesheim]]u, [[katedrála v Naumburgu]], hrad [[Wartburg]], [[katedrála v Bamberku]] nebo [[katedrála v Trevíru]]. [1280] => [1281] => [[Gotika]] vznikla ve Francii, první stavby v gotickém slohu na území Německa pochází ze 13. století, např. [[Katedrála Panny Marie (Cáchy)|Katedrála Panny Marie]] v [[Cáchy|Cáchách]], [[Liebfrauenkirche (Trevír)|Liebfrauenkirche]] v Trevíru, [[Klášter Maulbronn]], hrad [[Hohenzollern (hrad)|Hohenzollern]] nebo [[Katedrála svatého Petra (Kolín nad Rýnem)|Katedrála svatého Petra]] v [[Kolín nad Rýnem|Kolíně nad Rýnem]]. Po roce 1520 přišla [[renesance]] z území dnešní Itálie, ukázkové jsou [[Augsburská radnice|augsburská]] nebo [[brémská radnice]]. [[Baroko]] se prosadilo na území dnešního Německa od roku 1650. Příkladem jsou díla [[cheb]]ského rodáka [[Balthasar Neumann|Balthasara Neumanna]], např. [[Würzburská rezidence]] či [[bazilika Vierzehnheiligen]]. Barokní je i zámek [[Nymphenburg]], komplex [[Zwinger]] v Drážďanech, [[zámek v Ludwigsburgu]] nebo největší berlínský palác [[Zámek Charlottenburg|Charlottenburg]]. [[Rokoko]]vými skvosty jsou zámek [[Sanssouci]] v [[Postupim]]i, [[zámky Augustusburg a Falkenlust]] v [[Brühl (Severní Porýní-Vestfálsko)|Brühlu]] nebo [[kostel ve Wies]]. Kolem roku 1770 nastupuje období [[klasicismus|klasicismu]]. Nejdůležitějšími stavbami jsou [[Staré muzeum]] a [[Braniborská brána]] v Berlíně. Z doby [[Historismus (umění)|historismu]] (období 1840 až 1900) pochází zámek [[Neuschwanstein]], [[Památník Walhalla]], zámek [[Lichtenstein (zámek)|Lichtenstein]], [[zámek Hohenschwangau]], [[Zvěřínský zámek|zámek ve Schwerinu]] a [[Berlínská katedrála]]. Ta pochází z dílny asi nevýznamnějšího německého architekta historismu [[Karl Friedrich Schinkel|Karla Friedricha Schinkela]].{{Citace monografie [1282] => | příjmení = Steffens [1283] => | jméno = Martin [1284] => | titul = Karl Friedrich Schinkel 1781-1841: An Architect in the Service of Beauty [1285] => | url = https://books.google.com/books?id=V63ZjgEACAAJ&newbks=0&hl=cs [1286] => | vydavatel = Taschen [1287] => | počet stran = 96 [1288] => | isbn = 978-3-8365-3749-0 [1289] => | poznámka = Google-Books-ID: V63ZjgEACAAJ [1290] => | jazyk = en [1291] => }}[[Soubor:Olympiastadion Muenchen.jpg|náhled|[[Olympiastadion Mnichov]]|200x200pixelů]]Na počátku 20. století byli němečtí architekti předními představiteli klasické [[Moderní architektura|moderny]]. [[Walter Gropius]], [[Ludwig Mies van der Rohe]], [[Peter Behrens]], [[Erich Mendelsohn]] a škola architektury [[Bauhaus (výtvarná škola)|Bauhaus]] udali směr, kterým architektura kráčí dodnes.{{Citace monografie [1292] => | příjmení = Markéta [1293] => | jméno = Svobodová [1294] => | příjmení2 = Jiří [1295] => | jméno2 = Kuděla [1296] => | příjmení3 = Miroslav [1297] => | jméno3 = Zelinský [1298] => | titul = Fenomén Bauhaus [1299] => | url = https://books.google.com/books?id=84djEAAAQBAJ&newbks=0&hl=cs [1300] => | vydavatel = Grada Publishing a.s. [1301] => | počet stran = 97 [1302] => | isbn = 978-80-271-2226-4 [1303] => | poznámka = Google-Books-ID: 84djEAAAQBAJ [1304] => | jazyk = cs [1305] => }} Ukázkovým dílem modernismu byla Gropiova [[továrna Fagus]] v [[Alfeld]]u.{{Citace elektronického periodika [1306] => | příjmení = Helán Vašků [1307] => | jméno = Kateřina [1308] => | titul = Fabrika Fagus v Alfeldu: Továrna z učebnic architektury [1309] => | periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost [1310] => | url = https://www.stoplusjednicka.cz/fabrika-fagus-v-alfeldu-tovarna-z-ucebnic-architektury [1311] => | datum vydání = 2018-12-31 [1312] => | jazyk = en [1313] => | datum přístupu = 2023-04-20 [1314] => }} Také monumentální architektura v době nacismu výrazně ovlivnila tvář německých měst. Následkem bombardování v období 2. světové války byla zcela nebo částečně ztracena původní centra mnoha německých měst ([[Brémy]], [[Frankfurt nad Mohanem]], [[Mnichov]], [[Norimberk]], [[Drážďany]] a jiné), řada z těchto center byla po válce, i za cenu vysokých nákladů, rekonstruována. [1315] => [[Soubor:Gottfried böhm, pilgrimage church, neviges 1963-1972 01.jpg|vlevo|náhled|200x200pixelů|Kostel ve Velbertu]] [1316] => V době obnovy po druhé světové válce se architektura vracela ke kořenům a snažila se navázat přetrženou nit, příkladem těchto tendencí byla například modernistická [[Nová Národní galerie]] v Berlíně z dílny Miese van der Roheho.{{Citace elektronického periodika [1317] => | titul = Mies van der Rohe opět září. Berlín opravil galerii za 3,6 miliardy korun [1318] => | periodikum = Aktuálně.cz [1319] => | url = https://magazin.aktualne.cz/kultura/umeni/mies-van-der-rohe-opet-zari-berlin-nova-narodni-galerie/r~8b24c28cad9311eba22aac1f6b220ee8/ [1320] => | datum vydání = 2021-05-05 [1321] => | jazyk = cs [1322] => | datum přístupu = 2023-04-20 [1323] => }} Teprve později našla německá architektura nové formy projevu. V roce 1972 byl dokončen [[Olympiastadion Mnichov|olympijský stadion v Mnichově]], projekt, ve kterém německá architektura našla nový styl.{{Citace elektronického periodika [1324] => | příjmení = Caha [1325] => | jméno = Lukáš [1326] => | titul = Žádné ruiny ani opuštěné kolosy. Mnichovský olympijský park žije i 44 let poté [1327] => | periodikum = Aktuálně.cz [1328] => | url = https://sport.aktualne.cz/ostatni-sporty/olympijsky-park-v-mnichove-uchvatil-svet-jak-vypadaji-sporto/r~69c802648f9f11e6888a0025900fea04/ [1329] => | datum vydání = 2016-10-15 [1330] => | jazyk = cs [1331] => | datum přístupu = 2023-04-20 [1332] => }} Jeho autorem byli [[Günter Behnisch]] a [[Frei Paul Otto]], nositel prestižní [[Pritzkerova cena|Pritzkerovy ceny]]. Druhým německým laureátem této "Nobelovy ceny za architekturu" je [[Gottfried Böhm]], představitel [[Brutalismus|brutalismu]], autor řady unikátních staveb, jako je radnice v [[Bergisch Gladbach]]u nebo kostel ve [[Velbert]]u.