Array ( [0] => 15480601 [id] => 15480601 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Francie [uri] => Francie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - stát [1] => | genitiv = Francie [2] => | úřední název česky = Francouzská republika [3] => | úřední název = République française [4] => | vlajka = Flag of France (1794–1815, 1830–1974, 2020–present).svg [5] => | článek o vlajce = Francouzská vlajka [6] => | znak = Coat of arms of the French Republic.svg [7] => | článek o znaku = Státní znak Francie [8] => | hymna = Marseillaise [9] => | článek o hymně = Francouzská hymna [10] => | motto = Liberté, égalité, fraternité [11] => | článek o mottu = Liberté, égalité, fraternité [12] => | motto překlad = ''Svoboda, rovnost, bratrství'' [13] => | mapa umístění = EU-France (orthographic projection).svg [14] => | velikost mapy = [15] => | hlavní město = [[Paříž]] [16] => | rozloha = 643 801 [17] => | rozlmisto = 42 [18] => | procent vody = 0,86 [19] => | nejvyšší hora = [[Mont Blanc]] [20] => | výška nejvyšší hory = 4 810 [21] => | čas = +1 [22] => | počet obyvatel = 68 042 591 [23] => | obyvmisto = 20 [24] => | obyvatelé aktuální k = [[2023]] [25] => | hustota = 121 [26] => | hustmisto = 89 [27] => | HDI = 0,903 [28] => | HDIvývoj = pokles [29] => | HDIvýše = velmi vysoký [30] => | HDI aktuální k = 2021 [31] => | HDImísto = 28 [32] => | Gini = 29,3 [33] => | Gini aktuální k = 2020 [34] => | jazyk = [[francouzština]] (úřední), [[bretonština]], [[korsičtina]], [[baskičtina]] [35] => | národnosti = [[Francouzi]], [[Portugalci]], [[Italové]], [[Španělé]], aj. [36] => | náboženství = údaje z roku [[2021]]:
50 % [[Římskokatolická církev|římskokatolické]],
33 % [[Ireligiozita|bez vyznání]],
4 % [[islám]]ské,
2 % [[buddhismus]]
2 % ostatní
9 % bez odpovědi [37] => | státní zřízení = [[poloprezidentská republika]] [38] => | datum vzniku = [[4. září]] [[1870]] [39] => | způsob vzniku = vyhlášení [[Třetí Francouzská republika|Třetí republiky]] [40] => | funkce1 = Prezident [41] => | vládce1 = [[Emmanuel Macron]] [42] => | funkce2 = Předseda vlády [43] => | vládce2 = [[Gabriel Attal]] [44] => | měna = [[Euro]]{{Poznámka|Francouzská území v Oceánii (Nová Kaledonie, Francouzská Polynésie a Wallis a Futuna) používají [[CFP frank]], který je [[Seznam měn s pevným směnným kurzem|pevně navázán]] na euro|group=p.}} [45] => | kód měny = EUR [46] => | HDP/ob. = 46 315 [47] => | HDP/ob.misto = 23 [48] => | HDP aktuální k = 2023 [49] => | ison = 250 [50] => | iso3 = FRA [51] => | iso2 = FR [52] => | mpz = F [53] => | předvolba = +33(Francie)
+590 (Guadeloupe, Svatý Martin a Svatý Bartoloměj)
+594 (Francouzská Guyana)
+596 (Martinik)
+262 (Réunion, Mayotte)
+508 (Saint Pierre a Miquelon)
+681 (Wallis a Futuna)
+687 (Nová Kaledonie)
+689 (Francouzská Polynésie) [54] => | domény = [[.fr]] {{Poznámka|území tvořící tzv. [[Zámořská Francie|Zámořskou Francii]] používají kromě .fr vlastní domény: [[.re]], [[.yt]], [[.gp]], [[.gf]], [[.mq]], [[.bl]], [[.mf]], [[.pf]], [[.nc]], [[.pm]], [[.wf]], [[.tf]] |group=p.}} [55] => | commonscat = France [56] => | soubor hymny = La Marseillaise.ogg [57] => }}'''Francie''' ({{Vjazyce2|fr|''France''}} {{IPA|[fʀɑ̃s]}}), plným názvem '''Francouzská republika''' ({{Vjazyce2|fr|''République française''}} {{IPA|[ʀepyblik fʀɑ̃sɛːz]}}), je [[stát]] nacházející se především v [[Západní Evropa|západní Evropě]]. Její součástí jsou také [[Zámořská Francie|zámořské oblasti a území]] v [[Amerika|Americe]] a v [[Atlantský oceán|Atlantickém]], [[Tichý oceán|Tichém]] a [[Indický oceán|Indickém oceánu]],{{Poznámka|[[Francouzská Guyana]] leží v Jižní Americe, [[Guadeloupe]] a [[Martinik]] v Karibském moři a [[Réunion]] a [[Mayotte]] v Indickém oceánu u pobřeží Afriky. Všech pět [[Administrativní dělení Francie|je považováno za nedílnou součást Francouzské republiky]]. K Francii patří také [[Saint Pierre a Miquelon]] v Severní Americe; [[Svatý Bartoloměj (ostrov)|Svatý Bartoloměj]] a [[Svatý Martin (ostrov)|Svatý Martin]] v Karibiku; [[Francouzská Polynésie]], [[Nová Kaledonie]], [[Wallis a Futuna]] a [[ostrov Clipperton]] v Tichém oceánu; a [[Francouzská jižní a antarktická území]].|group=p.}} díky čemuž má jednu z největších nesouvislých [[Výlučná ekonomická zóna|výlučných ekonomických zón]] na světě. [[Metropolitní Francie]] sousedí na severu s [[Belgie|Belgií]] a [[Lucembursko|Lucemburskem]], na severovýchodě s [[Německo|Německem]], na východě se [[Švýcarsko|Švýcarskem]], na jihovýchodě s [[Itálie|Itálií]] a [[Monako|Monakem]], na jihu s [[Andorra|Andorrou]] a [[Španělsko|Španělskem]] a na severozápadě má námořní hranici se [[Spojené království|Spojeným královstvím]]. Jeho metropolitní oblast se rozkládá od [[Rýn|Rýna]] po [[Atlantský oceán]] a od [[Středozemní moře|Středozemního moře]] po [[Lamanšský průliv]] a [[Severní moře]]; k zámořským územím patří [[Francouzská Guyana]] v [[Jižní Amerika|Jižní Americe]], [[Saint Pierre a Miquelon]] v severním Atlantiku, [[Francouzské Antily|Francouzské Antly]] a mnoho ostrovů v [[Oceánie|Oceánii]] a [[Indický oceán|Indickém oceánu]]. Jejích [[Regiony ve Francii|osmnáct integrálních regionů]] (z toho pět zámořských) se rozkládá na celkové ploše 643 801 km2 a žije v ní 68 milionů obyvatel.{{Cite web|title=Field Listing :: Area|url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2147.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140131115000/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2147.html|archive-date=31 January 2014|access-date=1 November 2015|website=The World Factbook|publisher=CIA}}{{Cite web|date=17 January 2023|title=Bilan démographique 2022 – Composantes de la croissance démographique, France|url=https://www.insee.fr/fr/statistiques/6686993?sommaire=6686521#titre-bloc-1|access-date=2022-01-27|website=Insee}} Francie je [[Unitární stát|unitární]] [[poloprezidentská republika]] s hlavním městem [[Paříž|Paříží]], která je [[Seznam měst ve Francii|největším městem]] a hlavním kulturním a obchodním centrem země; mezi další významné městské oblasti patří [[Marseille]], [[Lyon]], [[Toulouse]], [[Lille]], [[Bordeaux]], [[Štrasburk]] a [[Nice]]. [58] => [59] => Metropolitní Francii osídlily v [[Doba železná|době železné]] [[Keltové|keltské]] kmeny známé jako [[Galové]], než [[Starověký Řím]] v roce 51 př. n. l. oblast anektoval, což vedlo ke vzniku svébytné [[Galsko-římská kultura|galsko-římské kultury]]. V [[Raný středověk|raném středověku]] vytvořili [[Germáni|germánští]] [[Frankové]] [[Franská říše|Franskou říši]], které se stalo jádrem [[Karolínská říše|karolinské říše]]. [[Verdunská smlouva]] z roku 843 rozdělila říši a [[Západofranská říše]] se v roce 987 stala [[Francouzské království|Francouzským královstvím]]. Ve [[Vrcholný středověk|vrcholném středověku]] byla Francie mocným, ale [[Decentralizace|decentralizovaným]] [[Feudalismus|feudálním]] královstvím, od poloviny 14. do poloviny 15. století však byla ponořena do dynastického konfliktu s [[Anglické království|Anglií]] známého jako [[stoletá válka]]. V 16. století v období [[Francouzská renesance|francouzské renesance]] došlo k rozkvětu kultury a vzestupu [[Francouzská koloniální říše|francouzské koloniální říše]].{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=UX8aeX_Lbi4C&pg=PA1|title=Memory, Empire, and Postcolonialism: Legacies of French Colonialism|publisher=Lexington Books|year=2005|isbn=978-0-7391-0821-5|editor-last=Hargreaves, Alan G.|page=1}} Vnitřně Francii dominoval konflikt s [[Habsburkové|habsburským rodem]] a [[Hugenotské války|francouzské náboženské války]] mezi [[Katolicismus|katolíky]] a [[Hugenoti|hugenoty]]. Francie byla úspěšná ve [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]] a za vlády [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]] dále posílila svůj vliv.{{Cite book|last1=R.R. Palmer|url=https://archive.org/details/historyofmodernw00palm|title=A History of the Modern World|last2=Joel Colton|year=1978|edition=5th|page=[https://archive.org/details/historyofmodernw00palm/page/161 161]|url-access=registration}} [60] => [61] => [[Velká francouzská revoluce|Francouzská revoluce]] v roce 1789 svrhla [[Ancien régime|starý režim]] a přijala [[Deklarace práv člověka a občana|Deklaraci práv člověka]], která dodnes vyjadřuje její národní ideály. Francie dosáhla svého politického a vojenského vrcholu na počátku 19. století za [[Napoleon Bonaparte|Napoleona Bonaparta]], který si podmanil část kontinentální Evropy a založil [[První Francouzské císařství|První francouzské císařství]]. [[Francouzské revoluční války]] a [[napoleonské války]] významně ovlivnily běh evropských dějin. Rozpad císařství zahájil období relativního úpadku, v němž Francie prožila bouřlivé střídání vlád až do vzniku [[Třetí Francouzská republika|Třetí republiky]] během [[Prusko-francouzská válka|prusko-francouzské války]] v roce 1870. V následujících desetiletích nastalo období hospodářské prosperity a kulturního a vědeckého rozkvětu známé jako [[Belle Époque]]. Francie byla jedním z hlavních účastníků [[První světová válka|první světové války]], z níž [[Versailleská smlouva|vyšla vítězně]] za cenu velkých lidských a hospodářských ztrát. Ve [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] patřila mezi [[Spojenci (druhá světová válka)|spojenecké mocnosti]], ale v roce 1940 kapitulovala a [[Okupovaná Francie za druhé světové války|byla okupována]] [[Osa Berlín–Řím–Tokio|Osou]]. Po jejím osvobození v roce 1944 vznikla krátce trvající [[Čtvrtá Francouzská republika|Čtvrtá republika]], která později zanikla v důsledku porážky v [[Alžírská válka|alžírské válce]]. Současnou [[Pátá Francouzská republika|Pátou republiku]] založil v roce 1958 [[Charles de Gaulle]]. [[Alžírsko]] a většina [[Francouzské kolonie|francouzských kolonií]] se v 60. letech 20. století osamostatnily, přičemž většina z nich si zachovala úzké hospodářské a vojenské vazby na Francii. [62] => [63] => Francie je [[Vyspělá země|vyspělou zemí]] s celosvětově vysokým nominálním příjmem na obyvatele a její [[Ekonomika Francie|vyspělá ekonomika]] patří k největším na světě. Francie si po staletí udržuje status světového centra umění, vědy a filozofie. Nachází se zde třetí největší počet památek [[Světové dědictví|světového dědictví UNESCO]] a je přední světovou [[Cestovní ruch|turistickou]] destinací, kterou v roce 2018 navštívilo více než 89 milionů zahraničních návštěvníků.{{Cite web|date=17 May 2019|title=France posts new tourist record despite Yellow Vest unrest|url=https://www.france24.com/en/20190517-france-tourism-record-number-visitors-tourists-despite-yellow-vests-paris|website=France 24}} Je [[Velmoc|velmocí]] ve světovém dění,Jack S. Levy, ''War in the Modern Great Power System, 1495–1975'', (2014) p. 29 patří mezi pět stálých členů [[Rada bezpečnosti OSN|Rady bezpečnosti OSN]] a je oficiálním státem disponujícím [[Jaderná zbraň|jadernými zbraněmi]]. Francie je zakládajícím a vedoucím členem [[Evropská unie|Evropské unie]] a [[Eurozóna|eurozóny]]{{Cite web|title=Europa Official Site – France|url=http://europa.eu/about-eu/countries/member-countries/france/index_en.htm|access-date=28 October 2014|publisher=EU}} a také klíčovým členem skupiny [[G7]], [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]], [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]] a [[Mezinárodní organizace frankofonie|Frankofonie]]. [64] => [65] => == Původ francouzského národa == [66] => [[Soubor:Dalou-Republique-1.jpg|náhled|vlevo|Alegorická postava [[Marianne]], jednoho ze [[Státní symboly Francie|symbolů francouzského národa]]]] [67] => [[Soubor:Eugène Delacroix - La liberté guidant le peuple.jpg|náhled|[[Eugène Delacroix]] – La liberté guidant le peuple, Svoboda vedoucí lid, symbol Francouzské revoluce|vlevo]] [68] => Ačkoliv je Francie obvykle vnímána jako jednolitý národní stát{{Citace elektronického periodika |titul=Francouzské ministerstvo zahraničí |url=http://www.diplomatie.gouv.fr/en/france_159/discovering-france_2005/france-from-to-z_1978/history_1984/index.html |datum přístupu=2008-03-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150604144647/http://www.diplomatie.gouv.fr/en/france_159/discovering-france_2005/france-from-to-z_1978/history_1984/index.html |datum archivace=2015-06-04 }}, při pohledu na rané dějiny Francie je patrné, že – slovy [[André Maurois]]e – „jakási francouzská rasa nikdy neexistovala“.MAUROIS, André: Dějiny Francie, Praha, NLN, 1994. {{ISBN|80-7106-098-4}}. (str. 10) [[Francouzi]] se vyznačují značně různorodým etnickým původem, který je stejně jako francouzské dějiny výsledkem mnoha vlivů. V průběhu svých dějin zažila Francie množství přistěhovaleckých vln (což je příznačné i pro současnou Francii). Vyplývá to z [[Francie#Geografie|geografické polohy Francie]] na západním okraji evropského kontinentu. Jejím vlivem byla Francie místem, kde se zastavovaly invaze a usazovali se vetřelci. Navíc, přestože dnešní Francie má přirozené hranice, z historického hlediska nebyla nijak uzavřeným celkem. Na jejím území se tak od počátku dějin setkávají nejrozličnější národy – [[Keltové]], [[Řekové]], [[Římané]], [[Germáni]], [[Frankové]], [[Normané]], [[Židé]], [[Španělé]], [[Portugalci]], [[Italové]], [[Alžírsko|Alžířané]] a mnoho dalších. [69] => [70] => Nejvýznamnější stopy v dějinách Francie zanechali Galové (což byla ta část Keltů, která se usadila ve Francii), Římané a Frankové, přičemž Galové a Římané na přelomu prvního a druhého tisíciletí splynuli dohromady a Frankové dali Francii jméno. Přístup k [[imigrace|imigrantům]] byl na území Francie téměř výhradně asimilačníTuto skutečnost uvádí téměř každá literatura zabývající se přístupem k imigrantům, např. tedy viz [http://www.migraceonline.cz/e-knihovna/?x=1957467 rozhovor s Catherine de Wenden], uznávanou politoložkou a odbornicí na imigrační politiku, což znamená, že kultura, jazyk a genetické dispozice nově příchozích se rozpouštěly mezi zde již dříve usazeným obyvatelstvem, přičemž je samozřejmě do jisté míry i obohacovaly. Z hlediska civilizačního byl nejzásadnější vliv galorománské kultury, což se odráží i na dnešní podobě [[francouzština|francouzštiny]], kterou řadíme mezi [[románské jazyky]]. Výskyt mnoha oblastních jazyků, které většinou nemají s latinským jazykem příliš společného ([[bretonština]], [[baskičtina]], [[korsičtina]], [[vlámština]] nebo alsaské nářečí němčiny), však velmi názorně dokládá, že utváření francouzského národa bylo mnohem složitější a nejednoznačnější. Ještě v první polovině 20. století byla každodenním jazykem většiny venkovského obyvatelstva v jižní třetině Francie románská [[okcitánština]],Joseph Anglade, ''Grammaire de l'ancien provençal ou ancienne langue d'oc'', 1921: ''La Langue d'Oc est parlée actuellement par douze ou quatorze millions de Français'' ("Okcitánsky v současné době mluví 12 až 14 milionů francouzských občanů"). která má blízko ke [[Katalánština|katalánštině]]. „Ačkoliv staletí trvající centralizační tlaky stmelily Francouze do jediného národa se silným citem pro národní identitu“ARDAGH, John: ''Svět Francie'', Praha, Knižní klub a Balios, 1998. {{ISBN|80-7176-718-2}}. (str. 17), byl tento národ utvářen množstvím rozdílných etnik. A právě z této historické rozmanitosti pochází kulturní a jazykové bohatství dnešní Francie.UNIVERSUM.: ''Národy světa'', Praha, Knižní klub, 2004. {{ISBN|80-242-1222-6}}. (str. 15) [71] => [72] => == Dějiny == [73] => {{Podrobně|Dějiny Francie}} [74] => [[Soubor:Carnac Alignement de Kermario 10.jpg|náhled|Megalitické řady v [[Carnac|Carnacu]]]] [75] => [76] => === Prehistorie === [77] => [[Soubor:Lascaux2.jpg|náhled|vlevo|Jeskynní malba v [[Lascaux]]]] [78] => [79] => Nejstarší stopy lidského osídlení na území dnešní Francie pocházejí z doby 1,8 milionu let př. n. l. Francie má velké množství památek z [[paleolit]]u, včetně jeskynních maleb, z nichž nejznámější jsou ty v [[Lascaux]], jež vznikly asi 18 000 let př. n. l.{{Citace elektronického periodika [80] => | titul = Nad řadou motivů paleolitických kreseb v jeskyni Lascaux si vědci stále lámou hlavy [81] => | url = https://tech.ihned.cz/c1-46485160-nad-radou-motivu-paleolitickych-kreseb-v-jeskyni-lascaux-si-vedci-stale-lamou-hlavy [82] => | periodikum = Hospodářské noviny [83] => | datum vydání = 2010-09-17 [84] => | datum přístupu = 2019-06-28 [85] => | jazyk = cs [86] => | jméno = [87] => | příjmení = [88] => | vydavatel = [89] => | url archivu = [90] => }} [91] => [92] => Na konci posledního ledovcového období (10 000 př. n. l.) se klima stalo mírnější a kolem roku 7 000 př. n. l. tato část Evropy vstoupila do [[neolit]]u a její obyvatelé začali žít usedlým stylem života, tedy osvojili si [[zemědělství]]. Na konci 3. tisíciletí př. n. l. se objevila [[metalurgie]], zpracovávalo se [[zlato]], [[měď]] a [[bronz]], později i [[železo]]. Na území Francie se nacházejí též četná naleziště [[megalit]]ů, nejznámější je oblast [[Megalitické řady v Carnacu|Carnac]]. Série [[menhir]]ů zde byly vztyčeny okolo roku 3300 př. n. l.{{Citace elektronického periodika [93] => | příjmení = Konečný [94] => | jméno = Vratislav [95] => | titul = Carnac: detektivka tisícovek menhirů [96] => | periodikum = Novinky.cz [97] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [98] => | vydavatel = Borgis [99] => | url = https://www.novinky.cz/vase-zpravy/clanek/carnac-detektivka-tisicovek-menhiru-40123371 [100] => | datum přístupu = 2021-05-31 [101] => }} [102] => [103] => === Galie === [104] => [[Soubor:Vercingetorix statère MAN.jpg|náhled|[[Vercingetorix]] na galské minci]] [105] => V 6. století př. n. l. založili [[Iónie|jónští]] [[Řekové]] na pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]], v dnešní jižní Francii, osadu Massalia. Na jejích základech vzniklo město [[Marseille]], které je tak nejstarším francouzským městem. Mezi 5. a 3. stoletím př. n. l. pronikly na francouzské území [[Keltové|keltské]] kmeny, kterým později Římané říkali [[Galové]].{{Citace monografie [106] => | příjmení = Hackett [107] => | jméno = Olwen [108] => | titul = Roman Gaul [109] => | url = https://books.google.cz/books/about/Roman_Gaul.html?id=fARoAAAAMAAJ&redir_esc=y [110] => | vydavatel = Bell [111] => | počet stran = 290 [112] => | poznámka = Google-Books-ID: fARoAAAAMAAJ [113] => | jazyk = en [114] => }} Ti se rozšířili na velmi širokém území, takže hranice současné Francie zhruba odpovídají hranicím [[starověk]]é [[Galie]]. Zejména na jihu byli Keltové od počátku silně ovlivňováni [[Antika|antickou]] kulturou. Galové činili výpady na území [[Římská říše|Římské říše]], například [[Brennus]] roku 390 př. n. l. oblehl Řím. [115] => [116] => Nakonec si ale [[Starověký Řím|Římané]] podrobili Galii. Roku 125 př. n. l. dobyli její jih. Dali mu jméno ''Provincia Nostra'', z čehož se posléze vyvinul název [[Provence]]. Plně si Galii podrobil v 1. století př. n. l. [[Julius Caesar]] svým [[Galské války|známým tažením]]. Sám je zachytil v literární památce ''[[Zápisky o válce galské]]'', jež je cenným zdrojem informací o keltské kultuře. Galové žili s Římany po nějaký čas v míru a Galie byla prosperující součástí Římského impéria, ale přecházeli také pravidelně do povstání. Hrdiny protiřímského galského odboje byli [[Vercingetorix]] nebo [[Ambiorix]]. Římané založili významná města, především Nemausus (dnešní [[Nîmes]]) či [[Lugdunum]] ([[Lyon]]). Galové přijali římský jazyk ([[latina|latinu]]) a jejím smísením s keltským základem vznikla [[francouzština]]. S romanizací území souvisí i časné šíření [[křesťanství]] od 2. a 3. století, klíčovou roli v [[Christianizace|christianizačním]] procesu sehrál [[Irenej z Lyonu]]. [117] => [118] => Galské východní hranice byly ve 4. století prolomeny invazí [[Germáni|germánských kmenů]], zejména [[Burgundi|Burgundů]], [[Vizigóti|Vizigótů]] a hlavně [[Frankové|Franků]], kteří později dali zemi její dnešní jméno. Vznikla řada menších [[Barbarské státy|germánských království]], zejména na severu dnešní Francie – [[Galsko-římská kultura|galo-římský]] charakter udržela jen [[Syagriova říše]].{{Citace periodika [119] => | příjmení = Bury [120] => | jméno = J. B. [121] => | titul = The End of Roman Rule in North Gaul [122] => | periodikum = Cambridge Historical Journal [123] => | datum vydání = 1924 [124] => | ročník = 1 [125] => | číslo = 2 [126] => | strany = 197–201 [127] => | issn = 1474-6913 [128] => | url = https://www.jstor.org/stable/3020811 [129] => | datum přístupu = 2021-05-31 [130] => }} Keltové byli Germány zatlačeni, na druhou stranu přišli noví Keltové z [[Spojené království|Británie]], kteří se usadili v [[Bretaň|Bretani]], kde do značné míry keltskou kulturu obnovili – a její duch je zde poznat dodnes.{{Citace periodika [131] => | příjmení = Hupel [132] => | jméno = Erwan [133] => | titul = What is Celtic in Breton culture? The case of the flooded city of Ys [134] => | periodikum = Proceedings of the Harvard Celtic Colloquium [135] => | datum vydání = 2017 [136] => | ročník = 37 [137] => | strany = 124–134 [138] => | issn = 1545-0155 [139] => | url = https://www.jstor.org/stable/45048891 [140] => | datum přístupu = 2021-05-31 [141] => }} [142] => [143] => === Franská říše === [144] => [[Soubor:Clovis I.jpg|náhled|Hrob [[Chlodvík I.|Chlodvíka I.]]]] [145] => Největší roli sehrál kmen Franků a v něm pak [[Chlodvík I.]], který sjednotil všechny Franky pod svou vládu, porazil ostatní germánské kmeny (zejm. [[Vizigóti|Vizigóty]]), ovládl většinu bývalého římsko-galského území a založil [[Franská říše|Franskou říši]] a její první královskou dynastii – [[Merovejci|Merovejce]]. Roku 508 se nechal Chlodvík [[Křest|pokřtít]] jako první germánský král, a Francie tak získala přízvisko „nejstarší dcera církve“.