Array ( [0] => 15483181 [id] => 15483181 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Izrael [uri] => Izrael [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Polozamčeno}} [1] => {{Různé významy|tento=dnešním Státu Izrael}} [2] => {{Infobox - stát [3] => | genitiv = Izraele [4] => | úřední název arabsky = מדינת ישראל (Medinat Jisra'el)
دولة إسرائيل (Daulat Isrá'íl) [5] => | úřední název česky = Stát Izrael [6] => | vlajka = Flag of Israel.svg [7] => | článek o vlajce = Izraelská vlajka [8] => | znak = Coat_of_arms_of_Israel.svg [9] => | článek o znaku = Státní znak Izraele [10] => | mapa umístění = ISR orthographic.svg [11] => | rozloha = 22 072 Včetně mezinárodně neuznaných anexí [[Golanské výšiny|Golan]] (1150 km²) a Východního Jeruzaléma (70 km²), ovšem bez [[Západní břeh|Západního břehu]] (5 860 km²) s [[Pásmo Gazy|Pásmem Gazy]] (360 km²), jež nicméně Izrael okupuje a v různém stupni kontroluje [12] => | rozlmisto = 150 [13] => | procent vody = 2 [14] => | počet obyvatel = 8 299 706{{Citace elektronické monografie [15] => | vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]] [16] => | titul = Hlavní indikátory [17] => | url = http://www1.cbs.gov.il/reader/mainind/indengnew.html [18] => | jazyk = anglicky [19] => | datum = 2011-05-11 [20] => | datum přístupu = 2011-05-12 [21] => | url archivu = https://www.webcitation.org/617eLk9Bu?url=http://www1.cbs.gov.il/reader/mainind/indengnew.html [22] => | datum archivace = 2011-08-22 [23] => | nedostupné = ano [24] => }} [25] => | obyvmisto = 99 [26] => | obyvatelé aktuální k = [[2017]] [27] => | hustota = 359 [28] => | hustmisto = 35 [29] => | HDI = 0,894 [30] => | HDIvývoj = růst [31] => | HDIvýše = velmi vysoký [32] => | HDI aktuální k = 2015 [33] => | HDImísto = 18 [34] => | národnosti = 75,4 % [[Židé]], 20,6 % [[Arabové]], {{nowrap|4 % menšiny}} [35] => | jazyk = [[hebrejština]] (oficiální), [[arabština]] (zvláštní status) [36] => | náboženství = [[judaismus]], [[islám]], [[křesťanství]] [37] => | nejvyšší hora = [[Har Meron]] [38] => | výška nejvyšší hory = 1208 [39] => | státní zřízení = [[parlamentní republika]] [40] => | hlavní město = [[Jeruzalém]] (mezinárodně neuznáno){{#tag:ref|[[Základní zákon: Jeruzalém|Jeruzalémský zákon]] říká, že: „Jeruzalém, celý a sjednocený, je hlavním městem Izraele.“ Jeruzalém je sídlem vlády, prezidenta, vládních úřadů, nejvyššího soudu a parlamentu. OSN neuznává Jeruzalémský zákon{{Citace elektronické monografie [41] => | příjmení = [42] => | jméno = [43] => | odkaz na autora = [44] => | titul = Resolution adopted by the General Assembly: 66/18. Jerusalem [45] => | url = https://unispal.un.org/DPA/DPR/unispal.nsf/0/34BE727D1EED7D688525799500579D23 [46] => | datum vydání = 2011-11-30 [47] => | datum aktualizace = [48] => | datum přístupu = 2016-09-08 [49] => | vydavatel = United Nations [50] => | jazyk = anglicky [51] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160918110003/https://unispal.un.org/DPA/DPR/unispal.nsf/0/34BE727D1EED7D688525799500579D23 [52] => | datum archivace = 2016-09-18 [53] => | nedostupné = ne [54] => }} a podle interního informačního podkladu [[Parlamentní institut|Parlamentního institutu]] většina zemí pokládá za hlavní město [[Tel Aviv|Tel Aviv]]-[[Jaffa]].{{Citace elektronické monografie [55] => | příjmení = [56] => | jméno = [57] => | odkaz na autora = [58] => | titul = Historický kontext a současný vývoj v Palestině [59] => | url = https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=20655 [60] => | datum vydání = únor 2006 [61] => | datum aktualizace = [62] => | datum přístupu = 2024-01-18 [63] => | vydavatel = Parlament České republiky [64] => | jazyk = [65] => }} [[Palestinská autonomie]] požaduje [[Východní Jeruzalém]] jako hlavní město plánovaného Palestinského státu. [66] => | name = "Jeruzalém" [67] => | group = "pozn" [68] => }} [69] => | funkce1 = Prezident [70] => | vládce1 = [[Jicchak Herzog]] [71] => | funkce2 = Předseda vlády [72] => | vládce2 = [[Benjamin Netanjahu]] [73] => | funkce3 = [[Předseda Knesetu|Předseda Knesetu]] [74] => | vládce3 = [[Amir Ochana]] [75] => | článek o hymně = Izraelská hymna [76] => | hymna = Ha-tikva
Naděje [77] => | datum vzniku = [[14. květen|14. května]] [[1948]] [78] => | způsob vzniku = založen rozhodnutím OSN na území britského protektorátu [79] => | měna = [[Nový izraelský šekel]] (₪) [80] => | kód měny = ILS [81] => | HDP/ob. = 35 831{{Citace elektronické monografie | korporace=Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14 | url archivu=https://web.archive.org/web/20170123144932/http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum archivace=2017-01-23 | nedostupné=ne }} [82] => | HDP/ob.misto = 30 [83] => | HDP aktuální k = 2015 [84] => | Gini = 38,6 [85] => | Gini aktuální k = 2005 [86] => | ison = 376 [87] => | iso3 = ISR [88] => | iso2 = IL [89] => | mpz = IL [90] => | doména = il [91] => | předvolba = +972 [92] => | čas = +2 [93] => | commonscat = Israel [94] => | úřední název = [95] => }} [96] => '''Izrael''' ({{Vjazyce2|he|יִשְׂרָאֵל|Jisra'el}}, {{Vjazyce2|ar|إسرائيل|Isrá'íl}}), plným názvem '''Stát Izrael''' ({{Vjazyce2|he|{{Audio|He-Medinat Israel.ogg|מְדִינַת יִשְׂרָאֵל}}|Medinat Jisra'el}}, {{Vjazyce2|ar|دولة إسرائيل|Daulat Isrá'íl}}), je [[stát]] na [[Blízký východ|Blízkém východě]] v oblasti [[jihozápadní Asie]], kde leží při východním pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]]. Na severu sousedí s [[Libanon]]em, na severovýchodě se [[Sýrie|Sýrií]], na východě s [[Jordánsko|Jordánskem]] a na jihozápadě s [[Egypt]]em. K Izraeli přiléhá i [[Západní břeh Jordánu]] ([[Judea a Samaří]]) a [[Pásmo Gazy]], tj. území částečně spravovaná [[Palestinská autonomie|Palestinskou autonomií]] – tato území jsou Izraelem okupována od [[Šestidenní válka|šestidenní války]] v roce [[1967]]. Izrael je se svou populací 8,3 milionu obyvatel (2017), z níž většinu (75,4 %) tvoří [[Židé]], jediným [[židovský stát|židovským státem]] na světě.{{Citace elektronické monografie [97] => | vydavatel = Freedom House [98] => | titul = Country Report - Israel [99] => | jazyk = anglicky [100] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2007&country=7199 [101] => | datum přístupu = 2008-05-01 [102] => }} Je rovněž domovem [[izraelští Arabové|izraelských Arabů]] (20,6 % obyvatelstva), [[křesťan]]ů, [[Drúzové|Drúzů]] a [[Samaritáni|Samaritánů]], stejně jako několika dalších [[náboženství|náboženských]] a [[etnikum|etnických]] menšin. [103] => [104] => Moderní stát Izrael, o jehož vznik usilovalo [[sionismus|sionistické hnutí]] již od konce 19. století, se odvolává na [[Bible|biblickou]] myšlenku [[Země izraelská|země izraelské]], jejíž zaslíbení tvoří jeden z ústředních motivů judaismu po více než tři tisíce let. Po [[první světová válka|první světové válce]] ustanovila [[Společnost národů]] [[Britský mandát Palestina]] s cílem vytvořit „domovinu pro židovský lid“.{{Citace monografie [105] => | příjmení = Gilbert [106] => | jméno = Martin [107] => | rok = 2002 [108] => | titul = Izrael: Dějiny [109] => | vydavatel = BB Art [110] => | místo = Praha [111] => | isbn = 80-7257-740-9 [112] => | poznámka = Dále jen: ''Izrael: Dějiny'' [113] => | strany = 57 [114] => }} V roce 1947 [[Organizace spojených národů]] schválila [[Plán OSN na rozdělení Palestiny|rozdělení Mandátu Palestina]] na dva státy – židovský a arabský.''Izrael: Dějiny.'' S. 162. Přestože [[Liga arabských států]] tento plán odmítla, Izrael na jeho základě vyhlásil 14. května 1948 [[Deklarace nezávislosti Státu Izrael|nezávislost]] a v následující vítězné [[První arabsko-izraelská válka|Válce za nezávislost]] rozšířil své hranice nad rámec plánu OSN na rozdělení Palestiny. Od té doby trvá mezi Izraelem a sousedícími arabskými zeměmi konflikt, který vyústil v [[Arabsko-izraelské války|několik válek]] a desetiletí násilí, trvající dodnes.{{Citace elektronické monografie [115] => | vydavatel = Global Peace Index [116] => | titul = Rankings [117] => | jazyk = anglicky [118] => | url = http://www.visionofhumanity.com/rankings [119] => | datum přístupu = 2008-05-01 [120] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080428061854/http://www.visionofhumanity.com/rankings/ [121] => | datum archivace = 2008-04-28 [122] => | nedostupné = ano [123] => }} Se dvěma sousedícími zeměmi (Egypt a Jordánsko) však Izrael už mírové smlouvy podepsal a nyní usiluje o dosažení dohod s [[Palestinci]]. [124] => [125] => Izrael je [[Parlamentarismus|parlamentní]] [[zastupitelská demokracie|zastupitelská demokratická]] [[republika]] s všeobecným rovným [[volební právo|volebním právem]].{{Citace elektronické monografie [126] => | vydavatel = Freedom House [127] => | titul = Global Survey 2006: Middle East Progress Amid Global Gains in Freedom [128] => | jazyk = anglicky [129] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=70&release=317 [130] => | datum přístupu = 2008-05-01 [131] => }} [[Vláda Státu Izrael|Vládu]] vede [[Premiér Izraele|premiér]] a zákonodárným orgánem je jednokomorový parlament [[Kneset]]. Podle [[Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]] je izraelská ekonomika 41. největší na světě (2010).{{Citace elektronické monografie [132] => | vydavatel = [[Světová banka]] [133] => | titul = Gross domestic product 2010 [134] => | jazyk = anglicky [135] => | url = http://siteresources.worldbank.org/DATASTATISTICS/Resources/GDP.pdf [136] => | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] [137] => | datum přístupu = 2011-07-19 [138] => }} Mezi zeměmi Blízkého východu patří Izrael na první místo v [[index lidského rozvoje|indexu lidského rozvoje]],{{Citace elektronické monografie [139] => | vydavatel = United Nations Development Programme [140] => | titul = Human Development Report 2006 [141] => | jazyk = anglicky [142] => | url = http://hdr.undp.org/hdr2006/statistics/ [143] => | datum přístupu = 2008-05-01 [144] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070713203022/http://hdr.undp.org/hdr2006/statistics/ [145] => | datum archivace = 2007-07-13 [146] => | nedostupné = ano [147] => }} svobody tisku{{Citace elektronické monografie [148] => | vydavatel = Reporters Without Borders [149] => | titul = Worldwide Press Freedom Index 2007 [150] => | jazyk = anglicky [151] => | url = http://www.rsf.org/article.php3?id_article=24025 [152] => | datum přístupu = 2008-05-01 [153] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20071017110631/http://www.rsf.org/article.php3?id_article=24025 [154] => | datum archivace = 2007-10-17 [155] => | nedostupné = ano [156] => }} a ekonomiky.{{Citace elektronické monografie [157] => | vydavatel = World Economic Forum [158] => | titul = Global Competitiveness Report 2006-2007 [159] => | jazyk = anglicky [160] => | url = http://www.weforum.org/en/initiatives/gcp/Global%20Competitiveness%20Report/index.htm [161] => | datum přístupu = 2008-05-01 [162] => }} Zatímco Izrael samotný považuje za své hlavní město [[Jeruzalém]], interní informační podklad českého [[Parlamentní institut|Parlamentního institutu]] tvrdí, že většina států uznává jako hlavní město [[Tel Aviv]]-[[Jaffa]]. [163] => [164] => == Etymologie == [165] => [[Soubor:Israel segment.jpg|náhled|200px|vlevo|Zmínka o Izraeli na Merneptahově stéle: ''„Izrael je zpustošen, jeho sémě není.“'']] [166] => Jméno Izrael již přes 3000 let v běžném i náboženském užití označuje jak židovský národ, tak zemi izraelskou. Podle Bible byl takto pojmenován [[Jákob]] po zápase s Bohem.{{Citace bible|Gn|32|29|}} Biblický národ patriarchy Jákoba pak vešel ve známost jako „[[synové Izraele]]“ nebo [[Izraelské kmeny|Izraelité]]. [167] => [168] => O významu jména existuje několik teorií: jedna tvrdí, že základem jména je sloveso ''s–r–r'' (také ''š–r–r'', s významem „vládnout, být silný, mít nadvládu“), a proto je význam jména „Bůh vládne, Bůh soudí“,{{Citace monografie [169] => | příjmení = Hamilton [170] => | jméno = Victor P [171] => | rok = 1995 [172] => | titul = The Book of Genesis [173] => | vydavatel = Wm. B. Eerdmans [174] => | místo = Grand Rapids [175] => | jazyk = anglicky [176] => | isbn = 0802823092 [177] => | strany = 334 [178] => | url = http://books.google.cz/books?id=zlQ4chBCC5oC&dq=the+book+of+genesis+hamilton+1995&pg=PP1&ots=as9CSnC9ab&sig=gR4jR860w5-UTKLQqQ6erfTiXPg&hl=cs&prev=http://www.google.cz/search?q=The+Book+of+Genesis+Hamilton+1995&ie=utf-8&oe=utf-8&rls=org.mozilla:cs:official&client=firefox-a&sa=X&oi=print&ct=title&cad=one-book-with-thumbnail [179] => }} zatímco jiná vykládá jméno jako „kníže Boží“ nebo „Bůh zápasí/bojuje“. [180] => [181] => První historická zmínka o Izraeli pochází z Merneptahovy stély ze [[Starověký Egypt|starověkého Egypta]], která se datuje do [[13. století př. n. l.|13. století př. n. l.]],{{Citace monografie [182] => | příjmení = Finkelstein [183] => | jméno = Israel [184] => | odkaz na autora = Israel Finkelstein [185] => | příjmení2 = Silberman [186] => | jméno2 = Neil Asher [187] => | odkaz na autora2 = Neil Asher Silberman [188] => | rok = 2007 [189] => | titul = Objevování Bible - Svatá Písma Izraele ve světle současné archeologie [190] => | vydavatel = Vyšehrad [191] => | místo = Praha [192] => | isbn = 978-80-7021-869-3 [193] => | poznámka = Dále jen ''Objevování Bible'' [194] => | strany = 26 [195] => }} ačkoliv odborníci se liší v názoru, zda odkazuje k židovskému národu nebo k Palestině. Moderní stát se nazývá Stát Izrael (''Medinat Jisra'el''), ostatní návrhy jako např. ''Erec Jisra'el'' (Země Izraelská), [[Sijón]] a [[Judea]] byly odmítnuty.{{Citace monografie [196] => | příjmení = Brož [197] => | jméno = Ivan [198] => | rok = 2005 [199] => | titul = Arabsko-izraelské války [200] => | vydavatel = Epocha [201] => | místo = Praha [202] => | isbn = 80-86328-91-0 [203] => | poznámka = Dále jen: ''Arabsko-izraelské války'' [204] => | strany = 37 [205] => }} V prvních týdnech nezávislosti oznámil [[Ministr zahraničních věcí Izraele|ministr zahraničí]] [[Moše Šaret]]{{Citace elektronické monografie [206] => | vydavatel = TIME Magazine [207] => | titul = On the Move [208] => | url = http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,798687-2,00.html [209] => | jazyk = anglicky [210] => | datum přístupu = 2008-04-27 [211] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080406013437/http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,798687-2,00.html [212] => | datum archivace = 2008-04-06 [213] => | nedostupné = ano [214] => }} rozhodnutí vlády, podle něhož se občané nového státu budou nazývat [[Izraelci]]. [215] => [216] => == Dějiny == [217] => {{Podrobně|Dějiny Izraele}} [218] => === Starověké a středověké osídlení === [219] => {{Podrobně|Starověké dějiny Židů}} [220] => [[Soubor:Kingdom of Israel 1020 map.svg|náhled|upright|Izraelské království v 11. století př. n. l.]] [221] => [[Soubor:Vista general de Masada.jpg|náhled|vlevo|Starověká pevnost [[Masada]]]] [222] => Území dnešního Izraele bylo obýváno již v [[paleolit]]u, avšak teprve v [[neolit]]u začala být budována trvalá sídla. Za nejstarší město je považováno [[Jericho]], které vzniklo okolo roku 8000 př. n. l.{{Citace monografie|příjmení=Bič|jméno=Miloš|odkaz na autora=Miloš Bič|titul=Stopami dávných věků. Mezi Nilem a Tigridem|vydání=1|místo=Praha|vydavatel=Vyšehrad|rok=1979|isbn=|poznámka=|strany=24–39|jazyk=}} Až do [[10. století př. n. l.]] vznikaly na tomto území pouze městské státy, které byly pod vlivem některé tehdejší velmoci. Prvním suverénním státem bylo až [[Izraelské království]] (cca 931–722 př. n. l.).''Objevování Bible. S. 148n. [223] => [224] => Země izraelská byla podle [[Tóra|Tóry]] [[JHVH|Hospodinem]] přislíbena [[Abrahám]]ovi a darována jeho potomkům jako [[Svatá země|Země zaslíbená]],{{Citace bible|Dt|30|5|}},{{Citace bible|Neh|1|9|}} je proto věřícími židy (a po nich i křesťany) považována za [[Svatá země|Svatou zemi]], ve které se nachází nejsvětější místa judaismu i křesťanství. Touto oblastí však vedly nejdůležitější obchodní stezky, což přitahovalo zájem velmocí, takže toto území postupně spadalo pod [[Asýrie|asyrskou]], [[Babylonie|babylonskou]], [[Perská říše|perskou]], [[Starověké Řecko|řeckou]], [[Starověký Řím|římskou]], [[Sásánovci|sásánovskou]], [[Byzantská říše|byzantskou]] a od [[7. století]] pod [[islámská expanze|islámskou]] nadvládu. Poté oblast ovládali [[Umajjovci]], [[Abbásovci]], [[Křížové výpravy|křižáci]] a v roce [[1260]] byla připojena k [[Mamlúcký sultanát|mamlúckému]] sultanátu. Roku 1516 se stala součástí [[Osmanská říše|Osmanské říše]], jíž zůstala až do 20. století.{{Citace monografie [225] => | příjmení = Chapman [226] => | jméno = Colin [227] => | rok = 2003 [228] => | titul = Čí je Země zaslíbená - Pokračující krize mezi Izraelem a Palestinci [229] => | vydavatel = Volvox Globator [230] => | místo = Praha [231] => | isbn = 80-7207-507-1 [232] => | strany = 26–27 [233] => }} [234] => [235] => Po neúspěšném protiřímském [[povstání Bar Kochby]] v letech [[132]]–[[135|135 n. l.]] a následujícím vyhnání Židů se židovská populace na území dnešního Izraele zmenšila, avšak úplně nikdy nezanikla. Reakcí na povstání byla také změna názvu území: římský [[Hadrianus|císař Hadrianus]] přejmenoval provincii [[Judea|Judeu]] na [[Syria Palaestina]] podle národa [[Pelištejci|Pelištejců]].{{Citace monografie|příjmení=Schäfer|jméno=Peter|odkaz na autora=Peter Schäfer|titul=Dějiny židů v antice od Alexandra Velikého po arabskou nadvládu|vydání=1|místo=Praha|vydavatel=Vyšehrad|rok=2003|isbn=80-7021-633-6|poznámka=Dále jen Schäfer (2003)|strany=140–154|jazyk=}} [236] => [237] => === Sionismus a britský mandát === [238] => {{Podrobně|Britský mandát Palestina}} [239] => [[Soubor:Theodor_Herzl.jpg|náhled|vlevo|upright|[[Theodor Herzl]], duchovní otec sionismu a Státu Izrael]] [240] => [[Soubor:BritishMandatePalestine1920-cs.png|náhled|upright 1.4|Britský mandát Palestina (1920)]] [241] => Židé žijící [[Židovská diaspora|mimo Palestinu]] odedávna usilovali o návrat a tato touha byla vyjádřena v [[Tanach]]u{{Citace bible|Iz|2|3|}} a je významným motivem [[Sidur|židovských modlitebních knih]].{{Citace bible|Ž|137|5||6}}{{Citace elektronické monografie [242] => | vydavatel = Karaité – Bnej Mikra [243] => | titul = Sidur pro všední dny a šabat – Večerní modlitba na všední den [244] => | url = http://karaitecz.googlegroups.com/web/Ve%C4%8Dern%C3%AD+modlitby+na+v%C5%A1edn%C3%AD+den.pdf?gda=wus4KWcAAABL7XZa37cIX9ySLWABHM_7C9qVRu1sztltNgsZFFtREIsTOncFktj02kja7wzeNrAF_d8BDFcVlPKGgdFvl4rraJxNRVxpPSCrVA7oPcyLdKbDCaaNjyUsSSbkax1xal8ybNAfhlo9cSIc7ggP6lgw [245] => | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] [246] => | datum přístupu = 2008-09-04 [247] => }}{{Nedostupný zdroj}} Persekuce Židů v Evropě, která začala ve [[12. století]] a vyvrcholila jejich vyhnáním ze [[Španělsko|Španělska]] v roce [[1492]],{{Citace monografie [248] => | příjmení = Gilbert [249] => | jméno = Martin [250] => | rok = 2005 [251] => | místo = London [252] => | titul = The Routledge Atlas Of The Arab-Israeli Conflict [253] => | url = https://archive.org/details/routledgeatlasar00gilb [254] => | vydavatel = Routledge [255] => | isbn = 0415359007 [256] => | strany = [https://archive.org/details/routledgeatlasar00gilb/page/n23 2] [257] => | poznámka = Dále jen: ''The Routledge Atlas Of The Arab-Israeli Conflict'' [258] => | jazyk = anglicky [259] => }} vedla ke stálému proudu uprchlíků, kteří se usazovali ve [[Svatá země|Svaté zemi]]. Během [[16. století]] vznikly velké židovské komunity ve „[[Čtyři svatá města judaismu|čtyřech svatých městech]]“ a ve druhé polovině [[18. století]] přesídlila do Svaté země takřka celá [[chasidismus|chasidská]] pospolitost.{{Citace monografie [260] => | příjmení = Ausubel [261] => | jméno = Natan [262] => | rok = 1964 [263] => | titul = The Book of Jewish Knowledge [264] => | url = https://archive.org/details/bookofjewishknow0000ausu [265] => | vydavatel = Crown [266] => | místo = New York [267] => | jazyk = anglicky [268] => | isbn = 051709746X [269] => | strany = [https://archive.org/details/bookofjewishknow0000ausu/page/142 142]-144 [270] => }} [271] => První velká vlna moderní imigrace, známá jako [[první alija]], vypukla po protižidovských [[pogrom]]ech ve [[východní Evropa|východní Evropě]] v roce [[1881]].{{Citace monografie [272] => | příjmení = Sachar [273] => | jméno = Howard M [274] => | odkaz na autora = Howard Sachar [275] => | rok = 1999 [276] => | titul = Dějiny Státu Izrael [277] => | vydavatel = Regia [278] => | místo = Praha [279] => | isbn = 80-902484-4-6 [280] => | poznámka = Dále jen: SACHAR, Howard, M. ''Dějiny Státu Izrael'' [281] => | strany = 21 [282] => }} V té době již existovala [[sionismus|sionistická]] myšlenka, avšak až [[Theodor Herzl]] vytvořil politický sionismus – hnutí, které usilovalo o založení [[židovský stát|židovského státu]]. Tato myšlenka byla čistě sekulární a pragmatická, ostatně jako místo nového státu se kromě Palestiny zvažovala i Argentina, Kongo, Kypr nebo Uganda.{{Citace monografie [283] => | příjmení = Čejka [284] => | jméno = Marek [285] => | titul = Izrael a Palestina : minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu [286] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/847728633 [287] => | vydání = 3., aktualiz. vyd [288] => | vydavatel = Barrister & Principal [289] => | místo = Brno [290] => | počet stran = 329 [291] => | isbn = 978-80-87474-90-7 [292] => | isbn2 = 80-87474-90-2 [293] => | oclc = 847728633 [294] => }} Rovněž díky Herzlovi se tato otázka začala řešit i na mezinárodní diplomatické úrovni.SACHAR, Howard M. ''Dějiny Státu Izrael.'' S. 45. V roce [[1896]] představil Herzl své vize v knize {{Cizojazyčně|de|''Der Judenstaat''}} (''Židovský stát'')''Izrael: Dějiny.'' S. 28. a o rok později předsedal prvnímu [[Světová sionistická organizace#Světový sionistický kongres|Světovému sionistickému kongresu]] v [[Basilej]]i.''Izrael: Dějiny.'' S. 31. [295] => [296] => Britský ministr zahraničí [[Arthur Balfour]] roku 1917 [[Balfourova deklarace (1917)|deklaroval]], že ''„vláda jeho Veličenstva pohlíží příznivě na zřízení národní domoviny židovského lidu v Palestině.''“{{Citace monografie [297] => | příjmení = Čejka [298] => | jméno = Marek [299] => | rok = 2007 [300] => | titul = Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu [301] => | vydavatel = Barrister & Principal [302] => | místo = Praha [303] => | vydání = 2 [304] => | isbn = 978-80-87029-16-9 [305] => | poznámka = Dále jen: ''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu'' [306] => | strany = 36 [307] => }} Arabský odpor k židovskému přistěhovalectví přerostl v roce 1920 v násilnosti, které vedly ke zformování palestinské židovské ozbrojené organizace [[Hagana]], od níž se později oddělily skupiny [[Irgun]] a [[Lechi]].{{Citace monografie [308] => | příjmení = Scharfstein [309] => | jméno = Sol [310] => | rok = 1996 [311] => | titul = Understanding Jewish History [312] => | místo = Hoboken [313] => | vydavatel = KTAV [314] => | isbn = 0881255459 [315] => | jazyk = anglicky [316] => | strany = 269 [317] => }} [318] => V roce 1917 byla Palestina obsazena Brity pod velením generála [[Edmund Allenby|Edmunda Allenbyho]],''Izrael: Dějiny.'' S. 50. v roce 1919 pak bylo na [[Pařížská mírová konference (1919)|Pařížské mírové konferenci]] území Palestiny svěřeno pod britskou správu, a vznikl tak [[protektorát]] Britský mandát Palestina, mezi jehož hlavní cíle patřilo provedení Balfourovy deklarace. Obyvatelstvo protektorátu bylo v té době většinou arabské, avšak Jeruzalém byl již převážně židovský.