Array ( [0] => 14662260 [id] => 14662260 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Židé [uri] => Židé [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Židé jsou etnickou a náboženskou skupinou, která je spojována s židovským náboženstvím a židovskou kulturou. Mají dlouhou historii, která sahá až do dávných dob. V průběhu staletí se židé usazovali v různých zemích a regionech, šířili se po celém světě, a tak přinášeli svá kulturní a náboženská zvyklosti do různých částí světa. Počátky židovského osídlení jsou spojeny s biblickým příběhem Abrahama, který je považován za praotce židovského národa. Během historie se židé setkávali s četnými překážkami a pronásledováním, jako například holokaust za druhé světové války. To vedlo k velké migraci židů do Izraele a dalších částí světa. Židovská náboženská tradice je založena na Tóře, která je považována za posvátný zákon. Talmud je další důležitá součást židovského náboženství, která obsahuje komentáře a výklady Tóry. Židovská náboženská praxe zahrnuje modlitbu, dodržování rituálů a dodržování židovských svátků. Židovská kultura je bohatá a rozmanitá, zahrnuje literaturu, hudbu, tanec, umění a gastronomii. Významnými příspěvky židovské kultury jsou například Hebřanská bible, kabala, iiddiš jazyk a židovská kuchařka. Dnes žijí židé po celém světě, přičemž největší koncentrace je v Izraeli, USA a Evropě. Židovská komunita je aktivní ve společnosti a přispívá svými znalostmi, uměním, vědou a podnikatelskými aktivitami. Navzdory všem historickým překážkám se židovský národ a kultura stále udržují a rozvíjejí. [oai] => Židé jsou etnickou a náboženskou skupinou, která je spojována s židovským náboženstvím a židovskou kulturou. Mají dlouhou historii, která sahá až do dávných dob. V průběhu staletí se židé usazovali v různých zemích a regionech, šířili se po celém světě, a tak přinášeli svá kulturní a náboženská zvyklosti do různých částí světa. Počátky židovského osídlení jsou spojeny s biblickým příběhem Abrahama, který je považován za praotce židovského národa. Během historie se židé setkávali s četnými překážkami a pronásledováním, jako například holokaust za druhé světové války. To vedlo k velké migraci židů do Izraele a dalších částí světa. Židovská náboženská tradice je založena na Tóře, která je považována za posvátný zákon. Talmud je další důležitá součást židovského náboženství, která obsahuje komentáře a výklady Tóry. Židovská náboženská praxe zahrnuje modlitbu, dodržování rituálů a dodržování židovských svátků. Židovská kultura je bohatá a rozmanitá, zahrnuje literaturu, hudbu, tanec, umění a gastronomii. Významnými příspěvky židovské kultury jsou například Hebřanská bible, kabala, iiddiš jazyk a židovská kuchařka. Dnes žijí židé po celém světě, přičemž největší koncentrace je v Izraeli, USA a Evropě. Židovská komunita je aktivní ve společnosti a přispívá svými znalostmi, uměním, vědou a podnikatelskými aktivitami. Navzdory všem historickým překážkám se židovský národ a kultura stále udržují a rozvíjejí. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Polozamčeno}} [1] => {{Různé významy|tento=národě|stránka=Žid}} [2] => {{Infobox - etnická skupina [3] => | název = Židé
יהודים (Jehudim) [4] => | obrázek = Jews montage.jpg [5] => | popisek = 1. řada: [[Juda Makabejský]] • [[Flavius Iosephus]] • [[Akiva]] • [[Maimonides]]
[6] => 2. řada: [[Baruch Spinoza]] • [[Sigmund Freud]] • [[Šolom Alejchem]] • [[Albert Einstein]]
[7] => 3. řada: [[Emmy Noetherová]] • [[David Ben Gurion]] • [[Marc Chagall]] • [[Natalie Portmanová]] [8] => | populace = '''13 746 100–17 936 400'''{{Citace elektronické monografie [9] => | korporace = Jewish People Policy Planning Institute (Jewish Agency for Israel) [10] => | odkaz na korporaci = http://www.jpppi.org.il/JPPPI/SendFile.asp?DBID=1&LNGID=1&GID=489 [11] => | titul = Annual Assessment [12] => | dostupnost = [13] => | url = http://www.ajcarchives.org/main.php?GroupingId=10143 [14] => | vydání = American Jewish Year Book [15] => | vydavatel = American Jewish Committee [16] => | datum vydání = 2007 [17] => | datum přístupu = 2009-02-23 [18] => | jazyk = angličtina [19] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100613064641/http://ajcarchives.org/main.php?GroupingId=10143 [20] => | datum archivace = 2010-06-13 [21] => | nedostupné = ano [22] => }} [23] => | regiony = {{Vlajka a název|Izrael}} 6 042 000{{cite web |url=http://www.ynetnews.com/articles/0,7340,L-4367878,00.html |title=Israel's population crosses 8 million mark |publisher=Ynetnews |date=April 14, 2013 |accessdate=April 14, 2013 }}This figure does not include 300,000 Israeli ethnic Jews not considered to be Jewish under halakha [24] =>
Další státy s významnou populací:
[25] => | region1 = {{flagicon|USA}} [[Spojené státy americké]] [26] => | pop1 = 5 425 000 [27] => | ref1 = {{cite web |url=http://www.jewishdatabank.org/Studies/downloadFile.cfm?FileID=2941 |title=World Jewish Population, 2012 |first=Sergio |last=DellaPergola |authorlink=Sergio DellaPergola |editor1-first=Arnold |editor1-last=Dashefsky |editor1-link=Arnold Dashefsky |editor2-first=Ira |editor2-last=Sheskin |date=November 2, 2012 |work=Current Jewish Population Reports |publisher=North American Jewish Data Bank |location=[[Storrs, Connecticut]] |format=[[Portable Document Format|PDF]] |accessdate=September 21, 2013}} - 6 800 000 [28] => | region2 = {{Vlajka a název|Francie}} [29] => | pop2 = 490 000 [30] => | ref2 = [31] => | region3 = {{Vlajka a název|Kanada}} [32] => | pop3 = 374 000 [33] => | ref3 = [34] => | region4 = {{Vlajka a název|Spojené království}} [35] => | pop4 = 295 000 [36] => | ref4 = [37] => | region5 = {{Vlajka a název|Rusko}} [38] => | pop5 = 225 000 [39] => | ref5 = [40] => | region6 = {{Vlajka a název|Argentina}} [41] => | pop6 = 184 000 [42] => | ref6 = [43] => | region7 = {{Vlajka a název|Německo}} [44] => | pop7 = 120 000 [45] => | ref7 = [46] => | region8 = {{Vlajka a název|Austrálie}} [47] => | pop8 = 104 000 [48] => | ref8 = [49] => | region9 = {{Vlajka a název|Brazílie}} [50] => | pop9 = 96 000 [51] => | ref9 = [52] => | region10 = {{Vlajka a název|Ukrajina}} [53] => | pop10 = 95 000 [54] => | ref10 = [55] => | region11 = {{Vlajka a název|Jihoafrická republika}} [56] => | pop11 = 72 000 [57] => | ref11 = [58] => | region12 = {{Vlajka a název|Maďarsko}} [59] => | pop12 = 49 000 [60] => | ref12 = [61] => | region13 = {{Vlajka a název|Mexiko}} [62] => | pop13 = 40 000 [63] => | ref13 = [64] => | region14 = {{Vlajka a název|Belgie}} [65] => | pop14 = 31 200 [66] => | ref14 = {{Citace elektronické