Array ( [0] => 15480784 [id] => 15480784 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Španělsko [uri] => Španělsko [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - stát [1] => | genitiv = Španělska [2] => | úřední název = Reino de España [3] => | úřední název česky = Španělské království [4] => | vlajka = Flag of Spain.svg [5] => | článek o vlajce = Španělská vlajka [6] => | znak = Escudo de España (mazonado).svg [7] => | článek o znaku = Státní znak Španělska [8] => | mapa umístění = EU-Spain.svg [9] => | rozloha = 505 994 [10] => | rozlmisto = 51 [11] => | procent vody = 0,89 [12] => | počet obyvatel = 48 345 223 [13] => | obyvmisto = 30 [14] => | obyvatelé aktuální k = [[2023]] [15] => | hustota = 94 [16] => | hustmisto = 120 [17] => | HDI = 0,905 [18] => | HDIvývoj = nárůst [19] => | HDIvýše = velmi vysoký [20] => | HDI aktuální k = 2021 [21] => | HDImísto = 27 [22] => | jazyk = [[španělština]], regionálně [[katalánština]], [[baskičtina]], [[galicijština]] [23] => | náboženství = [[Římskokatolická církev|katolické]] 44 %, jiné křesťanské 7 %, bez vyznání 43 %, jiné 4 % (2023) [24] => | nejvyšší hora = [[Pico del Teide]] [25] => | výška nejvyšší hory = 3718 [26] => | státní zřízení = [[konstituční monarchie]] [27] => | hlavní město = [[Madrid]] [28] => | funkce1 = Král [29] => | vládce1 = [[Filip VI. Španělský|Filip VI.]] [30] => | funkce2 = Předseda vlády [31] => | vládce2 = [[Pedro Sánchez]] [32] => | článek o hymně = Španělská hymna [33] => | hymna = Marcha Real [34] => | datum vzniku = [[28. červen]] [[1519]] [35] => | způsob vzniku = nástupem [[Karel V.|Karla I.]] na trůn [36] => | měna = [[euro]] [37] => | kód měny = EUR [38] => | HDP/ob. = 50 471{{Citace elektronické monografie | korporace = Mezinárodní měnový fond | titul=Download World Economic Outlook database: October 2023 (Spain) | url=https://www.imf.org/en/Publications/WEO/weo-database/2023/October/weo-report?c=184,&s=NGDPD,PPPGDP,NGDPDPC,PPPPC,&sy=2020&ey=2028&ssm=0&scsm=1&scc=0&ssd=1&ssc=0&sic=0&sort=country&ds=.&br=1 | datum přístupu=2023-03-02}} [39] => | HDP/ob.misto = 37 [40] => | HDP aktuální k = 2023 [41] => | Gini = 32 [42] => | Gini aktuální k = 2022 [43] => | ison = 724 [44] => | iso3 = ESP [45] => | iso2 = ES [46] => | mpz = E [47] => | doména = es [48] => | předvolba = +34 [49] => | čas = +1 [50] => | commonscat = Spain [51] => | soubor hymny = Himno Nacional de España.ogg [52] => | motto = Plus ultra (latinsky) [53] => | motto překlad = Ještě dál [54] => }}'''Španělsko''', plným názvem '''Španělské království''' ({{Vjazyce|es}} a {{Vjazyce2|gl|''Reino de España''}}), je [[stát]] v [[Regiony Evropy|jihozápadní Evropě]], přičemž část jejího území leží v [[Atlantský oceán|Atlantském oceánu]], [[Středozemní moře|Středozemním moři]] a [[Afrika|Africe]].{{cite web|url=https://www.britannica.com/place/Spain|title=Spain | Facts, Culture, History, & Points of Interest|website=Encyclopedia Britannica|date=26 July 2023|access-date=17 March 2019|archive-date=12 June 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150612122230/https://www.britannica.com/place/Spain|url-status=live}} Je největší zemí [[Jižní Evropa|jižní Evropy]] a čtvrtým nejlidnatějším členským státem [[Evropská unie|Evropské unie]]. Zaujímá většinu [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejského poloostrova]] a její území zahrnuje také [[Kanárské ostrovy]] v Atlantském oceánu, [[Baleáry|Baleárské ostrovy]] ve Středozemním moři a [[Administrativní dělení Španělska|autonomní města]] [[Ceuta]] a [[Melilla]] v severní Africe. Španělsko sousedí na severu s [[Francie|Francií]], [[Andorra|Andorrou]] a [[Biskajský záliv|Biskajským zálivem]], na východě se Středozemním mořem, na jihu s [[Maroko|Marokem]] v Ceutě a Melille a se [[Spojené království|Spojeným královstvím]] na [[Gibraltar|Gibraltaru]] a na západě s [[Portugalsko|Portugalskem]] a Atlantským oceánem. Portugalsko má rozlohu 505 994 km2 a má 48,3 milionů obyvatel. Španělsko je [[Sekulární stát|sekulární]] [[Parlamentní systém|parlamentní demokracií]] a [[Konstituční monarchie|konstituční monarchií]]; hlavním a [[Seznam měst ve Španělsku|největším městem]] Španělska je [[Madrid]]; k dalším městům patří [[Barcelona]], [[Valencie]], [[Zaragoza]], [[Sevilla]], [[Málaga]], [[Murcia]] a [[Palma de Mallorca]]. [55] => [56] => V raném starověku byl Pyrenejský poloostrov obýván směsicí [[Iberové|iberských]] a [[Keltové|keltských]] kmenů spolu s dalšími místními předřímskými národy. Po [[Římské války v Hispánii|dobytí Pyrenejského poloostrova Římany]] zde vznikla provincie [[Hispánie]]. Po romanizaci a [[Christianizace|pokřesťanštění]] Hispánie došlo po [[Pád Západořímské říše|pádu Západořímské říše]] ke [[stěhování národů]] ze [[Střední Evropa|střední Evropy]], včetně [[Vizigóti|Vizigótů]], kteří vytvořili [[Vizigótská říše|Vizigótské království]] s centrem v [[Toledo|Toledu]]. Na počátku 8. století byla většina poloostrova [[Muslimské dobytí Španělska|dobyta Umajjovským chalífátem]] a během rané islámské vlády se [[Al-Andalus]] stal dominantní poloostrovní mocností s centrem v [[Córdoba (Španělsko)|Córdobě]]. V severní části Pyrenejského poloostrova vzniklo několik křesťanských království, mezi nimi především [[Asturské království|Asturie]], [[Leónské království|León]], [[Kastilské království|Kastilie]], [[Aragonské království|Aragonie]], [[Navarrské království|Navarra]] a [[Portugalské království|Portugalsko]], které s přestávkami podnikaly vojenskou expanzi na jih, známou jako [[Reconquista|''reconquista'']], při níž byla potlačována islámská nadvláda na Pyrenejském poloostrově a která vyvrcholila dobytím [[Granadský emirát|nasridského království Granady]] křesťany v roce 1492. Dynastické spojení [[Kastilská koruna|Kastilské]] a [[Aragonská koruna|Aragonské]] koruny v roce 1479 je často považováno za vznik Španělska jako státu. [57] => [58] => Během [[Věk zámořských objevů|věku zámořských objevů]] vytvořilo Španělsko [[Španělské impérium|jednu z největších říší v dějinách]], která se rozprostírala přes Atlantik do [[Amerika|Ameriky]] a přes [[Tichý oceán]] až na [[Filipíny|Filipínské ostrovy]]. Potřeba financování říše a [[Kolumbovská výměna|transatlantický obchod]] podpořily vznik globálního obchodního systému poháněného především [[Drahé kovy|drahými kovy]] a [[Bourboni|bourbonskými]] reformami v 18. století došlo k centralizaci pevninského Španělska.{{Cite journal|title=Born with a 'Silver Spoon': The Origin of World Trade in 1571|first1=Dennis O.|last1=Flynn|first2=Arturo|last2=Giráldez Source|journal=Journal of World History|volume=6|issue=2|year=1995|page=202|jstor=20078638}} V 19. století navzdory vítězství v [[Španělská válka za nezávislost|Španělské války za nezávislost]] vedly následující politické rozpory mezi [[Liberalismus|liberály]] a [[Osvícenský absolutismus|absolutisty]] nakonec k [[Hispanoamerické války za nezávislost|osamostatnění]] většiny jeho amerických kolonií. Politická nestabilita vyvrcholila ve 20. století [[Španělská občanská válka|španělskou občanskou válkou]], která dala vzniknout [[Frankistické Španělsko|frankistické diktatuře]] trvající až do roku 1975. Po obnovení demokracie na základě [[Španělská ústava z roku 1978|španělské ústavy]] a vstupu do [[Evropská unie|Evropské unie]] zažila země hospodářský rozmach, který ji hluboce proměnil po společenské i politické stránce. Od dob [[Siglo de Oro|''Siglo de Oro'']] mají španělské umění, architektura, hudba, poezie, malířství, [[Španělská literatura|literatura]] a [[Španělská kuchyně|kuchyně]] vliv po celém světě, zejména v [[Západní Evropa|západní Evropě]] a Americe. Odrazem velkého kulturního bohatství Španělska je jeden z největších počtů památek [[Světové dědictví|Světového dědictví]] na světě. Je druhou nejnavštěvovanější zemí světa. Její kulturní vliv se vztahuje na více než 600 milionů hispanofonních obyvatel, což ze [[Španělština|španělštiny]] činí druhý nejrozšířenější [[mateřský jazyk]] na světě a nejrozšířenější [[Románské jazyky|románský jazyk]] na světě.{{cite web|title=572 millones de personas hablan español, cinco millones más que hace un año, y aumentarán a 754 millones a mediados de siglo|url=https://www.cervantes.es/sobre_instituto_cervantes/prensa/2017/noticias/Presentaci%C3%B3n-Anuario-2017.htm|archive-url=https://web.archive.org/web/20210513000611/https://www.cervantes.es/sobre_instituto_cervantes/prensa/2017/noticias/Presentaci%C3%B3n-Anuario-2017.htm|archive-date=13 May 2021|website=www.cervantes.es}} [59] => [60] => Španělsko je [[Vyspělá země|rozvinutá země]] s významnou vyspělou ekonomiku,{{cite news|last1=Whitehouse|first1=Mark|title=Number of the Week: $10.2 Trillion in Global Borrowing|url=https://blogs.wsj.com/economics/2010/11/06/number-of-the-week-102-trillion-in-global-borrowing/|work=The Wall Street Journal|date=6 November 2010|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170920064345/https://blogs.wsj.com/economics/2010/11/06/number-of-the-week-102-trillion-in-global-borrowing/|archive-date=20 September 2017}} podle nominálního HDP je [[Seznam států světa podle HDP|patnáctá největší na světě]] (čtvrtá v Evropské unii) a podle parity kupní síly patnáctá největší; v [[Index lidského rozvoje|indexu lidského rozvoje]] se umístila na 27. místě{{Cite book|url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2021-22pdf_1.pdf|title=Human Development Report 2021-22: Uncertain Times, Unsettled Lives: Shaping our Future in a Transforming World|date=8 September 2022|publisher=United Nations Development Programme|isbn=978-9-211-26451-7|pages=272–276|access-date=8 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220908114232/hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2021-22pdf_1.pdf|archive-date=8 September 2022|url-status=live}}. Španělsko je členem [[Organizace spojených národů]], [[Evropská unie|Evropské unie]], [[Eurozóna|eurozóny]], [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]], stálým hostem skupiny [[G20]] a je součástí mnoha dalších mezinárodních organizací, jako je [[Rada Evropy]], [[Organizace iberoamerických států]], [[Unie pro Středomoří]], [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]], [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě]] a [[Světová obchodní organizace]]. [61] => [62] => == Název == [63] => Název Španělska (''España'') pochází z názvu [[Hispánie|''Hispania'']], který používali Římané pro [[Pyrenejský poloostrov]] a jeho provincie v době [[Římská říše|Římské říše]]. Etymologický původ termínu Hispania je nejistý, ačkoli Féničané označovali tento region jako ''Spania'' (což znamená „země králíků“), proto je nejvíce přijímána teorie [[Féničtina|fénická]].{{cite web|url=http://www.abc.es/espana/20140829/abci-donde-procede-palabra-espana-201408281811.html|title="I-span-ya", el misterioso origen de la palabra España|last=ABC|date=28 August 2014|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20161113170715/http://www.abc.es/espana/20140829/abci-donde-procede-palabra-espana-201408281811.html|archive-date=13 November 2016}} O jeho původu existuje řada zpráv a hypotéz: [64] => [65] => Jesús Luis Cunchillos [es] tvrdil, že kořenem termínu ''span'' je [[Féničtina|fénické]] slovo ''spy'', což znamená „kout kovy“. Proto by ''i-spn-ya'' znamenalo „země, kde se kují kovy“.# Linch, John (director), Fernández Castro, María Cruz (del segundo tomo), Historia de España, El País, volumen II, La península Ibérica en época prerromana, p. 40. Dossier. La etimología de España; ¿tierra de conejos?, {{ISBN|978-84-9815-764-2}} Může jít o odvozeninu fénického ''I-Shpania'', což znamená „ostrov králíků“, „země králíků“ nebo „okraj“, což je odkaz na polohu Španělska na konci Středozemního moře; na římských mincích ražených v této oblasti od doby vlády císaře [[Hadrianus|Hadriána]] je zobrazena ženská postava s králíkem u nohou{{cite book|last=Burke|first=Ulick Ralph|title=A History of Spain from the Earliest Times to the Death of Ferdinand the Catholic, Volume 1|publisher=Longmans, Green & Co|year=1895|location=London|page=12|hdl=2027/hvd.fl29jg?urlappend=%3Bseq=36}} a [[Strabón]] ji nazval „zemí králíků“.{{Citace monografie [66] => | titul = Catholic Encyclopedia (1913)/Spain [67] => | url = https://en.wikisource.org/wiki/Catholic_Encyclopedia_(1913)/Spain [68] => | rok vydání = 1913 [69] => }} Zmíněné slovo ve skutečnosti znamená „[[Damani|daman]]“, možná proto, že Féničané tato dvě zvířata zaměňovali.{{cite web|url=http://www.understandinganimalresearch.org.uk/news/staff-blog/rabbits-fish-and-mice-but-no-rock-hyrax/|title=Rabbits, fish and mice, but no rock hyrax|website=Understanding Animal Research|access-date=31 October 2018|archive-date=31 October 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20181031134610/http://www.understandinganimalresearch.org.uk/news/staff-blog/rabbits-fish-and-mice-but-no-rock-hyrax/|url-status=live}} [70] => [71] => Existuje také tvrzení, že „Hispania“ pochází z [[Baskičtina|baskického]] slova ''Ezpanna'', což znamená „okraj“ nebo „hranice“, což je další odkaz na skutečnost, že Pyrenejský poloostrov tvoří jihozápadní cíp evropského kontinentu. [72] => [73] => == Dějiny == [74] => {{Podrobně|Dějiny Španělska}} [75] => [76] => === Dávná historie === [77] => [[Soubor:Altamira, bison.jpg|vlevo|náhled|Bizon z [[Altamira|Altamiry]], moderní rekonstrukce]] [78] => Anatomicky moderní lidé poprvé dorazili na [[Pyrenejský poloostrov]] asi před 42 000 lety.{{Citace monografie [79] => | příjmení = Lillios [80] => | jméno = Katina T. [81] => | titul = The Archaeology of the Iberian Peninsula: From the Paleolithic to the Bronze Age [82] => | url = https://books.google.cz/books?id=ofe3DwAAQBAJ&printsec=frontcover&dq=isbn:9781107113343&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [83] => | vydavatel = Cambridge University Press [84] => | počet stran = 401 [85] => | isbn = 978-1-107-11334-3 [86] => | poznámka = Google-Books-ID: ofe3DwAAQBAJ [87] => | jazyk = en [88] => }} Do doby před 34 000 lety jsou datována jejich první umělecká díla, například ve známé jeskyni [[Altamira]].{{Citace periodika [89] => | příjmení = Bicho [90] => | jméno = Nuno [91] => | příjmení2 = Carvalho [92] => | jméno2 = Antonio F. [93] => | příjmení3 = González-Sainz [94] => | jméno3 = Cesar [95] => | titul = The Upper Paleolithic Rock Art of Iberia [96] => | periodikum = Journal of Archaeological Method and Theory [97] => | datum vydání = 2007 [98] => | ročník = 14 [99] => | číslo = 1 [100] => | strany = 81–151 [101] => | issn = 1072-5369 [102] => | url = https://www.jstor.org/stable/20177553 [103] => | datum přístupu = 2022-03-11 [104] => }} V historické době jsou zde doloženy četné [[kmen (sociologie)|kmeny]], zčásti [[Keltové|keltského]], zčásti [[Iberové|iberského]] původu (z [[Iberština|iberštiny]] se dochovaly četné jazykové zlomky v nápisech). V pobřežních oblastech se brzy usadili [[Féničané]], kteří založili nejstarší města západní Evropy [[Cádiz]] a [[Málaga|Málagu]].{{Citace periodika [105] => | příjmení = Treumann-Watkins [106] => | jméno = Brigette [107] => | titul = Phoenicians in Spain [108] => | periodikum = The Biblical Archaeologist [109] => | datum vydání = 1992 [110] => | ročník = 55 [111] => | číslo = 1 [112] => | strany = 29–35 [113] => | issn = 0006-0895 [114] => | doi = 10.2307/3210238 [115] => | url = https://www.jstor.org/stable/3210238 [116] => | datum přístupu = 2022-03-11 [117] => }} [118] => [119] => Ve třetím století př. n. l. sem expandovalo [[Kartágo]], následované [[Starověký Řím|Římskou říší]]. Od [[2. století př. n. l.]] postupně [[Římské války v Hispánii|Řím ovládl celý poloostrov]] a jeho představitelé zde zřídili několik [[Provincie|provincií]] (''[[Lusitánie|Lusitania]]'', ''[[Hispania Baetica|Baetica]]'', ''[[Hispania Tarraconensis]]''). Spolu s tím nastoupila [[Romanizace (kultura)|romanizace]] vycházející z nově zřizovaných či starších městských center, jako byly Toletum ([[Toledo]]), Hispalis ([[Sevilla]]), Tarraco ([[Tarragona]]) či Carthago Nova ([[Cartagena]]).{{Citace periodika [120] => | příjmení = Broughton [121] => | jméno = T. Robert S. [122] => | titul = The Romanization of Spain: The Problem and the Evidence [123] => | periodikum = Proceedings of the American Philosophical Society [124] => | datum vydání = 1959 [125] => | ročník = 103 [126] => | číslo = 5 [127] => | strany = 645–651 [128] => | issn = 0003-049X [129] => | url = https://www.jstor.org/stable/985423 [130] => | datum přístupu = 2022-03-11 [131] => }} Španělsko bylo rodištěm několika [[Římský císař|římských císařů]]: [[Traianus|Traiana]], [[Hadrianus|Hadriána]] nebo [[Theodosius I.|Theodosia I.]] Všichni tři se patrně narodili ve významném starořímském španělském centru [[Italica]]. [[Křesťanství]] bylo do země uvedeno již v 1. století, rozšířilo se ve 2. století. Římané stavěli cesty, vodovody, přístavy a zcela změnili tvář celé oblasti – [[Germáni|germánské kmeny]], které sem začaly pronikat na [[Pozdní antika|sklonku antiky]] v [[5. století]], tak starověkou [[Hispánie|Hispánii]] nalezly jako plně romanizovanou zemi. [132] => [133] => Z nových dobyvatelů byli nejúspěšnější germánští [[Vandalové]], [[Svébové]] a [[Vizigótská říše|Vizigóti]], kteří nakonec na poloostrově vytvořili [[Vizigótská říše|stabilní království]] s centrem v [[Toledo|Toledu]]. [[Eurich]], který nastoupil na vizigótský trůn roku 466, ukončil poslední zbytky římské moci na poloostrově, a může tak být považován za prvního zcela suverénního panovníka Španělska. Původní germánská elita se brzy romanizovala a spolu se starou elitou hispanořímskou vytvořila novou vedoucí vrstvu země. Ruku v ruce s tím došlo i k unifikaci náboženské, když král [[Rekkared I.]] roku 589 přestoupil se svými šlechtici ke [[katolicismus|katolicismu]] a vzdal se tradičního germánského [[ariánství]]. Přesto ve vizigótském království působily odstředivé síly, navenek se projevující častými boji o trůn.{{Citace periodika [134] => | příjmení = Shaw [135] => | jméno = R. Dykes [136] => | titul = The Fall of the Visigothic Power in Spain [137] => | periodikum = The English Historical Review [138] => | datum vydání = 1906 [139] => | ročník = 21 [140] => | číslo = 82 [141] => | strany = 209–228 [142] => | issn = 0013-8266 [143] => | url = https://www.jstor.org/stable/549701 [144] => | datum přístupu = 2022-03-11 [145] => }} Tohoto oslabení ústřední vlády využila arabsko-berberská armáda pod vedením [[Tárik ibn Zijád|Tárika ibn Zijáda]] a v osmidenní bitvě porazila vizigótské vojsko roku [[711]] [[Bitva u Guadalete|u Gaudalete]].