{{Citace elektronického periodika [1333] => | příjmení = Kordovská [1334] => | jméno = Marie [1335] => | titul = Sochař architektury, který vystavěl Německo z válečných trosek. Sto let Gottfrieda Böhma [1336] => | periodikum = Earch.cz [1337] => | url = https://www.earch.cz/revue/clanek/sochar-architektury-ktery-vystavel-nemecko-z-valecnych-trosek-sto-let-gottfrieda-bohma [1338] => | datum vydání = 2022-06-22 [1339] => | jazyk = cz [1340] => | datum přístupu = 2023-04-20 [1341] => }} [[Organická architektura|Organickou]] a [[Expresionistická architektura|expresionistickou architekturu]] rozvíjel [[Hans Scharoun]], jeho nejznámější stavbou je [[Berlínská filharmonie]].{{Citace monografie [1342] => | příjmení = Syring [1343] => | jméno = Eberhard [1344] => | příjmení2 = Kirschenmann [1345] => | jméno2 = Jörg C. [1346] => | titul = Hans Scharoun, 1893-1972: Outsider of Modernism [1347] => | url = https://books.google.com/books?id=2Dgnh6aRKecC&newbks=0&hl=cs [1348] => | vydavatel = Taschen [1349] => | počet stran = 104 [1350] => | isbn = 978-3-8228-2778-9 [1351] => | poznámka = Google-Books-ID: 2Dgnh6aRKecC [1352] => | jazyk = en [1353] => }} [1354] => [1355] => Řada z uvedených staveb byla zapsána na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví UNESCO]], jako první to byla katedrála v Cáchách v roce 1978. K roku 2019 má Německo na seznamu již 46 položek. Krom jednotlivých staveb jsou to celá historická centra měst [[Lübeck]], [[Bamberk|Bamberg]], [[Řezno]], [[Quedlinburg]], [[Výmar]], [[Stralsund]], [[Wismar]] a přístavní čtvrti v [[Hamburk]]u. Tam míří většina turistů, ale na oblibě získávají i nákladně zmodernizované industriální památky, například v hlavním městě Berlíně nebo v mnoha velkoměstech Severního Porýní-Vestfálska. [1356] => [1357] => === Muzea === [1358] => [[Soubor:Bode Museum.jpg|náhled|[[Ostrov muzeí]] patří na seznam [[Světové dědictví|světového dědictví]]]] [1359] => V Německu se nachází přes 6000 muzeí, ke kterým patří soukromé i veřejné sbírky, zámky a zahrady. K největším a nejvýznamnějším patří [[Německé muzeum (Mnichov)|Německé muzeum]] v [[Mnichov]]ě, celosvětově největší přírodovědeckotechnické muzeum. Významné je též [[Germanisches Nationalmuseum]] v [[Norimberk]]u se sbírkami umění od rané historie do dnešní doby. [1360] => [[Soubor:Pergamonmuseum_Ishtartor_06.jpg|vlevo|náhled|240x240pixelů|Rekonstrukce [[Ištařina brána|Ištařiny brány]] v [[Pergamonské muzeum|Pergamonském muzeu]] v [[Berlín|Berlíně]]]] [1361] => Také v Berlíně se nachází celosvětově důležitá muzea, zejména na tzv. [[Ostrov muzeí|Ostrově muzeí]]. Nejstarším na ostrově je [[Staré muzeum]]. Vzniklo roku 1830. Tamní sbírka [[Antika|antických]] památek obsahuje například slavnou Periklovu bustu (významnou sbírku antického umění obsahuje též [[Glyptotéka (Mnichov)|Glyptotéka v Mnichově]]). Jako druhé na Muzejním ostrově vzniklo roku 1855 [[Nové muzeum]], obsahuje zejména egyptské vykopávky [[Amarnské období|amarnského období]], včetně známé [[Busta královny Nefertiti|Busty královny Nefertiti]]. Roku 1876 přibyla [[Stará národní galerie]], kde je dnes k vidění například obraz ''Mlýn v Pontoise'' [[Paul Cézanne|Paula Cézanna]] nebo ''Tahitské rybářky'' [[Paul Gauguin|Paula Gauguina]]. V roce 1904 na ostrově vyrostlo [[Bodeho muzeum]], v němž jsou shromážděny byzantské a renesanční sbírky. Jako poslední z pěti muzeí na ostrově bylo otevřeno v roce 1930 [[Pergamonské muzeum]]. Jsou v něm uloženy unikáty jako třeba [[Ištařina brána]] nebo [[Pergamonský oltář]]. [[Židovské muzeum (Berlín)|Židovské muzeum]] otevřené v Berlíně roku 2001 na sebe upoutalo pozornost zejména originálním architektonickým řešením [[Daniel Libeskind|Daniela Libeskinda]]. Ve Frankfurtu vlastní cenné sbírky [[Städelovo muzeum]]. K vidění je zde například obraz [[Sandro Botticelli|Sandra Botticelliho]] ''Simonetta Vespuciová jako nymfa'', ''Ecce Homo'' [[Hieronymus Bosch|Hieronyma Bosche]], ''Zeměpisec'' [[Jan Vermeer|Jana Vermeera]], ''Po snídani'' [[Pierre-Auguste Renoir|Pierra-Augusta Renoira]] nebo ''Portrét Dr. Gacheta'' [[Vincent van Gogh|Vincenta van Gogha]]. Jednou z nejvýznamnějších galerií světa je [[Stará pinakotéka]] v Mnichově, která schraňuje některé klenoty světového malířství jako ''[[Autoportrét v kožichu|Autoportrét]]'' [[Albrecht Dürer|Albrechta Dürera]], obraz ''[[V zemi peciválů]]'' [[Pieter Brueghel|Pietere Brueghela]] nebo ''Madonna del Garofano'' [[Leonardo da Vinci|Leonarda da Vinciho]]. [[Hamburger Kunsthalle]] návštěvníkům představuje například [[Grabowský oltář]]. [1362] => [1363] => === Média === [1364] => [[Soubor:Deutsche Welle.jpg|náhled|Sídlo [[Deutsche Welle]] v Bonnu]] [1365] => Rozhlasové a televizní vysílání ovlivnili ve svých počátcích němečtí vynálezci. Příjem televizního a rozhlasového vysílání probíhá jak pozemními vysílači, tak přes družicové vysílání. Rozšířená je i [[kabelová televize]]. Od roku 2003 probíhá digitalizace televizního a rozhlasového vysílání, je plánována kompletní [[digitalizace televizního a rozhlasového vysílání|digitalizace]]. Někteří poskytovatelé nabízí televizní a rozhlasové vysílání i přes Internet, v rámci protokolu [[IPTV]] jako součást širokopásmového připojení. Německo má duální rozhlasové vysílání, veřejnoprávní rozhlas a mnoho soukromých rozhlasových stanic, které jsou financovány reklamami. [1366] => [1367] => V Německu existuje veřejnoprávní televize, mezi jiným stanice [[ARD]] a [[ZDF]], jakož i soukromé televizní společnosti, k nimž patří ProSiebenSat.1 Media AG, [[RTL Group]], MTV Networks Deutschland, NBC Universal Deutschland, Tele