Array ( [0] => 15488573 [id] => 15488573 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Dubrovník [uri] => Dubrovník [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Dubrovník [2] => | originální jméno = Dubrovnik [3] => | obrázek = Montage of major Dubrovnik landmarks.jpg [4] => | popisek = Dubrovník [5] => | vlajka = St. Blaise - National Flag of the Ragusan Republic.png [6] => | znak = Dubrovnik grb.svg [7] => | stát = Chorvatsko [8] => | pojem vyššího celku = [[Chorvatské župy|Župa]] [9] => | název vyššího celku = [[Dubrovnicko-neretvanská župa|Dubrovnicko-neretvanská]] [10] => | pojem nižšího celku = [11] => | název nižšího celku = [12] => | pojem celku 3 = [13] => | název celku 3 = [14] => | pojem celku 4 = [15] => | název celku 4 = [16] => | pojem celku 5 = [17] => | název celku 5 = [18] => | administrativní dělení = [19] => | loc-map = {{LocMap |Chorvatsko |label=Dubrovnik |position=left |width=250 |lat=42.65 |long=18.09 |float=center |caption=}} [20] => | etnické složení = [[Chorvati]] – 88,39 % (2001) [21] => | náboženské složení = [22] => | status = [23] => | představitel = [24] => | titul představitele = [25] => | starosta = Dubravka Šuica [26] => | web = http://www.dubrovnik.hr [27] => | obecní úřad = [28] => | telefonní předvolba = {+385} 020 [29] => | psč = 20000 [30] => | označení vozidel = DU [31] => | název dle unesco = staré město Dubrovníku [32] => | typ = kulturní dědictví [33] => | kritérium = i, iii, iv [34] => | id = 95 [35] => | rok zařazení = 1979 [36] => }} [37] => '''Dubrovník''' {{IPA2|ˈdǔ.bro̞ːʋ.nik}} ([[chorvatština|chorvatsky]] Dubrovnik, {{Vjazyce|la}} a {{Vjazyce|it}} ''Ragusa'') je [[Chorvatsko|chorvatské]] [[přístav]]ní město, které se nachází na jihu [[Dalmácie]]. V roce [[2011]] žilo v Dubrovníku 28 434 obyvatel, v celé opčině pak 42 615 obyvatel, v roce [[2001]] zde dle chorvatského sčítání lidu žilo 43 770 lidí{{Citace elektronické monografie |url=http://www.dubrovnik.hr/web_grad_eng/city.htm |titul=City of Dubrovnik |vydavatel=Dubrovnik.hr |jazyk=anglicky |datum přístupu=2007-07-02 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070602171319/http://www.dubrovnik.hr/web_grad_eng/city.htm |datum archivace=2007-06-02 |nedostupné=ano }} a v roce [[1991]] to bylo 49 728 obyvatel.{{Citace elektronické monografie |datum=2007 |url=http://www.history.com/encyclopedia.do?articleId=207947 |titul=Dubrovnik |dílo=Encyclopedia |vydavatel=[http://www.History.com The History Channel website] |jazyk=anglicky |datum přístupu=2007-07-02 |url archivu=https://web.archive.org/web/20071024083306/http://www.history.com/encyclopedia.do?articleId=207947 |datum archivace=2007-10-24 |nedostupné=ano }} Absolutní většinu obyvatel tvoří z 88,39 % [[Chorvati]]. Je jedním z nejvýznamnějších turistických center [[Jaderské moře|jaderského pobřeží]] i Chorvatska. Bývá také označován jako „perla Jadranu“.{{Citace monografie [38] => | příjmení = Pavlović [39] => | jméno = Zoran [40] => | odkaz na autora = [41] => | titul = Modern World Nations: Croatia [42] => | vydavatel = Chelsea House Publishers [43] => | místo = [44] => | rok = 2003 [45] => | počet stran = 117 [46] => | isbn = 0-7910-7911-2 [47] => | kapitola = [48] => | strany = 86 [49] => | jazyk = angličtina [50] => }} [51] => [52] => Město Dubrovník vždy prosperovalo z námořního obchodu. Ve středověku bylo centrem [[Dubrovnická republika|Dubrovnické republiky]], námořní republiky, která konkurovala podobným státním útvarům na jaderském pobřeží. [53] => [54] => Dubrovník s okolím (téměř celá Dubrovnicko-neretvanská župa) je [[exkláva|exklávou]] Chorvatska (jakož i Evropské unie), která je od zbytku území Chorvatska oddělena krátkým úsekem pobřeží patřícím Bosně a Hercegovině (s letoviskem [[Neum]]). [55] => [56] => Patronem města je [[svatý Blažej]].{{Citace monografie [57] => | příjmení = Fine [58] => | jméno = John, V. A. [59] => | odkaz na autora = [60] => | titul = When Ethnicity Did Not Matter in the Balkans [61] => | vydavatel = The University of Michigan Press [62] => | místo = [63] => | rok = 2006 [64] => | počet stran = [65] => | isbn = 978-0-472-11414-6 [66] => | kapitola = [67] => | strany = 285 [68] => | jazyk = angličtina [69] => }} [70] => [71] => == Název == [72] => [73] => Název ''Dubrovnik'' je [[Slované|slovanského]] původu a s [[italština|italským]], resp. [[latina|latinským]] název ''Ragusa'' koexistoval po několik století. Latinský název se objevoval v různých podobách již v [[10. století]]. Oficiální název [[Dubrovnická republika|Dubrovnické republiky]] zněl v latině, resp. italštině až do roku [[1808]] ''Republica Ragusina''. [74] => [75] => Slovanský název Dubrovnik se poprvé objevil v [[12. století]], široce se rozšířil na přelomu [[16. století|století šestnáctého]] a [[17. století|sedmnáctého]] v souvislosti s příchodem většího počtu slovanského obyvatelstva do města. První zmínka názvu Dubrovnik pochází z dokumentu [[Povelja Kulina Bana]] a stejně jako u řady [[čeština|českých]] názvů odkazuje na slovo [[wikt:doubrava|doubrava]] označující [[les]].Miroslav Kravar: Oko toponima Ragusa za Dubrovnik [https://hrcak.srce.hr/index.php?show=clanak&id_clanak_jezik=233949] {{hr}}{{Citace monografie [76] => | příjmení = Fine [77] => | jméno = John, V. A. [78] => | odkaz na autora = [79] => | titul = When Ethnicity Did Not Matter in the Balkans [80] => | vydavatel = The University of Michigan Press [81] => | místo = [82] => | rok = 2006 [83] => | počet stran = [84] => | isbn = 978-0-472-11414-6 [85] => | kapitola = [86] => | strany = 365 [87] => | jazyk = angličtina [88] => }} Setkat se s ním lze i u řady dalších toponym ve [[Slované|slovanských]] zemích, např. v [[Polsko|Polsku]] ([[Dąbrowa]]) apod. [89] => [90] => Latinský, resp. italský název Ragusa je mnohem staršího původu a pochází z [[starořečtina|starořeckého]] Ῥαούσιν. Do latiny, resp. [[dalmatština|dalmatštiny]] byl převzat v [[10. století]]. Ve středověku se objevoval v různých přepisech (Rausia, Lavusa, Labusa, Raugia, Rachusa). Původ řeckého toponyma byl studován, nicméně bylo dosaženo spíše několika domněnek, než jasného závěru. Název může odkazovat na [[řečtina|řecké]] slovo ῥαγός (vinná réva), případně ῥωγός (úzký průchod), ῥωγάς (skály) apod. Rovněž může označovat [[Ilyrové|ilyrský]] kmen, který žil v oblasti dnešního [[Epirus|Epiru]]. Podle jiné teorie odkazuje na původní osídlení, odkud utekli obyvatelé na místo dnešního Dubrovníka před vpády Slovanů v 7. století. [91] => [92] => Kromě dvou uvedených se ve středověku pro město Dubrovník používaly ještě jiné názvy, které později vymizely, a to: ''Labusedum'', ''Epidaurus''{{Citace monografie [93] => | příjmení = Fine [94] => | jméno = John, V. A. [95] => | odkaz na autora = [96] => | titul = When Ethnicity Did Not Matter in the Balkans [97] => | vydavatel = The University of Michigan Press [98] => | místo = [99] => | rok = 2006 [100] => | počet stran = [101] => | isbn = 978-0-472-11414-6 [102] => | kapitola = [103] => | strany = 467 [104] => | jazyk = angličtina [105] => }} nebo ''Pitaura''.Valentin Putanec: Naziv Labusedum iz 11. st. za grad Dubrovnik [https://hrcak.srce.hr/69329] {{hr}} [106] => [107] => == Poloha == [108] => [109] => Dubrovník se nachází v nejjižnější části [[Chorvatsko|Chorvatska]]. Z turisticky atraktivních chorvatských měst se dále na jih nachází už pouze [[Cavtat]]. Od vyschlé [[Hercegovina|Hercegoviny]], které se nachází dále do vnitrozemí, jej oddělují několik set metrů vysoké vrcholky, které vystupují přímo z moře. Hranice s [[Bosna a Hercegovina|Bosnou a Hercegovinou]] se nachází cca 5 km severovýchodním směrem od města a kopíruje přibližně tvar pobřeží. [110] => [111] => Město se nachází 390 km jihovýchodně od [[Záhřeb]]u, 165 km jihovýchodně od [[Split]]u, 135 km jižně od [[Sarajevo|Sarajeva]], 98 km západně od [[Podgorica|Podgorice]] v [[Černá Hora|Černé Hoře]] a 42 km severozápadně od [[Herceg Novi|Hercegu Nového]]. Přes [[Jaderské moře]] je vzdálen 197 km od [[Itálie|italského]] přístavu [[Bari]]. Dubrovník se rozkládá zhruba stejně jižně, jako italské město [[Pescara]] nebo hlavní město [[Kosovo|Kosova]] [[Priština]]. [112] => [113] => Z chorvatských letovisek na břehu Jaderského moře vyniká Dubrovník tím, že není obklopen na moři žádnými většími ostrovy. Jedinými dvěma výjimkami jsou malé ostrůvky [[Koločep]] (v souostroví [[Elafitské ostrovy|Elafitských ostrovů]]) západně od města [[Lokrum]] jižně od Dubrovníka. [114] => [115] => == Klimatické poměry == [116] => [117] => Pro město je typické přechodné klima mezi vlhkým subtropickým a středomořským. Během léta dochází k poklesu množství srážek (stejně jako jinde na území Balkánského poloostrova), ale není tomu do té míry, jako na jiných místech s typickým středomořským podnebím. Od podnebí ostatních středomořských oblastí se však Dubrovník odlišuje typickými větry a bouřkami. Vítr [[Bura]] zasahuje jižní část chorvatského pobřeží Jaderského moře. [118] => [119] => V Dubrovníku jsou v červenci a srpnu maximální teploty okolo 29 °C, v noci klesají na průměrných 21 °C. Teplota [[moře]] se v období od května do září pohybuje v rozmezí 19–25 °C. [120] => [121] => Na jaře a na podzim se maximální teploty pohybují obvykle mezi 20 a 28 °C. Zimy jsou velmi mírné a nejteplejší ve srovnání se zbytkem [[Chorvatsko|Chorvatska]] i bývalé [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávie]]. Průměrná teplota v lednu dosahuje zhruba 9 °C.