Array ( [0] => 15484631 [id] => 15484631 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Libanon [uri] => Libanon [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [10] => {{Infobox - stát [11] => | genitiv = Libanonu [12] => | úřední název česky = Libanonská republika [13] => | úřední název = [14] => | vlajka = Flag_of_Lebanon.svg [15] => | článek o vlajce = Libanonská vlajka [16] => | znak = Coat_of_arms_of_Lebanon.svg [17] => | mapa umístění = Lebanon (orthographic projection).svg [18] => | rozloha = 10 452 [19] => | rozlmisto = 166 [20] => | procent vody = 1,6 [21] => | počet obyvatel = 6 836 596 [22] => | obyvmisto = 116 [23] => | obyvatelé aktuální k = [[2020]] [24] => | hustota = 560 [25] => | hustmisto = 21 [26] => | HDI = 0,769 [27] => | HDIvývoj = růst [28] => | HDIvýše = vysoký [29] => | HDI aktuální k = 2014 [30] => | HDImísto = 93 [31] => | jazyk = [[arabština]] (úřední){{#tag:ref|Podle 11. článku ústavy Libanonské republiky je "arabština oficiálním národním jazykem, případy využití [[Francouzština|francouzštiny]] budou určeny zákonem". Na denní bázi se v Libanonu využívá libanonská arabština, tedy místní dialekt arabštiny ovlivněný francouzštinou, [[angličtina|angličtinou]], [[aramejština|aramejštinou]], [[syrština|syrštinou]] a dalšími jazyky.|group=pozn.}} [32] => | náboženství = [[islám|muslimové]] 54 %, [[křesťanství|křesťané]] 41 %, [[drúzové]] 5 % [33] => | nejvyšší hora = [[Kurnat as-Saudá]] [34] => | výška nejvyšší hory = 3088 [35] => | státní zřízení = [[Unitární stát|unitární]] konfesní [[parlamentní republika]] [36] => | hlavní město = [[Bejrút]] [37] => | funkce1 = Prezident [38] => | vládce1 = neobsazeno od 31. října 2022{{Citace elektronického periodika [39] => | titul = Lebanon president leaves with no replacement, crisis deepens [40] => | periodikum = AP NEWS [41] => | datum_vydání = 2022-10-30 [42] => | url = https://apnews.com/article/middle-east-business-lebanon-beirut-310c89034067780d3810b7f04e5fbf9a [43] => | datum_přístupu = 2023-01-20 [44] => }} [45] => | funkce2 = Předseda vlády [46] => | vládce2 = [[Nadžíb Míkátí]] [47] => | článek o hymně = Libanonská hymna [48] => | hymna = Kulluna lil-watan lil 'ula lil-'alam [49] => | datum vzniku = [[22. listopad]]u [[1943]] [50] => | způsob vzniku = nezávislost na [[Francie|Francii]] [51] => | měna = [[libanonská libra]] [52] => | kód měny = LBP [53] => | HDP/ob. = 18 500{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14}} [54] => | HDP/ob.misto = 82 [55] => | HDP aktuální k = 2015 [56] => | ison = 422 [57] => | iso3 = LBN [58] => | iso2 = LB [59] => | mpz = RL [60] => | doména = lb [61] => | předvolba = +961 [62] => | čas = +2 [63] => | commonscat = Lebanon [64] => | článek o znaku = Státní znak Libanonu [65] => | úřední název arabsky = {{Cizojazyčně|ar|الجمهوريّة اللبنانية}}
''al-Džumhúríja al-lubnáníja'' [66] => }} [67] => '''Libanon''' ({{Vjazyce2|ar|لبنان|Lubnán}} {{IPA|[lɪbˈnɛːn]}}), plným názvem '''Libanonská republika''' ({{Vjazyce2|ar|الجمهورية اللبنانية|al-Džumhúríja al-lubnáníja}}), je stát na [[Blízký východ|Blízkém východě]] v [[Jihozápadní Asie|jihozápadní Asii]], při východním pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]]. Hraničí na východě a severu se [[Sýrie|Sýrií]], na jihu s [[Izrael]]em. Jako stát nacházející se v historicky významném území Blízkého východu je Libanon, i přes svou malou rozlohu, význačný pro svou bohatou historii a etnicky a nábožensky rozmanité obyvatelstvo. [68] => [69] => Libanon se nachází ve významné oblasti [[Levanta|Levanty]], kde se v minulosti nacházela řada státních útvarů a rozličných civilizací. První důkazy osídlení území dnešního Libanonu pochází již z doby před více než sedmi tisíci lety.{{cite book|title=Cities of the Middle East and North Africa|last1=Dumper|first1=Michael|last2=Stanley|first2=Bruce E.|last3=Abu-Lughod|first3=Janet L.|year=2006|publisher=ABC-CLIO|isbn=978-1-57607-919-5|page=104|quote=Archaeological excavations at Byblos indicate that the site has been continually inhabited since at least 5000 B.C.}} Jednalo se o domovinu [[Féničané|Féničanů]] (území [[Fénicie]]), jejichž civilizace území dominovala téměř tři tisíce let (3200 až 539 [[př. n. l.]]). V roce 64 př. n. l. se území stalo součástí [[Římská říše|Římské říše]] a po vzniku křesťanství bylo jedním z prvních míst, kam se toto náboženství rozšířilo. V oblasti [[Libanon (pohoří)|pohoří Libanon]] vznikla [[maronitská katolická církev]], přičemž maronité si své náboženství a identitu udrželi i poté, co se území stalo součástí [[Rášidský chalífát|Rášidského chalífátu]]. Následně však v oblasti vznikla nábožensko-etnická skupina [[Drúzové|Drúzů]], která se vedle maronitských křesťanů stala na několik století jednou ze dvou dominantních demografických skupin v oblasti. Po křížových výpravách bylo území rozděleno mezi [[Jeruzalémské království]] a [[Tripolské hrabství]], Maronité se následně stali součástí [[Katolická církev|katolické církve]]. [70] => [71] => V [[16. století]] se Libanon stal součástí [[Osmanská říše|Osmanské říše]] a zůstal pod její nadvládou po dobu 400 let, až do konce první světové války, kdy se stal francouzským mandátním územím. Pod francouzskou správou bylo značně rozšířeno území tehdejšího převážně křesťanského Horského Libanonu a bylo vyčleněno jako [[Velký Libanon]], čímž se utvořily hranice dnešní Libanonské republiky. Po vyhlášení nezávislosti v roce 1943 se stal Libanon parlamentní republikou s nábožensky (pluralitním) [[Konfese|konfesním]] parlamentním systémem, založeném na vyváženosti náboženských skupin v politickém systému. Libanon byl prvotně politicky stabilní a ekonomicky rozvinutou zemí, díky čemuž si vysloužil přezdívku „Švýcarsko Středomoří“. Nicméně po příchodu [[Palestinci|palestinských běženců]] do země a následnému vyostření vztahů mezi náboženskými komunitami se země v roce 1975 propadla do občanské války, která trvala až do roku 1990. Rozsáhlé části země byly okupovány Izraelem (1985 až 2000) a Sýrií (1975 až 2005). [72] => [73] => Hlavním a největším městem a kulturním centrem Libanonu je [[Bejrút]]. Mezi další významná města země patří [[Tripolis (Libanon)|Tripolis]], [[Sidón]], [[Týr (město)|Týr]], [[Byblos]] a další. V roce 2020 v Libanonu žilo více než 6,8 milionu obyvatel. [[Úřední jazyk|Úředním jazykem]] je [[arabština]], [[francouzština]] je ústavou stanovený druhý jazyk. V zemi přebývá také až 1,5 milionu syrských a dalších asi 400 tisíc palestinských běženců.