Array ( [0] => 14680971 [id] => 14680971 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Dalmácie [uri] => Dalmácie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - region [1] => | mapa = Croatia-Dalmatia.png [2] => | popisek mapy = Dalmácie (tmavě) v rámci Chorvatska [3] => | součást státu = {{vlajka a název|Chorvatsko}} [4] => }} [5] => [6] => '''Dalmácie''' ([[chorvatština|chorvatsky]] ''Dalmacija'', [[italština|italsky]] ''Dalmazia'', [[němčina|německy]] ''Dalmatien'') je historická země při východním pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského moře]], rozdělená dnes mezi [[Chorvatsko]] (většina území) a [[Černá Hora|Černou Horu]]. [7] => [8] => == Popis území == [9] => Chorvatská část Dalmácie sahá od poloostrova [[Prevlaka]] na jihu až po neobydlený ostrov [[Sveti Grgur]] na severu. Nacházejí se zde tři celé chorvatské župy a části dalších tří žup. K černohorské části Dalmácie patří [[Boka Kotorska]]. Kromě samotného pobřeží k ní patří ještě mnoho ostrovů, jako např. [[Brač]], [[Hvar (ostrov)|Hvar]] nebo [[Korčula]]. Země je hornatá, jedinou významnou řekou, která tudy krátce protéká, je [[Neretva]]. Průmysl tu není téměř žádný, zemědělsky využívaná je jen oblast ústí Neretvy do moře. Hlavním zdrojem příjmů a hospodářství Dalmácie je turistika; díky historicky zajímavým městům a hezkému pobřeží sem jezdí turisté z celé Evropy. [10] => [11] => == Historie == [12] => [13] => === Starověk === [14] => {{viz též|Dalmácie (provincie)}} [15] => [[Soubor:Casco viejo de Dubrovnik, Croacia, 2014-04-14, DD 05.JPG|náhled|[[Dubrovník]] je město na jihu Dalmácie|vlevo]] [16] => Ve [[starověk]]u byla oblast osídlena [[Ilyrové|ilyrskými kmeny]] (které se podle některých teorií měly později stáhnout na jih, do oblasti dnešní [[Albánie]], a jsou předky dnešních [[Albánci|Albánců]]), mezi něž patrně náleželi i '''[[Delmati|Dalmati]]''', podle nichž oblast získala své jméno. Pojmenování Dalmatů souvisí s ilyrským výrazem „dalme“, což znamená „ovce“ (v dnešní [[Albánština|albánštině]] „dele“).{{cite book|last=Wilkes|first=John|title=The Illyrians|publisher=Wiley-Blackwell|year=1995|series=The Peoples of Europe|page=244|isbn=0-631-19807-5|url=http://books.google.com/books?id=4Nv6SPRKqs8C}} Od poloviny [[3. století př. n. l.]] do oblasti pronikali [[Starověký Řím|Římané]], kteří si území před přelomem letopočtu podmanili a ustavili zde [[Římské provincie|provincii]] [[Ilýrie|Ilýrii]] ([[latina|latinsky]] ''Illyricum''). Po porážce [[Panonie|panonského]] povstání v roce [[9]] byla vytvořena samostatná provincie Horní Ilyrie (''Illyricum Superius''), po roce [[69]]{{Doplňte zdroj}} přejmenovaná na [[Dalmácie (provincie)|Dalmácii]] (''Dalmatia''). Tehdejší Dalmácie byla ovšem mnohem větší než dnes; její součástí byla vedle chorvatského pobřeží i [[Bosna a Hercegovina]], Černá Hora a části Albánie a [[Srbsko|Srbska]]. Při rozdělení římské říše připadla Dalmácie [[Západořímská říše|západořímské říši]], součástí [[Byzantská říše|Byzance]] se stala v letech [[535]] až [[537]]. [17] => [18] => === Středověk === [19] => [[Soubor:Korcula City.jpg|náhled|Město [[Korčula]] ovládali ve středověku Benátčané]] [20] => Formálně byla pod byzantskou svrchovaností do roku [[1102]]. V [[6. století|6.]] a [[7. století]] pronikly do oblasti [[Slované|slovanské]] kmeny [[Chorvati|Chorvatů]] (severní a střední Dalmácie) a [[Srbové|Srbů]] (jižní Dalmácie); mnohá pobřežní města však i nadále zůstávala osídlena původní [[Italové|latinskou]] populací, na kterou navázali [[Dalmatští Italové]]. Koncem [[8. století|8.]] a počátkem [[9. století]] byla