Array ( [0] => 15484048 [id] => 15484048 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Split [uri] => Split [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{různé významy}} [1] => {{Infobox - sídlo světa [2] => | jméno = Split [3] => | originální jméno = [4] => | vlajka = Flag of Split.svg [5] => | znak = Coat of arms of Split.svg [6] => | článek o znaku = Městský znak Splitu [7] => | časové pásmo = +1 [8] => | nadmořská výška = 0 [9] => | stát = Chorvatsko [10] => | pojem vyššího celku = [[Region]] [11] => | název vyššího celku = [[Dalmácie]] [12] => | pojem nižšího celku = [[Administrativní dělení Chorvatska|Župa]] [13] => | název nižšího celku = [[Splitsko-dalmatská župa|Splitsko-dalmatská]] [14] => | administrativní dělení = [15] => | loc-map = {{LocMap |Chorvatsko |label=Split |position=left |width=250 |lat=43.51 |long=16.45 |float=center |caption=}} [16] => | rozloha = 79.33 [17] => | etnické složení = [18] => | náboženské složení = [19] => | starosta = Ivo Baldasar [20] => | vznik = 3. století [21] => | zakladatel = [[Dioklecián]] [22] => | web = http://www.split.hr [23] => | obecní úřad = [24] => | telefonní předvolba = (+358) 021 [25] => | psč = 21000 [26] => | označení vozidel = ST [27] => }} [28] => '''Split''' ({{vjazyce2|it|''Spalato''}}) je město ve střední [[Dalmácie|Dalmácii]] na [[Chorvatsko|chorvatském]] pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského moře]]. S {{počet obyvatel|pád=7}} obyvatel je to [[Seznam měst v Chorvatsku|druhé největší město]] země a správní středisko [[Splitsko-dalmatská župa|Splitsko-dalmatské župy]] a také [[Arcidiecéze splitsko-makarská|arcidiecéze splitsko-makarské]] [[Římskokatolická církev|Římskokatolické církve]]. [29] => [30] => Split je významným turistickým cílem, jednak díky svým historickým památkám, jednak jako výchozí bod pro letní dovolené na okolních ostrovech. Historické jádro města ([[Grad (Split)|Grad]]) je zapsáno na seznam [[Světové dědictví|světového dědictví]] [[UNESCO]]. Ve Splitu (respektive v obci [[Kaštel Štafilić]] u [[Trogir]]u, asi 20 km od Splitu) se rovněž nachází mezinárodní [[Letiště Split|letiště]] a poblíž samotného centra města se nachází významný mezinárodní [[Splitský přístav|přístav]]. [31] => [32] => == Název == [33] => Název města Split pochází z [[italština|italského]] ''Spalato''. Poprvé se objevil ve [[4. století]]. Do italštiny byl přejat z [[řečtina|řečtiny]], kde existoval jako ἀσπάλαθος – ''aspálathos''. V [[latina|latině]] se potom objevuje v podobě ''Spalatum'', přebíráno bylo ale i v jiných podobách, např. ''Aspalatuo'' nebo ''Spalatrum''. Dle jedné z teorií vzniklo toto slovo podle názvu místní rostliny [[čilimka trnitá|čilimky trnité]] (aspalathos){{Citace elektronického periodika [34] => | titul = Split – grad s mnogo imena [35] => | periodikum = povijest.hr [36] => | url = https://povijest.hr/hrvatska/split-grad-s-mnogo-imena/ [37] => | jazyk = hr [38] => | datum přístupu = 2022-01-28 [39] => }}, která se na místě vyskytovala, dle jiné pochází od názvu [[Diokleciánův palác|Diokleciánova paláce]] (z [[latina|latinského]] ''palatium''). Podle jiné teorie vznikl název zkrácením latinského označení nedalekého starověkého města [[Salona]] (dnes [[Solin]]), které znělo ''Salonae Palatium''). Na mapách [[Stabilní katastr|Stabilního katastru]] z doby Rakousko-Uherska (v polovině [[19. století]]) se objevoval v podobě ''Spal''. [40] => [41] => Z těchto tří uvedených teorií byla druhá zmíněná populární několik set let, nicméně samotné město Split ji považuje za teorii víceméně vyvrácenou.[https://visitsplit.com/hr/2771/otkud-nam-je-doslo-ime-split Článek na stránkách visitsplit.com {{hr}}] [42] => [43] => V [[Jekavština|ijekavské]] podobě se objevuje od poloviny [[19. století]] také regionální název ''Spljet'', který vznikl s ohledem na jazykovou reformu [[Vuk Stefanović Karadžić|Vuka Karadžiće]] v [[Srbsko|Srbsku]]. Nejednoznačnost ohledně názvu byla řešena v roce [[1909]] v rozhodnutí místního zastupitelstva, které schválilo název ''Split'' používaný do současnosti. [44] => [45] => == Klimatické poměry == [46] => Systematické sledování počasí ve Splitu probíhá od roku [[1859]], kdy zde byla zřízena meteorologická stanice.Ksenija Zaninović, Klimatski atlas Hrvatske, str. 21 {{hr}} {{en}} [47] => [48] => Vzhledem ke své poloze a hradbě hor směrem do vnitrozemí je město odstíněno od klimatických vlivů vnitrozemí [[Balkán|Balkánského poloostrova]]. Klimatické poměry jsou ovlivněny větry typické pro jaderské pobřeží. Město má 2 600 slunečných hodin ročně,{{Citace sborníku [49] => | příjmení = Vukov [50] => | jméno = Jerko [51] => | odkaz na autora = [52] => | titul = Trajanje insolacije u Hrvatskoj [53] => | sborník = Geografski glasnik [54] => | odkaz na sborník = [55] => | vydavatel = [56] => | odkaz na vydavatele = [57] => | místo = Záhřeb [58] => | rok vydání = 1971 [59] => | isbn = [60] => | strany = 184 [61] => | jazyk = chorvatština [62] => }} resp. se míra pohybuje v rozmezí 2360–2810.{{Citace sborníku [63] => | příjmení = Vukov [64] => | jméno = Jerko [65] => | odkaz na autora = [66] => | titul = Trajanje insolacije u Hrvatskoj [67] => | sborník = Geografski glasnik [68] => | odkaz na sborník = [69] => | vydavatel = [70] => | odkaz na vydavatele = [71] => | místo = Záhřeb [72] => | rok vydání = 1971 [73] => | isbn = [74] => | strany = 187 [75] => | jazyk = chorvatština [76] => }} [77] => [78] => Průměrná roční teplota činí 15,7 °C. Nejvyšší hodnoty dosahuje v červenci (25,7 °C) a nejnižší v lednu (8 °C). Roční úhrn srážek činí 820 mm. [79] => [80] => == Historie == [81] => === Starověk === [82] => [[Soubor:Split Diokleciánův palác celek 4.jpg|vlevo|náhled|Splitský přístav a [[Diokleciánův palác]]. Dominantou je věž [[Katedrála svatého Domnia|katedrály sv. Domnia]].]] [83] => Na místě současného města existovala již starořecká kolonie, která vznikla nejspíše ve [[2. století př. n. l.|2. století]] před naším letopočtem. Rybářská osada byla relativně málo významná a větší města v její blízkosti byla Salona, Trogir a Stobreč. [84] => [85] => Split byl založen na sklonku 3. století [[Římský císař|římským císařem]] [[Diocletianus|Diokleciánem]], který si zde postavil [[Diokleciánův palác|svůj palác]], okolo něhož se začalo vytvářet město.{{Citace periodika [86] => | příjmení = Opplt [87] => | jméno = Robert [88] => | titul = Palác římského císaře obsadili squateři, začala novodobá historie Splitu [89] => | periodikum = iDNES [90] => | datum vydání = 2019-05-27 [91] => | issn = [92] => | jazyk = cs [93] => | url = https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/chorvatsko-split-dalmacie-more-pristav-dioklecianuv-palac-split-dioklecian-rimsky-cisar.A190524_145728_kolem-sveta_hig [94] => | datum přístupu = 2021-03-08 [95] => }} Obytné křídlo paláce se již v této době používalo při různých příležitostech. Součástí stavby byl také důmyslný systém na přívod vody z nedaleké řeky [[Jadro]]. V roce 461 byl palác užíván generálem [[Ammianus Marcellinus|Marcellinem]], který byl vojenským správcem [[Dalmácie (provincie)|Dalmácie]]. Svržený císař [[Glycerius]] žil v paláci od roku 474 do své smrti. V roce 480 zemřel jeho následník [[Julius Nepos]], který byl v paláci otráven. Po smrti císaře původní palác začal chátrat a postupně se do něj nastěhovali v okolí žijící obyvatelé. V roce 493 dobyli palác [[Ostrogóti]] a zařadili jej do svého království. [96] => [97] => === Středověk === [98] => Během období teritoriálního růstu [[Byzantská říše|Byzantské říše]] v 6. století byl Split součástí tohoto impéria. Slované přišli do oblasti dnešního města v 7. století. V roce 650 nalezli v místě dnešního Splitu útočiště obyvatelé nedalekého města [[Salona]] (dnes [[Solin]]), které bylo vypleněno při nájezdu [[Avaři|Avarů]].{{Citace monografie [99] => | příjmení = Pavlović [100] => | jméno = Zoran [101] => | odkaz na autora = [102] => | titul = Modern World Nations: Croatia [103] => | vydavatel = Chelsea House Publishers [104] => | místo = [105] => | rok = 2003 [106] => | počet stran = 117 [107] => | isbn = 0-7910-7911-2 [108] => | kapitola = [109] => | strany = 85 [110] => | jazyk = angličtina [111] => }} Město bylo při administrativní reformě Byzance zařazeno do [[thema|thematu]] [[Dalmácie (thema)|Dalmácie]]. [112] => [113] => V 10. století byla zahájena výstavba [[Řád svatého Benedikta|benediktinského]] kláštera na poloostrově západně od centra města. Klášterní kostel byl zasvěcen [[Svatý Štěpán|svatému Štěpánovi]]. V průběhu staletí se název této lokality pod vlivem jazykových změn změnil na ''[[Sustjepan]]'' (obdobně jako např. [[Supetar]] apod.). [[Katedrála svatého Domnia]] byla vybudována v prostoru [[mauzoleum|mauzolea]] bývalého Diokleciánova paláce a je nejstarší stále činnou katedrálou na světě. Její zvonice je společně s Diokleciánovým palácem ve [[Městský znak Splitu|znaku města]]. [114] => [115] => [[Byzantská říše]] v oblasti postupně ztrácela vliv a o strategicky významné město usilovala [[Benátská republika]]. Jistý vliv zde mělo i středověké [[Uhersko]]. Od roku 1069 pak byl součástí [[Chorvatské království|Chorvatského království]], které později připadlo k [[Uhersko|Uhrám]]. Uherská nadvláda zde byla oficiálně prohlášena v roce 1105 při slavnostním průvodu městem, kdy místní obyvatelé přísahali novému panovníkovi věrnost. [116] => [117] => V roce [[1240]] došlo ke konfliktu mezi městem Splitem a nedalekým [[Trogir]]em.