monografie [67] => | korporace = Jewish Virtual Library [68] => | odkaz na korporaci = http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/Judaism/jewpop.html [69] => | titul = The Jewish Population of the World [70] => | dostupnost = [71] => | url = http://www.ajcarchives.org/main.php?GroupingId=10142 [72] => | vydání = American Jewish Year Book [73] => | vydavatel = American Jewish Committee [74] => | datum vydání = 2006 [75] => | datum přístupu = 2008-04-25 [76] => | jazyk = angličtina [77] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190505002513/http://www.ajcarchives.org/main.php?GroupingId=10142 [78] => | datum archivace = 2019-05-05 [79] => | nedostupné = ano [80] => }} [81] => | region15 = {{Vlajka a název|Nizozemsko}} [82] => | pop15 = 30 000 [83] => | ref15 = [84] => | region16 = {{Vlajka a název|Itálie}} [85] => | pop16 = 28 600 [86] => | ref16 = [87] => | region17 = {{Vlajka a název|Chile}} [88] => | pop17 = 20 700 [89] => | ref17 = [90] => | region18 = {{Vlajka a název|Bělorusko}} [91] => | pop18 = 18 200 [92] => | ref18 = [93] => | region19 = {{Vlajka a název|Uruguay}} [94] => | pop19 = 18 000 [95] => | ref19 = [96] => | region20 = {{Vlajka a název|Švýcarsko}} [97] => | pop20 = 17 900 [98] => | ref20 = [99] => | region21 = {{Vlajka a název|Turecko}} [100] => | pop21 = 17 800 [101] => | ref21 = [102] => | region22 = {{Vlajka a název|Venezuela}} [103] => | pop22 = 15 400 [104] => | ref22 = [105] => | region23 = {{Vlajka a název|Švédsko}} [106] => | pop23 = 15 000 [107] => | ref23 = [108] => | region24 = {{Vlajka a název|Španělsko}} [109] => | pop24 = 12 000 [110] => | ref24 = [111] => | region25 = {{Vlajka a název|Írán}} [112] => | pop25 = 10 800 [113] => | ref25 = [114] => | jazyky = '''Historické židovské jazyky:'''
[115] => [[hebrejština]], [[jidiš]], [[ladino]]
[116] => '''[[Liturgický jazyk|Liturgické jazyky]]:'''
[117] => [[hebrejština]] a [[aramejština]]
[118] => '''Dominantní jazyky:'''
[119] => Mateřský jazyk Židů v diaspoře významně ovlivnila: [[angličtina]], [[hebrejština]], [[jidiš]] a [[ruština]] [120] => | náboženství = [[judaismus]] [121] => | příbuzní = [122] => | poznámky = [123] => }} [124] => '''Židé''' ([[hebrejština|hebrejsky]] יְהוּדִים, ''Jehudim'', sg. יְהוּדִי, ''Jehudi'') jsou [[semité|semitským]] [[národ]]em pocházejícím z oblasti [[Blízký východ|Blízkého východu]]. Kromě označení ''Židé'' jsou nazýváni též '''[[Izraelské kmeny|Izrael]]''' (hebrejsky ''Jisra’el'') nebo '''Synové Izraele''', '''Izraelité''' (hebrejsky ''Bnej Jisra’el''). Občas se pro Židy používá i označení '''Hebrejové''' či '''Hebrejci''' (hebrejsky עברי, ''Ivri'' (sg.), עברים, ''Ivrim'' (pl.); rusky ''Jevrej''). Nejstarší záznamy o existenci izraelského národa spadají do [[2. tisíciletí př. n. l.]] Během 3000 let se Židé ze své pravlasti – [[Země izraelská|Izraele]] – rozšířili do celého světa. Kromě národnostně-etnické skupiny tvoří Židé i skupinu [[náboženství|náboženskou]]. [125] => [126] => Pokud se píše s velkým prvním písmenem, označuje slovo '''Žid''' příslušníka židovského národa, tedy Žida v [[etnikum|etnickém]] slova smyslu, zatímco '''žid''' (s malým písmenem) je příslušníkem [[judaismus|židovského náboženství]]. Významy se do velké míry překrývají, protože židovské náboženství bylo původně náboženstvím národním a bylo jedním z určujících rysů příslušnosti k židovskému národu. Dalšími národními rysy bylo území státu [[Izrael]]e a [[Palestina|Palestiny]] a jazyk ([[hebrejština]]). [127] => [128] => == Etymologie slova == [129] => {{Viz též|Etymologie_slova_Žid}} [130] => {{Viz též|Židovská etnonyma}} [131] => Slovo „Žid“ přešlo do češtiny pravděpodobně [[němčina|německým]] zprostředkováním z [[italština|italského]] ''Giudeo'', které pochází z latinského ''Iudeus'', respektive [[řečtina|řeckého]] Ἰουδαῖος (Iudaios), podle hebrejského יְהוּדִי ''Jehudi'', znamenající „judský“, „pocházející z Judska“, „Judejec“. V původním významu znamenalo „příslušník kmene Jehuda“ ([[Juda]]), viz [[Izraelské kmeny|Izraelský národ]]. Samotné jméno ''Jehuda'' znamená „Ten, jenž děkuje“ nebo „Ten, jenž vzdává chválu“. [132] => [133] => Podobnou cestou, tedy přes řečtinu, přešel do češtiny i výraz „Hebrejec“ (z řeckého Ἑβραῖος, ''Hebraios''), podle hebrejského עברי, ''Ivri''. Kořen עבר znamená „překračovat“, „přecházet“. Může tedy odkazovat jak na kočovníky („Ti, kdo chodí sem a tam“) nebo na národ „z druhé strany (řeky)“ – v tomto případě [[Eufrat]]u. Výraz Hebrejci se dnes používá především v souvislosti se starověkými kmeny nebo skupinami kmenů, které mluvily hebrejsky a které později vytvořily kmenové společenství Izrael. [134] => [135] => Jméno „Izrael“ (hebrejsky ישראל, „Bůh bojuje“, „Ten, jenž zápasí s Bohem“), přesněji בני ישראל, ''Bnej Jisra’el'', „Synové Izraele“, odkazuje v národnostním kontextu na celý izraelský národ, včetně deseti ztracených kmenů, v náboženském pak na celé společenství lidí uznávajících a věřících pouze v jednoho [[JHVH|Boha Izraele]]. V současnosti je třeba odlišovat mezi slovem '''Izraelité''', což se vztahuje na biblický národ, potažmo na příslušníka náboženské komunity; a '''Izraelci''', což je označení občanů státu [[Izrael]]. [136] => [137] => === V jazyce === [138] => V některých jazycích (jako například v češtině a němčině) se výrazem ''židovský'' krom neutrálních pojmenování typu ''židovský hřbitov'' (''Judenfriedhof'') dříve označovaly i některé předměty nebo skutečnosti, v jejichž označení mělo slovo židovský někdy odsudečný nebo výsměšný význam, např. [[mochyně]] (physalis) – ''židovská třešeň'' (''Judenkirsche'')ŠUMAVSKÝ, Josef Franta. ''Deutsch-böhmisches Wörterbuch''. Svazek 1. Prag: Johann Spurný, 1844. S. 1103. Dostupné [https://books.google.cz/books?id=2AotAAAAYAAJ&lpg=PA315&dq=lebo%C4%8D%C3%AD%C5%A1e&hl=cs&pg=PA1103#v=snippet&q=Juden&f=false online], 15. ledna 2024. Zachycuje mnoho dalších podobných výrazů. nebo [[slunečnice topinambur|topinambury]] – ''židovské brambory'' (''Judenkartoffeln'')''Topinamburům se říká „židovské brambory“. Původně jsou ale z Mexika.'' ČRo 2019, dostupné [https://sever.rozhlas.cz/topinamburum-se-rika-zidovske-brambory-puvodne-jsou-ale-z-mexika-8122579 online], 1. února 2024.''Listy zahradnické. Illustrovaný časopis (...).'' V Troji u Prahy, 1882. S. 100. Dostupné [https://www.google.cz/books/edition/Listy_zahradnicke/Ko94vHX_EOYC?hl=cs&gbpv=1&dq=juden&pg=PA100&printsec=frontcover online], 1. února 2024.. [139] => [140] => == Kdo je Žid == [141] => {{viz též|Kdo je žid?