Array ( [0] => 14666260 [id] => 14666260 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Slované [uri] => Slované [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Slované jsou etnická a jazyková skupina, která obývá zejména východní a střední Evropu. Jsou považováni za potomky Slovanských kmenů, kteří se před tisíci let postupně začali šířit do těchto oblastí. V současnosti žije slovanské obyvatelstvo v deseti státech: České republice, Slovensku, Polsku, Rusku, Bělorusku, Ukrajině, Srbsku, Bulharsku, Chorvatsku a Slovinsku. Slované mají společnou slovanskou jazykovou rodinu, která se dělí na tři skupiny: západoslovanskou, východoslovanskou a jižní (též jihoslovanskou). Slované mají dlouhou historii a prošli mnoha politickými a kulturními změnami. Skupiny slovanských kmenů se spojovaly a rozdělovaly, vytvářely se slovanské státy a říše, jako například Velkomoravská říše, Kyjevská Rus, Polské království nebo Rusko. Během dějin se slovanské kultury obohacovaly vlivy z okolních regionů, což se projevuje v jejich jazyce, náboženství, umění a dalších oblastech. V současnosti jsou Slované významnou etnickou skupinou v Evropě a jsou aktivní v politice, kultuře a hospodářství. Jejich jazykem se mluví ve většině slovanských států a je také jedním ze šesti úředních jazyků Evropské unie. Celkový popis článku je mnohem obšírnější a podrobnější, ale tento souhrn zachycuje základní informace o Slovanech. [oai] => Slované jsou etnická a jazyková skupina, která obývá zejména východní a střední Evropu. Jsou považováni za potomky Slovanských kmenů, kteří se před tisíci let postupně začali šířit do těchto oblastí. V současnosti žije slovanské obyvatelstvo v deseti státech: České republice, Slovensku, Polsku, Rusku, Bělorusku, Ukrajině, Srbsku, Bulharsku, Chorvatsku a Slovinsku. Slované mají společnou slovanskou jazykovou rodinu, která se dělí na tři skupiny: západoslovanskou, východoslovanskou a jižní (též jihoslovanskou). Slované mají dlouhou historii a prošli mnoha politickými a kulturními změnami. Skupiny slovanských kmenů se spojovaly a rozdělovaly, vytvářely se slovanské státy a říše, jako například Velkomoravská říše, Kyjevská Rus, Polské království nebo Rusko. Během dějin se slovanské kultury obohacovaly vlivy z okolních regionů, což se projevuje v jejich jazyce, náboženství, umění a dalších oblastech. V současnosti jsou Slované významnou etnickou skupinou v Evropě a jsou aktivní v politice, kultuře a hospodářství. Jejich jazykem se mluví ve většině slovanských států a je také jedním ze šesti úředních jazyků Evropské unie. Celkový popis článku je mnohem obšírnější a podrobnější, ale tento souhrn zachycuje základní informace o Slovanech. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|jiné=[[Slované (seriál)]]}} [1] => {{Neověřeno}} [2] => {{Infobox - etnická skupina [3] => | název = Slované [4] => | vlajka = [5] => | popisek vlajky = [6] => | obrázek = Slavic World.svg [7] => | popisek = Země se slovanskou populací.{{legenda|#008000|Majoritní slovanská populace}} {{legenda|#22B14C|Významná (10%+) menšinová populace}} [8] => | populace = [9] => | původ = [[Východní Slované|východní]] ([[Bělorusové]], [[Rusové]] a [[Ukrajinci]]), [[západní Slované|západní]] ([[Češi]], [[Lužičtí Srbové]], [[Poláci]], [[Slováci]]) a [[Jižní Slované|jižní]] ([[Bulhaři]], [[Chorvati]], [[Slovinci]], [[Srbové]], [[Bosňáci]] a [[Makedonci]] [10] => | regiony = [11] => | region1 = [[Eurasie]] [12] => | pop1 = [13] => | ref1 = [14] => | region2 = [[Střední Evropa|Střední]], [[jihovýchodní Evropa|jihovýchodní]] a [[východní Evropa|východní Evropa]] a severovýchodní Evropa [15] => | pop2 = [16] => | ref2 = [17] => | region3 = [[severní Asie]] ([[Sibiř]]) a [[střední Asie]] (zejména [[Kazachstán]]) [18] => | pop3 = [19] => | ref3 = [20] => | region4 = západní Asie (včetně [[Malá Asie|Anatolie]]) [21] => | pop4 = [22] => | ref4 = [23] => | region5 = [24] => | pop5 = [25] => | ref5 = [26] => | region6 = [27] => | pop6 = [28] => | ref6 = [29] => | region7 = [30] => | pop7 = [31] => | ref7 = [32] => | region8 = [33] => | pop8 = [34] => | ref8 = [35] => | region9 = [36] => | pop9 = [37] => | ref9 = [38] => | region10 = [39] => | pop10 = [40] => | ref10 = [41] => | jazyky = [[Slovanské jazyky]] z rodiny [[Balto-slovanské jazyky|balto-slovanských jazyků]]. [42] => | náboženství = [[Slovanské náboženství|Slovanská božstva]], [[pravoslaví]], [[katolicismus]] [43] => | příbuzní = [44] => | poznámky = [45] => }} [46] => '''Slované''' jsou [[etnikum|etnická]] a [[Jazyk (lingvistika)|jazyková]] skupina [[Indoevropané|Indoevropanů]], hovořící [[Slovanské jazyky|slovanskými jazyky]] z větší rodiny [[Balto-slovanské jazyky|balto-slovanských jazyků]]. Historicky obývají [[Eurasie|Eurasii]] od [[Střední Evropa|střední]], [[jihovýchodní Evropa|jihovýchodní]] a [[východní Evropa|východní Evropy]] až do severovýchodní Evropy, [[severní Asie]] ([[Sibiř]]) a [[střední Asie]] (zejména [[Kazachstán]]) a také [[západní Evropa|západní Evropu]] (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně [[Malá Asie|Anatolie]]). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku [[6. století]], kdy započala jejich expanze do velké části [[Evropa|Evropy]] (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v [[severní Amerika|Severní Americe]], zejména ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]] a [[Kanada|Kanadě]]. [47] => [48] => Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší [[Etnolingvistika|etnolingvistickou]] skupinou v Evropě,{{Citace elektronické monografie | titul = Slavic Countries | url = http://www.worldatlas.com/articles/slavic-countries.html | vydavatel = Worldatlas.com}} následovanou [[Germáni|Germány]] a [[Románi|románskými národy]].{{harvnb|Pop|1996|pp=25-26}} "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)"{{cite book |last1=Magocsi |first1=Paul Robert |author-link1=Paul Robert Magocsi |year=2018 |chapter= |editor-last= |editor-first= |editor-link= |title=Historical Atlas of Central Europe: Third Revised and Expanded Edition |url=https://books.google.com/books?id=p-d_DwAAQBAJ |series= |language= |volume= |edition= |location= |publisher=[[University of Toronto Press]] |page=97 |isbn=978-1487523312 |access-date= |via= |quote=In. the nineteenth century, the population of Central Eu - rope contained peoples from the three major ethnolinguistic groups of Europe—the Germanic, Romance, and Slavic... |ref=harv}} V dnešní době bývají Slované děleni na [[Východní Slované|východní]] ([[Bělorusové]], [[Rusové]] a [[Ukrajinci]]), [[západní Slované|západní]] ([[Češi]], [[Lužičtí Srbové]], [[Poláci]], [[Slováci]]) a [[Jižní Slované|jižní]] ([[Bulhaři]], [[Chorvati]], [[Slovinci]], [[Srbové]], [[Bosňáci]] a [[Makedonci]]).{{cite book |last1=Kamusella |last2=Nomachi |last3=Gibson |first1=Tomasz |first2=Motoki |first3=Catherine |date=2016 |title= The Palgrave Handbook of Slavic Languages, Identities and Borders |location=London |publisher=Palgrave Macmillan |isbn=9781137348395}}{{cite web |url=https://www.academia.edu/32675557 |title=Cultural Proximity of the Slavic Nations |last=Serafin |first=Mikołaj |format=PDF |date=January 2015 |accessdate=28 April 2017}}{{cite book |last1=Živković |last2=Crnčević |last3=Bulić |last4=Petrović |last5=Cvijanović |last6=Radovanović |first1=Tibor |first2=Dejan |first3=Dejan |first4=Vladeta |first5=Irena |first6=Bojana |date=2013 |title=The World of the Slavs: Studies of the East, West and South Slavs: Civitas, Oppidas, Villas and Archeological Evidence (7th to 11th Centuries AD) |location=Belgrade |publisher=Istorijski institut |isbn=978-8677431044}} Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů ([[Černohorci]], [[Gorani (národ)|Gorani]], [[Kašubové]], [[Moravané]], [[Pomaci]], [[Rusíni]], [[Slezané]]). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako [[Polabští Slované|polabští]] a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny).{{Citace elektronického periodika [49] => | titul = Náboženství polabských a pobaltských Slovanů – otazníky kolem teokracie [50] => | periodikum = ScienceWorld.cz [51] => | url = http://www.scienceworld.cz/clovek/nabozenstvi-polabskych-a-pobaltskych-slovanu-otazniky-kolem-teokracie-967/ [52] => }} [53] => [54] => Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního [[náboženství]]. [[Pravoslaví|Pravoslavné]] [[křesťanství]] je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je [[Římskokatolická církev|římský katolicismus]] tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné [[Protestantismus|protestantské]] menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil [[islám v Evropě|islám]], který vyznávají například [[Bosňáci]], [[Pomaci]] (bulharští muslimové), [[Gorani (národ)|Gorani]] a [[Torbešové]]. [55] => [56] => Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství. [57] => [58] => == Etnonymum == [59] => [[Soubor:Slovane v pravlasti 81x61m.jpg|náhled|''[[Slovanská epopej|Slované v pravlasti]]'' ([[Alfons Mucha]])]] [60] => [[Soubor:Баян.jpg|náhled|vpravo|Legendární bard ''[[Bojan (staroruský básník)|Bojan]]'' ([[Viktor Michajlovič Vasněcov|Viktor Vasněcov]])]] [61] => Původ slova Sloveni (j. č. Slovenin; a tím pádem i Slované, Slováci a Slovinci) je sporný. Uvádí se například: [62] => * [[Sémantika|sémanticky]] ''„znalci slova“'' či ''„uctívači svatého slova“'',{{Citace monografie|jméno=Jan|příjmení=Kozák|odkaz na autora=Jan Kozák (archivář)|titul=Tři přednášky o gnozi|místo=Praha|rok=2018|vydavatel=Bibliotheca gnostica|isbn=978-80-904050-8-0|stránky=6}} významově totéž co [[Bráhman|bráhmani]], přičemž samotný název odkazuje na prastarou [[Indoevropané|indoevropskou]] duchovní tradici, podle níž ''„původní lidská [[řeč]] vznikla a byla na svém počátku nejprve výsostným [[Liturgie|liturgickým]] prostředkem“'',{{Citace monografie|jméno=Jan|příjmení=Kozák|odkaz na autora=Jan Kozák (archivář)|titul=Kořeny indoevropské duchovní tradice|místo=Praha|rok=2019|vydavatel=Bibliotheca gnostica|isbn=978-80-904050-6-6|stránky=23}} který byl užíván těmito znalci a uctívači [63] => * název řeky [64] => * slovní kmen *slo-/*sla- ve významu voda; indoevropský slovní kmen *kleu- ve významu téct (spodoba na -sleu- -slav -slov...) [65] => * osoba jménem Slov (Sloveni jsou pak „Slovovi lidé“) [66] => * slovo otrok (viz níže) [67] => * drávidské slovo „Solveni“ ve významu vyznavači (boha) Volosa/Šivu – teorie Cyrila A. Hromníka (jihoafrického etnologa slovenského původu) [68] => * podle kmenového božství Slava (Slova), dle