Array ( [0] => 14665511 [id] => 14665511 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Záhřeb [uri] => Záhřeb [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Záhřeb [2] => | koláž = {{Koláž [3] => | photo1a = Zagreb (29255640143).jpg{{!}}Záhřebská katedrála a Náměstí bána Jelačiće [4] => | photo2a = Chorvatské Národní Divadlo, srpen 2021.jpg{{!}}Chorvatské národní divadlo v Záhřebu [5] => | photo2b = St. Mark's Church, Zagreb 01.jpg{{!}}Náměstí svatého Marka [6] => | photo3a = Mirogoj Cemetery Front.jpg{{!}}Mirogoj [7] => | photo3b = Business Centre T-Com Zagreb 2 - Architect Marijan Turkulin.jpg{{!}}Vysoké budovy [8] => | photo4a = Pavilon umění s fontánou.jpg{{!}}Pavilón umění [9] => | spacing = 2 [10] => | position = center [11] => | color_border = white [12] => | color = white [13] => | border = white [14] => | size = 280 [15] => | foot_montage = Ve směru hodinových ručiček, zeshora: [[Náměstí bána Jelačiće]], Náměstí svatého Marka, Cibona a HOTO věže, Pavilón umění, hřbitov [[Mirogoj]] a [[Chorvatské národní divadlo v Záhřebu|Chorvatské národní divadlo]]}} [16] => | originální jméno = Zagreb [17] => | znak = Coat of arms of Zagreb.svg [18] => | vlajka = Flag of Zagreb.svg [19] => | stát = Chorvatsko [20] => | pojem vyššího celku = [[Administrativní dělení Chorvatska|Župa]] [21] => | název vyššího celku = Záhřeb je samostatnou župou [22] => | pojem nižšího celku = [23] => | název nižšího celku = [24] => | administrativní dělení = 17 městských částí ({{Vjazyce2|hr|gradske četvrti}}) [25] => | loc-map = {{LocMap |Chorvatsko |label=Záhřeb |position=right |width=250 |lat=45.81 |long=15.98 |float=center |caption=|relief=1}} [26] => | časové pásmo = +1 [27] => | etnické složení = [[Chorvati]] [28] => | náboženské složení = [[Římskokatolická církev|katolíci]] [29] => | nadmořská výška = 122 [30] => | psč = 10000 [31] => | telefonní předvolba = +385-(0)1 [32] => | starosta = Tomislav Tomašević [33] => | označení vozidel = ZG [34] => }} [35] => '''Záhřeb''' ({{Vjazyce2|hr|''Zagreb''}}) je [[Hlavní město|hlavní]] a [[Seznam měst v Chorvatsku|největší město]] [[Chorvatsko|Chorvatska]].{{cite web|title=Grad Zagreb službene stranice|url=http://www.zagreb.hr/|access-date=20 June 2017}} Leží na severozápadě země, u řeky [[Sáva|Sávy]], na jižních svazích pohoří [[Medvednica]]. Záhřeb leží v nadmořské výšce přibližně 120 m n. m.{{cite web|title=OSNOVNI PODACI O GRADU ZAGREBU|url=http://www1.zagreb.hr/zgstat/osnovni_stat_podaci.html|access-date=20 June 2017}}; {{cite web|title=Zagreb, Zagreb... – ZPR – FER|url=http://web.zpr.fer.hr/ergonomija/2004/hendija/geografski.htm|archive-url=https://web.archive.org/web/20070730134020/http://web.zpr.fer.hr/ergonomija/2004/hendija/geografski.htm|url-status=dead|archive-date=30 July 2007|access-date=20 June 2017}} Žije zde přibližně 809 000 obyvatel,{{Citace elektronické monografie [36] => | titul = KRETANJE BROJA STANOVNIKA U GRADU ZAGREBU OD 2011. DO 2020. [37] => | url = https://www.zagreb.hr/userdocsimages/demografija/Kretanje%20broja%20stanovnika%20u%20Zagrebu%20od%202011.-2020.pdf [38] => | vydavatel = GRAD ZAGREB [39] => | místo = Zagreb [40] => | datum vydání = 2021 [41] => | datum přístupu = 2022-03-05 [42] => }} v celé záhřebské městské aglomeraci žije 1 150 000 obyvatel,{{cite web|url=https://www.zagreb.hr/UserDocsImages/gu%20za%20strategijsko%20planiranje/SRUAZ%202020%20_layout_ENG_digital.pdf|title=Zagreb Urban Agglomeration Development Strategy for the period up to 2020|date=April 2018|website=www.zagreb.hr|access-date=28 December 2019}} což je přibližně čtvrtina celkového počtu obyvatel Chorvatska. [43] => [44] => Záhřeb je město s bohatou historií sahající až do [[Římská říše|římských dob]]. Nejstarší osadou v okolí města byla římská [[Andautonia]] na území dnešní obce Ščitarjeva.{{cite web|title=Arheološki park ANDAUTONIJA|url=http://www.andautonia.com/|access-date=20 June 2017}}; {{cite web|title=Arheološki park ANDAUTONIJA u Ščitarjevu – Arheološki muzej u Zagrebu|url=http://www.amz.hr/naslovnica/virtualna-setnja/arheoloski-park/arheoloski-park-andautonija-u-scitarjevu.aspx|access-date=20 June 2017|archive-date=29 July 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20170729111048/http://www.amz.hr/naslovnica/virtualna-setnja/arheoloski-park/arheoloski-park-andautonija-u-scitarjevu.aspx|url-status=dead}}; {{cite web|title=Povijest – Andautonija|url=http://andautonija.hr/povijest/|archive-url=https://web.archive.org/web/20120726004638/http://andautonija.hr/povijest/|url-status=dead|archive-date=26 July 2012|access-date=20 June 2017}}; {{cite web|title=Andautonija – Turistička zajednica Zagrebačke županije|url=http://www.tzzz.hr/mjesta/velika-gorica/andautonija/|access-date=20 June 2017}} Název "Záhřeb" je zaznamenán v roce 1134 v souvislosti se založením osady v [[Kaptol (Záhřeb)|Kaptolu]] v roce 1094 po příchodu Slovanů do oblasti. Záhřeb se stal svobodným královským městem v roce 1242.{{cite web|title=Muzej grada Zagreba – 5. Slobodni kraljevski grad na Gradecu|url=http://www.mgz.hr/hr/postav/kraljevski_grad/|access-date=20 June 2017|archive-date=5 July 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20170705053418/http://www.mgz.hr/hr/postav/kraljevski_grad/|url-status=dead}}; {{cite web|title=Kralj Bela IV Gradecu izdao Zlatnu bulu kojom je postao slobodni kraljevski grad|date=16 November 2014|url=https://narod.hr/kultura/kralj-bela-iv-gradecu-izdao-zlatnu-bulu-kojom-je-postao-slobodni-kraljevski-grad|access-date=20 June 2017}}; {{cite web|title=slobodni kraljevski gradovi i trgovišta | Hrvatska enciklopedija|url=http://www.enciklopedija.hr/natuknica.aspx?id=56666|access-date=20 June 2017}}; {{cite web|title=slobodni kraljevski gradec – Grad Zagreb službene stranice|url=http://www.zagreb.hr/slobodni-kraljevski-gradec/39013|access-date=20 June 2017}}; {{cite web|title=Zlatna bula Bele IV. – Hrvatska enciklopedija|url=http://www.enciklopedija.hr/natuknica.aspx?ID=67295|access-date=20 June 2017}} V roce 1845 se stal hlavním městem Chorvatska.{{cite web|title=Zagrebački gradonačelnici – Grad Zagreb službene stranice|url=http://www.zagreb.hr/zagrebacki-gradonacelnici/15573|access-date=20 June 2017|archive-date=12 June 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20170612090740/http://www.zagreb.hr/zagrebacki-gradonacelnici/15573|url-status=dead}}; {{cite web|title=Popis gradonačelnika grada Zagreba / ZGportal Zagreb|url=http://www.zgportal.com/o-zagrebu/zagrebacki-gradonacelnici/|access-date=20 June 2017}}; {{cite web|title=Izabran prvi zagrebački gradonačelnik u povijesti – 1851.|date=14 May 2014|url=http://www.dnevno.hr/ekalendar/na-danasnji-dan/izabran-prvi-zagrebacki-gradonacelnik-u-povijesti-1851-57298/|access-date=20 June 2017}}; {{cite web|title=15. svibnja 1851. – tko je bio prvi gradonačelnik Zagreba?|website=[[Narod (website)|narod.hr]]|date=15 May 2017|url=https://narod.hr/kultura/15-svibnja-1851-tko-prvi-gradonacelnik-zagreba|access-date=20 June 2017}} V roce 1850 byly tehdejší osady Gradec a Kaptol spojeny s okolními osadami v jednu obec, což vytvořilo podmínky pro rozvoj moderního středoevropského města. Město začalo svou expanzi směrem k levému břehu řeky Sávy a v 60. letech 20. století začal rozvoj Záhřebu i na pravém břehu řeky Sávy. [45] => [46] => Záhřeb má zvláštní status v rámci chorvatského správního členění a je konsolidovaným městem-župou (ale vyčleněným ze [[Záhřebská župa|Záhřebské župy]]){{cite web|title=Kakav je status Grada Zagreba? – Ministarstvo uprave|url=https://uprava.gov.hr/print.aspx?id=12937&url=print|access-date=20 June 2017}}; {{cite web|title=Popis županija, gradova i općina|url=https://uprava.gov.hr/o-ministarstvu/ustrojstvo/uprava-za-politicki-sustav-i-organizaciju-uprave/lokalna-i-podrucna-regionalna-samouprava/popis-zupanija-gradova-i-opcina/846|access-date=20 June 2017}}; {{cite web|title=Sustav lokalne i područne (regionalne) samouprave|url=https://uprava.gov.hr/print.aspx?id=12643&url=print|access-date=20 June 2017}}; {{cite web|title=Zakon o Gradu Zagrebu – Zakon.hr|url=https://www.zakon.hr/z/363/Zakon-o-Gradu-Zagrebu|access-date=20 June 2017}} a administrativně se člení na 17 městských čtvrtí.{{cite web|title=Gradske četvrti – Grad Zagreb službene stranice|url=http://www.zagreb.hr/gradske-cetvrti/12913|access-date=20 June 2017}}; {{cite web|title=Gradske četvrti grada Zagreba / ZGportal Zagreb|url=http://www.zgportal.com/o-zagrebu/grad-zagreb-cetvrti/|access-date=21 June 2017}}; {{cite web|title=Doznajte kako su glasale pojedine gradske četvrti Zagreba – Dnevnik.hr|url=http://dnevnik.hr/vijesti/hrvatska/lokalni-izbori-2017-evo-kako-su-glasale-pojedine-gradske-cetvrti-zagreba---477393.html|access-date=20 June 2017}} Většina z nich se nachází v nízké nadmořské výšce v [[Posáví|údolí řeky Sávy]], zatímco severní a severovýchodní městské části, jako Podsljeme{{cite web|title=Gradska četvrt Podsljeme – Grad Zagreb službene stranice|url=http://www.zagreb.hr/gradska-cetvrt-podsljeme/162|access-date=20 June 2017}}; {{cite web|title=Karta Podsljeme – Zagreb – Karta Zagreba|url=http://www.kartazagreba.info/karta-podsljeme.php|access-date=20 June 2017}}; {{cite web|title=Gradska četvrt Podsljeme / ZGportal Zagreb|url=http://www.zgportal.com/o-zagrebu/grad-zagreb-cetvrti/podsljeme/|access-date=20 June 2017}} a [[Sesvete]]{{cite web|title=Udaljenost Sesvete - Zagreb - Udaljenosti.com|url=http://www.udaljenosti.com/udaljenost_sesvete_zagreb/|access-date=20 June 2017}}; {{cite web|title=Karta Sesvete – Zagreb – Karta Zagreba|url=http://www.kartazagreba.info/karta-sesvete.php|access-date=20 June 2017}}; {{cite web|title=Sesvete – Karta Zagreba|url=http://kartazagreba.net/sesvete|access-date=20 June 2017}}, se již rozkládají na úpatí pohoří Medvednica,{{cite web|title=Medvednica / Simboli grada Zagreba / ZGportal Zagreb|url=http://www.zgportal.com/o-zagrebu/simboli-grada-zagreba/medvednica-zagrebacka-gora/|access-date=20 June 2017}} takže geografický obraz města je poměrně rozmanitý. Město se táhne v délce přes 30 kilometrů ve směru východ-západ a přibližně 20 km ve směru sever-jih.{{cite web|title=Zagreb – Google Karte|url=https://www.google.hr/maps/place/Zagreb/@45.8401104,15.824247,11z/data=!3m1!4b1!4m5!3m4!1s0x4765d692c902cc39:0x3a45249628fbc28a!8m2!3d45.8150108!4d15.981919|access-date=20 June 2017}}{{cite web|title=Karta Zagreba|url=http://kartazagreba.net/|access-date=20 June 2017}} [47] => [48] => Dopravní spojení, koncentrace průmyslu, vědeckých a výzkumných institucí a průmyslová tradice jsou základem jeho vedoucího hospodářského postavení v Chorvatsku.{{cite web|title=Zagreb – naša metropola|url=http://povijest.net/zagreb/|access-date=20 June 2017}}{{cite web|title=Zagreb – moderna metropola bogate povijesti – HUP Zagreb|url=http://www.hupzagreb.com/destinacije/destinacija-198|access-date=20 June 2017}}{{cite web|title=Grad Zagreb – Velegrad zelenog srca – Jutarnji List|date=21 August 2010|url=http://www.jutarnji.hr/arhiva/grad-zagreb-velegrad-zelenog-srca/2123625/|access-date=21 June 2017}} Záhřeb je sídlem ústřední vlády, správních orgánů a téměř všech ministerstev.{{cite web|title=Republika Grad Zagreb – STav|url=http://stav.cenzura.hr/republika-grad-zagreb/|access-date=20 June 2017}}{{cite web|title=Unitarna i centralizirana Hrvatska zrela za redizajn – Glas Slavonije|url=http://www.glas-slavonije.hr/176472/11/Unitarna-i-centralizirana-Hrvatska-zrela-za-redizajn|access-date=20 June 2017}}{{cite web|title=Sindikati traže izdvajanje Grada Zagreba iz statističke podjele RH|url=http://dnevnik.hr/vijesti/hrvatska/sindikati-traze-izdvajanje-grada-zagreba-iz-statisticke-podjele-rh.html|access-date=20 June 2017}} Ve městě sídlí téměř všechny největší chorvatské podniky, média a vědecké instituce. Záhřeb je nejdůležitějším dopravním uzlem v Chorvatsku, kde se stýkají [[střední Evropa]], [[Středomoří]] a [[jihovýchodní Evropa]], a proto je oblast Záhřebu centrem silniční, železniční a letecké sítě Chorvatska. Je to město známé svou rozmanitou ekonomikou, vysokou kvalitou života, muzei, sportovními a zábavními akcemi; působí tu několik vysokých škol. Jeho hlavními odvětvími hospodářství jsou [[high-tech]] průmysl a [[Terciární sektor|sektor služeb]]. [49] => [50] => == Název == [51] => [[Soubor:Andautonia.jpg|vlevo|náhled|Zříceniny starověkého římského města Andautonia u Záhřebu]] [52] => [[Soubor:Kaptol_s_katedralom_1686.jpg|vlevo|náhled|Kaptol v roce 1686]] [53] => Etymologie názvu Záhřeb je nejasná. Pro sjednocené město se začal používat až od roku 1852, ale jako název [[Arcidiecéze záhřebská|záhřebské diecéze]] se používal již od 12. století a v 17. století se pro město používal stále častěji.''Zagrabia'' in [[Giovanni Giacomo de Rossi]]'s ''Mercurio Geografico'' (''Dalmatia Istria Bosnia Servia Croatia parte di Schiavonia [...]'', Rome, c. 1692; [http://www.swaen.com/item.php?id=13422 swaen.com]). Název je poprvé zaznamenán v listině [[Arcidiecéze ostřihomsko-budapešťská|ostřihomského arcibiskupa]] Feliciána z roku 1134, zmiňovaný jako ''Zagrabiensem episcopatum''.Cod. Dipl. II 42: ''rex diuina gratia inspirante ... Zagrabiensem constituit episcopatum videlicet ut quos error idolatrie a dei cultura extraneos fecerat, episcopalis cuira ad viam veritatis reduceret.'' Mladen ANČIĆ, [http://hrcak.srce.hr/164151 "Dva teksta iz sredine 14. stoljeća. Prilog poznavanju „društvenog znanja“ u Hrvatskom Kraljevstvu] ("Dvě díla z poloviny 14. století: Příspěvek k poznání "společenského vědění" v Chorvatském království") ''Starohrvatska prosvjeta'' III.40 (2013). [54] => [55] => Starší podoba jména je ''Zagrab''. Moderní chorvatská podoba ''Zagreb'' je poprvé zaznamenána na mapě francouzského kartografa Nicolase Sansona z roku 1689. Ještě starší podoba se odráží v maďarském ''Zabrag'' (doložena cca od roku 1200 a užívána až do 18. století). [[Maďaři|Maďarský]] lingvista Gyula Décsy pro ni navrhuje etymologii ''Chabrag'', což je dobře doložený [[Hypokoristikon|hypokoristikum]] jména ''Cyprián''. Stejná podoba se odráží v řadě maďarských toponym, například [[Csepreg]].Décsy, Gyula in: Jean-Claude Boulanger (ed.) ''Actes du XVIe Congrès international des sciences onomastiques: Québec, Université Laval, 16–22 août 1987 : le nom propre au carrefour des études humaines et des sciences sociales'', Presses Université Laval (1990), {{ISBN|978-2-7637-7213-4}}. [https://books.google.com/books?id=MLChUpf_66EC&pg=PA202 p. 202]. [56] => [57] => Jméno by mohlo být odvozeno od [[Praslovanština|praslovanského]] slova *''grębъ'', které znamená kopec, vyvýšeninu. (Všimněme si však [[Srbochorvatština|srbochorvatského]] ''brȇg'' < praslovanské ''*bergъ'', které rovněž znamená 'menší) kopec', a za brȇg 'do kopce nebo ke kopci' u zřejmě [[Metateze (lingvistika)|metatetizované]] varianty v maďarštině ''Zabrag'' - možná modifikované z předpokládaného ''*Zabreg'' kvůli maďarské hláskové harmonii). [[Chorvatština|Starochorvatské]] rekonstruované jméno ''*Zagrębъ'' se projevuje prostřednictvím německého názvu města Agram.