Array ( [0] => 14662170 [id] => 14662170 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Jidiš [uri] => Jidiš [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Jidiš ''(ייִדיש)'' [2] => | rozšíření = [3] => [[Izrael]], [[Litva]] a mnoho dalších zemí [4] => | mluvčích = 3,142 milionů [5] => | klasifikace = [6] => * [[Indoevropské jazyky]] [7] => ** [[Germánské jazyky]] [8] => *** [[Západogermánské jazyky]] [9] => | písmo = [[Hebrejské písmo]] [10] => | úřední jazyk = [11] => uznáván jako jazyk minority v [[Nizozemsko|Nizozemsku]] a [[Švédsko|Švédsku]] [12] => | regulátor = [13] => [http://www.yivoinstitute.org/ YIVO Institute for Jewish Research] (ייִדישער וויסנשאַפֿטלעכער אינסטיטוט - יוואָ) [14] => | ISO6391 = yi [15] => | ISO6392B = yid [16] => | ISO6392T = yid [17] => | SIL = YDD [18] => | wikipedie = [[:yi:ערשטע זײַט|yi.wikipedia.org]] [19] => }} [20] => '''Jidiš''' ({{Cizojazyčně|yi|ייִדיש}} nebo {{Cizojazyčně|yi|אידיש}} ''idiš'' „židovský“) je [[Západogermánské jazyky|západogermánský jazyk]], kterým hovoří kolem tří miliónů [[Židé|Židů]] po celém světě. Sám název ''jidiš'' znamená ''židovský'' ([[Němčina|německy]] ''Jüdisch'') a je zkratkou za původní „jidiš dajč“ (ייִדיש־דײַטש), tedy „židovská němčina“. Mluvená forma je i dnes němčině blízká, jidiš však obsahuje řadu výpůjček z [[Hebrejština|hebrejštiny]] a jazyků mnoha národů, v jejichž sousedství Židé žili. [21] => [22] => == Jazyk, nebo jen nářečí? == [23] => Jidiš sdílí značnou část slovní zásoby s [[Němčina|němčinou]] a oba jazyky se sobě podobají i gramaticky. Byla vznesena hypotéza,{{kým?}} že někteří mluvčí němčiny rozumí řeči v jidiš, která se podobá němčině [[Slované|Slovanů]]. Někteří badatelé{{kdo?}} proto považovali jidiš za dialekt němčiny (podobně jako [[Švýcarská němčina|švýcarskou němčinu]]), spíše než za samostatný jazyk. Většina lingvistů však považuje jidiš a němčinu za samostatné jazyky. Jsou pro to následující důvody:{{Fakt/dne|20121029181154}} [24] => * němčina a jidiš nejsou všeobecně vzájemně srozumitelné (to platí zvláště o německých mluvčích, kteří mají problém porozumět jidiš); [25] => * 20 až 30 procent slovní zásoby jidiš nemá nic společného s němčinou; [26] => * nezanedbatelná část gramatiky jidiš se od němčiny liší, často jako důsledek ovlivňování dalšími (např. slovanskými) jazyky; [27] => * liší se zeměpisné rozšíření i kulturní pozadí. [28] => [29] => Lingvista Paul Wexler šel dokonce tak daleko, že tvrdil, že jidiš je původně slovanský jazyk, jehož slovní zásoba byla nahrazena německými slovy. Tento pohled je nicméně většinou ostatních lingvistů odmítán.{{Doplňte zdroj}} [30] => [31] => Jiní zdůrazňují, že hranice mezi „jazykem“ a „dialektem“ je někdy mlhavá, neboť: [32] => * jazyky jako [[dánština]], [[švédština]] a [[norština]] jsou si mnohem bližší než jidiš a němčina, jsou téměř úplně vzájemně srozumitelné, a přesto se považují za samostatné jazyky; [33] => * západní a východní dialekt jidiš jsou natolik odlišné, že někteří lingvisté navrhují, aby byly považovány za samostatné jazyky.