Array ( [0] => 15485987 [id] => 15485987 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Zadar [uri] => Zadar [3] => Coat of Arms of Zadar.png [img] => Coat of Arms of Zadar.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Zadar je historické město na pobřeží Jaderského moře v Chorvatsku, které se pyšní bohatou kulturní a architektonickou minulostí. Je obklopeno krásnou přírodou a nabízí návštěvníkům unikátní kombinaci historie, umění a krásného moře. Město bylo osídleno již od pradávných dob a zažila řadu vlivů, od Římanů až po Benátčany. Dnes si můžeme prohlédnout fascinující památky, jako je římský amfiteátr, který dodnes hostí různé kulturní akce a koncerty. Dalšími zajímavými místy jsou katedrála svatého Anastázie a kostel svatého Donáta, které představují příklady výjimečné románské architektury. Zadar je také známý svými moderními uměleckými projekty, jako jsou Mořské varhany a Pozdrav slunci, které přinášejí inovativní spojení umění a přírody. Tyto unikátní instalace nejenže obohacují městskou krajinu, ale přitahují také návštěvníky z celého světa. Město se chlubí příjemnou atmosférou a přátelskými obyvateli, kteří s radostí sdílí své tradice a kulturu. Zadar je ideálním místem pro ty, kteří chtějí poznat nejen samotné město, ale i jeho okolní přírodní krásy, jako jsou národní park Kornati a národní park Paklenica. Díky výborné dopravní dostupnosti je Zadar snadno přístupný a nabízí širokou škálu aktivit pro každého. Ať už se rozhodnete pro procházku historickým centrem, vychutnání si místních specialit v restauracích nebo relaxaci na plážích, Zadar vždy poskytne příjemné a inspirující zážitky. [oai_cs_optimisticky] => Zadar je historické město na pobřeží Jaderského moře v Chorvatsku, které se pyšní bohatou kulturní a architektonickou minulostí. Je obklopeno krásnou přírodou a nabízí návštěvníkům unikátní kombinaci historie, umění a krásného moře. Město bylo osídleno již od pradávných dob a zažila řadu vlivů, od Římanů až po Benátčany. Dnes si můžeme prohlédnout fascinující památky, jako je římský amfiteátr, který dodnes hostí různé kulturní akce a koncerty. Dalšími zajímavými místy jsou katedrála svatého Anastázie a kostel svatého Donáta, které představují příklady výjimečné románské architektury. Zadar je také známý svými moderními uměleckými projekty, jako jsou Mořské varhany a Pozdrav slunci, které přinášejí inovativní spojení umění a přírody. Tyto unikátní instalace nejenže obohacují městskou krajinu, ale přitahují také návštěvníky z celého světa. Město se chlubí příjemnou atmosférou a přátelskými obyvateli, kteří s radostí sdílí své tradice a kulturu. Zadar je ideálním místem pro ty, kteří chtějí poznat nejen samotné město, ale i jeho okolní přírodní krásy, jako jsou národní park Kornati a národní park Paklenica. Díky výborné dopravní dostupnosti je Zadar snadno přístupný a nabízí širokou škálu aktivit pro každého. Ať už se rozhodnete pro procházku historickým centrem, vychutnání si místních specialit v restauracích nebo relaxaci na plážích, Zadar vždy poskytne příjemné a inspirující zážitky. ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Zadar [2] => | originální jméno = [3] => | obrázek = Zadar kostel sv. Donáta a římské fórum.jpg [4] => | popisek = [[Kostel svatého Donáta (Zadar)|Kostel sv. Donáta]] a [[Římské fórum v Zadaru|římské fórum]], pohled z věže zadarské [[Katedrála svaté Anastázie (Zadar)|katedrály sv. Anastázie]] [5] => | znak = Coat_of_Arms_of_Zadar_-_2.png [6] => | vlajka = Vlag zadar.gif [7] => | pojem vyššího celku = [[Administrativní dělení Chorvatska|Župa]] [8] => | název vyššího celku = [[Zadarská župa|Zadarská]] [9] => | pojem nižšího celku = [[Seznam měst v Chorvatsku|Město]] [10] => | název nižšího celku = [[Zadar]] [11] => | administrativní dělení = 15 sídel ([[Babindub]], [[Brgulje]], [[Crno]], [[Ist]], [[Kožino]], [[Mali Iž]], [[Molat]], [[Olib (Zadar)|Olib]], [[Petrčane]], [[Premuda]], [[Rava]], [[Silba]], [[Veli Iž]], [[Zadar]] (22 čtvrtí), [[Zapuntel]]) [12] => | loc-map = {{LocMap |Chorvatsko |label=Zadar |position=right |width=250 |lat=44.11 |long=15.22 |float=center |caption=}} [13] => | rozloha = 194 [14] => | počet obyvatel = 75062 [15] => | obyvatelé aktuální k = 2011 [16] => | etnické složení = [[Chorvati]] 93 % [17] => | náboženské složení = [[Křesťanství]] [18] => | status = město [19] => | zeměpisná šířka = 44.114167 [20] => | zeměpisná délka = 15.227778 [21] => | nadmořská výška = 0 [22] => | psč = 23 000 [23] => | telefonní předvolba = (+385) 023 [24] => | starosta = Božidar Kalmeta [25] => | web = http://www.grad-zadar.hr [26] => | označení vozidel = ZD [27] => }} [28] => '''Zadar''' ({{Vjazyce2|it|''Zara''}}; [[dalmatština|dalmatsky]] ''Jadera'') je město v [[Chorvatsko|chorvatské]] [[Dalmácie|Dalmácii]], na pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského moře]], 270 km jižně od [[Záhřeb]]u.{{Citace sborníku [29] => | příjmení = Magaš [30] => | jméno = Damir [31] => | titul = Zadar – Geografska obilježja [32] => | sborník = Geografski horizont [33] => | odkaz na sborník = [34] => | vydavatel = Univerzita v Zadaru [35] => | odkaz na vydavatele = [36] => | místo = Zadar [37] => | rok vydání = 1997 [38] => | strany = 47 [39] => | issn = 0016-7266 [40] => | jazyk = chorvatština [41] => }} V roce 2011 zde žilo 75 062 obyvatel a je [[Seznam měst v Chorvatsku|pátým největším]] chorvatským městem{{Citace periodika [42] => | titul = Zadar je pátým největším chorvatským městem [43] => | periodikum = Desperado [44] => | jazyk = čeština [45] => | url = https://desperado.cz/clanek-2084-chorvatsko-zadar.html [46] => | datum přístupu = 2022-08-11 [47] => }}, třetím na jaderském pobřeží. Je správním centrem [[Zadarská župa|stejnojmenné župy]]. [48] => [49] => == Název == [50] => V nejstarších dobách se město nazývalo '''Iader'''{{Citace periodika [51] => | titul = Znate li koje je staro ime Zadra i od kada potječe [52] => | periodikum = RTL [53] => | jazyk = chorvatština [54] => | url = https://www.rtl.hr/zivot/sos/znate-li-koje-je-staro-ime-zadra-i-od-kada-potjece-1e1bf39c-b9f2-11ec-aae8-0242ac120036 [55] => | datum přístupu = 2022-08-11 [56] => }} (nijak nesouvisí se jménem moře), později latinsky ''Diadora'' ([[Konstantin VII. Porfyrogennétos|Konstantin VII. Porfyrogennetos]] jej uvádí ve svém díle ''[[De administrando imperio]]'', možná šlo o chybu v přepisu Di iadora). V [[dalmatština|dalmatském]] jazyce se Jàdra a Jàdera vyslovovalo jako Zàdra a Zàdera. To se projevilo i v pozdějším italském názvu „Zàra“ a chorvatském názvu „Zàdar“. Ten se poprvé objevil ve formě „Zàder“ na dokumentech z [[12. století]]. [57] => [58] => Druhé -''a''- ve slově Zadar je pohyblivé, takže správné skloňování v [[chorvatština|chorvatštině]] je ''do Zadru'', ''v Zadru'' atp. Použití tvaru ''Zadaru'' je v češtině též přípustné. [59] => [60] => Patronem města je [[svatý Chrysogon]] (''Krševan''). Podle legendy byl Krševan křesťanský mučedník. Jak rytíř císaře [[Diocletianus|Diokleciána]] přijal křesťanství. Císař jej dal uvěznit a později stít a hodit do moře. Tělo bylo z moře vytaženo, zázračně spojeno s hlavou a přeneseno do Zadaru. Zde se po přímluvách k němu stalo několik zázraků a v roce 1632 ochránil město od moru. Vděční obyvatelé mu v kostele sv. Krševana v roce 1701 dali vybudovat velký oltář. [61] => [62] => == Poloha == [63] => [64] => Město se nachází v centrální části chorvatského pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského moře]]. Historické město se rozvinulo na poloostrově, který přiléhá k pevnině z jihovýchodní strany (tzv. {{vjazyce2|hr|poluotok}}). Poloostrov je díky blízkým ostrovům chráněn od otevřeného moře; klidný záliv umožnil historicky vznik vlivného [[přístav]]u. Přístup k němu je možný prostřednictvím tzv. [[Zadarský kanál|Zadarského kanálu]]. [65] => [66] => V blízkosti Zadaru se nachází pohoří [[Velebit]] a oblast bývalé [[Republika Srbská Krajina|Krajiny]], resp. [[Lika (Chorvatsko)|Liky]] u hranice s [[Bosna a Hercegovina|Bosnou a Hercegovinou]]. Kolem Zadaru se nachází pět národních parků: [[národní park Krka]], národní park [[Paklenica]] [[národní park Severní Velebit]], [[Kornati|národní park Kornati]] a národní park [[Plitvická jezera]]. [67] => [68] => == Historie == [69] => [70] => === Starověk === [71] => [[Soubor:Zadar kostel sv. Donáta 2.jpg|vlevo|náhled|[[Kostel svatého Donáta (Zadar)|Kostel sv. Donáta]] z 9. století]] [72] => [73] => Osídlení v místě dnešního Zadaru existuje od dávnověku. Nalezeny byly pozůstatky sídel v lokalitách dnešních místních částí [[Arbanasi]] a [[Puntamika]]. Pro starověké civilizace představoval dnešní Zadar přirozený a dobře chránitelný přístav.