{{cite journal|title=Neke praslavenske riječi u hrvatskome – Hrčak – Srce|journal=Hrvatski Dijalektološki Zbornik|date=14 November 1999|issue=11|pages=11–20|url=http://hrcak.srce.hr/168641|access-date=10 July 2017|last1=Gluhak|first1=Alemko}} [58] => [59] => Jméno Agram se v němčině používalo v [[Chorvatské království (1527–1868)|habsburském období]]; toto jméno bylo klasifikováno jako "pravděpodobně římského původu",Frank Moore Colby, Talcott Williams Dodd, ''The New International Encyclopaedia'', Volume 1, 1918, p. 239. ale podle Décsyho (1990) by mohlo jít v [[Rakouská němčina|rakouské němčině]] o reanalýzu názvu ''*Zugram''.  Ve středověké latině i [[Nová latina|novověké latině]] je Záhřeb znám jako ''Agranum'' (jméno nesouvisejícího arabského města u [[Strabón]]a), ''Zagrabia'' nebo ''Mons Graecensis'' (také ''Mons Crecensis'', v odkazu na [[Gradec (Záhřeb)|Grič (Gradec)]]). [60] => [61] => V chorvatské [[Lidová etymologie|lidové etymologii]] byl název města odvozen buď od slovesa za-grab-, což znamená "nabírat" nebo "kopat". Jedna z lidových pověstí ilustrujících toto odvození váže název k suchu na počátku 14. století, během něhož prý [[Augustin Gažotič|Augustin Kažotić]] (asi 1260-1323) vykopal studnu, z níž zázračně vytryskla voda.Nikola Štambak, ''Zagreb'' (2004), [https://books.google.ch/books?id=QM-ldXH50iAC&pg=PA77 p. 77]. V jiné pověsti{{cite web|title='BILA JEDNOM MANDA BAJNA, GRABILA JE IZ BUNARA' Legenda o Manduševcu i nastanku imena Zagreb|url=http://www.zagreb.info/ritam-grada/zagrebacki-misteriji/bila-jednom-manda-bajna-grabila-je-iz-bunara-legenda-o-mandusevcu-i-nastanku-imena-zagreb/10008|access-date=20 June 2017}}{{cite web|title=LEGENDA O ZELENOM KURCU: Što se krije iza priče o Mandi i žednom junaku?|date=28 December 2016|url=http://www.zagreb.info/ritam-grada/zagrebacki-misteriji/legenda-o-imenu-zagreba-sto-se-krije-iza-price-o-mandi-i-zednom-junaku/102904|access-date=20 June 2017}}{{cite web|title=Poznate i nepoznate legende o Zagrebu i okolici! - Narodni.NET|date=17 January 2012|url=http://narodni.net/poznate-nepoznate-legende-zagrebu-okolici/|access-date=20 June 2017}}{{cite web|title=Manduševac, fontana po kojoj je Zagreb dobio ime|url=http://www.zgportal.com/o-zagrebu/simboli-grada-zagreba/mandusevac-fontana-po-kojoj-je-zagreb-dobio-ime/|access-date=20 June 2017}}{{cite web|title=Zagreb nije oduvijek bio Zagreb. Znate li kako se zvao? – Večernji.hr|url=https://www.vecernji.hr/zagreb/zagreb-nije-oduvijek-bio-zagreb-znate-li-kako-se-zvao-601895|access-date=20 June 2017}} má správce města žízeň a nařídí dívce jménem Manda, aby "nabrala" vodu ze studny Manduševac (dnes kašna na náměstí Bana Jelačiće), přičemž použije imperativ: ''Zagrabi, Mando!'' ("Naber, Mando!").[https://web.archive.org/web/20071224154308/http://kulturniturizam.croatia.hr/Home/Legende.aspx?idLanguage=2&idDocument=2547 "Legend about Zagreb".] Croatian National Tourist Board. Retrieved on 12 November 2008. [62] => [63] => [[Chorvatština|Chorvatsky]] se nazývá Zagreb, {{Vjazyce2|de|''Agram''}}, {{Vjazyce2|hu|''Zágráb''}} nebo {{Vjazyce2|it|''Zagabria''}}. [64] => [65] => == Geografie a přírodní poměry == [66] => [67] => === Poloha === [68] => Město leží na úpatí pohoří [[Medvednica]], po obou březích řeky [[Sáva|Sávy]], největší řeky [[Slovinsko|Slovinska]] a Chorvatska, v severozápadní části země, v historickém Chorvatsku blízko slovinských hranic. Leží na křižovatce mezi [[Střední Evropa|střední]] a [[Jižní Evropa|jižní Evropou]]. Nachází se na jihozápadě [[Panonská pánev|Panonské nížiny]] v oblasti zvané [[Prigorje|Hrvatsko Prigorje]]. Medvednica tvoří jeho přirozenou severní hranici, řeka [[Sáva]] potom historickou hranici jižní (ve 20. století se město rozšířilo i přes ni). Vzhledem k těmto podmínkám tak intravilán města zahrnuje prostor dlouhý ve směru západ-východ cca 20 km a ve směru sever-jih pouhých 8 km. Rozloha města je 641 km². [69] => [70] => Záhřeb je vzdálen cca 170 km od pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského moře]], nachází se 120 km východně od [[Lublaň|Lublaně]], 290 km severozápadně od [[Sarajevo|Sarajeva]] a 270 jižně od [[Vídeň|Vídně]]. Centrum města leží v nadmořské výšce 122 m. Nejvyšším vrcholem území Záhřebu je hora [[Sljeme]] (1035 m n. m.) v pohoří Medvednica.{{Citace elektronické monografie [71] => | titul = IZVJEŠĆE o stanju u prostoru Grada Zagreba 2008.-2012 [72] => | url = http://www1.zagreb.hr/zagreb/slglasnik.nsf/7ffe63e8e69827b5c1257e1900276647/6bf3c0c1ad894a57c1257c35005512c2/$FILE/Izvje%C5%A1%C4%87e%20o%20stanju%20u%20prostoru%20Grada%20Zagreba%202008-2012.pdf [73] => | datum přístupu = 2022-03-07 [74] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220307001835/http://www1.zagreb.hr/zagreb/slglasnik.nsf/7ffe63e8e69827b5c1257e1900276647/6bf3c0c1ad894a57c1257c35005512c2/$FILE/Izvje%C5%A1%C4%87e%20o%20stanju%20u%20prostoru%20Grada%20Zagreba%202008-2012.pdf [75] => | datum archivace = 2022-03-07 [76] => | nedostupné = ano [77] => }} [78] => [79] => Záhřeb se nachází v seismicky aktivní oblasti. Údolím řeky Sávy a pohořím Medvednica procházejí aktivní geologické zlomy. [80] => [81] => === Podnebí === [82] => [83] => Klima Záhřebu je klasifikováno jako [[Oceánické podnebí|oceánské podnebí]] (v [[Köppenova klasifikace podnebí|Köppenově klasifikaci podnebí]] Cfb), ale s výraznými kontinentálními vlivy a velmi těsně hraničí s [[Vlhké kontinentální podnebí|vlhkým kontinentálním podnebím]] (Dfb) a [[Vlhké subtropické podnebí|vlhkým subtropickým podnebím]] (Cfa). V Záhřebu se střídají čtyři roční období. Léta jsou obecně teplá, někdy až horká. Na konci května se výrazně otepluje, teploty začínají stoupat a často je velmi teplo nebo dokonce horko s častými odpoledními a večerními bouřkami. Mohou se vyskytnout [[Vlna veder|vlny veder]], ale jsou krátkodobé. Teploty stoupají nad 30 °C v průměru 14,6 dne v létě. Srážky jsou v létě hojné a pokračují i na podzim. S 840 mm srážek za rok je Záhřeb devátým nejvlhčím hlavním městem Evropy, spadne zde sice méně srážek než v [[Lucemburk]]u, ale více než v [[Brusel]]u, [[Paříž]]i nebo [[Londýn]]ě. Podzim ve své rané fázi často přináší příjemné a slunečné počasí s občasnými dešťovými přeháňkami v pozdější fázi sezóny. Pozdní podzim se vyznačuje nárůstem počtu deštivých dnů a také stále klesajícími průměrnými teplotami. Od poloviny října do ledna jsou časté ranní mlhy, přičemž severní městské čtvrti na úpatí pohoří Medvednica a čtvrti podél řeky Sávy jsou náchylnější k celodennímu hromadění mlh. Zimy jsou poměrně chladné a srážek ubývá. Nejsušším měsícem je únor s průměrným úhrnem 39 mm srážek. Průměrně je 29 dní se sněhovými srážkami, přičemž první sníh obvykle napadne na začátku prosince. V posledních letech však počet dnů se sněžením prudce klesá. Jaro je obecně mírné a velmi příjemné s častými změnami počasí a je větrnější než ostatní roční období. Někdy se mohou vyskytnout chladná období, většinou na jejich počátku. Průměrná průměrná denní teplota v zimě se pohybuje kolem 1 °C (od prosince do února) a průměrná teplota v létě je 22,0 °C.{{Citace elektronické monografie [84] => | titul = Zagreb Climate Normals [85] => | url = http://klima.hr/k1/k1_2/zagreb_maksimir.pdf [86] => | datum vydání = 2011-05-05 [87] => | datum přístupu = 2021-08-29 [88] => | jazyk = hr [89] => }} [90] => {{Podnebí [91] => |width = auto [92] => |místo= Záhřeb Maksimir (1971–2000, extrémy 1949–2019) [93] => |single line= y [94] => |nejvyšší teplota C leden = 19.4 [95] => |nejvyšší teplota C únor = 22.6 [96] => |nejvyšší teplota C březen = 26.0 [97] => |nejvyšší teplota C duben = 30.5 [98] => |nejvyšší teplota C květen= 33.7 [99] => |nejvyšší teplota C červen = 37.6 [100] => |nejvyšší teplota C červenec= 40.4 [101] => |nejvyšší teplota C srpen = 39.8 [102] => |nejvyšší teplota C září = 34.0 [103] => |nejvyšší teplota C říjen = 28.3 [104] => |nejvyšší teplota C listopad = 25.4 [105] => |nejvyšší teplota C prosinec= 22.5 [106] => |nejvyšší teplota C rok = 40.4 [107] => |průměrné denní maximum C leden= 3.7 [108] => |průměrné denní maximum C únor= 6.8 [109] => |průměrné denní maximum C březen= 11.9 [110] => |průměrné denní maximum C duben= 16.3 [111] => |průměrné denní maximum C květen= 21.5 [112] => |průměrné denní maximum C červen = 24.5 [113] => | průměrné denní maximum C červenec= 26.7 [114] => | průměrné denní maximum C srpen = 26.3 [115] => | průměrné denní maximum C září= 22.1 [116] => | průměrné denní maximum C říjen= 15.8 [117] => | průměrné denní maximum C listopad= 8.9 [118] => | průměrné denní maximum C prosinec= 4.6 [119] => | průměrné denní maximum C rok= 15.8 [120] => [121] => | průměrná teplota C leden = 0.3{{Citace monografie [122] => | příjmení = Pavlović [123] => | jméno = Zoran [124] => | odkaz na autora = [125] => | titul = Modern World Nations: Croatia [126] => | vydavatel = Chelsea House Publishers [127] => | místo = [128] => | rok = 2003 [129] => | počet stran = 117 [130] => | isbn = 0-7910-7911-2 [131] => | kapitola = [132] => | strany = 23 [133] => | jazyk = angličtina [134] => }} [135] => | průměrná teplota C únor = 2.3 [136] => | průměrná teplota C březen = 6.4 [137] => | průměrná teplota C duben = 10.7 [138] => | průměrná teplota C květen = 15.8 [139] => | průměrná teplota C červen = 18.8 [140] => | průměrná teplota C červenec = 20.6 [141] => | průměrná teplota C srpen = 20.1 [142] => | průměrná teplota C září = 15.9 [143] => | průměrná teplota C říjen = 10.5 [144] => | průměrná teplota C listopad = 5.0 [145] => | průměrná teplota C prosinec = 1.4 [146] => | průměrná teplota C rok = 10.7 [147] => [148] => | průměrné denní minimum C leden = -3.0 [149] => | průměrné denní minimum C únor = -1.8 [150] => | průměrné denní minimum C březen = 1.6 [151] => | průměrné denní minimum C duben = 5.2 [152] => | průměrné denní minimum C květen = 9.8 [153] => | průměrné denní minimum C červen = 13.0 [154] => | průměrné denní minimum C červenec = 14.7 [155] => | průměrné denní minimum C srpen = 14.4 [156] => | průměrné denní minimum C září = 10.8 [157] => | průměrné denní minimum C říjen = 6.2 [158] => | průměrné denní minimum C listopad = 1.4 [159] => | průměrné denní minimum C prosinec = -1.7 [160] => | průměrné denní minimum C rok = 5.9 [161] => [162] => | nejnižší teplota C leden = -24.3 [163] => | nejnižší teplota C únor = -27.3 [164] => | nejnižší teplota C březen = -18.3 [165] => | nejnižší teplota C duben = -4.4 [166] => | nejnižší teplota C květen =-1.8 [167] => | nejnižší teplota C červen = 2.5 [168] => | nejnižší teplota C červenec = 5.4 [169] => | nejnižší teplota C srpen = 3.7 [170] => | nejnižší teplota C září = -0.6 [171] => | nejnižší teplota C říjen = -5.6 [172] => | nejnižší teplota C listopad = -13.5 [173] => | nejnižší teplota C prosinec = -19.8 [174] => | nejnižší teplota C rok = -27.5 [175] => |barva srážek=green [176] => | průměrné srážky mm leden = 43 [177] => | průměrné srážky mm únor = 39 [178] => | průměrné srážky mm březen = 53 [179] => | průměrné srážky mm duben = 59 [180] => | průměrné srážky mm květen = 73 [181] => | průměrné srážky mm červen = 95 [182] => | průměrné srážky mm červenec = 77 [183] => | průměrné srážky mm srpen = 92 [184] => | průměrné srážky mm září = 86 [185] => | průměrné srážky mm říjen = 83 [186] => | průměrné srážky mm listopad = 80 [187] => | průměrné srážky mm prosinec = 60 [188] => | průměrné srážky mm rok = 840 [189] => [190] => | vlhkost leden = 83 [191] => | vlhkost únor = 76 [192] => | vlhkost březen = 70 [193] => | vlhkost duben = 67 [194] => | vlhkost květen = 68 [195] => | vlhkost červen = 70 [196] => | vlhkost červenec = 69 [197] => | vlhkost srpen = 72 [198] => | vlhkost září = 78 [199] => | vlhkost říjen = 81 [200] => | vlhkost listopad = 84 [201] => | vlhkost prosinec = 85 [202] => | vlhkost rok = 75 [203] => [204] => | dní se srážkami leden = 10 [205] => | dní se srážkami únor = 9 [206] => | dní se srážkami březen = 11 [207] => | dní se srážkami duben = 13 [208] => | dní se srážkami květen = 13 [209] => | dní se srážkami červen = 14 [210] => | dní se srážkami červenec = 11 [211] => | dní se srážkami srpen = 10 [212] => | dní se srážkami září = 10 [213] => | dní se srážkami říjen = 11 [214] => | dní se srážkami listopad = 11 [215] => | dní se srážkami prosinec = 11 [216] => | dní se srážkami rok = 136 [217] => [218] => | dní se sněžením leden = 10.3 [219] => | dní se sněžením únor = 7.1 [220] => | dní se sněžením březen = 1.8 [221] => | dní se sněžením duben = 0.2 [222] => | dní se sněžením květen = 0 [223] => | dní se sněžením červen = 0 [224] => | dní se sněžením červenec = 0 [225] => | dní se sněžením srpen = 0 [226] => | dní se sněžením září = 0 [227] => | dní se sněžením říjen = 0 [228] => | dní se sněžením listopad = 2.9 [229] => | dní se sněžením prosinec = 6.7 [230] => | dní se sněžením rok = 29 [231] => [232] => | slunečných hodin leden = 56 [233] => | slunečných hodin únor = 99 [234] => | slunečných hodin březen = 143 [235] => | slunečných hodin duben = 168 [236] => | slunečných hodin květen = 229 [237] => | slunečných hodin červen = 234 [238] => | slunečných hodin červenec = 276 [239] => | slunečných hodin srpen = 257 [240] => | slunečných hodin září = 189 [241] => | slunečných hodin říjen = 124 [242] => | slunečných hodin listopad = 63 [243] => | slunečných hodin prosinec = 50 [244] => | slunečných hodin rok = 1888 [245] => |zdroj=Državni hidrometeorološki zavod{{cite web |url= https://meteo.hr/klima_e.php?section=klima_podaci¶m=k1&Grad=zagreb_maksimir |title=Monthly values and extremes:Values for Zagreb Maksimir in 1949-2019 period |publisher= Državni hidrometeorološki zavod |access-date=28 May 2021}} a Weather Atlas{{cite web |url=https://www.weather-atlas.com/en/croatia/zagreb-climate |title=Zagreb, Croatia – Climate data |publisher=Weather Atlas |access-date=9 March 2017}} [246] => |date=srpen 2020 [247] => }} [248] => === Povodně === [249] => Břehy řeky Sávy jsou zpevněné náspy, které zabraňují přirozeným povodním. Kromě toho se jižně od Záhřebu nachází i kanál Sáva–[[Odra (přítok Kupy)|Odra]], který slouží k odklonění případné záplavové vlny mimo město do prostoru lužních lesů mezi městy [[Velika Gorica]] a [[Sisak]]. Kanál mohl v minulosti sloužit nicméně jako nové koryto řeky Sávy[https://www.b92.net/biz/vesti/region.php?yyyy=2021&mm=01&dd=11&nav_id=1793556 Článek na portálu b92.net {{sr}}], a její tok skrz město by byl, obdobně jako v případě např. [[Valencie]] ve [[Španělsko|Španělsku]] využit k nové zástavbě a parkům. [250] => [251] => === Ptactvo === [252] => V oblasti Záhřebu bylo zaznamenáno 100 druhů hnízdících ptáků (nejpočetnější jsou [[Pěnicovití|pěnice]] s 57 druhy), 6 druhů [[Dravci|dravců]], 7 druhů [[Datlovití|datlů]], 16 druhů [[Brodiví a pelikáni|brodivých]] ptáků a 14 druhů z jiných čeledí. V Maksimiru, Jarunu, Savici, Bundeku a Tuškanaci hnízdi více než 30 druhů .Vedran Lucić, [http://www.ptice.net/izdan-atlas-ptica-gnjezdarica-grada-zagreba/ Objavljen Atlas ptica gnjezdarica grada Zagreba], Ptice.net. [253] => [254] => === Panorama města === [255] => {{Panorama|obrázek=Panorama Zagreb.jpg|šířka=1000|popisek=Panoramatický pohled na Záhřeb}} [256] => [257] => Nejvýznamnějšími historickými výškovými stavbami jsou Neboder (1958) na náměstí Bana Jelačiće, věž Cibona (1987) a [[Zagrepčanka]] (1976) na Savské ulici, [[Mamutica]] v Travnu (Novi Zagreb – okres istok, postavena v roce 1974) a Záhřebská televizní věž na vrcholu [[Sljeme]] (postavena v roce 1973).