{{Fakt/dne|20100722110030}} [34] => [35] => Jidiš se rozdělilo na západní (německé) a východní jidiš. Východní se dále rozdělilo na severovýchodní („litviš“) jidiš, středovýchodní (polsko-haličské) jidiš a jihovýchodní (ukrajinské) jidiš. Východní nářečí a moderní jidiš obsahují větší množství slov přejatých ze [[Slovanské jazyky|slovanských jazyků]]. [36] => [37] => Podobně jako [[židovská arabština]] a [[ladino]] (židovská španělština) jidiš používá upravenou [[Hebrejské písmo|hebrejskou abecedu]]. Jidiš samo však není s hebrejštinou lingvisticky nijak příbuzné, přestože přejalo stovky hebrejských a aramejských výrazů týkajících se židovské kultury a tradice. [38] => [39] => Pozoruhodným rysem jazyka je, že obsahuje také [[Latina|latinské]] odvozeniny pro mnohá slova z oblasti náboženských rituálů. Židé si zřejmě vypůjčili terminologii ze staré [[Francouzština|francouzštiny]] používané v [[Alsasko|Alsasku]] [[Katolická církev|katolickou církví]]. Např. ''bentšn'' ({{Cizojazyčně|yi|בענטשן}}, „benšovat“) znamená [[Požehnání (judaismus)|požehnat]] (zejména v souvislosti s [[Birkat ha-mazon|požehnáním po jídle]]) a je příbuzné s výrazem ''benedico'', žehnat. Sloveso ''lejenen'' ({{Cizojazyčně|yi|לײענען}}), „číst“, také odráží románský původ. [40] => [41] => == Rozšíření == [42] => [[Soubor:Yiddish language distribution in the United States.svg|náhled|300px|rozšíření jidiš ve Spojených státech.{{kdy?}} {{legenda|blue|Více než 100 000 mluvčích}} [[New York (stát)|New York]] {{legenda|cyan|Více než 10 000 mluvčích}} [[Florida]] [43] => {{legenda|red|Více než 5000 mluvčích}} [[Kalifornie]], [[New Jersey]], [[Pensylvánie]] [44] => {{legenda|yellow|Více než 1000 mluvčích}} [[Arizona]], [[Connecticut]], [[Illinois]], [[Maryland]], [[Massachusetts]], [[Michigan]], [[Ohio]] [45] => {{legenda|#cccccc|Méně než 1000 mluvčích}}]] [46] => Vzhledem k roztroušenosti Židů po světě je i u jidiš těžké jmenovat konkrétní území, na kterém se tento jazyk nejvíce používá. V [[Izrael]]i používají jidiš hlavně [[charedim|ultraortodoxní Židé]], kteří považují [[Hebrejština|hebrejštinu]] za posvátný jazyk, nevhodný k použití v běžném životě. Rozsáhlé komunity mluvčích jidiš ve východní [[Evropa|Evropě]] byly z větší části vyvražděny během [[holokaust]]u. Z těch, které zbyly na území tehdejšího [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], řada emigrovala v 90. letech [[20. století]] do Izraele; mnozí navíc už jako první jazyk používají [[Ruština|ruštinu]]. Ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]] žije největší komunita mluvčích jidiš v [[New York]]u. [47] => [48] => == Historie == [49] => Jazyk jidiš vznikal ve střední [[Evropa|Evropě]] mezi [[9. století|9.]] a [[12. století]]m jako jakýsi slepenec [[Němčina|středoněmeckých]] nářečí. První glosy v jidiš se začaly objevovat v hebrejských rukopisech ve 12. století. První dílo vytištěné kompletně v jidiš vyšlo roku [[1534]]. Při hromadném odchodu Židů z [[Německo|Německa]] ([[14. století|14.]] až [[16. století]]) se těžiště užívání jidiš přesunulo do východní Evropy a jazyk začal být ovlivňován i [[Slovanské jazyky|slovanskými jazyky]] (zejména [[Polština|polštinou]] a [[Ukrajinština|ukrajinštinou]]). [50] => [51] => Konec [[19. století|19.]] a začátek [[20. století]] se považuje za zlatý věk literatury v jidiš. Toto období se také časově shoduje s oživením hebrejské literatury a [[Hebrejština|hebrejštiny]] jako mluveného jazyka. Za tři hlavní zakladatele novodobé literatury v jidiš lze označit [[Mendele Mocher Sforim]]a, [[Šolom Alejchem|Šoloma Alejchema]] a [[Jicchok Lejbuš Peretz|J. L. Peretze]]. Solomon Rabinowitz, známý pod pseudonymem Šolom Alejchem ([[1859]]–[[1916]]) je považován za jednoho z největších spisovatelů a humoristů (z jeho