{{Citace elektronického periodika [74] => | titul = Čtvrtina obyvatel Libanonu jsou syrští uprchlíci. Země je vyčerpaná a dochází jí trpělivost [75] => | periodikum = iROZHLAS [76] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [77] => | vydavatel = Český rozhlas [78] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [79] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/ctvrtina-obyvatel-libanonu-jsou-syrsti-uprchlici-zeme-je-vycerpana-a-dochazi-ji_1709130834_haf [80] => | datum přístupu = 2020-09-12 [81] => }}{{Citace elektronického periodika [82] => | příjmení = [83] => | jméno = [84] => | titul = Palestinci v Libanonu už mohou dělat cokoli - kromě právníka a doktora [85] => | periodikum = ČT24 [86] => | vydavatel = Česká televize [87] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1322821-palestinci-v-libanonu-uz-mohou-delat-cokoli-krome-pravnika-a-doktora [88] => | jazyk = cs [89] => | datum přístupu = 2021-02-21 [90] => }} Dohromady tak běženci tvoří přes jednu čtvrtinu celkového počtu obyvatelstva.{{Citace elektronického periodika [91] => | příjmení = [92] => | jméno = [93] => | titul = Syrští uprchlíci v Libanonu: Mezi nejistým návratem a nejistou možností zůstat [94] => | periodikum = ČT24 [95] => | vydavatel = Česká televize [96] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2647472-syrsti-uprchlici-v-libanonu-mezi-nejistym-navratem-a-nejistou-moznosti-zustat [97] => | jazyk = cs [98] => | datum přístupu = 2021-02-21 [99] => }} Libanon je specifický svou náboženskou rozmanitostí. Muslimové tvoří 54 procent, křesťané 41 procent a drúzové 5 procent obyvatelstva. [100] => [101] => Poválečné snahy o získání opětovné politické stability a ekonomické prosperity jsou komplikovány četnými problémy, a to jak interními (např. [[Druhá libanonská válka]], fragmentace politické scény, nápor běženců ze Sýrie a Palestiny, ekonomická krize aj.), tak externími ([[Občanská válka v Sýrii|syrská občanská válka]] a celková nestabilita regionu). Země se stále zotavuje z konfliktů a je [[Rozvojová země|rozvojovou zemí]] a zemí s nejvyšším [[Index lidského rozvoje|indexem lidského rozvoje]] a [[Hrubý domácí produkt|HDP]] na obyvatele mezi arabskými státy kromě států [[Perský záliv|Perského zálivu]], její poměrně příznivý ekonomický vývoj během nultých a desátých let 21. století byl však poznamenán právě probíhající ekonomickou krizí.{{Citace elektronického periodika [102] => | titul = Tma jako… v Libanonu. Někdejší premiant Blízkého východu zkolaboval [103] => | periodikum = Reflex.cz [104] => | url = https://www.reflex.cz//clanek/reportaze/111151/tma-jako-v-libanonu-nekdejsi-premiant-blizkeho-vychodu-zkolaboval.html [105] => | jazyk = cs [106] => | datum přístupu = 2022-01-15 [107] => }} Libanon je členem [[Organizace spojených národů]], [[Liga arabských států|Ligy arabských států]], [[Frankofonie]], [[Hnutí nezúčastněných zemí]] a [[Organizace islámské spolupráce]]. [108] => [109] => == Dějiny == [110] => {{Podrobně|Dějiny Libanonu}} [111] => [112] => === Osmanská říše a první světová válka === [113] => [[Soubor:Siege of Tripoli Painting (1289).jpg|náhled|vlevo|upright|Pád Tripoli pod nájezdem egyptských mamlúků a zničení křižáckého státu, 1289]] [114] => Libanon byl od roku [[1516]] do roku [[1918]] součástí [[Osmanská říše|Osmanské říše]]. Roku [[1861]] Libanon získal [[autonomie|autonomii]]. Během [[První světová válka|první světové války]] došlo v roce [[1915]] k nastolení vojenské diktatury v zemi, a to pod vedením [[Džamal Paša|Džamala Paši]]. Spolu s porážkou centrálních mocností došlo také k rozpadu Osmanské říše. [115] => [116] => [[Spojené království]] a [[Francie]] podepsaly tajnou [[Sykesova–Picotova dohoda|Sykesovu–Picotovu dohodu]], kterou si rozdělily arabské provincie Osmanské říše.{{Citace elektronického periodika [117] => | příjmení = Vrbová [118] => | jméno = Daniela [119] => | titul = Parcelování Blízkého východu: přežije Sykes-Picotova dohoda své sté výročí? [120] => | periodikum = Plus [121] => | vydavatel = Český rozhlas [122] => | url = https://plus.rozhlas.cz/parcelovani-blizkeho-vychodu-prezije-sykes-picotova-dohoda-sve-ste-vyroci-6538371 [123] => | datum vydání = 2016-04-30 [124] => | jazyk = cs [125] => | datum přístupu = 2021-02-21 [126] => }} Libanon spolu se [[Sýrie|Sýrií]] se měly stát sférou vlivu Francie. Na konci první světové války v říjnu roku [[1918]], po porážce tureckých vojsk, obsadilo Spojené království Libanon. Poté Libanon opustilo, přišla Francie a Libanon okupovala (Francie se přitom odvolávala na uzavřené Sykesovy–Picotovy dohody). [127] => [128] => Spojené království, Francie a USA navrhly mandátní formu uspořádání země – tento [[mandátní území|mandát]] měl zemi připravit na získání nezávislosti. Roku [[1920]] tak byl Libanon prohlášen mandátním územím [[Společnost národů|Společnosti národů]]. Správa země byla svěřena Francii. Roku [[1920]] došlo k vyhlášení Velkého Libanonu pod [[Francouzský mandát Sýrie a Libanonu|francouzským mandátem]]. [129] => [130] => Roku [[1925]] byl Libanon oddělen od [[Sýrie]]. V následujícím roce pak došlo k vyhlášení libanonské ústavy (došlo např. k přejmenování Velkého Libanonu na Libanonskou republiku, Libanon byl definován jako stát nezávislý, jednotný apod.). I přesto však nadále zůstával francouzským mandátním územím. [131] => [132] => === Druhá světová válka === [133] => [[Soubor:French Mandate for Syria and the Lebanon map en.svg|vlevo|náhled|Mandátní Sýrie před rokem 1937]] [134] => Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byl Libanon pod dozorem [[Vichistická Francie|vichistické]] kolaborantské vlády, avšak již roku [[1941]] do Libanonu přišly jednotky Spojeného království a [[Svobodná Francie|Svobodné Francie]]. Roku [[1943]] byl oficiálně zrušen francouzský mandát a formálně byla uznána nezávislost země. Jednotky Francie však byly zcela staženy až roku [[1946]], to znamená po konci druhé světové války. [135] => [136] => V roce [[1943]] došlo v zemi k důležité dohodě mezi jejími hlavními představiteli, tzv. Národnímu paktu. Šlo o dohodu nepsanou, jejíž součástí bylo rozdělení moci v zemi mezi hlavní náboženské skupiny – prezidentem se tak stal [[Maronitská katolická církev|maronita]], premiérem [[Sunnitský islám|sunnita]] a předsedou parlamentu [[Ší'itský islám|šíita]]. [137] => [138] => Jako jediná arabská země podepsal Libanon v roce [[1957]] [[Eisenhowerova doktrína|Eisenhowerovu doktrínu]] (program ekonomické a vojenské pomoci zemím Blízkého východu, které byly ohroženy šířením [[Komunismus|komunismu]] a panarabským hnutím).