{{Citace elektronické monografie [258] => | titul = Zagreb hoteli - putovanje u Zagreb [259] => | vydavatel = Blogger [260] => | url = http://putujte.blogspot.com/2014/12/gdje-se-nalazi-najvazniji-neboder-u.html [261] => | datum přístupu = 2020-09-22 [262] => | datum vydání = 2014-12-19 [263] => | jazyk = hr [264] => }} [265] => [266] => V roce 2000 schválila městská rada nový územní plán, který počítal s mnoha výškovými budovami v Záhřebu, jako je Almeria Tower, [[Eurotower (Záhřeb)|Eurotower]], HOTO Tower, Zagrebtower a jeden z nejvyšších mrakodrapů Sky Office Tower.{{Citace elektronické monografie [267] => | titul = Sky Office – Zagreb [268] => | url = https://www.skyoffice.hr/hrv/ [269] => | vydavatel = Sky Office [270] => | datum vydání = 2013-05-14 [271] => | datum přístupu = 2020-09-22 [272] => | jazyk = hr [273] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150817011757/https://www.skyoffice.hr/hrv/ [274] => | datum archivace = 2015-08-17 [275] => | nedostupné = [276] => }}{{Citace elektronické monografie [277] => | titul = Sky Office – Zagreb [278] => | url = http://www.emporis.com/buildings/1199128/sky-office-tower-zagreb-croatia [279] => | vydavatel = Emporis [280] => | datum vydání = [281] => | datum přístupu = 2015-08-27 [282] => | jazyk = hr [283] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150924143210/http://www.emporis.com/buildings/1199128/sky-office-tower-zagreb-croatia [284] => | datum archivace = 2015-09-24 [285] => | nedostupné = [286] => }} [287] => [288] => V Novém Záhřebu se výrazně rozšířily čtvrti Blato a Lanište, včetně Záhřebské arény a přilehlého obchodního centra.{{Citace elektronické monografie [289] => | titul = Blato i Lanište postaju najsuvremeniji dio Zagreba? [290] => | url = http://www.novi-zagreb.hr/index.php?option=com_content&task=view&id=1174 [291] => | vydavatel = [292] => | datum vydání = [293] => | datum přístupu = 2008-07-27 [294] => | jazyk = hr [295] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110721101337/http://www.novi-zagreb.hr/index.php?option=com_content&task=view&id=1174 [296] => | datum archivace = 2011-07-21 [297] => | nedostupné = [298] => }} [299] => [300] => Kvůli dlouhodobému omezení, které zakazovalo výstavbu 10 patrových a vyšších budov, pochází většina záhřebských výškových budov ze 70. a 80. let 20. století a nové bytové domy na okraji města jsou obvykle vysoké 4–8 pater. V posledních letech došlo k výjimkám z omezení, např. povolení výstavby výškových budov na Laništi nebo Kajzerici.{{Citace elektronické monografie [301] => | titul = Na Laništu gradnja iznad 9 katova [302] => | url = http://www.javno.com/hr/zagreb/clanak.php?id=55540 [303] => | vydavatel = Javno.hr [304] => | datum vydání = [305] => | datum přístupu = 2009-08-21 [306] => | jazyk = hr [307] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110721101337/http://www.novi-zagreb.hr/index.php?option=com_content&task=view&id=1174 [308] => | datum archivace = 2009-01-15 [309] => | nedostupné = [310] => }} [311] => [312] => {{Panorama|obrázek=Zagreb Night.jpg|šířka=1000|popisek=Noční panorama města}} [313] => [314] => == Historie == [315] => [[Soubor:Gornji grad aerial.jpg|náhled|upright=1.5|''[[Gradec (Záhřeb)|Gradec]]'', uprostřed [[Kostel svatého Marka (Záhřeb)|kostel sv. Marka]], vlevo od něho ''[[Bánský dvůr|Banski dvor]]'', vpravo Parlament. Dole ''[[Lotrščak]]'' a lanovka|alt=|vlevo]] [316] => {{Viz též|Dějiny Záhřebu}} [317] => Nejstarší osadou v blízkosti dnešního Záhřebu bylo [[Římská říše|římské]] město [[Andautonia]], dnešní Ščitarjevo, které existovalo mezi 1. a 5. stoletím n. l.{{cite web [318] => |url= http://www.andautonia.com/eng/english.html [319] => |title= The Roman town of Andautonia [320] => |access-date= 8 November 2008 [321] => |work= Andautonia Archaeological Park [322] => |archive-url=https://web.archive.org/web/20081207040340/http://www.andautonia.com/eng/english.html |archive-date=7 December 2008}} První zmínka o názvu Záhřeb pochází z roku 1094, kdy město existovalo jako dvě různá centra: menší, východní [[Kaptol (Záhřeb)|Kaptol]], obývaný především [[duchovní]]mi a sídlící v záhřebské katedrále, a větší, západní [[Gradec (Záhřeb)|Gradec]], obývaný především řemeslníky a obchodníky. Gradec a Kaptol se sjednotili v roce 1851, zasloužil se o to hlavně [[bán]] [[Josip Jelačić]], na jehož počest bylo pojmenováno hlavní městské náměstí, [[náměstí bána Jelačiće]].{{Citace elektronického periodika [323] => | titul = Na današnji dan rođen ban Josip Jelačić [324] => | periodikum = Laudato [325] => | url = https://laudato.hr/Novosti/Zanimljivosti/Na-danasnji-dan-ro%C4%91en-ban-Josip-Jelacic.aspx [326] => | jazyk = hr [327] => | datum přístupu = 2022-03-14 [328] => }} [329] => [[Soubor:The Zagreb Cathedral renovated according to designs of Hermann Bolle (end of 19 century).jpg|vlevo|náhled|[[Katedrála Nanebevzetí Panny Marie, svatého Štěpána a svatého Ladislava|Záhřebská katedrála]]]] [330] => V období bývalé Jugoslávie zůstal Záhřeb důležitým hospodářským centrem země a byl druhým největším městem. Po vyhlášení nezávislosti Chorvatska na Jugoslávii byl Záhřeb prohlášen jeho hlavním městem.{{cite web |url=http://narodne-novine.nn.hr/clanci/sluzbeni/1991_06_31_875.html |title=Deklaraciju o proglašenju suverene i samostalne Republike Hrvatske (Declaration on the Sovereignty and Independence of the Croatian Republic) |last=Sluzbeni List|work=narodne-novine.nn.hr|access-date=27 May 2013}} [331] => [332] => === Rané období Záhřebu === [333] => Historie Záhřebu sahá až do roku 1094 n. l., kdy zde [[Seznam uherských králů|uherský král]] [[Svatý Ladislav|Ladislav]] po návratu z tažení proti [[Chorvatské království|Chorvatsku]] založil [[Arcidiecéze záhřebská|biskupství záhřebské]].{{Citace monografie [334] => | příjmení = Roman [335] => | jméno = Eric [336] => | odkaz na autora = [337] => | titul = Austria-Hungary & Successor States [338] => | url = [339] => | vydavatel = Cambridge University Press [340] => | místo = [[New York]] [341] => | rok = 2003 [342] => | počet stran = 699 [343] => | isbn = 0-8160-4537-2 [344] => | kapitola = [345] => | strany = 146 [346] => | jazyk = angličtina [347] => }} Souběžně s biskupským sídlem se severně od záhřebské katedrály rozvíjela kanonická osada Kaptol a na sousedním kopci opevněná osada Gradec; hranici mezi nimi tvořil potok [[Medveščak]].{{Cite book|last=Hawkesworth|first=Celia|url=https://books.google.com/books?id=eBSxMUKFJDEC&q=border+between+the+two+being+the+Medve%C5%A1%C4%8Dak+stream&pg=PA18|title=Zagreb: A Cultural and Literary History|date=2007|publisher=Signal Books|isbn=978-1-904955-30-6|language=en}} Dnes je Gradec Horním městem Záhřebu (Gornji Grad) a je jedním z nejzachovalejších městských jader v Chorvatsku. Obě osady se staly terčem [[Tataři|tatarského]] útoku v roce 1242.{{Cite book|last=Oliver|first=Jeanne|url=https://books.google.com/books?id=j2DTBgAAQBAJ&q=zagreb+1242+tatar+attack&pg=PT28|title=Croatia Traveller's Zagreb and Beyond: A practical guide to visiting Zagreb, Croatia|date=2015-02-26|publisher=Croatia Traveller|isbn=978-1-311-66016-9|language=en}} Chorvatský a uherský král Béla IV. jako projev vděčnosti za to, že mu poskytly bezpečné útočiště před Tatary prohlásil Gradec za [[svobodné královské město]]{{Citace monografie [348] => | příjmení = Pavlović [349] => | jméno = Zoran [350] => | odkaz na autora = [351] => | titul = Modern World Nations: Croatia [352] => | vydavatel = Chelsea House Publishers [353] => | místo = [354] => | rok = 2003 [355] => | počet stran = 117 [356] => | isbn = 0-7910-7911-2 [357] => | kapitola = [358] => | strany = 35 [359] => | jazyk = angličtina [360] => }}, obdařil ho Zlatou bulou, která jeho obyvatelům poskytovala vynětí ze župní správy a autonomii, jakož i vlastní soudní systém.{{Cite book|last=Stone|first=Zofia|url=https://books.google.com/books?id=aFw1DgAAQBAJ&q=golden+bull+of+1242&pg=PT92|title=Genghis Khan: A Biography|date=2017-03-01|publisher=Vij Books India Pvt Ltd|isbn=978-93-86367-11-2|language=en}}{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=551sGYrx3pAC&q=zlatna+bula+1242&pg=PA17|title=Zagreb: turistički vodič|date=1970|publisher=Masmedia d.o.o.|isbn=978-953-157-464-8|language=hr}} [361] => [362] => === 16. až 18. století === [363] => [[Soubor:BASA-142K-1-488-1-Zagreb.jpeg|vpravo|náhled|Starčevićovo náměstí, první polovina 20. století]] [364] => Mezi kaptolským biskupstvím a svobodným svrchovaným městem Gradec existovaly četné vazby jak z hospodářských, tak z politických důvodů, ale jako integrované město nebyly známy, i když se politickým centrem stal Záhřeb, který zastupoval jak Chorvatsko, tak Slavonii a Dalmácii a nejprve se scházel v Gradci. Záhřeb se stal chorvatským hlavním městem v roce 1557, přičemž město bylo v roce 1621 vybráno i za sídlo chorvatského bána za bána Nikoly IX Frankopana.{{Cite web|url=https://www.visit-croatia.co.uk/croatia-destinations/zagreb/history-zagreb/#:~:text=The%20name%20Zagreb%20first%20emerged,seat%20of%20the%20Croatian%20viceroys.|title = History of Zagreb}} [365] => [366] => Na pozvání chorvatského sněmu přišli do Záhřebu jezuité, kteří zde založili první gymnázium, kostel svaté Kateřiny a klášter. V roce 1669 založili akademii, kde se vyučovala filozofie, teologie a právo, předchůdkyni dnešní Záhřebské univerzity. [367] => [368] => V 17. a 18. století byl Záhřeb silně zpustošen požáry a [[Dýmějový mor|morem]]. V roce 1776 se královská rada (vláda) přestěhovala z [[Varaždín|Varaždinu]] do Záhřebu a za vlády [[Josef II.|Josefa II.]] se Záhřeb stal sídlem varaždínského a karlovackého generálního štábu.{{cite web [369] => |url=http://www.hrt.hr/arhiv/hrvati_u_svijetu/upoznajte_hrvatsku/03_glavni_grad_hrvatske/zagreb_eng.html [370] => |title=The city of Zagreb [371] => |work=hrt.hr [372] => |publisher=[[Croatian Radiotelevision]] [373] => |access-date=2 July 2006 [374] => |archive-url= https://web.archive.org/web/20070117124718/http://www.hrt.hr/arhiv/hrvati_u_svijetu/upoznajte_hrvatsku/03_glavni_grad_hrvatske/zagreb_eng.html |archive-date= 17 January 2007}} [375] => [376] => === Vláda Habsburků === [377] => Od roku 1526 panovali v Uhrách i v Chorvatsku [[Habsburkové]] v osobě [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I.]] Roku [[1557]] se v Záhřebu poprvé sešel chorvatský sněm a roku 1607 přišli na jeho pozvání do města [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuité]], kteří zde založili kolej, předchůdce dnešní [[Záhřebská univerzita|Záhřebské univerzity]]. Od roku 1621 byl Záhřeb sídlem chorvatského [[bán]]a (místokrále). Obě osady, Kaptol jako církevní a Gradec jako politické centrum, měly stále svá samostatná opevnění a v určitých obdobích stály proti sobě. Jižně, mimo tato opevnění vzniklo dnešní Dolní město, kam se přesunul obchodní a řemeslný život. Teprve v roce 1850 za bána [[Josip Jelačić|Jelačiče]] se [[Kaptol (Záhřeb)|Kaptol]], Gradec i Donji Grad spojily do jednoho celku. V 17. a 18. století město několikrát postihly požáry a [[mor]]ová epidemie. [378] => [379] => Roku [[1860]]{{Citace elektronického periodika [380] => | titul = Kako se gradila najvažnija hrvatska pruga [381] => | periodikum = Večernji list [382] => | url = https://www.vecernji.hr/vijesti/kako-se-gradila-najvaznija-hrvatska-pruga-1325601 [383] => | jazyk = hr [384] => | datum přístupu = 2020-12-23 [385] => }} dosáhla do města [[železnice]]{{Citace monografie [386] => | příjmení = Bilandžić [387] => | jméno = Dušan [388] => | odkaz na autora = [389] => | titul = Hrvatska moderna povijest [390] => | vydavatel = Golden marketing [391] => | místo = Záhřeb [392] => | rok = 1999 [393] => | počet = [394] => | isbn = 953-6168-50-2 [395] => | kapitola = [396] => | strany = 21 [397] => | jazyk = chorvatština [398] => }}, mezi [[Železniční stanice|nádražím]] a starou částí města začala vznikat nová měšťanská výstavba, Záhřeb se rozrůstal a později tak rostl i jeho vliv. Přispěl k němu i fakt, že po dlouhých letech nakonec získalo město statut centra chorvatského obrozeneckého hnutí, přestože [[Matice ilyrská]] (od roku [[1862]] Matice chorvatská) působila v Záhřebu již ke konci první poloviny [[19. století]]. Roku 1880 postihlo město velké [[Zemětřesení v Záhřebu (1880)|zemětřesení]], které se silou 6,3 Richterova stupně{{Citace elektronického periodika [399] => | titul = Zemljotresi na Balkanu: „Vreme računam na pre i posle potresa, iako je prošlo 40 godina" [400] => | periodikum = BBC [401] => | url = https://www.bbc.com/serbian/lat/balkan-55483511 [402] => | jazyk = sr [403] => | datum přístupu = 2022-07-04 [404] => }} silně poškodilo katedrálu, jež pak byla důkladně obnovena. [405] => [406] => === 20. a 21. století === [407] => Po rozpadu Rakousko-Uherska po [[první světová válka|první světové válce]] se zde konal sněm [[jižní Slované|jihoslovanských]] [[národ]]ů padlého mocnářství. Jejich zástupci se rozhodli pro vytvoření jednoho státu – [[Království Jugoslávie|Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]]. Mezi lety [[1929]] a [[1939]] tu bylo sídlo [[Sávská bánovina|Sávské bánoviny]], za druhé světové války pak [[ustašovci|ustašovského]] státu. V meziválečném období žilo v Záhřebu okolo 185 000 lidí. [408] => [409] => Během socialistické [[Jugoslávie]] byl Záhřeb opět hlavním městem Chorvatska. V této době byl vystavěn tzv. [[Nový Záhřeb|''Novi Zagreb'']] – [[sídliště]] na jih od města, u řeky [[Sáva|Sávy]]. Pro život město byla významnou akcí Univerziáda v roce [[1987]]{{Citace monografie [410] => | příjmení = Kampuš [411] => | jméno = Ivan [412] => | odkaz na autora = [413] => | titul = Tisućljetni Zagreb: od davnih naselja do suvremenog velegrada [414] => | vydavatel = Školska knjiga [415] => | místo = Záhřeb [416] => | rok = 1978 [417] => | počet = [418] => | isbn = [419] => | kapitola = [420] => | strany = 258 [421] => | jazyk = srbochorvatština [422] => }}, kdy do Záhřebu přicestovalo 6423 sportovců z 122 zemí světa. Od roku [[1991]] je opět hlavním městem nezávislého Chorvatska, za [[balkánské války]] byl sice bombardován, ale nebyl vážně poškozen. V současné době má okolo 700 000 obyvatel, s předměstími okolo milionu. [423] => [424] => Dne 22. března 2020 v ranních hodinách došlo v [[Zemětřesení v Záhřebu 2020|Záhřebu k zemětřesení]] o síle 5,3 stupňů [[Richterova stupnice|Richterovy stupnice]] které postihly město, jeho okolí spolu a přilehlou částí sousedního [[Slovinsko|Slovinska]]. Po prvním otřesu v 6 hodin 30 minut ráno se objevily ještě dva navazující se sílou 5,1 a 3,7 stupňů. [[Epicentrum]] se nacházelo v blízkosti místní části Záhřebu [[Makuševac]].