}} [142] => [143] => === „Etnický Žid“ === [144] => V judaismu bylo vždy náboženství úzce propojeno s myšlenkou vlastního národa a země. Ve [[starověk]]u byli Židé (respektive Izraelci) vždy považováni za národ a na jejich náboženství nebyl kladen žádný zvláštní důraz. Změna přišla v poexilním období, zvláště pak během [[Řecko|řecké]] a [[Římská říše|římské]] nadvlády, kdy začalo být židovství považováno za samostatné (a státem vesměs uznávané) náboženství, jehož hlavním nositelem je národ – Židé. V té době také roste počet [[gijur|konvertitů]], tudíž se stávalo, že člověk židovského vyznání byl zároveň [[římské občanství|římským občanem]]. [145] => [146] => V období [[středověk]]u se zvláště v [[křesťanství|křesťanském]] a [[islám|muslimském]] prostředí naopak národnostní princip v židovství vytrácí – Židé jsou považováni za náboženskou skupinu a zřeknutím se své víry nebo přestupem na jinou víru židy být přestávají. Pokřtěný žid již není brán jako žid, nýbrž jako [[křesťan]]. [147] => [148] => Termín „židovské etnikum“ je poměrně nový a vychází až z [[nacionalismus|nacionalistických]] tendencí během [[19. století]] a je přímým důsledkem [[sekularizace]] společnosti, ve které přestalo hrát roli rozdělení náboženské a začalo naopak být důležité rozdělení [[národnost]]ní. Uvnitř samotného [[Judaismus|judaismu]] existovaly v té době rozporuplné tendence. Některé skupiny dávaly přednost [[Asimilace (sociologie)|asimilaci]] (tyto skupiny považovaly židovství za projev víry, nikoli etnické či národnostní příslušnosti), jiné skupiny začaly klást důraz na národní svébytnost Židů (zvláště pod dojmem událostí, jako [[Dreyfusova aféra]], která znamenala pro řadů příznivců asimilace zklamání) – z této skupiny se posléze zrodil [[sionismus]]. [149] => [150] => K „židovské národnosti“ se bylo možno přihlásit např. v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]], kde v roce 1928 vznikl [[Židovská autonomní oblast|Židovský národní okruh]]{{Citace elektronické monografie [151] => | příjmení = Zbavitelová [152] => | jméno = Gita [153] => | odkaz na autora = [154] => | titul = Stalin založil na Dálném východě Židovskou autonomní oblast [155] => | url = http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/zpravy/_zprava/355251 [156] => | datum vydání = 2007-06-14 [157] => | datum přístupu = 2012-01-06 [158] => | vydavatel = Český rozhlas [159] => }} nebo v meziválečném [[První republika|Československu]] ve snaze oslabit [[Sudetští Němci|německou]] a maďarskou národnost.ČAPKOVÁ, Kateřina. Uznání židovské národnosti v Československu 1918–1938. In ''Český časopis historický'', roč. 102, 2004, č. 1. Str. 77–103. [160] => [161] => První definici Žida na základě [[lidská rasa|„rasy“]] byla stanovena až v [[Nacistické Německo|nacistickém Německu]] prostřednictvím tzv. [[Norimberské zákony|norimberských zákonů]]. Tyto zákony definovaly jako Žida každého, kdo má oba rodiče Židy (''Volljude''). Člověk, který měl Židem jednoho z rodičů, byl považován za ''míšence prvního stupně'' (''Mischling ersten Grades''), člověk, který měl židovského jednoho prarodiče pak za ''míšence druhého stupně'' (''Mischling zweiten Grades''). Zákony dále rozebíraly případy, kdy byl jeden nebo oba rodiče či prarodiče míšenci prvního nebo druhého stupně. Všichni lidé, označení [[nacismus|nacistickým]] režimem jako Židé (''Volljuden'') i míšenci (''Mischlinge'') byli během [[druhá světová válka|druhé světové války]] [[perzekuce|perzekvováni]] a v [[konečné řešení židovské otázky|konečném důsledku]] měli být podle záměrů nacistů [[Holokaust|vyhlazeni]]. [162] => [163] => Na [[Karaimové|karaimské židy]] se norimberské zákony nevztahovaly. [164] => [165] => Po založení státu [[Izrael]] roku 1948 byl přijat zákon zaručující, že každý člověk, který byl nacisty a jejich rasovými zákony označen za Žida, a jako takový perzekvován, má právo odstěhovat se do Izraele, kde této nebo podobné perzekuci již vystaven nebude. Tato klauzule pak dala vzniknout [[Zákon o návratu|Zákonu o návratu]], podle kterého je každý, kdo má alespoň jednoho židovského [[Rodinný původ|prarodiče]], považován Státem Izrael za Žida a je možné mu udělit občanství. Zákon o návratu se stal normou pro přijetí členů i pro řadu židovských obcí ve světě. [166] => [167] => [[Nejvyšší soud Státu Izrael]] v roce 2013 rozhodl, že neexistuje „izraelská národnost“ ([[Izraelci]]), ale pouze Židé nebo [[Arabové]].{{Citace elektronické monografie [168] => | příjmení = Bělka [169] => | jméno = Michal [170] => | odkaz na autora = [171] => | titul = Izraelci neexistují. Židovská národnost musí stačit, rozhodl soud [172] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/izraelska-narodnost-neexistuje.A131004_135950_zahranicni_mlb [173] => | datum vydání = 2013-10-04 [174] => | datum přístupu = 2020-01-10 [175] => | vydavatel = iDnes.cz [176] => }} [177] => [178] => === „Halachický žid“ === [179] => {{Neověřeno část}} [180] => {{Judaismus}} [181] => Žid a žid nemusí být vždy jedno a totéž. Zatímco „etnickým Židem“ je nutné se narodit, židem podle židovského náboženského práva – [[halacha|halachy]] – je možné se narodit i stát. Tzv. ''halachickým židem'' je každý, kdo: [182] => * se narodil židovské matce, která sama byla halachickou židovkou (u rabínských židů židovství se dědí ''matrilineárně'', nikoli ''patrilineárně'', jako je tomu např. u [[islám]]u), [183] => * karaitské a falašské židovské obce (historicky ani halachu v době vzniku nepřijaly) uznávají pouze patrilienární nárok, stejně jako samaritánské kmeny (samaritánské kmeny se nepovažují však přímo za Židy, ale za Izraelce) [184] => * každý, kdo podstoupil předepsaným způsobem [[gijur]] a konvertoval k judaismu. Konvertita je rovněž i státem Izrael uznán za člověka, kterému náleží právo návratu. [185] => Z této definice vyplývá, že člověk, který měl např. židovského dědečka, je sice považován za Žida státem Izrael, nicméně není již považován za žida z náboženského hlediska – není započítáván do [[minjan]]u, není vyvoláván k [[Tóra|Tóře]] a jeho náboženský status je stejný jako u jakéhokoli jinověrce. [186] => [187] => Většina náboženských (věřících) židů nepovažuje „nehalachické židy“ vůbec za židy a „etnický“ charakter židovství víceméně neuznávají, rozhodující je pro ně [[halacha]]. Některé malé skupiny [[charedim|ultraortodoxních židů]] nejenže neuznávají nehalachické židy, ale neuznávají ani konvertity jako plnoprávné židy. Tato praxe je ovšem spíše výjimkou potvrzující pravidlo. [188] => [189] => == Etnické rozdělení == [190] => Současné židovské obyvatelstvo je možné rozdělit dle původu a oblastí, kde Židé žili nebo žijí, a to následovně: [191] => * '''[[Aškenázští