{{Citace periodika [146] => | příjmení = Raul [147] => | jméno = Alberto [148] => | titul = The Muslim invasion of Spain: The Battle of Guadalete [149] => | periodikum = Medieval Warfare [150] => | datum vydání = 2011 [151] => | ročník = 1 [152] => | číslo = 3 [153] => | strany = 13–16 [154] => | issn = 2211-5129 [155] => | url = https://www.jstor.org/stable/48577858 [156] => | datum přístupu = 2022-03-11 [157] => }} Na příštích několik staletí ovládli většinu Pyrenejského poloostrova [[muslim]]ové. [158] => [159] => === Muslimské Španělsko a reconquista === [160] => [[Soubor:Cantigas battle.jpg|náhled|180px|Bitva mezi křesťany a Maury během reconquisty]] [161] => [[Berbeři]] a [[Arabové]] ze [[Severní Afrika|severní Afriky]] (na Pyrenejském poloostrově zvaní [[Maurové]]) zanechali v zemi nesmazatelné stopy – Španělsko zvané [[Al-Andalus]] se stalo nejzápadnější výspou [[Islám|islámského světa]] prožívajícího právě svůj [[Islámský zlatý věk|zlatý věk]]. [[Umajjovci]] založili nejprve [[Córdobský emirát]], který se roku [[929]] odtrhl od [[Chalífát|arabské říše]], a vznikl tak samostatný [[Córdobský chalífát]]. Šlo o vyspělý státní útvar, jenž kulturní a vzdělanostní úrovní převyšoval většinu soudobých evropských států. Jeho města se vyznačovala rozvinutou řemeslnou výrobou a obchodem, pokročilou [[architektura|architekturou]] a městskou zástavbou, částečně zachovalou v historických jádrech [[město|měst]] jako [[Córdoba (Španělsko)|Córdoba]], [[Granada]] a [[Sevilla]]. Dodnes se dochovala například ''[[Mezquita-Catedral de Córdoba|Mezquita]]'' v Córdobě, přestavěná ovšem na [[katedrála|katedrálu]]. V rámci chalífátu víceméně v klidu koexistovali [[Židé ve Španělsku|Židé]], křesťané i muslimové.{{Citace periodika [162] => | příjmení = Akasoy [163] => | jméno = Anna [164] => | titul = Convivencia and its discontents: Interfaith life in Al-Andalus [165] => | periodikum = International Journal of Middle East Studies [166] => | datum vydání = 2010-08 [167] => | ročník = 42 [168] => | číslo = 3 [169] => | strany = 489–499 [170] => | issn = 1471-6380 [171] => | doi = 10.1017/S0020743810000516 [172] => | jazyk = en [173] => | url = https://www.cambridge.org/core/journals/international-journal-of-middle-east-studies/article/abs/convivencia-and-its-discontents-interfaith-life-in-alandalus/1B36E1C27D9B659F1598699C9C1587AD [174] => | datum přístupu = 2022-03-11 [175] => }} Andaluští překladatelé ze všech tří komunit ovlivnili evropskou kulturu mj. tím, že obnovili kontakt se vzdělaností [[Starověké Řecko|starého Řecka]]. Roku 1031 se však jednotný córdobský chalífát rozpadl na řadu menších království (tzv. ''[[Taifská království|taifas]]''), což umožnilo razantnější nástup [[Reconquista|reconquisty]] — znovudobývání Pyrenejského poloostrova křesťany.{{Citace elektronického periodika [176] => | titul = Reconquista {{!}} Definition, History, Significance, & Facts {{!}} Britannica [177] => | periodikum = www.britannica.com [178] => | url = https://www.britannica.com/event/Reconquista [179] => | jazyk = en [180] => | datum přístupu = 2022-03-11 [181] => }} [182] => [183] => [[Reconquista]] byla zahájena krátce poté, co Maurové Pyrenejský poloostrov ovládli, podle tradice vítěznou bitvou vizigótského šlechtice [[Pelayo|Pelaya]] proti arabskému trestnému oddílu, která se odehrála roku 718 nebo 722 [[Bitva u Covadongy|u Covadongy]].{{Citace periodika [184] => | příjmení = Boyd [185] => | jméno = Carolyn P. [186] => | titul = The Second Battle of Covadonga: The Politics of Commemoration in Modern Spain [187] => | periodikum = History and Memory [188] => | datum vydání = 2002 [189] => | ročník = 14 [190] => | číslo = 1–2 [191] => | strany = 37–64 [192] => | issn = 0935-560X [193] => | doi = 10.2979/his.2002.14.1-2.37 [194] => | url = https://www.jstor.org/stable/10.2979/his.2002.14.1-2.37 [195] => | datum přístupu = 2022-03-11 [196] => }} Poté bylo na severu založeno křesťanské království [[Asturské království|Asturie]], které se později rozšířilo do města [[León (Španělsko)|León]] a [[Leónské království|přijalo jeho jméno]]. Postupně tu vykrystalizovaly další křesťanské státečky [[Kastilské království|Kastilie]], [[Galicijské království|Galicie]] a [[Portugalské hrabství|Portugalsko]]. Ve východní části existovala [[Navarrské království|Navarra]] a později tu vzniklo království [[Aragonské království|Aragon]]. Tyto státní celky se postupně zapojily do reconquisty. Ta byla dlouhodobým procesem s četnými zvraty, kdy válku střídaly dlouhodobé etapy mírového soužití muslimů s křesťany a židy. Postupně však byly maurské državy zatlačovány k jihu, zatímco křesťanské státy rozšiřovaly svoje území a sjednocovaly se. Rozhodující mezník reconquisty tvoří dobytí [[Toledo|Toleda]] roku 1085, které se stalo základnou pro další výboje k jihu.{{Citace periodika [197] => | příjmení = Lincoln [198] => | jméno = Kyle C. [199] => | titul = The Conquest of Toledo in 1085 [200] => | datum vydání = 2018-01-01 [201] => | url = https://www.academia.edu/35078624/The_Conquest_of_Toledo_in_1085 [202] => | datum přístupu = 2022-03-11 [203] => }} Dále to byla [[bitva na Las Navas de Tolosa|bitva u Las Navas de Tolosa]] v roce [[1212]], v níž maurská vojska utrpěla zdrcující porážku.{{Citace elektronického periodika [204] => | titul = Battle of Las Navas de Tolosa {{!}} Spanish history {{!}} Britannica [205] => | periodikum = www.britannica.com [206] => | url = https://www.britannica.com/event/Battle-of-Las-Navas-de-Tolosa [207] => | jazyk = en [208] => | datum přístupu = 2022-03-11 [209] => }} To vedlo k jejich bezprostřednímu kolapsu a následnému dobytí [[Sevilla|Sevilly]] a [[Córdoba (Španělsko)|Córdoby]]. [210] => [211] => Souběžně s procesem dobývání poloostrova se rodila křesťanská vzdělanost. [[Univerzita v Palencii]] se roku 1212 stala pátou nejstarší univerzitou v Evropě, brzy ji doplnila [[Univerzita v Salamance]], centrum středověké [[Scholastika|scholastiky]]. Ještě vlivnější se později v 16. století stala druhá španělská scholastika nazývaná též [[Salamanská škola]], u níž mnoho myslitelů hledá kořeny moderního ekonomického myšlení na straně jedné a ideje [[Mezinárodní právo|mezinárodního práva]] a [[Lidská práva|lidských práv]] na straně druhé. [212] => [213] => === 15. století === [214] => [[Soubor:Losreyescatolicos.jpg|vlevo|náhled|[[Ferdinand II. Aragonský|Ferdinand]] a [[Isabela Kastilská|Isabela]]]] [215] => V 15. století představoval maurské panství na Pyrenejském poloostrově už jen malý [[Granadský emirát|emirát Granada]]. Naproti tomu sňatek dědičky [[Kastilská koruna|kastilského trůnu]] [[Isabela Kastilská|Isabely Kastilské]] a dědice [[Aragonská koruna|aragonského trůnu]] [[Ferdinand II. Aragonský|Ferdinanda II. Aragonského]] ([[1469]]) položil základy k trvalému sjednocení dvou nejmocnějších křesťanských států Pyrenejského poloostrova do Španělského království. Formálně k němu došlo až nástupem na trůn jejich vnuka [[Karel V.|Karla I. Habsburského]], neboť Isabela a Ferdinand vládli samostatně každý ve svém království a v zemi svého partnera byli pouze zástupci panovníka. [216] => [217] => Nová společnost nabrala ale rychle mnohem méně tolerantní ráz než stará Andalusie. Již ve 14. století se zdvihla mohutná [[Antisemitismus|antisemitská]] vlna (mj. kvůli pověsti, že Židé šíří [[mor]], který zkosil velkou část populace). K obrovským protižidovským [[pogrom]]ům došlo v polovině 14. století v Aragonu a Toledu, kde bylo zabito 12 000 Židů. V roce 1391 táhly křesťanské pogromistické davy z města do města po celé Kastilii a Aragonii a zabily odhadem 50 000 Židů. Ženy a děti byly prodány jako otroci muslimům a mnoho [[Synagoga|synagog]] bylo násilně přeměněno na kostely. Roku 1492 se útlak stal oficiálním a institucionálním: španělským Židům bylo královským [[Dekret z Alhambry|Dekretem z Alhambry]] nařízeno [[Náboženská konverze|konvertovat]] ke [[Katolicismus|katolicismu]]. Kdo nekonvertoval, byl vyhnán. Ze Španělska bylo takto vyhnáno až 200 000 Židů.{{Citace periodika [218] => | příjmení = Roth [219] => | jméno = Norman [220] => | titul = The Jews of Spain and the Expulsion of 1492 [221] => | periodikum = The Historian [222] => | datum vydání = 1992 [223] => | ročník = 55 [224] => | číslo = 1 [225] => | strany = 17–30 [226] => | issn = 0018-2370 [227] => | url = https://www.jstor.org/stable/24448257 [228] => | datum přístupu = 2022-03-11 [229] => }} Azyl našly většinou na [[Osmanská říše|osmanských]] územích. [[Soubor:Portrait of a Man, Said to be Christopher Columbus.jpg|náhled|upright|Kryštof Kolumbus na obrazu [[Sebastiano del Piombo|Sebastiana del Piomba]]]] [230] => [[Granadská smlouva (1491)|Granadská smlouva]], podepsaná roku 1491 posledním maorským vládcem Granady [[Muhammad XII.|Boabdilem]] s Ferdinandem a Isabelou, zaručovala náboženskou toleranci vůči muslimům. Ale roku 1492 Granada padla{{Citace monografie [231] => | příjmení = Irving [232] => | jméno = Washington [233] => | titul = A Chronicle of the Conquest of Granada [234] => | url = https://books.google.cz/books?id=d_rfQQPf41YC&printsec=frontcover&dq=chronicle+of+the+conquest+of+granada&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q=chronicle%20of%20the%20conquest%20of%20granada&f=false [235] => | vydavatel = Carey, Lea & Carey [236] => | počet stran = 328 [237] => | poznámka = Google-Books-ID: d_rfQQPf41YC [238] => | jazyk = en [239] => }} a i islám byl nakonec postaven mimo zákon, v roce 1502 v Kastilském království a v roce 1527 v Aragonském. Španělská muslimská populace konvertovala, většinou formálně, a těmto konvertitům se říkalo [[moriskové]]. Po jejich pokusu o povstání v Granadě však byli i oni ze Španělska vyhnáni. Od roku 1609 do roku 1614 bylo přes 300 000 morisků posláno na lodích do severní Afriky.{{Citace periodika [240] => | příjmení = Jónsson [241] => | jméno = Már [242] => | titul = The expulsion of the Moriscos from Spain in 1609–1614: the destruction of an Islamic periphery [243] => | periodikum = Journal of Global History [244] => | datum vydání = 2007-07 [245] => | ročník = 2 [246] => | číslo = 2 [247] => | strany = 195–212 [248] => | issn = 1740-0236 [249] => | doi = 10.1017/S1740022807002252 [250] => | jazyk = en [251] => | url = https://www.cambridge.org/core/journals/journal-of-global-history/article/abs/expulsion-of-the-moriscos-from-spain-in-16091614-the-destruction-of-an-islamic-periphery/CA674D527734A60621865F2A99FB60C7 [252] => | datum přístupu = 2022-03-11 [253] => }} Kosmopolitnost společnosti Pyrenejského poloostrova byla po vyhnání morisků a židů zničena, ale mnoho pozůstatků jejich kultur zůstává ve španělské [[hudba|hudbě]], [[architektura|architektuře]], [[Potravina|jídle]] a v mnoha dalších věcech. [254] => [255] => Ještě za [[Katolická Veličenstva|katolických Veličenstev]], jak byli Ferdinand a Isabela nazýváni, se Španělsku otevřela cesta k expanzi mimo Pyrenejský poloostrov. Ta se soustředila jednak na [[Středozemní moře|Středomoří]], kde se již mnohem dříve prosadili Aragonci ([[Sicílie (ostrov)|Sicílie]], [[Neapolské království|Neapolsko]] ad.), jednak na nové [[zámořské objevy]], které podporovala Kastilie. První objevná plavba byla dílem [[Janov (Itálie)|janovského]] námořníka [[Kryštof Kolumbus|Kryštofa Kolumba]] ([[1492]]).{{Citace elektronického periodika [256] => | příjmení = [257] => | jméno = [258] => | titul = Kolumbus překonal velkou bariéru strachu a objevil Ameriku [259] => | periodikum = ČT24 [260] => | vydavatel = Česká televize [261] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1154522-kolumbus-prekonal-velkou-barieru-strachu-a-objevil-ameriku [262] => | datum přístupu = 2022-03-11 [263] => }} Později ho následovali mnozí další objevitelé a dobyvatelé, tzv. [[conquista]]doři - [[Fernão de Magalhães]] ([[Portugalci|Portugalec]] ve španělských službách), [[Juan Sebastián Elcano]], [[Juan Ponce de León]] (objevitel [[Španělská Florida|Floridy]] a [[Bahamy|Bahamských ostrovů]]), [[Francisco Vásquez de Coronado]] (prozkoumal severoamerické vnitrozemí), [[Hernán Cortés]] (dobyvatel [[Mexiko|Mexika]]), [[Francisco Pizarro]] (vyvrátil [[Incká říše|Říši Inků]]) či [[Hernando de Soto]], jenž dobyl [[Nikaragua|Nikaraguu]], [[Peru]] a rozsáhlé území v povodí řeky [[Mississippi (řeka)|Mississippi]]. V Asii se španělskou [[Kolonialismus|kolonií]] staly [[Filipíny]]. [264] => [265] => První období španělského dobývání – od Kolumbova prvního přistání na [[Bahamy|Bahamách]] do poloviny 16. století – bylo ovšem katastrofou pro původní obyvatele Ameriky. Počet obětí mohl v tomto období dosáhnout až 70 milionů [[Indiáni|indiánů]] (z odhadovaných 80 milionů zde žijících), protože nemoci jako [[neštovice]], [[spalničky]], [[chřipka]] a tyfus, které do Ameriky přinesli dobyvatelé, předkolumbovské obyvatelstvo zdecimovaly. [266] => [267] => V 15. století se změnil význam slova Španělsko (Hispanie). Původně označovalo celý Pyrenejský poloostrov, nyní již jen španělský stát. [268] => [269] => === Španělsko za vlády Habsburků v 16.–17. století === [270] => {{Podrobně|Habsburské Španělsko}}[[Soubor:Emperor charles v.png|náhled|Španělský král a [[Seznam panovníků Svaté říše římské|císař]] Svaté říše římské [[Karel V.]], bratr českého krále [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I.]]]] [271] => V 16. století se Španělsko pod vládou [[Španělští Habsburkové|španělských Habsburků]] [[Karel V.|Karla V.]] (1516–1556) a jeho syna [[Filip II. Španělský|Filipa II.]] (1556–1598) stalo nejmocnější zemí [[Západní Evropa|západní]] a [[Střední Evropa|střední Evropy]]. Období vlády Karla I. a Filipa II. se také označuje jako španělský zlatý věk (''[[Siglo de Oro]]'').{{Citace elektronického periodika [272] => | titul = El Siglo de Oro – the Spanish Golden Age [273] => | periodikum = Die Welt der Habsburger [274] => | url = https://www.habsburger.net/en/chapter/el-siglo-de-oro-spanish-golden-age [275] => | jazyk = en [276] => | datum přístupu = 2022-03-11 [277] => }} Mocenské postavení Filipa II. bylo založeno především na bohatství, které dovážely do země tzv. stříbrné konvoje z nově objevených zámořských zemí, a na rozsahu habsburských držav. Karel V. vládl nejen vlastnímu Španělsku, ale také [[Neapolské království|neapolskému království]] a [[Sicílie|Sicílii]], [[Nizozemí (region)|Nizozemí]] a obrovským zámořským državám. Právem mohl tvrdit, že nad jeho zemí Slunce nezapadá. Kromě toho byl dědicem tzv. [[Dědičné habsburské země|dědičných habsburských zemí]] ve střední Evropě, které přenechal v letech 1521–1522 bruselskými smlouvami mladšímu bratru [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandovi]]. Roku [[1519]] byl zvolen římským králem a později korunován [[Seznam panovníků Svaté říše římské|římským císařem]] (Karel V.). Roku [[1580]] byl Filip II. zvolen [[Portugalské království|portugalským králem]], a [[Portugalsko]] se tak spojilo [[Personální unie|personální unií]] se Španělskem (tzv. [[Iberská unie]]).[[Soubor:Philip II's realms in 1598.png|náhled|[[Iberská unie]] Španělska a Portugalska za vlády [[Filip II. Španělský|Filipa II. Habsburského]]|vlevo]] [278] => Objevení Ameriky a vyvrácení zdejších původních říší přineslo Španělsku velké bohatství, které však nebylo produktivně využíváno na rozvoj výroby a obchodu - z obchodování s dovezeným zbožím bohatli především nizozemští kupci. Většina bohatství plynoucí z amerických [[kolonie|kolonií]] byla spotřebována na přepychový život panovnického dvora a především na nákladné válčení - Karel vedl zdlouhavé [[italské války]] s [[Francie|Francií]]{{Citace periodika [279] => | příjmení = Armstrong [280] => | jméno = E. [281] => | titul = The Italian Wars of Henry II [282] => | periodikum = The English Historical Review [283] => | datum vydání = 1915 [284] => | ročník = 30 [285] => | číslo = 120 [286] => | strany = 602–612 [287] => | issn = 0013-8266 [288] => | url = https://www.jstor.org/stable/551298 [289] => | datum přístupu = 2022-03-11 [290] => }} a bojoval s protestanty v [[Svatá říše římská|říši]], Filip válčil v [[Nizozemská revoluce|odbojném Nizozemí]] a neúspěšně se roku 1588 [[anglo-španělská válka (1585–1604)|pokoušel o invazi]] do [[Protestantismus|protestantské]] [[Anglie]].{{Citace elektronického periodika [291] => | titul = The Spanish Armada: history, causes and timeline [292] => | periodikum = www.rmg.co.uk [293] => | url = https://www.rmg.co.uk/stories/topics/spanish-armada-history-causes-timeline [294] => | jazyk = en [295] => | datum přístupu = 2022-03-11 [296] => }}{{Citace periodika [297] => | příjmení = Ranlet [298] => | jméno = Philip [299] => | titul = Another Look at the Causes of King Philip's War [300] => | periodikum = The New England Quarterly [301] => | datum vydání = 1988 [302] => | ročník = 61 [303] => | číslo = 1 [304] => | strany = 79–100 [305] => | issn = 0028-4866 [306] => | doi = 10.2307/365221 [307] => | url = https://www.jstor.org/stable/365221 [308] => | datum přístupu = 2022-03-11 [309] => }} To se později projevilo v ekonomickém zaostávání Španělska za vyspělými zeměmi západní Evropy. Velkou vinu na tom neslo také nastolení [[Absolutismus|absolutistického]] systému vlády, který podvazoval hospodářskou i politickou aktivitu [[Měšťanstvo|měšťanstva]], což se projevilo především po potlačení povstání vnitrozemských kastilských měst, které probíhalo v letech 1520–1521 a do historie vstoupilo pod názvem [[povstání komunérů]].{{Citace elektronického periodika [310] => | titul = Comuneros Revolt (1520–1521) {{!}} Encyclopedia.com [311] => | periodikum = www.encyclopedia.com [312] => | url = https://www.encyclopedia.com/history/encyclopedias-almanacs-transcripts-and-maps/comuneros-revolt-1520-1521 [313] => | datum přístupu = 2022-03-11 [314] => }} [315] => [316] => Za vlády [[Filip III. Španělský|Filipa III.]] (1598–1621) se projevil hospodářský úpadek země naplno. Řemeslná výroba se nerozvíjela, nevznikaly tu ani [[Manufaktura|manufaktury]] jako v Anglii a Nizozemí. Přitom na poloostrově byl například dostatek kvalitní suroviny na výrobu [[sukno|sukna]], neboť v Andalusii se hojně chovaly [[ovce]]. Obchodní transakce byly podřízeny vysoké dani, tzv. [[Alcabala|alcabale]]. [317] => [318] => Španělsko sehrávalo značnou roli při vypuknutí [[Třicetiletá válka|třicetileté války]]. Někteří historici dokonce označují tuto válku za střet dvou civilizací a způsobu života: španělského a nizozemského.