{{Citace elektronického periodika [139] => | příjmení = [140] => | titul = Eisenhowerova doktrína [141] => | periodikum = www.cojeco.cz [142] => | url = https://www.cojeco.cz/eisenhowerova-doktrina [143] => | jazyk = cs [144] => | datum přístupu = 2021-02-21 [145] => }} Roku [[1958]] došlo ke spojení sousední [[Sýrie]] s [[Egypt]]em. Vznikla tak [[Sjednocená arabská republika]]. Byla výsledkem panarabské vlny, která se tou dobou šířila mezi arabskými zeměmi. Libanonští křesťané se přirozeně obávali možnosti sloučení Libanonu se Sýrii v rámci této Sjednocené arabské republiky. Toto totiž požadovali především libanonští muslimové. Vzhledem k této situaci se maronitský prezident Šamún obrátil s prosbou o pomoc na USA. Ty vyslaly do oblasti své jednotky. Po uklidnění situace byl zvolen nový prezident a následně byly staženy jednotky USA. [146] => [147] => S postupným příchodem [[Palestinci|Palestinců]] ([[Organizace pro osvobození Palestiny|OOP]]) do Libanonu (již od roku [[1948]]) došlo mezi nimi a libanonskou armádou ke střetům. OOP také podnikala útoky z libanonského území proti Izraeli. Ten prováděl odvetné akce, při nichž pronikal na libanonské území. [148] => [149] => === Občanská válka === [150] => {{viz též|Libanonská občanská válka|První libanonská válka}} [151] => [[Soubor:Green Line, Beirut 1982.jpg|náhled|Demarkační linie ''Green Line'', která dělila východní a západní Bejrút, 1982]] [152] => Na vzrůstu napětí měli značný podíl palestinští uprchlíci, kteří do země přišli hlavně po vyhlášení státu [[Izrael]] a [[první arabsko-izraelská válka|prvním arabsko-izraelském konfliktu]] v roce [[1948]], po [[šestidenní válka|šestidenní válce]] v roce [[1967]] a v roce [[1970]], kdy se OOP „přestěhovala“ do Libanonu a na jihu začala budovat stát ve státě. [153] => [154] => Palestinci se střetávali s místními obyvateli, kteří se cítili utlačováni (nespokojení byli především křesťané), a tak v polovině sedmdesátých let stáli proti sobě křesťanští falangisté a palestinští uprchlíci spolu se sunnitskými muslimy. [155] => [156] => Na počátku války stálo několik konfliktů. První atentát byl spáchán 13. dubna [[1975]], útok byl namířen na autobus převážející členy křesťanské Falangy. Velitel falangy obvinil z tohoto činu Palestince, a jako odvetu falangisté napadli autobus převážející palestinské dělníky do uprchlického tábora. [157] => [158] => Na žádost libanonské vlády do země v dubnu [[1976]] přišly syrské jednotky. Křesťané spolu se syrskou armádou vytlačili palestinské bojovníky na jih země. Příměří ovšem dlouho nevydrželo. Již v roce [[1978]] vypukly další boje, ale Syřané byli již na straně Palestinců. [159] => [160] => OOP ostřelovala z jihu Libanonu sever Izraele, a tak se do války zapojily i izraelské síly a podporovaly křesťanské jednotky plukovníka Haddáda. V březnu [[1978]] překročila, v rámci [[operace Lítání]], izraelská vojska hranice Libanonu a obsadila jih Libanonu. Reagovala tak na opětovné ostřelování severu Izraele. Na základě rezolucí [[Rada bezpečnosti OSN|Rady bezpečnosti]] se v červnu izraelské jednotky stáhly. [161] => [162] => Libanon byl fakticky rozdělen na východní část (ovládanou Sýrií), Tripolis, jižní Libanon a východní Bejrút (v rukou muslimů) a západní Bejrút (v rukou křesťanů podporovaných Izraelci). [163] => [164] => Od léta [[1981]] do léta [[1982]] byly přítomny mezinárodní jednotky a došlo k relativní stabilizaci. Poté ovšem Palestinci pokračovali v ostřelování Izraele a byla zahájena [[první libanonská válka|operace Mír pro Galileu]], tj. první libanonská válka.{{Citace periodika [165] => | příjmení = Parkinson [166] => | jméno = Brian R. [167] => | titul = ISRAEL'S LEBANON WAR: ARIEL SHARON AND 'OPERATION PEACE FOR GALILEE' [168] => | periodikum = Journal of Third World Studies [169] => | datum vydání = 2007 [170] => | ročník = 24 [171] => | číslo = 2 [172] => | strany = 63–84 [173] => | issn = 8755-3449 [174] => | doi = 10.2307/45198862 [175] => | url = https://www.jstor.org/stable/45198862 [176] => | datum přístupu = 2021-02-21 [177] => }} Izraelské jednotky překročily na třech místech hranici s Libanonem a obsadily třetinu Libanonu. Pak obklíčili i Bejrút, protože obklíčení ze strany Izraele trvalo, nejvyšší představitel OOP [[Jásir Arafat]] se rozhodl, že Libanon se svými jednotkami opustí a hlavní stan OOP přestěhuje do [[Tunis]]u. [178] => [179] => 16. září [[1982]] byl spáchán [[masakr v Sabře a Šatíle|masakr v uprchlických táborech Šabra a Šatíla]], kde křesťanští falangisté napadli [[Uprchlický tábor|uprchlické tábory]] v západním Bejrútu. Reagovali tak na atentát spáchaný na velitele Falangy [[Bašír Džamáíl|Bašíra Džamáíla]].{{Citace elektronického periodika [180] => | příjmení = [181] => | jméno = [182] => | titul = Odveta za vraždu prezidenta - masakr v táborech Sabra a Šatíla [183] => | periodikum = ČT24 [184] => | vydavatel = Česká televize [185] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1146461-odveta-za-vrazdu-prezidenta-masakr-v-taborech-sabra-a-satila [186] => | datum vydání = 17. 9. 2012 [187] => | jazyk = cs [188] => | datum přístupu = 2021-02-21 [189] => }} Falangisté napadli Palestince na území kontrolovaném Izraelem, aniž by proti tomu izraelští vojáci zasáhli. Celou záležitost v Izraeli prošetřovala [[Kahanova komise]]. [190] => [191] => Pokračovala i jednání o příměří a 17. května [[1983]] Libanon, Izrael a USA podepsaly dohodu o izraelském stažení, které bylo podmíněno odchodem syrských jednotek ze země, což ovšem Sýrie odmítla. Přesto se izraelské jednotky postupně do roku [[1985]] stáhly. Izrael zasahoval do války jen podporou křesťanských jednotek generála Aúna, který v roce [[1989]] zahájil boj za vyhnání syrských jednotek ze země. Po krátkém úspěchu byl Aún obklíčen Syřany a musel uprchnout na francouzské velvyslanectví. [192] => [193] => Občanskou válku ukončila [[Taífská dohoda]].{{Citace periodika [194] => | příjmení = Malley [195] => | jméno = Muadth [196] => | titul = The Lebanese Civil War and the Taif Accord: Conflict and Compromise Engendered by Institutionalized Sectarianism [197] => | periodikum = The History Teacher [198] => | datum vydání = 2018 [199] => | ročník = 52 [200] => | číslo = 1 [201] => | strany = 121–159 [202] => | issn = 0018-2745 [203] => | doi = 10.2307/26646477 [204] => | url = https://www.jstor.org/stable/26646477 [205] => | datum přístupu = 2021-02-21 [206] => }} Byl to dokument přijatý libanonskými poslanci v říjnu [[1989]] na zasedání v saúdskoarabském [[Taíf]]u. Byla přijata tzv. Charta národního usmíření – ústavní a správní reforma, jež poněkud omezila privilegované postavení maronitů v zemi, dohoda o [[Vláda národní jednoty (Libye)|vládě národní jednoty]] a legalizace pobytu syrských jednotek v Libanonu. Taifská dohoda ukončila patnáctiletou občanskou válku v Libanonu. [207] => [208] => === Po ukončení občanské války === [209] => {{viz též|Druhá libanonská válka}} [210] => [[Soubor:Beirut-Rue Minet al Hosn-Assn R Hariri.jpg|náhled|Část ulice Rue Minet al Hosn, kde byl 14. února 2005 zavražděn [[Rafík Harírí|Rafik Hariri]]]] [211] => V roce [[1990]] začala poválečná obnova země (jih byl přesto nadále okupován [[Izrael]]em, na zbylém území se nacházelo 40 000 syrských vojáků, [[Sýrie]] měla zajištěnu politickou nadvládu). V květnu [[1992]] vedly sociální nepokoje vyvolané tíživou hospodářskou situací k odstoupení vlády a následným parlamentním volbám v srpnu [[1992]]. V nich zvítězila prosyrská většina. Byla ustavena vláda [[Rafík Harírí|Rafíka Harírího]], jenž prosazoval ekonomickou obnovu země. S tím