Array ( [0] => 15481881 [id] => 15481881 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kypr [uri] => Kypr [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=mezinárodně uznávaném státu v tzv. řecké části ostrova|druhý=ostrově|rozlišovač=ostrov}} [1] => {{Možná hledáte|[[Severní Kypr]]}} [2] => {{Infobox - stát [3] => | genitiv = Kypru [4] => | úřední název = {{Cizojazyčně|el|Κυπριακή Δημοκρατία}} (řecky)
{{Cizojazyčně|tr|Kıbrıs Cumhuriyeti}} (turecky) [5] => | úřední název česky = Kyperská republika [6] => | vlajka = Flag of Cyprus.svg [7] => | článek o vlajce = Kyperská vlajka [8] => | znak = Coat of arms of Cyprus (2006).svg [9] => | článek o znaku = Státní znak Kypru [10] => | mapa umístění = EU-Cyprus.svg [11] => | rozloha = 9 251 [12] => | rozlmisto = 174 [13] => | procent vody = zanedbatelné [14] => | počet obyvatel = 1 266 676
(celkový počet obyvatel ostrova) [15] => | obyvmisto = 157 [16] => | obyvatelé aktuální k = [[2020]], odhad [17] => | hustota = 137 [18] => | hustmisto = — [19] => | HDI = 0,873 [20] => | HDIvývoj = růst [21] => | HDIvýše = velmi vysoký{{Citace elektronické monografie [22] => | titul = 2019 Human Development Index Ranking [23] => | url = http://hdr.undp.org/en/content/2019-human-development-index-ranking [24] => | datum vydání = 2019 [25] => | datum přístupu = 2020-05-11 [26] => | vydavatel = [[Rozvojový program OSN]] [27] => | jazyk = en [28] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200523103905/http://hdr.undp.org/en/content/2019-human-development-index-ranking [29] => | nedostupné = ano [30] => }} [31] => | HDI aktuální k = 2019 [32] => | HDImísto = 31 [33] => | jazyk = [[řečtina]], [[turečtina]] (oba dva úředními jazyky)
[[angličtina]] (používaná), [[arménština]], [[kyperská arabština]], [[kyperská řečtina]], [[kyperská turečtina]] [34] => | náboženství = [[pravoslaví|pravoslavné křesťanství]] (89 %),
[[Katolické náboženství|římskokatolické křesťanství]] (3 %)
[[Protestantismus|protestantské křesťanství]] (2 %)
[[islám]] (2 %),
ostatní (2 %)
(platí pro řeckým Kyprem ovládané území) [35] => | nejvyšší hora = [[Olympos (Kypr)|Olympos]] [36] => | výška nejvyšší hory = 1 952 [37] => | státní zřízení = [[prezidentská republika]] [38] => | hlavní město = [[Nikósie|Nikósie (Lefkosía)]] [39] => | funkce1 = Prezident [40] => | vládce1 = [[Níkos Christodúlídés]] [41] => | funkce2 = [42] => | vládce2 = [43] => | článek o hymně = Kyperská hymna [44] => | hymna = Imnos pros tin Eleftherian (stejná jako řecká) [45] => | datum vzniku = [[16. srpen|16. srpna]] [[1960]] [46] => | způsob vzniku = nezávislost na [[Spojené království|Velké Británii]] [47] => | měna = [[euro]] [48] => | kód měny = EUR [49] => | HDP/ob. = 31 116{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14}} [50] => | HDP/ob.misto = 44 [51] => | HDP aktuální k = 2018 [52] => | Gini = 29,1{{Citace elektronické monografie [53] => | titul = Gini coefficient of equivalised disposable income - EU-SILC survey [54] => | url = https://ec.europa.eu/eurostat/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tessi190&plugin=1 [55] => | datum vydání = 2018-08-17 [56] => | datum přístupu = 2020-05-11 [57] => | vydavatel = Eurostat [58] => | jazyk = en [59] => }} [60] => | Gini aktuální k = 2018 [61] => | ison = 196 [62] => | iso3 = CYP [63] => | iso2 = CY [64] => | mpz = CY [65] => | doména = cy [66] => | předvolba = +357 [67] => | čas = +2 (letní čas UTC+3) [68] => | commonscat = Cyprus [69] => }} [70] => '''Kypr''' ({{Vjazyce2|el|''Κύπρος''|Kýpros}}, {{Vjazyce2|tr|''Kıbrıs''}}), plným názvem '''Kyperská republika''' ({{Vjazyce2|el|''Κυπριακή Δημοκρατία''|Kypriakī́ Dīmokratía}}, {{Vjazyce2|tr|''Kıbrıs Cumhuriyeti''}}), je [[Eurasie|eurasijský]] [[ostrovní stát]] nacházející se ve východní části [[Středozemní moře|Středozemního moře]], východně od [[Řecko|Řecka]], jižně od [[Turecko|Turecka]], západně od [[Sýrie]] a severně od [[Egypt]]a. Jde o [[Největší ostrovy Středozemního moře|třetí největší a nejlidnatější ostrov]] ve [[Středozemní moře|Středozemním moři]] a významnou turistickou destinaci. Jeho hlavním a největším městem je [[Nikósie]]. Má přibližně 1,2 milionu obyvatel. Geograficky se řadí k [[Jihozápadní Asie|Jihozápadní Asii]], geopoliticky k [[Jihovýchodní Evropa|Jihovýchodní Evropě]]. [71] => [72] => Současná Kyperská republika vznikla v roce 1960. Kypr byl osídlen z [[Mykény|Mykén]] ve [[2. tisíciletí př. n. l.]] Od té doby byl navázán na vývoj na [[Peloponés]]u a po rozvinutí [[Starověké Řecko|starořecké civilizace]] k ní volně přináležel. Dobyli ho postupně [[Asýrie|Asyřané]], Egypťané, [[Perská říše|Peršané]], [[Starověká Makedonie|Makedonská říše]], [[ptolemaiovský Egypt]], [[Západořímská říše|západořímská]] i [[Byzantská říše|východořímská (byzantská) říše]], několik arabských [[chalífát]]ů, francouzská dynastie [[Lusignanové|Lusignanů]], [[Benátská republika]], načež následovala více než tři staletí [[Osmanská říše|osmanské]] nadvlády. Od roku 1878 ostrov ovládali Britové. Když se jejich koloniální moc ve 2. polovině 20. století začala drolit, začali turečtí Kypřané usilovat o připojení k [[Turecko|Turecku]], zatímco řečtí politici žádali sjednocení s [[Řecko|Řeckem]]. Vlády Řecka i Turecka tyto tendence podporovaly. V návaznosti na rozpoutané nepokoje Británie Kypru v roce 1960 udělila nezávislost. Dne 15. července 1974 se ujali moci řečtí nacionalisté a ve spolupráci s [[Řecká vojenská junta|řeckou vojenskou juntou]] plánovali připojit Kypr k Řecku. Turecko reagovalo 20. července vojenskou invazí na severní Kypr. V roce 1983 turečtí Kypřané vyhlásili jednostranně samostatný stát, [[Severní Kypr]]. Jediný, kdo ho kdy uznal, však bylo Turecko. Situace zůstává předmětem trvalých sporů. Kyperská republika má [[de iure]] [[svrchovanost]] nad celým [[Kypr (ostrov)|ostrovem]] a přilehlými vodami s výjimkou vojenských základen [[Akrotiri a Dekelia]] patřících [[Spojené království|Spojenému království]]. [[De facto]] je pod správou Kyperské republiky kolem 59 % ostrova, 36 % plochy ostrova ovládají Turci, další 4 % jednotky [[Organizace spojených národů|OSN]]. [73] => [74] => Kypr byl zakládajícím členem [[Hnutí nezúčastněných zemí]]. Od roku 1961 je členem [[Commonwealth]]u. Od [[1. květen|1. května]] [[2004]] je členem [[Evropská unie|Evropské unie]], [[1. leden|1. ledna]] [[2008]] se připojil k [[Eurozóna|eurozóně]]. [75] => [76] => == Dějiny == [77] => {{Podrobně|Dějiny Kypru}} [78] => === Pravěk === [79] => První přítomnost člověka se datuje od období [[10. tisíciletí př. n. l.|10 tisíc let př. n. l.]], kdy na ostrov zavítali sezónní lovci [[trpasličí slon|trpasličích slonů]] a [[trpasličí hroch|hrochů]], kteří byli lovem rychle vyhubeni.{{Citace periodika [80] => | příjmení = Price [81] => | jméno = N. P. Stanley [82] => | titul = Colonization and Continuity in the Early Prehistory of Cyprus [83] => | periodikum = World Archaeology [84] => | datum vydání = 1977 [85] => | ročník = 9 [86] => | číslo = 1 [87] => | strany = 27–41 [88] => | issn = 0043-8243 [89] => | url = https://www.jstor.org/stable/124460 [90] => | datum přístupu = 2022-05-19 [91] => }} Studny objevené archeology na západním Kypru jsou považovány za jedny z nejstarších na světě, jejich stáří je 9 000 až 10 500 let.{{Citace periodika [92] => | titul = Stone Age wells found in Cyprus [93] => | datum vydání = 2009-06-25 [94] => | jazyk = en-GB [95] => | url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/8118318.stm [96] => | datum přístupu = 2022-05-19 [97] => }} Na Kypru byly nalezeny také jedny z nejstarších dokladů [[domestikace]] [[Kočka domácí|koček]].{{Citace elektronického periodika [98] => | příjmení = Walton [99] => | jméno = Marsha [100] => | titul = Ancient burial looks like human and pet cat [101] => | periodikum = CNN.com [102] => | url = http://edition.cnn.com/2004/TECH/science/04/08/cats.cyprus/index.html [103] => | datum vydání = 2004-04-09 [104] => | datum přístupu = 2022-05-19 [105] => }}[[Soubor:Choirokoitia.jpg|náhled|Archeologická [[neolit]]ická lokalita [[Choirokoitia]]|vlevo]] [106] => [[Soubor:ANCIENT KITION, LARNACA, CYPRUS.jpg|vlevo|náhled|Ruiny [[Kition|Kitionu]]]] [107] => Pozoruhodně dobře zachovalá [[neolit]]ická vesnice [[Choirokoitia]], dnes zapsaná na seznamu [[Světové dědictví|Světového dědictví]], pochází z doby [[7. tisíciletí př. n. l.|7 tisíc let př. n. l.]] Původní obyvatelé ji opustili zhruba [[4. tisíciletí př. n. l.|4 tisíce let př. n. l.]]{{Citace elektronického periodika [108] => | příjmení = [109] => | jméno = [110] => | titul = Choirokoitia [111] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [112] => | url = https://whc.unesco.org/en/list/848/ [113] => | jazyk = en [114] => | datum přístupu = 2022-05-19 [115] => }} Bydleli v kruhových hliněných domech doplněných kameny. Užívali kamenné nástroje.{{Citace elektronické monografie [116] => | příjmení = Rome [117] => | jméno = Crystal [118] => | příjmení2 = Sneed [119] => | jméno2 = Debby [120] => | titul = History of Early Cyprus [121] => | url = https://www.colorado.edu/classics/2018/06/18/history-early-cyprus [122] => | datum vydání = 2018-06-18 [123] => | datum přístupu = 2020-05-08 [124] => | vydavatel = [[Coloradská univerzita v Boulderu]] [125] => | jazyk = en [126] => }} [127] => [128] => Keramika z [[Doba bronzová|doby bronzové]] prokázala vlivy [[Anatolie]], [[Starověký Egypt|Egypta]] a [[Mínojská civilizace|Mínojské civilizace]].{{Citace periodika [129] => | příjmení = Hockings [130] => | jméno = Paul [131] => | titul = Ceramic Style in Prehistoric Cyprus [132] => | periodikum = Man [133] => | datum vydání = 1963 [134] => | ročník = 63 [135] => | strany = 65–68 [136] => | issn = 0025-1496 [137] => | doi = 10.2307/2797965 [138] => | url = https://www.jstor.org/stable/2797965 [139] => | datum přístupu = 2022-05-19 [140] => }} Během pozdní doby bronzové zažil ostrov dvě vlny řeckého osídlení z [[Mykény|Mykén]], první byla obchodnická a jejím cílem bylo vytvoření základny pro styky s [[Blízký východ|Blízkým východem]], druhá vlna přišla po zhroucení [[Mykénská civilizace|Mykénské civilizace]] (1100 až 1050 př. n. l.). Vývozním artiklem se stala [[měď]] (latinský název mědi ''Cuprum'' je odvozen právě z názvu ostrova Kypr) následovaná keramikou.{{Citace periodika [141] => | příjmení = Knapp [142] => | jméno = A. Bernard [143] => | příjmení2 = Kassianidou [144] => | jméno2 = Vasiliki [145] => | příjmení3 = Donnelly [146] => | jméno3 = Michael [147] => | titul = Copper Smelting in Late Bronze Age Cyprus: The Excavations at Politiko Phorades [148] => | periodikum = Near Eastern Archaeology [149] => | datum vydání = 2001 [150] => | ročník = 64 [151] => | číslo = 4 [152] => | strany = 204–210 [153] => | issn = 1094-2076 [154] => | doi = 10.2307/3210830 [155] => | url = https://www.jstor.org/stable/3210830 [156] => | datum přístupu = 2022-05-19 [157] => }} V [[10. století př. n. l.]] na ostrov dorazili také [[Féničané]]. Ti tu založili několik kolonií, nejvýznamnější byl [[Kition]].{{Citace periodika [158] => | příjmení = Negbi [159] => | jméno = Ora [160] => | titul = Early Phoenician Presence in the Mediterranean Islands: A Reappraisal [161] => | periodikum = American Journal of Archaeology [162] => | datum vydání = 1992 [163] => | ročník = 96 [164] => | číslo = 4 [165] => | strany = 599–615 [166] => | issn = 0002-9114 [167] => | doi = 10.2307/505187 [168] => | url = https://www.jstor.org/stable/505187 [169] => | datum přístupu = 2022-05-19 [170] => }} [171] => [172] => Asi okolo roku [[700 př. n. l.]], během [[Doba železná|doby železné]], na Kypru existovaly roztroušené městské státy, které na přelomu století dobyl [[Asyrská říše|asyrský]] král [[Sargon II.]]{{Citace periodika [173] => | příjmení = Na'aman [174] => | jméno = Nadav [175] => | titul = Sargon II and the Rebellion of the Cypriote Kings against Shilta of Tyre [176] => | periodikum = Orientalia [177] => | datum vydání = 1998 [178] => | ročník = 67 [179] => | číslo = 2 [180] => | strany = 239–247 [181] => | issn = 0030-5367 [182] => | url = https://www.jstor.org/stable/43076391 [183] => | datum přístupu = 2022-05-19 [184] => }} Okolo roku 669 př. n. l. se Asyrská říše rozpadla a Kypr se dostal do vlivu Egypta, jehož vláda nad ostrovem však trvala asi jen 25 let. Roku 545 př. n. l. se Kypru zmocnila [[Achaimenovská říše|Perská říše]].{{Citace periodika [185] => | příjmení = Watkin [186] => | jméno = Henry Jay [187] => | titul = The Cypriote Surrender to Persia [188] => | periodikum = The Journal of Hellenic Studies [189] => | datum vydání = 1987 [190] => | ročník = 107 [191] => | strany = 154–163 [192] => | issn = 0075-4269 [193] => | doi = 10.2307/630076 [194] => | url = https://www.jstor.org/stable/630076 [195] => | datum přístupu = 2022-05-19 [196] => }} [197] => [198] => === Starověk === [199] => [[Soubor:Evagoras-Stater 733597 C.jpg|vlevo|náhled|[[Evagorás I.]] na minci]] [200] => Kypr se stal součástí páté [[satrapie]] [[Achaimenovci|achaimenovské]] Persie. V roce [[499 př. n. l.]] vypuklo [[iónské povstání]]. Bylo potlačeno, ale Kypru se podařilo udržet značný stupeň autonomie. Během [[5. století př. n. l.]] se perský vliv na kyperské záležitosti zmírnil a do popředí se probil [[Evagorás I.]] vládnoucí [[Helénismus|helénistickému]] království [[Salamis (Kypr)|Salamis]], které kontrolovalo značnou část ostrova.{{Citace monografie [201] => | příjmení = Karageorghis [202] => | jméno = Vassos [203] => | titul = Salamis in Cyprus: Homeric, Hellenistic and Roman [204] => | url = https://books.google.cz/books/about/Salamis_in_Cyprus.html?id=HLCPRQAACAAJ&redir_esc=y [205] => | vydavatel = Thames and Hudson [206] => | počet stran = 212 [207] => | isbn = 978-0-500-39006-1 [208] => | poznámka = Google-Books-ID: HLCPRQAACAAJ [209] => | jazyk = en [210] => }} Po 30 letech vlády ho však porazili Peršané a o tři roky později byl zavražděn.