{{Citace periodika [319] => | příjmení = Brightwell [320] => | jméno = Peter [321] => | titul = The Spanish Origins of the Thirty Years' War [322] => | periodikum = European Studies Review [323] => | datum vydání = 1979-10 [324] => | ročník = 9 [325] => | číslo = 4 [326] => | strany = 409–431 [327] => | issn = 0014-3111 [328] => | doi = 10.1177/026569147600900401 [329] => | url = https://journals.sagepub.com/doi/abs/10.1177/026569147600900401?journalCode=ehqa [330] => | datum přístupu = 2022-03-11 [331] => }} Jenže hospodářský úpadek se projevil i vojenskou slabostí. Španělsko do války vstoupilo jako první mocnost Evropy, ale na jejím konci již bylo jen druhořadým evropským státem. Španělé cítili povinnost vstoupit do tohoto boje, aby zastavili [[Reformace|reformační]] vlnu ve jménu čistého katolicismu, nakonec jim ale ve změti zájmů, jíž tato válka byla, uštědřila nejtvrdší údery katolická [[Francouzské království|Francie]]. [332] => [333] => [[Soubor:Battle of Lepanto 1571.jpg|náhled|Porážka [[Osmanská říše|osmanské]] flotily v bitvě u Lepanta roku 1571]] [334] => Při nájezdech berberských [[pirát]]ů ze Severní Afriky v 16. až 19. století byly statisíce obyvatel Španělska odvlečeny do [[otroctví]]. Mezi piráty bylo mnoho [[Maurové|Maurů]], kteří se tak mstili za své vyhnání ze Španělska po dobytí Granady roku 1492. Do čela severoafrických pirátů se počátkem 16. století postavil obávaný pirát [[Chajruddín Barbarossa]], který se stal pánem [[Alžír]]u a dal se do [[Osmanská říše|osmanských]] služeb.{{Citace elektronického periodika [335] => | titul = Pirát neváhal zabít sultána [336] => | periodikum = Lidovky.cz [337] => | url = https://www.lidovky.cz/noviny/pirat-nevahal-zabit-sultana.A090822_000078_ln_noviny_sko [338] => | datum vydání = 2009-08-22 [339] => | datum přístupu = 2022-03-11 [340] => }}{{Citace elektronického periodika [341] => | titul = From Pirate to Admiral: The Tale of Barbarossa {{!}} Britannica [342] => | periodikum = www.britannica.com [343] => | url = https://www.britannica.com/story/from-pirate-to-admiral-the-tale-of-barbarossa [344] => | jazyk = en [345] => | datum přístupu = 2022-03-11 [346] => }} V roce 1571 byla spojená turecko-alžírská flotila poražena Španěly a jejich spojenci v krvavé [[Bitva u Lepanta|bitvě u Lepanta]], největší námořní bitvě od antických časů.{{Citace elektronického periodika [347] => | příjmení = Honsů [348] => | jméno = Miroslav [349] => | titul = Největší námořní bitva od dob antiky: Zásadní střet křesťanů s Turky skončil na dvanácti zahákovaných lodích [350] => | periodikum = Zoom magazin [351] => | url = https://zoommagazin.iprima.cz/valky/bitva-u-lepanta [352] => | jazyk = cs [353] => | datum přístupu = 2022-03-12 [354] => }} Ale během několika let získali piráti svou převahu ve [[Středozemní moře|Středomoří]] zpět. Pobřeží Itálie, Španělska a středomořských ostrovů bylo prakticky vylidněno, obyvatelé byli odvlečeni do otroctví nebo uprchli do hor. Do otroctví byl unesen i mladý [[Miguel de Cervantes y Saavedra|Miguel de Cervantes]] a několik let žil jako otrok v [[Alžír]]u, než byl vykoupen svou rodinou.{{Citace elektronického periodika [355] => | příjmení = Macdonald [356] => | jméno = Fiona [357] => | titul = When Cervantes was captured by pirates [358] => | periodikum = www.bbc.com [359] => | url = https://www.bbc.com/culture/article/20160421-when-cervantes-was-captured-by-pirates [360] => | jazyk = en [361] => | datum přístupu = 2022-03-12 [362] => }} Definitivní konec pirátství v Severní Africe nastal až roku 1830 po dobytí Alžíru Francouzi. [363] => [364] => === 18. století === [365] => {{Podrobně|Španělsko v době osvícenství}} [366] => [[Soubor:Portrait of King Charles III of Spain (by Anton Raphael Mengs).jpg|vlevo|náhled|214x214pixelů|Reformátor [[Karel III. Španělský|Karel III.]] na portrétu [[Anton Raphael Mengs|Antona Raphaela Mengse]]]] [367] => Roku [[1700]] zemřel poslední španělský král z rodu [[Habsburkové|Habsburků]] [[Karel II. Španělský|Karel II.]], aniž by zanechal mužského dědice. Následně vypukly [[Válka o španělské dědictví|války o dědictví španělské]] ([[1701]]–[[1714]]), do nichž se zapojily všechny tehdejší evropské mocnosti s výjimkou [[Švédsko|Švédska]], [[Rusko|Ruska]] a [[Osmanská říše|Osmanské říše]].{{Citace monografie [368] => | příjmení = Falkner [369] => | jméno = James [370] => | titul = The War of the Spanish Succession, 1701–1714 [371] => | url = https://books.google.cz/books?id=XYEACwAAQBAJ&printsec=frontcover&dq=War+of+the+Spanish+Succession&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q=War%20of%20the%20Spanish%20Succession&f=false [372] => | vydavatel = Pen and Sword [373] => | počet stran = 263 [374] => | isbn = 978-1-4738-7289-9 [375] => | poznámka = Google-Books-ID: XYEACwAAQBAJ [376] => | jazyk = en [377] => }}{{Citace periodika [378] => | příjmení = Clark [379] => | jméno = G. N. [380] => | titul = War Trade and Trade War, 1701-1713 [381] => | periodikum = The Economic History Review [382] => | datum vydání = 1928 [383] => | ročník = 1 [384] => | číslo = 2 [385] => | strany = 262–280 [386] => | issn = 0013-0117 [387] => | doi = 10.2307/2590335 [388] => | url = https://www.jstor.org/stable/2590335 [389] => | datum přístupu = 2022-03-11 [390] => }} O španělskou korunu usilovali především [[rakouští Habsburkové]] a francouzští [[Bourboni]]. Uspěli nakonec Bourboni, ovšem museli zaručit, že nikdy nedojde ke spojení francouzského a španělského trůnu v rukou jedné osoby, k čemuž se zavázali v [[Utrechtský mír|utrechtské mírové smlouvě]] (1713). [391] => [392] => Španělsko též ztratilo své pozice ve Středomoří, neboť tamní území bylo postoupeno jakožto kompenzace rakouským Habsburkům a rodu [[Savojští|savojských vévodů]]. [[Gibraltar]] a [[Menorca]] připadly Británii. Války prokázaly slabost Španělska, jehož území jimi bylo poničeno. Španělsko během nich přestalo být vnímáno jako velmoc. Nicméně nová bourbonská monarchie modernizovala systém správy a hospodářství podle francouzského vzoru, což přineslo dobré výsledky. Mezi elitou království se díky francouzskému vlivu také začaly prosazovat [[Osvícenství|osvícenské]] myšlenky. [393] => [394] => Nejvíce osvícenských reforem přinesla vláda [[Karel III. Španělský|Karla III.]] (1759–1788), který mj. ze země vypudil [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuity]].{{Citace periodika [395] => | příjmení = Kuethe [396] => | jméno = Allan J. [397] => | příjmení2 = Inglis [398] => | jméno2 = G. Douglas [399] => | titul = Absolutism and Enlightened Reform: Charles III, the Establishment of the Alcabala, and Commercial Reorganization in Cuba [400] => | periodikum = Past & Present [401] => | datum vydání = 1985 [402] => | číslo = 109 [403] => | strany = 118–143 [404] => | issn = 0031-2746 [405] => | url = https://www.jstor.org/stable/650612 [406] => | datum přístupu = 2022-04-27 [407] => }}{{Citace monografie [408] => | příjmení = Petrie [409] => | jméno = Charles [410] => | titul = King Charles III of Spain: An Enlightened Despot [411] => | url = https://books.google.cz/books?id=NcceAAAAMAAJ&q=King+Charles+III+of+Spain:+An+Enlightened+Despot&dq=King+Charles+III+of+Spain:+An+Enlightened+Despot&hl=cs&sa=X&redir_esc=y [412] => | vydavatel = Constable [413] => | počet stran = 286 [414] => | isbn = 978-0-09-457270-6 [415] => | poznámka = Google-Books-ID: NcceAAAAMAAJ [416] => | jazyk = en [417] => }} Španělsko však bylo oslabováno svou povinností účastnit se všech válek vedených Francií po jejím boku ([[Válka o polské následnictví|války o dědictví polské]], [[Války o rakouské dědictví|válka o dědictví rakouské]], [[sedmiletá válka]], [[americká válka za nezávislost]]). Navíc reformní úsilí bylo rozvráceno za vlády [[Karel IV. Španělský|Karla IV.]] (1788-1808), respektive premiéra [[Manuel Godoy|Manuela Godoye]], jenž si jako královnin milenec získal mimořádný vliv. Na konci 18. století se tak Španělsko ocitlo na prahu ekonomického kolapsu a vojensky neschopné bránit své území. Během [[Francouzské revoluční války|francouzských revolučních válek]] Španělé sice zabránili okupaci, ale za cenu plné závislosti na Francii. [418] => [419] => === 19. století === [420] => {{Podrobně|Španělsko v 19. a na počátku 20. století}}[[Soubor:El_Tres_de_Mayo,_by_Francisco_de_Goya,_from_Prado_in_Google_Earth.jpg|náhled|Poprava povstalců v Madridu 3. května 1808, obraz od [[Francisco Goya|Francisca Goyi]].]] [421] => [[Napoleon Bonaparte]] se roku 1808 rozhodl, že podnikne [[invaze|invazi]] do Španělska a na španělský trůn dosadil svého bratra [[Josef Bonaparte|Josefa]].{{Citace monografie [422] => | příjmení = Dawson [423] => | jméno = Paul L. [424] => | titul = Napoleon's Peninsular War: The French Experience of the War in Spain from Vimeiro to Corunna, 1808-1809 [425] => | url = https://books.google.cz/books?id=gC2-zQEACAAJ&dq=Napoleon+in+Spain&hl=cs&sa=X&redir_esc=y [426] => | vydavatel = FRONTLINE BOOKS [427] => | počet stran = 328 [428] => | isbn = 978-1-5267-5409-7 [429] => | jazyk = en [430] => }} V letech 1808–1814 probíhal v zemi [[Španělská válka za nezávislost|boj o nezávislost]]. V odboji vůči Napoleonovi mnozí historici hledají kořeny moderního španělského nacionalismu.{{Citace periodika [431] => | příjmení = Goodman [432] => | jméno = Edward J. [433] => | titul = Spanish Nationalism in the Struggle against Napoleon [434] => | periodikum = The Review of Politics [435] => | datum vydání = 1958 [436] => | ročník = 20 [437] => | číslo = 3 [438] => | strany = 330–346 [439] => | issn = 0034-6705 [440] => | url = https://www.jstor.org/stable/1404981 [441] => | datum přístupu = 2022-03-11 [442] => }} V roce 1812 byla v [[Cádiz]]u přijata protinapoleonskými vlastenci na shromáždění [[Generální kortesy|generálních kortesů]] (stavů) [[Španělská ústava z roku 1812|první španělská ústava]] (neformálně nazývaná ''La Pepa''), na dobové poměry velmi [[Liberalismus|liberální]].{{Citace elektronického periodika [443] => | titul = Spain, Constitution of 1812 {{!}} Encyclopedia.com [444] => | periodikum = www.encyclopedia.com [445] => | url = https://www.encyclopedia.com/humanities/encyclopedias-almanacs-transcripts-and-maps/spain-constitution-1812 [446] => | datum přístupu = 2022-03-11 [447] => }}{{Citace periodika [448] => | příjmení = Mirow [449] => | jméno = Matthew [450] => | titul = Visions of Cádiz: The Constitution of 1812 in Historical and Constitutional Thought [451] => | periodikum = Faculty Books [452] => | datum vydání = 2010-01-01 [453] => | url = https://ecollections.law.fiu.edu/faculty_books/105 [454] => | datum přístupu = 2022-03-11 [455] => }} Válka za nezávislost byla úspěšná, i díky pomoci [[Spojené království Velké Británie a Irska|Britů]] vedených [[Arthur Wellesley, 1. vévoda z Wellingtonu|Arthurem Wellesleyem]], pozdějším vévodou z Wellingtonu. Po [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongresu]] došlo k návratu [[Ferdinand VII.|Ferdinanda VII.]] na španělský trůn a obnovení absolutistických pořádků v zemi. Ústava připravená během povstání tak byla smetena ze stolu. [[Rafael del Riego]] roku 1820 vedl povstání, které mělo tuto ústavu oživit. Uspěl, avšak období zvané ''[[Trienio Liberal]]'' nevydrželo dlouho''.'' [[Svatá aliance]] pověřila Francii, aby absolutismus ve Španělsku obnovila. Francouzská armáda vtrhla do Španělska roku 1823. Zastánci ústavy byly poraženi a Riego oběšen.{{Citace periodika [456] => | příjmení = Fehrenbach [457] => | jméno = Charles Wentz [458] => | titul = Moderados and Exaltados: The Liberal Opposition to Ferdinand VII, 1814-1823 [459] => | periodikum = The Hispanic American Historical Review [460] => | datum vydání = 1970 [461] => | ročník = 50 [462] => | číslo = 1 [463] => | strany = 52–69 [464] => | issn = 0018-2168 [465] => | doi = 10.2307/2511632 [466] => | url = https://www.jstor.org/stable/2511632 [467] => | datum přístupu = 2022-03-13 [468] => }}{{Citace periodika [469] => | příjmení = Fuentes [470] => | jméno = Juan Francisco [471] => | titul = La fiesta revolucionaria en el Trienio Liberal Espanol (1820-1823) [472] => | periodikum = Historia Social [473] => | datum vydání = 2014 [474] => | číslo = 78 [475] => | strany = 43–59 [476] => | issn = 0214-2570 [477] => | url = https://www.jstor.org/stable/24330736 [478] => | datum přístupu = 2022-03-13 [479] => }} [480] => [481] => V [[19. století]] bylo Španělsko chudým státem. Od roku 1809 v [[Jižní Amerika|Jižní]] a [[Střední Amerika|Střední Americe]] probíhaly [[Hispanoamerické války za nezávislost|války za osvobození od španělského koloniálního režimu]]. Hlavními představiteli tohoto osvobozeneckého hnutí byli [[Simón Bolívar]] a [[José de San Martín]]. V důsledku válek za nezávislost přišlo [[Španělské impérium]] v prvních dvou desetiletích 19. století o většinu svých amerických kolonií. V roce 1826 byly jedinými americkými koloniemi, které Španělsko ještě drželo, již jen [[Kuba]] a [[Portoriko]]. V [[Dělení Afriky|koloniálním boji o Afriku]] v 19. století si Španělsko chuť nespravilo a už jen paběrkovalo - získalo [[Západní Sahara|Západní Saharu]], [[Španělské Maroko|část Maroka]] a [[Rovníková Guinea|Rovníkovou Guineu]]. [482] => [483] => Zbytek 19. století se nesl ve znamení bojů mezi zastánci liberální revoluce a absolutistické monarchie, tzv. [[Karlistické války|karlistických válek]], a později sporů mezi monarchisty a republikány.{{Citace monografie [484] => | příjmení = Chalupa [485] => | jméno = Jiří [486] => | titul = Don Carlos a ti druzí: Karlistické války ve Španělsku v letech 1833–1939 [487] => | url = https://books.google.cz/books?id=YuejDwAAQBAJ&printsec=frontcover&dq=karlistick%C3%A9+v%C3%A1lky&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q=karlistick%C3%A9%20v%C3%A1lky&f=false [488] => | vydavatel = Epocha [489] => | počet stran = 296 [490] => | isbn = 978-80-87027-57-8 [491] => | poznámka = Google-Books-ID: YuejDwAAQBAJ [492] => }} Největším úspěchem republikánů byla tzv. [[Slavná revoluce (Španělsko)|slavná revoluce]], jež vypukla v roce 1868, a po níž byla královna [[Isabela II. Španělská|Isabela II.]] vyhnána do [[exil]]u.{{Citace monografie [493] => | příjmení = White [494] => | jméno = Sarah [495] => | titul = Spain's Glorious Revolution: Social Protest and the Politics of Liberty in Mʹalaga, 1868-1874 [496] => | url = https://books.google.cz/books?id=AE7pygAACAAJ&dq=spanish+glorious+revolution+1868&hl=cs&sa=X&redir_esc=y [497] => | vydavatel = Columbia University [498] => | počet stran = 558 [499] => | poznámka = Google-Books-ID: AE7pygAACAAJ [500] => | jazyk = en [501] => }} Roku 1873 vznikla [[První Španělská republika|První španělská republika]]. Avšak již po roce byla obnovena monarchie. Specifikou sociálního vývoje na konci 19. století byla větší role [[Anarchismus|anarchismu]] a [[Anarchosyndikalismus|anarchosyndikalismu]] oproti jiným zemím{{Citace periodika [502] => | příjmení = JACKSON [503] => | jméno = GABRIEL [504] => | titul = The Origins of Spanish Anarchism [505] => | periodikum = The Southwestern Social Science Quarterly [506] => | datum vydání = 1955 [507] => | ročník = 36 [508] => | číslo = 2 [509] => | strany = 135–147 [510] => | issn = 0276-1742 [511] => | url = https://www.jstor.org/stable/42865956 [512] => | datum přístupu = 2022-03-12 [513] => }}{{Citace elektronického periodika [514] => | titul = Anarchism in Spain {{!}} History Today [515] => | periodikum = www.historytoday.com [516] => | url = https://www.historytoday.com/archive/anarchism-spain [517] => | datum přístupu = 2022-03-12 [518] => }} a také vznik [[Baskický nacionalismus|baskického]] a [[Katalánský nacionalismus|katalánského nacionalismu]].{{Citace monografie [519] => | příjmení = Mees [520] => | jméno = Ludger [521] => | titul = How It Began: the Evolution of Basque Nationalism until the Civil War (1876–1939) [522] => | url = https://doi.org/10.1057/9781403943897_3 [523] => | editoři = Ludger Mees [524] => | vydavatel = Palgrave Macmillan UK [525] => | místo = London [526] => | strany = 9–20 [527] => | isbn = 978-1-4039-4389-7 [528] => | doi = 10.1057/9781403943897_3 [529] => | poznámka = DOI: 10.1057/9781403943897_3 [530] => | jazyk = en [531] => }}{{Citace periodika [532] => | příjmení = Pablo [533] => | jméno = Santiago de [534] => | titul = Basque Nationalism: From its Origins to the Present [535] => | url = https://www.academia.edu/15141411/Basque_Nationalism_From_its_Origins_to_the_Present [536] => | datum přístupu = 2022-03-12 [537] => }}{{Citace monografie [538] => | příjmení = Smith [539] => | jméno = A. [540] => | titul = The Origins of Catalan Nationalism, 1770-1898 [541] => | url = https://books.google.cz/books?id=3nqEAwAAQBAJ&printsec=frontcover&dq=origin+of+catalan+nationalism&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q=origin%20of%20catalan%20nationalism&f=false [542] => | vydavatel = Springer [543] => | počet stran = 405 [544] => | isbn = 978-1-137-35449-5 [545] => | poznámka = Google-Books-ID: 3nqEAwAAQBAJ [546] => | jazyk = en [547] => }} [548] => [549] => V roce 1898 vypukla [[španělsko-americká válka]], ve které Španělsko přišlo o ostrov [[Kuba|Kubu]], o [[Portoriko]] a [[Filipíny]] a menší ostrovy v [[Mikronésie (region)|Mikronésii]].{{Citace monografie [550] => | příjmení = Opatrný [551] => | jméno = Josef [552] => | titul = Malá skvělá válka: Španělsko-americký konflikt, duben-červenec 1898 [553] => | url = https://books.google.cz/books?id=5im2DwAAQBAJ&printsec=frontcover&dq=%C5%A1pan%C4%9Blsko-americk%C3%A1+v%C3%A1lka&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjimJWfub32AhXIwQIHHYheCeQQ6AF6BAgHEAI#v=onepage&q=%C5%A1pan%C4%9Blsko-americk%C3%A1%20v%C3%A1lka&f=false [554] => | vydavatel = Epocha [555] => | počet stran = 320 [556] => | isbn = 978-80-7425-958-6 [557] => | poznámka = Google-Books-ID: 5im2DwAAQBAJ [558] => }} [559] => [560] => === 20. století === [561] => {{Podrobně|Seznam španělských vládců}} [562] => [[Soubor:Spanish civil war molotov cocktail.png|náhled|[[Španělská občanská válka]]]] [563] => Počátek [[20. století]] byl ve Španělsku ve znamení klidu, míru{{Doplňte zdroj}} a ekonomického rozvoje. Politická krize vedla však nejprve k nastolení diktatury [[Miguel Primo de Rivera|Miguela Primo de Rivery]], a poté k vyhlášení [[Druhá Španělská republika|druhé španělské republiky]] (14. dubna 1931) a odchodu španělského krále [[Alfons XIII.