{{Citace elektronického periodika [425] => | titul = Ozlijeđeno 11 osoba, od kojih djevojčica kritično. Oštećeno 66 objekata i 23 auta [426] => | periodikum = Vecernji list [427] => | datum_vydání = 2020-03-22 [428] => | url = https://www.vecernji.hr/vijesti/potres-se-sjetio-u-zagrebu-i-okolici-1387747 [429] => | datum_přístupu = 2020-03-22 [430] => }} Jedna osoba byla zabita, dalších 27 zraněno.{{Citace elektronického periodika [431] => | titul = Tinejdžerica stradala u potresu i dalje je kritično. U potresu ozlijeđeno 27 ljudi [432] => | periodikum = www.index.hr [433] => | url = https://www.index.hr/clanak.aspx?id=2167911 [434] => | jazyk = hr [435] => | datum přístupu = 2022-05-10 [436] => }} [437] => [438] => == Obyvatelstvo == [439] => [[Soubor:Zagreb (29255640143).jpg|vpravo|náhled|Jelačićovo náměstí.]] [440] => V roce [[2018]] žilo v Záhřebu 804 507 obyvatel[https://www.dzs.hr/Hrv_Eng/publication/2019/07-01-03_01_2019.htm Odhady počtu obyvatel podle jednotlivých správních celků Chorvatska na stránkách DZS]{{hr}}, podle [[sčítání lidu]] z roku [[2011]] to bylo 790 017 osob. S předměstími a [[Záhřebská župa|Záhřebskou župou]] žije v metropoli Chorvatska bez ohledu na jeho administrativní hranice okolo milionu lidí. Mezi nelidnatější místní části metropole patří: Trešnjevka (okolo 120 000 obyvatel), [[Nový Záhřeb|Novi Zagreb]], (přes 110 000 lidí) a Dubrava (okolo 100 000 osob). [441] => [442] => Obyvatelstvo tvoří z 92 % lidé [[Chorvati|chorvatské]] národnosti. Národnostní menšiny jsou především příslušníci národů a národností bývalé [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávie]], především [[Srbové]] (v roce [[2001]] cca 18 tisíc), [[Slovinci]], [[Bosňáci]] a [[Albánci]] (především z Kosova a [[Severní Makedonie]]). Okolo dvou stovek lidí se přihlásilo i k [[Češi v Chorvatsku|české]] a zhruba stejný počet také k [[Slováci v Chorvatsku|slovenské]] národnosti. 87 % obyvatel se přihlásilo k [[Římskokatolická církev|Římskokatolické církvi]], dále je zastoupena i [[Srbská pravoslavná církev]] (Záhřeb je jedním ze sídel pravoslavné správní jednotky), islámská obec, evangelická církev a další. Okolo 4 % obyvatel Záhřebu se považuje za [[agnosticismus|agnostiky]] a 3,5 % za [[ateismus|ateisty]]. V minulosti zde byli zastoupeni i Židé; židovská komunita zde činila před druhou světovou válkou 5,8 % obyvatel{{Citace monografie [443] => | příjmení = Matković [444] => | jméno = Hrvoje [445] => | odkaz na autora = [446] => | titul = Povijest Jugoslavije [447] => | vydavatel = PIP Pavičić [448] => | místo = Záhřeb [449] => | rok = 2003 [450] => | počet stran = 444 [451] => | isbn = 953-6308-46-0 [452] => | kapitola = [453] => | strany = 130 [454] => | jazyk = chorvatština [455] => }} a dokonce od roku [[1841]] provozovala i vlastní školu. [456] => [457] => Počet obyvatel po roce [[1991]] stagnuje a po roce [[2001]] se mírně zvyšoval především díky migraci. Zatímco do Záhřebu migrují lidé z celého Chorvatska, z města se vystěhovávají někteří Chorvati do zahraničí. V roce [[2016]] mělo město pozitivní přírůstek obyvatelstva v počtu 2706 osob; cca třináct tisíc lidí se dostěhovalo do Záhřebu a cca deset tisíc se vystěhovalo především do zahraničí. Ještě v druhé polovině 90. let [[20. století]] bylo migrační saldo pro Záhřeb vysoce pozitivní. [458] => [459] => V roce [[2011]] činil věkový průměr místního obyvatelstva 41,6 let, což představovalo ve srovnání s předchozími lety mírný vzestup. Zvýšil se také podíl osob starších 65 let (na cca 17 %) na úkor počtu práceschopného obyvatelstva a dětí/mládeže. [460] => [461] => Místní obyvatelé se označují mezi sebou neformálně jako ''purgeri''{{Citace elektronického periodika [462] => | titul = A guide to the city of Zagreb, Croatia's intriguing capital [463] => | periodikum = National Geographic [464] => | url = https://www.nationalgeographic.co.uk/travel/2022/04/a-guide-to-the-city-of-zagreb-croatias-intriguing-capital [465] => | jazyk = {{en}} [466] => | datum přístupu = 2022-07-04 [467] => }} (z [[němčina|německého]] ''burger'', měšťan). [468] => [469] => == Kultura a pamětihodnosti == [470] => [471] => === Historické jádro města === [472] => [[Soubor:Zagreb (29588612210).jpg|náhled|Panorama historického jádra města]] [473] => [[Soubor:Zagreb, Gornji grad.jpg|náhled|Panorama horního města]] [474] => Centrum Záhřebu má charakter typického velkoměsta někdejší [[Habsburská monarchie|habsburské monarchie]]. Historické jádro města je tvořeno částmi [[Horní město (Záhřeb)|Horní město]] a [[Kaptol (Záhřeb)|Kaptol]], a mladší [[Dolní město (Záhřeb)|Dolní město]]. Gradec (Horní město) patří k nejlépe zachovaným historickým centrům v Chorvatsku. Směrem na východ, za údolím potoka Medveščaku, je rovněž středověký Kaptol s gotickou katedrálou. Dnes nejživější část města, Dolní město, vzniklo od poloviny 19. století mezi nádražím a historickými městy. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] k nim přibyl [[Nový Záhřeb]], totiž sídliště na pravém břehu [[Sáva|Sávy]]. [475] => [476] => Historicky nejvýznamnější je Horní město, kde sídlí [[Vláda Chorvatska]] a [[Sabor (Chorvatsko)|parlament]] a kde stojí gotický [[Kostel svatého Marka (Záhřeb)|kostel svatého Marka]] se znaky Záhřebu, Chorvatska, Dalmácie a Slavonie na střeše z barevných [[Glazura|glazovaných]] tašek. Zatímco tato část Záhřebu je významná hlavně z turistického hlediska, Dolní město je hlavně centrem kulturním, obchodním a společenským. Jeho živé třídy doplňují velká náměstí, pojmenovaná po významných osobnostech [[Dějiny Chorvatska|chorvatské historie]] ([[Náměstí bána Jelačiće|Bána Jelačiće]], [[Tomislav I.|krále Tomislava]]), i významné budovy školské, či kulturní. [477] => [478] => Gradec a Kaptol spojuje Kamenná brána ({{Vjazyce2|hr|Kamenita vrata}}) ze třináctého století s poutní svatyní s obrazem [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]], který odolal požáru v roce [[1731]]. Horní město s Dolním spojuje také více než sto let stará [[lanová dráha v Záhřebu|lanová dráha]] ({{vjazyce2|hr|''Zagrebačka uspinjača''}}). Trasa, na které její modré kabinky překonávají výškový rozdíl 30 metrů, je dlouhá šestašedesát metrů a jízda z jednoho konce na druhý netrvá ani minutu. [479] => [480] => === Muzea === [481] => [[Soubor:Muzej Mimara.jpg|vpravo|náhled|Muzeum Mimara]] [482] => [[Soubor:Muzej grada Zagreba - panoramio.jpg|vpravo|náhled|Městské muzeum]] [483] => [[Soubor:Pavilon umění s fontánou.jpg|náhled|Pavilon umění]] [484] => V Záhřebu sídlí velký počet těchto institucí a proto je také někdy přezdíván jako ''Muzejní město''.{{doplňte zdroj}} V roce [[2015]] všechna místní muzea navštívilo na sedm set tisíc lidí. Celkem se zde nachází okolo čtyřiceti muzeí, významnější a známější z nich jsou následující: [485] => [486] => * [[Archeologické muzeum (Záhřeb)|Archeologické muzeum]], založené v roce [[1864]], má bohatou [[numismatika|numismatickou]] sbírku, stejně jako značný počet exponátů ze starověkého Egypta. [487] => * [[Technické muzeum (Záhřeb)|Technické muzeum]], založené roku [[1954]], do jehož expozice patří např. nejstarší lokomotiva v regionu z r. [[1830]] [488] => * [[Muzeum umění a řemesel (Záhřeb)|Muzeum umění a řemesel]] na adrese ''Trg Republike Hrvatske 10'', založeno v roce [[1880]]. [489] => * [[Muzeum Mimara]], shromažďuje cca 3700 uměleckých předmětů, založeno bylo roku [[1987]]. Patří k nejoblíbenějším ve městě.{{Citace monografie [490] => | příjmení = Pavlović [491] => | jméno = Zoran [492] => | odkaz na autora = [493] => | titul = Croatia [494] => | url = https://archive.org/details/croatia0000pavl [495] => | vydavatel = Chelsea House Publishers [496] => | místo = New York [497] => | rok = 2003 [498] => | počet = [499] => | isbn = 978-0-7910-7210-3 [500] => | kapitola = [501] => | strany = [https://archive.org/details/croatia0000pavl/page/76 76] [502] => | jazyk = angličtina [503] => }} [504] => * [[Chorvatské muzeum naivního umění]], považované za první muzeum tohoto uměleckého směru na světě [505] => * [[Městské muzeum Záhřeb|Městské muzeum]], bývalý klášter klarisek, se nachází na severním konci města s mohutnou hradební věží. [506] => * [[Muzeum rozchodu]] ({{vjazyce2|hr|Muzej raskinutih veza}}){{Citace periodika [507] => | příjmení = [508] => | jméno = [509] => | titul = Chorvatsko není jen moře! Záhřeb nabízí mnoho krás, za kterými se budete vracet [510] => | periodikum = Blesk [511] => | datum vydání = 2016-07-13 [512] => | issn = [513] => | jazyk = cs [514] => | url = https://www.blesk.cz/clanek/cestovani-chorvatsko/406778/chorvatsko-neni-jen-more-zahreb-nabizi-mnoho-kras-za-kterymi-se-budete-vracet.html [515] => | datum přístupu = 2021-03-20 [516] => }} [517] => * [[Etnografické muzeum (Záhřeb)|Etnografické muzeum]], založené v roce [[1919]] [518] => * [[Muzeum současného umění (Záhřeb)|Muzeum současného umění]] [519] => * [[Chorvatské školské muzeum]]{{Citace monografie [520] => | příjmení = Kampuš [521] => | jméno = Ivan [522] => | odkaz na autora = [523] => | titul = Tisućljetni Zagreb: od davnih naselja do suvremenog velegrada [524] => | vydavatel = Školska knjiga [525] => | místo = Záhřeb [526] => | rok = 1978 [527] => | počet = [528] => | isbn = [529] => | kapitola = [530] => | strany = 231 [531] => | jazyk = srbochorvatština [532] => }} [533] => * [[Chorvatské lovecké muzeum]]{{Citace monografie [534] => | příjmení = Kampuš [535] => | jméno = Ivan [536] => | odkaz na autora = [537] => | titul = Tisućljetni Zagreb: od davnih naselja do suvremenog velegrada [538] => | vydavatel = Školska knjiga [539] => | místo = Záhřeb [540] => | rok = 1978 [541] => | počet = [542] => | isbn = [543] => | kapitola = [544] => | strany = 232 [545] => | jazyk = srbochorvatština [546] => }} [547] => * [[Muzeum kocoviny]][https://www.atlasobscura.com/places/museum-of-hangovers Článek na stránkách Atlas Obscura {{en}}] [548] => * [[Chorvatské muzeum sportu]] [549] => * [[Muzeum pošty a telekomunikací (Záhřeb)|Muzeum pošty a telekomunikací]] [550] => * [[Muzeum Ivana Meštroviće]] [551] => [552] => ... a mnohá další. [553] => [554] => === Galerie === [555] => * [[Strossmayerova galerie starých mistrů]] se nachází na adrese ''Zrinjevac 11''. [556] => * Galerie [[Klovićevi dvori]] [557] => * [[Pavilon umění]] ({{vjazyce2|hr|''Umjetnički pavilon''}}), který pořádá výstavy již přes 100 let. [558] => * [[Meštrovićův pavilon]], zbudovaný v 30. letech [[20. století]].{{Citace monografie [559] => | příjmení = Kampuš [560] => | jméno = Ivan [561] => | odkaz na autora = [562] => | titul = Tisućljetni Zagreb: od davnih naselja do suvremenog velegrada [563] => | vydavatel = Školska knjiga [564] => | místo = Záhřeb [565] => | rok = 1978 [566] => | počet = [567] => | isbn = [568] => | kapitola = [569] => | strany = 189 [570] => | jazyk = srbochorvatština [571] => }} [572] => [573] => === Divadla === [574] => V Záhřebu působí okolo 20 divadelních scén. Hlavním z nich je [[Chorvatské národní divadlo v Záhřebu|Chorvatské národní divadlo]] ({{vjazyce2|hr|''Hrvatsko narodno kazalište''}}), které sídlí na [[náměstí Chorvatské republiky]] v nápadné novoklasicistní budově. Kromě toho zde sídlí také městské divadlo. Pod něj spadá celkem 12 scén na území města, čtyři jsou soukromé. [575] => [576] => Koncertní sál [[Vatroslav Lisinski|Vatroslava Lisinského]], který je využíván k hudebním akcím{{Citace monografie [577] => | příjmení = Dolničar [578] => | jméno = Ivan [579] => | odkaz na autora = [580] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [581] => | vydavatel = eksport pres [582] => | místo = Bělehrad [583] => | rok = 1981 [584] => | počet = [585] => | isbn = [586] => | kapitola = [587] => | strany = 319 [588] => | jazyk = srbochorvatština [589] => }}, je pojmenován po chorvatském hudebním skladateli. Postaven byl roku [[1973]]{{Citace monografie [590] => | příjmení = Kampuš [591] => | jméno = Ivan [592] => | odkaz na autora = [593] => | titul = Tisućljetni Zagreb: od davnih naselja do suvremenog velegrada [594] => | vydavatel = Školska knjiga [595] => | místo = Záhřeb [596] => | rok = 1978 [597] => | počet = [598] => | isbn = [599] => | kapitola = [600] => | strany = 234 [601] => | jazyk = srbochorvatština [602] => }} [603] => [604] => V roce [[2013]] bylo ve veřejných divadlech, které tvoří cca 60 % všech těchto institucích ve městě, uskutečněno na 1600 divadelních představení, které navštívilo na 357 tisíc lidí. [605] => [606] => === Knihovny === [607] => V Záhřebu sídlí [[Národní a univerzitní knihovna (Záhřeb)|Národní a univerzitní knihovna]] (její počátky sahají do [[18. století]]{{Citace monografie [608] => | příjmení = Kampuš [609] => | jméno = Ivan [610] => | odkaz na autora = [611] => | titul = Tisućljetni Zagreb: od davnih naselja do suvremenog velegrada [612] => | vydavatel = Školska knjiga [613] => | místo = Záhřeb [614] => | rok = 1978 [615] => | počet = [616] => | isbn = [617] => | kapitola = [618] => | strany = 233 [619] => | jazyk = srbochorvatština [620] => }}), dále [[Knihovna města Záhřebu]], Knihovna Andrije Štampara, regionální knihovna Zagrabiensia, Knihovna Vladimira Nazora, Knihovna Medvešcak a Knihovna a čítárna Bogdana Ogrizoviće. [621] => [622] => V Záhřebu rovněž sídlí i knihovny národnostních menšin, např. albánská, rusínská a ukrajinská. [623] => [624] => === Kulturní akce === [625] => [[Soubor:Croatianwelcoming.jpg|náhled|Chorvaté slavící zisk stříbrné medaile]] [626] => V Záhřebu se každoročně pořádá okolo sedmdesáti různých kulturních akcí. Pravidelně se zde koná od roku [[2003]] [[Filmový festival Záhřeb|filmový festival]], festival dokumentárních filmů [[ZagrebDox]] a festival animovaných filmů.