{{Citace periodika [211] => | příjmení = Costa [212] => | jméno = Eugene A. [213] => | titul = Evagoras I and the Persians, ca. 411 to 391 B.C. [214] => | periodikum = Historia: Zeitschrift für Alte Geschichte [215] => | datum vydání = 1974 [216] => | ročník = 23 [217] => | číslo = 1 [218] => | strany = 40–56 [219] => | issn = 0018-2311 [220] => | url = https://www.jstor.org/stable/4435385 [221] => | datum přístupu = 2022-05-19 [222] => }} Roku [[333 př. n. l.]] začlenil Kypr do své [[Makedonská říše|říše]] [[Alexandr Veliký]]. Po smrti Alexandra se ostrov stal provincií [[Helénismus|helénistického]] [[Ptolemaiovský Egypt|ptolemaiovského Egypta]].{{Citace elektronického periodika [223] => | titul = Cyprus: History [224] => | periodikum = Encyclopædia Britannica [225] => | datum vydání = 2020-05-05 [226] => | datum přístupu = 2020-05-11 [227] => | url = https://www.britannica.com/place/Cyprus/History [228] => | jazyk = en [229] => }} Právě v tomto období byl ostrov plně [[Helenizace|helenizován]].[[Soubor:PanoOdeonPaphos.jpg|náhled|Antický [[odeon]] v [[Pafos]]u]]Roku [[58 př. n. l.]] Kypr anektovala [[Římská republika]].{{Citace periodika [230] => | příjmení = Oost [231] => | jméno = Stewart Irvin [232] => | titul = Cato Uticensis and the Annexation of Cyprus [233] => | periodikum = Classical Philology [234] => | datum vydání = 1955 [235] => | ročník = 50 [236] => | číslo = 2 [237] => | strany = 98–112 [238] => | issn = 0009-837X [239] => | url = https://www.jstor.org/stable/265910 [240] => | datum přístupu = 2022-05-19 [241] => }} Založila zde svou [[Kypr (provincie)|provincii Cyprus]]. Místním [[Římský konzul|prokonzulem]] se stal načas i slavný filozof [[Marcus Tullius Cicero|Cicero]].{{Citace elektronického periodika [242] => | příjmení = [243] => | titul = Cicero The Most Famous Governor in Cypriot History! [244] => | periodikum = CyprusScene.com [245] => | url = https://cyprusscene.com/2014/11/26/cicero-the-most-famous-governor-in-cypriot-history/ [246] => | datum vydání = 2014-11-26 [247] => | jazyk = en-GB [248] => | datum přístupu = 2022-05-19 [249] => }} Éra [[Julius Caesar|Julia Caesara]] a [[Marcus Antonius|Marca Antonia]] přisoudila Kypr znovu dočasně Egyptu, ale s římským císařem [[Augustus|Augustem]] se navrátil do římských rukou. Následujících pět set let bylo více poklidných. V tomto období nadvlády [[Římské císařství|Římského císařství]] byly zbudovány divadla v Salamisu a v [[Kourion]]u a palác guvernéra v [[Pafos]]u. Římské období bylo jedním z nejúspěšnějších v historii Kypru. [250] => [251] => Roku [[45]] (již našeho letopočtu) sem zavítal [[apoštol Pavel]] v doprovodu [[Svatý Barnabáš|svatého Barnabáše]], rodilého kyperského [[Židé|žida]], který se obrátil ke [[křesťanství]], a spolu založili [[Kyperská pravoslavná církev|kyperskou církev]] a zasloužili se o rozšíření tohoto tehdy mladého náboženství.{{Citace elektronického periodika [252] => | titul = Cyprus has Christian sites pertaining to Paul and Barnabas [253] => | periodikum = Today's Catholic [254] => | url = https://todayscatholic.org/cyprus-has-christian-sites-pertaining-to-paul-and-barnabas/ [255] => | datum vydání = 2010-10-13 [256] => | jazyk = en-US [257] => | datum přístupu = 2022-05-19 [258] => }} Ke konverzi přiměli i římského guvernéra [[Sergius Paulus|Sergia Paula]]. Křesťanství definitivně zvítězilo, když císař [[Theodosius I.]] roku 391 všechny ostatní kulty zakázal. K těm patřily zejména [[císařský kult]] a kult [[Afrodita|Afrodity]], jež se měla dle mýtu zrodit z mořských vln právě u břehů Kypru. [259] => [260] => === Byzantská nadvláda === [261] => [[Soubor:Epiphanius-Kosovo.jpg|vlevo|náhled|184x184pixelů|[[Epifan ze Salaminy]]]] [262] => Po rozdělení Římské říše v roce 395 byl ostrov přidělen její východní části, [[Byzantská říše|Byzanci]], pod níž pak patřil osm století. [[Arcibiskupství]] na Kypru vzniklo roku 325. Císař [[Zenon (císař)|Zenon]] v roce 488 umožnil kyperské církvi osamostatnit se od [[Pravoslavný patriarchát antiochijský|antiochijského patriarchátu]] a stát se [[Autokefální církev|autokefální]]. Druhý kyperský arcibiskup [[Epifan ze Salaminy]], [[Náboženská konverze|konvertovaný]] [[Židé|žid]], se stal jedním z [[Církevní otcové|církevních otců]] a [[Světec|světců]]. V úřadě byl v letech 368 až 403. Autokefální status byl zrušen roku 1260. [263] => [264] => Od [[7. století]] ostrov sužovaly arabské nájezdy z [[Levanta|Levanty]], často [[pirát]]ské nebo kořistnické. Mnoho měst – jako Salamis – bylo zničeno a nikdy nebylo obnoveno. V roce 688 došlo k dohodě mezi [[Byzantská říše|Byzantskou říší]] a [[Umajjovci|Umajjovským chalífátem]] o kyperské spolusprávě, kterou čas od času obě strany porušovaly. Tento stav trval do roku 965, kdy se Kypr opět navrátil do vlastnictví Byzance, za císaře [[Nikeforos II.|Nikeforose II.]] [265] => [266] => Do poloviny [[12. století]] byl Kypr prosperující ostrov, kterému se vyhýbaly válečné konflikty. Teprve na jaře roku 1158 se na Kypru vylodil [[Renaud de Châtillon]] v čele [[Křížové výpravy|křižácké]] antiochijské armády,{{Citace monografie [267] => | jméno = Antony [268] => | příjmení = Bridge [269] => | titul = Křížové výpravy [270] => | vydavatel = Academia [271] => | místo = Praha [272] => | rok = 1995 [273] => | isbn = 80-200-0512-9 [274] => | počet stran = 228 [275] => | překladatelé = Marie Kreysová [276] => }} posílené o arménské oddíly knížete Thorose.{{Citace monografie [277] => | příjmení = Hrochová [278] => | jméno = Věra [279] => | odkaz na autora = Věra Hrochová [280] => | titul = Křižáci v Levantě [281] => | vydavatel = Mladá fronta [282] => | místo = Praha [283] => | rok = 1975 [284] => | počet stran = 309 [285] => }} [[Posádka]] byzantského guvernéra na Kypru byla velmi slabá a útok vůbec nečekala. Boj byl velmi krátký. Posádka byla zčásti pobita a zčásti zajata. Do zajetí padl i zdejší místodržící Jan Komnenos, jenž byl zároveň synovcem byzantského císaře, a generál Michael Branas.{{Citace monografie [286] => | příjmení = Read [287] => | jméno = Piers Paul [288] => | jazyk = řecky [289] => | překladatelé = G. Kousounelou [290] => | rok = 2003 [291] => | titul = Ναΐτες [292] => | vydavatel = Enalios [293] => | místo = Athény [294] => | stránky = 239 [295] => | poznámka = [296] => | isbn = 9-605-36143-4 [297] => }} Křižáci s Armény poté ostrov celé tři týdny intenzivně pustošili. Řádění zaznamenal a odsoudil jeruzalémský historik [[Vilém z Tyru]]. Z invaze se Kypr vzpamatovával dlouhá desetiletí. [298] => [299] => === Kyperské království a Benátčané === [300] => {{Podrobně|Kyperské království}} [301] => [[Soubor:Caterina Cornaro, Queen of Cyprus, Receiving a Letter from the Council (Giuseppe Caletti) - Nationalmuseum - 17330.tif|vlevo|náhled|[[Kateřina Cornaro]] Kypr prodala]] [302] => V roce [[1191]] Kypr v rámci [[Třetí křížová výprava|třetí křížové výpravy]] dobyl [[Anglické království|anglický]] král [[Richard I. Lví srdce]]. Za rok ho pak prodal [[Řád templářů|templářům]]. Na Kypru tak v letech [[1191]]–[[1489]] existoval [[křižácký stát]].{{Citace monografie [303] => | příjmení = Edbury [304] => | jméno = Peter W. [305] => | titul = The Kingdom of Cyprus and the Crusades, 1191-1374 [306] => | url = https://books.google.cz/books/about/The_Kingdom_of_Cyprus_and_the_Crusades_1.html?id=DmYeAuWUPK8C&redir_esc=y [307] => | vydavatel = Cambridge University Press [308] => | počet stran = 264 [309] => | isbn = 978-0-521-45837-5 [310] => | poznámka = Google-Books-ID: DmYeAuWUPK8C [311] => | jazyk = en [312] => }} Prvním kyperským králem se stal bývalý král [[Jeruzalémské království|jeruzalémský]], [[Guy z Lusignanu|Kvido z Lusignanu]], který ostrov od templářského řádu koupil. Po jeho smrti přijal korunu kyperského krále, z rukou císaře [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] [[Jindřich VI. Štaufský|Jindřicha VI.]], jeho bratr [[Amaury II. z Lusignanu|Almerich]]. Království dlouhodobě upadalo, v roce [[1426]] se stalo poplatným státem [[Mamlúcký sultanát|egyptských Mamlúků]]. [[Lusignanové|Rod Lusignanů]] vládl Kypru až do roku [[1474]].{{Citace monografie [313] => | příjmení = Coureas [314] => | jméno = Nicholas [315] => | titul = The Lusignan Kingdom of Cyprus and the sea, 13th–15th centuries [316] => | url = https://www.cambridge.org/core/books/sea-in-history-the-medieval-world/lusignan-kingdom-of-cyprus-and-the-sea-13th15th-centuries/D83621FE8964679366559FFBF57B338B [317] => | editoři = Christian Buchet, Michel Balard [318] => | vydavatel = Boydell & Brewer [319] => | strany = 369–381 [320] => | isbn = 978-1-78204-910-4 [321] => | poznámka = DOI: 10.1017/9781782049104.035 [322] => }} Tehdy zemřel teprve roční král [[Jakub III. Kyperský|Jakub III.]], syn krále [[Jakub II. Kyperský|Jakuba II.]] (asi 1440–1473) a [[Kateřina Cornaro|Kateřiny Cornaro]], která ostrov v roce [[1489]] prodala [[Benátská republika|Benátské republice]].[[Soubor:Nicosia by Giacomo Franco.jpg|náhled|Slavné opevnění Nikósie vybudované Benátčany]][[Benátský Kypr]] existoval necelé století. Benátčané rozvinuli zejména [[Nikósie|Nikósii]], kterou mohutně opevnili. Benátské období se vyznačovalo také útlakem řeckých obyvatel vyznávajících [[pravoslaví]] (převážně rolníků, z toho snad až padesát tisíc byli [[Nevolnictví|nevolníci]]) vládnoucí latinskou třídou, která byla dříve spřízněna s králi z lusignanské dynastie, ale i samotnými Benátkami, které na ostrově upřednostňovaly [[Římskokatolická církev|římskokatolictví]] před většinovým pravoslavím. Na druhou stranu, někteří Řekové se vyšvihli mezi elitu, například král [[Jan II. Kyperský|Jan II.]] si vzal za ženu Řekyni [[Helena Palaiologina|Helenu Palaiologinu]].{{Citace monografie [323] => | příjmení = Arbel [324] => | jméno = Benjamin [325] => | titul = Intercultural Contacts in the Medieval Mediterranean [326] => | url = https://books.google.cz/books/about/Intercultural_Contacts_in_the_Medieval_M.html?id=ETitVxKaav4C&redir_esc=y [327] => | vydavatel = Routledge [328] => | počet stran = 353 [329] => | isbn = 978-1-135-78188-0 [330] => | poznámka = Google-Books-ID: ETitVxKaav4C [331] => | jazyk = en [332] => }} Po celou dobu byl Kypr vystaven nájezdům [[Osmanská říše|Osmanských Turků]]. V roce [[1539]] turecká flotila například zpustošila [[Limassol]]. Benátčané v reakci opevnili také [[Famagusta|Famagustu]] a [[Kyrenia (město)|Kyrenii]], avšak nakonec marně. [333] => [334] => === Osmanská nadvláda === [335] => [[Soubor:Buyuk Han, Nicosia - panoramio.jpg|náhled|Osmanská architektura v Nikósii|vlevo]] [336] => Roku [[1571]] [[Osmanská říše]] Kypr dobyla a plně ovládla.{{Citace periodika [337] => | příjmení = Strauß [338] => | jméno = J [339] => | titul = How Cyprus came under Turkish rule: a conquest and the historians [340] => | periodikum = Wiener Zeitschrift für die Kunde des Morgenlandes [341] => | datum vydání = 1992 [342] => | ročník = 82 [343] => | strany = 325–334 [344] => | issn = 0084-0076 [345] => | url = https://www.jstor.org/stable/23865914 [346] => | datum přístupu = 2022-05-19 [347] => }} Osmanské síly při dobývání zmasakrovaly mnoho řeckých a arménských obyvatel. [[Osmanský Kypr]] existoval poté až do roku 1878. [348] => [349] => Zásadní změnou byl příliv tureckých kolonistů. Většinou šlo o vysloužilé turecké vojáky, jimž Osmanská říše přidělila zdarma půdu. [350] => [[Soubor:Αρχιεπίσκοπος Κύπρου Κυπριανός.jpg|náhled|226x226pixelů|Popravený arcibiskup Kyprianos]] [351] => Osmané později na ostrov odesílali také různé „nežádoucí osoby“ a členy různých „problémových“ muslimských sekt. Tak vznikl problém turecké etnické menšiny. Poměr muslimů a křesťanů po celou dobu osmanské nadvlády kolísal. V letech 1777–78 žilo na Kypru 47 000 muslimů a 37 000 křesťanů. Roku 1872 to bylo 44 000 muslimů a 100 000 křesťanů.{{Citace monografie [352] => | příjmení = Jennings [353] => | jméno = Ronald [354] => | titul = Christians and Muslims in Ottoman Cyprus [355] => | url = https://books.google.cz/books?id=dslYF9LopnMC&pg=PT596&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [356] => | vydavatel = NYU Press [357] => | počet stran = 444 [358] => | isbn = 978-0-8147-4318-8 [359] => | poznámka = Google-Books-ID: dslYF9LopnMC [360] => | jazyk = en [361] => }} [362] => [363] => Osmanský systém [[Millet (Osmanská říše)|millet]] posílil pozici [[Řecká pravoslavná církev|řecké pravoslavné církve]]. Postupně se kyperský arcibiskup stal nejen náboženským, ale také etnickým vůdcem a církev se ujala úkolu ochránce řeckého kulturního dědictví. Katolíci byli v horším postavení a z mnohých z nich se stali [[krypto-křesťané]].{{Citace periodika [364] => | příjmení = CASSIA [365] => | jméno = PAUL SANT [366] => | titul = Religion, politics and ethnicity in Cyprus during the Turkocratia (1571-1878) [367] => | periodikum = European Journal of Sociology / Archives Européennes de Sociologie / Europäisches Archiv für Soziologie [368] => | datum vydání = 1986 [369] => | ročník = 27 [370] => | číslo = 1 [371] => | strany = 3–28 [372] => | issn = 0003-9756 [373] => | url = https://www.jstor.org/stable/23997553 [374] => | datum přístupu = 2022-05-19 [375] => }} Zjevný byl úpadek hospodářský. [376] => [377] => V [[19. století]] začal postupně narůstat [[Řekové|řecký]] [[nacionalismus]]. Řekové toužili po spojení ostrova s [[Řecko|Řeckem]] (''[[enosis]]''). Jakmile v roce 1821 vypukla [[řecká osvobozenecká válka]], několik řeckých Kypřanů odešlo do Řecka, aby se připojilo k povstalcům. V reakci na to osmanský guvernér Kypru zatkl a popravil 486 prominentních řeckých Kypřanů, včetně kyperského arcibiskupa [[Kyprianos Kyperský|Kyprianose]] a čtyř dalších biskupů. [378] => [379] => === Britská nadvláda === [380] => [[Soubor:Cypriot demonstration 1930.jpg|náhled|Kyperská demonstrace za připojení k Řecku v roce 1930]] [381] => V roce [[1878]] ostrov získali do správy [[Britské impérium|Britové]], a to na základě tzv. [[Kyperská konvence|Kyperské konvence]], tajné dohody mezi Brity a Osmany, v níž Britové Turkům poskytli záruky, že budou využívat ostrov jako základnu k ochraně Osmanské říše před možnou [[Ruské impérium|ruskou]] agresí.