Array ( [0] => 15488028 [id] => 15488028 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Solin [uri] => Solin [3] => Solin chuche.jpg [img] => Solin chuche.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Solin [2] => | originální jméno = [3] => | obrázek = Solin památník 2000.jpg [4] => | popisek = Římský amfiteátr [5] => | znak = Solin znak.png [6] => | pojem vyššího celku = [[Chorvatské župy|Župa]] [7] => | název vyššího celku = [[Splitsko-dalmatská župa|Splitsko-dalmatská]] [8] => | pojem nižšího celku = [9] => | název nižšího celku = [10] => | administrativní dělení = [11] => | rozloha = 18,37 [12] => | hustota zalidnění = [13] => | etnické složení = [14] => | náboženské složení = [15] => | nadmořská výška = 0 [16] => | psč = 21 210 [17] => | označení vozidel = ST [18] => | telefonní předvolba = {+385} 021 [19] => | starosta = Blaženko Boban [20] => | web = http://www.solin.hr [21] => }} [22] => '''Solin''' ([[Latina|latinsky]] a {{Vjazyce2|it|''Salona''}}) je město v [[Chorvatsko|Chorvatsku]], ve [[Splitsko-dalmatská župa|Splitsko-dalmatské župě]] na pobřeží [[Kaštelský záliv|Kaštelského zálivu]]. Žije zde 23 926 obyvatel. Je zároveň také severním [[předměstí]]m [[Split]]u, od něhož je vzdálen jen 5 km. Se Splitem tvoří z urbanistického hlediska (nikoliv však administrativního) jeden souvislý celek. Hranice mezi oběma sídly prochází průmyslovou zónou. [23] => [24] => == Historie == [25] => [[Soubor:Roman Ruins - Solin - Outside Split - Croatia 02.jpg|vlevo|náhled|Zbytky starořímských staveb, ''[[Salona]]'']] [26] => Město má velmi bohatou historii a značný význam pro [[Starochorvatská kultura|starochorvatské]] a [[Rané křesťanství|raně křesťanské]] dějiny. Význam Salony spočívá také v tom, že většina původního města nebyla překryta novou zástavbou, jako je tomu v mnoha jiných případech. V posledních letech se také objevují návrhy na zařazení Salony na [[Světové dědictví|seznam]] [[UNESCO]] v naději na zachování tohoto významného místa. [27] => [28] => === Nejstarší dějiny === [29] => Původně opevněnou přístavní osadu [[Salona]] založil [[Ilýrie|ilyrský]] kmen [[Delmati|Delmatů]]. Ve [[3. století př. n. l.|3.]]-[[4. století př. n. l.]] ji dobyli [[Starověké Řecko|Řekové]] a později přešla pod římskou nadvládu, kdy se stala hlavním městem [[Římské provincie|provincie]] [[Dalmácie (provincie)|Dalmácie]]. Salona měla 60 000 obyvatel a byla čtvrtým největším městem Římského impéria. Byla správním centrem provincie [[Ilýrie]] a později se stala [[Arcidiecéze salonská|arcidiecézním]] sídlem těchto regionů. Z této doby se v západní části města nachází značné množství archeologických nalezišť. [30] => [31] => Roku [[244]] se zde narodil [[římský císař]] [[Diocletianus|Dioklecián]], který si v dnešním Splitu postavil slavný [[Diokleciánův palác]], do něhož se uchýlil po rozdělení říše na [[tetrarchie (území)|tetrarchie]] v roce [[305]].Cerchiari, De Vecchi, Arte nel Tempo. Dalla Preistoria alla Tarda Antichità, vol I, I tomo, Milano 1991, {{ISBN|978-88-450-4218-8}}, s. 248 Po pádu Říma, když následovalo [[stěhování národů]], začaly nájezdy [[Avaři|Avarů]]. Lidé utíkali ze Solinu pryč, většinou do [[Diokleciánův palác|Diokleciánova