díla např. [[Tovje vdává dcery]]), za židovský protějšek [[Mark Twain|Marka Twaina]]. [52] => [53] => Začátkem 20. století se jidiš stával jedním z důležitých východoevropských jazyků. Vydávala se rozsáhlá literatura, rozmach zažívalo divadlo a film v jidiš, a tento jazyk se dokonce stal jedním z úředních jazyků [[Bělorusko|Běloruské SSR]]. Jidiš se stalo národním jazykem té části židovského obyvatelstva ve východní Evropě, která odmítala [[sionismus]] a dávala přednost získání kulturní autonomie v Evropě. [[Holokaust]] v polovině století však vedl k náhlému prudkému úpadku užívání jidiš, protože rozsáhlé židovské komunity, které používaly jidiš v každodenním životě, byly vyvražděny. [54] => [55] => V [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] se zpočátku předpokládalo, že jidiš se stane jazykem „židovského [[proletariát]]u“, zatímco [[hebrejština]] se považovala za „[[buržoazie|buržoazní]]“ jazyk. V důsledku toho tam bylo ve 20. letech [[20. století]] užívání jidiš silně podporováno, zatímco od používání hebrejštiny se stát snažil občany spíš odradit. Počínaje 30. léty však rostly [[Antisemitismus|antisemitské]] tendence v sovětské politice a jidiš začalo rovněž mizet. Přežilo jen pár publikací, např. literární magazín ''Sovjetiš hejmland'' a noviny ''Birobidžaner štern''. Sovětští Židé se vesměs integrovali do sovětské společnosti a dali přednost [[Ruština|ruštině]] před jidiš. [56] => [57] => Ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]] bylo jidiš jedním z pojítek pro židovské přistěhovalce z mnoha různých zemí, kteří se jinak velmi lišili svým kulturním zázemím a národní identitou. Vydávaly se noviny v jidiš (např. {{Cizojazyčně|yi|פֿאָרווערטס}}, ''Forverts'', pozdější {{Cizojazyčně|en|Forward}}), vznikala americká židovská hudba v jidiš (odvozená z [[klezmer]]ské hudby), v [[New York]]u hrálo v jidiš divadlo. Mnoho „jidišismů“ proniká do newyorské angličtiny a nežidé tyto výrazy používají spolu s židy, často aniž by si uvědomovali jejich původ. Židé v jiných částech USA většinou nepředávali jidiš svým potomkům, a ti se tak asimilovali a přijali [[angličtina|angličtinu]] jako svůj první jazyk. [58] => [59] => Spisovatel [[Isaac Bashevis Singer]], píšící v jidiš, získal v roce [[1978]] [[Nobelova cena|Nobelovu cenu za literaturu]]. [60] => [61] => == Abeceda a výslovnost == [62] => Jidiš se píše [[Hebrejské písmo|hebrejským písmem]], které kromě obvyklých znaků obsahuje několik zvláštních spřežek, a je tak jediným germánským jazykem, který nepoužívá latinku. Nejvíce změn oproti hebrejštině vyžadoval zápis samohlásek. V hebrejštině se samohlásky většinou nezapisují, v germánských jazycích (a tedy i v jidiš) je to však důležité. Písmena ''alef'', ''ajin'', ''jod'' a ''vav'' tak slouží v jidiš ''mater lectionis'' pro samohlásky [a/o], [e/i], [i] a [a/o]. Píše se do řádků zprava doleva, v následující tabulce jsou ovšem písmena seřazena zleva doprava. [63] => [64] => {| class="wikitable" [65] => |- [66] => | obecné: || א || אַ || אָ || ב || בֿ || ג || ד || ה || ו || וּ || װ || ױ || ז || זש || ח || ט || טש || י || יִ || ײ || ײַ || כּ || כ || ל || מ || נ || ס || ע || פּ || פֿ || צ || ק || ר || ש || שׂ || תּ || ת [67] => |- [68] => | koncové: || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || || ך || || ם || ן || || || || ף || ץ || || || || || || [69] => |- [70] => | výslovnost: ||   || a || o || b || v || g || d || h || u || u || v || oj || z || ž || ch || t || č || j || i || ej || aj || k || ch || l || m || n || s || e || p || f || c || k || r || š || s || t || s [71] => |} [72] => [73] => Písmena mají po řadě následující názvy (ne vždy shodné s těmi hebrejskými): štume(r) alef, pasech-alef, komec-alef, bejs, vejs, giml, dalet, hej, vov, melupm vov, cvej vovn, vov-jud, zajen, zajen-šin, ches, tes, tes-šin, jud, chirik-yud, cvej judn, pasech cvej judn, kof, chof / lange(r) chof, lamed, mem / šlos mem, nun / lange(r) nun, samech, ajin, pej, fej, cadek / lange(r) cadek, kuf, rejš, šin, sin, tof, sof. [74] => [75] => * Sovětské pravopisné normy jidiš přepisují hebrejská a aramejská slova foneticky, ostatní ponechávají jejich původní pravopis. [76] => * L a N mohou být v jidiš slabikotvorné. [77] => * Písmena cvej judn, pasech cvej judn, cvej vovn a vov-jud jsou v [[Unicode|Unikódu]] samostatně. Ostatní zvláštní písmena mají své kódy na konci Unikódu (viz níže), ale lze je také tvořit tak, že se napíše základní hebrejské písmeno a po něm diakritické znaménko. Např. „kof“ se tvoří spojením „HEBREW LETTER KAF“ (U+05DB) a „HEBREW POINT DAGESH OR MAPIQ“ (U+05BC). [78] => ** װ (tsvey vovn, [v]) se v jidiš považuje za samostatné písmeno a nepíše se pomocí dvou vov za sebou, nýbrž pomocí zvláštního znaku (U+05F0). [79] => ** ױ (vov-yud, [oj]) se v jidiš považuje za samostatné písmeno a nepíše se pomocí vov a jud, nýbrž pomocí zvláštního znaku (U+05F1). [80] => ** ײ (tsvey yudn, [ej]) se v jidiš považuje za samostatné písmeno a nepíše se pomocí dvou yud za sebou, nýbrž pomocí zvláštního znaku (U+05F2). [81] => ** ײַ (pasekh tsvey yudn, [aj]) se píše pomocí znaku U+FB1F. Alternativně kombinací U+05F2 (HEBREW LIGATURE YIDDISH DOUBLE YOD) a U+05B7 (HEBREW POINT PATAH). [82] => ** אַ (pasekh alef, [a]) se píše pomocí znaku U+FB2E. Alternativně kombinací U+05D0 (HEBREW LETTER ALEF) a U+05B7 (HEBREW POINT PATAH). [83] => ** אָ (komets alef, [o]) se píše pomocí znaku U+FB2F. Alternativně kombinací U+05D0 (HEBREW LETTER ALEF) a U+05B8 (HEBREW POINT QAMATS). [84] => ** בֿ (veys, [v], pouze ve slovech [[Semitské jazyky|semitského]] původu) se píše pomocí U+FB4C (v hebrejštině se píší většinou pomocí obyčejného ב). Alternativně kombinací U+05D1 (HEBREW LETTER BET) a U+05BF (HEBREW POINT RAFE). [85] => ** וּ (melupm vov, [u]) se píše pomocí znaku U+FB35. Alternativně kombinací U+05D5 (HEBREW LETTER VAV) a U+05BC (HEBREW POINT DAGESH OR MAPIQ). [86] => ** יִ (khirik yud, [i]) se píše pomocí znaku U+FB1D. Alternativně kombinací U+05D9 (HEBREW LETTER YOD) a U+05B4 (HEBREW POINT HIRIQ). [87] => ** כּ (kof, [k], pouze ve slovech [[Semitské jazyky|semitského]] původu) se píše pomocí U+FB3B (v hebrejštině se píší většinou pomocí obyčejného כ). Alternativně kombinací U+05DB (HEBREW LETTER KAF) a U+05BC (HEBREW POINT DAGESH OR MAPIQ). [88] => ** פּ (pey, [p]) se píše pomocí znaku U+FB44. Nemění tvar na konci slova (fej ano). Alternativně kombinací U+05E4 (HEBREW LETTER PE) a U+05BC (HEBREW POINT DAGESH OR MAPIQ). [89] => ** פֿ (fey, [f]) se píše pomocí znaku U+FB4E. Alternativně kombinací U+05E4 (HEBREW LETTER PE) a U+05BF (HEBREW POINT RAFE). [90] => ** תּ (tof, [t], pouze ve slovech [[Semitské jazyky|semitského]] původu) se píše pomocí U+FB4A (v hebrejštině se píší většinou pomocí obyčejného ת). Alternativně kombinací U+05EA (HEBREW LETTER TAV) a U+05BC (HEBREW POINT DAGESH