Array ( [0] => 15482678 [id] => 15482678 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Madrid [uri] => Madrid [3] => Madrid_-_Sky_Bar_360º_(Hotel_Riu_Plaza_España),_vistas_19.jpg [img] => Madrid_-_Sky_Bar_360º_(Hotel_Riu_Plaza_España),_vistas_19.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Madrid [2] => | originální jméno = Villa de Madrid [3] => | znak = Escudo de Madrid.svg [4] => | vlajka = Bandera de la ciudad de Madrid.svg [5] => | stát = Španělsko [6] => | pojem vyššího celku = [[Administrativní dělení Španělska|Autonomní společenství]] [7] => | název vyššího celku = [[Madridské autonomní společenství]] [8] => | pojem nižšího celku = [[Provincie ve Španělsku|Provincie]] [9] => | název nižšího celku = Madrid [10] => | administrativní dělení = 21 obvodů [11] => | rozloha = 604,3 [12] => | etnické složení = [[Španělé]], [[Rumuni]], [[Číňané]], [[Venezuelané]] [13] => | náboženské složení = [[Římskokatolická církev|Římskokatolické křesťanství]] [14] => | zeměpisná šířka = [15] => | zeměpisná délka = [16] => | nadmořská výška = 667 [17] => | telefonní předvolba = +34 91 [18] => | vznik = [[9. století]] [19] => | zakladatel = [[Maurové]] [20] => | web = http://www.madrid.es [21] => | koláž = {{Koláž|position=center [22] => | photo1a = Panorama de Madrid desde el parque de San Isidro.JPG [23] => | photo2a = Plaza Mayor de Madrid 06.jpg [24] => | photo2b = Puerta de Alcalá - 04.jpg [25] => | photo3a = Gran Vía (Madrid) 1.jpg [26] => | photo3b = Madrid Palacio Real 079.jpg [27] => | photo4a = Palacio de Comunicaciones - 47.jpg [28] => | size = 270 [29] => | spacing = 2 [30] => | color = [31] => | border = 0 [32] => | text = Odshora: panorama města z parku [[Isidor z Madridu|svatého Isidora]], [[Plaza Mayor]], brána Puerta de Alcalá, ulice [[Gran Vía]] a náměstí Callao, [[Královský palác v Madridu]], Palacio de Cibeles (Palác komunikací) sloužící jako radnice}} [33] => | časové pásmo = +1 [34] => | titul představitele = Starosta [35] => | představitel = [[José Luis Martínez-Almeida]] ([[Lidová strana (Španělsko)|Partido Popular]]) [36] => | psč = 28001 - 28087 [37] => }} [38] => {{Různé významy}} [39] => '''Madrid''' ([[Španělština|španělsky]] také Madrid, [[Mezinárodní fonetická abeceda|IPA]]: [maˈðɾið]) je hlavní a největší město [[Španělsko|Španělska]]. Žije v něm {{počet obyvatel}} obyvatel. Po [[Berlín]]ě se jedná o [[Seznam největších měst v Evropské unii|druhé největší město]] v [[Evropská unie|Evropské unii.]] Metropolitní oblast obývá kolem 6,6 milionu lidí, čímž je po [[Paříž]]i druhá největší v Evropské unii.{{Citace elektronického periodika [40] => | periodikum = ec.europa.eu [41] => | url = https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/met_pjanaggr3/default/table?lang=en [42] => | datum přístupu = 2023-02-01 [43] => | titul = Archivovaná kopie [44] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230201175439/https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/met_pjanaggr3/default/table?lang=en [45] => | datum archivace = 2023-02-01 [46] => }} Město zaujímá celkovou rozlohu 604,3 km². [47] => [48] => Madrid leží na řece [[Manzanares]] a nachází se jak v centru [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejského poloostrova]] a Španělska, tak i v centru [[Madridské autonomní společenství|Madridského autonomního společenství]]. To se skládá z vlastního města a okolních měst a vesnic. Sousedními jednotkami jsou společenství [[Kastilie a León]] a [[Kastilie – La Mancha]]. [[Hlavní město|Hlavním městem]] státu je Madrid téměř bez přerušení od roku 1561. Jakožto hlavní město, sídlo vlády a sídlo španělského krále je Madrid zároveň politickým, ekonomickým a kulturním centrem Španělska.{{Citace elektronického periodika [49] => | titul = Madrid {{!}} History, Population, Climate, & Facts {{!}} Britannica [50] => | periodikum = www.britannica.com [51] => | url = https://www.britannica.com/place/Madrid [52] => | jazyk = en [53] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210512033635/https://global.britannica.com/place/Madrid [54] => | datum přístupu = 2023-02-01 [55] => }} Současným starostou je [[José Luis Martínez-Almeida]] z [[Lidová strana (Španělsko)|Lidové strany]]. [56] => [57] => Počátky osídlení na území města se datují až do [[pravěk]]u. První historický dokument o existenci sídla pochází z období [[Córdobský emirát|Córdobského emirátu]]. V roce [[1083]] město dobyl [[Kastilie|kastilský]] král [[Alfons VI. Kastilský|Alfonso VI.]] Rychlý rozvoj započal po roce [[1561]], kdy byl Madrid ustanoven hlavním městem. Během [[Španělská občanská válka|španělské občanské války]] ve [[1930–1939|30. letech 20. století]] byl Madrid jedním z nejpostiženějších španělských měst. [[Frankisté]] jej dobyli až ke konci války. [58] => [59] => Ze všech měst v [[Evropská unie|Evropské unii]] má druhé největší [[Hrubý domácí produkt|HDP]]. To se odráží na vlivu v [[Politika|politice]], [[vzdělávání]], [[Média|médiích]], [[Móda|módě]], [[Věda|vědě]], [[Kultura|kultuře]] i [[umění]]. To všechno přispívá k tomu, že je Madrid jedním z nejvýznamnějších [[Globální město|globálních měst]].{{Citace elektronického periodika [60] => | titul = GaWC - The World According to GaWC [61] => | periodikum = www.lboro.ac.uk [62] => | url = https://www.lboro.ac.uk/microsites/geography/gawc/gawcworlds.html [63] => | datum přístupu = 2023-02-01 [64] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230101072015/https://www.lboro.ac.uk/microsites/geography/gawc/gawcworlds.html [65] => | datum archivace = 2023-01-01 [66] => }} Celkové nominální HDP města také činí 12% HDP Španělska.{{Citace elektronického periodika [67] => | příjmení = Varela [68] => | jméno = Adrián Francisco [69] => | titul = 7 cifras sorprendentes sobre la economía de Madrid: PIB, riqueza per cápita, inversión extranjera o tejido empresarial [70] => | periodikum = Business Insider España [71] => | url = https://www.businessinsider.es/7-cifras-sorprendentes-economia-madrid-415949 [72] => | datum vydání = 2019-05-08 [73] => | jazyk = es [74] => | datum přístupu = 2023-02-01 [75] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230213100913/https://www.businessinsider.es/7-cifras-sorprendentes-economia-madrid-415949 [76] => | datum archivace = 2023-02-13 [77] => }} [78] => [79] => Díky své ekonomické produkci, vysoké [[Životní úroveň|životní úrovni]] a velikosti trhu je Madrid považován za přední finanční centrum [[Jižní Evropa|jižní Evropy]] a [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejského poloostrova.]]{{Citace elektronického periodika [80] => | titul = Mastercard USA {{!}} A Global Payment Technology Solutions Company [81] => | periodikum = www.mastercard.us [82] => | url = https://www.mastercard.us/en-us.html [83] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120504014257/http://www.mastercard.com/us/company/en/insights/pdfs/2008/MCWW_WCoC-Report_2008.pdf [84] => | datum přístupu = 2023-02-01 [85] => }} Město je sídlem vedení mnoha významných španělských firem, jako jsou [[Telefónica]], [[Iberia]], Repsol, BBVA či FCC.{{Citace monografie [86] => | titul = The Routledge handbook of Spanish in the global city [87] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/1109157825 [88] => | místo = Milton Park, Abingdon, Oxon [89] => | počet stran = 1 online resource [90] => | isbn = 978-1-317-50674-4 [91] => | isbn2 = 1-317-50674-X [92] => | oclc = 1109157825 [93] => }} Ve městě probíhá většina bankovních operací v zemi. Ze všech španělsky mluvících měst v něm vzniká nejvíce [[Webová stránka|webových stránek]]. Podle žebříčku časopisu Monocle z roku 2022 je Madrid patnáctým nejvhodnějším městem pro život.{{Citace elektronického periodika [94] => | titul = Copenhagen tops Monocle's ’most liveable cities’ list for the fifth time [95] => | periodikum = Wonderful Copenhagen [96] => | url = https://www.wonderfulcopenhagen.com/wonderful-copenhagen/international-press/copenhagen-tops-monocles-most-liveable-cities-list-fifth-time [97] => | jazyk = en [98] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20221114170211/https://www.wonderfulcopenhagen.com/wonderful-copenhagen/international-press/copenhagen-tops-monocles-most-liveable-cities-list-fifth-time [99] => | datum přístupu = 2023-02-01 [100] => }} [101] => [102] => V Madridu sídlí vrchní vedení mnoha organizací: [[Světová organizace cestovního ruchu]] (UNWTO), která spadá pod [[Organizace spojených národů|OSN]], Organizace iberoamerických států (OEI), Rada pro dohled nad veřejným zájmem (PIOB) či Iberoamerický generální sekretariát (SEGIB). Město je také centrem propagátorů a regulátorů španělského jazyka: vedení [[Real Academia Española|Španělské královské akademie]] (RAE) či [[Instituto Cervantes]], nadaci Fundéu. Ve městě se také pořádá mnoho veletrhů Dva světoznámé fotbalové kluby se sídlem ve španělské metropoli jsou [[Real Madrid]] a [[Atlético Madrid]]. [103] => [104] => I když Madrid disponuje moderní infrastrukturou, mnoho jeho historických čtvrtí a ulic si stále zachovává svůj původní historický vzhled a specifickou náladu. Mezi přední madridské pamětihodnosti patří náměstí [[Plaza Mayor]], [[Královský palác v Madridu|Královský palác]] (Palacio Real), [[Teatro Real|Královské divadlo]] s obnovenou operou, [[park Retiro|park Buen Retiro]], založený v roce 1631, a budova [[Národní knihovna Španělska|Národní knihovny]] z 19. století. Zlatý trojúhelník umění zahrnuje [[Museo del Prado]] a muzea [[Moderní umění|moderního umění]] [[Muzeum královny Sofie|Museo Reina Sofía]] a [[Muzeum Thyssenů-Bornemiszů|Museo Thyssen-Bornemisza]]. Symbolem města se staly palác a fontána na náměstí [[Plaza de Cibeles]].{{Citace elektronické monografie [105] => | titul = Madrid's Palacio de Cibeles Renovated Into Jaw-Dropping CentroCentro Cultural Center [106] => | url = https://inhabitat.com/madrids-palacio-de-cibeles-renovated-into-jaw-dropping-centrocentro-cultural-center/ [107] => | datum vydání = 2011-05-31 [108] => | datum přístupu = 2023-02-01 [109] => | jazyk = en-US [110] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200313231804/https://inhabitat.com/madrids-palacio-de-cibeles-renovated-into-jaw-dropping-centrocentro-cultural-center/ [111] => }} [112] => [113] => == Název == [114] => Existují různé teorie týkající se původu jména. Všechny však mají problémy, pokud jde o úplné vysvětlení fonetického vývoje.{{Citace elektronického periodika [115] => | titul = Wayback Machine [116] => | periodikum = web.archive.org [117] => | url = https://xn--institutoestudiosmadrileos-4rc.es/wp-content/uploads/2020/07/Tomo_XLVII_2007.pdf [118] => | datum vydání = 2021-09-17 [119] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210917163136/https://xn--institutoestudiosmadrileos-4rc.es/wp-content/uploads/2020/07/Tomo_XLVII_2007.pdf [120] => | datum archivace = 2021-09-17 [121] => | datum přístupu = 2023-02-01 [122] => }} [123] => [124] => * Z [[Keltové|keltského]] slova Magetoritum ([[Kořen slova|kořen]] "ritu" znamená [[brod]]) [125] => * Z arabského maǧrà (vodní proud) nebo majrit (jaro/fontána) [126] => * Z mozarabské varianty latinského výrazu matricis (vodní proud) [127] => [128] => == Historie == [129] => [[Soubor:Parque del Emir Mohamed I, Madrid 17.jpg|náhled|Původní muslimské hradby]] [130] => [131] => {{Cizojazyčný citát|jazyk=es|originál=Fui sobre agua edificada, mis muros de fuego son|překlad=Byl jsem na vodě zbudován, mé hradby z ohně jsou|autor=heslo města|zdroj=https://www.abc.es/madrid/20150508/abci-agua-fuego-lema-olvidado-201505071530.html}} [132] => [133] => === Nejstarší osídlení a středověk === [134] => Území dnešního Madridu je osídleno již od [[pravěk]]u.{{Citace periodika [135] => | příjmení = Alcaide [136] => | jméno = Soledad [137] => | titul = Los primeros madrileños llegaron hace 500.000 años [138] => | periodikum = El País [139] => | datum vydání = 2006-06-12 [140] => | issn = 1134-6582 [141] => | jazyk = es [142] => | url = https://elpais.com/diario/2006/06/13/madrid/1150197854_850215.html [143] => | datum přístupu = 2023-02-01 [144] => }} {{Wayback|url=https://elpais.com/diario/2006/06/13/madrid/1150197854_850215.html |date=20190824133955 }} Nacházejí se zde archeologické pozůstatky [[Keltové|keltského]] osídlení s názvem Carpetani, jedné z [[Římská villa|římských vil]], baziliky [[Vizigóti|Vizigótů]] poblíž dnešního kostela Santa María de la Almudena a tří vizigótské [[Pohřebiště|nekropolí]].{{Citace periodika [145] => | příjmení = Álvarez [146] => | jméno = Pilar [147] => | příjmení2 = Sánchez [148] => | jméno2 = Esther [149] => | titul = Hallado un taller paleolítico de más de 200.000 años en Vicálvaro [150] => | periodikum = El País [151] => | datum vydání = 2013-06-21 [152] => | issn = 1134-6582 [153] => | jazyk = es [154] => | url = https://elpais.com/ccaa/2013/06/20/madrid/1371756656_033167.html [155] => | datum přístupu = 2023-02-01 [156] => }} {{Wayback|url=https://elpais.com/ccaa/2013/06/20/madrid/1371756656_033167.html |date=20190825060515 }} [157] => [158] => První historická zmínka o existenci sídla v Madridu pochází z éry [[Córdobský emirát|córdobského emirátu]].{{Citace elektronického periodika [159] => | titul = Madrid, antes de ser Madrid [160] => | periodikum = web.archive.org [161] => | url = http://www.nova.es/~jlb/mad_es08.htm [162] => | datum vydání = 1999-10-02 [163] => | datum přístupu = 2023-02-01 [164] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181016180317/http://www.nova.es/~jlb/mad_es08.htm [165] => | datum archivace = 2018-10-16 [166] => }} Ve druhé polovině 9. století nechal emír Mohammed I. postavit pevnost na [[Skalní ostroh|ostrohu]] u řeky [[Manzanares]] jako jednu z mnoha pevností na hranici muslimy ovládané oblasti [[Al-Andalus|An-Andalus]]. Ty měly chránit [[Toledo]] před [[Reconquista|křesťanskými útočníky]] a také sloužit jako výchozí bod pro muslimské ofenzívy. Po rozpadu córdobského chalífátu na počátku 11. století byl Madrid začleněn pod Toledo. [167] => [168] => V roce 1079 začal rozsáhlejší útok křesťanů směrem na Toledo. Roku 1083 se Madridu zmocnil [[Alfons VI. Kastilský|Alfonso VI. Kastilský]]. Ten město dále využíval jako útočnou základnu právě proti Toledu, které bylo dobyto v roce 1085.{{Citace monografie [169] => | titul = España. [170] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/20145030 [171] => | vydavatel = Espasa-Calpe [172] => | místo = Madrid [173] => | počet stran = volumes <2, 4-5> [174] => | isbn = 84-239-6269-5 [175] => | isbn2 = 978-84-239-6269-3 [176] => | oclc = 20145030 [177] => }} {{Wayback|url=https://www.worldcat.org/oclc/20145030 |date=20220126095802 }} [[Křesťan]]é obsadili centrum města a [[muslim]]ové s [[Židé|židy]] byli vysídleni na předměstí. Madrid do roku 1118 zůstal v pohraničním území. Během muslimských výpadů byly roku 1110 zničeny městské [[Hradba|hradby]]. Za vlády [[Alfons VII. Kastilský|Alfonse VII. Kastilského]] byla v roce 1123 stanovena první hranice mezi Madridem a [[Segovia|Segovií]].[[Soubor:Dibujo madrid 1562.JPG|střed|náhled|589x589pixelů|Pohled na město v roce 1562, Autor: Anton van den Wyngaerde]] [178] => === Novověk === [179] => [[Soubor:Real Alcázar de Madrid, unknown.jpg|náhled|[[Alcázar v Madridu]] na místě dnešního [[Královský palác v Madridu|Královského paláce]]]][[Soubor:1898-04-02, Blanco y Negro, Un puesto de pescado (cropped).jpg|náhled|283x283pixelů|Rybí trh v roce 1898]] [180] => Během [[povstání komunérů]], vedených Juanem Lópezem de Padillou, se Madrid připojil ke vzpouře proti [[Karel V.|Karlovi V.]], císaři [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]. Po porážce v bitvě u Villalar byl Madrid obléhán a později obsazen císařskými vojsky. [181] => [182] => Počet obyvatel města vzrostl ze 4 060 v roce 1530 na 37 500 v roce 1594. V červnu 1561 ustanovil [[Filip II. Španělský]] svůj dvůr v Madridu, v [[Alcázar v Madridu|Alcázaru]]. Díky tomu se stal Madrid politickým centrem monarchie a hlavním městem Španělska. Skutečnost, že se jedná o [[hlavní město]], byla rozhodující pro vývoj. Populace vzrostla z 18 000 v roce 1561 na 80 000 v roce 1598.{{Citace monografie [183] => | příjmení = Parsons [184] => | jméno = Deborah L. [185] => | titul = A cultural history of Madrid : modernism and the urban spectacle [186] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/648757465 [187] => | vydavatel = Berg [188] => | místo = Oxford [189] => | počet stran = 1 online resource (xiii, 129 pages) [190] => | isbn = 978-1-84520-622-2 [191] => | isbn2 = 1-84520-622-3 [192] => | oclc = 648757465 [193] => }} {{Wayback|url=https://www.worldcat.org/oclc/648757465 |date=20230307180359 }} [194] => [195] => Madrid se na počátku 17. století vzpamatoval z dočasné ztráty statusu hlavního města, které bylo mezi lety 1601 a 1607 přemístěno do [[Valladolid]]u. Vrátili si významní obyvatelé, ale extrémní [[chudoba]] byla všudypřítomná. [196] => [197] => Během [[Válka o španělské dědictví|války o španělské dědictví]] se několikrát změnila kontrola města. Bylo ovládáno jak [[Habsburkové|Habsburky]], tak i [[Bourboni|Bourbony]] a [[Angličané|Angličany]] s [[Portugalci]]. [[Filip V. Španělský]], který po vymření [[Španělští Habsburkové|španělské linie Habsburků]] získal za obrovské ústupky nárok na španělský trůn, vstoupil do hlavního města začátkem prosince roku 1710. [198] => [199] => Ve snaze využít výhod polohy Madridu v geografickém středu [[Španělsko|Španělska]] se v průběhu 18. století investovalo do silnic vedoucích radiálně z města do celého Španělska.{{Citace periodika [200] => | příjmení = Ruiz [201] => | jméno = José Luis García [202] => | titul = Madrid en la encrucijada del interior peninsular, c. 1850-2009 [203] => | periodikum = Historia Contemporánea [204] => | datum vydání = 2011 [205] => | číslo = 42 [206] => | issn = 2340-0277 [207] => | doi = 10.1387/hc.4709 [208] => | jazyk = es [209] => | url = https://ojs.ehu.eus/index.php/HC/article/view/4709 [210] => | datum přístupu = 2023-02-01 [211] => }} {{Wayback|url=https://ojs.ehu.eus/index.php/HC/article/view/4709 |date=20230201175441 }} [[Karel III. Španělský]] se snažil přeměnit Madrid ve skutečné hlavní město, a to výstavbou [[kanalizace]], [[Veřejné osvětlení|pouličního osvětlení]] a množství památek a kulturních institucí. [212] => [213] => === 19. století a počátek 20. století === [214] => Během francouzské okupace v květnu 1808 se u [[Královský palác v Madridu|Královského paláce]] začal shromažďovat dav protestující proti francouzskému pokusu vystěhovat zbývající členy bourbonské královské rodiny do [[Bayonne]]. Tento plán vyvolal povstání proti francouzským jednotkám, které trvalo jen hodiny. Následné represe byly brutální a mnoho Španělů bylo popraveno. Povstání vedlo k vyhlášení [[Španělská válka za nezávislost|španělské války za nezávislost]]. [215] => [216] => Během období [[Trienio Liberal]] došlo k omezení absolutismu [[Ferdinand VII.|Ferdinanda VII.]] Ten v roce 1823 znovu obnovila [[Ozbrojené síly Francie|francouzská armáda]]. [217] => [218] => Během první poloviny 19. století byli jedinými příslušníky [[buržoazie]] obchodníci. Ve druhé polovině století však došlo k rozvoji. Město se definitivně stalo centrem [[Finance|financí]] a [[Terciární sektor|služeb]]. Objevila se nová průmyslová odvětví.{{Citace periodika [219] => | příjmení = Ruiz [220] => | jméno = José Luis García [221] => | titul = Madrid en la encrucijada del interior peninsular, c. 1850-2009 [222] => | periodikum = Historia Contemporánea [223] => | datum vydání = 2011 [224] => | číslo = 42 [225] => | issn = 2340-0277 [226] => | doi = 10.1387/hc.4709 [227] => | jazyk = es [228] => | url = https://ojs.ehu.eus/index.php/HC/article/view/4709 [229] => | datum přístupu = 2023-02-01 [230] => }} {{Wayback|url=https://ojs.ehu.eus/index.php/HC/article/view/4709 |date=20230201175441 }} Zavedení [[Železniční doprava|železniční dopravy]] taktéž napomohlo ekonomice města. To se stalo distribučním uzlem. Právě [[železnice]] zapříčinila i dostupnost čerstvých ryb namísto nasolených díky rychlejšímu dovozu. [231] => [232] => Během první třetiny 20. století se počet obyvatel téměř zdvojnásobil na více než 850 tisíc. Nová předměstí jako Las Ventas, Tetuán či El Carmen se stala domovem nových pracovníků, zatímco Ensanche se stalo čtvrtí [[Střední třída|střední třídy]]. [233] => === Druhá republika, občanská válka a frankistický režim === [234] => [[Soubor:People of Madrid seek refuge in the metro during the Francoist bombings.jpg|náhled|Lidé schovávající se v [[Metro v Madridu|madridském metru]] během [[Španělská občanská válka|občanské války]]]]Španělská ústava z roku 1931 byla první, která výslovně stanovila Madrid jako španělské [[hlavní město]]. Během třicátých let se Madrid těšil prosperitě, město obývali zejména mladí lidé. Během této doby byly realizovány velké stavební projekty, včetně severního rozšíření [[bulvár]]u Paseo de la Castellana, který je dodnes jednou z hlavních dopravních tepen metropole. Velmi rostl [[Terciární sektor|sektor služeb]], včetně oborů [[bankovnictví]], [[pojišťovnictví]] a [[Telekomunikace|telekomunikací]].