{{Citace monografie [627] => | příjmení = Pavlović [628] => | jméno = Zoran [629] => | odkaz na autora = [630] => | titul = Croatia [631] => | url = https://archive.org/details/croatia0000pavl [632] => | vydavatel = Chelsea House Publishers [633] => | místo = New York [634] => | rok = 2003 [635] => | počet = [636] => | isbn = 978-0-7910-7210-3 [637] => | kapitola = [638] => | strany = [https://archive.org/details/croatia0000pavl/page/52 52] [639] => | jazyk = angličtina [640] => }} Pořádán je rovněž i divadelní festival [[Međunarodni festival novog kazališta EUROKAZ|Eurokaz]] a mnohé další. Populární je také ''Food Truck Festival''[https://www.croatiaweek.com/photos-a-visit-to-the-popular-zagreb-food-truck-festival-on-jarun/ Článek na portálu croatiaweek.com {{en}}] [641] => [642] => V roce [[1945]] bylo v Záhřebu založeno Sdružení výtvarných umělců (ULUH).{{Citace monografie [643] => | příjmení = Dolničar [644] => | jméno = Ivan [645] => | odkaz na autora = [646] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [647] => | vydavatel = eksport pres [648] => | místo = Bělehrad [649] => | rok = 1981 [650] => | počet = [651] => | isbn = [652] => | kapitola = [653] => | strany = 95 [654] => | jazyk = srbochorvatština [655] => }} Sídlilo zde také filmové studio [[Jadran film]], při němž bylo aktivní i studio kreslených filmů.{{Citace monografie [656] => | příjmení = Dolničar [657] => | jméno = Ivan [658] => | odkaz na autora = [659] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [660] => | vydavatel = eksport pres [661] => | místo = Bělehrad [662] => | rok = 1981 [663] => | počet = [664] => | isbn = [665] => | kapitola = [666] => | strany = 212 [667] => | jazyk = srbochorvatština [668] => }} To se postupně rozrostlo o samostatnou školu kresleného filmu.{{Citace monografie [669] => | příjmení = Pavlović [670] => | jméno = Zoran [671] => | odkaz na autora = [672] => | titul = Modern World Nations: Croatia [673] => | vydavatel = Chelsea House Publishers [674] => | místo = [675] => | rok = 2003 [676] => | počet stran = 117 [677] => | isbn = 0-7910-7911-2 [678] => | kapitola = [679] => | strany = 52 [680] => | jazyk = angličtina [681] => }} Každoročně se rovněž konají ve městě během [[Advent|adventu]] trhy, které jsou jedny z nejkrásnějších v Evropě.{{Citace elektronického periodika [682] => | příjmení = Fokt [683] => | jméno = Michael [684] => | titul = Adventní trhy v Záhřebu patří k nejkrásnějším v Evropě [685] => | url = https://www.novinky.cz/clanek/cestovani-adventni-trhy-v-zahrebu-patri-k-nejkrasnejsim-v-evrope-40380973 [686] => | periodikum = Novinky.cz [687] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [688] => | vydavatel = Borgis [689] => | datum vydání = 2021-12-14 [690] => | datum přístupu = 2022-09-21 [691] => | jazyk = cs [692] => }} V centru města, na [[Náměstí bána Jelačiće]] a v přilehlých historických uličkách, v roce 2018 Chorvaté mohutně slavili zisk stříbrné medaile z [[Mistrovství světa ve fotbale 2018|Mistrovství světa ve fotbale]].{{Citace periodika [693] => | titul = Stříbrné šílenství v Záhřebu! Chorvaté slaví, z města udělali džungli [694] => | periodikum = iSport.cz [695] => | url = https://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-reprezentace-ms-fotbal-2018/340256/stribrne-silenstvi-v-zahrebu-chorvate-slavi-z-mesta-udelali-dzungli.html [696] => | datum přístupu = 2018-11-16 [697] => }} [698] => [699] => === Kulturní památky/pamětihodnosti === [700] => V Záhřebu se nachází celá řada pamětihodností. Ve městě je evidováno 616 [[kulturní památka (Chorvatsko)|kulturních památek]]. [701] => [702] => ==== Horní město (Gradec) ==== [703] => {{podrobně|Gradec (Záhřeb)}} [704] => [[Soubor:St. Mark's Church, Zagreb by Pudelek.jpg|náhled|upright=1.0|[[Kostel svatého Marka (Záhřeb)|Kostel sv. Marka]]|alt=|vlevo]] [705] => [[Soubor:Kamenita Vrata, srpen 2021.jpg |náhled|upright=0.7|Kamenita vrata]] [706] => [707] => * Věž [[Lotrščak]] ({{vjazyce2|hr|''Kula Lotrščak''}}), původně ze 13. století{{Citace elektronického periodika [708] => | titul = Znate li legendu o Gričkom topu koji nije zapucao od petrinjskog potresa? [709] => | periodikum = Večernji list [710] => | url = https://www.vecernji.hr/zagreb/znate-li-legendu-o-grickom-topu-koji-nije-zapucao-od-petrinjskog-potresa-1531523 [711] => | jazyk = hr [712] => | datum přístupu = 2020-12-23 [713] => }}, stojí na jižním okraji Horního města, u horní stanice lanovky. Je v ní městské muzeum, z horního patra je pozoruhodný výhled na město. [714] => * Kamenná brána ({{vjazyce2|hr|''Kamenita vrata''}}), původně ze 13. století, je jediná zachovaná z původně pěti bran Gradce. Vede do údolí potoka Medveščaku a v bráně je poutní kaple Panny Marie. [715] => * [[Bánský dvůr]] ({{vjazyce2|hr|''Banski dvori''}}), barokní patrový komplex ze 17. století, dnes sídlo [[Vláda Chorvatska|chorvatské vlády]]. [716] => * [[Chorvatský parlament]] se sídlem na protější straně Náměstí sv. Marka. [717] => * [[Gotická architektura|Gotický]] [[Kostel svatého Marka (Záhřeb)|kostel sv. Marka]] na stejnojmenném náměstí, založený ve 13. století, přestavěný kolem roku 1400 a rozšířený 1499. [718] => * Jezuitský [[Kostel svaté Kateřiny (Záhřeb)|kostel svaté Kateřiny]] s kolejí [719] => [720] => ==== Kaptol ==== [721] => {{Podrobně|Kaptol (Záhřeb)}} [722] => [[Soubor:Záhřeb, katedrála 3.jpg|alt=|vlevo|náhled|[[Katedrála Nanebevzetí Panny Marie, svatého Štěpána a svatého Ladislava|Záhřebská katedrála]] a [[Arcibiskupský palác (Záhřeb)|Arcibiskupský palác]]]] [723] => [724] => * [[Katedrála]] [[Katedrála Nanebevzetí Panny Marie, svatého Štěpána a svatého Ladislava|Nanebevzetí Panny Marie, sv. Štěpána a Ladislava]] ({{vjazyce2|hr|''Katedrala Uznesenja blažene Djevice Marije i svetih Stjepana i Ladislava''}}), vznikala na místě starší katedrály z [[12. století]]. Kolem roku 1400 byli k její dostavbě povoláni řemeslníci z Prahy. Po zemětřesení roku 1880, které katedrálu silně poškodilo, byla přestavěna a opatřena novogotickým průčelím se dvěma 105 m vysokými věžemi místo původní jedné. [725] => * [[Arcibiskupský palác (Záhřeb)|Arcibiskupský palác]] ({{vjazyce|hr}} ''Nadbiskupski dvor u Zagrebu'') se třemi křídly kolem katedrály byl v [[17. století]] silně opevněn, zbytky hradby s baštami se zachovaly. [726] => [727] => ==== Dolní město ==== [728] => * [[Náměstí bána Jelačiće]] ({{vjazyce2|hr|''Trg bana Jelačića''}}), hlavní a nejživější náměstí pod Kaptolem, je také středem pěší zóny, která zahrnuje i hlavní obchodní ulici [[Ilica]]. [729] => * Pravoslavný katedrální [[Katedrála Proměnění Páně (Záhřeb)|chrám Proměnění Páně]] [[Záhřebsko-lublaňská metropolie|záhřebsko-lublaňské metropolie]] [[Srbská pravoslavná církev|Srbské pravoslavné církve]] z 19. století na náměstí ''Cvjetni trg''. [730] => * [[Chorvatské národní divadlo v Záhřebu|Chorvatské národní divadlo]] ({{vjazyce2|hr|''Hrvatsko narodno kazalište u Zagrebu''}}) z roku 1895 [731] => * ''Zelená podkova'', komplex parků v jižní části Dolního města až k nádraží. Západně navazuje Botanická zahrada o rozloze asi 5 ha s asi 10 tisíci rostlinných druhů. [732] => * [[Oktogon (Záhřeb)|Oktogon]] - krytá městská pasáž postavená jako součást budovy bývalé spořitelny, postaven v letech [[1898]]–[[1900]]. [733] => * [[Mirogoj|Hřbitov Mirogoj]], nejvýznamnější záhřebský hřbitov, kde jsou pohřbeny významné osobnosti [[Dějiny Chorvatska|chorvatských dějin]] i společenského života. [734] => [735] => == Ekonomika == [736] => [[Soubor:Zagreb, Dolac.jpg|vpravo|náhled|Tržiště v centru města ([[Dolac]])]] [737] => Záhřeb je ekonomickým centrem země, sídlí zde [[Chorvatská národní banka]] ({{vjazyce2|hr|''Hrvatska narodna banka''}}), burza a řada chorvatských společností. Svoje sídlo zde [[Záhřebská burza]], znovuobnovená v roce [[1991]], a řada větších chorvatských obchodních bank (Privredna banka Zagreb, Hip Alpe-Adrija bank, Zagrebačka Banka, Hrvatska poštanska banka). Záhřeb je také i městem, kde se pořádají mezinárodní veletrhy a výstavy. [[Výstaviště Záhřeb]] se nachází na jižním okraji města, za řekou [[Sáva|Sávou]] v [[Nový Záhřeb|Novém Záhřebu]]. [738] => [739] => Co do průmyslu jsou nejvýznamněji zastoupena následující odvětví: Výroba elektrických zařízení, chemický{{Citace monografie [740] => | příjmení = Dolničar [741] => | jméno = Ivan [742] => | odkaz na autora = [743] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [744] => | vydavatel = eksport pres [745] => | místo = Bělehrad [746] => | rok = 1981 [747] => | počet = [748] => | isbn = [749] => | kapitola = [750] => | strany = 223 [751] => | jazyk = srbochorvatština [752] => }}, farmaceutický a textilní průmysl{{Citace monografie [753] => | příjmení = Grandits [754] => | jméno = Hannes [755] => | příjmení2 = Taylor [756] => | jméno2 = Karin [757] => | odkaz na autora = [758] => | titul = Sunčana strana Jugoslavije: Povijest turizma u socijalizmu [759] => | vydavatel = CEU Press [760] => | místo = Záhřeb [761] => | rok = 2013 [762] => | počet stran = [763] => | isbn = 978-953-7963-03-3 [764] => | kapitola = [765] => | strany = 68 [766] => | jazyk = chorvatština [767] => }}, stejně jako průmysl potravinářský. Obyvatelstvo je dominantně zaměstnáno ve službách, zastoupena je menším podílem{{doplňte zdroj}} také turistika. V obchodu pracuje 33 % místních obyvatel, dále v průmyslu 30 %, v dopravě a spedici 10 %, ve finančním sektoru 7 % a v ostatních odvětvích okolo 20 %. Na prvovýrobu (vč. lesnictví, zemědělství a rybářství) připadá jen 0,3 % všech pracujících. [768] => [769] => Průmyslové zóny se nachází na okraji města, v lokalitách [[Žitnjak]]{{Citace elektronického periodika [770] => | titul = Šuma usred industrijske zone na Žitnjaku: Ovdje se sjedi i uživa u pivu i hrani kao nigdje [771] => | periodikum = Jutarnji list [772] => | url = https://www.jutarnji.hr/domidizajn/d-d-vrt/suma-usred-industrijske-zone-na-zitnjaku-ovdje-se-sjedi-i-uziva-u-pivu-i-hrani-kao-nigdje-15222850 [773] => | jazyk = chorvatština [774] => | datum přístupu = 2023-08-17 [775] => }} a [[Jankomir]], resp. v nedalekém městě [[Sesvete]], které je administrativní součástí Záhřebu. V Záhřebu sídlí řada větších chorvatských firem, např. INA industrija nafte, Pliva (farmaceutická společnost), Kraš a Franck (potravinářský průmysl), strojírenská firma Rade Končar{{Citace monografie [776] => | příjmení = Dolničar [777] => | jméno = Ivan [778] => | odkaz na autora = [779] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [780] => | vydavatel = eksport pres [781] => | místo = Bělehrad [782] => | rok = 1981 [783] => | počet = [784] => | isbn = [785] => | kapitola = [786] => | strany = 191 [787] => | jazyk = srbochorvatština [788] => }}, továrna na výrobu dopravních prostředků [[TŽV Gredelj]]). [789] => [790] => V roce [[2008]] měl rozpočet města Záhřebu celkovou výši 7,45 miliard [[HRK|kun]]. Město má také nejvyšší [[HDP na obyvatele]] v zemi. Ve městě sídlí cca 1/3 chorvatských společností a v roce [[2014]] se podílelo 1/3 na celostátním HDP (před hospodářskou krizí v první dekádě [[21. století]] to bylo pouze 30 %). V Záhřebu je registrováno okolo čtyřiceti pěti tisíc právnických osob. [791] => [792] => Dle informací ze [[sčítání lidu]] [[2011]] bylo 6,4 % místního obyvatelstva nezaměstnaných, 47,8 % zaměstnaných a 45,7 % ekonomicky neaktivních (penzisté nebo děti a studenti). V roce [[2017]] bylo celkem 23 827 obyvatel Záhřebu bez práce. Zaměstnaných osob bylo okolo čtyři sta tisíc. [793] => [794] => V Záhřebu se spotřebuje 19 % veškeré elektrické energie z celého Chorvatska. Okolo metropole stojí několik elektráren, které spalují ropu.{{Citace monografie [795] => | příjmení = Pavlović [796] => | jméno = Zoran [797] => | odkaz na autora = [798] => | titul = Modern World Nations: Croatia [799] => | vydavatel = Chelsea House Publishers [800] => | místo = [801] => | rok = 2003 [802] => | počet stran = 117 [803] => | isbn = 0-7910-7911-2 [804] => | kapitola = [805] => | strany = 65 [806] => | jazyk = angličtina [807] => }} [808] => [809] => === Turistika === [810] => [811] => Záhřeb je jako hlavní město přirozeným cílem návštěvníků jak z Chorvatska, tak i ze zahraničí. Ročně jej navštíví okolo milionu lidí. Počet návštěv však vzhledem k atraktivitě nedalekého pobřeží Jaderského moře v letních měsících do jisté míry klesá. 80 % turistů, kteří navštíví Záhřeb, jsou cizinci. [812] => [813] => Hlavní město je také známé mnoha špičkovými [https://www.welcome-center-croatia.com/zagreb/top-restaurants-in-zagreb restauracemi], které nabízejí více než tradiční chorvatská jídla a klasická jídla.{{Citace elektronické monografie [814] => | titul = Welcome Center Croatia - The Art Of Travelling [815] => | vydavatel = [816] => | url = https://www.welcome-center-croatia.com// [817] => | datum přístupu = 2020-09-22 [818] => | datum vydání = [819] => | jazyk = en [820] => }} [821] => [822] => == Životní prostředí a zeleň == [823] => [824] => === Ovzduší === [825] => [[Soubor:Toplana Zagreb.jpg|vpravo|náhled|Teplárna v Záhřebu.]] [826] => Od roku [[1965]] se pravidelně v Záhřebu měří kvalita ovzduší. Město zaznamená občas zvýšené hodnoty částic [[Pevné částice|PM 10]], ve srovnání s dalšími metropolemi republik a autonomních oblastí bývalé Jugoslávie je však míra znečištění ovzduší velmi nízká. V roce [[2010]] přijalo město Záhřeb plán snížení emisí částic PM 10 především v západní části města. Zdrojem znečištění ovzduší jsou kromě dopravy také elektrárny a teplárny v jeho okolí. Jen okolo Záhřebu stojí tři elektrárny které spalují naftu.