{{Citace monografie [319] => | příjmení = Schneider [320] => | jméno = Ludwig [321] => | rok = 2003 [322] => | titul = Jeruzalém: ohnisko dění [323] => | vydavatel = A-alef [324] => | místo = Ostrava [325] => | isbn = 80-85237-71-7 [326] => | poznámka = Dále jen: ''Jeruzalém: ohnisko dění'' [327] => | strany = 68 [328] => }} [329] => [330] => [[Soubor:Jewish anti Palestine White Paper demonstrations. Women's demonstration on May 22, 1939. Demonstration approaching King David Hotel stopped by cordon of police seen in distance. matpc.19611.jpg|náhled|Demonstrace proti [[MacDonaldova bílá kniha|Bílé knize]] omezující židovskou migraci do Palestiny, [[1939]]]] [331] => Židovská imigrace pokračovala i za [[třetí alija|třetí aliji]] (1919–1923) a [[čtvrtá alija|čtvrté aliji]] (1924–1929), během kterých přišlo do Palestiny více než 100 tisíc Židů.''Izrael: Dějiny.'' S. 58{{Citace monografie [332] => | příjmení = Terner [333] => | jméno = Erich [334] => | rok = 1991 [335] => | titul = Dějiny státu Izrael [336] => | vydavatel = Kora [337] => | místo = Pardubice [338] => | vydání = 1 [339] => | isbn = 80-901092-0-9 [340] => | poznámka = Dále jen: TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael'' [341] => | strany = 59 [342] => }} Arabské nepokoje a [[povstání v Jaffě|povstání v Jaffě]] vedly k tomu, že Britové omezili židovskou imigraci a území pro budoucí židovský stát stanovili pouze na západ od řeky [[Jordán]].SACHAR, Howard M. ''Dějiny Státu Izrael.'' S. 131. [343] => [344] => Vzestup [[nacismus|nacismu]] v Evropě ve 30. letech vedl k [[Pátá alija|páté aliji]], přílivu téměř čtvrt milionu Židů,TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 61. který podnítil [[Arabské povstání v Palestině 1936–1939|arabské násilnosti a povstání]], při nichž Arabové zabrali značnou část protektorátu.TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 64. Proto Spojené království změnilo politiku vůči židovskému přistěhovalectví a v roce 1939 v takzvané [[MacDonaldova bílá kniha|Bílé knize]] zavedlo kvóty pro židovské přistěhovalce.''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 50. Přes toto omezení však do Palestiny přijížděli uprchlíci v rámci ilegální aliji, tzv. [[Alija Bet|aliji Bet]]. Ke konci [[druhá světová válka|druhé světové války]] tvořili Židé v Palestině 33 % populace oproti 11 % v roce 1922.{{Citace elektronické monografie [345] => | vydavatel = MidEastWeb [346] => | titul = The Population of Palestine Prior to 1948 [347] => | url = http://www.mideastweb.org/palpop.htm [348] => | jazyk = anglicky [349] => | datum přístupu = 2008-05-16 [350] => }} [351] => [352] => I když palestinští Židé s britskými přistěhovaleckými kvótami nesouhlasili,''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 58. připojili se většinou k [[David Ben Gurion|Davidu Ben Gurionovi]], jenž prohlásil: ''Budeme bojovat s Brity proti [[Adolf Hitler|Hitlerovi]], jako by Bílá kniha neexistovala; a budeme bojovat proti Bílé knize, jako by nebyla žádná válka.''''Izrael: Dějiny.'' S. 113. Extremisté ze skupin Irgun a Lechi však zahájili teroristický boj proti Britům; členové Lechi útočili po celou válku, Irgun protibritské akce zahájil až roku 1944. V britské armádě bojovalo v nově zformované [[Židovská brigáda|Židovské brigádě]] na 26 tisíc Židů z Britského mandátu Palestina,''Izrael: Dějiny.'' S. 130. přestože Britové stále zadržovali lodě plné židovských uprchlíků. Několik desítek palestinských Židů jako parašutisté seskočilo hluboko do evropského vnitrozemí, ovládaného [[Nacistické Německo|Němci]], a jako britští vyzvědači navazovali kontakt se zbylými židovskými komunitami. Během války došlo k dalšímu velkému legálnímu i nelegálnímu přistěhovalectví, ale i k další polarizaci Židů a Arabů.''Čí je Země zaslíbená – pokračující krize mezi Izraelem a Palestinci.'' S. 28. [353] => [354] => === Vyhlášení nezávislosti a první roky === [355] => {{Podrobně|Deklarace nezávislosti Státu Izrael|První arabsko-izraelská válka|Únos Adolfa Eichmanna}} [356] => [[Soubor:UN Partition Plan For Palestine 1947-cs.png|náhled|upright 1.2|[[Plán OSN na rozdělení Palestiny]]]] [357] => Po roce 1945 se vyostřil konflikt mezi Spojeným královstvím a Židy, kteří Brity obviňovali z neochoty plnit své závazky a stranění Arabům. Po sérii teroristických útoků na britské síly (např. [[Bombový útok na hotel Krále Davida|útoku na hotel King David]]) nebo pobouřeným [[Veřejné mínění|veřejným míněním]] v případu [[Exodus (loď)|lodi Exodus]] se britská vláda v roce [[1947]] vzdala svého mandátu v Palestině.''Izrael: Dějiny.'' S. 152. Nově vytvořená [[Organizace spojených národů]] (OSN) přijala 29. listopadu 1947 [[Plán OSN na rozdělení Palestiny]], podle něhož se území mělo rozdělit na arabský a židovský státTERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 83. a Jeruzalém měl zůstat pod mezinárodní správou OSN jako {{Cizojazyčně|la|''[[corpus separatum]]''}}. Židé plán přijali, přestože 75 % území, které jim bylo přiřknuto, byla poušť, zatímco [[Liga arabských států]] a [[Vysoký arabský výbor|Vysoká arabská komise]] plán odmítly{{Citace elektronické monografie [358] => | vydavatel = [[Eretz.cz]] [359] => | titul = Židovská historie: Britské mandátní území Palestina – Plán OSN na rozdělení Palestiny 1947 [360] => | url = http://archiv.eretz.cz/?p=4866 [361] => | datum vydání = 2006-01-18 [362] => | datum přístupu = 2008-05-16 [363] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20121201055809/http://archiv.eretz.cz/?p=4866 [364] => | datum archivace = 2012-12-01 [365] => | nedostupné = ano [366] => }} s odůvodněním, že porušuje „ustanovení [[Charta Spojených národů|Charty OSN]], které dává národu právo na určení svého vlastního osudu“.{{Citace monografie [367] => | titul = The Question of Palestine and the United Nations [368] => | vydavatel = [[Organizace spojených národů]] [369] => | místo = New York [370] => | rok = 2008 [371] => | isbn = 978-9211011746 [372] => | strany = 9 [373] => | počet stran = 128 [374] => | url = http://unispal.un.org/pdfs/DPI2499.pdf [375] => | jazyk = anglicky [376] => | datum přístupu = 02-08-2014 [377] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20131228065142/http://unispal.un.org/pdfs/DPI2499.pdf [378] => | datum archivace = 28-12-2013 [379] => | nedostupné = ne [380] => }} [381] => [382] => [[Soubor:Declaration of State of Israel 1948.jpg|náhled|vlevo|250px|[[David Ben Gurion]] čte Deklaraci nezávislosti Státu Izrael 14. května 1948 v Tel Avivu]] [383] => [[14. květen|14. května]] [[1948]], den před ukončením Britského mandátu Palestina, byla vyhlášena nezávislost Státu Izrael.''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 78. V době vzniku Izraele žilo na území někdejšího britského mandátu 1,2 miliónu Arabů a 650 tisíc Židů.{{Citace elektronické monografie [384] => | vydavatel = MidEastWeb [385] => | titul = Map of Palestine [386] => | url = http://www.mideastweb.org/mpalestine.htm [387] => | datum přístupu = 2011-8-22 [388] => | jazyk = anglicky [389] => }} Druhý den po vyhlášení nezávislosti armády pěti arabských států Izrael napadly, a rozpoutaly tak [[První arabsko-izraelská válka|první arabsko-izraelskou válku]].TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 103. Po více než roce bojů bylo vyhlášeno příměří a stanoveny dočasné hranice, známé jako [[Zelená linie (Izrael)|Zelená linie]].''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 83. Jordánsko anektovalo území [[Judea a Samaří|Judeje a Samaří]], známé spíše jako Západní břeh Jordánu, a Východní Jeruzalém. Egypt převzal kontrolu nad Pásmem Gazy. [[11. květen|11. května]] [[1949]] byl Izrael přijat do OSN. Podle odhadů OSN během této války opustilo zemi na 711 tisíc Arabů, tj. zhruba 80 % dřívější arabské populace{{Citace elektronické monografie [390] => | vydavatel = The United Nations Conciliation Commission [391] => | titul = General Progress Report and Supplementary Report of the United Nations Conciliation Commission for Palestine, Covering the Period from 11 December 1949 to 23 October 1950 [392] => | url = http://domino.un.org/unispal.nsf/9a798adbf322aff38525617b006d88d7/93037e3b939746de8525610200567883 [393] => | jazyk = anglicky [394] => | datum přístupu = 2008-05-16 [395] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070603050907/http://domino.un.org/unispal.nsf/9a798adbf322aff38525617b006d88d7/93037e3b939746de8525610200567883 [396] => | datum archivace = 2007-06-03 [397] => | nedostupné = ano [398] => }} a osud těchto [[Palestinský exodus|palestinských uprchlíků]] dodnes zatěžuje arabsko-izraelské vztahy. [399] => [400] => První léta židovského státu byla poznamenána obrovskou imigrační vlnou přeživších holocaustu a Židů, kteří byli [[Židovský exodus z arabských zemí|vyhnání z arabských zemí]].TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 109. Během deseti let (1948–1958) vzrostla populace Izraele z 800 tisíc na 2 miliony.{{Citace elektronické monografie [401] => | vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]] [402] => | titul = Population, by Religion and Population Group [403] => | url = http://www1.cbs.gov.il/reader/shnaton/templ_shnaton_e.html?num_tab=st02_01&CYear=2006 [404] => | jazyk = anglicky [405] => | datum přístupu = 2008-05-16 [406] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070930033403/http://www1.cbs.gov.il/reader/shnaton/templ_shnaton_e.html?num_tab=st02_01&CYear=2006 [407] => | datum archivace = 2007-09-30 [408] => | nedostupné = ano [409] => }} Nově příchozí byli většinou nemajetní a byli ubytováváni v provizorních uprchlických táborech, známých jako ''[[ma'abara|ma'abarot]]''. [410] => [411] => V roce [[1956]] vypukla [[Suezská krize]], způsobená tím, že Egypt znárodnil [[Suezský průplav]] a uzavřel [[Tiranská úžina|Tiranskou úžinu]]. Izrael se rozhodl [[Sèvreský protokol|spojit s Francií a Spojeným královstvím]], zaútočil na Egypt a pokusil se získat zpět přístup k Rudému moři.TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 134–136. Dobyl sice Sinajský poloostrov, pod diplomatickým tlakem USA a Sovětského svazu se však stáhl výměnou za právo plavit se v Rudém moři a průplavu.''Izrael: Dějiny.'' S. 324.TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 138. [412] => [413] => Počátkem následující dekády se Izraeli podařilo v [[Argentina|Argentině]] unést [[Adolf Eichmann|Adolfa Eichmanna]], tvůrce [[Konečné řešení židovské otázky|„konečného řešení“ židovské otázky]],''Izrael: Dějiny.'' S. 334–335. a postavit ho v Izraeli před soud. Proces velmi přispěl k tomu, že si veřejnost uvědomila rozměry [[holokaust|holocaustu]], a dodnes je Eichmann jediným člověkem odsouzeným izraelským soudem k [[trest smrti|trestu smrti]]. [414] => [415] => === Konflikty a mírové dohody === [416] => {{Podrobně|Arabsko-izraelské války}} [417] => [[Soubor:Contrasting golden dome of The Temple of the Rock and its surroundings (10804618415).jpg|náhled|220px|vlevo|[[Východní Jeruzalém]] s Chrámovou horou anektovaný Izraelem roku 1967]] [418] => Arabské státy považovaly Stát Izrael za nelegitimní a v roce 1964 vznikla [[Organizace pro osvobození Palestiny]] (OOP), jež deklarovala cíl ''„dosáhnout zničení Izraele“''''Izrael: Dějiny.'' S. 349.SACHAR, Howard M. ''Dějiny Státu Izrael.'' S. 469. a v jejíž Národní chartě se až do prosince [[1998]] uvádělo, že ''„ozbrojené povstání je jediný způsob jak osvobodit vlast.“''''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 105. (Potvrzení vypuštění částí Palestinské národní charty, v nichž bylo popíráno právo Izraele na existenci, [[Palestinská národní rada]] schválila na nátlak tehdejšího izraelského premiéra [[Benjamin Netanjahu|Benjamina Netanjahua]] 14.12. 1998 v Gaze za přítomnosti amerického prezidenta [[Bill Clinton|Billa Clintona]].) V roce 1967 shromáždili Egypt, Sýrie a Jordánsko svoje armády u hranic Izraele, Egypt vyzval k odchodu mírové jednotky OSNTERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 146. a opět zablokoval Izraeli přístup k Rudému moři.''Arabsko-izraelské války.'' S. 186. Tyto kroky Izrael chápal jako přípravu k válce a rozhodl, že sám udeří první. [[Šestidenní válka]] přinesla Izraeli rozhodující vítězství a zisk území Západního břehu, Pásma Gazy, Sinajského poloostrova, [[Golanské výšiny|Golanských výšin]] a Východního Jeruzaléma. [419] => [420] => Na přelomu 60. a 70. let palestinští ozbrojenci provedli řadu teroristických útoků proti izraelským cílům po celém světě, mimo jiné [[Mnichovský masakr|masakr izraelských atletů]] na [[Letní olympijské hry 1972|LOH v Mnichově v roce 1972]].''Izrael: Dějiny.'' S. 413. Izrael odpověděl [[Operace Boží hněv|Operací Boží hněv]], pokusem izraelské tajné služby [[Mosad]] zlikvidovat strůjce mnichovského útoku.''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 111. [[6. říjen|6. října]] [[1973]], v den židovského svátku [[Jom kipur]], překvapivě na Izrael zaútočily Egypt a Sýrie. [[Jomkipurská válka]] skončila 26. října konečným vítězstvím Izraele, který však zaznamenal těžké ztráty.''Arabsko-izraelské války.'' S. 318. [421] => [[Soubor:Six Day War Territories.svg|náhled|vlevo|upright|Po vítězství v Šestidenní válce Izrael obsadil [[Palestinská autonomie|Palestinská území]], [[Sinajský poloostrov|Sinaj]], [[Východní Jeruzalém]] a syrské [[Golanské výšiny]], které v roce 1981 anektoval]] [422] => [[Soubor:Begin, Carter and Sadat at Camp David 1978.jpg|náhled|[[Menachem Begin]], [[Jimmy Carter]] a [[Anvar as-Sádát|Anwar Sadat]] v Camp Davidu, [[1978]]]] [423] => [[Soubor:Bill Clinton, Yitzhak Rabin, Yasser Arafat at the White House 1993-09-13.jpg|náhled|[[Jicchak Rabin]], [[Bill Clinton]] a [[Jásir Arafat]] po podepsání Mírových dohod z Osla ve Washingtonu 13. září 1993]] [424] => [[Soubor:Hussein Clinton Rabin.jpg|náhled|[[Husajn I.]], [[Bill Clinton]] a [[Jicchak Rabin]] během izraelsko-jordánských mírových jednání]] [425] => Po dlouhých letech nadvlády [[Dělnický sionismus|socialistů]] vyhrála v roce 1977 ve volbách do izraelského parlamentu Knesetu poprvé pravicová strana [[Likud]].''Izrael: Dějiny.'' S. 467–469. Tentýž rok učinil egyptský prezident [[Anvar as-Sádát|Anwar Sadat]] překvapivou cestu do Izraele a o dva roky později podepsali Sadat a [[Menachem Begin]] ve Washingtonu [[Egyptsko-izraelská mírová smlouva|Egyptsko-izraelskou mírovou smlouvu]], podle níž se pak Izrael stáhl ze Sinajského poloostrova. [426] => [427] => V roce 1978 podnikl Izrael, v reakci na palestinský teroristický útok, [[Operace Lítání|Operaci Lítání]],{{Citace monografie [428] => | příjmení = Black [429] => | jméno = Ian [430] => | příjmení2 = Morris [431] => | jméno2 = Benny [432] => | rok = 2001 [433] => | titul = Mossad, izraelské tajné války [434] => | vydavatel = Jota [435] => | místo = Praha [436] => | isbn = 80-7217-392-8 [437] => | strany = 381–382 [438] => }} při níž došlo k obsazení jižního [[Libanon]]u a vytlačení jednotek OOP z této země. Za vlády Likudu také došlo k rozsáhlé expanzi [[izraelské osady|izraelských osad]] na území Západního břehu Jordánu,TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 172–173. která přinesla růst napětí mezi Izraelci a palestinskými Araby. [439] => [440] => 7. června 1981 Izrael vybombardoval v rámci [[operace Opera]] irácký jaderný reaktor v [[Osirak]]u, protože se obával, že by ho [[Irák]] mohl použít k výrobě jaderných zbraní.TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 186. V roce 1982 zasáhl Izrael do [[Libanonská občanská válka|libanonské občanské války]], aby zničil základny, z nichž OOP ostřelovala raketami severní Izrael,TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 188. což vedlo k [[První libanonská válka|první libanonské válce]]. Izrael se stáhl z většiny Libanonu v roce 1986, ale v tzv. nárazníkové zóně setrval až do května 2000.''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 160. V roce 1987 vypukla tzv. [[první intifáda]], arabské povstání proti izraelské přítomnosti v Pásmu Gazy a území západně od Jordánu.''Izrael: Dějiny.'' S. 512. Během [[Válka v Zálivu|války v Zálivu]] v roce 1991 podporovala OOP a mnoho palestinských Arabů [[Saddám Husajn|Saddáma Husajna]] a raketové útoky Iráku proti Izraeli.''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 179. [441] => [442] => Téhož roku proběhla za vlády [[Jicchak Šamir|Jicchaka Šamira]] [[Madridská konference]].''Izrael: Dějiny.'' S. 534. Ta byla průlomová tím, že se u jednoho stolu sešly znepřátelené strany, jejichž představitelé zde spolu přímo hovořili poprvé od Války za nezávislost. Během roku 1992 docházelo k přímým schůzkám mezi Izraelci a Araby v různých městech po celém světě.''Izrael: Dějiny.'' S. 535. Tentýž rok vyhrál volby [[Jicchak Rabin]]. Tzv. [[Mírová dohoda z Osla]] byla podepsána 13. září 1993 ve Washingtonu. Z ní vyplývalo, že má být po přechodnou dobu pěti let na území Západního břehu a pásma Gazy ustanovena [[Palestinská autonomie|Palestinská samospráva]].''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 187–189. V roce 1994 byla mezi Izraelem a Jordánskem podepsána [[Izraelsko-jordánská mírová smlouva]].''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 193. [443] => [444] => Podepsání dohod z Osla narazilo na obou stranách na odpor radikálů, což mírový proces značně zkomplikovalo. Na palestinské politické scéně začala sílit opozice, a to zejména [[Hamás]] a [[Palestinský islámský džihád]], která se proti Organizaci pro osvobození Palestiny a Smlouvám z Osla začala vymezovat.''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 190. V Izraeli se proti smlouvě vymezila strana Likud a další pravicová uskupení,''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 195–196. sám Jicchak Rabin byl 4. listopadu 1995 zavražděn pravicovým židovským radikálem [[Jigal Amir|Jigalem Amirem]]. Za vlády [[Benjamin Netanjahu|Benjamina Netanjahua]] byl podepsán tzv. [[Hebronský protokol]], fakticky znamenající předání města [[Hebron]] Palestinské autonomii a stažení izraelské armády z části tohoto města.''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 205. V říjnu 1998 bylo podepsáno [[Memorandum od Wye River]], jež přineslo postoupení 13 % území Západního břehu palestinským Arabům a úpravu statusu některých oblastí. Za vlády [[Ehud Barak|Ehuda Baraka]] se izraelská armáda stáhla z jižního Libanonu (v květnu 2000) a bylo zahájeno vyjednávání s předsedou [[Palestinská autonomie|Palestinské autonomie]] [[Jásir Arafat|Jásirem Arafatem]].''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 209–210. V červenci 2000 se uskutečnil [[Summit v Camp Davidu (2000)|summit v Camp Davidu]], kde Barak nabídl plán na založení Palestinského státu, avšak ten byl Arafatem odmítnut. Po ztroskotání jednání vypuklo 29.9. 2000 další povstání palestinských Arabů, tzv. [[druhá intifáda]] neboli Intifáda al-Aksá. [445] => [446] => V předčasných volbách v únoru 2001 se stal novým premiérem [[Ariel Šaron]].''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 216. Během své vlády prosadil [[Izraelský plán jednostranného stažení|plán na jednostranné stažení z Pásma Gazy]]''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 243–246. a plán na výstavbu [[Izraelská bezpečnostní bariéra|bezpečnostní bariéry]] kolem Západního břehu.''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 239–240. V roce 2006 utrpěl mozkovou mrtvici, po níž upadl do kómatu. Premiérský post pak převzal vicepremiér [[Ehud Olmert]]. V červenci téhož roku začala [[druhá libanonská válka]], která znamenala vytrvalé bombardování libanonských cílů izraelskou armádou a ostřelování severu Izraele libanonskou [[Ší'itský islám|ší'itskou]] milicí [[Hizballáh]].''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 310–311. Konflikt trval několik týdnů a příměří bylo uzavřeno 14. srpna. Po válce v Izraeli zaznívaly silné hlasy kritizující premiéra Ehuda Olmerta a tehdejšího ministra obrany [[Amir Perec|Amira Perece]].{{Citace elektronické monografie [447] => | url = http://archiv.eretz.cz/?p=213 [448] => | datum přístupu = 2008-03-24 [449] => | datum vydání = 2006-08-25 [450] => | titul = Průzkum: Olmert, Perec, Haluc mají odejít z funkcí [451] => | vydavatel = [[Eretz.cz]] [452] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190221044138/http://archiv.eretz.cz/?p=213 [453] => | datum archivace = 2019-02-21 [454] => | nedostupné = ano [455] => }}{{Citace elektronické monografie [456] => | url = http://archiv.eretz.cz/?p=215 [457] => | datum přístupu = 2008-03-24 [458] => | datum vydání = 2006-08-26 [459] => | titul = Rozsáhlé průzkumy veřejného mínění: Čas na změnu! [460] => | vydavatel = [[Eretz.cz]] [461] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180802190225/http://archiv.eretz.cz/?p=215 [462] => | datum archivace = 2018-08-02 [463] => | nedostupné = ne [464] => }} [465] => [466] => [[Soubor:P20230920CS-0125 (53234992098).jpg|náhled|Americký prezident [[Joe Biden]] a dlouholetý izraelský premiér [[Benjamin Netanjahu]], který byl v čele [[Šestá vláda Benjamina Netanjahua|své šesté vlády]], 20. září 2023]] [467] => Dne 27. listopadu 2007 souhlasili tehdejší izraelský premiér [[Ehud Olmert]] a palestinský prezident [[Mahmúd Abbás]] s jednáním nad všemi spornými tématy izraelsko-palestinského konfliktu a snahou dosáhnout dohody do konce roku 2008. Začátkem září roku 2007 podniklo [[Izraelské vojenské letectvo]] [[operace Ovocný sad|operaci Ovocný sad]], při níž vybombardovalo syrský jaderný reaktor.{{Citace elektronické monografie [468] => | příjmení = Černý [469] => | jméno = Adam [470] => | vydavatel = [[Hospodářské noviny]] [471] => | titul = Izrael předložil důkaz, že v Sýrii zničil reaktor [472] => | url = http://hn.ihned.cz/c4-10140700-24271850-500000_d-izrael-predlozil-dukaz-ze-v-syrii-znicil-reaktor [473] => | datum přístupu = 2009-04-22 [474] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080428133542/http://hn.ihned.cz/c4-10140700-24271850-500000_d-izrael-predlozil-dukaz-ze-v-syrii-znicil-reaktor [475] => | datum archivace = 2008-04-28 [476] => | nedostupné = ano [477] => }} V dubnu 2008 oznámil syrský prezident [[Bašár al-Asad|Bašár Asad]], že Sýrie a Izrael již rok jednají za tureckého zprostředkování o mírové smlouvě; Izrael tuto informaci potvrdil o měsíc později.{{Citace elektronické monografie [478] => | příjmení = Walker [479] => | jméno = Peter [480] => | vydavatel = [[The Guardian]] [481] => | titul = Syria and Israel officially confirm peace talks [482] => | url = http://www.guardian.co.uk/world/2008/may/21/israelandthepalestinians.syria [483] => | datum vydání = 2008-05-21 [484] => | datum přístupu = 2009-4-22 [485] => | jazyk = anglicky [486] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080521213948/http://www.guardian.co.uk/world/2008/may/21/israelandthepalestinians.syria [487] => | datum archivace = 2008-05-21 [488] => | nedostupné = ne [489] => }} [490] => [491] => Trvalou bezpečnostní hrozbu představuje opakující se ostřelování ze strany palestinských radikálních skupin z [[Pásmo Gazy|Pásma Gazy]]. Od roku 2005, kdy se Izrael z tohoto území jednostranně stáhl, na něj bylo z Pásma Gazy k červenci 2014 vypáleno více než 11 tisíc raket.{{Citace elektronické monografie [492] => | vydavatel = The Australian [493] => | titul = Reports from Gaza need a more balanced perspective [494] => | url = http://www.theaustralian.com.au/opinion/editorials/reports-from-gaza-need-a-more-balanced-perspective/story-e6frg71x-1227002021859 [495] => | datum vydání = 2014-07-26 [496] => | datum přístupu = 2014-9-10 [497] => | jazyk = anglicky [498] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140809034830/http://www.theaustralian.com.au/opinion/editorials/reports-from-gaza-need-a-more-balanced-perspective/story-e6frg71x-1227002021859 [499] => | datum archivace = 2014-08-09 [500] => | nedostupné = ne [501] => }} Z toho důvodu byl vyvinut a rozmístěn protiraketový systém [[Železná kopule]], který pomáhá snižovat riziko zasažení civilních oblastí.{{Citace elektronické monografie [502] => | příjmení = Kershner [503] => | jméno = Isabel [504] => | vydavatel = [[The New York Times]] [505] => | titul = Israeli Iron Dome Stops a Rocket With a Rocket [506] => | url = http://www.nytimes.com/2012/11/19/world/middleeast/israeli-iron-dome-stops-a-rocket-with-a-rocket.html [507] => | datum přístupu = 2014-9-10 [508] => | jazyk = anglicky [509] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140717195644/http://www.nytimes.com/2012/11/19/world/middleeast/israeli-iron-dome-stops-a-rocket-with-a-rocket.html?