{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://dialnet.unirioja.es/descarga/articulo/2954677.pdf |datum přístupu=2023-02-02 |url archivu=https://web.archive.org/web/20190607234843/https://dialnet.unirioja.es/descarga/articulo/2954677.pdf |datum archivace=2019-06-07 }} [[Gramotnost|Míra gramotnosti]] vzrostla nad 80%. [235] => [236] => Vyhlášení republiky naopak zapříčinilo nedostatek bytů. Výstavba dostupného bydlení nedokázala držet krok, politická nestabilita odrazovala od investic do bydlení. Levicoví aktivisté začali vypalovat [[klášter]]y. [237] => [238] => Madrid byl jedním z nejvíce postižených měst ve [[Španělská občanská válka|španělské občanské válce]] (1936–1939). Prošel si [[Nálet|leteckým bombardováním]]. V listopadu 1936 se na jeho západních předměstích konala bitva.{{Citace elektronického periodika [239] => | titul = Madrid [240] => | periodikum = web.archive.org [241] => | url = http://www.ucm.es/info/hcontemp/leoc/madrid%20I.htm [242] => | datum vydání = 2007-12-18 [243] => | datum přístupu = 2023-02-02 [244] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20071218223720/http://www.ucm.es/info/hcontemp/leoc/madrid%20I.htm [245] => | datum archivace = 2007-12-18 [246] => }} Město připadlo [[Frankisté|frankistům]] v březnu 1939. [247] => [248] => Ekonomika poválečného Madridu stála na [[Přídělový systém|přídělových kuponech]].https://web.archive.org/web/20200623030555/http://umer.es/wp-content/uploads/2015/05/n41.pdf Masa a ryb byl nedostatek, což zapříčinilo vysokou úmrtnost v důsledku [[Podvýživa|podvýživy]]. Vzhledem k levicové minulosti Madridu chtěli někteří frankisté přesunout hlavní město (zejména do [[Sevilla|Sevilly]]). Tyto plány nebyly nikdy realizovány. [[Frankistické Španělsko|Frankův režim]] totiž zdůrazňoval roli hlavního města během císařského Španělska.{{Citace monografie [249] => | příjmení = Michonneau [250] => | jméno = Stéphane [251] => | titul = Paisajes de guerra Huellas, reconstrucción, patrimonio (1939-años 2000) [252] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/1235825474 [253] => | vydavatel = Casa de Velázquez [254] => | místo = [S.l.] [255] => | počet stran = 1 online resource [256] => | isbn = 978-84-9096-229-9 [257] => | isbn2 = 84-9096-229-4 [258] => | oclc = 1235825474 [259] => }} [260] => [261] => Intenzivní růst počtu obyvatel díky [[Imigrace|imigraci]] z venkovských oblastí, vedl k výstavbě velkého množství bytů v okrajových částech města. Zpočátku přistěhovalci obývali provizorní chatrče, kterých bylo až 50 tisíc.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://academica-e.unavarra.es/bitstream/handle/2454/32133/HSJ_geografia_25_2018.pdf |datum přístupu=2023-02-02 |url archivu=https://web.archive.org/web/20230307080502/https://academica-e.unavarra.es/bitstream/handle/2454/32133/HSJ_geografia_25_2018.pdf |datum archivace=2023-03-07 }} [262] => [263] => Madrid se územně rozrostl po připojení sousedních obcí. Tím dosáhl současného rozsahu 607 km2. Nově vybudované čtvrti na severozápadě města se staly domovem [[Střední třída|střední třídy]], která se významně rozšířila v důsledku ekonomického rozmachu v 60. letech 20. století. Naopak periferie na jihovýchodě se staly dělnickou oblastí. [264] => [265] => === Nedávná historie === [266] => [[Soubor:Madrid October15.jpg|náhled|Demonstrace na náměstí [[Puerta del Sol]] v roce 2011]] [267] => Po pádu [[Frankistické Španělsko|frankistického režimu]] potvrdila nová ústava z roku 1978 Madrid jako hlavní město Španělska. Komunální volby v roce 1979 vynesly k moci prvního demokraticky zvoleného [[Starosta|starostu]] Madridu od období [[Druhá Španělská republika|druhé republiky]]. [268] => [269] => Madrid byl dějištěm mnoha nejdůležitějších událostí španělského přechodu k demokracii, jako byly masové demonstrace na podporu demokracie po [[Státní převrat ve Španělsku (1981)|neúspěšném převratu v roce 1981]]. První demokratičtí starostové patřili k levicové straně [[Španělská socialistická dělnická strana|PSOE]], později jich většina pocházela z řad pravicové [[Lidová strana (Španělsko)|PP]]. [270] => [271] => Hlavní město Španělska těžilo z prosperity v 80. a 90. letech 20. století a upevnilo svou pozici důležitého centra na evropském kontinentu. Během mandátu starosty města José María Álvarez del Manzano se postavilo několik [[Tunel|dopravních tunelů]] pod městem. Následující administrativy podaly tři neúspěšné nabídky na [[letní olympijské hry]] v letech [[Letní olympijské hry 2012|2012]], [[Letní olympijské hry 2016|2016]] a [[Letní olympijské hry 2020|2020]].{{Citace elektronického periodika [272] => | příjmení = Llamas [273] => | jméno = M. [274] => | titul = El sueño olímpico costó 2.000 euros a cada contribuyente madrileño [275] => | periodikum = Libre Mercado [276] => | url = https://www.libremercado.com/2013-09-09/el-sueno-olimpico-de-gallardon-y-botella-costo-2000-euros-a-cada-madrileno-1276498953/ [277] => | datum vydání = 2013-09-09 [278] => | jazyk = es-ES [279] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200206045732/https://www.libremercado.com/2013-09-09/el-sueno-olimpico-de-gallardon-y-botella-costo-2000-euros-a-cada-madrileno-1276498953/ [280] => | datum přístupu = 2023-02-02 [281] => }} Madrid byl centrem protestů proti úsporným opatřením, které propukly ve Španělsku v roce 2011. [282] => [283] => == Geografie == [284] => === Poloha === [285] => {{Geografické okolí|Střed=Madrid|Sever={{flagicon|Spain}} [[Burgos]] (~215 km)|Severovýchod={{flagicon|Spain}} [[Zaragoza]] (~273 km)|Východ={{flagicon|Spain}} [[Valencie]] (~301 km)|Jihovýchod={{flagicon|Spain}} [[Albacete]] (~223 km)|Jih={{flagicon|Spain}} [[Ciudad Real]] (~161 km)|Jihozápad={{flagicon|Spain}} [[Sevilla]] (~390 km)|Západ={{flagicon|Spain}} [[Cáceres]] (~250 km)|Severozápad={{flagicon|Spain}} [[Valladolid]] (~162 km)}}[[Soubor:Madrid by Sentinel-2, 2020-10-30.jpg|vlevo|náhled|Satelitní snímek Madridu]][[Soubor:Hoja-especial-50-Madrid y su entorno-2012.jpg|vlevo|náhled|Topografická mapa Madridu (2012)]] [286] => Madrid leží ve středu [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejského poloostrova]] na jihu [[Náhorní plošina|náhorní plošiny]] [[Meseta]]. 60 km severně od města se rozprostírá pohoří Guadarrama. Město se rozprostírá v povodí řek [[Jarama]] a [[Manzanares]], které se vlévají do [[Tajo|Taja]]. S průměrnou nadmořskou výškou 650 metrů je Madrid druhým nejvýše položeným hlavním městem Evropy (po [[Andorra la Vella]]).{{Citace monografie [287] => | příjmení = Ávila López [288] => | jméno = Enrique [289] => | titul = Modern Spain [290] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/900016765 [291] => | místo = Santa Barbara, California [292] => | počet stran = xx, 427 pages [293] => | isbn = 978-1-61069-600-5 [294] => | isbn2 = 1-61069-600-X [295] => | oclc = 900016765 [296] => }} Vlastní město je poměrně členité, nadmořská výška se pohybuje od 700 m na severu do 570 m na jihu města. Monte de El Pardo je zalesněná oblast pokrývající více než čtvrtinu území města. V ní lze navštívit i nejvyšší bod Madridu (843 m). [297] => [298] => Nejstarší centrum se nachází na kopcích vedle levého břehu řeky [[Manzanares]].{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://www.madrid.es/UnidadesDescentralizadas/UrbanismoyVivienda/Urbanismo/PGOUM/Publicaciones/DocTexto/AV_DIAGNOSTICO_vol2.pdf |datum přístupu=2023-02-02 |url archivu=https://web.archive.org/web/20200803130026/https://www.madrid.es/UnidadesDescentralizadas/UrbanismoyVivienda/Urbanismo/PGOUM/Publicaciones/DocTexto/AV_DIAGNOSTICO_vol2.pdf |datum archivace=2020-08-03 }} Město se dále rozrůstalo směrem na [[východ]], směrem k údolí Abroñigal, jímž dnes prochází dálnice M30. Město se také rozrostlo díky začlenění sousedních sídel včetně těch na jihozápadě na pravém břehu Manzanares. [299] => [300] => === Klima === [301] => Dle [[Köppenova klasifikace podnebí|Köppenovy klasifikace]] má západní polovina Madridu [[Středozemní podnebí|středomořské klima]] s horkými léty (Csa) přecházející do studeného [[Semiaridní podnebí|stepního klimatu]] (Bsk) ve východní polovině.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://www.aemet.es/documentos/es/conocermas/recursos_en_linea/publicaciones_y_estudios/publicaciones/MapasclimaticosdeEspana19812010/MapasclimaticosdeEspana19812010.pdf |datum přístupu=2023-02-02 |url archivu=https://web.archive.org/web/20220209060204/http://www.aemet.es/documentos/es/conocermas/recursos_en_linea/publicaciones_y_estudios/publicaciones/MapasclimaticosdeEspana19812010/MapasclimaticosdeEspana19812010.pdf |datum archivace=2022-02-09 }} Celkově je silně ovlivněno městskými podmínkami. [302] => [303] => [[Zima|Zimy]] jsou chladné hlavně díky vysoké [[Nadmořská výška|nadmořské výšce]] a vzdálenosti od moře, které zmírňuje teplotní rozdíly. Většinou bývá slunečno, mezi [[Prosinec|prosincem]] a [[únor]]em se může vyskytnout déšť, ojediněle i [[Sníh|sněžení]]. Mrazy a chladnější teploty jsou zejména během [[noc]]i a [[Ráno|rána]], kdy do města vanou studené větry z okolních hor. [304] => [305] => [[Léto|Léta]] jsou horká a slunečná, v nejteplejším měsíci, [[Červenec|červenci]], se průměrné denní teploty pohybují okolo 26 °C. Maxima běžně převyšují 35 °C a ojediněle až 40 °C během [[Vlna veder|vln veder]]. Vzhledem k suchému klimatu a nadmořské výšce je [[Vlhkost vzduchu|vlhkost]] nízká. Teplotní rozdíly bývají vysoké, zejména během slunečných zimních dnů, kdy teplota odpoledne stoupá a po setmění rychle klesne. Madrid patří mezi nejslunnější hlavní města v Evropě. [306] => [307] => 14. srpna 2021 padl rekord, teplota dosahovala až 40,7 °C. Nejnižší, -10,1 °C, byla dne 16. ledna 1945.{{Citace elektronického periodika [308] => | příjmení = Meteorología [309] => | jméno = Agencia Estatal de [310] => | titul = Madrid, Retiro: Madrid, Retiro - Absolute extreme values - Selector - State Meteorological Agency - AEMET - Spanish Government [311] => | periodikum = www.aemet.es [312] => | url = https://www.aemet.es/en/serviciosclimaticos/datosclimatologicos/efemerides_extremos* [313] => | jazyk = en [314] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220204115322/http://www.aemet.es/en/serviciosclimaticos/datosclimatologicos/efemerides_extremos*?w=0&k=mad&l=3195&datos=det&x=3195&m=13&v=todos [315] => | datum přístupu = 2023-02-02 [316] => }} Na letišti ve východní části města činila nejvyšší zaznamenaná teplota 42,2 °C. Tento rekord je ze dne 24. července 1995. Nejnižší zaznamenaná teplota je ze stejného dne jako ve městě, ale na letišti klesla až na −15,3 °C.{{Citace elektronického periodika [317] => | příjmení = Meteorología [318] => | jméno = Agencia Estatal de [319] => | titul = Madrid Aeropuerto: Madrid Aeropuerto - Valores extremos absolutos - Selector - Agencia Estatal de Meteorología - AEMET. Gobierno de España [320] => | periodikum = www.aemet.es [321] => | url = https://www.aemet.es/es/serviciosclimaticos/datosclimatologicos/efemerides_extremos* [322] => | jazyk = es [323] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200612062013/http://www.aemet.es/es/serviciosclimaticos/datosclimatologicos/efemerides_extremos*?w=0&k=mad&l=3129&datos=det&x=3129&m=13&v=todos [324] => | datum přístupu = 2023-02-02 [325] => }} Od 7. ledna do 9. ledna 2021 během bouře Filomena napadlo v Madridu nejvíce sněhu od roku 1904, kdy se začal tento údaj zaznamenávat. Španělská meteorologická agentura ohlásila, že se ve městě nahromadilo 50 až 60 cm sněhu.{{Citace elektronického periodika [326] => | titul = Observatorios de Madrid registraron espesores de nieve de entre 50 y 60 cms [327] => | periodikum = La Vanguardia [328] => | url = https://www.lavanguardia.com/vida/20210110/6179383/observatorios-madrid-registraron-espesores-nieve-50-60-cms.html [329] => | datum vydání = 2021-01-10 [330] => | jazyk = es [331] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210119101924/https://www.lavanguardia.com/vida/20210110/6179383/observatorios-madrid-registraron-espesores-nieve-50-60-cms.html [332] => | datum přístupu = 2023-02-02 [333] => }} [334] => [335] => Nejvíce prší na [[podzim]] a na [[Jaro|jaře]]. [[Athény|Atény]] a právě Madrid mají nejmenší roční úhrn srážek z evropských hlavních měst. Během léta jsou srážky vzácné, během sezóny dojde asi ke dvěma přeháňkám nebo [[Bouřka|bouřkám]]. Roční úhrn tedy přesahuje jen 400 mm. [336] => [337] => {{Podnebí|nejnižší teplota C leden=-10,1|nejnižší teplota C únor=-9,1|nejnižší teplota C březen=-5,1|nejnižší teplota C duben=-1,6|nejnižší teplota C květen=0,6|nejnižší teplota C červen=4,4|nejnižší teplota C červenec=8,5|nejnižší teplota C srpen=9,2|nejnižší teplota C září=4,0|nejnižší teplota C říjen=-0,4|nejnižší teplota C listopad=-3,4|nejnižší teplota C prosinec=-9,2|nejvyšší teplota C leden=19,9|nejvyšší teplota C únor=22,0|nejvyšší teplota C březen=26,7|nejvyšší teplota C duben=30,1|nejvyšší teplota C květen=35,5|nejvyšší teplota C červen=40,7|nejvyšší teplota C červenec=39,7|nejvyšší teplota C srpen=40,6|nejvyšší teplota C září=38,9|nejvyšší teplota C říjen=30,0|nejvyšší teplota C listopad=22,7|nejvyšší teplota C prosinec=18,6|místo=Madrid, park El Retiro 1981-2010, rekordy 1920-dnes|průměrné denní maximum C leden=9,8|průměrné denní maximum C únor=12,0|průměrné denní maximum C březen=16,3|průměrné denní maximum C duben=18,2|průměrné denní maximum C květen=22,2|průměrné denní maximum C červen=28,2|průměrné denní maximum C červenec=32,1|průměrné denní maximum C srpen=31,3|průměrné denní maximum C září=26,4|průměrné denní maximum C říjen=19,4|průměrné denní maximum C listopad=13,5|průměrné denní maximum C prosinec=10,0|průměrná teplota C leden=6,3|průměrná teplota C únor=7,9|průměrná teplota C březen=11,2|průměrná teplota C duben=12,9|průměrná teplota C květen=16,7|průměrná teplota C červen=22,2|průměrná teplota C červenec=25,6|průměrná teplota C srpen=25,1|průměrná teplota C září=20,9|průměrná teplota C říjen=15,1|průměrná teplota C listopad=9,9|průměrná teplota C prosinec=6,9|průměrné denní minimum C leden=2,7|průměrné denní minimum C únor=3,7|průměrné denní minimum C březen=6,2|průměrné denní minimum C duben=7,7|průměrné denní minimum C květen=11,3|průměrné denní minimum C červen=16,1|průměrné denní minimum C červenec=19,0|průměrné denní minimum C srpen=18,8|průměrné denní minimum C září=15,4|průměrné denní minimum C říjen=10,7|průměrné denní minimum C listopad=6,3|průměrné denní minimum C prosinec=3,6|průměrné srážky mm leden=33|průměrné srážky mm únor=35|průměrné srážky mm březen=25|průměrné srážky mm duben=45|průměrné srážky mm květen=51|průměrné srážky mm červen=21|průměrné srážky mm červenec=12|průměrné srážky mm srpen=10|průměrné srážky mm září=22|průměrné srážky mm říjen=60|průměrné srážky mm listopad=58|průměrné srážky mm prosinec=51|slunečných hodin leden=149|slunečných hodin únor=158|slunečných hodin březen=211|slunečných hodin duben=230|slunečných hodin květen=268|slunečných hodin červen=315| slunečných hodin červenec=355|slunečných hodin srpen=332|slunečných hodin září=259|slunečných hodin říjen=199|slunečných hodin listopad=144|slunečných hodin prosinec=124|zdroj=https://www.aemet.es/es/conocermas/recursos_en_linea/publicaciones_y_estudios/publicaciones/detalles/guia_resumida_2010, https://www.aemet.es/es/web/serviciosclimaticos/datosclimatologicos/valoresclimatologicos?l=3195&k=mad}} [338] => [339] => == Obyvatelstvo == [340] => [341] => [342] => Colors= [343] => id:lightgrey value:gray(0.9) [344] => id:darkgrey value:gray(0.7) [345] => id:sfondo value:rgb(1,1,1) [346] => id:barra value:rgb(0.6,0.7,0.8) [347] => [348] => ImageSize = width:900 height:350 [349] => PlotArea = left:50 bottom:50 top:30 right:30 [350] => DateFormat = x.y [351] => Period = from:0 till:3500 [352] => TimeAxis = orientation:vertical [353] => AlignBars = justify [354] => ScaleMajor = gridcolor:darkgrey increment:250 start:0 [355] => ScaleMinor = gridcolor:lightgrey increment:50 start:0 [356] => BackgroundColors = canvas:sfondo [357] => [358] => BarData= [359] => bar:1825 text:1825 [360] => bar:1842 text:1842 [361] => bar:1877 text:1877 [362] => bar:1887 text:1887 [363] => bar:1897 text:1897 [364] => bar:1900 text:1900 [365] => bar:1910 text:1910 [366] => bar:1920 text:1920 [367] => bar:1930 text:1930 [368] => bar:1940 text:1940 [369] => bar:1950 text:1950 [370] => bar:1960 text:1960 [371] => bar:1970 text:1970 [372] => bar:1981 text:1981 [373] => bar:1991 text:1991 [374] => bar:2001 text:2001 [375] => bar:2011 text:2011 [376] => bar:2017 text:2017 [377] => bar:2020 text:2020 [378] => [379] => PlotData= [380] => color:barra width:13 align:left [381] => [382] => bar:1825 from:0 till: 201 [383] => bar:1842 from:0 till: 157 [384] => bar:1877 from:0 till: 401 [385] => bar:1887 from:0 till: 472 [386] => bar:1897 from:0 till: 511 [387] => bar:1900 from:0 till: 540 [388] => bar:1910 from:0 till: 557 [389] => bar:1920 from:0 till: 729 [390] => bar:1930 from:0 till: 864 [391] => bar:1940 from:0 till: 1096 [392] => bar:1950 from:0 till: 1528 [393] => bar:1960 from:0 till: 2177 [394] => bar:1970 from:0 till: 3121 [395] => bar:1981 from:0 till: 3159 [396] => bar:1991 from:0 till: 2910 [397] => bar:2001 from:0 till: 2939 [398] => bar:2011 from:0 till: 3199 [399] => bar:2017 from:0 till: 3183 [400] => bar:2020 from:0 till: 3335 [401] => PlotData= [402] => [403] => bar:1825 at: 201 fontsize:S text: 201 shift:(-6) [404] => bar:1842 at: 157 fontsize:S text: 157 shift:(-9) [405] => bar:1877 at: 401 fontsize:S text: 401 shift:(-9) [406] => bar:1887 at: 472 fontsize:S text: 472 shift:(-9) [407] => bar:1897 at: 511 fontsize:S text: 511 shift:(-9) [408] => bar:1900 at: 540 fontsize:S text: 540 shift:(-9) [409] => bar:1910 at: 557 fontsize:S text: 557 shift:(-9) [410] => bar:1920 at: 729 fontsize:S text: 729 shift:(-9) [411] => bar:1930 at: 864 fontsize:S text: 864 shift:(-9) [412] => bar:1940 at: 1096 fontsize:S text: 1096 shift:(-9) [413] => bar:1950 at: 1528 fontsize:S text: 1528 shift:(-9) [414] => bar:1960 at: 2177 fontsize:S text: 2177 shift:(-9) [415] => bar:1970 at: 3121 fontsize:S text: 3121 shift:(-9) [416] => bar:1981 at: 3159 fontsize:S text: 3159 shift:(-9) [417] => bar:1991 at: 2910 fontsize:S text: 2910 shift:(-9) [418] => bar:2001 at: 2939 fontsize:S text: 2939 shift:(-9) [419] => bar:2011 at: 3199 fontsize:S text: 3199 shift:(-9) [420] => bar:2017 at: 3183 fontsize:S text: 3183 shift:(-9) [421] => bar:2020 at: 3335 fontsize:S text: 3335 shift:(-9) [422] => [423] => TextData= [424] => fontsize:M pos:(20,20) [425] => text:"Vývoj počtu obyvatel Madridu (v tisících)" [426] => [427] => [428] => {| class="infobox" style="float:right; text-align:right; vertical-align:bottom;" [429] => | colspan="2" align="center" |'''Obyvatel Madridu (2020)'''{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://www.ine.es/intercensal/intercensal.do;jsessionid=166A6905279D819AE5847A6BB20B7492.intercensal01?search=1&cmbTipoBusq=0&textoMunicipio=Madrid&btnBuscarDenom=Submit+selection |datum přístupu=2023-02-03 |url archivu=https://web.archive.org/web/20230203102045/https://www.ine.es/intercensal/intercensal.do;jsessionid=166A6905279D819AE5847A6BB20B7492.intercensal01?search=1&cmbTipoBusq=0&textoMunicipio=Madrid&btnBuscarDenom=Submit+selection |datum archivace=2023-02-03 }} [430] => |- [431] => ! align="left" |národnost [432] => !obyvatel [433] => |- [434] => | align="left" |{{Vlajka a název|Španělsko}} [435] => |2.831.899 [436] => |- [437] => | align="left" |{{Vlajka a název|Rumunsko}} [438] => |43.441 [439] => |- [440] => | align="left" |{{Vlajka a název|Čína}} [441] => |40.245 [442] => |- [443] => | align="left" |{{Vlajka a název|Venezuela}} [444] => |39.279 [445] => |- [446] => | align="left" |{{Vlajka a název|Kolumbie}} [447] => |32.752 [448] => |- [449] => | align="left" |{{Vlajka a název|Peru}} [450] => |26.813 [451] => |- [452] => | align="left" |{{Vlajka a název|Itálie}} [453] => |25.933 [454] => |- [455] => | align="left" |{{Vlajka a název|Ekvádor}} [456] => |24.141 [457] => |- [458] => | align="left" |{{Vlajka a název|Honduras}} [459] => |23.498 [460] => |- [461] => | align="left" |{{Vlajka a název|Maroko}} [462] => |23.133 [463] => |- [464] => | align="left" |{{Vlajka a název|Paraguay}} [465] => |20.435 [466] => |- [467] => | align="left" |{{Vlajka a název|Dominikánská republika}} [468] => |18.170 [469] => |- [470] => | align="left" |{{Vlajka a název|Bolívie}} [471] => |14.042 [472] => |- [473] => | align="left" |{{Vlajka a název|Filipíny}} [474] => |13.501 [475] => |- [476] => | align="left" |{{Vlajka a název|Portugalsko}} [477] => |12.086 [478] => |} [479] => [[Soubor:Madrid - Carabanchel 08.JPG|vlevo|náhled|Obytné domy na jihu města]] [480] => V lednu 2020 žilo v Madridu, hlavním městě Španělska, 3 345 894 registrovaných obyvatel. [[Rozloha]] města dosahuje 604,3 kilometrů čtverečních, [[hustota zalidnění]] tedy činí asi 5 337 obyvatel na kilometr čtverečný. Madrid je nejlidnatější [[Seznam měst ve Španělsku|španělské město]] a druhé nejlidnatější v [[Evropská unie|Evropské unii]]. [481] => [482] => Počet obyvatel Madridu se od poloviny 16. století, kdy se město stalo metropolí [[Španělsko|Španělska]], zvýšil a od 70. let 20. století se obyvatelstvo ustálilo na přibližně 3 milionech. [483] => [484] => Od roku 1970 do poloviny 90. let počet obyvatel klesal. Tento jev, který zasáhl i další evropská města, byl částečně způsoben růstem [[Satelitní město|satelitních předměstí]] na úkor centra města. K tomu docházelo i v období pomalého ekonomického růstu. [485] => [486] => Počet obyvatel začal opět koncem 90. let 20. století a začátkem 0. let 21. století. Hlavní příčinou byla [[imigrace]] díky vysokému hospodářskému růstu. Podle údajů ze [[sčítání lidu]] vzrostl počet obyvatel města mezi lety 2001 a 2005 o 271 856 lidí. [487] => [488] => V roce 2017 bylo ve městě registrováno 29 032 [[porod]]ů, narodilo se 14 916 chlapců a 14 116 dívek. Průměrný věk matek byl 33 let. [[Matka|Matky]] mezi 35 a 40 lety, ty porodily 34% z celkového počtu dětí. Následující skupinou jsou matky mezi 30 a 35 lety se zastoupením 32% a matky mezi 25 a 30 lety s 13%. Matky nad 40 let tvořily 12 % a matky do 25 let 8 %. 