Array ( [0] => 14689469 [id] => 14689469 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ostrogóti [uri] => Ostrogóti [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Ostrogóti jsou germánský národ, který vznikl v průběhu 3. století na území severovýchodní Evropy. Původně žili především na území dnešního Ukrajiny a během migrace se rozšířili do dalších částí Evropy, včetně Itálie, Balkánu a Francie. Ostrogóti si vytvořili vlastní království, které zažilo vrchol své moci v 5. století. Jejich nejvýznamnějším panovníkem byl Theodorich Veliký, který vládl v Itálii a vytvořil stabilní a mocné království. Ostrogótské království však bylo později dobyto Byzantskou říší a pouze malá část Ostrogótů zůstala ve východní Evropě. Ostrogóti hráli významnou roli i během stěhování národů a v bouřlivém období pádu Západořímské říše. Po roce 476, když byl sesazen západořímský císař Romulus Augustus, se utvořil Ostrogótský královský dvůr, který se pokoušel obnovit Západořímskou říši pod vedením Ostrogótů. Jejich snaha však narazila na odpor Odoakra, který se stal prvním králem italského království. V 6. století byli Ostrogóti překonáni Langobardy, kteří dobyli většinu Itálie a přiměli Ostrogóty k ústupu. Od té doby byli Ostrogóti považováni za zaniklý národ, protože jejich jazyk a kultura postupně zanikly a promíchaly se s ostatními etniky. I přes to však jejich historie zůstává důležitou součástí evropského dědictví a jejich příběh je stále studován a interpretován historiky. [oai] => Ostrogóti jsou germánský národ, který vznikl v průběhu 3. století na území severovýchodní Evropy. Původně žili především na území dnešního Ukrajiny a během migrace se rozšířili do dalších částí Evropy, včetně Itálie, Balkánu a Francie. Ostrogóti si vytvořili vlastní království, které zažilo vrchol své moci v 5. století. Jejich nejvýznamnějším panovníkem byl Theodorich Veliký, který vládl v Itálii a vytvořil stabilní a mocné království. Ostrogótské království však bylo později dobyto Byzantskou říší a pouze malá část Ostrogótů zůstala ve východní Evropě. Ostrogóti hráli významnou roli i během stěhování národů a v bouřlivém období pádu Západořímské říše. Po roce 476, když byl sesazen západořímský císař Romulus Augustus, se utvořil Ostrogótský královský dvůr, který se pokoušel obnovit Západořímskou říši pod vedením Ostrogótů. Jejich snaha však narazila na odpor Odoakra, který se stal prvním králem italského království. V 6. století byli Ostrogóti překonáni Langobardy, kteří dobyli většinu Itálie a přiměli Ostrogóty k ústupu. Od té doby byli Ostrogóti považováni za zaniklý národ, protože jejich jazyk a kultura postupně zanikly a promíchaly se s ostatními etniky. I přes to však jejich historie zůstává důležitou součástí evropského dědictví a jejich příběh je stále studován a interpretován historiky. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=kmeni|druhý=říši Ostrogótů v Itálii|stránka=Ostrogótské království}} [1] => [[Soubor:Scandza.PNG|náhled|210px|Původní domovina Ostrogótů se nacházela v oblasti jižního [[Švédsko|Švédska]]]] [2] => '''Ostrogóti''' (též ''Východní [[Gótové]]'', {{Vjazyce2|la|''Ostrogothi'' nebo ''Austrogothi''}}) byli raní [[Germáni]], kteří tvořili jednu z hlavních větví [[Východní Germáni|východogermánských]] [[Gótové|Gótů]] (další hlavní větev byli [[Vizigóti]]). Původ Ostrogótů se dá vysledovat až po Greutungy – odnož Gótů, kteří migrovali na jih od [[Baltské moře|Baltského moře]] a