|Alfonse XIII.]] do exilu. Sílící sociální a politické konflikty vedly k vypuknutí [[Španělská občanská válka|občanské války]] mezi republikány a nacionalisty, která si vyžádala přes půl milionu obětí a přinesla též půlmilionovou uprchlickou vlnu.[http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/spanele-strhavaji-sochy-z-frankovych-casu/r~i:article:690014/ Španělé strhávají sochy z Frankových časů]. Aktuálně.cz. 4. února 2011. Republikánská strana byla podporována [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]]{{Citace periodika [564] => | příjmení = MCCANNON [565] => | jméno = John [566] => | titul = Soviet Intervention in the Spanish Civil War, 1936–39: A Reexamination [567] => | periodikum = Russian History [568] => | datum vydání = 1995 [569] => | ročník = 22 [570] => | číslo = 2 [571] => | strany = 154–180 [572] => | issn = 0094-288X [573] => | url = https://www.jstor.org/stable/24657802 [574] => | datum přístupu = 2022-03-12 [575] => }}, [[Mexiko|Mexikem]]{{Citace elektronického periodika [576] => | příjmení = Ojeda Revah [577] => | jméno = Mario [578] => | titul = Mexico and the Spanish Civil War [579] => | periodikum = www.sussex-academic.com [580] => | url = http://www.sussex-academic.com/sa/titles/history/Revah.htm [581] => | datum přístupu = 2022-03-12 [582] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220630184156/http://www.sussex-academic.com/sa/titles/history/Revah.htm [583] => | datum archivace = 2022-06-30 [584] => }} a levicovými [[Interbrigády|interbrigádami]]{{Citace elektronického periodika [585] => | příjmení = Roos [586] => | jméno = Dave [587] => | titul = Why So Many Foreign Nationals Volunteered to Fight in the Spanish Civil War [588] => | periodikum = History.com [589] => | url = https://www.history.com/news/spanish-civil-war-foreign-nationals-volunteer [590] => | jazyk = en [591] => | datum přístupu = 2022-03-12 [592] => }}, nacionalisté měli podporu [[Nacistické Německo|nacistického Německa]] a [[Italský fašismus|fašistické]] [[Itálie]].{{Citace monografie [593] => | příjmení = Whealey [594] => | jméno = Robert H. [595] => | titul = Hitler And Spain: The Nazi Role in the Spanish Civil War, 1936-1939 [596] => | url = https://books.google.cz/books?id=B0wgEAAAQBAJ&printsec=frontcover&dq=Hitler+And+Spain:+The+Nazi+Role+in+the+Spanish+Civil+War,+1936-1939&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q=Hitler%20And%20Spain:%20The%20Nazi%20Role%20in%20the%20Spanish%20Civil%20War,%201936-1939&f=false [597] => | vydavatel = University Press of Kentucky [598] => | počet stran = 292 [599] => | isbn = 978-0-8131-8275-9 [600] => | poznámka = Google-Books-ID: B0wgEAAAQBAJ [601] => | jazyk = en [602] => }}{{Citace periodika [603] => | příjmení = Rodrigo [604] => | jméno = Javier [605] => | titul = A fascist warfare? Italian fascism and war experience in the Spanish Civil War (1936–39) [606] => | periodikum = War in History [607] => | datum vydání = 2017-09-12 [608] => | ročník = 26 [609] => | číslo = 1 [610] => | strany = 86–104 [611] => | issn = 0968-3445 [612] => | doi = 10.1177/0968344517696526 [613] => | url = https://journals.sagepub.com/doi/full/10.1177/0968344517696526 [614] => | datum přístupu = 2022-03-12 [615] => }} Západní velmoci zůstaly neutrální.{{Citace elektronického periodika [616] => | titul = Spanish Civil War - British and French appeasement, to 1938 - National 5 History Revision [617] => | periodikum = BBC Bitesize [618] => | url = https://www.bbc.co.uk/bitesize/guides/zvkn8xs/revision/4 [619] => | jazyk = en-GB [620] => | datum přístupu = 2022-03-12 [621] => }} Do čela nacionalistických sil se postavil [[Francisco Franco]]. 1. dubna 1939 Franco zvítězil a nastolil diktaturu. Vládl až do své smrti v roce [[1975]]. Odhaduje se, že během občanské války a po válce nechal Franco popravit na 180 000 lidí.{{Citace elektronického periodika [622] => | titul = Španělský soudce chce vyšetřovat osudy obětí Frankova režimu [623] => | periodikum = Novinky.cz [624] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [625] => | vydavatel = Borgis [626] => | datum_vydání = 5. září 2008 [627] => | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/148997-spanelsky-soudce-chce-vysetrovat-osudy-obeti-frankova-rezimu.html [628] => }} Již za své vlády Franco rozhodl, že Španělsko se stane monarchií a připravil předání moci vnukovi svrženého krále [[Juan Carlos I.|Juanu Carlosovi]]. [629] => [[Soubor:Franco eisenhower 1959 madrid.jpg|náhled|[[Francisco Franco]] a [[Dwight D. Eisenhower|Dwight Eisenhower]] roku 1959]] [630] => Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] zachovávalo Španělsko neutralitu, přestože španělští dobrovolníci z [[Modrá divize|Modré divize]] bojovali se souhlasem španělské vlády na [[Východní fronta (druhá světová válka)|východní frontě]] proti Sovětskému svazu.{{Citace periodika [631] => | příjmení = Kleinfeld [632] => | jméno = Gerald R. [633] => | příjmení2 = Tambs [634] => | jméno2 = Lewis A. [635] => | titul = North to Russia: The Spanish Blue Division in World War II [636] => | periodikum = Military Affairs [637] => | datum vydání = 1973 [638] => | ročník = 37 [639] => | číslo = 1 [640] => | strany = 8–13 [641] => | issn = 0026-3931 [642] => | doi = 10.2307/1986563 [643] => | url = https://www.jstor.org/stable/1986563 [644] => | datum přístupu = 2022-03-11 [645] => }}{{Citace periodika [646] => | příjmení = Krammer [647] => | jméno = Arnold [648] => | titul = Spanish Volunteers against Bolshevism: The Blue Division [649] => | periodikum = The Russian Review [650] => | datum vydání = 1973 [651] => | ročník = 32 [652] => | číslo = 4 [653] => | strany = 388–402 [654] => | issn = 0036-0341 [655] => | doi = 10.2307/127582 [656] => | url = https://www.jstor.org/stable/127582 [657] => | datum přístupu = 2022-03-11 [658] => }} Po válce se dostalo postupně z izolace a díky své jednoznačně [[Antikomunismus|antikomunistické]] vládě se stalo ve [[studená válka|studené válce]] spojencem [[Západní blok|západního světa]]. V šedesátých letech zažívalo nebývalý ekonomický rozvoj a došlo i k rozvoji turistického ruchu.{{Citace periodika [659] => | příjmení = Petrović [660] => | jméno = Rajko [661] => | titul = Spanish economic miracle between 1959 to 1973 [662] => | periodikum = Oditor [663] => | datum vydání = 2020 [664] => | ročník = 6 [665] => | číslo = 1 [666] => | strany = 66–78 [667] => | issn = 2217-401X [668] => | pmid = 2217-401X2001066P [669] => | doi = 10.5937/Oditor2001063P [670] => | poznámka = PMID 2217-401X2001066P [671] => | url = https://scindeks.ceon.rs/Article.aspx?artid=2217-401X2001066P [672] => | datum přístupu = 2022-03-11 [673] => }} V roce 1956 bylo Maroku postoupeno [[Španělské Maroko]] a v roce 1976 se Španělsko stáhlo ze [[Západní Sahara|Západní Sahary]]. Francova diskriminační jazyková politika ovšem zhoršila baskický a katalánský problém, v Baskicku přišla reakce v podobě vzniku teroristické organizace [[Euskadi Ta Askatasuna|ETA]] roku 1959.{{Citace elektronického periodika [674] => | příjmení = Štenglová [675] => | jméno = Marie [676] => | titul = Přes 820 mrtvých, 59 let existence. Baskická separatistická organizace ETA ohlásila svůj konec [677] => | periodikum = iROZHLAS [678] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [679] => | vydavatel = Český rozhlas [680] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [681] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/eta-baskicko-a-jeho-svoboda-rozpusteni_1805021607_pj [682] => | datum přístupu = 2022-03-12 [683] => }} [684] => [685] => V listopadu 1975 zemřel Franco a byl zahájen poklidný a pozvolný [[španělský přechod k demokracii]], který vyvrcholil přijetím [[Španělská ústava z roku 1978|nové ústavy v roce 1978]].{{Citace periodika [686] => | příjmení = Bregolat [687] => | jméno = Eugenio [688] => | titul = Spain's Transition to Democracy [689] => | periodikum = SAIS Review (1989-2003) [690] => | datum vydání = 1999 [691] => | ročník = 19 [692] => | číslo = 2 [693] => | strany = 149–155 [694] => | issn = 1946-4444 [695] => | url = https://www.jstor.org/stable/45345843 [696] => | datum přístupu = 2022-03-12 [697] => }}{{Citace periodika [698] => | příjmení = Maxwell [699] => | jméno = Kenneth [700] => | titul = Spain's Transition to Democracy: A Model for Eastern Europe? [701] => | periodikum = Proceedings of the Academy of Political Science [702] => | datum vydání = 1991 [703] => | ročník = 38 [704] => | číslo = 1 [705] => | strany = 35–49 [706] => | issn = 0065-0684 [707] => | doi = 10.2307/1173811 [708] => | url = https://www.jstor.org/stable/1173811 [709] => | datum přístupu = 2022-03-12 [710] => }} Velkou roli v tomto procesu sehrál král [[Juan Carlos I.]], což tradičně republikánskou levici smířilo s monarchií. Autoritu krále ještě posílilo jeho chování při [[Státní převrat ve Španělsku (1981)|pokusu o puč roku 1981]].{{Citace periodika [711] => | příjmení = Krupka [712] => | jméno = Jaroslav [713] => | titul = Pistole u hlav, salva ze samopalů. Pokus o puč zmařil až sám španělský král [714] => | periodikum = Deník.cz [715] => | datum vydání = 2021-02-23 [716] => | jazyk = cs [717] => | url = https://www.denik.cz/ze_sveta/spanelsko-puc-juan-carlos.html [718] => | datum přístupu = 2022-03-12 [719] => }} [720] => [721] => V roce [[1982]] se stalo Španělsko členem [[Severoatlantická aliance|NATO]] a bylo prvním novým členem od roku 1955.{{Citace periodika [722] => | příjmení = King [723] => | jméno = Seth S. [724] => | titul = Spain Enters NATO as First Country to Join since 1955 [725] => | periodikum = The New York Times [726] => | datum vydání = 1982-05-31 [727] => | issn = 0362-4331 [728] => | jazyk = en-US [729] => | url = https://www.nytimes.com/1982/05/31/world/spain-enters-nato-as-first-country-to-join-since-1955.html [730] => | datum přístupu = 2022-03-12 [731] => }} V roce 1982 získalo první levicovou vládu po 43 letech, v čele s [[Felipe González]]em. V roce [[1986]] se stalo členem [[Evropská společenství|Evropských společenství]] (od 1993 [[Evropská unie]]).{{Citace periodika [732] => | příjmení = Peñas [733] => | jméno = Vanessa Núñez [734] => | titul = Spanish Accession to the EEC: A Political Objective in an Economic Reality [735] => | periodikum = Cahiers de la Méditerranée [736] => | datum vydání = 2015-06-01 [737] => | číslo = 90 [738] => | strany = 59–70 [739] => | issn = 0395-9317 [740] => | doi = 10.4000/cdlm.7883 [741] => | jazyk = en [742] => | url = https://journals.openedition.org/cdlm/7883 [743] => | datum přístupu = 2022-03-12 [744] => }} V roce [[1999]] vstoupilo do [[eurozóna|eurozóny]], když kurs národní měny svázalo pevným přepočítacím kurzem s jednotnou evropskou měnou [[euro|eurem]], na kterou roku 2002 přestoupilo. [745] => [746] => === 21. století === [747] => {{Podrobně|Bombové útoky na madridské vlaky 2004}} [748] => [[Soubor:Somunanacio17.jpg|náhled|Katalánští [[Separatismus|separatisté]] usilující o nezávislost na Španělsku]] [749] => Od počátku 21. století zažívalo Španělsko hospodářský boom, který však zastavila [[Velká recese|globální krize roku 2008]].{{Citace monografie [750] => | příjmení = Royo [751] => | jméno = Sebastián [752] => | titul = From Boom to Bust: The Economic Crisis in Spain 2008–2013 [753] => | url = https://doi.org/10.1057/978-1-137-53228-2_4 [754] => | editoři = Sebastián Royo [755] => | vydavatel = Palgrave Macmillan US [756] => | místo = New York [757] => | strany = 119–140 [758] => | isbn = 978-1-137-53228-2 [759] => | doi = 10.1057/978-1-137-53228-2_4 [760] => | poznámka = DOI: 10.1057/978-1-137-53228-2_4 [761] => | jazyk = en [762] => }} Následná [[Španělská finanční krize 2008–2014|španělská finanční krize]] trvala až do roku 2016. Koncem roku 2011 nezaměstnanost ve Španělsku vzrostla na rekordních 22 %."[http://zpravy.idnes.cz/nase-nejlepsi-generace-je-bez-prace-rika-pred-volbami-mlada-spanelka-1fq-/zahranicni.aspx?c=A111118_221500_zahranicni_aha Naše nejlepší generace je bez práce, říká před volbami mladá Španělka]". ''iDNES.cz''. 19. listopadu 2011. Počátek 21. století byl zároveň dobou velmi silné [[imigrace]] zejména z [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]], [[Maroko|Maroka]] a [[Jihovýchodní Evropa|jihovýchodní Evropy]]. [763] => [764] => Dne [[11. březen|11. března]] [[2004]] se [[madrid]]ské příměstské vlaky staly terčem [[bombové útoky na madridské vlaky 2004|teroristických útoků organizace al-Káida]]. Při útocích zemřelo 192 lidí a 1460 lidí bylo zraněno.{{Citace elektronického periodika [765] => | příjmení = [766] => | jméno = [767] => | titul = Před 15 lety udeřili v Madridu teroristé. Strůjci nejhoršího útoku ve Španělsku dostali tisíce let vězení [768] => | periodikum = ČT24 [769] => | vydavatel = Česká televize [770] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2756501-pred-15-lety-uderili-v-madridu-teroriste-strujci-nejhorsiho-utoku-ve-spanelsku-dostali [771] => | datum přístupu = 2022-03-11 [772] => }}{{Citace elektronického periodika [773] => | titul = Teroristické útoky ve Španělsku 2004 změnily politickou mapu země [774] => | periodikum = Reflex.cz [775] => | url = https://www.reflex.cz//clanek/historie/93664/191-mrtvych-nejvetsi-teroristicky-utok-v-evrope-v-roce-2004-obratil-spanelskou-politiku-vzhuru-nohama.html [776] => | datum přístupu = 2022-03-11 [777] => }} Šlo o největší teroristický útok ve španělské historii. Tyto útoky a neobratná snaha španělské vlády připsat je [[Euskadi Ta Askatasuna|ETA]] jsou považovány za jeden z důvodů nečekaného vítězství [[španělská socialistická dělnická strana|socialistů]] ve volbách (42,59 % hlasů) nad favorizovanými [[Lidová strana (Španělsko)|lidovci]] [[José María Aznar|Josého Aznara]]. Dalším důvodem byl liknavý postup při řešení ekologické katastrofy, kterou způsobila [[Havárie tankeru Prestige|havárie ropného tankeru Prestige]] u břehů [[Galicie]] v listopadu [[2002]], a Aznarova podpora [[Válka v Iráku|války v Iráku]].[http://www.bbc.co.uk/czech/worldnews/story/2004/03/040315_spain_elex.shtml Španělští socialisté se ujímají vlády po osmi letech] BBCCzech, 15. března 2004 [778] => [779] => V roce 2005 španělská vláda legalizovala [[Stejnopohlavní manželství ve Španělsku|manželství osob stejného pohlaví]], a stala se tak třetí na světě, která tak učinila. Liberální trend pokračoval i dále: 18. března 2021 se Španělsko stalo šestou zemí na světě, která uzákonila [[Eutanazie|eutanazii]].{{Citace elektronického periodika [780] => | titul = Španělsko uzákonilo eutanázii [781] => | periodikum = Novinky.cz [782] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [783] => | vydavatel = Borgis [784] => | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/spanelsko-uzakonilo-eutanazii-40354405 [785] => | datum přístupu = 2022-03-11 [786] => }} [787] => [788] => [[José Luis Rodríguez Zapatero]] a jeho [[Španělská socialistická dělnická strana]] (PSOE) v roce [[2008]] své postavení ve volbách obhájila a dokonce ještě posílila, když místo 164 získala 169 poslaneckých mandátů (43,87 % hlasů). Současně oslabily regionální (nacionalistické) a menší strany. V listopadu 2011 vyhrál volby kandidát opoziční Lidové strany [[Mariano Rajoy]]. [789] => [790] => V roce 2011 vyhlásila baskická separatistická organizace [[Euskadi Ta Askatasuna|ETA]] trvalé příměří a o nezávislost [[Baskicko (autonomní společenství)|Baskicka]] na Španělsku chce usilovat pouze mírovou cestou."[http://zpravy.idnes.cz/eta-primeri-konec-boje-eta-090-/zahranicni.aspx?c=A140720_095204_zahranicni_bse Baskická ETA zapečetila a schovala zbraně. Bojovat chce jen politicky]". ''iDNES.cz.'' 20. července 2014. [791] => [792] => V [[Katalánsko|Katalánsku]] v září 2015 vyhrály regionální volby separatistické strany usilující o nezávislost na Španělsku a o [[Republika|republikánské zřízení]].Katalánské volby vyhráli separatisté, do roka a půl chtějí nezávislost, [http://zpravy.idnes.cz/volby-v-katalansku-0aj-/zahranicni.aspx?c=A150927_103011_zahranicni_cen]. ''[[IDNES.cz|Idnes.cz]]'', 27. září 2015. Katalánský premiér [[Carles Puigdemont]] vyhlásil na 1. říjen 2017 [[Referendum o nezávislosti Katalánska 2017|referendum o nezávislosti Katalánska]].Katalánská policie odmítla obsadit kvůli referendu školy, bojí se nepokojů. [[Česká televize]], [http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/2254750-policie-ma-prikaz-obsadit-mista-kde-katalanci-mohli-volit-proruske-weby-chrli-zpravy-o], 27. září 2017. 27. října 2017 vyhlásil [[parlament Katalánska]] na základě hlasování [[Katalánská republika (2017)|nezávislost na Španělsku]]. [[Senát Španělska]] však odsouhlasil omezení [[autonomie]] a převzetí kontroly nad Katalánskem. V [[Barcelona|Barceloně]] na podporu nezávislosti Katalánska demonstrovalo několikrát až půl milionu lidí.[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/2286460-rajoy-chce-konec-puigdemonta-katalanci-rezoluci-o-nezavislosti-podle-pravniku-o-ni Katalánsko přijalo rezoluci o nezávislosti, za vzpouru hrozí separatistům až 30 let vězení]. Česká televize. 