45 % matek nebylo v době porodu vdané. [489] => [490] => Madridské autonomní společenství je regionem EU s nejvyšší [[Průměrná délka života|průměrnou délkou života]] při narození. Ta v roce 2016 činila 82,2 let u mužů a 87,8 let u žen.{{Citace elektronického periodika [491] => | titul = Population statistics at regional level [492] => | periodikum = ec.europa.eu [493] => | url = https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Population_statistics_at_regional_level [494] => | jazyk = en [495] => | datum přístupu = 2023-02-03 [496] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230203102042/https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Population_statistics_at_regional_level [497] => | datum archivace = 2023-02-03 [498] => }} [499] => [500] => === Migrace a národnosti === [501] => Hlavní město Španělska přilákalo město mnoho přistěhovalců z celého světa. Většina pochází ze zemí [[Latinská Amerika|latinské Ameriky]].{{Citace elektronického periodika [502] => | příjmení = Telemadrid [503] => | titul = Crece un 6% la población extranjera en Madrid hasta llegar al 21,5% [504] => | periodikum = Telemadrid [505] => | url = https://www.telemadrid.es/noticias/madrid/Crece-poblacion-extranjera-Madrid-llegar-0-2038596138--20180810061051.html [506] => | datum vydání = 2018-08-10 [507] => | jazyk = es [508] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200707041807/http://www.telemadrid.es/noticias/madrid/Crece-poblacion-extranjera-Madrid-llegar-0-2038596138--20180810061051.html [509] => | datum přístupu = 2023-02-03 [510] => }} V roce 2020 se přibližně 76 % registrovaných obyvatel narodilo ve [[Španělsko|Španělsku]]. Dvě třetiny přistěhovalců se narodily v [[Amerika|Americe]], zbylá třetina v [[Evropa|evropských]], [[Asie|asijských]] či [[Afrika|afrických]] zemích. [511] => [512] => Od roku 2019 jsou nejrychleji rostoucí skupinou přistěhovalců [[Venezuela]]né.{{Citace elektronického periodika [513] => | titul = El éxodo venezolano empuja a Madrid a su récord histórico de población extranjera [514] => | periodikum = abc [515] => | url = https://www.abc.es/espana/madrid/abci-exodo-venezolano-empuja-madrid-record-historico-poblacion-extranjera-201904170054_noticia.html [516] => | datum vydání = 2019-04-17 [517] => | jazyk = es [518] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210222023947/https://www.abc.es/espana/madrid/abci-exodo-venezolano-empuja-madrid-record-historico-poblacion-extranjera-201904170054_noticia.html [519] => | datum přístupu = 2023-02-03 [520] => }} [521] => [522] => Podle sčítání lidu z roku 2019 činí celková populace zahraničních přistěhovalců 462 343 obyvatel, což představuje 14,1 % z celkového počtu. Obvody s největším zastoupením imigrantů jsou Centro s 22,84 %, Usera s 22,07 %, Villaverde s 19,59 % a Carabanchel s 19,37 %. Naopak okresy s nejnižším zastoupením imigrantů jsou Retiro s 7,75 %, Fuencarral-El Pardo s 8,50 %, Moratalaz s 9,36 % a Barajas s 9,45 %.{{Citace elektronického periodika [523] => | titul = Población extranjera en la ciudad de Madrid (por nacionalidad) - Ayuntamiento de Madrid [524] => | periodikum = www.madrid.es [525] => | url = https://www.madrid.es/portales/munimadrid/es/Inicio/El-Ayuntamiento/Estadistica/Areas-de-informacion-estadistica/Demografia-y-poblacion/Poblacion-extranjera/Poblacion-extranjera-en-la-ciudad-de-Madrid-por-nacionalidad-/?vgnextfmt=default&vgnextoid=c289d54944580510VgnVCM2000000c205a0aRCRD&vgnextchannel=9ce23636b44b4210VgnVCM2000000c205a0aRCRD [526] => | jazyk = es [527] => | datum přístupu = 2023-02-03 [528] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230203103545/https://www.madrid.es/portales/munimadrid/es/Inicio/El-Ayuntamiento/Estadistica/Areas-de-informacion-estadistica/Demografia-y-poblacion/Poblacion-extranjera/Poblacion-extranjera-en-la-ciudad-de-Madrid-por-nacionalidad-/?vgnextfmt=default&vgnextoid=c289d54944580510VgnVCM2000000c205a0aRCRD&vgnextchannel=9ce23636b44b4210VgnVCM2000000c205a0aRCRD [529] => | datum archivace = 2023-02-03 [530] => }} [531] => [532] => === Náboženství === [533] => Většina obyvatel Madridu jsou římskokatoličtí [[křesťan]]é. Město je také sídlem římskokatolické [[Arcidiecéze madridská|arcidiecéze madridské]]. V průzkumu z roku 2011, který provedla InfoCatólica, se 63,3 % obyvatel Madridu všech věkových kategorií označilo za [[Katolicismus|katolíky]].{{Citace elektronického periodika [534] => | titul = España experimenta retroceso en catolicismo - El Mundo - Mundo Cristiano - CBN.com [535] => | periodikum = web.archive.org [536] => | url = http://www.cbn.com/mundocristiano/elmundo/2011/July/Espana-es-el-pais-europeo-en-el-que-mas-retrocede-el-catolicismo/ [537] => | datum vydání = 2015-07-17 [538] => | datum přístupu = 2023-02-03 [539] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150717170821/http://www.cbn.com/mundocristiano/elmundo/2011/July/Espana-es-el-pais-europeo-en-el-que-mas-retrocede-el-catolicismo/ [540] => | datum archivace = 2015-07-17 [541] => }} [542] => [543] => V průzkumu Centro de Investigaciones Sociológicas (CIS) z roku 2019 se ve vzorku 469 respondentů označilo 20,7 % jako praktikující [[Katolicismus|katolíci]], 45,8 % jako nepraktikující katolíci, 3,8 % jako věřící jiného náboženství, 11,1 % jako [[Agnosticismus|agnostici]], 3,6 % jako lhostejní k náboženství a 12,8 % jako [[Ateismus|ateisté]]. Zbývajících 2,1 % dotazovaných své náboženské přesvědčení neuvedlo.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://datos.cis.es/pdf/Es3253marMT_MMadrid_A.pdf |datum přístupu=2023-02-03 |url archivu=https://web.archive.org/web/20200707021805/http://datos.cis.es/pdf/Es3253marMT_MMadrid_A.pdf |datum archivace=2020-07-07 }} [544] => [545] => == Správa == [546] => [547] => === Místní správa === [548] => [[Soubor:Palacio de Comunicaciones - 47.jpg|náhled|Madridská radnice]] [549] => Městská rada (Ayuntamiento de Madrid) je orgánem odpovědným za správu obce. Tvoří jej plénum (Pleno), starosta (alcalde) a Vládní rada (Junta de Gobierno de la Ciudad de Madrid). [550] => [551] => Plénum slouží jako orgán reprezentace občanů. Jeho 57 členů je voleno na čtyřleté [[funkční období]]. Mezi úkoly pléna patří: [[Fiskální politika|fiskální záležitosti]], schvalování [[Rozpočet|rozpočtu]], volba starosty, schvalování a upravování [[Vyhláška|vyhlášek]] a nařízení, řízení městských služeb, účast v meziobecních organizacích apod. [552] => [553] => Plénu předsedá [[starosta]], nejvyšší představitel města. Starosta je pověřen navrhovat vyhlášky, řídit činnost ostatních orgánů a řídit výkonnou obecní správu. Je odpovědný plénu a je také oprávněný jeho jednání předsedat, i když tuto odpovědnost může přenechat jinému zastupiteli. Od roku 2019 je starostou José Luis Martínez-Almeida, člen [[Lidová strana (Španělsko)|Lidové strany]]. [554] => [555] => Vládní rada se skládá ze starosty, místostarostů a řady [[radní]]ch, kteří přebírají portfolia pro různé správní oblasti. Všechny tyto funkce zastávají obecní zastupitelé. [556] => [557] => Jako [[radnice]] slouží od roku 2007 Palacio de Cibeles (Palác komunikací). [558] => [559] => === Administrativní dělení === [560] => [[Soubor:Districts of Madrid.svg|náhled|upright=1.2|Madridské obvody]] [561] => Madrid je administrativně rozdělen do 21 obvodů (distritos), které se dále dělí do 131 čtvrtí (barrios). [562] => [563] => # '''[[Centro (Madrid)|Centro]]''': Palacio (11), Embajadores (12), Cortes (13), Justicia (14), Universidad (15), Sol (16) [564] => # '''[[Arganzuela]]''': Imperial (21), Las Acacias (22), La Chopera (23), Legazpi (24), Las Delicias (25), Palos de Moguer (26), Atocha (27) [565] => # '''[[Retiro]]''': Pacífico (31), Adelfas (32), Estrella (33), Ibiza (34), Jerónimos (35), Niño Jesús (36) [566] => # '''[[Salamanca (Madrid)|Salamanca]]''': Recoletos (41), Goya (42), Fuente del Berro (43), Guindalera (44), Lista (45), Castellana (46) [567] => # '''[[Chamartín]]''': El Viso (51), Prosperidad (52), Ciudad Jardín (53), Hispanoamérica (54), Nueva España (55), Castilla (56) [568] => # '''[[Tetuán (Madrid)|Tetuán]]''': Bellas Vistas (61), Cuatro Caminos (62), Castillejos (63), Almenara (64), Valdeacederas (65), Berruguete (66) [569] => # '''[[Chamberí]]''': Gaztambide (71), Arapiles (72), Trafalgar (73), Almagro (74), Ríos Rosas (75), Vallehermoso (76) [570] => # '''[[Fuencarral – El Pardo]]''': El Pardo (81), Fuentelarreina (82), Peñagrande (83), Barrio del Pilar (84), La Paz (85), Valverde (86), Mirasierra (87), El Goloso (88) [571] => # '''[[Moncloa – Aravaca]]''': Casa de Campo (91), Argüelles (92), Ciudad Universitaria (93), Valdezarza (94), Valdemarín (95), El Plantío (96), Aravaca (97) [572] => # '''[[Latina (Madrid)|Latina]]''': Los Cármenes (101), Puerta del Ángel (102), Lucero (103), Aluche (104), Campamento (105), Cuatro Vientos (106), Las Águilas (107) [573] => # '''[[Carabanchel]]''': Comillas (111), Opañel (112), San Isidro (113), Vista Alegre (114), Puerta Bonita (115), Buenavista (116), Abrantes (117) [574] => # '''[[Usera (Madrid)|Usera]]''': Orcasitas (121), Orcasur (122), San Fermín (123), Almendrales (124), Moscardó (125), Zofío (126), Pradolongo (127) [575] => # '''[[Puente de Vallecas]]''': Entrevías (131), San Diego (132), Palomeras Bajas (133), Palomeras Sureste (134), Portazgo (135), Numancia (136) [576] => # '''[[Moratalaz]]''': Pavones (141), Horcajo (142), Marroquina (143), Media Legua (144), Fontarrón (145), Vinateros (146) [577] => # '''[[Ciudad Lineal]]''': Ventas (151), Pueblo Nuevo (152), Quintana (153), La Concepción (154), San Pascual (155), San Juan Bautista (156), Colina (157), Atalaya (158), Costillares, Pinar de Chamartín (159) [578] => # '''[[Hortaleza]]''': Palomas (161), Piovera (162), Canillas (163), Pinar del Rey (164), Apóstol Santiago (165), Valdefuentes (166) [579] => # '''[[Villaverde (Madrid)|Villaverde]]''': San Andrés (171), San Cristóbal (172), Butarque (173), Los Rosales (174), Los Ángeles (175) [580] => # '''[[Villa de Vallecas]]''': Casco Histórico de Vallecas (181), Santa Eugenia (182), Ensanche de Vallecas (183) [581] => # '''[[Vicálvaro]]''': Casco Histórico de Vicálvaro (191), Ambroz (192), Valderrivas (193), El Cañareval (194) [582] => # '''[[San Blas – Canillejas]]''': Simancas (201), Hellín (202), Amposta (203), Arcos (204), Rosas (205), Rejas (206), Canillejas (207), Salvador (208) [583] => # '''[[Barajas]]''': Alameda de Osuna (211), [[Letiště Adolfa Suáreze|Aeropuerto]] (212), Casco Histórico de Barajas (213), Timón (214), Corralejos (215) [584] => [585] => === Partnerská města === [586] => {{Sloupce|3|2= [587] => * {{Partnerské město|Abú Zabí}} [588] => * {{Partnerské město|Asunción}} [589] => * {{Partnerské město|Bělehrad}} [590] => * {{Partnerské město|Berlín}} [591] => * {{Partnerské město|Bogotá}} [592] => * {{Partnerské město|Budapešť}} [593] => * {{Partnerské město|Buenos Aires}} [594] => * {{Partnerské město|Brusel}} [595] => * {{Partnerské město|Bordeaux}} [596] => * {{Partnerské město|Caracas}} [597] => * {{Partnerské město|Corrientes (Argentina)}} [598] => * {{Partnerské město|Ciudad de Guatemala}} [599] => * {{Partnerské město|Havana}} [600] => * {{Partnerské město|Jerevan}} [601] => * {{Partnerské město|La Paz}} [602] => * {{Partnerské město|Lima}} [603] => * {{Partnerské město|Lisabon}} [604] => * {{Partnerské město|Managua}} [605] => * {{Partnerské město|Manila}} [606] => * {{Partnerské město|Ciudad de México}} [607] => * {{Partnerské město|Montevideo}} [608] => * {{Partnerské město|Moskva}} [609] => * {{Partnerské město|Nuakšott}} [610] => * {{Partnerské město|Miami}} [611] => * {{Partnerské město|Minsk}} [612] => * {{Partnerské město|New York}} [613] => * {{Partnerské město|Panamá}} [614] => * {{Partnerské město|Paříž}} [615] => * {{Partnerské město|Peking}} [616] => * {{Partnerské město|Praha}} [617] => * {{Partnerské město|Priština}} [618] => * {{Partnerské město|Quito}} [619] => * {{Partnerské město|Rabat}} [620] => * {{Partnerské město|Rio de Janeiro}} [621] => * {{Partnerské město|Řím}} [622] => * {{Partnerské město|San José (Kostarika)}} [623] => * {{Partnerské město|San Juan (Portoriko)}} [624] => * {{Partnerské město|San Salvador}} [625] => * {{Partnerské město|Sarajevo}} [626] => * {{Partnerské město|Santiago de Chile}} [627] => * {{Partnerské město|Santo Domingo}} [628] => * {{Partnerské město|Sofie}} [629] => * {{Partnerské město|Tirana}} [630] => * {{Partnerské město|Tripolis}} [631] => * {{Partnerské město|Tegucigalpa}} [632] => * {{Partnerské město|Varšava}} [633] => }} [634] => [635] => === Regionální hlavní město === [636] => Madrid je hlavním městem [[Madridské autonomní společenství|Madridského autonomního společenství]]. To má vlastní legislativu a má širokou škálu kompetencí v oblastech, jako jsou sociální výdaje, zdravotnictví a školství. Sídlo regionálního parlamentu, se nachází v obvodu Puente de Vallecas. Regionální vláda sídlí v Královském domě pošty v samém centru města, na náměstí [[Puerta del Sol]]. [637] => [638] => === Hlavní město === [639] => Madrid je hlavním městem [[Španělsko|Španělska]]. Španělský král, hlava státu, má oficiální sídlo v [[Palác Zarzuela|paláci Zarzuela]]. Hlavním sídlem je však [[Královský palác v Madridu]], který však nyní slouží jen pro důležité události.V Madridu také sídlí španělská vláda, která se setkává v [[Palác Moncloa|paláci Moncloa]]. Předseda vlády, premiér, má ve městě rovněž svou oficiální rezidenci. V metropolí také sídlí kanceláře ministerstev. Kromě toho zde sídlí dolní a horní komora [[Parlament Španělska|španělského parlamentu]], [[Kongres poslanců Španělska|Kongres poslanců]] sídlí v Palacio de las Cortes a [[Senát Španělska]] sídlí v Palacio del Senado. [640] => Soubor:Madrid-city-tour-royal-palace-entrance.jpg|[[Královský palác v Madridu]] [641] => Soubor:Congreso-Diputados-18042021.jpg|Palacio de las Cortes, sídlo [[Kongres poslanců Španělska|Kongresu poslanců]] [642] => Soubor:Madrid - Senado de España 1.jpg|Palacio del Senado, sídlo [[Senát Španělska|Senátu Španělska]] [643] => Soubor:Madrid - Embajada de la República Checa 8.jpg|Velvyslanectví České republiky v Madridu [644] => [645] => [646] => == Ekonomika == [647] => [[Soubor:Bolsa-madrid-010711-3.jpg|náhled|Madridská burza]] [648] => Madrid je 5. nejvýznamnější obchodní centrum v Evropě (po [[Londýn]]ě, [[Paříž]]i, [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]] a [[Amsterdam]]u) a 11. nejdůležitějším na světě.{{Citace elektronického periodika [649] => | titul = Wayback Machine [650] => | periodikum = web.archive.org [651] => | url = http://www.mastercard.com/us/company/en/insights/pdfs/2008/MCWW_WCoC-Report_2008.pdf [652] => | datum vydání = 2012-05-04 [653] => | datum přístupu = 2023-02-04 [654] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120504014257/http://www.mastercard.com/us/company/en/insights/pdfs/2008/MCWW_WCoC-Report_2008.pdf [655] => | datum archivace = 2012-05-04 [656] => }} Z hlediska tvorby [[Webová stránka|webových stránek]] je španělská metropole na špici ze všech [[Španělština|španělsky mluvících]] měst. [657] => [[Soubor:Cuatro Torres (49170066717).jpg|náhled|[[Cuatro Torres Business Area]]]] [658] => [[Hrubý domácí produkt|HDP]] [[Madridské autonomní společenství|Madridského autonomního společenství]], regionu zahrnujícího město a okolní obce, v roce 2017 činilo 220 miliard eur, což odpovídalo 33 800 eur na obyvatele.{{Citace elektronického periodika [659] => | titul = Wayback Machine [660] => | periodikum = web.archive.org [661] => | url = https://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/9618249/1-26022019-AP-EN.pdf/f765d183-c3d2-4e2f-9256-cc6665909c80 [662] => | datum vydání = 2019-09-02 [663] => | datum přístupu = 2023-02-04 [664] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190902020336/https://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/9618249/1-26022019-AP-EN.pdf/f765d183-c3d2-4e2f-9256-cc6665909c80 [665] => | datum archivace = 2019-09-02 [666] => }} V roce 2011 bylo HDP na obyvatele v Madridu 74 % nad celostátním průměrem a 70 % nad průměrem členských států [[Evropská unie|Evropské unie]]. Navzdory tomu bylo 11 % pod průměrem [[Seznam největších měst v Evropské unii|10 největších měst EU]].{{Citace elektronického periodika [667] => | titul = Wayback Machine [668] => | periodikum = web.archive.org [669] => | url = https://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/9618249/1-26022019-AP-EN.pdf/f765d183-c3d2-4e2f-9256-cc6665909c80 [670] => | datum vydání = 2019-09-02 [671] => | datum přístupu = 2023-02-04 [672] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190902020336/https://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/9618249/1-26022019-AP-EN.pdf/f765d183-c3d2-4e2f-9256-cc6665909c80 [673] => | datum archivace = 2019-09-02 [674] => }} Přestože zde bydlí jen něco málo přes 50 % obyvatel Madridského autonomního společenství, město vytváří 65,9 % HDP této provincie. Po [[Recese|recesi]], která začala v letech 2007 a 2008, probíhalo ekonomické oživování do roku 2014, poté se ekonomika opět vrátila k růstu. [675] => [676] => Ekonomika Madridu se stále více zaměřuje na [[Terciární sektor|sektor služeb]]. V roce 2011 se služby na [[Ekonomická přidaná hodnota|přidané hodnotě]] podílely z 85,9 %, [[průmysl]] ze 7,9 % a [[stavebnictví]] z 6,1 %. Přesto Madrid zaujímá pozici druhého průmyslového centra Španělska po [[Barcelona|Barceloně]]. Specializuje se zejména na výrobu špičkových technologií. [677] => [678] => V roce 2011 činila [[Nezaměstnanost|míra nezaměstnanosti]] 15,8 % , což je nižší než španělský průměr. Mezi mladými lidmi ve věku 16–24 let byla míra nezaměstnanosti 39,6 %. Nezaměstnanost dosáhla vrcholu 19,1 % v roce 2013, ale se začátkem hospodářského oživení v roce 2014 začala míra nezaměstnanosti opět klesat. Ve druhém čtvrtletí roku 2018 dosahovala míra nezaměstnanosti 10,06 %.{{Citace elektronického periodika [679] => | titul = El paro bajó en Madrid el 10,06% en el segundo trimestre [680] => | periodikum = La Vanguardia [681] => | url = https://www.lavanguardia.com/local/madrid/20180726/451110311856/paro-madrid-baja-1006-trimestre.html [682] => | datum vydání = 2018-07-26 [683] => | jazyk = es [684] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180918063041/https://www.lavanguardia.com/local/madrid/20180726/451110311856/paro-madrid-baja-1006-trimestre.html [685] => | datum přístupu = 2023-02-04 [686] => }} Stále větší podíl lidí pracuje v [[Terciární sektor|sektoru služeb]], v roce 2011 činila zaměstnanost v tomto sektoru 86 % oproti 74 % v celém [[Španělsko|Španělsku]]. 41 % ekonomicky aktivních lidí v Madridu jsou [[Vysokoškolák|vysokoškoláci]] oproti 24 % ve Španělsku jako celku. [687] => [688] => === Historie hospodářství === [689] => Poté, co se Madrid v 16. století stal [[Hlavní město|hlavním městem]] Španělska, byl spíše centrem [[Spotřeba|spotřeby]] než [[Výroba|výroby]] a obchodu. Ekonomická činnost z velké části spočívala na zásobování rychle rostoucího města, včetně [[Španělská královská rodina|královské rodiny]] a vlády. Vznikaly společnosti v oblastech [[Banka|bankovnictví]] a [[vydavatelství]]. [690] => [691] => Španělská národní banka je jednou z nejstarších evropských [[Centrální banka|centrálních bank]]. Založena byla v roce 1782 pod názvem Banco National de San Carlos. V roce 1829 byla přejmenována na Banco Español de San Fernando a v roce 1856 na současný název Banco de España.https://web.archive.org/web/20190605135655/https://www.bde.es/f/webbde/SES/Secciones/Publicaciones/PublicacionesSeriadas/EstudiosHistoriaEconomica/Files/roja73e.pdf Její sídlo se nachází na ulici Calle de Alcalá. Madridská burza cenných papírů byla slavnostně otevřena 20. října 1831.