{{Citace sborníku [74] => | příjmení = Magaš [75] => | jméno = Damir [76] => | titul = Zadar – Geografska obilježja [77] => | sborník = Geografski horizont [78] => | odkaz na sborník = [79] => | vydavatel = Univerzita v Zadaru [80] => | odkaz na vydavatele = [81] => | místo = Zadar [82] => | rok vydání = 1997 [83] => | strany = 48 [84] => | issn = 0016-7266 [85] => | jazyk = chorvatština [86] => }} [87] => [88] => Už v době [[9. století př. n. l.]] byl dnešní Zadar osídlen [[Ilyrové|ilyrským]] kmenem [[Liburnové|Liburnů]]. V dobových mapách i záznamech je místo označeno názvem tohoto kmene. Když římský císař [[Oktavianus]] rozhodl o připojení tohoto území k říši, došlo zde k povstání místního vůdce proti němu (tzv. [[Batonovo povstání]]), které skončilo pro Liburny porážkou. [89] => [90] => V roce [[48. př. n. l.]] zde bylo založeno římské město s názvem ''Colonia Iulia Iader.'' Prý jej založil údajně sám [[Julius Caesar]].{{chybí zdroj}} V roce [[59 př. n. l.]] se stal [[municipium|municipiem]] a zhruba o deset let později římskou kolonií. Sídlo bylo postupně romanizováno a obyvatelstvo bylo po nějakou dobu smíšené. Vznikla pravoúhlá síť ulic s rastrem 5 x 8 a [[Římské fórum v Zadaru|fórum]]{{Citace periodika [91] => | titul = Znáte chorvatský Zadar? Ohromil Hitchcocka a vychoval legendu fotbalu [92] => | periodikum = Deník [93] => | jazyk = čeština [94] => | url = https://www.denik.cz/cestujeme-do-sveta/zadar-chorvatsko.html [95] => | datum přístupu = 2023-08-11 [96] => }}, které se nacházelo na západním okraji města. Východní a severní okraj města byl vyhrazen různým obchodům a dílnám. Nedaleko fóra se také nacházel kapitol s chrámem zasvěceným římským božstvům. Římská bazilika stála na místě, kde později vznikla katedrála. Město bylo opevněné [[Městské opevnění (Zadar)|hradbami]] a voda do něj byla přiváděna vodovodem ze vzdálenosti 40 km. Postaveno bylo také římské divadlo (amfiteátr), které ale kvůli své rozlehlosti muselo vzniknout mimo původní hradby. Jeho pozůstatky se dochovaly až do [[17. století]]. [97] => [98] => Tehdy zde žilo několik tisíc lidí (zhruba okolo dvou tisíc, nicméně přesné zdroje na počet obyvatel sídla z doby neexistují). Kromě samotného Zadaru se rozvíjelo i jeho okolí, dařilo se zemědělství a rozvíjely se další osady. Ve [[4. století]] žilo ve městě s jeho okolím zhruba dvacet tisíc lidí.Vera Graovac: Populacijski razvoj Zadra, str. 52 {{hr}} [99] => [100] => === Raný středověk === [101] => [102] => Po pádu [[Západořímská říše|Západořímské říše]] se stal centrem Dalmátské provincie ([[thema]]) ve Východořímské (Byzantské) říši a sídlem jejího správce. K tomu dopomohl úpadek původní [[Salona|Salony]], kde se regionální centrum nacházelo dříve. Jako hlavní město [[thema]]tu je uváděn v sedmém století, ve století devátém je doloženo sídlo [[biskupství]]. Po vpádu [[Slované|Slovanů]] do [[Dalmácie]] přetrval Zadar pod správou Byzance a stal se jedním z center zbývající latinské populace (Slované potomkům římských měšťanů v Dalmácii říkali [[Dalmatští Italové|Latini]]). Vzhledem k tomu, že město bylo opevněno, nepokoušeli se Slované ani Avaři jej dobýt tak, jako tomu bylo v případě dalších sídel Balkánu nebo Panonské nížiny. V městě vznikla celá řada staveb v duchu byzantské a předrománské architektury.{{Citace monografie [103] => | příjmení = Pavlović [104] => | jméno = Zoran [105] => | odkaz na autora = [106] => | titul = Modern World Nations: Croatia [107] => | vydavatel = Chelsea House Publishers [108] => | místo = [109] => | rok = 2003 [110] => | počet stran = 117 [111] => | isbn = 0-7910-7911-2 [112] => | kapitola = [113] => | strany = 51 [114] => | jazyk = angličtina [115] => }} Na místě původního římského fóra vznikl např. byzantský kostel s třemi [[Apsida (architektura)|apsidami]]. Byzantská nadvláda změnila město relativně málo; zanikla řada původních veřejných budov, nahradily je sakrální objekty a došlo ke zúžení ulic a přestavbě opevnění. [116] => [117] => === Mezi Uhrami a Benátkami === [118] => [[File:Venezia Venice summer 2019 33.jpg|right|thumb|Benátské obléhání města.]] [119] => V [[10. století]] [[Byzantská říše]] v oblasti postupně ztrácela vliv a o strategicky významné město usilovala [[Benátská republika]]. Než dosáhla natrvalo svého cíle, město se osamostatnilo a na začátku 11. století sem pronikli [[Chorvati]], kteří Zadar s přestávkami ovládali. V roce [[1069]] jej získal chorvatský král [[Petar Krešimir IV.]] Později, ve [[12. století]], válčil Zadar častokrát s [[Benátky|Benátkami]] (ty jej poprvé získaly roku [[1115]]), po několika útocích ale prohrál a byl vypleněn vojsky Benátek a [[Čtvrtá křížová výprava|čtvrté křížové výpravy]] ([[1202]]).{{Citace sborníku [120] => | příjmení = Magaš [121] => | jméno = Damir [122] => | titul = Zadar – Geografska obilježja [123] => | sborník = Geografski horizont [124] => | odkaz na sborník = [125] => | vydavatel = Univerzita v Zadaru [126] => | odkaz na vydavatele = [127] => | místo = Zadar [128] => | rok vydání = 1997 [129] => | strany = 49 [130] => | issn = 0016-7266 [131] => | jazyk = chorvatština [132] => }} [133] => [134] => V letech [[1346]] až [[1347]] město obléhala opět [[Benátská republika]]. [135] => [136] => Následovalo několik [[povstání]], ale stejně došlo k připojení pod uherskou vládu. Zadar byl obnoven; na místě trosek mohlo vzniknout nové město, které zahrnovalo i [[gotická architektura|gotické]] stavby. Války a nestabilita se projevily na složení obyvatelstva. Místní se vystěhovávali na venkov nebo sestěhovávali do města. Postupně se umocňoval slovanský prvek v porovnání s neslovanskými národy; slovanští sedláci hledali snazší obživu ve městě. V roce [[1396]] zde vznikla první škola, resp. [[Zadarská univerzita|univerzita]]. [[Ladislav I. Neapolský]], [[Neapolské království|neapolský král]] a titulární [[Uhersko|uherský král]] (z rodu [[Anjouovci|Anjouvců]]) vzdal své pomyslné nároky na Dalmácii i Zadar, který několik let fakticky držel, Benátkám. Město bylo 31. července [[1409]] prodáno za velmi malou sumu 100 000 dukátů.Vera Graovac: Populacijski razvoj Zadra, str. 53 {{hr}} Benátkám pak Zadar podléhal následující čtyři století. [137] => [138] => Nová benátská vláda zrušila městu jeho autonomii, což vedlo ke stagnaci. Škody napáchaly i četné morové rány, které postihly Zadar celkem pětadvacetkrát. Nákaza se šířila především vlivem lodní dopravy, nebyly ale řídké ani případy, kdy mor přinesli obchodníci z nedaleké [[Bosna a Hercegovina|Bosny]]. Dalším faktorem, který ovlivňoval podobu středověkého a raně novověkého Zadaru, bylo turecké nebezpečí. Město sice nebylo Turky dobyto, nicméně přítomnost mocnosti v nedaleké Bosně, časté výpady do okolí Zadaru{{Citace monografie [139] => | příjmení = Tracy [140] => | jméno = James D. [141] => | odkaz na autora = [142] => | titul = Balkan Wars, Habsburg Croatia, Ottoman Bosnia and Venetian Dalmatia 1499–1617 [143] => | vydavatel = Rowman & Littlefield [144] => | místo = Londýn [145] => | rok = 2016 [146] => | počet stran = [147] => | isbn = 978-144-2213-58-6 [148] => | kapitola = [149] => | strany = 36 [150] => | jazyk = angličtina [151] => }}, loupení a další se Zadaru podepsaly. Mnozí vesničané se stěhovali do bezpečného města, kam Turci nemohli. Obyvatelé Zadaru vítali přistěhovalce rádi, neboť zde byla velká potřeba především lidí, kteří by byli ochotni sloužit v místním vojsku.