Array ( [0] => 14686436 [id] => 14686436 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Gótové [uri] => Gótové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - zaniklý stát [1] => | název = Gótové [2] => | originální název = ''𐌲𐌿𐍄𐌸𐌹𐌿𐌳𐌰''
Gut-þiuda [3] => | rok vzniku = [[2. století|2.]] [4] => | rok zániku = {{nowrap|[[6. století]] n. l.}} [5] => | více před = ne [6] => | před 1 = stěhování národů [7] => | před 1 vlajka = No flag.svg [8] => | před 2 = [9] => | před 2 vlajka = [10] => | více po = ano [11] => | po 1 = Géaté [12] => | po 1 vlajka = No flag.svg [13] => | po 2 = Greutungové [14] => | po 2 vlajka = No flag.svg [15] => | po 3 = Vizigóti [16] => | po 3 vlajka = No flag.svg [17] => | po 4 = Ostrogóti [18] => | po 4 vlajka = No flag.svg [19] => | po 5 = Krymští Gótové [20] => | po 5 vlajka = No flag.svg [21] => | po 6 = Gotland [22] => | po 6 vlajka = No flag.svg [23] => | vlajka = [24] => | článek o vlajce = [25] => | velikost vlajky = [26] => | znak = [27] => | článek o znaku = [28] => | velikost znaku = [29] => | mapa = Chernyakhov.svg [30] => | velikost mapy = 290px [31] => | mapa poznámka = Původní osídlení Gótů při [[Baltské moře|Baltském moři]] ([[wielbarská kultura]], červeně), gótská pravlast [[Götaland]] (zeleně) a ostrov [[Gotland]] (růžově), [[černjachovská kultura]] (oranžově), [[Římská říše]] (fialově) [32] => | hlavní město = žádné [33] => | jazyky = [[gótština]] [34] => | národnostní složení = Gótové, spříznění [[Germáni]] [35] => | náboženství = [[Germánská mytologie|germánské]] ([[Pohanství|pohanské]]),
[[Ariánství|ariánské křesťanství]] [36] => | státní zřízení = [[Kmen (sociologie)|kmenový svaz]] [37] => | měna = [38] => | vznik = [39] => | zánik = [40] => }} [41] => '''Gótové''' ({{vjazyce2|got|𐌲𐌿𐍄𐌸𐌹𐌿𐌳𐌰|}} – ''Gutþiuda'', ''{{vjazyce2|la|Gothi}}'') byli jedni z prvních [[Germáni|Germánů]], jejichž dvě větve, [[Vizigóti]] a [[Ostrogóti]], sehrály důležitou roli při pádu [[Západořímská říše|západořímské říše]], výrazně se zapsaly do doby [[stěhování národů]] a do dějin vzniku [[středověk|středověké Evropy]]. Náleželi k [[Východní Germáni|východogermánské]] skupině a jejich jazykem byla [[gótština]]. [42] => [43] => == Původ == [44] => Pravděpodobně pocházeli z jižního [[Švédsko|Švédska]] a římskými autory jsou v [[1. století]] našeho letopočtu uváděni v povodí [[Visla|Visly]] v severním [[Polsko|Polsku]]. Během následujících staletí Gótové expandovali směrem k [[Černé moře|Černému moři]], kde jako dominantní mocnost v [[Pontská step|pontské stepi]] nahradili [[Sarmati|Sarmaty]] a zahájili sérii expedic proti [[Římská říše|Římské říši]] až na [[Kypr]]. Během této doby se Gótové rozdělili na dvě hlavní frakce, [[Tervingové|Tervingi]] a [[Greutungové|Greutungi]], které vedly dynastie [[Balthové|Baltů]] a [[Amalové|Amalů]]. Předpokládá se, že král Greuthungů [[Ermanarich]] ve 3. století ovládl obrovské území sahající od [[Baltské moře|Baltského]] až po [[Černé moře]] a na východě až po [[Ural]]. V této době mnoho z Gótů konvertovalo pod vlivem misionáře svatého [[Wulfila|Wulfily]] na [[ariánství]]. Wulfila je také autorem [[Gótské písmo|gótského písma]], kterým je napsaná gótská Bible. [45] => [46] => == Historie == [47] => === Migrace === [48] => Po roce 370 začali území Gótů dobývat [[Hunové]]. Zatímco Greutungové, později známí jako [[Ostrogóti]], podlehli Hunům, mnoho Tervingů (Vizigóti), přešlo [[Dunaj]] na římská území, kde poté, co trpěli špatným zacházením, rozpoutali rozsáhlou vzpouru a v roce 378 způsobili Římanům velkou porážku v [[Bitva u Adrianopole|bitvě u Adrianopole]]. Pod jejich vůdcem [[Alarich I.