kterého byla pojmenovaná řeka (Dunaj) – teorie R. Iršu [69] => Dříve se předpokládala souvislost: [70] => * se slovem „slovo“, která je méně pravděpodobná, protože přípona -enin (apod.) se vyskytuje jenom s názvy lokalit, ale lokalita s kmenem Slov- (*Slovy) není doložena, nebo [71] => * se slovem „sláva“, které je nicméně zřejmě pozdějšího původu. [72] => Vysoká frekvence etymologie související s vodou je podporovaná i teorií, že Slované zřejmě kdysi obývali jezerní, připobřežní a přímořské oblasti (Baltu). Byli výborní plavci a uměli se i potápět. [73] => [74] => Anglické slovo ''Slav'' by mohlo být odvozeno od [[Střední angličtina|středně anglického]] slova ''Sclave'', mající původ ve středověkém latinském slově ''Sclavus'' – otrok, to mohlo být odvozeno bez pochopení slovanského autonymu. Avšak původ tohoto slova je dodnes sporný. [75] => [76] => Nejstarší dokumenty napsané ve [[Staroslověnština|staroslověnštině]], pocházející z 9. století, zmiňují Slovany jako ''Словѣне (Slověne)''. Jiné časné slovanské označení ve [[Staroruština|staroruštině]] je ''Словѣнѣ (Slověně)'' pro skupinu východních Slovanů poblíž Novgorodu. Nicméně nejstarší písemné odkazy ke Slovanům jsou ve středověké řečtině a [[Latina|latině]] v 6. století, [[Prokopios z Kaisareie|Prokopios]] odkazuje na ''Σκλάβοι Sklaboi, Σκλαβηνοί Sklabēnoi, Σκλαυηνοί Sklauenoi, Σθλαβηνοί Sthlauenoi'' nebo ''Σκλαβῖνοι Sklabinoi'', zatímco jeho současník [[Jordanes]] odkazuje na ''Sclaveni'' v latině. [77] => [78] => == Původ == [79] => {{viz též|Staří Slované|Vislanští Venedové|Sklavíni|Antové|Wendové}} [80] => [[Soubor:The origin and dispersion of Slavs in the 5-10th centuries.png|náhled|300px|Původ a migrace Slovanů v Evropě mezi 5. a 10. stoletím n. l.]] [81] => [[Soubor:Rozšíření Slovanů.png|300px|náhled|Rozšíření Slovanů v 6.–7. století (červeně je vyznačena předpokládaná pravlast)]] [82] => Problematika vzniku slovanského etnika, tedy jeho [[etnogeneze]], zůstává stále nedořešenou otázkou. Slované se objevili v polovině [[1. tisíciletí|prvního tisíciletí]] bez jasné návaznosti na předchozí kultury a ve velkém počtu osídlili rozsáhlé území Evropy. Podle některých teorií se zrodili smíšením různých etnických skupin, tomu však neodpovídá rozsáhlá expanze kmenů s jednotným jazykem a kulturou.{{Citace monografie [83] => | příjmení = Beranová [84] => | jméno = Magdalena [85] => | odkaz na autora = Magdaléna Beranová [86] => | titul = Slované [87] => | vydavatel = Libri [88] => | místo = Praha [89] => | rok = 2000 [90] => | isbn = 80-7277-022-5 [91] => | kapitola = [92] => | strany = 30 [93] => | počet stran = 311 [94] => }} Dvě hlavní teorie o tom, kde byli Slované [[pravlast|usídleni]] na počátku svého rozšíření, jsou: [95] => [96] => # Migrační teorie, podle které se Slované rozšířili ze své pravlasti, umísťované do [[Zakarpatská oblast|Zakarpatí]]. Zastával ji například český [[archeologie|archeolog]] [[Lubor Niederle]]. [97] => # Autochtonní teorie, podle které Slované už před svým rozchodem obývali rozsáhlá území východní a střední Evropy. V současnosti je tento názor menšinový. [98] => [99] => Za předchůdce Slovanů bývá někdy považována [[zarubiněcká kultura]], rozšířená mezi [[3. století př. n. l.|3. stoletím př. n. l.]] a [[1. století]]m na [[Ukrajina|Ukrajině]]. Podle některých badatelů byla tato kultura částečně [[Baltové|baltská]] či [[Balto-slovanské jazyky|baltoslovanská]]. Za praslovanskou bývá také považována [[převorská kultura]], existující od [[2. století př. n. l.]] do [[4. století]] v [[Polsko|Polsku]], mohla být společně tvořena Slovany a [[Germáni|Germány]]. Pojítkem mezi zarubiněckou kulturou a historickými Slovany může být [[černjachovská kultura|kultura černjachovská]], která byla nejspíš multietnická. [100] => [101] => Někdy jsou předkové Slovanů hledáni i dále v minulosti, podle některých badatelů to byli například [[Budinové]], [[Neurové]] a dokonce [[Skytové]]-oráči, zmiňovaní [[Hérodotos|Hérodotem]]. Mezi další uvažované předky patří kmen nazývaný [[Vislanští Venedové|Venedové]], známý římským autorům [[1. století|1.]] a [[2. století]], [[Plinius starší|Pliniovi staršímu]], [[Tacitus|Tacitovi]] a [[Klaudios Ptolemaios|Ptolemaiovi]]. Žili mezi [[Visla|Vislou]], [[Baltské moře|Baltským mořem]], [[Karpaty]] a sídly [[Bastarnové|Peucinů]] a [[Fenni|Fennů]] (nejspíše [[Ugrofinské národy|Ugrofinů]]), ale nevědělo se o nich, s jakým etnikem jsou příbuzní. Tato otázka je nedořešena dodnes.{{Citace monografie [102] => | příjmení = Beranová [103] => | jméno = Magdalena [104] => | odkaz na autora = Magdaléna Beranová [105] => | titul = Slované [106] => | vydavatel = Libri [107] => | místo = Praha [108] => | rok = 2000 [109] => | isbn = 80-7277-022-5 [110] => | kapitola = [111] => | strany = 10 [112] => | počet stran = 311 [113] => }} [114] => [115] => S jistotou lze o původu Slovanů tvrdit následující: Poprvé se o nich jako o Sklavenech zmiňují dva reprezentativní historikové ze 6. století n. l., gótský historik [[Jordanes]] a byzantský historik [[Prokopios z Kaisareie]]. Jordanes odvozuje jejich původ od Venetů z povodí Visly a Prokopios zase z jakýchsi Sporů od Kyjeva. Venetové jsou keltského nebo ilyrského původu, ale v povodí Visly se již mísili s tamními Germány na západě a Sarmaty na východě. Sporové pak byli pravděpodobně sarmatským kmenem. Z toho lze usuzovat, že Slované vznikli jako smíšený veneto-sarmatský kmen. Podle historických záznamů z té doby jsou prý bojovní a kočovní jako Sarmaté, ale také pohostinní a velkorysí jako Venetové.{{doplňte zdroj}} Ovšem slovanské jazyky mají v rámci indoevropské jazykové rodiny rozhodně blíže [[Baltské jazyky|baltským jazykům]] než venetskému a sarmatskému jazyku. Baltoslovanský prajazyk tvořil jednu z větví satemové poloviny indoevropského prajazyka, zatímco sarmatský jazyk patřil do jiné větve této poloviny ([[Indoíránské jazyky|indoíránské]]) a venetština zase do druhé, tzv. kentumové poloviny. Z toho lze usuzovat, že původ Slovanů není ani v [[Sarmati|Sarmatech]], ani ve Venetech, ale již v baltoslovanských pastevcích, vzešlých z původních indoevropských kočovníků z jejich pravlasti v severním okolí [[Kaspické moře|Kaspického moře]]. Teprve později pak mohlo dojít ke smíšení s Venety a Sarmaty. [116] => [117] => Z etnického hlediska jsou hlavní dvě kritéria – jazykové a kulturní. Aktuální lingvistický model reflektuje dlouhý vývoj praslovanštiny dokonce již někdy od poloviny 2. tisíciletí př. n. l. Rozlišuje se přitom raná praslovanština (zhruba 15. až 8. století př. n. l.), střední praslovanština (7. až 1. století př. n. l.) a pozdní praslovanština (1. až 6. století n. l.), jejíž druhá polovina (4. až 6. století n. l.) se již považuje zároveň za raně slovanskou. Aktuální kulturologický model pak reflektuje dlouhý archeologický vývoj praslovanské kulturní linie. Dosud nejstarší praslovanskou kulturu rozpoznává v ukrajinské Komarovské kultuře, jedné ze tří větví Třtiněcké kultury vedle prabaltské Sošnické kultury a etnicky obtížně vymezitelné Lužické kultury. Všechny tři větve se začaly vyvíjet někdy v polovině 2. tisíciletí př. n. l. Komarovská kultura byla v praslovanské linii následována Černoleskou kulturou (10. až 8. století př. n. l.), ta Milohradskou kulturou (7. až 3. století př. n. l.), na kterou navázala Zarubiněcká kultura (2. století př. n. l. až 2. století n. l.) a na ni již raně slovanská Kyjevská kultura (3. až 5. století n. l.), která se rozštěpila na trojici Kolčinské, Korčakovské a Peňkovské kultury. [118] => [119] => == Historie == [120] => [[Soubor:Паселішча_каля_в._Тайманава._Фібула_з_белага_металу.jpg|náhled|vlevo|[[Spona (archeologie)|Spona]] [[Polané (východní)|východních Polanů]] (2.–3. století). Slovanské osídlení nedaleko vesnice v tajmanavském okresu v [[Mogilev]]u v Bělorusku.]] [121] => [[Soubor:Slavic tribes in the 7th to 9th century.jpg|250px|náhled|Slovanské kmeny v 7. až 9. století v Evropě]] [122] => První písemné zprávy pocházejí ze 6. století od [[Starověký Řím|římského]] historika [[Jordanes|Jordana]], který zmiňuje kmen Venetů, jehož příslušníci se nazývají především Slovany (''Sclaveni'') a [[Antové|Anty]], sídlící v 4. století mezi [[Dunaj]]em a [[Dněpr]]em, a také od [[Prokopios z Kaisareie|Prokopia]] (''Σκλαβηνοί''). Až v první polovině 6. století, kdy začali napadat a zabírat [[Byzantská říše|byzantská]] území za Dunajem, se jim dostalo většího zájmu. [123] => [124] => Hlavním faktorem slovanské expanze byla náhlá geoklimatická změna způsobená mohutnou sopečnou činností mezi léty 536 až 550 n. l. v oblasti Indonésie. Na dlouhé roky došlo k zastínění slunce sopečným prachem a následkem toho k neúrodě, hladomorům, válečným akcím a stěhování etnik. Od druhé poloviny 6. století byl osud velké části Slovanů spojen s [[Avaři|Avary]], kočovným etnikem, jehož expanze z východu byla také nejspíš jedním z faktorů expanze slovanské. Ačkoliv příchod Avarů znamenal pro Byzantskou říši zprvu úlevu, protože se část Slovanů dostala do avarského područí, jiná část s nimi navázala spojenectví, a tak vznikla Byzanci nová a silnější hrozba. V roce [[626]] dokonce společně obléhali [[Konstantinopol]], i když neúspěšně. Útoky proti [[Franská říše|Franské říši]] přispěly na konci 6. století k expanzi Slovanů do východních [[Alpy|Alp]]. Obě etnika vytvořila v [[Panonie|Panonii]] společnou kulturu a smísila se, na přelomu [[8. století|8.]] a [[9. století]] však byla avarská říše zničena [[Frankové|Franky]] a [[Protobulhaři|Bulhary]] a Avaři z historie mizí. [125] => [126] => Část Slovanů se na konci [[7. století]] spojila s jiným kočovným etnikem, turkickými [[Protobulhaři|Protobulhary]], kteří osídlili okolí delty Dunaje, slovanské etnikum je do 10. století postupně asimilovalo, čímž dali základ současným [[Bulhaři|Bulharům]]. [127] => [128] => Na přelomu prvního a druhého tisíciletí dochází k částečnému ústupu Slovanů. Na některých územích, jako v [[Rumunsko|Rumunsku]], [[Albánie|Albánii]], [[Řecko|Řecku]] a [[Bavorsko|Bavorsku]], byli [[Asimilace (sociologie)|asimilováni]] původním obyvatelstvem, na severu zase začali na Polabské Slovany útočit Frankové a [[Sasové]] a postupně došlo ke [[Germanizace|germanizaci]] a [[christianizace|christianizaci]] těchto etnik. [129] => [130] => === Východní Evropa === [131] => [132] => Slované ve východní Evropě na počátku obývali území dnešní Ukrajiny a během 6. až 9. století vytlačovali a asimilovali [[Baltové|Balty]] a [[Ugrofinské národy|Ugrofiny]] zde usazené. Slovanské kmeny této doby představují například [[Kriviči]] nebo [[Novgorodští Slované|Ilmeňští Slované]]. V 9. století už osídlili území mezi [[Don]]em a [[Volha|Volhou]] a usadili se v okolí dnešní [[Moskva|Moskvy]]. [133] => [134] => === Balkán === [135] => Během 6. století počíná pronikání Slovanů na [[Balkán]], v té době náležící Byzantské říši. Ačkoliv jako celek tvořili velkou vojenskou sílu, kvůli své nejednotnosti však často bojovali mezi sebou nebo se nechávali najímat jako byzantští [[Žoldnéř|žoldáci]]. První vlna expanze se týkala jak [[kultura Korčak|kultury Korčak]] tak [[kultura Peňkovka|Peňkovky]], kteří na Balkán počali pronikat skrze dnešní [[Rumunsko]]. Spolu s nimi pronikala i [[koločinská kultura|kultura koločinská]], která byla tvořena Slovany nebo slavizovanými Balty. V oblasti Rumunska však byli od 10. století Slované [[romanizace (kultura)|romanizováni]] a spolu s [[Dákové|Dáky]] dali základ pozdějším [[Rumuni|Rumunům]]. Do Bulharska výrazněji expandovali až v 7. století, společně s turkickými Protobulhary. V 6. a 7. století pronikli také do Řecka a [[Malá Asie|Malé Asie]].