Array ( [0] => 14734177 [id] => 14734177 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Gótština [uri] => Gótština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Gótština ''(gutisko razda, 𐌲𐌿𐍄𐌰𐍂𐌰𐌶𐌳𐌰)'' [2] => | rozšíření = téměř celé území [[Evropa|Evropy]] [3] => | mluvčích = jazyk vymizel během [[18. století]] [4] => | klasifikace = [5] => * [[Indoevropské jazyky]] [6] => ** [[Germánské jazyky]] [7] => *** [[Východogermánské jazyky]] [8] => | písmo = [[Gótské písmo]] [9] => | úřední jazyk = není [10] => | regulátor = není [11] => | ISO6391 = není [12] => | ISO6392B = got [13] => | ISO6392T = got [14] => | SIL = není [15] => | wikipedie = [[:got:𐌷𐌰𐌿𐌱𐌹𐌳𐌰𐍃𐌴𐌹𐌳𐍉|got.wikipedia.org]] [16] => }} [17] => '''Gótština''' (''gutisko razda'', 𐌲𐌿𐍄𐌰𐍂𐌰𐌶𐌳𐌰) je vymřelý germánský jazyk, který používali [[Gótové]], zejména [[Tervingové]]. První zmínky o něm přináší [[Codex Argenteus]] ([[6. století|6. století]]), kopie překladu [[Bible]] ze [[4. století|4. století]]. Zároveň se jedná o jediný dochovaný východogermánský jazyk. Ostatní východogermánské jazyky, [[Burgundština (germánský jazyk)|burgundština]] a [[vandalština]], se nám dochovaly pouze ve formě několika názvů a jmen. [18] => [19] => Gótština patří do skupiny germánských jazyků a je tedy částí indoevropské jazykové rodiny. V [[6. století|6. století]] docházelo k postupnému vytlačování jazyka, zřejmě důsledkem vojenských neúspěchů gótských kmenů a také útlaku ze strany [[Frankové|Franků]]. Gótové nakonec úplně vymizeli z [[Itálie]], jedné z tradičních bašt gótské kultury. Zde byla gótština tvrdě asimilována [[latina|latinou]] užívanou římskokatolickými obyvateli. Navíc byly zdejší kmeny geograficky izolovány od zbytku etnika. [20] => [21] => Jazyk poté přežíval zejména na [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejském poloostrově]], a to až do [[8. století|8. století]]. Francký autor [[Walafrid Strabo]] uvádí, že existovaly gótsky hovořící skupiny také na dolním toku [[Dunaj]]e, začátkem [[9. století|9. století]] také na [[Krym]]u ([[krymská gótština]] – v několika izolovaných enklávách až do pozdního [[18. století|18. století]]). Slova, podobná gótštině, která byla objevena po [[9. století|9. století]], pravděpodobně k této řeči nenáleží. [22] => [23] => == Abeceda == [24] => {{Podrobně|Gótské písmo}} [25] => [[Wulfila|Wulfilova]] gótština byla zapisována písmem, které si on sám upravil pravděpodobně z [[Řecká abeceda|písma řeckého]]. Existují také vědecké kruhy, které původní [[gótské písmo]] odvozují od [[runy|písma runového]] či [[Latinka|latinky]]. [26] => Tato abeceda ovšem nemá nic společného s [[gotické písmo|gotickým písmem]], které bylo užíváno k zápisu [[Latinka|římské abecedy]] mezi [[12. století|12.]] a [[14. století|14. stoletím]] a které dále mutovalo do německé [[Fraktura (písmo)|fraktury]]. [27] => [28] => == Morfologie == [29] => [30] => === Podstatná a přídavná jména === [31] => Gótština zachovává mnoho archaických indoevropských rysů, které se vždy nenacházejí v moderních germánských jazycích, především bohatý systém [[skloňování]]. Gótština používala 4 pády - [[nominativ]], [[akuzativ]], [[genitiv]], [[dativ]] a pozůstatky [[vokativ]]u, který byl někdy identický s akuzativem a někdy s nominativem. Používány