München Gruppe, jakož i regionální poskytovatelé televizního vysílání. Vedle volně přijímaného televizního vysílání existuje v Německu také digitální placená televize. Nejznámější poskytovatel placeného televizního vysílání je Premiere, mnoho témat (mj. sport) pokrývá Sky. [1368] => [1369] => Prostředí německé [[žurnalistika|žurnalistiky]] je velice mnohotvárné, mezi nejčtenější deníky patří ''[[Bild]]'', ''[[Westdeutsche Allgemeine Zeitung]]'', ''[[Süddeutsche Zeitung]]'' a ''[[Frankfurter Allgemeine Zeitung]]''. Nejznámějšími týdeníky jsou ''[[Der Spiegel]]'' a ''[[Focus (periodikum)|Focus]]''. [1370] => [1371] => Koncem roku 2007 disponovalo 72 % německého obyvatelstva připojením na internet; asi 24 % mělo [[širokopásmové připojení]]. [1372] => [1373] => === Film === [1374] => {{související|Německá meziválečná kinematografie}} [1375] => [[Soubor:Paul Wegener als Student von Prag, Filmplakat 1913.jpg|náhled|150px|Plakát k filmu ''[[Pražský student]]'' (1913)]] [1376] => Film má v Německu velkou tradici. [[Studio Babelsberg]] v [[Postupim]]i, vzniklé roku 1912, je nejstarším filmovým studiem na světě (později zde byly ateliéry [[UFA]], kde vznikla řada propagandistickým filmů Třetí říše, i východoněmecká [[DEFA (film)|DEFA]]).{{Citace elektronického periodika [1377] => | titul = Německé filmové studio Babelsberg slaví 100 let od svého vzniku [1378] => | periodikum = iROZHLAS [1379] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [1380] => | vydavatel = Český rozhlas [1381] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [1382] => | url = https://www.irozhlas.cz/kultura_film/nemecke-filmove-studio-babelsberg-slavi-100-let-od-sveho-vzniku_201202121240_kwinklerova [1383] => | datum přístupu = 2021-12-30 [1384] => }} V tomto studiu vznikla řada snímků německého expresionismu, který sehrál v dějinách světového filmu zásadní roli.{{Citace elektronického periodika [1385] => | příjmení = [1386] => | titul = UFA: Německý filmový zázrak a fascinující expresionismus [1387] => | periodikum = Topzine.cz [1388] => | url = https://www.topzine.cz/ufa-nemecky-filmovy-zazrak-a-fascinujici-expresionismus [1389] => | datum vydání = 2010-01-01 [1390] => | jazyk = cs [1391] => | datum přístupu = 2021-12-30 [1392] => }} Jeho představiteli byli například režisér [[Friedrich Wilhelm Murnau]], tvůrce klasického snímku ''[[Upír Nosferatu (film, 1922)|Upír Nosferatu]]'', nebo [[Robert Wiene]], tvůrce ''[[Kabinet doktora Caligariho|Kabinetu doktora Caligariho]]''. Perlami německého expresionismu jsou i dva snímky, jež spojuje česká tematika: ''[[Golem, zrození]]'' a ''[[Pražský student]]''. Ve Studiích Babelsberg vznikl i slavný film ''[[Metropolis]]'' Rakušana [[Fritz Lang|Fritze Langa]], nejnákladnější [[němý film]] v historii, často označovaný za první filmové [[Science fiction|sci-fi]]. Slavnou filmovou režisérkou 30. let byla [[Leni Riefenstahlová]]. [1393] => [1394] => Klíčovou postavou poválečného německého filmu byli [[Wim Wenders]]{{Citace monografie [1395] => | příjmení = Geist [1396] => | jméno = Kathe [1397] => | titul = The Cinema of Wim Wenders: From Paris, France to Paris, Texas [1398] => | url = https://books.google.com/books?id=LolZAAAAMAAJ&newbks=0&hl=cs [1399] => | vydavatel = UMI Research Press [1400] => | počet stran = 184 [1401] => | isbn = 978-0-8357-1805-9 [1402] => | poznámka = Google-Books-ID: LolZAAAAMAAJ [1403] => | jazyk = en [1404] => }}, [[Werner Herzog]]{{Citace monografie [1405] => | příjmení = Eldridge [1406] => | jméno = Richard [1407] => | titul = Werner Herzog: Filmmaker and Philosopher [1408] => | url = https://books.google.com/books?id=H_GEDwAAQBAJ&newbks=0&hl=cs [1409] => | vydavatel = Bloomsbury Publishing [1410] => | počet stran = 241 [1411] => | isbn = 978-1-350-09168-9 [1412] => | poznámka = Google-Books-ID: H_GEDwAAQBAJ [1413] => | jazyk = en [1414] => }}, [[Volker Schlöndorff]]{{Citace monografie [1415] => | příjmení = Moeller [1416] => | jméno = Hans Bernhard [1417] => | příjmení2 = Lellis [1418] => | jméno2 = George L. [1419] => | titul = Volker Schlondorff's Cinema: Adaptation, Politics, and the "Movie-Appropriate" [1420] => | url = https://books.google.com/books?id=vklENsQfiI8C&newbks=0&hl=cs [1421] => | vydavatel = SIU Press [1422] => | počet stran = 396 [1423] => | isbn = 978-0-8093-2451-4 [1424] => | poznámka = Google-Books-ID: vklENsQfiI8C [1425] => | jazyk = en [1426] => }} či [[Rainer Werner Fassbinder]]{{Citace periodika [1427] => | příjmení = Johnston [1428] => | jméno = Sheila [1429] => | titul = A Star Is Born: Fassbinder and the New German Cinema [1430] => | periodikum = New German Critique [1431] => | datum vydání = 1981 [1432] => | číslo = 24/25 [1433] => | strany = 57–72 [1434] => | issn = 0094-033X [1435] => | doi = 10.2307/488043 [1436] => | url = https://www.jstor.org/stable/488043 [1437] => | datum přístupu = 2023-04-20 [1438] => }}, většinou řazení ke hnutí ''[[Neuer Deutscher Film]]''.{{Citace periodika [1439] => | příjmení = Urang [1440] => | jméno = John Griffith [1441] => | titul = "Zur Sache, Schätzchen": Visual Pleasure and New German Cinema [1442] => | periodikum = German Studies Review [1443] => | datum vydání = 2014 [1444] => | ročník = 37 [1445] => | číslo = 1 [1446] => | strany = 109–130 [1447] => | issn = 0149-7952 [1448] => | url = https://www.jstor.org/stable/43555853 [1449] => | datum přístupu = 2023-04-20 [1450] => }}{{Citace monografie [1451] => | příjmení = Elsaesser [1452] => | jméno = Thomas [1453] => | titul = New German Cinema: A History [1454] => | url = https://books.google.com/books?id=zli0AAAAIAAJ&newbks=0&hl=cs [1455] => | vydavatel = Rutgers University Press [1456] => | počet stran = 456 [1457] => | isbn = 978-0-8135-1391-1 [1458] => | poznámka = Google-Books-ID: zli0AAAAIAAJ [1459] => | jazyk = en [1460] => }} Díky Schlöndorffovi se Německo v roce 1979 dočkalo svého prvního [[Oscar za nejlepší cizojazyčný film|Oscara za neanglicky mluvený film]], oceněn byl jeho snímek ''[[Plechový bubínek (film)|Plechový bubínek]]''. Další dva Oscary přišly až ve 21. století, a to díky snímkům ''[[Nikde v Africe (film)|Nikde v Africe]]'' (2002) [[Caroline Linková|Caroline Linkové]] a ''[[Životy těch druhých]]'' (2006) režiséra [[Florian Henckel von Donnersmarck|Floriana Henckela von Donnersmarcka]].