{{Citace periodika [382] => | příjmení = Medlicott [383] => | jméno = W. N. [384] => | titul = The Gladstone Government and the Cyprus Convention, 1880-85 [385] => | periodikum = The Journal of Modern History [386] => | datum vydání = 1940 [387] => | ročník = 12 [388] => | číslo = 2 [389] => | strany = 186–208 [390] => | issn = 0022-2801 [391] => | url = https://www.jstor.org/stable/1874896 [392] => | datum přístupu = 2022-05-19 [393] => }}{{Citace periodika [394] => | příjmení = Harris [395] => | jméno = David [396] => | titul = Great Britain and the Cyprus Convention Policy of 1878. Dwight E. Lee [397] => | periodikum = The Journal of Modern History [398] => | datum vydání = 1935-09-01 [399] => | ročník = 7 [400] => | číslo = 3 [401] => | strany = 351–352 [402] => | issn = 0022-2801 [403] => | doi = 10.1086/236257 [404] => | url = https://www.journals.uchicago.edu/doi/10.1086/236257 [405] => | datum přístupu = 2022-05-19 [406] => }} V roce 1914 byl Kypr k Británii oficiálně připojen. V roce 1915 nabídla Británie Kypr Řecku, kterému vládl řecký král [[Konstantin I. Řecký|Konstantin I.]], pod podmínkou, že se Řecko zapojí do války na straně Britů. Nabídka byla odmítnuta.{{Citace periodika [407] => | příjmení = Varnava [408] => | jméno = Andrekos [409] => | titul = 1915 - The Offer of Cyprus to Greece: The British Proposal [410] => | datum vydání = 2009 [411] => | jazyk = English [412] => | url = https://researchnow.flinders.edu.au/en/publications/1915-the-offer-of-cyprus-to-greece-the-british-proposal [413] => | datum přístupu = 2022-05-19 [414] => }} V roce 1923, na základě [[Lausannská smlouva|Lausannské smlouvy]], se nová [[Turecko|Turecká republika]] vzdala jakéhokoli nároku na Kypr. V roce 1925 byl Kypr prohlášen za britskou korunní kolonii. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] se jak v Řecku, tak v Turecku objevila nacionalistická hnutí požadující připojení Kypru. [415] => [[Soubor:Street riot in Nicosia 1956.jpg|vlevo|náhled|Nepokoje na Kypru roku 1956]] [416] => V roce 1950 se mezi kyperskými Řeky (kteří představovali 80 procent populace) uskutečnil [[plebiscit]] ohledně připojení k Řecku. Více než 96 % obyvatel se pro toto připojení vyslovilo. To vzbudilo obavy kyperských Turků. Britové výsledky referenda odmítli a svoji správu na ostrově udrželi až do roku [[1960]].{{Citace monografie [417] => | příjmení = Koura [418] => | jméno = Jan [419] => | příjmení2 = [420] => | jméno2 = [421] => | titul = Rozdělený ostrov. Studená válka a "kyperská otázka" v letech 1960-1974 [422] => | vydání = první [423] => | vydavatel = Epocha [424] => | místo = Praha [425] => | rok vydání = 2019 [426] => | počet stran = 236 [427] => | strany = 69 [428] => | isbn = 978-80-7557-199-1 [429] => }} [430] => [431] => V roce 1955 se proti britské správě zformovala [[Národní organizace kyperských bojovníků]] (EOKA) vedená [[Georgios Grivas|Georgiosem Grivasem]], která zahájila partyzánské útoky proti Britům. Ostrov se začal zmítat v násilí, do kterého se brzy zapojili také kyperští Turci, kteří založili vlastní partyzánské hnutí Turecká organizace odporu (TMT). [432] => [433] => Na základě curyšsko-londýnských jednání z roku 1959 se představitelé Řecka, Turecka a Velké Británie a obou kyperských národnostních komunit dohodli na nezávislosti ostrova.{{Citace monografie [434] => | příjmení = Koura [435] => | jméno = Jan [436] => | příjmení2 = [437] => | jméno2 = [438] => | titul = Rozdělený ostrov. Studená válka a "kypeská otázka" v letech 1960-1974 [439] => | vydání = první [440] => | vydavatel = Epocha [441] => | místo = Praha [442] => | rok vydání = 2019 [443] => | počet stran = 324 [444] => | strany = 96–97 [445] => | isbn = 978-80-7557-199-1 [446] => }} [447] => [448] => === Nezávislost a občanská válka === [449] => [[Soubor:President John F. Kennedy Exits White House with Archbishop Makarios III, President of the Republic of Cyprus.jpg|náhled|[[Makarios III.]] a [[John Fitzgerald Kennedy|J. F. Kennedy]] roku 1962]] [450] => Kypr získal nezávislost v roce [[1960]] odtržením se od [[Spojené království|Velké Británie]]. V roce [[1961]] se stal součástí [[Commonwealth]]u. Rok po získání nezávislosti se současně rozhořel konflikt mezi [[Řekové|Řeky]] a [[Turci|Turky]]. Po vzájemných střetech z konce roku 1963 byla mezi oběma národy stanovena nárazníková zóna – tzv. [[Zelená linie (Kypr)|zelená linie]], na níž byly od jara 1964 rozmístěny mezinárodní jednotky [[Organizace spojených národů|OSN]] ([[UNFICYP]]). Ani poté rozpory mezi kyperskými komunitami neustaly a do sporu zasahovaly další země, především Řecko, Turecko, ale také [[Spojené státy americké|Spojené státy]], které například roku 1964 zabránily turecké invazi výhrůžkou, že v takovém případě nepodpoří Turky v případě sovětského útoku na jejich území.{{Citace periodika [451] => | příjmení = Bolukbasi [452] => | jméno = Suha [453] => | titul = The Johnson Letter Revisited [454] => | periodikum = Middle Eastern Studies [455] => | datum vydání = 1993 [456] => | ročník = 29 [457] => | číslo = 3 [458] => | strany = 505–525 [459] => | issn = 0026-3206 [460] => | url = https://www.jstor.org/stable/4283581 [461] => | datum přístupu = 2022-05-20 [462] => }}{{Citace periodika [463] => | příjmení = Brands [464] => | jméno = H. W. [465] => | titul = America Enters the Cyprus Tangle, 1964 [466] => | periodikum = Middle Eastern Studies [467] => | datum vydání = 1987 [468] => | ročník = 23 [469] => | číslo = 3 [470] => | strany = 348–362 [471] => | issn = 0026-3206 [472] => | url = https://www.jstor.org/stable/4283189 [473] => | datum přístupu = 2022-05-20 [474] => }}{{Citace monografie [475] => | příjmení = Landau [476] => | jméno = Jacob M. [477] => | titul = Johnson's 1964 Letter to İnönü and Greek Lobbying of the White House [478] => | url = https://books.google.cz/books/about/Johnson_s_1964_Letter_to_%C4%B0n%C3%B6n%C3%BC_and_Gr.html?id=5EABAAAAMAAJ&redir_esc=y [479] => | vydavatel = Hebrew University of Jerusalem, Leonard Davis Institute for International Relations [480] => | počet stran = 50 [481] => | poznámka = Google-Books-ID: 5EABAAAAMAAJ [482] => | jazyk = en [483] => }} Do konfliktu výrazně vstoupilo také tehdejší [[Československo]], když kyperské vládě v letech 1966 a 1972 prodalo zbraně, určené pro policejní jednotky věrné prezidentu [[Makarios III.|Makariovi]]. V roce 1972 československé zbraně dokonce pomohly Makariovým příznivcům odvrátit hrozící převrat ze strany Řecka.{{Citace monografie [484] => | příjmení = Koura, Jan, 1984- [485] => | jméno = [486] => | příjmení2 = [487] => | jméno2 = [488] => | titul = Rozdělený ostrov : studená válka a kyperská otázka v letech 1960-1974 [489] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/1140084040 [490] => | vydání = První vydání [491] => | vydavatel = [492] => | místo = Praha [493] => | rok vydání = [494] => | počet stran = 324 [495] => | strany = 184–186; 213-214 [496] => | isbn = 978-80-7557-199-1 [497] => | isbn2 = 80-7557-199-1 [498] => | oclc = 1140084040 [499] => }}[[Soubor:Grenspost.jpg|náhled|vlevo|Hranice se [[Separatismus|separatistickou]] Severokyperskou tureckou republikou]]V roce [[1974]] nakonec skutečně proběhl v jižní (řecké) části ostrova vojenský [[státní převrat|puč]], v součinnosti s [[Řecká vojenská junta|vojenskou juntou]] vládnoucí v Řecku, který měl vést ke spojení s [[Řecko|Řeckem]]. Prezident Makarios uprchl přes britskou vojenskou základnu do zahraničí a pučistům se ho nepodařilo zatknout.{{Citace monografie [500] => | příjmení = Koura, Jan, 1984- [501] => | jméno = [502] => | příjmení2 = [503] => | jméno2 = [504] => | titul = Rozdělený ostrov : studená válka a kyperská otázka v letech 1960-1974 [505] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/1140084040 [506] => | vydání = První vydání [507] => | vydavatel = [508] => | místo = Praha [509] => | rok vydání = [510] => | počet stran = 324 [511] => | strany = 236 [512] => | isbn = 978-80-7557-199-1 [513] => | isbn2 = 80-7557-199-1 [514] => | oclc = 1140084040 [515] => }} V Řecku krach puče vedl k pádu junty. [[Turecko]] na převrat odpovědělo [[Turecká invaze na Kypr|invazí na severovýchodní část ostrova]]. Turecká armáda zabrala 36 procent území ostrova. V následujícím období bylo přesunuto 150 000 kyperských Řeků ze severu na jih a 50 000 kyperských Turků z jihu na sever. Byl ustanoven separatistický stát, který se roku [[1983]] prohlásil [[Severní Kypr|nezávislou republikou]], jež byla doposud uznána pouze [[Turecko|Tureckem]]. Oba státy stále odděluje „zelená linie“ hlídaná vojsky [[Organizace spojených národů|OSN]]. [516] => [[Soubor:Flag map of Cyprus.png|náhled|Rozdělení ostrova]] [517] => V roce [[2004]] bylo na popud OSN uspořádáno [[referendum]] o sjednocení [[Kypr (ostrov)|ostrova]], které mělo vést k vytvoření Sjednocené kyperské republiky, která by následně vstoupila do [[Evropská unie|Evropské unie]]. Ačkoli byl tzv. [[Kofi Annan|Annanův]] plán (sjednocení obou částí vytvořením federativního státu) v severní části přijat 65 % hlasů tureckých Kypřanů, byl zamítnut řeckou částí Kypru, kde se proti sjednocení ostrova postavilo 76 % obyvatel.{{Citace elektronického periodika [518] => | příjmení = Raus [519] => | jméno = Daniel [520] => | titul = Referendum na Kypru dopadlo podle očekávání [521] => | periodikum = Plus [522] => | vydavatel = Český rozhlas [523] => | url = https://plus.rozhlas.cz/referendum-na-kypru-dopadlo-podle-ocekavani-7828698 [524] => | datum vydání = 2004-04-26 [525] => | jazyk = cs [526] => | datum přístupu = 2022-05-19 [527] => }} Dne 1. května 2004 vstoupil Kypr spolu s devíti dalšími zeměmi do Evropské unie. Byl přijat do EU jako celek, ačkoli legislativa EU je na Severním Kypru pozastavena až do konečného vyřešení kyperského problému. [528] => [[Soubor:Feridun Sinirlioğlu and Andreas Mavroyiannis.jpg|vlevo|náhled|Rok 2014: Jedno z mnoha vyjednávání, které ztroskotalo. Vlevo řeckokyperský diplomat Andreas Mavroyiannis, vpravo turecký diplomat Feridun Sinirlioğlu]] [529] => V roce 2014 nařídil [[Evropský soud pro lidská práva]] ve [[Štrasburk]]u, aby Turecko odškodnilo kyperské Řeky za nucené vysídlení, vyvlastňování a diskriminaci po turecké invazi v roce 1974."[http://zpravy.e15.cz/zahranicni/udalosti/turecko-ma-kypru-zaplatit-rekordni-odskodne-za-invazi-pred-40-lety-1084075 Turecko má Kypru zaplatit rekordní odškodné. Za invazi před 40 lety]". [[E15]]. 12. května 2014. Sever a Jih obnovily rozhovory o znovusjednocení v roce 2015, ale ty se v roce 2017 zhroutily.{{Citace elektronického periodika [530] => | příjmení = Smith [531] => | jméno = Helena [532] => | titul = Cyprus reunification talks collapse amid angry scenes [533] => | periodikum = The Guardian [534] => | url = http://www.theguardian.com/world/2017/jul/07/cyprus-reunification-talks-collapse-amid-angry-scenes [535] => | datum vydání = 2017-07-07 [536] => | jazyk = en [537] => | datum přístupu = 2022-05-19 [538] => }} [539] => [540] => Evropský tisk roku 2017 varoval, že Kypr prodává tzv. zlaté pasy ruským oligarchům, což umožňuje ruskému organizovaného zločinu proniknout do EU a ruským zbohatlíkům vyhýbat se sankcím.{{Citace elektronického periodika [541] => | titul = Kypr za miliony eur prodává občanství ruským oligarchům, tvrdí Guardian [542] => | periodikum = iDNES.cz [543] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [544] => | vydavatel = MAFRA [545] => | odkaz na vydavatele = MAFRA [546] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/kypr-prodava-viza-ukrajinci-rusove.A170918_131550_zahranicni_kha [547] => | datum vydání = 2017-09-18 [548] => | jazyk = cs [549] => | datum přístupu = 2022-05-20 [550] => }} EU tento problém začala řešit roku 2019 a přiměla kyperskou vládu ke změně zákona. Tento problém se znovu vynořil po [[Ruská invaze na Ukrajinu|ruské invazi na Ukrajinu roku 2022]] (týká se i [[Malta|Malty]] a [[Bulharsko|Bulharska]]).{{Citace elektronického periodika [551] => | příjmení = Zichová [552] => | jméno = Kateřina [553] => | titul = Ruští oligarchové unikají sankcím díky zlatým pasům, europoslanci je chtějí zakázat [554] => | periodikum = Aktuálně.cz [555] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [556] => | vydavatel = Economia [557] => | odkaz na vydavatele = Economia [558] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/evropsky-parlament/rusti-oligarchove-unikaji-sankcim-diky-zlatym-pasum-europosl/r~bdcfa6929fe711ecbdb0ac1f6b220ee8/ [559] => | datum vydání = 2022-03-09 [560] => | jazyk = cs [561] => | datum přístupu = 2022-05-20 [562] => }} Kyperská vláda tehdy pod mezinárodním tlakem rozhodla o odebrání zlatých pasů několika nejznámějším ruským oligarchům.