{{Citace elektronického periodika [146] => | titul = Ropucha proměněná v lilii: Proč se král Chlodvík obrátil ke křesťanství? [147] => | url = https://www.stoplusjednicka.cz/ropucha-promenena-v-lilii-proc-se-kral-chlodvik-obratil-ke-krestanstvi [148] => | periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost [149] => | datum vydání = 2018-12-26 [150] => | datum přístupu = 2019-06-28 [151] => | jazyk = en [152] => }} Po Chlodvíkově konverzi se franská říše přeměnila z [[Volená monarchie|volené monarchie]] na dědičnou. Chlodvík ovládl i území současného Německa, nicméně za své sídlo si zvolil [[Paříž]]. Frankové zemi přejmenovali na Francia („Země Franků“). Ztratili ovšem svůj germánský jazyk a jazykově se [[Románské jazyky|romanizovali]]. [153] => [[Soubor:Charles Martel at Battle of Tours, Great Chronicles of France (27686528435).jpg|vlevo|náhled|[[Bitva u Tours]]]] [154] => [[Soubor:Charlemagne et Louis le Pieux.jpg|náhled|[[Karel Veliký]] a jeho syn [[Ludvík I. Pobožný]]]] [155] => [156] => Po Chlodvíkově smrti se království rozpadlo a jeho dědici ztratili vliv. Moc na sebe pak strhl jeden z jejich [[Majordomus|majordomů]], [[Karel Martel]]. Ten 25. října 732 zastavil v [[bitva u Tours|bitvě u Tours]] (někdy je nazývána též bitva u Poitiers) útok [[Muslimové|muslimů]]. Bitva byla klíčová pro celou Evropu. Frankové vedení Karlem v ní zastavili islámskou expanzi do Evropy.{{Citace elektronického periodika [157] => | titul = Muž jménem Kladivo zachránil Evropu před muslimy [158] => | url = https://tn.nova.cz/clanek/magazin/historie/kalendarium/muz-jmenem-kladivo-zachranil-evropu-pred-muslimy.html [159] => | periodikum = tn.nova.cz [160] => | datum vydání = 2009-10-22 [161] => | datum přístupu = 2019-06-28 [162] => | jazyk = cs-CZ [163] => }} Díky této bitvě dostal Karel svou přezdívku Martel (Kladivo). V roce 737 vytěsnil při vojenském tažení [[Arabové|Araby]] až za [[Pyreneje]]. Karel se sám neprohlásil za krále, ale jeho syn [[Pipin III. Krátký]] tak již učinil a založil tak novou královskou dynastii [[Karlovci|Karlovců]]. [[Papež]] jej korunoval odměnou za jeho pomoc proti [[Langobardi|Langobardům]]. Pipinův syn [[Karel Veliký]] pak vybudoval rozsáhlou říši napříč celou západní Evropou, která zasahovala i do Evropy střední. Karel se nechal prohlásit „římským císařem“ a kulturní rozmach za jeho vlády se nazývá [[karolínská renesance]].{{Citace elektronického periodika [164] => | titul = Renesance karolínská – Arts Lexikon [165] => | url = http://www.artslexikon.cz//index.php?title=Renesance_karol%C3%ADnsk%C3%A1 [166] => | periodikum = www.artslexikon.cz [167] => | datum přístupu = 2019-06-28 [168] => }}{{Nedostupný zdroj}} [169] => [170] => Karlův syn [[Ludvík I. Pobožný]] udržel rozsáhlou říši ještě pohromadě, ale jeho tři synové [[Ludvík II. Němec]], [[Lothar I. Franský]] a [[Karel II. Holý]] ji rozdělili do tří částí, které se už pak nikdy znovu nespojily: Ludvíkova [[Východofranská říše]] (''Francia orientalis'') se stala základem dnešního Německa, Lotharova [[Středofranská říše]] (''Lotharingia'') zahrnula východ dnešní Francie a sever dnešní [[Itálie]] a Karlova [[Západofranská říše]] (''Francia occidentalis'') ležela celá na území dnešní Francie.{{Citace elektronického periodika [171] => | titul = Západofranská říše [172] => | url = https://leporelo.info/zapadofranska-rise [173] => | periodikum = leporelo.info [174] => | datum přístupu = 2019-06-28 [175] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200609120917/https://leporelo.info/zapadofranska-rise [176] => | datum archivace = 2020-06-09 [177] => }} Proto také rok jejího vzniku, 843, považují Francouzi většinou za datum vzniku Francie. [178] => [179] => === Středověk === [180] => [[Soubor:Battle of crecy froissart.jpg|náhled|[[Stoletá válka]]: [[bitva u Kresčaku]]]] [181] => [[Soubor:George William Joy Joan of Arc.jpg|náhled|[[Jana z Arku]]]] [182] => Během 9. a 10. století, mj. v důsledku řady [[Vikingové|vikinských]] invazí, se Francie stala velmi decentralizovaným státem. Moc krále byla spíše symbolická. Takto francouzští králové také ztratili kontrolu nad dobytou [[Anglie|Anglií]], když se [[Vilém I. Dobyvatel|Vilém Dobyvatel]] prohlásil za jejího krále. Napětí z toho plynoucí však trvalo další staletí. [183] => [184] => Potomci [[Karel Veliký|Karla Velikého]] vládli Francii až do roku 987, kdy byl korunován králem [[Hugo Kapet]]. Jeho potomci, [[Kapetovci]] a jejich vedlejší větve z [[Valois]] a [[Bourboni]] postupně pomocí série válek a dědictví sjednotili území pod centrální panovnickou moc. Vzniklo takto [[Francouzské království]]. Do 15. století ovládlo více než polovinu území současné Francie. [185] => [186] => Francouzská šlechta se stala rozhodující silou při [[Křížové výpravy|křížových výpravách]] do [[Svatá země|Svaté země]] (proto také Arabové všechny křižáky nazývali ''Franj''). Francouzština se stala základem ''[[lingua franca]]'' [[Křižácké státy|křižáckých států]]. S křížovými výpravami souvisel vznik často velmi vlivných [[Rytířský řád|rytířských řádů]] ([[Maltézský řád]], [[Řád templářů]]). Templáři dosáhli takové moci, že ohrožovali i královskou autoritu a francouzský král se rozhodl řád rozprášit.{{Citace elektronického periodika [187] => | titul = Templáři: vzestup a pád v pátek třináctého [188] => | url = https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/templari-vzestup-a-pad-v-patek-trinacteho_26034.html [189] => | periodikum = TÝDEN.cz [190] => | datum vydání = 2007-10-12 [191] => | datum přístupu = 2019-06-28 [192] => | jazyk = cs [193] => | jméno = [194] => | příjmení = [195] => | vydavatel = [196] => | url archivu = [197] => }} Kontakt s kolébkou křesťanství dal také vzniknout křesťanským [[Hereze|herezím]], založeným většinou na [[Gnosticismus|gnózi]]. Na jihu Francie se velmi významným jevem stalo hnutí [[Kataři|katarů]]. Zasahovala proti nim [[albigenská křížová výprava]].{{Citace elektronického periodika [198] => | titul = Albigenští chtěli křísit padlé anděly, papež herezi léčil ohněm a mečem [199] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/katari-albigensti-hereze-krizova-vyprava.A161107_131559_zahranicni_ane [200] => | periodikum = iDNES.cz [201] => | datum vydání = 2016-11-27 [202] => | datum přístupu = 2019-06-28 [203] => }} Porážka katarů znamenala pohlcení [[Toulouské hrabství|Toulouského hrabství]] Francií a další centralizaci moci. [204] => [205] => Od 12. století angličtí králové z rodu [[Plantageneti|Plantagenetů]] ovládali rozsáhlá území západní Francie. K vyhnání Angličanů z Francie došlo teprve na konci [[Stoletá válka|stoleté války]] (1337–1453), jež mezi Anglií a Francií vypukla. K hrdinům stoleté války patřila [[Jana z Arku]], jež se stala jedním z velkých francouzských symbolů.{{Citace elektronického periodika [206] => | titul = Jana z Arku: Ako obyčajné dievča zachránilo Francúzsko. [207] => | url = http://www.historickarevue.com/clanok/panna-jana_z_arku [208] => | periodikum = Historická Revue [209] => | datum přístupu = 2019-06-28 [210] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200609120916/http://www.historickarevue.com/clanok/panna-jana_z_arku [211] => | datum archivace = 2020-06-09 [212] => }} [213] => [214] => Středověk byl ve Francii, jako i jinde v Evropě, též ve znamení [[mor]]ových ran, v jisté chvíli na mor zemřela polovina ze 17 milionů obyvatel Francouzského království.{{Citace monografie [215] => | příjmení = Ladurie [216] => | jméno = Emmanuel Le Roy [217] => | titul = The French Peasantry, 1450-1660 [218] => | url = https://books.google.cz/books?id=VT9rIMQFt2MC&printsec=frontcover&dq=isbn:0520055233&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [219] => | vydavatel = University of California Press [220] => | počet stran = 452 [221] => | isbn = 978-0-520-05523-0 [222] => | poznámka = Google-Books-ID: VT9rIMQFt2MC [223] => | jazyk = en [224] => }} [225] => [226] => === Raný novověk === [227] => [[Soubor:Francois Dubois 001.jpg|vlevo|náhled|[[Bartolomějská noc]]]] [228] => Objevitelé jako [[Jacques Cartier]] a [[Samuel de Champlain]], kteří v 16. století pronikli do [[Severní Amerika|Severní Ameriky]], položili základy [[Francouzská koloniální říše|francouzské koloniální říše]].{{Citace periodika [229] => | příjmení = Vigarié [230] => | jméno = A. C. [231] => | titul = France and the Great Maritime Discoveries - Opportunities for a New Ocean Geopolicy [232] => | periodikum = GeoJournal [233] => | datum vydání = 1992 [234] => | ročník = 26 [235] => | číslo = 4 [236] => | strany = 477–481 [237] => | issn = 0343-2521 [238] => | url = https://www.jstor.org/stable/41145433 [239] => | datum přístupu = 2021-05-31 [240] => }} S [[Habsburkové|Habsburky]] svedli Kapetovci (přesněji větev [[Valois]]) v 16. století boj o evropskou hegemonii v tzv. [[Italské války|italských válkách]] (1494–1559). Francouzština se v té době stala jazykem evropské [[aristokracie]]. [241] => [242] => Ve druhé polovině 16. století však Francii zasáhly [[Hugenotské války|náboženské války]] mezi [[Hugenoti|hugenoty]] a [[Katolicismus|katolíky]]. Neblaze proslulou se stala tzv. [[bartolomějská noc]] (1572), během níž bylo zmasakrováno několik tisíc [[Protestantismus|protestantů]].{{Citace elektronického periodika [243] => | titul = Krvavý střet katolíků a hugenotů: V Paříži se odehrála Bartolomějská noc [244] => | url = https://www.stoplusjednicka.cz/krvavy-stret-katoliku-hugenotu-v-parizi-se-odehrala-bartolomejska-noc [245] => | periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost [246] => | datum vydání = 2016-08-23 [247] => | datum přístupu = 2019-06-28 [248] => | jazyk = en [249] => }} Smír sjednal až [[Edikt nantský]], kterým [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřich IV.]] hugenotům přiznal práva (1598). Roku 1597 začal mocenský konflikt se Španělskem, který vyvrcholil [[Francouzsko-španělská válka|francouzsko-španělskou válkou]], trval až do poloviny 17. století a stál Francii 300 000 životů. Jeho výsledkem nicméně byla francouzská hegemonie v kontinentální evropské politice.[[Soubor:Louis XIV of France.jpg|náhled|256x256pixelů|[[Ludvík XIV.]]]]Za [[Ludvík XIII.|Ludvíka XIII.]] (vládl 1610–1643), s pomocí jeho proslulé pravé ruky, [[Armand-Jean du Plessis de Richelieu|kardinála Richelieu]], Francie zahájila mohutnou centralizaci moci.{{Citace elektronického periodika [250] => | titul = Padouch, nebo hrdina? Šedá eminence kardinál Richelieu [251] => | periodikum = Dvojka [252] => | url = https://dvojka.rozhlas.cz/padouch-nebo-hrdina-seda-eminence-kardinal-richelieu-7492838 [253] => | datum vydání = 2014-10-20 [254] => | jazyk = cs [255] => | datum přístupu = 2021-06-01 [256] => }} K dokonalosti [[absolutismus]] dovedl [[Ludvík XIV.]] (vládl 1643–1715, období je nazýváno [[Velké století]]) a po matce zděděný [[Jules Mazarin|kardinál Mazarin]]. Za jeho vlády monarchie dosáhla své největší moci. Královské moci se snažilo čelit šlechtické povstání zvané [[fronda]], avšak marně.{{Citace periodika [257] => | příjmení = Bonney [258] => | jméno = Richard [259] => | titul = Cardinal Mazarin and the Great Nobility during the Fronde [260] => | periodikum = The English Historical Review [261] => | datum vydání = 1981 [262] => | ročník = 96 [263] => | číslo = 381 [264] => | strany = 818–833 [265] => | issn = 0013-8266 [266] => | url = https://www.jstor.org/stable/569842 [267] => | datum přístupu = 2021-06-01 [268] => }} V té době měla Francie velký vliv na evropskou politiku, ekonomii a kulturu. Francouzština se stala nejpoužívanějším jazykem v [[Diplomacie|diplomacii]] a vědě. Francie byla nejlidnatějším státem v Evropě a třetím na světě po [[Čína|Číně]] a [[Indie|Indii]]. Ludvík XIV. také zrušil Edikt nantský a vyhnal protestanty do exilu. Francie se tím stala nadlouho katolickou zemí, katolicismus se ovšem zároveň stal symbolem tuhého absolutismu, což posléze dráždilo francouzské [[osvícenství|osvícence]], kteří si osvojili silně [[Antiklerikalismus|protiklerikální]] postoj. [269] => [270] => Ve [[Válka o španělské dědictví|válce o španělské dědictví]] Francie dosáhla dosazení [[Bourboni|Bourbonů]] na španělský trůn, zároveň se však postupně propadala do rekordní zadluženosti a ekonomického úpadku a v [[Sedmiletá válka|sedmileté válce]] v důsledku porážky od Británie přišla o svou koloniální říši v [[Francouzská Indie|Indii]] a [[Nová Francie|Kanadě]] (k tomu viz [[francouzsko-indiánská válka]]).{{Citace monografie [271] => | příjmení = Anderson [272] => | jméno = Fred [273] => | titul = The War That Made America: A Short History of the French and Indian War [274] => | url = https://books.google.cz/books?id=z1VgZ1qM-NQC&printsec=frontcover&dq=isbn:9781101117750&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [275] => | vydavatel = Penguin [276] => | počet stran = 329 [277] => | isbn = 978-1-101-11775-0 [278] => | jazyk = en [279] => }} Na oplátku Francouzi podporovali [[Americká válka za nezávislost|protibritskou vzpouru amerických kolonistů]].{{Citace monografie [280] => | příjmení = Corwin [281] => | jméno = Edward S. [282] => | titul = French Policy And The American Alliance Of 1778 [283] => | url = https://books.google.cz/books?id=MPjYoAEACAAJ&hl=cs&source=gbs_book_other_versions [284] => | vydavatel = Literary Licensing, LLC [285] => | počet stran = 442 [286] => | isbn = 978-1-4978-5808-4 [287] => | poznámka = Google-Books-ID: MPjYoAEACAAJ [288] => | jazyk = en [289] => }} [290] => [291] => === Francouzská revoluce a Napoleon === [292] => [[Soubor:StormingBastille.jpg|náhled|vlevo|[[Dobytí Bastily]]]] [293] => Úpadek říše se za následníků [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]] prohluboval a byl jednou z příčin [[Velká francouzská revoluce|francouzské revoluce]], která propukla v roce [[1789]] [[Dobytí Bastily|útokem na věznici Bastila]].{{Citace elektronického periodika [294] => | titul = Uplynulo 220 let od pádu Bastily - Devítky (Český rozhlas) [295] => | url = http://www.rozhlas.cz/devitky/vyroci/_zprava/uplynulo-220-let-od-padu-bastily--609689 [296] => | periodikum = www.rozhlas.cz [297] => | datum přístupu = 2019-06-28 [298] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170409004415/http://www.rozhlas.cz/devitky/vyroci/_zprava/uplynulo-220-let-od-padu-bastily--609689 [299] => | datum archivace = 2017-04-09 [300] => | nedostupné = ano [301] => }} Za nejvýznamnější duchovní dědictví revoluce je považována [[Deklarace práv člověka a občana]] přijatá 26. srpna 1789. V praxi vedla revoluce k nahrazení absolutistické monarchie [[Konstituční monarchie|monarchií konstituční]] ([[3. září]] [[1791]]) a nakonec k úplnému svržení monarchie, nastolení [[První Francouzská republika|první republiky]] a [[Poprava Ludvíka XVI.|popravě krále]] [[Ludvík XVI.|Ludvíka XVI.]] Následná intervence ze zahraničí a vlastenecky motivovaná obrana proti ní (viz též [[francouzské revoluční války]]) dala Francii jeden z jejích největších symbolů, kterou je bojovná píseň zvaná [[Marseillaisa]], jež se nakonec stala národní hymnou.{{Citace elektronického periodika [302] => | titul = Ať krev nečistá naplní brázdy našich polí. Nejznámější hymna světa budí kontroverze už 225 let [303] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2099987-krev-necista-naplni-brazdy-nasich-poli-nejznamejsi-hymna-sveta-budi-kontroverze-uz-225 [304] => | periodikum = ČT24 [305] => | datum přístupu = 2019-06-28 [306] => | jazyk = cs [307] => | jméno = [308] => | příjmení = [309] => | vydavatel = [310] => | datum vydání = [311] => | url archivu = [312] => }} Republika se však brzy propadla do spirály násilí, spory mezi [[Girondisté|girondisty]] a [[Jakobíni|jakobíny]] vedly k [[Jakobínský teror|jakobínskému teroru]], který organizovali především [[Maximilien Robespierre]] a [[Georges Danton]]. Danton sám se však brzy stal obětí teroru. [[22. srpen|22. srpna]] [[1795]] byla vyhlášena [[Ústava z roku III|ústava roku III]] a vlády se chopilo [[Direktorium (Francie)|direktorium]], které popravilo Robespierra a ukončilo nejkrvavější část revoluce. [[Soubor:Napoleon returned.jpg|náhled|Francouzský císař [[Napoleon Bonaparte]] po návratu z exilu na Elbě]] [313] => V nastalém chaosu republiku ovládl roku 1799 [[Napoleon Bonaparte]]. Během [[Brumairový převrat|brumairového převratu]] 9. listopadu 1799 se stal nejprve prvním [[konzul]]em a [[18. květen|18. května]] [[1804]] se prohlásil císařem a založil [[první Francouzské císařství|první francouzské císařství]]. Rozhodl se též k mohutné expanzi za hranice. Jím vedené [[napoleonské války]] zásadně ovlivnily celý evropský kontinent. Napoleon na krátkou dobu ovládl většinu Evropy, bojoval se [[Spojené království|Spojeným královstvím]], [[Prusko|Pruskem]], [[Rakouské císařství|Rakouskem]] a [[Ruské impérium|Ruskem]], založil nová království, do jejichž čela dosadil členy své rodiny ([[Bonapartské Španělsko]], [[Holandské království]], [[Varšavské knížectví]], [[Italské království (1805–1814)|Italské království]], [[Rýnský spolek]] ad.). Velký kulturní a vědecký dopad mělo [[Napoleonovo tažení do Egypta a Sýrie|jeho tažení do Egypta a Sýrie]].{{Citace elektronického periodika [314] => | příjmení = Gombár [315] => | jméno = Eduard [316] => | titul = Napoleon u egyptských pyramid [317] => | periodikum = Hospodářské noviny (iHNed.cz) [318] => | url = https://ihned.cz/c1-971593-napoleon-u-egyptskych-pyramid [319] => | datum vydání = 1998-06-26 [320] => | jazyk = cs [321] => | datum přístupu = 2021-05-31 [322] => }} Po neúspěšné [[Napoleonovo ruské tažení|invazi do Ruska]] a porážce v [[Bitva u Lipska|bitvě u Lipska]] však Napoleon už nebyl schopen čelit aliančním armádám a v dubnu [[1814]] abdikoval. Byl vyhoštěn na ostrov [[Elba]], odkud se mu však během [[Vídeňský kongres|Vídeňského kongresu]] podařilo uniknout a opět se nakrátko zmocnit vlády (období [[Sto dnů]]). Definitivně poražen byl v [[Bitva u Waterloo|bitvě u Waterloo]].{{Citace elektronického periodika [323] => | titul = Když i garda utíkala. Jak probíhala bitva u Waterloo [324] => | periodikum = iDNES.cz [325] => | url = https://www.idnes.cz/technet/veda/jak-probihala-bitva-u-waterloo.A150619_134000_veda_mla [326] => | datum vydání = 2015-06-21 [327] => | datum přístupu = 2019-06-28 [328] => }} Poté došlo k [[Restaurace Bourbonů|restauraci]] [[Bourboni|bourbonského]] království. [329] => [330] => Napoleon ovlivnil Evropu i duchovně, například svým občanským zákoníkem zvaným ''[[Code civil]]'', jenž se jako pokrokový výdobytek udržel v mnoha částech Evropy i po Napoleonově pádu.{{Citace periodika [331] => | příjmení = Amos [332] => | jméno = Maurice [333] => | titul = The Code Napoléon and the Modern World [334] => | periodikum = Journal of Comparative Legislation and International Law [335] => | datum vydání = 1928 [336] => | ročník = 10 [337] => | číslo = 4 [338] => | strany = 222–236 [339] => | issn = 1479-5949 [340] => | url = https://www.jstor.org/stable/753418 [341] => | datum přístupu = 2021-05-31 [342] => }} Podobně Napoleonova expanze rozšířila do Evropy [[Metrická soustava|metrickou soustavu]].{{Citace periodika [343] => | příjmení = BLUM [344] => | jméno = HAMILTON S. [345] => | titul = Introducing the metric system [346] => | periodikum = The Arithmetic Teacher [347] => | datum vydání = 1975 [348] => | ročník = 22 [349] => | číslo = 3 [350] => | strany = 214–216 [351] => | issn = 0004-136X [352] => | url = https://www.jstor.org/stable/41191169 [353] => | datum přístupu = 2021-05-31 [354] => }} [355] => [356] => === 19. století === [357] => [[Soubor:French Empire 1919-1939.png|náhled|[[Francouzská koloniální říše]] kolem roku 1939]]V roce [[1830]] vypukla [[červencová revoluce]], jejímž hrdinou byl především [[Adolphe Thiers]].{{Citace periodika [358] => | příjmení = Allison [359] => | jméno = John M. S. [360] => | titul = Thiers and the July Days [361] => | periodikum = The Sewanee Review [362] => | datum vydání = 1921 [363] => | ročník = 29 [364] => | číslo = 3 [365] => | strany = 300–313 [366] => | issn = 0037-3052 [367] => | url = https://www.jstor.org/stable/27533444 [368] => | datum přístupu = 2021-06-02 [369] => }} Dala vzniknout konstituční monarchii v čele s [[Bourbon-Orléans|vedlejší větví Bourbonů]], tzv. [[Červencová monarchie|červencové monarchii]]. V témže roce francouzská vojska vstoupila do [[Alžírsko|Alžírska]] a založila francouzskou koloniální přítomnost v Africe, která se rychle rozšiřovala na jih od Alžíru do celé severovýchodní Afriky. V 19. a 20. století se francouzská koloniální říše značně rozšířila a stala se druhou největší na světě, za [[Britské impérium|Britským impériem]]. Pokrývala asi 8,6 procent povrchu planety. Červencová monarchie byla smetena [[Únorová revoluce 1848|únorovou revolucí]] roku 1848 a vznikla [[Druhá Francouzská republika|druhá republika]]. K největším revolučním výdobytkům únorové revoluce patřilo zrušení [[otroctví]], [[svoboda tisku]] a zavedení všeobecného volebního práva (pro muže). [370] => [[Soubor:Adolphe Yvon - Haussmann présente à l'Empereur le plan d'annexion des Communes.jpg|vlevo|náhled|248x248pixelů|[[Napoleon III.]] pověřuje [[Baron Haussmann|barona Haussmanna]] přestavbou Paříže]] [371] => Existence druhé republiky byla již roku 1852 ukončena zvolením dosavadního prezidenta Ludvíka Bonaparta (Napoleonova synovce) císařem pod jménem [[Napoleon III.]] Za jeho vlády došlo k [[Přestavba Paříže během druhého císařství|velké přestavbě Paříže]], při které mj. vznikly tzv. [[Baron Haussmann|Haussmannovy]] [[Pařížské bulváry|bulváry]].