{{Citace monografie [118] => | příjmení = Fine [119] => | jméno = John, V. A. [120] => | odkaz na autora = [121] => | titul = When Ethnicity Did Not Matter in the Balkans [122] => | vydavatel = The University of Michigan Press [123] => | místo = [124] => | rok = 2006 [125] => | počet stran = [126] => | isbn = 978-0-472-11414-6 [127] => | kapitola = [128] => | strany = 88 [129] => | jazyk = angličtina [130] => }} V témže roce byl také sepsán první statut města Splitu (základní dokument) latinsky ''Capitularium'', který se nicméně do současné doby nedochoval. V roce 1312 byl sepsán druhý statut, známý též jako Zlatá kniha. Vznikl v latinském jazyce. Vliv dokumentu trval do jisté míry i po příchodu benátské nadvlády. Dokument zakazoval půjčovat peníze [[Slované|Slovanům]] (z Dalmácie nebo z Bosny), finanční transakce mezi sebou směli provozovat pouze obyvatelé hovořící neslovanskými jazyky.{{Citace monografie [131] => | příjmení = Fine [132] => | jméno = John, V. A. [133] => | odkaz na autora = [134] => | titul = When Ethnicity Did Not Matter in the Balkans [135] => | vydavatel = The University of Michigan Press [136] => | místo = [137] => | rok = 2006 [138] => | počet stran = [139] => | isbn = 978-0-472-11414-6 [140] => | kapitola = [141] => | strany = 86 [142] => | jazyk = angličtina [143] => }} [144] => [145] => V roce 1420 byl Split připojen k Benátské republice. Král [[Zikmund Lucemburský]] se města vzdal za 100 000 dukátů, které nutně potřeboval pro zaplacení válečných výdajů. Benátčané značně omezili míru autonomie města. Místní obyvatelstvo, které již v té době bylo ve značné míře [[Slované|slovanské]] a méně [[Delmati|dalmatské]], bylo obohaceno o Benátčany, kteří se začali postupně přistěhovávat z [[Apeninský poloostrov|Apeninského poloostrova]]. Vzestup města v 15. a 16. století umožnil obchod s [[Osmanská říše|Osmanskou říší]], zboží bylo vyváženo především do vnitrozemí a na území současné [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]].{{Citace monografie [146] => | příjmení = Tracy [147] => | jméno = James D. [148] => | odkaz na autora = [149] => | titul = Balkan Wars, Habsburg Croatia, Ottoman Bosnia and Venetian Dalmatia 1499–1617 [150] => | vydavatel = Rowman & Littlefield [151] => | místo = Londýn [152] => | rok = 2016 [153] => | počet stran = [154] => | isbn = 978-144-2213-58-6 [155] => | kapitola = [156] => | strany = 259 [157] => | jazyk = angličtina [158] => }} Hranice s Tureckem začínala zhruba už 3 km za městem.{{Citace monografie [159] => | příjmení = Tracy [160] => | jméno = James D. [161] => | odkaz na autora = [162] => | titul = Balkan Wars, Habsburg Croatia, Ottoman Bosnia and Venetian Dalmatia 1499–1617 [163] => | vydavatel = Rowman & Littlefield [164] => | místo = Londýn [165] => | rok = 2016 [166] => | počet stran = [167] => | isbn = 978-144-2213-58-6 [168] => | kapitola = [169] => | strany = 263 [170] => | jazyk = angličtina [171] => }} V této době byl Split také centrem [[renesance|renesanční]] kultury a literatury. Působil zde například básník [[Marko Marulić]], jehož báseň ''Judita'' byla vytištěna jak ve Splitu, tak i v Benátkách. Přestože vzdělaná elita oceňovala vznikající umělecká díla, většina obyvatel Splitu a jeho okolí zůstávala v této době negramotná. [[Antonio Proculianio]], tehdejší kancléř města Splitu, v roce [[1558]] popsal čtyři místní velkolepé chrámy i jejich antický původ.{{Citace sborníku [172] => | příjmení = Marasović [173] => | jméno = Jerko [174] => | příjmení2 = Marasović [175] => | jméno2 = Katja [176] => | příjmení3 = Perojević [177] => | jméno3 = Snežana [178] => | odkaz na autora = [179] => | titul = Kultne građevine Dioklecijanove palače u Splitu [180] => | sborník = Historia Antiqua [181] => | odkaz na sborník = [182] => | vydavatel = [183] => | odkaz na vydavatele = [184] => | místo = Split [185] => | rok vydání = 2005 [186] => | isbn = [187] => | strany = 427 [188] => | jazyk = chorvatština [189] => }} [190] => [191] => Samotné město se začalo šířit postupně z prostoru původního paláce směrem na západ, kde se dnes nachází lokalita [[Varoš (Split)|Varoš]], přiléhající k historickému centru města.Nevenka Bežić-Bozanić: Stanovništvo Splita u Marulićevo doba {{hr}} Dosidlovali se sem sedláci, kteří žili v okolní Dalmácii a Bosně. Vznikala také sídla dále od centra města. Statut středověkého Splitu pamatoval i na ně a tito (většinou členové vážených rodin) měli své jasně definované postavení v dokumentu. [192] => [193] => === Moderní doba === [194] => [[Soubor:SPLIT-Adam city view.jpg|vpravo|náhled|Split v roce 1764]] [195] => [[Soubor:Spalato, Hotel de Ville, Dalmatia, Austro-Hungary-LCCN2002710820.tif|vpravo|náhled|Střed města na přelomu 19. a 20. století.]] [196] => Na konci 16. století vypukla ve Splitu epidemie moru, která si vyžádala několik tisíc obětí. V roce 1607 vypukla další epidemie, po níž zůstalo ve městě jen 1 400 jeho obyvatel. Jen v letech [[1360]] až [[1815]] zasáhl mor Split celkem třicetkrát.{{Citace elektronického periodika [197] => | titul = Mislite da su današnje mjere restriktivne? Evo kako je to bilo u Splitu za vrijeme kuge: bolesne bi zakucali u kući, a nakon što umru, kuće bi spalili [198] => | periodikum = Slobodna Dalmacija [199] => | url = https://slobodnadalmacija.hr/split/mislite-da-su-danasnje-mjere-restriktivne-evo-kako-je-to-bilo-u-splitu-za-vrijeme-kuge-bolesne-bi-zakucali-u-kuci-a-nakon-sto-umru-kuce-bi-spalili-1019372 [200] => | jazyk = hr [201] => | datum přístupu = 2022-01-28 [202] => }} Mor přicházel většinou po moři, jsou ale zaznamenány i případy, že dorazil po obchodních karavanách z území dnešní [[Bosna a Hercegovina|Bosny]]. Od roku [[1592]] stál ve městě první lazaret. [203] => [204] => Dalšími pohromami pro město byly války (v polovině 17. století, převážně s [[Osmanská říše|Osmanskou říší]]). V roce 1657 pronikl až k samotným hradbám města bosensko-turecký vojevůdce [[Hersekzade Ahmed Paša|Hersekli Ahmed Paša]]. [205] => [206] => V 60. letech 17. století, po dobytí města [[Benátská republika|Benátčany]], byly následně přestavovány hradby a doplněny baštami apod. V letech 1660-1668 byl například vystavěn prstenec [[Bastionová pevnost|bastionového opevnění]] podle návrhu generála [[Innocentio Conti|Innocentia Contiho]]. {{Zedler Online|6|579|1123|1124|Conti (Innocentius)}}Snježana Perojević: ''Constructing aspects of building the Split baroque bastion fort.'' In: ''Defensive Architecture of the Mediterranean, Vol. 7.'' S. 209–216. Opevnění je dobře patrné na historických mapách a pozůstatky bastionů jsou dobře patrné i na mapách tzv. [[Stabilní katastr|stabilního katastru]] z poloviny [[19. století]]. [207] => [208] => Místní obyvatelstvo bylo v roce [[1688]] (mimo nejvyšší vrstvu) víceméně [[Slované|slovansky]] mluvící, jak dokládá dopis [[Julio Centofiorini|Julia Centofioriniho]] do [[Vatikán]]u.{{Citace monografie [209] => | příjmení = Fine [210] => | jméno = John, V. A. [211] => | odkaz na autora = [212] => | titul = When Ethnicity Did Not Matter in the Balkans [213] => | vydavatel = The University of Michigan Press [214] => | místo = [215] => | rok = 2006 [216] => | počet stran = [217] => | isbn = 978-0-472-11414-6 [218] => | kapitola = [219] => | strany = 407 [220] => | jazyk = angličtina [221] => }} [222] => [223] => V roce 1797, kdy Benátská republika zanikla, získala Split (spolu s celou [[Dalmácie|Dalmácií]]) [[Habsburská monarchie]]. Tak tomu bylo až do [[Napoleonské války|Napoleonských válek]], kdy se města na krátkou dobu zmocnila Francie a ustanovila zde tzv. [[Ilyrské provincie]]. Francouzi modernizovali uliční síť a nechali strhnout některé části středověkého opevnění. Po návratu rakouské nadvlády v roce 1813 byl Split nicméně postižen ekonomickou stagnací. Revoluce [[Revoluce v roce 1848|''Jaro národů'']] v roce 1848, které zasáhlo celou monarchii, nemělo v tomto jaderském přístavu větší odezvy. Rakouská správa určila jako hlavní město Dalmácie v [[Zadar]]u, čímž Split i nadále ztratil svůj význam. Po celou druhou polovinu 19. století se Rakousko-Uhersko obávalo nárůstu [[Italové|italského]] nacionalismu v regionu. V roce [[1838]] žilo ve Splitu 8 721 obyvatel. Ve třicátých letech získalo město také katastrální mapu (rakousko-uherský stabilní katastr). Z ní je patrné, že kromě historického města se v jeho blízkosti (za strženými hradbami) nacházelo několik dalších menších předměstí, a to ([[italština|italsky]] ''Borgo Grande/Borgo di Franceso'' (dnes [[Varoš (Split)|Varoš]]), ''Borgo Pozzobon'', ''Borgo Manus'', ''Borgo Luzaz'' a ''Borgo di St. Pietro''). Město již mělo také svoji nemocnici, a to jak vojenskou, tak i civilní. Vše se nacházelo v areálu dnešního Diokleciánova paláce, včetně [[Kasárny svaté Marie (Split)|vojenských kasáren]]. [224] => [225] => V roce [[1857]] bylo provedeno historicky první sčítání lidu ve Splitu, které napočítalo 10 358 obyvatel.