{{Citace monografie [136] => | příjmení = Beranová [137] => | jméno = Magdalena [138] => | odkaz na autora = Magdaléna Beranová [139] => | titul = Slované [140] => | vydavatel = Libri [141] => | místo = Praha [142] => | rok = 2000 [143] => | isbn = 80-7277-022-5 [144] => | kapitola = [145] => | strany = 36 [146] => | počet stran = 311 [147] => }} Do bývalé [[Jugoslávie]] přišli Slované pravděpodobně ze dvou směrů, v polovině 6. století ze Zakarpatí a později ze severozápadu a slavizovali původní romanizované obyvatelstvo. Odsud také pronikali do [[Rakousko|Rakouska]] a Bavorska. [148] => [149] => Do 7. století se klade vznik [[Chorvati|chorvatského]] kmenového svazu a brzy poté přijali Chorvaté [[křest]]. Pozdější [[chorvatské království]] bylo od roku [[1102]] v [[personální unie|personální unii]] s [[Uhersko|Uhrami]], zatímco [[Dalmácie]] byla byzantská. V 7. století se také objevují [[Srbové]] a jsou postupně christianizováni. Z počátku byly pod vlivem Byzantské a [[První bulharská říše|Bulharské říše]], na konci 8. století vzniká [[Raška (království)|Raška]], pozdější [[Srbsko]] a v polovině 9. století [[Travunija|Trebinja]], pozdější [[Černá Hora]]. Od [[13. století]] pak začíná výrazný rozvoj Srbska. [[Makedonie (region)|Makedonie]] také patřila mezi území nárokovaná Byzancí i Bulharskem a později se stala součástí [[Osmanská říše|Osmanské říše]]. [150] => [151] => V dnešním Bulharsku vznikla roku [[681]] [[První bulharská říše|společný stát Slovanů a Protobulharů]], který po několika vítězstvích uzavřel mír s [[Byzantská říše|Byzantskou říší]]. Během 8. století v něm dochází k výrazné [[slavizace|slavizaci]] obyvatelstva a v druhé polovině 9. století bylo přijato křesťanství. [152] => [153] => === Střední Evropa === [154] => [[Soubor:Great moravia svatopluk.png|náhled|[[Velkomoravská říše]] byla jedním z prvních velkých slovanských států, 833–907 n. l.]] [155] => [156] => Počátek příchodu Slovanů na území [[Čechy|Čech]] se podle výzkumů datuje kolem roku [[550]]. [157] => [158] => Na počátku 7. století byli Slované v dnešním [[Slovensko|Slovensku]] a [[Maďarsko|Maďarsku]] podrobeni [[Avaři|Avary]], avšak brzy na to byla jejich moc zlomena franským kupcem [[Sámo|Sámem]] a došlo ke vzniku [[Sámova říše|Sámovy říše]] s centrem v [[Česko|českých zemích]].{{Citace monografie [159] => | příjmení = Beranová [160] => | jméno = Magdalena [161] => | odkaz na autora = Magdaléna Beranová [162] => | titul = Slované [163] => | vydavatel = Libri [164] => | místo = Praha [165] => | rok = 2000 [166] => | isbn = 80-7277-022-5 [167] => | kapitola = [168] => | strany = 42 [169] => | počet stran = 311 [170] => }} Ta se poté dostala do konfliktu s Franskou říší a úspěšně proti ní postupovala, po smrti Sáma se však patrně rozpadla. Ze 7. století jsou známy i další kmenové svazy a vládci jako lužickosrbský vévoda Dervan a [[Korutany|korutanský]] Valuk. Na přelomu 8. a 9. století dochází ke konečnému pádu [[Avaři|avarské říše]], Frankové ovládají Panonii a činí si nárok na svrchovanost nad sousedními slovanskými zeměmi. Ta jim skutečně byla často formálně přiznána.{{Citace monografie [171] => | příjmení = Beranová [172] => | jméno = Magdalena [173] => | odkaz na autora = Magdaléna Beranová [174] => | titul = Slované [175] => | vydavatel = Libri [176] => | místo = Praha [177] => | rok = 2000 [178] => | isbn = 80-7277-022-5 [179] => | kapitola = [180] => | strany = 44 [181] => | počet stran = 311 [182] => }} Kolem roku [[830]] už vládne [[Mojmír I.|Mojmír]], první historicky doložený kníže [[Velkomoravská říše|Velkomoravské říše]]. Na konci 9. století Velká Morava ovládla [[Čechy]], na počátku 10. století však zanikla a nastal vzestup [[české knížectví|českého knížectví]]. [183] => [184] => === Polabští Slované a Polsko === [185] => [[Soubor:Západní Slované 9.-10. st.png|náhled|vlevo|Západní Slované v 9. a 10. století]] [186] => [[Soubor:Oldenburg Holstein Wallmuseum Slavenboot.jpg|náhled|Replika slovanské obchodní lodi]] [187] => [188] => V 4. a 5. století bylo Slovany, později nazývanými Polabští, osídleno území dnešního východního Německa, které bylo předtím opuštěno germánskými kmeny. Jejich keramika je označována jako [[sukowský typ]]. Polabští Slované se členili na tři kmenové svazy, [[Lutici|Lutice]] neboli Velety, [[Obodrité|Obodrity]] a [[lužičtí Srbové|Lužické Srby]]. Srbové byli většinou formálně závislí na Franské říši a Velké Moravě a ve 12. století počala jejich germanizace. Na konci 8. století byli Veleti na krátko poraženi Franky, ale vedli boje především s Obodrity, spojenci Franků a později Sasů.{{Citace monografie [189] => | příjmení = Beranová [190] => | jméno = Magdalena [191] => | odkaz na autora = Magdaléna Beranová [192] => | titul = Slované [193] => | vydavatel = Libri [194] => | místo = Praha [195] => | rok = 2000 [196] => | isbn = 80-7277-022-5 [197] => | kapitola = [198] => | strany = 54 [199] => | počet stran = 311 [200] => }} Od 10. století je u Veletů nahrazena knížecí moc mocí [[kněz|kněžskou]] a brzy na to následují rozsáhlé výboje císaře [[Jindřich I. Ptáčník|Jindřicha Ptáčníka]], na počátku [[11. století]] však císař [[Jindřich II.]] uzavřel s Velety spojenectví. V polovině 11. století však pomalu počíná christianizace a úpadek moci pohanského kněžstva. Během 12. století jsou pak Veleti [[germanizace|germanizováni]], stejně jako Obodrité. [201] => [202] => Kmen [[Pomořané|Pomořanů]] sídlící východně od Polabských Slovanů se objevuje v historických zprávách až v 10. století, kdy se dostává do konfliktu s [[Dánové|Dány]]. Na počátku 11. století pak vzdorovali Polsku a z něj pronikajícímu křesťanství. [[Západní Pomořany]] se od 12. století počaly germanizovat, zatímco východní se dostaly pod polský vliv. Velká část Polska, osídleného různými slovanskými kmeny jako byli [[Polané]], [[Vislané]] a [[Slezané]], byla v druhé polovině 9. století podřízena Velké Moravě a později českému knížectví. V polovině 10. století počalo vznikat [[polské knížectví]]. [203] => [204] => [[Ránové]] sídlící na baltském ostrově [[Rujána]] se drželi svého náboženství, a to až do roku 1168, kdy je porazil dánský král [[Valdemar I. Veliký|Valdemar I.]], poté byli dosud pohanští Ránové donuceni přijmout křest a připojeni k Dánsku jako vazalské [[Rujánské knížectví]]. [205] => [206] => Do konce 15. století bylo území všech Polabských Slovanů z většiny germanizováno především kvůli stále přicházejícím německým osadníkům v rámci tzv. [[Německá východní kolonizace|Ostsiedlung]]. Jako poslední z Obodritů byli v 18. století plně germanizováni [[Drevané]] žijící na tzv. [[Lüneburské vřesoviště|lüneburském vřesovišti]]. [[Lužičtí Srbové]], kteří obývají německé spolkové země Sasko a Braniborsko, jsou dnes posledním zbytkem Polabských Slovanů. [207] => [208] => [209] => Oldenburg Holstein Slaven Wall.JPG|[[Val (opevnění)|Val]], [[Oldenburg in Holstein]] [210] => Slawenburg1.jpg|Slovanské hradiště [211] => AussehenSlawenburg.jpg|Slované při stavbě ostrovního hradu v 10. století [212] => Burgwallinsel Neubrandenburg Fischerinsel in Mecklenburg-Vorpommern.jpg|Hrad Fischerinsel nedaleko [[Neubrandenburg]]u v Meklenbursku kolem roku 1150 [213] => [214] => [215] => == Etnicko-kulturní členění == [216] => Slované jsou obvykle děleni podle geografických a jazykových linií do tří hlavních podskupin: [[Západní Slované]], [[Východní Slované]] a [[Jižní Slované]]. Všechny podskupiny měly významný kulturní kontakt s neslovanskými civilizacemi z [[Doba bronzová|doby bronzové]] a [[Doba železná|železné]]. [217] => [218] => [[Západní Slované]] pocházejí z raných slovanských kmenů, které se usadily ve [[střední Evropa|střední Evropě]] poté, co tuto oblast během [[stěhování národů]] opustily velké skupiny [[Východní Germáni|východogermánských kmenů]].{{cite book|last1= Kobyliński|first1= Zbigniew |chapter= The Slavs|editor1-last= McKitterick |editor1-first= Rosamond |editor1-link= Rosamond McKitterick |title= The New Cambridge Medieval History: Volume 1, c.500-c.700 |url= https://books.google.com/books?id=JcmwuoTsKO0C |publisher= Cambridge University Press |page= 531|isbn= 9780521362917 |year= 1995}} Je známo, že se mísili s [[Germáni|Germány]], [[Maďaři|Maďary]], [[Keltové|Kelty]] (obzvláště [[Bójové|Bóji]]), [[Prusové|starými Prusy]] a [[Avaři|panonskými Avary]].{{cite book|author=Roman Smal Stocki |title=Slavs and Teutons: The Oldest Germanic-Slavic Relations |url=https://books.google.com/books?id=VM0KAQAAIAAJ |year=1950 |publisher=Bruce}} Západní Slované se dostali do vlivu [[Západořímská říše|Západořímské říše]] ([[latina]]) a římskokatolické církve. [219] => [220] => [[Východní Slované]] mají původ v raných slovanských kmenech, které se mísily a měly kontakt s [[Ugrofinské národy|Ugrofiny]] a [[Baltové|Balty]].{{cite book|author1=Raymond E. Zickel|author2=Library of Congress. Federal Research Division|title=Soviet Union: A Country Study|url=https://books.google.com/books?id=TnYsAAAAYAAJ|date=1 December 1991|publisher=Federal Research Division, Library of Congress|isbn=978-0-8444-0727-2|page=138}}{{cite book|title=Comparative Politics|url=https://books.google.com/books?id=yTAkDMtho0sC&pg=PA182|publisher=Pearson Education India|isbn=978-81-317-6033-8|pages=182–}} Jejich raná slovanská „složka“, [[Antové]], absorbovala různé [[íránské národy]] a později na ní měli vliv [[Chazarská říše|Chazaři]] a [[Vikingové]] (viz [[Rus (národ)]] a [[Varjagové]]).