paláce]], v jehož sousedství postupně vznikalo moderní město [[Split]]. [32] => [33] => === Rané křesťanství === [34] => Již ve [[3. století]] byla v [[Salona|Saloně]] založena církevní [[diecéze]]. Prvním [[Seznam biskupů a arcibiskupů solinských a splitsko-makarských|salonským biskupem]] se stal [[Svatý Domnius|Domnius ze Salony]] (''sveti Dujam''), kterého císař Dioklecián nechal roku [[304]] popravit. V roce 474 jmenoval [[Seznam byzantských císařů|východořímský císař]] [[Leon I.]] (vládl vletech 457–474) biskupem [[Glycerius|Glyceria]]. Ten byl do té doby [[Římský císař|císařem]] [[Západořímská říše|Západního Říma]], byl však sesazen [[Julius Nepos|Juliem Nepotem]] (jenž později také skončil v Saloně). Kolem roku 500 bylo biskupství prohlášeno za metropolitní arcidiecézi. Na arcidiecézi a metropolitní sídlo bylo solinské biskupství povýšeno v [[10. století]]. Diecéze v současné podobě vznikla v roce [[1828]], kdy byla historická [[arcidiecéze salonská]] sloučena s [[Římskokatolická diecéze Makarská|diecézí Makarskou]] a v roce 1969 byla povýšena na [[diecéze|arcidiecézi]] a [[metropolitní sídlo]] v [[Arcidiecéze splitsko-makarská|arcidiecézi splitsko-makarské]]. [35] => [36] => === Příchod Slovanů === [37] => V [[7. století]] se Salona dostala pod vliv [[Slované|Slovanů]] a [[Avaři|Avarů]], nicméně přesnější datace je stále předmětem dohadů. V roce [[639]] Avaři napadli město a ti, co útok přežili uprchli do tehdejšího [[Diokleciánův palác|Diokleciánova paláce]], v jehož rozvalinách začalo vznikat město [[Split]]. [38] => [39] => Pro chorvatské dějiny je významné zejména posvátné místo zvané [[Gospin Otok|ostrov Panny Marie]] (chorv. ''Gospin otok'') při dolním toku říčky [[Jadro]], neboť bylo zřejmě prvním místem křtění [[Chorvati|Chorvatů]]. Řeka Jadro je někdy nazývána jako „''chorvatský Jordán''“. V místní, dnes již téměř zaniklé [[Bazilika svatých Petra a Mojžíše (Solin)|bazilice svatých Petra a Mojžíše]], byl také korunován [[Seznam chorvatských panovníků|chorvatský král]] [[Dimitrij Zvonimír]] a jeho manželka, královna [[Helena Zadarská]] zde založila dva kostely, z nichž jeden ([[Kostel Panny Marie z Ostrova (Solin)|kostel Panny Marie na ostrově]]) existuje dosud, byť několikrát zničený a znovu přestavovaný. Jedná se o nejstarší kostel zasvěcený [[Maria (matka Ježíšova)|Panně Marii]] v Chorvatsku. [40] => [41] => === Novověk === [42] => [43] => V [[16. století]] bylo okolí dnešního Solinu vystavováno často [[Osmanská říše|tureckým]] vpádům. To znamenalo útěk místních sedláků do bezpečnějších měst. Jako symbol své přítomnosti nechali Turci vybudovat dnešní pevnost Gradina ve středu města. Vznikla rozšířením původní mešity, mešita byla postavena přestavěním původního [[Byzantské říše|byzantského]] kostela. V roce [[1647]] byli z lokality Turci vytlačeni a na jejich místo přišli [[Benátská republika|Benátčané]]. Ti nechali kraj dosídlit kolonisty z lokality [[Petrovo polje]]. Nemalou část antických a raně středověkých staveb však bylo rozebráno pro vznik nových domů. Ke konci [[17. století]] žilo v Solinu spolu s nedalekým [[Vranjic]]em na břehu moře okolo sedmi set lidí. [44] => [45] => Současné město se nachází