{{Citace sborníku [226] => | příjmení = Klempić [227] => | jméno = Sanja [228] => | odkaz na autora = [229] => | titul = Utjecaj imigracije na strukture stanovništva Splita [230] => | sborník = Migracijske i etničke teme [231] => | odkaz na sborník = [232] => | vydavatel = Institut za migracije i narodnosti [233] => | odkaz na vydavatele = [234] => | místo = Záhřeb [235] => | rok vydání = 2004 [236] => | issn = 1848-9184 [237] => | strany = 79 [238] => | jazyk = chorvatština [239] => }} [240] => [241] => Modernizaci Splitu v 60. letech 19. století odstartoval místní starosta [[Antonio Bajamonti]]. Bylo zrealizováno plynové osvětlení, vodovod, postavena první nemocnice a zřízeny moderní školy. Jako symbol výstavby nového vodovodu byla na náměstí odhalena monumentální kašna (zničena v roce 1947). Původní bastiony byly přebudovány na parky nebo sloužily jako parcely pro nové veřejné stavby. V centru města bylo upraveno náměstí a rozhodnutí padlo i o výstavbě promenády Riva, která je dnes symbolem města. Původní přístav, který přiléhal k nejstarší části města, se přesunul mírně na východ, k novému nádraží. Bajamonti si tím získal značnou popularitu místních obyvatel všech národností. Období Bajamontiho vlády nad městem skončilo v roce 1880, kdy bylo rozhodnuto z vyšší úrovně o rozpuštění splitské městské rady. Od té doby stoupal politický vliv prochorvatských stran. [242] => [243] => Průmyslový rozvoj Splitu byl velmi slabý, vzhledem k vzdálenosti města od vnitrozemí jak Chorvatska, tak i Rakouska nebo Uher. [[Železniční trať Knin–Split|Železniční trať]] získal Split až v roce 1888, jednalo se odbočku dráhy z města [[Knin]]u, ta však nebyla na zbytek železniční sítě Rakousko-Uherska přes regiony [[Lika]] a [[Kordun]] napojena. [244] => [245] => Přelom [[19. století|19.]] a [[20. století]] ve Splitu nicméně probíhal, stejně jako v dalších městech rakousko-uherského mocnářství, v duchu secese. Ve městě vznikla řada výstavních budov tohoto stylu, jako např. [[Nakićův dům]]{{Citace periodika [246] => | titul = Ušminkana ljepotica: pogledajte kako nakon restauracije izgleda čuvena kuća Nakić na glavnom splitskom trgu [247] => | periodikum = Slobodna Dalmacija [248] => | datum vydání = 2019-04-19 [249] => | jazyk = hr [250] => | url =https://slobodnadalmacija.hr/split/usminkana-ljepotica-pogledajte-kako-nakon-restauracije-izgleda-cuvena-kuca-nakic-na-glavnom-splitskom-trgu-599660 [251] => | datum přístupu = 2023-01-26 [252] => }} v samotném středu města, budova [[Sirné lázně (Split)|Sirných lázní]] nebo [[Chorvatský dům|Chorvatského domu]] z roku [[1903]].{{Citace periodika [253] => | příjmení = Vidulić [254] => | jméno = Sandi [255] => | titul = Stalno prolazite kraj ovih kuća u Splitu, a ne znate njihovu ‘mračnu tajnu‘: mladi Splićani, bečki studenti, donijeli su secesiju u provinciju, ali i teški skandal! Evo priče [256] => | periodikum = Slobodna Dalmacija [257] => | datum vydání = 2022-09-24 [258] => | jazyk = hr [259] => | url = https://slobodnadalmacija.hr/split/stalno-prolazite-kraj-ovih-kuca-u-splitu-a-ne-znate-njihovu-mracnu-tajnu-mladi-splicani-becki-studenti-donijeli-su-secesiju-u-provinciju-a-s-njom-i-teski-skandal-evo-price-1226883 [260] => | datum přístupu = 2022-09-27 [261] => }} [262] => [263] => === 1. polovina 20. století === [264] => [[Soubor:SPLIT-Overall view 1910.jpg|vpravo|náhled|Split v roce 1910]] [265] => [[Soubor:Split Mausoleum 1970 178.jpg|vpravo|náhled|Historické centrum města v roce 1970]] [266] => Za [[První světová válka|první světové války]] usilovala Itálie o připojení města, nicméně to se nezdařilo. Obyvatelstvo již během války mělo sympatie k nedalekému Srbsku a jihoslovanské myšlence obzvlášť, což nutilo represivní aparát Rakousko-Uherska tvrdě zasahovat.{{Citace kvalifikační práce [267] => | příjmení = Buljan [268] => | jméno = Marijan [269] => | instituce = Sveučilište u Splitu [270] => | odkaz na instituci = Univerzita ve Splitu [271] => | titul = Politička povijest Splita od 1918. do 1941. godine [272] => | url = [273] => | typ práce = doktorská disertace [274] => | vedoucí = Aleksandar Jakir [275] => | odkaz na vedoucího = [276] => | místo = Split [277] => | rok vydání = 2021 [278] => | strany = 23 [279] => | datum přístupu = 2023-04-20 [280] => | poznámka = [281] => | jazyk = chorvatština [282] => }} Úřady se obávaly především politických aktivit obyvatel srbské národnosti a připravovaly jejich seznamy. Rozpuštěno bylo místní zastupitelstvo. V roce [[1917]] byl Split vyhlášen uzavřeným městem (v němž nesměl nikdo pobývat bez příslušných dokladů déle než tři dny).{{Citace kvalifikační práce [283] => | příjmení = Buljan [284] => | jméno = Marijan [285] => | instituce = Sveučilište u Splitu [286] => | odkaz na instituci = Univerzita ve Splitu [287] => | titul = Politička povijest Splita od 1918. do 1941. godine [288] => | url = [289] => | typ práce = doktorská disertace [290] => | vedoucí = Aleksandar Jakir [291] => | odkaz na vedoucího = [292] => | místo = Split [293] => | rok vydání = 2021 [294] => | strany = 36 [295] => | datum přístupu = 2023-04-20 [296] => | poznámka = [297] => | jazyk = chorvatština [298] => }} [299] => [300] => Po skončení konfliktu se Split stal na 33 dní součástí [[Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů|státu Slovinců, Chorvatů a Srbů]], kdy sice byly úřady obnoveny, ale neměly dostatečnou sílu zavést ve městě pořádek. Krátce nato byl otevřen diplomatický spor mezi Itálií a [[Království Jugoslávie|Královstvím SHS]] o kontrolu nad městem. Splitští Italové sepsali petici, ve které osm tisíc lidí požadovalo připojení města k Itálii. Přestože se Itálii podařilo získat celou [[Istrie (poloostrov)|Istrii]] a značnou část jaderského pobřeží, Split již nezískala. Zastupitelstvo města Splitu v roce 1920 schválilo deklaraci, ve které odsuzovalo snahu Itálie město připojit ke svému území.{{Citace monografie [301] => | příjmení = Jakir [302] => | jméno = Aleksandar [303] => | odkaz na autora = [304] => | titul = Dalmacija u međuratnom razdoblju 1918-1941 [305] => | vydavatel = Leykam International [306] => | místo = Záhřeb [307] => | rok = 2018 [308] => | počet stran = [309] => | isbn = 978-953-340-070-9 [310] => | kapitola = [311] => | strany = 78 [312] => | jazyk = chorvatština [313] => }} [314] => [315] => Pro nově vzniklý jugoslávský stát se stal Split hlavním přístavem (neboť přístavy [[Rijeka]], [[Pula]] a [[Zadar]] byly součástí Itálie). Proto země investovala nemalé prostředky pro výstavbu železničního spojení do města, které bylo dokončeno v roce 1925.{{Citace monografie [316] => | příjmení = Bilandžić [317] => | jméno = Dušan [318] => | odkaz na autora = [319] => | titul = Hrvatska moderna povijest [320] => | vydavatel = Golden Marketing [321] => | místo = Záhřeb [322] => | rok = [323] => | počet stran = [324] => | isbn = [325] => | kapitola = [326] => | strany = 21 [327] => | jazyk = chorvatština [328] => }}{{Citace sborníku [329] => | příjmení = Klempić [330] => | jméno = Sanja [331] => | odkaz na autora = [332] => | titul = Utjecaj imigracije na strukture stanovništva Splita [333] => | sborník = Migracijske i etničke teme [334] => | odkaz na sborník = [335] => | vydavatel = Institut za migracije i narodnosti [336] => | odkaz na vydavatele = [337] => | místo = Záhřeb [338] => | rok vydání = 2004 [339] => | issn = 1848-9184 [340] => | strany = 82 [341] => | jazyk = chorvatština [342] => }} Jugoslávie však pouze dokončila projekt, který byl zahájen ještě v době existence [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]]. Po první světové válce byly také opraveny hlavní ulice ve Splitu a ve 20. letech poprvé vyasfaltovány. Roku [[1920]] sem byla zavedena rovněž i elektřina. V roce [[1928]] byla zahájena modernizace místního přístavu, nicméně stát neměl dostatečné prostředky k tomu, aby ze splitského přístavu učinil dominantní jugoslávskou bránu k námořním obchodním trasám. Význam dalších přístavů (např. [[Sušak]]) zůstával nemalý. V meziválečném období se přes Split vyváželo např. [[dřevo]] nebo [[bauxit]]. V této době zhruba čtvrtina obyvatel pracovala v průmyslu, zhruba čtvrtina v zemědělství a rybářství cca 15 % ve veřejných službách a zbytek v dalších oblastech.