{{Citace elektronického periodika [563] => | příjmení = Turečková [564] => | jméno = Eva [565] => | titul = Oligarcha Děripaska přišel o kyperský pas [566] => | periodikum = Novinky.cz [567] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [568] => | vydavatel = Borgis [569] => | url = https://www.novinky.cz/valka-na-ukrajine/clanek/oligarcha-deripaska-prisel-o-kypersky-pas-40394719 [570] => | datum přístupu = 2022-05-20 [571] => }} Problém je však širší a netýká se jen Ruska, v roce 2020 uniklé dokumenty odhalily široký okruh bývalých a současných úředníků z [[Afghánistán]]u, [[Čína|Číny]], [[Dubaj (emirát)|Dubaje]], [[Libanon]]u, [[Saúdská Arábie|Saúdské Arábie]], [[Ukrajina|Ukrajiny]] a [[Vietnam]]u, kteří si před změnou zákona v červenci 2019 koupili kyperské občanství.{{Citace elektronického periodika [572] => | příjmení = [573] => | jméno = [574] => | titul = Exclusive: Cyprus sold passports to ‘politically exposed persons’ [575] => | periodikum = www.aljazeera.com [576] => | url = https://www.aljazeera.com/news/2020/8/28/exclusive-cyprus-sold-passports-to-politically-exposed-persons [577] => | jazyk = en [578] => | datum přístupu = 2022-05-20 [579] => }} [580] => [581] => == Státní symboly == [582] => === Vlajka === [583] => [584] => {{Podrobně|Kyperská vlajka}} [585] => [586] => Kyperská vlajka je tvořena zlatou siluetou mapy ostrova v bílém poli umístěnou ve středu vlajky, pod kterou jsou zkřížené dvě [[Oliva|olivové]] ratolesti. [587] => [588] => === Znak === [589] => [590] => {{Podrobně|Státní znak Kypru}} [591] => [592] => Kyperský státní znak je tvořen bílou letící [[Holub|holubici]] s [[Olivovník|olivovou]] ratolestí (symbol míru) na žlutém štítu s letopočtem [[1960]] (rok vyhlášení nezávislosti na [[Spojené království|Spojeném království]]) položeném doprostřed věnce [[Olivovník|olivových]] listů. [593] => [594] => === Hymna === [595] => [596] => {{Podrobně|Kyperská hymna}} [597] => [598] => Kyperská hymna je píseň ''Ýmnos eis tin Eleftherían'' (''Ύμνος εις την Ελευθερίαν'', {{Vjazyce2|cs|''Hymnus ke svobodě'', ''Óda na svobodu'' nebo ''Chvalozpěv svobodě''}}). Tato hymna je zároveň [[Řecká hymna|řeckou hymnou]]. [599] => [600] => == Geografie == [601] => {{viz též|Kypr (ostrov)}} [602] => [[Soubor:Un-cyprus.png|náhled|Rozdělení Kypru.]] [603] => [[Soubor:Sea caves Cape Greco 2.jpg|náhled|Skalnatý výběžek s názvem [[Mys Greco]]]] [604] => Kypr je třetím největším ostrovem [[Středozemní moře|Středozemního moře]], po [[Itálie|italských]] ostrovech [[Sicílie]] a [[Sardinie]]. Svou rozlohou je [[Seznam největších ostrovů|81. největší ostrov světa]]. Ze západu na východ měří vzdušnou čarou 240 kilometrů a široký je 100 kilometrů. Od tureckého území jej odděluje 75 kilometrů moře. Ostrov se nachází mezi 34° a 36° severní šířky a 32° a 35° východní délky. [605] => [606] => Přes moře země sousedí se [[Sýrie|Sýrií]] a [[Libanon]]em, od kterých je vzdálena 105, respektive 108 kilometrů. Od [[Izrael]]e je ostrov vzdálen 200 kilometrů a od [[Egypt]]a jej odděluje 380 kilometrů moře. Od řeckého [[Rhodos|Rhodu]] je Kypr vzdálen 400 kilometrů a od pevninského [[Řecko|Řecka]] 800 kilometrů. [607] => [608] => Fyzickému reliéfu ostrova dominuje [[pohoří Troodos]] a menší Kyrénský hřeben, menší rozlohu mají centrální roviny. Pohoří Troodos pokrývá většinu jižní a západní části ostrova a celkově tedy zabírá více než polovinu jeho rozlohy. Nejvyšší bod Kypru je [[Olympos (Kypr)|Olympos]], vysoký 1952 metrů, který se nachází v centrální části pohoří. Kyrénský hřeben se rozkládá kolem severního pobřeží ostrova, zabírá celkově menší plochu a jeho maximální výška nepřesahuje 1024 metrů. [609] => [610] => Z [[Geopolitika|geopolitického]] hlediska je ostrov rozdělen na čtyři hlavní segmenty. Kyperská republika zabírá dvě třetiny ostrova (59,74 %). Severovýchodní třetinu ostrova zabírá [[Severokyperská turecká republika]] (34,85 %). Třetím segmentem je [[Organizace spojených národů|Spojenými národy]] spravovaná nárazníková zóna nazývaná [[Zelená linie (Kypr)|Zelená linie]]. Čtvrtým územím jsou [[Spojené království|britské]] základny [[Akrotiri a Dekelia]]. [611] => [612] => === Podnebí a klima === [613] => Na ostrově panuje typické [[Středozemní podnebí|středomořské klima]] s horkým a suchým létem a teplou vlhkou zimou. Léto trvá od června do září, zima pak od listopadu do března. Jaro a podzim trvají krátce a rychle přecházejí v další období.{{Citace elektronické monografie [614] => | autor = W. B. Fisher [615] => | korporace = Taylor & Francis [616] => | titul = The Middle East and North Africa 2004 [617] => | url = https://books.google.cz/books?id=pP315Mw3S9EC&pg=PA249&dq=cyprus+climate&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwixwYHh2KHpAhUE_aQKHQ9oAq44HhDoAQiEATAJ#v=onepage&q=cyprus%20climate&f=false [618] => | datum vydání = 2003-10-30 [619] => | datum přístupu = 2020-05-07 [620] => | vydavatel = Psychology Press [621] => | kapitola = Cyprus: Physical and Social Geography [622] => | strany = 249 [623] => | jazyk = en [624] => }} [625] => Na horách jako například [[pohoří Troodos|Troodos]] mohou roční dešťové srážky dosahovat až 1000 mm, [626] => v oblasti okolo Nikósie pak 350 mm. Takřka dvě třetiny celoročních srážek spadnou mezi prosincem a únorem.{{Citace elektronické monografie [627] => | příjmení = [628] => | jméno = [629] => | titul = The Climate of Cyprus [630] => | url = http://www.moa.gov.cy/moa/ms/ms.nsf/DMLcyclimate_en/DMLcyclimate_en?OpenDocument [631] => | datum vydání = [632] => | datum aktualizace = [633] => | datum přístupu = 2020-05-07 [634] => | vydavatel = Kyperské ministerstvo zemědělství [635] => | jazyk = en [636] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150614000827/http://www.moa.gov.cy/moa/ms/ms.nsf/DMLcyclimate_en/DMLcyclimate_en?opendocument [637] => | datum archivace = 2015-06-14 [638] => | nedostupné = ano [639] => }} [640] => Během zimy je chladno zejména ve výše položených regionech (zmíněné pohoří Troodos), kde mohou teploty spadnout pod bod mrazu a právě tady se může vyskytnout i sněžení. Letní teploty poblíž města Nikósie se pohybují mezi 21 °C a 37 °C.{{Citace elektronického periodika [641] => | titul = Cyprus [642] => | periodikum = [[Encyclopædia Britannica]] [643] => | datum aktualizace = 2020-05-05 [644] => | datum přístupu = 2020-05-07 [645] => | url = https://www.britannica.com/place/Cyprus [646] => | jazyk = en [647] => }} [648] => Teplota moře je na 22 °C mezi červnem a listopadem, přičemž v srpnu může být na 27 °C. Průměrná mořská teplota během nejchladnějších měsíců padá na 16 °C až 17 °C. [649] => [650] => Vítr vane zpravidla slabý nebo mírný, zřídka dosahující vysokých úrovní [[Beaufortova stupnice|Beaufortovy stupnice]]. [651] => Počet slunečných dní je okolo 320 ročně.{{Citace elektronického periodika [652] => | příjmení = Eccles [653] => | jméno = Kate [654] => | titul = Cyprus: Island in the sun, 326 days a year [655] => | periodikum = [[The Telegraph]] [656] => | datum vydání = 2010-02-08 [657] => | datum přístupu = 2020-05-07 [658] => | url = https://www.telegraph.co.uk/travel/destinations/europe/cyprus/7187314/Cyprus-Island-in-the-sun-326-days-a-year.html [659] => | jazyk = en [660] => }} [661] => [662] => === Vodní zdroje === [663] => [[Soubor:Kouris Dam - overflow day 8 April 2012.jpg|náhled|Přetékající přehrada Kouris z [[Lemesos (distrikt)|distriktu Lemesos]] v dubnu 2012]] [664] => Kypr patří mezi evropské země nejvíce ohrožené [[Sucho|suchem]].{{Citace elektronické monografie [665] => | příjmení = Sofroniou [666] => | jméno = Anastasia [667] => | příjmení2 = Bishop [668] => | jméno2 = Steven [669] => | titul = Water Scarcity in Cyprus: A Review and Call for Integrated Policy [670] => | url = https://www.mdpi.com/2073-4441/6/10/2898/htm [671] => | datum vydání = 2014-09-29 [672] => | datum přístupu = 2020-05-04 [673] => | vydavatel = MDPI [674] => | jazyk = en [675] => }} [676] => Vodní zdroje přepočtené na jednoho obyvatele má Kypr mezi evropskými zeměmi s výjimkou Malty nejnižší ([[Evropská agentura pro životní prostředí|EEA]], 2009).{{Citace elektronického periodika [677] => | příjmení = Broža [678] => | jméno = Vojtěch [679] => | odkaz na autora = Vojtěch Broža [680] => | titul = Úvahy o možnostech přispět k rozvoji vodních zdrojů (vodního bohatství) v ČR [681] => | periodikum = časopis Vodní hospodářství [682] => | datum vydání = 2017-09-22 [683] => | datum přístupu = 2020-05-04 [684] => | url = http://vodnihospodarstvi.cz/uvahy-o%E2%80%AFmoznostech-prispet-k%E2%80%AFrozvoji-vodnich-zdroju-vodniho-bohatstvi-cr [685] => }} [686] => Vodní hospodářství se dotýká také pro ostrov důležitého turismu, spotřeba tohoto odvětví se pohybuje mezi 4-5%. [687] => Potíže spjaté s vodou začaly v 60. letech a s narůstající populací a vyčerpáváním [[Podzemní voda|podzemních zdrojů]] zintenzivněly.{{Citace elektronické monografie [688] => | autor = Jiaguo Qi [689] => | autor2 = Kyle T. Evered [690] => | titul = Environmental Problems of Central Asia and Their Economic, Social and Security Impacts [691] => | url = https://books.google.cz/books?id=AOLwNLF_RkUC&pg=PA241&dq=cyprus+water+problems&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwjrm5LD85rpAhWgQUEAHfYtAyIQ6AEIKDAA#v=onepage&q=cyprus%20water%20problems&f=false [692] => | datum vydání = 2008-10-11 [693] => | datum přístupu = 2020-05-04 [694] => | vydavatel = Springer Nature [695] => | jazyk = en [696] => }} [697] => Pitná voda na Kypru je ve světovém srovnání kvalitativně podprůměrná. [698] => [699] => Nejdelší řekou na Kypru je [[Pedieos]]. [700] => [701] => === Fauna a flóra === [702] => [[Soubor:Cyprus wild mouflon Agrino.jpg|náhled|Samec muflona kyperského]] [703] => [[Soubor:189Zypern Troodos Kalabrische Kiefer (13927841110).jpg|náhled|Borovice kalabrijská rostoucí v horách Troodos]] [704] => [705] => Ostrov leží na migrační trase mnoha druhů ptactva, z nichž některé zde přezimují. Jde například o ptáky z rodů [[Frankolíni|frankolínů]] a [[Orebice|orebic]]. [706] => Mezi miliony migrujících ptáků se najdou rovněž [[plameňáci]] a [[Kachna divoká|kachny divoké]], jejichž dočasným sídlem bývají solná jezera Larnaky a [[Akrotiri (Kypr)|Alrotiri]]. Místní menší ptáci jako [[pěnice černohlavá]] nebo [[červenka obecná]] byli už v minulosti považováni za pochoutku (například pokrm ''[[ambelopoulia]]''), což vedlo ke snížení jejich počtů. Ochranáři odhadují, že je pytláky každoročně uloveno na dva miliony zpěvných ptáků, ačkoliv bylo jejich lovení v roce 2015 postaveno mimo zákon.{{Citace elektronického periodika [707] => | titul = Dva miliony zpěvných ptáků zabijí pytláci ročně na Kypru. Aby turisté dostali kulinární specialitu [708] => | periodikum = [[ČT 24]] [709] => | datum vydání = 2017-06-21 [710] => | datum přístupu = 2020-05-07 [711] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2158416-dva-miliony-zpevnych-ptaku-zabiji-pytlaci-rocne-na-kypru-aby-turiste-dostali-kulinarni [712] => }} [713] => [714] => Kypr je mimo jiné domovem [[muflon kyperský|muflona kyperského]] (''Ovis orientalis ophion'') s populací asi 1200 jedinců.{{Citace elektronické monografie [715] => | příjmení = Klimeš [716] => | jméno = Jiří [717] => | příjmení2 = Literák [718] => | jméno2 = Ivan [719] => | titul = Systematika ovcí – stále poněkud nepřehledno [720] => | url = https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/systematika-ovci-stale-ponekud-neprehledno.pdf [721] => | datum vydání = 2012 [722] => | datum přístupu = 2020-05-07 [723] => | vydavatel = [[Akademie věd České republiky|AVČR]] [724] => | strany = 42 [725] => }} [726] => Z plazů je zastoupen řád želv – vyskytuje se tu [[kareta obecná]] a i [[želva zelenavá]]. [727] => Mezi kyperské hady náleží [[zmije levantská]]. [728] => [729] => V raných dobách byl střed země – náhorní plošina [[Mesaoria]] a pohoří Troodos – zalesněn, ale lidská činnost lesy podstatně zredukovala.{{Citace elektronické monografie [730] => | korporace = Creative Media Applications [731] => | titul = The Middle East: Bahrain, Cyprus, Egypt [732] => | url = https://books.google.cz/books?id=4-xaVGUWVYQC&pg=PP1&lpg=PP1&dq=The+Middle+East:+Bahrain,+Cyprus,+Egypt&source=bl&ots=qtkWhUVszz&sig=ACfU3U3YVIF857hodHx49ShU1Zl6H9hgLA&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjC1MbloqLpAhXLbsAKHb80BQAQ6AEwAHoECAoQAQ#v=onepage&q=forests&f=false [733] => | datum vydání = 2004 [734] => | datum přístupu = 2020-05-07 [735] => | vydavatel = Greenwood Press [736] => | strany = 35 [737] => | jazyk = en [738] => }} [739] => Na konci 18. století se tak projevily negativní důsledky jako např. [[eroze půdy]]. [740] => Dřevinaté porosty zastupují [[citrusy]], [[olivovníky]], také [[rohovník]], jehož plodem je takzvaný [[karob]]. Pohoří Troodos tvoří [[borovice kalabrijská]], [[cedr]] a [[cypřiš]]. Rovněž se tu nachází endemický druh stálezeleného dubu – [[dub olšolistý]] (''Quercus alnifolia''). [741] => Endemickým je též [[cedr krátkolistý]] (''Cedrus brevifolia''). Místní [[flóra]] čítá více než 125 druhů vyskytujících se z celého světa jen na tomhle místě.{{Citace elektronické monografie [742] => | příjmení = Regato [743] => | jméno = Pedro [744] => | titul = Cyprus Mediterranean forests [745] => | url = https://www.worldwildlife.org/ecoregions/pa1206 [746] => | datum přístupu = 2020-05-10 [747] => | vydavatel = [[Světový fond na ochranu přírody]] [748] => | jazyk = en [749] => }} [750] => Celkově je na Kypru přes 1350 různých druhů flóry.