východně od původního římského a raně slovanského osídlení. Rozvinulo se poblíž pevnosti [[Gradina (Solin)|gradina]] na obou březích řeky [[Jadro]]. V [[18. století]] byl Solin často vystaven útokům [[hajduci|hajduků]], proto zde vznikla v té době řada opevněných domů. Obživu mimo jiného zajišťovala řeka Jadro a četné [[mlýn]]y, které na ní v té době stály. Spojení se světem potom představovaly různé karavany se zbožím, které směřovaly většinou z [[Bosna|Bosny]] do nedalekého [[Split]]u. [46] => [47] => Na počátku [[19. století]] (v období existence tzv. [[Ilyrské provincie|Ilyrských provincií]], které byly pod [[Francie|francouzskou]] nadvládou) byla přes Solin vybudována z rozhodnutí generála Marmonta silnice. Díky tomu se zlepšil obchod i komunikace města s jeho okolím a vzdálenějšími částmi regionu. Oslabena byla dominance námořní dopravy. Město bylo ničeno řadou požárů, které např. zničily tehdejší kostel. V závěru [[19. století]] zde byl postaven první hotel a veřejné budovy (hasičská zbrojnice, policejní stanice). V roce [[1857]] žilo v Solinu cca 1800 obyvatel, roku [[1900]] to již bylo 2800 lidí. Roku [[1904]] byla do Solinu zavedena elektrická energie, dříve než do nedalekého [[Split]]u. [48] => [49] => 4. října [[1998]] toto místo navštívil [[papež]] [[Jan Pavel II.]] [50] => [51] => == Doprava == [52] => [53] => Solinem prochází [[Železniční trať Knin–Split|železniční trať Knin–Split]], Solin je předposledním městem na její dlouhé trase. Význam železniční trati v uvedeném měste není příliš velký z hlediska osobní dopravy ale především z hlediska dopravy nákladní, v Solinu stojí na břehu moře velký nákladní přístav. [54] => [55] => Městem rovněž prochází [[Jadranská magistrála]], zde má podobu čtyřproudé silnice. Hlavní silniční tah, který vede Solinem, směřuje na jeho jižním konci ke Splitu a na sever vede po horském svahu k obci [[Klis]], k místní pevnosti a potom dále do vnitrozemí, směrem k městu [[Sinj]]. [56] => [57] => == Význačné osobnosti == [58] => [59] => * [[Diocletianus|Diokletianus]] (lat. Gaius Aurelius Valerius Diocletianus), římský císař [60] => * [[Toni Kljaković]], chorvatský zpěvák [61] => * [[Toma Podrug]], chorvatský spisovatel [62] => * [[Lovre Katić]], chorvatský duchovní, archeolog a spisovatel[[Vladimir Lončarević]]: [http://gkonline.info/test/feljton_2011_08-17.pdf Lovre Katić - pisac »staroga svetog kamenja«] {{Wayback|url=http://gkonline.info/test/feljton_2011_08-17.pdf |date=20200929121636 }}, Glas Koncila, 6. března 2011., str. 21 [63] => * [[Ivan Radić]], chorvatský prvoligový a mezinárodní fotbalový rozhodčí [64] => * [[Jozo Kljaković]], chorvatský malíř, spisovatel [65] => * [[Ivan Mužić]], chorvatský historik a publicista [66] => * [[Nikola Kalinić]], chorvatský fotbalový reprezentant [67] => * [[Joško Jeličić]], chorvatský fotbalový reprezentant [68] => * [[Ljubo Boban]], chorvatský historik a akademik HAZU ([[Chorvatská akademie věd a umění|Chorvatské akademie věd a umění]]) [69] => * [[Miro Podrug]], sportovní novinář [70] => * [[Ante Vetma]], chorvatský sportovec, rozhodčí, sportovní organizátor a funkcionář v oblasti kopané a házené [71] => * [[Alen Jakšić]], chorvatský fotbalový