_r=0 [510] => | datum archivace = 2014-07-17 [511] => | nedostupné = ne [512] => }} Sám o sobě však raketovou a minometnou hrozbu odstranit nemůže, kvůli čemuž proběhlo několik vojenských operací. Na přelomu let 2008 a 2009 se jednalo o [[operace Lité olovo|operaci Lité olovo]], v listopadu 2012 o [[operace Pilíř obrany|operaci Pilíř obrany]] a mezi červencem a srpnem 2014 proběhla [[operace Ochranné ostří]].{{Citace elektronické monografie [513] => | vydavatel = Ministerstvo zahraničních věcí Izraele [514] => | titul = Rocket fire from Gaza and Palestinian ceasefire violations after Operation Cast Lead (Jan 2009) [515] => | url = http://mfa.gov.il/MFA/ForeignPolicy/Terrorism/Pages/Palestinian_ceasefire_violations_since_end_Operation_Cast_Lead.aspx [516] => | datum vydání = 2014-08-25 [517] => | datum přístupu = 2014-9-10 [518] => | jazyk = anglicky [519] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140825135135/http://www.mfa.gov.il/mfa/foreignpolicy/terrorism/pages/palestinian_ceasefire_violations_since_end_operation_cast_lead.aspx [520] => | datum archivace = 2014-08-25 [521] => | nedostupné = ne [522] => }} Po útoku radikálního hnutí [[Hamás]] na Izrael dne 7. října 2023 vypukla [[Válka Izraele s Hamásem (2023)|válka Izraele s Hamásem]]. USA a evropské státy podpořily Izrael, zatímco většina zemí [[Třetí svět|třetího světa]] vyzvala k zastavení bojů a kritizovala izraelský způsob vedení války.{{Citace elektronického periodika [523] => | titul = ANALÝZA: Globální Jih jde proti Západu. Proč si třetí svět vybral Palestinu [524] => | periodikum = iDNES.cz [525] => | datum_vydání = 20. října 2023 [526] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/izrael-palestina-jih-biden-valka-usa-terorismus-okupace.A231019_153201_zahranicni_dyn [527] => }} [528] => [529] => == Státní symboly == [530] => === Vlajka === [531] => [532] => {{Podrobně|Izraelská vlajka}} [533] => [534] => Izraelská vlajka je tvořena dvěma modrými pruhy podél horního i dolního okraje listu na bílém podkladu (pruhy jsou v poměru šířek 3:5:16:5:3), s modrou šesticípou [[Davidova hvězda|Davidovou hvězdou]] (''Davidovým štítem''), tvořenou dvěma přetínajícími se trojúhelníky, uprostřed. [535] => [536] => === Znak === [537] => [538] => {{Podrobně|Státní znak Izraele}} [539] => [540] => Izraelský státní znak znázorňuje sedmiramenný svícen ([[menora|menoru]]), po obou stranách obklopený [[oliva|olivovými]] ratolestmi, pod nínž je nápis {{Cizojazyčně|he|ישראל}} ({{Vjazyce|he|Izrael}}). Zatímco pozadí znaku je vždy modré, menora a olivové ratolesti mohou být bílé nebo zlaté. Modro-bílá verze se objevuje například na prezidentské standartě, zatímco modro-zlatá verze je běžná, když se znak používá samostatně. [541] => [542] => === Hymna === [543] => [544] => {{Podrobně|Izraelská hymna}} [545] => [546] => Izraelská hymna je píseň '''ha-Tikva''' ({{Vjazyce2|he|התקווה}}, {{Vjazyce2|cs|Naděje}}). Text pod názvem ''Tikvatenu'' (''Naše naděje'') napsal [[Naftali Herz Imber]] a vyšel v jeho sbírce básní ''Barkaj'' (''Jitřenka''). Hudbu složil na základě lidové melodie [[Samuel Cohen]]. [547] => [548] => == Geografie a klima == [549] => {{Podrobně|Geografie Izraele}} [550] => [[Soubor:10082012a 024.jpg|náhled|vlevo|Krajina v [[Horní Galilea|Horní Galileji]] na severu Izraele]] [551] => [[Soubor:Satellite image of Israel in January 2003.jpg|náhled|upright|Satelitní snímek Izraele]] [552] => [[Soubor:Israel-2013-Aerial 02-Negev-Makhtesh Ramon.jpg|náhled|vlevo|[[Negevská poušť]]]] [553] => Izrael se nachází na východě Středozemního moře, které tvoří jeho západní hranici, dále je ohraničen ze severu [[Libanon]]em, ze severovýchodu Sýrií, z východu [[Jordánsko|Jordánskem]] a z jihozápadu Egyptem. Bez území, která získal během Šestidenní války v roce 1967, má rozlohu 20 770 km², z čehož 2 % tvoří vodní plochy.{{Citace elektronické monografie [554] => | vydavatel = [[Central Intelligence Agency|Central Intelligence Agency (CIA)]] [555] => | titul = The World Factbook - Israel [556] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/is.html [557] => | jazyk = anglicky [558] => | datum přístupu = 2008-04-27 [559] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181224211321/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/is.html [560] => | datum archivace = 2018-12-24 [561] => | nedostupné = ano [562] => }} Území spadající pod izraelskou jurisdikci zahrnuje také Východní Jeruzalém a [[Golanské výšiny]], s nimiž má rozlohu 22 072 km².{{Citace elektronické monografie [563] => | vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]] [564] => | titul = Statistical Abstract of Israel - Area of Districts, Sub-Districts, Natural Regions and Lakes [565] => | url = http://www1.cbs.gov.il/shnaton57/st01_01.pdf [566] => | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] [567] => | jazyk = anglicky [568] => | datum přístupu = 2008-04-27 [569] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130826231750/http://www1.cbs.gov.il/shnaton57/st01_01.pdf [570] => | datum archivace = 2013-08-26 [571] => | nedostupné = ano [572] => }} Celková rozloha území pod izraelskou vládou včetně vojensky ovládaných a částečně autonomních palestinských území na Západním břehu Jordánu činí 27 799 km².{{Citace elektronické monografie [573] => | vydavatel = The Library of Congress [574] => | titul = Country Studies - Israel (geography) [575] => | url = http://lcweb2.loc.gov/frd/cs/iltoc.html [576] => | jazyk = anglicky [577] => | datum přístupu = 2008-04-27 [578] => }} [579] => Navzdory tomu, že Izrael je malou zemí, nacházejí se zde rozmanité geografické jevy a zvláštnosti, například [[Negevská poušť]] na jihu či horské hřbety [[Galilea|Galileje]], [[Karmel (pohoří)|Karmelu]] a [[Golanské výšiny|Golan]] na severu. [580] => [581] => Východně od centrální vysočiny se nachází [[Jordánské údolí]], jež je částí [[Velká příkopová propadlina|Velké příkopové propadliny]]. Řeka [[Jordán]] teče od hory [[Hermon]] přes [[Chulské údolí]] a [[Galilejské jezero]] do [[Mrtvé moře|Mrtvého moře]], které je nejníže položeným místem na Zemi.{{Citace elektronické monografie [582] => | vydavatel = Israel Ministry of Foreign Affairs [583] => | titul = The Living Dead Sea [584] => | url = http://www.mfa.gov.il/MFA/MFAArchive/1990_1999/1999/4/FOCUS%20on%20Israel-%20The%20Living%20Dead%20Sea [585] => | jazyk = anglicky [586] => | datum přístupu = 2008-04-27 [587] => }} Na jihu se rozkládá údolí [[Vádí al-Araba]] končící v [[Akabský záliv|Akabském zálivu]] Rudého moře. Pro Izrael a [[Sinajský poloostrov]] jsou jedinečné erodované kráterovité útvary zvané [[machteš]]im.{{Citace elektronické monografie [588] => | vydavatel = UNESCO [589] => | titul = Makhteshim Country [590] => | url = http://whc.unesco.org/en/tentativelists/1486/ [591] => | jazyk = anglicky [592] => | datum přístupu = 2008-04-27 [593] => }} Největší machteš na světě je [[Machteš Ramon]] v Negevské poušti, který je až 40 km dlouhý a 10 km široký.{{Citace elektronické monografie [594] => | vydavatel = [[Ben Gurionova univerzita v Negevu]] [595] => | titul = Ramon R&D Center [596] => | url = http://www.bgu.ac.il/desert_ecology/ramon/ [597] => | jazyk = anglicky [598] => | datum přístupu = 2008-04-27 [599] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20071001141558/http://www.bgu.ac.il/desert_ecology/ramon/ [600] => | datum archivace = 2007-10-01 [601] => | nedostupné = ano [602] => }} [603] => {{Clear}} [604] => ; Extrémní rozdíly: [605] => * Nejnižší bod: Mrtvé moře −408 metrů [606] => * Nejvyšší bod: hora Hermon na Golanských výšinách 2 814 m n. m.,{{Citace elektronické monografie [607] => | vydavatel = [[Haarec]] [608] => | titul = Mt. Hermon [609] => | url = http://www.haaretz.com/hasen/spages/968291.html [610] => | jazyk = anglicky [611] => | datum přístupu = 2008-09-01 [612] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090212091849/http://www.haaretz.com/hasen/spages/968291.html [613] => | datum archivace = 2009-02-12 [614] => | nedostupné = ano [615] => }} jinak hora [[Har Meron|Meron]] 1208 m n. m. [616] => [617] => === Klima === [618] => [[Soubor:SEA OF GALILEE - AERIAL VIEW Itamar Grinberg IMOT (15173693126).jpg|náhled|[[Galilejské jezero]]]] [619] => Teplota vzduchu v Izraeli kolísá, a to zejména během [[Zima|zimy]]. V horských oblastech převládá chladné a větrné [[podnebí]], mnohdy doprovázené [[sníh|sněžením]]. Vrchol hory Hermon má po většinu roku sněhovou pokrývku a každoročně obvykle sněží i v Jeruzalémě. [620] => {{Citace monografie [621] => | příjmení = Goldreich [622] => | jméno = Yair [623] => | rok = 2003 [624] => | titul = The Climate of Israel: Observation, Research and Application [625] => | vydavatel = Springer [626] => | místo = New York [627] => | jazyk = anglicky [628] => | isbn = 030647445X [629] => | strany = 85 [630] => }} Pobřežní města jako [[Tel Aviv]] a [[Haifa]] mají chladné, deštivé zimy a dlouhá a teplá léta – tj. [[středozemní podnebí]]. Ve vesnici Tirat Cvi v severní části Jordánského údolí byla zaznamenána nejvyšší teplota v celé [[Asie|Asii]] (53,7 °C).{{Citace elektronické monografie [631] => | příjmení = Watzman [632] => | jméno = Haim [633] => | vydavatel = New Scientist Environment [634] => | titul = Left for dead [635] => | url = http://environment.newscientist.com/article/mg15320684.400-left-for-dead--plans-to-rescue-the-rapidly-shrinking-dead-sea-may-be-good-news-forindustry-and-tourists-but-the-strange-life-forms-that-thrive-in-its-supersaltywaters-still-face-a-perilous-future-says-ithaim-watzmanit.html [636] => | jazyk = anglicky [637] => | datum přístupu = 2008-09-04 [638] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090111043914/http://environment.newscientist.com/article/mg15320684.400-left-for-dead--plans-to-rescue-the-rapidly-shrinking-dead-sea-may-be-good-news-forindustry-and-tourists-but-the-strange-life-forms-that-thrive-in-its-supersaltywaters-still-face-a-perilous-future-says-ithaim-watzmanit.html [639] => | datum archivace = 2009-01-11 [640] => | nedostupné = ano [641] => }} Mezi květnem a zářím je v Izraeli déšť vzácností.{{Citace elektronické monografie [642] => | vydavatel = The Weather Channel [643] => | titul = Average Weather for Tel Aviv-Yafo [644] => | url = http://www.weather.com/outlook/travel/businesstraveler/wxclimatology/monthly/graph/ISXX0026 [645] => | jazyk = anglicky [646] => | datum přístupu = 2008-04-27 [647] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130120111750/http://www.weather.com/outlook/travel/businesstraveler/wxclimatology/monthly/graph/ISXX0026 [648] => | datum archivace = 2013-01-20 [649] => | nedostupné = ano [650] => }}{{Citace elektronické monografie [651] => | vydavatel = The Weather Channel [652] => | titul = Average Weather for Jerusalem [653] => | url = http://www.weather.com/outlook/events/weddings/wxclimatology/monthly/graph/ISXX0010 [654] => | jazyk = anglicky [655] => | datum přístupu = 2008-04-27 [656] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130120111740/http://www.weather.com/outlook/events/weddings/wxclimatology/monthly/graph/ISXX0010 [657] => | datum archivace = 2013-01-20 [658] => | nedostupné = ano [659] => }} Kvůli malému množství vodních zdrojů se izraelští vědci zaměřují také na vývoj technologií minimalizujících spotřebu vody. Jedním z jejich vynálezů je [[kapková závlaha]], která umožňuje pěstitelům úsporně dávkovat vodu každé rostlině zvlášť.{{Citace elektronické monografie [660] => | příjmení = Sitton [661] => | jméno = Dov [662] => | vydavatel = Israeli Ministry of Foreign Affairs [663] => | titul = Development of Limited Water Resources- Historical and Technological Aspects [664] => | url = http://www.mfa.gov.il/mfa/facts%20about%20israel/land/focus%20on%20israel-%20development%20of%20limited%20water%20reso [665] => | jazyk = anglicky [666] => | datum přístupu = 2008-04-27 [667] => }} Izraelci využívají příznivých geografických podmínek pro výrobu [[Sluneční energie|solární energie]], v jejíž produkci na osobu jsou na prvním místě na světě.{{Citace elektronické monografie [668] => | příjmení = Grossman [669] => | jméno = Gershon [670] => | příjmení2 = Ayalon [671] => | jméno2 = Ofira [672] => | příjmení3 = Baron [673] => | jméno3 = Yifaat [674] => | vydavatel = Samuel Neaman Institute [675] => | titul = Solar energy for the production of heat [676] => | url = http://www.neaman.org.il/neaman/publications/publication_item.asp?fid=590&parent_fid=490&iid=3639 [677] => | jazyk = anglicky [678] => | datum přístupu = 2008-04-27 [679] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20071106034326/http://www.neaman.org.il/neaman/publications/publication_item.asp?fid=590&parent_fid=490&iid=3639 [680] => | datum archivace = 2007-11-06 [681] => | nedostupné = ano [682] => }} [683] => [684] => == Vláda a politika == [685] => {{Podrobně|Politický systém Státu Izrael}} [686] => [[Soubor:Knesset building.jpg|náhled|[[Kneset]] – izraelský parlament]] [687] => Izrael je [[Parlamentarismus|parlamentní]] [[zastupitelská demokracie|zastupitelská demokratická]] [[republika]] s pluralitním [[politický systém|politickým systémem]] a všeobecným rovným [[volební právo|volebním právem]].{{Citace elektronické monografie [688] => | vydavatel = [[Central Intelligence Agency|Central Intelligence Agency (CIA)]] [689] => | titul = The World Factbook - Field Listing - Executive Branch [690] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2077.html [691] => | jazyk = anglicky [692] => | datum přístupu = 2008-04-29 [693] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080422215126/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2077.html [694] => | datum archivace = 2008-04-22 [695] => | nedostupné = ano [696] => }} Hlavou státu je [[Prezident Izraele|prezident]], který je volen parlamentem na 7 let. Výkonná moc je v rukou vlády, v jejímž čele stojí premiér. Premiérem se může stát pouze člen parlamentu, který získá potřebnou většinu hlasů – obvykle to bývá předseda nejsilnější [[Seznam izraelských politických stran|politické strany]]. Zákonodárným orgánem je jednokomorový parlament [[Kneset]] tvořený 120 poslanci. Ti jsou voleni na základě [[poměrný volební systém|poměrného volebního systému]] na čtyřleté volební období.{{Citace elektronické monografie [697] => | vydavatel = [[Kneset]] [698] => | titul = The Electoral System in Israel [699] => | url = http://www.knesset.gov.il/description/eng/eng_mimshal_beh.htm [700] => | jazyk = anglicky [701] => | datum přístupu = 2008-04-29 [702] => }} Pokud však parlament odvolá premiéra nebo vládě nevysloví důvěru, je Kneset rozpuštěn předčasně. Izrael nemá psanou [[ústava|ústavu]] a jeho [[Politický systém Státu Izrael|politický systém]] je ukotven v jedenácti [[Základní zákony Izraele|základních zákonech]]. V roce 2003 začal Kneset vypracovávat návrh oficiální ústavy, založené na těchto zákonech.{{Citace monografie [703] => | příjmení = Mazie [704] => | jméno = Steven [705] => | rok = 2006 [706] => | titul = Israel's Higher Law: Religion and Liberal Democracy in the Jewish State [707] => | url = https://archive.org/details/israelshigherlaw0000mazi [708] => | vydavatel = Lexington Books [709] => | místo = Lanham [710] => | jazyk = anglicky [711] => | isbn = 0739114859 [712] => | strany = [https://archive.org/details/israelshigherlaw0000mazi/page/n55 34] [713] => }} [714] => [715] => === Soudní systém === [716] => [[Soubor:Israel districts numbered.png|náhled|[[Administrativní dělení Izraele|Izraelské distrikty]]: (1) [[Severní distrikt (Izrael)|Severní]], (2) [[Haifský distrikt|Haifský]], (3) [[Centrální distrikt (Izrael)|Centrální]], (4) [[Telavivský distrikt|Telavivský]], (5) [[Jeruzalémský distrikt|Jeruzalém]], (6) [[Jižní distrikt (Izrael)|Jižní]]
Sporná území:
(A) [[Golanské výšiny]], (B) [[Západní břeh Jordánu]], (C) [[Pásmo Gazy]]|140px]] [717] => Izrael má trojstupňový [[Soudní systém Státu Izrael|soudní systém]]. Na nejnižší úrovni jsou městské soudy sídlící ve většině měst. Vyšší instancí jsou distriktní soudy sloužící jako odvolací soudy a v některých případech jako soudy první instance; nacházejí se v pěti ze šesti [[Administrativní dělení Izraele|izraelských distriktů]] (mimo Jeruzalémský distrikt). Třetí a nejvyšší stupeň je [[Nejvyšší soud Státu Izrael]], který sídlí v Jeruzalémě a slouží jako odvolací soud a soud první instance v závažných případech, kdy je zpochybněna zákonnost rozhodnutí a postupů představitelů státu. Izrael není členem [[Mezinárodní trestní soud|Mezinárodního trestního soudu]] kvůli obavě, že by soud mohl být vůči Izraeli předpojatý.{{Citace elektronické monografie [718] => | vydavatel = Israeli Ministry of Foreign Affairs [719] => | titul = Israel and the International Criminal Court [720] => | url = http://www.mfa.gov.il/MFA/MFAArchive/2000_2009/2002/6/Israel%20and%20the%20International%20Criminal%20Court [721] => | jazyk = anglicky [722] => | datum přístupu = 2008-04-29 [723] => }} Izraelský právní systém kombinuje britské [[zvykové právo]], kontinentální právo a [[halacha|židovské náboženské právo]]. Je založen na principu ''stare decisis'' ([[precedens]]) a na [[obžalovací řízení|obžalovacím způsobu řízení]], kdy strany sporu předkládají soudu důkazní materiály.{{Citace elektronické monografie [724] => | vydavatel = Israeli Ministry of Foreign Affairs [725] => | titul = The Judiciary: The Court System [726] => | url = http://www.mfa.gov.il/MFA/Government/Branches%20of%20Government/Judicial/The%20Judiciary-%20The%20Court%20System [727] => | jazyk = anglicky [728] => | datum přístupu = 2008-04-29 [729] => }} Svatby a rozvody jsou v jurisdikci [[Bejt din|židovských]], [[Šaría|muslimských]], drúzských a křesťanských náboženských soudů.{{Citace elektronické monografie [730] => | vydavatel = Israeli Ministry of Foreign Affairs [731] => | titul = The State - Judiciary - The Court System [732] => | url = http://www.israel-mfa.gov.il/MFA/Facts+About+Israel/State/THE+STATE-+Judiciary-+The+Court+System.htm [733] => | jazyk = anglicky [734] => | datum přístupu = 2008-04-29 [735] => }} [736] => [737] => Izraelský základní zákon ''[[Základní zákon: Lidská svoboda a důstojnost|Lidská svoboda a důstojnost]]'' zaručuje lidská právy a svobody. Izrael je jediná země v oblasti Blízkého východu označená k roku 2013 organizací [[Freedom House]] za svobodnou v oblasti lidských a politických práv, zatímco území Palestinské autonomie bylo touto organizací hodnoceno jako nesvobodné.{{Citace elektronické monografie [738] => | vydavatel = Freedom House [739] => | titul = Country ratings and status, FIW 1973-2014 [740] => | url = http://freedomhouse.org/sites/default/files/Country%20Ratings%20and%20Status%2C%201973-2014%20%28FINAL%29.xls [741] => | jazyk = anglicky [742] => | datum přístupu = 2014-09-11 [743] => }}{{Citace elektronické monografie [744] => | vydavatel = Freedom House [745] => | titul = Territory ratings and status, FIW 1973-2014 [746] => | url = http://freedomhouse.org/sites/default/files/Territory%20Ratings%20and%20Status%2C%201973-2014%20%28final%29.xls [747] => | jazyk = anglicky [748] => | datum přístupu = 2014-09-11 [749] => }} Na žebříčku svobody tisku organizace [[Reportéři bez hranic]] se Izrael k roku 2014 nachází na 96. místě ze 180 hodnocených zemí.{{Citace elektronické monografie [750] => | vydavatel = Reportéři bez hranic [751] => | titul = Worldwide Press Freedom Index 2014 [752] => | url = http://rsf.org/index2014/data/index2014_en.pdf [753] => | jazyk = anglicky [754] => | datum přístupu = 2008-04-29 [755] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150218110436/http://rsf.org/index2014/data/index2014_en.pdf [756] => | datum archivace = 2015-02-18 [757] => | nedostupné = ano [758] => }} V souvislosti s arabsko-izraelským konfliktem kritizují organizace [[Amnesty International]]{{Citace elektronické monografie [759] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [760] => | titul = Amnesty International Report 2006 - Israel and the Occupied Territories [761] => | url = http://web.amnesty.org/report2006/isr-summary-eng [762] => | jazyk = anglicky [763] => | datum přístupu = 2008-04-29 [764] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20060630112538/http://web.amnesty.org/report2006/isr-summary-eng [765] => | datum archivace = 2006-06-30 [766] => | nedostupné = ano [767] => }} a [[Human Rights Watch]]{{Citace elektronické monografie [768] => | vydavatel = [[Human Rights Watch]] [769] => | titul = Israel/Palestinian Authority [770] => | url = http://hrw.org/doc/?t=mideast&c=isrlpa [771] => | jazyk = anglicky [772] => | datum přístupu = 2008-04-29 [773] => }} porušování lidských práv Izraelem. Porušování občanských svobod na okupovaných územích je také kritizováno nevládní izraelskou organizací [[Be-celem]].{{Citace elektronické monografie [774] => | vydavatel = B'Tselem [775] => | titul = Land Grab: Israel's Settlement Policy in the West Bank [776] => | url = http://www.btselem.org/English/Publications/Summaries/200205_Land_Grab.asp [777] => | jazyk = anglicky [778] => | datum přístupu = 2008-04-29 [779] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20081006161118/http://www.btselem.org/english/publications/summaries/200205_land_grab.asp [780] => | datum archivace = 2008-10-06 [781] => | nedostupné = ano [782] => }} Od roku 1995 je v Izraeli uzákoněn systém státní zdravotní péče.{{Citace elektronické monografie [783] => | vydavatel = Jewish Virtual Library [784] => | titul = Public Health in Israel [785] => | url = http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/Health/public.html [786] => | jazyk = anglicky [787] => | datum přístupu = 2008-04-29 [788] => }} [789] => [790] => === Administrativní dělení === [791] => Izrael je rozdělen do šesti hlavních [[Administrativní dělení Izraele|distriktů]] (''mechozot'', singulár ''machoz'') – [[Centrální distrikt (Izrael)|Centrální distrikt]], [[Haifský distrikt]], [[Jeruzalémský distrikt]], [[Severní distrikt (Izrael)|Severní distrikt]], [[Jižní distrikt (Izrael)|Jižní distrikt]] a [[Telavivský distrikt]]. Distrikty jsou dále rozděleny do patnácti subdistriktů (''nafot'', singulár ''nafa''). Každý subdistrikt se dále dělí na přirozené oblasti, kterých je celkem padesát.{{Citace elektronické monografie [792] => | vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]] [793] => | titul = Introduction to the Tables: Geophysical Characteristics [794] => | url = http://www.cbs.gov.il/shnaton53/download/st_eng01.doc [795] => | druh nosiče = [[Microsoft Word|DOC]] [796] => | jazyk = anglicky [797] => | datum přístupu = 2008-04-29 [798] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110221195435/http://www.cbs.gov.il/shnaton53/download/st_eng01.doc [799] => | datum archivace = 2011-02-21 [800] => | nedostupné = ano [801] => }} V zemi se dále nachází tři metropolitní oblasti, v nichž k roku 2012 žilo celkem 5 113 000 obyvatel, a to Tel Aviv (3 464 100 obyvatel), Haifa (1 073 900) a [[Beerševa]] (574 900).{{Citace elektronické monografie [802] => | vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]] [803] => | titul = Localities, Population, and Density per Sq. Km, By Metropolitan Area And Selected Localities [804] => | url = http://www.cbs.gov.il/reader/shnaton/templ_shnaton_e.html?num_tab=st02_25&CYear=2013 [805] => | jazyk = anglicky [806] => | datum přístupu = 2014-09-11 [807] => }} Co do rozlohy i počtu obyvatel je k témuž roku největším [[Seznam měst v Izraeli|izraelským městem]] [[Jeruzalém]] s 815 300 obyvateli a 126 km². Co do lidnatosti jej následovali [[Tel Aviv]] (414 600), [[Haifa]] (272 200) a [[Rišon le-Cijon|Rišon le-Cijon]] (235 100).