{{Citace sborníku [152] => | příjmení = Graovac [153] => | jméno = Vjera [154] => | titul = Populacijski razvoj Zadra [155] => | sborník = Geoadria [156] => | odkaz na sborník = [157] => | vydavatel = Univerzita v Zadaru [158] => | odkaz na vydavatele = [159] => | místo = Zadar [160] => | rok vydání = 2004 [161] => | strany = 53 [162] => | issn = [163] => | jazyk = chorvatština [164] => }} Vznikala také nová sídla (předměstí) při [[Městské opevnění (Zadar)|zadarských hradbách]]. Ty byly opraveny a zesíleny{{Citace monografie [165] => | příjmení = Tracy [166] => | jméno = James D. [167] => | odkaz na autora = [168] => | titul = Balkan Wars, Habsburg Croatia, Ottoman Bosnia and Venetian Dalmatia 1499–1617 [169] => | vydavatel = Rowman & Littlefield [170] => | místo = Londýn [171] => | rok = 2016 [172] => | počet stran = [173] => | isbn = 978-144-2213-58-6 [174] => | kapitola = [175] => | strany = 64 [176] => | jazyk = angličtina [177] => }} tak, aby město Turci nemohli získat. Jejich realizací a výstavbou kanálu byl pověřen tehdejší benátský architekt [[Michele Sanmicheli]]. Postaveny byly také nové brány (např. [[Pevninská brána (Zadar)|Pevninská brána]]) a bastiony (např. [[Ponton (Zadar)|Ponton]]). Ve městě kotvily pravidelně válečné lodě.{{Citace monografie [178] => | příjmení = Tracy [179] => | jméno = James D. [180] => | odkaz na autora = [181] => | titul = Balkan Wars, Habsburg Croatia, Ottoman Bosnia and Venetian Dalmatia 1499–1617 [182] => | vydavatel = Rowman & Littlefield [183] => | místo = Londýn [184] => | rok = 2016 [185] => | počet stran = [186] => | isbn = 978-144-2213-58-6 [187] => | kapitola = [188] => | strany = 15 [189] => | jazyk = angličtina [190] => }} [191] => [192] => V závěru [[17. století]] jej navštívil turecký cestovatel [[Evlija Čelebi]]. On sám si povšiml schopnosti Benátčanů vybudovat silná opevnění před tureckými vpády, pevnosti označoval za symbol benátské proradnosti.{{Citace monografie [193] => | příjmení = Čelebi [194] => | jméno = Evlija [195] => | odkaz na autora = [196] => | titul = Putopis: Odlomci o jugoslavenskim zemljama [197] => | vydavatel = Svjetlost [198] => | místo = Sarajevo [199] => | rok = 1967 [200] => | počet stran = [201] => | isbn = [202] => | kapitola = Zadar [203] => | strany = 164 [204] => | jazyk = srbochorvatština [205] => }} Povšiml si věží s kruhovým půdorysem místního opevnění a dále napočítal okolo sedmdesáti kostelních věžiček. [206] => [207] => V [[18. století]] přišla do oblasti jižně od dnešního historického centra města komunita přistěhovalců z oblasti dnešní severní Albánie. Založili zde osadu s názvem [[Arbanasi (Zadar)|Arbanasi]] (označující Albánce dobovým názvem). Později se smísili s většinovým obyvatelstvem.{{Citace periodika [208] => | titul = Croatian Town Launches Classes to Keep ‘Arbanasi’ Alive [209] => | periodikum = Balkan Insight [210] => | jazyk = angličtina [211] => | url = https://balkaninsight.com/2016/10/18/croatian-town-introduces-albanian-in-one-gymnasium-10-17-2016-1/ [212] => | datum přístupu = 2023-08-11 [213] => }} [214] => [215] => V roce [[1783]] zde bylo založeno [[Šlechtické divadlo (Zadar)|šlechtické divadlo]] ({{vjazyce2|it|Teatro Nobile}}){{Citace periodika [216] => | titul = "Zadar u 19. stoljeću i danas? Današnja kulturno-umjetnička ponuda ne može se usporediti s onom u 19. stoljeću! Postali smo jako zatvoreni kao grad" [217] => | periodikum = Slobodna Dalmacija [218] => | jazyk = chorvatština [219] => | url = https://zadarski.slobodnadalmacija.hr/zadar/zadar-plus/zadar-u-19-stoljecu-i-danas-danasnja-kulturno-umjetnicka-ponuda-ne-moze-se-usporediti-s-onom-u-19-stoljecu-postali-smo-jako-zatvoreni-kao-grad-1135419 [220] => | datum přístupu = 2023-08-11 [221] => }}, které bylo v provozu více než sto let. [222] => [223] => === Pod vládou Habsburků === [224] => Po pádu Benátské republiky roku [[1797]] připadl Zadar [[Mír v Campo Formio|campoformijským mírem]] spolu s celou Dalmácií pod vládu Habsburské říše (od r. [[1804]] [[Rakouské císařství]]). Ale už r. [[1809]] se Rakousko muselo města vzdát ve prospěch [[První Francouzské císařství|napoleonské Francie]]. [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] Zadar začlenil pod nově vytvořené [[Ilyrské provincie]], v jejichž rámci zůstal až do roku [[1816]]. Rakušané nicméně Zadar v roce [[1813]] neúspěšně [[Obléhání Zadaru (1813)|obléhali]]. Operace probíhala s britskou pomocí. [225] => [226] => [[File:Sunny Zadar.jpg|left|thumb|Pohled na moře ze zadarského parku.]] [227] => Celá Dalmácie byla [[Vídeňský kongres|Vídeňským kongresem]] vrácena Rakousku, které tu utvořilo korunní zemi [[Dalmatské království]]. Jejím hlavním městem se stal právě Zadar. Dalmácie zůstala korunní zemí Rakouska (a po roce [[1867]] [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]], v jehož rámci spadala do [[Předlitavsko|Předlitavska]]) až do konce [[První světová válka|1. světové války]]. Disponovala zemskou samosprávou, jejímž nejvyšším orgánem byl [[Dalmatský zemský sněm]]. [228] => [229] => Příchod Francouzů a Rakušanů urychlil modernizaci místní společnosti (jako tomu bylo v celé Dalmácii). Pro Zadar však byl tento trend mnohem intenzivnější (a pokračoval i po odchodu Francouzů), neboť město bylo metropolí korunní země. Již v roce [[1806]] začaly v místním slovanském ([[chorvatština|chorvatském]]) jazyce vycházet první noviny s názvem [[Kraljski Dalmatin]]. V roce [[1816]] získal Zadar první [[gymnázium]] a o několik let později ([[1823]]) i první park ({{vjazyce2|hr|perivoj}}), o jehož vznik se zasloužil baron Walden. Roku [[1832]] zde bylo založeno muzeum (dnes je to pobočka chorvatského národního muzea) a ještě v témže století zde vznikla první knihovna. Roku [[1873]] byla stržena místní pevnost. Roku [[1833]] byla dokončena silnice do vnitrozemí, což umožnilo spojení do [[Záhřeb]]u a do [[Vídeň|Vídně]]. Roku [[1838]] byl dán do užívání městský vodovod. Mapy [[druhé vojenské mapování|druhého vojenského mapování]] Dalmácie z let [[1851]] až [[1854]] zobrazují město ještě s jeho [[Městské opevnění (Zadar)|opevněním]], které tvořila řada bašt, orientovaných až na jednu k mořskému břehu. Celkem jich bylo deset. V roce [[1868]] byl zrušen císařským rozhodnutím status města jako opevněného, což umožnilo jeho průmyslový rozvoj. Hradby byly strženy při mořském břehu{{Citace sborníku [230] => | příjmení = Graovac [231] => | jméno = Vjera [232] => | titul = Populacijski razvoj Zadra [233] => | sborník = Geoadria [234] => | odkaz na sborník = [235] => | vydavatel = Univerzita v Zadaru [236] => | odkaz na vydavatele = [237] => | místo = Zadar [238] => | rok vydání = 2004 [239] => | strany = 62 [240] => | issn = [241] => | jazyk = chorvatština [242] => }} a sníženy směrem k místnímu přístavu. Na mapách [[třetí vojenské mapování|vojenského mapování třetího]] se proto již neobjevují. Vznikl zde také špitál (jižně od centra města), dnes se na jeho místě nachází všeobecná nemocnice ({{vjazyce2|hr|Opća bolnica}}). [243] => [244] => V závěru [[19. století]] se v Zadaru úspěšně rozšířila výroba [[likér]]ů{{Citace sborníku [245] => | příjmení = Magaš [246] => | jméno = Damir [247] => | titul = Zadar – Geografska obilježja [248] => | sborník = Geografski horizont [249] => | odkaz na sborník = [250] => | vydavatel = Univerzita v Zadaru [251] => | odkaz na vydavatele = [252] => | místo = Zadar [253] => | rok vydání = 1997 [254] => | strany = 57 [255] => | issn = 0016-7266 [256] => | jazyk = chorvatština [257] => }}, které byly vyváženy do celého Rakousko-Uherska. Mezi další průmyslové závody patřila např. továrna na výrobu těstovin apod. V lokalitě Foša vznikla továrna na výrobu mýdla a dalších chemikálií. V roce [[1894]] zde bylo zprovozněno elektrické osvětlení, což bylo první na území současného Chorvatska. [258] => [259] => Národnostní otázka se ukazovala být i v Zadaru čím dál tím naléhavějším problémem. Místní italsky mluvící obyvatelstvo vyvěsilo v roce [[1861]] při příležitosti sjednocení Italského království [[Italská vlajka|italské vlajky]] z oken. Přítomý byl také chorvatský nacionalismus.{{chybí zdroj}} Rakousko-uherská správa se obávala především prvního uvedeného a pokoušela se posilovat národnostní vědomí Chorvatů na úkor národnostního vědomí Italů. Stejně jako v celé tehdejší Dalmácii ztratil i v Zadaru [[italština|italský]] jazyk v roce [[1909]] statut jazyka oficiálního. To vedlo k protestům místního italsky mluvícího obyvatelstva. [260] => [261] => Roku [[1894]] získal Zadar první elektrické osvětlení.