{{Citace elektronické monografie [751] => | příjmení = Marc [752] => | jméno = Dubin [753] => | titul = Cyprus [754] => | url = https://books.google.cz/books?id=_v7IH8x_dJoC&pg=PA455&dq=cyprus+wildlife&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwjirLy2-6npAhWxsKQKHfYeBFMQ6AEILzAB#v=onepage&q=cyprus%20wildlife&f=false [755] => | datum vydání = 2002 [756] => | datum přístupu = 2020-05-10 [757] => | vydavatel = Rough Guides [758] => | strany = 455 [759] => | jazyk = en [760] => }} [761] => [762] => Na severozápadě se rozprostírá člověkem nedotčený poloostrov [[Akamas]], při jehož pobřeží pobývají želvy i [[tuleň středomořský]]. Na pevnině žijí ježci, lišky, zajíci a drobný savec jménem [[bělozubka|bělozubka kyperská]]. Místní jeskyně jsou domovem několika druhů netopýrů. Poloostrov je navíc domovem pro 600 různorodých rostlin.{{Citace elektronické monografie [763] => | autor = Fiona Young-Brown [764] => | autor2 = Michael Spilling [765] => | autor3 = Jo-Ann Spilling [766] => | titul = Cyprus [767] => | url = https://books.google.cz/books?id=KbfXDwAAQBAJ&pg=PA55&dq=cyprus+fauna+flora&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwju36Kb-anpAhWSQ0EAHe4xABAQ6AEIUjAE#v=onepage&q=cyprus%20fauna%20flora&f=false [768] => | datum vydání = 2019-04-15 [769] => | datum přístupu = 2020-05-10 [770] => | vydavatel = Cavendish Square Publishing [771] => | strany = 55 [772] => | jazyk = en [773] => }} [774] => Zde rostoucí rostlina ''[[Centaurea akamantis]]'' z čeledi [[hvězdnicovité|hvězdnicovitých]] se nenachází nikde jinde na světě a její ohrožení je důvodem zařazení na [[seznam přísně chráněných druhů rostlin podle Bernské úmluvy]].{{Citace elektronické monografie [775] => | příjmení = de Montmollin [776] => | jméno = Bertrand [777] => | příjmení2 = Strahm [778] => | jméno2 = Wendy [779] => | titul = The Top 50 Mediterranean Island Plants: Wild Plants at the Brink of Extinction, and what is Needed to Save Them [780] => | url = https://books.google.cz/books?id=MW-8twkYZdsC&pg=PA49&dq=national+parks+cyprus&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwioudPEmqnpAhVTa8AKHR0NDAcQ6AEIejAI#v=onepage&q=national%20parks%20cyprus&f=false [781] => | datum vydání = 2005 [782] => | datum přístupu = 2020-05-10 [783] => | strany = 48 [784] => | vydavatel = IUCN [785] => | jazyk = en [786] => }} [787] => [788] => === Chráněná území === [789] => Lesní Národní park Troódos náleží mezi parky evropského unijního projektu [[Natura 2000]]. Dalšími lesními národními parky jsou například [[Athalassa]], [[Cavo Greco]] (Mys Greco) a [[Rizoelia]]. Mezi přírodní rezervace patří cedrový les [[Tripilos]] a další.{{Citace elektronické monografie [790] => | autor = Ioannis N. Vogiatzakis [791] => | autor2 = Gloria Pungetti [792] => | autor3 = A.M. Mannion [793] => | titul = Mediterranean Island Landscapes: Natural and Cultural Approaches [794] => | url = https://books.google.cz/books?id=Ij4qWj3dXRoC&pg=PA197&lpg=PA197&dq=Forest+Parks+Troodos&source=bl&ots=wvmYYeD6Vb&sig=ACfU3U0WuATUlsSE9n_ryQ0Slta8AC5g9A&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjfqr718anpAhWKfMAKHew_CxAQ6AEwBHoECAkQAQ#v=onepage&q=National%20Forest%20Parks%20Troodos&f=false [795] => | datum vydání = 2008-02-26 [796] => | datum přístupu = 2020-05-10 [797] => | vydavatel = Springer Science & Business Media [798] => | strany = 197 [799] => | jazyk = en [800] => }} [801] => [802] => == Ekonomika == [803] => {{Podrobně|Ekonomika Kypru}} [804] => [[Soubor:Cyprus central bank Nicosia Republic of Cyprus.jpg|náhled|Kyperská centrální banka sídlí v Nikósii (Lefkosíi)]] [805] => Kyperská ekonomika náleží podle [[Světová banka|Světové banky]] mezi ty vysokopříjmové (r. 2020).{{Citace elektronického periodika [806] => | titul = World Bank Country and Lending Groups [807] => | periodikum = [[Světová banka]] [808] => | datum vydání = 2020 [809] => | datum přístupu = 2020-05-05 [810] => | url = https://datahelpdesk.worldbank.org/knowledgebase/articles/906519 [811] => | jazyk = en [812] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180111190936/https://datahelpdesk.worldbank.org/knowledgebase/articles/906519 [813] => | datum archivace = 2018-01-11 [814] => | nedostupné = ano [815] => }} [816] => V roce 2011 zasáhla zemi [[hospodářská krize|hospodářská]], [[finanční krize|finanční]] a [[fiskální krize]], která v roce 2013 vyvrcholila [[bankovní krize|krizí bankovní]].{{Citace elektronického periodika [817] => | titul = Kypr je bez vlády, může za to krize i nedávný výbuch [818] => | periodikum = Aktuálně.cz [819] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [820] => | vydavatel = Economia [821] => | odkaz na vydavatele = Economia [822] => | datum vydání = 2011-07-28 [823] => | datum přístupu = 2020-05-05 [824] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/kypr-je-bez-vlady-muze-za-to-krize-i-nedavny-vybuch/r~i:article:708864 [825] => }} [826] => Ratingové agentury [[Moody's]] a [[Standard & Poor's]] v roce 2012 následovala zbylá z tzv. ''velké trojky'' agentura [[Fitch Ratings]], která též snížila úvěrovou spolehlivost země na úroveň „junk“ ({{Vjazyce|en}} odpad).{{Citace elektronického periodika [827] => | titul = Cyprus's credit rating cut to junk status by Fitch [828] => | periodikum = BBC [829] => | datum vydání = 2012-06-25 [830] => | datum přístupu = 2020-05-05 [831] => | url = https://www.bbc.com/news/business-18577983 [832] => | jazyk = en [833] => }} [834] => Trojice mezinárodních věřitelů – [[Evropská komise]], [[Evropská centrální banka]] a [[Mezinárodní měnový fond]] – půjčila Kypru 10 miliard eur za příslib reforem v oblasti sociálních a veřejných výdajů.{{Citace elektronické monografie [835] => | titul = Souhrnná teritoriální informace Kypr [836] => | url = https://www.mzv.cz/public/ab/aa/59/3501441_2153749_Kypr___Souhrnna_teritorialni_informace___2019.pdf [837] => | datum vydání = 2019-05-16 [838] => | datum aktualizace = 2019-05-16 [839] => | datum přístupu = 2020-05-05 [840] => | vydavatel = Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [841] => }} [842] => [843] => V minulosti zastával Kypr po dobu několika desetiletí roli [[Daňový ráj|daňového ráje]]. Po vstupu do Evropské unie stále spoléhá na své vstřícné podnikatelské právo a prostředí, vzdělanou pracovní sílu, infrastrukturu a nízkou kriminalitu. [844] => [845] => Průmysl limituje omezené množství surovin na ostrově. Převládá proto [[lehký průmysl]] – výroba oděvu a obuvi, potravin, nápojů a [[lehké strojírenství]].{{Citace elektronické monografie [846] => | titul = Europe :: Cyprus [847] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/cy.html [848] => | datum aktualizace = 2020-04-29 [849] => | datum přístupu = 2020-05-06 [850] => | vydavatel = [[The World Factbook]] [851] => | jazyk = en [852] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181226020655/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/cy.html [853] => | datum archivace = 2018-12-26 [854] => | nedostupné = ano [855] => }} [856] => Přítomen je [[nakladatelský průmysl]].{{Citace elektronického periodika [857] => | titul = Cyprus: Economy [858] => | periodikum = [[Encyclopædia Britannica]] [859] => | datum aktualizace = 2020-05-05 [860] => | datum přístupu = 2020-05-06 [861] => | url = https://www.britannica.com/place/Cyprus/Economy [862] => | jazyk = en [863] => }} [864] => Těžební průmysl se orientuje na [[azbest]], [[cement]], [[sádrovec]] a také na těžbu přírodních pigmentů.{{Citace elektronické monografie [865] => | příjmení = Jirásek [866] => | jméno = Jakub [867] => | příjmení2 = Sivek [868] => | jméno2 = Martin [869] => | příjmení3 = Láznička [870] => | jméno3 = Petr [871] => | titul = Ložiška nerostů – nerudy [872] => | url = http://geologie.vsb.cz/loziska/loziska/loziska_nerud.html [873] => | datum přístupu = 2020-05-06 [874] => | vydavatel = [[Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava]] [875] => }} [876] => [877] => Strategická poloha ostrova mezi třemi světadíly umožňuje rozmach námořní dopravy a služeb s ní spjatých. [878] => V roce 2018 dosáhlo toto odvětví hodnoty 1,034 miliardy €.{{Citace elektronického periodika [879] => | titul = Cyprus’ shipping sector reaches €1.034 billion in 2018 [880] => | periodikum = safety4sea [881] => | datum vydání = 2019-10-09 [882] => | datum přístupu = 2020-05-08 [883] => | url = https://safety4sea.com/cyprus-shipping-sector-reaches-e1-034-billion-in-2018/?__cf_chl_jschl_tk__=607c17a12d0b3fde12bd8c4b56bd0dc429c1cb23-1588933645-0-AVNvt4bues3wIHGi9hLG8Hj4ETbSgk_TtqP2Z5eCAl6_VK_m33YDp0b-kD4YLabtypQ9C3b6QabnvUIFGUo-82SSBfTD6-s2eDW851xH8_XnzRbRtNmYE68PaLfo51fYLQ18a1JYeWoZwtt82rRVAswrMMb7n_FJI1hlXieKwc6j1CqbLBM3Osxk1OoJbE5YMu_0WvJ6gjsGl2fwfM_tnlf-mt3fSEYxOcPgdtlOfYdkykvjd5p38CvzdIbRsneG5Czt0QP8eJkgN8o8Jr3QbcoznlKFM1qeoM4sDY6vH7NlpHRx3a9i6Sbcy1u2AVEdXS0dI_gXC5a69C7OmP-C19YLci_ZYFUxNPwdifXXlZmQ [884] => | jazyk = en [885] => }} [886] => Kyperská republika je domovem 11. největšího loďstva na světě a 3. největšího loďstva v Evropě (r. 2018). [887] => Odhaduje se, že přibližně 4% všech lodí na světě je řízeno z Kypru.{{Citace elektronické monografie [888] => | titul = Cyprus: A Leading Maritime Center [889] => | url = https://csc-cy.org/cyprus-a-leading-maritime-center [890] => | datum přístupu = 2020-05-08 [891] => | vydavatel = Cyprus Shipping Chamber [892] => | jazyk = en [893] => }} [894] => Některé významné námořní přepravní společnosti (např. Columbia Marlow) mají centrálu v [[Limassol]]u. [895] => Kyperská námořní doprava se vzpamatovala z úpadku v období na pomezí 70. a 80. let a ze ztráty přístavu [[Famagusta]] a od 90. let prosperuje.{{Citace elektronické monografie [896] => | příjmení = Power [897] => | jméno = Vincent [898] => | titul = EU Shipping Law [899] => | url = https://books.google.cz/books?id=aeGEDwAAQBAJ&pg=PT298&lpg=PT298&dq=Cyprus%E2%80%99+shipping+sector&source=bl&ots=Yq4CALFjvV&sig=ACfU3U0GdgCj23xIRXEgwqtWPSULOH2tCw&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwiKv6mZjqTpAhU84KYKHUbyDjM4HhDoATAJegQIChAB#v=onepage&q=Cyprus%E2%80%99%20shipping%20sector&f=false [900] => | datum vydání = 2018-12-19 [901] => | datum přístupu = 2020-05-08 [902] => | vydavatel = Taylor & Francis [903] => | jazyk = en [904] => }}{{Citace elektronického periodika [905] => | příjmení = Němec [906] => | jméno = Jan [907] => | titul = Proč mají čeští podnikatelé rádi komunistický Kypr a stěhují tam své firmy [908] => | periodikum = [[Ekonom (časopis)|Ekonom]] [909] => | datum vydání = 2012-12-03 [910] => | datum přístupu = 2020-05-08 [911] => | url = https://ekonom.ihned.cz/c1-58894790-tajemstvi-kyperskeho-zazraku [912] => | jazyk = en [913] => }} [914] => Její podíl na HDP činí přibližně 4–8%. [915] => Okolo 3% pracujících Kypřanů bylo v roce 2019 zaměstnáno v tomto sektoru.{{Citace elektronické monografie [916] => | titul = Propelling The Economy [917] => | url = https://www.cyprusprofile.com/en/sectors/maritime-and-shipping [918] => | datum vydání = 2019-07 [919] => | datum přístupu = 2020-05-08 [920] => | vydavatel = Cyprus Profile [921] => | jazyk = en [922] => }} [923] => [924] => Kypr je zemí energeticky závislou a přes 95% spotřebované energie je z dovozu.{{Citace elektronického periodika [925] => | příjmení = Redek [926] => | jméno = Daniel [927] => | titul = Evropská unie si posvítila na energetiku [928] => | periodikum = [[Český statistický úřad|ČSÚ]] [929] => | datum vydání = 2017-09 [930] => | datum přístupu = 2020-05-06 [931] => | url = https://www.statistikaamy.cz/2017/09/evropska-unie-si-posvitila-na-energetiku [932] => }} [933] => V oblasti obnovitelných energií dominují větrné a fotovoltaické elektrárny.[http://www.ewea.org/fileadmin/ewea_documents/documents/publications/reports/EWEA_EU_Energy_Policy_to_2050.pdf ewea.org ''EU Energy Policy to 2050'', cit. 2020-05-06]{{Citace elektronické monografie [934] => | příjmení = Bosman [935] => | jméno = Lise [936] => | titul = Renewable Energy Sources: A Chance to Combat Climate Change [937] => | url = https://books.google.cz/books?id=5l7UDwAAQBAJ&pg=PA329&dq=cyprus+solar+energy&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwjJwrHPsZ_pAhWBy6QKHeLMD-oQ6AEIMDAB#v=onepage&q=cyprus%20solar%20energy&f=false [938] => | datum vydání = 2013-01-06 [939] => | datum přístupu = 2020-05-06 [940] => | vydavatel = Kluwer Law International B.V. [941] => | jazyk = en [942] => }} [943] => V roce 2006 se obnovitelné zdroje na celkové spotřebě podílely necelými dvěma procenty. [944] => [945] => V roce 2011 bylo objeveno plynové pole pojmenované ''Aphrodite'' se zásobami přibližně čtyř bilionů krychlových stop. V roce 2019 zaznamenala americká společnost [[ExxonMobil|Exxon Mobil]] další významný objev – ložisko ''Glavkos''. [946] => Průzkum narušuje nevyřešená situace s Tureckem, které si nárokuje některá ložiska.{{Citace elektronického periodika [947] => | titul = Našli jsme na Kypru obrovská ložiska zemního plynu, oznámil Exxon Mobil [948] => | periodikum = [[ČT 24]] [949] => | datum vydání = 2019-03-01 [950] => | datum přístupu = 2020-05-06 [951] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/2747561-nasli-jsme-na-kypru-obrovska-loziska-zemniho-plynu-oznamil-exxon-mobil [952] => }} [953] => Na začátku ledna 2020 podepsal Kypr s [[Řecko|Řeckem]] a [[Izrael]]em dohodu, jejímž cílem je postavit plynovod vedoucí do Evropy z východní části Středozemního moře. Projekt zvaný ''EastMed'' by měl vyjít odhadem na 6–7 miliard amerických dolarů.{{Citace elektronického periodika [954] => | titul = Řecko, Kypr a Izrael podepsaly dohodu o plynovodu EastMed. Turecko je proti [955] => | periodikum = [[E15 (deník)|E15]] [956] => | datum vydání = 2020-01-02 [957] => | datum přístupu = 2020-05-06 [958] => | url = https://www.