{{sfn|Vlasto|1970|p=237}} Národní původ východních Slovanů se dá stopovat ke kmenovým sdružením [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]] a (zřejmě) [[Ruský chanát|Ruského chanátu]] počínaje [[10. století]]m. Byli obzvláště pod vlivem [[Byzantská říše|Byzantské říše]] a východoevropské [[pravoslaví|pravoslavné církve]]. [221] => [222] => [[Jižní Slované]] z většiny regionu mají původ v raných slovanských kmenech, které se mísily s místními proto-balkánskými kmeny ([[Ilyrové]], [[Dákové]], [[Thrákové]], Paeoni a řecké kmeny), a [[Keltové|keltskými kmeny]] (zejména [[Skordiskové|Skordisky]]), stejně jako s Římany (i romanizovanými zbytky původních skupin) a také se zbytky dočasně usazených [[Východní Germáni|východogermánských kmenů]], asijských nebo kavkazských kmenů jako [[Gepidové]], [[Hunové]], [[Avaři]], [[Gótové]] a [[Protobulhaři|Prabulhaři]]. Původní obyvatelé současného [[Slovinsko|Slovinska]] a pevninského [[Chorvatsko|Chorvatska]] mají původ v raných slovanských kmenech, které se mísily s Římany a romanizovanými keltskými a ilyrskými obyvateli, jakož i Avary a Germány ([[Langobardi]] a [[Ostrogóti]]). Jižní Slované (kromě zmíněných Slovinců a Chorvatů) spadali do kulturní sféry Východořímské říše ([[Byzantská říše|Byzantské říše]]), [[Osmanská říše|Osmanské říše]], tedy [[Pravoslaví|východní pravoslavné církve]] a [[islám]]u, zatímco [[Slovinci]] a [[Chorvati]] byli ovlivňováni [[Západořímská říše|Západořímskou říší]] (latina), a tedy římskokatolickou církví podobně jako západní Slované. [223] => [224] => == Jazyk == [225] => {{Viz též|Praslovanština|Slovanské jazyky}} [226] => Do přelomu [[9. století|9.]] a [[10. století]] mluvili Slované [[Praslovanština|praslovanštinou]], ta se poté začala rozpadat na jednotlivé slovanské jazyky. Prvním doloženým písmem užívaným Slovany je [[hlaholice]] vytvořená v 60. letech 9. století pro zápis [[Staroslověnština|staroslověnštiny]] [[svatý Cyril|svatým Cyrilem]], v 90. letech stejného století pak byla vytvořena v [[Bulharsko|Bulharsku]] [[cyrilice]]. Cyrilice poté dala vzniknout různým národním abecedám, které jsou souhrnně často označovány jako [[Seznam jazyků používajících cyrilici|azbuka]]. Azbuka se v současnosti používá k zápisu [[běloruština|běloruštiny]], [[bulharština|bulharštiny]], [[makedonština|makedonštiny]], [[srbština|srbštiny]], [[ukrajinština|ukrajinštiny]] a [[ruština|ruštiny]], tedy jazyků [[Pravoslaví|ortodoxního]] a [[řeckokatolická církev|řeckokatolického]] kulturního okruhu. Kromě toho je užívána také pro některé neslovanské jazyky. U ostatních slovanských jazyků, jejichž mluvčí náleží do [[římskokatolická církev|římskokatolického]] kulturního okruhu, je používána [[latinka]]. Výjimečně se historicky užívala i jiná písma, příkladem jsou staročeské [[glosa|glosy]] v [[židé|židovských]] spisech, psané [[hebrejské písmo|hebrejským písmem]].{{Citace elektronického periodika |titul=Šedinová, Jiřina: ''Literatura a jazyk Židů v Českých zemích'', v: EUROLITTERARIA & EUROLINGUA 2005, Technická univerzita v Liberci, 2005 |url=http://www.fp.tul.cz/kcl/sbornik_blok.pdf |datum přístupu=08-03-2008 |url archivu= https://web.archive.org/web/20080308180958/http://www.fp.tul.cz/kcl/sbornik_blok.pdf |datum archivace= 08-03-2008 |nedostupné= ano }} Hypotéza o existenci [[Předkřesťanské slovanské písmo|předkřesťanského slovanského písma]] obecně není přijímána. [227] => [228] => == Náboženství == [229] => {{Viz též|Slovanské náboženství|Slovanská mytologie}} [230] => [[Soubor:Slavs serving their Gods.jpg|náhled|Slované uctívající své bohy]] [231] => [[Soubor:"Swiatowid (cult statue)", Kraków 2013.2.jpg|náhled|upright|[[Zbručský idol]] v Krakovském archeologickém muzeu]] [232] => Slované tradičně vyznávali etnické [[Polyteismus|polytheistické]] náboženství někdy označované jako [[Slovanské náboženství|slovanské pohanství]]. Mezi jejich božstva patřil hromovládný [[Perun]], bůh blesku a hromu, [[Veles]], bůh [[podsvětí]] a [[Tur domácí|skotu]], [[Svarog]] (ze slova „svárožič“ – bůh slunce, ohně a války), [[Simargl]] (bůh větru) a [[Mokoš]], [[Bohyně Matka|Velká matka]]. Známý byl i tříhlavý [[Triglav (bůh)|Triglav]] či sedmihlavý [[Rujevít]], dále [[Radegast]], [[Svantovít]] a další. Ctili však i další bohy a širokou plejádu přírodních duchů a jiných [[Mýtus|mytických]] tvorů. Síle bohů podle [[Prokopios z Kaisareie|Prokopia]] nepřisuzovali Slované velký vliv. K bohům se přikláněli pouze v době, kdy se blížila smrt, nemoc, či když šli do války. Uctívali však řeky, vodní víly a věřili ve věštby. Až na výjimky u Polabských Slovanů nestavěli [[chrám]]y, ale vykonávali [[kult]] v hájích, na výšinách a uměle vytvořených obětištích. Ve [[Svátek|svátcích]], lidových zvycích a [[Pohádka|pohádkách]] doznívají archaické náboženské zvyky dodnes a o přímou obnovu slovanského pohanského náboženství se pokouší [[Novopohanství|novopohanské]] hnutí [[rodnověří]]. [233] => [234] => V 9. a 12. století pak přijali Slované [[křesťanství]], východní a jižní především [[pravoslaví]] (část z nich později přešla na [[Řeckokatolická církev|řecký katolicismus]]) a západní [[Římskokatolická církev|římsko-katolické]]. Bosňáci pod vlivem [[Osmanská říše|Osmanské říše]] vyznávají [[sunnitský islám]] a mezi některými slovanskými národy existuje velké procento [[Ateismus|ateistů]] a [[Agnosticismus|agnostiků]]. [235] => [236] => {{Col-begin|width=60%}} [237] => {{Col-break}} [238] => Především [[pravoslaví]]: [239] => * [[Rusové]] [240] => * [[Ukrajinci]]{{Cite web|url=http://infolight.org.ua/content/religiyni-vpodobannya-naselennya-ukrayiny|title=Релігійні вподобання населення України | Infolight|website=infolight.org.ua}} [241] => * [[Rusíni]] [242] => * [[Srbové]] [243] => * [[Bulhaři]] [244] => * [[Bělorusové]] [245] => * [[Makedonci]]{{cite web|title=FIELD LISTING :: RELIGIONS|url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2122.html|publisher=CIA|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2020-04-08|url archivu=https://web.archive.org/web/20181224211645/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2122.html%20|datum archivace=2018-12-24|nedostupné=ano}} [246] => * [[Černohorci]] [247] => {{Col-break}} [248] => Především [[Římskokatolická církev|katolíci]]: [249] => * [[Poláci]]GUS, ''[http://stat.gov.pl/download/cps/rde/xbcr/gus/LUD_ludnosc_stan_str_dem_spo_NSP2011.pdf Narodowy Spis Powszechny Ludnosci 2011: 4.4. Przynależność wyznaniowa (National Survey 2011: 4.4 Membership in faith communities)]'' p. 99/337 (PDF file, direct download 3.3 MB). {{ISBN|978-83-7027-521-1}} (vč. [[Slezané|Slezanů]], [[Kašubové|Kašubů]]) [250] => * [[Češi]] (vč. [[Moravané|Moravanů]]) [251] => * [[Chorvati]] (vč. [[Šokci|Šokců]]) [252] => * [[Slováci]] [253] => * [[Slovinci]] [254] => * [[Lužičtí Srbové]] [255] => * [[Bunjevci]] [256] => * [[Banátští Bulhaři]] [257] => {{Col-break}} [258] => Především [[Islám v Evropě|muslimové]]: [259] => * [[Bosňáci]] [260] => * [[Pomaci]] [261] => * [[Gorani (národ)|Gorani]] [262] => * [[Torbešové]] [263] => {{col-end}} [264] => [265] => == Společnost == [266] => Podle [[Prokopios z Kaisareie|Prokopia]] žili Slované v žalostných chatrčích a často se stěhovali. Do boje táhli většinou pěšky s [[kopí]]m. Někteří neměli ani košili ani plášť, oblékali si jen kalhoty do pasu a tak se vydávali do boje proti nepřátelům. Jejich život popsal jako drsný a primitivní, jejich zevnějšek jako špinavý, ale hned však dodává, že nejsou zlomyslní ani zákeřní.[[Pavel Dvořák]]: ''Stopy dávnej minulosti 3.'' {{ISBN|80-85501-28-7}} Vydavateľstvo Rak, Budmerice, s. 22-25, [267] => [268] => Slované původně své mrtvé spalovali a na kosterní pohřbívání přecházeli postupně. Na území Slovenska to bylo v důsledku styku s [[Avaři|Avary]]. Definitivní přechod na kosterní pohřbívání a konec pohanským zvykům znamenal až přechod na křesťanskou víru. [269] => [270] => Slovanské hospodářství bylo tradičně zaměřeno na zemědělství a pastevectví. Znali [[dvoupolní systém]] obdělávání půdy. Pěstovali všechny tehdy běžné druhy obilovin, luštěniny, olejnaté rostliny, ovoce, zeleninu, ale i technické plodiny jako [[len]]. Chovali prasata, drůbež, ovce, kozy, dobytek a koně. Byli také rybáři, myslivci a lesní včelaři. Měli poměrně vyspělé kovářství, tkalcovství i hrnčířství (přestože neznali hrnčířský kruh). Vyráběli kvalitní šperky. [271] => [272] => == Vztahy s neslovany == [273] => {{Viz též|Bavaria Slavica|Germania Slavica|Nová marka}} [274] => [[Soubor:South Slavic tribes.png|náhled|upright|vlevo|[[První bulharská říše]], [[Protobulhaři]] byli polokočovní [[Turkické národy|turkičtí]] válečníci, kteří byli od 7. století postupně slavizováni]] [275] => [[Soubor:Germanische und slavische Volksstaemme zwischen Elbe und Weichsel.jpg|náhled|250px|''Limes sorabicus'' (hranice mezi [[Východofranská říše|Východofranskou říší]] a polabskými Slovany) na německé mapě.]] [276] => V průběhu své historie se Slované dostali do kontaktu s neslovanskými skupinami. V domnělé vlasti (na území dnešní [[Ukrajina|Ukrajiny]]) měli kontakty s [[íránské národy|íránskými]] [[Sarmati|Sarmaty]] a germánskými [[Gótové|Góty]]. Po svém následném rozšíření začali Slované asimilovat neslovanské národy. Například na Balkáně paleo-balkánské národy, včetně románizovaných a helénizovaných (viz [[Jirečkova linie]]) [[Ilyrové|Ilyrů]], [[Thrákové|Thráků]] a [[Dákové|Dáků]], stejně jako [[Řekové|Řeky]] a [[Keltové|keltské]] [[Skordiskové|Skordisky]] a [[Serdi|Serdy]].''The Cambridge Ancient History'', Volume 3, Part 2: The Assyrian and Babylonian Empires and Other States of the Near East, from the Eighth to the Sixth Centuries BC by John Boardman, I. E. S. Edwards, E. Sollberger, and N. G. L. Hammond, {{ISBN|0521227178}}, 1992, page 600: „In the place of the vanished Treres and Tilataei we find the Serdi for whom there is no evidence before the first century BC. It has for long being supposed on convincing linguistic and archeological grounds that this tribe was of Celtic origin.“ Slované byli tak početní, že většina původních obyvatel [[Balkán]]u byla [[slavizace|slavizována]]. Thrákové a Ilyrové byli jako etnické skupiny v tomto období smíšeny. Výjimka byla [[Řecko]], kde byli Slované helenizováni díky většímu počtu Řeků (i za přispění Řeků vracejících se v [[9. století]] zpět do Řecka, církvi a administrativou),{{sfn|Fine|1991|p=41}} dále [[Rumunsko]], kde se Slované usadili během cesty do současného Řecka, severu Makedonie, Bulharska a [[Východní Thrákie]], ale byli asimilováni, a moderní [[Albánci|albánský národ]], který tvrdí, že pochází z Ilyrů. [277] => [278] => Vládnoucí postavení [[Protobulhaři|Prabulharů]] a jejich kontrola nad zemí vrhly nominální odkaz [[Bulharsko|bulharské země]] a lidí na další generace, ale i Prabulhaři byli postupně slavizováni do dnešní [[jižní Slované|jihoslovanské etnické skupiny]] známé jako [[Bulhaři]]. Románští obyvatelé v opevněných [[dalmácie|dalmátských]] městech si dlouhou dobu udržovali svou kulturu a jazyk.