Židé|Aškenázové]]''' – Židé, kteří pocházejí především ze střední a východní [[Evropa|Evropy]]; tvoří více než 70 % světové židovské populace. Dnes žijí především v [[Izrael]]i (48 % populace), USA, [[Kanada|Kanadě]] a Evropě. [192] => * '''[[Sefardští Židé|Sefardové]]''' – Židé pocházející z oblasti [[Španělsko|Španělska]] a středomoří. Dnes žijí v Izraeli (spolu s Mizrachim 52 % populace), ve Francii a v Latinské Americe. [193] => * '''[[Mizrachim]]''' – Židé pocházející z arabských zemí, především [[Irák]]u, [[Írán]]u, [[Sýrie]] a [[Libanon]]u. Mezi Mizrachim se počítají i skupiny jako [[Berberští židé]], [[Horští Židé]] a Židé [[Kavkaz]]u, [[Kurdistán]]u aj. Hlavní centrum jejich populace je v Izraeli. [194] => [195] => Tyto skupiny jsou odvozeny od rabínského judaismu. Kromě těchto velkých skupin existují ještě nerabínské skupiny, jejichž příslušníci tvoří komunity o několika stech až tisících členů. Jsou to např. [196] => * [[Falašové]] – též Beta Israel, tzv. Černí židé, pocházející především z [[Etiopie]] [197] => * [[Karaimové]] – karaimem je možné se výhradně narodit, nicméně náboženskou skupinou [[Karaitský judaismus|Karaité]] se můžete stát [198] => * [[Samaritáni]] – potomci severoizraelských kmenů a mezopotámského obyvatelstva z 1. tis. př. n. l., sami sebe neoznačují za Židy, ale pouze za Izraelce [199] => * [[Židé v Jemenu|Tejmanim]] – Židé z [[Jemen]]u [200] => * [[Bnej Menaše]] – indičtí Židé odvozující svůj původ od kmene Menaše [201] => * [[Ibo Bnej Jisrael]] – tzv. Igbo – Židé z Nigérie odvozující svůj původ od kmenů Gád, Zabulon a Menaše [202] => * [[Židovská komunita v Kchaj-fengu|Kchaj-feng]] – čínští Židé [203] => [204] => Tyto skupiny se od sebe mohou lišit dialektem hebrejštiny, používanými jazyky, kulturou včetně folklóru i náboženskými praktikami. [205] => [206] => == Populace == [207] => Následující tabulka uvádí počet a procentuální zastoupení Židů podle národnosti v některých zemích a oblastech. Údaje jsou pouze orientační. [208] => [209] => {| class="wikitable sortable" [210] => |+ [211] => |- [212] => !země [213] => !židovská populace [214] => !celková populace [215] => !podíl Židů (%) [216] => !poznámky [217] => |- [218] => |[[Spojené státy americké]] [219] => | style = "text-align: right"|5 300 000 [220] => | style = "text-align: right"|301 469 000 [221] => | style = "text-align: right"|1,80 [222] => |''Viz [http://fr.jpost.com/servlet/Satellite?pagename=JPost/JPArticle/ShowFull&cid=1145961262900] {{Wayback|url=http://fr.jpost.com/servlet/Satellite?pagename=JPost%2FJPArticle%2FShowFull&cid=1145961262900|date=20120203120331}}'' (Updated to May 2, 2006).''V roce 2007 již židovská populace Izraele překonala židovskou populaci USA.'' [223] => |- [224] => |[[Izrael]] [225] => | style = "text-align: right"|5 393 400 [226] => | style = "text-align: right"|7 116 700 [227] => | style = "text-align: right"|75,80 [228] => |{{Citace elektronické monografie | url=http://www.cbs.gov.il/shnaton58/st02_02.pdf | titul=Population, by religion | vydavatel=[[Izraelský centrální statistický úřad]] | rok=2007 | datum přístupu=2007-11-13 | url archivu=https://web.archive.org/web/20071124175306/http://www1.cbs.gov.il/shnaton58/st02_02.pdf | datum archivace=2007-11-24 | nedostupné=ano }} [229] => |- [230] => |[[Evropa]] [231] => | style = "text-align: right"|2 000 000 [232] => | style = "text-align: right"|710 000 000 [233] => | style = "text-align: right"|0,30 [234] => |Pravděpodobně méně židů [235] => |- [236] => | style = "text-indent: 2em"|[[Francie]] [237] => | style = "text-align: right"|494 000 [238] => | style = "text-align: right"|64 102 140 [239] => | style = "text-align: right"|0,80 [240] => | [241] => |- [242] => | style = "text-indent: 2em"|[[Spojené království|Velká Británie]] [243] => | style = "text-align: right"|267 000 [244] => | style = "text-align: right"|60 609 153 [245] => | style = "text-align: right"|0,40 [246] => |Sčítání obyvatel v r. 2001 [247] => |- [248] => | style = "text-indent: 2em"|[[Rusko]] [249] => | style = "text-align: right"|228 000 [250] => | style = "text-align: right"|142 400 000 [251] => | style = "text-align: right"|0,15 [252] => |Oblast bývalého [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Počet podle některých odhadů mnohem vyšší.Zpráva Ministerstva zahraničních věcí USA ohledně náboženské svobody [http://www.state.gov/g/drl/rls/irf/2004/35480.htm] {{Wayback|url=http://www.state.gov/g/drl/rls/irf/2004/35480.htm|date=20080413040951}} odhaduje počet Židů v Rusku na 600 000 až 1 000 000. [253] => |- [254] => | style = "text-indent: 2em"|[[Německo]] [255] => | style = "text-align: right"|220 000 [256] => | style = "text-align: right"|82 310 000 [257] => | style = "text-align: right"|0,30 [258] => |100 000 členů židovských obcí [259] => |- [260] => | style = "text-indent: 2em"|[[Ukrajina]] [261] => | style = "text-align: right"|103 591 [262] => | style = "text-align: right"|46 481 000 [263] => | style = "text-align: right"|0,20 [264] => |Údaj podle oficiálního cenzu z r. 2001. Podle místní pobočky Židovské agentury se počet Židů pohybuje mezi 250 000 až 500 000 [265] => |- [266] => | style = "text-indent: 2em"|[[Maďarsko]] [267] => | style = "text-align: right"|80 000–100 000 [268] => | style = "text-align: right"|10 053 000 [269] => | style = "text-align: right"|0,8–1 [270] => |{{Citace elektronického periodika |titul=Židovská komunita v Maďarsku |url=http://www.zsido.hu/tortenelem/magyarzs.htm |datum přístupu=2008-04-25 |url archivu=https://web.archive.org/web/20170515170330/http://www.zsido.hu/tortenelem/magyarzs.htm |datum archivace=2017-05-15 |nedostupné=ano }} Především maďarsky mluvící, [[Neologismus|neologičtí]], asimilovaní Židé [271] => |- [272] => | style = "text-indent: 2em"|[[Belgie]] [273] => | style = "text-align: right"|30 000 [274] => | style = "text-align: right"|10 419 000 [275] => | style = "text-align: right"|0,30 [276] => | [277] => |- [278] => | style = "text-indent: 2em"|[[Itálie]] [279] => | style = "text-align: right"|30 000 [280] => | style = "text-align: right"|58 883 958 [281] => | style = "text-align: right"|0,05 [282] => | [283] => |- [284] => |[[Kanada]] [285] => | style = "text-align: right"|371 000 [286] => | style = "text-align: right"|32 874 400 [287] => | style = "text-align: right"|1,10 [288] => | [289] => |- [290] => |[[Guatemala]] [291] => | style = "text-align: right"|1 200 [292] => | style = "text-align: right"|14 655 000 [293] => | style = "text-align: right"|0,01 [294] => |http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/vjw/Guatemala.html [295] => |- [296] => |[[Turecko]] [297] => | style = "text-align: right"|30 000 [298] => | style = "text-align: right"|72 600 000 [299] => | style = "text-align: right"|0,040 [300] => | [301] => |- [302] => |[[Argentina]] [303] => | style = "text-align: right"|250 000 [304] => | style = "text-align: right"|39 921 833 [305] => | style = "text-align: right"|0,60 [306] => |[http://www.us-israel.org/jsource/Judaism/jewpop.html Jewish Virtual Library], [http://www.jewfaq.org/populatn.htm JewFAQ] [307] => |- [308] => |[[Brazílie]] [309] => | style = "text-align: right"|130 000 [310] => | style = "text-align: right"|188 078 261 [311] => | style = "text-align: right"|0,07 [312] => | [313] => |- [314] => |[[Jižní Afrika]] [315] => | style = "text-align: right"|106 000 [316] => | style = "text-align: right"|47 432 000 [317] => | style = "text-align: right"|0,20 [318] => | [319] => |- [320] => |[[Austrálie]] [321] => | style = "text-align: right"|126 000 [322] => | style = "text-align: right"|20 788 357 [323] => | style = "text-align: right"|0,60 [324] => |Department of Immigration and Citizenship (DIMA), 1996 Census [325] => |- [326] => |[[Asie]] [327] => | style = "text-align: right"|50 000 [328] => | style = "text-align: right"|3 900 000 000 [329] => | style = "text-align: right"|0,001 [330] => | [331] => |- [332] => | style = "text-indent: 2em"|[[Írán]] [333] => | style = "text-align: right"|20 405 [334] => | style = "text-align: right"|68 467 413 [335] => | style = "text-align: right"|0,03 [336] => | [337] => |- [338] => |[[Mexiko]] [339] => | style = "text-align: right"|40 000–50 000 [340] => | style = "text-align: right"|108 700 000 [341] => | style = "text-align: right"|0,04 [342] => | [343] => |- [344] => |'''Celkem''' [345] => | style = "text-align: right"|'''15 871 000''' [346] => | style = "text-align: right"|'''6 453 628 000''' [347] => | style = "text-align: right"|'''0,25''' [348] => | style = "text-align: right"| [349] => |} [350] => [351] => == Jazyk == [352] => {{Viz též|Hebrejština|Jidiš|Ladino|Lešon Kenaan}} [353] => Hlavním dorozumívacím jazykem Židů byla ve [[starověk]]u [[hebrejština]]. Ta později přešla do liturgického užívání a její funkci v běžné komunikaci přejala [[aramejština]], případně [[řečtina]] nebo [[latina]]. Od babylónského zajetí se stalo nepsaným pravidlem, že Židé přijímali jazyk země, ve které žili. Kromě toho vytvořili a užívají vlastní jazyky – [[jidiš]] (směs hebrejštiny, středověké němčiny a slovanských výrazů), užívaná mezi aškenázskými Židy, a [[ladino]] (směs hebrejštiny a kastilštiny) používaná mezi Sefardy. Kromě těchto dvou jazyků ještě existují různé variace jako [[judeo-arabština]] nebo [[judeo-perština]] a judeo-turečtina (hlavně u Karaimů a [[Krymčáci|Krymčaků]]) a judeo-afričtina u Falašů (jazyk ge'ez). Všechny tyto jazyky vznikly vzájemným ovlivňováním jazyků hostitelských zemí a hebrejštiny. Zvláštním jazykem je [[ge'ez]], kterým se hovořilo v Etiopii před nástupem [[amharština|amharštiny]] a který zůstal jako liturgický jazyk etiopských Židů. Hebrejština se udržela jako jazyk literární. Na přelomu 19. a 20. století byla hebrejština obnovena jako živý jazyk v [[Izrael]]i (ivrit). [354] => [355] => == Genetický původ == [356] => Testy DNA potvrdily, že většina moderních židovských komunit, včetně íránských, sefardských a aškenázských Židů, jsou potomci původního obyvatelsva, které žilo v období pozdního paleolitu v oblasti [[Levanta|Levanty]]. Jednalo se o nositele kultury [[Natúfien]], kteří Levant obývali před asi 12 tisíci lety a geneticky měli blízko k současným obyvatelům [[Jemen]]u, ale v dalších tisíciletích se smísili s migračními vlnami z [[Anatolie]] a [[Kavkaz]]u.{{Cite journal |date=2022 |title=Ancient DNA from Mesopotamia suggests distinct Pre-Pottery and Pottery Neolithic migrations into Anatolia |url=https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC9983685/ |journal=Science |volume=377 |issue=6609 |pages=982-987 |via=NCBI |access-date=2024-04-20 |archive-date=2024-04-20 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240420103330/https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC9983685/ |url-status=live }} Jejich potomci byli starověcí semitští [[Kananejci]], kteří v [[Doba bronzová|době bronzové]] žili na území [[Kanaán]]u, kde se dnes nalézají západní Sýrie, Libanon, Palestina a Izrael.{{cite news |last=Lawler |first=Andrew |date=28 September 2020 |title=DNA from the Bible's Canaanites lives on in modern Arabs and Jews |work=[[National Geographic]] |url=https://api.nationalgeographic.com/distribution/public/amp/history/2020/05/dna-from-biblical-canaanites-lives-modern-arabs-jews |archive-url=https://web.archive.org/web/20200602143829/https://api.nationalgeographic.com/distribution/public/amp/history/2020/05/dna-from-biblical-canaanites-lives-modern-arabs-jews |url-status=dead |archive-date=June 2, 2020 |access-date=28 May 2020}}{{cite web |last1=Pearson |first1=Nathaniel |date=11 January 2022 |title=The splendid tapestry: How DNA reveals truths, ancient & lasting |url=https://www.ted.com/talks/nathaniel_pearson_the_splendid_tapestry_how_dna_reveals_truths_ancient_lasting |access-date=5 February 2024 |website=TED: Ideas Worth Spreading}} [357] => [358] => Stejný starověký levantský původ jako Židé mají arabsky mluvící populace Levanty, například [[Palestinci]], [[Drúzové]], Libanonci, Jordánci a Syřané. Sefardští Židé z Maroka a aškenázští Židé se odlišují tím, že mají asi 31–41% evropských genů.{{cite journal |date=May 2020 |title=The Genomic History of the Bronze Age Southern Levant |journal=Cell |volume=181 |issue=5 |pages=1153–1154 |doi=10.1016/j.cell.2020.04.024 |pmid=32470400 |pmc=10212583 |doi-access=free}} Jedná se o důsledek sňatků, které židovští muži, kteří v počátcích židovské diaspory migrovali do Evropy, uzavírali s místními ženami, které konvertovaly k judaismu.{{cite news |last1=Wade |first1=Nicholas |title=Genes Suggest European Women at Root of Ashkenazi Family Tree |url=https://www.nytimes.com/2013/10/09/science/ashkenazi-origins-may-be-with-european-women-study-finds.html |work=The New York Times |date=8 October 2013 |access-date=21 February 2017 |archive-date=23 April 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20190423212620/https://www.nytimes.com/2013/10/09/science/ashkenazi-origins-may-be-with-european-women-study-finds.html |url-status=live }} [[Falašové|Etiopští Židé]] mají stejný východoafrický původ jako ostatní obyvatelé Etiopie, ale asi 20% jejich genetické výbavy je blízkovýchodního původu a vykazuje podobnost s moderními židovskými a arabskými populacemi a Kananejci z doby bronzové. [359] => [360] => == Náboženství == [361] => {{Podrobně|Judaismus}} [362] => [[Soubor:Kaufmann Day of Atonement.jpg|náhled|Židé modlící se v synagoze při svátku [[jom kipur]]]] [363] => Judaismus vznikl jako kmenové náboženství hebrejských kmenů přibližně ve 2. tisíciletí př. n. l.