Array ( [0] => 14744447 [id] => 14744447 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Panonie [uri] => Panonie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|[[Panonská pánev]]}} [1] => [[Soubor:Roman Empire 125.png|náhled|300px|[[Římská provincie|Římské provincie]] za vlády císaře [[Hadrianus|Hadriána]] (r. 117-138 n.l.) včetně rozmístění posádek [[Římská legie|legií]]]] [2] => [[Soubor:REmpire-Pannonia.png|náhled|250px|Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna provincie Panonie]] [3] => [4] => '''Panonie''' ([[Latina|latinsky]] '''Pannonia''') byla mezi léty [[9]]–[[433]] [[Římské provincie|provincií]] [[Starověký Řím|římské říše]], jež zhruba do poloviny [[1. století]] nesla název ''Illyricum inferius''. Na severu a východě byla Panonie ohraničena řekou [[Dunaj]]em, která ji oddělovala od krajů obývaných [[Germáni|germánskými]] a [[Sarmati|sarmatskými kmeny]]. Na západě sousedila s [[Noricum|Noricem]] a [[Itálie|Itálií]], zatímco na jihu a jihovýchodě s [[Dalmácie|Dalmácií]] a [[Moesie|Moesií]]. Provincie zahrnovala západní polovinu dnešního [[Maďarsko|Maďarska]], [[Burgenland]] a část [[Vídeňská pánev|Vídeňské pánve]] v [[Rakousko|Rakousku]], [[Srem]] v [[Srbsko|Srbsku]] a [[Slovinsko|slovinské]] a [[Chorvatsko|chorvatské]] území mezi řekami [[Dráva|Drávou]] a [[Sáva|Sávou]]. [5] => [6] => Podle římského historika [[Cassius Dio|Cassia Diona]] bylo prý jméno Panonie odvozeno ze slova ''panni'' (latinsky šátek), což poukazovalo na místní zvyk týkající se odívání. Avšak dle názoru [[Julius Pokorny|Julia Pokorneho]], rakouského badatele a [[Keltové|keltologa]], pochází slovo Panonie z [[Ilyrské jazyky|ilyrského]] výrazu pro bažinu, vodu nebo močál. Pojem Panonie se používá dodnes (například [[Panonská pánev]]), přičemž Panonií se v [[Maďarština|maďarštině]] někdy označuje část Maďarska ležící na západ od Dunaje. [7] => [8] => == Obyvatelstvo a hospodářství == [9] => [10] => Oblast byla původně obývána [[Ilyrové|ilyrskými kmeny]], které [[Starověký Řím|Římané]] nazývali Panony (''Pannonii''). Tito Ilyrové se podle tvrzení dobových pramenů, v nichž jsou popisováni jako zloději a lupiči, netěšili u Římanů příliš velké vážnosti. Od [[4. století př. n. l.]] vliv Ilyrů pozvolna slábl v důsledku přílivu převážně [[Keltové|keltských kmenů]]: Noriků a [[Bojové|Bojů]] na severu a [[Skordiskové|Skordisků]], [[Dákové|Dáků]] a [[Bastarni|Bastarnů]] na jihu. Někdy v době kolem přelomu letopočtu začaly do Panonie proudit ze severu germánské kmeny [[Kvádové|Kvádů]] a [[Markomani|Markomanů]], k nimž se později přidali ještě [[Langobardi]]. [11] => [12] => Panonie byla poměrně řídce osídlenou zemí. Římané ji proto zúrodnili vysušováním bažin, regulováním řek a kácením lesů. Dále zde vytvořili síť silnic, spojujících města, vzniklá původně z vojenských táborů a posádek legií. Díky těmto opatřením se Panonie už v době [[principát]]u změnila v hustě obydlenou a hospodářsky prosperující provincii. Proměnu zaznamenala také skladba obyvatelstva: usadilo se tu mnoho římských občanů, příchozích z různých, leckdy i exotických koutů říše, a to buď jako vojáci sloužící v [[Římská legie|legiích]], nebo jako obchodníci usilující o podíl na obchodu s jantarem (viz [[Jantarová stezka]]). [13] => [14] => Po skončení služby obdrželi vysloužilí legionáři půdu, na níž si stavěli [[Římská vila|vily]], což byly v podstatě bohatě vybavené