{{Citace elektronické monografie [808] => | vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]] [809] => | titul = Population And Density Per Sq. Km. In Localities Numbering 5,000 Residents And More on 31 XII 2012 [810] => | url = http://www1.cbs.gov.il/reader/shnaton/templ_shnaton_e.html?num_tab=st02_24&CYear=2013 [811] => | jazyk = anglicky, hebrejsky [812] => | datum přístupu = 2014-05-17 [813] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140813163346/http://www.cbs.gov.il/reader/shnaton/templ_shnaton_e.html?num_tab=st02_24&CYear=2013 [814] => | datum archivace = 2014-08-13 [815] => | nedostupné = ano [816] => }} [817] => [818] => === Okupovaná území === [819] => [[Soubor:The separation barrier which runs through Bethlehem.jpg|náhled|vlevo|Bezpečnostní bariéra v [[Betlém]]u]] [820] => Jako Izraelem okupovaná území se označují území [[Západní břeh Jordánu|Západního břehu Jordánu]], Východního Jeruzaléma a [[Golanské výšiny|Golanských výšin]], která byla po Šestidenní válce v roce 1967 zabrána Egyptu, Jordánsku a Sýrii. Termín byl používán také pro Sinajský poloostrov, navrácený Egyptu podle [[Egyptsko-izraelská mírová smlouva|Egyptsko-izraelské mírové smlouvy]]. Na všech těchto územích byly zakládány [[izraelské osady]]. Ve Východním Jeruzalémě a na Golanských výšinách je uplatňováno izraelské právo; tato území byla začleněna do vlastního Izraele a jejich občanům bylo nabídnuto izraelské občanství. Naopak Západní břeh zůstává pod vojenskou správou. Izrael tamní osady, ve kterých žije zhruba 450 tisíc Židů, stále rozšiřuje.{{Citace elektronického periodika [821] => | titul = Izrael po více než 20 letech vybuduje novou židovskou osadu {{!}} ČeskéNoviny.cz [822] => | periodikum = www.ceskenoviny.cz [823] => | url = http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/izrael-po-vice-nez-20-letech-vybuduje-novou-zidovskou-osadu/1467740 [824] => | jazyk = cs [825] => | datum přístupu = 2017-04-19 [826] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170331152837/http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/izrael-po-vice-nez-20-letech-vybuduje-novou-zidovskou-osadu/1467740 [827] => | datum archivace = 2017-03-31 [828] => | nedostupné = ne [829] => }} Většina jednání o těchto územích probíhala na základě [[Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 242|rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 242]], která požaduje stažení Izraele z okupovaných území a jejich návrat arabským státům výměnou za mír. [830] => [831] => [[File:Situation in the West Bank (May 2021).svg|thumb|upright|Mapa [[Západní břeh Jordánu|Západního břehu Jordánu]], květen 2021, ukazující území pod [[Palestinská autonomie|palestinskou]] (zeleně) a izraelskou kontrolou, včetně [[Izraelské osady|izraelských osad]].]] [832] => Populace Západního břehu se skládá převážně z palestinských Arabů, jak původních obyvatel, tak uprchlíků [[První arabsko-izraelská válka|Války za nezávislost]] z roku [[1948]].{{Citace elektronické monografie [833] => | vydavatel = [[Organizace spojených národů]] [834] => | titul = UNRWA in Figures: Figures as of 31 December 2004 [835] => | url = http://www.un.org/unrwa/publications/pdf/uif-dec04.pdf [836] => | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] [837] => | jazyk = anglicky [838] => | datum přístupu = 2008-04-29 [839] => }} Od roku 1967 do roku 1993 žili Arabové na těchto územích pod izraelskou vojenskou správou. Od [[Mírová dohoda z Osla|Dohod z Osla]] a [[Dopisy o vzájemném uznání|Dopisů o vzájemném uznání]] je většina palestinské populace a měst pod správou tzv. [[Palestinská autonomie|Palestinské autonomie]], avšak Izrael nad většinou území stále vykonává vojenský dohled. Kvůli vzrůstajícím sebevražedným útokům při [[Druhá intifáda|Druhé intifádě]] (také nazývané Oslo válce) se izraelská vláda rozhodla vybudovat kolem Západního břehu zeď, tzv. [[Izraelská bezpečnostní bariéra|bezpečnostní bariéru]].{{Citace elektronické monografie [840] => | vydavatel = Stát Izrael [841] => | titul = Israel’s Security Fence - Questions and Answers [842] => | url = http://www.securityfence.mod.gov.il/Pages/ENG/questions.htm [843] => | jazyk = anglicky [844] => | datum přístupu = 2008-04-29 [845] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20131003072906/http://www.securityfence.mod.gov.il/Pages/ENG/questions.htm [846] => | datum archivace = 2013-10-03 [847] => | nedostupné = ano [848] => }} V roce 2005 stáhl Izrael své obyvatele a vojenské síly z oblasti Pásma Gazy a čtyř osad na Západním břehu. Nadále toto území ovšem fakticky vojensky i ekonomicky kontroluje. [849] => [850] => Dne 15. listopadu 1988 byl vyhlášený [[Stát Palestina]], který uznává celkem 138 ze 193 členských států OSN.{{cite news |url=https://www.reuters.com/article/2012/11/29/us-palestinians-statehood-idUSBRE8AR0EG20121129 |title=Palestinians win implicit U.N. recognition of sovereign state |date=29. listopadu 2012 |agency=Reuters |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2019-09-30 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140605091657/https://www.reuters.com/article/2012/11/29/us-palestinians-statehood-idUSBRE8AR0EG20121129 |datum archivace=2014-06-05 |nedostupné=ano }} [851] => [852] => Lidskoprávní organizace [[Amnesty International]], [[Be-celem|B’Tselem]], [[Human Rights Watch]], [[Yesh Din]] a další označily politiku státu Izrael, rozlišující statut obyvatel kontrolovaných území na základě národnosti, jako [[apartheid]]. {{Citace elektronického periodika [853] => | titul = Israel’s occupation of Palestinian Territory is ‘apartheid’: UN rights expert [854] => | periodikum = UN News [855] => | url = https://news.un.org/en/story/2022/03/1114702 [856] => | datum vydání = 2022-03-25 [857] => | jazyk = en [858] => | datum přístupu = 2022-05-13 [859] => }}{{Citace elektronického periodika [860] => | titul = Israel's apartheid against Palestinians [861] => | periodikum = Amnesty International [862] => | url = https://www.amnesty.org/en/latest/campaigns/2022/02/israels-system-of-apartheid/ [863] => | datum vydání = 2022-02-01 [864] => | jazyk = en [865] => | datum přístupu = 2022-05-13 [866] => }}{{Citace elektronického periodika [867] => | titul = Apartheid [868] => | vydavatel = B’Tselem [869] => | url = https://www.btselem.org/apartheid [870] => | datum přístupu = 2022-05-13 [871] => }}{{Citace monografie [872] => | titul = A Threshold Crossed: Israeli Authorities and the Crimes of Apartheid and Persecution [873] => | url = https://www.hrw.org/report/2021/04/27/threshold-crossed/israeli-authorities-and-crimes-apartheid-and-persecution [874] => | jazyk = en [875] => }}{{Citace elektronické monografie [876] => | titul = The Occupation of the West Bank and the Crime of Apartheid: Legal Opinion [877] => | url = https://www.yesh-din.org/en/the-occupation-of-the-west-bank-and-the-crime-of-apartheid-legal-opinion/ [878] => | datum vydání = 2020-07-09 [879] => | datum přístupu = 2022-05-13 [880] => | jazyk = en-US [881] => }} [882] => [883] => === Zahraniční vztahy === [884] => {{Podrobně|Zahraniční vztahy Izraele}} [885] => [[Soubor:Sharon Bush 20040414 3.jpg|náhled|Bývalý izraelský premiér [[Ariel Šaron]] a americký prezident [[George W. Bush]]]] [886] => [[Soubor:Vladimir Putin and Benyamin Netanyahu (22-09-2015) 01.jpg|náhled|Izraelský premiér [[Benjamin Netanjahu]] a ruský prezident [[Vladimir Putin]] 22. září 2015]] [887] => Izrael udržuje diplomatické vztahy se 164 zeměmi a po celém světě má 107 diplomatických zastoupení.{{Citace elektronické monografie [888] => | vydavatel = Israeli Ministry of Foreign Affairs [889] => | titul = Israel's Diplomatic Missions Abroad: Status of Relations [890] => | url = http://www.israel-mfa.gov.il/MFA/About%20the%20Ministry/Diplomatic%20missions/Israel-s%20Diplomatic%20Missions%20Abroad [891] => | jazyk = anglicky [892] => | datum přístupu = 2008-04-29 [893] => }} Většina zemí, se kterými Izrael neudržuje žádné diplomatické vztahy jsou muslimské státy. Z [[Liga arabských států|Ligy arabských států]] navázaly s Izraelem plné diplomatické vztahy Egypt a Jordánsko, které s ním podepsaly [[Egyptsko-izraelská mírová smlouva|mírové smlouvy v letech 1979]] a [[Izraelsko-jordánská mírová smlouva|1994]]. V roce 2020 s Izraelem navázaly vztahy 4 země – [[Spojené arabské emiráty]] a [[Bahrajn]] v září,{{Citace elektronického periodika [894] => | příjmení = [895] => | jméno = [896] => | titul = Bahrajn a SAE navázaly vztahy s Izraelem. Začátek nového Blízkého východu, řekl Trump [897] => | periodikum = Aktuálně.cz [898] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [899] => | vydavatel = Economia [900] => | odkaz na vydavatele = Economia [901] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/uznat-izrael-by-podle-trumpa-mohlo-pet-nebo-sest-dalsich-zem/r~eb568cacf77311eab1110cc47ab5f122/ [902] => | datum vydání = 2020-15-09 [903] => | url archivu = [904] => | datum přístupu = 2021-06-02 [905] => }}{{Citace elektronického periodika [906] => | příjmení = [907] => | jméno = [908] => | titul = SAE a Bahrajn navázaly diplomatické vztahy s Izraelem. Podle Trumpa se přidají další státy [909] => | periodikum = cnn.iprima.cz [910] => | vydavatel = Prima FTV [911] => | url = https://cnn.iprima.cz/bahrajnem-a-sae-navazovani-vtahu-s-izraelem-nekonci-pridaji-se-dalsi-staty-oznamil-trump-9464 [912] => | datum vydání = [913] => | jazyk = cs [914] => | url archivu = [915] => | datum přístupu = 2021-02-06 [916] => }} se [[Súdán]]em v říjnu{{Citace elektronického periodika [917] => | titul = Vůdci Izraele a Súdánu se dohodli na ukončení válečného stavu, sdělil Trump [918] => | periodikum = iDNES.cz [919] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [920] => | vydavatel = MAFRA [921] => | odkaz na vydavatele = MAFRA [922] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/izrael-sudan-usa-donald-trump-vztahy-primeri.A201023_184230_zahranicni_lesa [923] => | datum vydání = 2020-10-23 [924] => | datum přístupu = 2021-02-06 [925] => }} a [[Maroko|Marokem]] v prosinci.{{Citace elektronického periodika [926] => | titul = "Tento mír bude vřelý." Triumfální rok pro Izrael vrcholí dohodou s Marokem [927] => | periodikum = Aktuálně.cz [928] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [929] => | vydavatel = Economia [930] => | odkaz na vydavatele = Economia [931] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/skvely-rok-pro-izraelskou-diplomacii-zakoncila-dohoda-s-maro/r~c4c3befc3b8e11eb95caac1f6b220ee8/ [932] => | datum vydání = 2020-12-11 [933] => | jazyk = cs [934] => | datum přístupu = 2021-02-06 [935] => }}{{Citace elektronického periodika [936] => | titul = Izrael normalizuje vztahy s Marokem. Trump mu uznal nárok na Západní Saharu [937] => | periodikum = iDNES.cz [938] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [939] => | vydavatel = MAFRA [940] => | odkaz na vydavatele = MAFRA [941] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/izrael-maroko-spojene-staty-americke-dohoda-normalizace-vztahu-donald-trump-benjamin-netanjahu-pales.A201211_092338_zahranicni_flo [942] => | datum vydání = 2020-12-11 [943] => | datum přístupu = 2021-02-06 [944] => }} [[Tunisko]] ukončilo své částečné diplomatické styky s Izraelem počátkem [[Druhá intifáda|Druhé intifády]] v roce 2000.{{Citace elektronické monografie [945] => | vydavatel = Israeli Ministry of Foreign Affairs [946] => | titul = Israel Among the Nations: Middle East - North Africa [947] => | url = http://www.israel-mfa.gov.il/MFA/Foreign+Relations/Israel+Among+the+Nations/ISRAEL%20AMONG%20THE%20NATIONS-%20Middle%20East%20-%20North%20Afri [948] => | jazyk = anglicky [949] => | datum přístupu = 2008-04-29 [950] => }} Od roku 2003, kdy [[ministr zahraničních věcí Izraele]] navštívil Maroko, se izraelsko-marocké vztahy zlepšují.{{Citace elektronické monografie [951] => | vydavatel = BBC [952] => | titul = Israel sees Morocco as mediator [953] => | url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/middle_east/3202767.stm [954] => | jazyk = anglicky [955] => | datum přístupu = 2008-04-29 [956] => }} Podle izraelského zákona jsou [[Libanon]], [[Sýrie]], [[Saúdská Arábie]], [[Irák]] a [[Jemen]] nepřátelské země a občané Izraele je nesmí navštívit bez povolení ministerstva vnitra.{{Citace elektronické monografie [957] => | vydavatel = Israel Ministry of Justice [958] => | titul = Initial Periodic Report of the State of Israel Concerning the Implementation of the Convention of the Rights of the Child (CRC) [959] => | url = http://www.justice.gov.il/NR/rdonlyres/129A5B6A-20D6-4C3B-9785-1C6B6763394A/0/CRCengfull.pdf [960] => | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] [961] => | jazyk = anglicky [962] => | datum přístupu = 2008-04-29 [963] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070925201209/http://www.justice.gov.il/NR/rdonlyres/129A5B6A-20D6-4C3B-9785-1C6B6763394A/0/CRCengfull.pdf [964] => | datum archivace = 2007-09-25 [965] => | nedostupné = ano [966] => }} Od roku 1995 je Izrael součástí [[Středomořský dialog|Středomořského dialogu]], v němž spolupracuje sedm zemí ležících kolem Středozemního moře a [[Severoatlantická aliance]] (NATO).{{Citace elektronické monografie [967] => | vydavatel = [[Severoatlantická aliance]] [968] => | titul = Week of 8-14 March 2000 [969] => | url = http://www.nato.int/docu/update/2000/0308/eng.htm [970] => | jazyk = anglicky [971] => | datum přístupu = 2008-04-29 [972] => }} [973] => [974] => Mezi nejbližší izraelské spojence patří [[Spojené státy americké]], [[Německo]], [[Spojené království]], [[Česko]] a [[Indie]]. Spojené státy byly první zemí, která uznala Izrael, poté jej uznal i [[Sovětský svaz]]. Vzhledem ke stejným politickým a náboženským hodnotám pokládají Spojené státy Izrael za svého nejbližšího spojence v jihozápadní Asii.{{Citace elektronické monografie [975] => | příjmení = Migdalovitz [976] => | jméno = David [977] => | vydavatel = Congressional Research Service [978] => | titul = Israel: Background and Relations with the United States [979] => | url = http://italy.usembassy.gov/pdf/other/RL33476.pdf [980] => | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] [981] => | jazyk = anglicky [982] => | datum přístupu = 2008-04-29 [983] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090222053711/http://italy.usembassy.gov/pdf/other/RL33476.pdf [984] => | datum archivace = 2009-02-22 [985] => | nedostupné = ano [986] => }} Silné vztahy Německa s Izraelem vychází z německé snahy odškodnit a napravit [[holokaust]]. Obě země se podílí na vědeckých a vzdělávacích aktivitách a jsou silnými ekonomickými a vojenskými partnery.{{Citace elektronické monografie [987] => | vydavatel = German Embassy, Washington, D.C. [988] => | titul = Background Papers - Germany and Israel [989] => | url = http://www.germany.info/relaunch/info/archives/background/israel.html [990] => | jazyk = anglicky [991] => | datum přístupu = 2008-04-29 [992] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070927023555/http://www.germany.info/relaunch/info/archives/background/israel.html [993] => | datum archivace = 2007-09-27 [994] => | nedostupné = ano [995] => }}{{Citace elektronické monografie [996] => | příjmení = Boyes [997] => | jméno = Roger [998] => | vydavatel = Times Online [999] => | titul = Israel welcomes new Germany to a celebration of its 60th birthday [1000] => | url = http://www.timesonline.co.uk/tol/news/world/middle_east/article3564572.ece [1001] => | jazyk = anglicky [1002] => | datum přístupu = 2008-04-29 [1003] => }} [1004] => [1005] => Česká náklonnost Izraeli pramení hlavně z odkazu [[Václav Havel|Václava Havla]], který jej po dobu svého působení v úřadu [[prezident]]a a i poté podporoval. Indie navázala plné diplomatické vztahy s Izraelem v roce 1992 a od té doby s ním udržuje silné vojenské a kulturní partnerství. Spojené království, které má s Izraelem vztah již z dob Britského mandátu Palestina,{{Citace elektronické monografie [1006] => | vydavatel = UK Foreign and Commonwealth Office [1007] => | titul = Background papers - UK and Israel [1008] => | url = http://www.fco.gov.uk/servlet/Front?pagename=OpenMarket/Xcelerate/ShowPage&c=Page&cid=1007029394365&a=KCountryProfile&aid=1031532656768 [1009] => | jazyk = anglicky [1010] => | datum přístupu = 2008-04-29 [1011] => }} s ním udržuje silné obchodní vazby.{{Citace elektronické monografie [1012] => | příjmení = Kumar [1013] => | jméno = Dinesh [1014] => | vydavatel = Jerusalem Institute for Western Defense [1015] => | titul = India and Israel: Dawn of a New Era [1016] => | url = http://www.westerndefense.org/bulletins/Dec-01.htm [1017] => | jazyk = anglicky [1018] => | datum přístupu = 2008-04-29 [1019] => | url archivu = https://www.webcitation.org/6166jOrbn?url=http://www.westerndefense.org/bulletins/Dec-01.htm [1020] => | datum archivace = 2011-08-21 [1021] => | nedostupné = ano [1022] => }} Diplomatické vztahy měl Izrael za [[Írán#Dynastie Pahlaví|dynastie Pahlaví]] i s [[Írán]]em,''Israel's Quest for Recognition and Acceptance in Asia.'' S. 37–9, 47. během [[Írán#Islámská republika|íránské revoluce]] však Írán uznání Izraele zrušil.''Israel's Quest for Recognition and Acceptance in Asia.'' S. 47–9. Írán představuje pro Izrael existenční hrozbu, proto Izrael chystá preventivní útok na íránská jaderná zařízení.Teherán obohacuje uran na 84 procent. Blíží se izraelský útok na íránské jaderné továrny? [https://www.irozhlas.cz/komentare/izraelsky-utok-jaderne-elektrarny-iran-komentar-zbavitelova_2305030630_krp Dostupné online] Silné spojenectví pojilo Izrael rovněž s Tureckem. Ačkoliv spolu obě země navázaly plné diplomatické vztahy až v roce [[1991]], [1023] => {{Citace monografie [1024] => | příjmení = Abadi [1025] => | jméno = Jacob [1026] => | rok = 2004 [1027] => | místo = London [1028] => | titul = Israel's Quest for Recognition and Acceptance in Asia [1029] => | vydavatel = Routledge [1030] => | jazyk = anglicky [1031] => | isbn = 0714655767 [1032] => | poznámka = Dále jen: ''Israel's Quest for Recognition and Acceptance in Asia'' [1033] => | strany = 3 [1034] => }} již od roku 1949 mezi nimi probíhala spolupráce. Vzájemné vztahy výrazně utrpěly v květnu 2010 v důsledku [[Izraelský zásah proti konvoji do Pásma Gazy|izraelského zásahu proti konvoji do Pásma Gazy]], při němž zemřelo devět Turků.{{Citace elektronické monografie [1035] => | příjmení = MacFarquhar [1036] => | jméno = Neil [1037] => | příjmení2 = Bronner [1038] => | jméno2 = Ethan [1039] => | vydavatel = [[The New York Times]] [1040] => | titul = Report Finds Naval Blockade by Israel Legal but Faults Raid [1041] => | url = http://www.nytimes.com/2011/09/02/world/middleeast/02flotilla.html?pagewanted=all [1042] => | datum vydání = 2011-09-01 [1043] => | datum přístupu = 2014-9-13 [1044] => | jazyk = anglicky [1045] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20141108162802/http://www.nytimes.com/2011/09/02/world/middleeast/02flotilla.html?pagewanted=all [1046] => | datum archivace = 2014-11-08 [1047] => | nedostupné = ne [1048] => }} [1049] => [1050] => ==== Vztahy s Československem a Českou republikou ==== [1051] => {{Podrobně|Česko-izraelské vztahy}} [1052] => V době předstátní a v počátečních letech existence státu měl Izrael velmi dobré vztahy s [[Československo|Československem]], které mu i přes [[embargo]] OSN poskytovalo vojenskou a hospodářskou pomoc, v době [[První arabsko-izraelská válka|První arabsko-izraelské války]] pro mladý stát životně důležitou.{{Citace elektronického periodika [1053] => | periodikum = Lidovky.cz [1054] => | odkaz na periodikum = Lidovky.cz [1055] => | vydavatel = MAFRA [1056] => | odkaz na vydavatele = MAFRA [1057] => | titul = Létat jsme se učili v Olomouci [1058] => | url = http://www.lidovky.cz/letat-jsme-se-ucili-v-olomouci-dkb-/ln_zahranici.asp?c=A080409_102010_ln_zahranici_nev [1059] => | datum přístupu = 2008-07-23 [1060] => }} Po změně izraelské politiky Sovětského svazu však Československo začalo naopak podporovat a vyzbrojovat Egypt, a Izrael se tak stal až do [[Sametová revoluce|Sametové revoluce]] v roce 1989 nepřátelskou zemí. Diplomatické vztahy mezi Izraelem a Československem byly obnoveny až 9. února 1990.{{Citace monografie [1061] => | příjmení = Čejka [1062] => | jméno = Marek [1063] => | titul = Dějiny moderního Izraele [1064] => | vydavatel = Grada [1065] => | místo = Praha [1066] => | rok = 2011 [1067] => | isbn = 978-80-247-2910-7 [1068] => | počet stran = 351 [1069] => | strany = 211 [1070] => }} [1071] => [1072] => Mezi Českou republikou a Izraelem existuje řada [[Bilaterální dohoda|bilaterálních smluv]], z nichž některé spadají do dob [[Česká a Slovenská Federativní Republika|ČSFR]] (Dohoda o letecké dopravě, 1991).{{Citace elektronické monografie [1073] => | vydavatel = BusinessInfo.cz [1074] => | titul = Izrael: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR – Smluvní základna [1075] => | url = http://www.businessinfo.cz/cz/sti/izrael-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-s-cr/7/1001005/ [1076] => | datum přístupu = 2008-09-04 [1077] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080921121856/http://www.businessinfo.cz/cz/sti/izrael-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-s-cr/7/1001005/ [1078] => | datum archivace = 2008-09-21 [1079] => | nedostupné = ano [1080] => }} Po vstupu České republiky do [[Evropská unie|Evropské unie]] byly zrušeny ty smlouvy, které byly v rozporu s unijním právem. Mezi důležité mezistátní dohody patří Smlouva o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňového úniku v oboru daní z příjmu (1993), Dohoda o spolupráci v zemědělství (1996), Smlouva o bezvízovém styku (1996), Dohoda o vzájemné pomoci v celních otázkách (1997) a Dohoda o vzájemné podpoře a ochraně investic (1997). Během roku 2008 by měla být připravena Dohoda o výzkumu a vývoji. Bezvízový styk se mezi Českou republikou a Izraelem vztahuje výhradně na turistiku.{{Citace elektronické monografie [1081] => | vydavatel = Ministerstvo zahraničních věcí ČR [1082] => | titul = Izrael [1083] => | url = http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?id=5413 [1084] => | datum přístupu = 2008-09-04 [1085] => }} Mezi zeměmi není uzavřena dohoda o poskytování bezplatné zdravotní péče. [1086] => [1087] => == Obrana a bezpečnost == [1088] => {{Podrobně|Izraelské bezpečnostní složky}} [1089] => [[Soubor:Merkava3dKasag001.jpg|náhled|Izraelský tank [[Merkava#Merkava Mk 3|Merkava Mk 3]]]] [1090] => [[Izraelské obranné síly]] se skládají z [[Izraelské pozemní síly|pozemních sil]], [[Izraelské vojenské letectvo|letectva]] a [[Izraelské vojenské námořnictvo|námořnictva]]. Vznikly v roce [[1948]] během [[První arabsko-izraelská válka|Války za nezávislost]] transformací [[Hagana|Hagany]] a několika dalších polovojenských organizací, jejichž existence předcházela založení státu.{{Citace elektronické monografie [1091] => | vydavatel = [[Izraelské obranné síly]] [1092] => | titul = Historie: 1948 [1093] => | url = http://dover.idf.il/IDF/English/about/History/40s/1948/default.htm [1094] => | jazyk = anglicky [1095] => | datum přístupu = 2008-04-30 [1096] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080412082705/http://dover.idf.il/IDF/English/about/History/40s/1948/default.htm [1097] => | datum archivace = 2008-04-12 [1098] => | nedostupné = ano [1099] => }} Armáda při svých operací vychází z informací vojenské zpravodajské služby [[Aman (zpravodajská služba)|Aman]], která spolupracuje se zpravodajskou službou [[Mosad]] a bezpečnostní službou [[Šin Bet]]. Izraelské obranné síly se již mnohokrát účastnily ozbrojených konfliktů, což z nich činí jednu z nejzkušenějších a nejlépe připravených [[armáda|armád]] světa.