OR MAPIQ). [91] => ** שׂ (sin, [s]) se v jidiš vždy píše s tečkou (U+FB2B), která ho odlišuje od shin. V hebrejštině se to většinou zanedbává. Alternativně kombinací U+05E9 (HEBREW LETTER SHIN) a U+05C2 (HEBREW POINT SIN DOT). [92] => * Přízvuk je na první slabice nebo na kořeni složených slov. [93] => [94] => == Gramatika == [95] => Systém slovesných časů je proti němčině jednodušší a [[slovosled]] volnější, blízký slovanskému. [96] => [97] => == Slovní zásoba == [98] => Asi 70 až 80 % slovní zásoby je prokazatelně [[Němčina|německých]]. Výrazy související s židovskou kulturní tradicí jsou obvykle [[Hebrejština|hebrejského]] nebo [[Aramejština|aramejského]] původu. Další výpůjčky jsou z [[Románské jazyky|románských]], a také [[Slovanské jazyky|slovanských jazyků]]. Např. ''choč'' = „ačkoliv“, ''večere'' = „večeře“, ''pamelech'' = „pomalu“. Počet výpůjček se v různých zemích liší, v Severní Americe k nim přibývají i slova [[Angličtina|anglická]]. [99] => [100] => == Příklady == [101] => {| class="wikitable" [102] => |+ Číslovky [103] => | '''Jidiš''' || '''přepis''' || '''Česky''' [104] => |- [105] => | lang="yi" dir="rtl" | אײן || ejn || jeden [106] => |- [107] => | lang="yi" dir="rtl" | צװײ || cvej || dva [108] => |- [109] => | lang="yi" dir="rtl" | דרײַ || draj || tři [110] => |- [111] => | lang="yi" dir="rtl" | פֿיר || fir || čtyři [112] => |- [113] => | lang="yi" dir="rtl" | פֿינף || finf || pět [114] => |- [115] => | lang="yi" dir="rtl" | זעקס || zeks || šest [116] => |- [117] => | lang="yi" dir="rtl" | זיבן || zibn || sedm [118] => |- [119] => | lang="yi" dir="rtl" | אַכט || acht || osm [120] => |- [121] => | lang="yi" dir="rtl" | נײַן || najn || devět [122] => |- [123] => | lang="yi" dir="rtl" | צען || cen || deset [124] => |} [125] => [126] => == Užitečné fráze == [127] => [128] => {| class="wikitable" [129] => | '''Jidiš''' [130] => | '''Česky''' [131] => |- [132] => | ''Shlum-elikhm!'' || Ahoj! [133] => |- [134] => | ''Elikhm-shlum!'' || Reakce na Ahoj! [135] => |- [136] => | ''Zay gezunt!'' || Na shledanou! (být zdravý) [137] => |- [138] => | ''Gut-morgn!'' || Dobré ráno! [139] => |- [140] => | ''Gutn-ovnt!'' || Dobrý večer! [141] => |- [142] => | ''Yo / Neyn'' || Ano / Ne [143] => |- [144] => | ''Bite'' || Prosím [145] => |- [146] => | ''A dank!'' || Děkuji! [147] => |} [148] => [149] => == Vzorový text == [150] => [151] => === Všeobecná deklarace lidských práv === [152] => Pro srovnání jidiš s němčinou je text uveden v obou jazycích. [153] => [154] => {| border="0" [155] => | width=149 valign=top | jidiš [156] => | width=450 valign=top | {{Cizojazyčně odstavec|yi|יעדער מענטש װערט געבױרן פֿרײַ און גלײַך אין כּבֿוד און רעכט. יעדער װערט באַשאָנקן מיט פֿאַרשטאַנד און געװיסן; יעדער זאָל זיך פֿירן מיט אַ צװײטן אין אַ געמיט פֿון ברודערשאַפֿט}} [157] => |} [158] => {| border="0" [159] => | width=149 valign=top | přepis{{Doplňte zdroj}}