|Alarichem I.]] se Vizigóti pustili do dlouhé migrace uvnitř římské Říše, v roce 410 dobyli [[Řím]] a nakonec se usadili v [[Galie|Galii]] a [[Hispánie|Hispánii]], kde založili [[Vizigótská říše|Vizigótské království]]. Spolu se Západořímskou říší v roce 451 bojovali proti [[Attila|Atillovým]] Hunům a jejich spojencům Ostrogótům v [[Bitva na Katalaunských polích|bitvě na Katalaunských polích]], ve které byli Hunové poraženi. Ostrogóti se brzy z hunské nadvlády vymanili a nakonec se na konci 5. století pod vedením krále [[Theodorich Veliký|Theodoricha]] přesunuli do dnešní [[Itálie]], kde založili [[Ostrogótské království]]. [49] => [50] => Krátce po Theodorichově smrti byla Itálie dobyta [[Byzantská říše|východořímským]] císařem [[Justinián I.|Justiniánem I.]], brzy část dobyli [[Langobardi]], kteří Ostrogóty následně asimilovali. Vizigótské království vydrželo až do roku [[711]], kdy bylo zničeno [[Umajjovci]]. Na severu Španělska zbytky vizigótské šlechty pod vedením [[Pelayo|Pelaya]] založili [[Asturské království]] a začala [[Reconquista]]. Na [[Krym]]u se menší gótská společnost, známá jako [[krymští Gótové]], dokázala udržet po staletí. Krymští Gothové udržovali úzké náboženské a politické vztahy s [[Byzantská říše|byzantskou říší]] a byli trvalými nepřáteli [[Chazaři|Chazarů]], proti nimž bojovali společně s [[Kyjevská Rus|Kyjevskou Rusí]]. Ještě v [[18. století]] někteří obyvatelé Krymu stále mluvili [[Krymská gótština|krymskou gótštinou]]. [51] => [52] => V [[Historický pramen|historických pramenech]] jsou Gótové doloženi až v době, kdy sídlili na pravém břehu dolní [[Visla|Visly]] na území dnešního [[Polsko|Polska]]. Odtud se v polovině [[2. století]] začali přesouvat jihovýchodním směrem. Ve [[3. století]] se usídlili v severním [[Černé moře|Černomoří]] v rozsáhlé oblasti mezi [[Dunaj]]em a [[Don]]em, případně [[Dněpr]]em. Během dlouhých migrací se k nim nepochybně připojovali příslušníci dalších kmenů, předpokládá se, že také [[Slované]]. [53] => [54] => Část Gótů však ve [[Skandinávie|Skandinávii]] zůstala ([[Géaté]], {{vjazyce|en}} Geats, {{vjazyce|sv}} Götar), ti jsou známi ve [[Švédsko|švédských]] oblastech ''Östergötland'' a ''Västergötland''. V [[Baltské moře|Baltském moři]], na ostrově [[Gotland]] žijí dodnes [[Gutové]] ({{vjazyce|sv}} Gutar), hovořící dialektem odlišným od švédštiny. Slova ''Geat'' i ''Götar'' pravděpodobně vycházejí z [[Pragermánština|protogermánského]] slova ''Gauta'' – to je odlišné od kořenu ''Gut'', z kterého pravděpodobně pochází slovo ''Goth''. Existují názory, že rekonstruované slovo ''Gut-þiuda'' (gotický lid) je pravděpodobně originální forma jména Gótů. [55] => [56] => === Střet s římským impériem === [57] => [[File:Gothic raids in the 3rd century.jpg|right|upright=1.0|thumb|Gótské invaze ve 3. století]] [58] => V roce [[238]] Gótové překročili [[Dunaj]], který tvořil ''limes romanus'', a podnikli vpád do provincie [[Moesia]]. Aby provincii opustili, musela jim [[římská