{{Citace periodika [262] => | titul = 10 zanimljivosti o gradu u kojem sunce zalazi najljepše na svijetu! [263] => | periodikum = Dnevnik [264] => | jazyk = chorvatština [265] => | url = https://punkufer.dnevnik.hr/clanak/putovanja/10-zanimljivosti-o-gradu-gdje-sunce-najljepse-zalazi-na-svijetu---684189.html [266] => | datum přístupu = 2023-04-18 [267] => }} [268] => [269] => === 20. století === [270] => [[File:Zara1909.jpg|right|thumb|Město v roce [[1909]].]] [271] => [[File:Zara-Zadar-1920-1947 (without border).png|right|thumb|Zadar jako italská enkláva.]] [272] => Na počátku [[20. století]] byl přítomný skromný, ale jistý rozvoj turistického ruchu. I pro vzdálené a pro zbytek Habsburské monarchie těžko dostupné město nastoupilo období prvních návštěvníků. Roku [[1902]] zde byl otevřen např. první hotel ([[Hotel Bristol (Zadar)|Hotel Bristol]]). Několik desítek let rakouské správy a status hlavního města korunní země měly za následek populační růst Zadaru, sestěhovávali se sem především [[dalmatští Italové]] z menších sídel celého pobřeží. V roce [[1910]] při posledním rakousko-uherském sčítání lidu dosahoval počet obyvatel Zadaru zhruba osmnácti tisíc. [273] => [274] => Během první světové války byla o město vedena mezi Spojenci debata, zdali připadne [[Itálie|Itálii]], nebo vznikajícímu jihoslovanskému státu. Italská média město (stejně s dalšími v centrální [[Dalmácie|Dalmácii]] považovala za "neosvobozené území". I přes veškeré úsilí exilových jugoslávských představitelů, mezi něž patřili např. [[Ante Trumbić]] a další, však Zadar nakonec jižní Slované nezískali.{{Citace monografie [275] => | příjmení = Matković [276] => | jméno = Hrvoje [277] => | odkaz na autora = [278] => | titul = Povijest Jugoslavije [279] => | vydavatel = PIP Pavičić [280] => | místo = Záhřeb [281] => | rok = 2003 [282] => | počet stran = 444 [283] => | isbn = 953-6308-46-0 [284] => | kapitola = Prva vlada i prva politička kriza [285] => | strany = 28 [286] => | jazyk = chorvatština [287] => }} [288] => [289] => Po první světové válce se roku [[1920]] Zadar, už předtím obsazený italskou armádou, stal podle [[Rapallská smlouva (1920)|Rapallské smlouvy]] součástí [[Itálie]], jež okolo něj zřídila [[enkláva|enklávu]] s rozlohou 104 km² (tzv. [[Zadarská provincie]] ({{vjazyce2|it|Provinzia di Zara}}) Jihoslovanské obyvatelstvo se následně ve značném počtu ze Zadaru vystěhovalo (nebo k tomu bylo přinuceno) na území Království SHS.{{chybí zdroj}} Město, z téměř tří čtvrtin italskojazyčné po celé meziválečné období tvořilo důležitou oporu italské moci na Jadranu. V roce [[1921]] bylo prohlášeno [[svobodný přístav|svobodným přístavem]]. Odloučenost města od zbytku země (přes moře) nicméně těžce dopadala na místní ekonomiku. Vláda se pokoušela Zadar rozvíjet, avšak to se ukázalo být obtížné vzhledem k hospodářské krizi, která propukla roku [[1929]]. [290] => [291] => Kromě toho se Italové se italská správa zasazovala o italianizaci enklávy s cílem snížit podíl chorvatského, resp. slovanského obyvatelstva. Přítomná zde také byla i armáda, vojsko tvořilo nemalý počet obyvatel Zadaru.{{Citace sborníku [292] => | příjmení = Graovac [293] => | jméno = Vjera [294] => | titul = Populacijski razvoj Zadra [295] => | sborník = Geoadria [296] => | odkaz na sborník = [297] => | vydavatel = Univerzita v Zadaru [298] => | odkaz na vydavatele = [299] => | místo = Zadar [300] => | rok vydání = 2004 [301] => | strany = 63 [302] => | issn = [303] => | jazyk = chorvatština [304] => }} Jednalo se o nejmenší italskou provincii a tvořily ji pouze dvě obce: Zadar a [[Lastovo]]. Při posledním oficiálním italském sčítání lidu v roce 1936 měl Zadar 22 844 obyvatel, ostrov Lastovo potom 2 458. Odtržení Zadaru od zbytku regionu znemožnilo další proces dosídlování obyvatel do města, díky čemuž bylo město jediným na východním pobřeží Jaderského moře, jehož počet obyvatel nerostl. Stagnace provázela celé meziválečné období.{{Citace sborníku [305] => | příjmení = Magaš [306] => | jméno = Damir [307] => | titul = Zadar – Geografska obilježja [308] => | sborník = Geografski horizont [309] => | odkaz na sborník = [310] => | vydavatel = Univerzita v Zadaru [311] => | odkaz na vydavatele = [312] => | místo = Zadar [313] => | rok vydání = 1997 [314] => | strany = 50 [315] => | issn = 0016-7266 [316] => | jazyk = chorvatština [317] => }} [318] => [319] => V [[Dubnová válka (Jugoslávie)|dubnové válce]] byla invaze do jugoslávského království prováděna mimo jiné i ze zadarské enklávy. Po rychlé okupaci bylo její území následně rozšířeno na úkor mezitím vyhlášeného [[Nezávislý stát Chorvatsko|Nezávislého státu Chorvatsko]] o několik dalších obcí až po [[Obrovac]] a [[Šibenik]]. Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] byl Zadar jako důležitá fašistická pevnost mnohokrát (nejméně 80x{{Citace sborníku [320] => | příjmení = Magaš [321] => | jméno = Damir [322] => | titul = Zadar – Geografska obilježja [323] => | sborník = Geografski horizont [324] => | odkaz na sborník = [325] => | vydavatel = Univerzita v Zadaru [326] => | odkaz na vydavatele = [327] => | místo = Zadar [328] => | rok vydání = 1997 [329] => | strany = 51 [330] => | issn = 0016-7266 [331] => | jazyk = chorvatština [332] => }}) bombardován v letech [[1943]] a [[1944]]{{Citace periodika [333] => | titul = Bombardiranje Zadra siječnja i veljače 1944. [334] => | periodikum = Večernji [335] => | jazyk = chorvatština [336] => | url = https://vojnapovijest.vecernji.hr/vojna-povijest/bombardiranje-zadra-sijecnja-i-veljace-1944-1023531 [337] => | datum přístupu = 2021-12-22 [338] => }} britským a americkým letectvem. Po osvobození ([[31. říjen|31. října]] [[1944]]) byl v rámci Chorvatska začleněn do [[Jugoslávie]]; Italové byli povětšinou vyhnáni{{chybí zdroj}} a město bylo znovu osídleno Chorvaty z vnitrozemí. Zadar byl do značné míry poničen a zůstalo v něm žít pouhých 6000 obyvatel. Kromě Italů (cca 10 000) odešlo z města ale také nemálo chorvatského obyvatelstva. Zničeno bylo cca 65 % centra města a Zadar býval někdy přezdíván jako "chorvatské [[Drážďany]]". [339] => [340] => Poválečná obnova byla nesnadná. Do města se dosídlili noví obyvatelé, kteří přišli především z ekonomicky slabších částí [[Dalmácie]] v blízkosti Zadaru. Někteří také přišli z okolních ostrovů. V roce [[1948]] počet obyvatel dosahoval 13,9 tisíce lidí. Návrat do původního života symbolizovala např. obnova divadla – dne [[27. březen|27. března]] zde poprvé zahrál soubor Chorvatského národního divadla. Založena zde také byla filozofická fakulta a historický ústav. [341] => [342] => Po válce se stalo město turistickým centrem, což umožnilo populační růst. Nové resorty vznikaly např. v lokalitě [[Borik (Zadar)|Borik]]. Důležitá byla rovněž i dostavba válkou poničeného města, která odstartovala až v polovině padesátých let.{{Citace periodika [343] => | titul = Zadar je, razrušen savezničkim bombama, nakon rata dodatno stradao miniranjem građevina koje su mogle biti sačuvane. Za obnovu grada zaslužan je jedan veliki Hrvat [344] => | periodikum = [[Slobodna Dalmacija]] [345] => | jazyk = chorvatština [346] => | url = https://slobodnadalmacija.hr/dalmacija/obala/zadar-je-razrusen-saveznickim-bombama-nakon-rata-dodatno-stradao-miniranjem-gradevina-koje-su-mogle-biti-sacuvane-za-obnovu-grada-zasluzan-je-jedan-veliki-hrvat-1145639 [347] => | datum přístupu = 2021-12-22 [348] => }} U některých částí historického jádra města nicméně nebyl dodržen původní historický styl budov, jinde byl alespoň naznačen, obecně však poválečná obnova narušila historický ráz jádra města. Atraktivitu města zvýšila výstavba [[Silnice D8|jadranské magistrály]]. V druhé polovině 60. let byla do Zadaru [[Železniční trať Knin–Zadar|přivedena železnice]] z nedalekého [[Knin]]u. Město se stalo atraktivním pro nové obyvatele a co do počtu obyvatel předstihlo [[Dubrovník]] a [[Šibenik]]. V lokalitě [[Višnjik (Zadar)|Višnjik]] poblíž centra města vzniklo sídliště z bytových bloků. Roku [[1969]] bylo otevřeno i mezinárodní letiště.