{{Citace elektronické monografie [1100] => | vydavatel = Israel Ministry of Foreign Affairs [1101] => | titul = The State: Israel Defense Forces (IDF) [1102] => | url = http://www.israel-mfa.gov.il/MFA/Facts+About+Israel/State/THE+STATE-+Israel+Defense+Forces+-IDF-.htm [1103] => | jazyk = anglicky [1104] => | datum přístupu = 2008-04-30 [1105] => }}{{Citace elektronické monografie [1106] => | vydavatel = GlobalSecurity.org [1107] => | titul = Israel Defense Forces [1108] => | url = http://www.globalsecurity.org/military/world/israel/idf.htm [1109] => | jazyk = anglicky [1110] => | datum přístupu = 2008-04-30 [1111] => }} [1112] => [[Soubor:F-15I Ra'am.jpg|náhled|upright|vlevo|[[Izraelské vojenské letectvo|IAF]] [[McDonnell Douglas F-15 Eagle#F-15I|F-15I]] „Ra'am“]] [1113] => Většina [[Izraelci|Izraelců]] je v 18 letech povolána k povinné vojenské službě. Muži slouží tři roky, ženy dva{{Citace elektronické monografie [1114] => | vydavatel = Israel Ministry of Foreign Affairs [1115] => | titul = The Israel Defense Forces [1116] => | url = http://www.mfa.gov.il/MFA/Facts%20About%20Israel/State/The%20Israel%20Defense%20Forces [1117] => | jazyk = anglicky [1118] => | datum přístupu = 2008-04-30 [1119] => }} a vojenskou službu je třeba vykonat ještě před nástupem na vysokou školu. Poté muži prodělávají každoroční několikatýdenní vojenské cvičení až do svých zhruba čtyřiceti let; toto se netýká většiny žen. Osvobozeni od povinné vojenské služby jsou [[izraelští Arabové]] a [[charedim]], osvobození studentů [[ješiva|ješiv]] od povinné vojenské služby však naráží v izraelské společnosti na protesty.{{Citace elektronické monografie [1120] => | příjmení = Shtrasler [1121] => | jméno = Nehemia [1122] => | vydavatel = [[Haarec]] [1123] => | titul = Cool law, for wrong population [1124] => | url = http://www.haaretz.com/hasen/pages/ArticleContent.jhtml?itemNo=860256 [1125] => | jazyk = anglicky [1126] => | datum přístupu = 2008-04-30 [1127] => }} Alternativou pro osoby, které získají osvobození z různých důvodů, je ''Šerut Le'umi'' neboli národní služba, jež zahrnuje službu v nemocnicích, školách a jiných sociálně prospěšných programech.{{Citace elektronické monografie [1128] => | vydavatel = Nefesh B'Nefesh [1129] => | titul = Sherut Leumi (National Service) [1130] => | url = http://www.nbn.org.il/students/sherut_leumi.htm [1131] => | jazyk = anglicky [1132] => | datum přístupu = 2008-04-30 [1133] => }} Izraelská armáda má k roku 2008 celkem 621 500 vojáků, z toho 176 500 aktivních vojáků a 445 000 rezervistů.{{Citace elektronické monografie [1134] => | vydavatel = The Institute for National Security Studies (INSS) [1135] => | titul = Israel [1136] => | url = http://www.inss.org.il/upload/(FILE)1206270841.pdf [1137] => | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] [1138] => | jazyk = anglicky [1139] => | datum přístupu = 2008-09-06 [1140] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080813024448/http://www.inss.org.il/upload/(FILE)1206270841.pdf [1141] => | datum archivace = 2008-08-13 [1142] => | nedostupné = ano [1143] => }} K roku 2008 má pozemní armáda 133 000 vojáků, námořnictvo 9500 a letectvo 34 000 vojáků. [1144] => [1145] => [[Soubor:Arrow anti-ballistic missile launch.jpg|náhled|upright|Test systému [[Arrow (izraelská raketa)|Arrow]]]] [1146] => Armáda je vybavena vyspělými zbraňovými systémy buď navrženými a vyrobenými v Izraeli, nebo některými zahraničními produkty. Významným zahraničním dodavatelem jsou zejména Spojené státy americké. Předpokládá se, že v letech 2008–2017 poskytnou Izraeli vojenskou pomoc ve výši 30 miliard [[americký dolar|dolarů]].{{Citace elektronické monografie [1147] => | příjmení = Erlanger [1148] => | jméno = Steven [1149] => | vydavatel = The New York Times [1150] => | titul = Israel to Get $30 Billion in Military Aid From U.S. [1151] => | url = http://www.nytimes.com/2007/08/17/world/middleeast/17israel.html [1152] => | jazyk = anglicky [1153] => | datum přístupu = 2008-04-30 [1154] => }} Ve spolupráci Izraele a USA byl vyvinut systém protiraketové obrany [[Arrow (izraelská raketa)|Arrow]]. Izrael rovněž od [[Jomkipurská válka|jomkipurské války]] v roce 1973 vyvinul vlastní síť špionážních satelitů.{{Citace elektronické monografie [1155] => | příjmení = Katz [1156] => | jméno = Yaakov [1157] => | vydavatel = [[The Jerusalem Post]] [1158] => | titul = Arrow can fully protect against Iran [1159] => | url = http://fr.jpost.com/servlet/Satellite?cid=1173879211495&pagename=JPost/JPArticle/ShowFull [1160] => | jazyk = anglicky [1161] => | datum přístupu = 2008-04-30 [1162] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110429194302/http://fr.jpost.com/servlet/Satellite?cid=1173879211495&pagename=JPost%2FJPArticle%2FShowFull [1163] => | datum archivace = 2011-04-29 [1164] => | nedostupné = ano [1165] => }} Úspěch programu špionážních satelitů [[Ofek]] zařadil Izrael mezi sedm zemí světa, které mají satelitní kapacity a technologie.{{Citace elektronické monografie [1166] => | příjmení = Zorn [1167] => | jméno = E. L [1168] => | vydavatel = [[Central Intelligence Agency|Central Intelligence Agency (CIA)]] [1169] => | titul = Israel's Quest for Satellite Intelligence [1170] => | url = https://www.cia.gov/library/center-for-the-study-of-intelligence/kent-csi/docs/v44i5a04p.htm [1171] => | jazyk = anglicky [1172] => | datum přístupu = 2008-04-30 [1173] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20071114114530/https://www.cia.gov/library/center-for-the-study-of-intelligence/kent-csi/docs/v44i5a04p.htm [1174] => | datum archivace = 2007-11-14 [1175] => | nedostupné = ano [1176] => }} Izrael také vyvinul svůj vlastní bitevní tank [[Merkava]], který nebyl nikdy prodán do zahraničí. Od svého založení vynakládá Izrael na svou obranu významný podíl [[Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]] (HDP). V roce 1984 to například činilo 24 % HDP,{{Citace elektronické monografie [1177] => | příjmení = Seitz [1178] => | jméno = Charmaine [1179] => | vydavatel = The Jerusalem Fund [1180] => | titul = Israel’s Defense Budget: The Business Side of War [1181] => | url = http://www.thejerusalemfund.org/images/informationbrief.php?ID=55 [1182] => | jazyk = anglicky [1183] => | datum přístupu = 2008-04-30 [1184] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20071013111958/http://thejerusalemfund.org/images/informationbrief.php?ID=55 [1185] => | datum archivace = 2007-10-13 [1186] => | nedostupné = ano [1187] => }} zatímco k roku 2012 činily výdaje na obranu 5,69 % HDP.{{Citace elektronické monografie [1188] => | vydavatel = [[Central Intelligence Agency]] [1189] => | titul = The World Factbook – Israel [1190] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/print/country/countrypdf_is.pdf [1191] => | datum přístupu = 2014-9-13 [1192] => | jazyk = anglicky [1193] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140714053159/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/print/country/countrypdf_is.pdf [1194] => | datum archivace = 2014-07-14 [1195] => | nedostupné = ano [1196] => }} [1197] => [1198] => Izrael není signatářem [[Smlouva o nešíření jaderných zbraní|Smlouvy o nešíření jaderných zbraní]] a je pravděpodobné, že vlastní [[Jaderná zbraň|jaderné zbraně]].{{Citace elektronické monografie [1199] => | vydavatel = MSNBC [1200] => | titul = Strategic Israel: Israel's Secret Arsenal [1201] => | url = http://www.sweetliberty.org/issues/israel/strategic/index.shtml [1202] => | datum přístupu = 2008-05-08 [1203] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080513050917/http://www.sweetliberty.org/issues/israel/strategic/index.shtml [1204] => | datum archivace = 2008-05-13 [1205] => | nedostupné = ne [1206] => }} Jejich vlastnictví ale nikdy oficiálně nepotvrdil ani nevyvrátil.{{Citace elektronické monografie [1207] => | vydavatel = BBC [1208] => | titul = Globální jaderné síly [1209] => | url = http://www.bbc.co.uk/czech/specials/1117_global_nuclear/page4.shtml#izrael [1210] => | datum přístupu = 2008-04-30 [1211] => }} Izrael údajně ve spolupráci s [[Jihoafrická republika|Jihoafrickou republikou]] provedl v roce 1979 úspěšný jaderný test na námořní plošině v severní části [[Antarktida|Antarktidy]].{{Citace elektronického periodika [1212] => | periodikum = Aktuálně.cz [1213] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [1214] => | vydavatel = Economia [1215] => | odkaz na vydavatele = Economia [1216] => | titul = Izrael v roce 1979 odpálil atomovku [1217] => | url = http://aktualne.centrum.cz/zahranici/clanek.phtml?id=157873 [1218] => | datum přístupu = 2008-04-30 [1219] => }} Odhady množství izraelských [[Jaderná hlavice|jaderných hlavic]] se liší, většinou se pohybují mezi osmdesáti{{Citace elektronického periodika [1220] => | titul = Tajná raketová velmoc Izrael. Odhady hovoří o 80 jaderných hlavicích [1221] => | příjmení = Grohmann [1222] => | jméno = Jan [1223] => | periodikum = iDNES.cz [1224] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [1225] => | vydavatel = MAFRA [1226] => | odkaz na vydavatele = MAFRA [1227] => | datum vydání = 2016-11-13 [1228] => | url = http://technet.idnes.cz/izrael-raketova-velmoc-07r-/vojenstvi.aspx?c=A161103_160351_vojenstvi_erp [1229] => | jazyk = cs [1230] => | datum přístupu = 2016-11-14 [1231] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20161114232429/http://technet.idnes.cz/izrael-raketova-velmoc-07r-/vojenstvi.aspx?c=A161103_160351_vojenstvi_erp [1232] => | datum archivace = 2016-11-14 [1233] => | nedostupné = ne [1234] => }} a dvěma sty,{{Citace elektronické monografie [1235] => | vydavatel = [[Britské listy]] [1236] => | titul = [[Jimmy Carter]]: Izrael má 150 jaderných zbraní [1237] => | url = http://www.blisty.cz/2008/5/27/art40812.html [1238] => | datum přístupu = 2008-05-27 [1239] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080528230030/http://www.blisty.cz/2008/5/27/art40812.html [1240] => | datum archivace = 2008-05-28 [1241] => | nedostupné = ano [1242] => }} některé odhady však mluví až o čtyřech stech hlavicích.{{Citace elektronického periodika [1243] => | periodikum = Aktuálně.cz [1244] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [1245] => | vydavatel = Economia [1246] => | odkaz na vydavatele = Economia [1247] => | titul = Jaderné mocnosti? Legální i samozvané [1248] => | url = http://aktualne.centrum.cz/zahranici/asie-a-pacifik/clanek.phtml?id=132475 [1249] => | datum přístupu = 2008-04-30 [1250] => }} O 400 hlavicích hovoří i World Tribune, který se odvolává na zdroje z [[Letectvo Spojených států amerických|letectva USA]].{{Citace elektronické monografie [1251] => | vydavatel = World Tribune [1252] => | titul = U.S. Air Force: Israel has 400 nukes, building naval force [1253] => | url = http://www.worldtribune.com/worldtribune/WTARC/2002/ss_israel_07_04.html [1254] => | jazyk = anglicky [1255] => | datum přístupu = 2008-04-30 [1256] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080422065441/http://www.worldtribune.com/worldtribune/WTARC/2002/ss_israel_07_04.html [1257] => | datum archivace = 2008-04-22 [1258] => | nedostupné = ano [1259] => }} [1260] => [1261] => == Ekonomika == [1262] => {{Podrobně|Ekonomika Izraele}} [1263] => [[Soubor:Nis 1 sheqel.png|náhled|1 [[Nový izraelský šekel|šekel]] (NIS)]] [1264] => [[Soubor:TechnologyGarden.JPG|náhled|[[Jeruzalémský technologický park]]]] [1265] => Izrael patří k nejvíce ekonomicky a průmyslově rozvinutým zemím jihozápadní Asie. Roku 2012 měl 49. nejvyšší [[hrubý domácí produkt]] (HDP), 260,9 miliard [[Americký dolar|dolarů]], a 37. nejvyšší HDP na obyvatele v [[parita kupní síly|paritě kupní síly]], 33 878 dolarů.{{Citace elektronické monografie [1266] => | vydavatel = [[Mezinárodní měnový fond]] [1267] => | titul = Report for Selected Countries and Subjects – Israel [1268] => | url = http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2014/01/weodata/weorept.aspx?pr.x=64&pr.y=9&sy=2007&ey=2014&scsm=1&ssd=1&sort=country&ds=.&br=1&c=436&s=PPPGDP%2CPPPPC%2CLUR%2CLE%2CLP&grp=0&a= [1269] => | datum přístupu = 2014-9-13 [1270] => | jazyk = anglicky [1271] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150402033000/http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2014/01/weodata/weorept.aspx?pr.x=64&pr.y=9&sy=2007&ey=2014&scsm=1&ssd=1&sort=country&ds=.&br=1&c=436&s=PPPGDP%2CPPPPC%2CLUR%2CLE%2CLP&grp=0&a= [1272] => | datum archivace = 2015-04-02 [1273] => | nedostupné = ne [1274] => }} Na [[Index snadnosti podnikání|indexu snadnosti podnikání]] se v roce 2013 umístil na 35. místě ve světě.{{Citace elektronické monografie [1275] => | vydavatel = The World Bank Group [1276] => | titul = Economy Rankings - Middle East & North Africa [1277] => | url = http://www.doingbusiness.org/data/exploreeconomies/israel/ [1278] => | jazyk = anglicky [1279] => | datum přístupu = 2014-09-13 [1280] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140917005052/http://www.doingbusiness.org/data/exploreeconomies/israel [1281] => | datum archivace = 2014-09-17 [1282] => | nedostupné = ano [1283] => }} V roce 2007 byl přizván do [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]] (OECD),{{Citace elektronické monografie [1284] => | vydavatel = Ynet News [1285] => | titul = Israel invited to join the OECD [1286] => | url = http://www.ynetnews.com/articles/0,7340,L-3400955,00.html [1287] => | jazyk = anglicky [1288] => | datum přístupu = 2008-04-29 [1289] => }} která podporuje spolupráci mezi státy, jež dodržují [[demokracie|demokratické principy]] a mají ekonomiku svobodného trhu.{{Citace elektronické monografie [1290] => | vydavatel = [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]] [1291] => | titul = About [1292] => | url = http://www.oecd.org/about/ [1293] => | jazyk = anglicky [1294] => | datum přístupu = 2008-04-29 [1295] => }} Přes omezené přírodní zdroje se stal Izrael v uplynulých 20 letech z velké části soběstačným, a to především díky intenzivnímu rozvoji [[zemědělství]] a [[průmysl]]u v oblasti produkce potravin; z klíčových potravinářských surovin musí dovážet pouze obilí a hovězí maso. Izrael rovněž výrazně investuje do vědy a výzkumu; tyto investice v roce 2010 činily 4,34 % HDP, zatímco průměr zemí OECD činil 2,38 % HDP a Česká republika vynakládá 1,55 % HDP.{{Citace elektronické monografie [1296] => | vydavatel = [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]] [1297] => | titul = Gross domestic expenditure on R&D [1298] => | url = http://www.oecd-ilibrary.org/science-and-technology/gross-domestic-expenditure-on-r-d_2075843x-table1 [1299] => | datum vydání = 2013-05-27 [1300] => | datum přístupu = 2014-9-11 [1301] => | jazyk = anglicky [1302] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140911214216/http://www.oecd-ilibrary.org/science-and-technology/gross-domestic-expenditure-on-r-d_2075843x-table1 [1303] => | datum archivace = 2014-09-11 [1304] => | nedostupné = ne [1305] => }} Mezi nosné obory se řadí [[informační technologie|informatika]] a komunikační technika, medicínské obory, [[biotechnologie]] a [[nanotechnologie]].{{Citace elektronické monografie [1306] => | vydavatel = BusinessInfo.cz [1307] => | titul = Izrael: Ekonomická charakteristika země [1308] => | url = http://www.businessinfo.cz/cz/sti/izrael-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1001005/ [1309] => | datum přístupu = 2008-04-29 [1310] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080331132321/http://www.businessinfo.cz/cz/sti/izrael-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1001005/ [1311] => | datum archivace = 2008-03-31 [1312] => | nedostupné = ano [1313] => }} Míra [[nezaměstnanost]]i byla ve čtvrtém čtvrtletí roku 2010 celkem 6,6 %. [1314] => Izrael má dlouhodobě negativní obchodní bilanci (objem importu je větší než exportu). V roce 2012 činil objem importu 73,1 miliard [[Americký dolar|dolarů]] oproti 63,1 miliardám exportu.{{Citace elektronické monografie [1315] => | vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]] [1316] => | titul = Imports by country of purchase and exports by country of destination [1317] => | url = http://www.cbs.gov.il/reader/shnaton/templ_shnaton_e.html?num_tab=st16_05x&CYear=2013 [1318] => | datum vydání = 2013 [1319] => | datum přístupu = 2014-9-13 [1320] => | jazyk = anglicky, hebrejsky [1321] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20131113180914/http://www1.cbs.gov.il/reader/shnaton/templ_shnaton_e.html?num_tab=st16_05x&CYear=2013 [1322] => | datum archivace = 2013-11-13 [1323] => | nedostupné = ne [1324] => }} Dováží se především obilí, hovězí maso, [[Fosilní palivo|fosilní paliva]], suroviny a vojenské vybavení. Z fosilních paliv Izrael importuje uhlí, zemní plyn a zejména ropu, kterou zpracovává na zemědělská hnojiva, paliva a farmaceutika. Mezi hlavní exportní komodity patří ovoce, zelenina, farmaceutika, software, chemikálie, vojenské technologie a diamanty. Mezi hlavní obchodní partnery Izraele patří Spojené státy americké, Spojené království, státy [[Benelux]]u, [[Švýcarsko]], [[Německo]], [[Francie]], [[Itálie]] a [[Nizozemsko]]. Ekonomická spolupráce mezi Izraelem a [[Česko|Českem]] má trvale rostoucí tendenci. V rámci vzájemného obchodu činil k roku 2013 objem importu z České republiky dohromady 630,8 milionů dolarů oproti 220,5 milionům dolarů exportu. Do Izraele se dováží zejména automobily, dále též farmaceutika, měřící přístroje, aj. Dováží se naopak léčiva, chemické sloučeniny, optické a lékařské přístroje,{{Citace elektronické monografie [1325] => | vydavatel = BusinessInfo.cz [1326] => | titul = Interaktivní exportní profil zájmových zemí: Izrael: Vztah k České republice: Obchod zbožím [1327] => | url = http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/interaktivni-exportni-profil-zajmovych-zemi-izrael-24127.html#!&chapter=2 [1328] => | datum přístupu = 2014-09-13 [1329] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140914004857/http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/interaktivni-exportni-profil-zajmovych-zemi-izrael-24127.html#!&chapter=2 [1330] => | datum archivace = 2014-09-14 [1331] => | nedostupné = ano [1332] => }} Významné je působení izraelských společností na českém trhu; za největší zahraniční investicí roku 2008 v České republice v celkové výši 100 milionů dolarů stojí izraelská firma [[Teva Pharmaceutical Industries]], vyrábějící generická léčiva.{{Citace elektronické monografie [1333] => | vydavatel = Finanční noviny [1334] => | titul = Topolánek: Teva investuje do opavského Ivaxu 100 milionů USD [1335] => | url = http://www.financninoviny.cz/index_view.php?id=301369 [1336] => | datum přístupu = 2008-08-01 [1337] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090109004044/http://www.financninoviny.cz/index_view.php?id=301369 [1338] => | datum archivace = 2009-01-09 [1339] => | nedostupné = ne [1340] => }} Důležitá je rovněž koupě české firmy [[NESS Logos|NESS Logos a. s.]], podnikající v oblasti informačních technologií, izraelskou [[Ness Technologies]] za 68 milionů dolarů.{{Citace elektronické monografie [1341] => | vydavatel = [[Eretz.cz]] [1342] => | titul = Izraelsko-český obchod za miliardu: Ness kupuje Logos [1343] => | url = http://archiv.eretz.cz/?p=2800 [1344] => | datum vydání = 2008-08-01 [1345] => | datum přístupu = 2008-08-01 [1346] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190221044139/http://archiv.eretz.cz/?p=2800 [1347] => | datum archivace = 2019-02-21 [1348] => | nedostupné = ano [1349] => }} [1350] => [1351] => Oficiální izraelskou [[měna|měnou]] je [[nový izraelský šekel]] (NIS, {{Cizojazyčně|he|''šekel chadaš''}}), který platí i na území [[Palestinská autonomie|Palestinské autonomie]]. V oběhu je od roku [[1985]], kdy nahradil [[izraelský šekel]], jenž v roce [[1980]] nahradil [[Izraelská lira|izraelskou liru]]. Díky své síle se stal jednou ze 17 měn obchodovaných na světových trzích.{{Citace elektronické monografie [1352] => | vydavatel = [[Eretz.cz]] [1353] => | titul = Izraelský šekel se stane celosvětově konvertibilním [1354] => | url = http://archiv.eretz.cz/?p=2067 [1355] => | datum vydání = 2008-02-17 [1356] => | datum přístupu = 2008-08-01 [1357] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180802190225/http://archiv.eretz.cz/?p=2067 [1358] => | datum archivace = 2018-08-02 [1359] => | nedostupné = ano [1360] => }} [1361] => [1362] => === Průmysl === [1363] => [[Soubor:IBM Haifa Labs.JPG|náhled|300px|Laboratoře [[IBM]] v [[Haifa|Haifě]]]] [1364] => Izraelský průmysl zaměstnává 16 % pracujících a na HDP se podílí 30 %. Mezi nejvýznamnější a nejrozvinutější odvětví průmyslu patří průmysl letecký, komunikační, softwarový, elektronický, zbrojní, potravinářský, textilní, tabákový a chemický, dále zpracování diamantů, výroba dopravních prostředků, elektronika, papírenský a polygrafický průmysl, rafinace ropy a hutnictví železa. [1365] => {{Citace monografie [1366] => | příjmení = Tadeusze [1367] => | jméno = Moľdava a kolektiv [1368] => | rok = 2002 [1369] => | titul = Státy světa [1370] => | vydavatel = Fragment [1371] => | místo = Havlíčkův Brod [1372] => | isbn = 80-7200-669-X [1373] => | strany = 149 [1374] => }} V roce 2007 průmyslová výroba jednotlivých oborů vzrostla o 5 % až 10 %. [1375] => [1376] => Izrael patří k světové špičce v oboru ochrany vody a využití [[geotermální energie]].{{Citace elektronické monografie [1377] => | příjmení = Ginsburg [1378] => | jméno = Mitch [1379] => | vydavatel = The Jerusalem Report [1380] => | titul = A Hotter Holy Land [1381] => | url = http://pqasb.pqarchiver.com/jrep/access/1271587481.html?dids=1271587481:1271587481&FMT=ABS&FMTS=ABS:FT&date=May+28%2C+2007&author=Mitch+Ginsburg&pub=The+Jerusalem+Report&edition=&startpage=13&de/ [1382] => | jazyk = anglicky [1383] => | datum přístupu = 2008-04-29 [1384] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20101203201426/http://pqasb.pqarchiver.com/jrep/access/1271587481.html?dids=1271587481:1271587481&FMT=ABS&FMTS=ABS:FT&date=May+28%2C+2007&author=Mitch+Ginsburg&pub=The+Jerusalem+Report&edition=&startpage=13&de/ [1385] => | datum archivace = 2010-12-03 [1386] => | nedostupné = ano [1387] => }} Jeho úspěchy ve špičkových technologiích v oblasti softwaru, komunikací a přírodních věd jsou srovnatelné se [[Silicon Valley]] v USA.{{Citace elektronické monografie [1388] => | vydavatel = The Hindu Business Line [1389] => | titul = Israel keen on IT tie-ups [1390] => | url = http://www.thehindubusinessline.com/businessline/2001/01/11/stories/151139ue.htm [1391] => | jazyk = anglicky [1392] => | datum přístupu = 2008-04-29 [1393] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070310182650/http://www.thehindubusinessline.com/businessline/2001/01/11/stories/151139ue.htm [1394] => | datum archivace = 2007-03-10 [1395] => | nedostupné = ano [1396] => }}{{Citace elektronické monografie [1397] => | vydavatel = The Economist [1398] => | titul = Israel: Punching above its weight [1399] => | url = http://www.ebusinessforum.com/index.asp?doc_id=7798&layout=rich_story [1400] => | jazyk = anglicky [1401] => | datum přístupu = 2008-04-29 [1402] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070929031750/http://www.ebusinessforum.com/index.asp?doc_id=7798&layout=rich_story [1403] => | datum archivace = 2007-09-29 [1404] => | nedostupné = ano [1405] => }} Svá první zámořská výzkumná a vývojová centra vybudovaly v Izraeli společnosti [[Intel]]{{Citace elektronické monografie [1406] => | příjmení = Krawitz [1407] => | jméno = Avi [1408] => | vydavatel = [[The Jerusalem Post]] [1409] => | titul = Intel to expand Jerusalem R&D [1410] => | url = http://fr.jpost.com/servlet/Satellite?cid=1171894528658&pagename=JPost/JPArticle/ShowFull [1411] => | jazyk = anglicky [1412] => | datum přístupu = 2008-04-29 [1413] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070929212346/http://www.jpost.com/servlet/Satellite?cid=1171894528658&pagename=JPost%2FJPArticle%2FShowFull [1414] => | datum archivace = 2007-09-29 [1415] => | nedostupné = ano [1416] => }} a [[Microsoft]],{{Citace elektronické monografie [1417] => | vydavatel = [[Microsoft]] [1418] => | titul = Israel R&D Center: Leadership Team [1419] => | url = http://www.microsoft.com/Israel/RnD/about/team.html [1420] => | jazyk = anglicky [1421] => | datum přístupu = 2008-04-29 [1422] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070708084346/http://www.microsoft.com/Israel/RnD/about/team.html [1423] => | datum archivace = 2007-07-08 [1424] => | nedostupné = ano [1425] => }} [[IBM]], [[Cisco Systems]] a [[Motorola]]. V oblasti hi-tech (elektronika, avionika, farmacie, atp.) došlo v roce 2007 až ke 20% růstu. [1426] => [1427] => Nerostné bohatství Izraele je omezené. Těží se draselná, hořečnatá a bromová sůl (z Mrtvého moře), fosfáty a stavební suroviny (sádra a stavební kámen). V malé míře se těží měděná a železná ruda, ropa a zemní plyn. Probíhá také geologický průzkum ložisek zemního plynu ve středomořském [[kontinentální šelf|šelfu]] poblíž [[Aškelon]]u. [1428] => [1429] => === Zemědělství === [1430] => [[Soubor:Shavuot bikkurim.jpg|vlevo|náhled|[[Mošav]] [[Nahalal]]]] [1431] => [[Soubor:Deganya Israel.jpg|náhled|[[Kibuc]] [[Deganja Alef]] a [[Deganja Bet]]]] [1432] => Izrael má vysoce rozvinuté [[Zemědělství v Izraeli|zemědělství]]. To k roku 2012 zaměstnává 1,6 % pracujících a na HDP se podílí 2,4 %. V roce 2007 došlo k přibližně 10% růstu rostlinné produkce. Zemědělská půda se získává finančně nákladným zúrodňováním pouště – zavodňováním, odsolováním a vhodnou druhovou skladbou rostlin. Orná půda zabírá 15,45 %, pastviny 7 % a lesy 5,3 % rozlohy státu. Přibližně 54 % celkové výměry zemědělské půdy je zavlažováno a zemědělci se tak podílí zhruba 60 % na celkové izraelské spotřebě sladké vody. Většina zemědělské půdy patří [[kibuc]]ům, což jsou osady pracující na základě kolektivního vlastnictví výrobních prostředků (s výjimkou půdy). Dalším typem zemědělských osad v Izraeli jsou [[mošav]]y, družstva samostatných sedláků, kteří se sdružují pouze za účelem prodeje úrody nebo nákupu surovin. Množství původně zemědělských podniků také zřídilo přidruženou průmyslovou výrobu. [1433] => Mezi pěstované plodiny patří obilí, citrusové plody, olivy, brambory, bavlna, cukrová řepa, tabák, vinná réva a rajčata. Důležitý je také chov dobytka, většinou skotu, velbloudů, koz, ovcí a drůbeže. Rybolov se provozuje ve Středozemním moři, zajímavostí je chov teplomilných ryb v poušti, kde se k jejich chovu používá poloslaná voda čerpaná z termálních vrtů.