{{Doplňte zdroj}} V současné době je jediným náboženstvím židovského národa. Podle náboženských zákonů ani podle zákonů světských není možné{{Doplňte zdroj}} být Židem (příslušníkem židovského národa) a zároveň být příslušníkem nějakého jiného náboženství než judaismu, pokud se pro toto jiné náboženství člověk svobodně rozhodne{{Doplňte zdroj}} (je ovšem možné být Židem „bez vyznání“).{{Doplňte zdroj}} Náboženský a národnostní fenomén je v židovství neodmyslitelně spjat. Judaismus je [[monoteismus|monoteistickým]] náboženstvím, tzn. že uctívá jediného Boha. Uctívání jiných bohů je zapovězeno, stejně jako uctívání soch, jiných předmětů či míst nebo přírodních úkazů. Judaismus odmítá dogmata a podobné „nezvratné pravdy“. Po dlouhou dobu bylo jediným dogmatem to, že Tóra je Boží Zákon seslaný Bohem{{Doplňte zdroj}} a Izrael jej následuje,{{Doplňte zdroj}} aby dodržel podmínky smlouvy s Bohem uzavřené, totiž [[Pojem vyvolenosti v judaismu|vyvolení]] výměnou za následování jediného, pravého Boha. [364] => [365] => == Dějiny Židů == [366] => {{Podrobně|Dějiny Židů}} [367] => === Dějiny Židů ve starověku === [368] => {{Podrobně|Starověké dějiny Židů}} [369] => Starověké dějiny Izraele jsou vymezeny prvními zmínkami o [[Izraelské kmeny|izraelském národě]] ve [[13. století př. n. l.]] a [[Arabové|arabskou]] expanzí na počátku [[7. století|7. století n. l.]]SEGERT, Stanislav. ''Starověké dějiny židů''. Praha: Svoboda, 1995. {{ISBN|80-205-0304-8}}, (dále jen Segert), str. 17. Podle [[Tóra|Tóry]] pochází celý Izraelský národ z jednoho rodu [[Patriarcha (Bible)|patriarchů]].[[Deuteronomium|Dt]] 1,8 Ti se přestěhovali do [[Egypt]]a, kde se značně rozrostli. V Egyptě však byli zotročováni a utlačováni.[[Exodus|Ex]] 1,7-16 Proto Izraelité z Egypta odešli, prošli pouští a vstoupili do [[Kanaán]]u, zabrali zemi a usadili se v ní. Podle biblického chápání se izraelský národ stejně jako jeho náboženství ustavuje především při putování pouští, při kterém od Boha dostává zákon a stává se Božím lidem. Můžeme-li datovat tyto události, podle údajů o městech Ramses a Pitom, na jejichž stavbě se Izraelité měli jako otroci podílet, lze hovořit o [[13. století př. n. l.]] [370] => [371] => [[Soubor:Juda izrael.jpg|vpravo|náhled|Království izraelské (červená) a judské (žlutá).]] [372] => [373] => ==== Doba královská a rozdělená monarchie (1000–586 př. n. l.) ==== [374] => {{Viz též|Izraelské království|Judské království}} [375] => Podle biblických pramenů se z vlády soudců jednotlivých kmenů vyvinula monarchie. Na přelomu stála osoba [[Saul]]a, který byl sice pomazán na krále, ale jeho činnost připomínala spíše soudce. Prvním skutečným králem byl [[David (biblická postava)|David]], po něm jeho syn [[Šalomoun]].Segert, str. 80–88. Jelikož bible neudává přesná data a mimobiblické prameny mlčí, datace těchto panovníků je jen přibližná. Davidovská říše (jak se označuje) zabírala nejen území Izraelských kmenů, ale všechno okolí. Byla spravována centrálně, hlavním městem byl [[Jeruzalém]], který David dobyl na [[Jebusejci|Jebusejcích]]. Během tohoto období byl v Jeruzalémě zbudován [[Šalomounův chrám]]. [376] => [377] => Po Šalomounově smrti došlo k rozdělení davidovské říše. Rozpadl se i svazek severních izraelských kmenů a kmenů jižních (konkrétně [[Juda (kmen)|Judy]] a [[Benjamín (kmen)|Benjamína]]) – vzniklo tzv. severní království neboli Izrael a jižní království neboli Juda ([[Judské království]], Judsko). Izraelské království zaniklo v roce [[729–720 př. n. l.|722]], když jeho hlavní město [[Samaří]] (Šomron) dobyli [[Asýrie|Asyřané]] pod vedením [[Salmanassar V.|Salmanassara V.]] Severní kmeny byly z velké části deportovány a usídleny mimo svou vlast, asimilovaly se s okolím a zanikly. V Judském (jižním) království (v Jeruzalémě) vládla i po rozdělení davidovská dynastie. Podle oficiálních pramenů přetrvala celou dobu až do zániku království v roce [[587 př. n. l.|587]]/[[586 př. n. l.|6]]. Jeruzalém padl v roce [[587 př. n. l.|587]] nebo [[586 př. n. l.|586]] (datum nejisté i v babylonských pramenech). Velká část Židů byla v několika etapách odvedena do [[babylonské zajetí|exilu v Babylonii]]. [378] => [379] => ==== Babylónská a perská nadvláda (586–323) ==== [380] => Období po pádu Jeruzaléma v roce 586 př. n. l. a deportaci židovských obyvatel z Judska do Babylonie se nazývá [[babylonské zajetí]]. Jeho trvání však nebylo dlouhé. V roce [[539 př. n. l.]] obsadil [[Perská říše|perský]] král [[Kýros II.]] [[Babylón|Babylon]]. Skončilo babylonské zajetí a Židé se mohli, pokud chtěli, vrátit zpět do vlasti. Zdaleka ne všichni této možnosti využili a tak vzniká první velká [[židovská diaspora]] v Mezopotámii. Jeruzalém i [[Jeruzalémský chrám|Chrám]] byl obnoven – do tohoto období spadá působení [[Ezdráš]]e a [[Kniha Nehemjáš|Nehemjáše]]. Ezdráš s sebou měl přinést Persií schválený „zákon našeho Boha“ – někteří badatelé se domnívají, že se jednalo buď o konečnou nebo o jednu ze závěrečných verzí Tóry. Život židovské komunity se začínal zaměřovat na [[Tóra|psaný]] a [[Ústní tóra|tradovaný zákon]]. V tomto období vznikají teologické a písemné základy židovského náboženství – '''[[judaismus|judaismu]]'''. Od zajetí také bude pravidlem, že vždy bude větší část Židů žít mimo území [[Země izraelská|Izraele]]. [381] => [[Soubor:Izrael herodovci.jpg|náhled|vpravo|Izrael za Herodovců]] [382] => [383] => ==== Řecká (323–167), makabejská (167–163) a římská vláda (63–135) ==== [384] => [[Alexandr Veliký|Alexandr Makedonský]] roku [[331 př. n. l.]] ovládl území [[Blízký východ|Blízkého východu]] a Judsko přešlo pod vládu Řeků. Po jeho smrti ([[323 př. n. l.]]) byla říše rozdělena mezi [[Diadochové|diadochy]] a Judsko připadlo na egyptským [[Ptolemaiovci|Ptolemaiovcům]]. V této době vznikla a rozmohla se [[Alexandrie|alexandrijská]] diasporní komunita, kde došlo i překladu [[Tanach|Starého zákona]] do řečtiny ([[Septuaginta]]). V roce [[198 př. n. l.]] dobyli po několika válkách [[Seleukovci]] Sýrii a Kanaán. Když [[Antiochos IV. Epifanés]] zakázal provádět základní rituály [[judaismus|judaismu]], povstalo venkovské obyvatelstvo a toto povstání nakonec přerostlo roku [[167 př. n. l.]] v [[makabejské povstání]].Schäfer, 37-67. Makabejské