během 3. a 4. století založili království severně od [[Černé moře|Černého moře]]. Podle některých zpráv se jejich říše táhla od Černého k Baltskému moři. Ostrogóti byli ve 3. století pravděpodobně gramotní a jejich obchod s Římany byl vysoce rozvinutý. Jejich podunajské království dosáhlo svého zenitu za krále [[Ermanarich]]a, o kterém se říká, že spáchal ve stáří sebevraždu, když na jeho lid zaútočili [[Hunové]] a podrobili si je asi v roce [[370]]. [3] => [4] => Po obsazení Huny nebylo o Ostrogótech asi 80 let mnoho slyšet, než se znovu objevili v [[Panonie|Panonii]] na středním toku [[Dunaj]]e jako římští [[federáti]]. Po zhroucení Hunské říše po [[Bitva u Nedao|bitvě na řece Nedao]] (453/454) se Ostrogóti přesouvali na západ směrem k [[Ilýrie|Ilýrii]] a hranicím Itálie, zatímco někteří zůstali na [[Krym]]u ([[Krymští Gótové]] zde existovali jako zřetelný lid až do 16. století). Během pozdního 5. a 6. století se většina Ostrogótů pod vedením [[Theodorich Veliký|Theodoricha Velikého]] přesunula nejprve do [[Moesie]] (c. 475–488) a později (493) ovládla výspu [[Západořímská říše|Západořímské říše]], [[Apeninský poloostrov]], kde založila [[Ostrogótské království]], když Theodorich porazil vojska germánského válečníka [[Odoaker]]a, kterého zabil. [5] => [6] => Následovalo období nestability, které v roce 535 svedlo [[Byzantská říše|východořímského]] císaře [[Justinián I.|Justiniána I.]] k vyhlášení války Ostrogótům ve snaze obnovit bývalé západní provincie Římské říše. Byzantinci byli zpočátku úspěšní, ale Gótové pod vedením [[Totila|Totily]] většinu ztraceného území dobyli až do Totilovy smrti v [[Bitva u Tagin|bitvě u Tagin]]. Válka trvala téměř 21 let a napříč Itálií způsobila obrovské škody, čímž se snížila populace poloostrova. Zbývající Ostrogóti byli absorbováni [[Langobardi|Langobardy]], kteří v roce 568 v Itálii založili [[Langobardské království|království]]. [7] => [8] => == Ostrogóti v době stěhování národů == [9] => {{Viz též|Gótové|Foederati}} [10] => Rozdělení Gótů je doloženo nejdříve v roce 291.{{Sfn|Wolfram|1988|p=24, fn52}} Tervingové jsou poprvé doloženi kolem toho data; Greutungové, [[Vizigóti|Vesi]] a Ostrogóti ne dříve než roku 388.{{Sfn|Wolfram|1988|p=24}} [11] => [12] => Po usídlení v severním [[Černé moře|Černomoří]] si východní Gótové (Greutungové, Ostrogóti) vytvořili říši, která dosáhla v polovině [[4. století]] za vlády krále [[Hermanarich]]a obrovského rozmachu. Sahala od Černého moře až do Pobaltí a za řeku [[Volha|Volhu]]. Roku [[375]] však přivodil její konec vpád kočovných [[Hunové|Hunů]] do černomořských stepí. Ostrogóti byli na hlavu poraženi a smrtelně raněný Hermanarich spáchal sebevraždu. Poté začali Ostrogóti ustupovat před tlakem Hunů na západ. Během několika let přesídlili do bývalé římské provincie [[Panonie]]. Hunské nadvládě však neunikli, neboť počátkem [[5. století]] pronikli kočovníci až do této oblasti, vytvořili tu svoji říši a podmanili si nejen zdejší Góty, ale i ostatní v Panonii usídlené [[germánské kmeny]] [[Gepidové|Gepidy]], [[Svébové|Svéby]], [[Skirové|Skiry]], [[Herulové|Heruly]] i kočovné [[Sarmati|Sarmaty]]. Ti byli mimo jiné nuceni pomáhat Hunům v boji. [13] => [14] => === Po pádu hunské říše === [15] => [[Soubor:Orecchini ostrogoti.jpg|náhled|vpravo|Orlí náušnice objevené u Ostrogótů]] [16] => [17] => Roku [[451]] byli Hunové poraženi římskými vojsky a jejich barbarskými spojenci v [[bitva na Katalaunských polích|bitvě