byly všechny 3 [[Jmenný rod|jmenné rody]], včetně středního. Podstatná a přídavná jména byla skloňována podle [[Číslo (mluvnice)|čísla]] jednotného a množného. [32] => [33] => Jednou z nejnápadnějších vlastností germánských jazyků je rozdělení podstatných jmen na ''slabá'' a ''silná''. Toto rozdělení je v gótštině obzvlášť důležité. Zatímco podstatné jméno může patřit v závislosti na konci kořene slova pouze do jedné třídy skloňování, některá přídavná jména mohou být skloňována buď silně nebo slabě v závislosti na jejich významu. Přídavné jméno se zvláštním významem a doprovázené [[deixe|deiktickým]] členem (jako je např. ukazovací zájmeno ''sa'', ''þata'' nebo ''so'', které slouží jako člen určitý), se skloňuje slabě. Přídavná jména použitá s neurčitým členem se skloňují silně. [34] => [35] => Tento proces se nachází například v [[němčina|němčině]] a [[švédština|švédštině]], kde se přídavná jména skloňují nejen podle rodu a čísla, ale také podle určité / neurčité formy: [36] => {|style="border-style: solid; border-color: #8080FF; border-width: 1px" [37] => |- [38] => ! [39] => !style="text-align: left; padding: 0 5px;"|[[Němčina]] [40] => !style="text-align: left; padding: 0 5px;"|[[Švédština]] [41] => !style="text-align: left; padding: 0 5px;"|Gótština [42] => |- [43] => !style="text-align: left; padding: 0 5px;"|slabé skloňování [44] => |style="padding: 0 5px;"|der lang'''e''' Mann [45] => |style="padding: 0 5px;"|den lång'''e''' mannen [46] => |style="padding: 0 5px;"|sa lagg'''a''' manna [47] => |- [48] => !style="text-align: left; padding: 0 5px;"|silné skloňování [49] => |style="padding: 0 5px;"|(ein) lang'''er''' Mann [50] => |style="padding: 0 5px;"|(en) lång man [51] => |style="padding: 0 5px;"|ains laggs manna [52] => |} [53] => [54] => Popisná přídavná jména v gótštině (a [[Stupňování|superlativa]] končící na -ist nebo -ost) a příčestí minulá mohou mít obě skloňování. Některá zájmena mohou mít pouze slabé skloňování, například: ''sama'' (česky „stejný“), přídavná jména jako ''un{{Unicode|ƕ}}eila'' („stále“, z kořenu ƕeila, česky „čas“; můžeme srovnat s anglickým „while“), srovnávací přídavná jména a přítomná příčestí. Jiné, jako například ''áins'' ( „něco“) se skloňují silně. [55] => [56] => Tabulka pod tímto textem ukazuje skloňování gótského přídavného jména ''blind'' (česky „slepý“) se slabým (guma - „muž“) a silným podstatným jménem (dags - „den“): [57] => [58] => {| class="wikitable" cellpadding="4" [59] => |- [60] => ! Pád [61] => ! colspan="5" | Slabé skloňování [62] => ! colspan="5" | Silné skloňování [63] => |- [64] => ! rowspan="2" | Jednotné číslo [65] => ! rowspan="2" | Podst. jméno [66] => ! colspan="4" | Příd. jméno [67] => ! rowspan="2" | Podst. jméno [68] => ! colspan="4" | Příd. jmeno [69] => |- [70] => ! height="58" | kořen [71] => ! M. [72] => ! S. [73] => ! Ž. [74] => ! kořen [75] => ! M. [76] => ! S. [77] => ! Ž. [78] => |- [79] => | ''Nominativ'' || guma [80] => | rowspan="4" align="right" valign="middle" | blind- [81] => | -a || -o || -o || dags [82] => | rowspan="4" align="right" valign="middle" | blind- [83] => | -s || -ø || -a [84] => |- [85] => | ''Akuzativ'' || guman || -an || -o || -on [86] => | dag || -ana || -ø || -a [87] => |- [88] => | ''Genitiv'' || gumins || colspan="2" align="center" | -ins [89] => | -ons || dagis [90] => | colspan="2" align="center" | -is || -áizos [91] => |- [92] => | ''Dativ'' || gumin || colspan="2" align="center" | -in [93] => | -on || daga [94] => | colspan="2" align="center" | -amma || ái [95] => |- [96] => ! Množné číslo [97] => | colspan="5" |   || colspan="5" |   [98] => |- [99] => | ''Nominativ'' || gumans [100] => | rowspan="4" align="right" valign="middle" | blind- [101] => | -ans || -ona || -ons || dagos [102] => | rowspan="4" align="right" valign="middle" | blind- [103] => | -ái || -a || -os [104] => |- [105] => | ''Akuzativ'' || gumans || -ans || -ona || -ons [106] => | dagans || -ans || -a || -os [107] => |- [108] => | ''Genitiv'' || gumane || colspan="2" align="center" | -ane [109] => | -ono || dage [110] => | colspan="2" align="center" | -áize || -áizo [111] => |- [112] => | ''Dativ'' || gumam || colspan="2" align="center" | -am [113] => | -om || dagam || colspan="3" align="center" | -áim [114] => |} [115] => [116] => Tato tabulka samozřejmě není vyčerpávající, jsou zde druhotná skloňování, zejména pro silná jména středního rodu v jednotném čísle a nepravidelná podstatná jména v jiných kontextech, které zde nejsou popsány. [117] => [118] => === Zájmena === [119] => Gótština v plné míře zdědila sadu indoevropských zájmen: osobní zájmena (včetně zvratných zájmen pro všechny tři mluvnické osoby), přivlastňovací zájmena, jak jednoduchá a složená ukazovací zájmena, vztažná zájmena, tázací zájmena a zájmena neurčitá. [120] => Každý sleduje konkrétní vzor časování (částečně se zde odráží skloňování jmen), podobně jako jiné indoevropské jazyky. Jednou z obzvlášť pozoruhodných vlastnosti je zachování dvojného čísla, odkazující na dvě osoby nebo věci, zatímco množné číslo bylo používáno pouze na množství větší než dva. Zatímco v [[praindoevropský jazyk|praindoevropském jazyce]] se duál používá pro všechny gramatické kategorie, které mají číslo (tak jak je to v klasické [[řečtina|řečtině]] či v [[sanskrt]]u), ve starých germánských jazycích, včetně gótštiny byl používán jen v zájmenech. [121] => [122] => Jednoduché ukazovací zájmeno ''sa'' (střední rod: ''þata'', ženský rod: ''so'', z indoevropského kořene ''*so'', ''*seh2'', ''*tod''; příbuzný [[řečtina|řeckému]] členu ὁ, ἡ, τό a [[latin]]skému ''is'''tud''''') lze použít jako člen, umožňující konstrukci typu ''určitý člen'' + ''slabé přídavné jméno'' + ''podstatné jméno''. [123] => [124] => Tázací zájmena začínala na ''ƕ-'', která je odvozena z praindoevropské souhlásky ''*kw'', které se nacházelo na začátku všech [[interogativum|interogativ]] v praindoevropštině. To je obdoba [[angličtina|anglického]] ''wh-'', nacházející se na začátku mnoha interogativ, která jsou v některých dialektech angličtiny vyslovována s [ʍ], tedy jako v gótštině. [125] => Stejnou etymologii lze nalézt i v dalších indoevropských jazycích: ''w-'' [v] v němčině, ''hv-'' v [[dánština|dánštině]], [[latin]]ské ''qu-'' (které přetrvává v dnešních [[románské jazyky|románských jazycích]]), řecké τ nebo π, či ''k-'' v sanskrtu. [126] => [127] => === Číslovky === [128] => {| cellspacing="7" [129] => |- [130] => | '''Gótsky''' || '''Česky''' [131] => |- [132] => | ains = 𐌰𐌹𐌽𐍃 || jedna [133] => |- [134] => | twai = 𐍄𐍅𐌰𐌹 || dvě [135] => |- [136] => | þreis = 𐌸𐍂𐌴𐌹𐍃 || tři [137] => |- [138] => | fidwor = 𐍆𐌹𐌳𐍅𐍉𐍂 || čtyři [139] => |- [140] => | fimf = 𐍆𐌹𐌼𐍆 || pět [141] => |- [142] => | saíhs = 𐍃𐌰𐌹𐌷𐍃 || šest [143] => |- [144] => | sibun = 𐍃𐌹𐌱𐌿𐌽 || sedm [145] => |- [146] => | ahtau = 𐌰𐌷𐍄𐌰𐌿 || osm [147] => |- [148] => | niun = 𐌽𐌹𐌿𐌽 || devět [149] => |- [150] => | taíhun = 𐍄𐌰𐌹𐌷𐌿𐌽 || deset [151] => |} [152] => [153] => == Syntax == [154] => Gotský text z historických pramenů je podobný řeckému pravopisu včetně [155] => paratexe, hypotaxe, tzn. vztahy mezi větami a souvětími. [156] => {{Citace elektronické monografie [157] => | příjmení = Mourek [158] => | jméno = [159] => | odkaz na autora = [160] => | titul = Syntaxis složených vět v Gotštine [161] => | url = http://www.archive.org/details/syntaxissloench00mourgoog [162] => | datum vydání = 1893 [163] => | datum aktualizace = [164] => | datum přístupu = [165] => | vydavatel = Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění [166] => | místo = Praha [167] => | jazyk = [168] => }} [169] => [170] => == Vzorový text == [171] => : In jainaim þan dagam aftra at filu managai managein [172] => : wisandein jah ni habandan hva matidedeina, athaitands [173] => : siponjans qaþuh du im: infeinoda du þizai managein, unte [174] => : ju dagans þrins miþ mis wesun jah ni haband hva matjaina; [175] => [176] => [[Otčenáš]] v gótštině: [177] => [178] => Atta unsar, þu in himinam, weihnai namo þein. Qimai þiudinassus þeins. Waírþai wilja þeins, swe in himina jah ana aírþai. [179] => Hlaif unsarana þana sinteinan gif uns himma daga. Jah aflet uns þatei skulans sijaima, swaswe jah weis afletam þaim skulam unsaraim. Jah ni briggais uns in fraistubnjai, ak lausei uns af þamma ubilin. [180] => Unte þeina ist þiudangardi jah mahts jah wulþus in aiwins. [181] => [182] => {{Vzorový text [183] => |VDLP=ano [184] => |Komentář= [185] => |Jazyk 1=gótsky [186] => |Text 1=𐌰𐌻𐌻𐌰𐌹 𐌼𐌰𐌽𐌽𐌰 𐍆𐍂𐌴𐌹𐌷𐌰𐌻𐍃 𐌾𐌰𐌷 𐍃𐌰𐌼𐌰𐌻𐌴𐌹𐌺𐍉 𐌹𐌽 𐍅𐌰𐌹𐍂𐌸𐌹𐌳𐌰𐌹 𐌾𐌰𐌷 𐍂𐌰𐌹𐌷𐍄𐌴𐌹𐍃 𐍅𐌰𐌿𐍂𐌸𐌰𐌽𐍃. 𐍆𐍂𐌰𐌸𐌴𐌹 𐌾𐌰𐌷 𐌼𐌹𐌸𐍅𐌹𐍃𐍃𐌴𐌹 𐌲𐌹𐌱𐌽𐌰𐌽𐍃 𐌾𐌰𐌷 𐌻𐌹𐌱𐌰𐌽𐌳𐌰𐌿 𐍃𐍅𐌴 𐌱𐍂𐍉𐌸𐍂𐌾𐌿𐍃. [187] => |Jazyk 2=transliterace [188] => |Text 2=Allái manna freihals jah samaleikō in waírþidái jah raíhteis waúrþans. Fraþei jah miþwissei gibnans jah libandau swē broþrjus. [189] => }} [190] => [191] => == Odkazy == [192] => [193] => === Reference === [194] => [195] => [196] => === Externí odkazy === [197] => {{InterWiki|code=got|Gótská}} [198] => * {{commonscat}} [199] => * {{Wikislovník|heslo=gótština}} [200] => [201] => {{Pahýl}} [202] => {{Germánské jazyky}} [203] => {{Autoritní data}} [204] => [205] => [[Kategorie:Východogermánské jazyky]] [206] => [[Kategorie:Gótové]] [207] => [[Kategorie:Středověké jazyky]] [208] => [[Kategorie:Jazyky Portugalska]] [] => )
good wiki

Gótština

Gótština (gutisko razda, 𐌲𐌿𐍄𐌰𐍂𐌰𐌶𐌳𐌰) je vymřelý germánský jazyk, který používali Gótové, zejména Tervingové. První zmínky o něm přináší Codex Argenteus (6.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'6. století','Latinka','18. století','9. století','latin','řečtina','akuzativ','Krym','8. století','dativ','Stupňování','skloňování'

Akuzativ

Dativ

Krym

Latinka

Řečtina

Řečtina je jazyk, který patří mezi indoevropské jazyky a je oficiálním jazykem Řecka a Kypru.

Skloňování

Stupňování