selské dvory s obytnými částmi různé velikosti (tzv. ''Pars urbana''). Vojáci si často z vlasti přinášeli své zvyky a náboženství. Jelikož někdy kolem roku [[100]] pocházelo mnoho zdejších legionářů z [[Sýrie (provincie)|provincie Sýrie]], došlo v této době v Panonii k značnému rozšíření [[Sýrie|syrských]] božstev a kultů. Po roce [[251]] byla Panonie pravidelně pustošena opakujícími se nájezdy Germánů, což přimělo velkou část obyvatelstva k odchodu do bezpečnějších části římské říše. [15] => [16] => Jedním z nejdůležitějších exportních artiklů Panonie bylo dřevo. Mezi další významné produkty náležely obiloviny, především oves a ječmen, z kterého zdejší lidé vařili pivo nazývané ''sabaea''. Pěstováno bylo rovněž víno a olivy. Panonie byla proslulá taktéž pro svůj chov loveckých psů. Třebaže [[Starověk|starověcí]] historikové se nijak nezmiňují o zdejším nerostném bohatství, zřejmě se zde nacházely doly na železnou rudu a stříbro. Hlavními řekami v provincii byly ''Dravus'' ([[Dráva]]), ''Savus'' ([[Sáva]]) a ''Arrabo'' ([[Rába|Raab]]) spolu s [[Dunaj]]em (latinsky ''Danubius''), do něhož všechny tři předchozí vtékaly. [17] => [18] => == Římská provincie == [19] => [20] => [[Soubor:Pannonia01.png|náhled|250px|Provincie Panonie v 1. století n.l.]] [21] => [[Soubor:Pannonia02.png|náhled|250px|Rozdělení provincie Panonie ve 2. století n.l.]] [22] => [23] => O Panonii existuje jen velice málo historických údajů až do roku [[35 př. n. l.]], kdy byli její obyvatelé, spojenci kmene [[Dalmácie|Dalmatů]], napadeni [[Augustus|Octavianovými]] legiemi, které dobyly osadu ''Siscia'' (dnešní [[Sisak]] v [[Chorvatsko|Chorvatsku]]). Území si však smělo ještě nějakou dobu ponechat nezávislost. Teprve v letech [[12 př. n. l.|12]] až [[9 př. n. l.]] byla Panonie Římany definitivně podrobena a začleněna do provincie ''[[Ilýrie|Illyricum]]''. Hranice římského impéria tím byly posunuty až k řece Dunaji. [24] => [25] => V roce [[6|6 n. l.]] Panonové, stejně jako Dalmatové a další ilyrské kmeny, povstali. Vzpoura byla potlačena [[Tiberius|Tiberiem]] a [[Germanicus|Germanicem]] po několika velice náročných taženích, jež trvala celkem tři roky. Po skončení povstání bylo území provincie Illyricum rozděleno mezi nově vzniklé provincie ''Pannonia'' na severu (hlavním městem bylo ''[[Carnuntum]]'') a ''Dalmatia'' na jihu. Datum jejich rozdělení není známo, pravděpodobně se tak stalo někdy mezi roky [[20]] a [[50|50 n. l.]] [26] => [27] => [[Soubor:Gorsium-Tác.jpg|náhled|300px|Vykopávky starověkého římského města Gorsium, Tác poblíž Székesfehérváru, Maďarsko]] [28] => [29] => Panonie byla bráněna římskými a spojeneckými (''[[auxilia]]'') [[Římská legie|legiemi]], neboť blízkost [[barbar]]ské hrozby si vyžadovala přítomnost velkého počtu vojsk. Z téhož důvodu bylo na břehu Dunaje postaveno mnoho pevností a pohraničních kastel. Někdy mezi léty [[102]] až [[107]], v průběhu [[Dácké války|dáckých válek]], rozdělil [[Traianus]] provincii na Horní Panonii (''Pannonia superior'') a Dolní Panonii (''Pannonia inferior''), jejímž správním centrem se stalo město ''[[Aquincum]]'' (dnešní [[Budapešť]]). Dalšími významnými sídly byly: ''Cibalae'' ([[Vinkovci]]), ''Mursa'' ([[Osijek]]), ''Poetovio'' ([[Ptuj]]), ''Savaria'' ([[Szombathely]]), ''Scarbantia'' ([[Sopron]]), ''Singidunum'' ([[Bělehrad]]), ''[[Sirmium]]'' ([[Sremska Mitrovica]]) a ''[[Vindobona]]'' ([[Vídeň]]). Za