{{sfn|Fine|1991|p=35}} Dalmatský románský jazyk přežil až do pozdního středověku, ale i oni byli nakonec asimilováni Slovany. [279] => [280] => Na západním Balkáně se mísili [[jižní Slované]] a [[germáni|germánští]] [[Gepidové]] a nakonec vytvořili slovanskou populaci. Ve [[střední Evropa|střední Evropě]] se [[západní Slované]] mísili s germánskými, maďarskými a [[Keltové|keltskými národy]], zatímco ve [[východní Evropa|východní Evropě]] se [[východní Slované]] setkávali s balto-finskými a [[varjagové|severskými]] národy. [[Seveřané]] ([[Varjagové]]) a finské národy se podíleli na vzniku [[Kyjevská Rus|raného ruského státu]], ale po staletí byli zcela slavizováni. Některé [[Ugrofinské národy|ugrofinské kmeny]] na severu byly také absorbovány do rozšiřující se [[Rusové|ruské populace]].{{Cite journal|last1=Balanovsky|first1=O|last2=Rootsi|first2=S|last3=Pshenichnov|first3=A|last4=Kivisild|first4=T|last5=Churnosov|first5=M|last6=Evseeva|first6=I|last7=Pocheshkhova|first7=E|last8=Boldyreva|first8=M|last9=Yankovsky|first9=N|display-authors=8|year=2008|title=Two Sources of the Russian Patrilineal Heritage in Their Eurasian Context|journal=American Journal of Human Genetics|volume=82|issue=1|pages=236–250|doi=10.1016/j.ajhg.2007.09.019|pmc=2253976|pmid=18179905|ref=harv|last10=Balanovska|first10=Elena|last11=Villems|first11=Richard}} V 11. a 12. století neustálé vpády nomádských [[turkické národy|turkických kmenů]] jako [[Kypčaci]] a [[Pečeněhové]] způsobily masivní migraci východoslovanských obyvatel do bezpečnějších hustě zalesněných oblastí na severu. Ve středověku se skupiny saských horníků usadily ve středověké [[Bosna (historická země)|Bosně]], [[Srbské království (středověk)|Srbsku]] a [[Druhá Bulharská říše|Bulharsku]], kde byly slavizováni. [281] => [282] => Slovem ''[[Saqaliba]]'' se ve středověkém [[Arabský svět|arabském světě]] označovali slovanští [[Žoldnéř|žoldáci]] a [[Otroctví|otroci]] v [[severní Afrika|severní Africe]], na [[Sicílie|Sicílii]] a [[Al-Andalus]]u. Saqaliba sloužili jako strážci chalífů.{{cite web |url=http://www.fordham.edu/halsall/med/lewis1.html |title=ch 1 |author=Lewis |year=1994 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20010401012040/http://www.fordham.edu/halsall/med/lewis1.html |archivedate=1 April 2001}}Eigeland, Tor. 1976. [http://archive.aramcoworld.com/issue/197605/the.golden.caliphate.htm "The golden caliphate"]. ''Saudi Aramco World'', September/October 1976, pp. 12–16. Ve [[12. století]] došlo k nárůstu slovanského pirátství v [[Baltské moře|Pobaltí]]. Venedská křížová výprava byla zahájena v roce 1147 proti [[Polabští Slované|polabským Slovanům]] jako součást severní křížové výpravy. Pohanský náčelník slovanských [[obodrité|obodritských]] kmenů [[Niklot]] začal otevřený odpor, když [[Lothar III.]], císař [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]], vtrhl na slovanská území. V srpnu [[1160]] byl Niklot zabit a v oblasti [[Labe]] a [[Odra|Odry]] začala německá kolonizace ([[Německá východní kolonizace|Ostsiedlung]]). V okolí [[Hannover]]u (Lüchow-Dannenberg), [[Meklenbursko-Přední Pomořansko|Meklenbursku-Předním Pomořansku]] a [[Lužice|Lužici]] začali útočníci [[germanizace|germanizaci]]. První formy germanizace byly popsány německými mnichy jako [[Helmold z Bosau]] v rukopise [[Chronica Slavorum]] a [[Adam Brémský]] v díle ''[[Gesta Hammaburgensis ecclesiae pontificum]]''.{{cite web |url=http://www.britannica.com/EBchecked/topic/639735/Wend |archiveurl=https://web.archive.org/web/20080507201210/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/639735/Wend |archivedate=2008-05-07 |title=Wend |website=Britannica.com |date=13 September 2013 |access-date=4 April 2014}} [[Polabština]] přežila až do začátku [[19. století]] v dnešní německé zemi [[Dolní Sasko]].{{cite web |url=http://www.britannica.com/topic/Polabian-language |title=Polabian language |website=Britannica.com |access-date=4 April 2014}} Ve [[Německá demokratická republika|východním Německu]] má asi 20 % [[Němci|Němců]] historický slovanský rodový původ, jak bylo odhaleno při testování Y-DNA.{{cite journal|author=|date=2013|title=Contemporary paternal genetic landscape of Polish and German populations: from early medieval Slavic expansion to post-World War II resettlements|journal=European Journal of Human Genetics|volume=21|issue=4|pages=415–22|doi=10.1038/ejhg.2012.190|pmc=3598329|pmid=22968131}} Podobně je v Německu asi 20 % ze zahraničních příjmení slovanského původu.{{cite journal|author=|date=2006|title=Y-chromosomal STR haplotype analysis reveals surname-associated strata in the East-German population|journal=European Journal of Human Genetics|volume=14|issue=5|pages=577–582|doi=10.1038/sj.ejhg.5201572|pmid=16435000}} [283] => [284] => [[Kozáci]], ač hovoří slovanskými jazyky a praktikují [[pravoslaví]], pocházejí ze směsi etnik, včetně [[Tataři|Tatarů]] a dalších turkických národů. Mnoho raných těreckých kozáků byli [[Oseti|Osetinci]]. [[Goralé]] z jižního [[Polsko|Polska]] a severního [[Slovensko|Slovenska]] pocházejí částečně z románsky mluvících [[Valaši (severní Karpaty)|Valachů]], kteří se do kraje stěhovali od 14. do [[17. století]] a byli absorbováni místní populací. Předkové obyvatel [[Valašsko|Valašska]] na [[Morava|Moravě]] také pocházeli z [[Valaši (severní Karpaty)|Valachů]]. Ale i někteří Slované byli asimilováni jinými populacemi. Přestože většina pokračovala směrem do jihovýchodní Evropy přitahována bohatstvím oblasti, ze které vzešla [[Bulharská říše]], zůstali někteří v [[Panonská pánev|panonské pánvi]] ve střední Evropě a byli asimilováni [[Maďaři|Maďary]]. Četné místní názvy jako řeky apod. mají např. v Rumunsku slovanské názvy. Slovanský jazyk zanechal stopy i na některých neslovanských jazycích. [285] => [286] => == Populace == [287] => [[Soubor:SlavicEurope.png|náhled|Rozšíření slovansky hovořící populace v Evropě {{legenda|#005500|Oficiální majoritní slovanský jazyk}} [288] => {{legenda|#00AA00|Významné neoficiální nebo historické užití slovanského jazyka nebo oficiální užití vedle neslovanského majoritního jazyka}} [289] => {{legenda|#55FF55|Významné užití neslovanského jazyka vedle oficiálního slovanského jazyka}}]] [290] => [[Soubor:Slavic ancestry in the USA and Canada.png|alt=|náhled|Lidé se slovanským původem v USA a Kanadě dle oblasti: {{legenda|#6A006A|20–35%}} {{legenda|#63070C|14–20%}} {{legenda|#9A0E15|11–14%}} {{legenda|#D2131D|8–11%}} {{legenda|#FF7F27|5–8%}} {{legenda|#FFC90E|3–5%}} {{legenda|#BBBBBB|0–3%}}]] [291] => Jako slovanské státy jsou označovány{{Citace elektronické monografie [292] => | příjmení = [293] => | jméno = [294] => | odkaz na autora = [295] => | titul = Россия и славянские государства в начале XXI века: проблема славянского союза. [296] => | url = http://ia-centr.ru/expert/4195/ [297] => | datum vydání = 2009-03-28 [298] => | datum aktualizace = [299] => | datum přístupu = 2017-01-02 [300] => | vydavatel = Информационно-аналитический Центр [301] => | jazyk = rusky [302] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170103004915/http://ia-centr.ru/expert/4195/ [303] => | datum archivace = 2017-01-03 [304] => | nedostupné = ano [305] => }} státy, ve kterých tvoří slovanské obyvatelstvo majoritu společnosti.{{Citace elektronického periodika [306] => | příjmení = Швыдкой [307] => | jméno = Михаил [308] => | odkaz na autora = [309] => | titul = Язык для славянского мира [310] => | periodikum = rg.ru [311] => | odkaz na periodikum = [312] => | datum vydání = 2011-11-16 [313] => | datum přístupu = 2017-01-02 [314] => | url = https://rg.ru/2011/11/16/shvidkoi.html [315] => | issn = [316] => | jazyk = rusky [317] => }} Mezi současné slovanské státy patří [[Bělorusko]], [[Bosna a Hercegovina]], [[Bulharsko]], [[Černá Hora]], [[Česko]], [[Chorvatsko]], [[Severní Makedonie]], [[Polsko]], [[Rusko]], [[Slovensko]], [[Slovinsko]], [[Srbsko]] a [[Ukrajina]]. [318] => [319] => Odhaduje se, že populace Slovanů čítá na začátku 21. století asi 350 milionů lidí. [320] => [321] => {|class="wikitable sortable" style="text-align:center" [322] => |- [323] => ! Etnická příslušnost [324] => ! Národní stát [325] => ! colspan="2" data-sort-type="number" |Přibližný počet [326] => |- [327] => |[[Rusové]] [328] => |{{vlajka a název|Rusko}} [329] => |133 000 000 — 150 000 000 [330] => |{{cite web | url=http://www.russkie.org/index.php?module=fullitem&id=4194 | title=Нас 150 миллионов Немного. А могло быть меньше. | publisher=russkie.org | date = 29 September 2003 | accessdate = 20 February 2012 | author=Анатольев, Сергей}}Estimates range between 130 and 150 million. 111 million in the [[Russian Federation]] ([[Ruské sčítání lidu 2010|2010 census]]), about 16 million [[ethnic Russians in post-Soviet states]] (8 M in Ukraine, 4.5 M in Kazakhstan, 1 M in Belarus, 0.6 M Latvia, 0.6 M in Uzbekistan, 0.6 M in Kyrgyzstan. Up to 10 million [[Russian diaspora]] elsewhere (mostly Americas and Western Europe).