rostlo také zadlužování. Po celá devadesátá léta pokračovaly útoky [[Hizballáh]]u na Izrael z jižní části Libanonu, na něž reagoval Izrael odvetnými útoky. [212] => [213] => [[Soubor:Locations bombed Aug13 no fact box.jpg|vlevo|náhled|Místa, která byla mezi 12. a 13. červencem 2006 bombardovaná Izraelem]] [214] => Až v květnu [[2000]] ukončil Izrael okupaci jižního Libanonu a naplnil rezoluci [[Rada bezpečnosti OSN|Rady bezpečnosti OSN]] [[Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 425|č. 425]] stažením svých vojsk. Po stažení Izraele převzaly milice [[Hizballáh]]u moc v oblasti [[farmy Šibáa|farem Šibáa]]. [215] => [216] => Od roku [[2001]] křesťanská komunita s různě dlouhými přestávkami protestovala proti přítomnosti syrských jednotek a proti vměšování Sýrie do vnitřních záležitostí Libanonu. Konečně v červnu [[2001]] stáhla také Sýrie svá vojska z [[Bejrút]]u a okolí a vyhověla požadavkům Libanonců. Syrská vojska a zpravodajské služby začaly opouštět území Libanonu. [217] => [218] => 14. února [[2005]] byl proveden atentát na bývalého libanonského premiéra [[Rafík Harírí|Harírího]], který představoval symbol poválečné obnovy Libanonu i jeho ekonomické liberální politiky.{{Citace elektronického periodika [219] => | příjmení = Táborská [220] => | jméno = Marika [221] => | příjmení2 = Hromádka [222] => | jméno2 = Martin [223] => | příjmení3 = Pohanka [224] => | jméno3 = Vít [225] => | titul = K atentátu na expremiéra Libanonu se přihlásili neznámí islamisté [226] => | periodikum = iROZHLAS [227] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [228] => | vydavatel = Český rozhlas [229] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [230] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/k-atentatu-na-expremiera-libanonu-se-prihlasili-neznami-islamiste_200502142234_mtaborska [231] => | datum přístupu = 2021-02-21 [232] => }} Tento akt vyvolal vlnu protisyrských demonstrací, které se už tentokrát neomezovaly pouze na křesťanskou komunitu. Byl to počátek tzv. cedrové revoluce. 26. dubna [[2005]] bylo dokončeno stahování syrských vojsk z Libanonu.{{Citace elektronického periodika [233] => | příjmení = Kejlová [234] => | jméno = Tamara [235] => | titul = Dvě invaze, jedna občanská válka. Sýrie a Izrael okupovaly Libanon celé dekády, masakrům nebránily [236] => | periodikum = ČT24 [237] => | vydavatel = Česká televize [238] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3075110-dve-invaze-jedna-obcanska-valka-syrie-a-izrael-okupovaly-libanon-cele-dekady-masakrum [239] => | datum vydání = 13. 4. 2020 [240] => | jazyk = cs [241] => | datum přístupu = 2021-02-21 [242] => }} Syrskému stažení předcházel intenzivní tlak jak ze strany mezinárodního společenství, tak od libanonské opozice, která otevřeně obvinila [[Damašek]] z podílu na únorovém atentátu. Sýrie sice popírala, že by s vraždou měla cokoliv společného, většina Libanonců však byla přesvědčena o opaku. [243] => [244] => 12. července [[2006]] došlo ke konfliktu na libanonské hranici. Jednalo se o ozbrojenou akci Hizballáhu – raketový útok na město [[Šlomi]], při níž bylo 8 vojáků zabito a 2 uneseni. Libanon požadoval jejich propuštění a Hizballáh požadoval propuštění svých zajatců v Libanonu. Také OSN vybízela k propuštění a vybízela také vládu Libanonu ke zlepšení kontroly nad jižním územím. Spory se vedly o to, zda byli zajati na izraelském nebo libanonském území. [245] => [246] => Izrael zahájil letecké útoky, přestože [[Kofi Annan]] vybízel ke zdrženlivosti a vyslal sbor 3 vyjednávačů. Útoky přesto pokračovaly. OSN vyzývala k ukončení konfliktu a 16. července přijel do [[Bejrút]]u hlavní vyjednávač [[Organizace spojených národů|OSN]] Vijay Nambiar, aby vyjádřil solidaritu a podporu libanonské vládě. Byla zničena infrastruktura a trvala vojenská blokáda Libanonu. Humanitární podmínky se nadále zhoršovaly a [[Organizace spojených národů|OSN]] nebyla schopná pomáhat. Kofi Annan navrhoval opatření k zastavení krveprolití. 25. července zemřeli 4 příslušníci [[Prozatímní jednotky OSN v Libanonu|mírové mise UNIFIL]] při útoku na pozorovatelské mise OSN. Pozice UNIFIL se stávaly terčem útoků z obou stran. 30. července byl proveden nálet na město [[Kana (Libanon)|Kana]], při němž přišlo o život přes 50 lidí, převážně dětí. OSN poslala humanitární konvoje, přes 800 tisíc osob bylo vysídleno, 100 tisíc uteklo do Sýrie. OSN prodlužila mandát mise UNIFIL o 1 měsíc do 31. srpna [[2006]]. Útoky pokračovaly i 2 týdny v srpnu. [[11. srpen|11. srpna]] přijala [[Rada bezpečnosti OSN|RB OSN]] rezoluci č. 1701. [[14. srpen|14. srpna]] došlo k zastavení vojenských útoků a bylo udržováno příměří. [[Izraelské obranné síly|Izraelská armáda]] se stáhla za modrou linii a libanonští vojáci se rozmístili po celém jižním území. V sídle OSN v New Yorku probíhala jednání a jednotky UNIFIL byly rozšířeny ze 2000 příslušníků na cca 15 000. [247] => [248] => === Finanční krize, výbuch v bejrútském přístavu === [249] => Když se k zemi po válce dostali k moci soupeřící [[Oligarcha|oligarchové]], rozbujela se [[korupce]] a začaly selhávat veřejné služby, např. často docházelo k [[Výpadek elektřiny|výpadkům elektřiny]]. Země upadla do ekonomické krize, která eskalovala v březnu 2020 a předejít jí nedokázala ani nová vláda, která se po velkých demonstracích dostala k moci v lednu 2020. Libanon se v té době řadil k nejzadluženějším zemím na světě a zemi hrozil státní bankrot. [[Pandemie covidu-19]], která naplno vypukla v březnu a vedla k omezení mezinárodní dopravy, navíc zbavila stát příjmů z [[Cestovní ruch|turismu]]. Téměř polovina obyvatelstva Libanonu žila pod [[Hranice chudoby|hranicí chudoby]], třetina byla nezaměstnaných, v souvislosti s krizí vzrostly ceny jídla. Za této situace došlo 4. srpna 2020 v přístavu v centru hlavního města [[Bejrút|Bejrútu]] k [[Výbuch v bejrútském přístavu 2020|obrovskému výbuchu]], který měl stovky lidských obětí, pobořil množství budov, zničil obilná sila s 85 % zásob libanonského obilí a vyřadil z provozu infrastrukturu přístavu, přes nějž do země putovalo 60 % dovozu. Někteří obyvatelé nacházeli v nedbalému přístupu státního aparátu i příčinu samotného neštěstí.{{Citace elektronického periodika [250] => | titul = Krize za krizí. Výbuch dostal Libanon na kolena, mnozí viní sektářský politický systém {{!}} Svět [251] => | periodikum = Lidovky.cz [252] => | url = https://www.lidovky.cz/svet/krize-za-krizi-vybuch-dostal-libanon-na-kolena-mnozi-vini-sektarsky-politicky-system.A200805_171207_ln_zahranici_hetom [253] => | datum vydání = 2020-08-06 [254] => | jazyk = cs [255] => | datum přístupu = 2020-08-06 [256] => }} Protivládní protesty, které po explozi následovaly, vedly k pádu tehdejší vlády Hasana Dijába.