[160] => | width=520 valign=top | Yeder mentsh wert geboyrn fray 'un glaykh 'yn kvud 'un rekht. Yeder wert bashonqn myt farshtand 'un gewysn; yeder zol zykh fyrn myt a tsweytn 'in a gemyt fun brudershaft. [161] => |} [162] => {| border="0" [163] => | width=149 valign=top | výslovnost [164] => | width=465 valign=top | Jeder menč vert gebojrn fraj un glajch in koved un recht. Jeder vert bašonkn mit farštand un gevisn; jeder zol zich firn mit a cvejtn in a gemit fun bruderšaft. [165] => |} [166] => {| border="0" [167] => | width=149 valign=top | německy [168] => | width=540 valign=top | {{cizojazyčně odstavec|de|Alle Menschen sind frei und gleich an Würde und Rechten geboren. Sie sind mit Vernunft und Gewissen begabt und sollen einander im Geist der Brüderlichkeit begegnen.}} [169] => |} [170] => {| border="0" [171] => | width=149 valign=top | česky [172] => | width=525 valign=top | Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. [173] => |} [174] => [175] => == Česká slova pocházející z jidiš == [176] => * [[zmatek|čurbes]]{{Citace elektronické monografie [177] => | příjmení = Schmiedtová [178] => | jméno = Věra [179] => | vydavatel = [[Český rozhlas]] [180] => | titul = Jidiš [181] => | url = http://www.radio.cz/cz/rubrika/cestina/jidis [182] => | datum vydání = 2002-10-05 [183] => | datum přístupu = 2012-10-21 [184] => }} [185] => * [[chucpe]] [186] => * [[kipa|jarmulka]] [187] => * [[klezmer]] [188] => * [[kibic]] [189] => * [[mešuge]] [190] => * [[pajzl]] – přes rakouskou němčinu{{Citace monografie | jméno = Stefan Michael | příjmení = Newerkla | odkaz na autora = Stefan Michael Newerkla | titul = Sprachkontakte Deutsch – Tschechisch – Slowakisch. Wörterbuch der deutschen Lehnwörter im Tschechischen und Slowakischen: historische Entwicklung, Beleglage, bisherige und neue Deutungen | edice = Schriften über Sprachen und Texte 7 | vydání = 2 | vydavatel = Peter Lang | místo = Frankfurt am Main | rok = 2011 | počet stran = 780 | strany = 401 | isbn = 978-3-631-61026-8 | url = https://uscholar.univie.ac.at/detail/o:958647}} [191] => * [[póvl]] [192] => * [[šabat|šábes]] [193] => * [[šmok (novinář)|šmok]] – jedno z možných vysvětlení etymologie slova{{Citace elektronické monografie | příjmení = Novotný [194] => | jméno = Michal | titul = Šmok | url = http://www.rozhlas.cz/regina/slova/_zprava/105421 | datum vydání = 2004-2-26 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2012-10-29 | vydavatel = [[Český rozhlas]]}} [195] => * [[šoufl]]{{Citace elektronické monografie [196] => | příjmení = Loucká [197] => | jméno = Pavla [198] => | vydavatel = Delet [199] => | titul = Jidiš používame, no ani o tom netušíme [200] => | url = http://www.delet.sk/zivot-a-judaizmus/historia/jidis-pouzivame-no-ani-o-tom-netusime [201] => | datum vydání = 2012-05-22 [202] => | datum přístupu = 2012-10-21 [203] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120827104245/http://www.delet.sk/zivot-a-judaizmus/historia/jidis-pouzivame-no-ani-o-tom-netusime [204] => | datum archivace = 2012-08-27 [205] => | nedostupné = ano [206] => }} [207] => * [[šoulet]] [208] => * [[štetl]] [209] => [210] => == Odkazy == [211] => [212] => === Reference === [213] => [214] => [215] => === Literatura === [216] => * ''[[Leo Rosten]]: Jidiš pro radost'' [217] => * ''Leo Rosten: Jidiš pro ještě větší radost'' [218] => [219] => === Související články === [220] => * [[Lešon Kenaan]] [221] => * [[Lachoudisch]] [222] => * [[Max Weinreich]] [223] => * [[Seznam jazyků]] [224] => * [[Seznam písem]] [225] => [226] => === Externí odkazy === [227] => * {{Commonscat}} [228] => {{interWiki|code=yi}} [229] => * {{Wikislovník|heslo=jidiš}} [230] => * {{Wikislovník|kategorie=Jidiš}} [231] => * {{cs}} {{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Český rozhlas]] | titul = Jidiš - ne tak zcela zapomenutý jazyk | url = http://www.rozhlas.cz/leonardo/svet/_zprava/206012}} [232] => * [http://www.omniglot.com/writing/yiddish.htm