na Katalaunských polích]], panonští Gótové bojovali na straně kočovníků. Nedlouho nato, roku [[453]], zemřel hunský vůdce [[Attila]] a říše kočovníků se začala rozpadat. V [[Bitva na řece Nedao|bitvě na řece Nedao]] v roce [[454]] porazili Ostrogóti spolu s jinými podmaněnými [[Germáni|germánskými]] kmeny [[Hunové|Huny]] a osamostatnili se. Zároveň však ztratili možnost podílet se na každoročních hunských nájezdech a bohaté kořisti. Dobře vojensky organizovaní barbaři začali mezi sebou soupeřit o převahu v Karpatské kotlině. [18] => [19] => Roku [[474]] se stal králem panonských Gótů [[Theodorich Veliký|Theodorich]] z rodu Amalů, ([[474]] – [[526]]), který vyrůstal jako rukojmí v [[Konstantinopol]]i a zaměřil jejich pozornost na Východořímskou říši. Na [[Balkán]]ě se jejich hlavním soupeřem stala skupina gótských foederátů, usídlená v Thrákii, která zastávala vysoce privilegované postavení a měla blízko k panovnickému dvoru. V jejím čele stál [[Theodorich Strabón]] ([[473]]–[[481]]). Panonští a thráčtí Gótové bojovali, podněcováni císařem, proti sobě, vzápětí se spojovali proti císaři a pořádali ničivé nájezdy do vnitrozemí říše. Po Strabónově smrti v roce [[481]] se obě skupiny sjednotily pod vládou Theodoricha Amaly, a položili tak základy novému mocnému politickému i etnickému celku Ostrogótů. Roku [[483]] uzavřeli s císařem [[Zenon (císař)|Zenonem]], kterému nezbývalo než respektovat Theodorichovy úspěchy, dohodu, podle které byli usazeni v [[Dácie|Dácii]] a [[Moesia|Moesii]]. [20] => [21] => Ostrogóti se však nestali spolehlivými císařovými spojenci. Roku [[486]] vyplenili [[Thrákie|Thrákii]] a o rok později oblehli samotnou [[Konstantinopol]]. Zenon se proto rozhodl dostat je pryč z území říše. Obratně využil jejich zájmu o Itálii – Theodorich již dříve navrhoval intervenci Gótů s cílem vrátit na trůn sesazeného císaře – a pověřil ho úkolem skoncovat s [[Odoaker]]em, jenž si mezitím začal počínat jako suverénní vládce. Císař jistě nepočítal s tím, že by prostřednictvím Ostrogótů mohl sám ovládnout Itálii. Centrum bývalé římské říše zůstalo v rukou barbarů, výsledkem Theodorichovy akce bylo pouze vystřídání jednoho germánského vládce druhým. Zenon však dosáhl toho, o co mu šlo nejvíce, jednou provždy zbavil Balkán gótských bojovníků. [22] => [23] => == Odkazy == [24] => [25] => === Reference === [26] => [27] => [28] => === Související články === [29] => * [[Ostrogótské království]] [30] => * [[Gótská válka (535–554)]] [31] => * [[Černjachovská kultura]] [32] => * [[Gepidové]] [33] => [34] => === Externí odkazy === [35] => * {{Commonscat|Ostrogoths}} [36] => * [http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1599 Ostrogóti na Antice] {{Wayback|url=http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1599 |date=20060617174033 }} [37] => {{Autoritní data}} [38] => [39] => {{Portály|Historie}} [40] => [41] => [[Kategorie:Gótové]] [42] => [43] => [[de:Goten#Ostgoten]] [] => )
good wiki

Ostrogóti

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Hunové','481','Gótové','474','Panonie','Konstantinopol','Gepidové','Ostrogótské království','Vizigóti','Černé moře','Germáni','Odoaker'

474

481

Gepidové

Germáni

Gótové

Hunové

Hunové jsou starověkým etnikem, kterého historikové označují jako staroturkické.

Konstantinopol

Odoaker

Odoaker, také známý jako Odovakar, byl germánský válečník a vůdce Herulů, kteří sloužili jako vojáci v římské armádě.

Panonie

Vizigóti