Array ( [0] => 15482368 [id] => 15482368 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Řečtina [uri] => Řečtina [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Řečtina je jazyk, který patří mezi indoevropské jazyky a je oficiálním jazykem Řecka a Kypru. Je to jedno z nejstarších dochovaných jazyků a má dlouhou historii, která sahá až do starověkého Řecka. Řečtina se vyvinula z mykénského dialektu, který byl používán v civilizaci Mykénů v 2. tisíciletí př. n. l. Řečtina se vyznačuje bohatou slovní zásobou, gramatikou a tónickým přízvukem. Její písmo se nazývá řecká abeceda a je jedním z nejstarších písem používaných v Evropě. Řecká abeceda se skládá z 24 písmen, která mají hláskovou i číselnou hodnotu. Řečtina byla významným jazykem ve starověkém Řecku a hrála klíčovou roli ve vývoji vědy, filozofie, matematiky a umění. Mnoho významných spisovatelů, jako Homér, Platón a Aristotelés, psalo ve starořečtině. Řecká kultura a literatura měla velký vliv na evropskou kulturu a ovlivnila mnoho dalších jazyků. Dnes se řečtina stále používá ve formě moderního řeckého jazyka. Moderní řečtina se výrazně liší od starořečtiny, ale stále zachovává mnoho znaků a tradic z minulosti. Řečtina je vyučována ve školách v Řecku a Kypru a je také studována jako cizí jazyk po celém světě. Řečtina je také jazykem mnoha biblických textů, včetně Nového zákona. Proto je znalost řečtiny důležitá pro studium teologie a náboženských textů. Řečtina také hraje důležitou roli ve vědeckém výzkumu a akademickém světě. Celkově lze říci, že řečtina je důležitý a bohatý jazyk s dlouhou historií a významným kulturním vlivem. [oai] => Řečtina je jazyk, který patří mezi indoevropské jazyky a je oficiálním jazykem Řecka a Kypru. Je to jedno z nejstarších dochovaných jazyků a má dlouhou historii, která sahá až do starověkého Řecka. Řečtina se vyvinula z mykénského dialektu, který byl používán v civilizaci Mykénů v 2. tisíciletí př. n. l. Řečtina se vyznačuje bohatou slovní zásobou, gramatikou a tónickým přízvukem. Její písmo se nazývá řecká abeceda a je jedním z nejstarších písem používaných v Evropě. Řecká abeceda se skládá z 24 písmen, která mají hláskovou i číselnou hodnotu. Řečtina byla významným jazykem ve starověkém Řecku a hrála klíčovou roli ve vývoji vědy, filozofie, matematiky a umění. Mnoho významných spisovatelů, jako Homér, Platón a Aristotelés, psalo ve starořečtině. Řecká kultura a literatura měla velký vliv na evropskou kulturu a ovlivnila mnoho dalších jazyků. Dnes se řečtina stále používá ve formě moderního řeckého jazyka. Moderní řečtina se výrazně liší od starořečtiny, ale stále zachovává mnoho znaků a tradic z minulosti. Řečtina je vyučována ve školách v Řecku a Kypru a je také studována jako cizí jazyk po celém světě. Řečtina je také jazykem mnoha biblických textů, včetně Nového zákona. Proto je znalost řečtiny důležitá pro studium teologie a náboženských textů. Řečtina také hraje důležitou roli ve vědeckém výzkumu a akademickém světě. Celkově lze říci, že řečtina je důležitý a bohatý jazyk s dlouhou historií a významným kulturním vlivem. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Řečtina ''(ελληνική γλώσσα)'' [2] => | rozšíření = {{vlajka a název|Řecko}} , {{vlajka a název|Albánie}} , {{vlajka a název|Kypr}} , {{vlajka a název|Turecko}} [3] => | mluvčích = 12,259 miliónů [4] => | mapa rozšíření = 50 largest Greek diaspora.svg [5] => | klasifikace = [[Indoevropské jazyky]] [6] => | písmo = [[Alfabeta]] [7] => | úřední jazyk = [[Řecko]], [[Kypr]], [[Evropská unie]] [8] => | regulátor = ''není stanoven'' [9] => | ISO6391 = el [10] => | ISO6392B = gre [11] => | ISO6392T = ell [12] => | SIL = GRK [13] => | wikipedie = [[:el:Κύρια Σελίδα|el.wikipedia.org]] [14] => }} [15] => [[Soubor:Griechisches Straßenschild.JPG|náhled|190px|vpravo|Řecká dopravní směrovací značka]] [16] => [17] => '''Řečtina''' ({{Vjazyce2|el|ελληνική (γλώσσα)}} – ''ellinikí (glóssa)'', tj. řecký (jazyk), nebo ελληνικά – ''elliniká'', tj. řečtina) je [[Indoevropské jazyky|indoevropský jazyk]] používaný [[Původní druh|autochtonním]] obyvatelstvem především v [[Řecko|Řecku]], na [[Kypr]]u a v částech Turecka, a dále v některých emigračních zemích, jako je Austrálie, Spojené státy, Kanada aj. [[Novořečtina]] čili současná řečtina se přímo vyvinula ze [[starořečtina|starořečtiny]]. Řečtina tvoří samostatnou vývojovou větev [[Indoevropská jazyková rodina|indoevropské jazykové rodiny]] a vedle [[Aramejština|aramejštiny]] a [[čínština|čínštiny]] je jazykem s nejdelší zachovanou literární tradicí. [18] => [19] => == Historie a vývoj == [20] => Nejstarším známým jazykem řecké jazykové větve je [[mykénština]] ([[Kréta]] a pevninské Řecko); zpočátku byla zapisována pomocí dosud nerozluštěného [[lineární písmo A|lineárního písma A]]. Zhruba od [[14. století př. n. l.]] se začalo používat [[lineární písmo B]], kterým jsou psány první dochované písemné památky (tabulky z [[Knóssos|Knóssu]]). Lineární písmo B rozluštil roku [[1952]] [[Michael Ventris]], po něm pokračovali [[John Chadwick]] a [[Antonín Bartoněk]]. [21] => [22] => Další zachované doklady o podobě řečtiny pocházejí z [[8. století př. n. l.]] z [[Itálie]] a Řecka, zejména Homérovy básně, psané v iónském dialektu. [23] => [24] => Literární památky ze [[6. století př. n. l.|6.]] až [[4. století př. n. l.]] dokládají klasickou řečtinu, jejíž [[Attika|attická]] forma se i dnes vyučuje jako starořečtina. Ani klasická řečtina totiž neměla jednotnou podobu, nýbrž vyskytovala se v různých dialektech. Každý kmen pěstuje ve svém nářečí určitý literární druh: [25] => * [[Dórové]] → [[dórština]] (sborová lyrika) [26] => * [[Attika|Attičané]] → [[attičtina]] (tragédie, filosofie, politologická próza) [27] => * [[Iónové]] → [[iónština]] (epika, historiografická próza) [28] => * [[Aiólové]] → [[aiolština]] [29] => [30] => === Helénismus === [31] => {{Podrobně|Koiné}} [32] => Po pádu athénské demokracie nastává období [[Helénismus|helénismu]] (konec [[4. století př. n. l.]] – [[3. století|3. století n. l.]]), kdy na základě hlavně attického dialektu postupně vznikal tzv. ''koiné dialektos'' – obecný řecký jazyk, stručně '''''koiné''''', dnes nazývaný ''dhimotikí ghlósa''. Ve srovnání se starou řečtinou docházelo v této době ke změnám ve výslovnosti: melodický [[přízvuk]] se měnil v dynamický (důrazový), zanikly rozdíly mezi krátkými a dlouhými [[samohláska]]mi, [[Dvojhláska|dvojhlásky]] (diftongy) se proměnily v jednoduché samohlásky (monoftongy). Tato výslovnost se už blíží novořečtině. K podstatným změnám došlo i v [[tvarosloví]], během vývoje jazyka se prosazují tendence analytické (tj. některé gramatické významy se začaly vyjadřovat pomocí zvláštních slov místo změnou tvaru slova, např. u sloves se řada časů vyjadřuje opisy), ve skloňování dochází k redukci pádů atd. [33] => [34] => Tato zjednodušená ''koiné'' se v důsledku výbojů [[Alexandr Veliký|Alexandra Velikého]] (356–323 př. n. l.) rozšířila jako úřední i obecně komunikační jazyk (tzv. [[Lingua franca|lingva franka]]) po celém [[Levanta|východním Středomoří]] a [[Řecké kolonie|řeckých osadách]] v Itálii. V tomto jazyce byl napsán [[Nový zákon]] a stal se tak i jazykem křesťanských církví. V Římě se řečtina dlouho užívala jako jazyk