{{Citace elektronického periodika [372] => | titul = Před 150 lety se Paříž stala moderním velkoměstem [373] => | periodikum = www.archiweb.cz [374] => | url = https://www.archiweb.cz/en/n/foreign/pred-150-lety-se-pariz-stala-modernim-velkomestem [375] => | jazyk = en [376] => | datum přístupu = 2021-06-02 [377] => }}{{Citace monografie [378] => | příjmení = Pinkney [379] => | jméno = David H. [380] => | titul = Napoleon III and the Rebuilding of Paris [381] => | url = https://books.google.cz/books?id=cVmYDwAAQBAJ&hl=cs&source=gbs_book_other_versions [382] => | vydavatel = Princeton University Press [383] => | počet stran = 275 [384] => | isbn = 978-0-691-65682-3 [385] => | poznámka = Google-Books-ID: cVmYDwAAQBAJ [386] => | jazyk = en [387] => }} Napoleon III. zavedl Francii do [[Krymská válka|krymské války]], v níž spolu se spojenci porazil Rusko{{Citace monografie [388] => | příjmení = Saab [389] => | jméno = Ann Pottinger [390] => | titul = The Origins of the Crimean Alliance [391] => | url = https://books.google.cz/books?id=cABpAAAAMAAJ&q=isbn:0813906997&dq=isbn:0813906997&hl=cs&sa=X&redir_esc=y [392] => | vydavatel = University Press of Virginia [393] => | počet stran = 278 [394] => | isbn = 978-0-8139-0699-7 [395] => | poznámka = Google-Books-ID: cABpAAAAMAAJ [396] => | jazyk = en [397] => }}, úspěšně [[Francouzská intervence v Mexiku|intervenoval v Mexiku]]{{Citace monografie [398] => | příjmení = Black [399] => | jméno = Shirley Jean [400] => | titul = Napoleon III and the French Intervention in Mexico: A Quest for Silver [401] => | url = https://books.google.cz/books/about/Napoleon_III_and_the_French_Intervention.html?id=pDzInQEACAAJ&redir_esc=y [402] => | vydavatel = University of Oklahoma [403] => | počet stran = 634 [404] => | poznámka = Google-Books-ID: pDzInQEACAAJ [405] => | jazyk = en [406] => }}, anektoval [[Savojské vévodství]] a [[Nice]], avšak po prohrané [[Prusko-francouzská válka|prusko-francouzské válce]] z roku 1870 byl zajat a svržen. [[Otto von Bismarck|Bismarckem]] sjednocené [[Německé císařství]] odebralo Francii území [[Alsasko|Alsaska]] a [[Lotrinsko|Lotrinska]].{{Citace monografie [407] => | příjmení = Wetzel [408] => | jméno = David [409] => | titul = A Duel of Giants: Bismarck, Napoleon III, and the Origins of the Franco-Prussian War [410] => | url = https://books.google.cz/books?id=Lhp9xj9GjWIC&printsec=frontcover&dq=A+Duel+of+Giants:+Bismarck,+Napoleon+III+and+the+Origins+of+the+Franco-Prussian+War&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q=A%20Duel%20of%20Giants:%20Bismarck,%20Napoleon%20III%20and%20the%20Origins%20of%20the%20Franco-Prussian%20War&f=false [411] => | vydavatel = Univ of Wisconsin Press [412] => | počet stran = 268 [413] => | isbn = 978-0-299-17494-1 [414] => | poznámka = Google-Books-ID: Lhp9xj9GjWIC [415] => | jazyk = en [416] => }} [417] => [418] => V roce 1871 vznikla [[třetí Francouzská republika|třetí francouzská republika]], která prošla mnoha krizemi (např. [[pařížská komuna]]{{Citace periodika [419] => | příjmení = Schofield [420] => | jméno = Hugh [421] => | titul = Paris Commune: The revolt dividing France 150 years on [422] => | periodikum = BBC News [423] => | datum vydání = 2021-03-18 [424] => | jazyk = en-GB [425] => | url = https://www.bbc.com/news/world-europe-56426710 [426] => | datum přístupu = 2021-06-02 [427] => }}, [[Dreyfusova aféra]]{{Citace elektronického periodika [428] => | příjmení = [429] => | jméno = [430] => | titul = Dreyfusova aféra začala nenápadně [431] => | periodikum = ČT24 [432] => | vydavatel = Česká televize [433] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/archiv/1379230-dreyfusova-afera-zacala-nenapadne [434] => | datum vydání = 15. 10. 2009 [435] => | jazyk = cs [436] => | datum přístupu = 2021-06-02 [437] => }}, [[panamská aféra]]{{Citace periodika [438] => | příjmení = [439] => | jméno = [440] => | titul = The Panama Scandals; An Exciting Scene in the French Chamber of Deputies. [441] => | periodikum = The New York Times [442] => | datum vydání = 1897-03-30 [443] => | issn = 0362-4331 [444] => | jazyk = en-US [445] => | url = https://www.nytimes.com/1897/03/30/archives/the-panama-scandals-an-exciting-scene-in-the-french-chamber-of.html [446] => | datum přístupu = 2021-06-02 [447] => }}). Přinesla novou kolonizační vlnu, především v [[Severní Afrika|Severní Africe]]. Ta měla i svou temnou tvář, jen při dobývání [[Alžírsko|Alžírska]] (dovršeno 1875) bylo zabito 825 000 Alžířanů.[[Soubor:Construction_tour_eiffel4.JPG|náhled|Stavba [[Eiffelova věž|Eiffelovy věže]], 1888]]Konec 19. století a začátek století dvacátého, éra někdy zvaná [[Belle Époque|''belle époque'']] či ''[[fin de siècle]]'', také znamenala vrchol francouzského (a evropského) kulturně-politického vlivu.{{Citace elektronického periodika [448] => | příjmení = Syruček [449] => | jméno = Milan [450] => | titul = Belle époque - báječná doba [451] => | periodikum = Hospodářské noviny (iHNed.cz) [452] => | url = https://ihned.cz/c1-826842-belle-epoque-bajecna-doba [453] => | datum vydání = 1999-04-09 [454] => | jazyk = cs [455] => | datum přístupu = 2021-06-02 [456] => }} Francie spolu s Německem dominovala světově vědě, čehož symbolem byla kupříkladu unikátní konstrukce [[Eiffelova věž|Eiffelovy věže]] (postavena 1889 pro [[Světová výstava 1889|světovou výstavu]]), [[Louis Pasteur|Pasteurovy]] první [[Vakcína|vakcíny]], objevy v oblasti [[Radioaktivita|radioaktivity]] [[Henri Becquerel]]a či [[Marie Curie-Skłodowská|Marie Curie-Skłodowské]], nebo [[Kinematografie|kinematograf]] [[Auguste a Louis Lumièrové|bratří Lumièrů]]. Ještě větší vliv pak měla francouzská kultura, ať už ta vysoká ([[Guy de Maupassant]], [[Émile Zola]], [[Marcel Proust]], [[Arthur Rimbaud]]), nebo nízká, populární, symbolizovaná kabaretem [[Moulin Rouge]] či [[kankán]]em. Vývoj světového malířství se v té době odehrával téměř výlučně v Paříži, v proslulé pařížské [[Bohémství|bohémské]] čtvrti [[Montmartre]]. [457] => [458] => V roce 1905 byl ve Francii oficiálně ustanoven [[sekulární stát]]. [459] => [460] => === Světové války === [461] => [[Soubor:Cpe french bayonet 01.jpg|náhled|Francouzský útok v [[Druhá bitva na Marně|druhé bitvě na Marně]]]] [462] => Třetí republika přežila i [[První světová válka|první světovou válku]], k jejímž hlavním aktérům Francie patřila, jakožto člen [[Trojdohoda|trojdohody]]. Tato válka vedla k dosud nejkrvavějšímu střetu se sousedním Německem. Francie tentokrát zvítězila a po [[Versailleský mír|versailleském míru]] dostala zpět Alsasko a Lotrinsko. Ovšem za cenu 1,4 milionu životů, jež představovaly čtyři procenta populace.[[Soubor:The Liberation of Paris, 25 - 26 August 1944 HU66477.jpg|náhled|[[Charles de Gaulle]], triumfální návrat do Paříže roku 1944|vlevo]][[Meziválečné období|Meziválečná éra]] byla ve znamení sociálního pokroku (uzákonění dovolené, osmihodinová pracovní doba), jenž byl především dílem koalice [[Lidová fronta (Francie)|Lidová fronta]], vedené [[Léon Blum|Léonem Blumem]].{{Citace elektronického periodika [463] => | titul = Ecce Homo - Léon Blum [464] => | periodikum = Brno [465] => | vydavatel = Český rozhlas [466] => | url = https://brno.rozhlas.cz/ecce-homo-leon-blum-6471003 [467] => | datum vydání = 2005-03-30 [468] => | jazyk = cs [469] => | datum přístupu = 2021-05-31 [470] => }} [471] => [472] => Po zahájení [[Druhá světová válka|druhé světové války]] nebyla Francie schopná účinně čelit dalšímu německému útoku. Část francouzského území, a to celý sever země včetně Paříže, byla od roku 1940 [[Okupovaná Francie za druhé světové války|okupována Německem]]. Na zbytku francouzského území vznikl kolaborantský, tzv. [[Vichistická Francie|vichistický režim]]. V listopadu 1942 byla okupována také jižní část země. Čest Francie zachraňovalo hnutí odporu ([[Svobodná Francie]]), jemuž velel generál [[Charles de Gaulle]].{{Citace periodika [473] => | příjmení = Krupka [474] => | jméno = Jaroslav [475] => | titul = Legendární De Gaulle: Fandil Čechům a bojoval o velmocenské postavení Francie [476] => | periodikum = Deník.cz [477] => | datum vydání = 2020-11-22 [478] => | jazyk = cs [479] => | url = https://www.denik.cz/ze_sveta/charles-de-gaule.html [480] => | datum přístupu = 2021-06-02 [481] => }} Osvobodit však museli francouzské území [[Američané]] a [[Britové]] (viz [[Bitva o Normandii|operace Overlord]] a [[operace Dragoon]]). [482] => [483] => V celé válce Francie ztratila asi 600 000 životů, více než polovina z nich padá na vrub nacistickým represím civilistů, včetně zabití asi 80 000 francouzských Židů.{{Citace monografie [484] => | příjmení = Frumkin [485] => | jméno = Grzegorz [486] => | titul = Population Changes in Europe Since 1939: A Study of Population Changes in Europe During and Since World War II, as Shown by the Balance Sheets of Twenty-four European Countries [487] => | url = https://books.google.cz/books/about/Population_Changes_in_Europe_Since_1939.html?id=aBYYAAAAIAAJ&redir_esc=y [488] => | vydavatel = Allen & Unwin [489] => | počet stran = 200 [490] => | poznámka = Google-Books-ID: aBYYAAAAIAAJ [491] => | jazyk = en [492] => }} Bezprostředně po válce [[Prozatímní vláda Francouzské republiky|prozatímní vláda]] vedená de Gaullem dala volební právo ženám a založila systém sociálního zabezpečení. [493] => [494] => === Po roce 1945 === [495] => [[Soubor:Dien Bien Phu 1954 French prisoners.jpg|náhled|Francouzští vojáci zajatí u [[bitva u Dien Bien Phu|Dien Bien Phu]]]] [496] => Po válce vznikla [[Čtvrtá Francouzská republika|čtvrtá republika]]. Připojila se k [[Západní blok|západnímu bloku]] a byla zakládajícím členem [[Severoatlantická aliance|NATO]]. Francie po válce zažila na jednu stranu šťastnou éru ekonomickou (tzv. ''Trente Glorieuses'', třicet slavných let),{{Citace elektronického periodika [497] => | titul = Encyclopédie Larousse en ligne - Trente Glorieuses [498] => | url = http://www.larousse.fr/encyclopedie/divers/Trente_Glorieuses/185974 [499] => | periodikum = www.larousse.fr [500] => | datum přístupu = 2019-06-28 [501] => | jazyk = fr [502] => | jméno = [503] => | příjmení = [504] => | vydavatel = [505] => | datum vydání = [506] => | url archivu = [507] => }} na druhou stranu stále zřetelněji ztrácela své bývalé velmocenské postavení. Projevem toho byl i rozpad její koloniální říše. Snaha o její udržení byla provázena krvavými konflikty. [[Indočínská válka]] (1946–1954), v níž se Francouzi snažili udržet [[Vietnam]], skončila jejich drtivou porážkou (rozhodující byla [[bitva u Dien Bien Phu]]).{{Citace elektronického periodika [508] => | příjmení = Šajtar [509] => | jméno = Jaroslav [510] => | titul = Dien Bien Phu: Rozhodující bitva indočínské války. Francouzi dostali výprask, Vietnamci nezávislost [511] => | periodikum = Reflex.cz [512] => | url = https://www.reflex.cz//clanek/historie/93776/dien-bien-phu-rozhodujici-bitva-indocinske-valky-francouzi-dostali-vyprask-vietnamci-nezavislost.html [513] => | datum vydání = 13. března 2019 [514] => | jazyk = cs [515] => | datum přístupu = 2021-06-02 [516] => }} Krátce po ní začala další válka o udržení koloniálního panství - [[Alžírská válka|alžírská]] (1954–1962). I v ní nakonec Francie prohrála (byť ústup byl způsoben především tlakem francouzského veřejného mínění, rozčileného milionem obětí na straně povstalců a zveřejněnými krutostmi francouzských jednotek).{{Citace elektronického periodika [517] => | titul = Před 60 lety vypukla alžírská válka [518] => | url = https://www.reflex.cz/clanek/historie/60014/pred-60-lety-vypukla-alzirska-valka.html [519] => | periodikum = Reflex.cz [520] => | datum přístupu = 2019-06-28 [521] => | jazyk = cs [522] => }} Tyto konflikty zmítaly i vnitřní francouzskou politikou, události Alžírské války například bezprostředně vedly k vytvoření [[Pátá Francouzská republika|páté republiky]], do jejíhož čela se postavil válečný hrdina De Gaulle. Politický systém byl pozměněn, daleko větší roli začala hrát osoba prezidenta.{{Citace elektronického periodika [523] => | příjmení = [524] => | jméno = [525] => | titul = Před 60 lety zažehnal de Gaulle občanskou válku a uvedl Francii do páté republiky [526] => | periodikum = ČT24 [527] => | vydavatel = Česká televize [528] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2600615-pred-60-lety-zazehnal-de-gaulle-obcanskou-valku-a-uvedl-francii-do-pate-republiky [529] => | datum vydání = 5. 10. 2018 [530] => | jazyk = cs [531] => | datum přístupu = 2021-06-02 [532] => }} [533] => [[Soubor:1968-07 1968年 巴黎游行中的巴黎大学学生贴出毛泽东画像.jpg|vlevo|náhled|Radikální studenti v Paříži 1968]] [534] => De Gaulle volil často nečekanou a osobitou politiku (stažení se z vojenské části NATO,{{Citace elektronického periodika [535] => | příjmení = Blakemore [536] => | jméno = Erin [537] => | titul = When France Pulled the Plug on a Crucial Part of NATO [538] => | periodikum = History.com [539] => | url = https://www.history.com/news/france-nato-withdrawal-charles-de-gaulle [540] => | jazyk = en [541] => | datum přístupu = 2021-06-02 [542] => }} zahraniční politika „všech azimutů“,{{Citace elektronického periodika [543] => | příjmení = Damon [544] => | jméno = Julien [545] => | titul = De Gaulle tous azimuts [546] => | periodikum = Les Echos [547] => | url = https://www.lesechos.fr/idees-debats/livres/de-gaulle-tous-azimuts-1216840 [548] => | datum vydání = 2020-06-19 [549] => | jazyk = fr [550] => | datum přístupu = 2021-06-02 [551] => }} výroba [[Jaderná zbraň|jaderné zbraně]]{{Citace elektronického periodika [552] => | titul = Před šedesáti lety Francie odpálila svou první jadernou zbraň [553] => | periodikum = E15.cz [554] => | url = https://www.e15.cz/zahranicni/pred-sedesati-lety-odpalila-francie-svou-jadernou-zbran-patnact-let-po-prvnim-testu-usa-1366777 [555] => | jazyk = cs [556] => | datum přístupu = 2021-05-31 [557] => }}). Část společnosti však neuspokojila, čehož projevem byla v roce 1968 vzpoura zvaná [[Květen 1968 ve Francii|pařížský květen]], která měla i generační charakter. Ačkoli byla rozdrcena, z dlouhodobého hlediska se řada jejích požadavků prosadila ([[sexuální revoluce]], práva žen, dekriminalizace [[Homosexualita|homosexuality]], [[Ekologické hnutí|ekologické]] požadavky).{{Citace elektronického periodika [558] => | příjmení = [559] => | jméno = [560] => | titul = „Pařížským jarem“ studenti před 50 lety změnili Francii, revolta se teď vrací do ulic [561] => | periodikum = ČT24 [562] => | vydavatel = Česká televize [563] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2467285-bud-realista-zadej-nemozne-obri-studentske-protesty-pred-50-lety-paralyzovaly-pariz [564] => | datum vydání = 3. 5. 2018 [565] => | jazyk = cs [566] => | datum přístupu = 2021-05-31 [567] => }} [[Gaullismus|Gaullistické]] strany přesto ve francouzské politice dominovaly až do začátku 21. století, pocházeli z nich prezidenti [[Georges Pompidou]], [[Jacques Chirac]] i [[Nicolas Sarkozy]], které střídali u moci občas socialisté ([[François Mitterrand]], [[François Hollande]]).[[Soubor:Bundesarchiv B 145 Bild-F076604-0021, Frankreich, Staatsbesuch Bundeskanzler Kohl.jpg|náhled|[[François Mitterrand]] a [[Helmut Kohl]], 1987]]Francie stála u kořenů evropského integračního procesu a [[Evropská unie|Evropské unie]], jež vznikla roku 1993. V posledních desetiletích dvacátého století se Francie znovu zapojila do NATO a smířila se s Německem, s nímž vytváří dlouhodobě tandem, jenž Evropské unii dominuje a tlačí na prohloubení integrace. Tomuto tandemu se někdy říká „francouzsko-německý motor“.{{Citace elektronického periodika [568] => | titul = Francouzsko-německý motor EU se vrací na scénu. Merkelová a Macron podepsali smlouvu o spolupráci [569] => | periodikum = E15.cz [570] => | url = https://www.e15.cz/zahranicni/francouzsko-nemecky-motor-eu-se-vraci-na-scenu-merkelova-a-macron-podepsali-smlouvu-o-spolupraci-1355592 [571] => | jazyk = cs [572] => | datum přístupu = 2021-05-31 [573] => }}{{Citace elektronického periodika [574] => | příjmení = Macháček [575] => | jméno = Jan [576] => | titul = Realita a německo-francouzský motor EU [577] => | periodikum = Plus [578] => | vydavatel = Český rozhlas [579] => | url = https://plus.rozhlas.cz/jan-machacek-realita-a-nemecko-francouzsky-motor-eu-6506631 [580] => | datum vydání = 2017-10-31 [581] => | jazyk = cs [582] => | datum přístupu = 2021-05-31 [583] => }} Francie byla v čele států podporujících vznik a rozšíření [[Evropská měnová unie|měnové unie]]. Cílem francouzské politiky je prohloubit společnou zahraniční politiku EU a její obranu. V referendu o přijetí [[Smlouva o Ústavě pro Evropu|Smlouvy o Evropské ústavě]] však 55 % francouzských občanů hlasovalo proti.{{Citace elektronického periodika [584] => | titul = Francouzi jako první odmítli ústavu EU [585] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/archiv/francouzi-jako-prvni-odmitli-ustavu-eu.A050529_104104_eunie_jan [586] => | periodikum = iDNES.cz [587] => | datum vydání = 2005-05-30 [588] => | datum přístupu = 2019-06-28 [589] => }} [590] => [591] => K problémům Francie počátku 21. století patří především nezvládnuté přistěhovalectví (zejm. [[Arabové|Arabů]] a [[muslim]]ů ze severu Afriky), a z něho plynoucí [[islámský fundamentalismus]], jehož nejviditelnějším projevem byly [[teroristické útoky v Paříži v listopadu 2015]], při nichž [[Islamismus|islamisté]] zabili 130 lidí.{{Citace elektronického periodika [592] => | příjmení = Humpálová [593] => | jméno = Jolana [594] => | titul = Tři hodiny, 130 mrtvých. Před čtyřmi lety útočili teroristé v Paříži [595] => | periodikum = Seznam Zprávy [596] => | odkaz na periodikum = Seznam Zprávy [597] => | vydavatel = Seznam.cz [598] => | odkaz na vydavatele = Seznam.cz [599] => | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tri-hodiny-130-mrtvych-pred-ctyrmi-lety-utocili-teroriste-v-parizi-82684 [600] => | datum vydání = 13. 11. 2019 [601] => | datum přístupu = 2021-05-31 [602] => }} Šlo o nejtragičtější útok na francouzské půdě od druhé světové války. Problém menšin, které odmítají přijmout evropský kulturní model, dlouho ve Francii artikulovala zejména radikální pravice reprezentovaná nejprve Národní frontou a později [[Národní sdružení (Francie)|Národním sdružením]] [[Marine Le Penová|Marine Le Penové]], ovšem od 20. let 21. století je to rovněž velké téma prezidenta [[Emmanuel Macron|Emanuela Macrona]].{{Citace elektronického periodika [603] => | titul = Ultimátum Macrona: republikánský islám [604] => | periodikum = Novinky.cz [605] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [606] => | vydavatel = Borgis [607] => | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/ultimatum-macrona-republikansky-islam-40342945 [608] => | datum přístupu = 2021-05-31 [609] => }}{{Citace elektronického periodika [610] => | příjmení = [611] => | jméno = [612] => | titul = Francie zahájila tažení proti radikálním mešitám. Podle Macrona to není nic proti islámu [613] => | periodikum = ČT24 [614] => | vydavatel = Česká televize [615] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3236266-francie-zahajila-tazeni-proti-radikalnim-mesitam-podle-macrona-neni-nic-proti-islamu [616] => | datum vydání = 4. 12. 2020 [617] => | jazyk = cs [618] => | datum přístupu = 2021-05-31 [619] => }}{{Citace elektronického periodika [620] => | příjmení = Fingerland [621] => | jméno = Jan [622] => | titul = Macron táhne do války [623] => | periodikum = iROZHLAS [624] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [625] => | vydavatel = Český rozhlas [626] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [627] => | url = https://www.irozhlas.cz/komentare/francie-islamismus-emmanuel-macron-komentar-pariz-cesky-rozhlas-plus_2010270629_gak [628] => | jazyk = cs [629] => | datum přístupu = 2021-05-31 [630] => }} Nástup centristy Macrona byl také příznakem rozpadu bipolárního politického systému ve Francii - socialisté byli zcela marginalizováni a také gaullisté se jen obtížně vkliňují do souboje lepenistů a macronistů. [631] => [632] => == Státní symboly == [633] => {{Podrobně|Státní symboly Francie}} [634] => [635] => === Vlajka === [636] => {{Podrobně|Francouzská vlajka}} [637] => [638] => Francouzská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3, se třemi svislými pruhy – modrým, bílým a červeným. [639] => [640] => === Znak === [641] => {{Podrobně|Státní znak Francie}} [642] => [643] => Francouzský státní znak, jako oficiální [[státní symbol]] v současnosti neexistuje. Ale například na francouzských [[konzulát]]ech a [[Cestovní pas|pasech]] je možno spatřit neoficiální státní znak. Tento emblém (nejde o znak, nerespektuje [[Heraldika|heraldická]] pravidla) nemá žádný právní status. [644] => [645] => === Hymna === [646] => {{Podrobně|Francouzská hymna}} [647] => [648] => Francouzská hymna je [[Velká francouzská revoluce|revoluční]] píseň ''La Marseillaise'' [la marsejéz] ({{Vjazyce2|cs|''Marseilleská píseň''}}). Píseň složil důstojník [[Claude Joseph Rouget de Lisle]] v noci z 25. na 26. dubna [[1792]] jako pochod pro francouzské jednotky hájící východní hranice země proti rakouským intervenčním jednotkám. Původně se proto jmenovala ''Chant de guerre de l'Armée du Rhin'' ({{Vjazyce2|cs|''Bojová píseň rýnské armády''}}). Nový název dostala 30. července, kdy do [[Paříž]]e za zpěvu této písně dorazily vojenské posily dobrovolníků z [[Marseille]]. [649] => [650] => == Geografie == [651] => {{Podrobně|Geografie Francie}} [652] => [[Soubor:France cities.png|náhled|vlevo|Osídlení s počtem obyvatel přesahujícím 100 000]] [653] => [[Soubor:Mapa Francie.PNG|náhled|Mapa Francie]] [654] => Největší část území Francie ([[metropolitní Francie]]) se nachází v [[Západní Evropa|západní Evropě]], kde hraničí na severovýchodě s [[Belgie|Belgií]] (délka hranic 620 km) a [[Lucembursko|Lucemburskem]] (73 km), na východě s [[Německo|Německem]] (450 km) a [[Švýcarsko|Švýcarskem]] (572 km), na jihovýchodě s [[Itálie|Itálií]] (515 km) a na jihu se [[Španělsko|Španělskem]] (649 km), [[Andorra|Andorrou]] (56,6 km) a [[Monako|Monakem]] (4,5 km). Francouzská republika je tvořena i tzv. [[Zámořská Francie|zámořskou Francií]], která sestává z území v [[Severní Amerika|Severní]] a [[Jižní Amerika|Jižní Americe]] (kde má [[Francouzská Guyana]] 673 km dlouhou hranici s [[Brazílie|Brazílií]] a 520 km se [[Surinam]]em), v [[Indický oceán|Indickém]] a [[Tichý oceán|Tichém oceánu]], [[Karibské moře|Karibiku]] (ostrov [[Svatý Martin (ostrov)|Svatý Martin]] je rozdělen na francouzskou a [[Nizozemské království|nizozemskou]] část hranicí o délce 10,2 km) a [[Antarktida|Antarktidě]]. (suverenita deklarovaná v Antarktidě nebyla uznána většinou jiných zemí — viz [[Antarktický smluvní systém]]). [655] => [[Soubor:Moustiers Sainte Marie 1.jpg|náhled|Hornatá krajina kolem [[Moustiers-Sainte-Marie]] v jihofrancouzské [[Provence]]]] [656] => Evropská část Francie zaujímá plochu 543 965 km². Na severu a západě je krajina rovinatá s mírným vlněním, na zbytku území převážně pahorkatá a hornatá. Ve [[Francouzské Alpy|francouzských Alpách]] se nachází nejvyšší bod západní Evropy [[Mont Blanc]] (4 810 m). Další hornaté kraje země zahrnují [[Pyreneje]], [[Francouzské středohoří|Centrální masív]], [[Jura]], [[Vogézy]], [[Armorický masiv]] a [[Ardeny]]. Největšími francouzskými řekami jsou [[Loira]], [[Rhôna|Rhône]] (pramenící ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]]), [[Garonna]] (ve [[Španělsko|Španělsku]]), [[Seina]] a část toku [[Rýn]]u. Loira je zároveň také nejdelší francouzskou řekou{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://atlas.netway.cz/evropa/francie.htm |datum přístupu=17-12-2005 |url archivu=https://web.archive.org/web/20060321191843/http://atlas.netway.cz/evropa/francie.htm |datum archivace=21-03-2006 |nedostupné=ano }}. [657] => [658] => === Města === [659] => {{Podrobně|Seznam měst ve Francii}} [660] => [661] => Kromě hlavního města [[Paříž]]e, v jejíž aglomeraci žije přes 12 milionů lidí, jsou největšími městy [[Marseille]], [[Lyon]], [[Toulouse]], [[Nice]], [[Nantes]], [[Štrasburk]], [[Montpellier]], [[Bordeaux]], [[Lille]], [[Rennes]]. [662] => [663] => == Vláda a politika == [664] => {{Podrobně|Politický systém Francie}} [665] => [666] => === Ústava a státní zřízení === [667] => [[Soubor:Declaration of Human Rights.jpg|náhled|Základní principy, které musí Francouzská republika respektovat vychází z [[Deklarace práv člověka a občana]] z roku [[1789]]]] [668] => [669] => [[Ústava]] [[Pátá Francouzská republika|Páté republiky]] byla schválena 28. srpna 1958. Výrazně posílila autoritu [[Výkonná moc|výkonné moci]] ve vztahu k [[parlament]]u. V minulosti měl parlament značné možnosti, jak premiéra a vládu sesadit, což ústava roku 1958 omezila, takže během existence páté republiky padl premiér pouze jednou, v roce 1962. Na druhou stranu ústava páté republiky oslabila vládu na úkor prezidenta. [670] => [671] => Francie je [[zastupitelská demokracie]] a [[poloprezidentská republika]]. Podle ústavy je [[Prezident Francie|francouzský prezident]] volen přímo na období pěti let (původně sedm let). Prezidentská rada zabezpečuje regulérní fungování moci lidu a kontinuitu státu. Prezident jmenuje [[Premiér Francie|předsedu vlády]], předsedá kabinetu, velí ozbrojeným silám a uzavírá [[mezinárodní smlouva|mezinárodní smlouvy]]. Prezident předsedu vlády jmenuje, ale nemůže odvolat, může jen požádat o jeho rezignaci. Premiéra, i celou vládu, může odvolat [[Národní shromáždění (Francie)|Národní shromáždění]] (dolní komora [[Francouzský parlament|francouzského parlamentu]]). Poměr toho, co rozhoduje předseda vlády a co prezident, často závisí na tom, zda jsou ze stejné politické strany. Pokud ano, prezident může působit jako faktická hlava vlády, zatímco předseda vlády je jen jeho zástupcem. V opačném případě dává ústavní konvence premiérovi primát ve vnitřních záležitostech, zatímco prezident dominuje v zahraničních záležitostech. Taková situace, kdy je prezident nucen spolupracovat s premiérem, který je politickým protivníkem, se ve Francii nazývá [[Kohabitace|''cohabitation'' (soužití)]].