{{Citace elektronického periodika [1461] => | příjmení = [1462] => | jméno = [1463] => | titul = Nikde v Africe dostalo Oscara [1464] => | periodikum = iDNES.cz [1465] => | url = https://www.idnes.cz/kultura/film-televize/nikde-v-africe-dostalo-oscara.A030416_094530_mff2003_ef [1466] => | datum vydání = 2003-04-16 [1467] => | jazyk = cs [1468] => | datum přístupu = 2021-12-30 [1469] => }}{{Citace periodika [1470] => | příjmení = [1471] => | jméno = [1472] => | titul = Hollywood: "Das Leben der Anderen" gewinnt den Oscar [1473] => | periodikum = Die Welt [1474] => | datum vydání = 2007-02-26 [1475] => | jazyk = de [1476] => | url = https://www.welt.de/kultur/article735611/Das-Leben-der-Anderen-gewinnt-den-Oscar.html [1477] => | datum přístupu = 2021-12-30 [1478] => }} [[Alexander Kluge]] získal v roce 1968 [[Zlatý lev|Zlatého lva]] na [[Benátský filmový festival|festivalu v Benátkách]], roku 1981 ho napodobila [[Margarethe von Trotta]]. V Hollywoodu se prosadil [[Roland Emmerich]] či [[Wolfgang Petersen]], v zahraničí uspěl i [[Tom Tykwer]]. [1479] => [1480] => Každoročně se pořádá filmový festival světového významu [[Berlínský mezinárodní filmový festival|Berlinale]]. V Berlíně sídlí též [[Evropská filmová akademie]] a udělují se zde tudíž často její [[Evropské filmové ceny]]. I v nich jsou Němci úspěšní, vítězem se stala například německá komedie ''[[Good Bye, Lenin!]]'' (2003) režiséra [[Wolfgang Becker|Wolfganga Beckera]].{{Citace elektronického periodika [1481] => | titul = Evropská filmová cena pro Lenina [1482] => | periodikum = Novinky.cz [1483] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [1484] => | vydavatel = Borgis [1485] => | url = https://www.novinky.cz/kultura/clanek/evropska-filmova-cena-pro-lenina-277050 [1486] => | datum přístupu = 2021-12-30 [1487] => }} K dalším německým laureátům patří [[Fatih Akın]] nebo [[Maren Adeová]]. [1488] => [1489] => Nejslavnějšími německými herci jsou [[Marlene Dietrichová]], [[Klaus Kinski]] a [[Nastassja Kinski]]. V modelingu se prosadila [[Heidi Klumová]] a [[Claudia Schiffer]]ová, jako módní návrhář proslul [[Karl Lagerfeld]].{{Citace monografie [1490] => | příjmení = Kaiser [1491] => | jméno = Alfons [1492] => | titul = Karl Lagerfeld: A Life in Fashion [1493] => | url = https://books.google.com/books?id=rB5MzwEACAAJ&newbks=0&hl=cs [1494] => | vydavatel = Cernunnos [1495] => | počet stran = 384 [1496] => | isbn = 978-1-4197-6630-5 [1497] => | poznámka = Google-Books-ID: rB5MzwEACAAJ [1498] => | jazyk = en [1499] => }} [1500] => [1501] => === Kuchyně === [1502] => {{Podrobně|Německá kuchyně}} [1503] => [[Soubor:Eisbein-2.jpg|náhled|Uzené vepřové koleno se zelím]] [1504] => [1505] => Německá kuchyně je velmi mnohotvárná a liší se region od regionu. Známé jsou především vydatné a těžké pokrmy jako je vepřové koleno a uzené [[vepřové maso]] s [[kysané zelí|kyselým zelím]], kadeřavá [[kapusta]] s čajovkou, jakož i různé [[Německá kuchyně#Eintopf|eintopfy]]. Eintopf je jídlo z jednoho hrnce, v hrnci se vaří, dusí a peče úplně všechno od masa přes luštěniny až po zeleninu. Tato vydatná jídla mají v Německu tradici díky relativně severní poloze, kdy v zimě byl nutný vydatný příjem [[kalorie|kalorií]]. Regionální kuchyně je velice různorodá a ovlivňovaná kuchyněmi ze sousedních zemí. V dnešní době se v Německu jako i jiných evropských zemích přechází od těžkých k lehčím pokrmům. [1506] => [1507] => Především v severním Německu se připravují různorodé pokrmy z [[Lilek brambor|brambor]], na jihu je tradiční [[knedlík]] a [[nudle]]. [1508] => V Německu se k snídani jí chléb a pečivo s různými pomazánkami, s širokým výběrem uzenin a sýrů, oblíbené je zde vařené vejce, i vejce na hniličku, pije se čaj či káva, přičemž přednost dávají Němci kávě. V poledne se konzumuje teplé jídlo, večer se často podává studená večeře formou studené mísy (tzv. Kalteplatte). [1509] => [1510] => V Německu jsou velice oblíbené různé druhy sladkého pečiva a koláčů s ovocnou nebo tvarohovou náplní, různé druhy oplatek. Odpolední svačinu tvoří tzv. Kaffee und Kuchen (káva a dort). [1511] => [1512] => === Sport === [1513] => {{Viz též|Sportovní spolky v Německu}} [1514] => [[Soubor:Olimpiai Stadion, az olimpia megnyitóünnepsége. Fortepan 73767.jpg|vlevo|náhled|Zahajovací ceremoniál olympijských her 1972]] [1515] => [[Soubor:Michael Schumacher 2010 Malaysia.jpg|náhled|[[Michael Schumacher]]|298x298pixelů]] [1516] => [1517] => [[Soubor:Steffi Graf backhand.jpg|náhled|[[Steffi Grafová]]|267x267pixelů]] [1518] => Sport má v Německu vysokou společenskou prestiž. V ročníku 2009/10 bylo přibližně 27,6 miliónu německých obyvatel členy 91 000 sportovních klubů a oddílů.Deutscher Olympischer Sportbund: [http://www.dosb.de/de/organisation/organisation/ Daten und Fakten], Stav: 2009/2010. Ověřeno 6. dubna 2012. V počtu medailí získaných na [[olympijské hry|olympijských hrách]] (pokud sečteme olympijské výsledky Německa, západního Německa, východního Německa i tzv. [[Společné německé družstvo|společného německého týmu]], jež se olympiád zúčastňoval v letech 1956–1964) je Německo třetí nejúspěšnější zemí na světě. [1519] => [1520] => Země byla pořadatelem největších sportovních svátků včetně dvou letních ([[Letní olympijské hry 1936|1936 v Berlíně]] a [[Letní olympijské hry 1972|1972 v Mnichově]]) a jedněch zimních olympijských her ([[Zimní olympijské hry 1936|1936 v Garmisch-Partenkirchenu]]), dvou [[mistrovství světa ve fotbale]] ([[Mistrovství světa ve fotbale 1974|1974]] a [[Mistrovství světa ve fotbale 2006|2006]]) a dalších významných soutěží. Německo hostí řadu motoristických závodů nejvyšší úrovně včetně tradiční [[Grand Prix Německa]] a většiny dosud uskutečněných [[Grand Prix Evropy]] formule 1.