27. října 2017. Předseda katalánské regionální vlády Puigdemont byl posléze ještě v době Rajoyovy vlády obviněn z povstání a uchýlil se do [[Belgie]]. Pak se přes [[Finsko]] a [[Dánsko]] dostal do [[Německo|Německa]], které jej doposud nevydalo k trestnímu stíhání. [793] => [794] => Dne 1. června 2018 vyslovil španělský parlament nedůvěru předsedovi vlády [[Mariano Rajoy|Marianu Rajoyovi]] a tím jej svrhl.Misstrauensvotum in Spanien. Parlament stürzt Ministerpräsident Rajoy. (Hlasování o nedůvěře ve Španělsku. Parlament svrhl ministerského předsedu Rajoye.) [[Der Spiegel]], [http://www.spiegel.de/politik/ausland/spanien-mariano-rajoy-in-misstrauensvotum-abgewaehlt-a-1210664.html], 1. června 2018 (německy). [795] => [796] => == Státní symboly == [797] => === Vlajka === [798] => [799] => {{Podrobně|Španělská vlajka}} [800] => [801] => Španělská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 se třemi vodorovnými pruhy v barvách červené, žluté a červené, o poměru šířek 1:2:1. Ve žlutém pruhu je umístěn státní znak o výšce 2/3 šířky vlajky. Znak je na vlajce posunutý blíže k žerdi – jeho svislá osa je od ní vzdálená ½ šířky vlajky (⅓ délky). [802] => [803] => === Znak === [804] => [805] => {{Podrobně|Státní znak Španělska}} [806] => [807] => Španělský státní znak je tvořen korunovaným štítem s pěti [[znak (heraldika)|znaky]] historických území, se srdečním štítkem rodu [[Bourbon-Anjou|Bourbonů]] a je doplněn [[Herkulovy sloupy|Herkulovými sloupy]] a stuhou se zlatým [[Latina|latinským]] [[Motto|mottem]] PLVS VLTRA ({{Vjazyce2|cs|Dál než to}}). [808] => [809] => === Hymna === [810] => [811] => {{Podrobně|Španělská hymna}} [812] => [813] => Španělská hymna je píseň ''La Marcha Real'' ({{Vjazyce2 |cs|''Královský pochod''}}). Je jednou z nejstarších evropských hymen a její původ není známý. Existuje několik verzí textu hymny, žádná však nebyla oficiálně schválena. [814] => [815] => == Geografie == [816] => {{Podrobně|Geografie Španělska}} [817] => [[Soubor:Spain.png|náhled|upright=1.5|Fyzická mapa Španělska (bez Kanárských ostrovů)]] [818] => Španělsko má rozlohu 504 782 km², z toho 499 542 km² tvoří souš a 5240 km² voda. Španělsko je z 88 % ohraničeno mořem (délka pobřeží činí 4964 km) a zbývajících 12 % tvoří pozemní hranice (1917,8 km). Na severu, severozápadě a jihozápadě je omýváno [[Atlantský oceán|Atlantským oceánem]] ([[Biskajský záliv|Biskajským zálivem]] na severu a [[Cádizský záliv|Cádizským zálivem]] na jihozápadě) a na jihu a na východě od [[Gibraltarský průliv|Gibraltarského průlivu]] po [[Pyreneje]] [[Středozemní moře|Středozemním mořem]]. Gibraltarský průliv odděluje Španělsko a celou Evropu od [[Severní Afrika|severní Afriky]] a v nejužším místě má šířku 13 km. V Atlantském oceánu se nacházejí [[Kanárské ostrovy]], ve Středozemním moři [[Baleáry|Baleárské ostrovy]]. Baleáry mají rozlohu přibližně 5000 km² a nacházejí se 80 km od střední části východního pobřeží. Jejich největším ostrovem je [[Mallorca]]. Kanárské ostrovy, vzdálené 90 km od západoafrického pobřeží, jsou [[Sopka|sopečného]] původu. Souostroví tvoří sedm ostrovů, z nichž největší je [[Tenerife]]. [819] => [[Soubor:Cascada Aigualluts y Aneto.JPG|vlevo|náhled|[[Pyreneje]] a jejich nejvyšší hora [[Pico de Aneto]] v pozadí]] [820] => Vnitrozemí Španělska dominují náhorní plošina [[Meseta]] ([[španělština|španělsky]] ''Meseta Central'') a pohoří [[Pyreneje]], [[Sierra Nevada]], [[Betická Kordillera]] a [[Kantaberské pohoří]]. Nejvyšší horou je [[Pico del Teide]] (3718 m) na ostrově [[Tenerife]], jedna z největších [[sopka|sopek]] světa. Na pevninském Španělsku náleží prvenství hoře [[Mulhacén]] (3478 m) u [[Granada|Granady]], následuje [[Pico de Aneto]] (3404 m), nejvyšší vrcholek [[Pyreneje|Pyrenejí]]. Pyreneje se táhnou v délce přibližně 450 km od východního okraje Kantaberského pohoří ke Středozemnímu moři a tvoří výraznou bariéru a přirozenou hranici mezi Španělskem a Francií. Doprava je snadná v relativně nižších polohách na východním a západním okraji pohoří, kde státní hranici překonávají mezinárodní silnice a železnice. Střední část Pyrenejí je však těžko prostupná. Pyreneje nesou stopy [[pleistocén]]ského zalednění a v nejvýše položených částech se dodnes nacházejí menší [[kar]]ové [[Ledovec|ledovce]], které jsou však na ústupu.{{Citace elektronického periodika [821] => | titul = Fyzická geografie Jižní Evropy - Zeměpis.com [822] => | periodikum = web.archive.org [823] => | url = http://www.zemepis.com/fgjevropy.php [824] => | datum vydání = 2007-06-15 [825] => | datum přístupu = 2022-05-08 [826] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070615165055/http://www.zemepis.com/fgjevropy.php [827] => | datum archivace = 2007-06-15 [828] => }} [829] => [[Soubor:Ready For The Night (189501435).jpeg|náhled|[[Guadalquivir]] v [[Sevilla|Seville]]]] [830] => Ze španělských pohoří vytékají řeky [[Tajo]], [[Ebro]], [[Douro|Duero]], [[Guadiana]] a [[Guadalquivir]]. Údolní nivy jsou podél pobřeží, největší z nich leží u Guadalquivir v [[Andalusie|Andalusii]], na východě jsou údolí řek [[Segura]], [[Júcar]] a [[Turia]]. Nejdelší [[Řeka|řekou]] Pyrenejského poloostrova je [[Tajo]] (1038 km, z toho 716 km ve Španělsku a 47 km na hranici s Portugalskem), řeka s nejdelším tokem čistě na španělském území je [[Ebro]] (910 km). Většina větších řek teče směrem na západ do [[Atlantský oceán|Atlantského oceánu]]. Významnou výjimkou je [[Vodnost|nejvodnější]] španělská řeka Ebro, která teče na východ a vlévá se do [[Středozemní moře|Středozemního moře]]. Guadalquivir je jedna z nejvýznamnějších španělských řek, jednak proto, že zavlažuje úrodné údolí, a vytváří tak dobré podmínky pro [[zemědělství]], a jednak proto, že je ve vnitrozemí splavná a poskytuje [[Sevilla|Seville]] spojení s mořem. Sevilla je jediným španělským říčním [[přístav]]em využívaným pro zaoceánskou dopravu. [831] => [832] => === Podnebí === [833] => [[Soubor:Tossa de Mar View.jpg|náhled|Středomořské pobřeží]] [834] => Španělsko je možno rozdělit podle [[podnebí]] do čtyř oblastí: [835] => [836] => * Pobřeží Středozemního moře: nejteplejší na východní a jižní části země; deštivá období jsou jaro a podzim. Klidná léta s příjemnými teplotami. ''Teplotní rekordy'': Murcia 47.2 °C, Malaga 44.2 °C, Valencia 42.5 °C, Alicante 41.4 °C, Palma de Mallorca 40.6 °C, Barcelona 39.8 °C. ''Nejnižší teploty'': Gerona −13.0 °C, Barcelona −10.0 °C, Valencia −7.2 °C, Murcia −6.0 °C, Alicante −4.6 °C, Malaga −3.8 °C. [837] => * Vnitrozemí: Velmi studené zimy (na severu a v Madridu často se sněhem, teploty až −10 °C) a velmi horká a suchá léta (teploty až 40 °C). ''Teplotní rekordy'': Sevilla 47.0 °C, Cordoba 46.6 °C, Badajoz 45.0 °C, Albacete a Zaragoza 42.6 °C, Madrid 42.2 °C, Burgos 41.8 °C, Valladolid 40.2 °C. ''Nejnižší teploty'': Albacete −24.0 °C, Burgos −22.0 °C, Salamanca −20.0 °C, Teruel −19.0 °C, Madrid −14.8 °C, Sevilla −5.5 °C. [838] => * Severní atlantické pobřeží: ostré zimy s klidnými léty (trošku chladnějšími). ''Teplotní rekordy'': Bilbao 42.0 °C, La Coruña 37.6 °C, Gijón 36.4 °C. ''Nejnižší teploty'': Bilbao −8.6 °C, Oviedo −6.0 °C, Gijon a La Coruña −4.8 °C. [839] => * Kanárské ostrovy: subtropické počasí, s příjemnými teplotami (18 °C až 24 °C) po celý rok. ''Teplotní rekordy'': Santa Cruz de Tenerife 42.6 °C. ''Nejnižší teploty'': Santa Cruz de Tenerife 8.1 °C. [840] => [841] => == Politika == [842] => {{Podrobně|Politický systém Španělska}} [843] => {| align="right" [844] => | {{Autonomní společenství Španělska}} [845] => |} [846] => Nejvyššími státními orgány jsou [[Seznam španělských vládců|král]], parlament a vláda. Král je hlavou státu, reprezentuje stát navenek, svolává a rozpouští parlament. Má pravomoc schvalovat a vyhlašovat zákony. Je hlavou státu na základě systému [[Primogenitura|primogenitury]]. Má pravomoc vypsat [[referendum]], uděluje [[Milost (právo)|milosti]] a jmenuje velvyslance, avšak všechny jeho aktivity podléhají [[Kontrasignace|kontrasignaci]] ministrů či premiéra. [847] => [848] => Parlament, tradičně nazývaný [[Generální kortesy]] (''Las Cortes Generales''), je [[Bikameralismus|dvoukomorový]], skládá se z [[Kongres poslanců Španělska|Kongresu poslanců]] (''Congreso de Diputados'') a [[Senát Španělska|Senátu]] (''Senado''). [[Španělská ústava z roku 1978|Ústava španělského království]] uvádí, že Kongres musí mít minimálně 300 poslanců, maximálně však 400. Volební zákon z roku 1985 určil, že Kongres poslanců bude mít 350 členů. Kongres poslanců je volen na 4 roky na základě [[Poměrný volební systém|poměrného zastoupení]], volebním obvodem je provincie. Senát je volen na 4 roky. Počet senátorských křesel není pevně stanoven. Ve volebním období 2011-2015 měl španělský senát 266 členů, v roce 2022 jich bylo 263. Ne všichni senátoři jsou voleni ve volbách, zhruba pětinu z nich jmenují [[Autonomní společenství Španělska|autonomní společenství]]. Senát nemá velké pravomoci, senátní [[veto]] je přehlasovatelné absolutní většinou dolní komory, po dvou měsících dokonce již jen [[Prostá většina|prostou většinou]]. Významnější roli má Senát jen při přijímání ústavních dodatků. [849] => [850] => Výkonná a nařizovací moc je svěřena vládě. Jí předsedá ministerský předseda (''Presidente del Gobierno''). Získat důvěru v parlamentu není pro vládní kabinet jednoduché, neboť musí získat [[Absolutní většina|absolutní většinu]] všech poslanců, avšak když se to vládě podaří, je poměrně zabezpečena, neboť nedůvěra jí může být vyjádřena jen tzv. konstruktivním způsobem, což znamená, že se většina v dolní komoře musí shodnout i na jménu nového premiéra, jinak starý kabinet zůstává. Poradním orgánem vlády je Státní rada. Předseda vlády může být zastoupen králem nebo parlamentem. [851] => [[Soubor:Congreso de los Diputados (España) 17.jpg|vlevo|náhled|Sídlo dolní komory]] [852] => Od obnovení demokracie v roce 1976 mělo Španělsko na postu premiéra zástupce jen tří politických stran. Značně vlivná je španělská [[sociální demokracie]] nazývaná [[Španělská socialistická dělnická strana]], jež měla premiéry v letech 1982-1996 ([[Felipe González]]), 2004-2011 ([[José Luis Rodríguez Zapatero]]) a vládne znovu od roku 2018 ([[Pedro Sánchez]]). Dlouhé úseky u vlády má na svém kontě také [[Konzervatismus|konzervativní]] a [[Křesťanská demokracie|křesťansko-demokratická]] [[Lidová strana (Španělsko)|Lidová strana]], jež držela post předsedy vlády v letech 1996-2004 ([[José María Aznar]]) a 2011-2018 ([[Mariano Rajoy]]). V prvních letech po pádu frankismu byla nejvlivnější [[Unie demokratického středu]] (''Unión de Centro Democrático''), která již zanikla, ale první dva pofrankističtí ministerští předsedové byli jejími členy ([[Adolfo Suárez]] a [[Leopoldo Calvo-Sotelo]]). Lidovci a sociální demokraté byli nejsilnějšími stranami i při volbách v listopadu 2019.{{Citace elektronického periodika [853] => | titul = Parlamentní volby ve Španělsku ovládli socialisté, nejvíce slaví pravice. Sestavení vlády je ale daleko [854] => | periodikum = iROZHLAS [855] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/spanelsko-volby-predcasne-volby-parlamentni-volby-socialiste-krajni-pravice-vox_1911110856_tzr [856] => | jazyk = cs [857] => | datum přístupu = 2022-05-30 [858] => }} Třetí nejsilnější stranou v těchto volbách byla radikálně pravicová euroskeptická strana [[Vox (politická strana)|Vox]], čtvrtou radikálně levicová euroskeptická strana [[Unidas Podemos]]. Do parlamentu se dostali i dvě katalánské nacionalistické strany, liberální strana [[Ciudadanos]] a zelení ([[Más País]]). [859] => [860] => === Územní nároky === [861] => [862] => ==== Území nárokovaná Španělskem ==== [863] => Španělsko žádá o navrácení [[Gibraltar]]u, malé [[Spojené království|britské]] državy na jižním pobřeží. Byl obsazen během [[Válka o španělské dědictví|Války o španělské dědictví]] v roce [[1704]] a byl přiznán Británii roku [[1713]] Utrechtskou smlouvou. [864] => [865] => ==== Španělská území nárokovaná jinými státy ==== [866] => [[Maroko]] nárokuje španělská města [[Ceuta]] a [[Melilla]] a neobydlené [[Španělské severoafrické državy]] na severním pobřeží [[Afrika|Afriky]]. Maroko prohlašuje, že tato území byla získána neoprávněně a Maroko nemohlo nijak zabránit obsazení těchto území a nikdy nebyly podepsány smlouvy o předání. [867] => [868] => [[Portugalsko]] neuznává španělskou suverenitu nad územím [[Olivenza]]. Portugalsko si podle Vídeňské smlouvy ([[1815]]), kterou Španělsko podepsalo, vyhrazuje navrácení území. Španělé uvádějí, že Vídeňská smlouva je neplatná a podle Badajozské smlouvy patří území Španělsku a pouze povzbuzuje obě strany k diplomatickému řešení. [869] => [870] => === Správní rozdělení === [871] => {{Podrobně|Autonomní společenství Španělska}} [872] => {{Podrobně|Španělské provincie}} [873] => Španělské království se dělí na 17 autonomních společenství (''{{Cizojazyčně|es|comunidades autónomas}}'') a 2 autonomní města (''{{Cizojazyčně|es|ciudades autónomas}}''). Ty jsou dál rozděleny do 50 provincií. [874] => [875] => {|class="wikitable sortable" [876] => ! Autonomní společenství nebo ''autonomní město'' [877] => ! class="unsortable" | Vlajka [878] => ! Hlavní město [879] => ! Rozloha
[km²] [880] => ! Počet
obyv.Údaje pro rok 2007 [http://www.ine.es/jaxi/tabla.do?path=/t20/e260/a2007/l0/&file=ccaa01.px&type=pcaxis&L=0 Instituto Nacional de Estadística] {{Wayback|url=http://www.ine.es/jaxi/tabla.do?path=%2Ft20%2Fe260%2Fa2007%2Fl0%2F&file=ccaa01.px&type=pcaxis&L=0 |date=20160304112932 }} [881] => ! Počet provincií [882] => |- [883] => | [[Andalusie]]
({{Cizojazyčně|es|Comunidad Autónoma de Andalucía}}) [884] => | style="text-align:center" | [[Soubor:Bandera de Andalucía.svg|okraj|22px]] [885] => | [[Sevilla]] [886] => | style="text-align:right" | {{formatnum:87268}} [887] => | style="text-align:right" | {{formatnum:8039399}} [888] => | style="text-align:center" | 8 [889] => |- [890] => | [[Aragonie]]
({{Cizojazyčně|es|Comunidad Autónoma de Aragón}}) [891] => | style="text-align:center" | [[Soubor:Flag of Aragon.svg|okraj|22px]] [892] => | [[Zaragoza]] [893] => | style="text-align:right" | {{formatnum:47719}} [894] => | style="text-align:right" | {{formatnum:1269027}} [895] => | style="text-align:center" | 3 [896] => |- [897] => | [[Asturie]]
({{Cizojazyčně|es|Comunidad Autónoma del Principado de Asturias}}) [898] => | style="text-align:center" | [[Soubor:Flag of Asturias.svg|okraj|22px]] [899] => | [[Oviedo]] [900] => | style="text-align:right" | {{formatnum:10604}} [901] => | style="text-align:right" | {{formatnum:1076635}} [902] => | style="text-align:center" | 1 [903] => |- [904] => | [[Baleáry|Baleárské ostrovy]]
({{Cizojazyčně|es|Comunidad Autónoma de las Islas Baleares}} / {{Cizojazyčně|ca|Comunitat Autònoma de les Illes Balears}}) [905] => | style="text-align:center" | [[Soubor:Flag of the Balearic Islands.svg|okraj|22px]] [906] => | [[Palma de Mallorca]] [907] => | style="text-align:right" | {{formatnum:4992}} [908] => | style="text-align:right" | {{formatnum:983131}} [909] => | style="text-align:center" | 1 [910] => |- [911] => | [[Baskicko (autonomní společenství)|Baskicko]]
({{Cizojazyčně|es|Comunidad Autónoma del País Vasco}} / {{Cizojazyčně|eu|Euskal Herriko Autonomia Erkidegoa}}) [912] => | style="text-align:center" | [[Soubor:Flag of the Basque Country.svg|okraj|22px]] [913] => | [[Vitoria-Gasteiz|Vitoria]] / Gasteiz [914] => | style="text-align:right" | {{formatnum:7234}} [915] => | style="text-align:right" | {{formatnum:2124846}} [916] => | style="text-align:center" | 3 [917] => |- [918] => | [[Extremadura]]
({{Cizojazyčně|es|Comunidad Autónoma de Extremadura}}) [919] => | style="text-align:center" | [[Soubor:Flag of Extremadura with COA.svg|okraj|22px]] [920] => | [[Mérida (Španělsko)|Mérida]] [921] => | style="text-align:right" | {{formatnum:41634}} [922] => | style="text-align:right" | {{formatnum:1083879}} [923] => | style="text-align:center" | 2 [924] => |- [925] => | [[Galicie]]
({{Cizojazyčně|es|Comunidad Autónoma de Galicia}}) [926] => | style="text-align:center" | [[Soubor:Flag of Galicia.svg|okraj|22px]] [927] => | [[Santiago de Compostela]] [928] => | style="text-align:right" | {{formatnum:29574}} [929] => | style="text-align:right" | {{formatnum:2762198}} [930] => | style="text-align:center" | 4 [931] => |- [932] => | [[Kantábrie]]
({{Cizojazyčně|es|Comunidad Autónoma de Cantabria}}) [933] => | style="text-align:center" | [[Soubor:Flag of Cantabria.svg|okraj|22px]] [934] => | [[Santander]] [935] => | style="text-align:right" | {{formatnum:5321}} [936] => | style="text-align:right" | {{formatnum:562309}} [937] => | style="text-align:center" | 1 [938] => |- [939] => | [[Kanárské ostrovy]]
({{Cizojazyčně|es|Comunidad Autónoma de Canarias}}) [940] => | style="text-align:center" | [[Soubor:Flag of the Canary Islands.svg|okraj|22px]] [941] => | [[Santa Cruz de Tenerife]] &
[[Las Palmas de Gran Canaria]] [942] => | style="text-align:right" | {{formatnum:7447}} [943] => | style="text-align:right" | {{formatnum:1968280}} [944] => | style="text-align:center" | 2 [945] => |- [946] => | [[Kastilie a León]]
({{Cizojazyčně|es|Comunidad de Castilla y León}}) [947] => | style="text-align:center" | [[Soubor:Flag of Castile and León.svg|okraj|22px]] [948] => | [[Valladolid]] [949] => | style="text-align:right" | {{formatnum:94223}} [950] => | style="text-align:right" | {{formatnum:2510849}} [951] => | style="text-align:center" | 9 [952] => |- [953] => | [[Kastilie – La Mancha|Kastilie-La Mancha]]
({{Cizojazyčně|es|Comunidad Autónoma de Castilla-La Mancha}}) [954] => | style="text-align:center" | [[Soubor:Bandera Castilla-La Mancha.svg|okraj|22px]] [955] => | [[Toledo]] [956] => | style="text-align:right" | {{formatnum:79463}} [957] => | style="text-align:right" | {{formatnum:1894667}} [958] => | style="text-align:center" | 5 [959] => |- [960] => | [[Katalánsko]]
({{Cizojazyčně|es|Comunidad Autónoma de Cataluña}} / {{Cizojazyčně|ca|Comunitat Autònoma de Catalunya}}) [961] => | style="text-align:center" | [[Soubor:Flag of Catalonia.svg|okraj|22px]] [962] => | [[Barcelona]] [963] => | style="text-align:right" | {{formatnum:32114}} [964] => | style="text-align:right" | {{formatnum:7197174}} [965] => | style="text-align:center" | 4 [966] => |- [967] => | [[La Rioja (Španělsko)|La Rioja]]
({{Cizojazyčně|es|Comunidad Autónoma de La Rioja}}) [968] => | style="text-align:center" | [[Soubor:Flag of La Rioja (with coat of arms).svg|okraj|22px]] [969] => | [[Logroño]] [970] => | style="text-align:right" | {{formatnum:5045}} [971] => | style="text-align:right" | {{formatnum:301084}} [972] => | style="text-align:center" | 1 [973] => |- [974] => | [[Madridské autonomní společenství|Madrid]]
({{Cizojazyčně|es|Comunidad de Madrid}}) [975] => | style="text-align:center" | [[Soubor:Flag of the Community of Madrid.svg|okraj|22px]] [976] => | [[Madrid]] [977] => | style="text-align:right" | {{formatnum:8028}} [978] => | style="text-align:right" | {{formatnum:6008398}} [979] => | style="text-align:center" | 1 [980] => |- [981] => | [[Murcijský region|Murcie]]
