Array ( [0] => 15481307 [id] => 15481307 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Germáni [uri] => Germáni [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Bronze figure of a German Bibliothèque Nationale.jpg|náhled|vpravo|300px|[[Starověký Řím|Římská]] bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel]] [1] => [[Soubor:Germanic_tribes_settlements_750BC-1AD.svg|náhled|300px|Expanze Germánů mezi lety 750 př. n. l. a 100 n. l. [2] => {{legenda |#ff0000| Osídlení před r. 750 př. n. l.|border=#d00}} [3] => {{legenda |#ff9955| Od roku 750 př. n. l. do 1. století|border=#e73}} [4] => {{legenda |#ffeeaa| Do roku 100 n. l.|border=#da0}} [5] => {{legenda |#99ff55| Po roce 100 n. l.|border=#0d0}}]] [6] => [7] => '''Germáni''' ({{vjazyce2|de|''Germanen''}}, z [[latina|latinského]] ''Germani'') jsou [[Indoevropské jazyky|indoevropská]] [[Etnolingvistika|etnolingvistická]] skupina původem ze [[severní Evropa|Severní Evropy]], již lze popsat užíváním [[germánské jazyky|germánských jazyků]], které se rozvětvily ze [[Pragermánština|starogermánštiny]] v předřímské době železné.{{cite encyclopedia | title=Germanic Peoples | encyclopedia=Encyclopedia Britannica Online | url=http://www.britannica.com/EBchecked/topic/231063/Germanic-peoples | accessdate=25 January 2012}} Poprvé byli zmíněni řecko-římskými autory. Počínaje [[Julius Caesar|Juliem Caesarem]] (100–44 př. n. l.) umístili někteří římští autoři jejich vlast - [[Germánie|Germánii]] - zhruba mezi [[Rýn|dolní Porýní]] a [[Visla|Vislu]], a odlišili je od jiných širších skupin, které byly Římanům lépe známy. Zejména [[Keltové|keltských]] [[Galové|Galů]] na jihozápad od nich, a „[[skytové|skytských]]“ [[Sarmati|Sarmatů]] od Germánů na jihovýchod. Naproti tomu řečtí autoři germánské národy na východ od Rýna důsledně kategorizovaly jako skupinu Galů.{{sfn|Pohl|2004a|p=51}} [8] => [9] => Jako první se o Germánech coby zvláštní [[Etnikum|etnické]] skupině zmínil antický zeměpisec [[Strabón]],http://www.perseus.tufts.edu/cgi-bin/ptext?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0198;query=section%3D%2341;chunk=section;layout=;loc=7.1.1 který je označil za [[barbar]]skou skupinu v severní Evropě, podobnou [[Keltové|Keltům]], avšak nikoli s nimi shodnou. Pokud je známo, první zmínka o Germánech vůbec pochází od [[Posidonius|Posidonia]] z roku 100 př. n. l.; hned druhý byl [[Julius Caesar]] ve svém spisu „Zápisky o válce galské“ (''Commentarii de bello Gallico''). Původ názvu Germánů je pravděpodobně zkomolenina raného germánského slova Gaizamannoz (muži s oštěpy). [10] => [11] => S možnou výjimkou některých kmenů, které žily poblíž Rýna, není žádná známka, že by germánské národy sami sebe nebo svoje území nazývali jako „Germány“ či “germánské”. Latinští a řečtí autoři hovoří o staletích historických interakcí s germánskými národy na [[Rýn]]u a [[Dunaj]]i. Ovšem kolem roku 400 na středním toku Dunaje, zhruba v oblasti [[Panonie]], bylo několik dlouho známých, usazených germánských kmenů vystřídáno nově příchozími ze severu a východu. Popis národů jako “germánských” byl v pozdním starověku omezený hlavně na oblast Rýna, a tak odkazoval zvláště na [[Frankové|Franky]] a také [[Alamani|Alamany]]. [12] => Staří [[Římané]] označovali za Germány ([[Latina|latinsky]] ''Germani'') v širším smyslu řadu kmenů. Za hranicemi Římské říše chyběla taková politická jednota, jakou Římané vnutili národům [[Itálie]], jednotlivé kmeny zůstávaly svobodné, vedené svými vlastními dědičnými nebo volenými vůdci. [13] => [14] => Širší moderní definice germánských národů zahrnuje národy, které ve své době nebyly známé jako germánské, ale s nimiž se nakládalo jako s jednou skupinou kultur, většinou díky jejich používání germánských jazyků. Tím pádem v moderních textech termín “germánské kmeny” běžně zahrnuje národy, které současníky nebyly označovány za germánské a mluvily odlišnými jazyky. Mezi příklady patří římští [[Gótové]] a dále [[Vikingové]], hovořící [[Stará severština|starou severštinou]]. [15] => [16] => Jazyky prvních známých germánských národů z doby klasického starověku zanechaly jen částečné stopy. První delší texty, které přežily, byly napsány mimo Germánii ve [[Staroangličtina|staré angličtině]] z Britských ostrovů{{sfn|Todd|2004|p=11}} a v [[Gótština|gótštině]] v oblasti dnešní [[Ukrajina|Ukrajiny]]. Germánské jazyky jsou dnes v Evropě rozšířeny a dostaly se do celého celého světa. Vyvinuly ve významné moderním jazyky jako [[angličtina]], [[němčina]], [[nizozemština]] a [[severogermánské jazyky]]. [[Východogermánské jazyky|Východní germánská větev]], kdysi nalezená v dnešním Polsku a na Ukrajině, zanikla. [17] => [18] => Germánské kmeny hovořily vzájemně srozumitelnými dialekty a sdílely stejnou [[Mytologie|mytologii]] (viz [[germánská mytologie]]). Z ní vycházejí i starobylé germánské literární památky, jako např. [[Beowulf]], [[Píseň o Nibelunzích]] či [[Sága o Volsunzích|Sága o Vølsunzích]]. O tom, že si Germáni uvědomovali společnou identitu, svědčí fakt, že měli pojmenování pro negermánské národy – ''Walha''. Z něj byly odvozeny pozdější zeměpisné názvy [[Wales]] (keltské území v Británii), [[Valais|Wallis]] (kanton ve Švýcarsku), [[Valonsko]] (část dnešní Belgie) a [[Valašsko (Rumunsko)|Valašsko]] (část dnešního Rumunska, v češtině později přeneseně i další území). [19] => [20] => Termín byl používán k odkazu na etnické skupiny, které mluví germánským jazykem a mají rodový původ a kulturní spojení se skupinami ze [[starověk]]u. Mezi moderní germánské národy patří [[Norové]], [[Švédové]], [[Dánové]], [[Islanďané]], [[Němci]], [[Rakušané]], [[Angličané]], [[Nizozemci]], [[Afrikánci]], [[Vlámové]], [[Frísové]] a další (včetně diaspor jako je například většina [[Evropští Američané|evropských Američanů]]).{{cite book |last=Minahan |first=James |authorlink= |title=One Europe, many nations: a historical dictionary of European national groups |url=http://books.google.no/books?id=NwvoM-ZFoAgC |accessdate=25 May 2013 |year=2000 |publisher=[[Greenwood Publishing Group]] |location= |isbn=0-313-30984-1 |page=769}}{{cite book |last=Pavlovic |first=Zoran |authorlink= |title=Europe |url=http://books.google.no/books?id=7rovXFnqXYMC |accessdate=9 March 2014 |year=2007 |publisher=[[Infobase Publishing]] |location= |isbn=1-4381-0455-3 |page=53}}{{Citace elektronické monografie |url=http://encyclopedia2.thefreedictionary.com/Germans |titul=Germans |příjmení1 = |jméno1 = |příjmení2= |jméno2= |rok = 2013 |website= |titul=[[Columbia Encyclopedia|Columbia Electronic Encyclopedia]] |vydavatel=[[Columbia University Press]] |datum přístupu=9 March 2014}} [21] => [22] => == Původ == [23] => [[Soubor:Nordic Bronze Age.png|200px|náhled|Teritorium severské mladší doby bronzové kolem r. [[1200 př. n. l.]]]] [24] => Jazykovědné i archeologické výzkumy napovídají, že lid sdílející podobnou kulturu obýval severozápadní [[Německo]] a jižní [[Skandinávie|Skandinávii]] v pozdní [[Doba bronzová|době bronzové]] (1000 až 500 př. n. l.) a je možné, že [[protoindoevropský jazyk]] sem dorazil již kolem roku 2000 př. n. l. Dlouhou přítomnost germánských kmenů v jižní Skandinávii mimo jiné potvrzuje neexistence předgermánských místních jmen. Tato rychle se šířící kultura se lišila od kultury [[Keltové|Keltů]] obývajících v té době jižnější území podél [[Dunaj]]e a pod [[Alpy|Alpami]]. Germáni žili v malých nezávislých osadách a živili se zejména chovem dobytka. [25] => [26] => Jazykovědci předpokládají, že tato skupina hovořila [[Pragermánština|pragermánštinou]], samostatnou větví [[Indoevropské jazyky|indoevropské jazykové rodiny]]. Tento jazyk se jim podařilo částečně rekonstruovat srovnáváním historicky známých [[Germánské jazyky|germánských jazyků]]. [27] => [28] => Počátky vývoje a stěhování Germánů zůstávají zahaleny tajemstvím, ale koncem 2. století př. n. l. lze vyčíst u římských autorů, že migrující germánské kmeny napadly [[Galie|Galii]], [[Itálie|Itálii]] a [[Španělsko]], což nakonec vedlo k vojenskému střetu s armádou [[Římská republika|Římské republiky]]. O šedesát let později bylo germánské nebezpečí pro [[Julius Caesar|Julia Caesara]] jednou ze záminek pro připojení Galie k Římu. Zprávy Caesara, [[Gaius Cornelius Tacitus|Tacita]] a [[Plinius starší|Plinia]], kteří zaznamenali germánské pověsti, ukazují, na jaké skupiny se dělili [[Západní Germáni]]: [29] => [30] => * '''[[Ingvaeoni|Ingveoni]]''' (''Ingvaeones'') – při pobřeží [[Severní moře|Severního moře]] [31] => * '''[[Istaveoni|Istveoni]]''' (''Istvaeones'') – na dolním [[Rýn]]u a okolo [[Vezera|Vezery]] [32] => * '''[[Herminoni|Hermi(n)oni]]''' (''Irminones'') – u [[Labe]] a v jižním [[Jutsko|Jutsku]] [33] => [34] => Kromě toho existovali ještě: [35] => * [[Severní Germáni]] – ve Skandinávii [36] => * [[Východní Germáni]] – na východ od [[Odra|Odry]] a horního Labe [37] => [38] => Všechny tyto skupiny si vytvořily vlastní dialekty, z nichž se vyvinuly dnešní germánské jazyky. [39] => [40] => Jak [[Římská říše]] posouvala své hranice k [[Rýn]]u a [[Dunaj]]i a připojovala mnohá keltská společenství k impériu, kmenová území na sever a na východ se objevovala v záznamech pod společným názvem [[Germania]]. Její obyvatelé byli občas ve válce s impériem, ale také provozovali se svým jižním sousedem čilý vzájemný obchod, docházelo ke kulturní výměně a někdy i k vojenským spojenectvím. [41] => [42] => == Doba stěhování národů == [43] => [[Soubor:Karte völkerwanderung.jpg|náhled|Migrace od [[2. století|2.]] do [[5. století]]]] [44] => Během [[5. století]], když už se blížil konec Římské říše, začaly se četné germánské kmeny hromadně stěhovat různými směry a na velké vzdálenosti. Takzvané [[stěhování národů]] je přivedlo až do [[Anglie]], na jihu do [[Středozemní moře|Středomoří]] a dokonce až do severní [[Afrika|Afriky]]. Místy pochopitelně narážely na jiné kmeny, docházelo k válkám a poražené kmeny časem splynuly s vítězi. V [[Dánsko|Dánsku]] se [[Jutové]] sloučili s [[Dánové (kmen)|Dány]], ve Švédsku se [[Géaté]] (neplést s [[Gótové|Góty]]!) spojili se [[Švédové|Švédy]]. V [[Anglie|Anglii]] se pomíchali [[Keltové]] s tou částí [[Sasové|Sasů]] a [[Anglové|Anglů]] , která se sem přeplavila, a dodnes se někdy o části světa hovořící anglicky mluví jako o anglosaské. [45] => [46] => === Germánské kmeny === [47] => [[Soubor:0899 Tracht der Wandalische Krieger in Südpolen im 2. Jh. n. Chr.JPG|náhled|Muž a žena z kmene Vandalů z 2. století n. l.]] [48] => * [[Alamani]], [[Ambronové]], [[Ampsivarové]], [[Anglové]], [[Angrivarové]] [49] => * [[Batavové]], [[Bavoři]], [[Brukterové]], [[Burgundi]] [50] => * [[Canninefatové]], [[Chamavové]], [[Chasuarové]], [[Chaukové]], [[Cheruskové]], [[Chattové]] [51] => * [[Dánové]], [[Dulgubnové]], [[Durynkové]] [52] => * [[Fennové]], [[Fosové]], [[Frankové]], [[Frísové]] [53] => * [[Géaté]], [[Gepidové]], [[Gótové]] ([[Ostrogóti]], [[Vizigóti]]) [54] => * [[Hárové]], [[Helisové]], [[Hermunduři]], [[Herulové]] [55] => * [[Ingvaeoni]] (''Severomořští Germáni''), [[Herminoni]] (''Polabští Germáni''), [[Istaveoni]] (''Rýnsko-veserští Germáni'') [56] => * [[Juthungové]], [[Jutové]] [57] => * [[Kvádové]], [[Kimbrové]] [58] => * [[Langobardi]], [[Lemovii]], [[Lugiové]] [59] => * [[Manimové]], [[Markomani]], [[Mattiacové]], [[Marsové]] [60] => * [[Naharvalové]], [[Naristové]], [[Nemetové]], [[Nervové]], [[Njarové]] [61] => * [[Rugiové]] [62] => * [[Sasové]], [[Skirové]], [[Semnoni]], [[Sitoni]], [[Suioni]], [[Sugambrové]], [[Svébové]] (Svévové) [63] => * [[Tencterové]], [[Teutoni]], [[Trevové]], [[Triboci]], [[Tudrové]] [64] => * [[Ubiové]], [[Usipetové]] [65] => * [[Vikingové]], [[Vandalové]], [[Vangioni]] [66] => [67] => == Germáni a pád Říma == [68] => [[Soubor:Europa Germanen 50 n Chr.svg|náhled|Osídlení Germánů okolo roku 100 n. l. (bez [[Skandinávie]])]] [69] => [[Soubor:2004 sutton hoo 01.JPG|náhled|Helma saského bojovníka ze [[Sutton Hoo]] ve východní Anglii z 6. století n. l.]] [70] => Některým germánským kmenům je často dáván za vinu „pád“ Římského impéria koncem [[5. století]]. Historikové a archeologové od 50. let 20. století posouvají své výklady k názoru, že Germáni nebyli jen ''útočníky'' na upadající říši, ale spíše se zapojili do obrany území, které už centrální vláda nebyla schopna spravovat{{Doplňte zdroj}}. Jednotlivci i malé skupiny Germánů se už dříve rekrutovaly z tzv. ''limes'' (pohraničních oblastí) římského světa a někteří vystoupali vysoko v armádní hierarchii. Příkladem je [[Odoaker]], jenž sesadil [[Romulus Augustus|Romula Augusta]]. Římští císařové časem najímali celé kmenové skupiny pod vedením jejich vlastních vůdců jako římských důstojníků. Pomoc s obranou se postupně změnila ve správu a nakonec vládu, která sice fungovala podle římských tradic, ale dostala se do rukou germánských kmenových vůdců. [71] => [72] => Existence nástupnických států kontrolovaných šlechtou některého