{{Citace periodika [672] => | příjmení = Geoffroy [673] => | jméno = Romain [674] => | titul = Cohabitation in France: is the risk of political paralysis real? [675] => | periodikum = Le Monde.fr [676] => | datum vydání = 2022-05-09 [677] => | jazyk = en [678] => | url = https://www.lemonde.fr/en/les-decodeurs/article/2022/05/09/cohabitation-in-france-is-the-risk-of-political-paralysis-real_5982848_8.html [679] => | datum přístupu = 2023-10-26 [680] => }}{{Citace elektronického periodika [681] => | titul = Cohabitation {{!}} Britannica [682] => | periodikum = www.britannica.com [683] => | url = https://www.britannica.com/topic/cohabitation [684] => | jazyk = en [685] => | datum přístupu = 2023-10-26 [686] => }} Premiér nemusí v Národním shromáždění žádat o vyslovení důvěry, ale zvyklost je taková, že to udělá. [687] => [688] => [[Národní shromáždění (Francie)|Národní shromáždění]] (''Assemblée Nationale'') je dolní komorou [[parlament]]u. Jeho členové jsou voleni přímo na pětileté období a všechna křesla jsou volena v jediných volbách. Národní shromáždění má právo rozpustit vládu a tím tedy většinová volba Shromáždění určuje rozhodování [[vláda|vlády]]. Senátoři jsou vybíráni volební akademií na dobu devíti let a jedna třetina [[Senát]]u se mění každé tři roky (počínaje rokem 2007). Legislativa Senátu je omezená; pokud se tyto dvě komory neshodují v nějakém bodě (s výjimkou [[ústavní právo|ústavních práv]]), Národní shromáždění má poslední slovo. Vláda má silný vliv na utváření programu Parlamentu. [689] => [690] => === Zahraniční vztahy === [691] => [[Soubor:P060812-622679.jpg|náhled|Francouzský prezident [[Emmanuel Macron]], předsedkyně Evropské komise [[Ursula von der Leyenová]] a čínský prezident [[Si Ťin-pching]] v Pekingu v dubnu 2023]] [692] => Francie je zakládajícím členem [[Evropská unie|Evropské unie]] a to velikou měrou definuje francouzskou zahraniční politiku. 29. května 2005 Francie odmítla v referendu ratifikování [[Smlouva o Ústavě pro Evropu|Evropské ústavy]], když přibližně 55 % obyvatel vyslovilo své „ne“. Francie je členem [[SPC]] (''Sekretariát Pacifické komunity, Secretariat of the Pacific Community'') a COI (''Komise Indického oceánu, Indian Ocean Commission''). Francie je vedoucím členem [[Mezinárodní organizace frankofonie]] (''La Francophonie, International Organisation of Francophonie''), která sdružuje 51 francouzsky mluvících států. [693] => [694] => Ve Francii sídlí [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]], [[UNESCO]], [[Mezinárodní úřad pro míry a váhy]] a [[Interpol]]. [695] => [696] => === Administrativní dělení === [697] => {{Podrobně|Administrativní dělení Francie}} [698] => {{Podrobně|Regiony ve Francii|Francouzské departementy|Zámořská Francie}} [699] => [[Soubor:France-Constituent-Lands.png|náhled|300px|Území tvořící Francouzskou republiku zobrazené ve stejném měřítku]] [700] => Do roku 1790 se Francie dělila na [[Francouzské provincie|provincie]], které byly změněny na [[Regiony ve Francii|regiony]]. Od poslední reformy v roce 2016 je regionů 18. Ty jsou dále děleny do 101 [[Francouzské departementy|departementů]], které jsou očíslovány (podle pořadí v abecedě), což má následně význam např. pro [[Poštovní směrovací číslo|směrovací čísla]] nebo [[Státní poznávací značka|poznávací značky aut]]. 13 regionů leží v evropské části Francie (''France métropolitaine''), z nichž jeden tvoří [[Korsika]] se zvláštním statutem (''collectivité territoriale''), a zbylých pět je tvořeno vždy jen jedním departmentem a bývají tak označovány jako [[zámořský departement|zámořské departementy]] a [[Zámořský region|zámořské regiony]] (''Départements et régions d'outre-mer'', zkratka DOM-ROM, jmenovitě se jedná o [[Réunion]], [[Mayotte]], [[Francouzská Guyana|Francouzskou Guyanu]], [[Martinik]] a [[Guadeloupe]]). [701] => [702] => Departmenty se dále rozdělují na 342 [[Francouzský arrondissement|arrondisementů]], do kterých se nevolí žádné [[zastupitelstvo]] a které mají smysl pouze pro zařazení a administraci. Arrondisementy se člení na 2054 [[Francouzský kanton|kantonů]], ale ty opět slouží jen k administraci a rozdělení voličů. Poslední článek tvoří [[obec|obce]], kterých je ve Francii 36 700. Obce jsou samosprávné s voleným zastupitelstvem ([[obecní rada]]). [703] => [704] => Původně měly arrondisementy i kantony určité pravomoci a vlastní zastupitelstva, v případě městských obvodů tento stav skončil rokem 1940 díky vládě ve [[Vichy]] a definitivně odstraněn založením [[Čtvrtá Francouzská republika|Čtvrté republiky]] v roce 1946. V případě kantonů tomu tak bylo mnohem dříve. [705] => [706] => Kromě 18 regionů a 101 departmentů pod francouzskou suverenitu spadají [[Nová Kaledonie]], [[Wallis a Futuna]], [[Francouzská Polynésie]], [[Clippertonův ostrov]], [[Saint Pierre a Miquelon]], [[Svatý Bartoloměj (ostrov)|Svatý Bartoloměj]], [[Svatý Martin (francouzská část)|Svatý Martin]] a [[Francouzská jižní a antarktická území]]. Teritoria v [[Tichý oceán|Pacifiku]] nadále používají [[Frank (měnová jednotka)|frank]] jako svou měnu, i když byla v Evropě nahrazena eurem. [[CFP frank|Polynéský frank]] má však kurs [[Seznam měn s pevným směnným kurzem|vázaný]] na euro. [707] => [708] => === Obrana a bezpečnost === [709] => {{Podrobně|Ozbrojené síly Francie}} [710] => [[Soubor:French military images.jpg|náhled|300px|Příklady francouzského vojenství po směru hodinových ručiček: letadlová loď ''[[Charles de Gaulle (R91)|Charles de Gaulle]]''; stíhačka [[Dassault Rafale]]; „horský myslivec“ (Chasseurs Alpins) v Afghánistánu; tank [[Leclerc (tank)|Leclerc]] na přehlídce v Paříži.]] [711] => Francouzské [[ozbrojené síly]] mohou být rozděleny do čtyř skupin: [712] => * [[Pozemní vojsko Francie|Pozemní vojsko]] (''Armée de Terre'') [713] => ** [[Chasseurs Alpins]] - horská divize armády [714] => ** [[Francouzská cizinecká legie|Cizinecká legie]] [715] => ** [[Námořní pěchota (Francie)|Námořní pěchota]] [716] => ** [[ALAT|Lehké letectvo]] (ALAT - ''Aviation Légére de l'Armée de Terre'') [717] => ** Technikové (''Génie'') - včetně Pařížského požárního sboru [718] => * [[Francouzské námořnictvo|Námořnictvo]] (''Marine Nationale'') [719] => ** [[Aéronavale|Námořní letectvo]] [720] => ** [[Fusiliers de Marine]] - ochrana námořních objektů na zemi [721] => ** [[Commandos Marines]] - speciální jednotka francouzské armády - včetně požárního praporu města Marseille [722] => * [[Francouzské letectvo|Letectvo]] (''Armée de l'Air'') [723] => ** Teritoriální letecká obrana [724] => ** Letectvo [725] => * [[Gendarmerie nationale|Četníci]] (''Gendarmerie Nationale''), armádní policie, která funguje částečně i jako policie, zejména v některých venkovských oblastech (ve velkých městech tuto roli plní [[Police nationale]]). [726] => [727] => Do armády se může vstoupit v 17 letech. Od [[Alžírská válka|Alžírské války o nezávislost]] byla branná povinnost omezena a úplně zrušena byla roku 1996 [[Jacques Chirac|Jacquesem Chiracem]] [728] => [729] => Francii se v oblasti výdajů na vojenskou obranu v Evropské unii vyrovnají jen [[Německo]] a [[Spojené království]]. Francie ročně utratí na armádu, letectvo a vojenské námořnictvo bezmála 50 mld. [[Americký dolar|dolarů]],{{Citace elektronického periodika [730] => | titul = Countries Compared by Military > Expenditures > Dollar figure. International Statistics at NationMaster.com [731] => | url = http://www.nationmaster.com/country-info/stats/Military/Expenditures/Dollar-figure [732] => | periodikum = www.nationmaster.com [733] => | datum přístupu = 2019-06-24 [734] => }} což je 2,6 % [[Hrubý domácí produkt|HDP]] (podle statistik [[Severoatlantická aliance|NATO]] z roku 2003) a v absolutních číslech třetí místo na světě za [[Spojené státy americké|USA]] a [[Čína|Čínou]]. Spolu se Spojeným královstvím platí 40 % z celkových výdajů na obranu celé EU. Francie je jedním z pěti států světa, které vlastní [[jaderná zbraň|jaderné]] i [[termonukleární zbraň|termojaderné zbraně]]. [735] => [736] => == Ekonomika == [737] => {{Podrobně|Ekonomika Francie}} [738] => [[Soubor:A380 Reveal 2.jpg|náhled|První vyrobený [[Airbus A380]] při jeho představení v [[Toulouse]] roku 2005]] [739] => [[Soubor:Golfech NPP cropped.jpg|náhled|Jaderná elektrárna Golfech. Až 75% elektrické energie ve Francii pochází z jádra - co do procent nejvíce na světě.{{Cite news [740] => | last = EnerPub [741] => | title = France: Energy profile [742] => | work = Spero News [743] => | accessdate = 25 August 2007 [744] => | date = 8 June 2007 [745] => | url = http://www.speroforum.com/site/article.asp?idarticle=9839&t=France%3A+Energy+profile [746] => | archiveurl = https://web.archive.org/web/20071004212408/http://www.speroforum.com/site/article.asp?idarticle=9839&t=France%3A+Energy+profile [747] => | titul = Archivovaná kopie [748] => | datum přístupu = 2015-04-23 [749] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20071004212408/http://www.speroforum.com/site/article.asp?idarticle=9839&t=France%3A+Energy+profile [750] => | datum archivace = 2007-10-04 [751] => | nedostupné = ano [752] => }} ]] [753] => Ekonomika Francie kombinuje rozsáhlé soukromé společnosti (přibližně 2,5 milionu registrovaných) se společnostmi se značnou měrou intervence [[vláda|vlády]]. Vláda si ponechala velký vliv na klíčové segmenty sektorů infrastruktury, což znamená, že rozhoduje v otázkách [[železnice]], [[energetika|energetiky]], [[letectví]] a [[telekomunikace]]. Tento stav byl výhodný asi do 90. let, v posledních letech vláda pomalu odprodává své podíly ve společnostech [[Orange (společnost)|Orange (France Télécom)]], [[Air France]], stejně jako pojišťovny, banky a zbrojní průmysl. [754] => [755] => Francie je členem skupiny [[G8|G7]]. Francouzská ekonomika je 5. největší ekonomikou na světě.http://www.ft.com/cms/s/0/abe2ffc4-c08b-11dc-b0b7-0000779fd2ac.html V roce 2002 úplně přestala používat svou historickou měnu [[francouzský frank]] a v rámci [[Evropská měnová unie|Evropské měnové unie]] užívá společnou měnu [[euro]]. [756] => [757] => Podle údajů [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj|OECD]] za rok 2007 je Francie 5. největší exportér výrobků na světě po [[Německo|Německu]], [[Čína|Číně]], [[Spojené státy americké|USA]] a [[Japonsko|Japonsku]].[[doi:10.1787/541505433837|Exports of goods]] - OECD Factbook 2009: Economic, Environmental and Social Statistics - {{ISBN|92-64-05604-1}} Je šestý největší dovozce výrobků za USA, Německem, Čínou, [[Spojené království|Spojeným královstvím]] a Japonskem.[[doi:10.1787/541463253111|Imports of goods]] - OECD Factbook 2009: Economic, Environmental and Social Statistics - {{ISBN|92-64-05604-1}} [758] => [759] => Dále podle statistiky OECD byla v roce 2007 Francie na třetím místě v získávání přímých zahraničních investic. S téměř 158 miliardami [[Americký dolar|USD]] zahraničních investic se Francie zařadila za USA (237,5 mld. USD investic) a Spojené království (185,9 mld. USD).[[doi:10.1787/541742533277|Inflows of foreign direct investment]] - OECD Factbook 2009: Economic, Environmental and Social Statistics - {{ISBN|92-64-05604-1}} Na druhou stranu francouzské společnosti investovaly ve stejném období 224,6 miliard USD v zahraničí, což zařazuje Francii na třetí místo žebříčku největších zahraničních investorů po USA (333,2 mld. USD) a Spojeném království (229,8 mld. USD).[[doi:10.1787/541745711486|Outflows of foreign direct investment]] - OECD Factbook 2009: Economic, Environmental and Social Statistics - {{ISBN|92-64-05604-1}} [760] => [761] => Francie je také druhou nejvíce produktivní zemí v OECD (nepočítaje [[Norsko]], kde jsou hodnoty zvýšeny uměle tržbami z [[ropa|ropy]], a [[Lucembursko]], kde velkými offshorovými investicemi bank). V roce 2003 byl průměrný [[hrubý domácí produkt]] na jednu hodinu práce 47,2 USD. [762] => [763] => Francie se stala v prvním čtvrtletí roku 2019 v absolutních číslech [[Dluhová krize v eurozóně|nejzadluženější]] zemí eurozóny.{{Citace elektronického periodika [764] => | titul = Dluh EU i eurozóny dál roste, nejzadluženější zůstává Řecko [765] => | periodikum = Novinky.cz [766] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [767] => | vydavatel = Borgis [768] => | datum_vydání = 20. července 2019 [769] => | url = https://www.novinky.cz/ekonomika/510971-dluh-eu-i-eurozony-dal-roste-nejzadluzenejsi-zustava-recko.html [770] => | datum přístupu = 2019-07-20 [771] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190720110833/https://www.novinky.cz/ekonomika/510971-dluh-eu-i-eurozony-dal-roste-nejzadluzenejsi-zustava-recko.html [772] => | datum archivace = 2019-07-20 [773] => }} Její veřejný dluh činil téměř 100 % HDP.{{Citace elektronického periodika [774] => | titul = Francie předstihla Itálii. V absolutních číslech se stala nejzadluženější zemí eurozóny [775] => | periodikum = Česká televize [776] => | datum_vydání = 19. července 2019 [777] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/2873852-francie-predstihla-italii-v-absolutnich-cislech-se-stala-nejzadluzenejsi-zemi [778] => }}[[Soubor:TGV-Duplex Paris.jpg|náhled|vlevo|TGV Duplex v Paříži, ''Gare de Lyon''.]]Mezi příklady technologické vyspělosti francouzského průmyslu patří mj. [[vysokorychlostní vlak]]y [[TGV]] (výrobcem společnost [[Alstom]]) a letadla [[Airbus]]. K největším firmám patří i národní letecký dopravce [[Air France]]. Tradičně je rozvinutý automobilový průmysl, k nejproslulejším značkám patří [[Renault]], [[Peugeot]] a [[Citroën]]. [[Michelin]] je druhým největším světovým výrobcem pneumatik. Mocností je Francie v oblasti módy, kosmetiky a luxusního zboží ([[Christian Dior (firma)|Christian Dior]], [[Louis Vuitton]], [[Chanel (značka)|Chanel]], [[Lacoste]], [[L'Oréal Paris|L'Oréal]], [[LVMH – Moët Hennessy Louis Vuitton|LVMH]], [[Cartier]], [[Boucheron]], Givenchy, [[Hermès]], [[Chloé]], [[Le Coq Sportif]], [[Guerlain]], [[Sephora]], [[Yves Rocher]]). Vývojářská společnost [[Ubisoft]] dala světu například herní klasiku ''[[Assassin's Creed]]''. [[Carrefour]] je druhým největším [[maloobchod]]ním řetězcem na světě. Petrochemickým gigantem je [[Total]], farmaceutickým [[Sanofi]]. Největšími francouzskými bankami jsou [[BNP Paribas]], [[Crédit Lyonnais]] a [[Société Générale]] (vlastní i českou [[Komerční banka|Komerční banku]]), pojišťovnou [[AXA|Axa]]. V potravinářství hraje velkou roli společnost [[Danone]], v telekomunikacích [[Orange (společnost)|Orange]], v médiích [[Vivendi]], elektrotechnice [[Schneider Electric]]. [779] => [780] => === Doprava === [781] => [[Soubor:Terminal 1 of CDG Airport.jpg|náhled|Terminal 1 na letišti Charlese de Gaulla]] [782] => [[Železnice|Železniční]] síť Francie, která k roku 2008 spojuje 29 473 km,{{Citace elektronické monografie [783] => | titul = Chiffres clés du transport 2010 [784] => | url = http://www.developpement-durable.gouv.fr/IMG/pdf/Chiffres_transport-pdf.pdf [785] => | druh nosiče = PDF [786] => | datum přístupu = 7 October 2010 [787] => | jazyk = fr [788] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100601124351/http://www.developpement-durable.gouv.fr/IMG/pdf/Chiffres_transport-pdf.pdf [789] => | datum archivace = 2010-06-01 [790] => | nedostupné = ano [791] => }} – [http://www.developpement-durable.gouv.fr/ Site officiel] du [[Ministry of Ecology, Energy, Sustainable Development and Sea|Ministère de l'Écologie, de l'Énergie, du Développement Durable et de la Mer]] je nejdražší železniční sítí v západní Evropě a spravuje ji společnost [[RFF]]. Po Německu jde o druhou nejrozsáhlejší železniční síť v západní Evropě.{{Citace elektronické monografie |url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2121rank.html?countryName=France&countryCode=fr®ionCode=eu&rank=9#fr |titul=Country comparison : railways – The World Factbook |vydavatel=CIA |datum vydání= |datum přístupu=1 October 2013 |url archivu=https://web.archive.org/web/20131004215524/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2121rank.html?countryName=France&countryCode=fr®ionCode=eu&rank=9#fr |datum archivace=2013-10-04 |nedostupné=ano }} [[Vlak]]y osobní dopravy provozuje společnost [[Société nationale des chemins de fer français|SNCF]]. Mezi vysokorychlostní vlakové spojení ve Francii patří [[TGV|Thalys]], [[Eurostar]] a [[TGV]], které za komerčního využití na vysokorychlostních tratích dosahují rychlosti 270–320 km/h. [[Eurostar]], společně s [[Eurotunnel Shuttle]], spojuje Francii se Spojeným královstvím přes [[Eurotunel]]. Francie má železniční spojení do všech sousedních států, kromě [[Andorra|Andorry]]. Vnitrostátní spojení je také velmi dobře rozvinuté a nachází se zde také několik [[metro|podzemních železnic]] a [[tramvaj]]í, které doplňují autobusovou dopravu. [792] => Ve Francii se nachází přibližně 893 300 kilometrů funkčních vozovek. [[Dálnice|Dálniční síť]] měří přibližně 12 000 kilometrů. Nejsou zde pravidelné registrační poplatky, či [[daň|daně]], ale za použití dálnic se vybírá [[mýtné]], kromě blízkosti velkých obcí. Na novém trhu s automobily převládají národní značky, jakými jsou [[Renault]] (27 % ze všech aut prodaných v roce 2003), [[Peugeot]] (20,1 %) a [[Citroën]] (13,5 %).''L'automobile magazine, hors-série 2003/2004''; strana 294 Přes 70 % nových prodaných aut v roce 2004 bylo na [[vznětový motor|naftový pohon]], což je znatelně více než těch [[benzín]]ových a [[LPG]].{{Citace elektronické monografie |url=http://www.ademe.fr/particuliers/fiches/voiture/rub3.htm |url archivu=https://web.archive.org/web/20081006095330/http://www.ademe.fr/particuliers/fiches/voiture/rub3.htm |datum archivace=2008-10-06 |titul=Guide pratique de l' ADEME, la voiture |vydavatel=Ademe.fr |datum přístupu=22 October 2008 |nedostupné=ano }} Ve Francii se také nachází nejvyšší most na světě - [[viadukt Millau]] a několik důležitých mostů, například [[Pont de Normandie]]. [793] => [794] => V Francii se nachází přibližně 477 [[letiště|letišť]] a přistávacích ploch.