{{Citace sborníku [349] => | příjmení = Magaš [350] => | jméno = Damir [351] => | titul = Zadar – Geografska obilježja [352] => | sborník = Geografski horizont [353] => | odkaz na sborník = [354] => | vydavatel = Univerzita v Zadaru [355] => | odkaz na vydavatele = [356] => | místo = Zadar [357] => | rok vydání = 1997 [358] => | strany = 52 [359] => | issn = 0016-7266 [360] => | jazyk = chorvatština [361] => }} [362] => [363] => Růst počtu obyvatel města a ekonomický rozvoj vedly k velkému počtu obyvatel mladých. Roku [[1971]] tak bylo např. 35 % obyvatel Zadaru ve věku 0–19 let.{{Citace sborníku [364] => | příjmení = Magaš [365] => | jméno = Damir [366] => | titul = Zadar – Geografska obilježja [367] => | sborník = Geografski horizont [368] => | odkaz na sborník = [369] => | vydavatel = Univerzita v Zadaru [370] => | odkaz na vydavatele = [371] => | místo = Zadar [372] => | rok vydání = 1997 [373] => | strany = 54 [374] => | issn = 0016-7266 [375] => | jazyk = chorvatština [376] => }} [377] => [378] => V roce [[1982]] byla vyhlášena veřejná soutěž na vznik památníku [[Josip Broz Tito|Josipu Brozu Titu]] v centru Zadaru. Měl se nacházet naproti chrámu sv. Donáta. I když bylo přihlášeno poměrně hodně návrhů od hlavních umělců tehdejší Jugoslávie, nebylo nakonec rozhodnuto o žádném z nich a památník nebyl vybudován.{{Citace monografie [379] => | příjmení = Biserko [380] => | jméno = Sonja [381] => | odkaz na autora = [382] => | titul = Jugoslavija: Poglavlje 1980–1991 [383] => | url = [384] => | vydavatel = Helsinški odbor za ljudska prava u Srbiji [385] => | místo = Bělehrad [386] => | rok = 2021 [387] => | počet stran = [388] => | isbn = 978-86-7208-221-0 [389] => | kapitola = [390] => | strany = 813 [391] => | jazyk = srbština [392] => }} Rozvoj města pokračoval až do rozpadu Jugoslávie mnohdy i výstavbou [[Panelový dům|panelových]], nebo jimi obdobných technologií. Okolo současné třídy [[Ante Starčević|Ante Starčeviće]], dnes hlavního silničního přivaděče do města, vyrostly např. výškové bloky domů. Nižší zástavba potom vznikala na volné ploše u lokalit [[Diklo]] nebo [[Bibinje]]. Kromě toho se ale větší panelová výstavba Zadaru relativně vyhnula. Otevřeno zde bylo také [[Archeologické muzeum (Zadar)|Archeologické muzeum]]. Počet cestujících v místním přístavu přesáhl před vypuknutím [[Chrovatská válka za nezávislost|války]] 1,7 milionu ročně.{{Citace sborníku [393] => | příjmení = Magaš [394] => | jméno = Damir [395] => | titul = Zadar – Geografska obilježja [396] => | sborník = Geografski horizont [397] => | odkaz na sborník = [398] => | vydavatel = Univerzita v Zadaru [399] => | odkaz na vydavatele = [400] => | místo = Zadar [401] => | rok vydání = 1997 [402] => | strany = 58 [403] => | issn = 0016-7266 [404] => | jazyk = chorvatština [405] => }} [406] => [407] => === Nezávislé Chorvatsko === [408] => [409] => V roce [[1991]], kdy bylo ostřelováno [[Jugoslávská lidová armáda|Jugoslávskou lidovou armádou]] a dva roky obléháno. Zásobování a kontakt se zbytkem Chorvatska byl uskutečněn přes nedaleký ostrov [[Pag (ostrov)|Pag]]. Východně od Zadaru začínala tzv. [[Republika Srbská Krajina]], která byla dobyta během [[Operace Bouře]] v roce [[1995]]. Hranice procházela těsně za městem u vesnic [[Murvica]] a [[Zemunik]]{{Citace periodika [410] => | titul = 28 godina od najtežih dana za Zadar; “Znali smo da nemamo gdje formirati obranu i odlučili smo da će padati glave” [411] => | periodikum = Ante Nazadar [412] => | jazyk = chorvatština [413] => | url = https://www.antenazadar.hr/clanak/2019/10/28-godina-od-najtezih-dana-za-zadar-znali-smo-da-nemamo-gdje-formirati-obranu-i-odlucili-smo-da-ce-padati-glave/ [414] => | datum přístupu = 2023-08-11 [415] => }} a přerušena byla i tzv. [[Silnice D8|Jadranská magistrála]], především severně od města. Provoz byl nemožný i po železnici.{{Citace sborníku [416] => | příjmení = Magaš [417] => | jméno = Damir [418] => | titul = Zadar – Geografska obilježja [419] => | sborník = Geografski horizont [420] => | odkaz na sborník = [421] => | vydavatel = Univerzita v Zadaru [422] => | odkaz na vydavatele = [423] => | místo = Zadar [424] => | rok vydání = 1997 [425] => | strany = 59 [426] => | issn = 0016-7266 [427] => | jazyk = [428] => | jazyk = chorvatština [429] => }} Za války bylo město poškozeno, škody se ale později podařilo opravit. Prostor frontové linie byl [[Pozemní mina|zaminován]], riziko z min přetrvávalo ještě dlouhou dobu po skončení konfliktu. [430] => [431] => Po skončení války se ze Zadaru odstěhovala řada obyvatel [[Srbové|srbské]] národnosti, resp. národností bývalé Jugoslávie.{{Citace sborníku [432] => | příjmení = Graovac [433] => | jméno = Vjera [434] => | titul = Populacijski razvoj Zadra [435] => | sborník = Geoadria [436] => | odkaz na sborník = [437] => | vydavatel = Univerzita v Zadaru [438] => | odkaz na vydavatele = [439] => | místo = Zadar [440] => | rok vydání = 2004 [441] => | strany = 66 [442] => | issn = [443] => | jazyk = chorvatština [444] => }} Stažena odsud byla také i bývalá Jugoslávská lidová armáda. Až do roku [[2001]] byl tak typický propad co se týče vývoje počtu obyvatel města, aby se poté začal, u jednoho z mála měst na území Chorvatska, poté postupně v prvních dvou dekádách [[21. století]] zvyšovat. [445] => [446] => Roku [[2003]] navštívil Zadar papež [[Jan Pavel II.]] Stal se tak historicky druhým pontifikem, který do tohoto města přicestoval. [447] => [448] => V roce [[2023]] obdrželo město ocenění Nejlepší světová destinace na procházky od [[The New York Times|New York Times]].{{Citace periodika [449] => | titul = Jedan naš morski grad dobio je titulu najbolje svjetske destinacije za šetnju [450] => | periodikum = Ljepota i zdravlje [451] => | jazyk = chorvatština [452] => | url = https://www.ljepotaizdravlje.hr/zadar-najbolja-svjetska-destinacija-za-setnju/ [453] => | datum přístupu = 2023-08-01 [454] => }} [455] => [456] => == Obyvatelstvo == [457] => [458] => Na základě údajů ze [[sčítání lidu 2011 (Chorvatsko)|sčítání lidu]] z roku [[2011]] mělo město 71 471 obyvatel. Společně s dalšími okolními sídly, které administrativně spadají pod město, a které se nachází především na nedalekých ostrovech, to potom bylo 75 062 lidí. Celá aglomerace města Zadaru bez ohledu na správní hranice zahrnuje nejspíše až 90 000 obyvatel. [459] => [460] => Mezi lety [[2001]] až [[2011]] došlo rovněž ke stárnutí obyvatelstva; o dva tisíce se snížil počet osob ve věku do 19 let, zato se navýšil podíl osob nad 65 let věku, a to z 13 na 17 tisíc lidí.Popisi stanovništva RH, DZS, obrada: ZADRA d.o.o [461] => [462] => Okolo sedmdesáti tisíc obyvatel celého Zadaru se hlásí k [[Chorvati|chorvatské]] národnosti, zhruba dva tisíce k [[Srbové|srbské]] a několika stovkami osob jsou zastoupeny další národnosti bývalé [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávie]]. Celkem 89 % obyvatel Zadaru se hlásí k [[Římskokatolická církev|Římskokatolické církvi]]. 2,2 tisíce osob neuvedlo svoje vyznání a 2,9 % se deklaruje za agnostiky nebo [[ateismus|ateisty]]. [463] => [464] => == Administrativní dělení == [465] => [466] => Město Zadar ({{vjazyce2|hr|Grad Zadar}}) se dělí celkem na 15 jednotek ([[Babindub]], [[Brgulje]], [[Crno (Zadar)|Crno]], [[Ist]], [[Kožino]], [[Mali Iž]], [[Molat]], [[Olib]], [[Petrčane]], [[Premuda]], [[Rava]], [[Sliba]], [[Veli Iž]], samotný Zadar a [[Zapuntel]]. Drtivou většinu tohoto obyvatelstva zahrnuje samotné město Zadar (71 z 75 tisíc). Z uvedených sídel se tři nacházejí na mořském pobřeží (Zadar, Kožino a Petrčane), další dvě dále od něj (Babindub a Crno) a zbytek na jednotlivých ostrovech (Olib, Silba, Premuda, Škarda, Ist, Molat, Iž, Rava). [467] => [468] => == Životní prostředí a zeleň == [469] => [470] => [[File:Perivoj Vladimira Nazora (2).JPG|right|thumb|Park Vladimira Nazora.]] [471] => Hlavní park v Zadaru je [[Park Vladimira Nazora]]. Původní bastion, který odděluje střed města od jeho zbytku, byl v minulosti rovněž upraven do parkové úpravy (Perivoj kraljice Jelene Madijevke). [[Lesopark Musapstan]] se nachází severovýchodně od středu města a přechází do otevřené krajiny. [472] => [473] => == Ekonomika == [474] => [475] => Ekonomika města je založená především na [[turistika|turistice]]; do Zadaru směřují návštěvníci ze zahraničí během letních měsíců a turistické sezony. Turistický průmysl i ekonomika města jsou nicméně značně závislé pouze na letním období, většina hostů přicestuje v červenci a srpnu. Mezi návštěvníky dominují především turisté z [[Německo|Německa]] a [[Rakousko|Rakouska]] (v roce 2011 každý přes sto tisíc přenocování) a dále jsou zastoupeny ostatní evropské země ([[Itálie]], [[Slovinsko]], [[Česko]], [[Slovensko]], [[Maďarsko]], [[Polsko]] apod. V roce [[2011]] byli Češi co do počtu přenocování v Zadaru na osmém místě s 39 tisíci nocemi. [476] => [477] => Sídlí zde rovněž i řada společností, které se zabývají námořní dopravou apod. Značný význam má rovněž i místní přístav. [478] => [479] => Do roku [[1991]] byl Zadar rozsáhlým způsobem industrializován. Význam v té době hrál např. potravinářský průmysl, výroba nápojů a likérů, rybích [[konzerva|konzerv]] apod. Existoval zde závod na výrobu [[šicí stroj|šicích strojů]] s názvem [[Bagrat]].