války započala roku [[167 př. n. l.]] rodina Makabejských, otec a jeho synové. Otec záhy zemřel a vedení se ujal [[Juda Makabejský]]. V roce [[164 př. n. l.]] se podařilo Judovi ovládnout Jeruzalém a přilehlé oblasti a obnovit Chrámový kult. Boje pokračovaly za všech jeho nástupců-bratrů [[Jónatán Makabejský|Jónatána]] a [[Šimon Makabejský|Šimona]]. Tyto války skončily založením vládnoucí královské dynastie [[Hasmoneovské království|Hasmonejců]]. Panování Hasmonejské dynastie bylo zmařeno vnitřními spory v samotné rodině. Když se bratři [[Aristobúlos II.]] a [[Hyrkanos II.]] nemohli shodnout na vedení země, zasáhli do sporu jak [[Pompeius]], tak [[Edóm|idumejský]] vládce [[Antipatros Idumejský|Antipatros II.]] Pompeius nakonec přiřkl vládu Antipatrovi, čímž Hasmoneovská dynastie skončila svou vládu a jejich místo zaujali [[Herodovci]]. [385] => [386] => Po [[Caesar|Césarově]] vítězství zůstal Hyrkanos v Judsku veleknězem, ale prokurátorem Judska byl jmenován Idumejec [[Antipatros Idumejský]]. Po Antipatrově smrti zůstali v Judsku jeho dva synové, Fasael a [[Herodes Veliký|Herodes]]. [[Marcus Antonius]] jim potvrdil jejich úřad etnarchy. V letech [[40]]–[[37]] se dostal díky [[Parthové|parthské]] expanzi na trůn Hasmonejec [[Antigon]], syn Aristobúla II. Herodes utekl do Říma, kde získal hodnost krále. Vrátil se v roce 37, porazil Antigona, dobyl Jeruzalém a stal se prakticky jediným vládcem v zemi. Po Herodově smrti (4 př. n. l.) nastoupil na jeruzalémský trůn jeho syn [[Herodes Archelaos|Archelaos]], byl však krátce na to (6 n. l.) Římany sesazen a Judsko přešlo pod přímou správu Říma. Judsko bylo spravováno římskými prefekty ([[6]]–[[41]]) a prokurátory ([[44]]–[[68]]). Od roku [[41]] do roku [[44]] vládl v Judsku Herodes Agrippa I. Po jeho smrti Judsko opět přechází do přímé správy Říma a spravují je prokurátoři. [387] => [388] => ==== Židovská povstání ==== [389] => [[Soubor:Tel Aviv- Diaspora Museum (5890638778).jpg|náhled|240px|vpravo|Římští vojáci nesou [[Menora|menoru]] po zničení Jeruzaléma]] [390] => {{Viz též|První židovská válka|Povstání Bar Kochby}} [391] => Za prokurátora Gessia Flora přerostla všeobecná nespokojenost v celonárodní židovské povstání. Počáteční úspěch byl zastaven postupem [[Vespasianus|Vespasiana]]. Když byl Vespasianus zvolen císařem ([[69]]), převzal velení vojsk jeho syn [[Titus]]. Titovi se podařilo v roce [[70]] dobýt [[Jeruzalém]] a v roce [[73]] zlomit poslední odpor Židů v pevnosti [[Masada]]. O několik desetiletí později, v letech [[132]]–[[135]], došlo k dalšímu povstání, které vedl [[Šim'on bar Kochba]]. I toto povstání však bylo rozdrceno, Židé byli vyhnáni z Jeruzaléma, z něhož bylo učiněno nové město, ''Aelia Capitolina'' a provincie přejmenována z Judska na [[Palestina|Palestinu]], aby byla vyhlazena jakákoli památka na neustále se bouřící Židy. Po Druhé židovské válce se těžiště židovského života přesunulo do Galileje, kde se židovský život začal znovu obnovovat. [392] => [393] => === Židé v diaspoře === [394] => {{Viz též|Židé v evropských zemích|Židé v Česku|Židé ve Spojených státech amerických}} [395] => Ve 3. století mnoho židů během krize Římské říše zemi opustilo. Jejich cílem byla především Babylónie, která nebyla pod nadvládou Říma a navíc zde již od dob babylónského zajetí sídlila silná a početná židovská komunita. Po povolení křesťanství a jeho přijetí za státní náboženství se vztah římské a později [[Byzantská říše|byzantské říše]] k Židům zhoršoval.Schäfer, 155–165. Židé proto přivítali, když roku [[614]] získala oblast Persie, avšak Jeruzalém byl roku [[629]] dobyt zpět. Roku [[638]] byla oblast podmaněna [[Arabové|Araby]] a situace v oblasti se na dlouhou dobu zcela změnila. Židé získali podobně jako křesťané status Dhimmi – tj. lidí druhého řádu – mohli svobodně vyznávat své náboženství, ale nesměli jej šířit ani nosit zbraně a museli platit zvláštní daň. Tolerance muslimů byla závislá na toleranci konkrétního panovníka. [396] => [397] => [[Soubor:Hasidic Family in Street - Borough Park - Hasidic District - Brooklyn.jpg|náhled|210px|[[Chasidismus|Chasidé]] v [[Newyorská metropolitní oblast|New Yorku]], který je domovem okolo 1,5 milionů Židů]] [398] => Vzhledem k roztroušení ([[Židovská diaspora|diaspory]]) Židů po světě přestalo být určujícím faktorem obývané území a postupně se vytratil i původní společný jazyk. Náboženství a kulturní tradice zůstaly. [399] => [400] => Protože během [[středověk]]u žili Židé mnohdy v [[Ghetto|ghettech]] a přinejmenším teoreticky se nemísili s nežidovským obyvatelstvem, lze tak nadále mluvit o národu, je-li chápán jako společenství odvozované od společného předka. Existuje však množství náhledů na tuto otázku; realitě snad bližší je výklad židovství jako druhu kulturního či diskursivního společenství (Eliyahu). [401] => [402] => Ve středověku i raném novověku se Židé v Evropě stávali terčem [[pogrom]]ů a katolické [[inkvizice]]. Během 18. a 19. století se židé stále více začali považovat za příslušníky národů, v jejichž zemích žili. V těchto případech již označení žid zůstalo vyjádřením náboženské příslušnosti. [403] => [404] => Od roku [[1948]] existuje na území zhruba odpovídajícím bývalému [[Britský mandát Palestina|Britskému mandátu Palestina]] stát [[Izrael]], v němž Židé opět tvoří majoritní skupinu a hovoří moderní [[hebrejština|hebrejštinou]] (ivrit). Nejpočetnějším náboženstvím země je [[judaismus]], většina obyvatel Izraele se však považuje za sekulární. Do země se postupně vystěhovalo mnoho židů, poslední velkou vlnou byli [[Židé v Sovětském svazu|sovětští židé]] v roce [[1990]]. [405] => [406] => == Genetická onemocnění == [407] => Je známo, že v rámci určitých skupin židovské populace se vyskytují některé genetické choroby nadprůměrně často. Příčina tohoto jevu není jasná, ale vliv mohl mít [[genetický drift]] způsobený [[inbreeding]]em v izolovaných židovských populacích. Například [[Aškenázští Židé|Aškenázové]] trpí často [[Riley-Dayův syndrom|Riley-Dayovým syndromem]], [[Tayova–Sachsova choroba|Tay-Sachsovou chorobou]], [[Gaucherova choroba|Gaucherovou chorobou]], [[Niemann-Pickův syndrom|Niemann-Pickovým syndromem]], také v hojné míře [[diabetes mellitus|cukrovkou]], [[pentosurie|pentosurií]], [[dystonie|dystonií]] a [[kolorektální karcinom|kolorektálním karcinomem]]. Mezi [[Sefardští Židé|Sefardskými]] židy se ve zvýšené míře vyskytuje [[familiární středomořská horečka]] (FMF), naopak Tay-Sachsova choroba u nich nepředstavuje tak vysoké riziko. Mezi orientálními židy perského původu je zvýšená incidence [[hypoaldosteronismus|hypoaldosteronismu]] a [[Dubin-Johnsonův syndrom|Dubin-Johnsonova syndromu]], mezi [[Libye|libyjskými]] židy je zvýšené riziko propuknutí [[Creutzfeldtova–Jakobova nemoc|Creutzfeldtovy–Jakobovy choroby]].