vzdělanců, kteří se i v této době snažili udržovat klasickou attičtinu (atticismus). [35] => [36] => === Střední řečtina === [37] => {{Podrobně|Byzantská řečtina}} [38] => Po rozdělení a pádu západní Římské říše (476) se řečtina stala jedinou úřední řečí východní říše a pozvolna vytlačila latinu. Po ztrátě latinsky mluvících zemí na Balkáně se z Východní říše stala Byzanc, která od poloviny 7. století prodělala jistou kulturní krizi. Došlo k úpadku měst, gramatického vzdělávání a elit. Když se zde literární tvorba začala koncem 8. století oživovat, byla to už řečtina spíše hovorová a velmi blízká novořečtině. [39] => [40] => === Novověk === [41] => {{Podrobně|Novořečtina}} [42] => Jazykové změny se vyznačují i silnými místními zvláštnostmi, protože v různých oblastech působily odlišné ekonomické a kulturní vlivy. Přes četné přejímky z jiných jazyků (turečtina, italština, angličtina, francouzština aj.) tvoří většinu slovní zásoby dnešní řečtiny původní řecká slova. [43] => [44] => == Pravopis a výslovnost == [45] => Přídechy se v řečtině dříve psaly před samohláskou na začátku slova. V současné řečtině se nepíší (původní rozdíl mezi samohláskami s přídechem a bez něj už zanikl). [46] => * ostrý – ˙ [h]- ˙Aνα; ˙α; ˙ρ; α˙υ; ε˙υ; ο˙υ [47] => * jemný - ̉ [] - ̉Aθηναι; ̉αλφα; α̉υ; ε̉υ; ο̉υ [48] => [49] => Přízvuk bývá vyznačen čárkou nad písmenem reprezentujícím přízvučnou samohlásku. U nápisů pouze velkými písmeny přízvuk vyznačen nebývá. Začíná-li slovo velkým písmenem a nad ním má být přízvuk, čárka se vyznačí před písmeno (např. Έ). [50] => [51] => Základní pravidla čtení pro novořečtinu: [52] => * αι = [e] [53] => * οι = [i] [54] => * ει = [i] [55] => * υι = [i] [56] => Je-li však nad ι dvojtečka (ϊ), pak se toto písmeno vyslovuje jako [j]: οϊ = [oj], αϊ = [aj] apod. [57] => [58] => * ου = [u] [59] => * ευ = [ef] nebo [ev] podle následující hlásky – pokud je neznělá, výslovnost je [ef], pokud je znělá, výslovnost je [ev], např. ''efcharisto'' (ευχαριστώ, „děkuji“), ale ''Evropi'' (Ευρώπη, „Evropa“) [60] => [61] => * β = [v] [62] => * μπ = [b] či [mb], u některých slov [mp] [63] => * ντ = [d] nebo [nd], u některých slov [nt] [64] => * γ = znělé ch (tj. tvoří se stejným způsobem jako ch, zároveň však zní hlas), ve spojení γε a γι však zní jako [j] [65] => * γγ = obvykle [ng], někdy [g] [66] => * γκ = [ng], někdy [g]. [67] => [68] => Místo otazníku se v řeckém textu užívá středník, českému středníku odpovídá v řečtině povýšená tečka, která se v řečtině téměř neužívá. Apostrof v řečtině naznačuje zkrácení slova o samohlásku v místě, kde se stýká se samohláskou jiného slova. Např. ''ja afto'' (για αυτό) → ''j' afto'' (γι' αυτό) („pro to“). [69] => [70] => == Příklady == [71] => [72] => === Číslovky === [73] => {| cellspacing="7" [74] => |- [75] => | '''Řecky''' || '''Transliterace''' || '''Česky''' [76] => |- [77] => | ένα || éna || jeden [78] => |- [79] => | δύο || dýo || dva [80] => |- [81] => | τρία || tría || tři [82] => |- [83] => | τέσσερα || téssera || čtyři [84] => |- [85] => | πέντε || pénde || pět [86] => |- [87] => | έξι || éxi || šest [88] => |- [89] => | επτά || eptá || sedm [90] => |- [91] => | οκτώ || októ || osm [92] => |- [93] => | εννέα || ennéa || devět [94] => |- [95] => | δέκα || déka || deset [96] => |} [97] => [98] => == Literatura == [99] => * Horáček, F. – Chlup, R., ''Učebnice klasické řečtiny''. Praha: Academia 2012, {{ISBN|978-80-200-2123-6}} [100] => * MUNDAY, A. R. – C. W. E. PECKETT. ''Thrasymachos: učebnice starořečtiny''. Praha: OIKOYMENH, 1995 [101] => * Montanari, Franco, ''The Brill dictionary of ancient Greek''. Leiden: Brill 2015. {{ISBN|978-90-04-19318-5}} [102] => * [[Růžena Dostálová|DOSTÁLOVÁ, Růžena]] – FRANC-SGOURDEOU, Catherine a kol. (2004): ''Základní kurz novořeckého jazyka''. Praha: Set Out. {{ISBN|80-86277-39-9}}. [103] => * ZERVA, Georgia (1999): ''„Nebojte se řečtiny“: Malý průvodce novořeckým jazykem – "Μη φοβάσαι τα ελληνικά": Μικρός οδηγός της νέας ελληνικής γλώσσας''. (1. vydání.) Praha: Athis Imaging. {{ISBN|80-238-3614-5}}. [104] => * ZERVA, Georgia, KOPECKÁ, Lydie, PAPADOPOULOS, Lysimachos (2014): Novořecko-český a česko-novořecký praktický slovník. (2. vydání) Praha, Leda, {{ISBN|978-80-7335-371-1}} [105] => [106] => == Audioknihy – anglické učebnice novořečtiny == [107] => * Pimsleur Greek{{Citace elektronického periodika [108] => | titul = Learn a new Language {{!}} Pimsleur® Official Store {{!}} Pimsleur Method [109] => | periodikum = www.pimsleur.com [110] => | url = https://www.pimsleur.com/learn-greek/subscription-all-access [111] => | jazyk = en [112] => | datum přístupu = 2022-06-12 [113] => }} [114] => * Michel Thomas Greek Foundation{{Citace elektronického periodika [115] => | titul = The Michel Thomas Method – The Natural Way to Learn a New Language [116] => | periodikum = MT [117] => | url = https://www.michelthomas.com/ [118] => | jazyk = en-US [119] => | datum přístupu = 2022-06-12 [120] => }} [121] => * Rosetta Stone Greek{{Citace elektronického periodika [122] => | titul = Learn Greek Alphabet {{!}} Rosetta Stone® [123] => | periodikum = Rosetta Stone [124] => | url = https://www.rosettastone.com/languages/learn-greek/ [125] => | jazyk = en [126] => | datum přístupu = 2022-06-12 [127] => }} [128] => [129] => == Odkazy == [130] => [131] => === Reference === [132] => [133] => [134] => === Související články === [135] => * [[Novořečtina]] [136] => * [[Starořečtina]] [137] => [138] => === Externí odkazy === [139] => * {{Commonscat|Greek language}} [140] => * {{Wikislovník|heslo=řečtina}} [141] => * {{Wikislovník|kategorie=Řečtina}} [142] => * {{Wikiverzita|úložiště=Řečtina}} [143] => {{InterWiki|code=el|Řecká}} [144] => * {{Incubator|code=grc|language=starořecké}} [145] => * [https://web.archive.org/web/20110718170606/http://urls.ff.cuni.cz/obory/transkripce-nr.pdf Doporučená pravidla přepisování novořeckých slov do češtiny] na stránkách Ústavu řeckých a latinských studií [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|FF UK]] [146] => * [http://slovniky.lingea.cz/Recko-cesky Řecko-český slovník online] [147] => [148] => {{Indoevropské jazyky}} [149] => {{Oficiální jazyky EU}} [150] => {{Autoritní data}} [151] => {{Portály|Jazyk}} [152] => [153] => [[Kategorie:Řečtina| ]] [154] => [[Kategorie:Řecká kultura]] [155] => [[Kategorie:Jazyky Albánie]] [156] => [[Kategorie:Jazyky Arménie]] [157] => [[Kategorie:Jazyky Egypta]] [158] => [[Kategorie:Jazyky Gruzie]] [159] => [[Kategorie:Jazyky Itálie]] [160] => [[Kategorie:Jazyky Kypru]] [161] => [[Kategorie:Jazyky Rumunska]] [162] => [[Kategorie:Jazyky Řecka]] [163] => [[Kategorie:Jazyky Ukrajiny]] [164] => [[Kategorie:Jazyky Turecka]] [165] => [[Kategorie:Jazyky Asie]] [166] => [[Kategorie:Klasické indoevropské jazyky]] [167] => [[Kategorie:Úřední jazyky Evropské unie]] [168] => [[Kategorie:Živé jazyky]] [] => )
good wiki

Řečtina

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'4. století př. n. l.','Indoevropské jazyky','Attika','Kypr','Novořečtina','Řecko','lineární písmo A','Aiólové','Knóssos','lineární písmo B','14. století př. n. l.','Itálie'

Aiólové

Attika

Itálie

Knóssos

Kypr

Novořečtina

Novořečtina je formální a umělý jazyk, který byl vyvinut v 19.

Řecko