({{Cizojazyčně|es|Comunidad Autónoma de la Región de Murcia}}) [982] => | style="text-align:center" | [[Soubor:Flag of the Region of Murcia.svg|okraj|22px]] [983] => | [[Murcia]] [984] => | style="text-align:right" | {{formatnum:11313}} [985] => | style="text-align:right" | {{formatnum:1335792}} [986] => | style="text-align:center" | 1 [987] => |- [988] => | [[Navarra]]
({{Cizojazyčně|es|Comunidad Foral de Navarra}} / {{Cizojazyčně|eu|Nafarroako Foru Komunitatea}}) [989] => | style="text-align:center" | [[Soubor:Flag of Navarre.svg|okraj|22px]] [990] => | [[Pamplona]] [991] => | style="text-align:right" | {{formatnum:10391}} [992] => | style="text-align:right" | {{formatnum:600027}} [993] => | style="text-align:center" | 1 [994] => |- [995] => | [[Valencijské společenství|Valencie]]
({{Cizojazyčně|es|Comunidad Valenciana}} / {{Cizojazyčně|ca|Comunitat Valenciana}}) [996] => | style="text-align:center" | [[Soubor:Flag of the Land of Valencia (official).svg|okraj|22px]] [997] => | [[Valencie|Valencia]] [998] => | style="text-align:right" | {{formatnum:23255}} [999] => | style="text-align:right" | {{formatnum:4692449}} [1000] => | style="text-align:center" | 3 [1001] => |- [1002] => | ''[[Ceuta]]''
({{Cizojazyčně|es|Ciudad de Ceuta}}) [1003] => | style="text-align:center" | [[Soubor:Flag Ceuta.svg|okraj|22px]] [1004] => | [[Ceuta]] [1005] => | style="text-align:right" | {{formatnum:20}} [1006] => | style="text-align:right" | {{formatnum:75816}} [1007] => | style="text-align:center" | 1 [1008] => |- [1009] => | ''[[Melilla]]''
({{Cizojazyčně|es|Ciudad de Melilla}}) [1010] => | style="text-align:center" | [[Soubor:Flag of Melilla.svg|okraj|22px]] [1011] => | [[Melilla]] [1012] => | style="text-align:right" | {{formatnum:13}} [1013] => | style="text-align:right" | {{formatnum:66871}} [1014] => | style="text-align:center" | 1 [1015] => |} [1016] => [1017] => == Ekonomika == [1018] => {{Podrobně|Ekonomika Španělska}} [1019] => [[Soubor:Barcelona Dockside Arial sho.jpg|náhled|Barcelonský přístav]] [1020] => [[Soubor:Madrid - Acampada Sol - 110519 205114.jpg|náhled|[[Protesty ve Španělsku 2011|Protesty ve Španělsku]] proti vysoké nezaměstnanosti a korupci]] [1021] => Středopravicová vláda bývalého premiéra [[José María Aznar|Aznara]] úspěšně pracovala na přijetí jednotné evropské měny [[Euro]] v první skupině zemí, a to k [[1. leden|1. lednu]] [[1999]]. Aznarova vláda pokračovala v prosazování [[Ekonomická liberalizace|liberalizace]], [[privatizace]] a [[deregulace]] ekonomiky a nakonec představila i [[daň]]ové reformy. [[Nezaměstnanost]] za doby Aznarovy vlády stabilně klesala, ale stále zůstává na 9,8 % v srpnu [[2005]]. Přesto to bylo lepší než na začátku devadesátých let, kdy bylo nezaměstnaných 20 % Španělů. Růst nezaměstnanosti o 2,4 % v roce [[2003]] byl zapříčiněn kolísáním evropské ekonomiky, a od té doby se ustálila na asi 3,3 % v polovině roku [[2005]]. Premiér [[José Luis Rodríguez Zapatero]], jehož strana vyhrála volby tři dny po výbuších ve vlacích v [[Madrid]]u v [[Březen|březnu]] [[2004]], plánoval redukovat vládní vměšování do podnikání, daňové úniky a podporovat inovace, výzkum a vývoj, ale také intenzivně zavádět regulace trhu práce. Z údajů [http://www.worldbank.org/data/databytopic/GDP.pdf žebříčků HDP Světové Banky] z roku [[2004]] vyplývá, že Španělsko bylo tehdy osmou největší ekonomikou světa. [1022] => [1023] => Hlavní model španělského ekonomického růstu (založený hlavně na masové turistice, neustálé výstavbě a dělnických profesích) je kolísavý a nemusí být dlouhodobě udržitelný. První zpráva Observatoře Udržitelnosti ([[španělština|španělsky]] ''Observatorio de Sostenibilidad''), která byla publikována a financována španělským Ministerstvem životního prostředí a univerzitou v Alcalá, odhaluje, že růst HDP je přes 25 % za posledních deset let, zatímco skleníkové plyny rostou od roku 1990 o 45 %. Ačkoliv populace ve Španělsku roste jen o něco málo přes 5 % mezi roky [[1990]] a [[2000]], plocha měst se zvětšila o více než 25 % za stejnou dobu. Mezitím se spotřeba energie ve Španělsku za posledních 20 let více než zdvojnásobila a nyní roste o 6 % ročně{{Doplňte zdroj}}. Toto je pro zemi, která závisí na importu ropy, částečně znepokojující (asi 80 % španělské energie potřebuje ropu). Dlouhodobě neudržitelný vývoj je viditelný podél španělského pobřeží Středozemního moře, kde se staví domy a turistické komplexy. Ty zabírají obrovské plochy země a vodní zdroje. [1024] => [1025] => V důsledku [[velká recese|ekonomické krize]] stoupla nezaměstnanost ve Španělsku na 27,2 % v roce 2013."[https://www.novinky.cz/ekonomika/300162-spanelsko-drti-rekordni-nezamestnanost-praci-nema-pres-sest-milionu-lidi.html Španělsko drtí rekordní nezaměstnanost, práci nemá přes šest miliónů lidí]". Novinky. 25. dubna 2013. Španělsko se dlouhodobě potýká s vysokým [[Dluhová krize v eurozóně|zadlužením]], které v roce 2017 činilo 98,3 % HDP.{{Citace elektronického periodika [1026] => | titul = Deset let od začátku krize. Evropa se nepoučila, dluhy stále rostou [1027] => | periodikum = Hospodářské noviny [1028] => | datum_vydání = 13. září 2018 [1029] => | url = https://ekonom.ihned.cz/c1-66242400-deset-let-od-zacatku-recese-evropa-se-nepoucila-dluhy-stale-rostou [1030] => }} [1031] => [1032] => === Doprava === [1033] => [[Soubor:A-42.jpg|náhled|[[Dálnice A-42 (Španělsko)|Dálnice A-42]]]] [1034] => [[Soubor:RENFE Class 103 Vinaixa.jpg|náhled|Vlak [[AVE]]]] [1035] => [[Soubor:San Fermín – Orcasur 2.jpg|náhled|Stanice [[Metro v Madridu|madridského metra]]]] [1036] => Španělsko má hustou [[dálnice ve Španělsku|dálniční síť]], patří k nejrozsáhlejším v Evropě i na světě. Síť dálnic doplňují státní, autonomní a regionální silnice. [1037] => [1038] => * délka silniční sítě: 664 610 km (údaj z roku [[2000]]) [1039] => * nejvyšší povolená rychlost na dálnicích 120 km/hod [1040] => * nejvyšší povolená rychlost na hlavních silnicích (značené ''N'') 100 km/hod [1041] => * nejvyšší povolená rychlost na ostatních silnicích 90 km/hod [1042] => * nejvyšší povolená rychlost v obcích 50 km/hod [1043] => * maximální povolené množství alkoholu v dechu 0,5 mg/l [1044] => * další informace: [1045] => ** řidič nosící brýle musí mít u sebe brýle náhradní [1046] => ** není povoleno za jízdy telefonovat (ani s hands-free) [1047] => ** telefonní číslo na dopravní policii: 062 [1048] => * Označení silnic [1049] => ** dálnice – autopista (s poplatkem): (AP) [1050] => ** dálnice – autovía (bez poplatku): (A) [1051] => ** státní silnice: (N) [1052] => ** ostatní silnice: různé, dle zkratek autonomních společenství, regionů… [1053] => [1054] => Ve Španělsku se také nachází poměrně rozsáhlá síť [[Vysokorychlostní trať|vysokorychlostních železničních tratí]] systému [[AVE]] a [[Alvia]]. Doplněna je o některé další regionální tratě. Správcem infrastruktury je společnost [[ADIF]], hlavním dopravcem je [[Renfe Operadora]] (dříve [[Red Nacional de los Ferrocarriles Españoles|Renfe]]). V aglomeracích velkých měst (Madrid, Barcelona…) jsou provozovány vlaky [[příměstská železnice|příměstské železnice]] [[Cercanías]]. [1055] => [1056] => Ve větších městech je provozována [[městská hromadná doprava ve Španělsku|městská hromadná doprava]], [[metro]] se nachází v následujících městech – [[Metro v Madridu|Madrid]], [[Metro v Barceloně|Barcelona]], [[Metro v Bilbau|Bilbao]], [[Metro v Seville|Sevilla]], [[Metro ve Valencii|Valencie]] a [[Metro v Palma de Mallorca|Palma de Mallorca]]. [1057] => [1058] => Tři největší letiště ve Španělsku jsou [[Letiště Adolfa Suáreze|Adolfa Suaréze]] v Madridu, [[Letiště Barcelona-El Prat|El Prat]] v [[Barcelona|Barceloně]] a v [[Letiště Palma de Mallorca|Palmě de Mallorce]] (2016). Vlajkovou leteckou společností je [[Iberia]], mezi další velké společnosti patří [[Air Europa]], [[ASL Airlines Spain]], [[Swiftair]], [[Volotea]], [[Vueling]] či [[Wamos Air]]. [1059] => [1060] => == Obyvatelstvo == [1061] => {{Podrobně|Obyvatelstvo Španělska}} [1062] => [[Soubor:Population densities in Spain (2007).svg|náhled|upright=1.25|Rozložení obyvatelstva podle provincií]] [1063] => K [[1. leden|1. lednu]] [[2014]] obývalo Španělsko 46,7 miliónu obyvatel; průměrná hustota zalidnění činila 91,2 obyvatele na km², což je mírně pod průměrem [[Evropská unie|EU]]. Rozložení obyvatelstva je silně nerovnoměrné: zatímco pobřežní oblasti a ostrovy jsou velmi hustě zalidněné, centrální Španělsko je téměř pusté (kastilská [[provincie Soria]] má pouze 9 obyv./km²), trpící dlouhodobým stárnutím obyvatelstva a jeho odchodem zejména do [[Madrid]]u, v jehož aglomeraci žije 14 % obyvatel země. [1064] => [1065] => Hodně Španělů žije v západní Evropě, především ve [[Francie|Francii]], [[Německo|SRN]] a [[Švýcarsko|Švýcarsku]], dále v [[Spojené státy americké|USA]], [[Kanada|Kanadě]], latinskoamerických zemích a v [[Maroko|Maroku]]. Španělská kolonie je i v České republice; vznikala v období občanské války ([[1936]] – [[1939]]) a po ní. Naopak ve Španělsku žije početná kolonie Maročanů, Latinoameričanů, Afričanů černé pleti, Číňanů, Rumunů a dalších přistěhovalců, včetně několika stovek Čechů. Přirozený demografický růst je nízký, přírůstky obyvatelstva tvoří [[Imigrace|imigranti]] ([[Španělsko#Přistěhovalectví|viz níže]]). S ohledem na rozlohu země a další vlivy u obyvatel existují určité rozdíly fyziologické, charakterové, náboženské, jazykové i ve všeobecném vzdělání. [1066] => [1067] => Obyvatelé země se označují jako [[Španělé]]; část obyvatel hovořících jinými jazyky než [[španělština|kastilštinou]] považují za Španěly pouze [[Španělé|Kastilce]] a samy se často prohlašují za [[Galicijci|Galicijce]], [[Baskové|Basky]] a [[Katalánci|Katalánce]]. Přes tři čtvrtiny obyvatel se hlásí k [[římskokatolická církev|římskokatolické církvi]], podíl ostatních náboženství je velmi nízký.[http://www.cis.es/cis/opencms/-Archivos/Marginales/2760_2779/2761/e276100.html Průzkum CIS (Cientro de Investigaciones Sociológicas), duben 2008, otázka 33] [1068] => [1069] => === Jazyky === [1070] => [[Soubor:Spain languages.svg|náhled|upright=1.5|'''Jazyková mapa Španělska'''
[1071] => {{Legenda|#2b83ba|'''[[galicijština]]''', úřední v [[Galicie|Galicii]]}} [1072] => {{Legenda|#91cba8|'''[[asturština]]/[[asturština|leónština]]'''}} [1073] => {{Legenda|#ddf1b4|'''[[španělština]]''', úřední }} [1074] => {{Legenda|#fede99|'''[[aragonština]]'''}} [1075] => {{Legenda|#f59053|'''[[katalánština]]''', úřední v [[Katalánsko|Katalánsku]], [[Valencijské společenství|Valencijském společenství]] a na [[Baleáry|Baleárách]]}} [1076] => {{Legenda|#d7191c|'''[[okcitánština]]''', úřední v [[Katalánsko|Katalánsku]]}} [1077] => {{Legenda|#808080|'''[[baskičtina]]''', úřední v [[Baskicko (autonomní společenství)|Baskicku]] a [[Navarra|Navaře]]}}]] [1078] => Nejvýznamnějším a zároveň úředním jazykem Španělska je [[španělština]], označovaná také jako [[španělština|kastilština]] ({{cizojazyčně|es|''castellano''}}). K dalším úředním jazykům náleží regionální jazyky [[katalánština]] ({{cizojazyčně|ca|''catalá''}}), [[galicijština]] ({{cizojazyčně|gl|''galego''}}), [[baskičtina]] ({{cizojazyčně|eu|''euskara''}}) a okrajově [[aranéština]]. Katalánština je druhým nejpoužívanějším jazykem; mluví jí většina obyvatel [[Katalánsko|Katalánska]], [[Valencijské společenství|Valencie]] a [[Baleáry|Baleár]], vedle toho je úředním jazykem [[Andorra|Andorry]]. Galicijštinu aktivně používá zejména venkovské obyvatelstvo [[Galicie]], baskičtinu většina [[Baskicko (autonomní společenství)|Baskicka]] a [[Navarra|Navarry]]. Vedle těchto jazyků se ve Španělsku vyskytují také [[asturština]] (není sice regionální úřední jazyk, ale v [[Asturie|Asturii]] je chráněna místními zákony), [[aragonština]], [[extremadurština]], [[asturština|leónština]] a různé přechodné dialekty, jež však úředními jazyky nejsou. [1079] => [1080] => === Přistěhovalectví === [1081] => Zatímco ve 20. století bylo Španělsko zemí, odkud emigranti odcházeli (před [[Španělská občanská válka|občanskou válkou]], [[Francisco Franco|frankismem]] či ekonomickými krizemi), na přelomu 20. a 21. století zaznamenala silnou vlnu [[Lidská migrace|migrace]], která, byť již o něco slabší, pokračuje dodnes. S čistou mírou imigrace 1,5 % v roce [[2005]] bylo po [[Kypr]]u na druhém místě v [[Evropská unie|EU]].[http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=1073,46587259&_dad=portal&_schema=PORTAL&p_product_code=KS-NK-06-001 Eurostat: Población en Europa - 2005] {{Wayback|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=1073,46587259&_dad=portal&_schema=PORTAL&p_product_code=KS-NK-06-001 |date=20060823041359 }}, [http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=1073,46587259&_dad=portal&_schema=PORTAL&p_product_code=KS-NK-05-015 Población en Europa - 2004] {{Wayback|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=1073,46587259&_dad=portal&_schema=PORTAL&p_product_code=KS-NK-05-015 |date=20061017012845 }} (fr, en, de) V současnosti zaujímá s hodnotou 0,99 % 15. místo v unii.[http://indexmundi.com/g/r.aspx?v=27&l=es Index Mundi: Tasa de inmigración neta, comparación países] V roce [[2008]] tvořilo 5 220 000 cizinců 11,8 % obyvatel Španělska.[http://www.ine.es/prensa/np503.pdf INE: Avance del Padrón Municipal a 1 de enero de 2008. Datos provisionales] [1082] => [1083] => Počátkem osmdesátých let se Španělsko změnilo na imigrační zemi a tomu přizpůsobilo i své zákony a instituce. Od roku 1991 kontroluje Španělsko také pod tlakem vnitřních proticizineckých proudů příchody zhruba jednoho milionu severoafrických sezónních pracovníků prostřednictvím vízové povinnosti.Podle odhadů nelegálně pracující cizí občané, kterých bylo v osmdesátých letech 20. století asi čtvrt milionu, přicházeli především z Maroka a z Latinské Ameriky /Peru, Argentina/. Pomocnice v domácnosti přicházely koncem osmdesátých a počátkem devadesátých let 20. století z Filipín a Dominikánské republiky. V posledních letech však mezi příchozími převážili Evropané. Největší zastoupení mají [[Rumuni]] (729 000), rychle stoupá podíl Britů (352 000) a dalších občanů starých států Evropské unie, např. Portugalska i Polska.{{Citace monografie|příjmení=Bade|jméno=Klaus L.|příjmení2=|jméno2=|titul=Evropa v pohybu|vydání=1|vydavatel=Nakladatelství Lidové noviny|místo=Praha|rok=2005|počet stran=497|strany=309, 310|isbn=80-7106-559-5}} Nejvíce imigrantů se usazuje v [[Madrid]]u a na pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]], naopak [[Galicie]] či [[Asturie]] příliv cizinců téměř nepocítily. [1084] => [1085] => === Největší města a aglomerace === [1086] => [[Soubor:Demografía urbana de España.png|upright=1.5|náhled|Mapka s aglomeracemi nad 300 000 obyvatel]] [1087] => {{Podrobně|Seznam měst ve Španělsku|Metropolitní oblasti Španělska}} [1088] => {| width="65%" [1089] => | width="50%" valign="top" | [1090] => '''10 největších měst''' [1091] => {| class="wikitable" border="1" [1092] => |- align=left [1093] => !poř. || město || obyvatelstvo [1094] => |- align="left" [1095] => | 1 || '''[[Madrid]]''' || 3 232 463 [1096] => |- align="left" [1097] => | 2 || '''[[Barcelona]]''' || 1 595 110 [1098] => |- align="left" [1099] => | 3 || '''[[Valencie|Valencia]]''' || 797 654 [1100] => |- align="left" [1101] => | 4 || '''[[Sevilla]]''' || 699 145 [1102] => |- align="left" [1103] => | 5 || '''[[Zaragoza]]''' || 654 390 [1104] => |- align="left" [1105] => | 6 || '''[[Málaga]]''' || 561 250 [1106] => |- align="left" [1107] => | 7 || '''[[Murcia]]''' || 422 861 [1108] => |- align="left" [1109] => | 8 || '''[[Palma de Mallorca]]''' || 413 781 [1110] => |- align="left" [1111] => | 9 || '''[[Las Palmas de Gran Canaria]]'''   || 377 203 [1112] => |- align="left" [1113] => | 10 || '''[[Bilbao]]''' || 353 168 [1114] => |- align="left" [1115] => |} [1116] => [1117] => | width="50%" valign="top" | [1118] => '''10 největších metropolitních oblastí''' [1119] => {| class="wikitable" border="1" [1120] => |- align=left [1121] => !poř. || aglomerace || obyvatelstvo [1122] => |- align="left" [1123] => | 1 || '''[[Madrid]]''' || 5 883 521 [1124] => |- align="left" [1125] => | 2 || '''[[Barcelona]]''' || 3 150 380 [1126] => |- align="left" [1127] => | 3 || '''[[Valencie|Valencia]]''' || 1 810 663 [1128] => |- align="left" [1129] => | 4 || '''[[Sevilla]]''' || 1 438 451 [1130] => |- align="left" [1131] => | 5 || '''[[Málaga]]''' || 965 371 [1132] => |- align="left" [1133] => | 6 || '''[[Bilbao]]''' || 949 939 [1134] => |- align="left" [1135] => | 7 || '''[[Oviedo]]-[[Gijón]]''' || 857 495 [1136] => |- align="left" [1137] => | 8 || '''[[Alicante]]-[[Elche]]'''   || 725 395 [1138] => |- align="left" [1139] => | 9 || '''[[Zaragoza]]''' || 688 643 [1140] => |- align="left" [1141] => | 10 || '''[[Vigo]]''' || 659 632 [1142] => |- align="left" [1143] => |} [1144] => |} [1145] => [1146] => == Kultura == [1147] => [[Soubor:Toroencorrida.JPG|náhled|vlevo|Korida]]Tradiční španělská kultura je pevně zakořeněna v katolictví, jehož mocný vliv na tvorbu tradice dokazují například [[liturgický průvod|procesí]] o velikonočním týdnu „Semana Santa“. Vlivy cikánské kultury se odrážejí v tanci a hudbě [[flamenco|flamenca]], maurské dědictví se projevuje nejvíce v architektuře ([[Alhambra]]). Další španělskou tradicí jsou býčí zápasy neboli [[Korida|corrida]], provozované zejména na jihu země; v Katalánsku bylo v roce [[2010]] rozhodnuto o jejich zákazu.[http://www.elpunt.cat/noticia/article/3-politica/17-politica/200585-catalunya-prohibeix-les-corrides-de-toros-a-partir-del-2012.html Catalunya prohibeix les corrides de toros a partir del 2012] El Punt, 28. 7. 2010. [1148] => [1149] => === Výtvarné umění a architektura === [1150] => [[Soubor:Pablo picasso 1 (cuadrado).jpg|náhled|[[Pablo Picasso]]]]Španělsko proslavili světově věhlasní umělci – čtyři z nejslavnějších světových malířů [[Francisco Goya|Francisco de Goya]], [[Diego Velázquez]], [[Pablo Picasso]] a [[Salvador Dalí]] byli Španělé.