{{citace monografie| titul = Encyclopedia of Genetics, Genomics, Proteomics, and Informatics| vydání=3rd Edition| příjmení= Rédei| jméno = George P.| vydavatel=Springer| rok=2008| isbn=978-1-4020-6753-2}} Existuje organizace [[Dor ješorim]], která poskytuje židovským komunitám screening před těmito a dalšími genetickými chorobami. [408] => [409] => == Odkazy == [410] => [411] => === Reference === [412] => [413] => [414] => === Literatura === [415] => * {{Citace monografie [416] => | příjmení = Barnavi [417] => | jméno = Eli a kolektiv [418] => | titul = Atlas univerzálních dějin židovského národa [419] => | vydavatel = Victoria Publishing [420] => | místo = Praha [421] => | rok = 1995 [422] => | isbn = 80-7187-013-7 [423] => | počet stran = 299 [424] => }} [425] => * {{Citace monografie [426] => | příjmení = Camus [427] => | jméno = Jean-Yves [428] => | příjmení2 = Derczansky [429] => | jméno2 = Annie-Paule [430] => | titul = Svět Židů [431] => | vydavatel = KMa [432] => | místo = Praha [433] => | rok = 2008 [434] => | isbn = 978-80-7309-501-7 [435] => | počet stran = 64 [436] => }} [437] => * {{Citace monografie [438] => | příjmení = De Lange [439] => | jméno = Nicolas [440] => | titul = Svět Židů [441] => | vydavatel = Knižní klub [442] => | místo = Praha [443] => | rok = 1996 [444] => | isbn = 80-7176-325-X [445] => | počet stran = 240 [446] => }} [447] => * {{Citace monografie [448] => | příjmení = Gilbert [449] => | jméno = Martin [450] => | odkaz na autora = Martin Gilbert [451] => | titul = Židé ve 20. století [452] => | vydavatel = BASET [453] => | místo = Praha [454] => | rok = 2003 [455] => | isbn = 80-86223-54-X [456] => | počet stran = 375 [457] => }} [458] => * {{Citace monografie [459] => | příjmení1 = Ginzberg [460] => | jméno1 = Louis [461] => | titul = Legendy Židů = Agadot ha-jehudim [462] => | vydavatel = Triton [463] => | místo = Praha [464] => | rok = 2021 [465] => | počet_stran = 672 [466] => | isbn = 978-80-7553-917-5 [467] => | překladatelé = Václav Petr [468] => }} [469] => * {{Citace monografie [470] => | příjmení1 = Ginzberg [471] => | jméno1 = Louis [472] => | titul = Legendy Židů 2. [473] => | vydavatel = Triton [474] => | místo = Praha [475] => | rok = 2022 [476] => | počet_stran = 432 [477] => | isbn = 978-80-7553-932-8 [478] => }} [479] => * {{Citace monografie [480] => | příjmení1 = Ginzberg [481] => | jméno1 = Louis [482] => | titul = Legendy Židů 3. [483] => | vydavatel = Triton [484] => | místo = Praha [485] => | rok = 2022 [486] => | počet_stran = 568 [487] => | isbn = 978-80-7684-069-0 [488] => | překladatelé = Václav Petr [489] => }} [490] => * {{Citace monografie [491] => | příjmení = Graus [492] => | jméno = František [493] => | odkaz na autora = František Graus [494] => | rok = 2020 [495] => | titul = Mor, flagelanti a vraždění Židů: 14. století jako období krize [496] => | vydavatel = Argo [497] => | místo = Praha [498] => | isbn = 978-80-257-3380-6 [499] => | počet stran = 712 [500] => }} [501] => * {{Citace monografie [502] => | příjmení = Newman [503] => | jméno = Ja'akov [504] => | příjmení2 = Sivan [505] => | jméno2 = Gavri'el [506] => | rok = 1992 [507] => | titul = Judaismus od A do Z [508] => | vydavatel = Sefer [509] => | místo = Praha [510] => | isbn = 80-900895-3-4 [511] => | počet stran = 285 [512] => }} [513] => * {{Citace monografie [514] => | příjmení = Pavlát [515] => | jméno = Leo [516] => | příjmení2 = Fiedler [517] => | jméno2 = Jiří [518] => | příjmení3 = Šedinová [519] => | jméno3 = Jiřina a kolektiv [520] => | titul = Židé – Dějiny a kultura [521] => | vydavatel = Kliment a Mrázek [522] => | místo = Praha [523] => | rok = 1997 [524] => | isbn = 80-85608-17-0 [525] => | počet stran = 144 [526] => }} [527] => * {{Citace monografie [528] => | příjmení = Sadek [529] => | jméno = Vladimár [530] => | příjmení2 = Franková [531] => | jméno2 = Anita [532] => | příjmení3 = Šedinová [533] => | jméno3 = Jiřina [534] => | titul = Židovské dějiny, kultura a náboženství [535] => | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství [536] => | místo = Praha [537] => | rok = 1992 [538] => | isbn = 80-04-25998-7 [539] => | počet stran = 59 [540] => }} [541] => * {{Citace monografie [542] => | příjmení = Schäfer [543] => | jméno = Peter [544] => | titul = Dějiny Židů v antice: Od Alexandra Velikého po arabskou nadvládu [545] => | vydavatel = Vyšehrad [546] => | místo = Praha [547] => | rok = 2003 [548] => | isbn = 80-7021-633-6 [549] => | počet stran = 264 [550] => }} [551] => * {{Citace monografie [552] => | příjmení = Spiegel [553] => | jméno = Paul [554] => | rok = 2007 [555] => | titul = Kdo jsou Židé? [556] => | vydavatel = Barrister & Principal [557] => | místo = Brno [558] => | isbn = 978-80-87029-07-7 [559] => | počet stran = 228 [560] => }} [561] => * {{Citace monografie [562] => | příjmení = Stern [563] => | jméno = Marc [564] => | rok = 2001 [565] => | titul = Svátky v životě Židů [566] => | vydavatel = Vyšehrad [567] => | místo = Praha [568] => | isbn = 80-7021-551-8 [569] => | počet stran = 247 [570] => }} [571] => [572] => === Související články === [573] => * [[Izraelské kmeny|Izraelský národ]] [574] => * [[Davidova hvězda]] [575] => * [[Židovská obec]] [576] => * [[Židovský stát]] [577] => * [[Židovské svátky]] [578] => [579] => === Externí odkazy === [580] => * {{Commonscat|Jews}} [581] => * {{Otto|heslo=Židé}} [582] => * {{Wikislovník|heslo=Žid}} [583] => * {{Wikicitáty|téma=Židé}} [584] => * [http://www.gym-rathenau.bildung-lsa.de/Boskovice/Web/symboly.htm Symboly židovského života] [585] => * [http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1604 Židé na antice] {{Wayback|url=http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1604 |date=20121107004031 }} [586] => [587] => {{Autoritní data}} [588] => {{Portály|Hebraistika|Izrael}} [589] => [590] => [[Kategorie:Židé| ]] [591] => [[Kategorie:Judaismus]] [] => )
good wiki

Židé

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Izrael','hebrejština','judaismus','Izraelské kmeny','Tóra','Arabové','jidiš','Spojené státy americké','Sefardští Židé','starověk','587 př. n. l.','Falašové'

Arabové

Falašové

Hebrejština

Izrael

Jidiš

Judaismus

Judaismus je nejstarší abrahamovská náboženská tradice a kultura židovského lidu.

Starověk

Starověk je období v lidské historii, které se vyznačuje rozvojem civilizací a kultur.

Tóra