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/recko-kypr-a-izrael-podepsaly-dohodu-o-plynovodu-eastmed-turecko-je-proti-1365684 [959] => | jazyk = en [960] => }} [961] => [962] => === Zemědělství === [963] => [[Soubor:Artichoke-field cyprus hg.jpg|náhled|Artyčokové pole]] [964] => [[Soubor:Parcellaire du vignoble de Silikou.jpg|náhled|Vinice poblíž vesnice Silikou v distriktu Limassol|vlevo]] [965] => Více než třetina obdělávatelné půdy na ostrově má možnost zavlažování – jde zejména o regiony Mesaoria na severovýchodě a [[Distrikt Pafos|Pafos]] na jihozápadě. Právě Mesaoria však od rozdělení spadá pod tureckou správu.{{Citace elektronické monografie [966] => | příjmení = Mirbagheri [967] => | jméno = Farid [968] => | titul = Historical Dictionary of Cyprus [969] => | url = https://books.google.cz/books?id=f82Jn_H4VukC&pg=PA220&dq=cyprus+agriculture&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwij9NnXrKTpAhXSilwKHWvaCcwQ6AEIZzAH#v=onepage&q=agriculture&f=false [970] => | datum vydání = 2009-10-01 [971] => | datum přístupu = 2020-05-08 [972] => | vydavatel = Scarecrow Press [973] => | jazyk = en [974] => }} [975] => Zemědělci se zaměřují na pěstování citrusů, vinné révy, oliv, [[mandlovník]]u a rohovníku ([[Karob|karobové lusky]]), dále pak na brambory (oblast Kokkinochoria) a obilniny. [976] => Živočišná výroba se opírá o chov drůbeže, ovcí a prasat. Produkují se také mléčné výrobky včetně sýrů, a to jak z ovčího, tak z kozího mléka. [977] => Zemědělství od vyhlášení nezávislosti ustoupilo jiným odvětvím, rozdělení ostrova navíc řecký Kypr připravilo prakticky o veškerou produkci tabáku, takřka 80% citrusové produkce a skoro 70% produkce obilí. [978] => V roce 2007 se zemědělství věnovalo necelých 9% pracujícího obyvatelstva. [979] => V roce 2017 se zemědělství na [[Hrubý domácí produkt|HDP]] podílelo odhadem 2%. [980] => [981] => Zdejší [[vinařství]] má tradici sahající do doby [[4000 př. n. l.|4 tisíce let př. n. l.]] Kypr tak patří mezi pomyslné kolébky vinařské tradice. Víno [[Commandaria]], původním názvem Nama, se drží původní receptury, jeho výrobce však sužuje sucho.{{Citace elektronického periodika [982] => | titul = Víno z Kypru v ohrožení [983] => | periodikum = Týden.cz [984] => | datum vydání = 2008-10-15 [985] => | datum přístupu = 2020-05-08 [986] => | url = https://www.tyden.cz/rubriky/apetit/vino/vino-z-kypru-v-ohrozeni_85371.html [987] => }}{{Citace elektronického periodika [988] => | příjmení = Bobek [989] => | jméno = Radim [990] => | titul = Jedno z nejstarších vín pochází z Kypru. Jak chutná? [991] => | periodikum = [[Lidovky.cz]] [992] => | datum vydání = 2012-10-29 [993] => | datum přístupu = 2020-05-08 [994] => | url = https://www.lidovky.cz/relax/dobra-chut/jak-chutna-jedno-z-nejstarsich-vin.A121029_092552_dobra-chut_glu [995] => }} [996] => [997] => === Turistický ruch === [998] => [[Soubor:View of Agia Napa beach located in vicinity of Nelia Beach Hotel.jpg|náhled|219x219px|Turistické středisko na Kypru]] [999] => Hlavními turistickými středisky jsou: [[Pafos]] (v západní části); [[Larnaka]], [[Agia Napa]] a [[Protaras]] (ve východní části). [[Pláž]]e jsou písčité, s občasným výskytem kamenů. V roce 2019 navštívily Kypr takřka čtyři miliony turistů.{{Citace elektronického periodika [1000] => | titul = Cyprus sets new tourist arrivals record in 2019 [1001] => | periodikum = Financial Mirror [1002] => | datum vydání = 2020-01-20 [1003] => | datum přístupu = 2020-05-06 [1004] => | url = https://www.financialmirror.com/2020/01/20/cyprus-sets-new-tourist-arrivals-record-in-2019 [1005] => | jazyk = en [1006] => }} [1007] => Třetinu těchto turistů (tedy přes 1,3 milionu) tvoří občané [[Spojené království|Spojeného království]] následování [[Rusko|Rusy]] (téměř 800 tisíc). Přes 200 tisíc turistů dorazilo z [[Izrael]]e, přes 100 tisíc pak z [[Německo|Německa]], [[Řecko|Řecka]] a [[Švédsko|Švédska]] (r. 2018).{{Citace elektronické monografie [1008] => | titul = ARRIVALS OF TOURISTS BY COUNTRY OF USUAL RESIDENCE, 1980-2018 [1009] => | url = https://www.mof.gov.cy/mof/cystat/statistics.nsf/services_71main_en/services_71main_en?OpenForm&sub=1&sel=2 [1010] => | datum vydání = 2019-02-06 [1011] => | datum přístupu = 2020-05-08 [1012] => | vydavatel = Kyperské ministerstvo financí [1013] => | jazyk = en [1014] => }} [1015] => [1016] => Podle zprávy [[Světové ekonomické fórum|Světového ekonomického fóra]] za rok 2011 platilo, že Kypr vévodil žebříčku TTCI (''{{Cizojazyčně|en|Travel&Tourism Competitiveness Index}}'', {{Vjazyce|cs}}: Index konkurenceschopnosti cestování a turistiky) v oblasti turistické infrastruktury a celkově se umístil na 24. příčce ze 139 států.{{Citace elektronické monografie [1017] => | titul = Cyprus Travel Tourism Competitiveness Report 2011 - Country Profile [1018] => | url = https://www.scribd.com/document/51084876/Cyprus-Travel-Tourism-Competitiveness-Report-2011-Country-Profile [1019] => | datum vydání = 2011 [1020] => | datum přístupu = 2020-05-08 [1021] => | vydavatel = [[Světové ekonomické fórum]] [1022] => | jazyk = en [1023] => }} [1024] => [1025] => === Doprava === [1026] => [[Soubor:New Larnaca Airport.JPG|náhled|[[Letiště Larnaka]]]] [1027] => V řecké části Kypru jsou provozována dvě [[mezinárodní letiště]]. [[Letiště Larnaka|První]] se nachází poblíž [[Larnaka|Larnaky]], [[Mezinárodní letiště Pafos|druhé]] leží nedaleko města [[Pafos]]. V turecké části ostrova funguje mezinárodní letiště Ercan, nedaleko vsi Tymbou. Rozdělením ostrova bylo původní hlavní mezinárodní letiště v Nikósii opuštěno a používají jej [[Mírové síly OSN]]. Od základních oprav v roce 1974 je neudržované.{{Citace elektronického periodika [1028] => | příjmení = Morley [1029] => | jméno = Nathan [1030] => | titul = Bold plan to regenerate derelict Nicosia airport [1031] => | periodikum = The Cyprus Mail [1032] => | datum vydání = 2013-09-22 [1033] => | datum přístupu = 2020-05-08 [1034] => | url = https://cyprus-mail.com/2013/09/22/bold-plan-to-regenerate-derelict-nicosia-airport [1035] => | jazyk = en [1036] => }} Celkově je v zemi 15 letišť (r. 2013). Kyperská vláda roku 2017 založila národního leteckého dopravce [[Cyprus Airways]]. Základnu má na letišti v Larnace, které je základnou i řecké společnosti [[Aegean Airlines]] a rumunských aerolinek [[Blue Air]]. [1037] => [1038] => Hlavními přístavy jsou Larnaca, [[Limassol]] a [[Vasilikos]]. [1039] => [1040] => Podle [[Eurostat]]u připadalo za rok 2018 na 1000 obyvatel 629 osobních aut. Vyšší číslo měli [[Lichtenštejnsko]], [[Lucembursko]] a [[Itálie]].{{Citace elektronického periodika [1041] => | titul = Passenger cars per 1 000 inhabitants [1042] => | periodikum = [[Eurostat]] [1043] => | datum vydání = 2020-04-09 [1044] => | datum přístupu = 2020-05-08 [1045] => | url = https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/submitViewTableAction.do [1046] => | jazyk = en [1047] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200412190426/https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/submitViewTableAction.do [1048] => | datum archivace = 2020-04-12 [1049] => | nedostupné = ano [1050] => }} Kypr patří ke třem zemím Evropské unie (spolu s [[Irsko|Irskem]] a [[Malta|Maltou]]), kde se na silnicích jezdí vlevo. [1051] => [1052] => == Obyvatelstvo == [1053] => {{Viz též|Obyvatelstvo Kypru}} [1054] => [[Soubor:Cyp Population.svg|vlevo|náhled|dynamický růst počtu obyvatel 1900-2015]] [1055] => Většinu obyvatel Kypru tvoří [[kyperští Řekové]] (78 %) a [[Turci]] (18 %). Přestože kyperští Řekové a kyperští Turci mají mnoho společného, jsou to odlišné identity založené na [[náboženství]], [[Jazyk (lingvistika)|jazyku]] a jsou úzce vázány na své mateřské země. Řecky se převážně mluví na jihu, naopak na severu převládá obyvatelstvo tureckého původu. Rozsáhle používaným jazykem na ostrově je [[angličtina]]. [1056] => [1057] => == Náboženství == [1058] => [[Soubor:Antiphonitis 1973 Kodachrome 35 mm.jpg|náhled|Chrám Antifonitis "uvízl" v turecké části Kypru]] [1059] => [[Kyperští Řekové]] se přidržují řecké [[pravoslaví|ortodoxní církve]] ([[Kyperská pravoslavná církev]]), kyperští Turci vyznávají sunnitský [[islám]]. Náboženské menšiny ortodoxních (miafyzitních) [[Arméni|Arménů]] a [[Maronitská katolická církev|maronitů]] (jejich Arcidiecéze Kypr vznikla 1357, roku 2013 měla 10 400 věřících ve 12 farnostech a 17 kněží) si podle [[ústava|ústavy]] z roku [[1960]] zvolily příslušnost ke kyperským Řekům. Žije tam i několik tisíc italskojazyčných římských katolíků, potomků usedlíků z doby Kyperského království /1192–1489/ a benátské éry /1489–1571/. Ti patří do Patriarchálního vikariátu na Kypru se sídlem v Nikósii, který je součástí Latinského patriarchátu jeruzalémského. [1060] => [1061] => == Politika == [1062] => [[Soubor:Christodoulides2019a.jpg|náhled|[[Nikos Christodulidis]] je prezidentem od roku 2023.]] [1063] => Kypr je [[demokracie|demokratický]] suverénní stát. Prezident je volený přímo, je zástupcem řecké většiny a disponuje [[Výkonná moc|výkonnou mocí]]. Je čelným představitelem země a jeho funkční období trvá pět let.{{Citace elektronického periodika [1064] => | titul = Cyprus: Government and society [1065] => | periodikum = [[Encyclopædia Britannica]] [1066] => | datum aktualizace = 2020-05-05 [1067] => | datum přístupu = 2020-05-07 [1068] => | url = https://www.britannica.com/place/Cyprus/Government-and-society [1069] => | jazyk = en [1070] => }} [1071] => Od roku 2023 je prezidentem [[Nikos Christodulidis]]. Post viceprezidenta je vyhrazen zástupci turecké menšiny, vzhledem k distuaci je však od roku 1963 neobsazený. Kyperská ústava byla přijata v roce 1960. [1072] => [1073] => Vládní kabinet rovněž disponuje výkonnou mocí. Ministři nutně nemusí být zároveň v parlamentu, jenž má nyní 56 poslanců (r. 2020).{{Citace elektronické monografie [1074] => | titul = Cyprus : Constitution and politics [1075] => | url = https://thecommonwealth.org/our-member-countries/cyprus/constitution-politics [1076] => | datum přístupu = 2020-05-07 [1077] => | vydavatel = Commonwealth Secretariat [1078] => | jazyk = en [1079] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200619113048/https://thecommonwealth.org/our-member-countries/cyprus/constitution-politics [1080] => | datum archivace = 2020-06-19 [1081] => | nedostupné = ano [1082] => }} [1083] => Poslanci vykonávají svou funkci také pět let. [1084] => V [[europarlament]]u má Kypr šest zástupců.{{Citace elektronické monografie [1085] => | url = https://www.europarl.europa.eu/meps/en/search/advanced?countryCode=CY [1086] => | datum přístupu = 2020-05-07 [1087] => | vydavatel = European Parliament [1088] => | jazyk = en [1089] => }} [1090] => [1091] => Nejstarší politickou stranou je komunistická [[Pokroková strana pracujícího lidu]] (AKEL) založená roku 1941, která měla v prvních 25 letech své existence podporu až třetiny obyvatelstva. [1092] => Přes oslabení v době pádu [[Východní blok|Východního bloku]] zůstala dodnes v době raných 20. letech 21. století relevantní silou v kyperské politice a nejsilnější komunistickou stranou v Evropě.{{Citace elektronického periodika [1093] => | příjmení = Palata [1094] => | jméno = Luboš [1095] => | titul = Komunisté vládli Kypru léta. Teď zemi dovedli k potupnému bankrotu [1096] => | periodikum = [[IDNES.cz]] [1097] => | datum vydání = 2013-03-28 [1098] => | datum přístupu = 2020-05-08 [1099] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/komuniste-dovedli-kypr-k-bankrotu.A130327_225417_zahranicni_neh [1100] => }} [1101] => Od roku [[První vláda Dimitrise Christofiase|2008]] do roku [[Druhá vláda Dimitrise Christofiase|2013]] byla u moci AKEL tehdejšího prezidenta a premiéra [[Dimitris Christofias|Dimitrise Christofiase]], během jejíž vlády došlo ke zhoršení situace v oblasti státních financí a přiblížení se bankrotu. [1102] => Ten byl nakonec odvrácen s pomocí půjčky mezinárodních věřitelů. [1103] => V roce 2013 občané zvolili prezidentem konzervativce [[Nikos Anastasiadis|Nikose Anastasiadise]], který porazil [[Stavros Malas|Stavrose Malase]] podpořeného AKELem.{{Citace elektronického periodika [1104] => | titul = Prezidentské volby na Kypru vyhrál Anastasiadis [1105] => | periodikum = Aktuálně.cz [1106] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [1107] => | vydavatel = Economia [1108] => | odkaz na vydavatele = Economia [1109] => | datum vydání = 2013-02-24 [1110] => | datum přístupu = 2020-05-08 [1111] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/prezidentske-volby-na-kypru-vyhral-anastasiadis/r~i:article:772288 [1112] => }} [1113] => Oba kandidáti se utkali v prezidentské volbě o pět let později a Anastasiadis znovu zvítězil.{{Citace elektronického periodika [1114] => | titul = Na Kypru si zvolili staronového prezidenta. Anastasiadis podruhé porazil stejného protikandidáta [1115] => | periodikum = iROZHLAS [1116] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [1117] => | vydavatel = Český rozhlas [1118] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [1119] => | datum vydání = 2018-02-04 [1120] => | datum přístupu = 2020-05-08 [1121] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/kypr-nikos-anastasiadis_1802041932_mos [1122] => }} [1123] => V parlamentních volbách v roce 2016 zvítězilo pravicové [[Demokratické shromáždění]] (DISY) prezidenta Anastasiadise, které získalo 18 křesel. Druhé místo obsadila AKEL s 15 parlamentními křesly, dva posty získala též krajně pravicová [[Národně-lidová fronta (Kypr)|Národně-lidová fronta]] (ELAM).