Array ( [0] => 15481207 [id] => 15481207 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Tóra [uri] => Tóra [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Torah and jad.jpg|náhled|Svitek tóry s ukazovátkem zvaným ''jad'']] [1] => '''Tóra''' ({{Vjazyce2|he|תורה}} znamená ''zákon, učení''), také ''Chamiša chumšej Tora'' (hebrejsky „Pět pětin Tóry“) označuje první ze tří částí [[Tanach]]u, neboli prvních pět knih [[Hebrejská bible|hebrejské bible]]. V širším smyslu pak slovo ''tóra''{{Poznámka|Podle IJP se slovo ''tóra'' píše s malým písmenem na začátku, pokud je však chápáno jako vlastní jméno, lze psát i velké písmeno.{{IJP|tóra|datum přístupu = 25-3-2024}}}} označuje celý Tanach a také [[Ústní tóra|Ústní tóru]], tradiční interpretaci textu Tóry.{{citace monografie|příjmení = Sláma| jméno = Petr| titul = Tanu rabanan: Antologie rabínské literatury| místo = Praha |vydavatel = Vyšehrad |rok = 2010|strany 24-41}} [2] => [3] => Pro prvních pět knih se zejména v křesťanském prostředí užívá název '''Pentateuch''' (z [[řečtina|řeckého]] {{cizojazyčně|el|πεντάτευχος}}, „pět knih“) nebo '''Pět knih Mojžíšových''', což je tradiční název pocházející z prostředí raného křesťanství.{{citace monografie|příjmení = Bič| jméno = Miloš| odkaz na autora = Miloš Bič| titul = Ze světa Starého Zákona| vydavatel = Ústřední církevní nakladatelství| místo = Praha| rok = 1986-1989}} [4] => [5] => Tóra se skládá z pěti knih: [6] => * {{cizojazyčně|he|בראשית}} ''Be-rešit'' – [[Genesis]] [7] => * {{cizojazyčně|he|שמות}} ''Šemot'' – [[Exodus]] [8] => * {{cizojazyčně|he|ויקרא}} ''Va-jikra'' – [[Leviticus]] [9] => * {{cizojazyčně|he|במדבר}} ''Ba-midbar'' – [[Numeri]] [10] => * {{cizojazyčně|he|דברים}} ''Devarim'' – [[Deuteronomium]] [11] => [12] => {{Judaismus}} [13] => Tóra ve smyslu Pentateuchu je základním dokumentem [[Judaismus|judaismu]]. Slovo samotné má kořen v hebrejském ירה „jara“, učit či ukazovat.{{Citace elektronického periodika |titul=Časopis Šavua tov 46/5767, str. 1 |url=http://www.olam.cz/aktuality/sidry/5767/dvarim/nicavim.pdf |datum přístupu=2013-08-29 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140725170128/http://www.olam.cz/aktuality/sidry/5767/dvarim/nicavim.pdf |datum archivace=2014-07-25 }} V Tóře je obsaženo [[stvoření světa]], příběhy [[Adam]]a, [[Noe]]ho, příběhy židovských [[praotec|praotců]] Avrahama ([[Abrahám]]), Jicchaka ([[Izák]]) a Ja'akova ([[Jákob]], též Jakub, dalším jménem Jisra'el), proroka [[Mojžíš]]e, dále také [[613 micvot]] (židovských přikázání) a další materiál, který lze považovat za právotvorný. Tóra tak dala základ celému pozdějšímu židovskému náboženskému právu, hebrejsky {{cizojazyčně|he|הלכה}} [[halacha]]. [14] => [15] => == Vznik == [16] => {{Viz též|Teorie vzniku Pentateuchu}} [17] => Podle židovské tradice byly knihy Tóry věnovány Bohem Mojžíšovi okolo roku [[13. století př. n. l.|1220 př. n. l.]], krátce po [[Původ svátku Pesach|exodu z Egypta]]. Jak k tomuto věnování došlo, bylo předmětem debat v období raného rabínského anebo [[tana'im|tanaitského]] judaismu ([[1. století|1. století n. l.]] – počátek [[3. století|3. století n. l.]])Šabat 86a a násl. Jedna z verzí považovala věnování Tóry za jedinečnou událost, při které Mojžíš na hoře [[Sinaj (hora)|Sinaj]] obdržel celou Tóru. V tomto jediném okamžiku byla zjevena celá historie lidstva od prvopočátku Stvoření.{{Doplňte zdroj}} Podle jiných verzí Mojžíš na Sinaji obdržel pouze Deset přikázání[[Raši]] v komentáři k {{Citace bible|Ex|24|12}} uvádí názor [[Sa'adja Ga'on]]a, že Desatero v sobě v obecné podobě zahrnuje všech [[613 micvot]] Tóry a ostatní zákony byly zjevovány postupně během čtyřiceti let putování pouští. V každém případě to ale podle těchto verzí byl hlas Boží, který Mojžíšovi diktoval obsah Tóry. [18] => [19] => Během období [[Druhý chrám|Druhého chrámu]] ([[3. století|3. století př. n. l.]]–[[6. století|1. století n. l.]]) se pak prosazovala verze, podle které Mojžíš obdržel nejen celou psanou Tóru, ale také [[Ústní tóra|Ústní zákon]]. [20] => [21] => Podle hypotéz, které se od doby osvícenství začaly ujímat na evropských univerzitách, byl text Tóry sestaven z několika předcházejících zdrojů. Jde o tzv. hypotézu pramenů či dokumentární hypotézu (nazývanou někdy podle předpokládaných pramenů "[[Jahvista|Jahvisty]]", "[[Elohista|Elohisty]]", kněžského spisu, německy Priesterschrift, a tzv. Deuteronomisty zkratkou „JEPD“). V klasické podobě ji formuloval [[Julius Wellhausen]],{{citace monografie|příjmení = Wellhausen|jméno = Julius|odkaz na autora = Julius Wellhausen|titul = Composition des Hexateuchs und der historischen Bücher des Alten Testaments| rok = 1868}} hypotéza ale prošla mnoha modifikacemi. Ke společně sdíleným východiskům moderního biblického bádání dnes patří předpoklad, že je text Tóry kompromisem kněžských a laických, navzájem rozdílných materiálů. Ke spojení těchto tradic do díla, které známe jako Tóru či Pentateuch, došlo pravděpodobně za vlády Peršanů od konce 6. stol. př. n. l.