{{Citace monografie [122] => | příjmení = Pavlović [123] => | jméno = Zoran [124] => | odkaz na autora = [125] => | titul = Modern World Nations: Croatia [126] => | vydavatel = Chelsea House Publishers [127] => | místo = [128] => | rok = 2003 [129] => | počet stran = 117 [130] => | isbn = 0-7910-7911-2 [131] => | kapitola = [132] => | strany = 20 [133] => | jazyk = angličtina [134] => }} Ročně má Dubrovník v průměru 2629 hodin slunečního svitu. [135] => [136] => == Historie == [137] => {{viz též|Republika Dubrovník}} [138] => [[File:Konrad von Grünenberg - Beschreibung der Reise von Konstanz nach Jerusalem - Blatt 13v-14r.jpg|thumb|Středověká podoba Dubrovníku]] [139] => [[File:Dubrovnik before 1667.jpg|thumb|Město před zemětřesením v roce [[1667]]]] [140] => Donedávna{{Kdy?}} se tradovalo, že Dubrovník, původním jménem Ragusa, vznikl sloučením dvou osad: ''Laus'' (později také Raus, Ragus), která se nacházela na  ostrůvku jižně od dalmatského pobřeží, osídlené obyvatelstvem románského původu (uprchlíky z Epidauru – Cavtatu, zničeného předtím Avary a Slovany) a ''Dubrava'', slovanské osady na pobřeží a  že se ve [[12. století]] obě osady spojily v jednotný celek, když byla zasypána původní úžina{{Citace monografie [141] => | příjmení = Schwarz [142] => | jméno = Berthold [143] => | odkaz na autora = [144] => | titul = Chorvatské pobřeží Jadranu [145] => | vydavatel = Nelles Guide [146] => | místo = Mnichov [147] => | rok = 1998 [148] => | počet = [149] => | isbn = 80-86169-24-3 [150] => | kapitola = Dubrovník [151] => | strany = 204 [152] => | jazyk = čeština [153] => }}, na jejímž místě se dnes nachází třída Stradun. [154] => [155] => Podle posledních archeologických zjištění a rekonstrukce starořeckých námořních cest s denními etapami 45 až 50 námořních mil byl Dubrovník zastávkou mezi [[Budva|Budvou]] a [[Korčula|Korčulou]] (vzdálenost 95 námořních mil) a byl tedy původně řeckou námořnickou osadou. Pod Stradunem, v místech, kde měla být zasypaná úžina, se našly přirozené pískové vrstvy, nikoliv lidmi nasypané. První písemná zmínka, která připomíná existenci města, se objevila v roce [[850]]. Po nějakou dobu dobu byl součástí [[thema]]tu [[Dalmácie (thema)|Dalmácie]] v rámci [[Byzantská říše|Byzantské říše]]. Pozůstatky byzantské baziliky byly ve středu města odhaleny při archeologickém průzkumu v roce [[2007]]. [156] => [157] => V roce [[992]] dobyl Dubrovník [[První bulharská říše|bulharský]] car [[Samuil]]. Zřízeno zde bylo sídlo metropolity; město bylo odtrženo od církevní správy ve [[Split]]u. [[Benátská republika]] využila na počátku [[12. století]] křížové výpravy na Blízký východ a Dubrovníka se zmocnila. Proti Benátčanům místní zorganizovali tři vzpoury. [158] => [159] => Roku [[1081]] obsadili Dubrovník Normané, brzy na to však byli vypuzeni. [160] => [161] => Roku [[1153]] navštívil Dubrovník [[Arabové|arabský]] cestovatel [[Al-Idrísí]]. Kromě jednotlivých měst na břehu východního Jadranu zaznamenal i jazykové (resp. národnostní) složení jednotlivých měst. Dubrovník popsal jako město s dalmatským (tj. latinským) obyvatelstvem, ačkoliv v případě měst [[Senj]] a [[Bar (město)|Bar]] mluvil o většině obyvatelstva slovanského.{{Citace monografie [162] => | příjmení = Fine [163] => | jméno = John, V. A. [164] => | odkaz na autora = [165] => | titul = When Ethnicity Did Not Matter in the Balkans [166] => | vydavatel = The University of Michigan Press [167] => | místo = [168] => | rok = 2006 [169] => | počet stran = [170] => | isbn = 978-0-472-11414-6 [171] => | kapitola = [172] => | strany = 101 [173] => | jazyk = angličtina [174] => }} [175] => [176] => Roku [[1272]] získal Dubrovník statut města.{{Citace elektronického periodika [177] => | titul = Završena Godina Statuta – simbola dubrovačkog identiteta i državnosti [178] => | periodikum = Dubrovniknet [179] => | url = https://www.dubrovniknet.hr/zavrsena-godina-statuta-simbola-dubrovackog-identiteta-i-drzavnosti/ [180] => | jazyk = hr [181] => | datum přístupu = 2023-01-09 [182] => }} [183] => [184] => V roce [[1296]] poničil město požár. Byl natolik závažný, že dle tehdejších záznamů kronikáře [[Junije Resti|Junija Resti]] chtěla řada lidí město opustit a odejít do okolních vesnic.{{Citace monografie [185] => | příjmení = Fine [186] => | jméno = John, V. A. [187] => | odkaz na autora = [188] => | titul = When Ethnicity Did Not Matter in the Balkans [189] => | vydavatel = The University of Michigan Press [190] => | místo = [191] => | rok = 2006 [192] => | počet stran = [193] => | isbn = 978-0-472-11414-6 [194] => | kapitola = [195] => | strany = 98 [196] => | jazyk = angličtina [197] => }} [198] => [199] => V Dubrovníku byla v roce [[1317]] postavena třetí nejstarší [[lékárna]] v Evropě.{{Citace monografie | příjmení = Sabo | jméno = Alexander | příjmení2 = Peitz-Hlebec | jméno2 =Darja | titul = Chorvatské pobřeží Jadranu | redaktoři = Bertold Schwarz Susanne Braun, Dr. Klaus Dietsch, K. Bärmann-Thümmel | překladatelé = M. Krečmer, J. Stach | další = Project Alexander Sabo, | vydání = 2 | typ vydání = aktualizované | vydavatel = Günter Nelles | místo = Slovenia | rok = 2000 | rok tisku = 2000 | počet stran = 256 | kapitola = Dubrovník | strany = 208 | isbn = 3-88618-187-1}} [200] => [201] => Benátská nadvláda nad městem trvala až do roku [[1358]]. Po Zadarské mírové smlouvě v letech [[1358]] až [[1440]] se stal Dubrovník relativně nezávislým vazalem [[Uhersko|Uherského království]]. Po roce [[1440]] se nicméně ocitl v podobném vztahu k [[Osmanská říše|Osmanské říši]]{{Citace monografie [202] => | příjmení = Fine [203] => | jméno = John, V. A. [204] => | odkaz na autora = [205] => | titul = When Ethnicity Did Not Matter in the Balkans [206] => | vydavatel = The University of Michigan Press [207] => | místo = [208] => | rok = 2006 [209] => | počet stran = [210] => | isbn = 978-0-472-11414-6 [211] => | kapitola = [212] => | strany = 173 [213] => | jazyk = angličtina [214] => }} – platil roční tribut [[sultán]]ovi. Díky obchodu s okolními státy (i s Tureckem{{doplňte zdroj}}) však republika postupně bohatla. Již v 15. století se v Dubrovníku nacházela řada konzulátů různých zemí. [215] => [216] => Dubrovník měl klíčový význam v [[Chorvatská středověká literatura|chorvatské středověké literatuře]], literatuře renesance i období baroka. [217] => [218] => Republika zažívala vrchol své moci a prosperity v [[15. století|15.]] a [[16. století]], ve spolupráci s [[Ancona|Anconou]] – trasa Dubrovník, [[Ancona]], ([[Florencie]]) a [[Flanderské hrabství|Flandry]] tvořila protiváhu [[Benátská republika|Benátské republice]] – trasa [[Benátky]], [[Rakousko]] a [[Německo]]. [219] => V [[16. století]] tvořilo mohutnou dubrovnickou [[flotila|flotilu]] i 180 velkých lodí. Město bylo opevněno [[hradba]]m kolem celého svého obvodu. Do města vedly dvě brány z obou stran původní úžiny (Pile a Ploče). V této době také docházelo k značné demografické změně. Obyvatelstvo, které mluvilo latinsky, resp. [[italština|italsky]] nebo [[dalmatština|dalmatsky]] bylo postupně doplňováno stále rostoucím podílem [[Slované|Slovanů]]. Ačkoliv v Dubrovníku žili Slované ještě dříve, nárůst byl typický především pro [[16. století]]. V roce [[1582]] si dubrovnický arcibiskup postěžoval [[papež]]i, že nemůže dále sloužit mše, neboť neovládá slovanský jazyk na dostatečné úrovni.