{{cite web|url=http://www.russkie.org/index.php?module=fullitem&id=4194|title=Нас 150 миллионов -Русское зарубежье, российские соотечественники, русские за границей, русские за рубежом, соотечественники, русскоязычное население, русские общины, диаспора, эмиграция|date=20 February 2012|publisher=Russkie.org|accessdate=29 April 2013}}{{Cite web|url=http://www.rusichi-center.ru/e/2663163-chechentsyi-trebuyut-snesti-pamyatnik-yuriyu-budano|archive-url=https://web.archive.org/web/20120623215020/http://www.rusichi-center.ru/e/2663163-chechentsyi-trebuyut-snesti-pamyatnik-yuriyu-budano|url-status=dead|archive-date=23 June 2012|title=Чеченцы требуют снести памятник Юрию Буданову - Новости @ inform - РООИВС "Русичи"|date=23 June 2012|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2012-12-14|url archivu=https://web.archive.org/web/20120623215020/http://www.rusichi-center.ru/e/2663163-chechentsyi-trebuyut-snesti-pamyatnik-yuriyu-budano|datum archivace=2012-06-23|nedostupné=ano}} [331] => |- [332] => |[[Poláci]] [333] => |{{vlajka a název|Polsko}} [334] => |58 000 000 — 68 000 000 [335] => |37.5–38 million in Poland and 21–22 million ethnic Poles or people of ethnic Polish extraction elsewhere. [http://polmap.pdg.pl/mapy/polonia_na_swiecie.htm "Polmap. Rozmieszczenie ludności pochodzenia polskiego (w mln)"] {{Wayback|url=http://polmap.pdg.pl/mapy/polonia_na_swiecie.htm |date=20170815000000 }}including 36,522,000 single ethnic identity, 871,000 multiple ethnic identity (especially 431,000 Polish and Silesian, 216,000 Polish and Kashubian and 224,000 Polish and another identity) in Poland (according to the [http://stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/Przynaleznosc_narodowo-etniczna_w_2011_NSP.pdf census 2011]) and estimated over 20,000,000 Polish Diaspora [http://wspolnota-polska.org.pl/polonia_w_liczbach.html Świat Polonii, witryna Stowarzyszenia Wspólnota Polska: "Polacy za granicą"] {{Wayback|url=http://wspolnota-polska.org.pl/polonia_w_liczbach.html |date=20150908000000 }} (''Polish people abroad'' as per summary by Świat Polonii, internet portal of the association ''Wspólnota Polska''){{cite book|author=Główny Urząd Statystyczny|date=January 2013|title=Ludność. Stan i struktura demograficzno-społeczna|trans-title=Narodowy Spis Powszechny Ludności i Mieszkań 2011|url=http://stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/LUD_ludnosc_stan_str_dem_spo_NSP2011.pdf|language=Polish|publisher=Główny Urząd Statystyczny|accessdate=12 December 2014 |pages=89–101}}{{Cite book|url=https://stat.gov.pl/files/gfx/portalinformacyjny/pl/defaultaktualnosci/5670/22/1/1/struktura_narodowo-etniczna.pdf|title=Struktura narodowo-etniczna, językowa i wyznaniowa ludności Polski [Narodowy Spis Powszechny Ludności i Mieszkań 2011]|last=|first=|publisher=Główny Urząd Statystyczny|date=November 2015|isbn=978-83-7027-597-6|location=Warsaw|pages=129–136|language=Polish}} [336] => |- [337] => |[[Ukrajinci]] [338] => |{{vlajka a název|Ukrajina}} [339] => |49 000 000 — 55 000 000 [340] => |{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=TA1zVKTTsXUC&pg=PA10|title=A History of Ukraine: The Land and Its Peoples|author=Paul R. Magocsi|publisher=University of Toronto Press|year=2010|isbn=978-1-4426-1021-7|pages=10–}}{{cite web|url=https://joshuaproject.net/people_groups/15696|title=People groups: Ukrainian|work=Joshua Project|date=|accessdate=15 March 2016}}{{cite book|author=Vic Satzewich|title=The Ukrainian Diaspora|url=https://books.google.com/books?id=SfWBAgAAQBAJ&pg=PA19|year=2003|publisher=Routledge|isbn=978-1-134-43495-4|page=19}} [341] => |- [342] => |[[Srbové]] [343] => |{{vlajka a název|Srbsko}} [344] => |11 500 000 — 14 000 000 [345] => |{{cite web|url=http://www.novosti.rs/vesti/planeta.301.html:489936-Svaki-drugi-Srbin-zivi-izvan-url=https://web.archive.org/web/20121018231514/http://rs.one.un.org/organizations/12/Serbian%20Diaspora%20and%20Youth,%20June%202011.pdf|title=Svaki drugi Srbin živi izvan Srbije|date=May 2014|publisher=Novosti|page=5|archive-date=5 June 2019|url-status=dead|access-date=31 May 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20190605120034/http://www.novosti.rs/vesti/planeta.301.html:489936-Svaki-drugi-Srbin-zivi-izvan-url%3Dhttps://web.archive.org/web/20121018231514/http://rs.one.un.org/organizations/12/Serbian%2520Diaspora%2520and%2520Youth,%2520June%25202011.pdf}}{{cite journal|year=2013|title=Serbs around the World by region|url=http://www.serbianunity.com/serbianunitycongress/pdf/world_of_serbs/Serbs_Around_the_World_by_Region.pdf|url-status=dead|publisher=Serbian Unity Congress|archiveurl=https://web.archive.org/web/20131205032421/http://www.serbianunity.com/serbianunitycongress/pdf/world_of_serbs/Serbs_Around_the_World_by_Region.pdf|archivedate=5 December 2013|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2014-08-28|url archivu=https://web.archive.org/web/20131205032421/http://www.serbianunity.com/serbianunitycongress/pdf/world_of_serbs/Serbs_Around_the_World_by_Region.pdf|datum archivace=2013-12-05|nedostupné=ano}} {{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.serbianunity.com/serbianunitycongress/pdf/world_of_serbs/Serbs_Around_the_World_by_Region.pdf |datum přístupu=2014-08-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20131205032421/http://www.serbianunity.com/serbianunitycongress/pdf/world_of_serbs/Serbs_Around_the_World_by_Region.pdf |datum archivace=2013-12-05 }}[https://web.archive.org/web/20131205032421/http://www.serbianunity.com/serbianunitycongress/pdf/world_of_serbs/Serbs_Around_the_World_by_Region.pdf web.archive.org]
[346] => |- [347] => |[[Češi]] [348] => |{{vlajka a název|Česká republika}} [349] => |9 500 000 — 14 000 000 [350] => |{{cite web|url=http://notes2.czso.cz/cz/sldb2011/cd_sldb2011_11_12/index_html_files/PVCR062.pdf|title=Tab. 6.2 Obyvatelstvo podle národnosti podle krajů|date=2011|website=Czech Statistical Office|language=cs|trans-title=Table. 6.2 Population by nationality, by region|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120131022340/http://notes2.czso.cz/cz/sldb2011/cd_sldb2011_11_12/index_html_files/PVCR062.pdf|archivedate=31 January 2012|url-status=dead}}{{cite web|url=http://notes2.czso.cz/cz/sldb2011/cd_sldb2011_11_12/index_html_files/PVCR062.pdf|title=Tab. 6.2 Obyvatelstvo podle národnosti podle krajů: výsledky podle trvalého bydliště|trans-title=Tab. 6.2 Population by nationality by regions: results for permanent residence|language=cs|work=Czech Statistical Office (CZSO)|date=2011|url-status=dead|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130116234801/http://notes2.czso.cz/cz/sldb2011/cd_sldb2011_11_12/index_html_files/PVCR062.pdf|archivedate=16 January 2013}}{{cite web|url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ez.html|title=Czech Republic|publisher=CIA - The World Factbook|accessdate=14 November 2014|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2020-04-11|url archivu=https://web.archive.org/web/20181226012446/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ez.html%20|datum archivace=2018-12-26|nedostupné=ano}} [351] => |- [352] => |[[Bělorusové]] [353] => |{{vlajka a název|Bělorusko}} [354] => |9 500 000 — 10 500 000 [355] => |{{cite book|url=https://books.google.com/?id=Mz57SSzuYecC&pg=RA1-PA81&lpg=RA1-PA81&dq=belarusians+population+10,000,000#v=onepage&q=belarusians%20population%2010%2C000%2C000&f=false|title=Freedom in the World: The Annual Survey of Political Rights and Civil Liberties, 2000–2001|last=Karatnycky|first=Adrian|date=2001|publisher=Transaction Publishers|isbn=978-0-7658-0884-4|location=Piscataway, NJ|page=81|access-date=7 June 2015}}{{cite web|url=http://www.belstat.gov.by/en/perepis-naseleniya/perepis-naseleniya-2009-goda/main-demographic-and-social-characteristics-of-population-of-the-republic-of-belarus/changes-in-the-populations-of-the-majority-ethnic-groups/|archive-url=https://web.archive.org/web/20160728160107/http://www.belstat.gov.by/en/perepis-naseleniya/perepis-naseleniya-2009-goda/main-demographic-and-social-characteristics-of-population-of-the-republic-of-belarus/changes-in-the-populations-of-the-majority-ethnic-groups/|archive-date=28 July 2016|title=Changes in the populations of the majority ethnic groups|website=belstat.gov.by|accessdate=2016-07-28|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2020-04-11|url archivu=https://web.archive.org/web/20160728160107/http://www.belstat.gov.by/en/perepis-naseleniya/perepis-naseleniya-2009-goda/main-demographic-and-social-characteristics-of-population-of-the-republic-of-belarus/changes-in-the-populations-of-the-majority-ethnic-groups/|datum archivace=2016-07-28|nedostupné=ano}}{{cite web|title=Demographic situation in 2015|url=http://belstat.gov.by/en/ofitsialnaya-statistika/otrasli-statistiki/naselenie/demografiya_2/current-data/demographic-situation/demographic-situation-in-2015/|publisher=Belarus Statistical Office|date=27 January 2016|accessdate=27 January 2016|url-status=dead|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160203093043/http://belstat.gov.by/en/ofitsialnaya-statistika/otrasli-statistiki/naselenie/demografiya_2/current-data/demographic-situation/demographic-situation-in-2015/|archivedate=3 February 2016|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2020-04-11|url archivu=https://web.archive.org/web/20160203093043/http://belstat.gov.by/en/ofitsialnaya-statistika/otrasli-statistiki/naselenie/demografiya_2/current-data/demographic-situation/demographic-situation-in-2015/|datum archivace=2016-02-03|nedostupné=ano}} [356] => |- [357] => |[[Bulhaři]]
(vč. banátských Bulharů a [[Pomaci|Pomaků]]) [358] => |{{vlajka a název|Bulharsko}} [359] => |8 000 000 — 10 000 000 [360] => |[https://books.google.com/books?id=buOgAAAAMAAJ&q=%D0%B1%D1%8A%D0%BB%D0%B3%D0%B0%D1%80%D0%B8%D1%82%D0%B5+%D0%B2+%D1%87%D1%83%D0%B6%D0%B1%D0%B8%D0%BD%D0%B0+1945&dq=%D0%B1%D1%8A%D0%BB%D0%B3%D0%B0%D1%80%D0%B8%D1%82%D0%B5+%D0%B2+%D1%87%D1%83%D0%B6%D0%B1%D0%B8%D0%BD%D0%B0+1945&hl=bg&sa=X&ei=9IH1U5GAEarmyQO-64DQBQ&ved=0CCoQ6AEwAA Kolev, Yordan, Българите извън България 1878 – 1945, 2005, р. 18] Quote:"В началото на XXI в. общият брой на етническите българи в България и зад граница се изчислява на около 10 милиона души/In 2005 the number of Bulgarians is 10 million people{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=Hc6pDjcpnoUC&pg=PA8|title=The Report: Bulgaria 2008|publisher=Oxford Business Group|year=2008|isbn=978-1-902339-92-4|page=8|accessdate=26 March 2016}}{{cite book |url=https://books.google.com/books?id=vf4TBwAAQBAJ&pg=PA271 |title=Native Peoples of the World |work=google.bg|isbn=9781317464006 |last1=Danver |first1=Steven L. |date=2015-03-10 }}{{cite book |url=https://books.google.com/books?id=M9fDifnkMJMC&pg=PA55 |title=Ethnic Groups of Europe: An Encyclopedia|work=google.bg|isbn=9781598843033|last1=Cole|first1=Jeffrey E.|author-link1=Jeffrey Cole|date=2011-05-25}}{{cite book |url=https://books.google.com/books?id=UM3BMtn6TmcC&pg=PA16 |title=On the Margins of Nations |work=google.bg|isbn=9780953824861 |last1=Conference |first1=Foundation for Endangered Languages |last2=Argenter |first2=Joan A. |last3=McKenna Brown |first3=R. |year=2004 }} [361] => |- [362] => |[[Chorvati]] [363] => |{{vlajka a název|Chorvatsko}} [364] => |6 000 000 — 9 000 000 [365] => |{{citation|author=Daphne Winland|title=Encyclopedia of Diasporas: Immigrant and Refugee Cultures Around the World. Volume I: Overviews and Topics; Volume II: Diaspora Communities|url=https://books.google.com/books?id=7QEjPVyd9YMC|year=2004|volume=2|page=76|chapter=Croatian Diaspora|edition=illustrated|publisher=[[Springer Science+Business]]|isbn=978-0-306-48321-9|quote=It is estimated that 4.5 million Croatians live outside Croatia ...