říše]] vyplatit výkupné a roční [[tribut]]. Po pár menších vítězstvích v [[Dácie|Dácii]] jim [[císař]] [[Philippus Arabs]] tribut přestal platit. V roce [[250]] tak tři proudy Gótů, vedené králem [[Kniva|Knivou]] napadly Dácii, Moesii a [[Dobrudža|Dobrudžu]]. Na zpáteční cestě porazili římské vojsko, v bitvě padl i císař [[Decius]]. V letech [[255]] až [[257]] se Gótové zaměřili na útoky z moře, obětí se stala provincie [[Bithýnie]]. V roce [[266]] Gótové spolu s [[Herulové|Heruly]] propluli [[Bospor]]em a zaútočili na [[Řecko]], [[Kréta|Krétu]] a [[Kypr]], obětí se stala města Sparta, Athény, [[Korint]], Olympia i Trója. Na cestě zpět však kvůli bouři došlo k mnoha ztrátám, u [[Soluň|Soluně]] byli Herulové poraženi císařem [[Gallienus|Gallienem]] a později i zbytek gótského vojska v [[Thrákie|Thrákii]]. V roce [[269]] byli Gótové s Heruly poraženi novým císařem [[Claudius II.|Claudiem II.]] v [[Bitva u Niše|bitvě u Niše]], ze zajatých [[barbar]]ů se stali [[žoldnéř]]i římské armády. V roce [[271]] byli Gótové císařem [[Aurelianus|Aurelianem]] vyhnáni z Thrákie a [[Illyrie]] a zatlačeni za Dunaj, tehdy padl i gótský král Cannabaudes. [59] => [60] => === Gótové v severním Černomoří === [61] => [[Soubor:Young Folks' History of Rome illus368.png|náhled|vlevo|upright=0.8|Romantické zpodobnění Gótů]] [62] => V nových sídlech pohltili zdejší slovanské a skýtosarmatské obyvatelstvo a také germánské [[Herulové|Heruly]] a přejali od nich řadu zvyklostí. Gótské společenství, v nichž germánští Gótové tvořili menšinu, se tak sestávalo ze směsice různých [[etnikum|etnik]] i kultur. Ovlivněno bylo také přítomností vyspělé antické civilizace, kterou jim zprostředkovala zdejší bohatá obchodní centra. [63] => [64] => V severním Černomoří si Gótové postupně vytvořili ohromné kmenové svazy (říše). Podle tradice byly dva, říše [[Vizigóti|Vizigótů]] (západních nebo také lesních Gótů) na západě a říše [[Ostrogóti|Ostrogótů]] na východě. Hranicí byla řeka Dněstr. Dnes však historici uvažují o tom, že zde mohlo vzniknout více menších říší (Heather uvádí počet dvanáct). Zásluhou gótského biskupa [[Wulfila|Wulfily]], který byl vysvěcen v [[Konstantinopol]]i, byli Gótové pokřtěni a přijali křesťanství v [[Ariánství|ariánské]] podobě, které tehdy převládlo na císařském dvoře. Wulfila dokonce přeložil [[Bible|Bibli]] do gótského jazyka a vytvořil pro tuto potřebu gótskou abecedu. [65] => [66] => V polovině [[4. století]] dosáhla obrovského rozmachu především říše Ostrogótů, jíž vládl král [[Ermanarich|Hermanarich]] (Ermanaricus). Rozkládala se od Černého moře až do Pobaltí a za řeku [[Volha|Volhu]]. Zkázu jí přinesl vpád [[kočovníci|kočovných]] [[Hunové|Hunů]] v roce [[375]]. Ostrogóti byli tvrdě poraženi a smrtelně raněný Hermanarich spáchal sebevraždu. Poté začali Ostrogóti ustupovat před tlakem Hunů na západ. Během několika let přesídlili do [[Panonie]]. Hunské nadvládě ovšem neunikli, neboť kočovníci ovládli tuto oblast počátkem [[5. století]]. [67] => [68] => Vizigóti tísnění ustupujícími Ostrogóty se začali stahovat za Dunaj. Roku [[376]] uzavřela jedna gótská skupina smlouvu s císařem [[Valens|Valentem]] a byla usazena v Thrákii v postavení [[Foederati|federátů]]. Jejich úkolem bylo posílit obranu římské hranice před útoky dalších barbarů, to znamená především Gótů. [69] => [70] => Gótské knížectví na [[Krym]]u rozkládající se kolem pevnosti Mangup Kale přetrvalo jako vazalské území nejrůznějších mocných celků až do konce 15. století. Roku 1562 se císařský vyslanec na dvoře Osmanského sultána v Konstantinopoli setkal se dvěma muži z Krymu ovládajícími gótštinu a podařilo se mu zachytit přibližně osmdesát gótských slov a frází."