severozápadní část původní Dalmácie ([[Markrabství Istrie|Istrie]]) podmaněna [[Franská říše|Franskou říší]] a začleněna do [[Furlansko|Furlanské]] [[marka (území)|marky]]. Od 9. století se Dalmácie stala předmětem aspirací vznikajícího [[Chorvatské království|Chorvatského království]]. [21] => [22] => V letech [[874]]–[[900]] byla Dalmácie nezávislým [[knížectví]]m. Roku [[986]] byla Dalmácie spojena [[personální unie|personální unií]] s Chorvatským královstvím. V jeho rámci pak byla většina Dalmácie roku [[1102]] spojena personální unií s [[Uhersko|Uhrami]]. Od roku [[998]] byla pobřežní města v Dalmácii (např. [[Split]]) pod kontrolou [[Benátská republika|Benátské republiky]], která je [[9. červenec|9. července]] [[1409]] [[anexe|anektovala]]. Benátská republika však nebyla jediným státem, kdo měl o oblast zájem. V letech [[1165]]–[[1180]] byl Split pod kontrolou Byzance, v letech [[1390]]–[[1396]] pak [[Bosenské království|Bosenského království]]. Ve [[14. století]] se v [[Dubrovník|Dubrovníku]] a jeho okolí konstituovala [[Dubrovník|Republika Dubrovník]], do roku [[1526]] uznávající závislost na Uhrách, poté závislost na [[Osmanská říše|Osmanské říši]]. Osmanská říše pak také v letech [[1540]]–[[1700]] ovládla většinu dalmatského vnitrozemí, zatímco pobřežní města zůstávala i nadále součástí Benátské republiky. [[Karlovický mír|Karlovickým mírem]] z roku [[1699]] získala Benátská republika celé Dalmatské vnitrozemí. Dalmácie včetně nyní černohorského [[Kotor]]u zůstala součástí Benátské republiky až do jejího zániku v roce [[1797]]. [23] => [24] => === Pod panstvím Habsburků === [25] => Mírem z Campo Formio získala celou Dalmácii s výjimkou Dubrovníku [[Habsburská monarchie]]. Po porážce v [[Bitva u Slavkova|bitvě u Slavkova]] postoupilo Rakousko celou Dalmácii [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovi]], který ji zprvu začlenil do [[Italské království (1805–1814)|Italského království]], od [[14. říjen|14. října]] [[1809]] do roku [[1813]] pak k Francii jako součást tzv. [[Ilyrské provincie|Ilyrských provincií]]. Jejich součástí se stalo i území [[Republika Dubrovník|Republiky Dubrovník]], zrušené [[31. leden|31. ledna]] [[1808]]. Na [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongresu]] byla Dalmácie vrácena Rakousku, které zde utvořilo [[autonomie|autonomní]] korunní zemi [[Dalmatské království|Království Dalmácie]], k níž patřil Dubrovník i Kotor. Součástí Rakouska (od roku [[1867]] [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] jako součást [[Předlitavsko|Předlitavska]]) pak byla až do roku [[1918]]. Za vlády Rakušanů, byl hlavním městem Dalmácie [[Zadar]], kde také sídlil [[Dalmatský zemský sněm]]. [26] => [27] => Většinu úřadů zastávali [[Dalmatští Italové]] – úřad [[Guvernér|místodržícího]] (''namjestnika'') však byl tradičně obsazován Jihoslovanem (italština a srbochorvatština byly úředními jazyky.) V důsledku asimilace a emigrace do Itálie se počet italských mluvčích snížil z 33% obyvatel Dalmácie v období Benátské republiky přes 12,5% v r. 1865 (rakouské sčítání lidu) na 3,1% v roce 1890.Bartoli, Matteo. Le parlate italiane della Venezia Giulia e della Dalmazia. p.46 Na některých dalmátských ostrovech se až do 19. století mluvilo dnes již neexistující východorománskou [[Dalmatština|dalmatštinou]]. [28] => Chorvatská veřejnost v sousedním [[Království chorvatsko-slavonské|Chorvatsku-Slavonsku]] neuznávala, s odvoláváním se na středověké Chorvatské království, samostatnost Dalmácie a požadovala připojení Dalmácie k němu, k čemuž však nedošlo, nicméně v důsledku tohoto