{{Citace elektronického periodika [1124] => | titul = Neonacisté poprvé v kyperské parlamentu, mají dva poslance [1125] => | periodikum = [[Týden.cz]] [1126] => | datum vydání = 2016-05-23 [1127] => | datum přístupu = 2020-05-08 [1128] => | url = https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/neonaciste-poprve-v-kyperske-parlamentu-maji-dva-poslance_384626.html [1129] => }} [1130] => Dalšími politickými silami na kyperské scéně jsou [[Demokratická strana (Kypr)|Demokratická strana]] (DIKO) založená roku 1976 [[Spyros Kyprianou|Spyrosem Kyprianouem]] a [[Hnutí pro sociální demokracii]] (EDEK). [1131] => [1132] => [[Právní systém|Soudní systém]] je založen na anglosaském ''[[Common Law]]''. [1133] => Soudy jsou nezávislé na státních orgánech, soudce jmenuje vláda. Nejvyšší instancí je Nejvyšší soud v [[Nikósie|Nikósii]] (Lefkosíi). [1134] => [1135] => Kypr ani v roce 2020 není členem [[Schengenský prostor|Schengenského prostoru]], má totiž výjimku a ke vstupu do ''Schengenu'' se zavázal.{{Citace elektronického periodika [1136] => | titul = Schengen: rozšíření evropského prostoru bez vnitřních hranic [1137] => | periodikum = Evropský parlament [1138] => | datum vydání = 2018-02-26 [1139] => | datum aktualizace = 2018-12-11 [1140] => | datum přístupu = 2020-05-08 [1141] => | url = https://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/security/20180216STO98008/schengen-rozsireni-evropskeho-prostoru-bez-vnitrnich-hranic [1142] => }} [1143] => Od 1. července 2012 do konce roku připadlo na Kypr předsednictví v [[Evropská unie|Evropské unii]].{{Citace elektronického periodika [1144] => | titul = Půlročního předsednictví v Radě EU se ujímá „problémový“ Kypr [1145] => | periodikum = ČT 24 [1146] => | datum vydání = 2012-07-01 [1147] => | datum přístupu = 2020-05-11 [1148] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1161107-pulrocniho-predsednictvi-v-rade-eu-se-ujima-problemovy-kypr [1149] => }} [1150] => [1151] => === Administrativní členění === [1152] => [[Soubor:Cyprus districts.svg|náhled|Kyperské distrikty]] [1153] => Kypr tvoří šest [[Distrikty na Kypru|distriktů]], ovšem [[Girne (distrikt)|Kyrenia]] a většina distriktu [[Famagusta]] leží na teritoriu kontrolovaném [[Severokyperská turecká republika|Severokyperskou tureckou republikou]]. Separatistická republika kontroluje také část [[Nikósie (distrikt)|Nikósie]] a [[Larnaka (distrikt)|Larnaky]].{{Citace elektronické monografie [1154] => | titul = Cyprus Foreign Policy and Government Guide: Strategic Information and Developments [1155] => | url = https://books.google.cz/books?id=ai2yDwAAQBAJ&pg=PA104&lpg=PA104&dq=cyprus+army&source=bl&ots=YiDDScSnqM&sig=ACfU3U2-euVrgKOnfGKK0X9foETvmBPT_Q&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjQteijzJ_pAhVEDOwKHfVPAms4UBDoATAGegQIChAB#v=onepage&q=cyprus%20army&f=false [1156] => | datum vydání = 2010 [1157] => | datum aktualizace = [1158] => | datum přístupu = 2020-05-06 [1159] => | vydavatel = International Business Publications (IBP) [1160] => | jazyk = en [1161] => }}{{Citace elektronické monografie [1162] => | titul = CYPRUS Administrative Divisions [1163] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/resources/cia-maps-publications/map-downloads/Cyprus_admin.pdf [1164] => | datum přístupu = 2020-05-07 [1165] => | vydavatel = cia.gov [1166] => | jazyk = en [1167] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200922095239/https://www.cia.gov/library/publications/resources/cia-maps-publications/map-downloads/Cyprus_admin.pdf [1168] => | datum archivace = 2020-09-22 [1169] => | nedostupné = ano [1170] => }} [1171] => [1172] => [1173] => [1174] => {| class="wikitable" [1175] => |+ Distrikty a jejich populace v roce 2018 [1176] => ! Distrikt !! Hlavní město !! Populace{{Citace elektronické monografie | titul = POPULATION SUMMARY DATA, 1995-2018 | url = http://www.cystat.gov.cy/mof/cystat/statistics.nsf/populationcondition_21main_en/populationcondition_21main_en?OpenForm&sub=1&sel=2 | datum vydání = 2019-11-29 | datum přístupu = 2020-05-07 | vydavatel = Ministerstvo financí Kyperské republiky | jazyk = en | url archivu = https://web.archive.org/web/20200918082215/http://www.cystat.gov.cy/mof/cystat/statistics.nsf/populationcondition_21main_en/populationcondition_21main_en?OpenForm&sub=1&sel=2 | datum archivace = 2020-09-18 | nedostupné = ano }} [1177] => |- [1178] => | [[Distrikt Famagusta|Famagusta]] ({{Cizojazyčně|el|Αμμόχωστος}}) || [[Famagusta]] ||align="right"| 48 200 [1179] => |- [1180] => | [[Distrikt Kyrenia|Kyrenia]] ({{Cizojazyčně|el|Κερύνεια}}) || [[Girne]]|| align="center" | — [1181] => |- [1182] => | [[Distrikt Larnaka|Larnaka]] ({{Cizojazyčně|el|Λάρνακα}}) || [[Larnaka]] ||align="right"| 147 000 [1183] => |- [1184] => | [[Distrikt Lemesos|Lemesos]] ({{Cizojazyčně|el|Λεμεσός}}) || [[Lemesos]] ||align="right"| 244 900 [1185] => |- [1186] => | [[Distrikt Nikósie|Nikósie]] ({{Cizojazyčně|el|Λευκωσία}}) || [[Nikósie]] ||align="right"| 341 700 [1187] => |- [1188] => | [[Distrikt Pafos|Pafos]] ({{Cizojazyčně|el|Πάφος}}) || [[Pafos]] ||align="right"| 94 100 [1189] => |- [1190] => |} [1191] => [1192] => === Média === [1193] => [[Svoboda tisku]] je zaručená ústavou. [[Reportéři bez hranic]] přidělili Kypru 27. místo ze 180 zemí v indexu svobody tisku (r. 2020).{{Citace elektronické monografie [1194] => | titul = Cyprus [1195] => | url = https://rsf.org/en/cyprus [1196] => | datum vydání = 2020 [1197] => | datum přístupu = 2020-05-07 [1198] => | vydavatel = [[Reportéři bez hranic]] [1199] => | jazyk = en [1200] => }} [1201] => Podle Reportérů bez hranic jsou kyperská média přesto ovlivňována místní církví a [[Zájmová skupina|zájmovými skupinami]]. [1202] => Organizace informuje také o tlaku na média ohledně používání „správných“ (= řeckých) geografických názvů zejména namísto tureckých. [1203] => V [[Turecký Kypr|turecké kyperské zóně]] působí jejich vlastní média. [1204] => [1205] => Mediální prostor vyplňují [[Veřejnoprávní médium|veřejnoprávní média]] i komerční. Jediným veřejnoprávním vysílatelem je [[Radiofonikó 'Idryma Kýprou]], která provozuje televizní ([[RIK 1]]/CyBC 1, RIK 2/CyBC 2 a RIK Sat) a rozhlasové kanály (První kanál/Proto, Druhý kanál/Deutero , Třetí kanál/Trito a Čtvrtý kanál/Radio Love).{{Citace elektronického periodika [1206] => | titul = Cyprus profile - Media [1207] => | periodikum = [[BBC]] [1208] => | datum vydání = 2013-08-22 [1209] => | datum přístupu = 2020-05-07 [1210] => | url = https://www.bbc.com/news/world-europe-17219246 [1211] => | jazyk = en [1212] => }} [1213] => Mezi komerční televize náleží např. ANT1, Lumiere TV, Mega TV a Sigma TV, mezi komerční rádiostanice Radio Proto, Radio Astra a ANT1 FM. Phileleftheros, Politis a Simerini jsou deníky v řečtině, naopak deník [[Cyprus Mail]] a týdeník [[The Cyprus Weekly]] vycházejí anglicky. [1214] => [1215] => === LGBT práva === [1216] => {{Viz též|LGBT práva na Kypru}}26. listopadu 2015 přijal kyperský parlament návrh zákona o [[Registrované partnerství|registrovaném partnerství]] [[Homosexualita|homosexuálů]] v poměru hlasů 39:12. Zákon byl pak zveřejněn 9. prosince 2015 a ten samý den se také stal účinným.[http://www.mof.gov.cy/mof/gpo/gpo.nsf/All/13619D477EE08945C2257F16002C668D/$file/4543%209%2012%202015%20PARARTIMA%201o%20MEROS%20I.pdf ΕΠΙΣΗΜΗ ΕΦΗΜΕΡΙΔΑ ΤΗΣ ΚΥΠΡΙΑΚΗΣ ΔΗΜΟΚΡΑΤΙΑΣ ΠΑΡΑΡΤΗΜΑ ΠΡΩΤΟ ΝΟΜΟΘΕΣΙΑ - ΜΕΡΟΣ Ι Αριθμός 4543 Τετάρτη ,9 Δεκεμβρίου 2015: Αριθμός 184(Ι) του 2015 ΝΟΜΟΣ ΠΟΥ ΠΡΟΝΟΕΙ ΓΙΑ ΤΗ ΣΥΝΑΨΗ ΠΟΛΙΤΙΚΗΣ ΣΥΜΒΙΩΣΗΣ], pp. 14-32[http://avmag.gr/60340/60340/ Τέθηκε σε ισχύ η πολιτική συμβίωση στην Κύπρο]{{Cite web|title=Civil unions become law - Cyprus|url=http://in-cyprus.com/civil-unions-become-law/|website=InCyprus|accessdate=2015-11-26|language=en-GB|deadurl=ano|archiveurl=https://web.archive.org/web/20151127055351/http://in-cyprus.com/civil-unions-become-law/|archivedate=27 November 2015|df=|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2017-07-16|url archivu=https://web.archive.org/web/20151127055351/http://in-cyprus.com/civil-unions-become-law/|datum archivace=2015-11-27}} Podle průzkumu z r. 2006 odsuzuje homosexualitu 75 % Kypeřanů a mnoho z nich navíc věří, že by měla být léčena.[https://web.archive.org/web/20091027133612/http://geocities.com/gaycyprusonline/overview.htm Overview on being gay in Cyprus] Gay Cyprus Online [[Eurobarometr]] roku 2015 zjistil, že by [[stejnopohlavní manželství]] podpořilo 37 % Kypeřanů, zatímco 56 % by bylo proti.{{Citace elektronického periodika [1217] => | titul = Special Eurobarometer 437 [1218] => | url = http://www.equineteurope.org/IMG/pdf/ebs_437_en.pdf [1219] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20151017162431/http://www.equineteurope.org/IMG/pdf/ebs_437_en.pdf [1220] => | datum archivace = 17-10-2015 [1221] => | datum přístupu = 16-07-2017 [1222] => | nedostupné = [1223] => }} V [[Severní Kypr|Severním Kypru]] přijali v pondělí 27. ledna 2014 tureckokyperští zákonodárci novelu rušící koloniální zákony trestající homosexuální akty až pětiletým vězením. Stal se tak posledním evropským státním útvarem, který dekriminalizoval konsensuální pohlavní styk mezi dospělými muži.{{cite web|last=Afanasieva|first=Dasha|url=http://uk.reuters.com/article/2014/01/27/us-cyprus-north-gay-idUKBREA0Q16R20140127|title=Northern Cyprus becomes last European territory to decriminalize gay sex|publisher=Uk.reuters.com|date=2014-01-27|accessdate=2014-04-04|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2017-07-16|url archivu=https://web.archive.org/web/20150701033516/http://uk.reuters.com/article/2014/01/27/us-cyprus-north-gay-idUKBREA0Q16R20140127|datum archivace=2015-07-01|nedostupné=ano}} [1224] => [1225] => == Kultura == [1226] => [1227] => === Umění === [1228] => [[Soubor:Asinou - Kirche Narthex 4 Kuppel.jpg|náhled|Freska z jednoho z [[malované kostely v pohoří Troodos|malovaných kostelů v pohoří Troodos]]]] [1229] => Kultura Kypru má mimořádně hluboké kořeny, neboť Kypr byl součástí antické řecké civilizace. K prvním spisovatelům patří [[Stasínos z Kypru]], snad [[Homér]]ův zeť (dle [[Pindaros|Pindara]]), který měl napsat v 6. století př. n. l. sbírku ''Kyprie'' pojednávající, stejně jako [[Ilias|Iliada]], o [[Trojská válka|trojské válce]]. [1230] => [1231] => Kypřanem byl i slavný filmový režisér [[Michalis Kakojannis]], autor filmu ''Řek Zorba'' (1964), pětkrát nominovaný na [[Oscar]]a. [1232] => [1233] => V řecké pop-music se prosadili zpěváci [[Sarbel]], [[Ivi Adamou]], [[Eleftheria Eleftheriou]], [[Anna Vissi]], [[Despina Olympiou]], [[Maria Elena Kyriakou]] nebo [[Evridiki]]. [1234] => [1235] => Kypr byl přijat do organizace [[UNESCO]] 14. srpna 1975. [[Světové dědictví]] zahrnuje tři zdejší kulturní památky – archeologickou lokalitu [[Choirokoitia]], [[malované kostely v pohoří Troodos]] a město [[Pafos]].{{Citace elektronické monografie [1236] => | titul = Cyprus [1237] => | url = http://whc.unesco.org/en/statesparties/CY [1238] => | vydavatel = UNESCO [1239] => | datum přístupu = 2020-05-07 [1240] => | jazyk = en [1241] => }} [1242] => [1243] => === Věda === [1244] => [[Soubor:Bust of Zeno-MGR Lyon-IMG 9746.jpg|náhled|180x180pixelů|[[Zénón z Kitia]]]] [1245] => Na Kypru se narodil filozof [[Zénón z Kitia]], zakladatel [[Stoicismus|stoicismu]], a [[peripatetik]] [[Klearchos ze Soli]]. Kyperskými svatými jsou raně křesťanští teologové [[Epifan ze Salaminy]] nebo [[svatý Spyridon]]. [1246] => [1247] => Britsko-kyperský ekonom [[Christopher A. Pissarides]] byl v roce 2010 jedním ze tří oceněných [[Nobelova pamětní cena za ekonomii|Nobelovou cenou za ekonomii]] za „analýzu trhů práce zatížených náklady na vyhledávání“. Organický chemik [[K. C. Nicolaou]] působící na soukromé [[Riceova univerzita|Riceově univerzitě]] v americkém [[Houston]]u je držitelem [[Ceny Franklinova institutu]] za rok 2011. Nicolaou se mimo jiné zabývá antibiotiky.{{Citace elektronického periodika [1248] => | příjmení = Mihulka [1249] => | jméno = Stanislav [1250] => | titul = Nedávno objevené antibiotikum kompletně syntetizováno [1251] => | periodikum = Gate2Biotech [1252] => | url = http://www.gate2biotech.cz/nedavno-objevene-antibiotikum-kompletne-syntetizovano [1253] => | datum vydání = 2014-09-01 [1254] => | datum přístupu = 2020-05-06 [1255] => }} Kyperského původu je také bývalý americký rektor [[Univerzita Jižní Kalifornie|Univerzity Jižní Kalifornie]] v období mezi roky 2010 až 2018 [[C. L. Max Nikias]]. [1256] => [1257] => Ministrem školství a kultury v letech 2008 až 2011 byl kyperský kognitivní a vývojový psycholog [[Andreas Demetriou]] [1258] => [1259] => === Sport === [1260] => [[Soubor:Pavlos-Kontides-cherishes-his-silver-medal.jpg|náhled|[[Pavlos Kontides]]]] [1261] => Stříbrnou olympijskou medaili vybojoval v plachtění [[Pavlos Kontides]] v roce [[Letní olympijské hry 2012|2012]] a šlo o vůbec první olympijskou medaili pro Kypr.{{Citace periodika [1262] => | příjmení = Kambas [1263] => | jméno = Michele [1264] => | titul = Sailing: Cyprus hails first medal winner Kontides [1265] => | periodikum = U.S. [1266] => | jazyk = en-US [1267] => | url = https://www.reuters.com/article/us-oly-yach-cyp-kontides-day11/sailing-cyprus-hails-first-medal-winner-kontides-idUSBRE8760C920120807 [1268] => | datum přístupu = 2018-11-20 [1269] => }} [[Tenis]]ta [[Marcos Baghdatis]] to dotáhl až do finále [[Australian Open]] (2006).{{Citace elektronického periodika [1270] => | titul = Australian Open? Finále kontrastů [1271] => | periodikum = iDNES.cz [1272] => | url = https://sport.idnes.cz/australian-open-finale-kontrastu-dlp-/tenis.aspx?c=A060127_225046_tenis_no [1273] => | datum vydání = 2006-01-28 [1274] => | datum přístupu = 2018-11-20 [1275] => }} Výškař [[Kyriakos Ioannou]] má stříbro z [[Mistrovství světa v atletice 2009|mistrovství světa v atletice]] (2009).