{{Citace monografie [827] => | příjmení = Pavlović [828] => | jméno = Zoran [829] => | odkaz na autora = [830] => | titul = Croatia [831] => | url = https://archive.org/details/croatia0000pavl [832] => | vydavatel = Chelsea House Publishers [833] => | místo = New York [834] => | rok = 2003 [835] => | počet = [836] => | isbn = 978-0-7910-7210-3 [837] => | kapitola = [838] => | strany = [https://archive.org/details/croatia0000pavl/page/65 65] [839] => | jazyk = angličtina [840] => }} I přesto se může v některých dnech stát, že míra znečištění ovzduší dosáhne rekordních hodnot.[https://www.24sata.hr/lifestyle/zagreb-je-jutros-bio-drugi-grad-po-oneciscenju-zraka-u-svijetu-747855 Článek na portálu 24sata.hr {{hr}}] [841] => [842] => == Doprava == [843] => [844] => === Silniční === [845] => [[Soubor:NoveReg.png|vpravo|náhled|Státní poznávací značka Záhřebu]] [846] => [[Soubor:Petlja Držićeva Slavonska.jpg|vpravo|náhled|Mimoúrovňová křižovatka v Záhřebu.]] [847] => Většina hlavních chorvatských dopravních tahů prochází přes území hlavního města. Ze Záhřebu vede celkem pět dálnic, které směřují do všech částí země. Městem také vedou dva z celkem tří tzv. [[Panevropské koridory|panevropských koridorů]], které přetínají alespoň v nějaké části chorvatské území. Hlavní dálniční obchvat kolem města sleduje jižní trasu, na kterou se postupně napojují významné chorvatské dálnice; [[Dálnice A1 (Chorvatsko)|A1]] do [[Dalmácie]], [[Dálnice A3 (Chorvatsko)|A3]] do [[Slavonie]] a také dva dopravní tahy na sever do [[Slovinsko|Slovinska]]. [848] => [849] => Dopravní síť města Záhřebu tvoří roštový systém hlavních tříd, které město spojují ve směru západ-východ s těmi, které vedou přes řeku [[Sáva|Sávu]] ve směru sever-jih. Tento vzorec, který vychází z nejstarší zástavby středu města se opakuje např. i na sídlišti [[Nový Záhřeb]]. Mezi nejvytíženější třídy ve směru západ-východ patří např. [[Ulica grada Vukovara]], [[Slavonska avenija]] a [[Avenija Dubrovnik]]. [850] => [851] => V roce [[2015]] se v Záhřebu pohybovalo cca 1300 vozidel [[taxi]]služeb. [852] => [853] => === Veřejná === [854] => Veřejnou dopravu v Záhřebu zajišťuje příměstská železniční doprava, tramvaje a autobusy. Občas bývá diskutován i systém [[metro|metra]].[https://www.vecernji.hr/vijesti/metro-tunel-jarunski-most-moze-li-zagreb-nakon-obnove-uistinu-postati-europska-metropola-1459854 Článek na portálu vecernji.hr {{hr}}] [855] => [856] => ==== Městská ==== [857] => {{Viz též|Tramvajová doprava v Záhřebu}} [858] => [[Soubor:A Crotram TMK 2200 at Glavni Kolodvor.jpg|vpravo|náhled|Záhřebská tramvaj typu TMK 2200 je tím nejmodernějším, čím se mohou Záhřebané i návštěvníci města svézt]] [859] => Veřejnou dopravu v Záhřebu tvoří síť tramvajových a autobusových linek, doplněná příměstskými železničními spoji a dalšími druhy dopravy ([[taxi]] aj). Páteřním druhem dopravy je tramvajová, kterou zajišťuje záhřebský podnik ''Zagrebački električni tramvaj'' (ZET). Ten stejně tak provozuje i lanové dráhy, které zajišťují hlavně v severní části města překonání výškových rozdílů. [860] => [861] => První elektrická tramvaj vyjela v Záhřebu [[18. srpen|18. srpna]] roku [[1910]]{{Citace monografie [862] => | příjmení = Kampuš [863] => | jméno = Ivan [864] => | odkaz na autora = [865] => | titul = Tisućljetni Zagreb: od davnih naselja do suvremenog velegrada [866] => | vydavatel = Školska knjiga [867] => | místo = Záhřeb [868] => | rok = 1978 [869] => | počet = [870] => | isbn = [871] => | kapitola = [872] => | strany = 182 [873] => | jazyk = srbochorvatština [874] => }} a do dnešních dní se místní dopravní síť rozrostla na 116 km. Počet linek se pohybuje kolem patnácti, zajištěny jsou kromě denních i noční spoje. Autobusová síť tramvaje doplňuje a počet jejích linek překračuje 120. V centru města pak slouží již od roku [[1889]] lanová dráha, která spojuje dvě části historického města – Donji a Gorni grad, které odděluje jejich rozdílná výška. Pro město ikonická lanovka patří mezi nejkratší svého druhu na světě. [875] => [876] => Příměstská železnice zajišťuje spojení chorvatské metropole s okolními městy. Denně ji používá kolem 70 000 lidí, kteří dojíždějí do zaměstnání, za kulturou, či rekreací. Nejvytíženější železniční tratí je úsek [[Savski Marof]] – Záhřeb a z [[Zagreb Glavni kolodvor|hlavního nádraží]] na Dugo Selo. Příměstské spoje pak také jezdí do [[Velika Gorica|Veliké Gorice]], [[Samobor]]u, [[Zaprešić]]e{{Citace monografie [877] => | příjmení = Pavlović [878] => | jméno = Zoran [879] => | odkaz na autora = [880] => | titul = Croatia [881] => | url = https://archive.org/details/croatia0000pavl [882] => | vydavatel = Chelsea House Publishers [883] => | místo = New York [884] => | rok = 2003 [885] => | počet = [886] => | isbn = 978-0-7910-7210-3 [887] => | kapitola = [888] => | strany = [https://archive.org/details/croatia0000pavl/page/78 78] [889] => | jazyk = angličtina [890] => }}, [[Jastrebarsko|Jastrebarska]], [[Sisak]]u, [[Koprivnica|Koprivnice]], [[Harmica|Harmice]], [[Varaždín]]a a některé spoje do [[Krapina|Krapiny]], [[Čakovec|Čakovce]], [[Bjelovar]]u a [[Virovitica|Virovitice]]. Příměstská železniční doprava je v provozu od roku [[1992]], která má za cíl zajistit lepší napojení rozsáhlé metropolitní oblasti na střed Záhřebu. V hlavních směrech (např. západ-východ) je provozována většina linek. [891] => [892] => ==== Železniční ==== [893] => Základy [[Železniční doprava v Chorvatsku|železniční sítě]] byly položeny v Chorvatsku koncem [[19. století|19.]] a počátkem [[20. století]]. [894] => [895] => {| class="wikitable" style="float:right; margin:0 0 0.5em 1em;" [896] => |+ Vzdálenosti chorvatských měst od Záhřebu [897] => |- [898] => ! Město !! km [899] => |- [900] => | [[Bjelovar]] ||88 [901] => |- [902] => | [[Čakovec]] ||103 [903] => |- [904] => | [[Dubrovník]] ||602 [905] => |- [906] => | [[Gospić]] ||202 [907] => |- [908] => | [[Karlovac]] ||55 [909] => |- [910] => | [[Koprivnica]] ||101 [911] => |- [912] => | [[Krapina]] ||62 [913] => |- [914] => | [[Osijek]] ||283 [915] => |- [916] => | [[Pazin]] ||217 [917] => |- [918] => |[[Požega]] ||177 [919] => |- [920] => |[[Rijeka]] ||166 [921] => |- [922] => |[[Sisak]] ||57 [923] => |- [924] => |[[Slavonski Brod]] ||194 [925] => |- [926] => |[[Split]] ||396 [927] => |- [928] => |[[Šibenik]] ||327 [929] => |- [930] => |[[Varaždin]] ||88 [931] => |- [932] => |[[Virovitica]] ||150 [933] => |- [934] => |[[Vukovar]] ||296 [935] => |- [936] => |[[Zadar]] ||272 [937] => |} [938] => [939] => Záhřeb byl napojen v roce [[1862]] prodloužením trati ze slovinského dopravního uzlu [[Zidani Most]] [[Železniční trať Záhřeb – Sisak – Novska|přes chorvatskou metropoli do]] [[Sisak]]u. Následovala také železnice do [[Rijeka|Rijeky]] ([[Železniční trať Záhřeb–Rijeka]]). Ještě koncem století byl propojen železničně s [[Koprivnica|Koprivnicí]] ([[1870]]) a [[Varaždín|Varaždinem]] ([[1885]]). Roku [[1925]] pak byla vybudována [[Železniční trať Ogulin–Knin|trať]] přes [[Lika|Liku]], která zajistila spojení po dráze ze Záhřebu přes [[Knin]] až do [[Split]]u. [940] => [941] => Stanice [[Zagreb Glavni kolodvor|Záhřeb hlavní nádraží]] slouží jak pro dálkové, tak i regionální spoje. Součástí záhřebského železničního uzlu je i několik dalších nádraží, např. [[Záhřeb Západní nádraží]] ({{vjazyce2|hr|Zagreb Zapadni kolodvor}} nebo stanice [[Zagreb-Klara]]. Rozsáhlé [[Seřaďovací nádraží (Záhřeb)|seřaďovací nádraží]] se nachází na jihovýchodním okraji města, jižně od Nového Záhřebu. [942] => [943] => V roce 2021 vyjela z [[Praha hlavní nádraží|Prahy hlavního nádraží]] do [[Zagreb Glavni kolodvor|Záhřebu]] přímá vlaková linka od [[RegioJet]]u, která dále pokračuje do [[Split (nádraží)|Splitu]].{{Citace elektronické monografie [944] => | titul = ON-LINE: RegioJet dorazil poprvé do Splitu. 1559 kilometrů dlouhá trasa je nejdelším železničním spojem v EU [945] => | vydavatel = ZDOPRAVY.CZ [946] => | url = https://zdopravy.cz/on-line-regiojet-vyrazi-poprve-do-splitu-zkousi-zopakovat-lonsky-uspech-vlaku-k-jadranu-82677/ [947] => | datum přístupu = 2021-05-29 [948] => | jazyk = cs [949] => }}{{Citace elektronického periodika [950] => | titul = Kytara, zpěv i pasové kontroly ve čtyři ráno, do Chorvatska dorazil z Česka první letošní vlak. [951] => | periodikum = Novinky.cz [952] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [953] => | vydavatel = Borgis [954] => | url = https://www.novinky.cz/cestovani/clanek/kytara-zpev-i-pasove-kontroly-ve-ctyri-rano-do-chorvatska-dorazil-z-ceska-prvni-letosni-vlak-40361735 [955] => | datum přístupu = 2021-05-30 [956] => | jazyk = cs [957] => }} [958] => [959] => Na území města se nachazí několik železničních stanic a zastávek :'' [[Zagreb Glavni kolodvor]], Zagreb zapadni kolodvor, Zagreb Klara, Sesvetski Kraljevec, Sesvete, Sesvetska Sopnica, Čulinec, Trnava, Maksimir, Kustosija, Vrapče, Gajnice, Podsused Stajalište, Remetinec, Hrvatski Leskovac, Buzin'' a nákladní nádraží ''Ranžirni''. [960] => [961] => ==== Cyklistická doprava ==== [962] => [963] => 14. května 2013 byl po vzoru velkých evropských metropolí uveden do provozu systém veřejných jízdních kol. Pro obyvatele Záhřebu je k dispozici více než 100 jízdních kol, celkem na třinácti místech ve městě. První hodina jízdy je zdarma, přičemž každá další hodina stojí symbolických osm kun. [964] => {{Citace elektronické monografie [965] => | titul = Nextbike Hrvatska: Prvi sustav javnih bicikala u Zagrebu! [966] => | url = https://www.24sata.hr/potrosac/nextbike-hrvatska-prvi-sustav-javnih-bicikala-u-zagrebu-315224 [967] => | vydavatel = 24sata.hr [968] => | datum vydání = 2013-01-02 [969] => | datum přístupu = 2020-09-07 [970] => | jazyk = hr [971] => }} [972] => {{Citace elektronické monografie [973] => | titul = Po uzoru na europske metropole: U Zagrebu od danas bicikli za najam na šest lokacija u centru grada [974] => | url = https://www.index.hr/vijesti/clanak/Po-uzoru-na-europske-metropole-U-Zagrebu-od-danas-bicikli-za-najam-na-sest-lokacija-u-centru-grada/677635.aspx [975] => | vydavatel = Index.hr [976] => | datum vydání = 2013-05-14 [977] => | datum přístupu = 2020-09-07 [978] => | jazyk = hr [979] => }}{{Citace elektronické monografie [980] => | titul = Napokon i Zagreb dobio gradske bicikle [981] => | url = http://www.jasam.hr/napokon-i-zagreb-dobio-gradske-bicikle/ [982] => | vydavatel = Jasam.hr [983] => | datum vydání = 2013-05-14 [984] => | datum přístupu = 2020-09-07 [985] => | jazyk = hr [986] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20131015151144/http://www.jasam.hr/napokon-i-zagreb-dobio-gradske-bicikle/ [987] => | datum archivace = 2013-10-15 [988] => | nedostupné = [989] => }} [990] => [991] => ==== Letecká doprava ==== [992] => [[Letiště Franjo Tuđmana|Záhřebské mezinárodní letiště]] (IATA: ZAG, IKAO: LDZA) je hlavním vzdušným přístavem pro celé [[Chorvatsko]]. Nachází se na území města [[Velika Gorica]], asi 10 km jižně od Záhřebu. Letiště slouží také jako hlavní technické zázemí pro chorvatské aerolinie. V roce [[2022]] ho využilo celkem 3,1 milionu cestujících.{{Citace elektronického periodika [993] => | titul = U četiri najveće hrvatske zračne luke 9,2 milijuna putnika u 2022.: Zagreb s oko 300 tisuća putnika manje nego 2019. godine [994] => | periodikum = Jutarnji list [995] => | url = https://novac.jutarnji.hr/novac/aktualno/u-cetiri-najvece-hrvatske-zracne-luke-9-2-milijuna-putnika-u-2022-zagreb-s-oko-300-tisuca-putnika-manje-nego-2019-godine-15295071 [996] => | jazyk = chorvatština [997] => | datum přístupu = 2023-08-17 [998] => }} Kromě hlavního letiště se u Záhřebu (11 km jihozápadně) nachází ještě také menší letiště pro [[všeobecné letectví]], ''Zračno pristanište Lučko'', nedaleko sídla [[Lučko]]. To sloužilo v letech [[1945]]–[[1962]] jako hlavní záhřebské letiště, největší provoz zažilo roku [[1959]], kdy jeho branami prošlo 167 000 cestujících. Dnes ho provozuje Aeroklub Záhřeb.{{Citace elektronického periodika [999] => | titul = Civilna zračna luka Lučko u velikim problemima [1000] => | periodikum = HRT [1001] => | url = https://vijesti.hrt.hr/hrvatska/problemi-na-aerodromu-lucko-korisnici-nezadovoljni-10862625 [1002] => | jazyk = chorvatština [1003] => | datum přístupu = 2023-08-17 [1004] => }} V roce [[2022]] bylo uzavřeno pro civilní dopravu.{{Citace elektronického periodika [1005] => | titul = Aerodrom Lučko zatvoren za sve osim policije i vojske: Za civilni promet treba posebna dozvola [1006] => | periodikum = 24 Sata [1007] => | url = https://www.24sata.hr/news/aerodrom-lucko-zatvoren-za-sve-osim-policije-i-vojske-za-civilni-promet-treba-posebna-dozvola-845768 [1008] => | jazyk = chorvatština [1009] => | datum přístupu = 2023-08-17 [1010] => }} [1011] => [1012] => ==== Okolí ==== [1013] => Větší města v okruhu Záhřebu: [1014] => [1015] => {{Geografické okolí [1016] => |Střed = Záhřeb [1017] => |Sever = {{flagicon|Chorvatsko}} [[Krapina]] (~38,3 km) [1018] => |Severovýchod = {{flagicon|Chorvatsko}} [[Koprivnica]] (~101 km) [1019] => |Východ = {{flagicon|Chorvatsko}} [[Osijek]] (~285 km) [1020] => |Jihovýchod = {{flagicon|Chorvatsko}} [[Vinkovci]] (~275 km) [1021] => |Jih = {{flagicon|Chorvatsko}} [[Split]] (~410 km) [1022] => |Jihozápad = {{flagicon|Chorvatsko}} [[Karlovac]] (~54,1 km) [1023] => |Západ = {{flagicon|Itálie}} [[Terst]] (~229 km) [1024] => |Severozápad = {{flagicon|Slovinsko}} [[Lublaň]] (~139 km) [1025] => }} [1026] => [1027] => == Školství a věda == [1028] => [1029] => [[Soubor:Osnovna škola Većeslava Holjevca-Siget, Zagreb.JPG|vpravo|náhled|Budova základní školy Vjenceslava Holjevce v Záhřebu-Sigetu.]] [1030] => V Záhřebu existuje 136 základních škol, 100 škol středních, z nichž je 31 [[gymnázium|gymnázií]]. Pět středních škol je polytechnických a 9 vysokých škol je soukromých. [1031] => [1032] => [[Záhřebská univerzita]] byla založena v roce [[1669]]{{Citace monografie [1033] => | příjmení = Pavlović [1034] => | jméno = Zoran [1035] => | odkaz na autora = [1036] => | titul = Croatia [1037] => | url = https://archive.org/details/croatia0000pavl [1038] => | vydavatel = Chelsea House Publishers [1039] => | místo = New York [1040] => | rok = 2003 [1041] => | počet = [1042] => | isbn = 978-0-7910-7210-3 [1043] => | kapitola = [1044] => | strany = [https://archive.org/details/croatia0000pavl/page/75 75] [1045] => | jazyk = angličtina [1046] => }} a představuje druhou nejstarší univerzitu v zemi (po [[Zadar]]u). Má 29 fakult, 3 umělecké akademie. Rozvoj vysokého školství odstartoval po druhé světové válce, kdy v prvních několika letech byl zdvojnásoben počet studentů na všech oborech.