císaře [[Marcus Aurelius|Marca Aurelia]] byla provincie v letech [[166]] až [[180]] zle postižena [[Markomanské války|markomanskými válkami]]. [[9. duben|9. dubna]] roku [[193]] byl v Carnuntu provolán císařem místodržitel Horní Panonie, [[Septimius Severus]]. V této době byl prý v provincii velmi populární kult slunečního boha [[Sol (bůh)|Sola]], taktéž nazývaného ''Sol Invictus'' („nepřemožitelné slunce“). Také byla objevena řada artefaktů potvrzujících přítomnost vyznavačů [[Mithra|Mithrova kultu]] a [[Římská mytologie|římských bohů]]. [30] => [31] => Největšího rozkvětu dosáhla Panonie v první polovině [[3. století]], kdy Carnuntum obývalo pravděpodobně kolem 40 000 lidí. Panonové a Keltové byli v této době již zcela [[Romanizace (kultura)|romanizováni]]. Historik a tehdejší místodržitel v Panonii, Cassius Dio, charakterizoval zdejší obyvatelstvo jako statečný a velice prchlivý lid. První doklady o [[Křesťanství|křesťanech]] a křesťanských [[Mučedník|mučednících]] (''martyrech'') pocházejí zhruba z roku [[250]]. Krize říše ve 3. století a s tím spojené války, epidemie a hladomory ukončily období prosperity provincie, kvůli čemuž drasticky poklesl počet obyvatel. [32] => [33] => Poté, co [[Gótové]] porazili v roce [[251]] císaře [[Decius|Decia]], zaplavili barbaři celý [[Balkán|Balkánský poloostrov]]. Teprve po vítězství v [[Bitva u Naissu|bitvě u Naissu]] v roce [[269]] dokázali císaři [[Claudius II. Gothicus]] a [[Aurelianus]] zatlačit Góty zpět za Dunaj, kde měli setrvat příštích 100 let. Nicméně kmeny [[Juthungové|Juthungů]], Markomanů a [[Vandalové|Vandalů]] i nadále ohrožovaly římskou hranici na Dunaji. Za [[Diocletianus|Diocletiana]] byla provincie rozdělena do čtyř částí. Vznikly tak nové politicko-správní jednotky ''Pannonia Prima'' na severozápadě, ''Pannonia Valeria'' na severovýchodě, ''Pannonia Savia'' na jihozápadě a ''Pannonia Secunda'' na jihovýchodě. V roce [[308]] se v Carnuntu za Diocletianova předsednictví konal kongres císařů, jenž měl urovnat rozpory mezi jednotlivými panovníky v rámci vládního systému [[tetrarchie]]. [34] => [35] => Na počátku [[4. století]] byla provincie opět napadena Markomany a ve třicátých letech Vandaly. Aby znovu osídlil vylidněná území, usadil [[Konstantin Veliký|Konstantin I.]] mnoho Vandalů na římském území při řece Dunaji. Kolem roku [[350]] byl severozápad provincie postižen ničivým zemětřesením. S prohlubujícím se úpadkem římské moci se intenzita barbarských útoků ještě zvyšovala. V letech [[357]] a [[374]] podnikli Markomani další nájezdy do Podunají. Panonie byla zasažena taktéž válkou [[Valentinianus I.|Valentiniana I.]] se Sarmaty a Kvády v polovině sedmdesátých let. [36] => [37] => Nepřetržité válčení a z toho plynoucí přítomnost cizích i spřátelených armád měla katastrofální dopad na hospodářství provincie. Kdysi kvetoucí panonská města upadala. Historik [[Ammianus Marcellinus]] popsal Carnuntum na konci 4. století jako „pustnoucí, špinavé hnízdo“. Po roce [[375]] byli v Panonii jako ''[[foederati]]'' postupně usídleni [[Alani]], [[Germáni]] a [[Hunové]]. V roce [[395]] byly Vindobona a Carnuntum vydrancovány Markomany. Ti byli o rok později [[Stilicho]]nem usazeni jako foederati v dnešním [[Burgenland]]u. [38] => [39] => V roce [[405]] přepadli Panonii [[Radagaisus|Radagaisovi]] Gótové, následovalo povstání místních rolníků a otroků. Do roku [[410]] byla však římská