germánského kmene je doložena v [[6. století]] - dokonce i v Itálii, někdejšímu srdci impéria, kde po [[Odoaker]]ovi nastoupil [[Theodorich Veliký]], vůdce [[Ostrogóti|Ostrogótů]], kterého římští občané i gótští osadníci považovali za legitimního dědice vlády nad [[Řím]]em i [[Itálie|Itálií]]. [73] => [74] => == Přijetí křesťanství == [75] => [[Ostrogóti]], [[Vizigóti]] a [[Vandalové]] byli christianizováni ještě, když žili za hranicemi impéria; přijali [[Ariánství|arianismus]], nikoli [[katolické náboženství]] a římsko-byzantskými křesťany byli brzy považováni za kacíře. [[Gótština|Gótský]] překlad [[Bible]], tzv. ''[[Codex Argenteus]]'', pořízený [[Ulfilas|Ulfilem]], jenž obrátil Góty na křesťanství, je velmi cenným pozůstatkem tohoto vymřelého jazyka. [[Langobardi]] byli obráceni po svém vstupu do impéria, kdy přejali víru ariánských germánských skupin. [76] => [77] => [[Frankové]] byli obráceni přímo z paganismu ([[pohanství]]) na [[Katolické náboženství|katolicismus]] bez ariánského mezidobí. O několik staletí později zajistili franští misionáři a bojovníci silou pokřtění svých severních [[Sasové|saských]] sousedů v sérii nájezdů, při nichž současně připojovali saská území k [[Franská říše|Francké říši]]. [78] => [79] => == Odkazy == [80] => === Reference === [81] => [82] => [83] => === Literatura === [84] => * Cejnková – Komoróczy - Tejral, ''Římané a Germáni : nepřátelé, rivalové, sousedé''. Brno : 2003 [85] => * Collins, Roger: ''Evropa raného středověku, 300-1000''. Praha: Vyšehrad, 2005, 479 s. {{ISBN|80-7021-660-3}}. [86] => * Češka, J.: ''Zánik antického světa'', Vyšehrad, 2000. [87] => * Doležal, S.: ''Interakce Gótů a římského impéria ve 3. – 5. století n. l.'', Karolinum, Praha: 2008 [88] => * Schlette, F., ''Germáni mezi Thorsbergem a Ravennou : kulturní dějiny Germánů do konce doby stěhování národů''. Praha: Orbis, 1977 [89] => * Šimek, E., ''Velká Germanie Klaudia Ptolemaia.'' Sv. 1.-4. Praha a Brno: 1930-1953 [90] => * Tacitus, C., ''Z dějin císařského Říma: dějiny, život Iulia Agricoly, Germánie, rozprava o řečnících''. Praha: Svoboda, 1976 [91] => * Todd, M., ''Germáni''. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 1999 [92] => * Wolters, R., ''Římané v Germánii''. Praha : Vyšehrad, 2002 [93] => * Malcolm Todd: ''The Early Germans''. Oxford: Blackwell, 1995. {{ISBN|0-631-19904-7}}. [94] => [95] => === Externí odkazy === [96] => * {{commonscat}} [97] => * {{Wikislovník|heslo=Germán}} [98] => [99] => {{Autoritní data}} [100] => [101] => [[Kategorie:Germáni| ]] [102] => [[Kategorie:Indoevropané]] [103] => [[Kategorie:Starověké národy]] [104] => [[Kategorie:Pravěk a starověk na území Německa]] [] => )
good wiki

Germáni

Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel Expanze Germánů mezi lety 750 př. n.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Keltové','Rýn','Julius Caesar','Gótové','Itálie','Ostrogóti','Frankové','Sasové','Dunaj','Vandalové','Frísové','5. století'

Dunaj

Frankové

Frísové

Gótové

Itálie

Keltové

Keltové jsou etnická skupina a národ, který obýval rozsáhlé území střední Evropy v době železné.

Ostrogóti

Ostrogóti jsou germánský národ, který vznikl v průběhu 3.

Rýn

Sasové

Vandalové