Jidiš na Omniglot] [233] => * [http://www.jewish-languages.org/yiddish.html Jewish Language Research Website: Yiddish] {{Wayback|url=http://www.jewish-languages.org/yiddish.html |date=20060208100238 }} [234] => * [http://www.yiddishdictionaryonline.com/ On-line Yiddish dictionary] {{Wayback|url=http://www.yiddishdictionaryonline.com/ |date=20060202015659 }} [235] => * [http://yiddishbookcenter.org/ National Yiddish Book Center] [236] => * [http://www.ibiblio.org/yiddish/ Shtetl] [237] => * [http://www.yv.org/ The Yiddish Voice] (jidiš rádio) [238] => * [https://www.kan.org.il/radio/radio-reka.aspx?lang=YI REKA] (jidišské vysílání Izraelské rozhlasové a televizní společnosti) [239] => * [https://web.archive.org/web/20100328013756/http://www.intkolisrael.com/ Kol Israel International] (rádio Hlas Izraele v jidiš) [240] => * [http://www.jewishbookcenter.com/ The Jewish Book Center of The Workmen's Circle] [241] => * [http://www.columbia.edu/cu/lweb/projects/digital/lcaaj/ LCAAJ Collection of Spoken Yiddish (Columbia University)] [242] => * [http://yi.wikipedia.org/ Jidiš Wikipedie] [243] => * [http://yiddish.forward.com/ Forverts – The Yiddish Forward] [244] => * [http://www.circle.org/ The Workmen's Circle/Arbeter Ring] [245] => * [http://www.yiddishculture.org The Dora Teitelboim Center for Yiddish Culture] [246] => * [https://web.archive.org/web/20041204045201/http://www.koshernosh.com/dictiona.htm Online Yiddish Dictionary] [247] => * [http://www.pass.to/glossary/Default.htm List of Yiddish Words and Expressions] [248] => * [https://web.archive.org/web/20041204173502/http://babel.uoregon.edu/yamada/fonts/hebrew.html Volně šiřitelné hebrejské fonty] [249] => * [http://www.breslov.com/hebrew Volně šiřitelné hebrejské fonty] [250] => * [http://www.yv.org/uyip/ Understanding Yiddish information processing] [251] => * [http://www.jewish-languages.org/yiddish.html Yiddish at Jewish Languages] {{Wayback|url=http://www.jewish-languages.org/yiddish.html |date=20060208100238 }} [252] => * [https://web.archive.org/web/20090413052530/http://yiddish.haifa.ac.il/Stories.html Di Velt fun Yidish: Audio Stories] [253] => * [https://web.archive.org/web/20170918174614/http://publish-yiddish.com/ Yiddish community portal] [254] => * {{yi}} [https://web.archive.org/web/20110106211758/http://www.algemeiner.com/generic.asp?cat=4 Algemeiner.com - Zpravodajství v jidiš] [255] => [256] => {{Germánské jazyky}}{{Židovské jazyky}} [257] => {{Autoritní data}} [258] => {{Portály|Hebraistika|Jazyk}} [259] => [260] => [[Kategorie:Jidiš| ]] [261] => [[Kategorie:Židovské jazyky]] [262] => [[Kategorie:Západogermánské jazyky]] [] => )
good wiki

Jidiš

Jidiš ( nebo idiš „židovský“) je západogermánský jazyk, kterým hovoří kolem tří miliónů Židů po celém světě. Sám název jidiš znamená židovský (německy Jüdisch) a je zkratkou za původní „jidiš dajč“ (ייִדיש־דײַטש), tedy „židovská němčina“.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Hebrejština','Němčina','Slovanské jazyky','Semitské jazyky','20. století','Hebrejské písmo','Izrael','klezmer','Spojené státy americké','Ruština','Západogermánské jazyky','New York'

Hebrejština

Izrael

Klezmer

Němčina

Němčina je západoslovanský jazyk, který se používá převážně v německy mluvících zemích.

Ruština

Ruština je slovanský jazyk, který patří mezi východoslovanské jazyky.