{{Citace elektronického periodika [692] => | příjmení = elEconomista.es [693] => | titul = Fechas clave en la historia de la Bolsa de Madrid - elEconomista.es [694] => | periodikum = www.eleconomista.es [695] => | url = https://www.eleconomista.es/mercados-cotizaciones/noticias/88939/10/06/Fechas-clave-en-la-historia-de-la-Bolsa-de-Madrid.html [696] => | jazyk = es [697] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200803164412/https://www.eleconomista.es/mercados-cotizaciones/noticias/88939/10/06/Fechas-clave-en-la-historia-de-la-Bolsa-de-Madrid.html [698] => | datum přístupu = 2023-02-04 [699] => }} Jejím srovnávacím indexem je IBEX 35. [700] => [701] => Až do 20. století se průmyslový sektor ve velkém nevyvinul, ale později se začala rychle rozrůstat, zejména během španělského ekonomického zázraku v [[1960–1969|60. letech 20. století]] ke konci [[Frankistické Španělsko|Francova režimu]]. Ekonomika města se tehdy soustředila na [[Průmysl|výrobní průmysl]], konkrétně průmyslová odvětví související s [[Motorové vozidlo|motorovými vozidly]], [[Letadlo|letadly]], [[chemikálie]]mi, [[Elektronika|elektronickými zařízeními]], [[Léčivo|léčivy]], [[potravina]]mi, tištěnými materiály a koženým zbožím.{{Citace elektronického periodika [702] => | titul = Overview: Economy - Madrid, Spain - Expatriation Expatriate International - Easy Expat [703] => | periodikum = web.archive.org [704] => | url = http://www.easyexpat.com/madrid_en/overview_economy.htm [705] => | datum vydání = 2008-08-30 [706] => | datum přístupu = 2023-02-04 [707] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080830030152/http://www.easyexpat.com/madrid_en/overview_economy.htm [708] => | datum archivace = 2008-08-30 [709] => }} [710] => [711] => [[Průmysl|Průmyslový sektor]] se postupně značně rozšířil a diverzifikoval, díky čemuž se Madrid stal druhým průmyslovým centrem ve Španělsku. Ekonomice města však nyní stále více dominuje [[Terciární sektor|sektor služeb]]. Akciový trh v Madridu je třetím největším akciovým trhem v Evropě. Index IBEX 35 vyhodnocuje akcie 35 nejcennějších společností právě na madridské burze. [712] => [713] => === Média === [714] => [[Soubor:Informativos RTVE (29084178462).jpg|náhled|Studia [[Corporación de Radio y Televisión Española|RTVE]]|vlevo]] [715] => Madrid je důležitým centrem filmové a televizní produkce, která je distribuována po celém [[Španělština|španělsky mluvícím světě]] i mimo něj. Madrid je často vnímán jako vstupní bod na evropský mediální trh pro [[Latinská Amerika|latinskoamerické]] mediální společnosti a naopak jako vstupní bod na latinskoamerické trhy pro evropské společnosti.{{Citace elektronické monografie [716] => | příjmení = AV451 [717] => | jméno = Redacción [718] => | titul = La productora argentina Azteka Films abrirá oficina en Madrid a finales de año [719] => | url = https://www.audiovisual451.com/la-productora-argentina-azteka-films-abrira-oficina-en-madrid-a-finales-de-ano/ [720] => | datum vydání = 2019-09-10 [721] => | datum přístupu = 2023-02-04 [722] => | jazyk = es [723] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200803193437/https://www.audiovisual451.com/la-productora-argentina-azteka-films-abrira-oficina-en-madrid-a-finales-de-ano/ [724] => }} V Madridu sídlí společnosti jako Radiotelevisión Española, Atresmedia, Mediaset España Comunicación a Movistar+. Ty produkují četné [[film]]y, [[televizní pořad]]y a [[televizní seriál]]y, které jsou celosvětově distribuovány na různých platformách. Od roku 2018 také existuje madridské produkční centrum [[Netflix]]u. V roce 2019 zaměstnával [[Filmový průmysl|filmový a televizní průmysl]] v Madridu 19 000 lidí (44 % lidí ve Španělsku pracujících v tomto odvětví).{{Citace elektronického periodika [725] => | titul = España, la nueva meca industrial de la televisión [726] => | periodikum = abc [727] => | url = https://www.abc.es/play/series/noticias/abci-espana-nueva-meca-industrial-television-201904070100_noticia.html [728] => | datum vydání = 2019-04-06 [729] => | jazyk = es [730] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190409161259/https://www.abc.es/play/series/noticias/abci-espana-nueva-meca-industrial-television-201904070100_noticia.html [731] => | datum přístupu = 2023-02-04 [732] => }} [733] => [734] => [[Corporación de Radio y Televisión Española|RTVE]], [[Veřejnoprávní médium|veřejnoprávní]] španělská rozhlasová a televizní společnost, sídlí v Madridu. Zde také sídlí vedení jednotlivých stanic ([[La 1]], La 2, Clan, Teledeporte, 24h, TVE Internacional, Radio Nacional de España), Skupina Atresmedia sídlí v nedalekém městě [[San Sebastián de los Reyes]]. Největší společnost zabývající ve Španělsku zabývající se mediální produkcí Mediaset España Comunicación sídlí v obvodu [[Fuencarral – El Pardo|Fuencarral-El Pardo]]. Podíl sledovanosti kanálů těchto největších třech společnosti činí 80 %.{{Citace elektronického periodika [735] => | titul = Madrid concentra el poder mediático en España [736] => | periodikum = www.lavanguardia.com [737] => | url = https://www.lavanguardia.com/local/valencia/20201208/6104638/madrid-concentracion-centralismo-comunicaciones-medios-de-comunicacion.amp.html [738] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20201210232633/https://www.lavanguardia.com/local/valencia/20201208/6104638/madrid-concentracion-centralismo-comunicaciones-medios-de-comunicacion.amp.html [739] => | datum přístupu = 2023-02-04 [740] => }} [741] => [742] => V Madridu také sídlí většina internetových a tištěných [[Média|médií]] ve [[Španělsko|Španělsku]]. Redakce mnohých časopisů a publikací také sídlí ve španělské [[Metropole|metropoli]]. Jako příklad lze uvést [[El País]], [[El Mundo]], La Razón, Marca, ¡Hola!, Diario AS, El Confidencial a Cinco Días. Španělská mezinárodní [[tisková agentura]] EFE sídlí v Madridu od svého založení v roce 1939. Druhou španělskou tiskovou agenturou je soukromá Europa Press, založená roku 1953. [743] => [744] => === Cestovní ruch === [745] => [[Soubor:Calle del Rollo Madrid.jpg|náhled|Madrid de los Asturias, část města s domy z éry Habsburků]] [746] => Madrid je sídlem [[Světová organizace cestovního ruchu|Světové organizace cestovního ruchu]] (UNWTO) a Mezinárodního veletrhu cestovního ruchu (FITUR). [747] => [748] => V roce 2018 město navštívilo 10,21 milionu turistů. 53,3 % z nich pocházelo ze zahraničí. Největší podíl zahraničních turistů pochází ze [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]], které jsou následovány [[Itálie|Itálií]], [[Francie|Francií]], [[Spojené království|Spojeným královstvím]] a [[Německo|Německem]]. V roce 2018 ve městě fungovalo 793 [[hotel]]ů s kapacitou 85 418 míst ve 43 816 pokojích. K roku 2018 v Madridu působilo také 20 217 turistických [[apartmán]]ů.{{Citace elektronického periodika [749] => | titul = Wayback Machine [750] => | periodikum = web.archive.org [751] => | url = https://www.madrid-destino.com/sites/default/files/2019-03/AnuarioTurismoMadrid2018.pdf [752] => | datum vydání = 2019-07-16 [753] => | datum přístupu = 2023-02-04 [754] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190716173530/https://www.madrid-destino.com/sites/default/files/2019-03/AnuarioTurismoMadrid2018.pdf [755] => | datum archivace = 2019-07-16 [756] => }} [757] => [758] => Nejnavštěvovanějším muzeem bylo [[Muzeum královny Sofie]] se 3,8 miliony návštěvníky v roce 2018. Do tohoto čísla jsou započítány všechny tři pobočky. [[Museo del Prado]] tentýž rok přivítalo 2,8 milionu návštěvníků a [[Muzeum Thyssenů-Bornemiszů]] přes 900 tisíc návštěvníků. [759] => [760] => Po roce 2010 vedl nárůst turistických bytů v centru města ke zvýšení cen [[nájem]]ného, ​​což vytlačilo místní obyvatele z centra města.{{Citace elektronického periodika [761] => | příjmení = Clemente [762] => | jméno = J. A. Aunión, Yolanda [763] => | titul = How tourist apartments are hurting Madrid’s neighborhoods [764] => | periodikum = EL PAÍS English Edition [765] => | url = https://english.elpais.com/elpais/2018/02/26/inenglish/1519648621_095942.html [766] => | datum vydání = 2018-02-26 [767] => | jazyk = en-us [768] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190921090634/https://elpais.com/elpais/2018/02/26/inenglish/1519648621_095942.html [769] => | datum přístupu = 2023-02-04 [770] => }} Většina turistických apartmánů v Madridu (50–54 %) se nachází ve obvodu Centro.{{Citace elektronického periodika [771] => | příjmení = Mendoza [772] => | jméno = Sofía Pérez [773] => | titul = MAPAS {{!}} Tres factores que convierten a Lavapiés en un área vulnerable al aumento de pisos turísticos [774] => | periodikum = elDiario.es [775] => | url = https://www.eldiario.es/madrid/radiografia-gentrificacion-madrid_1_3114300.html [776] => | datum vydání = 2017-10-24 [777] => | jazyk = es [778] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190512042102/https://www.eldiario.es/madrid/Radiografia-gentrificacion-Madrid_0_700630607.html [779] => | datum přístupu = 2023-02-04 [780] => }} Ve čtvrti Sol (část obvodu Centro) slouží 3 z 10 domů jako [[apartmán]]y a 2 z 10 jsou uvedeny v nabídce na [[Airbnb]]. V dubnu 2019 schválilo zastupitelstvo plán, který měl v úmyslu tuto praxi regulovat a výrazně omezit počet turistických apartmánů. Norma prosadila požadavek na samostatný přístup do těchto bytů z ulice.{{Citace periodika [781] => | příjmení = Rodríguez-Pina [782] => | jméno = Gloria [783] => | titul = El Ayuntamiento de Madrid aprueba la normativa que cerrará más de 10.000 pisos turísticos [784] => | periodikum = El País [785] => | datum vydání = 2019-03-27 [786] => | issn = 1134-6582 [787] => | jazyk = es [788] => | url = https://elpais.com/ccaa/2019/03/27/madrid/1553675975_213545.html [789] => | datum přístupu = 2023-02-04 [790] => }} {{Wayback|url=https://elpais.com/ccaa/2019/03/27/madrid/1553675975_213545.html |date=20190924042623 }} Po změně vládnoucí koalice v červnu 2019 však nová městská správa plánuje nařízení zrušit.{{Citace elektronického periodika [791] => | titul = Almeida estudia eliminar la exigencia de que los pisos turísticos en Madrid tengan un acceso diferenciado al de los vecinos [792] => | periodikum = ELMUNDO [793] => | url = https://www.elmundo.es/madrid/2019/08/31/5d6965d621efa02a0e8b4622.html [794] => | datum vydání = 2019-08-30 [795] => | jazyk = es [796] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190909084625/https://www.elmundo.es/madrid/2019/08/31/5d6965d621efa02a0e8b4622.html [797] => | datum přístupu = 2023-02-04 [798] => }} [799] => [800] => === Kvalita života === [801] => V žebříčku Quality of living city od konzultační společnosti [[Mercer (konzultační společnost)|Mercer]] z roku 2019 se Madrid umístil na 46. místě ze světových měst. V samotném [[Španělsko|Španělsku]] ho o tři pozice předstihla [[Katalánsko|katalánská]] [[Barcelona]].{{Citace elektronického periodika [802] => | titul = Quality of Living City Ranking {{!}} Mercer [803] => | periodikum = mobilityexchange.mercer.com [804] => | url = https://mobilityexchange.mercer.com/Insights/quality-of-living-rankings [805] => | datum přístupu = 2023-04-21 [806] => }} [807] => [808] => Průměrné příjmy [[domácnost]]í jsou 12 % nad španělským průměrem. Podíl osob ohrožených [[Chudoba|chudobou]] v roce 2010 činil 15,6 %, což je více než 13,0 % v roce 2006. Tato čísla jsou však nižší průměr v celém Španělsku, který dosahuje 21,8 %. Podíl obyvatel klasifikovaných jako [[Bohatství|bohatí]] byl 43,3 %, což je mnohem více než v celém Španělsku, kde tato míra činila 28,6 %. [809] => [810] => Spotřeba obyvatel Madridu byla negativně ovlivněna rušením [[Pracovní místo|pracovních míst]] a úspornými opatřeními, včetně zvýšení [[Daň z obratu|daně z obratu]] z 8 % na 21 % v roce 2012. [811] => [812] => Přestože ceny rezidenčních [[Nemovitá věc|nemovitostí]] od roku 2007 klesly o 39 %, průměrná cena obytných prostor v roce 2014 činila 2 375,6 eur za [[Metr čtvereční|metr čtverečný]]. V seznamu 22 evropských metropolí jsou tedy madridské nemovitosti druhé nejdražší (po těch [[londýn]]ských). [813] => [814] => == Doprava == [815] => [816] => === Silniční === [817] => [[Soubor:M-30 (Madrid, Spain) 06.jpg|náhled|Vnitřní dálniční okruh Madridu v noci (M-30)]] [818] => V Madridu se křižují nejdůležitější silnice Španělska. Ty vedou radiálně do všech částí země. Tento systém vznikl již v roce 1720 dle nařízení krále [[Filip V. Španělský|Filipa V. Španělského]].https://web.archive.org/web/20200221203123/http://www.madrid.org/bvirtual/BVCM000078.pdf V současnosti vede z Madridu 7 [[Dálnice ve Španělsku|hlavních dálnic]]: [819] => [820] => * A-1 do [[Francie]] přes [[Burgos]], [[Vitoria-Gasteiz]] a [[San Sebastián]] [821] => * A-2 do [[Francie]] přes [[Zaragoza|Zaragozu]], [[Lleida|Lleidu]] a [[Barcelona|Barcelonu]] [822] => * A-3 ke [[Středozemní moře|Středozemnímu moři]] do [[Valencie]] [823] => * A-4 k [[Atlantský oceán|Atlantskému oceánu]] do [[Cádiz]]u přes [[Córdoba (Španělsko)|Córdobu]] a [[Sevilla|Sevillu]] [824] => * A-5 do [[Portugalsko|Portugalska]] přes [[Mérida (Španělsko)|Méridu]] a [[Badajoz]] [825] => * A-6 k [[Atlantský oceán|Atlantskému oceánu]] do [[A Coruña|A Coruñy]] přes [[Lugo]] [826] => * A-42 do [[Toledo|Toleda]] [827] => [828] => Kvůli velkému množství dopravy byly paralelně s hlavními dálnicemi vybudovány nové zpoplatněné dálnice. Jedná se o R-2, R-3, R-4 a R-5. Ty měly poskytnout placenou alternativu k často přeplněným bezplatným hlavním dálnicím. S výjimkou R-3 však nekončí na křižovatce s nejvnitřnějším okruhem M-30, protože R-2 a R-5 končí na středním okruhu M-40 a R-4 na vnějším M-50. [829] => [830] => Madridská silniční síť zahrnuje také čtyři okružní dálnice v různých vzdálenostech od centra. Vnitřní silniční okruh M-30, je jediný, který celý vede uvnitř madridských městských hranic. Vlastníkem je město. Jedná se o nejrušnější španělskou silnici, je známá svými [[Dopravní zácpa|dopravními zácpami]]. Významná část vede pod zemí paralelně s řekou [[Manzanares]]. Úseky v [[tunel]]u jsou delší než 6 km a mají 3 až 6 jízdními pruhy v každém směru. [831] => [832] => Druhý silniční okruh, M-40, který vlastní stát, zasahuje i do území okolních obcí. I část tohoto okruhu vede kvůli přírodní rezervaci pod zemí. M-45 spojuje okruhy M-40 a M-50. M-50 je vnějším půlkruhem města. Jeho úplně dokončení se neplánuje. [833] => [834] => V centrální [[Nízkoemisní zóna|nízkoemisní zóně]] Madridu jsou od roku 2018 neelektrická (nehybridní) vozidla kromě těch vlastněných rezidenty.{{Citace periodika [835] => | titul = In Madrid, a Car Ban Proves Stronger Than Partisan Politics [836] => | periodikum = Bloomberg.com [837] => | datum vydání = 2019-07-24 [838] => | jazyk = en [839] => | url = https://www.bloomberg.com/news/articles/2019-07-24/madrid-will-keep-its-car-ban-after-all [840] => | datum přístupu = 2023-02-04 [841] => }} {{Wayback|url=https://www.bloomberg.com/news/articles/2019-07-24/madrid-will-keep-its-car-ban-after-all |date=20221128092227 }} [[Znečištění ovzduší|Znečištění]] v oblasti po zákazu kleslo. V roce 2016 bylo oznámeno, že Madrid během příští dekády zastaví používání všech osobních a nákladních automobilů s dieselovým pohonem.{{Citace periodika [842] => | titul = Four major cities move to ban diesel vehicles by 2025 [843] => | periodikum = BBC News [844] => | datum vydání = 2016-12-02 [845] => | jazyk = en-GB [846] => | url = https://www.bbc.com/news/science-environment-38170794 [847] => | datum přístupu = 2023-02-04 [848] => }} {{Wayback|url=https://www.bbc.com/news/science-environment-38170794 |date=20161202072345 }} [849] => [850] => V roce 2018 byly madridské silnice nejbezpečnější v celém Španělsku s pouhými 18 dopravními nehodami na milion obyvatel.{{Citace periodika [851] => | příjmení = Espinosa [852] => | jméno = Juan Carlos [853] => | příjmení2 = Lema [854] => | jméno2 = Marcos [855] => | titul = La carretera mata más en la España vacía [856] => | periodikum = El País [857] => | datum vydání = 2019-09-28 [858] => | issn = 1134-6582 [859] => | jazyk = es [860] => | url = https://elpais.com/politica/2019/09/27/actualidad/1569617499_162107.html [861] => | datum přístupu = 2023-02-04 [862] => }} {{Wayback|url=https://elpais.com/politica/2019/09/27/actualidad/1569617499_162107.html |date=20230204165337 }} [863] => === Železniční === [864] => [[Soubor:Madrid - Estación de Atocha 01.jpg|náhled|Nádraží Atocha]] [865] => Madrid je vedle [[Tokio|Tokia]] a [[Paříž]]e jedním ze tří největších uzlů [[Vysokorychlostní trať|vysokorychlostní železnice]] na světě. Je ústředním bodem španělské vysokorychlostní železniční sítě [[AVE|Alta Velocidad Española]] (AVE), která byla slavnostně otevřena v roce 1992. Tehdy byl zahájen provoz na úseku z Madridu do [[Sevilla|Sevilly]]. Nyní existuje asi 2 900 km tratí sítě AVE. Ty spojují Madrid s [[Barcelona|Barcelonou]], [[Málaga|Málagou]], [[Sevilla|Sevillou]], [[Valencie|Valencií]], [[Valladolid]]em, [[Zaragoza|Zaragozou]] a 11 dalšími hlavními městy [[Provincie ve Španělsku|provincií]]. Mezi dvěma hlavními nádražími Atocha a Chamartín byl vybudován tunel. Nádraží Atocha bylo navíc ještě rozšířeno. [866] => [867] => Paprsčitý charakter sítě zesílil význam španělské metropole jako [[Dopravní uzel|dopravního uzlu]]. Například [[jízdní doba]] do [[Barcelona|Barcelony]] a [[Sevilla|Sevilly]] jsou pouhé 2 hodiny a 30 minut. Spojení se ještě vylepší po otevření tratí do [[Asturie]], [[Baskicko (autonomní společenství)|Baskicka]] a [[Extremadura|Extremadury]].{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://www.madrid.es/UnidadesDescentralizadas/UDCObservEconomico/EstructuraEconomica/ESTRUCTURAECONOMICADELACIUDADDEMADRID.pdf |datum přístupu=2023-02-05 |url archivu=https://web.archive.org/web/20220817150451/https://www.madrid.es/UnidadesDescentralizadas/UDCObservEconomico/EstructuraEconomica/ESTRUCTURAECONOMICADELACIUDADDEMADRID.pdf |datum archivace=2022-08-17 }} V roce 2011 využilo vlaky AVE asi 23 milionů cestujících. Po otevření linky do Sevilly se podíl cest vlakem mezi těmito dvěma městy zvýšil ze 14 % na 50 %, zatímco podíl [[Letecká doprava|letecké dopravy]] klesl z 11 % na 4 % a podíl [[Silniční doprava|silniční]] ze 75 % na 46 %. [868] => [869] => === Letecká === [870] => [[Soubor:Barajas Airport (Madrid) (4685194730).jpg|náhled|Letiště [[Letiště Adolfa Suáreze|Madrid-Barajas]]]] [871] => [[Letiště Adolfa Suáreze|Letiště Adolfa Suaréze Madrid-Barajas]] je nejrušnějším letištěm Španělska. Je také domovským letištěm společnosti [[Iberia|Iberia Airlines]]. Je důležité pro [[Ekonomika|ekonomiku]] města, jedná se o největší firmu v Madridu. Podle odhadů vytváří 44 000 [[Pracovní místo|pracovních míst]] přímo a 210 000 nepřímo. Slouží taktéž jako letecký vstupní bod na [[Pyrenejský poloostrov]] nejen z [[Evropa|Evropy]], ale i [[Amerika|Ameriky]] a zbytku světa. [872] => [873] => V roce 2019, posledním roce před [[Pandemie covidu-19|pandemií covidu-19]], odbavilo přes 61 milionů [[cestující]]ch a přes 550 tisíc tun [[náklad]]u.{{Citace elektronického periodika [874] => | titul = Informes anuales [875] => | periodikum = www.aena.es [876] => | url = https://www.aena.es/es/estadisticas/informes-anuales.html [877] => | datum přístupu = 2023-02-05 [878] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230130015244/https://www.aena.es/es/estadisticas/informes-anuales.html [879] => | datum archivace = 2023-01-30 [880] => }} V roce 2013 tvořili 70 % pasažérů mezinárodní cestující.https://web.archive.org/web/20150128114508/http://www.madrid.es/UnidadesDescentralizadas/UDCObservEconomico/BarometroEconomia/2014/tercer%20trimestre/BAROMETRO%20ECONOMIA%2041%20V4.pdf Počty cestujících z něj v roce 2019 činily největší a nejrušnější španělské [[letiště]]. Ve stejném roce bylo 29. nejrušnější letiště světa a páté nejrušnější letiště Evropy.