rozhodčí [72] => * [[Nikola Bekavac]], chorvatský fotbalový rozhodčí [73] => [74] => == Kultura a pamětihodnosti == [75] => [76] => [[Soubor:Solin kostel Panny Marie ostrovské 3.jpg|vlevo|náhled|[[Kostel Panny Marie z Ostrova (Solin)|Kostel Panny Marie ostrovské]]]] [77] => * archeologická naleziště{{Citace elektronického periodika [78] => | titul = Salona in Croatia to be world archeological sensation after new discoveries [79] => | periodikum = Croatia Week [80] => | url = https://www.croatiaweek.com/salona-in-croatia-to-be-world-archeological-sensation-after-new-discoveries/ [81] => | jazyk = angličtina [82] => | datum přístupu = 2023-08-17 [83] => }} z doby Římské říše (ruiny římského fóra s chrámem a divadlo) – [[Starine-Salona]] [84] => * zbytky římské [[Porta Caesarea (Solin)|Porty Caesarey]] a [[Městské opevnění (Solin)|městských hradeb]] [85] => * zbytky [[Amfiteátr (Solin)|amfiteátru]] z [[2. století]] [86] => * zbytky starokřesťanských kostelů (korunovační [[Bazilika svatých Petra a Mojžíše (Solin)|bazilika svatých Petra a Mojžíše]]) [87] => * [[Gospin Otok|Ostrov Panny Marie]] ([[Chorvatština|chorv.]] ''Gospin otok''), významná národní lokalita na říčce [[Jadro]] [88] => ** [[Kostel Panny Marie z Ostrova (Solin)|kostel Panny Marie]] (''Gospa od Otoka'') na ostrově Panny Marie [89] => * pozůstatky [[Kostel svatého Štěpána z Ostrova (Solin)|kostela sv. Štěpána z Ostrova]] [90] => * zbytky římského a raněkřesťanského hřbitova (Manastirine) a kláštera [91] => * venkovní expozice [[Archeologické muzeum Split|Archeologického muzea Split]] [92] => [93] => Ve městě se každý rok pořádá [[Solinské kulturní léto]].{{Citace elektronického periodika [94] => | titul = Svečano otvaranje 28. Solinskog kulturnog ljeta [95] => | periodikum = Město Solin [96] => | url = https://www.solin.hr/novosti/svecano-otvaranje-28-solinskog-kulturnog-ljeta/ [97] => | jazyk = chorvatština [98] => | datum přístupu = 2023-08-17 [99] => }} [100] => [101] => == Školství == [102] => [103] => V Solinu stojí celkem čtyři základní školy, z toho dvě v samotném městě a další dvě v okolních obcích, které pod Solin administrativně náleží. [104] => [105] => == Odkazy == [106] => [107] => === Reference === [108] => [109] => [110] => === Externí odkazy === [111] => * {{Commonscat}} [112] => [113] => {{Pahýl}} [114] => {{Splitsko-dalmatská župa}} [115] => {{Autoritní data}} [116] => {{Portály|Geografie|Chorvatsko}} [117] => [118] => [[Kategorie:Solin| ]] [119] => [[Kategorie:Města v Chorvatsku]] [120] => [[Kategorie:Přímořská letoviska v Chorvatsku]] [121] => [[Kategorie:Sídla ve Splitsko-dalmatské župě]] [] => )
good wiki

Solin

{{Infobox - sídlo světa | jméno = Solin | originální jméno = | obrázek = Solin památník 2000. jpg | popisek = Římský amfiteátr | znak = Solin znak.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Split','Jadro','Diokleciánův palác','Kostel Panny Marie z Ostrova (Solin)','Bazilika svatých Petra a Mojžíše (Solin)','Salona','diecéze','Avaři','Splitsko-dalmatská župa','Gospin Otok','19. století','Diocletianus'

Avaři

Avaři jsou etnikum původem z Mongolska.

Diecéze

Diocletianus

Jádro

Salona

Salóna je město na jihu Chorvatska.

Split