{{Citace elektronického periodika [1434] => | periodikum = Aktuálně.cz [1435] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [1436] => | vydavatel = Economia [1437] => | odkaz na vydavatele = Economia [1438] => | titul = Izraelci loví ryby v poušti. Vynáší to [1439] => | url = http://aktualne.centrum.cz/zahranici/blizky-vychod/clanek.phtml?id=330152 [1440] => | datum přístupu = 2008-04-29 [1441] => }} [1442] => [1443] => Značným problémem je nedostatek vodních zdrojů. Jediným větším zdrojem je [[Galilejské jezero]] a řeka [[Jordán]]. Pro zavlažování technických plodin se používá tzv. recyklovaná voda (v roce 2006 to bylo 550 miliónů m³). Voda se získává i pomocí odsolování (400 miliónů m³ v roce 2007). Proti nepříznivým přírodním podmínkám se Izrael snaží využívat moderní technologie a inovace. Používají se například [[biotechnologie]], tkáňové kultury či [[kapková závlaha]]. [1444] => [1445] => Na základě [[Základní zákony Izraele|základního zákona]] je vlastníkem půdy stát (zhruba 93 %) a její prodej je možný pouze výjimečně, obvykle stát půdu pronajímá zpravidla na 49 let. [1446] => [1447] => === Cestovní ruch === [1448] => {{Podrobně|Cestovní ruch v Izraeli}} [1449] => [[Soubor:Tel Aviv Yafo 43717 (14449521381).jpg|náhled|Nábřeží a pláže v [[Tel Aviv]]u]] [1450] => [[Soubor:הגיאY (2).JPG|náhled|[[Staré Město (Jeruzalém)|Staré Město]] v Jeruzalémě]] [1451] => Dalším odvětvím ekonomiky je [[Cestovní ruch v Izraeli|cestovní ruch]], zejména náboženské poutnictví. Izrael přitahuje turisty svým podnebím, plážemi, [[archeologie|archeologickými]] a historickými pamětihodnostmi i jedinečnou geografií. Na cestovní ruch měly značný dopad bezpečnostní problémy, ale roku 2008 se již situace vrací zpět k normálu.{{Citace elektronické monografie [1452] => | příjmení = Burstein [1453] => | jméno = Nathan [1454] => | vydavatel = [[The Jerusalem Post]] [1455] => | titul = Tourist visits above pre-war level [1456] => | url = http://fr.jpost.com/servlet/Satellite?cid=1186557443251&pagename=JPost/JPArticle/ShowFull [1457] => | jazyk = anglicky [1458] => | datum přístupu = 2008-04-29 [1459] => }} [1460] => [1461] => Mezi turisty nejčastěji navštěvovaná místa patří: [1462] => * [[Jeruzalém]], hlavní město moderního Státu Izrael. Nejposvátnější místo judaismu a křesťanství, kde stál [[Jeruzalémský chrám]] a v současnosti jeho pozůstatek tzv. [[Zeď nářků]], město, kde [[Ježíš Kristus]] učil, byl ukřižován a pohřben. Třetí nejsvětější místo [[islám]]u, kde se nachází [[Skalní dóm]] a [[mešita al-Aksá]]. [1463] => * [[Safed]], jedno ze svatých měst judaismu, v 15. a 16. století významné centrum studia [[kabala|kabaly]]. [1464] => * [[Masada]], během [[První židovská válka|první židovské války]] se Masada stala posledním místem odporu židovských povstalců proti Římanům. [1465] => * [[Hebron]], druhé nejsvětější město judaismu. Podle Tóry je místem posledního odpočinku patriarchů a pramatek. Předtím, než se král David přesunul do Jeruzaléma, byl Hebron hlavním městem [[Izraelské království|Izraelského království]]. [1466] => * [[Tel Aviv]], největší metropolitní oblast, pobřežní město, kosmopolitní a finanční centrum. [1467] => * [[Betlém]], místo posledního odpočinku [[Ráchel]], rodiště [[David (biblická postava)|krále Davida]] a Ježíše Krista. [1468] => * [[Mrtvé moře]], nejníže položené odkryté místo na zemském povrchu, nejníže položené slané jezero a také jedno z nejslanějších jezer na světě. [1469] => [1470] => == Věda a školství == [1471] => {{Podrobně|Věda a technologie v Izraeli}} [1472] => [[Soubor:Weizmann accelerator.jpg|náhled|upright|[[Urychlovač částic]] ve [[Weizmannův institut věd|Weizmannově institutu věd]] ve městě [[Rechovot]]]] [1473] => [[Soubor:Dan Shechtman.jpg|náhled|upright|[[Daniel Šechtman]], nositel Nobelovy ceny]] [1474] => Izrael má nejvyšší průměrnou délku vzdělání v jihozápadní Asii a společně s [[Japonsko|Japonskem]] se umísťuje na druhém místě mezi státy s nejdelší průměrnou dobou vzdělání v Asii (po [[Jižní Korea|Jižní Koreji]], data z roku 2004).{{Citace elektronické monografie [1475] => | vydavatel = [[UNESCO]] [1476] => | titul = Global Education Digest 2004 - Comparing Education Statistics Across the World [1477] => | url = http://www.unesco.org/education/docs/EN_GD2004_v2.pdf [1478] => | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] [1479] => | jazyk = anglicky [1480] => | datum přístupu = 2008-05-15 [1481] => }} Podle Organizace spojených národů má Izrael největší míru [[gramotnost]]i v celé jihozápadní Asii.{{Citace elektronické monografie [1482] => | vydavatel = Organizace spojených národů [1483] => | titul = Human Development Report 2005 - Human Development Indicators [1484] => | url = http://hdr.undp.org/reports/global/2005/pdf/HDR05_HDI.pdf [1485] => | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] [1486] => | jazyk = anglicky [1487] => | datum přístupu = 2008-05-15 [1488] => }} Zákon o vzdělání z roku 1953 rozděluje školy v Izraeli do pěti skupin: státní sekulární, státní náboženské, ultraortodoxní, osadnické a arabské. Největší skupinou jsou veřejné sekulární školy, které navštěvuje většina židovských a nearabských dětí. Arabové obvykle posílají své děti do škol, kde je vyučujícím jazykem arabština.{{Citace elektronické monografie [1489] => | vydavatel = Education Resources Informational Center [1490] => | titul = Israeli Schools: Religious and Secular Problems [1491] => | url = http://www.eric.ed.gov/ERICWebPortal/custom/portlets/recordDetails/detailmini.jsp?_nfpb=true&_&ERICExtSearch_SearchValue_0=ED250227&ERICExtSearch_SearchType_0=eric_accno&accno=ED250227 [1492] => | jazyk = anglicky [1493] => | datum přístupu = 2008-05-15 [1494] => }} [1495] => [1496] => Povinná školní docházka v Izraeli trvá od 3 do 18 let.{{Citace elektronické monografie [1497] => | příjmení = Kashti [1498] => | jméno = Or [1499] => | příjmení2 = Shahar [1500] => | jméno2 = Ilan [1501] => | vydavatel = [[Haarec]] [1502] => | titul = Knesset raises school dropout age to 18 [1503] => | url = http://www.haaretz.com/hasen/spages/883341.html [1504] => | jazyk = anglicky [1505] => | datum přístupu = 2008-05-15 [1506] => }}{{Citace elektronické monografie [1507] => | vydavatel = Israel Ministry of Foreign Affairs [1508] => | titul = Summary of the Principal Laws Related to Education [1509] => | url = http://www.mfa.gov.il/MFA/MFAArchive/2000_2009/2003/1/Summary+of+the+principal+laws+relating+to+educatio.htm [1510] => | jazyk = anglicky [1511] => | datum přístupu = 2008-05-15 [1512] => }} Školy jsou rozděleny do tří stupňů – základní škola prvního stupně (1.–6. třída), základní škola druhého stupně (7.–9. třída) a střední škola (10.–12. třída), která je zakončena maturitní zkouškou [[bagrut]]. Ta se skládá z předmětů: matematika, bible, hebrejština, hebrejská a světová literatura, angličtina, dějepis a základy společenských věd.{{Citace elektronické monografie [1513] => | vydavatel = Israel Ministry of Immigrant Absorption [1514] => | titul = Education [1515] => | url = http://www.moia.gov.il/NR/rdonlyres/9FBC4448-CB15-4309-BA82-96DC681E7A11/0/education_en.pdf [1516] => | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] [1517] => | jazyk = anglicky [1518] => | datum přístupu = 2008-05-15 [1519] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070807233554/http://www.moia.gov.il/NR/rdonlyres/9FBC4448-CB15-4309-BA82-96DC681E7A11/0/education_en.pdf [1520] => | datum archivace = 2007-08-07 [1521] => | nedostupné = ano [1522] => }} V arabských, křesťanských a drúzských školách jsou zkoušky ze studia bible nahrazeny zkouškami z dědictví islámu, křesťanství a Drúzů.{{Citace elektronické monografie [1523] => | vydavatel = United States-Israel Educational Foundation via the University of Szeged University [1524] => | titul = The Israeli Matriculation Certificate [1525] => | url = http://www.bibl.u-szeged.hu/oseas/bagrut.html [1526] => | jazyk = anglicky [1527] => | datum přístupu = 2008-05-15 [1528] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170915073741/http://www.bibl.u-szeged.hu/oseas/bagrut.html [1529] => | datum archivace = 2017-09-15 [1530] => | nedostupné = ano [1531] => }} [1532] => [1533] => Všech devět [[Seznam univerzit v Izraeli|izraelských univerzit]] je subvencovaných státem.{{Citace elektronické monografie [1534] => | vydavatel = Embassy of Israel in Washington, DC [1535] => | titul = Higher Education in Israel [1536] => | url = http://www.israelemb.org/highered/highed.html [1537] => | jazyk = anglicky [1538] => | datum přístupu = 2008-05-15 [1539] => }} Nejstarší izraelskou univerzitou je [[Hebrejská univerzita v Jeruzalémě|Hebrejská univerzita v Jeruzalémě]], která je zároveň domovem [[Národní knihovna Izraele|Národní a univerzitní knihovny]], disponující největší sbírkou knih s židovskou tematikou na světě.{{Citace elektronické monografie [1540] => | vydavatel = Jewish National and University Library [1541] => | titul = About the Library [1542] => | url = http://www.jnul.huji.ac.il/eng/history.html [1543] => | jazyk = anglicky [1544] => | datum přístupu = 2008-05-15 [1545] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070421084915/http://www.jnul.huji.ac.il/eng/history.html [1546] => | datum archivace = 2007-04-21 [1547] => | nedostupné = ano [1548] => }} V roce 2014 se umístila na 70. místě v [[Šanghajský žebříček|Šanghajském žebříčku]] pěti set nejprestižnějších univerzit světa.{{Citace elektronické monografie [1549] => | vydavatel = Schanghai Jiao Tong University [1550] => | titul = Academic Ranking of World Universities 2014 [1551] => | url = http://www.shanghairanking.com/ARWU2014.html [1552] => | jazyk = anglicky [1553] => | datum přístupu = 2014-09-13 [1554] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150119210953/http://www.shanghairanking.com/ARWU2014.html [1555] => | datum archivace = 2015-01-19 [1556] => | nedostupné = ano [1557] => }} Mezi další izraelské univerzity patří [[Technion - Izraelský technologický institut|Technion – Izraelský technologický institut]], [[Weizmannův institut věd]], [[Telavivská univerzita]], [[Bar-Ilanova univerzita]], [[Haifská univerzita]], [[Ben Gurionova univerzita v Negevu]], [[Open University of Israel]] a [[Arielská univerzita]]. Izrael se řadí na třetí místo na světě v podílu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (20 % populace).{{Citace elektronické monografie [1558] => | vydavatel = Israeli Consulate, New York City [1559] => | titul = Top Ten Reasons to Invest in Israel [1560] => | url = http://www.israelfm.org/economic/investing/top_ten.htm [1561] => | jazyk = anglicky [1562] => | datum přístupu = 2008-05-15 [1563] => | url archivu = https://www.webcitation.org/6HZraIwkQ?url=http://embassies.gov.il/error.htm [1564] => | datum archivace = 2013-06-22 [1565] => | nedostupné = ano [1566] => }}{{Citace elektronické monografie [1567] => | vydavatel = American University [1568] => | titul = Information Technology Landscape in Nations Around the World - Israel: IT Workforce [1569] => | url = http://www.american.edu/initeb/as5415a/Israel_ICT/itWork.html [1570] => | jazyk = anglicky [1571] => | datum přístupu = 2008-05-15 [1572] => }} Velký příliv imigrantů ze zemí bývalého Sovětského svazu v 90. letech 20. století, z nichž 40 % mělo univerzitní vzdělání, pomohl podpořit izraelský hi-tech sektor. Čtyři izraelští vědci jsou nositeli [[Nobelova cena|Nobelových cen]]{{Citace elektronické monografie [1573] => | vydavatel = Israel Ministry of Foreign Affairs [1574] => | titul = Israeli professor shares Nobel Prize in Economics for 200 [1575] => | url = http://www.israel-mfa.gov.il/MFA/Israel+beyond+politics/Israeli+professor+shares+Nobel+Prize+in+Economics+for+2005+10-Oct-2005.htm [1576] => | jazyk = anglicky [1577] => | datum přístupu = 2008-05-15 [1578] => }} a Izrael registruje nejvíce vědeckých článků na jednoho obyvatele ze všech zemí světa. [1579] => {{Citace elektronické monografie [1580] => | příjmení = Heylin [1581] => | jméno = Michael [1582] => | vydavatel = American Chemical Society [1583] => | titul = Chemical & Engineering News - Globalization Of Science Rolls On [1584] => | url = http://pubs.acs.org/cen/science/84/8448sci1.html [1585] => | jazyk = anglicky [1586] => | datum přístupu = 2008-05-15 [1587] => }}{{Citace elektronické monografie [1588] => | příjmení = Gordon [1589] => | jméno = Evelyn [1590] => | vydavatel = [[The Jerusalem Post]] [1591] => | titul = Kicking the global oil habit [1592] => | url = http://fr.jpost.com/servlet/Satellite?cid=1154525933299&pagename=JPost%2FJPArticle%2FPrinter [1593] => | jazyk = anglicky [1594] => | datum přístupu = 2008-05-15 [1595] => }} Prvním izraelským kosmonautem se v roce 2003 stal [[Ilan Ramon]], který sloužil jako palubní specialista při osudovém letu [[STS-107]] [[Columbia (raketoplán)|raketoplánu Columbia]]. [1596] => [1597] => Židovská kultura má mimořádnou tradici vzdělanosti a vědy. K židovskému národu (bez ohledu na to, jak se k tomuto pojmu vztahovali oni) můžeme počítat mnoho z nejslavnějších vědců světa, zvláště v oblasti fyziky ([[Albert Einstein]], [[John von Neumann]], [[Max Born]], [[Wolfgang Pauli]], [[Robert Oppenheimer]], [[Lev Landau]], [[Otto Stern]], [[Gabriel Lippmann]], [[James Franck]], [[Albert Abraham Michelson]], [[Lise Meitnerová]], [[Rosalind Franklinová]], [[Hans Bethe]], [[Dennis Gabor]], [[Vitalij Lazarevič Ginzburg]], [[Edward Teller]]), ale i chemie ([[Fritz Haber]], [[Henri Moissan]], [[Ilja Prigogine]]), biologie ([[Jonas Salk]], [[Rita Leviová-Montalciniová]], [[Ilja Iljič Mečnikov]], [[Paul Ehrlich]], [[Gerty Coriová]]), matematiky ([[Georg Cantor]], [[Pál Erdős]], [[Carl Gustav Jacob Jacobi]], [[Benoit Mandelbrot]], [[Hermann Minkowski]], [[Grigorij Perelman]], [[Norbert Wiener]]), astronomie ([[Carl Sagan]], [[Saul Perlmutter]]), informatiky ([[Marvin Minsky]]), psychologie ([[Sigmund Freud]], [[Abraham Maslow]], [[Alfred Adler]], [[Erich Fromm]], [[Viktor Frankl]]), ekonomie ([[Milton Friedman]], [[Paul Samuelson]], [[David Ricardo]], [[Paul Krugman]], [[Joseph Stiglitz]], [[Ludwig von Mises]]), sociologie ([[Émile Durkheim]], [[Karl Marx]], [[Herbert Marcuse]], [[Theodor W. Adorno]], [[Judith Butlerová]], [[Zygmunt Bauman]]), antropologie ([[Claude Lévi-Strauss]]), teologie ([[Maimonides]]), filozofie ([[Filón Alexandrijský]], [[Baruch Spinoza]], [[Ludwig Wittgenstein]], [[Henri Bergson]], [[Karl Popper]], [[Jacques Derrida]], [[Edmund Husserl]], [[Thomas Kuhn]], [[Martin Buber]], [[Emmanuel Levinas]]), kulturologie ([[Walter Benjamin]], [[Ernst Gombrich]]), politologie ([[Hannah Arendtová]], [[Raymond Aron]]), lingvistiky ([[Edward Sapir]], [[Roman Jakobson]], [[Noam Chomsky]], [[Ludvík Lazar Zamenhof]]), historiografie ([[Flavius Iosephus]], [[Eric Hobsbawm]], [[Isaiah Berlin]]). Uvádí se, že přestože Židé tvoří jen 0,2% světové populace, tvoří dvacetiprocentní podíl mezi laureáty Nobelových cen, ve vědeckých kategoriích, a zvláště fyzice, je to ještě více. https://www.jweekly.com/2001/10/12/as-the-nobel-prize-marks-centennial-jews-constitute-1-5-of-laureates/{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.jewishbiography.com/biographies/list-of-jews/jewish-nobel-prize-winners/index.html |datum přístupu=2019-04-04 |url archivu=https://web.archive.org/web/20171019170057/http://www.jewishbiography.com/biographies/list-of-jews/jewish-nobel-prize-winners/index.html }} [1598] => [1599] => Vzhledem k této tradici byl nový stát Izrael předurčen k tomu, aby vsadil na vědecký a technologický rozvoj. První Nobelova cena za vědu zamířila do Izraele v roce 2002, do rukou ekonoma [[Daniel Kahneman|Daniela Kahnemana]]. O dva roky později získali Nobelovu cenu za chemii hned dva Izraelci, [[Avram Herško]] a [[Aaron Ciechanover]], za výzkum rozpadu bílkovin. [[Robert Aumann]] v roce 2005 obdržel Nobelovu cenu za ekonomii za svou práci o konfliktu a kooperaci v analýze teorie her. [[Ada Jonathová]] v roce 2009 získala Nobelovu cenu za chemii za objasnění struktury a funkce ribozomu, čímž se stala historicky první izraelskou ženskou laureátkou Nobelovy ceny a teprve čtvrtou ženou, která získala Nobelovu cenu za chemii. Izraelec [[Daniel Šechtman]] získal roku 2011 Nobelovu cenu za chemii za objev kvazikrystalů. Výjimečným byl pro izraelskou vědu rok 2013, kdy si do Stockholmu pro nejprestižnější vědecké ocenění jeli hned dva izraelští občané: cenu za chemii získal [[Arieh Warshel]], za fyziologii [[Michael Levitt]]. Nejprestižnější ocenění v oblasti počítačových věd, [[Turingova cena|Turingovu cenu]], získali Izraelci [[Shafi Goldwasserová]], [[Michael O. Rabin]], [[Amir Pnueli]] a [[Judea Pearl]]. [[Fieldsova medaile|Fieldsovu medaili]] získal matematik [[Elon Lindenstrauss]], který se zabývá především erdogickou teorií, dynamickými systémy a jejich aplikacemi v teorii čísel. Ke známým izraelským vědcům patří též informatik a spoluvynálezce šifrovacího algoritmu [[RSA]] [[Adi Šamir]], fyzik [[Ja'akov Bekenstein]] zkoumající termodynamiku černých děr, fyzik [[Nathan Rosen]], který proslul teorií o červích dírách a spoluzakládal mnoho izraelských vědeckých institucí, v Izraeli se narodil i průkopník na poli kvantového počítání [[David Deutsch]], psycholog [[Amos Tversky]], lingvista [[Ghil'ad Zuckermann]], historik [[Juval Noach Harari]], který se proslavil bestsellerem o historii lidstva: ''Sapiens: od zvířete k božskému jedinci'', či filozof [[Geršom Scholem]], jenž proslul pracemi o židovském mysticismu. [1600] => [1601] => == Obyvatelstvo == [1602] => {{Podrobně|Demografie Izraele}} [1603] => [[Soubor:Population of israel by religion no text alt.svg|náhled|Procentuální změny mezi největšími skupinami mezi lety 1949–2016. {{Legenda v řádku|#65acef|Židé}} {{Legenda v řádku|#71c837|Muslimové}} {{Legenda v řádku|#f05844|Křesťané}} {{Legenda v řádku|#ffd42a|Drúzové}} {{Legenda v řádku|#d8d1cc|Nespecifikované}}]] [1604] => V dubnu 2013 měl Izrael 8 002 300 obyvatel. Toto číslo nezahrnuje pouze samotný Izrael (v hranicích z roku 1967), ale i občany Izraele v [[Západní břeh Jordánu|Judeji a Samaří]], [[Golanské výšiny|Golanských výšinách]] a [[Východní Jeruzalém|Východním Jeruzalémě]]. Koncem roku 2012 žilo na Západním břehu Jordánu celkem 341 400 Izraelců,{{Citace elektronické monografie [1605] => | vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]] [1606] => | titul = Population by District and Sub-District and Religion [1607] => | url = http://www.cbs.gov.il/reader/shnaton/templ_shnaton_e.html?num_tab=st02_15x&CYear=2013 [1608] => | datum přístupu = 2014-09-12 [1609] => | datum vydání = 2013 [1610] => | jazyk = anglicky, hebrejsky [1611] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140813163155/http://www.cbs.gov.il/reader/shnaton/templ_shnaton_e.html?num_tab=st02_15x&CYear=2013 [1612] => | datum archivace = 2014-08-13 [1613] => | nedostupné = ne [1614] => }} a to ve městech jako [[Ma'ale Adumim]], [[Modi'in Ilit]], [[Bejtar Ilit]] nebo [[Ariel (město)|Ariel]] a v osadách, jež zčásti vznikly před založením Izraele a byly obnoveny po šestidenní válce, jako jsou [[Hebron]] a [[Guš Ecion]]. Na Golanských výšinách žilo o rok dříve přes 20 tisíc Izraelců.{{Citace elektronické monografie [1615] => | vydavatel = Foundation for Middle East Peace [1616] => | titul = Settlement Information – Settlements in the Golan Heights [1617] => | url = http://www.fmep.org/settlement_info/settlement-info-and-tables/stats-data/settlements-in-the-golan-heights [1618] => | jazyk = anglicky [1619] => | datum přístupu = 2014-09-13 [1620] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130826031946/http://www.fmep.org/settlement_info/settlement-info-and-tables/stats-data/settlements-in-the-golan-heights [1621] => | datum archivace = 2013-08-26 [1622] => | nedostupné = ano [1623] => }} V roce 2010 žilo 198 tisíc Izraelců ve Východním Jeruzalémě.{{Citace elektronické monografie [1624] => | vydavatel = Foundation for Middle East Peace [1625] => | titul = Settlement Information - Settlements in East Jerusalem [1626] => | url = http://www.fmep.org/settlement_info/settlement-info-and-tables/stats-data/settlements-in-east-jerusalem [1627] => | jazyk = anglicky [1628] => | datum přístupu = 2014-09-13 [1629] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100118152610/http://fmep.org/settlement_info/settlement-info-and-tables/stats-data/settlements-in-east-jerusalem [1630] => | datum archivace = 2010-01-18 [1631] => | nedostupné = ano [1632] => }} Celkový počet izraelských osadníků je přes 500 tisíc (6,5 % izraelské populace). Přibližně 7800 Izraelců žilo v osadách v Pásmu Gazy, než byli evakuováni v souladu s plánem na jednostranné stažení.{{Citace elektronické monografie [1633] => | vydavatel = Foundation for Middle East Peace [1634] => | titul = Settlement Information - Settlements in the Gaza Strip [1635] => | url = http://www.fmep.org/settlement_info/stats_data/gaza_strip_settlements.html [1636] => | jazyk = anglicky [1637] => | datum přístupu = 2008-04-30 [1638] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20060512095055/http://www.fmep.org/settlement_info/stats_data/gaza_strip_settlements.html [1639] => | datum archivace = 2006-05-12 [1640] => | nedostupné = ano [1641] => }} Přibližně 68 % izraelských Židů se narodilo v Izraeli (tito lidé se označují slovem ''[[sabra]]''), 22 % jsou imigranti z [[Evropa|Evropy]] a [[Amerika|Ameriky]] a 10 % jsou imigranti z Asie a [[Afrika|Afriky]] (včetně [[Arabský svět|arabského světa]]).{{Citace elektronické monografie [1642] => | vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]] [1643] => | titul = Jews and others, by origin, continent of birth and period of immigration [1644] => | url = http://www1.cbs.gov.il/shnaton56/st02_24.pdf [1645] => | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] [1646] => | jazyk = anglicky [1647] => | datum přístupu = 2008-04-29 [1648] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20060325000611/http://www1.cbs.gov.il/shnaton56/st02_24.pdf [1649] => | datum archivace = 2006-03-25 [1650] => | nedostupné = ano [1651] => }} 70 % izraelské populace žije při pobřeží Středozemního moře.