[[Soubor:Max Schmeling NYWTS.jpg|náhled|vlevo|[[Max Schmeling]]]]Nejvýznamnějším německým sportovcem 20. století byl podle ankety [[ZDF]] automobilový závodník [[Michael Schumacher]], který překonal mnoho rekordů [[formule 1]] včetně zisku sedmi titulů mistra světa.{{Citace elektronického periodika | url = http://www.focus.de/finanzen/news/die-jahrhundert-sportler_did_12060.html| titul = Die Jahrhundert-Sportler | jazyk = de | datum vydání = [2006] | datum přístupu = 2009-02-04 | periodikum = Focus}} V první desítce ankety se dále umístila kanoistka [[Birgit Fischerová]], nejúspěšnější německá olympionička, tenisté [[Steffi Grafová]] a [[Boris Becker]], cyklista [[Jan Ullrich]], plavkyně [[Franziska van Almsicková]], legendární boxer [[Max Schmeling]] a hned několik fotbalistů v čele s [[Franz Beckenbauer|Franzem Beckenbauerem]]. [1521] => [1522] => Německo má ale i řadu dalších sportovních legend. Mistrem světa ve Formuli 1 se stali krom legendárního Schumachera i [[Sebastian Vettel]] a [[Nico Rosberg]]. [[Anton Mang]] je pětinásobným [[Mistrovství světa silničních motocyklů|mistrem světa v závodech silničních motocyklů]]. [1523] => [[Walter Röhrl]] je dvojnásobným [[Mistrovství světa v rallye|mistrem světa v rallye]]. Tenisovou světovou jedničkou a vítězkou tří grandslamů byla vedle Graffové i [[Angelique Kerberová]], [[Michael Stich]] vyhrál [[Wimbledon (tenis)|Wimbledon]]. Velkou tradici má v Německu [[jezdectví]], [[Isabell Werthová]] si v koňském sedle vybojovala šest zlatých olympijských medailí, stejně jako její kolega [[Reiner Klimke]]. K úspěšným olympijským plavcům patřili i reprezentanti NDR [[Kornelia Enderová]], [[Roland Matthes]] a [[Kristin Ottová]]. Nejúspěšnější atletkou je běžkyně [[Bärbel Wöckelová]]. Čtyři olympijské zlaté má kanoistka [[Katrin Wagner-Augustinová]] a veslařka [[Kathrin Boronová]]. Slavným šachistou byl [[Emanuel Lasker]]. Německo je největší světovou velmocí v zimních sportech, především v [[biatlon]]u, [[boby|jízdě na bobech]], [[skeleton|jízdě na saních]] nebo [[rychlobruslení]]. Nejúspěšnější německou účastnicí zimních olympijských her v historii je dosud rychlobruslařka [[Claudia Pechsteinová]] s pěti zlatými medailemi. Rychlobruslařskými legendami jsou i [[Gunda Niemannová-Stirnemannová]] či [[Karin Enkeová]]. Čtyři zlaté mají bobisté [[Kevin Kuske]] a [[André Lange]] i sáňkaři [[Natalie Geisenbergerová]], [[Tobias Arlt]] a [[Tobias Wendl]]. Úspěšnými biatlonisty byli [[Sven Fischer]] či [[Laura Dahlmeierová]]. [[Jens Weissflog]] je legendou skoků na lyžích, [[Markus Wasmeier]] sjezdového lyžování, [[Katarina Wittová]] krasobruslení.[[Soubor:Germany champions 2014 FIFA World Cup.jpg|náhled|vlevo|[[Německá fotbalová reprezentace]] po vítězství ve finále na [[Mistrovství světa ve fotbale 2014|mistrovství světa 2014 v Brazílii]]]] [1524] => [[Soubor:Franz Beckenbauer 22-6-74.png|náhled|253x253pixelů|[[Franz Beckenbauer]]]] [1525] => Nejoblíbenějším druhem sportu v Německu je ovšem s náskokem kopaná. Německý fotbalový svaz má šest miliónů členů, v soutěžích hraje 170 tisíc týmů. Německá mužská reprezentace je celosvětově jeden z nejúspěšnějších týmů, vybojovala čtyřikrát titul mistrů světa ([[Mistrovství světa ve fotbale 1954|1954]], [[Mistrovství světa ve fotbale 1974|1974]], [[Mistrovství světa ve fotbale 1990|1990]], [[Mistrovství světa ve fotbale 2014|2014]]) a třikrát vyhrála mistrovství Evropy ([[Mistrovství Evropy ve fotbale 1972|1972]], [[Mistrovství Evropy ve fotbale 1980|1980]], [[Mistrovství Evropy ve fotbale 1996|1996]]). Německo je jedinou zemí na světě, která získala titul mistra světa v kopané v mužské a ženské kategorii. Hráči tří německých klubů se radovali z vítězství v [[Liga mistrů UEFA|Lize mistrů]] či jejím předchůdci Poháru mistrů ([[Bayern Mnichov]], [[Hamburger SV]], [[Borussia Dortmund]]), Bayern Mnichov celkem šestkrát. [[Pohár vítězů pohárů]] vyhrál i [[Werder Brémy]] a [[1. FC Magdeburg]] (tehdy východoněmecký tým). [[Evropská liga UEFA|Evropskou ligu]] (dříve Pohár UEFA) pak [[Borussia Mönchengladbach]], [[Eintracht Frankfurt]], [[Bayer Leverkusen]] a [[FC Schalke 04]]. Nejúspěšnějším fotbalovým klubem v nejvyšší německé fotbalové soutěži [[Německá fotbalová Bundesliga|Bundeslize]] se 33 mistrovskými tituly je klub [[FC Bayern Mnichov|Bayern Mnichov]]. Cenu [[Zlatý míč]] pro nejlepšího fotbalistu Evropy získali [[Gerd Müller]] (1970), [[Franz Beckenbauer]] (1972, 1976), [[Karl-Heinz Rummenigge]] (1980, 1981), [[Lothar Matthäus]] (1990) a [[Matthias Sammer]] (1996). [[Oliver Kahn]] byl vyhlášen nejlepším hráčem světového šampionátu roku 2002. [[Miroslav Klose]] vede historickou tabulku nejlepších střelců mistrovství světa. [1526] => [1527] => Ve světovém měřítku vyniká také německá házená (trojnásobní mistři světa) a pozemní hokej (čtyři zlaté na olympijských hrách). Narůstá i popularita basketbalu a ledního hokeje, největších úspěchu dosáhla [[Německá hokejová reprezentace]] v novodobé historii na [[Lední hokej na Zimních olympijských hrách 2018|ZOH 2018]] kde získala bronzovou medaili a na [[Mistrovství světa v ledním hokeji 2023]] stříbrnou medaili. Nejslavnějším německým basketbalistou je [[Dirk Nowitzki]]. [[Leon Draisaitl]] je fenomenálním hokejistou, od útlého věku hraje v severoamerické [[National Hockey League|NHL]] a získal [[Art Ross Trophy]] za nejvíce [[Kanadské bodování|kanadských bodů]] v základní části NHL. Cenu pro světového házenkáře roku mají [[Daniel Stephan]] (1998), [[Henning Fritz]] (2004) a [[Nadine Krauseová]] (2006). Do síně slávy Mezinárodní volejbalové federace byl uveden [[Siegfried Schneider]].