{{Citace monografie [220] => | příjmení = Fine [221] => | jméno = John, V. A. [222] => | odkaz na autora = [223] => | titul = When Ethnicity Did Not Matter in the Balkans [224] => | vydavatel = The University of Michigan Press [225] => | místo = [226] => | rok = 2006 [227] => | počet stran = [228] => | isbn = 978-0-472-11414-6 [229] => | kapitola = [230] => | strany = 239 [231] => | jazyk = angličtina [232] => }} Postupem času z Dubrovníka dalmatský jazyk zcela vymizel. Místní neslovanské obyvatelstvo označovalo záhoří (území dnešní Bosny a Hercegoviny) termínem ''Slavonia''.{{Citace monografie [233] => | příjmení = Fine [234] => | jméno = John, V. A. [235] => | odkaz na autora = [236] => | titul = When Ethnicity Did Not Matter in the Balkans [237] => | vydavatel = The University of Michigan Press [238] => | místo = [239] => | rok = 2006 [240] => | počet stran = [241] => | isbn = 978-0-472-11414-6 [242] => | kapitola = [243] => | strany = 141 [244] => | jazyk = angličtina [245] => }} [246] => [247] => V roce [[1667]] bylo město téměř zničeno silným [[Zemětřesení v Dubrovníku (1667)|zemětřesením]], při kterém zahynulo zhruba 5000 lidí. Historické centrum města s [[Románský sloh|románskou]] katedrálou, [[Gotika|gotickými]] a [[Renesance|renesančními]] paláci, kostely a kláštery se celé zřítilo. Obnova byla následně realizována podle moderního plánu se sítí ulic svírající na sebe [[pravý úhel|pravé úhly]]. K hlavní třídě [[Stradun]] byly orientovány kolmo nové ulice, jejich podoba a šířka byla realizována dle [[Benátky|benátského]] vzoru. Přestože město získalo svojí původní slávu i lesk, zničena byla řada unikátních staveb [[Renesance|renesanční]] architektury i starších stylů. Po obnově získalo jádro Dubrovníka [[baroko|barokní]] ráz. [248] => [249] => V roce [[1706]] poničil město požár. Počet obyvatel tehdy činil zhruba šest tisíc lidí. V této době sídlilo v Dubrovníku přes 85 konzulátů. [250] => [251] => === 19. století === [252] => [253] => [[File:Stradun, a főutca a ferences kolostor és templom tornya felé nézve. Fortepan 86983.jpg|right|thumb|Stradun na přelomu [[19. století|19.]] a [[20. století]]]] [254] => [[File:The earth and its inhabitants (1883) (20940853938).jpg|right|thumb|Pohled na město v roce [[1883]]]] [255] => Republika však ztrácela svůj hospodářský a politický význam nejen kvůli ničivému zemětřesení, ale i následkem celkové středomořské krize. Její konec nastal po obsazení města [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovými]] vojsky v roce [[1806]]. Při vstupu francouzského vojska do Dubrovníku se k přístavu rychle vydala i vojska [[Rusko|ruská]] a [[Černá Hora|černohorská]] a vše vyvrcholilo [[Obléhání Dubrovníku (1806)|obléháním]]. To trvalo půl roku, od června [[1807]] až do ledna [[1808]]. Na město dopadala dělostřelecká palba z jednotek rozmístěných v okolních kopcích. Zničeno bylo okolo 10 % původních budov. Oficiálně republika zanikla v roce [[1808]], kdy ji generál Marmont prohlásil za rozpuštěnou a její území připojil k [[Italské království (1805–1814)|Italskému království]]{{Citace sborníku [256] => | příjmení = Ćosić [257] => | jméno = Stjepan [258] => | titul = Dubrovnik u Ilirskim pokrajinama [259] => | sborník = Anali Dubrovnik [260] => | odkaz na sborník = [261] => | vydavatel = HAZU [262] => | odkaz na vydavatele = Chorvatská akademie věd a umění [263] => | místo = Dubrovník [264] => | rok vydání = 1997 [265] => | strany = 37 [266] => | jazyk = chorvatština [267] => }}, kontrolovanému Napoleonem. Nedlouho poté byl Dubrovník z království vyjmut a přivtělen k Ilyrským provinciím. V rámci nich měl relativně dobré postavení, neboť Francouzi předpokládali rozvoj námořní dopravy jako zdroje financování pro početnou armádu.{{Citace sborníku [268] => | příjmení = Ćosić [269] => | jméno = Stjepan [270] => | titul = Dubrovnik u Ilirskim pokrajinama [271] => | sborník = Anali Dubrovnik [272] => | odkaz na sborník = [273] => | vydavatel = HAZU [274] => | odkaz na vydavatele = Chorvatská akademie věd a umění [275] => | místo = Dubrovník [276] => | rok vydání = 1997 [277] => | strany = 42 [278] => | jazyk = chorvatština [279] => }} Podle francouzského vzoru byla přeorganizována celá samospráva a město získalo svůj rozpočet.{{Citace sborníku [280] => | příjmení = Ćosić [281] => | jméno = Stjepan [282] => | titul = Dubrovnik u Ilirskim pokrajinama [283] => | sborník = Anali Dubrovnik [284] => | odkaz na sborník = [285] => | vydavatel = HAZU [286] => | odkaz na vydavatele = Chorvatská akademie věd a umění [287] => | místo = Dubrovník [288] => | rok vydání = 1997 [289] => | strany = 43 [290] => | jazyk = chorvatština [291] => }} [292] => [293] => V roce [[1813]] vypuklo proti nové nadvládě povstání. V roce [[1814]] byl [[Obléhání Dubrovníku (1814)|obléhán]].{{Citace sborníku [294] => | příjmení = Ćosić [295] => | jméno = Stjepan [296] => | titul = Dubrovnik u Ilirskim pokrajinama [297] => | sborník = Anali Dubrovnik [298] => | odkaz na sborník = [299] => | vydavatel = HAZU [300] => | odkaz na vydavatele = Chorvatská akademie věd a umění [301] => | místo = Dubrovník [302] => | rok vydání = 1997 [303] => | strany = 58 [304] => | jazyk = chorvatština [305] => }} O dva roky později byl Dubrovník anektován [[Rakouské císařství|Rakouskem]] jako součást rakouské [[Dalmácie]]. [[Patricij]]ské [[aristokracie|aristokratické]] rody se buďto odstěhovaly či byly začleněny mezi rakouskou nižší [[šlechta|šlechtu]] s titulem hrabat. Od roku [[1861]] vysílal Dubrovník do rakousko-uherského parlamentu ve [[Vídeň|Vídni]] dva zástupce. [306] => [307] => Město díky své odlehlosti stálo stranou modernizačním trendům Evropy. I proto zde například v druhé polovině [[19. století]] nebylo v provozu ani veřejné osvětlení. Plynové lampy byly instalovány až v posledním desetiletí [[19. století]]. Elektrické osvětlení bylo slavnostně zapojeno dne [[1. červen|1. června]] [[1901]], kdy na hlavní třídě [[Stradun]] tehdejší starosta rozsvítil první lampu. Rakousko-Uhersko vnímalo Dubrovník, stejně jako celou Dalmácii, jako region se svojí zvláštní problematikou. Ani jemu se nevyhnul národnostní konflikt mezi místním [[Slované|slovanským]] (chorvatským, resp. srbským) a [[Italové|italským]] obyvatelstvem. Otevírání škol s různým vyučovacím jazykem, odhalení památníku [[Ivan Gundulić|Ivana Gunduliće]] (v roce [[1893]]{{Citace elektronického periodika [308] => | titul = DSO dijelom proslave 130 godina od podizanja spomenika Ivanu Gunduliću [309] => | periodikum = Glazba.hr [310] => | url = https://glazba.hr/vijesti/dubrovacki-simfonijski-orkestar-ivan-gundulic/ [311] => | jazyk = chorvatština [312] => | datum přístupu = 2023-08-07 [313] => }}) a další – to vše bylo interpretováno v duchu ať už slovanské nebo italské identity. Kromě postavení [[Italové|italského]] obyvatelstva byl nicméně Dubrovník předmětem sporu i mezi samotnou chorvatskou a srbskou komunitu. Od roku [[1909]] ztratila italština ve městě právo jednoho z oficiálních jazyků. Rakousko-uherská správa se snažila hledat buď rovnováhu mezi oběma jazykovými skupinami, nebo využít jedné proti druhé tak, aby si zajistila bezpečnou pozici v regionu. [314] => [315] => Vzhledem k odlehlosti města a neexistenci moderního dopravního spojení si Dubrovník uchoval svůj historický ráz i v rámci Rakousko-Uherska. V roce [[1891]] byla alespoň z nedaleké [[Čapljina|Čapljiny]] v [[Bosna a Hercegovina|Bosně]] postavena [[Železniční trať Gabela–Zelenika|úzkorozchodná železnice]] do blízkosti Dubrovníka (do vesnice Gruž). Mezi lety [[1910]] až [[1970]] byly v Dubrovníku v provozu také [[Tramvajová doprava v Dubrovníku|tramvaje]].[https://www.chorvatsko.cz/tema/dubrovnik_tramvaj.html Článek na portálu chorvatsko.cz] První moderní hotely vznikly v posledním desetiletí [[19. století]] – Velký opatijský hotel ([[1890]]) a [[Hotel Imperial (Dubrovník)|Hotel Imperial]] ([[1897]]). [316] => [317] => === 20. století až současnost === [318] => Po [[první světová válka|první světové válce]] se Dubrovník stal součástí (spolu s celým Chorvatskem) [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] a později [[Království Jugoslávie|Jugoslávie]]. V roce [[1923]] bylo na základě [[Vidovdanská ústava|Vidovdanské ústavy]] rozhodnuto o zřízení Dubrovnické oblasti. Po roce [[1929]] bylo město součástí tzv. [[Zetská bánovina|Zetské bánoviny]] s hlavním městem [[Cetinje]] a odděleno od zbytku Chorvatska. K ní byla připojena většina tehdejší Dubrovnické oblasti.