{{Citace elektronického periodika [257] => | titul = Libanonská vláda v souvislosti s ničivým výbuchem podala demisi, oznámil premiér Dijáb [258] => | periodikum = iROZHLAS [259] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [260] => | vydavatel = Český rozhlas [261] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [262] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/llibanon-prezident-demise-vlady-bejrut-protesty_2008101723_per [263] => | datum přístupu = 2020-09-26 [264] => }} Následující designovaný premiér Mustafá Hadíd [[24. září]] 2020 na svůj post rezignoval, jelikož se mu ani při šestém pokusu nepodařilo dosáhnout mezistranického konsenzu.{{Citace elektronického periodika [265] => | titul = Libanonský premiér po měsíci končí, vzdal šestý pokus o sestavení vlády [266] => | periodikum = iDNES.cz [267] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/libanon-premier-macron-vlada-rezignace.A200926_113046_zahranicni_jhr [268] => | datum vydání = 2020-09-26 [269] => | datum přístupu = 2020-09-26 [270] => }} [271] => [272] => == Státní symboly == [273] => === Vlajka === [274] => [275] => {{Podrobně|Libanonská vlajka}} [276] => [277] => Libanonská vlajka je tvořena třemi vodorovnými pruhy: červeným, bílým a červeným o poměru šířek 1:2:1. V bílém pruhu je zelený [[cedr]], dotýkající se obou červených pruhů a široký 1/3 délky listu. Poměr stran vlajkového listu není vysloveně v ústavě uveden, užívá se 2:3. [278] => [279] => === Znak === [280] => [281] => {{Podrobně|Státní znak Libanonu}} [282] => [283] => Libanonský státní znak nebyl nikdy oficiálně zaveden. Libanon je tak jedním z mála států, který dosud oficiálně nezavedl státní znak. [284] => [285] => === Hymna === [286] => [287] => {{Podrobně|Libanonská hymna}} [288] => [289] => Libanonská hymna je píseň ''Kulluna lil-Watan lil-Ula lil-Alam'' ({{Vjazyce2|cs|''Všichni z nás, pro naši zemi!''}}). Text hymny napsal Rashid Nakhle jako výherce celostátní soutěži o národní hymnu. Hudbu složil Wadih Sabra. [290] => [291] => == Geografie == [292] => {{Podrobně|Geografie Libanonu}} [293] => [[Soubor:Barouk Mountain.JPG|náhled|Hory poblíž vesnice Barouk]] [294] => Libanon je malá hornatá země ležící ve východním středomoří (pobřežní hranice je dlouhá 225 km). Ačkoliv se země nachází u [[moře]] a nedaleko je syrská [[poušť]], v libanonském pohoří jsou v zimě vhodné podmínky pro lyžování, hlavně díky až 3000 m vysokým horám. Tento hornatý pás se dělí na pohoří [[Libanon (pohoří)|Libanon]] a [[Antilibanon]]. První z nich leží rovnoběžně s pobřežím v celé jeho délce. Antilibanon se táhne podél hranice se Sýrií. Zasněžené hory daly zemi také jméno ([[Aramejština|aramejské]] slovo ''laban'' znamená ''„bílý“''). V pohořích Libanon a Antilibanon, rozdělených údolím [[Bikáa]] se vyskytují vzácné a chráněné zbytky [[Cedr libanonský|cedrových]] lesů (přírodní rezervace [[Les Božích cedrů]] je součástí světového dědictví UNESCO). Libanonu se říká ''země cedrů'' a cedr je zobrazen na státní vlajce. Více než polovina území je položena výše než 1000 m n. m. (AFRISOU,Bajer) [295] => [296] => [297] => Soubor:Map of Lebanon.png|Orientační mapa [298] => Soubor:Lebanon Topography.png|[[Topografie]] [299] => Soubor:Bsharridistrictmountains.jpg|Pohoří [[Libanon (pohoří)|Libanon]] [300] => [301] => [302] => === Města === [303] => * [[Bejrút]] 1 500 000 obyvatel [304] => * [[Tripolis (Libanon)|Tripolis]] 200 000 [305] => * [[Zahlé]] 200 000 [306] => * [[Sidón]] 100 000 [307] => * [[Týr (město)|Týros]] 70 000 [308] => [309] => Další sídla: [[Baalbek]], [[Džizín]], [[Byblos|Džubajl]], [[al-Hirmíl]], [[Mardžajún]], [[al-Miná]], [[Nabatíja]], [[az-Zahrání]]. [310] => [311] => == Politický systém == [312] => [[Soubor:BeirutParliament.jpg|náhled|Budova parlamentu na náměstí l'Étoile]] [313] => Libanon je [[republika]] v čele s prezidentem, sídlícím v hlavním městě [[Bejrút]]. [314] => [315] => Libanon je parlamentní republika – politické strany organizované většinou na konfesním principu. Platí ústava z 23. 6. 1926 (nejstarší bez přerušení platná ústava v arabském světě). V roce 1990 byla doplněna Taífskou dohodou, která zaručila rovnoprávnost muslimů a křesťanů ve vládě (např. počet křesel v Národním shromáždění byl z původních 99 upraven na 128, z čehož 64 křesel bylo přiděleno muslimům a zbývajících 64 křesťanům). V zemi se tak praktikuje tzv. politický konfesionalismus, který rozděluje politické mandáty rovnoměrně podle náboženství. [316] => [317] => === Zákonodárná moc === [318] => Zákonodárnou moc představuje jednokomorové [[Národní shromáždění (Libanon)|Národní shromáždění]] (''Assemblee Nationale'' – francouzsky, ''Madžlis al-Nuwab'' – arabsky) se 128 křesly. Volby do Národního shromáždění se konají jednou za čtyři roky, avšak poslední se konaly v roce 2018 po téměř 9 letech.{{Citace elektronického periodika | autor = ČTK | odkaz na autora = Česká tisková kancelář | titul = Libanonci volili poprvé od roku 2009 poslance do parlamentu | periodikum = České noviny | vydavatel = ČTK | odkaz na vydavatele = Česká tisková kancelář | datum vydání = 2018-05-06 | url = https://web.archive.org/web/20180506220214if_/http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/libanonci-volili-poprve-od-roku-2009-poslance-do-parlamentu/1618108 | issn = 1213-5003 | datum přístupu = 2020-11-08}}{{Citace elektronického periodika | titul = Lebanon elects its first new parliament since 2009 | periodikum = BBC News | vydavatel = BBC | odkaz na vydavatele = BBC | datum vydání = 2018-05-06 | url = https://www.bbc.com/news/world-middle-east-44020061 | datum přístupu = 2020-11-08 | jazyk = en}}{{Citace elektronického periodika | příjmení = Ajroudi | jméno = Asma | titul = Polls close in Lebanon’s first general election in nine years | periodikum = Al-Džazíra | odkaz na periodikum = Al-Džazíra | datum vydání = 2018-05-06 | url = https://www.aljazeera.com/news/2018/05/06/polls-close-in-lebanons-first-general-election-in-nine-years/ | datum přístupu = 2020-11-08 | jazyk = en}} Poslanci si po volbách v roce 2009 svůj mandát několikrát prodloužili, jelikož se nedokázali shodnout na novém volebním zákoně. I přes následné schválení nového volebního zákona odložil prezident Michel Aoun volby na květen 2018, čímž poslancům potřetí prodloužil mandát. Rozestup mezi posledními dvěma volbami tak byl 8 let, což znamená že tehdejší poslanci v Národním shromáždění strávili o jeden mandát více. [319] => [320] => V samotném Národním shromáždění jsou v současnosti poslanci z 20 stran a k tomu 7 nezávislých. Až na [[Pokroková socialistická strana|Pokrokovou socialistickou stranu]] jsou však všechny tyto strany součástí buďto Aliance [[8. březen|8. března]] (antisionistická a prosyrská politická koalice, jejími členy je např. [[Hizballáh]], [[Volné vlastenecké hnutí]] nebo [[Amal]]), nebo Aliance 14. března (protisyrská a nacionalistická aliance v čele s [[Hnutí budoucnosti|Hnutím budoucnosti]]. Další členské strany jsou např. [[Katáib]], [[Libanonské síly]] a