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://www.panynj.gov/content/dam/airports/statistics/statistics-general-info/annual-atr/ATR2019.pdf |datum přístupu=2023-02-05 |url archivu=https://web.archive.org/web/20201127110141/https://www.panynj.gov/content/dam/airports/statistics/statistics-general-info/annual-atr/ATR2019.pdf |datum archivace=2020-11-27 }} Podíl mezinárodní letecké nákladní dopravy přes Madrid-Barajas představuje 83,4 % veškeré nákladní dopravy přes Španělsko. [881] => [882] => Nový čtvrtý [[Letištní terminál|terminál]] výrazně snížil zpoždění a zdvojnásobil kapacitu letiště na více než 70 milionů cestujících ročně. Byly také vybudovány dvě další [[Vzletová a přistávací dráha|vzletové a přistávací dráhy]], díky nimž je [[Letiště Adolfa Suáreze|Madrid-Barajas]] čtyřdráhové letiště, které zvládne odbavit 120 letů za hodinu. [883] => [884] => Letiště se nachází v rámci území města, 9 km od městské finanční čtvrti a 13 km severovýchodně od [[Puerta del Sol]], historického centra Madridu. Dobré spojení s centrem města zajišťuje [[Dálnice ve Španělsku|dálnice]] a [[Metro v Madridu|metro]]. Název letiště přejalo od přilehlé čtvrti Barajas. [885] => [886] => Uzavřené letiště Ciudad Real mělo být druhým letištěm pro město. S centrem je s ním spojeno vysokorychlostní železnicí, protože leží dále od města. Dalším drobným téměř nevyužívaným letištěm je letiště Cuatro Vientos (LECU). Nedaleko města se nacházejí ještě vojenské letecké základny Getafe a Torrejón. [887] => === Městská hromadná === [888] => V Madrid funguje systém [[Veřejná doprava|veřejné dopravy]], který je výsledkem dlouhodobé [[Politika|politiky]] podporující rozšíření sítě metra a příměstské železnice (Cercanías), zlepšení [[Autobusová doprava|autobusové dopravy]], výstavbu 28 [[Dopravní uzel|přestupních uzlů]] a [[dotace]] na veřejnou dopravu a její propagaci. [889] => [890] => Dle průzkumu [[Mobilita|mobility]] z roku 2004 vykonali lidé v regionu ([[Madridské autonomní společenství|Madridském autonomním společenství]]) 14,5 milionů cest denně, k 10 milionům z nich byl využit [[dopravní prostředek]]. 48,6 % z nich se konalo výhradně v Madridu, 22,5 % začalo nebo skončilo v Madridu a 28,9 % bylo zcela mimo Madrid. [[Veřejná doprava]] byla použita k 69,1 % cest v Madridu a až k 27,3 % cest mimo španělskou metropoli. Podíl cest metrem dosahoval 40 % všech cest veřejnou dopravou, autobusem 30 %, meziměstským autobusem 10 % a [[Příměstská železnice|příměstskou železnicí]] Cercanías 10 %. Novější údaje za rok 2013 ukazují, že [[autobus]]y celkově přepraví 404 milionů pasažérů, metro 563 milionů a Cercanías 153 milionů.{{Citace elektronického periodika [891] => | titul = Wayback Machine [892] => | periodikum = web.archive.org [893] => | url = http://www.madrid.es/UnidadesDescentralizadas/UDCObservEconomico/BarometroEconomia/2014/tercer%20trimestre/BAROMETRO%20ECONOMIA%2041%20V4.pdf [894] => | datum vydání = 2015-01-28 [895] => | datum přístupu = 2023-02-06 [896] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150128114508/http://www.madrid.es/UnidadesDescentralizadas/UDCObservEconomico/BarometroEconomia/2014/tercer%20trimestre/BAROMETRO%20ECONOMIA%2041%20V4.pdf [897] => | datum archivace = 2015-01-28 [898] => }} Madrid je závislý na metru a městské autobusové dopravě, periferie na Cercanías a meziměstských autobusech. Některé [[stanice metra]] jsou také mimo Madrid. [899] => [900] => Průměrná doba, kterou lidé stráví [[dojíždění]]m veřejnou dopravou v Madridu, například do práce a z práce, ve [[všední den]] je 62 minut. 13 % uživatelů veřejné dopravy ji každý den využívá déle než 2 hodiny. Průměrná doba, po kterou lidé čekají na [[Zastávka|zastávce]] nebo na [[Stanice|stanici]] veřejné dopravy, je 11 minut. 13 % cestujících čeká každý den v průměru více než 20 minut. Průměrná vzdálenost, kterou lidé obvykle ujedou během jedné cesty veřejnou dopravou, je 9,5 km, ale 25 % ujede více než 12 km najednou.{{Citace elektronického periodika [901] => | titul = Moovit Public Transit Index [902] => | periodikum = moovitapp.com [903] => | url = https://moovitapp.com/insights/en/Moovit_Insights_Public_Transit_Index-countries [904] => | jazyk = en [905] => | datum přístupu = 2023-02-07 [906] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20201111143056/https://moovitapp.com/insights/en/Moovit_Insights_Public_Transit_Index-countries [907] => | datum archivace = 2020-11-11 [908] => }} [909] => [910] => ==== Metro ==== [911] => [[Soubor:Madrid Metro Map.svg|vlevo|náhled|Mapa metra v Madridu]] [912] => [[Soubor:Metro Callao en madrid.jpg|náhled|[[Označník zastávky|Označník]] stanice metra]] [913] => [[Soubor:Chamartín L1 4998.jpg|náhled|Souprava metra ve stanici Chamartín]][[Metro v Madridu|Madridské metro]] je jednou z nejrozsáhlejších a nejrychleji rostoucích sítí metra na světě.{{Citace elektronického periodika [914] => | titul = UrbanRail.Net > Europe > Spain > Madrid Metro [915] => | periodikum = www.urbanrail.net [916] => | url = https://www.urbanrail.net/eu/es/mad/madrid.htm [917] => | datum přístupu = 2023-02-06 [918] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230111211035/https://www.urbanrail.net/eu/es/mad/madrid.htm [919] => | datum archivace = 2023-01-11 [920] => }} Včetně okružní linky [[12 (linka metra v Madridu)|L12]] (Metrosur), která obsluhuje [[předměstí]] na jihozápad od metropole je madridské metro po [[Metro v Londýně|londýnském]] a [[Metro v Moskvě|moskevském]] třetím nejdelším systémem metra v Evropě. Po mnohých rozšířeních na počátku [[21. století]] se v současné době skládá z 293 kilometrů tras, které vedou převážně v podzemí, a celkem 302 stanic. [921] => [922] => Metro je zároveň dvanáctým nejdelším na [[svět]]ě navzdory tomu, že je Madrid až padesátá nejlidnatější [[metropolitní oblast]] na světě.{{Citace monografie [923] => | titul = List of metro systems [924] => | url = https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=List_of_metro_systems&oldid=918602763 [925] => | poznámka = Page Version ID: 918602763 [926] => | jazyk = en [927] => }} {{Wayback|url=https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=List_of_metro_systems&oldid=918602763 |date=20230307180416 }} Rychlý růst v posledních 20 letech zařadil madridskou síť mezi nejrychleji rostoucí na světě. Na rozdíl od španělské silniční a železniční dopravy panuje v madridském metru většinou [[Strana provozu|levostranný provoz]], protože ten byl ve [[Španělsko|Španělsku]] až do roku 1924 normou. Netradiční je i [[Rozchod koleje|rozchod]], který činí 1445 mm. Tento rozchod byl převzat od madridských tramvají.{{Citace elektronické monografie [928] => | příjmení = Trenvista [929] => | jméno = Redacción [930] => | titul = Ancho ibérico y otros 5 anchos de vía en España [931] => | url = https://www.trenvista.net/a-fondo/ancho-iberico-otros-anchos-de-via-espana/ [932] => | datum přístupu = 2023-02-06 [933] => | jazyk = es [934] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230206203329/https://www.trenvista.net/a-fondo/ancho-iberico-otros-anchos-de-via-espana/ [935] => | datum archivace = 2023-02-06 [936] => | nedostupné = ne [937] => }} Liší se i [[Železniční napájecí soustava|napěťové soustavy]]. První úsek byl otevřen roku 1919. [938] => [939] => Síť metra se skládá z 302 stanic. Má 12 linek, jednu krátkou spojovací a čtyři linky [[Lehké metro|lehkého metra]]. Linky jsou diametrální kromě L6 a L2, které jsou okružní. Asi 50 % obyvatel žije ve [[vzdálenost]]i nižší než 600 m od stanice metra. Metro je v současnosti provozováno od 6.00 hodin do 1.30, poslední soupravy končí jízdu okolo druhé hodiny ranní.{{Citace elektronického periodika [940] => | titul = Línea 1 [941] => | periodikum = Metro de Madrid [942] => | url = http://www.metromadrid.es/es/linea/linea-1 [943] => | jazyk = es [944] => | datum přístupu = 2023-02-07 [945] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230204105942/https://www.metromadrid.es/es/linea/linea-1 [946] => | datum archivace = 2023-02-04 [947] => }} Celý den jezdilo jen během World Pride 2017 a během sněhové bouře v roce 2021.{{Citace elektronického periodika [948] => | titul = El reto inédito del Metro de Madrid debido al temporal: más de 100 horas de servicio ininterrumpido [949] => | periodikum = ELMUNDO [950] => | url = https://www.elmundo.es/madrid/2021/01/11/5ffc6b77fc6c83bb028b4583.html [951] => | datum vydání = 2021-01-11 [952] => | jazyk = es [953] => | datum přístupu = 2023-02-07 [954] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230207192855/https://www.elmundo.es/madrid/2021/01/11/5ffc6b77fc6c83bb028b4583.html [955] => | datum archivace = 2023-02-07 [956] => }} Zajímavost je, že v metru se nachází 1705 [[eskalátor]]ů a 529 [[výtah]]ů.{{Citace elektronického periodika [957] => | titul = Metro de Madrid en cifras [958] => | periodikum = Metro de Madrid [959] => | url = http://www.metromadrid.es/es/quienes-somos/metro-de-madrid-en-cifras [960] => | jazyk = es [961] => | datum přístupu = 2023-02-07 [962] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230216130104/https://www.metromadrid.es/es/quienes-somos/metro-de-madrid-en-cifras [963] => | datum archivace = 2023-02-16 [964] => }} Celkový počet souprav se pohybuje okolo 2400. [965] => [966] => Metro se rozkládá nejen na území samotného hlavního města, ale i v jeho [[Metropolitní oblast Madridu|aglomeraci]] – konkrétně ve městech [[Alcorcón]], [[Fuenlabrada]], [[Getafe]], [[Leganés]], [[Móstoles]] na [[jih]]u; ve městech [[Pozuelo de Alarcón]] a [[Boadilla del Monte]] na [[západ]]ě; ve městech [[Alcobendas]] a [[San Sebastián de los Reyes]] na [[sever]]u a ve městech [[Arganda del Rey]], [[Coslada]], [[Rivas-Vaciamadrid]] a [[San Fernando de Henares]] na [[východ]]ě. [967] => [968] => ==== Cercanías ==== [969] => Španělský železniční systém, [[Red Nacional de los Ferrocarriles Españoles]] (Renfe) provozuje drtivou většinu španělských železnic. Cercanías je název pro [[Příměstská železnice|příměstskou železnici]], která obsluhuje Madrid a jeho [[Metropolitní oblast Madridu|metropolitní oblast]]. Provozuje ji Cercanías, odnož společnosti Renfe. Celková délka činí 382 kilometrů. Hlavní železniční [[Železniční stanice|nádraží]] jsou Atocha na jihu a Chamartín na severu. Síť Cercanías se skládá z 9 linek a 98 stanic. Linky C-2, C-7 a C-10 vedou z předměstských oblastí do Madridu; linky C-3, C-4, C-5 a C-8 spojují dvě předměstí a projíždí Madridem a C-1 spojuje centrum s letištěm a C-9 vede do [[Lyžařské středisko|lyžařských středisek]], tudíž jezdí jen v zimní sezónu. [970] => [971] => ==== Autobusy ==== [972] => [[Soubor:Madrid EMT bus line 3.JPG|náhled|Autobus v Madridu]] [973] => Autobusové linky slouží jako svoz k [[Přestupní stanice|přestupním stanicím]] na [[Metro v Madridu|metro]]. Celková délka autobusové sítě Madridské městské dopravní společnosti (Empresa Municipal de Transportes de Madrid neboli EMT Madrid) činila na konci roku 2013 3 690 km, což představuje 31% nárůst za posledních osm let. Linky obsluhuje [[vozový park]] čítající přes 3000 [[Vozidlo|vozidel]]. Jejich počet neustále roste. Síť EMT je velmi hustá, provozuje 217 [[Linková doprava|linek]] a více než 10 000 [[Zastávka|zastávek]]. Téměř všichni obyvatelé obce žijí ve vzdálenosti do 300 m od autobusové zastávky. Autobusy v Madridu jsou jedinou součástí [[Veřejná doprava|veřejné dopravy]], která je k dispozici nepřetržitě. Síť metra je totiž uzavřena mezi 2.00 a 6.00. [[Noční autobusová doprava|Noční autobusy]], také známé jako ''búhos'' („[[sovy]]“), jezdí od 23.45 do 6.00. Silný provoz a [[Dopravní zácpa|dopravní zácpy]] v Madridu mohou provoz autobusů v některých případech zpomalit. Město Madrid má však více než 90 km speciálních pruhů pro autobusy a vozy [[taxi]]služby, které pomáhají vyřešit tento problém.{{Citace elektronické monografie [974] => | příjmení = Letón [975] => | jméno = Alfonso [976] => | titul = Aniversario del primer carril bus en Madrid [977] => | url = https://ecomovilidad.net/madrid/aniversario-del-primer-carril-bus-en-madrid/ [978] => | datum vydání = 2010-11-22 [979] => | datum přístupu = 2023-02-07 [980] => | jazyk = es [981] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230207192855/https://ecomovilidad.net/madrid/aniversario-del-primer-carril-bus-en-madrid/ [982] => | datum archivace = 2023-02-07 [983] => | nedostupné = ne [984] => }} Autobusy obsluhující metropolitní oblast provozuje 33 soukromých společností, které koordinuje Consorcio Regional de Transportes de Madrid. Tato síť je v podstatě radiální. [985] => [986] => == Infrastruktura == [987] => [988] => === Energetika === [989] => [[Soubor:Nave de Motores del Metro de Madrid.jpg|náhled|Budova bývalé elektrárny Pacífico]] [990] => K roku [[2020]] v Madridu stále převládala energie vyrobená z [[Neobnovitelný zdroj energie|neobnovitelných zdrojů]]. Třetina z celkového množství vyrobené [[Elektrická energie|elektrické energie]] pochází z [[Kogenerace|kogeneračních]] elektráren. Ty produkují jak elektřinu, tak [[teplo]] pro civilní využití. Ještě v roce 2006 byl tento podíl vyšší než poloviční. Čtvrtina pochází z [[Tepelná elektrárna|tepelných elektráren]] spalujících [[uhlí]] bez dalšího tepelného využití vzniklé [[energie]]. Tento podíl po roce 2006 klesal, ale od roku 2012 znovu rostl.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://www.madrid.es/UnidadesDescentralizadas/Sostenibilidad/EspeInf/EnergiayCC/03Energia/3aBalance/Ficheros/AYTO_MAD_BE_2020_acc.pdf |datum přístupu=2023-04-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20230421140525/https://www.madrid.es/UnidadesDescentralizadas/Sostenibilidad/EspeInf/EnergiayCC/03Energia/3aBalance/Ficheros/AYTO_MAD_BE_2020_acc.pdf |datum archivace=2023-04-21 }} [991] => [992] => Asi 17 % elektřiny je vyráběno v bioplynových elektrárnách. [[Bioplyn]] se skládá zejména z [[methan]]u a [[Oxid uhličitý|oxidu uhličitého]], dalšími složkami jsou zpravidla [[Vodní pára|vodní páry]], [[dusík]], [[kyslík]], [[vodík]], [[Amoniak|čpavek]] a [[Sulfan|sirovodík]]. Vzniká například v [[zemědělství]], [[anaerobní]]ch [[Čistírna odpadních vod|čističkách odpadních vod]] nebo v [[Bioplynová stanice|bioplynových stanicích]]. Celkový podíl na energetickém mixu se mezi lety 2006 a 2020 nezměnil. Pětina energie pochází z [[Fotovoltaika|fotovoltaických elektráren]], tedy ze [[sluneční energie]]. Ta je využívána jak v podobě elektřiny, tak i tepla. Zanedbatelný podíl, okolo 3 %, se vyrábí díky [[Geotermální energie|geotermální energii]] v [[Geotermální elektrárna|geotermálních elektrárnách]]. [993] => [994] => V minulosti sehrála významnou roli elektrárna Pacífico, celým názvem Nave de motores de Pacífico, v části města [[Chamberí]]. Fungovala do 50. let 20. století. Architektem budovy byl Antonio Palacios. V roce 2013 ji [[Madridské autonomní společenství]] prohlásilo za [[kulturní dědictví]].https://www.bocm.es/boletin/CM_Orden_BOCM/2013/04/15/BOCM-20130415-56.PDF Nejznámější je zejména pro tři masivní dieselové generátory. Nyní slouží jako výstavní a společenský prostor. Společně s uzavřenou stanicí [[Chamberí (stanice metra v Madridu)|Chamberí]] slouží právě [[Metro v Madridu|madridskému metru]].{{Citace elektronické monografie [995] => | příjmení = Pérez [996] => | jméno = Aurora Cancela [997] => | titul = La ciencia inundará la Nave de Motores de Metro [998] => | url = https://www.cronicanorte.es/100231-2/100231 [999] => | datum vydání = 2016-05-27 [1000] => | datum přístupu = 2023-04-21 [1001] => | jazyk = es [1002] => }} [1003] => [1004] => === Zdravotnictví === [1005] => V Madridu se nachází mnoho [[Nemocnice|nemocnic]], některé z nich patří i mezi nejlepší na světě.{{Citace elektronické monografie [1006] => | příjmení = Metropolitan [1007] => | jméno = Madrid [1008] => | titul = Madrid Tops World´s Best Hospitals Lists In Spain ⋆ Madrid Metropolitan [1009] => | url = https://www.madridmetropolitan.com/madrid-tops-worlds-best-hospitals-lists-in-spain/ [1010] => | datum vydání = 2021-03-15 [1011] => | datum přístupu = 2023-04-24 [1012] => | jazyk = en-US [1013] => }} Jednou z nejvýznamnějších nemocnic je Hospital General Universitario Gregorio Marañón s kapacitou 1671 lůžek (k roku 2017).{{Citace elektronického periodika [1014] => | titul = Los 15 mejores hospitales públicos de España: de la asistencia a la eficiencia [1015] => | periodikum = El Español [1016] => | url = https://www.elespanol.com/ciencia/salud/20171220/mejores-hospitales-publicos-espana-asistencia-eficiencia/270723746_0.html [1017] => | datum vydání = 2017-12-20 [1018] => | jazyk = es [1019] => | datum přístupu = 2023-04-24 [1020] => }} Spolupracuje s [[Universidad Complutense de Madrid]]. Celkově je péče v této instituci velmi kvalitní, avšak vyniká zejména [[Onkologie|onkologická]] a [[Kardiologie|kardiologická]]. Dalšími nemocnicemi jsou například Hospital Universitario La Paz nebo Hospital Universitario 12 de Octubre. Všechny tři provozuje společnost SERMAS, celým názvem Servicio Madrileño de Salud, která se zajišťováním zdravotnické péče v [[Madridské autonomní společenství|Madridském společenství]] zabývá od svého vzniku v roce 2001. [1021] => [1022] => == Vzdělávání == [1023] => Vzdělávání ve Španělsku je bezplatné a [[Povinná školní docházka|povinné]] od 6 do 16 let. Vzdělávací systém se nazývá LOE (Ley Orgánica de Educación).{{Citace periodika [1024] => | příjmení = Tiana [1025] => | jméno = Alejandro [1026] => | titul = ¿Cómo piensa un académico que se hace una ley y cómo se hace una ley realmente? Reflexiones a partir de la intrahistoria de la LOE [1027] => | periodikum = Historia y Memoria de la Educación [1028] => | datum vydání = 2016-01-01 [1029] => | ročník = 0 [1030] => | číslo = 3 [1031] => | strany = 71 [1032] => | issn = 2444-0043 [1033] => | doi = 10.5944/hme.3.2016.15380 [1034] => | url = http://dx.doi.org/10.5944/hme.3.2016.15380 [1035] => | datum přístupu = 2023-02-07 [1036] => }} {{Wayback|url=http://dx.doi.org/10.5944/hme.3.2016.15380 |date=20230307180415 }} [1037] => [1038] => === Vysokoškolské vzdělávání === [1039] => Madrid je sídlem mnoha veřejných a soukromých [[Univerzita|univerzit]]. Některé z nich patří k nejstarším na světě a mnohé z nich jsou nejprestižnějšími univerzitami ve [[Španělsko|Španělsku]]. [1040] => [1041] => Cílem veřejné Národní univerzity distančního vzdělávání (Universidad Nacional de Educación a Distancia neboli UNED) je zajištění vysokoškolského vzdělávání prostřednictvím [[Distanční vzdělávání|distančního způsobu vzdělávání]]. S více než 195 000 studenty v roce 2021 byla UNED největší ve Španělsku co do počtu studentů a jednou z největších v [[Evropa|Evropě]].{{Citace elektronického periodika [1042] => | titul = Portal de Transparencia [1043] => | periodikum = Universidad Nacional de Educacion a Distancia [1044] => | url = https://www.uned.es/universidad/inicio/portaltransparencia.html [1045] => | jazyk = es [1046] => | datum přístupu = 2023-02-07 [1047] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220107232604/https://www.uned.es/universidad/inicio/portaltransparencia.html [1048] => | datum archivace = 2022-01-07 [1049] => }} [1050] => [1051] => ==== Universidad Complutense de Madrid ==== [1052] => [[Soubor:Rectorado de la Universidad Complutense de Madrid.jpg|náhled|Rektorát Madridské univerzity]] [1053] => [[Universidad Complutense de Madrid]] neboli UCM, někdy nazývaná jen Madridská univerzita, je druhou největší univerzitou ve Španělsku po UNED. Je zároveň jednou z nejstarších univerzit na světě. Má více než 11 000 [[Zaměstnanec|zaměstnanců]] a 117 000 [[student]]ů. Většina [[Akademický pracovník|akademických pracovníků]] jsou [[Španělé]]. Nachází se ve dvou [[kampus]]ech, hlavním je Ciudad Universitaria v obvodu [[Moncloa – Aravaca|Moncloa-Aravaca]] a druhém kampusu Somosaguas, který leží mimo samotné město v obci v [[Pozuelo de Alarcón]]. Ten byl založen v roce [[1971]].{{Citace elektronického periodika [1054] => | titul = Universidad Complutense de Madrid [1055] => | periodikum = web.archive.org [1056] => | url = http://www.umsl.edu/services/abroad/universities/complutense.html [1057] => | datum vydání = 2006-07-03 [1058] => | datum přístupu = 2023-02-07 [1059] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130923201100/http://www.umsl.edu/services/abroad/Universities/complutense.html [1060] => | datum archivace = 2013-09-23 [1061] => }} [1062] => [1063] => Madridská univerzita jako celek (UCM) byla založena ve městě [[Alcalá de Henares]], kde nějakou dobu sídlila. Založení se datuje do roku [[1293]], kdy [[Seznam kastilských králů|kastilský král]] [[Sancho IV. Kastilský]] nechal vybudovat několik škol, z nichž později v roce [[1499]] Madridská univerzita vznikla. Na začátku [[16. století]] existovalo 5 [[Fakulta|fakult]]: Artes y Filosofía ([[umění]] a [[filozofie]]), Teología ([[teologie]]), Derecho Canónico ([[Kanonické právo|kanonická práva]]), Letras (liberální umění) a Medicina ([[Lékařství|medicína]]). [1064] => [1065] => V roce 1836, za vlády [[Isabela II. Španělská|Isabely II. Španělské]], byla univerzita přesunuta do Madridu. Novým názvem se stala Hlavní univerzita. Sídlila na ulici San Bernardo. V roce [[1927]] byl plánován vznik nového univerzitního města (Ciudad Universitaria), které mělo být postaveno v obvodu [[Moncloa – Aravaca|Moncloa-Aravaca]] na [[Pozemek|pozemcích]], které tomuto účelu věnoval král [[Alfonso XIII. Španělský]]. [[Španělská občanská válka]] však proměnila univerzitní město v bojiště, což způsobilo zničení několika budov v a také ztrátu části bohatých vědeckých, uměleckých a [[Bibliografie|bibliografických]] [[Muzeální sbírka|sbírek]]. [1066] => [1067] => V roce [[1970]] reformovala [[Frankistické Španělsko|frankistická vláda]] [[Vysoká škola|vysokoškolské vzdělávání]]. Z Hlavní univerzity se opět stala [[Universidad Complutense de Madrid]]. Tehdy byl také založen nový kampus Somosaguas za účelem vzdělávání v oblasti [[Společenské vědy|společenských věd]]. Původní kampus Alcalá nyní slouží Univerzitě Alcalá. Univerzita také umožňuje vzdělávání zahraničním studentům. Studenti ze Spojených států mohou například jet do Madridu v rámci projektu API (Academic Programs International). Po studiu na univerzitě se studenti vracejí domů s rozsáhlejší znalostí [[Španělština|španělštiny]] a [[Španělsko|španělské kultury]].