{{Citace kvalifikační práce [343] => | příjmení = Buljan [344] => | jméno = Marijan [345] => | instituce = Sveučilište u Splitu [346] => | odkaz na instituci = Univerzita ve Splitu [347] => | titul = Politička povijest Splita od 1918. do 1941. godine [348] => | url = [349] => | typ práce = doktorská disertace [350] => | vedoucí = Aleksandar Jakir [351] => | odkaz na vedoucího = [352] => | místo = Split [353] => | rok vydání = 2021 [354] => | strany = 17 [355] => | datum přístupu = 2023-04-20 [356] => | poznámka = [357] => | jazyk = chorvatština [358] => }} [359] => [360] => Příchod řady Chorvatů ze Zadaru, který byl připojen k Itálii, způsobil nedostatek bytů. Proto tehdejší starosta [[Ivo Tartaglia|Ivo Tartaglija]] prosazoval velkolepý plán rozšiřování města, který však nebyl zcela realizován. Město v roce 1925 přijalo nový [[regulační plán]], který mimo jiné předpokládal i přestavbu středu Splitu. Historické jádro měl obklopit pás zeleně. O rok později [[Praha|pražská]] firma Mentor představila svůj plán přestavby a modernizace města. I když procházel jugoslávský stát v 30. letech hospodářskou krizí (stejně jako celá tehdejší Evropa), byly ve Splitu postaveny některé nové budovy, jako např. [[Hotel Ambasador (Split)|Hotel Ambasador]], budova veslařského klubu, několik budov škol apod. V této době mělo město 9 hotelů a turistika se teprve postupně rozvíjela. Město bylo po roce 1929 metropolí tzv. [[Přímořská bánovina|přímořské bánoviny]]{{Citace monografie [361] => | příjmení = Bilandžić [362] => | jméno = Dušan [363] => | odkaz na autora = [364] => | titul = Hrvatska moderna povijest [365] => | vydavatel = Golden Marketing [366] => | místo = Záhřeb [367] => | rok = [368] => | počet stran = [369] => | isbn = [370] => | kapitola = [371] => | strany = 89 [372] => | jazyk = chorvatština [373] => }} v rámci Jugoslávie. Jen za meziválečné období se počet obyvatel města zvýšil o 41 %.{{Citace sborníku [374] => | příjmení = Klempić [375] => | jméno = Sanja [376] => | odkaz na autora = [377] => | titul = Utjecaj imigracije na strukture stanovništva Splita [378] => | sborník = Migracijske i etničke teme [379] => | odkaz na sborník = [380] => | vydavatel = Institut za migracije i narodnosti [381] => | odkaz na vydavatele = [382] => | místo = Záhřeb [383] => | rok vydání = 2004 [384] => | issn = 1848-9184 [385] => | strany = 83 [386] => | jazyk = chorvatština [387] => }} [388] => [389] => O deset let později se na základě dohody Cvetković–Maček stal Split součástí [[Chorvatská bánovina|Chorvatské bánoviny]] v rámci Jugoslávie. Ještě v roce [[1940]] byl schválen nový regulační plán rozvoje Splitu, který počítal s růstem města dalšími směry, např. do oblasti [[Meje (Split)|Meje]], [[Poljud]] a [[Lokve (Split)|Lokve]]. Válka nicméně vypukla velmi brzy poté, takže z něj nebylo v podstatě vůbec nic zrealizováno. [390] => [391] => Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byl obsazen italským fašistickým vojskem a anektován [[Italské království|Itálií]].{{Citace monografie [392] => | příjmení = Bilandžić [393] => | jméno = Dušan [394] => | odkaz na autora = [395] => | titul = Hrvatska moderna povijest [396] => | vydavatel = Golden Marketing [397] => | místo = Záhřeb [398] => | rok = [399] => | počet stran = [400] => | isbn = [401] => | kapitola = [402] => | strany = 116 [403] => | jazyk = chorvatština [404] => }} Tomu předcházelo krátké [[Bombardování Splitu (1941)|bombardování]] během [[Dubnová válka (Jugoslávie)|tzv. Dubnové války]].{{Citace elektronického periodika [405] => | titul = Prije 77 godina partizani su oslobodili Split: ‘Gospođa je provirila kroz prozor i zavikala: Ovo su našiiiii!‘ [406] => | periodikum = justarnji.hr [407] => | url = https://www.jutarnji.hr/vijesti/hrvatska/prije-77-godina-partizani-su-oslobodili-split-gospoda-je-provirila-kroz-prozor-i-zavikala-ovo-su-nasiiiii-15113246 [408] => | jazyk = hr [409] => | datum přístupu = 2022-01-28 [410] => }} Italská správa zahájila politiku tvrdé [[italianizace]], která zvýšila podporu [[Jugoslávští partyzáni|partyzánského]] hnutí mezi místním obyvatelstvem.{{Citace monografie [411] => | příjmení = Bilandžić [412] => | jméno = Dušan [413] => | odkaz na autora = [414] => | titul = Hrvatska moderna povijest [415] => | vydavatel = Golden Marketing [416] => | místo = Záhřeb [417] => | rok = [418] => | počet stran = [419] => | isbn = [420] => | kapitola = [421] => | strany = 142 [422] => | jazyk = chorvatština [423] => }} Sympatie měli i srbští [[četnici]], neboť italské úřady neprotestovaly proti četnickému hnutí slibujícími útoky na území Nezávislého státu Chorvatsko.{{Citace monografie [424] => | příjmení = Bilandžić [425] => | jméno = Dušan [426] => | odkaz na autora = [427] => | titul = Hrvatska moderna povijest [428] => | vydavatel = Golden Marketing [429] => | místo = Záhřeb [430] => | rok = [431] => | počet stran = [432] => | isbn = [433] => | kapitola = [434] => | strany = 122 [435] => | jazyk = chorvatština [436] => }} Již v květnu 1941 došlo k prvním sabotážím. Po kapitulaci Itálie zde na krátkou dobu byla přítomna [[Wehrmacht|německá armáda]]{{Citace monografie [437] => | příjmení = Dolničar [438] => | jméno = Ivan [439] => | odkaz na autora = [440] => | titul = Jugoslavija 1941–1981 [441] => | vydavatel = eksport pres [442] => | místo = Bělehrad [443] => | rok = 1981 [444] => | počet = [445] => | isbn = [446] => | kapitola = [447] => | strany = 39 [448] => | jazyk = srbochorvatština [449] => }}, město bylo velmi rychle anektováno [[Nezávislý stát Chorvatsko|fašistickým Chorvatskem]]. Zhruba dvacetkrát jej bombardovalo spojenecké letectvo, při vzdušných úderech zahynulo okolo 400 lidí. Split byl osvobozen [[Jugoslávští partyzáni|partyzány]] dne 26. října 1944. V dubnu 1945 byla ve Splitu sestavena první vláda [[Socialistická republika Chorvatsko|chorvatské republiky]] v rámci Jugoslávie.{{Citace monografie [450] => | příjmení = Dolničar [451] => | jméno = Ivan [452] => | odkaz na autora = [453] => | titul = Jugoslavija 1941–1981 [454] => | vydavatel = eksport pres [455] => | místo = Bělehrad [456] => | rok = 1981 [457] => | počet = [458] => | isbn = [459] => | kapitola = [460] => | strany = 61 [461] => | jazyk = srbochorvatština [462] => }} [463] => [464] => === 2. polovina 20. století === [465] => [466] => V rámci [[První pětiletka (Jugoslávie)|prvního pětiletého plánu]] byly ve Splitu zbudovány nové průmyslové podniky. Jen v prvních pěti poválečných letech to bylo pět továren (Lavčević, Melioracija, Konstruktor, Pomgrad a Tehnogradnja). Město získalo nové loděnice. Byl také otevřen nový závod společnosti [[Jugovinil]] v nedaleké obci [[Kaštel Sućurac]]. To vše ze Splitu učinilo centrum pro migraci z okolních obcí a vesnic. Proto v té době postihla Split, stejně jako v podstatě všechna větší města nově vzniklé socialistické Jugoslávie, rozsáhlá bytová krize. Ta vedla mimo jiné k nekontrolovanému bujení [[černá stavba|nelegální výstavby]]; předpokládá se že v 60. letech vznikalo ve Splitu násobně více černých staveb, než v hlavním městě Jugoslávie Bělehradu, kde byl tlak na nové kapacity větší. Stav nedostatku bytů dosáhl svého vrcholu okolo roku 1957, kdy bylo rozhodnuto o zrychlení bytové výstavby. Začala vznikat celá sídliště (do té doby se nová výstavba soustředila především pouze na dostavování bloků, které byly poškozeny za války). Výškové budovy, které vznikaly pomocí technologií průmyslové výstavby, zcela změnily panorama a charakter města. Nová zástavba rostla především na východním okraji Splitu. Vznikla tak rozsáhlá sídliště, jako např. [[Plokite]], [[Smrdečac]], [[Trstenik (Split)|Trstenik]] a další. [467] => [468] => Obnovováno bylo také i historické jádro města, přesněji Diokleciánův palác, kde bylo nezbytné odstranit všechny válečné škody. Před palácem byl také zbudován nový násyp na mořském břehu. Obecný plán rozvoje města z roku [[1951]] byl v roce [[1963]] doplněn o konkrétnější podobu, která připravila a vymezila plochy pro výstavbu již zmíněných sídlišť na východním konci města. [469] => [470] => Ve Splitu měl i svoji [[Vila Dalmacija|vilu]] [[Josip Broz Tito]].[https://punkufer.dnevnik.hr/clanak/titova-vila-senzacionalni-dio-splita-koji-je-zabranjen-za-obicne-ljude---427891.html Čánek na portálu dnevnik.hr {{hr}}] [471] => [472] => Město se rozvinulo do podoby jednoho z největších chorvatských měst a významného nákladního přístavu. Růst nových sídlišť v okolí města, jako např. [[Split 3]],{{Citace monografie [473] => | příjmení = Dolničar [474] => | jméno = Ivan [475] => | odkaz na autora = [476] => | titul = Jugoslavija 1941–1981 [477] => | vydavatel = eksport pres [478] => | místo = Bělehrad [479] => | rok = 1981 [480] => | počet = [481] => | isbn = [482] => | kapitola = [483] => | strany = 323 [484] => | jazyk = srbochorvatština [485] => }} pokračoval i v 70. a 80. letech. Nové celky se snažily řešit nedostatky předchozích a alespoň mírně zvyšovat kvalitu bydlení. Jugoslávie investovala nemalé prostředky do rozvoje Splitu, díky čemuž město vykazovalo úroveň ekonomické aktivity o cca 40 % vyšší, než byl celojugoslávský průměr. V roce 1979 se zde konaly [[Středomořské hry]], v rámci nichž byl zbudován velkolepý [[Stadion Poljud]] a sportovní hala Gripe. [486] => [487] => [[Soubor:19840705 Peristyle Split dia.jpg|vpravo|náhled|Střed města v 80. letech [[20. století]].]] [488] => V roce 1980 byl právě ve Splitu přerušen fotbalový zápas mezi Hajdukem Split a [[FK Crvena zvezda]] Bělehrad v okamžiku úmrtí [[Josip Broz Tito|Josipa Broze Tita]]. Mnozí diváci plakali.