další). [321] => [322] => Nejsilnější stranou je v současnosti převážně muslimské liberální Hnutí budoucnosti vedené Saadem Harírím, synem zesnulého Rafíka Harírího. Hnutí budoucnosti je následované křesťanským Volným vlasteneckým hnutím, a šíitskými hnutími Amal a Hizballáh. Významnou moc má v parlamentu i strana [[Katáib]] nebo Libanonské síly. Symbolickou moc má i strana [[Baas]] nebo [[Syrská sociálně nacionální strana]]. [323] => [324] => === Výkonná moc === [325] => Vláda Libanonu má 30 členů a je vedená předsedou vlády (ten musí být sunnitský muslim), kterým je v současnosti lídr Hnutí budoucnosti Saad Harírí. Ve vládě se nachází 10 stran. Stejně jako v parlamentu je vláda rozdělena mezi křesťany a muslimy. V současnosti má nejvíce míst ve vládě Volné vlastenecké hnutí (8), nasledované Hnutím budoucnosti (7). Hizballáh má v současnosti ve vládě 2 své členy, kteří jsou ministry průmyslu a sportu a mládeže. [326] => [327] => === Správní členění === [328] => {{Image label begin| obrázek =Lebanon_districts.png|link=|width=260|float=right}} [329] => {{Image label|x=0.48|y=0.10|scale=360|text=[[Severní Libanon|'''aš-Šamál''']]}} [330] => {{Image label small|x=0.69|y=0.14|scale=360|text=[[Akkar District|Akkar]]}} [331] => {{Image label small|x=0.608|y=0.243|scale=360|text=
[[Miniyeh-Danniyeh District|Miniyeh-
Danniyeh]]
}} [332] => {{Image label small|x=0.535|y=0.295|scale=360|text=[[Zgharta District|Zgharta]]}} [333] => {{Image label small|x=0.46|y=0.315|scale=360|text=[[Koura District|Koura]]}} [334] => {{Image label small|x=0.44|y=0.175|scale=360|text=[[Tripoli District|Tripoli]]}} [335] => {{Image label small|x=0.57|y=0.357|scale=360|text=[[Bsharri District|Bsharri]]}} [336] => {{Image label small|x=0.46|y=0.37|scale=360|text=[[Batroun District|Batroun]]}} [337] => {{Image label|x=0.195|y=0.42|scale=360|text=
[[Horský Libanon|'''Džabal
Lubnán''']]
}} [338] => {{Image label small|x=0.472|y=0.445|scale=360|text=[[Jbeil District|Jbeil]]}} [339] => {{Image label small|x=0.425|y=0.525|scale=360|text=[[Kesrwan District|Kesrwan]]}} [340] => {{Image label small|x=0.4|y=0.595|scale=360|text=[[Matn District|Matn]]}} [341] => {{Image label|x=0.155|y=0.57|scale=360|text=[[Bejrút (provincie)|'''Bejrút''']]}} [342] => {{Image label|x=0.297|y=0.59|scale=360|text=[[Bejrút|♦]]}} [343] => {{Image label small|x=0.387|y=0.646|scale=360|text=[[Baabda District|Baabda]]}} [344] => {{Image label small|x=0.33|y=0.695|scale=360|text=[[Aley District|Aley]]}} [345] => {{Image label small|x=0.29|y=0.79|scale=360|text=[[Chouf District|Chouf]]}} [346] => {{Image label|x=0.01|y=0.92|scale=360|text=[[Jižní Libanon|'''al-Džanúb''']]}} [347] => {{Image label small|x=0.267|y=0.87|scale=360|text=[[Jezzine District|Jezzine]]}} [348] => {{Image label small|x=0.151|y=0.947|scale=360|text=[[Sidon District|Sidon]]}} [349] => {{Image label small|x=0.117|y=1.103|scale=360|text=[[Tyre District|Tyre]]}} [350] => {{Image label|x=0.88|y=0.57|scale=360|text=[[Bikáa (provincie)|'''al-Bikáa''']]}} [351] => {{Image label small|x=0.78|y=0.26|scale=360|text=[[Hermel District|Hermel]]}} [352] => {{Image label small|x=0.7|y=0.49|scale=360|text=[[Baalbek District|Baalbek]]}} [353] => {{Image label small|x=0.53|y=0.67|scale=360|text=[[Zahle District|Zahle]]}} [354] => {{Image label small|x=0.433|y=0.782|scale=360|text=
[[Western Beqaa District|Western
Beqaa]]
}} [355] => {{Image label small|x=0.445|y=0.89|scale=360|text=[[Rashaya District|Rashaya]]}} [356] => {{Image label|x=0.38|y=1.12|scale=360|text=[[Nabatíja|'''an-Nabatíja''']]}} [357] => {{Image label small|x=0.375|y=1.0|scale=360|text=[[Hasbaya District|Hasbaya]]}} [358] => {{Image label small|x=0.203|y=1.01|scale=360|text=[[Nabatieh District|Nabatieh]]}} [359] => {{Image label small|x=0.26|y=1.09|scale=360|text=[[Marjeyoun District|Marjeyoun]]}} [360] => {{Image label small|x=0.198|y=1.15|scale=360|text=
[[Bint Jbeil District|Bint
Jbeil]]
}} [361] => {{Image label end}} [362] => [363] => Libanon se člení na 6 provincií ([[arabština|arabsky]] مُحَافَظَة ''[[muháfaza|muḥāfaẓat]],'' [[množné číslo|plurál]] محافظات ''muḥāfaẓāt).'' [364] => [365] => * [[Bejrút (provincie)|Bejrút]] محافظة بيروت ''(Bajrút;'' území hlavního města) [366] => * [[Bikáa (provincie)|Bikáa]] محافظة البقاع ''(al-Biqáa)'' [367] => * [[Horský Libanon]] محافظة جبل لبنان ''(džabal Lubnán)'' [368] => * [[Jižní Libanon]] محافظة الجنوب ''(al-Džanúb)'' [369] => * [[Nabatíja (provincie)|Nabatíja]] محافظة النبطية ''(an-Nabatíja)'' [370] => * [[Severní Libanon]] محافظة الشمال ''(aš-Šamál)'' [371] => [372] => == Ekonomika == [373] => [[Soubor:2006Lebanese exports.PNG|vlevo|náhled|upright=1.2|Vývoz v roce 2006]] [374] => V občanské válce z let [[1975]]–[[1990]] ztratil Libanon mnoho ze svého bohatství. Dříve se mu přezdívalo ''„Středomořské [[Švýcarsko]]“,'' ale dnes je situace jiná. V 90. letech ustálil ekonomickou i politickou situaci [[Rafík Harírí]] (který byl roku [[2005]] zavražděn). Libanon vykazuje velikou míru zadlužení – 170 % HDP. Ekonomika dnes roste tempem 4 % a [[Hrubý domácí produkt|HDP]] na osobu dosahuje 10 000 USD (2013), což ji řadí mezi ty silnější v regionu, přibližně na úroveň Turecka. Ekonomika je však stále ohrožována nestabilitou, jak vnitřní, tak i vnější. Až 8 % obyvatel žije v [[Extrémní chudoba|extrémní chudobě]].[http://www.ipc-undp.org/pub/IPCCountryStudy13.pdf POVERTY, GROWTH AND INCOME DISTRIBUTION IN LEBANON] I přes nestabilitu a minulost země je Libanon nejvyspělejší arabskou zemí vyjma ropných velmocí v Perském zálivu. [375] => [376] => Zemědělství zaměstnává okolo 15 % obyvatel. Pěstuje se [[Réva vinná|vinná réva]], [[Rajče jedlé|rajčata]], [[oliva|olivy]] či citrusy. Během války se rozvinulo pěstování [[opium|opia]] a [[marihuana|marihuany]]. Chová se především drůbež, méně už kozy či ovce. [377] => [378] => Těží se stavební hmoty. Většina energie pochází ze spalování ropy. Vyrábí se cement, oděvy a šperky. Silnice mají většinou pevný povrch, ale během války nebyly udržované. Železnice byla válkou kompletně vyřazena z provozu. Mezinárodní letiště je v Bejrútu. [379] => [380] => Vyváží se hlavně potraviny a zemědělské výrobky ([[pomeranč]]e, olivy, [[tabák]]), dováží se stavebniny (pro obnovu), stroje a spotřební zboží, částečně také [[elektrická energie]]. Ze Sýrie se dováží ropa. Hlavní obchodní kontakty jsou s [[Francie|Francií]], [[Německo|Německem]], [[Itálie|Itálií]] a Sýrií. [381] => [382] => == Obyvatelstvo == [383] => {{neověřeno část}} [384] => [[Soubor:Lebanon-demography.png|náhled|Vývoj populace]] [385] => Odhaduje se, že v Libanonu žije 4,1 mil. obyvatel, z toho je 95 % [[Arabové|Arabů]]. Existují také nejpočetnější [[Arméni|arménská]] a jiné menšiny. 