{{Citace elektronické monografie |url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/fr.html |titul=The World Factbook: France |vydavatel=Central Intelligence Agency |datum přístupu=23 January 2013 |url archivu=https://web.archive.org/web/20181224211127/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/fr.html |datum archivace=2018-12-24 |nedostupné=ano }} Největším a nejdůležitějším letištěm je [[letiště Charlese de Gaulla]] poblíž Paříže, které je také centrem francouzských národních aerolinek – [[Air France]]. [795] => [796] => Ve Francii se nachází 10 větších [[přístav]]ů – největší z nich v [[Marseille]]. [797] => [798] => == Demografie == [799] => {{Podrobně|Demografie Francie}} [800] => [[Soubor:Map-Francophone World.svg|náhled|350px|Francouzský odkaz: mapa frankofonních zemí [801] => {{legenda|#0c5eb1|rodný jazyk}} [802] => {{legenda|#0080ff|úřední jazyk}} [803] => {{legenda|#9fceff|druhý nebo neoficiální jazyk}} [804] => {{legenda|#00ff00|frankofonní menšina}}]] [805] => [806] => Už od pravěku byla Francie křižovatkou obchodu, migrace obyvatelstva a invazí. Ve starověku území Francie obývali [[Keltové]] ([[Galie]] a [[Bretaň]]) a Aquitánci ([[Baskicko]]), později se zde usazovali [[Římská říše|Římané]] a [[Germáni]] (Frankové, Vizigótové, Burgunďané a Vikingové). Tyto kmeny a národy se mezi sebou po staletí mísily a výsledkem je dnešní populace. Kromě dávných dob zde byla ještě vlna migrace v 19. století a to hlavně lidí těchto národností : [[Belgie|Belgičané]], [[Itálie|Italové]], [[Španělsko|Španělé]], [[Portugalsko|Portugalci]], [[Polsko|Poláci]], [[Arménie|Arméni]], a [[Židé]] z [[Východní Evropa|Východní Evropy]] a [[Maghreb]]u. Od 60. let 20. století se do Francie stěhují [[Arabové]], [[Berbeři]], černoši z [[Afrika|Afriky]] a Karibiku, [[Čína|Číňané]] a Vietnamci. Do Francie se vracejí také francouzští kolonisté z Alžírska a dalších bývalých kolonií tzv. ''[[Černé nohy]]''. [807] => [808] => Zjišťovat rasu, etnickou příslušnost a náboženství při sčítání lidu je zákonem zakázáno. Je ale odhadováno, že 40 % francouzské populace má předka, který pochází z nějaké [[Lidská migrace|migrační]] vlny, což dělá z Francie etnicky nejrůznorodější zemi v Evropě (úroveň je srovnatelná např. s [[Spojené státy americké|USA]] či [[Kanada|Kanadou]]). Dále jsou známa data z testování novorozenců na [[Srpkovitá anémie|srpkovitou anémii]], které se provádí pouze u osob s původem v rizikových oblastech mimo Evropu. Podle těchto údajů bylo v roce [[2012]] 34,44% novorozenců nebílých, což představovalo zvýšení z 27% v roce [[2006]].[http://www.theoccidentalobserver.net/2014/09/the-africanization-of-france-medical-data-suggests-one-third-french-births-are-non-white/ The Africanization of France: Medical data suggests one-third French births are non-White] [809] => [810] => Od 19. století byl historický vývoj populace Francie velmi atypický oproti zbytku Západního Světa. Na rozdíl od zbylé Evropy nemá Francie zkušenosti se silným populačním růstem v 19. století a na počátku 20. století. Na druhou stranu v druhé polovině 20. století zažila mnohem větší [[populační exploze|populační explozi]] než kterýkoliv jiný evropský stát. [811] => [812] => === Imigrace === [813] => Na přelomu čtyřicátých a padesátých let 20. století přicházely do Francie především italské pracovní síly. Do konce roku [[1962]] se jejich počet zvýšil na 630 000. V roce [[1945]] byl založen Státní migrační úřad, jehož činnost spočívala v náboru a zprostředkování zahraničních pracovních sil. V šedesátých letech 20. století se prostřednictvím dvoustranných smluv se [[Španělsko|Španělskem]], [[Portugalsko|Portugalskem]], [[Jugoslávie|Jugoslávií]] a zeměmi bývalých kolonií, tj. [[Maroko|Marokem]] a [[Tunisko|Tuniskem]], silněji rozvinula snaha o najímání pracovní síly z jižní a jihovýchodní Evropy a také ze [[severní Afrika|severní Afriky]]. V polovině padesátých a šedesátých let 20. století dosáhl počet úředně hlášených cizinců (bez Alžířanů) 2,3 milionu. V letech prudkého rozvoje se imigrace vymkla kontrole. Migranti přicházeli stále častěji spontánně nebo na osobní výzvy. Ztráta kontroly nad imigrací na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 20. století a zvýšený nárůst nelegálních pracovních poměrů vedly k tomu, že došlo k omezování možností jak přiblížit způsoby zprostředkování práce a pracovní či bytové možnosti minimálním sociálním požadavkům. [814] => [815] => Nelegální práce a vysoká nezaměstnanost vedly ke stupňování napětí mezi domácími obyvateli a imigranty, především severoafrickými, ale také mezi jednotlivými etnicko-kulturními skupinami přistěhovalců. Počátkem osmdesátých let 20. století začalo docházet k otevřeným vzpourám a pouličním bitkám s policií. Ukončení náboru pracovních sil změnilo charakter imigrace, který se projevil zvýšeným příchodem dalších rodinných příslušníků především z mimoevropských oblastí (ze severní Afriky a [[Turecko|Turecka]]). V polovině devadesátých let 20. století odvozovalo svůj původ z celkového počtu 55 milionů Francouzů asi 18 milionů alespoň částečně od rodičů nebo prarodičů pocházejících ze zahraničí.{{Citace monografie|příjmení=Bade|jméno=Klaus L.|příjmení2=|jméno2=|titul=Evropa v pohybu|vydání=1|vydavatel=Nakladatelství Lidové noviny|místo=Praha|rok=2005|počet stran=497|strany=321–326|isbn=80-7106-559-5}} [816] => [817] => === Jazyk === [818] => Podle článku 2 ústavy je úředním jazykem Francie francouzština,{{fr}} [https://web.archive.org/web/20110604145028/http://www.legifrance.gouv.fr/html/constitution/constitution2.htm#titre2 La Constitution- La Constitution du 4 Octobre 1958] – Légifrance [[románské jazyky|románský jazyk]] odvozený z [[latina|latiny]]. Dále je používána [[němčina]] a [[arabština]]. V zámořských území existují [[kreolské jazyky na bázi francouzštiny]] (např. [[antilská kreolština]], [[guaynština]] či [[réunionská kreolština]]). [819] => [820] => === Náboženství === [821] => [822] => {{Více obrázků [823] => | obrázek1 = Cathédrale Notre-Dame de Reims, South view 20140306 2.jpg [824] => | popisek1 = [[Katedrála Notre Dame (Remeš)|Katedrála Notre Dame]] v [[Remeš]]i, místo korunovace francouzských králů. [825] => | velikost obrázku1 = 150px [826] => | obrázek2 = Mosquee-missiri-frejus-1.jpg [827] => | popisek2 = Mešita ve městě [[Fréjus]]. [[Sunnitský islám|Sunnitská]] větev [[islám]]u je největší náboženskou menšinou ve Francii. [828] => | velikost obrázku2 = 140px [829] => }} [830] => [831] => Tradičně dominantní římskokatolická země se znatelným protiklerikálním vlivem. Svoboda náboženství je dána ústavou; inspirace pochází ze [[Všeobecná deklarace lidských práv|Všeobecné deklarace lidských práv]]. Dominantní koncept vztahu mezi veřejnou sférou a věřícími zabezpečuje, že vláda a vládní instituce (jako například školy) by neměly zasahovat do věcí víry a stejně tak [[církev]] by se neměla žádným způsobem angažovat v politické činnosti. [832] => [833] => Vláda samotná neudržuje statistiky o víře svých občanů. Statistiky [[The World Factbook]] ukazují následující čísla: Římskokatolické [[křesťanství]] 83–88 %, [[islám]] 5–10 %, [[protestantismus]] 2 %, [[Judaismus|židovské náboženství]] 1 %. Žijí zde též velmi početné menšiny miafyzitních Arménů z Arménské apoštolské církve (cca 300-500tisíc), a také desetitisícové komunity rumunských, ruských, ukrajinských, běloruských a gruzínských pravoslavných (mnohdy jde o potomky uprchlíků před komunistickými diktaturami z těchto zemí ve 20. století). Avšak podle průzkumu z roku 2003 považuje 41 % lidí existenci boha za vyloučenou, 33 % se považuje spíše za [[Ateismus|ateisty]] a 51 % lidí o sobě řeklo, že jsou [[křesťan]]é. [834] => [835] => Na počátku 20. století žilo ve Francii mnoho lidí na venkově a řídili se podle křesťanských tradic. Během tohoto století nastalo ale mnoho změn: došlo k vylidnění venkova a mnoho lidí se odvrátilo od křesťanství. To vedlo k mnoha změnám ve společenských zvycích. [836] => [837] => Mnoho mladých [[Islám ve Francii|muslimů]] ve Francii čelí vysoké nezaměstnanosti, která na předměstích Paříže dosahuje přes 50 %,"[http://america.aljazeera.com/articles/2015/1/14/france-islamophobiaimmigration.html Is France failing its Muslim youths?]". [[Al-Džazíra]]. 14. ledna 2015. a na jejich komunitu mají stále větší vliv radikální islamističtí [[Salafíja|salafisté]]."[http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/radikalizace-muslimu-francii-strasi-silici-vliv-salafistu_378507.html Radikalizace muslimů. Francii straší sílící vliv salafistů]". Týden. 5. dubna 2016. Podle analýzy z roku 2016 zavedení islámského práva [[šaría]] podporuje 72 % francouzských muslimů a 35 % muslimů ve Francii považuje za ospravedlnitelné použití násilí na ochranu víry."[http://www.securitymagazin.cz/zpravy/zavedeni-islamskeho-prava-saria-podporuje-72-procent-muslimu-ve-francii-1404050824.html Zavedení islámského práva šaría podporuje 72 procent muslimů ve Francii]". ''[[Security magazín]]''. 26. května 2016. [838] => [839] => === Věda a vzdělání === [840] => {{Podrobně|Vzdělání ve Francii}} [841] => [[Soubor:Albert Edelfelt - Louis Pasteur - 1885.jpg|upright|náhled|[[Louis Pasteur]], stojící u zrodu [[mikrobiologie]] a lékařské [[imunologie]]]] [842] => [[Soubor:Lumierebros.jpg|náhled|[[Auguste a Louis Lumièrové|Bratři Lumièrové]]]] [843] => [[Přírodní vědy|Přírodní]] a technické vědy mají ve Francii mimořádnou tradici. Zvláště v 18. a 19. století Francouzi v oblasti [[Exaktní věda|exaktních věd]] dominovali. [[Louis Pasteur]] objevil [[Vakcína|vakcíny]] proti [[Anthrax|sněti slezinné]] a [[Vzteklina|vzteklině]].{{Citace elektronického periodika [844] => | příjmení = [845] => | jméno = [846] => | titul = Muž, který porazil vzteklinu. Příběhy slavných: Louis Pasteur [847] => | periodikum = Český rozhlas Dvojka [848] => | vydavatel = [849] => | url = https://dvojka.rozhlas.cz/muz-ktery-porazil-vzteklinu-pribehy-slavnych-louis-pasteur-7447894 [850] => | datum vydání = 2018-06-15 [851] => | jazyk = cs [852] => | url archivu = [853] => | datum přístupu = 2020-01-04 [854] => }} [[Marie Curie-Skłodowská]], vědkyně [[Poláci|polského]] původu působící ve Francii, objevila [[radium]] a techniku dělení [[Radioaktivita|radioaktivních]] [[izotop]]ů.{{Citace elektronického periodika [855] => | titul = Žena, která změnila svět a zůstala přitom sama sebou [856] => | periodikum = www.prirodovedci.cz [857] => | url = https://www.prirodovedci.cz/aktuality/zena-ktera-zmenila-svet-a-zustala-pritom-sama-sebou [858] => | datum přístupu = 2020-01-04 [859] => }} [[Auguste a Louis Lumièrové]] vynalezli [[kinematograf]].{{Citace elektronického periodika [860] => | příjmení = [861] => | jméno = [862] => | titul = Bratři Lumièrové - první archiváři pohybu [863] => | periodikum = ČT24 [864] => | vydavatel = Česká televize [865] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/kultura/1295109-bratri-lumierove-prvni-archivari-pohybu [866] => | datum vydání = [867] => | jazyk = cs [868] => | url archivu = [869] => | datum přístupu = 2020-01-04 [870] => }} [[Denis Papin]] vynalezl [[Papinův hrnec]] a položil základy pro průmyslové využití [[Pára|páry]] a tedy vynález [[Parní stroj|parního stroje]].{{Citace elektronického periodika [871] => | příjmení = [872] => | jméno = [873] => | titul = Denis Papin: vynálezce, jehož (hrnec) zná každá hospodyňka [874] => | periodikum = www.i60.cz [875] => | vydavatel = [876] => | url = https://www.i60.cz/clanek/detail/1741 [877] => | datum vydání = [878] => | jazyk = cs [879] => | url archivu = [880] => | datum přístupu = 2020-01-04 [881] => }} [[Antoine Lavoisier]] vyvrátil [[flogiston]]ovou teorii hoření a založil tak moderní [[Chemie|chemii]].{{Citace elektronického periodika [882] => | titul = Antoine Laurent de Lavoisier {{!}} Technický týdeník [883] => | periodikum = www.technickytydenik.cz [884] => | url = https://www.technickytydenik.cz/rubriky/archiv/antoine-laurent-de-lavoisier_43440.html [885] => | datum přístupu = 2020-01-04 [886] => }} [[Blaise Pascal]] již v roce 1642 sestrojil první mechanický [[Kalkulačka|kalkulátor]].{{Citace elektronického periodika [887] => | titul = Blaise Pascal - výzkum atmosférického tlaku, mechanický počítací stroj, pascalův trojúhelník {{!}} životopis [888] => | periodikum = www.converter.cz [889] => | url = http://www.converter.cz/fyzici/pascal.htm [890] => | datum přístupu = 2020-01-04 [891] => }} [[André-Marie Ampère]] vybudoval základy [[Elektrodynamika|elektrodynamiky]].{{Citace elektronického periodika [892] => | titul = Výročí 22. 1. 1775 – narodil se André Marie Ampére, zakladatel elektrodynamiky [893] => | periodikum = Zoom magazin [894] => | url = https://zoommagazin.iprima.cz/vyroci/vyroci-22-1-1775-narodil-se-andre-marie-ampere-zakladatel-elektrodynamiky [895] => | jazyk = cs [896] => | datum přístupu = 2020-01-04 [897] => }} [[Gaspard-Gustave de Coriolis]] objevil [[Coriolisova síla|Coriolisovu sílu]], a způsobil tak revoluci v [[Meteorologie|meteorologii]].{{Citace elektronického periodika [898] => | příjmení = [899] => | jméno = [900] => | titul = Kterým směrem se točí vír ve vaně? [901] => | periodikum = Český rozhlas Dvojka [902] => | vydavatel = [903] => | url = https://dvojka.rozhlas.cz/kterym-smerem-se-toci-vir-ve-vane-7529387 [904] => | datum vydání = 2016-04-09 [905] => | jazyk = cs [906] => | url archivu = [907] => | datum přístupu = 2020-01-04 [908] => }} [[Léon Foucault]] proslul sestrojením [[Foucaultovo kyvadlo|Foucaultova kyvadla]] v pařížském [[Panthéon de Paris|Pantheonu]], kterým ukázal, že [[Země]] je v důsledku své rotace [[Neinerciální vztažná soustava|neinerciální vztažnou soustavou]].{{Citace elektronického periodika [909] => | příjmení = [910] => | jméno = [911] => | titul = Pred 200 rokmi sa narodil Foucault, ktorý zviditeľnil rotáciu Zeme [912] => | periodikum = www.skolske.sk [913] => | vydavatel = [914] => | url = https://www.skolske.sk/clanok/49551/pred-200-rokmi-sa-narodil-foucault-ktory-zviditelnil-rotaciu-zeme [915] => | datum vydání = [916] => | url archivu = [917] => | datum přístupu = 2020-01-04 [918] => }} [[Louis Daguerre]] vyvinul první praktickou metodu [[Fotografie|fotografování]]{{Citace elektronického periodika [919] => | příjmení = [920] => | jméno = [921] => | titul = Otec fotografie. Louis Daguerre vyvinul první praktický způsob fotografování [922] => | periodikum = Náš region [923] => | vydavatel = [924] => | url = https://nasregion.cz/otec-fotografie-louis-daguerre-vyvinul-prvni-prakticky-zpusob-fotografovani-132592/ [925] => | datum vydání = 2019-10-12 [926] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200609120925/https://nasregion.cz/otec-fotografie-louis-daguerre-vyvinul-prvni-prakticky-zpusob-fotografovani-132592/ [927] => | datum přístupu = 2020-01-04 [928] => | datum archivace = 2020-06-09 [929] => }}, další krok na cestě k moderní fotografii udělal [[Nicéphore Niépce]] svou [[Heliografie|heliografií]]. [[Charles-Augustin de Coulomb]] založil [[Elektrostatika|elektrostatiku]]. [[Joseph Fourier]] objevil [[skleníkový efekt]].{{Citace elektronického periodika [930] => | titul = Jak jsme objevovali globální oteplování? - Meteocentrum.cz [931] => | periodikum = www.meteocentrum.cz [932] => | url = https://www.meteocentrum.cz/zajimavosti/globalni-oteplovani/historie [933] => | datum přístupu = 2020-01-04 [934] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170702182237/http://www.meteocentrum.cz/zajimavosti/globalni-oteplovani/historie [935] => | datum archivace = 2017-07-02 [936] => }} Astronom [[Pierre Gassendi]] roku 1631 jako první pozoroval [[přechod Merkuru]] přes [[Slunce]]. [[Pierre-Simon Laplace]] je autorem [[Mlhovinová hypotéza|mlhovinové hypotézy]], doposavad nejvlivnější teorie o [[Vznik hvězdy|vzniku hvězd]] a jejich [[Planetární soustava|planetárních soustav]]. [[Nicolas Appert]] vyvinul metodu [[konzervace potravin]].{{Citace elektronického periodika [937] => | titul = Konzervace potravin vznikla před 200 lety [938] => | periodikum = www.vetweb.cz [939] => | url = https://www.vetweb.cz/konzervace-potravin-vznikla-pred-200-lety/ [940] => | jazyk = cs-CZ [941] => | datum přístupu = 2020-01-04 [942] => }} Biolog [[Jean-Baptiste Lamarck]] zformuloval první ucelenou [[Evoluce|evoluční teorii]] ([[lamarckismus]]). [[Louis Braille]] vytvořil [[Braillovo písmo]] pro [[Slepota|nevidomé]].{{Citace elektronického periodika [943] => | příjmení = [944] => | jméno = [945] => | titul = Narodil se vynálezce slepeckého písma Louis Braille [946] => | periodikum = ČT24 [947] => | vydavatel = Česká televize [948] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/archiv/1427946-narodil-se-vynalezce-slepeckeho-pisma-louis-braille [949] => | datum vydání = [950] => | jazyk = cs [951] => | url archivu = [952] => | datum přístupu = 2020-01-04 [953] => }} „Otcem [[Akustika|akustiky]]“ se stal [[Marin Mersenne]]. [[Georges Cuvier]] počal srovnávat soudobé živočišné druhy s [[Fosilie|fosiliemi]] a založil tak moderní [[Paleontologie|paleontologii]]. Archeolog [[Jean-François Champollion]] založil [[Egyptologie|egyptologii]].{{Citace elektronické monografie [954] => | příjmení = [955] => | jméno = [956] => | titul = Jean-François Champollion [957] => | url = http://egyptologie.cz/254/jean-francois-champollion/ [958] => | vydavatel = Egypotologie.cz [959] => | místo = [960] => | datum vydání = 2010-12-24 [961] => | datum přístupu = 2020-01-04 [962] => | jazyk = cs-CZ [963] => }} [[Charles Messier]] sestavil průlomový [[Messierův katalog]] a objevil [[Krabí mlhovina|krabí mlhovinu]]. [[Joseph Louis Gay-Lussac]] významně posunul výzkum [[plyn]]ů. [[Urbain Le Verrier]] propočítal přesné [[Soustava souřadnic|souřadnice]] osmé planety [[Sluneční soustava|sluneční soustavy]] – [[Neptun (planeta)|Neptunu]]. [[Nicolas Léonard Sadi Carnot]] byl zakladatelem [[Termodynamika|termodynamiky]]. [[Georges Louis Leclerc de Buffon]] se jako jeden z prvních vědců pokusil o exaktní odhad [[stáří Země]], a to pomocí měření doby zchladnutí železné koule. [[Augustin-Jean Fresnel]] zdokonalil vlnovou teorii [[Světlo|světla]], [[Siméon Denis Poisson]] naopak teorii korpuskulární. [[François Arago]] odhalil mnoho zákonitostí vztahu [[Elektrický proud|elektrického proudu]] a [[Magnetismus|magnetismu]]. [[Nicolas-Louis de Lacaille]] pojmenoval 14 z 88 [[souhvězdí]]. [[Jean-Baptiste Biot]] dokázal existenci [[meteorit]]ů a studoval [[Polarizace (elektrodynamika)|polarizaci světla]]. [[Jean-Martin Charcot]] založil vědecký výzkum [[Hypnóza|hypnózy]] a [[hysterie]]. Průkopník experimentální medicíny [[Claude Bernard]] vyložil fungování [[Nervová soustava|nervového systému]], [[Slinivka břišní|slinivky břišní]] a [[Játra|jater]]. [[John James Audubon]] objevil mnoho nových druhů ptáků. [[Joseph Marie Jacquard]] vynalezl děrnými štítky programovatelný mechanický stav. [[Jacques-Yves Cousteau]] je legendou výzkumu (a také ochrany) oceánů.{{Citace elektronického periodika [964] => | titul = Jacques-Yves Cousteau: Neunavný podmořský dobrodruh [965] => | periodikum = Reflex.cz [966] => | url = https://www.reflex.cz/clanek/causy/88044/jacques-yves-cousteau-neunavny-podmorsky-dobrodruh.html [967] => | jazyk = cs [968] => | datum přístupu = 2019-12-12 [969] => }} [970] => [[Soubor:Gérard Mourou EM1B5812 (31295414397).jpg|vlevo|náhled|[[Gérard Mourou]]]] [971] => Ve 20. a 21. století získali Francouzi také řadu vědeckých Nobelových cen, za [[Nobelova cena za fyziku|fyziku]] [[Gérard Mourou]], [[Serge Haroche]], [[Albert Fert]], [[Claude Cohen-Tannoudji]], [[Georges Charpak]], [[Pierre-Gilles de Gennes]], [[Louis Néel]], [[Alfred Kastler]], [[Louis de Broglie]], [[Jean Baptiste Perrin]], [[Antoine Henri Becquerel]] a [[Pierre Curie]], za [[Nobelova cena za chemii|chemii]] [[Jean-Pierre Sauvage]], [[Yves Chauvin]], [[Jean-Marie Lehn]], [[Luis Federico Leloir]], [[Frédéric Joliot]], [[Irène Joliot-Curie]], [[Paul Sabatier]], [[Victor Grignard]] a [[Henri Moissan]], za [[Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství|fyziologii]] [[Jules A. Hoffmann]], [[Luc Montagnier]], [[Françoise Barré-Sinoussi]], [[Jean Dausset]], [[Roger Guillemin]], [[François Jacob]], [[Jacques Monod]], [[André Lwoff]], [[André Frédéric Cournand]], [[Charles Nicolle]], [[Charles Richet]], [[Alexis Carrel]], [[Alphonse Laveran]]. [972] => [[Soubor:Henri Poincaré-2.jpg|náhled|216x216pixelů|[[Henri Poincaré]]]] [973] => Významná je francouzská [[Matematika|matematická]] škola. Již v 16.-17. století razili francouzští matematici jako [[François Viète]], [[Abraham de Moivre]], [[Pierre Louis Maupertuis]] nebo [[Pierre de Fermat]] cestu celému oboru. [[Évariste Galois]] položil základy moderní [[Algebra|algebry]] a [[teorie grup]].{{Citace elektronického periodika [974] => | titul = Évariste Galois {{!}} French mathematician [975] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [976] => | url = https://www.britannica.com/biography/Evariste-Galois [977] => | jazyk = en [978] => | datum přístupu = 2020-01-04 [979] => }} [[Gaspard Monge]] je otcem [[deskriptivní geometrie]], [[Jean-Victor Poncelet]] [[projektivní geometrie]]. [[Jean le Rond d'Alembert]] posunul studium [[Diferenciální rovnice|diferenciálních rovnic]]. [[Charles Hermite]] dokázal, že [[Eulerovo číslo]] je [[Transcendentní číslo|trascendentní]]. Jeho žák [[Henri Poincaré]] založil [[Algebraická topologie|algebraickou topologii]].{{Citace elektronického periodika [980] => | příjmení = [981] => | jméno = [982] => | titul = Henri Poincaré a jeho domněnka [983] => | periodikum = www.scienceworld.cz [984] => | vydavatel = [985] => | url = https://www.scienceworld.cz/neziva-priroda/henri-poincare-a-jeho-domnenka-1648/?switch_theme=mobile [986] => | datum vydání = [987] => | url archivu = [988] => | datum přístupu = 2020-01-04 [989] => }} [[Augustin Louis Cauchy]] byl průkopníkem [[Matematická analýza|matematické analýzy]]. Matematik [[Adrien-Marie Legendre]] významně přispěl ke studiu [[polynom]]ů. Ústřední postavou matematiky 20. století byl [[Henri Lebesgue]].{{Citace elektronického periodika [990] => | titul = Henri Lebesgue {{!}} Eduportál Techmania [991] => | periodikum = edu.techmania.cz [992] => | url = https://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/vedec/1232/lebesgue [993] => | datum přístupu = 2019-12-12 [994] => }} Průlomy v bádání o [[Lieova grupa|Lieových grupách]] učinil [[Élie Cartan]]. K významným matematikům 20. století nutno počítat i [[Jacques Hadamard|Jacquese Hadamarda]]. Prestižní [[Fieldsova medaile|Fieldsovu medaili]] získali matematici [[Laurent Schwartz]], [[Jean-Pierre Serre]], [[René Thom]], [[Alexander Grothendieck]], [[Alain Connes]], [[Pierre-Louis Lions]], [[Jean-Christophe Yoccoz]], [[Laurent Lafforgue]], [[Wendelin Werner]] a [[Cédric Villani]]. [[Abelova cena|Abelovu cenu]] obdržel [[Yves Meyer]].