{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://www.volleyhall.org/list-of-hall-of-famers |datum přístupu=2019-05-14 |url archivu=https://web.archive.org/web/20200529214131/https://www.volleyhall.org/list-of-hall-of-famers |datum archivace=2020-05-29 }} [1528] => [1529] => Řada vynikajících sportovců reprezentovala bývalou [[Německá demokratická republika|NDR]], kde ale po pádu komunistického režimu vyšla najevo existence systému státem řízeného [[doping]]u.{{Citace elektronického periodika [1530] => | titul = Temná kapitola sportu: NDR a doping [1531] => | periodikum = ČT sport [1532] => | vydavatel = Česká televize [1533] => | url = https://sport.ceskatelevize.cz/clanek/ostatni/temna-kapitola-sportu-ndr-a-doping/5bdfbcbf0d663b6fe80cccfc [1534] => | datum vydání = 2010-09-28 [1535] => | jazyk = cs [1536] => | datum přístupu = 2022-03-23 [1537] => }}{{Citace elektronického periodika [1538] => | příjmení = Brabec [1539] => | jméno = Luboš [1540] => | titul = Příběh monstra NDR: hokej přes palubu, doping měnil životy i pohlaví [1541] => | periodikum = iSport.cz [1542] => | url = https://isport.blesk.cz/clanek/ostatni/385145/pribeh-monstra-ndr-hokej-pres-palubu-doping-menil-zivoty-i-pohlavi.html [1543] => | jazyk = cs [1544] => | datum přístupu = 2022-03-23 [1545] => }} [1546] => [1547] => === Svátky a tradice === [1548] => [[Soubor:Oktoberfest-bjs181003-09.jpg|náhled|[[Oktoberfest]] 2018]] [1549] => [[Státní svátek|Státním svátek]] Německa je 3. říjen, Den německé jednoty. Je to jediný svátek, který je určen spolkovou vládou. Ostatní svátky určují jednotlivé spolkové země, nicméně jsou svátky, které se slaví ve všech spolkových zemích: [[Velký pátek]], [[Velikonoční pondělí]], [[Svátek Nanebevstoupení Páně|Nanebevstoupení páně]], [[letnice|Svatodušní pondělí]] (letnice) a oba Vánoční svátky; bez křesťanského pozadí [[Nový rok]] a [[Svátek práce]]. [1550] => Spolu s nedělí jsou v Německu svátky [[den pracovního klidu|dny pracovního klidu]]. [1551] => [1552] => Řada vánočních tradic, které se rozšířily do jiných zemí, včetně Česka, má kořeny v Německu. K takovým patří například [[adventní věnec]], což je tradice založená v [[Hamburk]]u německým [[Protestantismus|protestantským]] [[Teologie|teologem]] [[Johann Hinrich Wichern|Johannem Hinrichem Wichernem]].{{Citace elektronického periodika [1553] => | příjmení = Sokolová [1554] => | jméno = Dana [1555] => | titul = První adventní neděle: Připomeňme si pravou symboliku a historii adventních věnců [1556] => | periodikum = Novinky.cz [1557] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [1558] => | vydavatel = Borgis [1559] => | url = https://www.novinky.cz/vanoce/clanek/prvni-adventni-nedele-pripomenme-si-pravou-symboliku-a-historii-adventnich-vencu-40378379 [1560] => | datum přístupu = 2022-03-23 [1561] => }} Také novodobá tradice [[Vánoční stromek|vánočního stromku]] vznikla v Německu (a [[Baltské státy|Pobaltí]]).{{Citace elektronického periodika [1562] => | příjmení = Drahný [1563] => | jméno = Stanislav [1564] => | titul = Vánoční stromek: Zvyk který přišel z Německa a Češi se mu bránili [1565] => | periodikum = Reflex.cz [1566] => | url = https://www.reflex.cz//clanek/zajimavosti/53571/vanocni-stromek-zvyk-ktery-prisel-z-nemecka-a-cesi-se-mu-branili.html [1567] => | datum vydání = 2013-12-24 [1568] => | jazyk = cs [1569] => | datum přístupu = 2022-03-23 [1570] => }} V [[Drážďany|Drážďanech]] byla podle všeho vynalezena [[Štóla (moučník)|vánoční štóla]], moučník z těsta prosetého [[Kandované ovoce|kandovaným ovocem]].{{Citace elektronického periodika [1571] => | příjmení = Hamr [1572] => | jméno = David [1573] => | titul = Vánoční štola v Německu: Stojí i přes 500 korun, na přípravu originálu musíte mít povolení [1574] => | periodikum = Český rozhlas Liberec [1575] => | url = https://liberec.rozhlas.cz/vanocni-stola-v-nemecku-stoji-i-pres-500-korun-na-pripravu-originalu-musite-mit-6017784 [1576] => | datum vydání = 2016-12-15 [1577] => | jazyk = cs [1578] => | datum přístupu = 2022-03-23 [1579] => }} Také [[vánoční trh]]y mají původ v Německu, ty první se konaly taktéž v Drážďanech roku 1434. Dodnes mají Němci vánoční trhy ve velké oblibě a ty drážďanské patří dosud k největším.{{Citace elektronického periodika [1580] => | příjmení = Pelikánová [1581] => | jméno = Jindřiška [1582] => | titul = Nejstarší vánoční trh v Německu slaví 585 let [1583] => | periodikum = Zpravy.tiscali.cz [1584] => | url = https://zpravy.tiscali.cz/nejstarsi-vanocni-trh-v-nemecku-slavi-585-let-337638 [1585] => | datum vydání = 2019-12-19 [1586] => | jazyk = cs [1587] => | datum přístupu = 2022-03-23 [1588] => }} [1589] => [1590] => Největší lidovou slavností v Německu je [[Oktoberfest]]. Jde o největší pivní festival světa, konaný od roku 1810 v Mnichově. Dávno však již není jen o pivu, návštěvníky baví i řada [[Pouťová atrakce|pouťových atrakcí]] a koná se během něj mnoho jiných veselic.