60 % Libanonců jsou [[muslim]]ové a 40 % [[křesťan]]é, hlavně [[Maronitská katolická církev|maronité]]. Při posledním sčítání lidu v roce 1932 bylo křesťanů 55 %. Porodnost muslimů je vyšší od 19. století. Gramotných je 89 % obyvatel země. Úředním jazykem je [[arabština]], většina nápisů ve městech je ale pro jistotu ještě [[angličtina|anglicky]] nebo [[francouzština|francouzsky]]. [386] => [387] => V Libanonu žije 3,8 mil. obyvatel, z toho je 95 % [[Arabové|Arabů]], 4 % Arménů, 1 % jsou Palestinci, Turkmeni aj. Šedesát procent Libanonců jsou [[muslim]]ové a 40 % [[křesťan]]é, toto je stále udávané oficiální rozdělení, které vychází ze situace při vzniku státu; nyní je ve skutečnosti muslimů 70 %, možná i více; křesťanů asi 30 %. Přesná čísla nejsou známá kvůli nepřehledné situaci a občanským válkám. Ve skutečnosti je však Palestinců až 12 %, nemají zde ovšem přiznané občanství, mnoho z nich nemá ani pas, nemohou proto vycestovat ze země pryč. Podle údajů [[UNRWA]] bylo v prosinci roku [[2003]] v Libanonu více než 390 000 palestinských uprchlíků. Pokud jde o Armény, tak jejich počet se v Libanonu zvýšil především z důvodu [[Arménská genocida|arménské genocidy]] v [[Turecko|Turecku]] v roce [[1915]]. Mimo to je zde i určité procento Syřanů a Kurdů (dohromady však pouze 3 %). V případě Syřanů se jedná zejména o sezónní pracovní migraci. Z dalších důležitých menšin jsou to i Egypťané, kterých bylo v roce 2003 na 45 tisíc, dále pak několik desítek tisíc občanů Srí Lanky, Filipín a Malajsie, kteří do Libanonu přicházejí rovněž za prací. [388] => [389] => K muslimům (60 %) se řadí [[Ší'itský islám|Šíité]] (32 %), [[Sunnitský islám|Sunnité]] (21 %), [[Drúzové]] (7 %), dále [[Alavité (sekta)|Alavité]] (Nusairové, náboženství starší než islám, přijali šíitský islám, ale i prvky z křesťanství, žijí i v Sýrii), Ismailité (šíitská sekta). [390] => [391] => Ke křesťanům (39 %) patří jako největší skupina [[Maronitská katolická církev]], dále [[Římskokatolická církev|Římští katolíci]], [[Řeckokatolická církev|Řečtí katolíci]], [[Řecká pravoslavná církev|Řecká pravoslavná]], [[Arménská apoštolská církev]], [[Syrská pravoslavná církev|Syrská pravoslavná]], aj. [392] => [393] => Ostatní náboženství včetně asi 1000 židů tvoří zbylé 1 % obyvatel. [394] => [395] => Poznámka: oficiálně uznávaných je 17 náboženských sekt. [396] => [397] => Gramotných je 89 % obyvatel země. [398] => [399] => Osídleno je zejména pobřeží a pohoří Libanon kolem Bejrútu (90 % obyvatelstva žije ve městech nebo v jejich okolí). Významná zahraniční diaspora přesahující 12 mil. Libanonců (dle některých údajů až 15 mil.) v zahraničí. Emigrace proběhla v několika vlnách, v současnosti probíhá další její významná fáze. Podle závěru studií UNPF a ministerstva sociálních záležitostí se odhaduje, že v letech 2000 a 2002 emigrovalo mezi 8 až 15 tis. Libanonců měsíčně a tento trend pokračoval i v roce 2003. Jedná se hlavně o muže – křesťany – mezi 25 a 35 lety. Důvodem je nejistá situace v regionu, vědomí ekonomické krize v zemi a nezaměstnanost, což je varující zejména u mladých absolventů vysokých škol. [400] => [401] => '''Konkrétní demografická data:''' [402] => * Přírůstek obyvatelstva (2004): 1,2 % (dle „Emerging Lebanon 2005“) (1990–2002): 2,4 % (dle [[Dětský fond Organizace spojených národů|UNICEF]]) [403] => * Průměrná domácnost (2000): 4,1 členů v Bejrútu (dle demografické konference 2001) 5,5 členů ve venkovských oblastech [404] => * Počet dětí v rodině (2004): průměrně 2 děti (dle „Emerging Lebanon 2005“) [405] => Počet obyvatel ve městech (2004): 90 % (dle „Emerging Lebanon 2005“) [406] => * Věková struktura (2000): 0–14 let: 31,1 % (dle ESCWA), 15–64 let: 62,8 %, 64+ let: 6,1 % [407] => * Průměrná délka života (2000): 71,3 roku (muži: 68,87 let; ženy: 73,74 let)(viz www.abacci.com/atlas) [408] => * Negramotnost (2004): 10 % (dle „Emerging Lebanon 2005“) [409] => * Poměr mužů a žen (2000): 49 % : 51 % (dle ESCWA) [410] => * Úmrtnost (2002): 5 na 1000 obyvatel (dle UNICEF) [411] => * Kojenecká úmrtnost (2002): 28 na 1000 porodů (dle UNICEF) [412] => [413] => === Uprchlíci === [414] => Palestinci jsou dodnes libanonským bolavým místem, někteří z nich zde žijí padesát let a mnoho se jich v Libanonu narodilo, jejich přítomnost však snáší většina Libanonců velmi těžce, jsou omezováni řadou vyhlášek a nařízení, žijí v uprchlických táborech a jsou do značné míry závislí na darech od Spojených národů. Vedle počtu uprchlíků žijících v zemi je také důležitá početní velikost populace země, která uprchlíky přijímá a v Libanonu je uprchlíkem každý desátý člověk (v Jordánsku každý pátý). Data z roku 2000 potvrzují, že uprchlíci tvoří významný podíl celkové populace v Súdánu a pak v Jordánsku, Libanonu, Sýrii a v Pásmu Gazy. [415] => [416] => Uprchlíci před [[Občanská válka v Sýrii|syrskou občanskou válkou]] jsou pro Libanon dalším obrovským problémem. V polovině roku [[2014]] bylo v Libanonu přes 1,1 milionu syrských uprchlíků, což byla čtvrtina populace a podle OSN by tento poměr mohl brzy vzrůst na třetinu celkové populace. To představuje pro malý Libanon velkou ekonomickou zátěž.{{Citace elektronického periodika |titul=UN: Lebanon's Syrian Refugee Crisis Could Explode into Sectarian Violence |url=http://www.voanews.com/content/syrian-refugee-crisis-in-lebanon-could-explode-into-sectarian-violence/1956988.html |datum přístupu=2014-07-14 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140715132600/http://www.voanews.com/content/syrian-refugee-crisis-in-lebanon-could-explode-into-sectarian-violence/1956988.html |datum archivace=2014-07-15 |nedostupné=ano }} [417] => [418] => === Náboženství === [419] => [[Soubor:Religions of Lebanon.png|náhled|Hlavní náboženské skupiny v Libanonu (2010)]] [420] => Odhady náboženského a etnonáboženského složení země se značně rozcházejí, z obav důsledků zveřejnění výsledků nebylo od 30. let 20. století provedeno žádné sčítání lidu. Situace je navíc komplikována značnou diasporou (tvoří ji především křesťané) a množstvím uprchlíků a migrantů v zemi, zejména dřívějších z Palestiny a novějších ze Sýrie, kteří v Libanonu bez postavení občana žijí. [421] => [422] => * šíité 32 % – hl. jih země, v údolí Bikáa a na jižním předměstí Bejrútu [423] => * maronité 24,5 % – Mount Lebanon a východní Bejrút [424] => * sunnité 21 % – žijí hlavně v Tripolisu, Sidónu a Bejrútu [425] => * drúzové 7 % – obývají pohoří Chouf. V Libanonu jsou státem uznáni jako muslimská skupina. [426] => * řečtí pravoslavní 6,5 % [427] => * řečtí katolíci 4 % [428] => * arménští křesťané 4 % [429] => * ostatní 1 % [430] => ** Poznámka: asi 1000 obyvatel Libanonu se hlásí k [[Židé|židovskému]] vyznání [431] => * 5 legálně uznaných muslimských skupin (abecedně): alawité, drúzové, ismailité, šíité, sunnité (cca 60 % obyvatelstva) [432] => * 11 legálně uznaných křesťanských skupin: 4 ortodoxní, 6 katolických, 1 protestantská (oficiálně přiznáváno cca 39 % obyvatelstva, ve skutečnosti asi 25 %) [433] => * [[Maronitská katolická církev|Maronité]] – Odvozují svůj původ od mnicha [[Maron]]a, který žil ve 4. století. 