{{Citace monografie [480] => | příjmení = Dolničar [481] => | jméno = Ivan [482] => | odkaz na autora = [483] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [484] => | vydavatel = eksport pres [485] => | místo = Bělehrad [486] => | rok = 1981 [487] => | počet = [488] => | isbn = [489] => | kapitola = [490] => | strany = 296 [491] => | jazyk = srbochorvatština [492] => }} V 90. letech [[20. století]] zde pracovalo 30 000 lidí, z toho dalších 8 000 dojíždělo z okolních obcí do Zadaru.{{Citace sborníku [493] => | příjmení = Magaš [494] => | jméno = Damir [495] => | titul = Zadar – Geografska obilježja [496] => | sborník = Geografski horizont [497] => | odkaz na sborník = [498] => | vydavatel = Univerzita v Zadaru [499] => | odkaz na vydavatele = [500] => | místo = Zadar [501] => | rok vydání = 1997 [502] => | strany = 56 [503] => | issn = 0016-7266 [504] => | jazyk = chorvatština [505] => }} [506] => [507] => Do 90. let nicméně v Zadaru neexistoval moderní obchodní dům, resp. nákupní centrum.{{Citace sborníku [508] => | příjmení = Magaš [509] => | jméno = Damir [510] => | titul = Zadar – Geografska obilježja [511] => | sborník = Geografski horizont [512] => | odkaz na sborník = [513] => | vydavatel = Univerzita v Zadaru [514] => | odkaz na vydavatele = [515] => | místo = Zadar [516] => | rok vydání = 1997 [517] => | strany = 60 [518] => | issn = 0016-7266 [519] => | jazyk = chorvatština [520] => }} [521] => [522] => V souvislosti s rozpadem Jugoslávie a ztrátou původních trhů a zároveň procesem transformace místní ekonomiky došlo k hospodářskému propadu, který díky turistice a vhodné lokalitě dokázal Zadar ustát. I přesto však město trpí řadou problémů typických pro zbytek Chorvatska i regionu, mezi které patří vyšší míra [[nezaměstnanost]]i, nedostatečný rozvoj inovací apod. Město má i nadále zájem na získání investic v oblasti [[zpracovatelský průmysl|zpracovatelského]] průmyslu, především v oblasti rozvinutých technologií. [523] => [524] => == Kultura a památky == [525] => [[Soubor:Zadar katedrála sv. Anastázie 3.jpg|náhled|[[Katedrála svaté Anastázie (Zadar)|Katedrála sv. Anastázie]]]] [526] => [[Soubor:Croatia Zadar.webm|náhled|Zadar]] [527] => [[File:Fórum Zadar.jpg|thumb|Pohled na pozůstatky římského fóra v Zadaru. V pozadí lze vidět římskokatolický kostel sv. Donáta a románskou zvonicí.]] [528] => [[File:Fórum Zadar 2.jpg|thumb|Římské fórum v Zadaru]] [529] => [[File:2012 in Zadar (e).jpg|right|thumb|Turisté ve městě.]] [530] => [531] => === Kultura === [532] => [533] => V Zadaru sídlí pobočka chorvatského národního muzea{{Citace periodika [534] => | titul = Narodni muzej Zadar objavio program za Međunarodni dan muzeja [535] => | periodikum = ezadar [536] => | jazyk = chorvatština [537] => | url = https://ezadar.net.hr/kultura/4352223/narodni-muzej-zadar-objavio-program-za-medjunarodni-dan-muzeja-4352223/ [538] => | datum přístupu = 2023-08-11 [539] => }}{{Citace periodika [540] => | titul = Narodni muzej Zadar slavi 189. rođendan, tim povodom organizirane su prigodne izložbe i radionice [541] => | periodikum = Antena Zadar [542] => | jazyk = chorvatština [543] => | url = https://www.antenazadar.hr/clanak/2021/11/narodni-muzej-zadar-slavi-189-rodendan-tim-povodom-organizirane-su-prigodne-izlozbe-i-radionice/ [544] => | datum přístupu = 2023-08-11 [545] => }}, dále potom [[Archeologické muzeum Zadar|Archeologické muzeum]] (založené v roce [[1832]]) a místní pobočka [[Chorvatské národní muzeum|chorvatského národního muzea]]. Mimo jiné se zde nachází také [[Muzeum starověkého skla]] ({{vjazyce2|hr|Muzej antičkoga stakla}}), dále muzeum Zlata a stříbra Zadaru ({{vjazyce2|hr|Zlato i srebro grada Zadra}}), Etnografické muzeum a Zadarské námořní muzeum ({{vjazyce2|hr|Pomorski muzej Zadar}}). Mezi další muzea patří např. [[Muzeum iluzí (Zadar)|Muzeum iluzí]]. [546] => [547] => Město má vlastní [[Městská knihovna Zadar|knihovnu]], dále zde sídlí také vědecká knihovna ({{vjazyce2|hr|Znanstvena knjižnica Zadar}}). Třetí uvedenou je Knihovna státního archivu v Zadaru ({{vjazyce2|hr|Knjižnica Državnog arhiva u Zadru}}). [548] => [549] => === Kulturní akce === [550] => [551] => Od roku [[1960]] se v Zadaru pravidelně konají [[Hudební večery u svatého Donáta]] ({{vjazyce2|hr|Glazbene večeri u Sv. Donatu}}), které patří mezi největší a nejznámější místní kulturní akce. Hlavní divadelní festival v Zadaru nese název [[Zadar snů]] ({{vjazyce2|hr|Zadar snova}}). Pořádá se zde pravidelně i tzv. [[Zadarské kulturní fórum]] a [[Zadarské filmové fórum]]. Pořádán je také hudební festival [[Melting metal summit]]. Hlavní [[divadlo|divadelní]] akcí je [[Zadarské divadelní léto]] ({{vjazyce2|hr|Zadarsko kazališno ljeto}}). [552] => [553] => === Památky, zajímavosti a pamětihodnosti === [554] => [555] => Historická část města leží na poloostrově, který je od pevniny oddělen Zadarským kanálem. V Zadaru jsou pozůstatky z dob římské vlády, jsou to hlavně části [[Městské opevnění (Zadar)|opevnění]], z nichž však byla většina zbořena za dob rakouské nadvlády. Také se zachovalo [[Římské fórum v Zadaru|římské fórum]], [[chrám]] a [[bazilika]] a mnoho [[kostel]]ů a [[klášter]]ů ze [[středověk]]u. Obranný systém Zadaru byl zapsán na seznam [[Světové dědictví|světového kulturního dědictví]] [[UNESCO]]{{Citace periodika [556] => | titul = Zadarski bedemi uvršteni na Popis svjetske baštine UNESCO-a [557] => | periodikum = Město Zadar [558] => | jazyk = chorvatština [559] => | url = https://www.grad-zadar.hr/vijest/opce-vijesti-28/zadarski-bedemi-uvrsteni-na-popis-svjetske-bastine-unescoa-3870.html [560] => | datum přístupu = 2023-08-11 [561] => }} společně s dalšími lokalitami pod jednotným zápisem „[[Benátské obranné stavby|Benátské obranné stavby z období 15. až 17. století: Stato da Terra – západní Stato da Mar]]“.{{Citace periodika [562] => | titul = 6. obiljetnica upisa u UNESCO [563] => | periodikum = Grad Zadar [564] => | jazyk = chorvatština [565] => | url = https://www.grad-zadar.hr/vijest/opce-vijesti-28/6-obljetnica-upisa-u-unesco-8159.html [566] => | datum přístupu = 2023-08-01 [567] => }} [568] => [569] => * [[Pevninská brána (Zadar)|Pevninská brána]] ({{vjazyce2|hr|Kopnena vrata}}, {{vjazyce2|it|Porta Terraferma}}) je součástí bývalého opevnění a hlavní vstupní branou do historické části města. Ještě v 19. století byla jedinou vstupní branou do města. V [[Renesanční architektura|renesančním]] slohu ji v roce 1543 vystavěl architekt [[Michele Sanmicheli]] (1484–1559). Má dva malé postranní vchody pro pěší a jeden velký uprostřed. Nad ním je zobrazen [[svatý Chrysogon]] (''sveti Krševan'') na koni, kterého má město i ve znaku. Ještě výše je zobrazen okřídlený lev [[Marek Evangelista|svatého Marka]], symbol [[Benátská republika|Benátské republiky]]. Brána byla vybavena padacím mostem, který byl zrušen v roce 1875. [570] => * [[Nová brána (Zadar)|Nová brána]], směřující k Městskému mostu. [571] => * [[Brána svatého Demetera (Zadar)|Brána svatého Demetera (Dimitrije)]] na východní straně historického centra. [572] => * [[Brána svatého Chrysogona (Zadar)|Brána svatého Chrysogona]], na konci ulice ''Marka Karamana''. [573] => * [[Řetězová brána (Zadar)|Řetězová brána]] {{vjazyce2|hr|Lančana vrata}}). [574] => * Náměstí pěti studní (''Trg pet bunara''). Náměstí z roku 1574 bylo vybudováno nad velkou nádrží pro sběr vody. Voda se vytahovala přes pět osmihranných studní, po kterých náměstí dostalo i název. Nachází se zde i několik historických budov jako Městská strážnice (''Gradska straža'') z 16. století, Městská lodžie (''Gradska Loža'') a radnice u roku 1936. V areálu radnice se dochoval starochorvatský [[Kostel svatého Vavřince (Zadar)|kostelík sv. Vavřince]] (''Sveti Lovre'') z 11. století. [575] => * [[Arsenal (Zadar)|Arsenal]], vojenské skladiště pro potřeby loďstva Benátské republiky, dnes se jedná o [[Kulturní památka (Chorvatsko)|kulturní památku]]. Jmenuje se stejně jako slavná loděnice přímo v [[Benátky|Benátkách]] [576] => * [[Foša]], historický přístav z [[16. století]] nedaleko Pevninské brány.