{{Citace monografie [489] => | příjmení = Biserko [490] => | jméno = Sonja [491] => | odkaz na autora = [492] => | titul = Jugoslavija: Poglavlje 1980–1991 [493] => | url = [494] => | vydavatel = Helsinški odbor za ljudska prava u Srbiji [495] => | místo = Bělehrad [496] => | rok = 2021 [497] => | počet stran = [498] => | isbn = 978-86-7208-221-0 [499] => | kapitola = [500] => | strany = 493 [501] => | jazyk = srbština [502] => }} V 80. letech tempo přistěhovalectví do města pokleslo. Vzhledem k ekonomické krizi celé země muselo město Split snižovat investiční výdaje ve svém rozpočtu, což znamenalo výstavbu menšího počtu bytů a snížení tempa investic do infrastruktury. Značná část nově příchozích obyvatel Splitu navíc nemohla najít zaměstnání, neboť i v relativně bohatém Splitu rostla nezaměstnanost. Dalším problémem Splitu 2. poloviny 80. let byly nedostatečné ubytovací kapacity pro stále rostoucí [[turistika|turistický]] sektor. [503] => [504] => Během rozpadu Jugoslávie docházelo ve Splitu k řadě incidentů, které předcházely eskalaci a vypuknutí [[Chorvatská válka za nezávislost|chorvatské války za nezávislost]]. Ve městě se nacházela poměrně početná vojenská posádka [[Jugoslávská lidová armáda|Jugoslávské lidové armády]] a rovněž i hlavní základna jugoslávského námořnictva. Během konfliktu byl jak místní přístav, tak i kasárna v obležení chorvatskými silami. Teprve až na počátku roku 1992 se jednotky Jugoslávské lidové armády ze Splitu stáhly. Námořnictvo v několika málo případech ostřelovalo město a některé strategické objekty v okolí. V souvislosti s válkou odešel ze Splitu také nemalý počet penzionovaných důstojníků tehdejší Jugoslávské lidové armády, kteří zde žili. [505] => [506] => Tři roky [[Chorvatská válka za nezávislost|války]] se velmi závažně podepsaly na ekonomické situaci města. Přerušení turistického ruchu, rozpad státu a znemožnění přístupu na původní trhy celé Jugoslávie přivedly Split až na pokraj ekonomického kolapsu.{{chybí zdroj}} Došlo k částečné deindustrializaci (počet osob zaměstnaných v průmyslu se snížil z 11 na 7 tisíc{{Citace sborníku [507] => | příjmení = Klempić [508] => | jméno = Sanja [509] => | odkaz na autora = [510] => | titul = Utjecaj imigracije na strukture stanovništva Splita [511] => | sborník = Migracijske i etničke teme [512] => | odkaz na sborník = [513] => | vydavatel = Institut za migracije i narodnosti [514] => | odkaz na vydavatele = [515] => | místo = Záhřeb [516] => | rok vydání = 2004 [517] => | issn = 1848-9184 [518] => | strany = 103 [519] => | jazyk = chorvatština [520] => }}) Město nicméně sloužilo po nějakou dobu jako hlavní základna jednotek [[UNPROFOR]] pro [[Bosna a Hercegovina|Bosnu a Hercegovinu]], kde [[Válka v Bosně a Hercegovině|válka]] zuřila rovněž. [521] => [522] => Po skončení [[Chorvatská válka za nezávislost|chorvatské války za nezávislost]] byly investovány nemalé prostředky pro rozvoj města a převážně zlepšení jeho dopravní dostupnosti. [523] => [524] => === 21. století === [525] => [526] => V prvních letech 21. století byla dokončena [[Dálnice A1 (Chorvatsko)|dálnice A1]], která směřuje na sever do měst [[Karlovac]] a [[Záhřeb]]. V lokalitě [[Dugopolje]] vznikla velká průmyslová zóna. Město v roce 2005 připravilo nový územní plán a před vypuknutím hospodářské krize v roce 2007 místní hospodářství vykazovalo šestiprocentní růst. Turistický sektor zaznamenal po hospodářské krizi nápadný růst; zatímco do roku [[2009]] navštěvovalo město okolo 180 tisíc zahraničních hostů ročně, v roce [[2015]] to bylo již 458 tisíc a uskutečněno bylo 1,3 milionů přenocování. Intenzivní turismus nicméně dále zesílil trend vystěhovávání lidí z centra města.{{Citace elektronického periodika [527] => | titul = Umire li centar Splita ili je već mrtav? Službeni podaci kažu da je iz Geta u zadnjih 20 godina iselilo 42 posto ljudi, ali stvarno stanje je vjerojatno još i gore [528] => | periodikum = Slobodna Dalmacija [529] => | url = https://slobodnadalmacija.hr/split/umire-li-centar-splita-ili-je-vec-mrtav-sluzbeni-podaci-kazu-da-je-iz-geta-u-zadnjih-20-godina-iselilo-42-posto-ljudi-ali-stvarno-stanje-je-vjerojatno-jos-i-gore-1252188 [530] => | jazyk = hr [531] => | datum přístupu = 2022-04-20 [532] => }} [533] => [534] => V roce [[2023]] byl ve Splitu dokončen mrakodrap s názvem [[Dalmacija Tower]] s výškou 135 m.{{Citace periodika [535] => | příjmení = Trgo [536] => | jméno = Darinka [537] => | titul = U Splitu otvoren Dalmacija Tower, a mi smo pobrojali sve najviše zgrade u Hrvatskoj. U Zagrebu će niknuti još... [538] => | periodikum = Danas [539] => | datum vydání = 2023-07-18 [540] => | jazyk = chorvatština [541] => | url = https://danas.hr/rtl-direkt/u-splitu-otvoren-dalmacija-tower-a-mi-smo-pobrojali-sve-najvise-zgrade-u-hrvatskoj-u-zagrebu-ce-niknuti-jos-dvije-e8f7d5cc-25a3-11ee-b9db-0ee8f36581c7 [542] => | datum přístupu = 2023-08-19 [543] => }} [544] => [545] => == Obyvatelstvo == [546] => [547] => === Historický vývoj === [548] => Historický vývoj počtu obyvatel Splitu se odvíjel následujícím způsobem: [549] => [550] => {| class="wikitable" [551] => |+Souhrnný počet obyvatel [552] => |- [553] => | 1857 || 1869 || 1880 || 1890 || 1900 || 1910 || 1921 || 1931 || 1948 || 1953 || 1961 || 1971 || 1981 || 1991 || 2001 || 2011 [554] => |- [555] => | 10 358 || 14 587 || 16 883 || 18 438 || 21 925 || 25 103 || 29 155 || 40 029 || 54 187 || 64 874 || 85 374 || 129 203 || 176 303 || 200 459 || 188 694 || 178 102 [556] => |} [557] => [558] => === Struktura obyvatelstva === [559] => [560] => V roce [[2022]] žilo ve městě cca 160 000 obyvatel Se širší aglomerací je celkový počet obyvatel 293 298. V roce [[2018]] činil odhad DZS HR počtu obyvatel 170 419 obyvatel.[https://nzjz-split.hr/wp-content/uploads/2021/05/2018_stanovnistvo.pdf Stanovništvo splitsko-dalmatske županije {{hr}}] Dle [[sčítání lidu]] z roku 2011 žilo ve Splitu 178 102 lidí. Za prvních dvacet let [[21. století]] se počet obyvatel Splitu snížil o zhruba patnáct procent. [561] => [562] => Obyvatelstvo Splitu stárne. Zatímco po druhé světové válce byl podíl osob ve věku do 20 let 34,2 %, v roce [[2001]] to bylo 23,3 % a poté je ještě nižší. Skupina obyvatel ve věku nad 60 let se zvýšila z 8,7% podílu na 19,7 % v roce [[2001]].{{Citace sborníku [563] => | příjmení = Klempić [564] => | jméno = Sanja [565] => | odkaz na autora = [566] => | titul = Utjecaj imigracije na strukture stanovništva Splita [567] => | sborník = Migracijske i etničke teme [568] => | odkaz na sborník = [569] => | vydavatel = Institut za migracije i narodnosti [570] => | odkaz na vydavatele = [571] => | místo = Záhřeb [572] => | rok vydání = 2004 [573] => | issn = 1848-9184 [574] => | strany = 95 [575] => | jazyk = chorvatština [576] => }} [577] => [578] => === Národnostní a náboženské poměry === [579] => [580] => Z národnostního hlediska bylo 96,23 % obyvatel Splitu [[Chorvati|chorvatské]] národnosti. 3,77 % zbývajících obyvatel jsou příslušníci národnostních menšin, většinou národností dalších republik bývalé [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávie]]. Zhruba 2 500 obyvatel města se hlásí k [[Srbové|srbské]] národnosti.[https://www.split.hr/gradska-uprava/nacionalne-manjine Národnostní statistiky dle sčítání lidu 2011 na stránkách města {{hr}}] 86,15 % obyvatel města se z náboženského hlediska hlásí k [[Římskokatolická církev v Chorvatsku|Římskokatolické církvi]], ostatní národnosti se hlásí většinou k dalším, menšinovým církvím nebo náboženským organizacím. [581] => [582] => == Doprava == [583] => {{Viz též|Letiště Split|Split (nádraží)}} [584] => === Lodní === [585] => [586] => Split je spolu s [[Rijeka|Rijekou]] a [[Zadar]]em hlavním chorvatským přístavem, ze kterého pravidelně vyplouvají lodě na ostrovy [[Vis]], [[Korčula]], [[Šolta]], [[Brač]], [[Hvar (ostrov)|Hvar]] a také [[Lastovo]], dále pak do italské [[Ancona|Ancony]]. V roce 2017 byl přístav jedenáctý nejrušnější na pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]] a první v Chorvatsku. [587] => [588] => === Silniční === [589] => [590] => Split se nachází na křížení dvou přirozených dálkových dopravních směrů: po chorvatském pobřeží Jaderského moře a údolím řeky [[Bosna (řeka)|Bosny]] přes [[Sarajevo]] a [[Mostar]] k pobřeží. Díky tomu tvoří přirozenou dopravní křižovatku. [591] => [592] => [[Soubor:Vlak Split.jpg|náhled|V železniční stanici Split byla zachycena jednotka 7-123.012, dopravce HŽPP.]] [593] => Od roku [[2004]] vede ze Splitu do [[Záhřeb]]u [[Dálnice A1 (Chorvatsko)|dálnice A1]] (napojena silnicí D1 z výjezdu [[Dugopolje]]), díky níž je dalmatské pobřeží, hlavně jeho jižní část, dostupnější. V roce [[2022]] ji měl doplnit další výjezd.