{{Citace elektronické monografie [1652] => | vydavatel = Defensible Borders for a Lasting Peace [1653] => | titul = Military-Strategic Aspects of West Bank Topography for Israel's Defense [1654] => | url = http://www.defensibleborders.org/apx1.htm [1655] => | jazyk = anglicky [1656] => | datum přístupu = 2008-09-04 [1657] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080705232641/http://www.defensibleborders.org/apx1.htm [1658] => | datum archivace = 2008-07-05 [1659] => | nedostupné = ano [1660] => }} [1661] => [1662] => Úřední jazyky jsou hebrejština a arabština (od roku [[2018]] už však nejsou právně na stejné úrovni, arabština má „jen“ zvláštní status{{Citace elektronického periodika [1663] => | titul = Výlučně židovský stát, schválili si izraelští poslanci. Arabština oslabí, osady jsou národním zájmem [1664] => | periodikum = iROZHLAS [1665] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [1666] => | vydavatel = Český rozhlas [1667] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [1668] => | datum_vydání = 2018-07-19 [1669] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/izrael-zide-palestinci-arabove-zidovske-osady_1807190708_haf [1670] => | datum přístupu = 2018-07-20 [1671] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180720110149/https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/izrael-zide-palestinci-arabove-zidovske-osady_1807190708_haf [1672] => | datum archivace = 2018-07-20 [1673] => | nedostupné = ne [1674] => }}{{Citace elektronického periodika [1675] => | titul = Final text of Jewish nation-state law, approved by the Knesset early on July 19 [1676] => | datum_vydání = 2018-07-18 [1677] => | url = https://www.timesofisrael.com/final-text-of-jewish-nation-state-bill-set-to-become-law/ [1678] => | datum přístupu = 2018-07-20 [1679] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180720111205/https://www.timesofisrael.com/final-text-of-jewish-nation-state-bill-set-to-become-law/ [1680] => | datum archivace = 2018-07-20 [1681] => | nedostupné = ne [1682] => }}). Hlavním jazykem je hebrejština a hovoří jí většina populace. Arabsky hovoří [[izraelští Arabové]] a Židé, kteří do Izraele imigrovali z [[Arabský svět|arabských zemí]]. Většina Izraelců komunikuje i v angličtině. Kvůli množství imigrantů lze na ulici slyšet i mnoho dalších jazyků. Lidé z bývalého [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] a [[Etiopie]] v Izraeli značně rozšířili ruštinu a [[amharština|amharštinu]]. V letech 1990–1994 vzrostl podíl přistěhovalců z bývalého SSSR na 12 % celkové izraelské populace.{{Citace periodika [1683] => | příjmení = Friedberg [1684] => | jméno = Rachel M. [1685] => | titul = The Impact of Mass Migration on the Israeli Labor Market [1686] => | periodikum = The Quarterly Journal of Economics [1687] => | rok = 2001 [1688] => | měsíc = 10 [1689] => | url = http://www.mitpressjournals.org/doi/abs/10.1162/003355301753265606?journalCode=qjec [1690] => }} Během 90. let nastal významný příliv pracovních sil z [[Rumunsko|Rumunska]], [[Thajsko|Thajska]] a některých zemí [[Afrika|Afriky]] a [[jižní Amerika|Jižní Ameriky]], který se odhaduje na 200 tisíc osob.{{Citace periodika [1691] => | příjmení = Kemp [1692] => | jméno = Adriana [1693] => | titul = Labour migration and racialisation: labour market mechanisms and labour migration control policies in Israel [1694] => | periodikum = Social Identities [1695] => | rok = 2004 [1696] => | ročník = 10 [1697] => | číslo = 2 [1698] => | strany = 267–292 [1699] => }} Od roku 2006 do Izraele dorazilo na 70 tisíc uprchlíků z Afriky, které Izrael považuje za ekonomické imigranty ohrožující židovský charakter země."[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1055105-izrael-pritvrdil-vuci-africkym-uprchlikum-ti-vysli-do-ulic Izrael přitvrdil vůči africkým uprchlíkům, ti vyšli do ulic] {{Wayback|url=http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1055105-izrael-pritvrdil-vuci-africkym-uprchlikum-ti-vysli-do-ulic |date=20151222104102 }}". Česká televize. 7. ledna 2014. [1700] => [1701] => === Náboženství === [1702] => {{Podrobně|Náboženství v Izraeli}} [1703] => [[Soubor:Bahá'í gardens by David Shankbone.jpg|náhled|vlevo|[[Světové centrum Bahá'í]] v Haifě]] [1704] => [[Soubor:Temple Mount Western Wall on Shabbat by David Shankbone.jpg|náhled|[[Zeď nářků]] a [[Skalní dóm]], Jeruzalém]] [1705] => Izrael byl založen jako domovina pro [[Židé|židovský lid]] a je často označován jako [[Židovský stát]]. [[Zákon o návratu]] zaručuje všem Židům, kteří [[Židé#Kdo je Žid|maji židovské předky]], i [[gijur|konvertitům]] právo na získání izraelského občanství.{{Citace elektronické monografie [1706] => | vydavatel = [[Kneset]] [1707] => | titul = Zákon o návratu [1708] => | url = http://www.knesset.gov.il/laws/special/eng/return.htm [1709] => | jazyk = anglicky [1710] => | datum přístupu = 2008-04-30 [1711] => }} Zhruba tři čtvrtiny populace (76,1 %) jsou Židé. Asi 40–50 % Židů se považuje za sekulární (hebrejsky חילוני, ''chiloni''; לא דתי, ''lo dati'' – nevěřící či חופשי, ''chofši'' – volnomyšlenkáři), 30–40 % se považuje za tradicionalisty (hebr. מסורתי, ''masorti'' či דתי, ''dati'' – věřící) a 20 % se považuje za religiózní (mezi ně patří [[charedim]] a [[ortodoxní judaismus|ortodoxní Židé]]).{{Citace monografie [1712] => | příjmení = Čejka [1713] => | jméno = Marek [1714] => | rok = 2002 [1715] => | titul = Judaismus, politika a Stát Izrael [1716] => | vydavatel = Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity [1717] => | místo = Brno [1718] => | vydání = 1 [1719] => | isbn = 80-210-3007-0 [1720] => | strany = 56–57 [1721] => }} [1722] => [[Muslim]]ové představují s 16,2 % izraelské populace největší náboženskou menšinu. Izraelští Arabové, kteří představují 19 % populace, tomuto číslu významně přispívají, jelikož více než čtyři pětiny (82,6 %) jich jsou muslimové, dále je 8,8 % z nich křesťanů a 8,4 % Drúzů.{{Citace elektronické monografie [1723] => | vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]] [1724] => | titul = Population, by religion and population group [1725] => | url = http://www1.cbs.gov.il/shnaton56/st02_01.pdf [1726] => | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] [1727] => | jazyk = anglicky [1728] => | datum přístupu = 2008-04-29 [1729] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20060410121622/http://www1.cbs.gov.il/shnaton56/st02_01.pdf [1730] => | datum archivace = 2006-04-10 [1731] => | nedostupné = ano [1732] => }} Členů jiných náboženských skupin jako [[buddhismus|buddhistů]] a [[hinduismus|hinduistů]] je jen málo.{{Citace elektronické monografie [1733] => | vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]] [1734] => | titul = National Population Estimates [1735] => | url = http://www.cbs.gov.il/shnaton53/st_eng02.pdf [1736] => | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] [1737] => | jazyk = anglicky [1738] => | datum přístupu = 2008-04-29 [1739] => | url archivu = https://www.webcitation.org/616Bga8wi?url=http://www.cbs.gov.il/shnaton53/st_eng02.pdf [1740] => | datum archivace = 2011-08-21 [1741] => | nedostupné = ano [1742] => }} [1743] => [1744] => Jeruzalém má díky Zdi nářků, [[Chrámová hora|Chrámové hoře]], [[Mešita al-Aksá|mešitě Al-Aksá]] a [[Chrám Božího hrobu|bazilice Svatého hrobu]] zvláštní místo v srdcích Židů, muslimů a křesťanů. Další důležitá náboženská místa se nacházejí v Judejských horách, mezi ně patří například místo narození Ježíše a [[Ráchelin hrob]] v [[Betlém]]ě či [[Jeskyně patriarchů]] v [[Hebron]]u. Ústředním místem víry [[Bahá'í]] je Haifa a její zakladatel [[Bahá'u'lláh]] je pohřben v [[Akko]]. [1745] => {{Clear}} [1746] => [1747] => == Kultura == [1748] => Izrael má díky rozmanitosti své [[populace]] nesmírně bohatou [[Kultura|kulturu]]. Všichni příchozí si s sebou do Izraele přinesli své kulturní a náboženské zvyklosti a obdobně jako Spojené státy americké se i Izrael stal jakýmsi tavícím kotlíkem zvyků a věrouk.{{Citace elektronické monografie [1749] => | vydavatel = International Youth Foundation [1750] => | titul = Immigration and Social and Cultural Diversity Among the Jewish Population [1751] => | url = http://www.iyfnet.org/document.cfm/92/97/243 [1752] => | jazyk = anglicky [1753] => | datum přístupu = 2008-05-19 [1754] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20071010072008/http://www.iyfnet.org/document.cfm/92/97/243 [1755] => | datum archivace = 2007-10-10 [1756] => | nedostupné = ano [1757] => }} Izrael je jedinou zemí na světě, v níž se život a události odvíjejí podle [[Židovský kalendář|židovského kalendáře]]. Práce a prázdniny ve školách se řídí podle [[židovské svátky|židovských svátků]] a [[šabat]] je oficiálním dnem odpočinku.{{Citace elektronické monografie [1758] => | vydavatel = Israel Ministry of Foreign Affairs [1759] => | titul = Jewish Festivals and Days of Remembrance in Israel [1760] => | url = http://www.mfa.gov.il/MFA/Facts%20About%20Israel/People/Jewish%20Festivals%20in%20Israel [1761] => | jazyk = anglicky [1762] => | datum přístupu = 2008-05-19 [1763] => }} Na izraelskou kulturu měla vliv i početná arabská menšina, a to zejména v oblastech [[architektura|architektury]],{{Citace elektronické monografie [1764] => | příjmení = Ran [1765] => | jméno = Ami [1766] => | vydavatel = Israel Ministry of Foreign Affairs [1767] => | titul = Encounters: The Vernacular Paradox of Israeli Architecture [1768] => | url = http://www.israel-mfa.gov.il/MFA/MFA+Publications/Photo+exhibits/Encounters-+The+Vernacular+Paradox+of+Israeli+Arch-+Intro.htm [1769] => | jazyk = anglicky [1770] => | datum přístupu = 2008-05-19 [1771] => }} [[hudba|hudby]]{{Citace elektronické monografie [1772] => | příjmení = Brinn [1773] => | jméno = David [1774] => | vydavatel = Israel21c [1775] => | titul = Israeli, Palestinian and Jordanian DJs create bridge for peace [1776] => | url = http://www.israel21c.org/bin/en.jsp?enDispWho=Articles%5El1126&enPage=BlankPage&enDisplay=view&enDispWhat=object&enVersion=0&enZone=Culture [1777] => | jazyk = anglicky [1778] => | datum přístupu = 2008-05-19 [1779] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080620043118/http://www.israel21c.org/bin/en.jsp?enDispWho=Articles%5El1126&enPage=BlankPage&enDisplay=view&enDispWhat=object&enVersion=0&enZone=Culture [1780] => | datum archivace = 2008-06-20 [1781] => | nedostupné = ano [1782] => }} nebo kulinářství.{{Citace elektronické monografie [1783] => | příjmení = Dolev [1784] => | jméno = Yael [1785] => | vydavatel = University of Michigan [1786] => | titul = Some Thoughts About Israeli Cuisine [1787] => | url = http://www.med.umich.edu/umim/clinical/pyramid/global.htm [1788] => | jazyk = anglicky [1789] => | datum přístupu = 2008-05-19 [1790] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080123113731/http://www.med.umich.edu/umim/clinical/pyramid/global.htm [1791] => | datum archivace = 2008-01-23 [1792] => | nedostupné = ano [1793] => }} [1794] => === Literatura === [1795] => [[Soubor:Shvua hasefer 2005.jpg|náhled|upright|[[Týden hebrejské knihy]] 2005 v Jeruzalémě|vlevo]] [1796] => [[Soubor:Amos Oz im Gespräch mit Marita Hübinger.jpg|náhled|upright|[[Amos Oz]]]] [1797] => Izraelská literatura vyvěrá z velké tradice literatury židovské, jejíž kořeny sahají k autorům Tóry, a jejíž autoři, píšící v mnoha jazycích, se stali příslušníky světového literárního kánonu ([[Franz Kafka]], [[Marcel Proust]], [[Isaac Asimov]], [[Boris Leonidovič Pasternak|Boris Pasternak]], [[Nadine Gordimerová]], [[Josif Brodskij]], [[Harold Pinter]], [[Heinrich Heine]], [[Saul Bellow]], [[Isaac Bashevis Singer]], [[Arthur Miller]], [[Imre Kertész]], [[J. D. Salinger]], [[Nelly Sachsová]], [[Elias Canetti]], [[Stefan Zweig]], [[Philip Roth]], [[Allen Ginsberg]], [[Primo Levi]], [[Tristan Tzara]], [[Norman Mailer]], [[Osip Mandelštam]], [[Arthur Schnitzler]], [[Alfred Döblin]], [[Arthur Koestler]], [[Isaak Babel]], [[Lion Feuchtwanger]]). [[Izraelská literatura]] je psaná převážně hebrejsky a jedná se především o [[poezie|poezii]] a [[próza|prózu]]. Obrovské množství hebrejských knih lze přičíst na vrub renesanci [[hebrejština|hebrejského jazyka]] v polovině [[19. století]]. Malá část literatury je však publikována i například v arabštině nebo angličtině. Ze zákona je dáno, že dva výtisky všech knih vydaných v Izraeli musí být uloženy do Národní a univerzitní knihovny při Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. V roce 2001 byl zákon doplněn o audio a video nahrávky a jiné typy netištěných médií.{{Citace elektronické monografie [1798] => | vydavatel = Jewish National and University Library [1799] => | titul = Depositing Books to The Jewish National & University Library [1800] => | url = http://jnul.huji.ac.il/eng/lgd.html [1801] => | jazyk = anglicky [1802] => | datum přístupu = 2008-05-19 [1803] => | url archivu = https://archive.today/20120529153016/http://jnul.huji.ac.il/eng/lgd.html [1804] => | datum archivace = 2012-05-29 [1805] => | nedostupné = ano [1806] => }} K roku 2006 bylo 85 % z knih ukládaných do knihovny v hebrejštině.{{Citace elektronické monografie [1807] => | vydavatel = Jewish National and University Library [1808] => | titul = Israeli Book Statistics for 2006 [1809] => | url = http://jnul.huji.ac.il/eng/lgd-statistics-2007.html [1810] => | jazyk = anglicky [1811] => | datum přístupu = 2008-05-19 [1812] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070629173540/http://www.jnul.huji.ac.il/eng/lgd-statistics-2007.html [1813] => | datum archivace = 2007-06-29 [1814] => | nedostupné = ano [1815] => }} Každoročně se v červnu koná festival [[Týden hebrejské knihy]]. Součástí festivalu je veletrh knih, autorská čtení a prezentace izraelských autorů, je zde také udíleno nejprestižnější izraelské literární ocenění – [[Sapirova cena]]. Izraelský spisovatel [[Šmu'el Josef Agnon]] získal v roce 1966 [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovu cenu za literaturu]]. Nejčtenějšími izraelskými autory jsou ovšem [[Amos Oz]] a [[Ephraim Kishon]]. [[David Grossman]] obdržel v roce 2017 [[Mezinárodní Man Bookerova cena|Mezinárodní Man Bookerovu cenu]].{{Citace elektronického periodika [1816] => | příjmení = Steinberg [1817] => | jméno = Jessica [1818] => | titul = Author David Grossman wins Erasmus Prize from the Netherlands [1819] => | periodikum = www.timesofisrael.com [1820] => | url = https://www.timesofisrael.com/author-david-grossman-wins-erasmus-prize-from-the-netherlands/ [1821] => | jazyk = en-US [1822] => | datum přístupu = 2022-08-22 [1823] => }} [[Avraham B. Jehošua]] bývá označován jako „izraelský Faulkner“. K postmoderně je řazeno dílo [[Etgar Keret|Etgara Kereta]], který se nevyhýbá ani tvorbě komiksů. Za nejvýznamnějšího izraelského básníka bývá označován [[Jehuda Amichai]]. Ač nebyl Izraelcem, za národního básníka označují Izraelci [[Chajim Nachman Bialik|Chajima Nachmana Bialika]], protože si zvolil za svůj jazyk hebrejštinu. [1824] => [1825] => === Hudba === [1826] => [[Soubor:BISC Lincoln Park Juilliard 3.jpg|náhled|[[Jicchak Perlman]]]] [1827] => Izraelská hudba může čerpat z hlubokých tradic židovské hudby z celého světa ([[Gustav Mahler]], [[Felix Mendelssohn-Bartholdy]], [[Jacques Offenbach]], [[George Gershwin]], [[Arnold Schoenberg]], [[Philip Glass]], [[Leonard Bernstein]], [[Irving Berlin]], [[Yehudi Menuhin]], [[David Oistrach]], [[Bob Dylan]], [[Leonard Cohen]], [[Barbra Streisandová]], [[Lou Reed]], [[Paul Simon]]). [[Izraelská hudba]] také odráží rozmanitost izraelské kultury, je ovlivněna hudebními styly z celého světa, ať už jemenskou hudbou, [[chasidismus|chasidskými]] melodiemi, [[klezmer]]em, [[arabská hudba|arabskou]] či [[řecká hudba|řeckou]] hudbou, [[jazz]]em, [[Pop music|popem]] nebo [[rock]]em.{{Citace elektronické monografie [1828] => | vydavatel = National Geographic Society [1829] => | titul = World Music - Israel [1830] => | url = http://worldmusic.nationalgeographic.com/worldmusic/view/page.basic/country/content.country/israel_36 [1831] => | jazyk = anglicky [1832] => | datum přístupu = 2008-05-19 [1833] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20071105191800/http://worldmusic.nationalgeographic.com/worldmusic/view/page.basic/country/content.country/israel_36 [1834] => | datum archivace = 2007-11-05 [1835] => | nedostupné = ano [1836] => }} Mezi světově uznávaná tělesa patří [[Izraelská filharmonie]], jež byla založena roku 1936, a která má každoročně více než dvě stě představení.{{Citace elektronické monografie [1837] => | příjmení = Davis [1838] => | jméno = Barry [1839] => | vydavatel = Israel Ministry of Foreign Affairs [1840] => | titul = Israel Philharmonic Orchestra celebrates 70th anniversary [1841] => | url = http://www.mfa.gov.il/MFA/Israel+beyond+politics/Israel+Philharmonic+Orchestra+celebrates+70th+anniversary+5-Feb-2007.htm [1842] => | jazyk = anglicky [1843] => | datum přístupu = 2008-05-19 [1844] => }} Izrael je rovněž rodištěm mnoha hudebníků – celosvětově známí jsou například houslisté [[Jicchak Perlman]] a [[Pinchas Zukerman]]. Izraelské občanství mají i klavíristé [[Daniel Barenboim]] a [[Jevgenij Igorjevič Kissin]]. Ke hvězdám izraelského popu patří [[Ofra Haza]], v Izraeli se narodil i [[Gene Simmons]] známý z rockové skupiny [[Kiss]] či [[Hillel Slovak]] ze skupiny [[Red Hot Chili Peppers]]. Izrael se takřka každoročně od roku 1973 účastní soutěže [[Eurovision Song Contest|Velká cena Eurovize]], kterou již čtyřikrát vyhrál a dvakrát pořádal.{{Citace elektronické monografie [1845] => | vydavatel = Eurovision Broadcasting Union [1846] => | titul = Eurovision Song Contest - Israel [1847] => | url = http://www.eurovision.tv/content/view/537/1 [1848] => | jazyk = anglicky [1849] => | datum přístupu = 2008-05-19 [1850] => }} V [[Ejlat]]u se od roku 1987 koná každoroční letní ''Red Sea Jazz Festival''.{{Citace elektronické monografie [1851] => | vydavatel = Red Sea Jazz Festival [1852] => | titul = About us [1853] => | url = http://www.redseajazzeilat.com/EN/aboutus.html [1854] => | jazyk = anglicky [1855] => | datum přístupu = 2008-05-19 [1856] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070812185754/http://www.redseajazzeilat.com/EN/aboutus.html [1857] => | datum archivace = 2007-08-12 [1858] => | nedostupné = ano [1859] => }} [1860] => === Výtvarné umění === [1861] => Židovské výtvarné umění bylo v minulosti limitováno biblickým zákazem zobrazovat živé bytosti. Přesto se v novověku našlo dost židovských výtvarných talentů ([[Marc Chagall]], [[Amedeo Modigliani]], [[Camille Pissarro]], [[Man Ray]], [[Roy Lichtenstein]]). Izraelské výtvarné umění reprezentovali například [[Yaacov Agam]] a [[Marcel Janco]]. Nejvýznamnějším izraelským architektem je [[Moše Safdie]], jehož proslavil [[Marina Bay Sand]] v [[Singapur]]u. [1862] => [1863] => === Film === [1864] => [[Soubor:Natalie Portman 2011.jpg|náhled|upright|[[Natalie Portmanová]]]] [1865] => Židé se silně prosadili v americkém i evropském filmu ([[Woody Allen]], [[Sergej Michajlovič Ejzenštejn]], [[Steven Spielberg]], [[Stanley Kubrick]], [[Sidney Lumet]], [[George Cukor]], [[David Cronenberg]], [[Sarah Bernhardt]]ová, [[Mila Kunis]]ová, [[Paul Newman]], [[Dustin Hoffman]]). Izraelský filmový průmysl je samozřejmě skromnější, ale dosáhl už jistých úspěchů. Izraelský režisér [[Moše Mizrachi (režisér)|Moše Mizrachi]] získal v roce 1977 [[Oscar]]a. {{Citace elektronického periodika [1866] => | příjmení = [1867] => | titul = Only Israeli director of Oscar-winning film, Moshe Mizrahi, dies at 86 [1868] => | periodikum = www.jewishnews.co.uk [1869] => | url = https://www.jewishnews.co.uk/only-israeli-director-of-oscar-winning-film-moshe-mizrahi-dies-at-86/ [1870] => | jazyk = en-US [1871] => | datum přístupu = 2022-03-11 [1872] => }} [[Samuel Ma'oz]] získal roku 2009 hlavní cenu [[Zlatý lev|Zlatého lva]] na [[Benátský filmový festival|Benátském filmovém festivalu]].{{Citace elektronického periodika [1873] => | titul = Benátský Zlatý lev putuje do Izraele, vyhrál jej válečný film Lebanon [1874] => | periodikum = iDNES.cz [1875] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [1876] => | vydavatel = MAFRA [1877] => | odkaz na vydavatele = MAFRA [1878] => | url = https://www.idnes.cz/kultura/film-televize/benatsky-zlaty-lev-putuje-do-izraele-vyhral-jej-valecny-film-lebanon.A090913_122235_filmvideo_jaz [1879] => | datum vydání = 2009-09-13 [1880] => | jazyk = cs [1881] => | datum přístupu = 2022-03-26 [1882] => }} [[Nadav Lapid]] vyhrál v roce 2019 [[Zlatý medvěd|Zlatého medvěda]] na [[Berlínský mezinárodní filmový festival|Berlinale]].{{Citace elektronického periodika [1883] => | titul = Zlatého medvěda na Berlinale získal film Synonyma izraelského režiséra [1884] => | periodikum = Aktuálně.cz [1885] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [1886] => | vydavatel = Economia [1887] => | odkaz na vydavatele = Economia [1888] => | url = https://magazin.aktualne.cz/kultura/film/zlateho-medveda-na-berlinale-ziskal-film-synonyma/r~828c442a322411e9b73eac1f6b220ee8/ [1889] => | datum vydání = 2019-02-16 [1890] => | jazyk = cs [1891] => | datum přístupu = 2022-03-26 [1892] => }} [[Ari Folman]] získal za svůj animovaný snímek ''[[Valčík s Bašírem]]'' v roce 2008 [[Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film]].{{Citace elektronického periodika [1893] => | titul = Folman wins Golden Globe for 'Waltz with Bashir' [1894] => | periodikum = The Jerusalem Post {{!}} JPost.com [1895] => | url = https://www.jpost.com/arts-and-culture/entertainment/folman-wins-golden-globe-for-waltz-with-bashir [1896] => | jazyk = en-US [1897] => | datum přístupu = 2022-04-03 [1898] => }} Izrael má na svém kontě deset nominací na [[Oscar za nejlepší cizojazyčný film|Oscara za nejlepší cizojazyčný film]], což je rekord mezi zeměmi, které tuto cenu nikdy nedostaly (Mizrahi ho získal za snímek francouzský). Dvou nominací se dočkal [[Ephraim Kishon]], [[Josef Cedar]] a Mizrahi, jednu má [[Menachem Golan]], [[Uri Barbaš]] a Folman. Ke známým režisérům patří i [[Eytan Fox]] či [[Amos Gitai]]. [1899] => [1900] => Izraelská herečka [[Natalie Portmanová]] se stala hollywoodskou hvězdou první velikosti. Hlavně v akčních filmech se proslavila [[Gal Gadotová]]. Ke známým hercům patří i [[Chaim Topol]], [[Oded Fehr]], [[Ayelet Zurer]]ová nebo [[Brian George]] proslavený rolí otce [[Rajesh Koothrappali|Rajeshe Koothrappaliho]] v seriálu ''[[Teorie velkého třesku]]''. [[Uri Geller]] je známým iluzionistou. [1901] => [1902] => Jakožto pokračovatel divadelních tradic východoevropského [[jidiš divadlo|jidiš divadla]] má Izrael živou a činorodou divadelní scénu. Nejstarší divadelní společností a národním divadlem je divadlo [[ha-Bima]] v Tel Avivu, založené roku 1918.{{Citace elektronické monografie [1903] => | vydavatel = Habima National Theatre [1904] => | titul = התיאטרון הלאומי הבימה [1905] => | url = http://www.habima.co.il/ [1906] => | jazyk = hebrejsky [1907] => | datum přístupu = 2008-05-19 [1908] => }} [1909] => [1910] => === Muzea === [1911] => V Izraeli se nachází množství muzeí; mezi nejvýznamnější patří [[Izraelské muzeum]] v Jeruzalémě a [[Svatyně knihy]], kde jsou umístěny [[svitky od Mrtvého moře]]. Nachází se zde rozsáhlé sbírky židovského a evropského umění. Významný je památník obětí a hrdinů holocaustu [[Jad vašem]], největší a nejobsáhlejší archiv dokumentů o holocaustu na světě.{{Citace elektronické monografie [1912] => | vydavatel = [[Jad vašem]] [1913] => | titul = About Yad Vashem: The Yad Vashem Library [1914] => | url = http://www1.yadvashem.org/about_yad/index_about_yad.html [1915] => | jazyk = anglicky [1916] => | datum přístupu = 2008-05-19 [1917] => | url archivu = https://archive.today/20070217113512/http://www1.yadvashem.org/about_yad/index_about_yad.html [1918] => | datum archivace = 2007-02-17 [1919] => | nedostupné = ano [1920] => }} V kampusu [[Telavivská univerzita|Telavivské univerzity]] se nachází muzeum diaspory [[Bejt ha-Tfucot]].