1182 unie s římskou církví – zachování jiných liturgii a zvyklostí. V období turecké nadvlády (15–19. stol.) značná autonomie a politický vliv. Dnes velmi v Libanonu politicky aktivní. Mimo Libanon rozsáhlá komunita. Po celém světě asi 3 mil. věřících. [434] => * Drúzové – pojmenovaní po Muhammadu al-Darazím, se odštěpili r. 1017 od šíitského směru Ismáílíjcù a žijí dnes v Sýrii, v Libanonu a v Izraeli, přísné členění společnosti na „moudré“ a „nevědomé“, přístup k učení mají jen moudří (AFRISOU, Bajer) [435] => [436] => == Zajímavosti == [437] => {{neověřeno část}} [438] => * Název Libanonu existuje již 4 000 let [439] => * Název Libanonu byl 71 krát zmíněn v [[Bible|Bibli]] [440] => * Libanon je jediná blízkovýchodní země, která nemá poušť [441] => * Libanon má 17 náboženských komunit [442] => * V Libanonu je 15 řek [443] => * Bejrút byl sedmkrát zničen a znovu postaven [444] => [445] => == Poznámky == [446] => [447] => [448] => == Reference == [449] => [450] => [451] => == Literatura == [452] => * {{Citace monografie [453] => | příjmení = Musil [454] => | jméno = Alois [455] => | odkaz na autora = Alois Musil [456] => | rok = 1938 [457] => | titul = Od Libanonu k Tigridu : Nová Syrie [458] => | vydavatel = Melantrich [459] => | místo = Praha [460] => | url = https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:d78c6dd0-1b01-11e5-b642-005056827e51 [461] => | počet stran = 252 [462] => }} [463] => [464] => == Externí odkazy == [465] => * {{Commonscat}} [466] => * {{Wikicitáty|téma=Libanon}} [467] => * {{Wikislovník|heslo=Libanon}} [468] => * {{Wikizprávy|kategorie=Libanon}} [469] => * CIA – The World Factbook https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/le.html {{Wayback|url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/le.html |date=20190912232328 }} [470] => * [http://www.lebweb.com lebweb.com] [471] => * [http://www.freeworldmaps.net/asia/lebanon/map.html Mapy Libanon] [472] => * {{Citace elektronické monografie [473] => | titul = Lebanon - Amnesty International Report 2011 [474] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/lebanon/report-2011 [475] => | datum přístupu = 2011-08-16 [476] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [477] => | jazyk = anglicky [478] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110808021539/http://www.amnesty.org/en/region/lebanon/report-2011 [479] => | datum archivace = 2011-08-08 [480] => | nedostupné = ano [481] => }} [482] => * {{Citace elektronické monografie [483] => | titul = Lebanon (2011) [484] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&year=2011&country=8074 [485] => | datum přístupu = 2011-08-16 [486] => | vydavatel = [[Freedom House]] [487] => | jazyk = anglicky [488] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823230243/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&country=8074&year=2011 [489] => | datum archivace = 2011-08-23 [490] => | nedostupné = ano [491] => }} [492] => * {{Citace elektronické monografie [493] => | korporace = Bertelsmann Stiftung [494] => | titul = BTI 2010 — Country Report [495] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/MENA/Lebanon.pdf [496] => | datum vydání = 2009 [497] => | datum přístupu = 2011-08-16 [498] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftung [499] => | místo = Gütersloh [500] => | jazyk = anglicky [501] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110521004959/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/MENA/Lebanon.pdf [502] => | datum archivace = 2011-05-21 [503] => | nedostupné = ano [504] => }} [505] => * {{Citace elektronické monografie [506] => | korporace = Bureau of Near Eastern Affairs [507] => | titul = Background Note: Lebanon [508] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/35833.htm [509] => | datum vydání = 2011-05-23 [510] => | datum přístupu = 2011-08-16 [511] => | vydavatel = U.S. Department of State [512] => | jazyk = anglicky [513] => }} [514] => * {{Citace elektronické monografie [515] => | korporace = CIA [516] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [517] => | titul = The World Factbook - Lebanon [518] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/le.html [519] => | datum aktualizace = [520] => | datum přístupu = 2011-08-16 [521] => | jazyk = anglicky [522] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190912232328/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/le.html [523] => | datum archivace = 2019-09-12 [524] => | nedostupné = ano [525] => }} [526] => * {{Citace elektronické monografie [527] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Bejrútu [528] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Libanon [529] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/libanon-2011-04-16.pdf [530] => | datum vydání = 2011-04-16 [531] => | datum přístupu = 2011-08-16 [532] => | vydavatel = Businessinfo.cz [533] => | jazyk = česky [534] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120111081800/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/libanon-2011-04-16.pdf [535] => | datum archivace = 2012-01-11 [536] => | nedostupné = ano [537] => }} [538] => * {{Citace elektronické monografie [539] => | příjmení = Barnett [540] => | jméno = Richard David [541] => | spoluautoři = a kol. [542] => | titul = Lebanon [543] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/334152/Lebanon [544] => | datum přístupu = 2011-08-16 [545] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [546] => | jazyk = anglicky [547] => }} [548] => [549] => {{Navboxes [550] => | title = [[Soubor:Gnome-globe.svg|22px]] Geografická lokalizace [551] => | list = {{Asie}} [552] => {{Státy ležící na břehu Středozemního moře}} [553] => }} [554] => {{Navboxes [555] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [556] => | list = {{Organizace islámské spolupráce}} [557] => {{Liga arabských států}} [558] => }} [559] => {{Autoritní data}} [560] => [561] => [[Kategorie:Libanon| ]] [562] => [[Kategorie:Státy Asie]] [563] => [[Kategorie:Členové Ligy arabských států]] [564] => [[Kategorie:Státy Mezinárodní organizace frankofonie]] [565] => [[Kategorie:Státy Unie pro Středomoří]] [566] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1943]] [567] => [[Kategorie:Republiky]] [] => )
good wiki

Libanon

Libanon , plným názvem Libanonská republika , je stát na Blízkém východě v jihozápadní Asii, při východním pobřeží Středozemního moře. Hraničí na východě a severu se Sýrií, na jihu s Izraelem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Bejrút','Sýrie','Maronitská katolická církev','arabština','Rada bezpečnosti OSN','Izrael','2005','Organizace spojených národů','Rafík Harírí','Libanon (pohoří)','1943','Hizballáh'

1943

2005

Arabština

Bejrút

Hizballáh

Izrael

Sýrie

Sýrie je stát nacházející se na Blízkém východě v jihozápadní Asii.