|editor1=Melvin Ember|editor2=Carol R. Ember|editor3=Ian Skoggard}}{{cite web|url=http://www.crowc.org/english/about.asp?subcat=general|title=Hrvatski Svjetski Kongres|archiveurl=https://web.archive.org/web/20030623031342/http://www.crowc.org/english/about.asp?subcat=general|archivedate=2003-06-23|url-status=dead|accessdate=1 June 2016|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2017-01-02|url archivu=https://web.archive.org/web/20030623031342/http://www.crowc.org/english/about.asp?subcat=general|datum archivace=2003-06-23|nedostupné=ano}}, [[Croatian World Congress]], "''4.5 million Croats and people of Croatian heritage live outside of the Republic of Croatia and Bosnia and Herzegovina''"{{cite book|chapter-url=https://books.google.com/books?id=cDm-lw2nQ7IC&pg=PA11|title=National Minorities in Inter-State Relations|last=Palermo|first=Francesco|publisher=Martinus Nijhoff Publishers|others=Natalie Sabanadze|year=2011|isbn=978-90-04-17598-3|editor=Francesco Palermo|page=11|chapter=National Minorities in Inter-State Relations: Filling the Legal Vacuum?}} [366] => |- [367] => |[[Slováci]] [368] => |{{vlajka a název|Slovensko}} [369] => |5 500 000 — 7 000 000 [370] => |including 4,353,000 in Slovakia (according to the [https://web.archive.org/web/20121114103943/http://portal.statistics.sk/files/ev_narodnost_12_7_v12.pdf census 2011]), 147,000 single ethnic identity, 19,000 multiple ethnic identity (especially 18,000 Czech and Slovak and 1,000 Slovak and another identity) in Czech Republic (according to the [https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=statistiky#katalog=30261 census 2011]), 53,000 in Serbia (according to the [http://pod2.stat.gov.rs/ObjavljenePublikacije/Popis2011/Nacionalna%20pripadnost-Ethnicity.pdf census 2011]), 762,000 in the USA (according to the [https://archive.today/20200212222747/http://factfinder.census.gov/faces/tableservices/jsf/pages/productview.xhtml?pid=ACS_10_1YR_B04003&prodType=table census 2010]), 2,000 single ethnic identity and 1,000 multiple ethnic identity Slovak and Polish in Poland (according to the [http://stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/Przynaleznosc_narodowo-etniczna_w_2011_NSP.pdf census 2011]), 21,000 single ethnic identity, 43,000 multiple ethnic identity in Canada (according to the [http://www12.statcan.ca/census-recensement/2006/dp-pd/tbt/Rp-eng.cfm?LANG=E&APATH=3&DETAIL=0&DIM=0&FL=A&FREE=0&GC=0&GID=837928&GK=0&GRP=1&PID=92333&PRID=0&PTYPE=88971,97154&S=0&SHOWALL=0&SUB=0&Temporal=2006&THEME=80&VID=0&VNAMEE=&VNAMEF= census 2006] {{Wayback|url=http://www12.statcan.ca/census-recensement/2006/dp-pd/tbt/Rp-eng.cfm?LANG=E&APATH=3&DETAIL=0&DIM=0&FL=A&FREE=0&GC=0&GID=837928&GK=0&GRP=1&PID=92333&PRID=0&PTYPE=88971,97154&S=0&SHOWALL=0&SUB=0&Temporal=2006&THEME=80&VID=0&VNAMEE=&VNAMEF= |date=20181225043024 }}) [371] => |- [372] => |[[Bosňáci]]
(dříve ''[[Bosenští muslimové]]'') [373] => |{{vlajka a název|Bosna a Hercegovina}} [374] => |2 200 000 – 3 000 000 [375] => |{{Cite web |url=http://www.eured-bih.org/publikacije/SERSEA_SWOTeng.pdf |title=Archived copy |access-date=8 March 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20070227125845/http://www.eured-bih.org/publikacije/SERSEA_SWOTeng.pdf |archive-date=27 February 2007 |url-status=dead |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2020-04-11 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070227125845/http://www.eured-bih.org/publikacije/SERSEA_SWOTeng.pdf |datum archivace=2007-02-27 |nedostupné=ano }}{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.cia.gov/cia/publications/factbook/geos/bk.html#People |datum přístupu=2020-04-11 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070509153412/https://www.cia.gov/cia//publications/factbook/geos/bk.html#People |datum archivace=2007-05-09 |nedostupné=ano }} [376] => |- [377] => |[[Slovinci]] [378] => |{{vlajka a název|Slovinsko}} [379] => |2 000 000 — 2 500 000 [380] => |{{cite web |url=http://zgs.zrc-sazu.si/Portals/8/Slo_Geo_Over/16.pdf |title=Ethnic Structure of Slovenia and Slovenes in Neighbouring Countries |work=Slovenia: a geographical overview |first=Jernej |last=Zupančič |publisher=Association of the Geographic Societies of Slovenia |date=August 2004 |accessdate=10 April 2008}} [381] => |- [382] => |[[Makedonci]]
(vč. [[Torbeši|Torbešů]]) [383] => |{{vlajka a název|Severní Makedonie}} [384] => |1 800 000 — 2 400 000 [385] => |{{cite book|last1=Nasevski|first1=Boško|last2=Angelova|first2=Dora|last3=Gerovska|first3=Dragica|publisher=Macedonian Expatriation Almanac '95|year=1995|location=Skopje|pages=52–53|language=mk|script-title=mk:Матица на Иселениците на Македонија|trans-title=Matrix of Expatriates of Macedonia}}http://www.stat.gov.mk/Publikacii/knigaX.pdf [386] => |- [387] => |''[[Slezané]]'' [388] => |{{vlajka a název|Polsko}} [389] => |880 000 — 5 700 000 [390] => |"''Volkszählung vom 27. Mai 1970''" Germany (West). Statistisches Bundesamt. [[Kohlhammer Verlag]], 1972, [[Online Computer Library Center|OCLC]] Number: 760396
{{cite web|url=http://www.ies.ee/iesp/grabowska.pdf |title=The Institute for European Studies, Ethnological institute of UW |date= |accessdate=2012-08-16}}''[http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/Przynaleznosc_narodowo-etniczna_w_2011_NSP.pdf Przynależność narodowo-etniczna ludności – wyniki spisu ludności i mieszkań 2011]''. GUS. Materiał na konferencję prasową w dniu 29. 01. 2013. p. 3. {{Retrieved|accessdate=2013-03-06}}[http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=podle-tematu&tu=30715&th=&v=&vo=H4sIAAAAAAAAAFvzloG1uIhBMCuxLFGvtCQzR88jsTjDN7GAlf3WwcNiCReZGZjcGLhy8hNT3BKTS_KLPBk4SzKKUosz8nNSKgrsHRhAgKecA0gKADF3CQNnaLBrUIBjkKNvcSFDHQMDhhqGCqCiYA__cLCiEgZGvxIGdg9_Fz__EMeCEgY2b38XZ89gIIvLxTHEP8wx2NEFJM4ZHOIY5u_t7-MJ1OIP5IdEBkT5OwU5RgH5IUB9fo4ePq4uIDtZSxhYw1yDolzhXstJzEvX88wrSU1PLRJ6tGDJ98Z2CyYGRk8G1rLEnNLUiiIGAYQ6v9LcpNSitjVTZbmnPOhmAjq44D8QlDDwAK10C_KF2coe4ugU6uPtWMLA4eni6hcSEAZ0Foe_k3OQmaGJYwUAyDGRHlwBAAA.&vseuzemi=null&void= Tab. 614a Obyvatelstvo podle věku, národnosti a pohlaví] - Český statistický úřad{{cite web |title=Bilancia podľa národnosti a pohlavia - SR-oblasť-kraj-okres, m-v [om7002rr] |url=http://datacube.statistics.sk/#!/view/sk/VBD_DEM/om7002rr/Bilancia%20pod%C4%BEa%20n%C3%A1rodnosti%20a%20pohlavia%20-%20SR-oblas%C5%A5-kraj-okres,%20m-v%20%5Bom7002rr%5D |publisher=Statistics of Slovakia |accessdate=31 July 2019 |language=sk}} [391] => |- [392] => |''[[Moravané]]'' [393] => |{{vlajka a název|Česko}} [394] => |630 000 — 700 000 [395] => |including 521,800 single ethnic identity, 99,000 multiple ethnic identity Czech and Moravian, 4,600 multiple ethnic identity Moravian and Silesian, 1,700 multiple ethnic identity Moravian and Slovak in the Czech Republic (according to the [https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=statistiky#katalog=30261 census 2011]) and 3,300 in Slovakia (according to the [https://web.archive.org/web/20121114103943/http://portal.statistics.sk/files/ev_narodnost_12_7_v12.pdf census 2011]) [396] => |- [397] => |''[[Jugoslávci]]'' [398] => |{{vlajka a název|Srbsko}}
další země [[Jugoslávie]] [399] => |380 000 — 415 000 [400] => |23 000 v Srbsko (according to the [http://pod2.stat.gov.rs/ObjavljenePublikacije/Popis2011/Nacionalna%20pripadnost-Ethnicity.pdf census 2011]), 327,000 in the USA (according to the [https://archive.today/20200212222747/http://factfinder.census.gov/faces/tableservices/jsf/pages/productview.xhtml?pid=ACS_10_1YR_B04003&prodType=table census 2010]), 21,000 single ethnic identity and 44,000 multiple ethnic identity in Canada (according to the [http://www12.statcan.ca/census-recensement/2006/dp-pd/tbt/Rp-eng.cfm?LANG=E&APATH=3&DETAIL=0&DIM=0&FL=A&FREE=0&GC=0&GID=837928&GK=0&GRP=1&PID=92333&PRID=0&PTYPE=88971,97154&S=0&SHOWALL=0&SUB=0&Temporal=2006&THEME=80&VID=0&VNAMEE=&VNAMEF= census 2006] {{Wayback|url=http://www12.statcan.ca/census-recensement/2006/dp-pd/tbt/Rp-eng.cfm?LANG=E&APATH=3&DETAIL=0&DIM=0&FL=A&FREE=0&GC=0&GID=837928&GK=0&GRP=1&PID=92333&PRID=0&PTYPE=88971,97154&S=0&SHOWALL=0&SUB=0&Temporal=2006&THEME=80&VID=0&VNAMEE=&VNAMEF= |date=20181225043024 }}) [401] => |- [402] => |[[Rusíni]]
(vč. [[Lemkové|Lemků]]) [403] => |{{vlajka a název|Ukrajina}} [404] => |350 000 — 1 600 000 [405] => |{{cite journal |last=Magocsi |first=Paul Robert |authorlink=Paul Robert Magocsi |year=1995 |title=The Rusyn Question |journal=[[Political Thought]] |location=http://www.litopys.org.ua/rizne/magocie.htm |volume=2–3 |issue=6 |pages=221–231}}including 6,000 single ethnic identity, 4,000 multiple ethnic identity Lemko-Polish, 1,000 multiple ethnic identity Lemko and another in Poland (according to the [http://stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/Przynaleznosc_narodowo-etniczna_w_2011_NSP.pdf census 2011]). [406] => |- [407] => |''[[Řečtí Slované|Slované v Řecku]]'' [408] => |{{vlajka a název|Řecko}} [409] => |350 000 — 600 000 [410] => |Jacques Bacid, PhD. Macedonia Through the Ages. Columbia University, 1983.L. M. Danforth, The Macedonian Conflict: Ethnic Nationalism in a Transnational World 1995, Princeton University Press{{cite web |url=http://www.lmp.ucla.edu/Profile.aspx?LangID=42&menu=004 |title=UCLA Language Materials Project: Language Profile |publisher=Lmp.ucla.edu |accessdate=2015-09-04 |archive-url=https://web.archive.org/web/20110209045725/http://www.lmp.ucla.edu/Profile.aspx?LangID=42&menu=004 |archive-date=2011-02-09 |url-status=dead |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2020-04-11 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110209045725/http://www.lmp.ucla.edu/Profile.aspx?LangID=42&menu=004 |datum archivace=2011-02-09 |nedostupné=ano }}{{cite web |url=http://www.lmp.ucla.edu/Profile.aspx?LangID=37&menu=004 |title=UCLA Language Materials Project: Language Profile |publisher=Lmp.ucla.edu |accessdate=2015-09-04 |archive-url=https://web.archive.org/web/20110605045853/http://www.lmp.ucla.edu/Profile.aspx?LangID=37&menu=004 |archive-date=2011-06-05 |url-status=dead |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2020-04-11 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110605045853/http://www.lmp.ucla.edu/Profile.aspx?LangID=37&menu=004 |datum archivace=2011-06-05 |nedostupné=ano }}{{cite web |url=http://www.gate.net/~mango/Danforth_National_Conflict.htm |title=National Conflict in a Transnational World: Greeks and Macedonians at the CSCE |publisher=Gate.net |accessdate=2015-09-04 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150924020829/http://www.gate.net/~mango/Danforth_National_Conflict.htm |archive-date=2015-09-24 |url-status=dead |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2020-04-11 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160731235848/http://www.gate.net/~mango/Danforth_National_Conflict.htm |datum archivace=2016-07-31 |nedostupné=ano }}{{cite book|title=Who are the Macedonians?|last=Poulton|first=Hugh|year=1995|publisher=C. Hurst & Co. Publishers|isbn=1-85065-238-4|page=167}}{{cite book|url=https://books.google.com/?id=InyEqBVhH-EC&pg=PA6&dq=Shea,+John+(1992).+The+Real+Macedonians#PPA125,M1 |title=Macedonia and Greece: The Struggle to Define a New Balkan Nation - John Shea - Google Books |date=1994-11-15 |accessdate=2015-09-04|isbn=9780786402281 |last1=Shea |first1=John }}{{cite web|url=https://2001-2009.state.gov/g/drl/rls/hrrpt/2001/eur/8261.htm |title=Greece |publisher=State.gov |date=2002-03-04 |accessdate=2015-09-04}} [411] => |- [412] => |''[[Čechoslováci]]'' [413] => |{{vlajka a název|Česko}} a