{{Citace elektronické monografie [1921] => | vydavatel = Beth Hatefutsoth [1922] => | titul = Museum Informations [1923] => | url = http://www.bh.org.il/information/BethHatefutsoth.asp [1924] => | jazyk = anglicky [1925] => | datum přístupu = 2008-05-19 [1926] => }} Mimo hlavní muzea ve velkých městech existuje také mnoho menších muzeí s kvalitními uměleckými sbírkami v menších městech a [[kibuc]]ech. Země oplývá množstvím archeologických nalezišť a vykopávek, [[archeologie v Izraeli]] představuje významnou disciplínu a mnohé její objevy se stávají cílem turistických výprav. [1927] => [1928] => == Sport == [1929] => {{Podrobně|Sport v Izraeli}} [1930] => [[Soubor:OpeningCeremonyMaccabiah17.JPG|náhled|Zahajující ceremoniál 17. [[Makabejské hry|Makabejských her]] v roce [[2005]]]] [1931] => [[Sport]] a fyzická cvičení nebyla po dlouhou dobu v rámci židovské kultury důležitá. Na [[atletika|atletické dovednosti]], které byly oceňovány [[starověké Řecko|starověkými Řeky]], se Židé dívali skrz prsty, jelikož byly chápány jako nevítaný dopad [[helénismus|helénistické kultury]]. Již středověký [[rabín]] a lékař [[Maimonides]] však zdůrazňoval důležitost fyzické aktivity a udržování se v kondici. Jeho názor byl oživen v [[19. století]] [[Max Nordau|Maxem Nordauem]] a počátkem 20. století vrchním palestinským rabínem [[Abraham Isaac Kook|Abrahamem Issacem Kookem]], který tvrdil, že: ''„tělo slouží duši, a pouze zdravé tělo může zaručit zdravou duši.“''{{Citace elektronické monografie [1932] => | příjmení = Griver [1933] => | jméno = Simon [1934] => | vydavatel = Jewish Virtual Library [1935] => | titul = Sports in Israel [1936] => | url = http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/Society_%26_Culture/sports.html [1937] => | jazyk = anglicky [1938] => | datum přístupu = 2008-05-19 [1939] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080908091203/http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/Society_%26_Culture/sports.html [1940] => | datum archivace = 2008-09-08 [1941] => | nedostupné = ano [1942] => }} [1943] => [1944] => Od 30. let 20. století se v Izraeli každé čtyři roky konají [[Makabejské hry]], které jsou pro tamní atlety událostí srovnatelnou s Olympijskými hrami. Mezi divácky nejpopulárnější sporty patří [[fotbal]] a [[basketbal]].{{Citace monografie [1945] => | příjmení = Torstrick [1946] => | jméno = Rebecca L [1947] => | rok = 2004 [1948] => | titul = Culture and Customs of Israel [1949] => | url = https://archive.org/details/culturecustomsof0000tors [1950] => | místo = Westport [1951] => | vydavatel = Greenwood Press [1952] => | jazyk = anglicky [1953] => | isbn = 0313320918 [1954] => | strany = [https://archive.org/details/culturecustomsof0000tors/page/141 141] [1955] => }} Basketbalový klub [[Makabi Tel Aviv BC|Makabi Tel Aviv]] šestkrát vyhrál [[Euroliga v basketbalu|Euroligu]].{{Citace elektronické monografie [1956] => | příjmení = Bouskila [1957] => | jméno = Daniel [1958] => | vydavatel = The Jewish Journal [1959] => | titul = Israel Wins More Than Hoop Crown [1960] => | url = http://www.jewishjournal.com/home/preview.php?id=14087 [1961] => | jazyk = anglicky [1962] => | datum přístupu = 2008-05-19 [1963] => }} [[Miki Berkovich]] je členem síně slávy [[Mezinárodní basketbalová federace|Mezinárodní basketbalové federace]]. [[Beerševa]] se stala mezinárodním [[šachy|šachovým]] centrem, kde žije mnoho šachových mistrů ze zemí bývalého [[Sovětský svaz|SSSR]]. V roce 2005 se zde konalo mistrovství světa družstev v šachu{{Citace elektronické monografie [1964] => | vydavatel = World Chess Federation [1965] => | titul = World Team Championship in Beer Sheva, Israel [1966] => | url = http://www.fide.com/news.asp?id=861 [1967] => | jazyk = anglicky [1968] => | datum přístupu = 2008-05-19 [1969] => }} a zdejší velmistr [[Boris Gelfand]] se umístil na druhém místě v [[Mistrovství světa v šachu|Mistrovství světa jednotlivců v šachu]] 2007.{{Citace elektronické monografie [1970] => | příjmení = Levy [1971] => | jméno = Marissa [1972] => | vydavatel = [[The Jerusalem Post]] [1973] => | titul = Local grandmaster takes second place at World Chess Championship [1974] => | url = http://fr.jpost.com/servlet/Satellite?pagename=JPost/JPArticle/ShowFull&cid=1191257206613 [1975] => | jazyk = anglicky [1976] => | datum přístupu = 2008-05-19 [1977] => }} [1978] => [1979] => Izrael získal celkem třináct [[Olympijské hry|olympijských]] medailí, z toho tři zlaté. První přivezl z [[Letní olympijské hry 2004|LOH v Aténách]] roku 2004 [[Jachting|jachtař]] [[Gal Fridman]].{{Citace elektronické monografie [1980] => | vydavatel = International Olympic Committee [1981] => | titul = Olympic Medal Winners (under Europe / Israel) [1982] => | url = http://www.olympic.org/uk/athletes/results/search_r_uk.asp [1983] => | jazyk = anglicky [1984] => | datum přístupu = 2008-05-19 [1985] => }} Další přidala [[Moderní gymnastika|moderní gymnastka]] [[Linoy Ašramová]] na [[Moderní gymnastika na Letních olympijských hrách 2020|hrách v Tokiu roku 2021]], když senzačně rozbila ruskou hegemonii v tomto sportu.{{Citace elektronického periodika [1986] => | titul = Izraelská moderní gymnastika Linoy Ašramová po 21 letech sesadila Rusky z trůnu [1987] => | periodikum = ČT sport [1988] => | vydavatel = Česká televize [1989] => | url = https://sport.ceskatelevize.cz/clanek/olympijske-hry/tokio-2020/izraelska-moderni-gymnastika-linoy-asramova-po-21-letech-sesadila-rusky-z-trunu/610e5e35d60dfef4a4470446 [1990] => | jazyk = cs [1991] => | datum přístupu = 2022-03-11 [1992] => }} Na stejné olympiádě Izraelci svou zlatou sbírku rozšířili díky [[Gymnastika|gymnastovi]] [[Arťom Dolgopjat|Arťomu Dolgopjatovi]].{{Citace elektronického periodika [1993] => | titul = Mužská prostná ovládl Izraelec Arťom Dolgopjat, ženský skok Brazilka Andradeová [1994] => | periodikum = ČT sport [1995] => | vydavatel = Česká televize [1996] => | url = https://sport.ceskatelevize.cz/clanek/olympijske-hry/tokio-2020/muzska-prostna-ovladl-izraelec-artom-dolgopjat/6106680cd60dfef4a40e9015 [1997] => | jazyk = cs [1998] => | datum přístupu = 2022-03-11 [1999] => }} Nejvíce olympijských medailí získali Izraelci v [[Judo|judu]], tu vůbec první pro Izrael, stříbrnou, vybojovala v roce 1992 judistka [[Ja'el Aradová]]. Tato úspěšná bilance je podmíněna i tím, že základy sebeobrany jsou součástí osnov na izraelských školách. V Izraeli byl vyvinut i zcela originální systém sebeobrany zvaný [[krav maga]]. Jeho základy vytvořil [[Bratislava|bratislavský]] rodák a příslušník [[Československá armáda|československé armády]] [[Imi Lichtenfeld]].{{Citace elektronického periodika [2000] => | titul = Izraelský bojový systém krav maga má kořeny v Československu [2001] => | periodikum = Novinky.cz [2002] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [2003] => | vydavatel = Borgis [2004] => | url = https://www.novinky.cz/domaci/clanek/izraelsky-bojovy-system-krav-maga-ma-koreny-v-ceskoslovensku-348563 [2005] => | datum přístupu = 2022-03-11 [2006] => }} [2007] => [2008] => Nejúspěšnějším izraelským fotbalistou byl [[Josi Benajun]], který s [[Chelsea FC|Chelsea]] vyhrál [[Evropská liga UEFA|Evropskou ligu]]. Právě na lavičce Chelsea zažil největší úspěchy izraelských fotbalový trenér [[Avram Grant]], dovedl ji do finále [[Liga mistrů UEFA|Ligy mistrů]]. Tenisté [[Andy Ram]] a [[Jonatan Erlich]] společně vyhráli čtyřhru na [[Australian Open]]. [2009] => [2010] => Židovská gymnastka [[Ágnes Keletiová]] získala pět zlatých medailí v dresu Maďarska, v roce 1956 emigrovala do Izraele a stala se izraelskou občankou. Nejúspěšnějším neizraelským židovským sportovcem je americký plavec [[Mark Spitz]]. [2011] => [2012] => Dvanáct izraelských sportovců [[Mnichovský masakr|bylo zavražděno arabskými teroristy]] během [[Letní olympijské hry 1972|olympijských her v Mnichově roku 1972]].{{Citace elektronického periodika [2013] => | příjmení = Petr [2014] => | jméno = Tomáš [2015] => | titul = Před 45 lety teroristé zmasakrovali izraelskou výpravu [2016] => | periodikum = iROZHLAS [2017] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [2018] => | vydavatel = Český rozhlas [2019] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [2020] => | url = https://www.irozhlas.cz/sport/ostatni-sporty/pred-45-lety-teroriste-zmasakrovali-izraelskou-vypravu-v-pchjongcchangu-utok_1709051810_vman [2021] => | jazyk = cs [2022] => | datum přístupu = 2022-03-11 [2023] => }} [2024] => [2025] => == Odkazy == [2026] => === Poznámky === [2027] => [2028] => [2029] => === Reference === [2030] => {{Překlad|en|Israel|284649766}} [2031] => [2032] => [2033] => === Literatura === [2034] => * {{Citace monografie [2035] => | příjmení = Black [2036] => | jméno = Ian [2037] => | příjmení2 = Morris [2038] => | jméno2 = Benny [2039] => | titul = Mossad - izraelské tajné války [2040] => | vydavatel = Jota [2041] => | místo = Praha [2042] => | rok = 2006 [2043] => | isbn = 80-7217-392-8 [2044] => | počet stran = 632 [2045] => }} [2046] => * {{Citace monografie [2047] => | příjmení = Brož [2048] => | jméno = Ivan [2049] => | titul = Arabsko-izraelské války [2050] => | vydavatel = Epocha [2051] => | místo = Praha [2052] => | rok = 2005 [2053] => | isbn = 80-86328-91-0 [2054] => | počet stran = 360 [2055] => }} [2056] => * {{Citace monografie [2057] => | příjmení = Čejka [2058] => | jméno = Marek [2059] => | titul = Judaismus, politika a Stát Izrael [2060] => | vydání = 2 [2061] => | vydavatel = Masarykova univerzita [2062] => | místo = Brno [2063] => | rok = 2003 [2064] => | isbn = 80-210-3007-0 [2065] => | počet stran = 252 [2066] => }} [2067] => * {{Citace monografie [2068] => | příjmení = Čejka [2069] => | jméno = Marek [2070] => | titul = Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu [2071] => | vydání = 2 [2072] => | vydavatel = Barrister & Principal [2073] => | místo = Praha [2074] => | rok = 2007 [2075] => | isbn = 978-80-87029-16-9 [2076] => | počet stran = 321 [2077] => }} [2078] => * {{Citace monografie [2079] => | příjmení = Gilbert [2080] => | jméno = Martin [2081] => | odkaz na autora = Martin Gilbert [2082] => | titul = Izrael: Dějiny [2083] => | vydavatel = BB Art [2084] => | místo = Praha [2085] => | rok = 2002 [2086] => | isbn = 80-7257-740-9 [2087] => | počet stran = 668 [2088] => }} [2089] => * {{Citace monografie [2090] => | příjmení = Herzog [2091] => | jméno = Chaim [2092] => | odkaz na autora = Chajim Herzog [2093] => | titul = Arabsko-izraelské války [2094] => | vydavatel = Lidové noviny [2095] => | místo = Praha [2096] => | rok = 2008 [2097] => | isbn = 978-80-7106-954-6 [2098] => | počet stran = 617 [2099] => }} [2100] => * {{Citace monografie [2101] => | příjmení = Chapman [2102] => | jméno = Colin [2103] => | titul = Čí je Země zaslíbená - Pokračující krize mezi Izraelem a Palestinci [2104] => | vydavatel = Volvox Globator [2105] => | místo = Praha [2106] => | rok = 2003 [2107] => | isbn = 80-7207-507-1 [2108] => | počet stran = 336 [2109] => }} [2110] => * {{Citace monografie [2111] => | korporace = IZRAELSKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO [2112] => | titul = Fakta o Izraeli: země a lidé [2113] => | místo = Jeruzalém [2114] => | vydavatel = Ahva Press [2115] => | rok = 1999 [2116] => | počet stran = 28 [2117] => }} [2118] => * {{Citace monografie [2119] => | příjmení = Krupp [2120] => | jméno = Michael [2121] => | titul = Sionismus a Stát Izrael [2122] => | vydavatel = Vyšehrad [2123] => | místo = Praha [2124] => | rok = 1999 [2125] => | isbn = 80-7021-265-9 [2126] => | počet stran = 242 [2127] => }} [2128] => * {{Citace monografie [2129] => | příjmení = Lieth [2130] => | jméno = Norbert [2131] => | titul = Židovský stát - od pohoršení k požehnání pro svět [2132] => | vydavatel = A-Alef [2133] => | místo = Ostrava [2134] => | rok = 1998 [2135] => | isbn = 80-85237-60-1 [2136] => | počet stran = 92 [2137] => }} [2138] => * {{Citace monografie [2139] => | příjmení = Musil [2140] => | jméno = Alois [2141] => | odkaz na autora = Alois Musil [2142] => | rok = 1937 [2143] => | titul = Zaslíbená země : Nová Palestina [2144] => | vydavatel = Melantrich [2145] => | místo = Praha [2146] => | url = https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:f30a78b0-1b0e-11e5-8cc8-005056827e52 [2147] => | počet stran = 228 [2148] => }} [2149] => * {{Citace monografie [2150] => | příjmení = Pojar [2151] => | jméno = Miloš [2152] => | titul = Izrael - stručná historie států [2153] => | vydavatel = Libri [2154] => | místo = Praha [2155] => | vydání = 2 [2156] => | rok = 2009 [2157] => | isbn = 978-80-7277-435-7 [2158] => | počet stran = 202 [2159] => }} [2160] => * {{Citace monografie [2161] => | příjmení = Rucker [2162] => | jméno = Laurent [2163] => | titul = Stalin, Izrael a Židé [2164] => | vydavatel = Rybka [2165] => | místo = Praha [2166] => | rok = 2001 [2167] => | isbn = 80-86182-53-3 [2168] => | počet stran = 313 [2169] => }} [2170] => * {{Citace monografie [2171] => | příjmení = Sachar [2172] => | jméno = Howard, M [2173] => | titul = Dějiny Státu Izrael [2174] => | vydavatel = Regia [2175] => | místo = Praha [2176] => | rok = 1999 [2177] => | isbn = 80-902484-4-6 [2178] => | počet stran = 767 [2179] => }} [2180] => * {{Citace monografie [2181] => | příjmení = Schneider [2182] => | jméno = Ludwig [2183] => | titul = Jeruzalém - ohnisko dění [2184] => | vydavatel = A-Alef [2185] => | místo = Ostrava [2186] => | rok = 2003 [2187] => | isbn = 80-85237-71-7 [2188] => | počet stran = 91 [2189] => }} [2190] => * {{Citace monografie [2191] => | příjmení = Terner [2192] => | jméno = Erich [2193] => | titul = Dějiny Státu Izrael [2194] => | vydavatel = Kora [2195] => | místo = Pardubice [2196] => | rok = 1991 [2197] => | isbn = 80-901092-0-9 [2198] => | počet stran = 262 [2199] => }} [2200] => * FALCONER, Colin. ''Zběsilost''. Překlad Ludmila Švejdová a Michal Švejda. Vyd. 1. Ostrava: Středoevropské nakladatelství, 1996. 656 s. {{ISBN|80-86004-23-6}}. [2201] => ; Cestopisy [2202] => * {{Citace monografie [2203] => | příjmení = Brůha [2204] => | jméno = Jiří [2205] => | příjmení2 = Brůhová [2206] => | jméno2 = Stanislava [2207] => | titul = Paní, tady jste na Středním východě…! - Izrael, Jordánsko [2208] => | vydavatel = Jiří Brůha A+U DESIGN [2209] => | místo = České Budějovice [2210] => | rok = 1999 [2211] => | isbn = 80-238-4552-7 [2212] => | počet stran = 187 [2213] => }} [2214] => * {{Citace monografie [2215] => | příjmení = Hanuš [2216] => | jméno = Jan [2217] => | příjmení2 = Hojka [2218] => | jméno2 = Pavel [2219] => | titul = Izrael, země téměř mystická [2220] => | vydavatel = Elim [2221] => | místo = Praha [2222] => | rok = 1995 [2223] => | počet stran = 259 [2224] => }} [2225] => * {{Citace monografie [2226] => | příjmení = Jazairiová [2227] => | jméno = Pavla [2228] => | titul = Izrael a Palestina, Palestina a Izrael [2229] => | vydavatel = Radioservis [2230] => | místo = Praha [2231] => | rok = 2001 [2232] => | isbn = 80-86212-05-X [2233] => | počet stran = 200 [2234] => }} [2235] => ; Průvodci [2236] => * {{Citace monografie [2237] => | příjmení = Čeřovský [2238] => | jméno = Jan a kolektiv [2239] => | titul = Izrael a palestinská území [2240] => | vydavatel = Olympia [2241] => | místo = Praha [2242] => | rok = 1999 [2243] => | isbn = 80-7033-541-6 [2244] => | počet stran = 192 [2245] => }} [2246] => * {{Citace monografie [2247] => | příjmení = Paulík [2248] => | jméno = Ivo [2249] => | titul = Izrael [2250] => | vydavatel = Freytag & Berndt [2251] => | místo = Praha [2252] => | rok = 2006 [2253] => | isbn = 978-80-7316-202-3 [2254] => | počet stran = 167 [2255] => }} [2256] => * {{Citace monografie [2257] => | příjmení = Cudlín [2258] => | jméno = Karel [2259] => | titul = Osmdesát sedm magických míst Svaté země [2260] => | vydavatel = Academia [2261] => | místo = Praha [2262] => | rok = 2012 [2263] => | isbn = 978-80-200-2111-3 [2264] => | počet stran = 336 [2265] => | jazyk = [2266] => }} [2267] => [2268] => === Externí odkazy === [2269] => * {{Commonscat|Israel}} [2270] => * {{Wikislovník|heslo=Izrael}} [2271] => * {{Wikicitáty|téma=Izrael}} [2272] => * {{Wikizprávy|kategorie=Izrael}} [2273] => * {{Osmrelace|1473946}} [2274] => [2275] => ==== Vláda a státní správa ==== [2276] => * [https://web.archive.org/web/20090106173112/http://www.gov.il/ Portál vlády Státu Izrael] {{he}}{{en}}{{ar}} [2277] => * [https://web.archive.org/web/20140101195113/http://www.pmo.gov.il/ Kancelář premiéra Státu Izrael] {{he}}{{en}}{{ar}} [2278] => * [https://web.archive.org/web/20020925150102/http://www.president.gov.il/ Kancelář prezidenta Státu Izrael] {{he}}{{en}}{{ar}} [2279] => * [http://www.knesset.gov.il/ Kneset] oficiální internetové stránky izraelského parlamentu {{he}}{{en}}{{ru}}{{ar}} [2280] => * [http://www.court.gov.il/ Nejvyšší soud] {{he}}{{en}}{{ar}} [2281] => * [http://www.mfa.gov.il/ Ministerstvo zahraničních věcí] {{en}} [2282] => * [http://www1.cbs.gov.il/reader/?MIval=cw_usr_view_Folder&ID=141 Centrální statistický úřad Státu Izrael] {{Wayback|url=http://www1.cbs.gov.il/reader/?MIval=cw_usr_view_Folder&ID=141 |date=20090528064433 }} {{en}}{{he}} [2283] => * [http://prague.mfa.gov.il Velvyslanectví Izraele v České republice] {{cs}} [2284] => [2285] => ==== Obecné informace ==== [2286] => * [https://web.archive.org/web/20080504011032/http://chunky.webpark.cz/israel.html Čejka Marek – Blízký východ, Izrael & Palestina] {{cs}} [2287] => * [https://web.archive.org/web/20070927003945/http://www.novinky.cz/special/izrael/index.html Novinky.cz – Souhrnná historie Izraele a okolních států] {{cs}} [2288] => * {{Citace elektronické monografie [2289] => | korporace = Bureau of Near Eastern Affairs [2290] => | titul = Background Note: Israel [2291] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/3581.htm [2292] => | datum vydání = 2010-12-10 [2293] => | datum přístupu = 2011-08-16 [2294] => | vydavatel = U.S. Department of State [2295] => | jazyk = anglicky [2296] => }} [2297] => * {{Citace elektronické monografie [2298] => | korporace = CIA [2299] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [2300] => | titul = The World Factbook - Israel [2301] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/is.html [2302] => | datum aktualizace = 2011-07-19 [2303] => | datum přístupu = 2011-08-16 [2304] => | jazyk = anglicky [2305] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181224211321/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/is.html [2306] => | datum archivace = 2018-12-24 [2307] => | nedostupné = ano [2308] => }} [2309] => * {{Citace elektronické monografie [2310] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Tel Avivu [2311] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Izrael [2312] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/izrael-2011-03-29.pdf [2313] => | datum vydání = 2011-03-29 [2314] => | datum přístupu = 2011-08-16 [2315] => | vydavatel = Businessinfo.cz [2316] => | jazyk = česky [2317] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120111115830/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/izrael-2011-03-29.pdf [2318] => | datum archivace = 2012-01-11 [2319] => | nedostupné = ano [2320] => }} [2321] => * {{Citace elektronické monografie [2322] => | příjmení = Elath [2323] => | jméno = Eliahu [2324] => | spoluautoři = a kol. [2325] => | titul = Israel [2326] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/296740/Israel [2327] => | datum přístupu = 2011-08-16 [2328] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [2329] => | jazyk = anglicky [2330] => }} [2331] => [2332] => ==== Média ==== [2333] => * [http://eretz.cz/ Eretz – zpravodajství z Izraele] {{cs}} [2334] => * [http://www.jpost.com/ The Jerusalem Post] {{en}} [2335] => * [http://www.ynetnews.com/ Ynetnews] {{en}} [2336] => * [http://www.iba.org.il/ Israel Broadcasting Authority] {{Wayback|url=http://www.iba.org.il/ |date=20170515141710 }} {{en}} [2337] => * [http://www.israelnationalnews.com/ Aruc ševa] {{en}} [2338] => * [http://www.kolisrael.com/ Kol Jisra'el] {{en}} [2339] => * [http://www.haaretz.com/ Haarec] {{en}} [2340] => * [http://www.timesofisrael.com/ Times of Israel] {{en}} [2341] => * [http://www.globes.co.il/serveen/ Globes] {{en}} [2342] => * [http://www.israelhayom.com/ Israel Hayom] {{en}} [2343] => [2344] => ==== Ostatní ==== [2345] => * [[Soubor:Gnome-globe.svg|15px]] [http://commons.wikimedia.org/wiki/Atlas_of_Israel Wikimedia Atlas Izraele] [2346] => * {{Citace elektronické monografie [2347] => | titul = Israel and the Occupied Palestinian Territories - Amnesty International Report 2011 [2348] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/israel-occupied-palestinian-territories/report-2011 [2349] => | datum přístupu = 2011-08-16 [2350] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [2351] => | jazyk = anglicky [2352] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110817134805/http://www.amnesty.org/en/region/israel-occupied-palestinian-territories/report-2011 [2353] => | datum archivace = 2011-08-17 [2354] => | nedostupné = ano [2355] => }} [2356] => * {{Citace elektronické monografie [2357] => | titul = Israel (2011) [2358] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&year=2011&country=8060 [2359] => | datum přístupu = 2011-08-16 [2360] => | vydavatel = [[Freedom House]] [2361] => | jazyk = anglicky [2362] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823230118/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&country=8060&year=2011 [2363] => | datum archivace = 2011-08-23 [2364] => | nedostupné = ano [2365] => }} [2366] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Izrael - o českých krajanech | url = http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/krajane/krajane_ve_svete/krajane_ve_svete-index_11.html | datum vydání = 2002-05-16 | datum přístupu = 2011-12-14 | vydavatel = [[Ministerstvo zahraničních věcí České republiky]] | url archivu = https://web.archive.org/web/20120103014342/http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/krajane/krajane_ve_svete/krajane_ve_svete-index_11.html | datum archivace = 2012-01-03 | nedostupné = ano }} [2367] => [2368] => {{Geografické okolí [2369] => |Střed = Izrael [2370] => |Sever = [[Libanon]] [2371] => |Severovýchod = [[Sýrie]]
[[Golanské výšiny]] [2372] => |Východ = [[Západní břeh Jordánu]] • [[Jordánsko]] [2373] => |Jihovýchod = [[Saúdská Arábie]] [2374] => |Jih = [[Akabský záliv]]
[[Rudé moře]] [2375] => |Jihozápad = [[Pásmo Gazy]]
[[Egypt]] [2376] => |Západ = [[Středozemní moře]] [2377] => |Severozápad = [[Kypr]] [2378] => }} [2379] => {{Izrael}} [2380] => {{Navboxes [2381] => | title = [[Soubor:Gnome-globe.svg|22px]] Geografická lokalizace [2382] => | list = {{Asie}} [2383] => {{Státy ležící na břehu Středozemního moře}} [2384] => {{Státy ležící na břehu Rudého moře}} [2385] => }} [2386] => {{Izraelská témata}} [2387] => [2388] => {{Nejlepší článek}} [2389] => {{Autoritní data}} [2390] => {{Portály|Izrael}} [2391] => [2392] => [[Kategorie:Izrael| ]] [2393] => [[Kategorie:Hebrejská slova a fráze]] [2394] => [[Kategorie:Názvy území Izraele a Palestiny]] [2395] => [[Kategorie:Státy Asie]] [2396] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1948]] [2397] => [[Kategorie:Státy s žádným nebo částečným mezinárodním uznáním]] [2398] => [[Kategorie:Státy Unie pro Středomoří]] [] => )
good wiki

Izrael

Izrael , plným názvem Stát Izrael , je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie, kde leží při východním pobřeží Středozemního moře. Na severu sousedí s Libanonem, na severovýchodě se Sýrií, na východě s Jordánskem a na jihozápadě s Egyptem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Golanské výšiny','Palestinská autonomie','První arabsko-izraelská válka','Libanon','Západní břeh Jordánu','Tel Aviv','Hebron','Jeruzalém','1948','Liga arabských států','Židé','izraelští Arabové'

1948

Hebron

Hebron, nazývaný také al-Halíl, je palestinské město ležící na Západním břehu Jordánu.

Jeruzalém

Libanon

Židé

Židé jsou etnickou a náboženskou skupinou, která je spojována s židovským náboženstvím a židovskou kulturou.