{{Citace monografie [319] => | příjmení = Bilandžić [320] => | jméno = Dušan [321] => | odkaz na autora = [322] => | titul = Hrvatska moderna povijest [323] => | vydavatel = Golden Marketing [324] => | místo = Záhřeb [325] => | rok = [326] => | počet stran = [327] => | isbn = [328] => | kapitola = [329] => | strany = 89 [330] => | jazyk = chorvatština [331] => }} [332] => [333] => V meziválečném období zde v lokalitě [[Kupari (Dubrovník)|Kupari]] vzniklo letovisko, které rozvíjeli čeští, resp. českoslovenští podnikatelé.{{Citace elektronického periodika [334] => | titul = Opuštěné Kupari. Zašlá sláva českého podnikání v chorvatském turismu [335] => | periodikum = iDNES [336] => | url = https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/opusteny-turisticky-resort-kupari-v-chorvatsku.A170825_181132_kolem-sveta_hig [337] => | jazyk = čeština [338] => | datum přístupu = 2023-08-07 [339] => }} [340] => [341] => Těsně před vypuknutím druhé světové války na Balkáně se stalo město součástí Chorvatské bánoviny.{{Citace monografie [342] => | příjmení = Bilandžić [343] => | jméno = Dušan [344] => | odkaz na autora = [345] => | titul = Hrvatska moderna povijest [346] => | vydavatel = Golden Marketing [347] => | místo = Záhřeb [348] => | rok = [349] => | počet stran = [350] => | isbn = [351] => | kapitola = [352] => | strany = 98 [353] => | jazyk = chorvatština [354] => }} [355] => [356] => Na počátku [[druhá světová válka|druhé světové války]] se město stalo součástí samostatného [[Chorvatsko|Chorvatska]]. Odlehlý Dubrovník oddělený horami od zbytku Dalmácie a Chorvatska byl jedním z mála přístavů, které neobsadila na počátku války Itálie. Ačkoliv [[Benito Mussolini]] prosazoval připojení města k Itálii, narazil na tvrdý odpor [[Ante Pavelić]]e, chorvatského fašistického vůdce (''Poglavnika''), který se musel smířit s územními ztrátami téměř celé Dalmácie v italský prospěch. Dubrovník sice zůstal formálně chorvatským městem, byl nicméně od dubna [[1941]] až do září [[1943]] okupován [[Itálie|italskými]] a později [[Nacistické Německo|německými]] vojsky. [[Osvobození Dubrovníku (1944)|Osvobozen]] byl v říjnu [[1944]] [[Jugoslávie|jugoslávskými]] [[partyzán]]skými jednotkami.{{Citace elektronického periodika [357] => | titul = Prije 76 godina oslobođen je Dubrovnik koji bez toga možda ne bi bio hrvatski [358] => | periodikum = net.hr [359] => | url = https://net.hr/danas/hrvatska/iz-ralja-fasista-nacista-ustasa-i-cetnika-prije-76-godina-osloboden-je-dubrovnik-koji-bez-toga-mozda-ne-bi-bio-hrvatski-0c48dcbe-b1c6-11eb-a20a-0242ac130060 [360] => | jazyk = chorvatština [361] => | datum přístupu = 2023-08-07 [362] => }} [363] => [364] => V roce [[1950]] se zde konaly první letní hry i šachová olympiáda.{{Citace monografie [365] => | příjmení = Dolničar [366] => | jméno = Ivan [367] => | odkaz na autora = [368] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [369] => | vydavatel = eksport pres [370] => | místo = Bělehrad [371] => | rok = 1981 [372] => | počet = [373] => | isbn = [374] => | kapitola = [375] => | strany = 197 [376] => | jazyk = srbochorvatština [377] => }} Rozvoj turistiky umožnila výstavba [[Jadranská magistrála|Jadranské magistrály]], která dosáhla Dubrovníku v roce [[1965]]. [378] => [379] => V roce [[1991]], po vyhlášení chorvatské samostatnosti, bylo město během [[Chorvatská válka za nezávislost|války]] ostřelováno těžkými děly [[Jugoslávská lidová armáda|Jugoslávské lidové armády]] ([[de facto]] [[srbsko]]-[[Černá Hora|černohorské]]) z okolních pohoří, přičemž utrpělo mnoho škod.[http://zpravy.idnes.cz/tribunal-zmirnil-trest-pro-choreho-generala-ktery-bombardoval-dubrovnik-1lo-/zahranicni.aspx?c=A080717_125005_zahranicni_jw iDnes.cz: Tribunál zmírnil trest pro chorého generála, který bombardoval Dubrovník]{{Citace elektronického periodika [380] => | titul = DA SE NE ZABORAVI: 1. listopada prije 31 godinu počeo napad na Dubrovnik i jug Hrvatske [381] => | periodikum = Fenix Magazin [382] => | url = https://fenix-magazin.de/da-se-ne-zaboravi-1-listopada-prije-31-godinu-poceo-napad-na-dubrovnik-i-jug-hrvatske/ [383] => | jazyk = hr [384] => | datum přístupu = 2023-01-09 [385] => }} Poškozeny byly historické budovy i ulice; jen na třídu Stradun dopadlo 36 dělostřeleckých granátů.{{Citace monografie [386] => | příjmení = Schwarz [387] => | jméno = Berthold [388] => | odkaz na autora = [389] => | titul = Chorvatské pobřeží Jadranu [390] => | vydavatel = Nelles Guide [391] => | místo = Mnichov [392] => | rok = 1998 [393] => | počet = [394] => | isbn = 80-86169-24-3 [395] => | kapitola = Dubrovník [396] => | strany = 206 [397] => | jazyk = čeština [398] => }} [[Obléhání Dubrovníku|Obléhání města]] a jeho případné obsazení bylo součástí plánu [[Jugoslávská lidová armáda|Jugoslávské lidové armády]] pro postup směrem do [[Dalmácie]] z [[Černá Hora|Černé Hory]]. Bylo provázeno nebývalou mírou [[propaganda|propagandy]] z obou stran. Během obléhání, které trvalo 240 dnů{{Citace elektronického periodika [399] => | titul = Rat u Jugoslaviji: Tri decenije od opsade Dubrovnika - uništavanje svetske kulturne baštine i „najveća sramota Crne Gore“ [400] => | periodikum = BBC [401] => | url = https://www.bbc.com/serbian/lat/balkan-58740141 [402] => | jazyk = srbština [403] => | datum přístupu = 2023-08-07 [404] => }}, zahynulo okolo dvou stovek lidí, Jugoslávská lidová armáda město nedokázala obsadit. Ve středu města byly poškozeny budovy františkánského a dominikánského kláštera, kostel sv. Blažeje, budova archivu, několik hotelů a několik dalších domů. Obnova Dubrovníka po válce se uskutečnila za pomoci [[UNESCO]]. [405] => [406] => Od roku [[1979]] je město zapsáno na seznam [[UNESCO]]. Po ukončení [[Válka v Jugoslávii|války]] iniciovalo UNESCO obnovu historického jádra města. Rekonstrukce proběhla podle původních plánů, aby byl zachován styl města. Stavební práce byly provedeny v hodnotě 50 milionů [[Americký dolar|amerických dolarů]]. Byla rovněž aplikována opatření proti [[zemětřesení]]. [407] => [408] => Dne [[3. duben|3. dubna]] [[1996]] došlo v blízkosti Dubrovníku k pádu [[Letectvo Spojených států amerických|amerického]] letadla CT-43, při čemž zahynulo 34 cestujících, včetně amerického ministra obchodu [[Ron Brown|Rona Browna]] a novináře [[The New York Times|New York Times]] [[Nathaniel Nash|Nathaniela Nashe]]. V druhé polovině 90. let [[20. století]] došlo k zmírnění turistického ruchu, především z obav z nedalekého [[Válka v Jugoslávii|konfliktu]].{{Citace sborníku [409] => | příjmení = Ban [410] => | jméno = Ivo [411] => | příjmení2 = Vrtipah [412] => | jméno2 = [413] => | titul = Culture and tourism in Dubrovnik [414] => | sborník = Tour. hosp. management [415] => | odkaz na sborník = [416] => | vydavatel = Univerzita ve Splitu [417] => | odkaz na vydavatele = [418] => | místo = Split [419] => | rok vydání = 2003 [420] => | strany = 1 [421] => | jazyk = angličtina [422] => }} Tehdejší ubytovací kapacity byly víceméně zničeny ve válce nebo využity pro potřeby ubytování uprchlíků z konfliktem zasažené Dalmácie. Díky tomu tak v roce 2002 mělo město jen polovinu kapacity pro ubytování hostů, než mělo v roce [[1989]].{{Citace sborníku [423] => | příjmení = Ban [424] => | jméno = Ivo [425] => | příjmení2 = Vrtipah [426] => | jméno2 = [427] => | titul = Culture and tourism in Dubrovnik [428] => | sborník = Tour. hosp. management [429] => | odkaz na sborník = [430] => | vydavatel = Univerzita ve Splitu [431] => | odkaz na vydavatele = [432] => | místo = Split [433] => | rok vydání = 2003 [434] => | strany = 4 [435] => | jazyk = angličtina [436] => }} [437] => [438] => Na začátku srpna 2007 vypukl v blízkosti Dubrovníku ale za hranicí na území Bosny a Hercegoviny obrovský požár, který se rychle rozšířil i na chorvatské území. Vysoké teploty (nad 40 °C) a silný vítr, který foukal z jihu, usnadnily šíření ohně natolik, že těsně před požárem 6. srpna byla ohrožena bezpečnost města a jeho obyvatel. Požár se podařilo do 24 hodin uhasit, jednalo se ale o jeden z nejhorších ohňů té doby. [439] => [440] =>
[441] => [442] => File:Dziedziniec pałacu Kneže Dvor - Dubrownik - 003332n.jpg|Střed města v roce [[1960]]. [443] => File:Na murach - Dubrownik - 003316n.jpg|Přístav v 60. letech 20. století. [444] => File:Na murach miejskich - Dubrownik - 003321n.jpg|Pohled na město z [[Městské opevnění (Dubrovník)|hradeb]]. [445] => File:Panorama miasta - Dubrownik - 003320n.jpg|Panorama města v 60. letech 20. století. [446] => File:Panorama miasta - Dubrownik - 003325n.jpg|Břeh města v 60. letech 20. století. [447] => File:Widok z murów - Dubrownik - 003318n.jpg|Pohled z hradeb v 60. letech 20. století. [448] => [449] =>