tlaku bylo vložení znaku Dalmácie do složeného znaku Chorvatska-Slavonska a prosazení oficiálního názvu Chorvatska-Slavonska, který zněl ''Trojjediné království chorvatské, slavonské a dalmatské'', respektive ''Trojjediné království Chorvatska, Slavonie a Dalmácie'' (pokud chorvatský název přeložíme doslovně). [29] => [30] => === V rámci Jugoslávie === [31] => Po skončení [[První světová válka|1. světové války]] se roku [[1918]] stala součástí [[Království Jugoslávie|Království SHS]] (s výjimkou [[Zadar]]u a ostrovů [[Lastovo]], [[Palagruža]] a [[Sušac]], které obsadila Itálie), přičemž až do roku [[1921]] tvořila jednu z jejich autonomních zemí. Jelikož však Zadar získala Itálie, stal se novou zemskou metropolí [[Split]]. Od roku [[1922]] byla Dalmácie rozdělena mezi oblasti Splitskou a Dubrovnickou, [[Boka Kotorska]] zase náležela k [[Zetská bánovina|Zetské oblasti]]. Od roku [[1929]] byla Dalmácie v rámci nově ustaveného [[Království Jugoslávie]] rozdělena mezi bánoviny [[Sávská bánovina|Sávskou]] (ostrovy na severu), [[Přímořská bánovina|Přímořskou]] (střední Dalmácie) a [[Zetská bánovina|Zetskou]] (jižní Dalmácie s Dubrovníkem a Kotorem). Roku [[1939]] se jugoslávská část Dalmácie stala součástí autonomní [[Chorvatská bánovina|Chorvatské bánoviny]]. Za [[Druhá světová válka|2. světové války]] patřila část jejího pobřeží [[Itálie|Itálii]], vnitrozemí pak [[Ustašovci|ustašovskému]] [[Nezávislý stát Chorvatsko|Nezávislému státu Chorvatsko]]. Po válce byla Dalmácie včetně [[Zadar]]u začleněna do obnovené Jugoslávie, v jejímž rámci bylo téměř celé její území začleněno do Chorvatska (zde v letech [[1945]]–[[1949]] tvořila Dalmatskou oblast), [[Boka Kotorska|boka Kotorská]] pak k Černé Hoře. [32] => [33] => === Součást novodobého Chorvatska === [34] => Roku [[1991]] se Chorvatsko osamostatnilo, tuto skutečnost však místní [[Srbové]] odmítli akceptovat a tak vedli s většinovými Chorvaty o Dalmácii tvrdé boje. Nemalá část území Dalmácie byla Srby zabrána a včleněna do tzv. [[Republika Srbská Krajina|Republiky Srbská Krajina]], která proklamovala svou nezávislost na Chorvatsku. V létě [[1995]] byly ale v rámci dvou vojenských operací („[[Operace Blesk|Blesk]]“ a „[[Operace Bouře|Bouře]]“) desetitisíce zdejších Srbů vyhnány a Dalmácie tak – vyjma boky Kotorské – připadla celá Chorvatsku. [35] => [36] => == Významná města == [37] => * [[Zadar]] [38] => * [[Split]] [39] => * [[Dubrovník]] [40] => * [[Šibenik]] [41] => * [[Sinj]] [42] => * [[Makarska]] [43] => * [[Metković]] [44] => * [[Herceg Novi]] [45] => * [[Kotor]] [46] => [47] => == Odkazy == [48] => [49] => === Reference === [50] => [51] => [52] => === Související články === [53] => * [[Dalmácie (provincie)]] [54] => * [[Ilýrie]] [55] => [56] => === Externí odkazy === [57] => * {{commonscat}} [58] => * [https://web.archive.org/web/20190122170324/http://www.dalmatia.info/ Dalmatia] – různé informace v angličtině [59] => [60] => {{Autoritní data}} [61] => {{Portály|Chorvatsko}} [62] => [63] => [[Kategorie:Dalmácie| ]] [64] => [[Kategorie:Historická území Chorvatska]] [65] => [[Kategorie:Regiony Chorvatska]] [] => )
good wiki

Dalmácie

Dalmácie (chorvatsky Dalmacija, italsky Dalmazia, německy Dalmatien) je historická země při východním pobřeží Jaderského moře, rozdělená dnes mezi Chorvatsko (většina území) a Černou Horu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Zadar','Boka Kotorska','Dubrovník','Split','Dalmácie (provincie)','1918','Ilýrie','Zetská bánovina','1102','Srbové','Království Jugoslávie','Kotor'

1102

1918

Dubrovník

Ilýrie

Kotor

Split

Srbové

Zadar