[http://dokumenty.osu.cz/ff/kaa/ojoep/ostrava-journal-vol1-2009-full.pdf „Gothi parlano in todesco...“ Nástin lingvistické charakteristiky krymské gótštiny]" ([[Portable Document Format|PDF]]). Ostrava Journal of English Philology. [[Krymská gótština]] definitivně zanikla v 17. nebo 18. století. [71] => [72] => === Říše Vizigótů === [73] => [[Soubor:Empire of Theodoric the Great 523.gif|náhled|upright=0.9|vpravo|Říše Vizigótů (Západních Gótů) a Ostrogótů (Východních Gótů) za vlády Theodoricha Velikého (rok [[523]]).]] [74] => {{viz též|Vizigóti|Vizigótská říše}} [75] => [76] => === Říše Ostrogótů === [77] => {{viz též|Ostrogóti|Ostrogótské království}} [78] => [79] => == Prameny == [80] => Počátkem [[6. století]] sepsal dějiny Gótů ministr ostrogótského krále [[Theodorich Veliký|Theodoricha]] [[Cassiodorus|Cassiodorus Senator]], který byl stejně jako jeho panovník zastáncem splynutí Gótů a Římanů do jednoho národa. Z Cassiodorovy práce se zachoval pouze stručný výtah, který zpracoval v polovině [[6. století]] gótský historik [[Jordanes]] pod názvem ''De origine actibusque Getarum'' („O původu a činech Gótů“) – dílo je známo též jako ''Getica'' („Gótské záležitosti“). Představuje stěžejní pramennou základnu pro bádání o dějinách tohoto lidu. [81] => [82] => == Odkazy == [83] => === Reference === [84] => [85] => [86] => === Literatura === [87] => * {{Citace monografie | příjmení = Heather | jméno = Peter | odkaz na autora = Peter Heather | titul = Gótové | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2002 | počet stran = 408 | isbn = 80-7106-199-9}} [88] => * {{Citace monografie | příjmení = Doležal | jméno = Stanislav | odkaz na autora = | titul = Interakce Gótů a římského impéria ve 3.–5. století n. l. | vydavatel = Karolinum | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 337 | isbn = 978-80-246-1531-8}} [89] => [90] => === Související články === [91] => * [[Krymští Gótové]] [92] => * [[Germánské kmeny]] [93] => * [[Gótská válka (535–554)]] [94] => [95] => === Externí odkazy === [96] => * {{commonscat}} [97] => * [http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1598 Gótové na Antice] [98] => [99] => {{pahýl}} [100] => {{Autoritní data}} [101] => [102] => [[Kategorie:Gótové| ]] [103] => [[Kategorie:Starověké germánské národy]] [] => )
good wiki

Gótové

Gótové ( - Gutþiuda) byli jedni z prvních Germánů, jejichž dvě větve, Vizigóti a Ostrogóti, sehrály důležitou roli při pádu západořímské říše, výrazně se zapsaly do doby stěhování národů a do dějin vzniku středověké Evropy. Náleželi k východogermánské skupině a jejich jazykem byla gótština.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Černé moře','Dunaj','6. století','Ostrogóti','Baltské moře','Krymská gótština','gótština','Kypr','Wulfila','Krym','Germáni','Theodorich Veliký'

Dunaj

Germáni

Gótština

Krym

Kypr

Ostrogóti

Ostrogóti jsou germánský národ, který vznikl v průběhu 3.

Wulfila