{{vlajka a název|Slovensko}} [414] => |335 000 — 350 000 [415] => |304 000 v USA (dle [https://archive.today/20200212222747/http://factfinder.census.gov/faces/tableservices/jsf/pages/productview.xhtml?pid=ACS_10_1YR_B04003&prodType=table census 2010]), 6,000 single ethnic identity and 31,000 multiple ethnic identity in Canada (according to the [http://www12.statcan.ca/census-recensement/2006/dp-pd/tbt/Rp-eng.cfm?LANG=E&APATH=3&DETAIL=0&DIM=0&FL=A&FREE=0&GC=0&GID=837928&GK=0&GRP=1&PID=92333&PRID=0&PTYPE=88971,97154&S=0&SHOWALL=0&SUB=0&Temporal=2006&THEME=80&VID=0&VNAMEE=&VNAMEF= census 2006] {{Wayback|url=http://www12.statcan.ca/census-recensement/2006/dp-pd/tbt/Rp-eng.cfm?LANG=E&APATH=3&DETAIL=0&DIM=0&FL=A&FREE=0&GC=0&GID=837928&GK=0&GRP=1&PID=92333&PRID=0&PTYPE=88971,97154&S=0&SHOWALL=0&SUB=0&Temporal=2006&THEME=80&VID=0&VNAMEE=&VNAMEF= |date=20181225043024 }}) [416] => |- [417] => |[[Černohorci]] [418] => |{{vlajka a název|Černá Hora}} [419] => |330 000 — 460 000 [420] => |[http://www.njegos.org/census/index.htm Montenegrin Census' from 1909 to 2003 — Aleksandar Rakovic<][http://www.rtcg.me/vijesti/dijaspora/66019/sirom-svijeta-pola-miliona-crnogoraca.html] ''Radio i Televizija Crne Gore'' [421] => |- [422] => |''[[Kašubové]]'' [423] => |{{vlajka a název|Polsko}} [424] => |233 000 — 570 000 [425] => |including 16,000 single ethnic identity, 216,000 multiple ethnic identity Polish and Kashubian, 1,000 multiple ethnic identity Kashubian and another in Poland (according to the [http://stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/Przynaleznosc_narodowo-etniczna_w_2011_NSP.pdf census 2011]).[The Kashubs Today: Culture-Language-Identity" http://instytutkaszubski.republika.pl/pdfy/angielski.pdf {{Wayback|url=http://instytutkaszubski.republika.pl/pdfy/angielski.pdf |date=20160304134213 }}]["Polen-Analysen. Die Kaschuben" (PDF). Länder-Analysen (in German). Polen NR. 95: 10–13. September 2011. http://www.laender-analysen.de/polen/pdf/PolenAnalysen95.pdf] [426] => |- [427] => |* ''Slované''
(američtí nebo kanadští Slované) [428] => | — [429] => |140 000 — 200 000 [430] => |137 000 v USA (dle [https://archive.today/20200212222747/http://factfinder.census.gov/faces/tableservices/jsf/pages/productview.xhtml?pid=ACS_10_1YR_B04003&prodType=table census 2010]), v Kadaně (dle [http://www12.statcan.ca/census-recensement/2006/dp-pd/tbt/Rp-eng.cfm?LANG=E&APATH=3&DETAIL=0&DIM=0&FL=A&FREE=0&GC=0&GID=837928&GK=0&GRP=1&PID=92333&PRID=0&PTYPE=88971,97154&S=0&SHOWALL=0&SUB=0&Temporal=2006&THEME=80&VID=0&VNAMEE=&VNAMEF= census 2006] {{Wayback|url=http://www12.statcan.ca/census-recensement/2006/dp-pd/tbt/Rp-eng.cfm?LANG=E&APATH=3&DETAIL=0&DIM=0&FL=A&FREE=0&GC=0&GID=837928&GK=0&GRP=1&PID=92333&PRID=0&PTYPE=88971,97154&S=0&SHOWALL=0&SUB=0&Temporal=2006&THEME=80&VID=0&VNAMEE=&VNAMEF= |date=20181225043024 }}) and 2,000 single ethnic identity and 4,000 multiple ethnic identity in Canada (according to the [http://www12.statcan.ca/census-recensement/2006/dp-pd/tbt/Rp-eng.cfm?LANG=E&APATH=3&DETAIL=0&DIM=0&FL=A&FREE=0&GC=0&GID=837928&GK=0&GRP=1&PID=92333&PRID=0&PTYPE=88971,97154&S=0&SHOWALL=0&SUB=0&Temporal=2006&THEME=80&VID=0&VNAMEE=&VNAMEF= census 2006] {{Wayback|url=http://www12.statcan.ca/census-recensement/2006/dp-pd/tbt/Rp-eng.cfm?LANG=E&APATH=3&DETAIL=0&DIM=0&FL=A&FREE=0&GC=0&GID=837928&GK=0&GRP=1&PID=92333&PRID=0&PTYPE=88971,97154&S=0&SHOWALL=0&SUB=0&Temporal=2006&THEME=80&VID=0&VNAMEE=&VNAMEF= |date=20181225043024 }}) [431] => |- [432] => |''[[Muslimani]]'' [433] => |{{vlajka a název|Srbsko}} [434] => |100 000 — 140 000 [435] => |{{sfn|Đečević|Vuković-Ćalasan|Knežević|2017|p=137-157}}{{cite web|url=http://www.popis.gov.ba/popis2013/knjige.php?id=2|title=Popis 2013 BiH|website=www.popis.gov.ba|accessdate=19 August 2017}} [436] => |- [437] => |[[Lužičtí Srbové]] [438] => |{{vlajka a název|Německo}} [439] => |65 000 — 85 000 [440] => |Bloomberg [https://www.bloomberg.com/apps/news?pid=newsarchive&sid=aCW1fh0XInBE&refer=muse Germany's Sorb Minority Fights to Save Villages From Vattenfall], 18 December 2007 [441] => |- [442] => |[[Gorani (národ)|Gorani]] [443] => |{{vlajka a název|Srbsko}} / {{vlajka a název|Kosovo}} [444] => |35 000 — 60 000 [445] => |{{cite web|url=http://gig.rs/program.html|title=Progam političke stranke GIG|quote=Do Nato intervencije na Srbiju, 24.03.1999.godine, u Gori je živelo oko 18.000 Goranaca. U Srbiji i bivšim jugoslovenskim republikama nalazi se oko 40.000 Goranaca, a značajan broj Goranaca živi i radi u zemljama Evropske unije i u drugim zemljama. Po našim procenama ukupan broj Goranaca, u Gori u Srbiji i u rasejanju iznosi oko 60.000.}} [446] => |- [447] => |[[Bunjevci]]
(vč. [[Šokci|Šokců]]) [448] => |{{vlajka a název|Srbsko}} [449] => |c. 20 000 [450] => |{{cite web|title=Национална припадност, Попис 2011| url = http://webrzs.stat.gov.rs/WebSite/public/PublicationView.aspx?pKey=41&pLevel=1&pubType=2&pubKey=1454| work = stat.gov.rs| accessdate=23 May 2016}}{{cite web|script-title=sr:Попис становништва, домаћинстава и станова 2011. у Републици Србији|url=http://webrzs.stat.gov.rs/WebSite/userFiles/file/Aktuelnosti/Etnicke_zajednice_sa_manje_od_2000_pripadnika_i_dvojako_izjasnjeni.pdf|accessdate=22 April 2017|language=Serbian|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2020-04-11|url archivu=https://web.archive.org/web/20160417175637/http://webrzs.stat.gov.rs/WebSite/userFiles/file/Aktuelnosti/Etnicke_zajednice_sa_manje_od_2000_pripadnika_i_dvojako_izjasnjeni.pdf|datum archivace=2016-04-17|nedostupné=ano}} [451] => |} [452] => [453] => == Odkazy == [454] => === Reference === [455] => [456] => [457] => === Literatura === [458] => * {{Citace monografie | příjmení = Beranová | jméno = Magdalena | odkaz na autora = Magdaléna Beranová | titul = Slované | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2000 | počet stran = 311 | isbn = 80-7277-022-5}} [459] => * {{Citace monografie | příjmení = Chropovský | jméno = Bohuslav | odkaz na autora = Bohuslav Chropovský | titul = Slované : historický, politický a kulturní vývoj a význam | vydavatel = Tisková agentura Orbis | místo = Praha | rok = 1989 | počet stran = 341 | isbn = }} [460] => * {{Citace monografie | příjmení = Klanica | jméno = Zdeněk | odkaz na autora = Zdeněk Klanica | titul = Počátky slovanského osídlení našich zemí | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1986 | počet stran = 259}} [461] => * {{Citace monografie | příjmení = Klanica | jméno = Zdeněk | odkaz na autora = | titul = Počátky Slovanů | vydavatel = | místo = Praha | rok = 2009 | počet stran = 183 | isbn = 978-80-254-5298-1}} [462] => * {{Citace monografie | příjmení = Kol | titul = Vznik a počátky Slovanů | svazek = I | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd | místo = Praha | rok = 1956 | počet stran = 290}} [463] => * [[Dana Picková|PICKOVÁ, Dana]]. Počátky slovanských dějin (I. část). ''[[Historický obzor]]'', 1997, 8 (9/10), s. 200–207. [464] => * PICKOVÁ, Dana. Počátky slovanských dějin. (II. část). ''Historický obzor'', 1997, 8 (11/12), s. 246–248. ISSN 1210-6097. [465] => * PICKOVÁ, Dana. Počátky slovanských dějin. (III.), Postup na východ. ''Historický obzor'', 1998, 9 (5–6), s. 101–104. ISSN 1210-6097. [466] => * kniha o postavení slovanských národů v Rakousko-Uhersku : [[Peter Víťazoslav Rovnianek|ROVNIANEK, P. V.]], [[Albert Mamatey|MAMATEY, A.]] [http://digitalna.kniznica.info/s/JC8MOKUCDe ''Cesnsus a Slaviani.''] Pittsburgh: [s. n.], 1910. [1 zv. ] – dostupné online v [[Digitální knihovna Univerzitní knihovny v Bratislavě|Digitální knihovně UKB]] [467] => * kniha o pôvode Slovanov : [[Peter Víťazoslav Rovnianek|ROVNIANEK, P. V.]] [http://digitalna.kniznica.info/s/nQkYSAaAxc ''Who are the Slavonians?''] Pittsburg: Amerikánsko-slovenské noviny, [1982]. 27 s. – dostupné online v [[Digitální knihovna Univerzitní knihovny v Bratislavě|Digitální knihovně UKB]] [468] => [469] => === Související články === [470] => * [[Staří Slované]] [471] => * [[Čech, Lech a Rus]] [472] => * [[Slovanská jména]] [473] => * [[Panslavismus]] [474] => * [[Panslovanské barvy]] [475] => * [[Slavistika]] [476] => * [[Slovanské kostely]] [477] => * [[Slovanský výbor České republiky]] [478] => === Externí odkazy === [479] => * {{Wikicitáty|téma=Slované}} [480] => * {{Wikislovník|heslo=Slovan}} [481] => * {{Commonscat|Slavs}} [482] => * [http://www.slovane.cz/ Slované.cz] – web věnovaný Slovanům [483] => {{Autoritní data}} [484] => [485] => [[Kategorie:Slované| ]] [486] => [[Kategorie:Indoevropané]] [] => )
good wiki

Slované

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Avaři','Bulhaři','Chorvati','Prokopios z Kaisareie','Rusové','Slovinci','Lužičtí Srbové','Bosňáci','pravoslaví','Srbové','Byzantská říše','Jižní Slované'

Avaři

Avaři jsou etnikum původem z Mongolska.

Bosňáci

Bulhaři

Bulhaři jsou etnickou skupinou slovanského původu, která přišla na území dnešního Bulharska v 6.

Chorvati

Pravoslaví

Pravoslaví je jedním z hlavních křesťanských církevních proudů, který se rozvinul východním směrem z římskokatolické církve.

Rusové

Rusové jsou východoslovanský národ, který se vyvinul z kmenů žijících na území dnešního Ruska a Ukrajiny.

Slovinci

Srbové