{{Citace monografie [1151] => | příjmení = Giménez [1152] => | jméno = Carmen [1153] => | příjmení2 = Serraller [1154] => | jméno2 = Francisco Calvo [1155] => | titul = Spanish Painting from El Greco to Picasso: Time, Truth, and History [1156] => | url = https://books.google.cz/books?id=NZVCKAAACAAJ&dq=Spanish+Painting+from+El+Greco+to+Picasso:+Time,+Truth,+and+History&hl=cs&sa=X&redir_esc=y [1157] => | vydavatel = Guggenheim Museum [1158] => | počet stran = 445 [1159] => | isbn = 978-84-96008-91-5 [1160] => | poznámka = Google-Books-ID: NZVCKAAACAAJ [1161] => | jazyk = en [1162] => }} Originálním modernistou byl též [[Joan Miró]]. Ve Španělsku působil i slavný řecký malíř [[El Greco]]. [[José de Ribera|Jusepe de Ribera]] reprezentoval středověký [[tenebrismus]]. Klíčovými představiteli španělského malířského [[baroko|baroka]] byli [[Bartolomè Esteban Murillo]] a [[Francisco de Zurbarán]]. [[Enrique Simonet]] se stal důležitým představitelem tzv. [[orientalismus|orientalismu]] 19. století, [[Joaquín Sorolla]] vytvořil v té době řadu slavných historických maleb. Z avantgardistů 20. století se prosadil [[kubismus|kubista]] [[Juan Gris]], [[expresionismus|expresionista]] [[Antón Lamazares]] či reprezentant [[informel]]u [[Antoni Tàpies]]. [1163] => [1164] => Nejoceňovanějším španělským sochařem je [[Eduardo Chillida]], známý svými abstraktními skulpturami.{{Citace elektronického periodika [1165] => | titul = Eduardo Chillida review – sculptures that clutch at the air like a goalkeeper [1166] => | periodikum = the Guardian [1167] => | url = http://www.theguardian.com/artanddesign/2021/jun/24/eduardo-chillida-review-hauser-and-wirth-somerset [1168] => | datum vydání = 2021-06-24 [1169] => | jazyk = en [1170] => | datum přístupu = 2022-03-11 [1171] => }} Před ním patřili k ceněným renesanční tvůrce [[Alonso Berruguete]], barokní sochař [[Alonso Cano]], průkopník modernismu [[Julio González]]. [1172] => [1173] => [[Antoni Gaudí]] byl legendárním experimentujícím architektem, představitelem radikálního modernismu v architektuře je [[Santiago Calatrava]].{{Citace elektronického periodika [1174] => | titul = Santiago Calatrava [1175] => | periodikum = www.archiweb.cz [1176] => | url = https://www.archiweb.cz/santiago-calatrava [1177] => | datum přístupu = 2022-03-11 [1178] => }} [[Rafael Moneo]] je nositel prestižní [[Pritzkerova cena|Pritzkerovy ceny]], zvané též „Nobelova cena za architekturu“. Roku 2017 se stejné pocty dostalo katalánskému studiu [[RCR Arquitectes]].{{Citace elektronického periodika [1179] => | titul = Pritzkerovu cenu za architekturu letos získalo trio kreativních španělských autorů [1180] => | periodikum = Novinky.cz [1181] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [1182] => | vydavatel = Borgis [1183] => | url = https://www.novinky.cz/bydleni/tipy-a-trendy/clanek/pritzkerovu-cenu-za-architekturu-letos-ziskalo-trio-kreativnich-spanelskych-autoru-40026594 [1184] => | datum přístupu = 2022-03-11 [1185] => }} Vrcholnou španělskou renesanční architekturu tvořil zejména [[Juan de Herrera]] (Královský palác v Aranjuezu). [[Lluís Domènech i Montaner]] byl v 19. století klíčovým představitelem [[Katalánský modernismus|katalánského modernismu]]. [[Ricardo Bofill]] se podílel v 21. století i na rozvoji [[Praha|Prahy]] ([[Corso Karlín]]) a [[Bratislava|Bratislavy]] ([[Panorama City (Bratislava)|Panorama City]]).{{Citace elektronického periodika [1186] => | příjmení = [1187] => | titul = Zemřel známý architekt Ricardo Bofill. Jeho ateliér stojí za více než tisícovkou projektů, i v Česku [1188] => | periodikum = Hospodářské noviny (HN.cz) [1189] => | url = https://domaci.hn.cz/c1-67022730-zemrel-znamy-architekt-ricardo-bofill-jeho-atelier-stoji-za-vice-nez-tisicovkou-projektu-i-v-cesku [1190] => | datum vydání = 2022-01-16 [1191] => | datum přístupu = 2022-03-11 [1192] => }} [1193] => [1194] => === Hudba === [1195] => [[Soubor:Enrique Iglesias 2015 (Cropped) (cropped).jpg|náhled|[[Enrique Iglesias]]|200x200pixelů]] [1196] => [1197] => Nejslavnějším španělským skladatelem vážné hudby je patrně [[Manuel de Falla]].{{Citace monografie [1198] => | příjmení = Hess [1199] => | jméno = Carol A. [1200] => | příjmení2 = Hess [1201] => | jméno2 = Assistant Professor of Music Carol A. [1202] => | titul = Manuel de Falla and Modernism in Spain, 1898-1936 [1203] => | url = https://books.google.cz/books?id=qrP60BqU634C&printsec=frontcover&dq=manuel+de+Falla&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q=manuel%20de%20Falla&f=false [1204] => | vydavatel = University of Chicago Press [1205] => | počet stran = 361 [1206] => | isbn = 978-0-226-33038-9 [1207] => | poznámka = Google-Books-ID: qrP60BqU634C [1208] => | jazyk = en [1209] => }} Nejvýznamnějším autorem 16. století byl [[Tomás Luis de Victoria]]. [[Isaac Albéniz]] napsal řadu moderních skladeb na motivy španělského folklóru, [[Enrique Granados]] se snažil vytvořit španělský národní styl vážné hudby, [[Joaquín Rodrigo]] probojovával vstup kytary do vážné hudby. Z interpretů získali mezinárodní věhlas tenoristé [[Plácido Domingo]] a [[José Carreras]], houslista [[Pablo de Sarasate]], violoncellista [[Pablo Casals]], gambista [[Jordi Savall]] či kytaristé [[Francisco Tárrega]], [[Fernando Sor]] a [[Andrés Segovia]]. [1210] => [1211] => V ryze národním stylu [[flamenco]] se prosadili kytaristé [[Paco de Lucía]] a [[Camarón de la Isla]]. Slavnou tanečnicí flamenca byla [[Carmen Amaya]], zpěvačkou [[Lola Flores]]. [1212] => [1213] => Do globálního popu pronikl [[Julio Iglesias]], [[Enrique Iglesias]] či [[Alejandro Sanz]]. Krátce se to povedlo i skupinám [[Baccara]] (hit ''Sorry, I'm a Lady'') či [[Las Ketchup]] (''Aserejé''). Zpěvačka [[Massiel]] vyhrála [[Eurovision Song Contest]] v roce 1968. [1214] => [1215] => === Literatura === [1216] => {{Podrobně|Španělská literatura}}[[Soubor:Juan de Jauregui - Retrato de Miguel de Cervantes.jpg|náhled|vlevo|[[Miguel de Cervantes y Saavedra|Miguel de Cervantes]]|200x200pixelů]] [1217] => Základním stavebním kamenem písemnictví na Pyrenejském poloostrově je hrdinský epos ''[[Píseň o Cidovi]]''. Jde o nejstarší dochovaný text španělské literatury, pomineme-li andaluské ''jarchas'', verše zapsané kolem roku 1042 arabským písmem.{{Citace elektronického periodika [1218] => | titul = Píseň o Cidovi [1219] => | periodikum = leporelo.info [1220] => | url = https://leporelo.info/pisen-o-cidovi [1221] => | datum přístupu = 2022-03-11 [1222] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220626024725/https://leporelo.info/pisen-o-cidovi [1223] => | datum archivace = 2022-06-26 [1224] => }} Vznikl kolem roku 1140, vydán byl teprve v roce 1779. Autor je neznámý. Prvním velkým španělským básníkem známým jménem byl v 15. století [[Jorge Manrique]], dramatikem pak [[Fernando de Rojas]], tvůrce divadelní hry ''Celestina.'' [1225] => [1226] => Rozmach prožila španělská literatura v [[Barokní literatura|barokní]] éře. Jeho symbolem je [[Miguel de Cervantes y Saavedra]], autor proslulé knihy ''[[Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha]]'', která je zakladatelským činem žánru moderního [[román]]u. Ve stejné době tvořili i dva z nejslavnějších světových dramatiků [[Lope de Vega]] a [[Pedro Calderón de la Barca]]. Vedle nich působil například i klasik [[Pikareskní román|pikareskního románu]] [[Francisco de Quevedo]] nebo [[Tirso de Molina]], který uvedl do světové kultury postavu [[Don Juan|Dona Juana]]. Z básníků to byl především [[Luis de Góngora y Argote|Luis de Góngora]]. Barokní éra je někdy nazývána zlatým věkem španělské literatury. [1227] => [[Soubor:Fotografía anónima MNCARS 5.jpg|náhled|[[Federico García Lorca]]]] [1228] => [[Romantismus (literatura)|Romantismus]] 19. století reprezentovali především básníci [[Gustavo Adolfo Bécquer]] a [[José de Espronceda]], z prozaiků pak [[Mariano José de Larra]]. Galicijská literatura v romantismu nachází svého největšího klasika, básnířku [[Rosalía de Castro|Rosalíi de Castro]]. [[Realismus (literatura)|Realismus]] našel výraz v díle [[Benito Pérez Galdós|Benito Péreze Galdóse]], [[Naturalismus (literatura)|naturalismus]] pak [[Vicente Blasco Ibáñez]]e. Nejoceňovanějším dramatikem 19. století byl [[José Echegaray y Eizaguirre|José Echegaray]]. [1229] => [1230] => Na přelomu století se ohlásila [[Generace 98]], formovaná především otřesem španělské porážky ve španělsko-americké válce. K jejím pilířům patřili [[Miguel de Unamuno]], [[Antonio Machado]], [[Ramón María del Valle-Inclán|Ramón del Valle-Inclán]], [[Pío Baroja]] či [[Jacinto Benavente]]. Generaci roku 14 (španělská literární věda má dělení na generace v mimořádné oblibě) zvanou též ''Novecentismo'' představoval zvláště [[Juan Ramón Jiménez]]. V následující [[Generace 27|generaci roku 1927]] vynikl [[Federico García Lorca]], zastřelený frankisty. Vedle něj k ní náleželi [[Jorge Guillén]], [[Vicente Aleixandre]], [[Rafael Alberti]] a [[Dámaso Alonso]]. [[Generace 36]] byla poznamenaná hlavně zkušeností občanské války, patřili k ní [[Camilo José Cela]] či [[Miguel Delibes]]. Ke hvězdám poválečné Generace 50 patřili [[Juan Goytisolo]], [[Ana María Matute]] a [[Juan Marsé]]. Ve 21. století na sebe upozornil například [[Carlos Ruiz Zafón]], zejména svým bestsellerem ''[[Stín větru]].'' [1231] => [1232] => [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovu cenu za literaturu]] získalo pět Španělů, Cela, Aleixandre, Jiménez, Benavente a Echegaray. Nejprestižnějším španělským literárním oceněním je [[Cervantesova cena]], kterou mohou získat nejen Španělé, ale všichni španělsky píšící autoři. [1233] => [1234] => === Film === [1235] => [[Soubor:Pedro Almodóvar and Penélope Cruz at Premios Goya 2017 1.jpg|náhled|[[Pedro Almodóvar]] a [[Penélope Cruzová]]]] [1236] => V posledních desetiletích nabývá ve Španělsku na významu [[španělská kinematografie|kinematografie]]. Klasikem španělského filmu byl režisér [[Luis Buñuel|Luis Buňuel]], silně ovlivněný avantgardou a [[Surrealismus|surrealismem]]. Jeho snímky z meziválečné éry ''[[Andaluský pes]]'' nebo [[Zlatý věk (film, 1930)|''Zlatý věk'']] patří do zlatého fondu světové kinematografie. Ale dokázal si získat ohlas i po válce, snímky jako ''[[Viridiana]], [[Kráska dne]]'' nebo ''[[Nenápadný půvab buržoazie]]''. [1237] => [1238] => Na Buňuela navazoval především tvůrce psychologických filmů [[Carlos Saura]]. K úspěšným tvůrcům patřili i [[Jess Franco]], [[Fernando Arrabal]], [[Bigas Luna]], [[Mario Camus]], [[Fernando Trueba]], [[Luis García Berlanga]] či [[José Luis Garci]], který roku 1982 získal jako první Španěl [[Oscar za nejlepší cizojazyčný film|Oscara za nejlepší cizojazyčný film]]. Mezi soudobé tvůrce patří [[Alejandro Amenábar]] (''[[Ti druzí]]''), [[Jaume Collet-Serra]] (''[[Dům voskových figurín]]''), [[Isabel Coixetová]], [[Julio Médem]] a zejména [[Pedro Almodóvar]] (''[[Vše o mé matce]], [[Špatná výchova]]''). [1239] => [1240] => V Almodóvarových filmech se proslavila herečka [[Penélope Cruzová]]. V Hollywoodu se prosadili i herci [[Antonio Banderas]] a [[Javier Bardem]]. [[Daniel Brühl]] se proslavil v komedii ''[[Good Bye, Lenin!]]''. Hvězdou 50. let byla [[Sara Montielová]]. [1241] => [1242] => Nejvýznamnější filmovou akcí ve Španělsku je [[Mezinárodní filmový festival v San Sebastiánu]], který se od roku 1953 každoročně koná ve městě [[San Sebastián]]. Jeho hlavní cenou je [[Zlatá mušle]]. [1243] => [1244] => === Památky === [1245] => [[Soubor:Escorial-sur.jpg|náhled|vlevo|[[El Escorial]]]] [1246] => [[Soubor:Sagrada Família. Façana del Naixement.jpg|náhled|[[Sagrada Família]]]] [1247] => Španělsko disponuje mimořádným kulturním dědictvím. Na [[Světové dědictví|seznam světového kulturního dědictví UNESCO]] byly zapsány jeskyně [[Atapuerca]], kde byly nalezeny archeologické pozůstatky nejstaršího osídlení hominidů v západní Evropě, jeskyně [[Altamira]], ve které byly nalezeny roku 1879 pravěké nástěnné malby, převážně s motivy zvířat (plus skalní malby na mnoha dalších místech Pyrenejského poloostrova), neolitické [[dolmeny v Antequeře]], maják [[Herkulova věž]] z římských časů, jeden z nejlépe dochovaných antických akvaduktů – [[akvadukt v Segovii]] a další antické památky v [[Mérida (Španělsko)|Méridě]], [[Lugo|Lugu]] a [[Tarragona|Tarragoně]], komplex paláců a pevností maurských panovníků Granady [[Alhambra]], gotické katedrály Panny Marie [[Katedrála Panny Marie (Burgos)|v Burgosu]] a [[katedrála Panny Marie (Sevilla)|v Seville]], bývalé královské paláce [[El Escorial]] u Madridu a [[Alcázar]] v Seville, současný [[královský palác v Aranjuezu]], [[Indický archiv v Seville]], kláštery [[Klášter Poblet|Poblet]], [[Klášter Santa María de Guadalupe|Santa María de Guadalupe]], [[Klášter San Millán de Yuso|San Millán de Yuso]] a [[Klášter San Millán de Suso|San Millán de Suso]], [[Llotja de la Seda]] (hedvábná burza) ve Valencii, série renesančních staveb v [[Úbeda|Úbedě]] a [[Baeza|Baeze]], secesní skvosty [[Palau de la Música Catalana]] a [[nemocnice Sant Pau]] v Barceloně či [[Biskajský most]] v Bilbau, jež je nejstarším [[Gondolový most|gondolovým mostem]] na světě. Na seznam byla zapsána i celá historická centra měst [[Córdoba (Španělsko)|Córdoby]] (v ní např. slavná [[Mezquita-Catedral de Córdoba|Mezquita]]), [[Ávila]], [[Toledo]], [[Cáceres]], [[Salamanca]], [[Cuenca (Španělsko)|Cuenca]], [[Alcalá de Henares]], [[Medina Azahara]], [[San Cristóbal de La Laguna]] a [[Santiago de Compostela]], jež je od středověku jedním z nejvýznamnějších poutních míst Evropy, a v jehož středu září známá [[Katedrála v Santiago de Compostela|katedrála]]. Samostatnou položkou na seznamu je i skupina sedmi barcelonských staveb architekta Antoni Gaudího: [[Casa Vicens]], [[Casa Batlló]], [[Casa Milà]], [[Palác Güell]], nedokončený kostel Colònia Güell, [[Güell (park)|park Güell]] a monumentální chrám [[Sagrada Família]], asi nejslavnější Gaudího stavba.{{Citace elektronického periodika [1248] => | příjmení = [1249] => | jméno = [1250] => | titul = Spain - UNESCO World Heritage Convention [1251] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [1252] => | url = https://whc.unesco.org/en/statesparties/es [1253] => | jazyk = en [1254] => | datum přístupu = 2022-03-11 [1255] => }} Z nejnovějších staveb vzbudilo velké diskuse [[Auditorium na Tenerife]] z dílny architekta Santiago Calatravy. Z pera stejného tvůrce je i unikátní [[Město umění a věd]], reprezentativní národní muzeum ve Valencii, vybudované v letech 1991–2005. Novým symbolem Madridu jsou čtyři výškové budovy v [[Cuatro Torres Business Area]]: [[Torre Cepsa|Torre Caja Madrid]], [[Torre de Cristal]], [[Torre PwC|Torre Sacyr Vallehermoso]] a [[Torre Espacio]]. [1256] => [1257] => === Kuchyně === [1258] => {{Viz též|Španělská kuchyně}} [1259] => [[Soubor:01_Paella_Valenciana_original.jpg|náhled|[[Paella]]]] [1260] => Gastronomické zvyklosti ve Španělsku jsou trochu jiné než ve [[Střední Evropa|střední Evropě]]. Především [[oběd]] se podává až mezi 13:30-16:00, [[večeře]] pak po 21. hodině. Jako v jiných středomořských zemích je ve stravě hodně [[Zelenina|zeleniny]] a typické jsou [[Salát (pokrm)|saláty]]. Nikdy v nich nechybí [[olivový olej]] - Španělsko je jeho největším producentem i konzumentem na světě. [1261] => [1262] => Nejznámějším a nejrozšířenějším španělským jídlem je ''[[paella]]'', [[Rýže|rýžové]] jídlo se [[šafrán]]em, grilovanou zeleninou a masem, obvykle králičím nebo kuřecím, existují ale i variace s mořskými plody či šneky. Paella se připravuje na veliké pánvi, často pod širým nebem, například na různých slavnostech. Tradice říká, že má kořeny ve [[Valencie|Valencii]]. Dalším typicky španělským jídlem je studená [[Rajčata|rajčatová]] [[polévka]] ''[[gazpacho]]'' a také ''tortilla espaňol'', neboli omeleta ze syrových brambor, vajec a cibule. Španělská tortilla se připravuje na oleji ve speciální dvojpánvi, která vytvaruje tortillu do výšky 2–3 cm. Velmi oblíbené jsou také ryby na všechny způsoby, k typickým jídlům patří například ''bacalao'', neboli [[Treska obecná|treska]], která se nasolí, nechá se takto vysušit a před vařením se znovu namáčí. Existuje i řada slavných krajových specialit. [[Galicie]] dala Pyrenejskému poloostrovu pokrm ''calderada de pescado'', z ryb a zeleniny, ochucených mj. šafránem a [[vavřín]]em. [[Asturie]] je zase známa masovou pochoutkou ''fabada asturiana'', z bílých fazolí, vepřového jelita, chorizu a [[Slanina|slaniny]]. [1263] => [1264] => Oblíbenou lahůdkou je ''jamón serrano'', sušená [[šunka]] podobná [[Parmská šunka|parmské]]. Španělé takto suší i jiné vepřové produkty, obecně se nazývají ''charcutería''. Tradiční jsou [[Jednohubka|jednohubky]] zvané ''[[tapas]]'' podávané před jídlem. Ze sladkých [[dezert]]ů jsou typické dlouhé (a značně mastné) [[Kobliha|koblihy]] ''churros con chocolate'', koláč z křehkého nekvašeného těsta zvaný ''flan'' nebo mandlová nebo oříšková pasta s medem a skořicí zvaná ''turron''. [1265] => [1266] => Španělé jako jiné středomořské národy rádi pijí a pěstují [[víno]], například ve variantě ''tinto de verano'' (koktejl vína s citronádou zvanou ''La Casera'') nebo v podobě šumivého katalánského vína Cava, připomínajícím [[Šampaňské víno|šampaňské]], či andaluského dezertního vína Sherry (jerez). Mají ale rádi i [[punč]] [[Sangria|sangríi]]. [1267] => [1268] => == Věda == [1269] => [[Soubor:JoseOrtegayGasset.jpg|náhled|vlevo|[[José Ortega y Gasset]]]] [1270] => [1271] => Španělsko má významnou vědeckou tradici. Již oblast [[Al-Andalus]], obývaná od [[8. století|8.]] do [[15. století]] [[muslim]]skými [[Maurové|Maury]] (současná [[Andalusie]]), byla ve své době na mnohem vyšší vědecké úrovni než zbytek Evropy. Nejdůležitějšími [[astronom]]y byli [[Az-Zarkálí]], rodák z [[Toledo|Toleda]], a [[Džabir Ibn Aflach]] ze [[Sevilla|Sevilly]]. Tehdejší andaluské lékařství reprezentoval například [[Abulcasis]] (Al-Zahráví) nebo [[Ibn al-Bajtár]]. [[Abbás ibn Firnás]] vyrobil [[Lupa|zvětšovací sklo]], [[metronom]] a [[vodní hodiny]], přinesl do Evropy [[Desítková soustava|desítkovou soustavu]] a stal se průkopníkem bezmotorového létání. Andaluská tradice byla přetnuta, ale i křesťanská věda brzy dosáhla vysoké úrovně. Významným středověkým učencem byl rodák z ostrova [[Mallorca]] [[Ramon Llull]], který ovlivnil zvláště [[Logika|logiku]] a [[Kombinatorika|kombinatoriku]]. Dospěl až k myšlence vytvoření strojů s [[Umělá inteligence|umělou inteligencí]]. [[Arnald z Villanovy]] byl významným středověkým [[Alchymie|alchymistou]], [[Juan de Herrera]] matematikem (a také architektem). Základy moderní vědy položil [[Michael Servetus]], první Evropan, který vědecky zkoumal [[plicní oběh]], upálený protestanty jako [[Hereze|kacíř]]. [[Juan de la Cierva]] je vynálezce [[vírník]]u, tedy létajícího stroje podobného vrtulníku, s rotujícími nosnými plochami. [[Narcís Monturiol]] vynalezl první [[Ponorka|ponorku]] bez průduchu na hladinu a se [[Spalovací motor|spalovacím motorem]]. [[Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství|Nobelovu cenu za fyziologii]] získali [[Santiago Ramón y Cajal]] (1906) a [[Severo Ochoa]] (1959). [1272] => [1273] => Také [[humanitní vědy]] mají ve Španělsku hluboké kořeny. V [[Córdoba (Španělsko)|Córdobě]] se narodil již [[Starověký Řím|starořímský]] filozof [[Seneca]]. Klíčovými filozofickými osobnostmi Andalusie byli rodák ze [[Zaragoza|Zaragozy]] [[Avempace]], který pozoruhodně pronikl na území politické filozofie, jeho žák [[Ibn Tufajl]], [[Súfismus|súfista]] [[Ibn al-Arabí]] narozený v [[Murcia|Murcii]] či [[Averroes]] narozený v Cordóbě, jež vnesl do islámu [[aristotelismus]]. [[Ibn Hazm]] je někdy označován za zakladatele [[Srovnávací religionistika|komparativní religionistiky]]. Španělsko bylo na počátku svých dějin kotlem kultur, takže v Cordóbě se narodil i židovský učenec [[Maimonides]] a španělskými rodáky jsou i další významní [[Judaismus|judaisté]]: [[Šlomo ibn Gabirol]], [[Nachmanides]], [[Chasdaj Kreskas]] či [[Jehuda ha-Levi]].