{{Citace elektronického periodika [995] => | příjmení = [996] => | jméno = [997] => | titul = Teorie vlnek pomohla zmenšit data na minimum. Její autor za ni obdrží matematickou nobelovku [998] => | periodikum = Český rozhlas Plus [999] => | vydavatel = [1000] => | url = https://plus.rozhlas.cz/teorie-vlnek-pomohla-zmensit-data-na-minimum-jeji-autor-za-ni-obdrzi-6516788 [1001] => | datum vydání = 2017-05-23 [1002] => | jazyk = cs [1003] => | url archivu = [1004] => | datum přístupu = 2019-12-12 [1005] => }} [1006] => [1007] => [[Soubor:Frans Hals - Portret van René Descartes.jpg|náhled|[[René Descartes]], otec moderní filosofie|vlevo|220x220pixelů]] [1008] => [1009] => V oblasti [[Humanitní vědy|humanitních]] a [[Společenské vědy|sociálních věd]] si Francouzi dlouhodobě udržují ještě mnohem větší vliv. Již [[Scholastika|scholastičtí]] filozofové [[Jean Buridan]], [[Pierre Abélard]] a [[Mikuláš Oresme]] byli velmi uznávaní. [[Michel de Montaigne]] založil žánr [[esej]]e. Francouzi stáli u samého zrodu moderní filozofie - za její zakladatele bývají někdy považováni [[Jean-Jacques Rousseau]] a [[René Descartes]]. K tzv. [[Osvícenství|osvícencům]] patřili [[Voltaire]], [[Denis Diderot]] či [[Charles Louis Montesquieu]]. Na přelomu 19. a 20. století zpochybnil dědictví osvícenců [[Henri Bergson]]. K významným představitelům [[fenomenologie]] patří [[Emmanuel Lévinas]], [[Paul Ricoeur]] a [[Maurice Merleau-Ponty]]. V [[Friedrich Nietzsche|Nietzscheho]] stopách ve Francii šel [[Georges Bataille]]. Od [[Marxismus|marxismu]] k islamismu se dostal [[Roger Garaudy]]. Na [[Sigmund Freud|Freuda]] zcela originálně navázal [[Jacques Lacan]]. [[Carl Gustav Jung|Jungovské]] inspirace měl [[Gaston Bachelard]]. Z křesťanských pozic se s moderní vědou originálně vyrovnával [[Pierre Teilhard de Chardin]]. Oba klíčoví myslitelé [[Existencialismus|existencialismu]], [[Jean-Paul Sartre]] a [[Albert Camus]], byli Francouzi. Podobné je to u postmodernismu, kde jsou otci [[Jean Baudrillard]] a [[Jean-François Lyotard]]. Za nejvýznamnější [[Feminismus|feministickou]] filozofku bývá považována [[Simone de Beauvoir]]. Nejcitovanějšími filozofy konce 20. století byli představitelé tzv. [[Poststrukturalismus|poststrukturalismu]] a dekonstruktivismu: [[Michel Foucault]], [[Jacques Derrida]] a [[Gilles Deleuze]]. Marxistické ingredience k jejich dílu přidávali [[Louis Althusser]] a [[Alain Badiou]], o feministické se zasloužila [[Julia Kristeva]]. Ideologem extravagantního [[Situacionistická internacionála|situacionismu]] byl [[Guy Debord]].{{Citace elektronického periodika [1010] => | příjmení = Bartošek [1011] => | jméno = Pavel [1012] => | titul = Nejradikálnější umělecká avantgarda [1013] => | periodikum = www.advojka.cz [1014] => | vydavatel = [1015] => | url = https://www.advojka.cz/archiv/2008/8/nejradikalnejsi-umelecka-avantgarda [1016] => | datum vydání = [1017] => | url archivu = [1018] => | datum přístupu = 2019-12-12 [1019] => }} [1020] => [[Soubor:Auguste Comte.jpg|náhled|205x205pixelů|[[Auguste Comte]]]] [1021] => Také francouzská [[Sociologie|sociologická]] škola je silná, Francouzi byli ostatně dva ze zakladatelů sociologie: [[Auguste Comte]] a [[Émile Durkheim]]. Důraz na data do sociologie vnesl [[Pierre Guillaume Frédéric le Play]]. Mezi jejich nástupci vynikl [[Pierre Bourdieu]] nebo sociolog vědy [[Bruno Latour]]. [[Claude Lévi-Strauss]] je zřejmě nejslavnějším [[Kulturní a sociální antropologie|kulturním antropologem]] všech dob.{{Citace elektronického periodika [1022] => | titul = Claude Lévi-Strauss, symbol jedné epochy západního myšlení, se dožil 100 let [1023] => | periodikum = iDNES.cz [1024] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/archiv/claude-levi-strauss-symbol-jedne-epochy-zapadniho-mysleni-se-dozil-100-let.A081126_185345_kavarna_bos [1025] => | datum vydání = 2008-12-01 [1026] => | datum přístupu = 2019-12-12 [1027] => }} [[Ferdinand de Saussure]] je zakladatelem [[Sémiotika|sémiotiky]]. [[Roland Barthes]] jejím významným představitelem. Dějiny [[politologie]] se sotva obejdou bez [[Alexis de Tocqueville|Alexise de Tocqueville]], [[Gustave Le Bon|Gustava le Bona]] či [[Raymond Aron|Raymonda Arona]]. Významným politickým filozofem byl již [[Jean Bodin]], autor teorie [[Svrchovanost|suverenity]].{{Citace elektronického periodika [1028] => | příjmení = Rothbard [1029] => | jméno = Murray N. [1030] => | titul = Dějiny 6.9. - Jean Bodin - vrchol absolutistického myšlení ve Francii [1031] => | periodikum = Mises.cz [1032] => | url = https://www.mises.cz/clanky/dejiny-6-9-jean-bodin-vrchol-absolutistickeho-mysleni-ve-francii-1066.aspx [1033] => | jazyk = cs [1034] => | datum přístupu = 2019-12-12 [1035] => }} Raným politologem byl i [[Nicolas de Condorcet]], který jako vůbec první použil termínu [[zastupitelská demokracie]]. K nejvlivnějším historikům, zejména svou interpretací Francouzské revoluce, patří [[Adolphe Thiers]]. Zakladatelem proslulé [[Škola Annales|školy Annales]] byl [[Fernand Braudel]]. K prvním literárním teoretikům patřil [[Nicolas Boileau-Despréaux]].{{Citace elektronického periodika [1036] => | titul = Nicolas Boileau a jeho Umění básnické [1037] => | periodikum = www.ceskaliteratura.cz [1038] => | url = http://www.ceskaliteratura.cz/studie/boileau.htm [1039] => | datum přístupu = 2019-12-12 [1040] => }} [[François Quesnay]] byl hlavní představitel první [[Ekonomie|ekonomické]] školy [[Fyziokratismus|fyziokratů]] a tvůrce prvního modelu ekonomického koloběhu, tzv. ekonomické tabulky. [[Nobelova pamětní cena za ekonomii|Nobelovu cenu za ekonomii]] získali [[Jean Tirole]], [[Maurice Allais]], [[Gérard Debreu]] a [[Esther Duflová]]. V posledních letech se velmi rychle stal jedním z nejcitovanějších ekonomů [[Thomas Piketty]]. [1041] => [1042] => Systém francouzského vzdělání je vysoce centralizovaný, organizovaný a rozvětvený. Dělí se na tři části: [1043] => * primární vzdělání (''enseignement primaire'') [1044] => * sekundární vzdělání (''enseignement secondaire'') [1045] => * terciární nebo akademické vzdělání (''enseignement supérieur'') [1046] => [[Soubor:La chapelle de la Sorbonne à Paris, 28 mai 2019.jpg|náhled|[[Sorbonna]]|180x180pixelů]] [1047] => Primární a sekundární vzdělání je převážně veřejné (soukromé školy také existují jako celonárodní síť jednotlivých primárních a sekundárních katolických škol), zatímco akademické vzdělání je otázkou státních i soukromých škol. [1048] => [[Soubor:Visit to Universite Paris-Saclay (51718980240).jpg|náhled|[[Univerzita Paris-Saclay]]]] [1049] => [[Pařížská univerzita]], zvaná většinou Sorbonna podle své [[Sorbonna|nejvýznamnější, původně teologické koleje]], byla nejstarší univerzitou ve Francii, založenou okolo roku 1150, patrně čtvrtou nejstarší v Evropě (datum vzniku nejstarších univerzit je většinou dosti nejisté).{{Citace elektronického periodika [1050] => | titul = Dějiny evropského vzdělání: Pět nejstarších univerzit [1051] => | url = https://www.stoplusjednicka.cz/dejiny-evropskeho-vzdelani-pet-nejstarsich-univerzit [1052] => | periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost [1053] => | datum vydání = 2017-06-25 [1054] => | datum přístupu = 2019-06-28 [1055] => | jazyk = en [1056] => }} Ve středověku byla centrem evropské vzdělanosti, působili zde [[Tomáš Akvinský]], [[Albert Veliký]], [[Svatý Bonaventura]], [[Erasmus Rotterdamský]], [[Mistr Eckhart]], [[Ignác z Loyoly]], [[Jan Kalvín]], později třeba [[Henri Bergson]], [[Jean-Paul Sartre]], [[Claude Lévi-Strauss]] nebo [[Jacques Derrida]]. V roce 1968, po studentských nepokojích, byla univerzita rozbita na menší části a ve své původní podobě už neexistuje. Roku 2018 byla sloučením několika institucí založena [[Sorbonne Université]], výzkumná univerzita, která svůj původ odvozuje od založení sorbonnské koleje. Podle [[Šanghajský žebříček|Šanghajského žebříčku]] (k roku 2021) je ovšem v současnosti nejkvalitnější francouzskou vysokou školou [[Univerzita Paris-Saclay]], výzkumná univerzita založená roku 2019 (13. celosvětově). Následují zmíněná Sorbonne Université (35.), [[Univerzita Paris sciences et lettres]] [1057] => (38.), [[Université de Paris (2019)|Université de Paris]] (73.), [[Aix-Marseille Université]] (101.-150.), [[Université Grenoble-Alpes]] (101.-150.) a [[Université de Strasbourg]] (101.-150.).{{Citace elektronického periodika [1058] => | titul = ShanghaiRanking's Academic Ranking of World Universities [1059] => | periodikum = www.shanghairanking.com [1060] => | url = https://www.shanghairanking.com/rankings/arwu/2021 [1061] => | datum přístupu = 2022-01-04 [1062] => }} V minulosti byla za prestižní vzdělávací instituci považována také například [[École Normale Supérieure]]. [1063] => [1064] => Nejvýznamnější neuniverzitní vědeckou institucí v zemi je [[Centre national de la recherche scientifique]] (CNRS). Bývá označováno za největší výzkumnou evropskou instituci vůbec. Vyvinulo například vakcínu proti [[Hepatitida B|hepatitidě typu B]]. V ''Nature Indexu'' (za rok 2020), který hierarchizuje veškeré vědecké instituce podle počtu článků v časopise ''[[Nature]]'', se umístilo na 4. místě na světě (za [[Čínská akademie věd|Čínskou akademií věd]], [[Harvardova univerzita|Harvardem]] a [[Společnost Maxe Plancka|Společností Maxe Plancka]]).{{Citace elektronického periodika [1065] => | titul = 2020 tables: Institutions {{!}} Annual tables {{!}} Nature Index [1066] => | periodikum = www.natureindex.com [1067] => | url = https://www.natureindex.com/annual-tables/2020/institution/all/all [1068] => | datum přístupu = 2022-01-05 [1069] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210305183253/https://www.natureindex.com/annual-tables/2020/institution/all/all [1070] => | datum archivace = 2021-03-05 [1071] => }} Velkou tradici má také [[Pasteurův ústav]] založený roku 1887, který kontroluje výskyt infekčních onemocnění na celém světě a radí [[Světová zdravotnická organizace|Světové zdravotnické organizaci]] v otázkách [[Epidemie|epidemií]] a pandemií. [1072] => [1073] => == Kultura == [1074] => {{Podrobně|Francouzská kultura}} [1075] => Francouzská kultura je ovlivněna rozdílností a posledními vlnami [[imigrace]]. Francie hrála po celá staletí velmi důležitou roli jako kulturní centrum celé Evropy v čele s Paříží. Mnoho architektonických stylů západní civilizace vzniklo ve Francii; většina [[výtvarné umění|výtvarných]] stylů novověku se zrodila v pařížské umělecké komunitě. Systematickou propagací francouzské kultury a francouzského jazyka v zahraničí se zabývá [[Institut français]]. [1076] => [1077] => === Výtvarné umění === [1078] => {{viz též|Francouzské výtvarné umění}} [1079] => Francouzské umění existovalo společně s německým, až do rozdělení [[Franská říše|Franské říše]], pod názvem „[[Karolínská renesance|karolinské umění]]“. Vlastní vývoj zaznamenalo v [[11. století]] s šířením [[Románský sloh|románského slohu]]. Přibližně od roku 1100 se datuje rozkvět [[Architektura|architektury]] a sochařství spojeného převážně s regionem [[Provence]], kde bylo stavitelství silně ovlivněno [[Starověký Řím|římskou]] kulturou. O padesát let později se střediskem umění stává sever země, tedy oblast [[Normandie]], převážně [[Burgundsko]]. Zde se objevují počátky [[Gotika|gotiky]]. První ryze gotickou stavbou je [[Bazilika Saint-Denis]] u Paříže. Od [[13. století]] je již umělecká tvorba spojena s Paříží a oblastí [[Île-de-France]], odkud se gotika rozšířila do celé Evropy. Nejvýznamnějšími francouzskými památkami tohoto slohu jsou [[Katedrála|katedrály]] (hlavně v městech [[katedrála Notre-Dame (Paříž)|Paříž]], [[Katedrála Notre Dame (Remeš)|Remeš]], [[Katedrála Notre-Dame (Chartres)|Chartres]], [[Katedrála Notre-Dame (Amiens)|Amiens]] aj.), [[vitráž]]e a sochařská díla. [1080] => [[Soubor:Jean-Honoré Fragonard - Blind-Man’s Buff - Google Art Project.jpg|vlevo|náhled|206x206pixelů|[[Jean-Honoré Fragonard]], ''Le collin maillard'']] [1081] => [[Soubor:Eugène Delacroix - The Barque of Dante.jpg|náhled|[[Eugène Delacroix]], ''La Barque de Dante'']] [1082] => S nástupem [[renesance]] ztrácí Francie výsadní postavení nejen v oblasti umění. Typické je přejímání vzorů z Itálie. Gotika se dále drží pouze v [[Burgundsko|Burgundsku]] jako [[plaménková gotika|pozdní gotika]]. Nejvýznamnějším uměleckým skvostem této doby je zřejmě [[zámek ve Fontainebleau]], kde se projevil vliv pozdní renesance a [[Manýrismus|manýrismu]]. Známé jsou i [[Zámky na Loiře|zámky na řece Loiře]] ([[Zámek Blois|Blois]], [[Zámek Chambord|Chambord]]), [[zámek Montsoreau]], [[zámek Chenonceau]] nebo [[Palais du Luxembourg|Lucemburský palác]] v Paříži. Během rozvoje [[Baroko|baroka]] v [[17. století]] se díky podpoře francouzských králů dostává do Francie řada umělců, kteří tvoří opět model umění pro celou Evropu. Tento standard si Francie udržela až do pozdního [[18. století]], kdy vládlo [[rokoko]]. Centrálními osobnostmi malířského rokoka ve Francii byli [[Antoine Watteau]], [[François Boucher]] a [[Jean-Honoré Fragonard]]. [[Klasicismus]] reprezentují malíři [[François Gérard]] a [[Nicolas Poussin]] nebo architekt [[François Mansart]]. Klasicistními portréty, mj. známým Napoleonovým, proslul [[Jean Auguste Dominique Ingres]]. Neoklasicismus zosobnili [[Jacques-Louis David]] a také [[Camille Corot]]. V éře romantismu se prosadil [[Eugène Delacroix]] a [[Théodore Géricault]], klíčovými realisty byli [[Gustave Courbet]], [[William-Adolphe Bouguereau]], [[Jean-François Millet]], [[barbizonská škola]]. Později i [[Honoré Daumier]], jehož dílo rovněž dalo impulz ke vzniku moderního umění.[[Soubor:The Yellow Christ, Paul Gauguin.jpg|náhled|vlevo|175px|[[Paul Gauguin]], [[Žlutý Kristus|''Žlutý Kristus'']] ]] [1083] => [[Soubor:Pierre-Auguste Renoir, Le Moulin de la Galette.jpg|náhled|200x200bod|[[Auguste Renoir]], ''[[Bal du moulin de la Galette]]'']]V moderním umění je velmi důležitá francouzská [[secese]] (''art nouveau'') a to hlavně v architektuře (vchody [[metro v Paříži|metra v Paříži]], [[Hector Guimard]]). Vzniká mnoho malířských směrů v čele s [[Impresionismus|impresionismem]] ([[Édouard Manet]], [[Auguste Renoir]], [[Claude Monet]], [[Camille Pissarro]], [[Edgar Degas]], [[Henri de Toulouse-Lautrec]], [[Berthe Morisotová]]), proti kterému se v roce 1880 postavil [[Paul Cézanne]] se svým osobitým stylem. Tzv. neoimpresionismus představují [[Georges Seurat]] a [[Paul Signac]]. Malíř [[Paul Gauguin]] dále rozvíjel malbu s důrazem na plošnost a jasné ohraničení jednotlivých barevných polí. Tento styl byl dále rozvíjen [[Nabis (umění)|skupinou Nabis]] a [[Fauvismus|fauvisty]] ([[Henri Matisse]], [[André Derain]], [[Maurice de Vlaminck]]). V sochařství vyniká [[Auguste Rodin]] (hra světla) a [[Aristide Maillol]] (ženský akt). [1084] => [1085] => Rok [[1907]] se nese v duchu založení [[kubismus|kubismu]] [[Georges Braque]]m a [[Fernand Léger]]em (kubismus převádí předměty na geometrické prvky). Dalšími směry této doby jsou [[dadaismus]] a [[surrealismus]] (inspirace psychoanalýzou [[Sigmund Freud|Sigmunda Freuda]], hlavní otázky [[nevědomí]]). [[Konceptuální umění|Konceptualismus]] reprezentuje zejména [[Marcel Duchamp]]. Jakýmsi protipólem avantgardních experimentátorů je klasik [[Naivní umění|naivního malířství]] [[Henri Rousseau]]. Ke konci druhé světové války se do popředí dostává [[abstraktní umění]] díky [[Pařížská škola|Pařížské škole]] (''École de Paris'') a [[Akční malba|akčnímu umění]]. [[Jean Dubuffet]] zavedl do malby používání netradičních materiálů jako sádra, dehet nebo štěrk. Vzniká [[op-art]] s hlavním představitelem [[Victor Vasarely|Victorem Vasarelym]]. K novějším směrům patřil ''nouveau réalisme'' (nový realismus) a [[pop art]] ([[Yves Klein]], [[Arman]], [[César Baldaccini]]). V 80. a 90. letech se Francie ztotožňuje s charakterem soudobého umění např. proudy jako [[land art]], [[body art]], [[minimalismus]] a [[Konceptuální umění|konceptualismus]] ([[Christian Boltanski]]), [[neoexpresionismus]] ad. Proslulými moderními architekty byli [[Gustave Eiffel]], [[Eugène Viollet-le-Duc]], [[Jean Nouvel]], nebo [[Christian de Portzamparc]], autor sídla [[Cité de la musique]], nebo budovy Lucemburské filharmonie. [1086] => [1087] => Především jako ilustrátor získal uznání [[Gustave Doré]]. Králem karikatury 19. století byl [[Honoré Daumier]]. [[Henri Cartier-Bresson]] patří ke klasikům žurnalistické fotografie. [1088] => [1089] => === Literatura === [1090] => {{viz též|Francouzská literatura}} [1091] => [[Soubor:Molière - Nicolas Mignard (1658).jpg|náhled|[[Molière]]|225x225pixelů]] [1092] => [[Soubor:Francois Villon.jpg|vlevo|náhled|229x229pixelů|[[François Villon]]]] [1093] => Francouzská literatura vznikla jako pokračování latinsky psané literatury. Nejstarší písemnou památkou jsou tzv. [[Štrasburské přísahy]] z roku [[842]]. V průběhu dějin zaznamenala francouzská literatura bouřlivý rozvoj a určovala po mnoho století světový trend. Mnoho literárních směrů 20. století má svůj původ ve Francii (např. [[dadaismus]], [[kubismus]], [[surrealismus]]). Díky uvolněnějšímu prostředí zde mohlo vzniknout spousta děl, která byla jinde zavrhována (např. v USA díla [[Henry Miller|Henryho Millera]]). Svůj vliv nezapře ani v dnešní době. [1094] => [1095] => [[Molière]] je klasikem světového dramatu, v poezii hraje stejnou roli [[François Villon]], v dětské literatuře [[Antoine de Saint-Exupéry]], ve sci-fi [[Jules Verne]], v erotické literatuře [[Markýz de Sade]] či [[Octave Mirbeau]], nejslavnějším bajkařem je [[Jean de la Fontaine]], [[François Rabelais]] byl zakladatelem žánru románu, [[Michel de Montaigne]] žánru eseje. [1096] => [1097] => Krom Molièra patří do učebnic světového dramatu i [[Jean Racine]], [[Pierre Corneille]], [[Edmond Rostand]] či [[Pierre Beaumarchais]]. Z moderních dramatiků zejména [[Jean Anouilh]] či [[Jean Genet]]. [[Alfred Jarry]] představil svébytnou podobu [[Absurdní drama|dramatu absurdního]]. [1098] => [[Soubor:Jules Verne, 1892 (colored portrait).jpg|náhled|[[Jules Verne]]|vlevo|245x245pixelů]] [1099] => [[Soubor:Honoré de Balzac 1842 detail.jpg|náhled|200x200pixelů|[[Honoré de Balzac]]]] [1100] => I v próze se celosvětově proslavila hned celá série jmen: [[Guy de Maupassant]], [[Alexandre Dumas starší]], [[Victor Hugo]], [[Honoré de Balzac]], [[Stendhal]], [[Gustav Flaubert]], [[Émile Zola]], [[Anatole France]]. [[Charles Perrault]] ovlivnil celoevropskou kulturu sesbíráním nejslavnějších lidových pohádek, [[Chrétien de Troyes]] rozpracováním [[Král Artuš|artušovské]] legendy. Francouzi milují poetická díla [[Marcel Pagnol|Marcela Pagnola]]. Ke klasikům bývají řazeni též [[François-René de Chateaubriand]], [[George Sandová]], [[Alfred de Musset]], [[Théophile Gautier]], [[Alphonse Daudet]], [[Prosper Mérimée]] či kontroverzní [[Louis-Ferdinand Céline]]. Za základní stavební kámen světové moderní prózy je považováno dílo [[Marcel Proust|Marcela Prousta]]. [[Alain Robbe-Grillet]], [[Michel Butor]], [[Marguerite Durasová]] či [[Claude Simon]] založili tzv. [[nový román]]. [[Romain Rolland]], [[André Malraux]], [[Françoise Saganová]] či [[Robert Merle]] vsadili naopak na klasické vyprávění. [[Henri Barbusse]] proslul především demaskováním hrůz první světové války. K nejuznávanějším současným romanopiscům patří [[Michel Houellebecq]]. [1101] => [[Soubor:Carjat Arthur Rimbaud 1872 n2.jpg|náhled|244x244bod|[[Arthur Rimbaud]]]] [1102] => Prototypem básníka byl dlouho [[Pierre de Ronsard]]. Ikonickými postavami poezie se stali také tzv. [[Prokletí básníci]]: [[Charles Baudelaire]], [[Paul Verlaine]] a [[Arthur Rimbaud]]. Francouzská poezie však neztratila sílu ani ve 20. století – většina se vydala cestou avantgardních experimentů, někteří u nich zůstali jako [[André Breton]] či [[Guillaume Apollinaire]], někteří se vrátili ke klasické skladbě jako [[Paul Eluard]] či [[Louis Aragon]], jiní byli klasickému verši věrni vždy jako [[Jacques Prévert]]. Zcela zvláštní, „hermetickou“ či „neoklasicistní“ linii reprezentují [[Stéphane Mallarmé]] a [[Paul Valéry]]. Všestrannými talenty, kteří krom literatury zasáhli i do mnoha jiných oborů, byli [[Jean Cocteau]] a [[Boris Vian]]. [1103] => [1104] => Krom některých uvedených získali [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovu cenu za literaturu]] též [[Patrick Modiano]], [[Jean-Marie Gustave Le Clézio]], [[Saint-John Perse]], [[François Mauriac]], [[André Gide]], [[Roger Martin du Gard]], [[Frédéric Mistral]], [[Jean-Paul Sartre]], [[Albert Camus]] a [[Sully Prudhomme]]. K nejprestižnějším francouzským literárním cenám patří [[Goncourtova cena]].