{{Citace elektronického periodika [1068] => | titul = Seven centuries of history :: UCM :: Complutense University of Madrid [1069] => | periodikum = web.archive.org [1070] => | url = http://portal.ucm.es/en/web/en-ucm/seven-centuries-of-history [1071] => | datum vydání = 2011-03-16 [1072] => | datum přístupu = 2023-02-07 [1073] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110316165924/http://portal.ucm.es/en/web/en-ucm/seven-centuries-of-history [1074] => | datum archivace = 2011-03-16 [1075] => }} [1076] => [1077] => ==== Další univerzity ==== [1078] => [[Soubor:Rectorado de la Universidad Politécnica de Madrid 01.jpg|náhled|Technická univerzita v Madridu]] [1079] => Technická univerzita v Madridu (Universidad Politécnica de Madrid neboli UPM) je nejlepší technickou univerzitou ve [[Španělsko|Španělsku]]. Vznikla sloučením různých technických škol. Sídlí v kampusu Ciudad Universitaria společně s [[Universidad Complutense de Madrid|Madridskou univerzitou]]. Zároveň vlastní několik areálů roztroušených v centru města, v obvodu Puente de Vallecas a v sousední obci Boadilla del Monte. [1080] => [1081] => Autonomní univerzita v Madridu (Universidad Autónoma de Madrid neboli UAM) byla založena v roce [[1968]]. Některými odborníky je označována za nejlepší univerzitu v celém [[Španělsko|Španělsku]], je také široce uznávána pro výzkum [[Teoretická fyzika|teoretické fyziky]]. Často je přezdívána jako La Autónoma. Hlavním sídlem je [[kampus]] Cantoblanco, který se nachází na severu Madridu. V hlavním areálu se nachází budova [[rektorát]]u, [[Přírodní vědy|přírodovědecká]], [[Filozofie|filozofická]] a [[Výtvarné umění|výtvarná]], [[Právo|právnická]], [[Ekonomie|ekonomická]] a [[obchod]]ní, [[Psychologie|psychologická]], [[Informační technologie|informačně-technologická]] a [[Pedagogika|pedagogická]] fakulta. [[Lékařství|Lékařská]] fakulta se nachází mimo hlavní areál nedaleko [[nemocnice]] Universitario La Paz.{{Citace elektronického periodika [1082] => | titul = Universidad Aut�noma de Madrid [1083] => | periodikum = web.archive.org [1084] => | url = http://www.uam.es/ [1085] => | datum vydání = 2004-09-05 [1086] => | datum přístupu = 2023-02-07 [1087] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20040905091139/http://www.uam.es/ [1088] => | datum archivace = 2004-09-05 [1089] => }} [1090] => [1091] => Soukromá Papežská univerzita Comillas (Universidad Pontificia Comillas neboli UPC) je provozována [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitským řádem]]. Další soukromou univerzitou je Nebrija, lze na ní studovat širokou škálu oborů. Některé z velkých veřejných univerzit sídlících v okolních obcích mají vedlejší kampusy v samotném Madridu, jedná se například o Univerzitu Karla III. v Madridu a Univerzitu krále Juana Carlose. [1092] => [1093] => == Architektura a památky == [1094] => Centrum města se vyznačuje širokými třídami s pruhy zeleně, velkými kruhovými [[náměstí]]mi a velkým počtem pompézních staveb, nejen starého stylu, ale i zcela hypermoderně vypadajících [[mrakodrap]]ů. V Madridu je také zachována [[středověká architektura]], většinou v samotném centru, včetně [[Věž|kostelních věží]] se jmény San Nicolás a San Pedro el Viejo kostela svatého Jeronýma Královského. Do dnešní doby však nepřežilo mnoho renesančních památek, dodnes však existuje například [[Puente de Segovia|Segovijský most]] nebo [[klášter]] Las Descalas Reales. [1095] => [1096] => === Historie === [1097] => [[Soubor:Plaza Mayor De Madrid (215862629).jpeg|náhled|Plaza Mayor]] [1098] => [[Filip II. Španělský]] v roce 1561 přestěhoval [[královský dvůr]] do Madridu a z něj se tak stalo [[hlavní město]]. Během počátků [[Španělští Habsburkové|habsburského období]] došlo k rozšíření evropského vlivu. Vznikl takzvaný rakouský styl, který představoval nejen rakouské vlivy, ale také italské a holandské, což odráželo mezinárodní dominanci [[Habsburkové|Habsburků]].{{Citace elektronického periodika [1099] => | titul = Wayback Machine [1100] => | periodikum = web.archive.org [1101] => | url = https://www.madrid.es/UnidadesDescentralizadas/MuseosMunicipales/MuseoDeHistoriaDeMadrid/EspecialInformativo/05_Publicaciones/ConferenciasArquitectura/conferenciasarquitectura2.pdf [1102] => | datum vydání = 2021-04-18 [1103] => | datum přístupu = 2023-02-08 [1104] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210418092352/https://www.madrid.es/UnidadesDescentralizadas/MuseosMunicipales/MuseoDeHistoriaDeMadrid/EspecialInformativo/05_Publicaciones/ConferenciasArquitectura/conferenciasarquitectura2.pdf [1105] => | datum archivace = 2021-04-18 [1106] => }} Během druhé poloviny [[16. století]] se ze [[Střední Evropa|střední Evropy]] do Španělska dostalo používání špičatých [[Břidlice|břidlic]] zakončení [[věž]]í (například kostelních).{{Citace elektronického periodika [1107] => | titul = Wayback Machine [1108] => | periodikum = web.archive.org [1109] => | url = http://oa.upm.es/43387/1/RAIMUNDO_ESTEPA_GOMEZ_01.pdf [1110] => | datum vydání = 2020-02-04 [1111] => | datum přístupu = 2023-02-08 [1112] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200204233859/http://oa.upm.es/43387/1/RAIMUNDO_ESTEPA_GOMEZ_01.pdf [1113] => | datum archivace = 2020-02-04 [1114] => }} Ty se následně staly základem tehdejší madridské architektury.{{Citace elektronického periodika [1115] => | titul = Arquitectura en el Madrid de los Austrias {{!}} Ediciones La Librería [1116] => | periodikum = web.archive.org [1117] => | url = https://www.edicioneslalibreria.es/arquitectura-en-el-madrid-de-los-austrias/ [1118] => | datum vydání = 2020-02-04 [1119] => | datum přístupu = 2023-02-08 [1120] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200204235404/https://www.edicioneslalibreria.es/arquitectura-en-el-madrid-de-los-austrias/ [1121] => | datum archivace = 2020-02-04 [1122] => }} [1123] => [1124] => Výjimečné budovy a [[prostranství]] vznikaly na počátku 17. století. Architektem většiny z nich byl Juan Gómez de Mora. Jedná se například palác vévody z Ucedy (1610), klášter La Encarnación (1611– 1616), [[Plaza Mayor]] ( 1617–1619) nebo palác svatého Kříže (1629–1641). V témže století byla také postavena bývalá budova [[radnice]], Casa de la Villa. [1125] => [[Soubor:Puerta de Alcalá - 05.jpg|vlevo|náhled|Puerta de Alcalá]] [1126] => Během vlády [[Bourbon-Anjou|Bourbonů]] v 18. století znamenala architektura ve městě vstup do nové éry. [[Filip V. Španělský]] se pokusil dokončit vizi [[urbanizace]] Madridu krále [[Filip II. Španělský|Filipa II.]] Na všech stavbách se podepsal francouzský vliv. Jedná se o stavby jako je papežská bazilika sv. Michaela a kostel sv. Barbory. Král [[Karel III. Španělský]] nechal město zkrášlit a snažil se přeměnit Madrid na jedno z velkých evropských hlavních měst. Prosadil výstavbu [[Museo del Prado|Muzea del Prado]] (původně zamýšleného jako Muzeum přírodních věd), [[Brána|brány]] Puerta de Alcalá, Královské observatoře, baziliky San Francisco el Grande, Všeobecné nemocnice (nyní sídlo [[Muzeum královny Sofie|Muzea královny Sofie]] a Královské hudební konzervatoře). Bulvár [[Paseo del Prado]], obklopený zahradami a zdobenými [[Neoklasicismus|neoklasicistními]] sochami, je příkladem [[Urbanismus|urbanismu]] té doby.{{Citace elektronického periodika [1127] => | titul = Paseo del Prado y el Buen Retiro de Madrid, paisaje de las artes y las ciencias - Mujeres y Patrimonio [1128] => | periodikum = https://mujeresypatrimonio.org/ [1129] => | url = https://mujeresypatrimonio.org/blog/paseo-del-prado-y-el-buen-retiro-paisaje-de-las-artes-y-las-ciencias/ [1130] => | jazyk = es-ES [1131] => | datum přístupu = 2023-04-03 [1132] => }} [1133] => [1134] => Na začátku 19. století, [[španělská válka za nezávislost]], [[hispanoamerické války za nezávislost]] a politická nestabilita omezily architektonický vývoj Madridu. Z té doby však je Královské divadlo ([[Teatro Real]]), [[Národní knihovna Španělska]] nebo budovy obou komor parlamentu. Segovijský viadukt spojil [[Královský palác v Madridu|Královský palác]] s jižní částí města. [1135] => [1136] => Na seznamu klíčových osob madridské architektury v průběhu 19. a 20. století jsou autoři jako Narciso Pascual y Colomer, Francisco Jareño y Alarcón, Francisco de Cubas, Juan Bautista Lázaro de Diego, Ricardo Velázquez Bosco, Antonio Palacios, Secundino Zuazo, Luis Soto, Luis Moya Blanco anebo Alejandro de la Sota.{{Citace monografie [1137] => | titul = Madrid y sus arquitectos : 150 años de la Escuela de Arquitectura [1138] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/37437745 [1139] => | vydavatel = Comunidad de Madrid [1140] => | místo = Madrid [1141] => | počet stran = 351 pages [1142] => | isbn = 84-89162-73-5 [1143] => | isbn2 = 978-84-89162-73-0 [1144] => | oclc = 37437745 [1145] => }} {{Wayback|url=https://www.worldcat.org/oclc/37437745 |date=20230307180412 }} [1146] => [[Soubor:Estatua de Atenea - Círculo de Bellas Artes (Madrid).jpg|náhled|Círculo de Bellas Artes|vlevo]] [1147] => Od poloviny 19. století až do [[Španělská občanská válka|občanské války]] se Madrid rozvíjel. Rostly nové čtvrti a památky. Byl vydán plán lineárního města, dokonce bylo postaveno prvních pár kilometrů hlavní silnice. Budovy na ulici [[Gran Vía]] jsou postaveny v mnoha [[Architektonický styl|architektonických stylech]], které se postupem času vyvíjely. Jedná se například o francouzský, eklektický nebo [[Expresionistická architektura|expresionistický]] styl či [[art deco]]. Stejně jako jinde v [[Evropa|Evropě]] se na přelomu století vyvíjela i [[secese]], která je však ve španělské metropoli známa pod názvem Modernismo. Antonio Palacios navrhl řadu budov inspirovaných [[Vídeňská secese|vídeňskou secesí]], jako je Palác komunikací, Círculo de Bellas Artes či budovu [[Instituto Cervantes|Institutu Cervantes]]. Mezi další pozoruhodné budovy patří sídlo Národní banky Španělska, [[Novogotika|novogotická]] [[katedrála Panny Marie Almudenské]] či nádraží Atocha. [[Korida|Býčí aréna]] Las Ventas byla postavena v novomaurijském stylu. [1148] => [[Soubor:Edificio España - 05.jpg|náhled|Edifico España]] [1149] => Po převzetí moci [[Frankistické Španělsko|frankisty]], které následovalo po konci [[Španělská občanská válka|španělské občanské války]], zažila architektura posun zpět. Nové budovy se stavěly v konzervativních stylech, aby se zdůraznila idea nesmrtelného Španělska.{{Citace elektronického periodika [1150] => | titul = La huella del fascismo patrio en la arquitectura de Madrid [1151] => | periodikum = www.publico.es [1152] => | url = https://www.publico.es/politica/huella-del-fascismo-patrio-arquitectura.html [1153] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200206032108/https://www.publico.es/politica/huella-del-fascismo-patrio-arquitectura.html [1154] => | datum přístupu = 2023-02-08 [1155] => }} Mezi ikonické příklady tohoto období patří Edificio España, která byla v době svého otevření představovaná jako nejvyšší budova v Evropě,{{Citace elektronického periodika [1156] => | titul = Un símbolo en el centro de Madrid [1157] => | periodikum = Hoy [1158] => | url = https://www.hoy.es/v/20110223/sociedad/simbolo-centro-madrid-20110223.html [1159] => | datum vydání = 2011-02-23 [1160] => | jazyk = es-ES [1161] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220521054401/https://www.hoy.es/v/20110223/sociedad/simbolo-centro-madrid-20110223.html [1162] => | datum přístupu = 2023-02-08 [1163] => }} nebo sídlo Ministerstva vzdušných sil. Mnoho z těchto budov výrazně využívá použití [[Cihla|cihel]] a [[Kamenivo|kamene]] na [[Fasáda|fasádách]]. Přelomem v návratu k moderní racionální architektuře se stala výstavba Casa Sindical. Design však napodoboval architekturu fašistické Itálie. [1164] => [1165] => S příchodem ekonomického rozvoje na konci 20. století začaly ve městě růst mrakodrapy jako [[Torre Picasso]] nebo [[Puerta de Europa]]. Po roce 2000 byly postaveny čtyři nejvyšší mrakodrapy ve [[Španělsko|Španělsku]]. Ty společně tvoří obchodní oblast [[Cuatro Torres Business Area|Cuatro Torres]].{{Citace elektronického periodika [1166] => | titul = La altura sí importa {{!}} Edición impresa {{!}} EL PAÍS [1167] => | periodikum = web.archive.org [1168] => | url = http://elpais.com/diario/2007/08/12/negocio/1186923803_850215.html [1169] => | datum vydání = 2017-04-17 [1170] => | datum přístupu = 2023-02-08 [1171] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170417011639/http://elpais.com/diario/2007/08/12/negocio/1186923803_850215.html [1172] => | datum archivace = 2017-04-17 [1173] => }} [[Letištní terminál|Terminál]] 4 na letišti [[Letiště Adolfa Suáreze|Madrid-Barajas]] byl slavnostně otevřen v roce 2006 a získal několik architektonických ocenění. Má skleněnou [[Kupole|kupoli]], která umožňuje průchod přirozeného světla. [1174] => [1175] => === Pamětihodnosti === [1176] => Na západním okraji historického centra se nachází královský palác Palacio Real. Roku 852 zde nechal arabský emír [[Muhammad I. Granadský|Muhammad I.]] postavit tzv. Alcázar – pevnostní palác nazývaný Madžrít. Po [[Reconquista|reconquistě]] v 11. století používali křesťanští panovníci palác jako lovecký zámek. Z jeho jména Madžrít se posléze vyvinulo jméno města Madrid. Roku [[1561]] se stal Madrid hlavním městem Španělska a maurský palác sloužil až do roku [[1734]] jako královské sídlo. Po jeho vyhoření byla stavba nahrazena novým zámkem [[Královský palác v Madridu|Palacio Real]], který je přibližně desetkrát větší než londýnský [[Buckinghamský palác]]. Řada jeho sálů s nástropními freskami, zlaceným [[štuk]]ováním a [[lustr]]y o hmotnosti téměř 100 kg se zdá být až nekonečná. Ke skvostům paláce patří sály Trůnní, Gaspariniho a Porcelánový. [[Seznam španělských vládců|Španělský král]] používá tuto monumentální stavbu již jen k reprezentačním účelům. [[Královský palác v Madridu|Královský palác]] patří k nejmonumentálnějším a nejhezčím stavbám města. Je obklopen parky, jako je Casa de Campo, Jardin de Sabatini nebo park atrakcí Parque de Atracciones. Naproti paláci stojí jeden z největších [[kostel]]ů města, katedrála [[Katedrála Panny Marie Almudenské|Virgen de la Almudena]]. [1177] => [1178] => Blízko centra se nachází obrazárna [[Museo del Prado]], kde je nejen možné zhlédnout některé [[Habsburkové|habsburské]] panovníky, ale také jedinečnou sbírku šesti tisíc malířských děl mistrů z celé [[Evropa|Evropy]]. Společně s nedalekými galeriemi [[Muzeum královny Sofie|Museo Reina Sofía]] a [[Muzeum Thyssenů-Bornemiszů|Museo Thyssen-Bornemisza]] tvoří tzv. zlatý trojúhelník umění nabízející [[veledílo|veledíla]] z celých dějin evropského výtvarného umění. Nedaleko obrazáren se nachází rozlehlý [[park Retiro]]. Východní část centra města je od roku 2021 chráněna jako památka [[Světové dědictví|světového kulturního dědictví]] UNESCO pod názvem [[Paseo del Prado]] a [[park Retiro]], „krajina umění a vědy“. [1179] => [[Soubor:Plaza de España de Madrid - 02.jpg|vlevo|náhled|Plaza de España]] [1180] => [[Soubor:Temple of Debod at evening.jpg|náhled|Debod]] [1181] => [[Plaza de España (Madrid)|Plaza de España]] je obdélníkové náměstí s parčíkem a [[pomník]]em [[Miguel de Cervantes y Saavedra|Miguela de Cervantese]] a jeho románových postav [[Don Quijote|Dona Quijota]] a Sancho Panzy. V parku se nacházejí různé vodní plochy. Na náměstí [[Plaza Mayor]], které patří k nejkrásnějším náměstím v Madridu, přihlížela dříve vrchnost ze svého balkónu [[Poprava|popravám]], [[Korida|býčím zápasům]] a upalovaní [[Hereze|kacířů]]. [1182] => [1183] => Jedním ze symbolů města se stala socha El oso y el Madroño, která se nachází na náměstí [[Puerta del Sol]]. Tato socha, pocházející z druhé poloviny 20. století z dílny sochaře Antonia Navarra Santafé, zobrazuje medvěda pojídajícího plody [[Planika|planiky]] – rostliny podobné [[jahodník]]u. Populární socha tak reflektuje znak města, který tvoří právě obraz medvěda pojídajícího planiku na modrém hvězdnatém pozadí. [1184] => [1185] => V muzeu [[Národní archeologické muzeum (Madrid)|Museo Arqueológico Nacional]] je možno zhlédnout velký počet [[exponát]]ů od začátků lidstva přes [[Doba bronzová|dobu bronzovou]], [[Starověký Egypt|staré Egypťany]], iberské národy, [[Starověké Řecko|Řeky]] a [[Starověký Řím|Římany]] až po [[středověk]]. Zajímavá je hlavně egyptská [[mumie]] kněžky v [[sarkofág]]u, socha zvaná Dáma z Elche a také kopie celé [[Altamira|jeskyně Altamira]], která je přístupná ze zahrady. Další zajímavou připomínkou starověkých civilizací je egyptský chrám [[Debod]], který se nachází v Parque del Oeste nedaleko [[Královský palác v Madridu|Královského paláce]]. [1186] => [1187] => {{Panorama|Panoramic of Madrid.jpg|1100px|Pohled na Madrid|obrázek=Madrid, panorámica.jpg}} [1188] => [1189] => === Sochy === [1190] => Madridské ulice jsou učiněným muzeem venkovního sochařství. Mnoho částí [[park Retiro|parku Buen Retiro]] je krásnou sochařskou scenérií, především díky památníku Alfonse XII. a soše Fuente del Ángel Caído [1191] => [1192] => Soubor:Fuente de Neptuno (Madrid) 06.jpg|[[Poseidón|Neptunova]] fontána (Ventura Rodríguez) [1193] => Soubor:Fuente de Cibeles - 02.jpg|[[Kybelé|Kybelina]] fontána (Ventura Rodríguez) [1194] => Soubor:Monumento a Alfonso XII de España en los Jardines del Retiro - 04.jpg|Památník [[Alfons XII.|Alfonse XII.]] (José Grasés Riera) [1195] => Soubor:Madrid, Plaza de España-PM 06707.jpg|Bronzové sochy [[Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha|Dona Quijota]] a Sancha Panzy na [[Plaza de España (Madrid)|Plaza de España]] [1196] => Soubor:Monumento a Felipe IV (Madrid) 06.jpg|[[Filip IV. Španělský|Filip IV.]] (Pietro Tacca) [1197] => Soubor:Buen Retiro Angel caido02.jpg|Fuente del Ángel Caído (Ricardo Bellver) [1198] => Soubor:Monumento a Miguel de Cervantes - 02.jpg|[[Miguel de Cervantes y Saavedra|Cervantesův]] památník na [[Plaza de España (Madrid)|Plaza de España]] [1199] => Soubor:El oso y el madroño - 02.jpg|[[Medvěd a planika]] ''(El oso y el madroño)'' na [[Puerta del Sol]] [1200] => [1201] => [1202] => === Parky a lesy === [1203] => [[Soubor:Parque del Buen Retiro, Madrid, España..jpg|náhled|Park El Retiro]] [1204] => V Madridu roste druhý nejvyšší počet [[strom]]ů ze všech světových metropolí. Počet 300 tisíc překonává pouze [[Tokio]].{{Citace elektronické monografie [1205] => | příjmení = John [1206] => | jméno = Alun [1207] => | titul = Madrid - the Capital with the Second Highest Number of Trees in the World [1208] => | url = https://madaboutmadrid.com/barrios-buildings-and-parks/madrid_the_capi/ [1209] => | datum vydání = 2005-08-01 [1210] => | datum přístupu = 2023-02-09 [1211] => | jazyk = en-US [1212] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230209165201/https://madaboutmadrid.com/barrios-buildings-and-parks/madrid_the_capi/ [1213] => | datum archivace = 2023-02-09 [1214] => | nedostupné = ne [1215] => }} Obyvatelé Madridu by se měli [[Chůze|chůzí]] dostat k nejbližšímu [[park]]u do 15 [[Minuta|minut]]. Od roku 1997 vzrostla rozloha zelených ploch o 16 %. V současnosti [[Veřejná zeleň|zeleň]] zaplňuje 8,2 % madridských [[Pozemek|pozemků]], což znamená, že na jednoho obyvatele připadá 16 [[Metr čtvereční|metrů čtverečných]]. Toto číslo zvysoka překračuje 10 metrů čtverečních na obyvatele, což je číslo doporučené [[Světová zdravotnická organizace|Světovou zdravotnickou organizací]]. [1216] => [1217] => Velká část nejdůležitějších parků v Madridu leží v oblastech, které původně patřily královskému dvoru. Jedná se například o Monte de El Pardo, Soto de Viñuelas, Casa de Campo, [[Park Retiro|El Buen Retiro]], la Florida i [[kopec]] Príncipe Pío).