{{citace sborníku|příjmení = Sláma|jméno = Petr|titul = Zákon Boha tvého a zákon krále (Ezd 7,26): Mojžíšova Tóra jako akreditační dokument židovského společenství doby Ezdrášovy?|sborník=Tesáno do kamene psáno na pergamen tištěno na papír: Studie ke starozákonní hermeneutice|poznámka = Studie a texty Evangelické teologické fakulty (13) |místo = Praha | rok = 2008 |strany = 112–127}} [22] => [23] => == Obsah == [24] => Tóra je souvislým vyprávěním, které začíná stvořením světa a končí smrtí Mojžíše před tím, než Židé vstoupí do Kanaánu. [25] => [26] => Zatímco řecké názvy knih (Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri a Deuteronomium) popisují zhruba obsah každé knihy, v židovské tradici bývaly knihy označovány podle počátečních slov, jak je tomu i v tomto případě. [27] => [28] => * ''[[Genesis]]'' (hebrejsky {{cizojazyčně|he|בראשית}}, ''Be-rešit'', „Na počátku“) – Začíná popisem stvoření (řecky ''genesis'') světa a člověka. Hlavní částí je vyprávění o praotcích izraelského národa – Abrahámovi a Sáře, Izákovi a Rebece, Jákobovi, Ráchel, Lei a jejich potomcích, kteří založili izraelský národ. Děj končí smrtí Jákobova syna Josefa v Egyptě. [29] => * ''[[Exodus]]'' (hebrejsky {{cizojazyčně|he|שמות}}, ''Šemot'', „Jména“) – Popisuje život Izraele v egyptském otroctví, narození Mojžíše a jejich vysvobození a odchod (''exodus'') z Egypta. Předání Desatera Bohem Mojžíšovi na hoře Sinaj. [30] => * ''[[Leviticus]]'' (hebrejsky {{cizojazyčně|he|ויקרא}}, ''Va-jikra'', „A zavolal“) – Obsahuje především mnoho zákonů a většinu 613 ''micvot''. Popisované zákony se týkají především chrámových rituálů a zvířecích obětí, na které dohlížel izraelitský kmen Levitů (odtud i řecké a latinské jméno knihy). [31] => * ''[[Numeri]]'' (hebrejsky {{cizojazyčně|he|במדבר}}, ''Ba-midbar'', „Na poušti“) – Popis putování Izraelitů pouští, řada narativních pasáží popisující obtíže a přestoupení Izraelitů proti Bohu. Název ''numeri'' (čísla) je odvozen ze sčítání Židů na začátku knihy. Kromě dalších zákonů kniha dále obsahuje příběh vzpoury proti Mojžíšovi. [32] => * ''[[Deuteronomium]]'' (hebrejsky {{cizojazyčně|he|דברים}}, ''Devarim'', „Slova“) – Dostalo své pojmenování z řeckého „druhý zákon“, protože Mojžíš v této knize opakuje zákony předané Bohem Židům. Jde v podstatě o závěrečnou řeč Mojžíše ke svému národu před svojí smrtí, zatímco se Židé připravují vstoupit do Země zaslíbené. V šesté kapitole se nachází [[Šema Jisra'el|Šema]], židovské vyznání víry. [33] => [34] => == Interpretace == [35] => Tóra je v židovské tradici otevřena interpretaci. Během dvou tisíciletí rabínského judaismu byl text Tóry podroben agadické, halachické, gramatické, filozofické a mystické interpretaci. Tato nikdy nekončící interpretace Tóry zajišťuje názorové bohatství judaismu. Doslovnému výkladu se obvykle nedává přednost před ostatními výklady. [36] => [37] => [[Kabala]] a [[chasidismus]] někdy zdůrazňují, že proces předávání Tóry nikdy nekončí a může být zopakován pro každého jednotlivce zvlášť. [38] => [39] => == Odkazy == [40] => [41] => === Poznámky === [42] => {{Poznámky}} [43] => [44] => === Reference === [45] => [46] => [47] => === Literatura === [48] => * {{Citace monografie [49] => | příjmení = Newman [50] => | jméno = Ja'akov [51] => | příjmení2 = Sivan [52] => | jméno2 = Gavri'el [53] => | rok = 1992 [54] => | titul = Judaismus od A do Z [55] => | vydavatel = Sefer [56] => | místo = Praha [57] => | isbn = 80-900895-3-4 [58] => | počet stran = 285 [59] => }} [60] => [61] => === Související články === [62] => * [[Sefer Tora]] [63] => * [[Bible]] [64] => * [[Korán]] [65] => [66] => === Externí odkazy === [67] => * {{Otto|heslo=Pentateuch}} [68] => * {{Otto|heslo=Thórá}} [69] => * {{Wikislovník|heslo=tóra}} [70] => * {{Wikislovník|heslo=תּוֹרָה}} [71] => * {{Commonscat|Torah}} [72] => * [http://obohu.cz/bible/index.php?styl=NOV&v=2&kv=2&k=Sd&kap=13#v2 A. Novotný, ''Biblický slovník'' (1956)] [73] => [74] => {{Tóra}} [75] => {{Autoritní data}} [76] => {{Portály|Bible|Hebraistika}} [77] => [78] => [[Kategorie:Tóra| ]] [79] => [[Kategorie:Hebrejská slova a fráze]] [80] => [[Kategorie:Biblické knihy]] [81] => [[Kategorie:Mojžíš]] [] => )
good wiki