{{Citace elektronického periodika [1105] => | příjmení = [1106] => | jméno = [1107] => | titul = Goncourtova cena mění život spisovatelů [1108] => | periodikum = NEWTON Media [1109] => | vydavatel = [1110] => | url = https://www.newtonmedia.cz/cs/mediainfo-cz/svet/goncourtova-cena-meni-zivot-spisovatelu/detail [1111] => | datum vydání = [1112] => | jazyk = cs [1113] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20191212140339/https://www.newtonmedia.cz/cs/mediainfo-cz/svet/goncourtova-cena-meni-zivot-spisovatelu/detail [1114] => | datum přístupu = 2019-12-12 [1115] => | datum archivace = 2019-12-12 [1116] => }} [1117] => [1118] => === Hudba === [1119] => {{viz též|Francouzská hudba|Francouzská opera}} [1120] => [[Soubor:Berlioz Petit BNF Gallica-crop.jpg|náhled|215x215pixelů|[[Hector Berlioz]]]] [1121] => Francie byla dlouhou dobu považována za centrum evropského umění a hudby. Země se chlubí širokým spektrem tradiční lidové hudby, ale i hudbou přinesenou imigranty z Afriky, Latinské Ameriky a Asie. Co se týče klasické hudby, pochází z Francie několik legendárních skladatelů, stejně tak jako v dnešní době řada umělců hrajících [[rock]], [[hip hop]], [[techno]], [[funk]] a [[Pop music|pop]]. Francie se také považuje za zemi [[klarinet]]u. [1122] => [1123] => Nejslavnějšími francouzskými skladateli vážné hudby jsou [[Jean-Baptiste Lully]], [[Claude Debussy]], [[Georges Bizet]], [[Jacques Offenbach]], [[Hector Berlioz]] a [[Maurice Ravel]]. Důležitými jmény jsou též [[Camille Saint-Saëns]], [[Jean-Philippe Rameau]], [[Erik Satie]], [[Charles Gounod]], [[Jules Massenet]], [[Francis Poulenc]], [[Olivier Messiaen]] a [[Adolphe Adam]]. [[Soubor:Édith Piaf 914-6436.jpg|náhled|[[Édith Piaf]]|vlevo|220x220pixelů]]V oblasti filmové hudby patří k nejoceňovanějším autorům [[Maurice Jarre]]. V moderní populární hudbě se Francouzi dlouho snažili konkurovat svým osobitým žánrem – [[šanson]]em. Uznání světa v něm získali zejména [[Édith Piaf]], [[Charles Aznavour]], [[Gilbert Bécaud]], [[Yves Montand]], [[Mireille Mathieu]], [[Dalida]] či [[Juliette Gréco]]. [1124] => [1125] => Do historie [[Rock and roll|rokenrolu]] se zapsal [[Johnny Hallyday]]. [[Serge Gainsbourg]] se stal symbolem eroticky nabitého popu. V klasickém globálním popu se Francouzi prosazují méně, v posledních letech se to podařilo [[Vanessa Paradis|Vanesse Paradis]], [[Alizée]] či [[Nolwenn Leroyová|Nolwenn Leroy]]. Zdaleka nejvíce se to však podařilo klávesistovi a skladateli [[Jean-Michel Jarre|Jean-Michel Jarrovi]]. V oblasti [[Elektronická hudba|elektronické hudby]] se prosadil též DJ [[David Guetta]]. [1126] => [1127] => [[Maurice Béjart]] či [[Marius Petipa]] byli proslulými [[balet]]ními [[Choreografie|choreografy]]. [1128] => [1129] => === Film === [1130] => [[Soubor:Avant-première L'Amour en fuite Luxembourg Cinéma Marivaux 18 avril 1979 Photo Carlo Hansen Luxembourg.jpg|vlevo|náhled|[[François Truffaut]]]] [1131] => Velkou tradici má francouzské filmové umění, [[Georges Méliès]] stál u jeho samého zrodu. Režiséři [[1960–1969|60. let 20. století]] [[Jean-Luc Godard]] a [[François Truffaut]] patří ke klasikům světového filmu. K tzv. [[Francouzská nová vlna|Nové vlně]] (''Nouvelle Vague'') krom nich patřili též režiséři [[Claude Chabrol]], [[Alain Resnais]] a [[Eric Rohmer]]. Navazovali přitom na originální tvůrce předchozích dekád, jakými byli [[Jean Renoir]] či [[Jacques Tati]]. [[Oscar za nejlepší cizojazyčný film|Oscara]] mají krom výše uvedených [[Maurice Cloche]], [[René Clément]], [[Marcel Camus]], [[Serge Bourguignon]], [[Claude Lelouch]], [[Bertrand Blier]], [[Régis Wargnier]], [[Richard Dembo]], [[Michel Hazanavicius]] či [[Jean-Jacques Annaud]]. Annaud je mj. tvůrce slavných snímků ''[[Jméno růže (film)|Jméno růže]]'' a ''[[Sedm let v Tibetu (film)|Sedm let v Tibetu]]''. [[Luc Besson]] pracuje v [[Hollywood]]u. Tomuto filmovému centru dokázali Francouzi, jako jedni z mála na světě, v 60.-[[1980–1989|80. letech 20. století]] konkurovat, zejména v žánru [[komedie]]. [1132] => [[Soubor:Louis de Funès 1970.jpg|náhled|[[Louis de Funès]]|212x212pixelů]] [1133] => [[Soubor:Jean-Paul Belmondo, 1971 (Pizzi).jpg|vlevo|náhled|[[Jean-Paul Belmondo]]]] [1134] => Francouzský film měl a má herecké hvězdy světového formátu: [[Louis de Funès]], [[Jean Gabin]], [[Jean-Paul Belmondo]], [[Alain Delon]], [[Brigitte Bardotová]], [[Gérard Philipe]], [[Yves Montand]], [[Lino Ventura]], [[Michel Piccoli]], [[Catherine Deneuve]], [[Jean-Louis Trintignant]], [[Jean Rochefort]], [[Gérard Depardieu]], [[Pierre Richard]], [[Jean Marais]], [[Philippe Noiret]] či [[Jeanne Moreau]]. Ve [[1930–1939|30.]] a [[1940–1949|40. letech 20. století]] se v Hollywoodu proslavila [[Claudette Colbert]]ová. V 50. letech se dokázali prosadit také [[Simone Signoret]]ová či [[Fernandel]]. Ještě mnohem dříve vytvořila [[Sarah Bernhardt]]ová prototyp herecké a filmové hvězdy. V posledních letech už se světový věhlas francouzským hercům získává hůře. V některých případech je k tomu zapotřebí angažmá v Hollywoodu – důkazem jsou biografie hereček a herců jako jsou [[Sophie Marceau]], [[Isabelle Adjaniová|Isabelle Adjani]], [[Juliette Binocheová|Juliette Binoche]], [[Audrey Tautou]], [[Marion Cotillard]], [[Jean Dujardin]] či [[Jean Reno]]. [1135] => [1136] => Navzdory jistému ústupu ze slávy točí Francie stále nejvíce filmů v Evropě a je zemí, kde americká filmová produkce získává nejmenší procento příjmů z promítání (okolo 50 procent, proti tomu například v Německu je to 77 procent).https://www.erudit.org/fr/revues/hphi/2005-v15-n2-hphi3200/801295ar.pdf Francie je také stále ještě druhým největším vývozcem filmů na světě, po Spojených státech.https://web.archive.org/web/20141213021911/http://www.unifrance.org/actualites/11596/enquete-sur-l-image-du-cinema-francais-dans-le-monde [1137] => [1138] => [[Filmový festival v Cannes]], založený roku 1946, patří k největším filmovým událostem světa. Jeho hlavní cena [[Zlatá palma]] (''Palme d'or''), udělovaná od roku 1955, patří k nejprestižnějším oceněním ve světovém filmu. Nejdůležitější francouzskou národní filmovou cenou je [[César]], uděluje se od roku 1976. [1139] => [1140] => === Kuchyně === [1141] => {{viz též|Francouzská kuchyně}} [1142] => [[Soubor:Paul Bocuse le 16 juin 2007.jpg|vlevo|náhled|160x160pixelů|[[Paul Bocuse]]]] [1143] => [[Francouzská kuchyně]] je charakteristická svou velikou rozmanitostí. Je označována za jeden z nejvíce kultivovaných a elegantních stylů vaření na světě. Mnoho nejlepších světových [[šéfkuchař]]ů jako [[Guillaume Tirel|Taillevent]], [[François Pierre La Varenne]], [[Marie-Antoine Carême]] (zakladatel ''[[haute cuisine]]''), [[Auguste Escoffier]] nebo [[Paul Bocuse]] byli mistry této kuchyně. Francouzské způsoby vaření ovlivnily bezmála celou Západní Evropu a mnoho kulinářských škol užívá francouzskou kuchyni jako základ všech ostatních forem evropského vaření. V listopadu roku 2010 byla francouzská [[gastronomie]] přidána na [[Světové dědictví|seznam nemateriálního světového kulturního dědictví UNESCO]]. I pojem [[Restaurace (pohostinství)|restaurace]] má francouzský původ (avšak ve formě ''restaurant''). [1144] => [[Soubor:Croissant1.jpg|náhled|Francouzský [[croissant]]]] [1145] => Ve Francii vznikly mnohé kuchařské postupy ([[Marinování|marinády]], [[suflé]], [[tapenáda]], [[bešamelová omáčka]], [[hranolky]]). Ke známým francouzským specialitám patří ''[[foie gras]]'' (ztučnělá játra vodních ptáků). Oblíbenými surovinami jsou [[lanýž]]e, [[Pečárka polní|žampiony]], [[hlíva ústřičná]], [[Slávka jedlá|mušle]], [[Ústřice jedlá|ústřice]]. Slavným pokrmem je [[kohout na víně]] (''coq au vin''). Pro ostatní Evropany jsou dosti exotickými specialitami žabí stehýnka (''grenouille'') a [[Plži|šneci]] (''escargot''). Do celého světa se rozšířil lehký sladký rohlík [[croissant]], který Francouzi často snídají s kávou, stejně jako [[bageta]] nebo [[Palačinka|palačinky]] (''crêpe''). K regionálním specialitám patří alsaský [[šukrut]], lotrinský slaný koláč [[quiche]], nebo [[hovězí po burgundsku]] (''boeuf bourguignon''). V Provence má původ rybí polévka [[bouillabaissa]], v celé Francii je milována [[cibulačka]]. Okolo Nice vznikl zeleninový pokrm [[ratatouille]], v Gaskoňsku konfitovaná kachna (''confit de canard''). Nejoblíbenějším francouzským sendvičem je ''[[croque monsieur]]''. Známými francouzskými dezerty jsou ''[[crème brûlée]]'', obrácený koláč (''tarte tatin'') nebo [[makrónky|makronky]]. [[Soubor:Champagne flute and bottle.jpg|náhled|[[Šampaňské víno|Šampaňské]]|vlevo|226x226pixelů]] [1146] => [[Soubor:Demi Castelviel Gabriel Coulet.jpg|náhled|[[Roquefort (sýr)|Roquefort]]]] [1147] => Specifickou roli ve francouzské gastronomii hrají sýry.{{Citace elektronického periodika [1148] => | titul = Pochoutková mapa: Podívejte se, odkud pocházejí nejznámější francouzské sýry [1149] => | url = https://www.reflex.cz/clanek/jidlo-a-piti/85648/pochoutkova-mapa-podivejte-se-odkud-pochazeji-nejznamejsi-francouzske-syry.html [1150] => | periodikum = Reflex.cz [1151] => | datum přístupu = 2019-06-24 [1152] => | jazyk = cs [1153] => }} Ve francouzských [[Alpy|Alpách]] se vyrábí sýr [[Beaufort (sýr)|beaufort]], v kraji [[Aveyron]] plísňový sýr [[Roquefort (sýr)|roquefort]], v [[Normandie|Normandii]] byl vynalezen [[camembert]], v oblasti [[Seine-et-Marne]] sýr [[brie]]. Z [[Burgundsko|Burgundska]] pochází [[dijonská hořčice]]. [1154] => [1155] => Významnou úlohu v celé francouzské kultuře hraje vinařství. Celosvětově proslulé je [[šampaňské víno]] - šumivé, sekundárně kvašené víno z oblasti [[Champagne-Ardenne]]. Některé odrůdy byly vyšlechtěny přímo ve Francii, například [[sauvignon]]. Velmi ceněna jsou rovněž červená vína z oblasti Bordeaux, [[burgundské víno]] ([[chardonnay]], [[Rulandské modré|pinot noir]]), nebo [[beaujolais]] (viz též [[Vinařské oblasti ve Francii]]). [1156] => Ale známé jsou i jiné francouzské alkoholické nápoje, z Normandie pochází pálenka z jablek [[calvados]], z Alp likér [[Chartreuse (likér)|Chartreuse]] a z [[Gaskoňsko|Gaskoňska]] možná nejstarší brandy světa zvané [[armaňak]]. Ze západní Francie (z okolí města [[Cognac]]), pochází zvláštní typ brandy, světově známý [[koňak]], k nejznámějším jeho značkám patří [[Hennessy]]. [1157] => [1158] => Velkou tradici mají také francouzské kavárny. Francie dala světu též [[Michelinův průvodce|Michelinova průvodce]], nejprestižnějšího knižního průvodce po světových restauracích, který systémem hvězdiček oceňuje ty nejkvalitnější.{{Citace elektronického periodika [1159] => | titul = Michelin hvězdy: Jak funguje nejznámější gastro hodnocení a kdo jsou vítězové 2018? [1160] => | url = https://spiritmagazin.cz/michelin-2018-praha/ [1161] => | periodikum = SPIRIT Magazín by Storyous & Barlife [1162] => | datum vydání = 2018-03-26 [1163] => | datum přístupu = 2019-06-24 [1164] => | jazyk = cs [1165] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190624105324/https://spiritmagazin.cz/michelin-2018-praha/ [1166] => | datum archivace = 2019-06-24 [1167] => }} [[André Michelin]] vydal první tuto publikaci již roku 1900, hodnocení hvězdičkami vzniklo roku 1926. Dlouho byly hodnoceny jen restaurace evropské, po roce 2005 průvodce zahrnul i velká města mimo Evropu. [1168] => [1169] => === Móda === [1170] => [[Soubor:Christian Dior 1954.jpg|náhled|175px|[[Christian Dior]]]] [1171] => Významným kulturním jevem ve Francii je [[móda]], a to od 17. století, kdy se král [[Ludvík XIV.]] rozhodl být ochranitelem a určovatelem krásy a stylu. V 19. století vznikla v Paříži tzv. ''[[haute couture]]''. A i dnes je Paříž, spolu s [[Londýn]]em, [[Milán]]em a [[New York]]em, jednou z největších světových módních metropolí. Vzniklo zde několik proslulých módních (a kosmetických) domů, založených osobnostmi jako [[Coco Chanel]], [[Christian Dior]] nebo [[Hubert de Givenchy]].{{Citace elektronického periodika [1172] => | titul = Coco Chanel: dáma s perlami, jejíž arogance byla legendární [1173] => | url = https://www.tyden.cz/rubriky/relax/moda-a-styl/coco-chanel-dama-s-perlami-jejiz-arogance-byla-legendarni_515999.html [1174] => | periodikum = TÝDEN.cz [1175] => | datum vydání = 2019-03-09 [1176] => | datum přístupu = 2019-06-26 [1177] => | jazyk = cs [1178] => | jméno = [1179] => | příjmení = [1180] => | vydavatel = [1181] => | url archivu = [1182] => }}{{Citace elektronického periodika [1183] => | titul = Christian Dior: muž, který navrátil Paříži zašlou slávu [1184] => | url = https://www.tyden.cz/rubriky/relax/moda-a-styl/christian-dior-muz-ktery-navratil-parizi-zaslou-slavu_516699.html [1185] => | periodikum = TÝDEN.cz [1186] => | datum vydání = 2019-03-16 [1187] => | datum přístupu = 2019-06-26 [1188] => | jazyk = cs [1189] => | jméno = [1190] => | příjmení = [1191] => | vydavatel = [1192] => | url archivu = [1193] => }}{{Citace elektronického periodika [1194] => | titul = Zesnulý návrhář Givenchy byl symbolem pařížské elegance [1195] => | url = https://www.novinky.cz/zena/styl/465943-zesnuly-navrhar-givenchy-byl-symbolem-parizske-elegance.html [1196] => | periodikum = Novinky.cz [1197] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [1198] => | vydavatel = Borgis [1199] => | datum přístupu = 2019-06-26 [1200] => }} Revoluci v módním průmyslu způsobil [[Yves Saint Laurent]], když se rozešel se zavedenými normami haute couture a vsadil na ''[[prêt-à-porter]]'' (konfekční módu všedního dne).{{Citace elektronického periodika [1201] => | titul = Yves Saint Laurent: křehký muž, na kterém se podepsala služba v armádě [1202] => | url = https://www.tyden.cz/rubriky/relax/moda-a-styl/yves-saint-laurent-krehky-muz-na-kterem-se-podepsala-sluzba-v-armade_508818.html [1203] => | periodikum = TÝDEN.cz [1204] => | datum vydání = 2019-01-05 [1205] => | datum přístupu = 2019-06-26 [1206] => | jazyk = cs [1207] => | jméno = [1208] => | příjmení = [1209] => | vydavatel = [1210] => | url archivu = [1211] => }} V mnohém ho následovala další generace návrhářů jako [[Jean-Paul Gaultier]], [[Christian Lacroix]] nebo [[Sonia Rykiel]]ová. Francie je též světovým lídrem ve výrobě parfémů a jiné kosmetiky ([[L'Oréal Paris|L'Oréal]], [[Yves Rocher]]). Korporace [[LVMH – Moët Hennessy Louis Vuitton|LVMH]] sdružuje mnoho známých značek, kosmetických i módních, například značku [[Louis Vuitton]], proslulou výrobou luxusních kabelek.{{Citace elektronické monografie [1212] => | titul = Louis Vuitton: Kam sahá módní historie této legendy, a které tváře nás donutily si jednu z ikonických kabelek zakoupit? [1213] => | url = https://www.parizskaulice.cz/louis-vuitton-kam-saha-modni-historie-teto-legendy-a-ktere-tvare-nas-donutily-si-jednu-z-ikonickych-kabelek-zakoupit/ [1214] => | datum vydání = 2016-04-19 [1215] => | datum přístupu = 2019-06-26 [1216] => | jazyk = cs-CZ [1217] => | příjmení = [1218] => | jméno = [1219] => | vydavatel = parizskaulice.cz [1220] => | místo = [1221] => }} [1222] => [1223] => == Sport == [1224] => [[Soubor:Tour de France 2018, Stage 12, Geraint Thomas and Chris Froome.jpg|náhled|[[Tour de France]]|vlevo]] [1225] => Nejpopulárnějším sportem ve Francii je fotbal. Dalšími populárními sporty jsou [[cyklistika]] (ve Francii se každoročně pořádá světoznámá [[Tour de France]]), [[rugby union|ragby]], [[lehká atletika]], [[automobilový sport]] ([[Grand Prix Francie]] v [[Circuit de Nevers Magny-Cours|Magny-Cours]], [[24 hodin Le Mans]]) a tenis ([[French Open]] v Paříži). Nejhranějším sportem ve Francii je [[pétanque]]. Různé formy pétanque jsou hrány přibližně 17 miliony Francouzů. ''Federation Française de Pétanque et Jeu Provençal'' eviduje 480 000 licencovaných hráčů. Další známou hrou, která pochází z Francie, je [[stolní fotbal]]. Mezi Francouzi je velmi populární, což dokazují četnými vítězstvími na světových šampionátech. [1226] => [[Soubor:Martin Fourcade (FRA) at start' (44077636001).jpg|náhled|[[Martin Fourcade]]]] [1227] => Francouzi několikrát pořádali [[olympijské hry]]: [[Letní olympijské hry|letní]] v letech [[Letní olympijské hry 1900|1900]] a [[Letní olympijské hry 1924|1924]] v Paříži a [[Zimní olympijské hry|zimní]] v roce [[Zimní olympijské hry 1924|1924]] v [[Chamonix-Mont-Blanc|Chamonix]], [[Zimní olympijské hry 1968|1968]] v [[Grenoble]] a [[Zimní olympijské hry 1992|1992]] v [[Albertville]]. Roku [[Letní olympijské hry 2024|2024]] se budou letní olympijské hry znovu konat v Paříži.{{Citace elektronického periodika [1228] => | titul = Rozhodnuto: letní olympiáda 2024 bude v Paříži, ta další v Los Angeles [1229] => | periodikum = iDNES.cz [1230] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [1231] => | vydavatel = MAFRA [1232] => | odkaz na vydavatele = MAFRA [1233] => | url = https://www.idnes.cz/oh/olympismus/letni-olympijske-hry-poradatele-pariz-2024-los-angeles-2028.A170913_175231_sport_oh_tof [1234] => | datum vydání = 2017-09-13 [1235] => | datum přístupu = 2019-12-12 [1236] => }} [[Pierre de Coubertin]] byl klíčovou postavou při obnovování tradice olympijských her na konci 19. století.{{Citace elektronického periodika [1237] => | příjmení = [1238] => | jméno = [1239] => | titul = Pierre de Coubertin: Muž, který vzkřísil moderní olympiády [1240] => | periodikum = Aktuálně.cz [1241] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [1242] => | vydavatel = Economia [1243] => | odkaz na vydavatele = Economia [1244] => | url = https://sport.aktualne.cz/ostatni-sporty/pierre-de-coubertin-muz-ktery-vzkrisil-moderni-olympiady/r~e4f7b37a526411e2b394002590604f2e/ [1245] => | datum vydání = 2012-12-30 [1246] => | jazyk = cs [1247] => | datum přístupu = 2019-12-12 [1248] => }} Francie se zúčastňuje olympijských her již od těch prvních v Athénách roku [[Letní olympijské hry 1896|1896]], kde získala pět zlatých. K roku 2018 činil počet zlatých medailí na letních i zimních olympiádách 248, což Francii řadilo na páté místo v historické tabulce národů.{{Citace elektronického periodika [1249] => | titul = French Results and Medals in the Olympic Games [1250] => | periodikum = www.olympiandatabase.com [1251] => | url = http://www.olympiandatabase.com/index.php?id=28404&L=1 [1252] => | datum přístupu = 2019-12-12 [1253] => }} V cyklistice Francouzi historickou tabulku dokonce vedou (mj. díky jménům jako [[Paul Masson]], [[Robert Charpentier]], [[Daniel Morelon]], [[Florian Rousseau]] či [[Félicia Ballangerová]]). Nejúspěšnějším francouzským olympionikem je biatlonista [[Martin Fourcade]], který vybojoval pět zlatých a dvě stříbrné.{{Citace elektronického periodika [1254] => | titul = Martin Fourcade, French medal machine [1255] => | periodikum = International Olympic Committee [1256] => | url = https://www.olympic.org/martin-fourcade [1257] => | datum vydání = 2019-02-28 [1258] => | jazyk = en [1259] => | datum přístupu = 2019-12-12 [1260] => }} Čtyři zlaté mají šermíři [[Christian d'Oriola]] a [[Lucien Gaudin]]. Tři nejcennější kovy si z olympiády odvezli běžkyně na krátkých tratích [[Marie-José Pérecová]], legendární sjezdař [[Jean-Claude Killy]], nebo vodní slalomář [[Tony Estanguet]]. Vynikající bilanci tří individuálních medailí mají i sjezdařka [[Marielle Goitschelová]] a meziválečný vzpěrač [[Louis Hostin]].[[Soubor:Platini juventus2.jpg|náhled|[[Michel Platini]]|vlevo|295x295pixelů]][[Francouzská fotbalová reprezentace]] dvakrát vyhrála [[Mistrovství světa ve fotbale|mistrovství světa]] ([[Mistrovství světa ve fotbale 1998|1998]], [[Mistrovství světa ve fotbale 2018|2018]]), dvakrát získala stříbro ([[Mistrovství světa ve fotbale 2006|2006]], [[Mistrovství světa ve fotbale 2022|2022]]) a dvakrát bronz ([[Mistrovství světa ve fotbale 1958|1958]], [[Mistrovství světa ve fotbale 1986|1986]]). Dvakrát též triumfovala na [[Mistrovství Evropy ve fotbale|mistrovství Evropy]] ([[Mistrovství Evropy ve fotbale 1984|1984]], [[Mistrovství Evropy ve fotbale 2000|2000]]). Jediný francouzský klub, [[Olympique de Marseille|Olympique Marseille]], dokázal vyhrát nejprestižnější evropskou klubovou soutěž, [[Liga mistrů UEFA|Ligu mistrů]]. [[Paris Saint-Germain FC|Paris St. Germain]] zvítězil v [[Pohár vítězů pohárů|Poháru vítězů pohárů]]. Na těchto úspěších se podílela řada osobností. Generaci 50. let dominovali [[Raymond Kopa]] ([[Zlatý míč 1958]]) a [[Just Fontaine]] (nejlepší střelec [[Mistrovství světa ve fotbale 1958|MS 1958]]). Té z 80. let zejména [[Michel Platini]] ([[Zlatý míč 1983]], [[Zlatý míč 1984|1984]], [[Zlatý míč 1985|1985]]), [[Alain Giresse]] či [[Jean Tigana]]. Největšími hvězdami 90. let byli [[Zinedine Zidane]] ([[Zlatý míč 1998]]), [[Jean-Pierre Papin]] ([[Zlatý míč 1991]]), [[Eric Cantona]] či [[Thierry Henry]]. Pilíři mužstva, jež triumfovalo na mistrovství světa v Rusku roku 2018, byli [[N'Golo Kanté|N´Golo Kanté]], [[Antoine Griezmann]] a [[Kylian Mbappé]]. [1261] => [[Soubor:Nikola Karabatić (Montpellier HB) - Handball player of France (1).jpg|náhled|[[Nikola Karabatić]]]] [1262] => Od 90. let 20. století Francouzi zažívají sérii úspěchů v házené. [[Francouzská mužská házenkářská reprezentace|Mužský tým]] dvakrát vyhrál olympijský turnaj ([[Házená na Letních olympijských hrách 2008|2008]], [[Házená na Letních olympijských hrách 2012|2012]]) a šestkrát [[Mistrovství světa v házené mužů|mistrovství světa]] ([[Mistrovství světa v házené mužů 1995|1995]], [[Mistrovství světa v házené mužů 2001|2001]], [[Mistrovství světa v házené mužů 2009|2009]], [[Mistrovství světa v házené mužů 2011|2011]], [[Mistrovství světa v házené mužů 2015|2015]], [[Mistrovství světa v házené mužů 2017|2017]]), [[Francouzská ženská házenkářská reprezentace|ženský]] dvakrát vyhrál [[Mistrovství světa v házené žen|světový šampionát]] ([[Mistrovství světa v házené žen 2003|2003]], [[Mistrovství světa v házené žen 2017|2017]]). [[Nikola Karabatić]] byl třikrát zvolen [[Hráč roku IHF|nejlepším házenkářem]] světa (2007, 2014, 2016).{{Citace elektronického periodika [1263] => | titul = Karabatic named Player of the Year 2016 [1264] => | periodikum = www.hballtransfers.com [1265] => | url = https://www.hballtransfers.com/france-2-2-2/karabatic-named-player-of-the-year-2016 [1266] => | datum přístupu = 2019-12-12 [1267] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20191212091733/https://www.hballtransfers.com/france-2-2-2/karabatic-named-player-of-the-year-2016 [1268] => | datum archivace = 2019-12-12 [1269] => }} Stejného ocenění se mezi ženami dostalo [[Allison Pineauová|Allison Pineauové]].{{Citace elektronického periodika [1270] => | titul = European Handball Federation - Allison Pineau, the French handball genius / Article [1271] => | periodikum = www.eurohandball.com [1272] => | url = http://www.eurohandball.com/article/026577/Allison+Pineau,+the+French+handball+genius [1273] => | jazyk = en [1274] => | datum přístupu = 2019-12-12 [1275] => }} [[Thierry Omeyer]] byl zvolen nejlepší házenkářským brankářem všech dob.{{Citace elektronického periodika [1276] => | titul = Voting of the IHF users: Omeyer world’s best goalkeeper [1277] => | url = http://www.ihf.info/MediaCenter/News/NewsDetails/tabid/130/Default.aspx?ID=480 [1278] => | periodikum = www.ihf.info [1279] => | datum přístupu = 2019-06-24 [1280] => | jazyk = en-US [1281] => }} [1282] => [1283] => [[Francouzská mužská basketbalová reprezentace]] zažívá po roce 2000 nejlepší éru své historie, v roce [[Mistrovství Evropy v basketbalu mužů 2013|2013]] vyhrála [[Mistrovství Evropy v basketbalu mužů|mistrovství Evropy]]{{Citace elektronického periodika [1284] => | příjmení = [1285] => | jméno = [1286] => | titul = Francouzi slaví premiérový titul mistrů Evropy, ve finále si poradili s Litvou [1287] => | periodikum = [1288] => | datum vydání = 2013-09-22 [1289] => | ročník = [1290] => | číslo = [1291] => | strany = [1292] => | jazyk = cs [1293] => | url = https://www.denik.cz/ostatni_sport/spanele-na-me-zdolali-chorvatsko-a-ziskali-alespon-bronzove-medaile-20130922.html [1294] => | datum přístupu = 2019-12-12 [1295] => }}, na olympijských hrách brala stříbro ([[Basketbal na Letních olympijských hrách 2000|2000]]), na světovém šampionátu bronz ([[Mistrovství světa v basketbalu mužů 2014|2014]]).