{{Citace elektronického periodika [1591] => | příjmení = Kindlová [1592] => | jméno = Veronika [1593] => | titul = Oktoberfest: Dvě stě deset let na Terezině louce [1594] => | periodikum = Český rozhlas Sever [1595] => | url = https://sever.rozhlas.cz/oktoberfest-dve-ste-deset-let-na-terezine-louce-8329590 [1596] => | datum vydání = 2020-10-03 [1597] => | jazyk = cs [1598] => | datum přístupu = 2022-03-23 [1599] => }} [1600] => [1601] => == Vybrané památky (fotogalerie) == [1602] => === Církevní památky === [1603] => [1604] => Soubor:Aachen Germany Imperial-Cathedral-01.jpg|[[katedrála Panny Marie (Cáchy)|katedrála Panny Marie]], [[Cáchy]] ([[Severní Porýní-Vestfálsko]]) [1605] => Soubor:Dresden Frauenkirche Saint Mary october 2005.jpg|[[Frauenkirche (Drážďany)|Kostel panny Marie]] ''(Frauenkirche)'', [[Drážďany]] ([[Sasko]]) [1606] => Soubor:Ulm_Minster.jpg|[[Katedrála v Ulmu]]#, ''(Ulmer Münster)'', [[Ulm]] ([[Bádensko-Württembersko]]) [1607] => Soubor:Cologne Cathedral.jpg|[[Katedrála svatého Petra (Kolín nad Rýnem)|Katedrála v Kolíně nad Rýnem]] (Kölner Dom), [[Kolín nad Rýnem]] ([[Severní Porýní-Vestfálsko]]) [1608] => Soubor:Berlin_Eiermann_Memorial_Church.JPG|[[Pamětní kostel císaře Viléma]] ''(Kaiser-Wilhelm-Gedächtniskirche)'', [[Berlín]] [1609] => [1610] => #Nejvyšší kostelní věž na světě. Výška 161,53 metrů. [1611] => [1612] => === Ostatní stavby === [1613] => [1614] => Soubor:Berlin Brandenburger Tor BW 1.jpg |[[Braniborská brána]], (Berlín) [1615] => Soubor:Bremen-rathaus.jpg|[[Radnice]], ([[Brémy]]) [1616] => Soubor:New town hall Hannover2.jpg|Nová radnice, ([[Hannover]]) [1617] => Soubor:Berlin Reichstag BW 2.jpg|Říšský sněm (Reichstag), (Berlín) [1618] => [1619] => [1620] => === Technika a kultura === [1621] => [1622] => Soubor:Berlin Alexanderplatz BW 3.jpg|[[Berliner Fernsehturm|Berlínská televizní věž]], [[Seznam nejvyšších staveb v Německu|nejvyšší stavba]] v zemi [1623] => Soubor:Allianz Arena Pahu.jpg|[[Allianz Arena]], Mnichov [1624] => Soubor:Deutsches Museum.jpg|[[Německé muzeum (Mnichov)|Německé muzeum]] v Mnichově [1625] => Soubor:Museumsinsel2002.jpg|[[Ostrov muzeí]] na řece [[Spréva]] v Berlíně [1626] => [1627] => === Krajina === [1628] => [1629] => Soubor:Lange Anna.jpg|Lange Anna („Dlouhá Anna“) na [[Helgoland]]u, (Šlesvicko-Holštýnsko) [1630] => Soubor:BrockenTopFromWest.jpg|[[Brocken]] v zimě (1141,1 m n. m.), (Sasko-Anhaltsko) [1631] => Soubor:Koenigstuhl von viktoriasicht.jpg|Kreidefelsen (Křídová Skála) na [[Rujána|Rujáně]], (Meklenbursko-Přední Pomořansko) [1632] => Soubor:Zugspitzmassiv_von_Westen_aus.jpg|[[Zugspitze]] (2962 m n. m.), (Bavorsko) [1633] => [1634] => [1635] => == Odkazy == [1636] => [1637] => === Poznámky === [1638] => {{Poznámky}} [1639] => [1640] => === Reference === [1641] => {{Překlad|en|Germany|223807130}} [1642] => [1643] => [1644] => === Literatura === [1645] => * {{Citace monografie | příjmení = Fulbrook | jméno = Mary | titul = Dějiny moderního Německa : od roku 1918 po současnost | vydavatel = Grada | místo = Praha | rok = 2009 | počet stran = 304 | isbn = 978-80-247-3104-9}} [1646] => * {{Citace monografie [1647] => | příjmení1 = MacGregor [1648] => | jméno1 = Neil [1649] => | titul = Německo: vzpomínky jednoho národa [1650] => | vydavatel = Argo [1651] => | místo = Praha [1652] => | počet_stran = 656 [1653] => | isbn = 978-80-257-3345-5 [1654] => | překladatelé = Martin Pokorný [1655] => }} [1656] => * {{Citace monografie | příjmení = Müller | jméno = Helmut | příjmení2 = Krieger | jméno2 = Karl Friedrich | příjmení3 = Vollrath | jméno3 = Hanna | spoluautoři = a kol. | titul = Dějiny Německa | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2004 | vydání = 2. dopl | počet stran = 609 | isbn = 80-7106-712-1}} [1657] => [1658] => === Související články === [1659] => {| [1660] => |- [1661] => | [1662] => * [[Politické strany v Německu]] [1663] => * [[Střední Evropa]] [1664] => * [[Německé spolkové země]] [1665] => * [[Germánie]] [1666] => | [1667] => * [[Nacistické Německo]] [1668] => * [[Němčina]] [1669] => * [[Německá hymna]] [1670] => * [[Německá vlajka]] [1671] => * [[Státní znak Německa]] [1672] => |} [1673] => [1674] => === Externí odkazy === [1675] => * {{Commonscat|Germany}} [1676] => * {{Wikicitáty|téma=Německo}} [1677] => * {{Wikislovník|heslo=Německo}} [1678] => * {{Otto|heslo=Německo}} [1679] => * {{Wikicesty|průvodce=Německo}} [1680] => [1681] => ; Externí odkazy – oficiální instituce státu [1682] => * {{Osmrelace|51477}} [1683] => * {{Wikizprávy|kategorie=Německo}} [1684] => * {{de}}{{en}}{{es}}{{fr}}[http://bundespraesident.de/ Spolkový prezident (Bundespräsident) Frank-Walter Steinmeier] [1685] => * {{de}}{{en}}{{fr}}[http://www.bundestag.de/ Spolkový parlament (Deutscher Bundestag)] [1686] => * {{de}}{{en}}{{fr}}[http://www.bundesregierung.de/ Spolková vláda (Die Bundesregierung)] [1687] => * {{de}}{{en}}{{fr}}[http://www.bundesrat.de/Site/Inhalt/DE/ Spolková rada (Bundesrat)] [1688] => * {{de}}{{en}}[http://www.destatis.de/ Spolkový statistický úřad (Statistiches Bundesamt Deutschland)] [1689] => * {{de}}{{en}} [http://www.germany.travel/ Německá turistická centrála (Deutsche Zentrale für Tourismus)] [1690] => [1691] => ; Externí odkazy – oficiální informace [1692] => * {{de}}{{en}}{{es}}{{fr}}{{ru}}[https://web.archive.org/web/20060203034902/http://www.deutschland.de/home.php www.deutschland.de – oficiální německý portál] [1693] => * {{cs}}{{de}}{{en}}{{es}}{{fr}}{{ru}}[http://www.tatsachen-ueber-deutschland.de/811.0.html Fakta o Německu (Tatsachen űber Deutschland)] {{Wayback|url=http://www.tatsachen-ueber-deutschland.de/811.0.html |date=20051217220535 }}, zdroj: Spolkové ministerstvo zahraničí [1694] => [1695] => ; Externí odkazy – další informace [1696] => * [http://www.germany.cz Germany.cz – web Čechů a Slováků v Německu] [1697] => * {{en}}[http://www.answers.com/Q/FAQ/2763 Answers – Germany] [1698] => * [https://web.archive.org/web/20070716141449/http://www.exportdosrn.cz/ Export do SRN – aktuální ekonomické informace o Německu] [1699] => * {{Citace elektronické monografie [1700] => | titul = Germany - Amnesty International Report 2011 [1701] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/germany/report-2011 [1702] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1703] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [1704] => | jazyk = anglicky [1705] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110808064012/http://www.amnesty.org/en/region/germany/report-2011 [1706] => | datum archivace = 2011-08-08 [1707] => | nedostupné = ano [1708] => }} [1709] => * {{Citace elektronické monografie [1710] => | titul = Germany (2011) [1711] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&year=2011&country=8043 [1712] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1713] => | vydavatel = [[Freedom House]] [1714] => | jazyk = anglicky [1715] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823225948/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&country=8043&year=2011 [1716] => | datum archivace = 2011-08-23 [1717] => | nedostupné = ano [1718] => }} [1719] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Německo - o českých krajanech | url = http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/krajane/krajane_ve_svete/krajane_ve_svete-index_15.html | datum vydání = 2004-06-08 | datum přístupu = 2011-12-14 | vydavatel = [[Ministerstvo zahraničních věcí České republiky]] | url archivu = https://web.archive.org/web/20120315222030/http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/krajane/krajane_ve_svete/krajane_ve_svete-index_15.html | datum archivace = 2012-03-15 | nedostupné = ano }} [1720] => * {{Citace elektronické monografie [1721] => | korporace = Bureau of European and Eurasian Affairs [1722] => | titul = Background Note: Germany [1723] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/3997.htm [1724] => | datum vydání = 2011-07-01 [1725] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1726] => | vydavatel = U.S. Department of State [1727] => | jazyk = anglicky [1728] => }} [1729] => * {{Citace elektronické monografie [1730] => | korporace = CIA [1731] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [1732] => | titul = The World Factbook - Germany [1733] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/gm.html [1734] => | datum aktualizace = [1735] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1736] => | jazyk = anglicky [1737] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200516050334/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/gm.html [1738] => | datum archivace = 2020-05-16 [1739] => | nedostupné = ano [1740] => }} [1741] => * {{Citace elektronické monografie [1742] => | korporace = Library of Congress [1743] => | odkaz na korporaci = Knihovna Kongresu [1744] => | titul = Country Profile: Germany [1745] => | url = http://memory.loc.gov/frd/cs/profiles/Germany.pdf [1746] => | datum vydání = 2008-04-21 [1747] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1748] => | jazyk = anglicky [1749] => }} [1750] => * {{Citace elektronické monografie [1751] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Berlíně [1752] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Německo [1753] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/nemecko-2011-05-18.pdf [1754] => | datum vydání = 2011-05-18 [1755] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1756] => | vydavatel = Businessinfo.cz [1757] => | jazyk = česky [1758] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120129161924/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/nemecko-2011-05-18.pdf [1759] => | datum archivace = 2012-01-29 [1760] => | nedostupné = ano [1761] => }} [1762] => * {{Citace elektronické monografie [1763] => | titul = Germany [1764] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/231186/Germany [1765] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1766] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [1767] => | jazyk = anglicky [1768] => }} [1769] => [1770] => ; Externí odkazy – internetová média [1771] => * [http://www.onlinenewspapers.com/germany.htm Přehled tisku] – tisk online [1772] => * [http://www.multimap.com/map/home.cgi?client=public&db=DE&overviewmap=DE&lang= Online mapa Německa] – interaktivní mapa až do měřítka 1:5 000 [1773] => [1774] => {{Německo}} [1775] => {{Navboxes [1776] => | title = [[Soubor:Gnome-globe.svg|22px]] Geografická lokalizace [1777] => | list ={{Evropa}} [1778] => {{Státy ležící na břehu Baltského moře}} [1779] => }} [1780] => {{Navboxes [1781] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [1782] => | list = {{EU}} [1783] => {{NATO}} [1784] => {{G8}} [1785] => {{G20}} [1786] => {{Evropský hospodářský prostor (EHP)}} [1787] => }} [1788] => {{Autoritní data}} [1789] => {{Portály|Německo}} [1790] => [1791] => [[Kategorie:Německo| ]] [1792] => [[Kategorie:Státy Evropy|Německo]] [1793] => [[Kategorie:Státy EU|Německo]] [1794] => [[Kategorie:Vzniklo 1871]] [1795] => [[Kategorie:Státy NATO]] [1796] => [[Kategorie:G8]] [1797] => [[Kategorie:Státy Unie pro Středomoří]] [] => )
good wiki

Německo

Německo , plným názvem Spolková republika Německo , je stát v západní části střední Evropy. Rozkládá mezi Baltským a Severním mořem na severu a Alpami na jihu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Mnichov','Berlín','Frankfurt nad Mohanem','Kolín nad Rýnem','Západní Německo','Hamburk','Německá demokratická republika','Bavorsko','Sasko','Severní Porýní-Vestfálsko','Francie','Sociálnědemokratická strana Německa'

Bavorsko

Bavorsko je jedním ze spolkových zemí Německa.

Berlín

Francie

Hamburk

Hamburk je zřícenina hradu nacházející se nedaleko města Sychrov na Liberecku.

Mnichov

Sasko

Sasko je jedním z regionů Německa, který se nachází na východě spolkové země Sasko.