[450] => [451] => == Obyvatelstvo == [452] => [453] => V roce [[2011]] mělo město 42 615 obyvatel.{{Citace sborníku [454] => | příjmení = Lopižić [455] => | jméno = Iva [456] => | titul = Grad Dubrovnik kao jedinica lokalne samouprave [457] => | sborník = [458] => | odkaz na sborník = [459] => | vydavatel = Univerzita v Záhřebu [460] => | odkaz na vydavatele = [461] => | místo = Dubrovník [462] => | rok vydání = 2015 [463] => | strany = 340 [464] => | jazyk = chorvatština [465] => }} Historicky nejvíce lidí zde žilo v roce [[1991]] (těsně před chorvatskou válkou za nezávislost), a to 47 348. Značný demografický růst začal po druhé světové válce, do té doby se počet obyvatel města pohyboval do dvaceti tisíc lidí. Ve městě žije cca třetina obyvatel Dubrovnicko-neretvanské župy. V roce [[2011]] byl průměrný věk obyvatel Dubrovníku 42,4 roku, což je o trochu více, než je tomu v případě celé župy. [466] => [467] => Drtivá většina obyvatel Dubrovníka se dnes hlásí k [[Chorvati|chorvatské]] národnosti, město však ve svých dějinách bylo pestrým multietnickým tavícím kotlem. Byly zde početné komunity řady národů, mimo jiné i [[Italové|Italů]] nebo [[Srbové|Srbů]]. Bosňácká a srbská národnostní menšina zde mají svoje samosprávné organizace (Vijeće bošnjačke nacionalne manjine, Vijeće srpske nacionalne manjine). [468] => [469] => === Náboženská struktura === [470] => [471] => V roce [[2001]] se ve [[sčítání lidu]] přihlásilo 37 015 obyvatel (84,57 %) k [[Římskokatolická církev|Římskokatolické církvi]], 2310 obyvatel (5,28 %) k [[islám]]u, 1697 obyvatel (3,88 %) k [[Srbská pravoslavná církev|pravoslavné církvi]], 1430 (3,27 %) k dalším náboženským obcím a 935 (2,14 %) se označilo za [[ateismus|ateisty]]. [472] => [473] => ==== Židé v Dubrovníku ==== [474] => [475] => V roce [[1368]] přišli do Dubrovníka první Židé, a to z dnes [[Albánie|albánského]] přístavu [[Drač]]. Po roce [[1492]] přišlo několik vln uprchlíků z [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejského poloostrova]], odkud byli Židé vyhnáni. Židovští obchodníci zde nakupovali a prodávali hedvábí, vlnu, kůži a koření. Svoji první synagogu otevřeli v roce [[1532]], židovský hřbitov zde stál od roku [[1612]] a byl provozován až do roku [[1910]]. V [[18. století]] zde bylo napočítáno 218 Židů z celkem 6000 obyvatel města. Roku [[1873]] bylo židovské obyvatelstvo do značné míry zrovnoprávněno. Dubrovničtí Židé se po druhé světové válce vystěhovali většinou vystěhovali do dnešního [[Izrael]]e, ve městě zůstalo jen několik desítek osob této víry. [476] => [477] => == Ekonomika == [478] => [479] => [[File:Luka Gruž.jpg|right|thumb|Přístav Gruž v Dubrovníku]] [480] => V současné době je město Dubrovník jednou z hlavních turistických destinací chorvatského pobřeží Jaderského moře. Pohostinství a ubytování zaměstnávají nejvíce osob{{Citace sborníku [481] => | příjmení = Lopižić [482] => | jméno = Iva [483] => | titul = Grad Dubrovnik kao jedinica lokalne samouprave [484] => | sborník = [485] => | odkaz na sborník = [486] => | vydavatel = Univerzita v Záhřebu [487] => | odkaz na vydavatele = [488] => | místo = Dubrovník [489] => | rok vydání = 2015 [490] => | strany = 341 [491] => | jazyk = chorvatština [492] => }}; dále jsou to obchod a veřejná správa. Turistický ruch je v Dubrovníku rozvíjen dlouhodobě, nicméně tak bylo činěno ještě v období Jugoslávie velmi jednostranně, bez ohledu na potřebu širokosti nabídky odvětví a zaostávala kvalita služeb.{{Citace sborníku [493] => | příjmení = Ban [494] => | jméno = Ivo [495] => | příjmení2 = Vrtipah [496] => | jméno2 = [497] => | titul = Culture and tourism in Dubrovnik [498] => | sborník = Tour. hosp. management [499] => | odkaz na sborník = [500] => | vydavatel = Univerzita ve Splitu [501] => | odkaz na vydavatele = [502] => | místo = Split [503] => | rok vydání = 2003 [504] => | strany = 2 [505] => | jazyk = angličtina [506] => }} Ve 3. dekádě [[21. století]] se objevila otázka udržitelnosti rostoucího počtu návštěvníků v historickém centru města.{{Citace elektronického periodika [507] => | titul = Centrum Dubrovníku je příliš malé. Před turisty není úniku, tvrdí Češka žijící v Chorvatsku [508] => | periodikum = Lidovky [509] => | url = https://www.lidovky.cz/svet/nedodelane-centrum-dubrovniku-je-prilis-male-pred-turisty-neni-uniku-tvrdi-ceska-zijici-v-chorvatsku.A170815_160857_ln_zahranici_ele [510] => | jazyk = čeština [511] => | datum přístupu = 2023-08-07 [512] => }}{{Citace elektronického periodika [513] => | titul = Dubrovník plánuje omezit počet turistů. Nápor davů nezvládá [514] => | periodikum = iDNES [515] => | url = https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/chorvatsko-dubrovnik-hra-o-truny-game-of-thrones-turismus-ekonomika.A170816_135541_eko-zahranicni_are [516] => | jazyk = čeština [517] => | datum přístupu = 2023-08-07 [518] => }} [519] => [520] => Vzhledem k obtížné dostupnosti města z vnitrozemí (do Dubrovníka vedla historicky pouze [[úzkokolejná železnice]] a pouze silnice 1. třídy), nedošlo k většímu rozvoji v oblasti průmyslu. Značný význam pro ekonomiku města má i přístav [[Gruž]]. [521] => [522] => V Dubrovníku byla založena nejstarší obchodní komora na území současného Chorvatska, a to v roce [[1808]]. [523] => [524] => Na řeci [[Trebšinjica]] se nachází [[Vodní elektrárna Dubrovník]], poslední na kaskádě této řeky, která zasahuje i na území [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]]. [525] => [526] => == Kultura == [527] => [528] => Město Dubrovník je již několik desítek let považováno za chorvatskou kulturní metropoli. Historicky se zde prolínala kultura Středomoří s kulturou střední Evropy a orientu. Město je také vyobrazeno na zadní straně bankovky 50 [[Chorvatská kuna|chorvatských kun]], a to ve verzích vydaných v letech [[1993]] a [[2002]]. [529] => [530] => Ve městě se nachází řada muzeí a kulturních institucí. Dějiny Chorvatska během období socialistické Jugoslávie vykresluje např. [[Muzeum rudých dějin]].{{Citace elektronického periodika [531] => | titul = Malo drugačiji Dubrovnik [532] => | periodikum = Deutsche Welle [533] => | url = https://www.dw.com/hr/malo-druga%C4%8Diji-dubrovnik/a-60595660 [534] => | jazyk = hr [535] => | datum přístupu = 2023-01-09 [536] => }} Nachází se zde také [[Muzeum chorvatské války za nezávislost (Dubrovnik)|Muzeum chorvatské války za nezávislost]] ({{vjazyce2|hr|Muzej domovinskog rata}}). [537] => [538] => V Dubrovníku působí rovněž i symfonický orchestr. [539] => [540] => === Dubrovnické letní hry === [541] => [542] => Největší a nejdůležitější kulturní akcí jsou [[Dubrovnické letní hry]] (Dubrovačke ljetne igre). Pravidelně se konají už od roku 1950,{{Citace monografie [543] => | příjmení = Dolničar [544] => | jméno = Ivan [545] => | odkaz na autora = [546] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [547] => | vydavatel = eksport pres [548] => | místo = Bělehrad [549] => | rok = 1981 [550] => | počet = [551] => | isbn = [552] => | kapitola = [553] => | strany = 149 [554] => | jazyk = srbochorvatština [555] => }} od 10. července do 25. srpna. Jedná se o [[festival]] divadelních a hudebních představení. [556] => [557] => Letních her se účastní okolo dvou tisíc světoznámých umělců. Konají se představení různého druhu – divadelní, operní, taneční, literární. Během jedné sezóny lze spatřit desítky vystoupení. Hry oficiálně začínají písní, tancem a ohňostrojem. Turisté a účastníci her společně zvedají zástavu na Rolandův sloup (Orlandov stup). Koncerty a jiné kulturní akce se pořádají také v kostelech, klášterech, v sálech a ambitech paláců. Jsou zde básníci, spisovatelé, klasická i moderní hudba, recitace, operní zpěv, tanec a divadlo. [558] => [559] => Dubrovnické letní hry jsou symbolem pro kulturní všehochuť a v minulosti se zde objevili například [[Londýnský filharmonický orchestr]], [[Piccolo Teatro Milano]], [[Old Vic|Old Vic Theatre]] a jiné chorvatské a zahraniční soubory a sólisté či Pražští Madrigalisté v roce 1999. V roce [[2022]] trval jejich program 47 dní a měly rozpočet přes 9 milionů [[HRK|kun]].