{{Citace elektronického periodika [1276] => | titul = Kyriakos IOANNOU - 2009 World Championships High Jump silver medal. - Cyprus [1277] => | periodikum = Sporting Heroes [1278] => | url = http://www.sporting-heroes.net/athletics/cyprus/kyriakos-ioannou-896/2009-world-championships-high-jump-silver-medal_a10519/ [1279] => | datum přístupu = 2018-11-20 [1280] => }} Sprinter [[Milan Trajković]] je [[Halové mistrovství Evropy v atletice 2019|halovým mistrem Evropy]] v běhu na 60 metrů (2019).{{Citace elektronického periodika [1281] => | titul = Milan Trajkovic wins Cyprus’ first-ever gold medal in European Indoor Championships (video) [1282] => | periodikum = in-cyprus.philenews.com [1283] => | url = https://in-cyprus.philenews.com/milan-trajkovic-wins-cyprus-first-ever-gold-medal-in-european-indoor-championships-video/ [1284] => | jazyk = en-US [1285] => | datum přístupu = 2021-02-17 [1286] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210228214930/https://in-cyprus.philenews.com/milan-trajkovic-wins-cyprus-first-ever-gold-medal-in-european-indoor-championships-video/ [1287] => | datum archivace = 2021-02-28 [1288] => }} [1289] => [1290] => K nejznámějším kyperským fotbalistům patří [[Sotiris Kaiafas]], který v roce 1976 získal ocenění [[Zlatá kopačka]] pro nejlepšího ligového střelce Evropy, když v jednom ročníku kyperské ligy nastřílel 39 branek.{{Citace elektronického periodika [1291] => | titul = Golden Boot ("Soulier d'Or") Awards [1292] => | periodikum = www.rsssf.com [1293] => | url = http://www.rsssf.com/miscellaneous/gboot.html [1294] => | datum přístupu = 2021-02-17 [1295] => }} O sezónu později nastřílel v kyperské lize 44 gólů, což je dodnes kyperský rekord. Dva kyperské fotbalové kluby se probojovaly do základní skupiny [[Liga mistrů UEFA|Ligy mistrů UEFA]], [[Anorthosis Famagusta]] a [[APOEL FC]]. [1296] => [1297] => Největším sportovním stánkem v zemi je [[Stadion GSP]] v Nikósii, byl otevřen v roce 1999 a pojme 22 000 diváků. Své zápasy na něm hraje i [[Kyperská fotbalová reprezentace]]. [1298] => [1299] => === Kuchyně === [1300] => {{Viz též|Kyperská kuchyně}} [1301] => [[Soubor:Afélia.jpg|náhled|160x160pixelů|[[Afelia]]]] [1302] => Jedním z nejznámějších kyperských pokrmů je sýr [[halloumi]], který se běžně [[Grilování|griluje]] nebo [[Smažení|smaží]], aniž by se roztekl. [1303] => [1304] => Oblíbený je pokrm z [[Vepřové maso|vepřového masa]] vařeného ve [[Víno|víně]] zvaný [[afelia]]. Pokrm z [[jutovník]]u, podobný [[Špenát setý|špenátu]], se nazývá molochia. Oblíbená je samozřejmě řada další jídel řecké nebo turecké kuchyně jako jsou [[souvlaki]], [[musaka]], [[kebab]] nebo [[hummus]]. [1305] => [1306] => O Velikonocích se peče pečivo plněné sýrem a [[rozinka]]mi nazývané flaouna. Typickým je jogurtový nápoj [[ajran]] nebo [[Růžový olej|růžová voda]].{{Citace elektronického periodika [1307] => | titul = Cyprus Food and Drink [1308] => | periodikum = World Travel Guide [1309] => | url = https://www.worldtravelguide.net/guides/europe/cyprus/food-and-drink/ [1310] => | datum přístupu = 2021-02-17 [1311] => }} [1312] => [1313] => == Školství == [1314] => [[Soubor:University of Cyprus in Nicosia capital of the Republic of Cyprus 4.jpg|náhled|[[Kyperská univerzita]] v Nikósii v roce 2011]] [1315] => Vzdělávání obyvatelstva má na starost [[Ministerstvo školství a kultury (Kypr)|kyperské ministerstvo školství a kultury]]. [[Povinná školní docházka]] se týká dětí a mladistvých od 5 do 15 let.{{Citace elektronické monografie [1316] => | titul = Cyprus Overview: Key features of the Education System [1317] => | url = https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/cyprus_en [1318] => | datum vydání = 2019 [1319] => | datum přístupu = 2020-05-06 [1320] => | vydavatel = Eurydice [1321] => | jazyk = en [1322] => }} [1323] => Výdaje na školství v roce 2015 činily 6,4% [[Hrubý domácí produkt|HDP]]. [1324] => [1325] => ;Fáze vzdělávání{{Citace elektronické monografie [1326] => | titul = Structure of the Education System of Cyprus [1327] => | url = http://www.highereducation.ac.cy/en/pdf/educational-system.pdf [1328] => | datum vydání = 2019-11-18 [1329] => | datum přístupu = 2020-05-06 [1330] => | vydavatel = Cyprus Ministry of Education, Culture, Sport and Youth [1331] => | jazyk = en [1332] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150608014723/http://www.highereducation.ac.cy/en/pdf/educational-system.pdf [1333] => | datum archivace = 2015-06-08 [1334] => | nedostupné = ano [1335] => }} [1336] => * předškolní vzdělání (do 5 let) [1337] => * základoškolské vzdělání (od 5-6 let, trvá 6 let) [1338] => * středoškolské vzdělání [1339] => ** nižší středoškolské vzdělání (od 11-12 let, trvá 3 roky) [1340] => ** vyšší středoškolské vzdělání (od 14-15 let, trvá 3 roky) [1341] => * vysokoškolské vzdělání (od 18 let) [1342] => [[Kyperská univerzita]] byla založena roku [[1989]], prvních 486 studentů přijala v roce [[1992]]. Následoval rychlý růst, roku 2011 již měla 4691 studentů v 21 oborech a k tomu 1549 studentů [[Postgraduální studium|postgraduálních]]. Univerzita má dnes osm [[Fakulta|fakult]]: humanitních věd, aplikovaných věd, sociálních věd, ekonomie, inženýrství, pokročilých studií, lékařství a literatury. Oficiálními vyučujícími jazyky jsou řečtina a turečtina, ovšem tureckých studentů je na univerzitě (vzhledem k rozdělení země) jen minimum. Maximálně tři procenta z přijatých kyperských studentů mohou být Kypřané žijící v zahraničí. Podle ''QS World University Rankings 2022'' je Kyperská univerzita 440. nejkvalitnější vysokou školou na světě.{{Citace elektronického periodika [1343] => | titul = QS World University Rankings 2022 [1344] => | periodikum = Top Universities [1345] => | url = https://www.topuniversities.com/university-rankings/world-university-rankings/2022 [1346] => | jazyk = en [1347] => | datum přístupu = 2022-05-20 [1348] => }} [1349] => [1350] => == Obrana a bezpečnost == [1351] => [[Soubor:Cyprus T80U.jpg|náhled|Kyperský tank [[T-80]]]] [1352] => [[Kyperská národní garda|Kyperskou národní gardu]] ({{Vjazyce2|el|''Εθνική Φρουρά'', ''Ethnikí Frourá''}}) tvoří [[Druhy vojsk|pozemní, vzdušné a námořní síly]]. Vznikla v roce 1964 v důsledku rozkolu mezi řeckými a tureckými Kypřany. [1353] => [1354] => Vojenská služba je povinná a trvá 14 měsíců (r. 2016–2017). Výdaje na obranu činily v roce 2018 1,57% HDP. [1355] => [1356] => Přítomnost Turecka ve Středozemním moři vedla k navázání spolupráce s Francií, jejíž vlajková letadlová loď ''[[Charles de Gaulle (R91)|Charles de Gaulle]]'' roku 2020 dokuje v přístavu v [[Limassol]]u.{{Citace elektronického periodika [1357] => | titul = Cyprus Signs Deal to Buy French Weapons, Reportedly Missiles [1358] => | periodikum = The National Herald [1359] => | datum vydání = 2020-02-09 [1360] => | datum přístupu = 2020-05-06 [1361] => | url = https://www.thenationalherald.com/archive_general_news_greece/arthro/cyprus_signs_deal_to_buy_french_weapons_reportedly_missiles-255071 [1362] => | jazyk = en [1363] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200626053522/https://www.thenationalherald.com/archive_general_news_greece/arthro/cyprus_signs_deal_to_buy_french_weapons_reportedly_missiles-255071 [1364] => | datum archivace = 2020-06-26 [1365] => | nedostupné = ano [1366] => }} Kyperská vláda se ve stejném roce s tou francouzskou dohodla na nákupu zbraní v hodnotě 240 milionů eur. [1367] => [1368] => == Odkazy == [1369] => === Reference === [1370] => [1371] => [1372] => === Literatura === [1373] => * {{Citace monografie [1374] => | příjmení = [1375] => | jméno = [1376] => | odkaz na autora = [1377] => | titul = Kypr: Základní fakta [1378] => | vydavatel = Tisková a informační kancelář Kyperské republiky [1379] => | místo = [1380] => | rok = 2008 [1381] => | isbn = 978-9963-38-594-2 [1382] => | počet stran = 20 [1383] => }} [1384] => [1385] => === Externí odkazy === [1386] => * {{Commonscat}} [1387] => * {{Wikislovník|heslo=Kypr}} [1388] => * {{Wikizprávy|kategorie=Kypr}} [1389] => * [https://web.archive.org/web/20060405210236/http://www.zemepis.com/Kypr.php Informace o Kypru (česky)] [1390] => * [http://www.orthodoxia.cz/kypr.htm Stránky projektu „Okupovaný Kypr“ (česky)] [1391] => * [http://www.cyprus.gov.cy/ Stránky kyperské státní správy (anglicky, řecky)] [1392] => * [http://www.kypr.cz/ Portál věnovaný Kypru (česky)] [1393] => * [https://web.archive.org/web/20170922014631/http://cips.com.cy/ Informace a události z obou částí ostrova (anglicky, německy)] [1394] => * {{Citace elektronické monografie [1395] => | titul = Cyprus - Amnesty International Report 2011 [1396] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/cyprus/report-2011 [1397] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1398] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [1399] => | jazyk = anglicky [1400] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110808055107/http://www.amnesty.org/en/region/cyprus/report-2011 [1401] => | datum archivace = 2011-08-08 [1402] => | nedostupné = ano [1403] => }} [1404] => * {{Citace elektronické monografie [1405] => | titul = Cyprus (2011) [1406] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8023 [1407] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1408] => | vydavatel = [[Freedom House]] [1409] => | jazyk = anglicky [1410] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823102723/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8023 [1411] => | datum archivace = 2011-08-23 [1412] => | nedostupné = ano [1413] => }} [1414] => * {{Citace elektronické monografie [1415] => | korporace = Bertelsmann Stiftung [1416] => | titul = BTI 2010 — Cyprus Country Report [1417] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/5376.htm [1418] => | datum vydání = 2009 [1419] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1420] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftung [1421] => | místo = Gütersloh [1422] => | jazyk = anglicky [1423] => }} [1424] => * {{Citace elektronické monografie [1425] => | korporace = Bureau of European and Eurasian Affairs [1426] => | titul = Background Note: Cyprus [1427] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/5376.htm [1428] => | datum vydání = 2010-12-28 [1429] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1430] => | vydavatel = U.S. Department of State [1431] => | jazyk = anglicky [1432] => }} [1433] => * {{Citace elektronické monografie [1434] => | korporace = CIA [1435] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [1436] => | titul = The World Factbook - Cyprus [1437] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/cy.html [1438] => | datum aktualizace = 2011-07-26 [1439] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1440] => | jazyk = anglicky [1441] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181226020655/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/cy.html [1442] => | datum archivace = 2018-12-26 [1443] => | nedostupné = ano [1444] => }} [1445] => * {{Citace elektronické monografie [1446] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v [1447] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Kypr [1448] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/kypr-2010-10-01.pdf [1449] => | datum vydání = 2010-10-01 [1450] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1451] => | vydavatel = Businessinfo.cz [1452] => | jazyk = česky [1453] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130521192107/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/kypr-2010-10-01.pdf [1454] => | datum archivace = 2013-05-21 [1455] => | nedostupné = ano [1456] => }} [1457] => * {{Citace elektronické monografie [1458] => | příjmení = Bowman [1459] => | jméno = John S [1460] => | spoluautoři = a kol. [1461] => | titul = Cyprus [1462] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/148573/Cyprus [1463] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1464] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [1465] => | jazyk = anglicky [1466] => }} [1467] => [1468] => {{Navboxes [1469] => | title = [[Soubor:Gnome-globe.svg|22px]] Geografická lokalizace [1470] => | list = {{Evropa}} [1471] => {{Asie}} [1472] => {{Státy ležící na břehu Středozemního moře}} [1473] => }} [1474] => {{Navboxes [1475] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [1476] => | list = {{Commonwealth}} [1477] => {{EU}} [1478] => {{Evropský hospodářský prostor (EHP)}} [1479] => }} [1480] => {{Kypr}} [1481] => {{Autoritní data}} [1482] => [1483] => [[Kategorie:Kypr| ]] [1484] => [[Kategorie:Kypr (ostrov)|*]] [1485] => [[Kategorie:Republiky ve Společenství národů]] [1486] => [[Kategorie:Ostrovní státy a území]] [1487] => [[Kategorie:Státy Commonwealthu]] [1488] => [[Kategorie:Státy Asie]] [1489] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1960]] [1490] => [[Kategorie:Státy s žádným nebo částečným mezinárodním uznáním]] [1491] => [[Kategorie:Státy EU]] [1492] => [[Kategorie:Rozdělená území]] [1493] => [[Kategorie:Státy Unie pro Středomoří]] [1494] => [[Kategorie:Státy Evropy]] [1495] => [[Kategorie:Řecky mluvící státy a území]] [1496] => [[Kategorie:Jihovýchodoevropské státy]] [] => )
good wiki

Kypr

Kypr , plným názvem Kyperská republika , je eurasijský ostrovní stát nacházející se ve východní části Středozemního moře, východně od Řecka, jižně od Turecka, západně od Sýrie a severně od Egypta. Jde o třetí největší a nejlidnatější ostrov ve Středozemním moři a významnou turistickou destinaci.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Řecko','Spojené království','Nikósie','Pafos','Turecko','1960','Organizace spojených národů','Limassol','Famagusta','Severní Kypr','Izrael','Byzantská říše'

1960

Famagusta

Izrael

Nikósie

Pafos

Řecko

Turecko