{{Citace periodika [577] => | titul = Exploring seaside Zadar, a crossroads of history and culture [578] => | periodikum = Lonely Planet [579] => | jazyk = angličtina [580] => | url = https://www.lonelyplanet.com/articles/seaside-zadar-history-culture-crossroads [581] => | datum přístupu = 2023-08-11 [582] => }} [583] => * [[Městské opevnění (Zadar)|Městské opevnění]], známé též pod názvem ''Muraj'', středověkého původu, dochované jsou jen části. [584] => * [[Kalelarga]], též ''Široká ulice'', hlavní třída ve středu města, směřující k [[Narodni trg (Zadar)|Lidovému náměstí]] ({{vjazyce2|hr|Narodni trg}}). [585] => * [[Fórum (Zadar)|Fórum]], původní [[Římská říše|římské]] fórum, umístěné pod základy katedrály sv. Donáta v centru města. [586] => * [[Mořské varhany]], schodiště k moři, které je navržené tak, aby vydávalo hudbě podobné tóny. [587] => * [[Riva (Zadar)|promenáda Riva]], která v roce [[2023]] procházela obnovou.{{Citace periodika [588] => | titul = Radovi na rekonstrukciji zadarske rive vidljivo napreduju [589] => | periodikum = morski.hr [590] => | jazyk = chorvatština [591] => | url = https://www.morski.hr/radovi-na-rekonstrukciji-zadarske-rive-vidljivo-napreduju/ [592] => | datum přístupu = 2023-08-01 [593] => }}{{Citace periodika [594] => | titul = Lučka uprava Zadra koordinira najveću obnovu "kamene pjesme grada" još od vremena cara Franje Josipa, lavovski dio sufinancira Europska unija!" [595] => | periodikum = Slobodna Dalmacija [596] => | jazyk = chorvatština [597] => | url = https://slobodnadalmacija.hr/premium-2021/lucka-uprava-zadra-koordinira-najvecu-obnovu-kamene-pjesme-grada-jos-od-vremena-cara-franje-josipa-lavovski-dio-sufinancira-europska-unija-1151811 [598] => | datum přístupu = 2023-08-11 [599] => }} [600] => * Památník [[Pozdrav slunci (Zadar)|Pozdrav slunci]] ({{vjazyce2|hr|Pozdrav suncu}}) na okraji historického jádra města. [601] => [602] => === Kostely === [603] => [604] => * [[Kostel svatého Donáta (Zadar)|Kostel sv. Donáta]] ({{vjazyce2|hr|Crkva sv. Donata}}), dříve kostel sv. Trojice z 9. století{{Citace monografie [605] => | příjmení = Pavlović [606] => | jméno = Zoran [607] => | odkaz na autora = [608] => | titul = Modern World Nations: Croatia [609] => | vydavatel = Chelsea House Publishers [610] => | místo = [611] => | rok = 2003 [612] => | počet stran = 117 [613] => | isbn = 0-7910-7911-2 [614] => | kapitola = [615] => | strany = 86 [616] => | jazyk = angličtina [617] => }} je nejcennější [[Předrománské umění|předrománskou]] památkou v Chorvatsku a symbolem města. Je vysoký 27 a široký 22 metrů. Podle legendy byl vystavěn zadarským [[Svatý Donát Zadarský|biskupem Donátem]] a v 15. století mu byl také zasvěcen. Díky dobré akustice zde od roku 1960 pravidelně probíhá Mezinárodní festival středověké a renesanční hudby Hudební večery ve svatém Donátu (''Glazbene večeri u sv. Donatu''). [618] => * [[Katedrála svaté Anastázie (Zadar)|Katedrála sv. Anastázie ze Sirmia]] (''katedrala sv. Stošije'') je hlavním chrámem [[Arcidiecéze zadarská|zadarského arcibiskupství]] a největším chrámem v Dalmácii. Byla vystavěna v [[Románská architektura|románském slohu]] ve 12. a 13. století na místě starší křesťanské [[Bazilika|baziliky]] ze 4.–5. století. Původně byla zasvěcena sv. Petrovi, za [[Seznam zadarských biskupů a arcibiskupů|biskupa]] [[Svatý Donát Zadarský|Donáta III.]] se patronkou kostela stala [[Anastázie ze Sirmia|sv. Anastázie ze Sirmia]]. Donát získal od císaře [[Nikeforos I.|Nikefora]] její ostatky a umístil je do sarkofágu, který je v katedrále dodnes. V roce 1177 katedrálu navštívil papež [[Alexandr III. (papež)|Alexandr III.]] a 9. června 2003 na jedné ze svých posledních zahraničních návštěv i papež [[Jan Pavel II.]] [619] => * [[Kostel svatého Chrysogona (Zadar)|Kostel sv. Chrysogona]] ({{vjazyce2|hr|crkva svetog Krševana}}, románský kostel z [[12. století]]. [620] => * [[Kostel svatého Simeona (Zadar)|Kostel sv. Simeona]] ({{vjazyce2|hr|Crkva Svetog Šime}}). V kostele je umístěn [[relikviář svatého Simeona]]. Sarkofág ze [[14. století]] zobrazuje výjevy ze Simeonovy legendy. Je z pozlaceného stříbra a váží 250 kg. [621] => * [[Kostel nejsvětějšího srdce Ježíšova (Zadar)|Kostel nejsvětějšího srdce Ježíšova]], který se nachází naproti historického jádra města, na břehu moře, v místní části [[Voštarnica]]. [622] => * [[Kostel svatého Eliáše proroka (Zadar)|Kostel svatého Eliáše proroka]], řecký ortodoxní kostel postavený v [[16. století]] pro námořníky, kteří cestovali přes Zadar. [623] => [624] => == Ostatní instituce == [625] => [626] => V Zadaru má generální konzulát také [[Severní Makedonie]][https://mvep.gov.hr/diplomatske-misije-i-konzularni-uredi/veleposlanstva-stranih-drzava-u-rh/22967?country=82 Seznam zastoupení Severní Makedonie v Chorvatsku na stránkách Ministerstva zahraničí RH {{hr}}], [[Albánie]][https://zadarska-zupanija.hr/novosti/item/2722-otvoren-po%C4%8Dasni-konzulat-republike-albanije Článek na stránkách Zadarské župy {{hr}}], [[Kosovo]]. [627] => [628] => == Doprava == [629] => [[File:Zadar Hafen.JPG|right|thumb|Přístav v Zadaru.]] [630] => [[File:HŽ 2062 Zadar.jpg|right|thumb|Vlak na místním nádraží.]] [631] => [[File:Zadarski Barkarijoli 02.jpg|right|thumb|Loď u přístavu.]] [632] => [[File:Zadar přístav.jpg|thumb|Přístav v Zadaru se zakotvenými loděmi.]] [633] => [634] => [635] => [636] => [637] => [638] => === Silniční === [639] => [640] => Město leží poblíž [[Dálnice A1 (Chorvatsko)|dálnice A1]] ze Záhřebu do Dubrovníku, která byla do města dovedena po roce [[2000]]. U města se nachází dva výjezdy z dálnice. Mimo jiné z ní do města vede také přivaděč (silnice č. D 424), který vede k místnímu přístavu a také do místní části [[Gaženica]]. Historické jádro města spojuje se zbytkem Zadaru (novějšími částmi) tzv. [[Městský most (Zadar)|městský most]] ({{vjazyce2|hr|Gradski most}}). Městem dále prochází silnice č. D8 ([[Silnice D8|Jadranská magistrála]]) a silnice D308 (rovněž celostátního významu), která směřuje na severozápad do města [[Nin]]. [641] => [642] => Diskutována je možnost uzavření celého historického centra pro automobilový provoz.{{Citace periodika [643] => | titul = Treba li cijeli Poluotok biti pješačka zona u sezoni? [644] => | periodikum = Zadarski Tjednik [645] => | jazyk = chorvatština [646] => | url = https://zadarskitjednik.hr/grad-zadar/rijec-zadrana/treba-li-cijeli-poluotok-biti-pjesacka-zona-u-sezoni-2505167 [647] => | datum přístupu = 2023-08-11 [648] => }} [649] => [650] => === Železniční === [651] => [652] => V roce 1966 byla vybudována [[Železniční trať Knin–Zadar|železnice]] do [[Knin]]u, který leží na železniční trati ze Záhřebu do Splitu. Na počátku [[21. století]] byl však význam trati především v dopravě nákladní a veřejná meziměstská doprava byla realizována především linkami autobusů. Původní projekt rekonstrukce trati byl odložen v druhé dekádě 21. století poté, co se ukázalo být problematické zaminované území v okolí tratě. Samo město považuje stav železniční trati za neuspokojivý. [[Zadar (nádraží)|Železniční stanice]] stojí v jihovýchodní části města, v blízkosti přístavu a je to stanice hlavová. [653] => [654] => === Lodní === [655] => [656] => Z přístavu jezdí trajekt do italské [[Ancona|Ancony]]. Jeho obrat co do počtu cestujících činí pět milionů lidí ročně, což ho řadí mezi přední chorvatské přístavy. Kromě městského přístavu se nachází ještě jeden v lokalitě [[Gaženica]] jihovýchodně od středu města. Ten slouží pro trajekty a menší lodě, resp. pro nákladní dopravu. V druhé dekádě [[21. století]] procházel přístav přestavbou. Námořní doprava má význam také pro trajekty z ostrovů, které spadají pod město Zadar a kde místní obyvatelstvo pravidelně cestuje na pevninu.