{{Citace periodika [1274] => | příjmení = Watling [1275] => | jméno = Daniel E. [1276] => | titul = Andalus and Sefarad: On Philosophy and Its History in Islamic Spain, by Sarah Stroumsa [1277] => | periodikum = Journal of Near Eastern Studies [1278] => | datum vydání = 2021-04-01 [1279] => | ročník = 80 [1280] => | číslo = 1 [1281] => | strany = 221–224 [1282] => | issn = 0022-2968 [1283] => | doi = 10.1086/713017 [1284] => | url = https://www.journals.uchicago.edu/doi/abs/10.1086/713017 [1285] => | datum přístupu = 2022-03-11 [1286] => }} Křesťanská filozofie nakonec ovšem převážila. [[Terezie od Ježíše]] je představitelkou vrcholné středověké křesťanské mystiky, [[Isidor ze Sevilly]] [[Patristika|patristiky]], [[Juan Luis Vives]] [[Humanismus|humanismu]], [[Baltasar Gracián]] či [[Francisco Suárez]] [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitské]] etiky a filozofie. Pilíře španělské [[Lingvistika|jazykovědy]] ve středověku stavěl [[Elio Antonio de Nebrija]], otcem moderní španělské [[filologie]] byl [[Ramón Menéndez Pidal]]. Ve 20. století celosvětový ohlas získal filozof [[José Ortega y Gasset]]{{Citace elektronického periodika [1287] => | příjmení = Loužek [1288] => | jméno = Marek [1289] => | titul = Liberálně konzervativní klasik Ortega y Gasset [1290] => | periodikum = www.cevro.cz [1291] => | url = http://www.cevro.cz/cs/215738-liberalne-konzervativni-klasik-ortega-gasset [1292] => | datum vydání = 2009-10-26 [1293] => | datum přístupu = 2022-03-12 [1294] => }}, jeho žačka [[María Zambranová]], představitel filozofického [[Pragmatismus|pragmatismu]] [[George Santayana]] či [[Sociologie|sociolog]] [[Manuel Castells]]. [1295] => [1296] => V současnosti patří k významným myslitelům například ekonom [[Jesús Huerta de Soto]], jenž rozvíjí teoretické bohatství [[Rakouská škola|rakouské ekonomické školy]], nebo filozof [[Fernando Savater]], jehož časopis ''[[Foreign Policy]]'' roku 2008 označil za 54. nejvlivnějšího intelektuála světa. [1297] => [1298] => == Sport == [1299] => [[Soubor:Spain national football team Euro 2012 trophy 02.jpg|náhled|[[Španělská fotbalová reprezentace|Španělští fotbalisté]] vítězí na [[Mistrovství Evropy ve fotbale 2012|Euru 2012]]]] [1300] => [[Soubor:Nadal vs Federer RG 2007.jpg|náhled|[[Rafael Nadal]]]] [1301] => Španělským národním sportem je [[fotbal]], především na klubové úrovni Španělé patřili vždy ke světové špičce. [[Real Madrid]] vyhrál třináctkrát [[Liga mistrů UEFA|Ligu mistrů]] a je tak nejúspěšnějším týmem v této nejprestižnější evropské klubové soutěži. [[FC Barcelona]] si v ní připsala pět vítězství, drží ovšem rekord v počtu triumfů ve dvou dalších evropských soutěžích - [[Pohár vítězů pohárů|Poháru vítězů pohárů]] a [[Evropská liga UEFA|Evropské lize]]. V evropských pohárech se ovšem dařilo i dalším španělským klubům: vítězství v Poháru vítězů nebo Evropské lize mají na svém kontě [[Valencia CF]], [[Atlético Madrid]], [[Sevilla FC|FC Sevilla]] a [[Real Zaragoza]]. Španělé se dočkali i velké éry reprezentační, když v letech 2008–2012 získala nesmírně silná generace hráčů dva tituly [[Mistrovství Evropy ve fotbale|mistra Evropy]] a titul [[Mistrovství světa ve fotbale|mistra světa]].{{Citace elektronického periodika [1302] => | titul = Fotbalovými mistry světa jsou poprvé Španělé [1303] => | periodikum = ČT sport [1304] => | vydavatel = Česká televize [1305] => | url = https://sport.ceskatelevize.cz/clanek/fotbal/fotbalovymi-mistry-sveta-jsou-poprve-spanele/5bdfb2d90d663b6fe80ba88d [1306] => | datum vydání = 2010-07-11 [1307] => | jazyk = cs [1308] => | datum přístupu = 2022-03-12 [1309] => }} Klíčovými představiteli této generace byli [[Iker Casillas]], [[Xavi]], [[Andrés Iniesta]], [[Fernando Torres]], [[Francesc Fàbregas]], [[Xabi Alonso]], [[Sergio Ramos]], [[David Silva]], [[Carles Puyol]] a [[David Villa]]. Ze starších dob patří k legendám brankář [[Ricardo Zamora]], držitelé [[Zlatý míč|Zlatého míče]] [[Alfredo Di Stéfano]] a [[Luis Suárez Miramontes]] a dále [[Emilio Butragueño]] či [[Fernando Hierro]]. Také španělští fotbaloví trenéři mají vysoký kredit, zejména [[Vicente del Bosque]], [[Josep Guardiola]] a [[Rafael Benítez]]. [1310] => [1311] => Velmi populární je ve Španělsku i [[basketbal]]. Také v basketbale španělské kluby kralují nejprestižnější klubové soutěži [[Euroliga v basketbalu|Eurolize]] - [[Real Madrid Baloncesto|Real Madrid]] ji už desetkrát vyhrál a drží tak rekord. Věčný rival [[FC Barcelona (basketbal)|Barcelona]] ovládla tuto soutěž dvakrát. Jednou se to povedlo i provinčnímu klubu [[Joventut Badalona]]. [[Španělská mužská basketbalová reprezentace]] dosáhla na titul [[Mistrovství světa v basketbalu mužů|mistrů světa]] v letech 2006 a 2019.{{Citace elektronického periodika [1312] => | titul = Španělé jsou mistři světa! Ve finále rozebrali Argentinu, slaví druhý titul [1313] => | periodikum = iSport.cz [1314] => | url = https://isport.blesk.cz/clanek/ostatni-basketbal-ms-v-basketbalu-2019-muzu/368762/spanele-jsou-mistri-sveta-ve-finale-rozebrali-argentinu-slavi-druhy-titul.html [1315] => | datum přístupu = 2022-03-11 [1316] => }} Třikrát se Španělé stali [[Mistrovství Evropy v basketbalu mužů|šampiony evropskými]] ([[Mistrovství Evropy v basketbalu mužů 2009|2009]], [[Mistrovství Evropy v basketbalu mužů 2011|2011]], [[Mistrovství Evropy v basketbalu mužů 2015|2015]]), stejně jako [[Španělská ženská basketbalová reprezentace|ženy]] ([[Mistrovství Evropy v basketbalu žen 1993|1993]], [[Mistrovství Evropy v basketbalu žen 2013|2013]], [[Mistrovství Evropy v basketbalu žen 2017|2017]]). Mnozí španělští basketbalisté se již prosadili v americké [[National Basketball Association|NBA]], jako například její dvojnásobný vítěz [[Pau Gasol]], který byl již čtyřikrát vyhlášen [[Euroscar|nejlepším basketbalistou Evropy]], nebo jeho bratr [[Marc Gasol]], který tuto anketu vyhrál v roce 2014. [[Fernando Martín]], [[Emiliano Rodríguez]] a [[Juan Antonio San Epifanio]] jsou členy síně slávy [[Mezinárodní basketbalová federace|Mezinárodní basketbalové federace]]. Ke známým hráčům patří i [[Ricky Rubio]], [[Jorge Garbajosa]] nebo [[Juan Carlos Navarro]]. Z žen patřila k největším hvězdám [[Alba Torrensová]], dvakrát vyhlášená nejlepší basketbalistkou Evropy. [1317] => [1318] => [[Španělská mužská házenkářská reprezentace|Španělská házenkářská reprezentace mužů]] vyhrála dva [[Mistrovství světa v házené mužů|světové šampionáty]] ([[Mistrovství světa v házené mužů 2005|2005]], [[Mistrovství světa v házené mužů 2013|2013]]). [[Rafael Guijosa]] byl v roce 1999 vyhlášen [[Hráč roku IHF|nejlepším házenkářem světa]]. [1319] => [1320] => K nejlepším [[tenis]]tům všech dob patří [[Rafael Nadal]]. Svým vítězstvím na [[Australian Open 2022 – mužská dvouhra|Australian Open v roce 2022]] získal 21. [[Grand Slam (tenis)|grandslamový]] titul, čímž vytvořil nový rekord.{{Citace elektronického periodika [1321] => | titul = Nadal vyhrál Australian Open a získal rekordní 21. grandslamový titul {{!}} ČeskéNoviny.cz [1322] => | periodikum = www.ceskenoviny.cz [1323] => | url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/nadal-vyhral-australian-open-a-ziskal-rekordni-21-grandslamovy-titul/2153150 [1324] => | datum přístupu = 2022-03-11 [1325] => }} Ale v seznamu španělských tenisových úspěchů není zdaleka osamocen. [[Arantxa Sánchezová Vicariová]] vyhrála třikrát [[French Open|Paříž]] a jednou [[US Open (tenis)|US Open]], [[Garbiñe Muguruzaová]] Paříž a [[Wimbledon (tenis)|Wimbledon]], [[Conchita Martínezová]] Wimbledon, [[Manuel Orantes]] US Open, [[Sergi Bruguera]], [[Andrés Gimeno]], [[Albert Costa]], [[Carlos Moyà|Carlos Moyá]] a [[Juan Carlos Ferrero]] vyhráli na Roland Garros a dosvědčili tak, že španělská tenisová škola umí vychovávat vynikající antukové specialisty. [[Manuel Santana]] byl tenisovou hvězdou před tzv. „open érou“.{{Citace elektronického periodika [1326] => | titul = První španělský vítěz grandslamového turnaje Santana v 83 letech zemřel - Sport.cz [1327] => | periodikum = www.sport.cz [1328] => | url = https://www.sport.cz/clanek/tenis-prvni-spanelsky-vitez-grandslamoveho-turnaje-santana-v-83-letech-zemrel-2980318 [1329] => | jazyk = cs [1330] => | datum přístupu = 2022-03-12 [1331] => }} [1332] => [1333] => Španělé se výrazně prosazují také v [[Cyklistika|cyklistice]] ([[Miguel Indurain]], [[Alberto Contador]], [[Roberto Heras]]) a motorovém sportu ([[Fernando Alonso]], [[Ángel Nieto]], [[Marc Márquez]], [[Jorge Lorenzo]], [[Jorge Martínez]], [[Dani Pedrosa]], [[Carlos Sainz]]). [[Juan Antonio Samaranch]] stál dlouhou dobu v čele [[Mezinárodní olympijský výbor|Mezinárodního olympijského výboru]].{{Citace elektronického periodika [1334] => | titul = Legendární Juan Antonio Samaranch zemřel [1335] => | periodikum = iSport.cz [1336] => | url = https://isport.blesk.cz/clanek/ostatni-olympijske-hry/90040/legendarni-juan-antonio-samaranch-zemrel.html [1337] => | jazyk = cs [1338] => | datum přístupu = 2022-03-12 [1339] => }} Španělé jednou, v roce [[Letní olympijské hry 1992|1992]], olympijské hry pořádali, a to v Barceloně. Jejich nejúspěšnějším sportem na olympijských hrách je [[jachting]]. Úspěšní jsou i v kolektivních sportech - zlato získali ženy v [[Pozemní hokej|pozemním hokeji]] ([[Pozemní hokej na Letních olympijských hrách 1992|1992]]), muži ve fotbale ([[Fotbal na Letních olympijských hrách 1992|1992]]) a [[Vodní pólo|vodním pólu]] (1996). Triumf si připsali i tři [[Atletika|atleti]]: chodec [[Daniel Plaza]], mílař [[Fermín Cacho]] a výškařka [[Ruth Beitiaová]].{{Citace periodika [1340] => | titul = Beitia wins historic high jump gold for Spain [1341] => | periodikum = Reuters [1342] => | datum vydání = 2016-08-21 [1343] => | jazyk = en [1344] => | url = https://www.reuters.com/article/us-olympics-rio-athletics-w-highjump-idUSKCN10W01J [1345] => | datum přístupu = 2022-03-12 [1346] => }} Zimní sporty nejsou ve Španělsku obvyklé, ale přesto jednu zlatou olympijskou medaili Španělé mají, v roce 1972 ji vybojoval ve slalomu [[Alpské lyžování|alpský lyžař]] [[Francisco Fernández Ochoa]]. [1347] => [1348] => == Odkazy == [1349] => [1350] => === Reference === [1351] => {{Upravit reference}} [1352] => {{Překlad|en|Spain|1187417390}} [1353] => [1354] => {{Citace elektronického periodika |titul=Instituto Nacional de Estadística. Demografické údaje |url=http://www.ine.es/jaxi/menu.do?type=pcaxis&path=%2Ft20%2Fe245%2Fp04%2Fprovi&file=pcaxis&L=0&divi=&his= |datum přístupu=2008-09-07 |url archivu=https://web.archive.org/web/20091129234909/http://www.ine.es/jaxi/menu.do?type=pcaxis&path=%2Ft20%2Fe245%2Fp04%2Fprovi&file=pcaxis&L=0&divi=&his= |datum archivace=2009-11-29 }} [1355] => [1356] => [1357] => === Literatura === [1358] => * {{Citace monografie | příjmení = Chalupa | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Chalupa (historik) | titul = Dějiny Španělska v datech | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2011 [1359] => | počet stran = 551 | isbn = 978-80-7277-482-1}} [1360] => * {{Citace monografie | příjmení = Chalupa | jméno = Jiří | titul = Dějiny Španělska | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2017 | vydání = 1 | počet stran = 752| isbn = 978-80-7422-525-3}} [1361] => * {{Citace monografie | příjmení = Chalupa | jméno = Jiří | odkaz na autora = | titul = Španělsko | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2010 | vydání = 2 | počet stran = 219 | isbn = 978-80-7277-478-4}} [1362] => * {{Citace monografie | příjmení = Ubieto Arteta | jméno = Antonio | titul = Dějiny Španělska | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2007 | vydání = 3. dopl | počet stran = 915 | isbn = 978-80-7106-836-5}} [1363] => [1364] => === Související články === [1365] => * [[Dějiny Španělska]] [1366] => * [[Hispanoamerika]] [1367] => * [[Pohřebiště španělských panovníků]] [1368] => * [[Seznam měst ve Španělsku]] [1369] => * [[Seznam španělských vládců]] [1370] => * [[Španělské impérium]] [1371] => [1372] => === Externí odkazy === [1373] => * {{Commonscat}} [1374] => * {{Wikicitáty|téma=Španělsko}} [1375] => * {{Wikislovník|heslo=Španělsko}} [1376] => * {{Osmrelace|1311341}} [1377] => * {{Citace elektronické monografie [1378] => | titul = Spain - Amnesty International Report 2011 [1379] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/spain/report-2011 [1380] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1381] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [1382] => | jazyk = anglicky [1383] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110904004334/http://www.amnesty.org/en/region/spain/report-2011 [1384] => | datum archivace = 2011-09-04 [1385] => | nedostupné = ano [1386] => }} [1387] => * {{Citace elektronické monografie [1388] => | titul = Spain (2011) [1389] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8136 [1390] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1391] => | vydavatel = [[Freedom House]] [1392] => | jazyk = anglicky [1393] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823105359/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8136 [1394] => | datum archivace = 2011-08-23 [1395] => | nedostupné = ano [1396] => }} [1397] => * {{Citace elektronické monografie [1398] => | korporace = Bureau of European and Eurasian Affairs [1399] => | titul = Background Note: Spain [1400] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/2878.htm [1401] => | datum vydání = Spain [1402] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1403] => | vydavatel = U.S. Department of State [1404] => | jazyk = anglicky [1405] => }} [1406] => * {{Citace elektronické monografie [1407] => | korporace = CIA [1408] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [1409] => | titul = The World Factbook - Spain [1410] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/sp.html [1411] => | datum aktualizace = 2011-08-16 [1412] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1413] => | jazyk = anglicky [1414] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200518142604/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/sp.html [1415] => | datum archivace = 2020-05-18 [1416] => | nedostupné = ano [1417] => }} [1418] => * {{Citace elektronické monografie [1419] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Madridu [1420] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Španělsko [1421] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/spanelsko-2011-04-15.pdf [1422] => | datum vydání = 2011-04-15 [1423] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1424] => | vydavatel = Businessinfo.cz [1425] => | jazyk = česky [1426] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120111112832/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/spanelsko-2011-04-15.pdf [1427] => | datum archivace = 2012-01-11 [1428] => | nedostupné = ano [1429] => }} [1430] => * {{Citace elektronické monografie [1431] => | příjmení = Carr [1432] => | jméno = Sir Raymond [1433] => | spoluautoři = a kol. [1434] => | titul = Spain [1435] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/557573/Spain [1436] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1437] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [1438] => | jazyk = anglicky [1439] => }} [1440] => [1441] => {{Španělsko}} [1442] => {{Navboxes [1443] => | title = [[Soubor:Gnome-globe.svg|22px]] Geografická lokalizace [1444] => | list = {{Evropa}} [1445] => {{Státy ležící na břehu Středozemního moře}} [1446] => }} [1447] => {{Navboxes [1448] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [1449] => | list = {{EU}} [1450] => {{NATO}} [1451] => {{Evropský hospodářský prostor (EHP)}} [1452] => }} [1453] => {{Monarchie}} [1454] => {{Autoritní data}} [1455] => {{Portály|Španělsko}} [1456] => {{Polozamčeno}} [1457] => [1458] => [[Kategorie:Španělsko| ]] [1459] => [[Kategorie:Státy Evropy]] [1460] => [[Kategorie:Pyrenejský poloostrov]] [1461] => [[Kategorie:Státy NATO]] [1462] => [[Kategorie:Státy EU]] [1463] => [[Kategorie:Španělská monarchie]] [1464] => [[Kategorie:Státy Afriky]] [1465] => [[Kategorie:Transkontinentální státy]] [1466] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1715]] [1467] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1479]] [1468] => [[Kategorie:Státy Unie pro Středomoří]] [] => )
good wiki

Španělsko

Španělsko, plným názvem Španělské království ( a ), je stát v jihozápadní Evropě, přičemž část jejího území leží v Atlantském oceánu, Středozemním moři a Africe. Je největší zemí jižní Evropy a čtvrtým nejlidnatějším členským státem Evropské unie.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Sevilla','Madrid','Toledo','Evropská unie','Středozemní moře','Barcelona','španělština','Zaragoza','Córdoba (Španělsko)','Galicie','Valencie','Ceuta'

Barcelona

Ceuta

Galicie

Madrid

Sevilla

Španělština

Španělština (také nazývaná kastilština) je románský jazyk, který je mateřským jazykem kolem 460 milionů lidí na světě.

Toledo

Valencie

Valencie je španělské město a autonomní společenství nacházející se na východě země u Středozemního moře.

Zaragoza