{{Citace elektronického periodika [594] => | titul = Euro-Asfalt će graditi novi ulaz u Split na autoputu A1 u Hrvatskoj [595] => | periodikum = Klix.ba [596] => | url = https://www.klix.ba/biznis/privreda/euro-asfalt-ce-graditi-novi-ulaz-u-split-na-autoputu-a1-u-hrvatskoj/230414095 [597] => | jazyk = bs [598] => | datum přístupu = 2022-04-20 [599] => }} Dálnice pokračuje dále na jihovýchod do [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]] a výhledově má vést i do chorvatského Dubrovníka. [600] => [601] => Dříve byla veškerá turistická doprava směřována po [[Silnice D8|silnici D8]] ''(Jadranské magistrále)''. I ta ve své části západně od Splitu byla převedena do podoby rychlostní komunikace, neboť i slouží i regionální dopravě, především pro napojení nedalekých sídel [[Kaštela]] a [[Trogir]] na Split jako přirozené centrum regionu. Samotným městem potom prochází v jeho východní části jako rychlostní silnice s oddělenými mimoúrovňovými kříženími. [602] => [[Soubor:ST 2673 - P (1).jpg|náhled|Spoj linky MHD č. 5, dopravce Promet Split, obsloužil zastávku Tržnica.]] [603] => [604] => === Železniční === [605] => [606] => Ve Splitu se také nachází [[konečná stanice]] [[Železniční trať Knin–Split|železniční trati]] z [[Knin]]u a [[Perković]]e, kam zajíždí několikrát denně přímý vlak ze [[Záhřeb]]u a také vlaky, které obsluhují příměstskou oblast Splitu – [[Solin]] a [[Kaštela|Kaštelu]] ([[Splitská městská železnice]]). Železniční trať napojuje také místní přístav, pod centrem města je vedena tunelem. Místní hlavové nádraží zcela neodpovídá významu druhého největšího města Chorvatska.{{Citace elektronického periodika [607] => | titul = Na vlastitu odgovornost pogledajte kako izgleda splitski željeznički kolodvor. Nešto toliko ružno već dugo niste i nećete vidjeti. A dogodine stiže slavni Orient Express... [608] => | periodikum = Slobodna Dalmacija [609] => | url = https://slobodnadalmacija.hr/split/na-vlastitu-odgovornost-pogledajte-kako-izgleda-splitski-zeljeznicki-kolodvor-nesto-toliko-ruzno-vec-dugo-niste-i-necete-vidjeti-a-dogodine-stize-slavni-orient-express-1185668 [610] => | jazyk = hr [611] => | datum přístupu = 2022-10-24 [612] => }} [613] => [614] => V roce 2021 poprvé vyjela z [[Praha hlavní nádraží|Prahy hlavního nádraží]] do [[Split (nádraží)|Splitu]] přímá vlaková linka od [[RegioJet]]u.{{Citace elektronické monografie [615] => | titul = ON-LINE: RegioJet dorazil poprvé do Splitu. 1559 kilometrů dlouhá trasa je nejdelším železničním spojem v EU [616] => | vydavatel = ZDOPRAVY.CZ [617] => | url = https://zdopravy.cz/on-line-regiojet-vyrazi-poprve-do-splitu-zkousi-zopakovat-lonsky-uspech-vlaku-k-jadranu-82677/ [618] => | datum přístupu = 2021-05-29 [619] => | jazyk = cs [620] => }}{{Citace elektronického periodika [621] => | titul = Kytara, zpěv i pasové kontroly ve čtyři ráno, do Chorvatska dorazil z Česka první letošní vlak. [622] => | periodikum = Novinky.cz [623] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [624] => | vydavatel = Borgis [625] => | url = https://www.novinky.cz/cestovani/clanek/kytara-zpev-i-pasove-kontroly-ve-ctyri-rano-do-chorvatska-dorazil-z-ceska-prvni-letosni-vlak-40361735 [626] => | datum přístupu = 2021-05-30 [627] => | jazyk = cs [628] => }} [629] => [630] => === Městská === [631] => [632] => Ve městě se také nachází autobusové nádraží. Mezi lety 1964–1968 městskou hromadnou dopravu zajišťovaly také [[Trolejbusová doprava ve Splitu|trolejbusy]]. Po městě ale od té doby jezdí pouze autobusy. Dopravcem je městská společnost ''Promet Split'' (Doprava Split).[https://www.buscroatia.com/hr/gradski-prijevoz-u-gradu-splitu/ Článek o MHD ve Splitu na stránkách buscroatia.com {{hr}}] [[Splitská městská železnice]] bývá občas místními přezdívána jako ''Splitské metro''. [633] => [634] => === Letecká === [635] => [636] => Letecky Split obsluhuje [[Letiště Split|letiště Kaštela]], které se ale nenachází na jeho území, ale mezi městy [[Kaštela]] a [[Trogir]]. V roce 2016 se jednalo o druhé nejrušnější chorvatské letiště. [637] => [638] => == Administrativní dělení == [639] => {{Viz též|Městské části Splitu}} [640] => Se sousedními obcemi zahrnuje metropolitní oblast Splitu až 400 000 obyvatel. Podle statutu města Splitu se dělí na následující celky: [641] => [642] => * [[Donje Sitno]] (313 obyvatel) [643] => * [[Gornje Sitno]] (392 obyvatel) [644] => * [[Kamen (Split)|Kamen]] (1 769 obyvatel) [645] => * [[Slatine]] (1 106 obyvatel) [646] => * Split (167 121 obyvatel v 28 městských částech) [647] => * [[Srinjine]] (1 201 obyvatel) [648] => * [[Stobreč]] (2 978 obyvatel) [649] => * [[Žrnovnica]] (3 222 obyvatel) [650] => [651] => == Turistika == [652] => [[Soubor:Split katedrála sv. Domnia 1.jpg|vpravo|náhled|[[Katedrála svatého Domnia|Katedrála sv. Domnia]]]] [653] => [[Soubor:Split Diokleciánův palác celek 4.jpg|náhled|Pohled na Diokleciánův palác a [[Grad (Split)|staré město]] od přístavu]] [654] => [[Soubor:Luftbild vom Diokletianpalast in Split, Kroatien (48608754492).jpg|vpravo|náhled|Letecký pohled na staré město]] [655] => Splitské Staré město je součástí [[Světové dědictví|světového dědictví]] [[UNESCO]] od roku 1979. Nachází se na jižní straně splitského poloostrova. Město je velmi turisticky atraktivní destinací; v [[červenec 2022|červenci 2022]] jej navštívilo 160 tisíc turistů, z nichž 152 tisíc byli zahraniční a 8 tisíc domácí návštěvníci. Vysoká míra turismu ve městě je předmětem kritiky místních obyvatel.{{Citace elektronické monografie [656] => | titul = Turisti uriniraju i povraćaju gdje stignu, Splićani zgroženi: "Kap je odavno prelila čašu [657] => | vydavatel = Dnevnik.hr [658] => | url = https://dnevnik.hr/vijesti/hrvatska/uriniranje-po-spomenicima-i-bahato-ponasanje-turista-raljutilo-splicane-traze-sastanak-s-nadleznima---738531.html [659] => | datum přístupu = 2023-04-20 [660] => | jazyk = cs [661] => }} [662] => [663] => Přímo u moře podél přístavní zátoky ve starém městě se nachází promenáda [[Riva]], která je jedním ze symbolů města. [664] => [665] => === Památky === [666] => * [[Diokleciánův palác]] (chorvatsky ''Dioklecijanova palača''), zbudovaný kolem 300 s následujícími budovami: [667] => ** Bývalé diokleciánovo mauzoleum, které bylo ve středověku přebudováno jako [[Katedrála svatého Domnia|Katedrála sv. Domnia]]. [668] => ** [[Peristil (Split)|Peristil]], sloupové nádvoří jako centrální místo setkání na křižovatce Cardo a Decumanus . [669] => ** nádvoří bývalé obytné části paláce [670] => ** Katakomby/podzemní chodby (chorvatsky ''Podrumi''), částečně velmi vysoká síť chodeb pod Diokleciánovým palácem [671] => ** [[Bronzová brána (Split)|Bronzová brána]] (mořská brána), [[Zlatá brána (Split)|zlatá brána]], [[Stříbrná brána (Split)|stříbrná brána]] a [[Železná brána (Split)|železná brána]] tvoří hlavní vstupy do [[Grad (Split)|starého města]]. [672] => ** [[Jupiterův chrám (Split)|Jupiterův chrám]], chrám sv. Jana Křtitele [673] => * [[Papalićův palác]] (chorvatsky ''Papalićeva palača''), ve které dnes sídlí [[Městské muzeum (Split)|městské muzeum]] [674] => * [[Stará radnice (Split)|Stará radnice]] a kostel Panny Marie s raně románskou zvonicí (chorvatsky ''Crkvica Gospe od Zvonika'') u Železné brány. [675] => * [[Náměstí republiky (Split)|Náměstí republiky]] (chorvatsky ''Trg republike'', též ''Prokurative''{{Citace elektronického periodika [676] => | titul = Split a okolí lákají na antické památky i nejhezčí pláž Jadranu [677] => | periodikum = Novinky.cz [678] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [679] => | vydavatel = Borgis [680] => | url = https://www.novinky.cz/cestovani/clanek/split-a-okoli-lakaji-na-anticke-pamatky-i-nejhezci-plaz-jadranu-40362872 [681] => | jazyk = cs [682] => | datum přístupu = 2022-01-28 [683] => }}) s administrativními budovami a palácem bývalého [[Benátská republika|benátského]] guvernéra [684] => * [[Národní náměstí (Split)|Národní náměstí]] (chorvatsky ''Narodni trg'', hovorově ''Pjaca'') s [[Morpurgovo knihkupectví ve Splitu|knihkupectvím]] [[Vid Morpurgo|Vida Morpurga]] [685] => * Lesopark Marjan (chorvatsky ''Park Šuma Marjan'') na poloostrově v západní části města s hledištěm Telegrin (178 m), četnými kaplemi a starým [[Židovský hřbitov (Split)|židovským hřbitovem]] ze 16. století. [686] => * [[Diokleciánův vodovod]] (chorvatsky ''Dioklecijanov akvadukt''), který sloužil pro zásobování paláce [687] => * [[Pevnost Gripe]] (chorvatsky ''Tvrđava Gripe'') ve čtvrti Lučac–Manuš, postavená Benátčany v 17. století na obranu města před [[Osmanská říše|Turky]]. [688] => * [[Chorvatské národní divadlo (Split)|Chorvatské národní divadlo]] (chorvatsky ''Hrvatsko Narodno Kazalište''), zbudované vedle pozůstatků benátské pevnosti v Marmontově ulici [689] => * [[Arcibiskupský palác ve Splitu|Arcibiskupský palác]] (chorvatsky ''Nadbiskupska palača'') na východním okraji centra města, postavený v letech 1901–1904 dle návrhu architekta [[Ćiril Iveković|Ćirila Ivekoviće]] v novorenesančním stylu. [690] => * [[Stadion Poljud]] (chorvatsky ''Gradski stadion Poljud''), domácí stadion týmu [[HNK Hajduk Split|Hajduk Split]], postaven roku [[1979]].