{{Citace sborníku [657] => | příjmení = Šiljković [658] => | jméno = Željka [659] => | příjmení2 = Čuka [660] => | jméno2 = Anica [661] => | titul = Traffic connection and reasons for communing from Zadar islands to Zadar [662] => | sborník = Geoadria [663] => | odkaz na sborník = [664] => | vydavatel = Univerzita v Zadaru [665] => | odkaz na vydavatele = [666] => | místo = Zadar [667] => | rok vydání = 2004 [668] => | strany = 212 [669] => | issn = [670] => | jazyk = angličtina [671] => }} Činí tak většinou z důvodu nákupů nebo zdravotní péče, spíše než cest za prací nebo studiem.{{Citace sborníku [672] => | příjmení = Šiljković [673] => | jméno = Željka [674] => | příjmení2 = Čuka [675] => | jméno2 = Anica [676] => | titul = Traffic connection and reasons for communing from Zadar islands to Zadar [677] => | sborník = Geoadria [678] => | odkaz na sborník = [679] => | vydavatel = Univerzita v Zadaru [680] => | odkaz na vydavatele = [681] => | místo = Zadar [682] => | rok vydání = 2004 [683] => | strany = 216 [684] => | issn = [685] => | jazyk = angličtina [686] => }} [687] => [688] => Pro jachty a turistickou dopravu slouží různé menší přístavy v historickém centru města (např. [[Uvala Vrulje]], [[Dražanica]], [[D-Marin Borik]] apod). [689] => [690] => === Letecká === [691] => [692] => Mezinárodní letiště leží asi 14 km východně od města u obce Zemunik. Letiště slouží jako destinace pro nízkonákladové aerolinky. V roce [[2023]] patřilo k nejrychleji rostoucím vzdušným přístavům v oblasti bývalé Jugoslávie co do počtu cestujících.{{Citace periodika [693] => | titul = Belgrade, Zadar among Europe’s fastest growing airports this summer [694] => | periodikum = exyu aviation [695] => | jazyk = chorvatština [696] => | url = https://www.exyuaviation.com/2023/08/belgrade-and-zadar-among-europes.html [697] => | datum přístupu = 2023-08-11 [698] => }} K areálu letiště přiléhají kasárny [[Chorvatské pozemní síly|chorvatské armády]]. [699] => [700] => === Městská === [701] => [702] => Městská doprava v Zadaru je realizována pomocí autobusové dopravy. Provozovatelem je společnost s ručením omezeným, kterou vlastní město Zadar. V roce [[2012]] disponovala zhruba osmdesáti autobusy. [703] => [704] => == Média == [705] => [706] => V Zadaru má svoje studio pro regionální vysílání Chorvatská televize a rozhlas ([[HRT]]). [707] => [708] => == Školství == [709] => [710] => V Zadaru sídlí [[Zadarská univerzita|univerzita]], která patří k nejstarším v Chorvatsku. Vznikla ze školy při dominikánském klášteře již v závěru [[14. století]] ([[1396]]). Kromě toho ve městě působí 16 středních škol, jedna z nich je střední hudební škola, tři z nich jsou [[gymnázium|gymnázia]] a jedna je škola námořní. [711] => [712] => Dále zde stojí jedenáct [[základní škola|škol základních]], z nichž jedna funguje při [[Římskokatolická církev|Římskokatolické církvi]] ({{vjazyce2|hr|Katolička osnovna škola Ivo Mašina}}). [713] => [714] => Od roku [[1980]] je v Zadaru aktivní astronomicko-astronautická společnost ({{vjazyce2|hr|Astronomsko astronautičko društvo Zadar}}). [715] => [716] => V roce [[2001]] mělo dle chorvatského sčítání lidu 11,2 % obyvatel vysokoškolské vzdělání, 54 % obyvatel středoškolské vzdělání, 16 % pouhé základní vzdělání a 2 % bylo zcela bez jakéhokoliv vzdělání. Zbylý počet měl nějakou z úrovní vzdělání nedokončenou. [717] => [718] => == Sport == [719] => [720] => [[File:Zadar (20681235082).jpg|right|thumb|Hřiště na vodní pólo v Zadaru.]] [721] => V Zadaru se nachází [[Hala Krešimira Ćosiće]], velká sportovní krytá hala. Je součástí rozsáhlého sportovního areálu ([[Sportovní centrum Višnik]]), jehož součástí je i fotbalový stadion, [[tenis]]ové kurty nebo plavecký bazén. [722] => [723] => Hlavním [[fotbal]]ovým týmem byl až do roku [[2020]] [[NK Zadar]], nahradil jej [[HNK Zadar]] (od následující sezony). [[Basketbal]]ový manšaft nese název [[KK Zadar]]. [724] => [725] => Od roku [[1960]] se zde pravidelně koná závod s názvem [[Memoriál Davida Zdrliće]]. [726] => [727] => Ze Zadaru je původem známý chorvatský fotbalista [[Luka Modrić]]. [728] => [729] => == Zdravotnictví == [730] => [731] => V Zadaru stojí již zmíněná všeobecná nemocnice, jejíž vznik spadá ještě do [[19. století]]. [732] => [733] => == Partnerská města == [734] => * {{flagicon|Slovakia}} [[Banská Bystrica]], [[Slovensko]] [735] => * {{flagicon|UK}} [[Dundee]], [[Spojené království|Velká Británie]] [736] => * {{flagicon|Germany}} [[Fürstenfeldbruck]], [[Německo]] [737] => * {{flagicon|Chile}} [[Iquique]], [[Chile]] [738] => * {{flagicon|Italy}} [[Reggio Emilia|Reggio nell'Emilia]], [[Itálie]] [739] => * {{flagicon|France}} [[Romans-sur-Isère]], [[Francie]] [740] => * {{flagicon|Hungary}} [[Székesfehérvár]], [[Maďarsko]] [741] => * {{flagicon|Italy}} [[Padova]], [[Itálie]] [742] => [743] => == Odkazy == [744] => [745] => === Reference === [746] => [747] => [748] => [749] => === Literatura === [750] => [751] => * Marko Matešić, Mira Ursić: Urbano naslijeđe grada Zadra kroz stoljeća {{hr}} [752] => * [https://www.grad-zadar.hr/repos/doc/Strategija%20razvoja%20grada%20Zadra.pdf Strategija razvoja grada Zadra 2013–2020] {{hr}} [753] => [754] => === Externí odkazy === [755] => * {{Wikislovník|heslo=Zadar}} [756] => * {{Commonscat}} [757] => * {{Otto|heslo=Zader}} [758] => * {{Oficiální web}} [759] => * [http://www.chorvatsko.cz/svdal/zadar.html Zadar na stránkách Chorvatsko.cz] [760] => * [https://web.archive.org/web/20110427034354/http://www.izadar.info/ Zadar Tourist Guide] [761] => * [http://www.cestopisy.net/320-chorvatsko-zadar.php Průvodce Zadarem s videoklipem – cestopisy.net] [762] => [763] => {{Zadarská župa}} [764] => {{Chorvatsko}} [765] => {{Města v Chorvatsku}} [766] => {{Autoritní data}} [767] => {{Portály|Geografie|Chorvatsko}} [768] => [769] => [[Kategorie:Zadar| ]] [770] => [[Kategorie:Města v Chorvatsku]] [771] => [[Kategorie:Sídla v Zadarské župě]] [772] => [[Kategorie:Přístavní města Jaderského moře]] [773] => [[Kategorie:Přístavní města v Chorvatsku]] [774] => [[Kategorie:Univerzitní města]] [775] => [[Kategorie:Přímořská letoviska v Chorvatsku]] [] => )
good wiki

Zadar

Zadar (dalmatsky Jadera) je město v chorvatské Dalmácii, na pobřeží Jaderského moře, 270 km jižně od Záhřebu. V roce 2011 zde žilo 75 062 obyvatel a je pátým největším chorvatským městem, třetím na jaderském pobřeží.

More about us

About

Je obklopeno krásnou přírodou a nabízí návštěvníkům unikátní kombinaci historie, umění a krásného moře. Město bylo osídleno již od pradávných dob a zažila řadu vlivů, od Římanů až po Benátčany. Dnes si můžeme prohlédnout fascinující památky, jako je římský amfiteátr, který dodnes hostí různé kulturní akce a koncerty. Dalšími zajímavými místy jsou katedrála svatého Anastázie a kostel svatého Donáta, které představují příklady výjimečné románské architektury. Zadar je také známý svými moderními uměleckými projekty, jako jsou Mořské varhany a Pozdrav slunci, které přinášejí inovativní spojení umění a přírody. Tyto unikátní instalace nejenže obohacují městskou krajinu, ale přitahují také návštěvníky z celého světa. Město se chlubí příjemnou atmosférou a přátelskými obyvateli, kteří s radostí sdílí své tradice a kulturu. Zadar je ideálním místem pro ty, kteří chtějí poznat nejen samotné město, ale i jeho okolní přírodní krásy, jako jsou národní park Kornati a národní park Paklenica. Díky výborné dopravní dostupnosti je Zadar snadno přístupný a nabízí širokou škálu aktivit pro každého. Ať už se rozhodnete pro procházku historickým centrem, vychutnání si místních specialit v restauracích nebo relaxaci na plážích, Zadar vždy poskytne příjemné a inspirující zážitky.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Itálie','Městské opevnění (Zadar)','Dalmácie','Chorvati','2023','21. století','2001','Silnice D8','2011','Benátská republika','12. století','Římské fórum v Zadaru'

2001

2011

2023

Chorvati

Dalmácie

Itálie