{{Citace elektronického periodika [1218] => | titul = Wayback Machine [1219] => | periodikum = web.archive.org [1220] => | url = http://www.catastro.meh.es/documentos/publicaciones/ct/ct21/art5.pdf [1221] => | datum vydání = 2020-08-03 [1222] => | datum přístupu = 2023-02-09 [1223] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200803161515/http://www.catastro.meh.es/documentos/publicaciones/ct/ct21/art5.pdf [1224] => | datum archivace = 2020-08-03 [1225] => }} Další zelená prostranství se nachází v areálech patřících obci. [1226] => [1227] => [[Park Retiro|Park El Retiro]] je nejnavštěvovanějším parkem města.{{Citace elektronického periodika [1228] => | příjmení = Palacios [1229] => | jméno = Ana [1230] => | titul = El Retiro cumple 150 años en manos del pueblo de Madrid [1231] => | periodikum = COPE [1232] => | url = https://www.cope.es/actualidad/mas-madrid/noticias/retiro-cumple-150-anos-manos-del-pueblo-madrid-20181106_288555 [1233] => | datum vydání = 2018-11-06 [1234] => | jazyk = es [1235] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181116003540/https://www.cope.es/actualidad/mas-madrid/noticias/retiro-cumple-150-anos-manos-del-pueblo-madrid-20181106_288555 [1236] => | datum přístupu = 2023-02-09 [1237] => }} S rozlohou větší než 1,4 kilometru čtverečních je největším parkem v centru ohraničeném [[Okruh k objíždění obce|okruhem]] M-30. Vznikl za vlády [[Filip IV. Španělský|Filipa IV. Španělského]] v [[17. století]]. V roce 1868 byl předán do správy obci. Leží nedaleko Královské botanické zahrady v Madridu . [1238] => [1239] => Parque del Oeste (Park západu) se nachází severozápadně od centra. Zahrnuje část bývalého královského majetku. [[Terén]] je svažitý, neboť leží na březích řeky [[Manzanares]]. Jeho jižní část zahrnuje [[Debod|chrám Debod]], egyptský chrám převezený do [[Španělsko|Španělska]] v průběhu [[20. století]]. [1240] => [1241] => Mezi další městské parky patří Parque de El Capricho, Parque [[Juan Carlos I.]] (oba v [[severovýchod]]ním Madridu) nebo Madrid Río. Zahrady Campo del Moro a Sabatini v blízkosti [[Královský palác v Madridu|Královského paláce]] byly pro veřejnost otevřeny ve [[20. století]] (1978, 1931). [1242] => [1243] => Na západ od řeky [[Manzanares]] leží Casa de Campo, velká zalesněná oblast o [[Rozloha|rozloze]] přesahující 1700 [[hektar]]ů. V oblasti leží i Madridská [[zoologická zahrada]] či zábavní park Parque de Atracciones de Madrid. Areál spravuje město od vyhlášení [[Druhá Španělská republika|druhé Španělské republiky]] v roce 1931. [1244] => [1245] => Monte de El Pardo je největší zalesněná oblast na území města. [[Doubrava|Dubový les]] o rozloze přes 16 000 hektarů je považován za nejlépe zachovalý [[Tvrdolistý les|středomořský les]] v Madridu a jeden z nejzachovalejších v [[Evropa|Evropě]].{{Citace elektronického periodika [1246] => | titul = Wayback Machine [1247] => | periodikum = web.archive.org [1248] => | url = http://www.redforesta.com/wp-content/uploads/2012/03/ENP11-Monte-de-El-Pardo-un-monte-ligado-a-la-historia.pdf [1249] => | datum vydání = 2020-07-02 [1250] => | datum přístupu = 2023-02-09 [1251] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200702033834/http://www.redforesta.com/wp-content/uploads/2012/03/ENP11-Monte-de-El-Pardo-un-monte-ligado-a-la-historia.pdf [1252] => | datum archivace = 2020-07-02 [1253] => }} Dříve totiž sloužil jako lovecký areál. Za vlády [[Ferdinand VII.|Ferdinanda VII. Španělského]] byl v oblasti [[lov]] zakázán a došlo k [[Znárodnění|vyvlastnění]] pozemků. Nyní je oblast zvláště chráněná zejména kvůli životu [[Ptáci|ptactva]]. V oblasti je i nejvyšší bod na území města. [1254] => Soubor:Jardines del Buen Retiro (Madrid) 01.jpg|Park Buen Retiro [1255] => Soubor:Palacio de Cristal - 02.jpg|Palacio de Cristal [1256] => Soubor:Casa de Campo Lago y vista.jpg|[[Casa de Campo]] [1257] => Soubor:Campo del Moro (Madrid) 04.jpg|Zahrady Campo del Moro [1258] => Soubor:Invernadero de Atocha, Madrid - view 2.JPG|Hala nádraží [[Atocha]] [1259] => Soubor:Rio-Manzanares-030612-1.jpg|Řeka [[Manzanares]] [1260] => [1261] => [1262] => == Kultura == [1263] => [1264] => === Galerie a muzea === [1265] => [[Soubor:Museo del Prado 2016 (25185969599).jpg|náhled|Museo del [[Museo del Prado|Prado]]]] [1266] => [[Soubor:Las Meninas, by Diego Velázquez, from Prado in Google Earth.jpg|náhled|[[Dvorní dámy]] od [[Diego Velázquez|Diega Velázqueze]]]] [1267] => Madrid je považován za jedno z nejlepších [[Město|měst]] v [[Evropa|Evropě]] pro milovníky [[umění]]. Nejznámější je Zlatý trojúhelník umění, který se nachází v oblasti [[bulvár]]u [[Paseo del Prado]]. Zahrnuje tři hlavní muzea, a to [[Museo del Prado]], [[Muzeum královny Sofie]] a [[Muzeum Thyssenů-Bornemiszů|Muzeum Thyssen-Bornemiszů]]. [1268] => [1269] => [[Museo del Prado]] zahrnuje jednu z nejrozsáhlejších světových sbírek evropského umění od [[12. století]] do počátku [[19. století]]. Vznikla z bývalé španělské královské sbírky. Zahrnuje mnoho uměleckých děl od [[Francisco Goya|Francisca Goyi]], [[Diego Velázquez|Diega Velázqueze]], [[El Greco|El Greca]], [[Peter Paul Rubens|Petra Paula Rubense]], [[Tizian]]a, [[Hieronymus Bosch|Hieronyma Bosche]], [[José de Ribera|José de Ribery]], [[Joachim Patinir|Joachima Patinira]], [[Rogier van der Weyden|Rogiera van der Weydena]], [[Raffael Santi|Raffaela Santiho]], [[Tintoretto|Tintoretta]], [[Paolo Veronese|Paola Veroneseho]], [[Caravaggio|Caravaggia]], [[Anthonis van Dyck|Anthonise Van Dycka]], [[Albrecht Dürer|Albrechta Dürera]], [[Claude Lorrain|Clauda Lorraina]], [[Bartolomè Esteban Murillo|Murilla]] a [[Francisco de Zurbarán|Zurbarána]]. Mezi pozoruhodná díla patří [[Dvorní dámy]], [[Oblečená Maja]], [[Nahá Maja]], [[Zahrada pozemských rozkoší]], Neposkvrněné početí a Soud v Paříži. [1270] => [1271] => [[Muzeum královny Sofie]] je madridské muzeum umění [[20. století]]. Ukrývá mistrovské protiválečné dílo [[Guernica (obraz)|Guernica]] od [[Pablo Picasso|Pabla Picassa]] z roku 1937. Mezi další exponáty muzea, které se věnuje především španělskému umění, patří sbírky největších španělských mistrů 20. století včetně [[Salvador Dalí|Salvadora Dalího]], [[Joan Miró|Joana Miró]], [[Pablo Picasso|Pabla Picassa]], [[Juan Gris|Juana Grise]] i [[Julio González|Julia Gonzáleze]]. V muzeu působí i volně přístupná umělecká [[Knihovna (instituce)|knihovna]].{{Citace elektronického periodika [1272] => | titul = Museo Nacional Centro de Arte Reina Sofía [1273] => | periodikum = www.museoreinasofia.es [1274] => | url = https://www.museoreinasofia.es/ [1275] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130101193754/http://www.museoreinasofia.es/index_en.html [1276] => | datum přístupu = 2023-02-19 [1277] => }} [1278] => [1279] => [[Muzeum Thyssenů-Bornemiszů|Muzeum Thyssen-Bornemiszů]] je další umělecké muzeum, které zaplňuje mezery ve sbírkách svých protějšků. V případě Musea del Prada sem patří italská, anglická, nizozemská a německá díla, zatímco v případě Muzea královny Sofie doplňuje moderní umění ze zahraničí. Sbírka Thyssen-Bornemiszů byla kdysi druhá nejrozsáhlejší soukromá sbírka na světě po britské královské sbírce. Zahrnovala [[Impresionismus|impresionisty]], [[Expresionismus|expresionisty]] a evropské a americké malby z druhé poloviny 20. století. [1280] => [[Soubor:Dama de Elche, Museo Arqueológico Nacional (35296095201).jpg|vlevo|náhled|Dáma z Elche]] [1281] => [[Národní archeologické muzeum (Madrid)|Národní archeologické muzeum v Madridu]] vystavuje [[Archeologický nález|archeologické nálezy]] od [[pravěk]]u až po [[19. století]] (včetně římských [[Mozaika|mozaik]], řecké [[Keramika|keramiky]], islámského a románského umění). Většina jich pochází z [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejského poloostrova]]. Expozice se rozkládají ve třech [[Podlaží|patrech]]. Ikonickým předmětem v muzeu je Dáma z Elche, iberská [[busta]] ze [[4. století př. n. l.|4. století před naším letopočtem]]. Mezi další významná díla patří Dáma z Bazy, Dáma z Cerro de los Santos, Dáma z Ibizy či poklad z Guarrazaru či reprodukce [[Polychromie|polychromatických maleb]] v [[Altamira|jeskyni Altamira]]. [1282] => [1283] => Královská akademie výtvarných umění v San Fernando ukrývá sbírku [[Výtvarné umění|výtvarného umění]] z 15. až 20. století. Budova je také sídlem madridské akademie umění. [1284] => [1285] => CaixaForum Madrid je [[Postmoderní výtvarné umění|postmoderní]] umělecká galerie v centru Madridu, nedaleko [[Museo del Prado|Musea del Prado]].{{Citace elektronického periodika [1286] => | titul = Exposiciones en Madrid {{!}} Agenda de exposiciones y actividades en Madrid actuales {{!}} CaixaForum Madrid {{!}} Nuestros centros {{!}} Obra Social "la Caixa" [1287] => | periodikum = web.archive.org [1288] => | url = http://obrasocial.lacaixa.es/nuestroscentros/caixaforummadrid/caixaforummadrid_es.html [1289] => | datum vydání = 2016-04-16 [1290] => | datum přístupu = 2023-02-19 [1291] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160416140811/http://obrasocial.lacaixa.es/nuestroscentros/caixaforummadrid/caixaforummadrid_es.html [1292] => | datum archivace = 2016-04-16 [1293] => }} [1294] => [1295] => [[Královský palác v Madridu]], rozsáhlá budova známá svými luxusními pokoji, ukrývá bohaté sbírky brnění a zbraní a nejrozsáhlejší sbírku hudebních nástrojů od [[Antonio Stradivari|Antonia Stradivariho]].{{Citace elektronického periodika [1296] => | titul = Patrimonio Nacional - Palacio Real de Madrid [1297] => | periodikum = web.archive.org [1298] => | url = http://www.patrimonionacional.es/Home/Palacios-Reales/Palacio-Real-de-Madrid.aspx [1299] => | datum vydání = 2013-01-12 [1300] => | datum přístupu = 2023-02-19 [1301] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130112062553/http://www.patrimonionacional.es/Home/Palacios-Reales/Palacio-Real-de-Madrid.aspx [1302] => | datum archivace = 2013-01-12 [1303] => }} Muzeum královských sbírek je budoucí muzeum určené k výstavám nejvýznačnějších kusů královských sbírek. [1304] => [1305] => Muzeum Ameriky je muzeum, které uchovává umělecké, archeologické a etnografické sbírky z Ameriky od paleolitu až po současnost.{{Citace elektronického periodika [1306] => | titul = Museo de América [1307] => | periodikum = web.archive.org [1308] => | url = http://museodeamerica.mcu.es/ [1309] => | datum vydání = 2011-05-27 [1310] => | datum přístupu = 2023-02-19 [1311] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110527225221/http://museodeamerica.mcu.es/ [1312] => | datum archivace = 2011-05-27 [1313] => }} [1314] => [1315] => Mezi další pozoruhodná muzea patří Národní muzeum přírodních věd, Námořní muzeum či klášter Las Descalzas Reales s mnoha výtvarnými díly z období [[renesance]] a [[Baroko|baroka]] a bruselskými [[Tapiserie|gobelíny]] inspirovanými [[Peter Paul Rubens|Rubensovými]] obrazy. Muzeum Lázara Galdiana se specializuje na dekorační předměty, ale zahrnuje i sbírku zbraní včetně meče [[papež]]e [[Inocenc VIII.|Inocence VIII]]. Sorollovo muzeum se zaměřuje na díla valencijského [[Impresionismus|impresionistického]] malíře [[Joaquín Sorolla|Joaquína Sorolly]]. Vystaveny jsou i sochy [[Auguste Rodin|Augusta Rodina]], které byly součástí Sorollova majetku. Historické muzeum v Madridu vystavuje předměty související s místní historií. Ve městě existuje i Muzeum voskových figurín a Železniční muzeum, které se nachází v budově bývalého [[Železniční stanice|nádraží]] Delicias. [1316] => [1317] => === Múzická umění === [1318] => [[Soubor:Palco TeatroReal.jpg|náhled|[[Teatro Real]]]] [1319] => Národní posluchárna hudby (Auditorio Nacional de Música) je hlavním místem konání koncertů [[Klasická hudba|klasické hudby]] v Madridu.{{Citace elektronického periodika [1320] => | titul = Auditorio Nacional de Música, C/Príncipe de Vergara 146, Madrid. Music - Time Out Madrid [1321] => | periodikum = web.archive.org [1322] => | url = http://www.timeout.com/madrid/music/venue/13683/auditorio-nacional-de-musica [1323] => | datum vydání = 2009-09-05 [1324] => | datum přístupu = 2023-02-20 [1325] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090905030441/http://www.timeout.com/madrid/music/venue/13683/auditorio-nacional-de-musica [1326] => | datum archivace = 2009-09-05 [1327] => }} Sídlí v něm Španělský národní [[orchestr]] a [[Chamartín]]ský symfonický orchestr. V budově se také konají koncerty Orchestru [[Madridské autonomní společenství|Madridského společenství]] a Madridského symfonického orchestru. Konají se zde i koncerty zahraničních orchestrů. [1328] => [1329] => [[Teatro Real]] je hlavní [[Operní scéna|operní dům]] v Madridu. Nachází se přímo před [[Královský palác v Madridu|Královským palácem v Madridu]]. V této budově sídlí Madridský symfonický orchestr. Teatro Real uvádí kolem sedmnácti operních titulů ročně, dále dva až tři rozsáhlé [[balet]]y a několik [[Koncert|recitálů]]. [1330] => [1331] => Teatro de la Zarzuela se věnuje především [[Zarzuela|zarzuele]] (španělský hudebně-dramatický [[žánr]]). Kromě ní se věnuje také [[Opereta|operetě]] a [[recitál]]ům.{{Citace elektronického periodika [1332] => | titul = History [1333] => | periodikum = web.archive.org [1334] => | url = http://teatrodelazarzuela.mcu.es/en/quienes-somos/historia [1335] => | datum vydání = 2014-08-21 [1336] => | datum přístupu = 2023-02-20 [1337] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140821220749/http://teatrodelazarzuela.mcu.es/en/quienes-somos/historia [1338] => | datum archivace = 2014-08-21 [1339] => }} V budově sídlí Orchestr Madridského společenství. [1340] => [1341] => Teatro Monumental je místem koncertů Symfonického orchestru [[Veřejnoprávní médium|veřejnoprávní]] vysílatel rádia a televize [[Corporación de Radio y Televisión Española|RTVE]].{{Citace monografie [1342] => | titul = La Orquesta Sinfónica de RTVE - RTVE.es [1343] => | url = https://www.rtve.es/orquesta-coro/orquesta-sinfonica/ [1344] => | jazyk = es [1345] => }} {{Wayback|url=https://www.rtve.es/orquesta-coro/orquesta-sinfonica/ |date=20230220203831 }} [1346] => [1347] => Další místa koncertů klasické hudby jsou Fundación Joan March a Auditorio 400. [1348] => [1349] => === Noční život === [1350] => [[Soubor:Madrid (28228858839).jpg|vlevo|náhled|Noční život v centru Madridu]] [1351] => Madrid je mezinárodní centrum vysoce rozmanitého nočního života. Ve městě působí mnoho [[Bar (podnik)|barů]], tanečních a nočními klubů, které zůstávají otevřené i dlouho po [[půlnoc]]i. O Madridu se říká, že má "pulzující noční život".{{Citace elektronického periodika [1352] => | příjmení = Canepa [1353] => | jméno = Jessica Benavides [1354] => | titul = Madrid after dark: How to go out like the locals [1355] => | periodikum = CNN [1356] => | url = https://www.cnn.com/travel/article/madrid-after-dark/index.html [1357] => | datum vydání = 2017-07-12 [1358] => | jazyk = en [1359] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200204013703/https://edition.cnn.com/travel/article/madrid-after-dark/index.html [1360] => | datum přístupu = 2023-02-20 [1361] => }} Mezi nejvýznamnější místa nočního života patří okolí Plaza de Santa Ana, Malasaña a La Latina. Na těchto lokacích lze navštívit například [[tapas]] bary, [[koktejl]]ové bary, kluby, [[jazz]]ové salonky, podniky s živou hudbou a [[flamenco]]vá divadla. Většina nočních klubů ožívá ve 13.30 po [[Poledne|poledni]], výjimkou není ani otevírací doba do šesté hodiny ranní. [1362] => [1363] => Noční život vzkvétal zejména v [[1980–1989|80. letech]], kdy byl starostou Enrique Tierno Galván ([[Španělská socialistická dělnická strana|PSOE]]). Během jeho vlády došlo k rozvoji [[Kontrakultura|kontrakulturního]] hnutí La Movida.{{Citace monografie [1364] => | titul = Madrid [1365] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/1256514517 [1366] => | vydavatel = H. Kliczkowski [1367] => | místo = Madrid [1368] => | počet stran = 1 online resource (200 pages [1369] => | isbn = 9788489439894 [1370] => | oclc = 1256514517 [1371] => }} Toto období znamenalo vzestup [[punk rock]]u, [[Synthpop|synth-popové hudby]], otevřenost v oblasti [[Sexualita|sexuality]] a užívání [[Psychoaktivní droga|drog]]. [1372] => [1373] => Oblast Chueca se také stala oblíbeným místem madridského nočního života, zejména pro [[Homosexualita|homosexuální]] populaci. Chueca je známá jako [[gay]] čtvrť, srovnatelná se čtvrtí [[Castro (San Francisco)|Castro]] v [[San Francisco|San Franciscu]].{{Citace periodika [1374] => | příjmení = Richardson [1375] => | jméno = Paul [1376] => | titul = Madrid: the best nights out [1377] => | periodikum = The Guardian [1378] => | datum vydání = 2012-03-16 [1379] => | issn = 0261-3077 [1380] => | jazyk = en-GB [1381] => | url = https://www.theguardian.com/travel/2012/mar/16/best-bars-clubs-nightlife-madrid [1382] => | datum přístupu = 2023-02-20 [1383] => }} {{Wayback|url=https://www.theguardian.com/travel/2012/mar/16/best-bars-clubs-nightlife-madrid |date=20200204014100 }} [1384] => [1385] => === Festivaly === [1386] => [[Soubor:Madrid - Fiestas de San Isidro - 20070515-45.jpg|náhled|Den svatého Isidora Dělníka]] [1387] => Typickým místním [[Svátek|svátkem]] je Den [[Isidor z Madridu|Isidora Dělníka]], [[patron]]a Madridu. Slaví se [[15. květen|15. května]], je dokonce vyhlášen jako [[státní svátek]]. Podle tradice byl Isidor zemědělský dělník a výrobce [[Studna|studní]], který se narodil v Madridu na konci [[11. století]]. Žil zbožným životem, jeho [[mrtvola]] byla údajně v roce [[1212]] shledána neporušenou. Mezi madridskými občany je velmi populární. Protože se Madrid stal hlavním městem [[Španělské království|Španělského království]], vyvinula městská rada úsilí na podporu jeho [[kanonizace]], tento proces začal v roce [[1562]].{{Citace periodika [1388] => | příjmení = Zozaya [1389] => | jméno = Leonor [1390] => | titul = Construcciones para una canonización: reflexiones sobre los lugares de memoria y de culto en honor a San Isidro Labrador [1391] => | periodikum = Revista electrónica de Historia Moderna [1392] => | datum vydání = 2011-06-30 [1393] => | ročník = 7 [1394] => | číslo = 22 [1395] => | issn = 1699-7778 [1396] => | jazyk = es [1397] => | url = http://www.tiemposmodernos.org/tm3/index.php/tm/article/view/260 [1398] => | datum přístupu = 2023-02-20 [1399] => }} {{Wayback|url=http://www.tiemposmodernos.org/tm3/index.php/tm/article/view/260 |date=20200203073438 }} Isidor byl [[Blahoslavený|blahořečen]] roku [[1619]] a svátek byl stanoven na 15. května.{{Citace periodika [1400] => | příjmení = Río Barredo [1401] => | jméno = María José del [1402] => | titul = Fiestas públicas en Madrid (1561-1808) [1403] => | datum vydání = 1993 [1404] => | url = https://repositorio.uam.es/handle/10486/12886 [1405] => | datum přístupu = 2023-02-20 [1406] => }} {{Wayback|url=https://repositorio.uam.es/handle/10486/12886 |date=20200203071938 }} [1407] => [1408] => 15. května se lidé shromažďují v ermitě sv. Isidora a parku sv. Isidora na pravém břehu řeky [[Manzanares]]. Často nosí kostkované [[čepice]] (parpusas) a [[Šátek|šátky]] (safos).{{Citace periodika [1409] => | příjmení = Carbajo [1410] => | jméno = Juan Antonio [1411] => | titul = 'Parpusas', 'safos' y 'mañosas' [1412] => | periodikum = El País [1413] => | datum vydání = 1989-05-14 [1414] => | issn = 1134-6582 [1415] => | jazyk = es [1416] => | url = https://elpais.com/diario/1989/05/15/madrid/611234654_850215.html [1417] => | datum přístupu = 2023-02-20 [1418] => }} {{Wayback|url=https://elpais.com/diario/1989/05/15/madrid/611234654_850215.html |date=20200203071937 }} [1419] => [[Soubor:Madrid - Pregón carnaval - 130209 180007.jpg|vlevo|náhled|Karneval v Madridu]] [1420] => Přestože je Madrid cizinci často označován jako město bez [[Tradice|tradic]],{{Citace periodika [1421] => | titul = Tradición [1422] => | periodikum = El País [1423] => | datum vydání = 2002-02-12 [1424] => | issn = 1134-6582 [1425] => | jazyk = es [1426] => | url = https://elpais.com/diario/2002/02/13/madrid/1013603055_850215.html [1427] => | datum přístupu = 2023-02-20 [1428] => }} {{Wayback|url=https://elpais.com/diario/2002/02/13/madrid/1013603055_850215.html |date=20200203071936 }} [[Masopust|karneval]] je v Madridu populární už od [[16. století]]. Během [[Frankistické Španělsko|frankistické diktatury]] byl omezován, čímž tento svátek výrazně utrpěl. Od té doby se opět pomalu vzpamatovává. [1429] => [1430] => Nejvýznamnější hudební událostí ve městě je Mad Cool festival založený v roce 2016, dosáhl návštěvnosti 240 000 během ročníku 2018. Akce trvala tři dny.{{Citace elektronického periodika [1431] => | titul = Wayback Machine [1432] => | periodikum = web.archive.org [1433] => | url = https://www.madrid-destino.com/sites/default/files/2019-03/AnuarioTurismoMadrid2018.pdf [1434] => | datum vydání = 2019-07-16 [1435] => | datum přístupu = 2023-02-20 [1436] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190716173530/https://www.madrid-destino.com/sites/default/files/2019-03/AnuarioTurismoMadrid2018.pdf [1437] => | datum archivace = 2019-07-16 [1438] => }} [1439] => [1440] => Madrid Pride se stal událostí, při které se sejde nejvíce lidí místních obyvatel během roku.