{{Citace elektronického periodika [1296] => | titul = Francouzští basketbalisté vydřeli světový bronz. Zvrátili duel s Litvou [1297] => | periodikum = iDNES.cz [1298] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [1299] => | vydavatel = MAFRA [1300] => | odkaz na vydavatele = MAFRA [1301] => | url = https://www.idnes.cz/sport/basket/francie-litva-basketbal-mistrovstvi-sveta.A140913_194909_sport-basket_ten [1302] => | datum vydání = 2014-09-13 [1303] => | datum přístupu = 2019-12-12 [1304] => }} Největší osobností této éry je [[Tony Parker]], který byl již dvakrát (2007, 2013) vyhlášen nejlepším basketbalistou Evropy (v anketě [[Euroscar]]).{{Citace elektronického periodika [1305] => | titul = Parker named 2013 European player of the year [1306] => | periodikum = news.yahoo.com [1307] => | url = http://news.yahoo.com/parker-named-2013-european-player-162312096--nba.html [1308] => | jazyk = en-US [1309] => | datum přístupu = 2019-12-12 [1310] => }} [[Antoine Rigaudeau]] je členem síně slávy [[Mezinárodní basketbalová federace|Mezinárodní basketbalové federace]].{{Citace elektronického periodika [1311] => | příjmení = [1312] => | jméno = [1313] => | titul = FIBA Hall of Famers - Players [1314] => | periodikum = FIBA.basketball [1315] => | vydavatel = [1316] => | url = http://www.fiba.basketball/hall-of-fame/famers [1317] => | datum vydání = [1318] => | jazyk = en [1319] => | url archivu = [1320] => | datum přístupu = 2019-12-12 [1321] => }} Podobný vzestup zažil v novém tisíciletí ženský basketbal, Francouzky poprvé vyhrály mistrovství Evropy ([[Mistrovství Evropy v basketbalu žen 2001|2001]], [[Mistrovství Evropy v basketbalu žen 2009|2009]]){{Citace elektronického periodika [1322] => | titul = Basketbalistky Francie jsou mistryněmi Evropy. Na turnaji zůstaly neporažené [1323] => | periodikum = iDNES.cz [1324] => | url = https://www.idnes.cz/sport/basket/basketbalistky-francie-jsou-mistrynemi-evropy-na-turnaji-zustaly-neporazene.A090620_185036_rbasket_ten [1325] => | datum vydání = 2009-06-20 [1326] => | datum přístupu = 2019-12-12 [1327] => }} a získaly stříbro na OH ([[Basketbal na Letních olympijských hrách 2012|2012]]).{{Citace periodika [1328] => | příjmení = [1329] => | jméno = [1330] => | titul = Američanky popáté za sebou ovládly OH, Francii nedaly šanci [1331] => | periodikum = [1332] => | datum vydání = 2012-08-11 [1333] => | ročník = [1334] => | číslo = [1335] => | strany = [1336] => | jazyk = cs [1337] => | url = https://www.denik.cz/loh-2012/australanky-vybojovaly-bronz-olympijskou-medaili-maji-popate-v-rade-20120811.html [1338] => | datum přístupu = 2019-12-12 [1339] => }} Symboly tohoto vzestupu jsou hráčky jako [[Sandrine Grudaová]] nebo [[Céline Dumercová]], jež byly obě vyhlášeny nejlepšími basketbalistkami Evropy. Členkou síně slávy FIBA je [[Jacky Chazalonová]]. [1340] => [1341] => Také [[Francouzská mužská volejbalová reprezentace|volejbalisté]] se ve 21. století vyšvihli mezi světovou špičku a vyhráli [[Volejbal na letních olympijských hrách|olympiádu]] ([[Volejbal na Letních olympijských hrách 2020|2020]]) i [[Mistrovství Evropy ve volejbale mužů|evropský šampionát]] ([[Mistrovství Evropy ve volejbale mužů 2015|2015]]).{{Citace elektronického periodika [1342] => | titul = Volejbalisté Francie mají první olympijskou medaili. A hned zlatou [1343] => | periodikum = iDNES.cz [1344] => | url = https://www.idnes.cz/oh/tokio-2021/volejbal-muzu-finale-o-treti-misto-tokio.A210807_102313_oh-micove-sporty_ten [1345] => | datum vydání = 2021-08-07 [1346] => | jazyk = cs [1347] => | datum přístupu = 2023-07-18 [1348] => }}{{Citace periodika [1349] => | příjmení = [1350] => | jméno = [1351] => | titul = Volejbalisté Francie jsou poprvé mistry Evropy, ukončili senzační jízdu Slovinců [1352] => | periodikum = Deník.cz [1353] => | datum vydání = 2015-10-18 [1354] => | jazyk = cs [1355] => | url = https://www.denik.cz/ostatni_sport/volejbaliste-francie-jsou-poprve-mistry-evropy-ukoncili-senzacni-jizdu-slovincu-20151018.html [1356] => | datum přístupu = 2023-07-18 [1357] => }} [1358] => [[Soubor:Alain Prost, 1990 USA GP Phoenix.jpg|náhled|[[Alain Prost]]]] [1359] => Světovou tenisovou jedničkou i vítězkou Wimbledonu byla [[Amélie Mauresmová]].{{Citace elektronického periodika [1360] => | příjmení = [1361] => | jméno = [1362] => | titul = Mauresmová poprvé vyhrála Wimbledon, porazila Heninovou [1363] => | periodikum = www.sport.cz [1364] => | vydavatel = [1365] => | url = https://www.sport.cz/tenis/clanek/90065-mauresmova-poprve-vyhrala-wimbledon-porazila-heninovou.html [1366] => | datum vydání = [1367] => | jazyk = cs [1368] => | url archivu = [1369] => | datum přístupu = 2019-12-12 [1370] => }} Wimbledon vyhrála i [[Marion Bartoliová]].{{Citace elektronického periodika [1371] => | titul = Bartoliová má první titul z grandslamu. Ve Wimbledonu zničila Lisickou [1372] => | periodikum = iDNES.cz [1373] => | url = https://www.idnes.cz/sport/tenis/bartoliova-vyhrala-wimbledon.A130706_163717_tenis_bem [1374] => | datum vydání = 2013-07-06 [1375] => | datum přístupu = 2019-12-12 [1376] => }} [[Mary Pierceová]] vyhrála [[Australian Open]] a domácí grandslam na [[French Open|Roland Garros]], v tom druhém ji dokázal napodobit [[Yannick Noah]]. [[Suzanne Lenglenová]] byla hvězdou tenisového pravěku, získala dvě olympijská zlata ([[Letní olympijské hry 1920|1920]]) a 21 grandslamových titulů.{{Citace elektronického periodika [1377] => | titul = Lok koňaku. A nahá stehna nestydaté víly. To byla doba Suzanne Lenglenové [1378] => | periodikum = iDNES.cz [1379] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [1380] => | vydavatel = MAFRA [1381] => | odkaz na vydavatele = MAFRA [1382] => | url = https://www.idnes.cz/sport/tenis/roland-garros-suzanne-lenglenova.A160603_192008_tenis_rou [1383] => | datum vydání = 2016-06-04 [1384] => | datum přístupu = 2019-12-12 [1385] => }} [1386] => [1387] => [[Alain Prost]] je čtyřnásobným mistrem světa [[Formule 1]]. [[Sébastien Loeb]] drží rekord v počtu titulů [[mistrovství světa v rallye|mistra světa v závodech rallye]], pronásledován svým krajanem [[Sébastien Ogier|Sébastienem Ogierem]]. [[Johann Zarco]] je dvojnásobným [[Mistrovství světa silničních motocyklů|mistrem světa v závodech silničních motocyklů]]. K legendárním profesionálním cyklistům patřili [[Jacques Anquetil]], [[Bernard Hinault]] nebo [[Louison Bobet]]. [1388] => [1389] => == Turismus == [1390] => [[Soubor:Tour eiffel at sunrise from the trocadero.jpg|náhled|vlevo|upright|[[Eiffelova věž]]]] [1391] => [[Soubor:Vue aérienne du domaine de Versailles par ToucanWings 001.jpg|náhled|[[Versailles (zámek)|Zámek Versailles]]|220x220pixelů]] [1392] => [[Soubor:Louvre Museum Wikimedia Commons.jpg|náhled|Muzeum [[Louvre]]|220x220pixelů]] [1393] => [[Soubor:Chateau de Chenonceau 2008E.jpg|náhled|[[Zámek Chenonceau]]|220x220pixelů]] [1394] => [[Soubor:Mont-Saint-Michel vu du ciel.jpg|náhled|[[Mont-Saint-Michel]]]] [1395] => Francie patří k turisticky nejzajímavějším cílům. V roce 2012 ji kupříkladu navštívilo 83 milionů turistů, což bylo nejvíce na světě (s odstupem následovaly mnohem větší země Spojené státy a Čína). Zdaleka nejpopulárnější turistickou atrakcí je [[Eiffelova věž]] v Paříži, která se stala symbolem celé Francie. Každoročně si ji přijede prohlédnout přes 6 milionů návštěvníků jak z tuzemska tak ze zahraničí. Byla postavena v letech 1887 až 1889 a až do roku 1930 byla s výškou 300,6 metru nejvyšší stavbou světa. Dnes měří včetně antény na vrcholu 324 metrů. Je pojmenována po svém konstruktérovi [[Gustave Eiffel|Gustavu Eiffelovi]].{{Citace elektronického periodika [1396] => | titul = Neměli ji v lásce, teď ji chrání před teroristy. Eiffelovka slaví 130 let [1397] => | url = https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/eiffelovka-eiffelova-vez-pariz-francie-vyroci-130-let.A190506_090600_kolem-sveta_hig [1398] => | periodikum = iDNES.cz [1399] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [1400] => | vydavatel = MAFRA [1401] => | odkaz na vydavatele = MAFRA [1402] => | datum vydání = 2019-05-06 [1403] => | datum přístupu = 2019-06-26 [1404] => }} Druhou nejnavštěvovanější památkou ve Francii je [[Versailles (zámek)|zámek Versailles]], v letech 1682–1789 sídlo francouzských králů. Z dalších architektonických památek přitahují nejvíce pozornosti [[Pont du Gard]], antický [[akvadukt]] v jižní Francii ležící asi 25 km severovýchodně od města [[Nîmes]]{{Citace elektronického periodika [1405] => | titul = Akvadukt Pont du Gard: technický zázrak starý 2000 let [1406] => | url = https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/pont-du-gard.A110901_180829_igsvet_web [1407] => | periodikum = iDNES.cz [1408] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [1409] => | vydavatel = MAFRA [1410] => | odkaz na vydavatele = MAFRA [1411] => | datum vydání = 2011-09-05 [1412] => | datum přístupu = 2019-06-26 [1413] => }}, pařížský [[Vítězný oblouk (Paříž)|Vítězný oblouk]], který dal postavit [[Napoleon Bonaparte]] na paměť svého vítězství v [[Bitva u Slavkova|bitvě u Slavkova]]{{Citace elektronického periodika [1414] => | titul = Tři vítězné oblouky nevynechá snad žádný návštěvník Paříže [1415] => | url = https://www.novinky.cz/cestovani/468142-tri-vitezne-oblouky-nevynecha-snad-zadny-navstevnik-parize.html [1416] => | periodikum = Novinky.cz [1417] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [1418] => | vydavatel = Borgis [1419] => | datum přístupu = 2019-06-26 [1420] => }}, klášter na [[Mont-Saint-Michel]] v Normandii{{Citace elektronického periodika [1421] => | titul = Magický Mont Saint Michel, druhé nejnavštěvovanější místo Francie [1422] => | url = https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/magicky-mont-saint-michel-druhe-nejnavstevovanejsi-misto-francie.A091021_182909_igsvet_tom [1423] => | periodikum = iDNES.cz [1424] => | datum vydání = 2009-10-22 [1425] => | datum přístupu = 2019-06-26 [1426] => }}, gotická kaple [[Sainte-Chapelle]] v Paříži (součást komplexu [[Justiční palác v Paříži|Justičního paláce]]) nebo pevnost [[Carcassonne]].{{Citace elektronického periodika [1427] => | titul = Nejkrásnější památky světa: Francie – Středověký hrad Carcassonne [1428] => | url = https://www.ceskatelevize.cz/porady/10719213271-nejkrasnejsi-pamatky-sveta/214387750940024-klenoty-francie/ [1429] => | periodikum = Česká televize [1430] => | datum přístupu = 2019-06-26 [1431] => | jazyk = cs [1432] => | jméno = [1433] => | příjmení = [1434] => | vydavatel = [1435] => | datum vydání = [1436] => | url archivu = [1437] => }} V hlavním městě jsou to dále chrámy [[Katedrála Notre-Dame (Paříž)|Notre Dame]] a [[Bazilika Sacré-Cœur|Sacré-Cœur]]{{Citace elektronického periodika [1438] => | titul = Notre Dame slaví 850 let. Oslavy potrvají celý rok. Podívejte se [1439] => | url = https://www.idnes.cz/bydleni/architektura/katedtrala-notre-dame-v-parizi.A121221_155831_architektura_rez [1440] => | periodikum = iDNES.cz [1441] => | datum vydání = 2012-12-22 [1442] => | datum přístupu = 2019-06-26 [1443] => }}, či známé bulváry jako [[Boulevard Saint-Michel]] nebo [[Avenue des Champs-Élysées]] (kde se nachází i [[Elysejský palác]], rezidence francouzských prezidentů). Mimo metropoli pak [[Katedrála Notre-Dame (Chartres)|katedrála v Chartres]], [[klášter Vézelay]], [[Katedrála Notre-Dame (Amiens)|katedrála v Amiens]], [[klášter Fontenay]], [[klášter Saint-Savin-sur-Gartempe]], [[Katedrála Notre-Dame (Remeš)|katedrála v Remeši]] nebo [[Katedrála svatého Štěpána (Bourges)|katedrála v Bourges]]. Velký zájem budí i muzea a galerie. [[Louvre]] je nejnavštěvovanějším muzeem na světě a třetím největším na světě.{{Citace elektronického periodika [1444] => | titul = Louvre je nejnavštěvovanějším muzeem světa [1445] => | url = https://www.novinky.cz/cestovani/501312-louvre-je-nejnavstevovanejsim-muzeem-sveta.html [1446] => | periodikum = Novinky.cz [1447] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [1448] => | vydavatel = Borgis [1449] => | datum přístupu = 2019-06-26 [1450] => }} Mnoho milovníků kultury míří však i do galerie moderního umění [[Centre Georges Pompidou]], do [[Muzeum Orsay|Muzea Orsay]], kde lze nalézt unikátní sbírku francouzských impresionistů, a do [[Musée du quai Branly]], které se specializuje na neevropské umění. Dalšími významnými institucemi jsou technické muzeum [[Cité des sciences et de l'industrie]] a přírodopisné muzeum [[Muséum national d'histoire naturelle]]. V [[Invalidovna (Paříž)|Invalidovně]] se nachází, mimo jiné, i [[Musée de l'Armée|vojenské muzeum]]. Francie disponuje také řadou historických hradů a zámků: [[Château du Haut-Kœnigsbourg]], [[zámek ve Fontainebleau]], [[zámek Amboise]], [[zámek Ussé]], [[zámek Villandry]], [[zámek Chenonceau]], [[zámek Montsoreau]], [[Chantilly (zámek)|zámek Chantilly]], zámek [[Vaux-le-Vicomte]]. Mnoho turistů míří také do zábavního parku [[Disneyland Paris]]. Za letními radovánkami pak míří turisté z celého světa na [[Francouzská Riviéra|Francouzskou Riviéru]] (''Côte d'Azur'').{{Citace elektronického periodika [1451] => | titul = Jedny z nejluxusnějších pláží Evropy i opuštěné hory. Francouzská riviéra [1452] => | url = https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/jedny-z-nejluxusnejsich-plazi-evropy-i-opustene-hory-francouzska-riviera.A100524_114548_igsvet_tom [1453] => | periodikum = iDNES.cz [1454] => | datum vydání = 2010-05-27 [1455] => | datum přístupu = 2019-06-26 [1456] => }} Ve Francii lze rovněž nalézt řadu významných míst pro věřící a křesťanské poutníky, vede tudy značná část [[Svatojakubská cesta|Svatojakubské cesty]]. Mnoho poutníků míří i do městečka [[Lurdy]], spojeného s nejznámějším mariánským zjevením, klíčovým místem zde je [[Svatyně Panny Marie Lurdské]], která byla zapsána, jako mnoho dalších výše jmenovaných památek, na seznam [[světové dědictví|světového dědictví]] UNESCO. Zápisu se dočkaly krom toho i antické památky v [[Arles]] a [[Orange (Francie)|Orange]], [[královské solné doly v Arc-et-Senans]], historická centra [[Avignon]]u, [[Le Havre|Le Havru]], [[Bordeaux]] a [[Lyon]]u a proslulé jeskynní malby v [[Lascaux]] a v [[Chauvetova jeskyně|Chauvetově jeskyni]]. Z přírodních památek je to například skalní masiv [[Monte Perdido]].{{Citace elektronického periodika [1457] => | titul = Francie - dědictví UNESCO: Můj průvodce [1458] => | url = http://mujpruvodce.cz/vismo/dokumenty2.asp?id=1362 [1459] => | periodikum = mujpruvodce.cz [1460] => | datum přístupu = 2019-06-26 [1461] => }}{{Nedostupný zdroj}} [1462] => [1463] => == Odkazy == [1464] => === Poznámky === [1465] => {{Poznámky|group=p.}} [1466] => [1467] => === Reference === [1468] => {{Překlad|en|France|1184754495}} [1469] => [1470] => [1471] => === Literatura === [1472] => * {{Citace monografie [1473] => | příjmení = Ferro [1474] => | jméno = Marc [1475] => | rok = 2011 [1476] => | titul = Dějiny Francie [1477] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [1478] => | místo = Praha [1479] => | stránky = [1480] => | poznámka = [1481] => | isbn = 978-80-7106-403-9 [1482] => }} [1483] => [1484] => === Související články === [1485] => * [[Dějiny Francie]] [1486] => * [[Francouzské kolonie]] [1487] => * [[Francouzská literatura]] [1488] => * [[Zdravotní péče ve Francii]] [1489] => [1490] => === Externí odkazy === [1491] => * {{commonscat}} [1492] => * {{Wikislovník|heslo=Francie}} [1493] => * {{Wikicitáty|téma=Francie}} [1494] => * {{Osmrelace|1403916}} [1495] => * {{Wikizprávy|kategorie=Francie}} [1496] => [1497] => ==== Oficiální instituce státu ==== [1498] => * [http://www.elysee.fr/ Prezident (Présidence de la République)] {{fr}}{{de}}{{en}}{{es}} [1499] => * [http://www.assemblee-nationale.fr/ Parlament (Assemblee Nationale)] {{fr}}{{de}}{{en}}{{es}}{{it}} [1500] => * [http://www.senat.fr/ Senát (Sénat)] {{fr}} [1501] => * [https://web.archive.org/web/20030327021241/http://www.premier-ministre.gouv.fr/ Vláda (Portail du Gouvernement)] {{fr}}{{de}}{{en}}{{es}} [1502] => [1503] => ==== Oficiální informace ==== [1504] => * [http://www.service-public.fr/ Service Public (Le portail de l´administration Française)] [1505] => * [http://www.vie-publique.fr/ Vie Publique (Un site propose par la documentation Francaise)] [1506] => * [http://www.tourisme.fr/ Oficiální turistické informace (Tourisme en France)] {{fr}}{{en}} [1507] => * [http://annuairepagesblanches.org/pages-jaunes Oficiální stránky francouzského telefonního seznamu (Pages Jaunes)] {{fr}} [1508] => [1509] => ==== Další informace ==== [1510] => * [http://www.answers.com/Q/FAQ/2762 Answers – France] {{en}} [1511] => * {{Citace elektronické monografie [1512] => | titul = France - Amnesty International Report 2011 [1513] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/france/report-2011 [1514] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1515] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [1516] => | jazyk = anglicky [1517] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110904003929/http://www.amnesty.org/en/region/france/report-2011 [1518] => | datum archivace = 2011-09-04 [1519] => | nedostupné = ano [1520] => }} [1521] => * {{Citace elektronické monografie [1522] => | titul = France (2011) [1523] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8039 [1524] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1525] => | vydavatel = [[Freedom House]] [1526] => | jazyk = anglicky [1527] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823103019/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8039 [1528] => | datum archivace = 2011-08-23 [1529] => | nedostupné = ano [1530] => }} [1531] => * {{Citace elektronické monografie [1532] => | korporace = Bureau of European and Eurasian Affairs [1533] => | titul = Background Note: France [1534] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/3842.htm [1535] => | datum vydání = 2011-05-27 [1536] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1537] => | vydavatel = U.S. Department of State [1538] => | jazyk = anglicky [1539] => }} [1540] => * {{Citace elektronické monografie [1541] => | korporace = CIA [1542] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [1543] => | titul = The World Factbook - France [1544] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/fr.html [1545] => | datum aktualizace = 2011-08-16 [1546] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1547] => | jazyk = anglicky [1548] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181224211127/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/fr.html [1549] => | datum archivace = 2018-12-24 [1550] => | nedostupné = ano [1551] => }} [1552] => * {{Citace elektronické monografie [1553] => | korporace = Library of Congress [1554] => | odkaz na korporaci = Knihovna Kongresu [1555] => | titul = Country Profile: France [1556] => | url = http://memory.loc.gov/frd/cs/profiles/France.pdf [1557] => | datum vydání = 2007-05-25 [1558] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1559] => | jazyk = anglicky [1560] => }} [1561] => * {{Citace elektronické monografie [1562] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Paříži [1563] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Francie [1564] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/francie-2011-04-01.pdf [1565] => | datum vydání = 2011-04-01 [1566] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1567] => | vydavatel = Businessinfo.cz [1568] => | jazyk = česky [1569] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110812020547/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/francie-2011-04-01.pdf [1570] => | datum archivace = 2011-08-12 [1571] => | nedostupné = ano [1572] => }} [1573] => * {{Citace elektronické monografie [1574] => | příjmení = Bachrach [1575] => | jméno = Bernard S [1576] => | spoluautoři = a kol. [1577] => | titul = France [1578] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/215768/France [1579] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1580] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [1581] => | jazyk = anglicky [1582] => }} [1583] => [1584] => ==== Internetová média ==== [1585] => * [http://www.onlinenewspapers.com/france.htm Francouzský tisk ] - www.onlinenewspapers.com [1586] => * [http://www.w3newspapers.com/france/magazines/ Magazines Français ] - www.w3newspapers.com [1587] => [1588] => {{Francie}} [1589] => {{Navboxes [1590] => | title = [[Soubor:Gnome-globe.svg|22px]] Geografická lokalizace [1591] => | list = {{Evropa}} [1592] => {{Státy ležící na břehu Středozemního moře}} [1593] => {{Země a území sousedící s Indickým oceánem}} [1594] => }} [1595] => {{Navboxes [1596] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [1597] => | list = {{EU}} [1598] => {{NATO}} [1599] => {{G8}} [1600] => {{G20}} [1601] => {{OECD}} [1602] => {{Evropský hospodářský prostor (EHP)}} [1603] => }} [1604] => {{Autoritní data}} [1605] => {{Portály|Francie}} [1606] => [1607] => [[Kategorie:Francie| ]] [1608] => [[Kategorie:Státy Evropy]] [1609] => [[Kategorie:Státy NATO]] [1610] => [[Kategorie:Státy EU]] [1611] => [[Kategorie:G8]] [1612] => [[Kategorie:Republiky]] [1613] => [[Kategorie:Transkontinentální státy]] [1614] => [[Kategorie:Státy Unie pro Středomoří]] [1615] => [[Kategorie:Státy Mezinárodní organizace frankofonie]] [] => )
good wiki

Francie

Francie , plným názvem Francouzská republika , je stát nacházející se především v západní Evropě. Její součástí jsou také zámořské oblasti a území v Americe a v Atlantickém, Tichém a Indickém oceánu, díky čemuž má jednu z největších nesouvislých výlučných ekonomických zón na světě.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Spojené království','Španělsko','Marseille','Paříž','Lyon','Germáni','Čína','Keltové','Itálie','Alžírsko','Ludvík XIV.','Francouzská Guyana'

Alžírsko

Alžírsko je africká země ležící na severu Afriky na pobřeží Středozemního moře.

Čína

Germáni

Itálie

Keltové

Keltové jsou etnická skupina a národ, který obýval rozsáhlé území střední Evropy v době železné.

Lyon

Marseille

Paříž

Španělsko