{{Citace monografie [1047] => | příjmení = Dolničar [1048] => | jméno = Ivan [1049] => | odkaz na autora = [1050] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [1051] => | vydavatel = eksport pres [1052] => | místo = Bělehrad [1053] => | rok = 1981 [1054] => | počet = [1055] => | isbn = [1056] => | kapitola = [1057] => | strany = 121 [1058] => | jazyk = srbochorvatština [1059] => }} V současné době na ní studuje okolo 40 000 lidí.{{Citace monografie [1060] => | příjmení = Pavlović [1061] => | jméno = Zoran [1062] => | odkaz na autora = [1063] => | titul = Modern World Nations: Croatia [1064] => | vydavatel = Chelsea House Publishers [1065] => | místo = [1066] => | rok = 2003 [1067] => | počet stran = 117 [1068] => | isbn = 0-7910-7911-2 [1069] => | kapitola = [1070] => | strany = 75 [1071] => | jazyk = angličtina [1072] => }} Vysoká technická škola s oddělením architektury byla otevřena v roce [[1919]].{{Citace monografie [1073] => | příjmení = Kampuš [1074] => | jméno = Ivan [1075] => | odkaz na autora = [1076] => | titul = Tisućljetni Zagreb: od davnih naselja do suvremenog velegrada [1077] => | vydavatel = Školska knjiga [1078] => | místo = Záhřeb [1079] => | rok = 1978 [1080] => | počet = [1081] => | isbn = [1082] => | kapitola = [1083] => | strany = 194 [1084] => | jazyk = srbochorvatština [1085] => }} [1086] => [1087] => V Záhřebu sídlí také Institut Ruđera Boškoviće{{Citace monografie [1088] => | příjmení = Kampuš [1089] => | jméno = Ivan [1090] => | odkaz na autora = [1091] => | titul = Tisućljetni Zagreb: od davnih naselja do suvremenog velegrada [1092] => | vydavatel = Školska knjiga [1093] => | místo = Záhřeb [1094] => | rok = 1978 [1095] => | počet = [1096] => | isbn = [1097] => | kapitola = [1098] => | strany = 230 [1099] => | jazyk = srbochorvatština [1100] => }}, který zaměstnává cca 200 vědeckých pracovníků. Kromě toho zde působí dalších 22 vědeckých institucí, mezi které patří např. [[Institut Iva Pilara]], [[Chorvatský historický institut]], [[Institut dějin umění (Záhřeb)|Institut dějin umění]], [[Institut archeologie (Záhřeb)|Institut archeologie]]. V Záhřebu také sídlí Chorvatská akademie věd [[HAZU]], kterou založil Josip Juraj Strossmayer. V roce [[1952]] byl také v Záhřebu zřízen Lexigografický ústav ({{vjazyce2|sh|Leksikografički zavod}}), který se věnoval encyklopedické činnosti.{{Citace monografie [1101] => | příjmení = Dolničar [1102] => | jméno = Ivan [1103] => | odkaz na autora = [1104] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [1105] => | vydavatel = eksport pres [1106] => | místo = Bělehrad [1107] => | rok = 1981 [1108] => | počet = [1109] => | isbn = [1110] => | kapitola = [1111] => | strany = 149 [1112] => | jazyk = srbochorvatština [1113] => }} [1114] => [1115] => == Zdravotnictví == [1116] => V Záhřebu se nachází celkem 4 polikliniky ({{vjazyce2|hr|''Dom zdravlja''}}) a dále řada specializovaných zdravotnických zařízení, které se věnují poskytování různých druhů lékařské péče. Město Záhřeb provozuje několik [[nemocnice|nemocnic]], např. Psychiatrickou léčebnu Sv. Jana, Dětskou nemocnici Srebrnjak, Speciální nemocnici pro plicní nemoci, Psychiatrickou léčebnu pro děti a mládež. [1117] => [1118] => Hlavní městské nemocnice v Záhřebu existují dvě, a to Klinická nemocnice Svatého Ducha a Psychiatrická klinika Vrapče. Pět dalších je provozováno veřejným zdravotnickým systémem (KBC Záhřeb, KBC milosrdných sester, KBC Dubrava, KBC Merkur a KBC Fran Mihaljević). Dlouhodobým palčivým problémem města je [[Univerzitní nemocnice v Záhřebu|nedokončená univerzitní nemocnice]], která se nachází na jihozápadním okraji Záhřebu. Samo město Záhřeb vnímá vlastní zdravotnický systém jako nepřizpůsobený současné době a neodpovídající aktuálním trendům, např. rostoucímu průměrnému stáří místního obyvatelstva. [1119] => [1120] => == Sport a rekreace == [1121] => [[Soubor:Maksimir 2011.jpg|vpravo|náhled|[[Stadion Maksimir|Fotbalový stadion Maksimir]].]] [1122] => V Záhřebu se nachází značný počet sportovních a rekreačních zařízení. Na jezeře [[Jarun (jezero)|Jarun]] na jihozápadním okraji města se nachází stejnojmenné sportovní centrum, které se zaměřuje mimo jiné i na [[Seznam vodních sportů|vodní sporty]]. V místní části [[Trešnjevka]] se nachází [[Dům sportu (Trešnjevka)|dům sportu]], jehož součástí je celkem šest multifunkčních hal. Největší z nich mají kapacitu 5000 a 3100 návštěvníků. Hraje se zde [[basketbal]], [[házená]], [[volejbal]] a další sporty. Konají se zde také i hudební akce. [1123] => [1124] => Od roku [[2008]] slouží městu také [[Aréna Záhřeb]]{{Citace elektronického periodika [1125] => | titul = Otkrivamo tajnu duga Arene Zagreb [1126] => | periodikum = Večernji list [1127] => | url = https://www.vecernji.hr/zagreb/arena-zagreb-dug-milan-bandic-1219217 [1128] => | jazyk = chorvatština [1129] => | datum přístupu = 2023-08-17 [1130] => }} ({{vjazyce2|hr|''Arena Zagreb''}}), kde se také v roce [[2009]] konalo Mistrovství světa v házené. Dalším sportovním zařízením je Basketbalová arena [[''Dražen Petrović|Dražena Petroviće'']] s kapacitou 5400 diváků. [[Sportovní park Mladost]] se rozkládá na břehu řeky Sávy, jeho součástí je několik plaveckých bazénů a 16 tenisových kurtů. Další tenisová hřiště se nachází v Rekreačním centru [[Šalata]], které se nachází blízko středu Záhřebu a tenisovém centru na [[Maksimir]]u. Tam stojí také známý fotbalový stadion s kapacitou 40 tisíc diváků, známý i díky [[Rvačka fotbalových fanoušků v Záhřebu v květnu 1990|fotbalové rvačce]] z roku [[1990]]. [1131] => [1132] => Mezi známými sportovními kluby, které jsou původem z chorvatské metropole, se nachází: [[GNK Dinamo Záhřeb|Dinamo Záhřeb]], [[KHL Medveščak|KHL Medveščak Záhřeb]], [[RK Záhřeb]], [[KK Cibona]], [[KK Záhřeb]], [[KK Cedevita]], [[NK Záhřeb]], [[HAVK Mladost]] a další. [1133] => [1134] => V Záhřebu se konají pravidelné tenisové šampionáty [[Zagreb Open]] a [[Zagreb Indoors]] a mezinárodní veslařská soutěž [[Grand Prix Jarun]]. V srpnu 2005 chorvatská metropole pořádala Mistrovství světa v kanoistice. [1135] => [1136] => == Samospráva == [1137] => [[Soubor:Zgrada Poglavarstva Grada Zagreba.jpg|vpravo|náhled|Budova, ve které sídlí Rada města.]] [1138] => Město Záhřeb má jako hlavní město Republiky Chorvatsko status města i župy (obdobným způsobem jako je např. i hlavní město Praha zároveň městem i krajem). [1139] => [1140] => Orgány města jsou: [1141] => [1142] => * Zastupitelstvo města Záhřebu ({{vjazyce2|hr|''Gradska skupština''}}), které má 51 zastupitelů volených v komunálních volbách na čtyřleté volební období. Zastupitelstvo má svého předsedu a nejvíce čtyři místopředsedy. Zastupitelstvo schvaluje statut města a jeho změny a rozpočet města. [1143] => * Primátor Záhřebu ({{vjazyce2|hr|''Gradonačelnik Zagreba''}}), který je volen nepřímo zastupitelstvem a předsedá radě města. [1144] => * Rada města Záhřebu ({{vjazyce2|hr|''Gradsko poglavarstvo''}}), která má jedenáct členů a je odpovědná zastupitelstvu, de facto představuje „vládu města“. [1145] => [1146] => Jednotlivé městské části mají rovněž své orgány. [1147] => [1148] => == Administrativní dělení == [1149] => [[Soubor:Districts of Zagreb (map with numbers).svg|náhled|300px|Mapa čtvrtí v Záhřebu]] [1150] => Záhřeb se dělí na 17 čtvrtí, seznam je uspořádán podle čísla na mapě: [1151] => # [[Donji grad]] (Dolní město) – 37 204 obyvatel [1152] => # [[Gornji grad – Medveščak]] (Horní město – Medveščak) – 30 962 obyvatel [1153] => # [[Trnje]] – 42 282 obyvatel [1154] => # [[Maksimir]] – 48 902 obyvatel [1155] => # [[Peščenica – Žitnjak]] – 56 487 obyvatel [1156] => # [[Novi Zagreb – istok]] ([[Nový Záhřeb]] – východ) – 59 055 obyvatel [1157] => # [[Novi Zagreb – zapad]] (Nový Záhřeb – západ) – 58 103 obyvatel [1158] => # [[Trešnjevka – sjever]] ([[Trešnjevka]] – sever) – 55 425 obyvatel [1159] => # [[Trešnjevka – jug]] (Trešnjevka – jih) – 66 674 obyvatel [1160] => # [[Črnomerec]] – 38 546 obyvatel [1161] => # [[Gornja Dubrava]] (Horní Dubrava) – 61 481 obyvatel [1162] => # [[Donja Dubrava (Záhřeb)|Donja Dubrava]] (Dolní Dubrava) – 36 363 obyvatel [1163] => # [[Stenjevec]] – 51 390 obyvatel [1164] => # [[Podsused – Vrapče]] – 47 759 obyvatel [1165] => # [[Podsljeme]] – 19 165 obyvatel [1166] => # [[Sesvete]] – 70 009 obyvatel [1167] => # [[Brezovica (Záhřeb)|Brezovica]] – 12 030 obyvatel [1168] => [1169] => Kromě toho některé ze čtvrtí zahrnují také sídla (naselje), ke kterým mají vztah jako [[Občina (územní jednotka)|opčina]]. [1170] => [1171] => === Sídla v Brezovici === [1172] => {{Sloupce|3| [1173] => *[[Brebernica]] – 57 obyvatel [1174] => *[[Brezovica (Záhřeb)|Brezovica]] – 594 obyvatel [1175] => *[[Demerje]] – 721 obyvatel [1176] => *[[Desprim]] – 377 obyvatel [1177] => *[[Donji Dragonožec]] – 577 obyvatel [1178] => *[[Donji Trpuci]] – 428 obyvatel [1179] => *[[Drežnik Brezovički]] – 656 obyvatel [1180] => *[[Goli Breg]] – 406 obyvatel [1181] => *[[Gornji Dragonožec]] – 295 obyvatel [1182] => *[[Gornji Trpuci]] – 87 obyvatel [1183] => *[[Grančari]] – 221 obyvatel [1184] => *[[Havidić Selo]] – 53 obyvatel [1185] => *[[Horvati]] – 1 490 obyvatel [1186] => *[[Hudi Bitek]] – 441 obyvatel [1187] => *[[Kupinečki Kraljevec]] – 1 957 obyvatel [1188] => *[[Lipnica]] – 207 obyvatel [1189] => *[[Odranski Obrež]] – 1 578 obyvatel [1190] => *[[Starjak]] – 227 obyvatel [1191] => *[[Strmec]] – 645 obyvatel [1192] => *[[Zadvorsko]] – 1 288 obyvatel [1193] => }} [1194] => [1195] => === Sídla ve čtvrti Novi Zagreb – zapad === [1196] => {{Sloupce|3| [1197] => *[[Botinec]] – 9 obyvatel [1198] => *[[Donji Čehi]] – 232 obyvatel [1199] => *[[Gornji Čehi]] – 363 obyvatel [1200] => *[[Hrvatski Leskovac]] – 2 687 obyvatel [1201] => *[[Ježdovec]] – 1 728 obyvatel [1202] => *[[Lučko]] – 3 010 obyvatel [1203] => *[[Mala Mlaka]] – 636 obyvatel [1204] => *[[Odra (Chorvatsko)|Odra]] – 1 866 obyvatel [1205] => }} [1206] => [1207] => === Sídla ve čtvrti Novi Zagreb – istok === [1208] => {{Sloupce|3| [1209] => *[[Buzin]] – 1 055 obyvatel [1210] => *[[Hrašće Turopoljsko]] – 1 202 obyvatel [1211] => *[[Veliko Polje]] – 1 688 obyvatel [1212] => }} [1213] => [1214] => === Sídla ve čtvrti Sesvete === [1215] => {{Sloupce|3| [1216] => *[[Adamovec]] – 975 obyvatel [1217] => *[[Belovar]] – 378 obyvatel [1218] => *[[Blaguša]] – 594 obyvatel [1219] => *[[Budenec]] – 232 obyvatel [1220] => *[[Cerje]] – 398 obyvatel [1221] => *[[Dobrodol]] – 1 203 obyvatel [1222] => *[[Drenčec]] – 131 obyvatel [1223] => *[[Dumovec]] – 903 obyvatel [1224] => *[[Đurđekovec]] – 778 obyvatel [1225] => *[[Gajec]] – 311 obyvatel [1226] => *[[Gajišće]] [1227] => *[[Glavničica]] – 229 obyvatel [1228] => *[[Glavnica Donja]] – 544 obyvatel [1229] => *[[Glavnica Gornja]] – 226 obyvatel [1230] => *[[Goranec]] – 449 obyvatel [1231] => *[[Jelkovec]] [1232] => *[[Jesenovec]] – 460 obyvatel [1233] => *[[Kašina]] – 1 548 obyvatel [1234] => *[[Kašinska Sopnica]] – 245 obyvatel [1235] => *[[Kobiljak (Záhřeb)|Kobiljak]] [1236] => *[[Kraljevečki Novaki]] [1237] => *[[Kučilovina]] – 219 obyvatel [1238] => *[[Luka (Záhřeb)|Luka]] [1239] => *[[Lužan]] – 719 obyvatel [1240] => *[[Markovo Polje]] – 425 obyvatel [1241] => *[[Moravče]] – 663 obyvatel [1242] => *[[Novi Jelkovec]] – 4 978 obyvatel [1243] => *[[Novo Brestje]] [1244] => *[[Paruževina]] – 632 obyvatel [1245] => *[[Planina Donja]] – 554 obyvatel [1246] => *[[Planina Gornja]] – 247 obyvatel [1247] => *[[Popovec (Chorvatsko)|Popovec]] – 937 obyvatel [1248] => *[[Prekvršje]] – 809 obyvatel [1249] => *[[Prepuštovec]] – 332 obyvatel [1250] => *[[Selčina]] [1251] => *[[Sesvete]] – 54 085 obyvatel [1252] => *[[Sesvetska Sela]] [1253] => *[[Sesvetska Selnica]] [1254] => *[[Sesvetska Sopnica]] – asi 3 000 obyvatel [1255] => *[[Sesvetski Kraljevec]] – 5 783 obyvatel [1256] => *[[Soblinec]] – 978 obyvatel [1257] => *[[Staro Brestje]] [1258] => *[[Šašinovec]] – 678 obyvatel [1259] => *[[Šimunčevec]] – 271 obyvatel [1260] => *[[Vuger Selo]] – 273 obyvatel [1261] => *[[Vugrovec Donji]] – 442 obyvatel [1262] => *[[Vugrovec Gornji]] – 357 obyvatel [1263] => *[[Vurnovec]] – 201 obyvatel [1264] => *[[Žerjavinec]] – 556 obyvatel [1265] => }} [1266] => [1267] => === Sídla ve čtvrti Peščenica – Žitnjak === [1268] => * [[Ivanja Reka]] – 1 800 obyvatel [1269] => [1270] => == Fotogalerie == [1271] => [1272] => Soubor:St. Mark's Square (13023806233).jpg|[[Bánský dvůr]], sídlo vlády [1273] => Soubor:Croatian parliament.jpg|Budova parlamentu [1274] => Soubor:Chorvatské Národní Divadlo, srpen 2021.jpg|[[Chorvatské národní divadlo v Záhřebu|Chorvatské národní divadlo]] (1895) [1275] => Soubor:Dům umění.jpg|[[Dům umění (Záhřeb)|Dům umění]] (I. Meštrović 1937) [1276] => Soubor:19-06-16-Zagreb-DJI 0183.jpg|[[Zagreb Glavni kolodvor|Hlavní nádraží]] [1277] => Soubor:Cablecar and tower of Lotrscak, Zagreb, Croatia.jpg|Lanovka [1278] => Soubor:Arts and Crafts Museum in Zagreb 03.jpg|Museum umění a řemesel [1279] => Soubor:Museo Mimara, Zagreb, Croacia, 2014-04-20, DD 01.JPG|Museum Mimara [1280] => Soubor:Kula Lotrscak 0707.JPG|Lotrščak [1281] => Soubor:Banco Nacional, Zagreb, Croacia, 2014-04-20, DD 01.JPG|Chorvatská Národní Banka [1282] => Soubor:Trg Kralja Tomislava.jpg|Náměstí Krále Tomislava [1283] => Soubor:Mirogoj Cemetery Front.jpg|[[Mirogoj]] [1284] => Soubor:Botanički vrt - panoramio.jpg|Botanická zahrada [1285] => Soubor:Vstupní brána - ZOO Zagreb.jpg|Zoologická zahrada [1286] => Soubor:Pohled na Zrinjevacki park.jpg|[[Zrinjevac|Park Zrinjevac]] [1287] => Soubor:Park Maksimir II.jpg|Park Maksimir [1288] => Soubor:Oktogon palaca Prve hrvatske stedionice 6 01052012 roberta f.jpg|[[Oktogon (Záhřeb)|Oktogon]] [1289] => Soubor:Trg Marka Marulića.jpg|Náměstí Marka Maruliče [1290] => Soubor:Trg