vláda obnovena, načež byla zahájena výstavba opevnění na ochranu před očekávaným náporem Hunů. Již o 10 let později se ale velká část Panonie nacházela v jejich rukou. V roce [[433]] byla pak Hunům tato země oficiálně postoupena výměnou za to, že poskytli pomoc římskému vojevůdci [[Aetius|Aetiovi]] během bojů o moc v Římě. Po Hunech, kteří ovládali Panonii až do [[Attila|Attilovy]] smrti v roce [[453]], kontrolovali provincii nejprve [[Ostrogóti]], pak [[Langobardi]] a nakonec [[Avaři]]. [40] => [41] => == Středověk == [42] => Kolem roku [[800]] zřídil [[Karel Veliký]] v Panonii avarskou marku k zabezpečení hranic [[Franská říše|franské říše]] před avarskými útoky. O sto let později byla marka dobyta [[nomád]]skými [[Maďaři|Maďary]], kteří si zde po porážce v [[Bitva na Lechu|bitvě na řece Lechu]] v roce [[955]] založili vlastní stát, existující dodnes. [43] => [44] => == Dnešní význam názvu == [45] => Název provincie se dochoval v některých dnešních geografických názvech a příležitostně se používá i pro celou oblast. [46] => [47] => Název [[Rychlík Pannonia|Pannonia]] nese i pár rychlíků, který do 12. prosince 2008 byl jediným přímým železničním spojením České republiky s oblastí Balkánu. Do roku 2008 jezdily jako rychlíky R374/375 mezi Prahou a Bukureští, do počátku 90. let pokračovaly přes Československo až do Berlína a přes Rumunsko do bulharské Sofie. Od prosince 2008 byl zkrácen do Budapešti, odkud část jeho vozů pokračuje v českých rychlících Amicus a Metropol.[http://ojakup.blog.cz/0910/rychlik-pannonia Rychlík Pannonia] {{Wayback|url=http://ojakup.blog.cz/0910/rychlik-pannonia |date=20150503193647 }}, ojakup.blog.cz, 7. 10. 2009 Tento rychlík je známý především [[Železniční nehoda u Řikonína|tragickou nehodou na řikonínském viaduktu]], při které zahynulo 31 cestujících. [48] => [49] => == Odkazy == [50] => === Reference === [51] => {{Překlad| jazyk = de| článek = Pannonien| revize = 33276286| jazyk2 = en| článek2 = Pannonia| revize2 = 141366925}} [52] => [53] => [54] => === Související články === [55] => * [[Seznam panonských vládců]] [56] => * [[Dějiny Maďarska]] [57] => * [[Římské provincie]] [58] => [59] => === Externí odkazy === [60] => * {{Commonscat}} [61] => * {{Otto|heslo=Pannonie}} [62] => * [http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1510 Pannonia (stránky Antika)] [63] => * [http://www.civertan.hu/legifoto/legifoto.php?page_level=205 Aerial photography: Gorsium - Tác - Hungary]{{en}} [64] => * [http://www.civertan.hu/legifoto/legifoto.php?page_level=875 Aerial photography: Aquincum - Budapest - Hungary]{{en}} [65] => {{Autoritní data}} [66] => [67] => [[Kategorie:Starověké římské provincie]] [] => )
good wiki

Panonie

legií Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna provincie Panonie Panonie (latinsky Pannonia) byla mezi léty 9-433 provincií římské říše, jež zhruba do poloviny 1. století nesla název Illyricum inferius.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Starověký Řím','Burgenland','251','Keltové','Římské provincie','Dunaj','Dráva','Panonská pánev','Sáva','Germáni','Langobardi','Dalmácie'

251

Burgenland

Burgenland je spolková země Rakouska, která se nachází na východě země na hranicích s Maďarskem a Slovenskem.

Dalmácie

Dráva

Dunaj

Germáni

Keltové

Keltové jsou etnická skupina a národ, který obýval rozsáhlé území střední Evropy v době železné.

Langobardi

Sáva