{{Citace elektronického periodika [691] => | titul = On this Day in 1979, Poljud Stadium Opens in Split [692] => | periodikum = Total Croatia News [693] => | url = https://www.total-croatia-news.com/sport/38399-poljud [694] => | jazyk = en [695] => | datum přístupu = 2022-01-28 [696] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220128195515/https://www.total-croatia-news.com/sport/38399-poljud [697] => | datum archivace = 2022-01-28 [698] => }} [699] => * [[Spaladium Arena]], víceúčelová hala v místní části Split-Poljud. [700] => [701] => === Kostely a kláštery === [702] => Ve Splitu se nachází 20 [[Římskokatolická církev v Chorvatsku|katolických]] kostelů, 6 kostelů [[Protestantismus|protestantských]] a modlitebna [[Srbská pravoslavná církev|srbské pravoslavné církve]]. Níže následují ty významnější z nich: [703] => [704] => * [[Katedrála svatého Domnia|Katedrála sv. Domnia]] (sv. Duje) [705] => * Kostel Nejsvětější Trojice ve Splitu-Poljudu (chorvatsky ''Crkva sv. Trojice''), starý chorvatský kostel z 8. až 11. století [706] => * Kostel Panny Marie v Pojišanu, poutní kostel východně od centra města (Pojišanská ulice) [707] => * Dominikánský kostel (chorvatsky ''Crkva sv. Dominika'') u Stříbrné brány [708] => * Kostel [[Kostel Panny Marie od Zdraví (Split)|Panny Marie della Salute]] (chorvatsky ''Crkva Gospe od Zdravlja'') ve Splitu-Dobri [709] => * Kostely na poloostrově [[Marjan (Split)|Marjan]] [710] => * [[Františkánský klášter a kostel sv. Františka (Split)|Františkánský klášter a františkánský kostel]] [711] => * Františkánský klášter sv. Antonína Paduánského s kostelem Panny Marie ve Splitu-Poljudu za stadionem Poljud [712] => * Kostel sv. Martina (chorvatsky ''Crkva sv. Martina''), kostel z 6./11. století u Zlaté brány [713] => * Kostel sv. [[Filip Neri|Filipa Neriho]] (chorvatsky ''Akademska Crkva sv. Filipa Nerija'') z roku 1736 [714] => * [[Kostel svatého Ducha (Split)|Kostel svatého Ducha]] (chorvatsky ''Crkva sv. Duha'') na [[Staré Město (Split)|Starém městě]] [715] => * Zvonice bývalého benediktinského kláštera [716] => * Kostel sv. Domnia ve Splitu-[[Brda (Split)|Brdech]] [717] => * [[Klášter milosrdných sester sv. Vincenta z Paula ve Splitu|Klášter milosrdných sester sv. Vincenta]] [718] => [719] => === Muzea a galerie === [720] => * [[Ivan Meštrović|Meštrovićova]] galerie (chorvatsky ''Galerija Meštrović'') ve Splitu-Meje, kde jsou vystavena díla známého chorvatského malíře [721] => * Archeologické muzeum Split (chorvatsky ''Arheološki muzej'') s exponáty prehistorické a starověké historie Dalmácie [722] => * Muzeum chorvatských archeologických nálezů (chorvatsky ''Muzej hrvatskih arheoloških spomenika'') ve Splitu-Meje, kde se nacházejí nálezy z nejstarších dějin města i regionu [723] => * Galerie výtvarného umění (chorvatsky ''Galerija umjetnina''), založená v roce 1931 [724] => * Salon Galić v Marmontově ulici, založený v roce 1924 [725] => * Etnografické muzeum (chorvatsky ''Etnografski muzej'') na třídě [[Peristil (Split)|Peristil]] [726] => * Chorvatské námořní muzeum (chorvatsky ''Hrvatski pomorski muzej'') v pevnosti Gripe [727] => * Městské muzeum (chorvatsky ''Muzej grada Splita'') v [[Papalićův palác|Papalićově paláci]] [728] => * Muzeum sakrálního umění (chorvatsky ''Muzej sakralne umjetnosti'') v Skočibušićově paláci [729] => * [[Dům mládeže (Split)|Dům mládeže]], ({{vjazyce2|hr|Dom mladeži}}) nikdy nedokončený kulturní dům z období [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|socialistické Jugoslávie]].{{Citace elektronického periodika [730] => | titul = Split je grad nedovršenih projekata i praznih obećanja, još ‘vuče‘ probleme iz pokojne Jugoslavije. Pogledajte što nam sve političari najavljuju desetljećima, a u stvarnosti se ništa ne događa... [731] => | periodikum = Slobodna Dalmacija [732] => | url = https://slobodnadalmacija.hr/split/split-je-grad-nedovrsenih-projekata-i-praznih-obecanja-jos-vuce-probleme-iz-pokojne-jugoslavije-pogledajte-sto-nam-sve-politicari-najavljuju-desetljecima-a-u-stvarnosti-se-nista-ne-dogada-1206531 [733] => | jazyk = hr [734] => | datum přístupu = 2022-10-24 [735] => }} [736] => [737] => V okolí Splitu se na pobřeží moře nachází množství hotelů. Městské pláže se rozkládají na celém pobřeží moře, nesou názvy ''Bačvice'', ''Kašjuni'', ''Ovčice'', ''Bene'' a pláž před táborem Stobreč.[https://www.split.hr/o-splitu/plaze Přehled pláží na stránkách města Split {{hr}}] [738] => [739] =>
[740] => [741] => Soubor:Split katedrála sv. Domnia náměstí (2).jpg|[[Katedrála svatého Domnia|Katedrála sv. Domnia]] [742] => Soubor:Split katedrála sv. Domnia 2.jpg|Věž katedrály sv. Domnia [743] => Soubor:Split kostel sv. Františka a klášter 1.jpg|[[Františkánský klášter a kostel sv. Františka (Split)|Františkánský klášter a kostel]] [744] => Soubor:Split - Milesi mansion.JPG|Budova HAZU (Akademie věd) [745] => Soubor:Split by Martin - 05.JPG|Stará radnice [746] => Soubor:20130603 Split 025.jpg|Promenáda Riva v centru města [747] => Soubor:Central Plaza - Split - Croatia.jpg|Budova národního divadla [748] => Soubor:Crkva sv. trojice.jpg|Kostel sv. Trojice [749] => Soubor:Split, Trg Republike (2021).jpg|Náměstí republiky [750] => Soubor:Split - Harbormaster's office and boats.JPG|Budova správy přístavu [751] => Soubor:Aerial view of Bacvice Beach with a view to Split in the background, Croatia (48608737377).jpg|Pláž Bačvice [752] => Soubor:Firule Beach in Split, Croatia (48608584581).jpg|Pláž Firule [753] => [754] =>
[755] => [756] => == Ekonomika == [757] => [[Soubor:Brodosplit - juice carrier.JPG|vpravo|náhled|Loděnice Brodosplit]] [758] => Ekonomika města se odvíjí především od místního přístavu, jak pro nákladní, tak osobní přepravu, vnitrozemskou i zahraniční. Historicky významným odvětvím, které zaměstnávalo nemalý počet lidí, byla výroba lodí. Loděnice [[Brodosplit]], které vznikly během [[Znárodnění v Jugoslávii|znárodnění]] po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], zaměstnávají 2 300 lidí. Již od dob existence poválečné Jugoslávie vyrábí pro domácí i zahraniční společnosti objemné nákladní lodě. [759] => [760] => Ve Splitu jsou také zastoupeny podniky v oblasti papírenství, výroby cementu a chemický průmysl. [761] => [762] => Značný význam má také turistika a rybolov. V zemědělství je rozšířené hlavně vinařství. [763] => [764] => == Konzuláty == [765] => Ve Splitu se nachází řada konzulátů, například: Spojeného království, Irska, Finska, Německa, Nizozemska, Dánska, Slovinska, Itálie, Španělska, Chile, Rakouska, Česka a Slovenska.{{chybí zdroj}} [766] => [767] => == Školství == [768] => [769] => === Školy === [770] => [[Soubor:School of Architecture and Civil Engineering in Split.jpg|vpravo|náhled|Fakulta architektury]] [771] => [[Splitská univerzita|Univerzita Split]] (chorvatsky ''Sveučilište u Splitu'') byla založena v roce 1974{{Citace monografie [772] => | příjmení = Bilandžić [773] => | jméno = Dušan [774] => | odkaz na autora = [775] => | titul = Hrvatska moderna povijest [776] => | vydavatel = Golden Marketing [777] => | místo = Záhřeb [778] => | rok = [779] => | počet stran = [780] => | isbn = [781] => | kapitola = [782] => | strany = 420 [783] => | jazyk = chorvatština [784] => }}, během období vzniku regionálních vysokých škol v [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|bývalé Jugoslávii]]. Pod univerzitu spadá 11 fakult a jedna umělecká akademie: [785] => [786] => * Fakulta elektrotechnická, stavba lodí [787] => * Ekonomická fakulta [788] => * Přírodovědecká fakulta a matematika [789] => * Fakulta architektury [790] => * Katolická fakulta [791] => * Fakulta chemicko-technologická [792] => * Fakulta medicíny [793] => * Námořní fakulta [794] => * Právnická fakulta [795] => * Akademie umění [796] => * Filozofická fakulta [797] => [798] => Okolo 20 000 studentů splitské univerzity studují ve 180 různých studijních programech. V druhé polovině 2. dekády 21. století byl vybudován nový univerzitní kampus. [799] => [800] => Ve městě se rovněž nachází 25 základních škol a 18 škol středních. [801] => [802] => === Vzdělanost obyvatelstva === [803] => [804] => Ještě v roce [[2001]] bylo 1,7 % obyvatel Splitu negramotných{{Citace sborníku [805] => | příjmení = Klempić [806] => | jméno = Sanja [807] => | odkaz na autora = [808] => | titul = Utjecaj imigracije na strukture stanovništva Splita [809] => | sborník = Migracijske i etničke teme [810] => | odkaz na sborník = [811] => | vydavatel = Institut za migracije i narodnosti [812] => | odkaz na vydavatele = [813] => | místo = Záhřeb [814] => | rok vydání = 2004 [815] => | issn = 1848-9184 [816] => | strany = 97 [817] => | jazyk = chorvatština [818] => }} (jednalo se především o starší ročníky). Zhruba polovina Spliťanů vystudovala [[střední škola|střední školu]] a zhruba osmina (cca 13 %) potom i školu vysokou. [819] => [820] => == Média == [821] => Ve Splitu působí několik místních televizních stanic (TV Jadran, TV Split a Kanál 5) a rozhlasových stanic (HR Split, Radio Dalmacija, Radio KL-Eurodom, Radio Riva, Radio Sunce). Ve Splitu rovněž vycházejí oblíbené regionální noviny [[Slobodna Dalmacija]].