Tóra

Svitek tóry s ukazovátkem zvaným jad Tóra ( znamená zákon, učení), také Chamiša chumšej Tora (hebrejsky „Pět pětin Tóry“) označuje první ze tří částí Tanachu, neboli prvních pět knih hebrejské bible. V širším smyslu pak slovo tóra označuje celý Tanach a také Ústní tóru, tradiční interpretaci textu Tóry.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Ústní tóra','3. století','Deuteronomium','Genesis','Exodus','Leviticus','Numeri','Elohista','stvoření světa','Abrahám','Kabala','Noe'

Abrahám

Abrahám je biblická postava a zároveň zakladatel Abrahámovského náboženství, který je považován za patriarchu tří monoteistických náboženství - judaismu, křesťanství a islámu.

Deuteronomium

Deuteronomium je pátá kniha Tóry, zapsaná podle židovské tradice Mojžíšem.

Elohista

Exodus

Exodus je biblická kniha Starého zákona, která vypráví o osvobození Izraelců z otroctví v Egyptě a jejich putování do Země zaslíbené.

Genesis

Genesis je anglická rocková skupina, která vznikla v roce 1967 v Surrey.

Kabala

Leviticus

Leviticus je třetí kniha hebrejské Bible, která je součástí kánonu Starého zákona.

Noe

Numeri

Numeri je české pěvecké trio, které bylo založeno v roce 2013.