{{Citace periodika [1441] => | příjmení = País [1442] => | jméno = El [1443] => | titul = El Orgullo 2011 se pone los cascos en Chueca [1444] => | periodikum = El País [1445] => | datum vydání = 2011-06-28 [1446] => | issn = 1134-6582 [1447] => | jazyk = es [1448] => | url = https://elpais.com/diario/2011/06/28/madrid/1309260263_850215.html [1449] => | datum přístupu = 2023-02-20 [1450] => }} {{Wayback|url=https://elpais.com/diario/2011/06/28/madrid/1309260263_850215.html |date=20200203071935 }} Je také jednou z nejvýznamnějších oslav [[Gay Pride|gay pride]] na celém světě.{{Citace periodika [1451] => | příjmení = León [1452] => | jméno = Pablo [1453] => | titul = El Orgullo más envidiado del mundo [1454] => | periodikum = El País [1455] => | datum vydání = 2016-07-07 [1456] => | issn = 1134-6582 [1457] => | jazyk = es [1458] => | url = https://elpais.com/ccaa/2016/06/30/madrid/1467313121_062894.html [1459] => | datum přístupu = 2023-02-20 [1460] => }} {{Wayback|url=https://elpais.com/ccaa/2016/06/30/madrid/1467313121_062894.html |date=20191214134438 }} [1461] => [1462] => První demonstrace za práva gayů se konala v roce [[1977]].{{Citace elektronického periodika [1463] => | titul = About WPM 2017 - Madrid Pride MADO'15 [1464] => | periodikum = web.archive.org [1465] => | url = http://www.madridorgullo.com/en/worldpride/acercade [1466] => | datum vydání = 2016-11-14 [1467] => | datum přístupu = 2023-02-20 [1468] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20161114002050/http://www.madridorgullo.com/en/worldpride/acercade [1469] => | datum archivace = 2016-11-14 [1470] => }} Od roku [[1981]] se Madrid Pride koná pravidelně. V roce 2017 se ve městě konal průvod [[Europride]]. Na tomto festivalu se konala řada konferencí, seminářů a [[workshop]]ů, stejně jako kulturních a sportovních aktivit. [1471] => [1472] => Od roku 2005, kdy Španělsko v červenci 2005 legalizovalo [[Stejnopohlavní manželství ve Španělsku|sňatky osob stejného pohlaví]], se Madrid stal jedním z největších center [[LGBT|LGBT kultury]].{{Citace periodika [1473] => | příjmení = McLean [1474] => | jméno = Renwick [1475] => | titul = Spain gives approval to gay unions [1476] => | periodikum = The New York Times [1477] => | datum vydání = 2005-07-01 [1478] => | issn = 0362-4331 [1479] => | jazyk = en-US [1480] => | url = https://www.nytimes.com/2005/07/01/world/europe/spain-gives-approval-to-gay-unions.html [1481] => | datum přístupu = 2023-02-20 [1482] => }} {{Wayback|url=https://www.nytimes.com/2005/07/01/world/europe/spain-gives-approval-to-gay-unions.html |date=20150119030827 }} S přibližně 500 podniky zaměřenými na LGBT komunitu se Madrid stal „bránou rozmanitosti“. [1483] => [1484] => === Býčí zápasy === [1485] => [[Soubor:Plaza de Toros de Las Ventas (Madrid) 05.jpg|náhled|Aréna Las Ventas]] [1486] => V Madridu stojí největší býčí aréna ve [[Španělsko|Španělsku]], Las Ventas. Založená byla v roce 1929. Mnohými je považována za světové centrum [[Korida|býčích zápasů (koridy)]] a má kapacitu téměř 25 000 míst. Sezóna koridy začíná v [[Březen|březnu]] a končí v [[Říjen|říjnu]]. Během slavností San Isidro (svatého patrona Madridu) od poloviny května do začátku června se konají zápasy každý den. Po zbytek dne se konají každou neděli a státní svátek po zbytek sezóny. Postavena byla v novomaurisjkém stylu. Aréna také hostí [[Koncert|hudební koncerty]] a další akce mimo býčí zápasy. V Madridu však panuje velká [[kontroverze]] ohledně býčích zápasů.{{Citace periodika [1487] => | příjmení = France-Presse [1488] => | jméno = Agence [1489] => | titul = Thousands rally in Madrid to demand an end to bullfighting [1490] => | periodikum = The Guardian [1491] => | datum vydání = 2016-09-11 [1492] => | issn = 0261-3077 [1493] => | jazyk = en-GB [1494] => | url = https://www.theguardian.com/world/2016/sep/11/thousands-rally-in-madrid-to-demand-an-end-to-bullfighting [1495] => | datum přístupu = 2023-02-09 [1496] => }} {{Wayback|url=https://www.theguardian.com/world/2016/sep/11/thousands-rally-in-madrid-to-demand-an-end-to-bullfighting |date=20230209165201 }} [1497] => [1498] => === Literatura === [1499] => [[Soubor:Félix Lope de Vega y Carpio (Casa-Museo de Lope de Vega, Madrid).JPG|vlevo|náhled|[[Lope de Vega]]]] [1500] => [[Soubor:Biblioteca Nacional de España (Madrid) 09.jpg|náhled|[[Národní knihovna Španělska]]]] [1501] => Madrid byl jedním z důležitých center [[Španělská literatura|španělské literatury]]. Někteří z nejvýznamnějších spisovatelů španělského zlatého věku ([[16. století]]) se narodili v Madridu, za zmínku stojí například [[Lope de Vega]], autora dramatických děl [[Ovčí pramen]] a Hra v jesličkách. Celkově reformoval španělské divadlo. Navázal na něj [[Pedro Calderón de la Barca|Pedro Calderon de la Barca]], který napsal dílo [[Život je sen]]. [[Francisco de Quevedo]], který kritizoval španělskou [[společnost]] své doby, napsal dílo El Buscón. [[Tirso de Molina]], který vytvořil postavu [[Don Juan|Dona Juana]], se taktéž narodil v Madridu. [[Miguel de Cervantes y Saavedra]] a [[Luis de Góngora y Argote]] také působili ve městě, ačkoli se v něm nenarodili. Domy některých z těchto [[spisovatel]]ů stále stojí. [1502] => [1503] => Další spisovatelé narození v Madridu v pozdějších staletích byli [[Leandro Fernandez de Moratín]], [[Mariano José de Larra]], [[Jose de Echegaray]], [[Ramón Gómez de la Serna]], [[Dámaso Alonso]], [[Enrique Jardiel Poncela]] či [[Pedro Salinas]]. [1504] => [1505] => Oblast zvaná Barrio de las Letras vděčí za svůj název vysokým počtem zde působících spisovatelů. Ti zde tvořili především v [[16. století|16.]] a [[17. století]]. Žili zde někteří z nejvýznamnějších spisovatelů španělského zlatého věku, například [[Lope de Vega]], [[Francisco de Quevedo]] a [[Luis de Góngora y Argote]]. Působila zde divadla Cruz a Príncipe, jedny z nejvýznamnějších ve Španělsku. V domě č. 87 v ulici Calle de Atocha sídlila [[Tiskárna (podnik)|tiskárna]] Juana de la Cuesty, zde bylo v roce [[1604]] vysázeno a vytištěno první vydání slavného díla [[Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha]]. [1506] => [1507] => Ve španělské metropoli sídlí [[Real Academia Española|Španělská královská akademie (Real Academia Española)]]. Tato významná instituce se zabývá například péčí o [[Španělština|španělský jazyk]], připravuje a vydává jeho pravidla a jiné nejrůznější [[publikace]] o něm.{{Citace elektronického periodika [1508] => | titul = Noticias Jurídicas [1509] => | periodikum = Noticias Jurídicas [1510] => | url = https://noticias.juridicas.com/base_datos/Admin/rd1109-1993.html [1511] => | jazyk = es [1512] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120325091954/http://noticias.juridicas.com/base_datos/Admin/rd1109-1993.html [1513] => | datum přístupu = 2023-02-21 [1514] => }} Sídlí zde i další mezinárodní kulturní instituce, jako například [[Instituto Cervantes]], jehož úkolem je propagace a výuka španělského jazyka a celkově šíření [[Španělsko|španělské]] a [[Latinská Amerika|latinskoamerické]] [[Kultura|kultury]]. [1515] => [1516] => [[Národní knihovna Španělska]] je největší veřejná [[Knihovna (instituce)|knihovna]] ve [[Španělsko|Španělsku]]. Sbírka se skládá z více než 26 milionů předmětů, z čehož je 15 milionů [[Kniha|knih]] a dalších [[Tiskovina|tiskovin]], 30 tisíc [[rukopis]]ů, 143 tisíc výtisků [[Noviny|novin]] a podobných tiskovin, asi 9,5 milionu grafických materiálů, asi 500 tisíc hudebních materiálů, 500 tisíc [[Mapa|map]], 600 tisíc hudebních nahrávek či 90 tisíc elektronických dokumentů.{{Citace elektronického periodika [1517] => | titul = Colecciones {{!}} Biblioteca Nacional de España [1518] => | periodikum = www.bne.es [1519] => | url = https://www.bne.es/es/colecciones [1520] => | jazyk = es [1521] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110309041548/http://www.bne.es/es/Colecciones [1522] => | datum přístupu = 2023-02-21 [1523] => }} [1524] => [1525] => === Gastronomie === [1526] => [[Soubor:CocidoMadrileño.jpg|náhled|Cocido madrileño, [[Dušení (vaření)|dušené]] maso s [[Cizrna|cizrnou]]]] [1527] => Madridská kuchyně je silně ovlivněna jinými [[Administrativní dělení Španělska|regiony Španělska]]. Její vlastní identita ve skutečnosti spočívá ve schopnosti tyto vlivy zpracovávat a začleňovat.{{Citace elektronického periodika [1528] => | příjmení = Castillo [1529] => | jméno = Raquel [1530] => | titul = Reportaje {{!}} La cocina madrileña más castiza [1531] => | periodikum = Cinco Días [1532] => | url = https://cincodias.elpais.com/cincodias/2006/05/06/sentidos/1146882442_850215.html [1533] => | datum vydání = 2006-05-06 [1534] => | jazyk = es [1535] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200205030851/https://cincodias.elpais.com/cincodias/2006/05/06/sentidos/1146882442_850215.html [1536] => | datum přístupu = 2023-02-22 [1537] => }} [1538] => [1539] => Jedním z nejtypičtějších jídel je cocido madrileño, jedná se o [[Dušení (vaření)|dušené]] maso na [[Cizrna|cizrně]].{{Citace periodika [1540] => | příjmení = García [1541] => | jméno = Teresa Morales [1542] => | titul = Date un homenaje: los cinco guisos de puchero más calóricos [1543] => | periodikum = El País [1544] => | datum vydání = 2016-11-15 [1545] => | issn = 1134-6582 [1546] => | jazyk = es [1547] => | url = https://elpais.com/elpais/2016/11/07/icon/1478537706_161036.html [1548] => | datum přístupu = 2023-02-22 [1549] => }} {{Wayback|url=https://elpais.com/elpais/2016/11/07/icon/1478537706_161036.html |date=20200205030849 }} ​​Callos a la madrileña je tradiční zimní specialitou, obvykle se vyrábí z [[Tur domácí|hovězích]] [[Dršťky|drštěk]].{{Citace elektronického periodika [1550] => | příjmení = Madridiario [1551] => | titul = Descubre la comida típica de Madrid [1552] => | periodikum = Madridiario [1553] => | url = https://www.madridiario.es/noticia/473754/recomendamos/descubre-la-comida-tipica-de-madrid.html [1554] => | jazyk = es [1555] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200205030852/https://www.madridiario.es/noticia/473754/recomendamos/descubre-la-comida-tipica-de-madrid.html [1556] => | datum přístupu = 2023-02-22 [1557] => }} Mezi další madridské pokrmy připravované z [[Vnitřnosti|vnitřností]] patří gallinejas, grilované [[Vepřové maso|vepřové]] [[ucho]].{{Citace elektronického periodika [1558] => | příjmení = Hermida [1559] => | jméno = Álvaro [1560] => | titul = Los mejores sitios para comer oreja a la plancha en Madrid [1561] => | periodikum = alimente.elconfidencial.com [1562] => | url = https://www.alimente.elconfidencial.com/gastronomia-y-cocina/2020-12-15/gastronomia-madrilena-oreja-a-la-plancha_1597397/ [1563] => | datum vydání = 2020-12-15 [1564] => | jazyk = es [1565] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200803143237/https://www.alimente.elconfidencial.com/gastronomia-y-cocina/2019-11-17/gastronomia-madrilena-oreja-a-la-plancha_1597397/ [1566] => | datum přístupu = 2023-02-22 [1567] => }} I smažená [[chobotnice]] se v Madridu stala kulinářskou specialitou, často se konzumuje v [[sendvič]]i s názvem bocata de calamares. [1568] => [1569] => Mezi další jídla považovaná za typicky madridská patří sopa de ajo ([[česneková polévka]]), španělská [[omeleta]], besugo a la madrileña ([[cejn]]), caracoles a la madrileña ([[Plži|šneci]]) nebo patatas bravas (kořeněné [[Lilek brambor|brambory]]). Posledně jmenovaný pokrm je často podáván v [[tapas]] barech. Známé je také jídlo s názvem gallina en pepitoria ([[Kur domácí|slepice]] nebo kuře vařené s předem uvařeným [[Žloutek|žloutkem]] s [[Mandle (plod)|mandlemi]]).{{Citace periodika [1570] => | příjmení = Parrondo [1571] => | jméno = Francisco Feo [1572] => | titul = Jornadas de turismo gastronómico en la Comunidad de Madrid [1573] => | periodikum = Cuadernos de Turismo [1574] => | datum vydání = 2014 [1575] => | číslo = 33 [1576] => | strany = 31–58 [1577] => | issn = 1989-4635 [1578] => | jazyk = es [1579] => | url = https://revistas.um.es/turismo/article/view/195631 [1580] => | datum přístupu = 2023-02-22 [1581] => }} {{Wayback|url=https://revistas.um.es/turismo/article/view/195631 |date=20230222203821 }} [1582] => [1583] => == Sport == [1584] => [[Soubor:Estadio Santiago Bernabeau (Ank Kumar Infosys Limited) 01.jpg|vlevo|náhled|[[Estadio Santiago Bernabéu]]]] [1585] => [[Soubor:Wanda Metropolitano inside.jpg|vlevo|náhled|[[Wanda Metropolitano|Stadion Wanda Metropolitano]]]] [1586] => Jeden z nejznámějších klubů světa, [[Real Madrid]], založený v roce [[1902]], soutěží v [[Primera División|La Lize]], což je nejvyšší španělská fotbalová liga. Své domácí zápasy hraje na [[Estadio Santiago Bernabéu|stadionu Santiaga Bernabéu]] s kapacitou 81 044 diváků.{{Citace elektronického periodika [1587] => | titul = Santiago Bernabéu Stadium, the home of madridismo {{!}} Real Madrid C.F. [1588] => | periodikum = Real Madrid C.F. - Web Oficial [1589] => | url = https://www.realmadrid.com/en/santiago-bernabeu-stadium [1590] => | jazyk = en [1591] => | datum přístupu = 2023-02-22 [1592] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220420043327/https://www.realmadrid.com/en/santiago-bernabeu-stadium [1593] => | datum archivace = 2022-04-20 [1594] => }} Klub je jedním z nejvíce podporovaných týmů na světě a jeho příznivci jsou označováni jako Madridistas nebo Merengues (pusinky). Příznivci Realu jsou většinou občané [[Vyšší třída|vyšší třídy]] a [[Konzervatismus|konzervativci]]. Klub byl označen jako nejlepší klub [[20. století]], v současnosti je pátým nejhodnotnějším [[Sportovní klub|sportovním klubem]] na světě a nejúspěšnějším španělským fotbalovým klubem s celkem 99 oficiálními tituly (včetně 14 evropských pohárů a 35 La Ligy). [1595] => [1596] => [[Atlético Madrid]], klub založený v roce [[1903]], také soutěží v [[Primera División|La Lize]]. Domácí zápasy se konají na [[Wanda Metropolitano|stadionu Metropolitano]]. Klub je ve městě také silně podporovaný, má třetí nejrozsáhlejší základnu [[Fanoušek|fanoušků]] ve [[Španělsko|Španělsku]] a jejich příznivci jsou označováni jako Atléticos nebo Colchoneros (Matrace). Atlético je podporováno především [[Střední třída|střední pracující třídou]]. Klub je taktéž považován za elitní evropský tým, vyhrál tři tituly [[Evropská liga UEFA|Evropské ligy UEFA]] a na domácí půdě Atletico jedenáct [[Primera División|ligových]] titulů a deset cen [[Copa del Rey]]s. [1597] => [1598] => [[Rayo Vallecano]] je třetí nejdůležitější fotbalový tým města, sídlí v nedalekém samostatném městě Vallecas. V současné době soutěží v [[Primera División|La Lize]], kam si zajistil postup v roce [[2021]]. Fanoušci klubu bývají velmi [[Levice|levicoví]] a jsou známí jako Bucaneers. [1599] => [1600] => Madrid hostil pět finále [[Liga mistrů UEFA|Ligy mistrů UEFA]], čtyři na [[Estadio Santiago Bernabéu|stadionu Santiaga Bernabéu]] a jedno na stadionu [[Wanda Metropolitano|Metropolitano]]. Stadion Santiaga Bernabéu také hostil finále [[EURO 1964|Mistrovství Evropy ve fotbale 1964]], které Španělsko vyhrálo, a finále Světového poháru FIFA 1982. [1601] => [[Soubor:Palacio de Deportes (Madrid) 05.jpg|náhled|[[Palacio de Deportes José María Martín Carpena]]]] [1602] => [[Basketbal]]ový klub [[Real Madrid Baloncesto]] založený v roce [[1931]] soutěží v [[Liga ACB|Lize ACB]]. Své domácí zápasy odehrává v [[Palacio de Deportes José María Martín Carpena]] (WiZink Center). Jedná se o basketbalovou odnož [[Real Madrid|Realu Madrid]]. S rekordními 10 tituly v basketbalové [[Euroliga v basketbalu|Eurolize]] je nejúspěšnějším týmem v [[Evropa|Evropě]]. V domácí lize získali rekordních 36 titulů a rekordních 28 cen [[Copa del Reys de Baloncesto]]. [1603] => [1604] => [[CB Estudiantes]] je basketbalový klub založený v roce [[1948]]. Soutěží v druhé nejvyšší basketbalové lize [[Španělsko|Španělska]]. Domácí zápasy také hraje v [[Palacio de Deportes José María Martín Carpena]] (WiZink Center). Do roku [[2021]] byl CB Estudiantes jedním z pouhých tří týmů, které nikdy nesestoupily z [[Liga ACB|nejvyšší španělské ligy]]. Mezi historické úspěchy klubu patří tři vítězství nejvyšší španělské basketbalové ligy a čtyři umístení na druhé pozici. [1605] => [1606] => V Madridu se konalo šest [[Finále (sport)|finále]] basketbalové [[Euroliga v basketbalu|Euroligy]], poslední dvě v [[Palacio de Deportes José María Martín Carpena]]. Město také hostilo finálové zápasy [[Mistrovství světa v basketbalu mužů 1986|Mistrovství světa v basketbalu ​​1986]] a [[Mistrovství světa v basketbalu mužů 2014|2014]] a finále [[Mistrovství Evropy v basketbalu mužů 2007|Mistrovství Evropy v basketbalu 2007]]. [1607] => [1608] => Hlavním každoročním mezinárodním cyklistickým závodem je [[Vuelta a España]] (La Vuelta). Jedná se o jeden ze tří celosvětově prestižních třítýdenních [[Grand Tour (cyklistika)|Grand Tours]]. Její závěrečné etapy se konají v [[září]] právě v Madridu. Známým tenisovým turnajem je [[Madrid Open]], který má mužskou i ženskou verzi. Zápasy se odehrávají na [[Antukový dvorec|antuce]]. Turnaj je součástí devíti turnajů [[ATP Tour Masters 1000]] a devíti turnajů [[WTA 1000]]. Koná se během prvního [[Květen|květnového]] týdne v [[Caja Mágica]]. Od roku 2019 Madrid hostí finále velkého turnaje [[Davis Cup]]. [1609] => [1610] => == Osobnosti == [1611] => [1612] => * [[Lope de Vega]], (1562–1635), dramatik, básník a prozaik [1613] => * [[Tirso de Molina]], (asi 1584–1648), spisovatel [1614] => * [[Pedro Calderón de la Barca]] (1600–1681), barokní dramatik a básník [1615] => * [[Juan José de Austria]] (1629–1679), vojevůdce [1616] => * [[Manuela Malasaña]] (1791–1808), jedna z obětí během povstání Dos de Mayo [1617] => * [[Isabela II. Španělská|Izabela II. Španělská]] (1830–1904), španělská královna [1618] => * [[José Echegaray y Eizaguirre]] (1832–1916), dramatik, politik, matematik a ekonom, nositel Nobelovy ceny za literaturu [1619] => * [[George Santayana]] (1863–1952), americký filosof, kritik a spisovatel [1620] => * [[Jacinto Benavente]] (1866–1954), dramatik a básník, nositel Nobelovy ceny za literaturu [1621] => * [[José Ortega y Gasset]] (1883–1955), filosof, sociolog a esejista [1622] => * [[Juan Gris]] (1887–1927), malíř a sochař [1623] => * [[Teresa Berganza]] (* 1935), mezzosopranistka [1624] => * [[Plácido Domingo]] (* 1941), tenorista a dirigent [1625] => * [[Julio Iglesias]] (* 1943) , zpěvák [1626] => * [[Massiel]] (* 1947), zpěvačka [1627] => * [[Javier Marías]], (* 1951), prozaik, překladatel, editor a fejetonista [1628] => * [[José María Aznar]] (* 1953), politik [1629] => * [[Victoria Abrilová]] (* 1959), herečka [1630] => * [[Carlos Sainz]] (* 1962), automobilový závodník [1631] => * [[Infantka Elena|Elena Bourbonská]] (* 1963), španělská infantka, vévodkyně z Luga [1632] => * [[Filip VI. Španělský]] (* 1968), španělský král [1633] => * [[Virginia Ruanová Pascualová]] (* 1973), tenistka [1634] => * [[Enrique Iglesias]] (* 1975), popový zpěvák [1635] => * [[Raúl González]] (* 1977), fotbalista [1636] => * [[Iker Casillas|Iker Casillas Fernández]] (* 1981), fotbalový brankář [1637] => * [[Alberto Contador]] (* 1982), cyklista [1638] => * [[Fernando Torres]] (* 1984), fotbalista [1639] => * [[Carlos Sainz Jr.]] (* 1994), automobilový závodník [1640] => == Odkazy == [1641] => === Reference === [1642] => {{Překlad|en|Madrid|1136148762}} [1643] => [1644] => === Související články === [1645] => * [[Madridské autonomní společenství]] [1646] => [1647] => === Externí odkazy === [1648] => * {{Commonscat}} [1649] => * {{Wikicitáty|téma=Madrid}} [1650] => * {{Wikislovník|heslo=Madrid}} [1651] => * {{oficiální web}} [1652] => [1653] => {{Madrid}} [1654] => {{Obce madridského společenství}} [1655] => {{Španělsko}} [1656] => {{Hlavní města Evropy}} [1657] => {{Autoritní data}} [1658] => {{Portály|Geografie|Španělsko}} [1659] => [1660] => [[Kategorie:Madrid| ]] [1661] => [[Kategorie:Města v Madridském autonomním společenství]] [1662] => [[Kategorie:Obce v Madridském autonomním společenství]] [1663] => [[Kategorie:Hlavní města v Evropě]] [1664] => [[Kategorie:Univerzitní města]] [1665] => [[Kategorie:Evropská hlavní města kultury]] [] => )
good wiki

Madrid

Madrid (španělsky také Madrid, IPA: [maˈðɾið]) je hlavní a největší město Španělska. Žije v něm obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Španělsko','Královský palác v Madridu','Manzanares','Madridské autonomní společenství','Evropa','Museo del Prado','Sevilla','Muzeum královny Sofie','Frankistické Španělsko','Barcelona','Muzeum Thyssenů-Bornemiszů','16. století'

Barcelona

Evropa

Manzanares

Sevilla

Španělsko