{{Citace monografie [822] => | příjmení = Dolničar [823] => | jméno = Ivan [824] => | odkaz na autora = [825] => | titul = Jugoslavija 1941–1981 [826] => | vydavatel = eksport pres [827] => | místo = Bělehrad [828] => | rok = 1981 [829] => | počet = [830] => | isbn = [831] => | kapitola = [832] => | strany = 143 [833] => | jazyk = srbochorvatština [834] => }} [835] => [836] => == Sport == [837] => [[Soubor:Poljud panorama 2.jpg|vpravo|náhled|Stadion Poljud]] [838] => [[Soubor:Gripe sports hall.jpg|vpravo|náhled|Sportovní hala Gripe]] [839] => Město nabízí velmi bohaté sportovní využití. Ve městě jsou 4 kluby vodních sportů, dále potápěčský, jezdecký a klub horské turistiky. Dále se ve městě nachází několik hřišť, od volejbalových, fotbalových až po basketbalové a také tenisové kurty. Kromě funkčních sportovních center zde existuje také nikdy nedokončená [[Spaladium Arena]]. Půjčovny motorových člunů, jachet, vodních skútrů a sportovních potřeb jsou samozřejmostí. [840] => [841] => Ve městě sídlí fotbalový klub [[HNK Hajduk Split|Hajduk Split]], jeden z nejvýznamnějších chorvatských fotbalových klubů. Hajduk Split byl velmi úspěšným týmem i v jugoslávské lize; pětkrát vyhrál Pohár Jugoslávie.{{Citace monografie [842] => | příjmení = Dolničar [843] => | jméno = Ivan [844] => | odkaz na autora = [845] => | titul = Jugoslavija 1941–1981 [846] => | vydavatel = eksport pres [847] => | místo = Bělehrad [848] => | rok = 1981 [849] => | počet = [850] => | isbn = [851] => | kapitola = [852] => | strany = 99 [853] => | jazyk = srbochorvatština [854] => }} Sídlí zde i [[RNK Split]]. [855] => [856] => Místním sportem, který se tradičně hraje již od počátku 20. století na splitských plážích, je [[Picigin]]. [857] => [858] => V období posledních padesáti let se ve Splitu uskutečnilo několik větších sportovních akcí, jako např.: 8. [[Středomořské hry]] (1979{{Citace monografie [859] => | příjmení = Dolničar [860] => | jméno = Ivan [861] => | odkaz na autora = [862] => | titul = Jugoslavija 1941–1981 [863] => | vydavatel = eksport pres [864] => | místo = Bělehrad [865] => | rok = 1981 [866] => | počet = [867] => | isbn = [868] => | kapitola = [869] => | strany = 373 [870] => | jazyk = srbochorvatština [871] => }}), [[Mistrovství Evropy v plavání a vodním pólu]] (1981) a [[Mistrovství Evropy v atletice]] (1990) [872] => [873] => == Osobnosti == [874] => * [[Mario Ančić]] (* 1984), tenista [875] => * [[Vlado Bagat]] (1915–1944), jugoslávský partyzán [876] => * [[Vladimir Beara]] (1928–2014), bývalý fotbalista [877] => * [[Toma Bebić]] (1935–1990), hudebník a básník [878] => * [[Đurđa Bjedov]] (* 1947), plavkyně [879] => * [[Luka Botić]] (1830–1863), spisovatel a politik [880] => * [[Boris Dvornik]] (1939–2008), herec a scenárista [881] => * [[Dino Dvornik]] (1964–2008), hudebník [882] => * [[Oliver Dragojević]] (1947–2018), zpěvák [883] => * [[Doris Dragović]] (* 1961), zpěvačka [884] => * [[Zlatan Stipišić Džiboni]] (* 1968), hudebník [885] => * [[Ivo Eterović]] (1935–2011), fotograf [886] => * [[Jakov Gotovac]] (1895–1982), hudební skladatel [887] => * [[Petar Grašo]] (* 1976), zpěvák [888] => * [[Goran Ivanišević]] (* 1971), tenista [889] => * [[Oliver Kovačević]] (* 1974), fotbalista [890] => * [[Toni Kukoč]] (* 1968), basketbalista [891] => * [[Marko Marulić]] (1450–1524) spisovatel [892] => * [[Miloš Milošević]] (* 1972), profesionální plavec [893] => * [[Nedeljko Popadić]] (* 1961), spisovatel [894] => * [[Dino Rađa]] (* 1967), basketbalista [895] => * [[Zdenko Runjić]] (1942–2004), skladatel [896] => * [[Ivo Sanader]] (* 1953), politik [897] => * [[Miljenko Smoje]] (1923–1995), spisovatel a novinář [898] => * [[Olga Spiridonović]] (1923–1994), herečka [899] => * [[Ivica Šurjak]] (* 1953), bývalý fotbalista [900] => * [[Ante Trumbić]] (1864–1938), politik [901] => * [[Igor Tudor]] (* 1978), fotbalista [902] => * [[Emanuel Vidović]] (1870–1953), malíř [903] => * [[Blanka Vlašičová]] (* 1983), atletka [904] => * [[Siniša Vuco]] (* 1971), zpěvák [905] => * [[Severina Vučković]] (* 1972), zpěvačka [906] => * [[Bernard Vukas]] (1927–1983), fotbalista [907] => [908] => == Partnerská města == [909] => {{Sloupce|3|2= [910] => * {{flagicon|Itálie}} [[Ancona]], [[Itálie]] [911] => * {{flagicon|Chile}} [[Antofagasta]], [[Chile]] [912] => * {{flagicon|Libanon}} [[Bejrút]], [[Libanon]] [913] => * {{flagicon|Izrael}} [[Bejt Šemeš]], [[Izrael]] [914] => * {{flagicon|Německo}} [[Berlín]], [[Německo]] [915] => * {{flagicon|Austrálie}} [[Cockburn, Western Australia|Cockburn]], [[Austrálie]] [916] => * {{flagicon|Velká Británie}} [[Dover (Anglie)|Dover]], [[Spojené království|Velká Británie]] [917] => * {{flagicon|Dánsko}} [[Gladsaxe]], [[Dánsko]] [918] => * {{flagicon|Turecko}} [[Smyrna]], [[Turecko]] [919] => * {{flagicon|USA}} [[Los Angeles]], [[Spojené státy americké|USA]] [920] => * {{flagicon|Bosna a Hercegovina}} [[Mostar]], [[Bosna a Hercegovina]] [921] => * {{flagicon|Ukrajina}} [[Oděsa]], [[Ukrajina]] [922] => * {{flagicon|Česko}} [[Ostrava]], [[Česko]] [923] => * {{flagicon|Itálie}} [[Pescara]], [[Itálie]] [924] => * {{flagicon|Chile}} [[Punta Arenas]], [[Chile]] [925] => * {{flagicon|Severní Makedonie}} [[Štip]], [[Severní Makedonie]] [926] => * {{flagicon|Norsko}} [[Trondheim]], [[Norsko]] [927] => * {{flagicon|Slovinsko}} [[Velenje]], [[Slovinsko]] [928] => }} [929] => [930] => == Poloha == [931] => Split se nachází na pobřeží Jaderského moře v centrální části [[Dalmácie]]. Směrem do vnitrozemí se nacházejí pohoří [[Mosor]] a vrchol [[Kozjak]]. Směrem po moři se u Splitu nacházejí ostrovy [[Brač]], [[Hvar (ostrov)|Hvar]] a [[Šolta]]. [932] => [933] => V okolí Splitu se nacházejí tato města: [934] => [935] => {{Geografické okolí [936] => |Střed = Split [937] => |Sever = {{flagicon|Chorvatsko}} [[Záhřeb]] (~384 km), {{flagicon|Chorvatsko}} [[Varaždín]] (~493 km) [938] => |Severovýchod = {{flagicon|Chorvatsko}} [[Dugopolje]] (~19 km) [939] => |Východ = {{flagicon|Bosna a Hercegovina}} [[Mostar]] (~204 km) [940] => |Jihovýchod = {{flagicon|Chorvatsko}} [[Makarska]] (~60 km) [941] => |Jih = {{flagicon|Chorvatsko}} [[Stari Grad]] (~48 km), {{flagicon|Chorvatsko}} [[Vis (město)|Vis]] (~57 km) [942] => |Jihozápad = {{flagicon|Chorvatsko}} [[Rogač]] (~18 km) [943] => |Západ = {{flagicon|Chorvatsko}} [[Trogir]] (~28 km), {{flagicon|Itálie}} [[Ancona]] (~235 km) [944] => |Severozápad = {{flagicon|Chorvatsko}} [[Šibenik]] (~84km),{{flagicon|Chorvatsko}} [[Zadar]] (~144km) [945] => }} [946] => [947] => == Odkazy == [948] => === Reference === [949] => {{Překlad|it|Spalato|115409664|sr|Сплит|23375464|hu|Split|23062189}} [950] => [951] => [952] => === Literatura === [953] => * Daniela Kušupilić: Društvena povijest Splita između dva svjetska rata {{hr}} [954] => * Sanja Klempić: Razvoj stambenih naselja Splita nakon drugoga svjetskoga rata {{hr}} [955] => * Nikica Barić: Split 1980-ih – društveni sukobi u sutonu samoupravnog socijalizma {{hr}} [956] => * Domagoj Kasum: Statistička analiza kretanja turizma u gradu Splitu od 2005. do 2015. godine {{hr}} [957] => * Miroslav Pera: Prilog problemu naziva grada Splita {{hr}} [958] => * Nikola Bojić: Prema kritičkom mapiranju: slojevi graditeljskih intervencija u povijesnom tkivu splitske četvrti Veli Varoš od 1945. godine do danas {{hr}} [959] => * Prostorno-prometna studija šireg područja grada Splita {{hr}} [960] => [961] => === Související články === [962] => * [[Splitsko-dalmatská župa]] [963] => * [[Solin]] [964] => * [[HNK Hajduk Split]] [965] => * [[Letiště Split]] [966] => * [[Trogir]] [967] => [968] => === Externí odkazy === [969] => * {{Wikislovník|heslo=Split}} [970] => * {{Commonscat|Split|Split}} [971] => * {{Otto|heslo=Split}} [972] => * [http://www.split.hr Oficiální stránky města Splitu] (chorvatsky a anglicky) [973] => * [https://web.archive.org/web/20190402204738/http://www.split.info/ Split.info] – Stránky města Splitu (chorvatsky a anglicky) [974] => * [http://whc.unesco.org/en/list/97 Historical Complex of Split with the Palace of Diocletian (UNESCO)] (anglicky) [975] => * [http://www.chorvatsko-manie.cz/24864-split Split] – podrobné informace (česky) [976] => [977] => {{Splitsko-dalmatská župa}} [978] => {{Chorvatsko}} [979] => {{Světové dědictví – Chorvatsko}} [980] => {{Města v Chorvatsku}} [981] => {{Autoritní data}} [982] => {{Portály|Geografie|Chorvatsko}} [983] => [984] => [[Kategorie:Split| ]] [985] => [[Kategorie:Světové dědictví (Chorvatsko)]] [986] => [[Kategorie:Města v Chorvatsku]] [987] => [[Kategorie:Sídla ve Splitsko-dalmatské župě]] [988] => [[Kategorie:Přístavní města Jaderského moře]] [989] => [[Kategorie:Přístavní města v Chorvatsku]] [990] => [[Kategorie:Přímořská letoviska v Chorvatsku]] [] => )
good wiki

Split

Split je město ve střední Dalmácii na chorvatském pobřeží Jaderského moře. S obyvatel je to druhé největší město země a správní středisko Splitsko-dalmatské župy a také arcidiecéze splitsko-makarské Římskokatolické církve.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Trogir','Bosna a Hercegovina','Katedrála svatého Domnia','Solin','19. století','Dalmácie','Záhřeb','Zadar','Socialistická federativní republika Jugoslávie','Osmanská říše','Slované','Ancona'

Ancona

Dalmácie

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina, která obývá zejména východní a střední Evropu.

Solin

Trogir

Zadar

Záhřeb