Petra Preradovića.jpg|Náměstí Petra Preradoviče [1291] => Soubor:Trg Republike Hrvatske.jpg|[[Náměstí Chorvatské republiky]] [1292] => Soubor:Trg Josipa Jurja Strossmayera.jpg|Náměstí Josipa Jurja Strossmayera [1293] => Soubor:Trg Europe II.jpg|Evropské náměstí [1294] => Soubor:Katarinin Trg, kolovoz 2021.jpg|Kateřinino náměstí [1295] => Soubor:Zagreb, Kamenita ulica.jpg|Kamenita ulice [1296] => Soubor:Zagreb, Trg Ante Starčevića.jpg|Náměstí Ante Starčeviče [1297] => Soubor:Zagreb, Ilica (Kolovoz 2021).jpg|[[Ilica]] [1298] => Soubor:Ulica Gajeva.jpg|Gajeva [1299] => Soubor:Jurišićeva ulica.jpg|Jurišićeva [1300] => Soubor:Radićeva ulica (kolovoz 2021).jpg|Radićeva ulice [1301] => Soubor:Trg bana Jelačića (2021).jpg|[[Náměstí bána Jelačiće]] [1302] => Soubor:Frankopanska ulica.jpg|Frankopanska ulice [1303] => [1304] => [1305] => == Partnerská města == [1306] => {{sloupce|2| [1307] => * {{partnerské město|Bologna|rok=1984}}{{Citace monografie [1308] => | příjmení = Kampuš [1309] => | jméno = Ivan [1310] => | odkaz na autora = [1311] => | titul = Tisućljetni Zagreb: od davnih naselja do suvremenog velegrada [1312] => | vydavatel = Školska knjiga [1313] => | místo = Záhřeb [1314] => | rok = 1978 [1315] => | počet = [1316] => | isbn = [1317] => | kapitola = [1318] => | strany = 230 [1319] => | jazyk = srbochorvatština [1320] => }} [1321] => * {{partnerské město|Bratislava}} [1322] => * {{partnerské město|Budapešť|rok=1994}} [1323] => * {{partnerské město|Buenos Aires|rok=1998}} [1324] => * {{partnerské město|Kjóto|rok=1972}} [1325] => * {{partnerské město|Kluž}} [1326] => * {{partnerské město|Krakov|rok=1975}} [1327] => * {{partnerské město|La Paz|rok=2000}} [1328] => * {{partnerské město|Lisabon|rok=1977}} [1329] => * {{partnerské město|Londýn|rok=2009}} [1330] => * {{partnerské město|Lublaň|rok=2001}} [1331] => * {{partnerské město|Mohuč|rok=1967}} [1332] => * {{partnerské město|Astana|rok=2004}} [1333] => * {{partnerské město|Petrinja|rok=2015}} [1334] => * {{partnerské město|Petrohrad|rok=1968}} [1335] => * {{partnerské město|Pittsburgh|rok=1980}} [1336] => * {{partnerské město|Podgorica|rok=2006}} [1337] => * {{partnerské město|Prizren|rok=2010}} [1338] => * {{partnerské město|Sarajevo|rok=2001}} [1339] => * {{partnerské město|Šanghaj|rok=1980}} [1340] => * {{partnerské město|Tirana}} [1341] => * {{partnerské město|Tromsø|rok=1971}} [1342] => * {{partnerské město|Vídeň|rok=1994}} [1343] => * {{partnerské město|Vukovar|rok=2016}} [1344] => }} [1345] => [1346] => == Rodáci == [1347] => * [[Janko Drašković]] (1770–1856), [[Chorvatsko|chorvatský]] národní buditel, politik, básník a představitel [[Ilyrismus|ilyrského hnutí]] [1348] => * [[Antun Mihanović]] (1796–1861), chorvatský básník, textař, spisovatel a diplomat [1349] => * [[Ljudevit Vukotinović]] (1813–1893), chorvatský spisovatel a politik [1350] => * [[Vatroslav Lisinski]] (1819–1854), chorvatský hudební skladatel [1351] => * [[Eugen Kvaternik]] (1825–1871), chorvatský politik [1352] => * [[August Šenoa]] (1838–1881), [[Chorvati|chorvatský]] spisovatel slovenského a [[Sudetští Němci|sudetoněmeckého původu]], [[básník]], kritik a [[fejeton]]ista [1353] => * [[Maximilian Njegovan]] (1858–1930), rakousko-uherský admirál a velitel [[Rakousko-uherské námořnictvo|rakousko-uherského námořnictva]] [1354] => * [[Franz von Bayros]] (1886–1924), [[malíř]] a [[Ilustrace|ilustrátor]] [1355] => * [[Ferdinand Budicki]] (1871–1951), [[Chorvatsko|chorvatský]] průkopník [[cyklistika|cyklistiky]], [[automobil]]ového, [[motocykl]]ového sportu a [[letectví|létání]].{{cite web|title=Značajne ličnosti – B|url=http://www.gradskagroblja.hr/default.aspx?id=302|publisher=Zagreb City Cemetery|accessdate=2016-05-27}} [1356] => * [[Milivoj Jambrišak]] (1878–1943), [[Jugoslávští partyzáni|jugoslávský partyzán]], jugoslávský politik [[Chorvati|chorvatské]] národnosti a blízký spolupracovník [[Josip Broz Tito|Josipa Broze Tita]]. [1357] => * [[Paula Wolf-Kalmarová]] (1881–1931), [[Rakousko|rakouská]] [[šachy|šachová]] mistryně [1358] => * [[Zvonimir Rogoz]] (1887–1988), [[Chorvatsko|chorvatský]] [[herec]] a [[režisér]] působící mnoho let v Československu [1359] => * [[August Cesarec]] (1893–1941), chorvatský spisovatel [1360] => * [[Miroslav Krleža]] (1893–1981), spisovatel, básník, publicista a encyklopedista [1361] => * [[Dragan Plamenac]] (1895–1983), [[Muzikologie|muzikolog]] a hudební [[Hudební skladatel|skladatel]] židovského původu.Snješka Knežević, 2011, str. 104Ognjen Kraus, 1998, str. 242 [1362] => * [[Marie Antonie Rakouská]] (1899–1977), rakouská [[Arcivévoda|arcivévodkyně]], princezna uherská, česká a toskánská. [1363] => * [[Juraj Neidhardt]] (1901–1979), architekt, učitel, urbanista a spisovatel [1364] => * [[Zinka Milanov]] (1906–1989), [[Opera|operní]] pěvkyně – [[Soprán|sopranistka]] [1365] => * [[Geno Senečić]] (1907–1992), chorvatský [[Próza|prozaik]], [[dramatik]], [[dramaturg]], [[novinář]], [[redaktor]] a [[překladatel]] z [[Čeština|češtiny]] a [[Slovenština|slovenštiny]].Slovník balkánských spisovatelů Praha: Libri, 2001, S. 529 [1366] => * [[Re'uven Dafni]] (1913–2005), [[židé|židovský]] [[partyzán]] a účastník [[Odboj během druhé světové války|protinacistického odboje]], [[izrael]]ský voják a [[diplomat]] [1367] => * [[Rudi Supek]] (1913–1993), filosof a sociolog [1368] => * [[Ivo Lola Ribar]] (1916–1943), [[Jugoslávie|jugoslávský]] [[komunismus|komunista]] a [[partyzán]] [[Chorvatsko|chorvatské]] národnosti.{{Citace monografie [1369] => | příjmení = Rajčević [1370] => | jméno = Vojo [1371] => | titul = Narodni Heroji Jugoslavije (2.díl) [1372] => | url = http://www.znaci.net/00001/10_226.htm [1373] => | vydavatel = Partizanska knjiga; Narodna knjiga; Pobjeda [1374] => | místo = Beograd; Titograd [1375] => | rok = 1982 [1376] => | jazyk = Serbo-croatian [1377] => }} [1378] => * [[Franjo Wölfl]] (1918–1987), fotbalový útočník [1379] => * [[Zlatko Červený]] (1920–1992), [[Česko|český]] hokejový brankář a [[fotbal]]ista.http://www.hokejbonus.estranky.cz/clanky/hraci/cerveny-zlatko.html [1380] => * [[Stjepan Bobek]] (1923–2010), jugoslávský (chorvatský) fotbalista a trenér [1381] => * [[Željko Čajkovski]] (1925–2016), fotbalista [1382] => * [[Bernard Vukas]] (1927–1983), chorvatský fotbalista [1383] => * [[Jaroslav Dietl]] (1929–1985), český autor [[televizní seriál|televizních seriálů]], [[film]]ový a [[televize|televizní]] [[Scénář|scenárista]], [[dramatik]] a [[dramaturg]] [1384] => * [[Bora Ćosić]] (* 1932), spisovatel [1385] => * [[Vlado Stenzel]] (* 1934), bývalý chorvatský [[házená|házenkář]] a trenér házené [1386] => * [[Boris Perušič]] (* 1940), český [[volejbal]]ový hráč chorvatského původu, reprezentant [[Československo|Československa]] [1387] => * [[Vlado Milunić]] (1941–2022), chorvatský architekt českého původu [1388] => * [[Tomaž Šalamun]] (1941–2014), slovinský básník [1389] => * [[Wendelin Schmidt-Dengler]] (1942–2008), [[Rakousko|rakouský]] [[Germanistika|germanista]]{{Citace elektronické monografie|titul=Wendelin Schmidt-Dengler|url=http://www.whoswho.de/bio/wendelin-schmidt-dengler.html|vydavatel=www.whoswho.de|datum přístupu=2016-03-19}} a [[Literární věda|literární vědec]].{{Citace elektronické monografie|titul=Wendelin Schmidt-Dengler ist "Wissenschafter des Jahres 2007"|url=http://diepresse.com/home/techscience/wissenschaft/352014/Wendelin-SchmidtDengler-ist-Wissenschafter-des-Jahres-2007|vydavatel=DiePresse.com|datum vydání=2008-01-08|datum přístupu=2016-03-19}} [1390] => * [[Dragutin Šurbek]] (1946–2018), chorvatský [[stolní tenis]]ta [1391] => * [[Krešimir Ćosić]] (1948–1995), [[Chorvatsko|chorvatský]] [[basketbal]]ista, který reprezentoval [[Jugoslávie|Jugoslávii]] [1392] => * [[Zlatko Mateša]] (* 1949), chorvatský politik [1393] => * [[Mira Furlanová]] (1955–2021), chorvatská herečka [1394] => * [[Ivo Josipović]] (* 1957), vysokoškolský pedagog, [[právník]], [[hudební skladatel]] a bývalý chorvatský [[prezident]] [1395] => * [[Tomislav Ivković]] (* 1960), bývalý [[fotbalový brankář]]. [1396] => * [[Zoran Ferić]] (* 1961), spisovatel [1397] => * [[Aleksandar Žiljak]] (* 1963), [[Chorvati|chorvatský]] spisovatel [[science fiction]], překladatel a ilustrátor [1398] => * [[Zoran Milanović]] (* 1966), politik a současný prezident [1399] => * [[Tihomir Orešković]] (* 1966), [[chorvatsko]]-[[Kanada|kanadský]] [[podnikatel]] a [[politik]] [1400] => * [[Andrej Panadić]] (* 1969), bývalý chorvatský fotbalista [1401] => * [[Andrej Plenković]] (* 1970), chorvatský politik [1402] => * [[Slađan Ašanin]] (* 1971), [[fotbal]]ový [[Fotbalový obránce|obránce]] [1403] => * [[Nina Badrić]] (* 1972), zpěvačka [1404] => * [[Damir Grlić]] (* 1975), chorvatský trenér a bývalý [[fotbal]]ista [1405] => * [[Dario Šimić]] (* 1975), bývalý chorvatský [[fotbalový obránce]] a reprezentant [1406] => * [[Iva Majoliová]] (* 1977), bývalá tenistka [1407] => * [[Ivo Karlović]] (* 1979), chorvatský profesionální [[tenis]]ta [1408] => * [[Ivica Kostelić]] (* 1979), lyžařka profesionální [[tenis]]tka [1409] => * [[Martin Pošta (producent)|Martin Pošta]] (* 1979), producent a kulturní manažer [1410] => * [[Ronald Šiklić]] (* 1980), chorvatský fotbalový obránce [1411] => * [[Lovro Zovko]] (* 1981), chorvatský profesionální [[tenis]]ta [1412] => * [[Roko Karanušić]] (* 1982), chorvatský profesionální [[tenis]]ta [1413] => * [[Janica Kostelićová]] (* 1982), bývala lyžařka [1414] => * [[Josip Glasnović]] (* 1983), chorvatský [[Sportovní střelba|sportovní střelec]] [1415] => * [[Darija Juraková Schreiberová|Darija Juraková]] (* 1984), chorvatská profesionální [[tenis]]tka [1416] => * [[Niko Kranjčar]] (* 1984), chorvatský [[Fotbalový záložník|záložník]] a bývalý mládežnický i seniorský reprezentant. [1417] => * [[Mensur Mujdža]] (* 1984), fotbalový obránce a reprezentant [1418] => * [[Davor Kukec]] (* 1986), [[Chorvatsko|chorvatský]] [[fotbalový záložník]] [1419] => * [[Ivan Kelava]] (* 1988), chorvatský [[fotbalový brankář]] [1420] => * [[Nikola Mektić]] (* 1988), chorvatský profesionální [[tenis]]ta [1421] => * [[Milan Badelj]] (* 1989), [[fotbalový záložník]] a reprezentant [1422] => * [[Martin Sinković]] (* 1989), chorvatský veslař [1423] => * [[Besart Abdurahimi]] (* 1990), [[Severní Makedonie|severomakedonský]] [[fotbal]]ista a bývalý [[Severomakedonská fotbalová reprezentace|makedonský reprezentant]] [1424] => * [[Marin Glasnović]] (* 1990), [[fotbalový záložník]] [1425] => * [[Sandra Perkovićová]] (* 1990), chorvatská [[Lehká atletika|atletka]] [1426] => * [[Dino Kluk]] (* 1991), chorvatský [[fotbalový obránce]] [1427] => * [[Andrej Kramarić]] (* 1991), chorvatský profesionální [[fotbal]]ista [1428] => * [[Marcelo Brozović]] (* 1992), [[fotbal]]ista [1429] => * [[Ajla Tomljanovićová]] (* 1993), chorvatská profesionální [[tenis]]tka [1430] => * [[Tin Jedvaj]] (* 1995), reprezentační fotbalista [1431] => * [[Marko Pjaca]] (* 1995), chorvatský fotbalista a reprezentant [1432] => * [[Mislav Rosandić]] (* 1995), [[Slovensko|slovenský]] [[Obránce (lední hokej)|hokejový obránce]] a reprezentant narozený v [[Chorvatsko|Chorvatsku]] [1433] => * [[Nika Turković]] (* 1995), chorvatská zpěvačka [1434] => * [[Borna Ćorić]] (* 1996), [[Chorvatsko|chorvatský]] profesionální [[tenis]]ta [1435] => * [[Jana Fettová]] (* 1996), chorvatská profesionální [[tenis]]tka. [1436] => * [[Ante Ćorić]] (* 1997), [[fotbalový záložník]] a reprezentant [1437] => * [[Borna Čujić]] (* 1997), reprezentant ve [[sportovní lezení|sportovním lezení]] a [[mistrovství světa juniorů ve sportovním lezení|juniorský mistr světa]] v [[bouldering]]u. [1438] => [1439] => === Osobnosti města === [1440] => * [[Štefan Moyzes]] (1797–1869), slovenský biskup a politik, profesor záhřebské akademie, chorvatský poslanec do uherského sněmu [1441] => * [[Stanko Vraz]] (1810–1851), spisovatel [1442] => * [[Eugen Kumičić]] ([[1850]]–[[1904]]), spisovatel a politik [1443] => * [[Andrija Mohorovičić]] ([[1857]]–[[1936]]), vědec, zakladatel moderní [[seismologie]] [1444] => * [[Marija Jurić Zagorka]] ([[1873]]–[[1955]]), novinářka a spisovatelka [1445] => * [[Oskar Nedbal]] ([[1874]]–[[1930]]), český dirigent a operetní skladatel [1446] => * [[Vladimir Nazor]] ([[1876]]–[[1949]]), spisovatel, básník a překladatel [1447] => * [[Fran Lhotka]] (1883–1962), chorvatský hudební skladatel českého původu [1448] => * [[Mirko Kokotović]] ([[1913]]–[[1988]]), fotbalista [1449] => * [[Ivica Račan]] ([[1944]]–[[2007]]), chorvatský politik [1450] => * [[Sanda Mamićová]] (* [[1985]]), tenistka [1451] => * [[Nika Ožegovićová]] (* [[1985]]), tenistka [1452] => * [[Natko Zrnčić-Dim]] (* [[1986]]), lyžař [1453] => [1454] => == Odkazy == [1455] => [1456] => === Reference === [1457] => {{Překlad|en|Zagreb|1074417332}} [1458] => [1459] => [1460] => === Literatura === [1461] => * [https://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:cd5b04b0-eb9b-11e4-a511-5ef3fc9ae867?page=uuid:0be35330-0ef2-11e5-b269-5ef3fc9bb22f ''Ottův slovník naučný'', heslo Záhřeb. Sv. 27, str. 377.] [1462] => * {{hr}} [https://www.zagreb.hr/UserDocsImages/arhiva/strategijsko_planiranje/RSZG%202020%20_%20layout_publikacija_velika%204.6.pdf Razvojna strategija grada Zagreba za razdoblje do 2020 godine] (Strategie rozvoje města Záhřebu na období do roku 2020) [1463] => [1464] => === Externí odkazy === [1465] => * {{Commonscat}} [1466] => * {{Wikislovník|heslo=Záhřeb}} [1467] => * {{Oficiální web}} [1468] => * [https://www.croatiavisas.co.uk/ Croatia Visa Travel] [1469] => [1470] => {{Chorvatsko}} [1471] => {{Hlavní města Evropy}} [1472] => {{Města v Chorvatsku}} [1473] => {{Autoritní data}} [1474] => {{Portály|Geografie|Chorvatsko}} [1475] => [1476] => [[Kategorie:Záhřeb| ]] [1477] => [[Kategorie:Záhřebská župa]] [1478] => [[Kategorie:Města v Chorvatsku]] [1479] => [[Kategorie:Univerzitní města]] [1480] => [[Kategorie:Hlavní města v Evropě]] [] => )
good wiki

Záhřeb

Záhřeb je hlavní a největší město Chorvatska. Leží na severozápadě země, u řeky Sávy, na jižních svazích pohoří Medvednica.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Chorvatsko','tenis','Sáva','Nový Záhřeb','fotbal','Zagreb Glavni kolodvor','Chorvati','Sesvete','Sisak','Náměstí bána Jelačiće','Kaptol (Záhřeb)','Koprivnica'

Chorvati

Chorvatsko

Fotbal

Koprivnica

Koprivnica je chorvatské město v severní části země.

Sáva

Sesvete

Sisak

Tenis