{{Citace elektronického periodika [560] => | titul = Svečano otvorene 73. Dubrovačke ljetne igre [561] => | periodikum = HRT [562] => | url = https://magazin.hrt.hr/kultura/u-nedjelju-se-otvaraju-73-dubrovacke-ljetne-igre-8434000 [563] => | jazyk = hr [564] => | datum přístupu = 2023-01-09 [565] => }} [566] => [567] => === Kulturní památky a turistické zajímavosti === [568] => [569] => Dubrovník má jako město zapsané na seznam UNESCO velké množství různých pamětihodností. Přes 220 objektů je zapsáno mimo jiné na chorvatský seznam [[kulturní památka (Chorvatsko)|kulturních památek]]. [570] => [571] => ==== Fortifikační stavby ==== [572] => [573] => [[File:Main street-Dubrovnik-2.jpg|right|thumb|Střed města.]] [574] => [[File:Main street-Dubrovnik-4.jpg|right|thumb|Střed města s okolními horami.]] [575] => * [[Městské opevnění (Dubrovník)|Městské opevnění]] – hradby byly budovány v různých obdobích, od [[13. století|13.]] do [[17. století]]. Jejich celková délka je 1940 m{{Citace monografie [576] => | příjmení = Schwarz [577] => | jméno = Berthold [578] => | odkaz na autora = [579] => | titul = Chorvatské pobřeží Jadranu [580] => | vydavatel = Nelles Guide [581] => | místo = Mnichov [582] => | rok = 1998 [583] => | počet = [584] => | isbn = 80-86169-24-3 [585] => | kapitola = Dubrovník [586] => | strany = 207 [587] => | jazyk = čeština [588] => }}, výška až 25 m, šířka 4–6 m a ze strany od moře 1,5–3 m. Doplňují je věže a mešní pevnosti. V roce [[2018]] je navštívilo 1,3 milionu zahraničních návštěvníků. [589] => ** [[Minčeta (věž)|Věž Minčeta]] – věž na severní straně městských hradeb, monumentální as kruhovým půdorysem. Byla dokončena v roce [[1464]]. Na jejím vzniku se podíleli četní stavitelé. Impulzem pro její výstavbu byl [[Pád Konstantinopole]] v roce [[1453]]. [590] => ** [[Bokar (věž)|Věž Bokar]] – věž na západní straně městského opevnění, budovaná v letech [[1461]] až [[1463]] podle projektu [[Florencie|florentinského]] stanivtele Michelozza Michelozzia. Je též známá pod názvem ''Zvijezdan''. [591] => ** [[Pevnost svatého Jana]] – pevnost na jihovýchodní straně městského opevnění byla zbudována v [[16. století]] a chránila tradiční dubrovnický přístav před útoky z moře. Nechal ji zbudovat dubrovnický stavitel Paskoje Miličević. [592] => ** [[Pevnost Lovrijenac]] se nachází mimo západní části městského opevnění, 37 m nad úrovní moře. Její historický význam spočíval v bitvách proti útokům [[Benátská republika|Benátské republiky]]. Sama slouží pro různé kulturní akce nebo oddávání párů. [593] => ** [[Pevnost Revelin]] se nachází na východní části městského opevnění. Byla budována v roce [[1462]] pro ochranu před [[Expanze Osmanské říše na Balkán|tureckým nebezpečím]]. [594] => ** [[Pevnost Imperial]] se nachází na vrcholu kopce [[Srđ]] nad Dubrovníkem. [595] => [596] => ==== Kostely a kláštery ==== [597] => [598] => * [[Dubrovnická katedrála]], zasvěcená Nanebevstoupení Panny Marie. Zbudována byla na místě staršího [[Byzantská říše|byzantské]]ho chrámu, který byl po četných úpravách a přestavbách zničen při zemětřesení v roce [[1667]]. Současná katedrála vznikla v [[baroko|barokním]] stylu v letech [[1671]] až [[1713]]. [599] => * [[Kostel svatého Blažeje (Dubrovník)|Kostel svatého Blažeje]] ([[chorvatština|chorvatsky]] ''Crkva svetog Vlaha'') byl vybudován na místě původního románského kostela, který byl zničen při [[Požár Dubrovníka (1706)|požáru]] v roce [[1706]]. [600] => * [[Františkánský klášter (Dubrovník)|Františkánský klášter]] s přilehlým kostelem pochází původem ze [[14. století]]. [[Gotika|Goticko-]][[Renesance|renesanční]] portál je jedním z prvků stavby, který přežil ničivé zemětřesení v závěru [[17. století]]. [601] => * [[Dominikánský klášter (Dubrovník)|Dominikánský klášter]] s [[Kostel svatého Dominika (Dubrovník)|kostelem svatého Dominika]] původem ze [[14. století]]. Při klášteru působí rovněž i muzeum, které schraňuje řadu rukopisů a prvotisků, obrazy dubrovnických malířů z [[15. století|15.]] a [[16. století]], a další. [602] => * [[Jezuitský klášter (Dubrovník)|Jezuitský klášter]] a [[Kostel svatého Ignáce (Dubrovník)|kostel svatého Ignáce]] v barokním stylu. V rámci komplexu působila v minulosti i škola ''Collegium Ragusinum''. [603] => * [[Klášter svaté Kláry (Dubrovník)|Klášter svaté Kláry]] u městských hradeb byl zbudován ve [[13. století|13.]] a [[14. století]]. [604] => * [[Kostel svatého Josefa (Dubrovník)|Kostel svatého Josefa]] zbudovaný po roce [[1667]]. [605] => * [[Kostel svatého Mikuláše (Dubrovník)|Kostel svatého Mikuláše]] ([[chorvatština|chorvatsky]] ''Crkva svetog Nikole'') původem z [[11. století]], jeden z nejstarších svého typu ve městě. [606] => * [[Kostel Krista spasitele (Dubrovník)|Kostel Krista spasitele]] ([[chorvatština|chorvatsky]] ''Crkva svetog Spasa'') z roku [[1520]]. [607] => * [[Kostel svatého Rocha (Dubrovník)|Kostel svatého Rocha]] ([[chorvatština|chorvatsky]] ''Crkva svetog Roka''), [[renesance|renesanční]] kostel z [[16. století]]. [608] => * [[Synagoga (Dubrovník)|Sefardská synagoga]] ze [[14. století]]. [609] => * Pravoslavný kostel [[Srbská pravoslavná církev|Srbské pravoslavné církve]], dokončený v roce [[1877]]. [610] => [611] => ==== Paláce ==== [612] => [613] => * [[Knížecí palác]] – bývalé sídlo vlády a knížete [[Dubrovnická republika|Dubrovnické republiky]], dnes kulturně-historické muzeum. [614] => * [[Palác Sponza]] – goticko-renesanční palác vybudovaný dle návrhu dubrovnického mistra Paskoje Miličeviće [615] => * [[Palác Skočibuha]] (''Restićeva 1'') [616] => * [[Palác Stay]], dříve hodnotná historická stavba poničená během [[Obléhání Dubrovníka (1991)|obléhání města]]. [617] => * [[Palác Isusović-Braichi]] (''Prijeko 24''), renesanční palác v centru města. [618] => * [[Palác Ranjina]] (''Braće Andrijića 10''), goticko-renesanční palác z konce [[15. století]] [619] => * [[Palác Sorkočević]] (''Držiéva poljana 3'') z konce [[17. století]] a počátku století osmnáctého. [620] => * [[Palác Pucić]] (''Od puča 1'') barokní palác ze 17. století, dnes slouží jako luxusní hotel. [621] => * [[Palác Trifoni-Đorđić]] (''Od puča 17''/''Široka 5''), určený k rekonstrukci. [622] => [623] =>
[624] => [625] => File:DubrovnikDSC00158.JPG|Katedrála Panny Marie [626] => File:Dubrovnik grad.jpg|Pohled a střed města. [627] => File:Croatia-01807 - Two of the Churches (10090699654).jpg|Střechy ve středu města. [628] => File:Architecture of the old city.jpg|Ulice starého města. [629] => File:Dubrovnik Old Town From Minčeta Tower.jpg|Střed města z věže Minčeta. [630] => File:Dubrovnik harbor site - panoramio.jpg|Pevnost svatého Jana. [631] => File:2011 Dubrownik, Pałac Sponza (01).jpg|Palác Sponza v roce [[2011]]. [632] => File:Croatia-01870 - Old Port (10091210236).jpg|Historický přístav. [633] => File:Dubrovnik - panoramio (66).jpg|Lodě v přístavu. [634] => [635] =>
[636] => [637] => == Samospráva == [638] => [639] => === Orgány samosprávy === [640] => [641] => V čele města stojí starosta. Město má rovněž i své zastuptielstvo, které má 25 členů.{{Citace sborníku [642] => | příjmení = Lopižić [643] => | jméno = Iva [644] => | titul = Grad Dubrovnik kao jedinica lokalne samouprave [645] => | sborník = [646] => | odkaz na sborník = [647] => | vydavatel = Univerzita v Záhřebu [648] => | odkaz na vydavatele = [649] => | místo = Dubrovník [650] => | rok vydání = 2015 [651] => | strany = 343 [652] => | jazyk = chorvatština [653] => }} [654] => [655] => === Administrativní dělení === [656] => [657] => Dubrovník se oficiálně dělí na 19 čtvrtí: [[Babin Kuk]], [[Batala]], [[Boninovo]], [[Dubrava (Dubrovník)|Dubrava]], [[Gorica (Dubrovník)|Gorica]], [[Gruž]], [[Hladnica]], [[Kantafig]], [[Kono]], [[Lapad]], [[Montovjerna]], [[Nuncijata]], [[Pile]], [[Ploče (Dubrovník)|Ploče]], [[Solitudo]], [[Stari Grad (Dubrovník)|Stari Grad]], [[Sveti Jakov (Dubrovník)|Sveti Jakov]], [[Šipčine]] a [[Zlatni Potok]] [658] => [659] => Kromě toho pod samotné město ({{vjazyce2|hr|Općina grada Dubrovnika}}) spadá dalších 31 sídel, která jsou následující: [660] => [661] => {| border="0" width="100%" cellspacing="0" cellpadding="0" [662] => |- [663] => |width="25%" align="left" valign="top" | [664] => * [[Bosanka]] [665] => * [[Brsečine]] [666] => * [[Čajkovica]] [667] => * [[Čajkovići]] [668] => * [[Donje Obuljeno]] [669] => * [[Dubravica (Dubrovník)|Dubravica]] [670] => * [[Gornje Obuljeno]] [671] => |width="25%" align="left" valign="top" style="padding-left:;"| [672] => * [[Gromača]] [673] => * [[Kliševo]] [674] => * [[Knežica]] [675] => * [[Koločep (vesnice)|Koločep]] [676] => * [[Komolac]] [677] => * [[Lopud (vesnice)|Lopud]] [678] => * [[Lozica]] [679] => * [[Ljubač (Dubrovník)|Ljubač]] [680] => |width="25%" align="left" valign="top" style="padding-left:;"| [681] => * [[Mokošica]] [682] => * [[Mravinjac]] [683] => * [[Mrčevo (Dubrovník)|Mrčevo]] [684] => * [[Nova Mokošica]] [685] => * [[Orašac]] [686] => * [[Osojnik]] [687] => * [[Petrovo Selo]] [688] => * [[Pobrežje]] [689] => |width="25%" align="left" valign="top" style="padding-left:;"| [690] => * [[Prijevor (Dubrovník)|Prijevor]] [691] => * [[Rožat]] [692] => * [[Suđurađ]] [693] => * [[Sustjepan]] [694] => * [[Šipanska Luka]] [695] => * [[Šumet (Dubrovník)|Šumet]] [696] => * [[Trsteno]] [697] => * [[Zaton (Dubrovník)|Zaton]] [698] => |} [699] => [700] => == Doprava == [701] => [702] => [[File:Autobusni kolodvor. DU 01409.JPG|right|thumb|Autobusové nádraží v Dubrovníku.]] [703] => [[File:Dubrovnik Tram-10 Veza-Lapad Pile 1952.jpg|right|thumb|Dubrovnická tramvaj v roce [[1952]].]] [704] => Vývoj dopravních tahů v okolí města je podřízen složitostí okolního terénu a mořskému pobřeží. Díky tomu vedou hlavní tahy téměř pouze po březích moře. [705] => [706] => === Silniční === [707] => [708] => Hlavní silnicí, která směřuje do Dubrovníka, je [[Silnice D8|Jadranská magistrála]] (silnice D8), která ze severu vede z [[Neum]]u a na jih pokračuje dále do [[Cavtat]]u. [[Rijeka dubrovačka|Rijeku dubrovačkou]] překonává silnice po [[Most Franjo Tuđmana (Dubrovník)|mostu Franjo Tuđmana]] (dokončeném v roce [[1998]]). Jižně od města odbočuje do vnitrozemí a dále do [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]] silnice č. [[Silnice D223|D223]], směřující do města [[Trebinje]]. Do města vedou tři silnice celostátního významu a pět silnic významu regionálního. [709] => [710] => Do roku [[2030]] má být do Dubrovníka prodloužena [[Dálnice A1 (Chorvatsko)|dálnice A1]] z přístavu [[Ploče]]. Jedna z nejnákladnějších dopravních staveb v dějinách Chorvatska bude vedena po úzkém pobřežním pásu a po poloostrově [[Pelješac]]. [[Studie proveditelnosti]] stavby byla uskutečněna v závěru roku [[2020]].[https://dulist.hr/nuzno-rjesenje-zavrsena-studija-izvedivosti-za-autocestu-do-dubrovnika/679515/ Článek na portálu dulist.hr {{hr}}][https://www.vecernji.hr/vijesti/autocesta-do-dubrovnika-bit-ce-najskuplja-u-hrvatskoj-kilometar-ce-kostati-cak-193-milijuna-kn-1441164 Článek na portálu Večernji.hr {{hr}}] [711] => [712] => === Železniční === [713] => [714] => Město Dubrovník nemá železniční spojení. Do roku [[1968]] byla v provozu již zmiňovaná [[železniční trať Gabela–Zelenika]], která procházela předměstími Dubrovníka, konkrétně vedla k přístavu v místní části [[Gruž (Dubrovník)|Gruž]] a dále pokračovala Dalmácií na území současné [[Černá Hora|Černé Hory]]. Úzkorozchodná trať tzv. [[Bosenský rozchod|bosenského rozchodu]] (760 mm) překonávala vysoká stoupání a extrémně náročný terén, její provoz však byl ukončen v souvislosti s rozvojem automobilové dopravy. Bývalé těleso trati slouží místy jako silnice, místy jako [[Stezka pro cyklisty|cyklostezka]]. [715] => [716] => === Námořní === [717] => [718] => Historický přístav Dubrovníku v současné době slouží pouze ke kotvení výletních lodí. Hlavní provoz přístavu probíhá především v letní turistické sezoně. Lodě dopravují značný počet návštěvníků do města a z něj. Hlavní přístav se dnes nachází ve zmíněné lokalitě Gruž. [719] => [720] => === Letecká doprava === [721] => [722] => Jižně od Dubrovníka se na západním okraji [[Konavosko Polje|Konaveljského pole]] nachází [[Letiště Dubrovník|Mezinárodní letiště Čilipi]]. Je častým cílem [[charterový let|charterových letů]]. V roce 2014 odbavilo 1 584 471 cestujících. V roce [[2023]] bylo letiště pojmenováno po [[Ruđer Bošković|Ruđeru Boškovićovi]].{{Citace elektronického periodika [723] => | titul = Zračna luka Dubrovnik mijenja ime, poznato po kojem velikanu će se zvati [724] => | periodikum = Dubrovački Dnevnik [725] => | url = https://dubrovackidnevnik.net.hr/vijesti/zupanija/zracna-luka-dubrovnik-mijenja-ime-poznato-po-kojem-velikanu-ce-se-zvati [726] => | jazyk = chorvatština [727] => | datum přístupu = 2023-08-07 [728] => }} [729] => [730] => === Městská doprava === [731] => [732] => Městskou dopravu v Dubrovníku zajišťují autobusy. V provozu je přibližně 10 linek, které obsluhují modernější část města ležící západně od historického jádra Dubrovníka. Na vrchol [[Srđ]] vede také [[lanová dráha]], která je provozována od roku 2010.[https://www.chorvatsko.cz/aktual/110715_dubrovnik_lanovka.html Článek na portálu chorvatsko.cz] Staré město je bez automobilů, s výjimkou zásobování a místní dopravy; parkovací místa jsou v blízkosti starého města omezená. Město představuje jednu z nejrozsáhlejších [[pěší zóna|pěších zón]] v celém Chorvatsku.{{Citace monografie [733] => | příjmení = Schwarz [734] => | jméno = Berthold [735] => | odkaz na autora = [736] => | titul = Chorvatské pobřeží Jadranu [737] => | vydavatel = Nelles Guide [738] => | místo = Mnichov [739] => | rok = 1998 [740] => | počet = [741] => | isbn = 80-86169-24-3 [742] => | kapitola = Dubrovník [743] => | strany = 203 [744] => | jazyk = čeština [745] => }} [746] => [747] => == Školství == [748] => [749] => Ve městě působí celkem sedm základních škol, z nichž jedna je umělecká ({{vjazyce2|hr|Umjetnička škola Luke Sorkočevića}}). Škol středních je provozováno celkem devět. Nejstarší střední škola, která v Dubrovníku působí, má kořeny sahající až do [[11. století]]. Tehdy se jednalo o vzdělávací instituci založenou při řádu [[Řád svatého Benedikta|Benediktýnů]]. Kromě ní působí ve městě také střední škola [[Ruđer Bošković|Ruđera Boškoviće]], která byla založena v [[17. století]] jako [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitská škola]]. [750] => [751] => Nejstarší vysoká škola v Dubrovníku vznikla v roce [[1624]] („Collegium Rhagusinum“), které bylo hlavní univerzitou pro celou Dubrovnickou republiku. Studoval na něm např. i zmíněný [[Ruđer Bošković]], který dále pokračoval na studiích v [[Řím]]ě. V roce [[1913]] byla v Dubrovníku založena první vysoká škola (ekonomická a obchodní). Kromě toho působí ve městě i škola námořních věd, a to již od [[19. století|století devatenáctého]]. Současná dubrovnická univerzita vznikla sloučením několika dislokovaných fakult různých chorvatských vysokých škol (včetně fakulty námořní) v roce [[2003]]. [752] => [753] => == Sport == [754] => [755] => [[File:Gradski stadion Lapad.JPG|right|thumb|Městský stadion Lapad.]] [756] => V Chorvatsku i v bývalé Jugoslávii je Dubrovník znám především díky [[vodní pólo|vodnímu pólu]]. Místní tým ''Jug'' vyhrál 4. evropský titul, Evropský superpohár a evropský pohár LEN. Ve městě jsou další dva kluby: „VK Dubrovnik“ a „Dubrovački veterani“. Jugoslávskou ligu ve vodním pólu vyhrál celkem jednadvacetkrát. [757] => [758] => Fotbalový tým NK GOŠK Dubrovnik byl založen v roce [[1919]]{{Citace elektronického periodika [759] => | titul = NK GOŠK Dubrovnik 1919. proslavio 100 godina; gradonačelnik Franković najavio velike radove na ruglu od lapadskog stadiona [760] => | periodikum = tportal [761] => | url = https://www.tportal.hr/sport/clanak/nk-gosk-dubrovnik-1919-proslavio-100-godina-gradonacelnik-frankovic-najavio-velike-radove-na-ruglu-od-lapadskog-stadiona-foto-20191022 [762] => | jazyk = chorvatština [763] => | datum přístupu = 2023-08-07 [764] => }} a má i svůj mládežnický manšaft, který hraje v chorvatské třetí divizi. [765] => [766] => V Dubrovníku jsou dva hlavní basketbalové týmy. „KK Dubrovnik“ byl založen v roce [[1946]]. „ŽKK PGM Ragusa“ je ženský basketbalový tým, který hraje první chorvatskou ligu. [767] => [768] => Řada místních vodních pólistů vyhrála olympijské medaile, jako např. [[Veselin Đuh]], [[Goran Sukno]] a další. Olympijskou medaili získala také místní plavkyně [[Sanja Jovanović]]. [769] => [770] => V roce [[2025]] bude Dubrovník hostit Světové mistrovství v házené. Pro tyto účely je budována nová sportovní hala.[https://www.index.hr/sport/clanak/dubrovnik-dobiva-novu-dvoranu-za-sp-u-rukometu-2025/2201494.aspx Článek na portálu index.hr {{hr}}] [771] => [772] => == Dubrovník ve filmu == [773] => [774] => Dubrovník patří vzhledem k svému zachovalému historickému jádru téměř nezasaženému moderní architekturou mezi vděčné lokality pro filmové štáby. [775] => [776] => Město posloužilo také jako kulisa pro natáčení seriálu [[Hra o trůny (seriál)|Hra o trůny]] (''Game of Thrones''){{Citace elektronického periodika [777] => | titul = Seriál Hra o trůny přilákal do Dubrovníku rekordní počet turistů [778] => | periodikum = iDNES [779] => | url = https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/hra-o-truny-chorvatsko-dubrovnik-turiste-hbo-fantasy-serial.A170719_200640_chorvatsko_hig [780] => | jazyk = čeština [781] => | datum přístupu = 2023-08-07 [782] => }}, ve kterém (s velkým přispěním digitálních efektů) představuje fiktivní [[Královo přístaviště]]{{Citace elektronického periodika [783] => | titul = From Whom the Bells Toll: Dracarys to Dubrovnik and Daenerys Targaryeon [784] => | periodikum = The Dubrovnik Times [785] => | url = https://www.thedubrovniktimes.com/news/dubrovnik/item/6693-from-whom-the-bells-toll-dracarys-to-dubrovnik-and-daenerys-targaryeon [786] => | jazyk = angličtina [787] => | datum přístupu = 2023-08-07 [788] => }}, hlavní město [[Svět Písně ledu a ohně#Západozemí|Západozemí]] a sídlo krále [[Sedm království|Sedmi království]].{{Citace elektronického periodika|periodikum = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/relax/269479-chcete-se-projit-v-kulisach-hry-o-truny-vyrazte-do-dubrovniku/}} Natáčel se zde také seriál [[Borgia (seriál)|Borgia]].{{Citace elektronického periodika [789] => | titul = Filmska povijest Dubrovnika nije počela s 'Igrom prijestolja' [790] => | periodikum = 24 Sata [791] => | url = https://express.24sata.hr/kultura/filmska-povijest-dubrovnika-nije-pocela-s-igrom-prijestolja-25577 [792] => | jazyk = hr [793] => | datum přístupu = 2023-01-09 [794] => }} [795] => [796] => V Dubrovníku se také natáčela část filmu [[Star Wars: Poslední z Jediů]] (8. díl série). Historické město zde posloužilo jako kulisa pro lokalitu [[Canto Bight]].[https://www.croatiaweek.com/video-dubrovnik-in-star-wars-the-last-jedi/ Článek na portálu croatiaweek.com {{en}}] [797] => [798] => Přítomnost města v řadě filmů a seriálů se odráží pozitivním směrem na nárůstu turistického ruchu, což podporuje ekonomický rozvoj města. První filmy se zde točily již na počátku [[20. století]]. [799] => [800] => == Konzuláty == [801] => [802] => V Dubrovníku se nachází konzuláty následujících zemí: [[Belgie]], [[Dánsko]], [[Nizozemsko]], [[Velká Británie]], [[Rakousko]] a [[Španělsko]].[https://www.exteriores.gob.es/Embajadas/zagreb/hr/Embajada/Paginas/Consulados.aspx Profil konzulátu {{es}}] [803] => [804] => == Partnerská města == [805] => [806] => * {{flagicon|Německo}} [[Bad Homburg vor der Höhe]], [[Německo]], [[2002]] [807] => * {{flagicon|Rakousko}} [[Štýrský Hradec|Graz]], [[Rakousko]], [[1994]] [808] => * {{flagicon|Švédsko}} [[Helsingborg]], [[Švédsko]], [[1996]] [809] => * {{flagicon|USA}} [[Monterey (Kalifornie)|Monterey]], [[Spojené státy americké|USA]], [[2007]] [810] => * {{flagicon|Itálie}} [[Ragusa]], [[Itálie]], [[2000]] [811] => * {{flagicon|Itálie}} [[Ravenna]], [[Itálie]], [[1969]] [812] => * {{flagicon|Bosna a Hercegovina}} [[Sarajevo]], [[Bosna a Hercegovina]], [[2007]] [813] => * {{flagicon|Chorvatsko}} [[Vukovar]], [[Chorvatsko]], [[1993]] [814] => * {{flagicon|Chorvatsko}} [[Imotski]], [[Chorvatsko]], [[2022]]{{Citace elektronického periodika [815] => | titul = Gradovi Dubrovnik i Imotski postaju gradovi prijatelji [816] => | periodikum = 24 Sata [817] => | url = https://www.dubrovniknet.hr/gradovi-dubrovnik-i-imotski-postaju-gradovi-prijatelji/ [818] => | jazyk = hr [819] => | datum přístupu = 2023-01-09 [820] => }} [821] => [822] => == Známé osobnosti == [823] => [824] => * [[Lujo Adamović]], botanik [825] => * [[Srđan Andrić]], fotbalista [826] => * [[Mislav Anđelković]], fotbalista [827] => * [[Ivo Banac]], historik a politik [828] => * [[Mario Bonić]], fotbalista [829] => * [[Ruđer Bošković]]{{Citace monografie [830] => | příjmení = Pavlović [831] => | jméno = Zoran [832] => | odkaz na autora = [833] => | titul = Modern World Nations: Croatia [834] => | vydavatel = Chelsea House Publishers [835] => | místo = [836] => | rok = 2003 [837] => | počet stran = 117 [838] => | isbn = 0-7910-7911-2 [839] => | kapitola = [840] => | strany = 48 [841] => | jazyk = angličtina [842] => }}, vědec [843] => * [[Vlaho Bogišić]], spisovatel{{Citace monografie [844] => | příjmení = Biserko [845] => | jméno = Sonja [846] => | odkaz na autora = [847] => | titul = Jugoslavija: Poglavlje 1980–1991 [848] => | url = [849] => | vydavatel = Helsinški odbor za ljudska prava u Srbiji [850] => | místo = Bělehrad [851] => | rok = 2021 [852] => | počet stran = [853] => | isbn = 978-86-7208-221-0 [854] => | kapitola = [855] => | strany = 930 [856] => | jazyk = srbština [857] => }} [858] => * [[Nikola Božidarević]], malíř [859] => * [[Izmira Brautović]], herečka [860] => * [[Vlaho Bukovac]], malíř [861] => * [[Ivan Bunić Vučić]], básník [862] => * [[Melko Čingrija]], poslanec, starosta Dubrovníku [863] => * [[Zvonimir Deranja]], fotbalista [864] => * [[Lovro Dobričević]], malíř [865] => * [[Džore Držić]], básník [866] => * [[Marin Držić]], spisovatel [867] => * [[Veselin Đuho]], hráč vodního póla [868] => * [[Ignjat Đurđević]], spisovatel [869] => * [[Elvis Fatović]], hráč vodního póla [870] => * [[Vlado Georgiev]], zpěvák [871] => * [[Marin Getaldić]], vědec [872] => * [[Milovan Glišić]], jazykovědec, spisovatel [873] => * [[Ambroz Gučetić]], biograf [874] => * [[Nikola Vitov Gučetić]], šlechtic, politik a filozof [875] => * [[Ivan Gundulić]], básník [876] => * [[Dživo Gundulić|Ivan Šiškov Gundulić]], básník [877] => * [[Andrija Habulin]], chorvatský judista [878] => * [[Mihajlo Hamzić]], malíř [879] => * [[Milo Hrnić]], zpěvák [880] => * [[Josip Ivanović]], sochař [881] => * [[Sanja Jovanović]], plavkyně [882] => * [[Đelo Jusić]], dirigent [883] => * [[Ernest Katić]], spisovatel [884] => * [[Tereza Kesovija]], zpěvačka [885] => * [[Miho Klaić]], chorvatský politik [886] => * [[Andro Knego]], basketbalista [887] => * [[Mario Kopić]], filozof a publicista [888] => * [[Benedikt Kotruljević]], obchodník [889] => * [[Vlado Kovačević]], šachista [890] => * [[Petar Kriste]], politik [891] => * [[Paško Lovrić]], geodet a kartograf [892] => * [[Šiško Menčetić]], zpěvák [893] => * [[Darko Miladin]], fotbalista [894] => * [[Milan Milišić]], spisovatel a překladatel [895] => * [[Ahmed Muradbegović]], spisovatel a dramaturg [896] => * [[Junije Palmotić]], básník [897] => * [[Luko Paljetak]], spisovatel [898] => * [[Vlaho Paljetak]], zpěvák [899] => * [[Miho Pracat]], mořeplavec a bankéř [900] => * [[Goran Sukno]], hráč vodního póla [901] => * [[Frano Supilo]], politik [902] => * [[Mate Šarlija Daidža]], generál chorvatské armády [903] => * [[Mihovil Španja]], plavec [904] => * [[Slaven Tolj]], umělec [905] => * [[Mavro Vetranić]], spisovatel [906] => * [[Ivo Vojnović]], spisovatel [907] => * [[Božo Vuletić]], hráč vodního póla [908] => * [[Dominko Zlatarić]], básník a překladatel [909] => * [[Cvijeta Zuzorić]], zpěvačka [910] => [911] => == Odkazy == [912] => === Reference === [913] => [914] => [915] => === Externí odkazy === [916] => * {{Commonscat}} [917] => * {{Wikislovník|heslo=Dubrovník}} [918] => * {{en}} [http://whc.unesco.org/pg.cfm?cid=31&id_site=95 Dubrovnik – památka UNESCO] [919] => [920] => {{Dubrovnicko-neretvanská župa}} [921] => {{Dubrovnik}} [922] => {{Chorvatsko}} [923] => {{Světové dědictví – Chorvatsko}} [924] => {{Města v Chorvatsku}} [925] => {{Autoritní data}} [926] => {{Portály|Geografie|Chorvatsko}} [927] => [928] => [[Kategorie:Dubrovník| ]] [929] => [[Kategorie:Světové dědictví (Chorvatsko)]] [930] => [[Kategorie:Města v Chorvatsku]] [931] => [[Kategorie:Sídla v Dubrovnicko-neretvanské župě]] [932] => [[Kategorie:Přímořská letoviska v Chorvatsku]] [933] => [[Kategorie:Přístavní města Jaderského moře]] [934] => [[Kategorie:Přístavní města v Chorvatsku]] [935] => [[Kategorie:Historická území Chorvatska]] [] => )
good wiki

Dubrovník

{{Infobox - sídlo světa | jméno = Dubrovník | originální jméno = Dubrovnik | obrázek = Montage of major Dubrovnik landmarks. jpg | popisek = Dubrovník | vlajka = St.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'16. století','Chorvatsko','17. století','Černá Hora','Bosna a Hercegovina','2011','Slované','1808','14. století','Ruđer Bošković','chorvatština','19. století'

1808

2011

Chorvatsko

Chorvatština

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina, která obývá zejména východní a střední Evropu.