Array
(
[0] => 14666392
[id] => 14666392
[1] => cswiki
[site] => cswiki
[2] => Španělština
[uri] => Španělština
[3] =>
[img] =>
[4] =>
[day_avg] =>
[5] =>
[day_diff] =>
[6] =>
[day_last] =>
[7] =>
[day_prev_last] =>
[8] => Španělština (také nazývaná kastilština) je románský jazyk, který je mateřským jazykem kolem 460 milionů lidí na světě. Je to také jedním z oficiálních jazyků 21 států a je široce používána v mezinárodních organizacích. Španělština má bohatou literární tradici, která sahá od středověkých děl až po moderní literaturu. Jazyk se vyvinul z latiny a v průběhu času absorboval vlivy arabštiny a germánských jazyků. Španělština má různé dialekty a varianty v závislosti na geografické oblasti, ale základní gramatická struktura a lexikon zůstávají většinou stejné.
[oai] => Španělština (také nazývaná kastilština) je románský jazyk, který je mateřským jazykem kolem 460 milionů lidí na světě. Je to také jedním z oficiálních jazyků 21 států a je široce používána v mezinárodních organizacích. Španělština má bohatou literární tradici, která sahá od středověkých děl až po moderní literaturu. Jazyk se vyvinul z latiny a v průběhu času absorboval vlivy arabštiny a germánských jazyků. Španělština má různé dialekty a varianty v závislosti na geografické oblasti, ale základní gramatická struktura a lexikon zůstávají většinou stejné.
[9] =>
[is_good] =>
[10] =>
[object_type] =>
[11] => 0
[has_content] => 0
[12] =>
[oai_cs_optimisticky] =>
)
Array
(
[0] => {{Infobox - jazyk
[1] => | název = Španělština ''(español)''
[2] => | rozšíření =
[5] => | mluvčích = 570 milionů rodilých mluvčích ([[seznam jazyků podle počtu mluvčích|2. místo]])
[6] => | mapa rozšíření = Spanish language World Map.svg
[7] => | klasifikace =
[15] => * [[Argentina]], [[Belize]], [[Bolívie]], [[Ekvádor]], [[Guatemala]], [[Honduras]], [[Chile]], [[Kolumbie]], [[Kuba]], [[Mexiko]], [[Nikaragua]], [[Panama]], [[Paraguay]], [[Peru]], [[Rovníková Guinea]], [[Salvador]], [[Španělsko]], [[Uruguay]], [[Venezuela]], [[Západní Sahara]], [[Portoriko]]
[16] => * jeden ze 6 jazyků [[Organizace spojených národů|OSN]]
[17] =>
[18] => | regulátor =
[19] => Sdružení akademií španělského jazyka (Asociación de Academias de la Lengua Española)
[20] =>
[21] => | ISO6391 = es
[22] => | ISO6392B = spa
[23] => | ISO6392T = spa
[24] => | SIL = SPN
[25] => | wikipedie = [[:es:Portada|es.wikipedia.org]]
[26] => }}
[27] => '''Španělština''' (neboli '''kastilština''') je jeden z nejrozšířenějších světových jazyků. Spadá do kategorie [[Románské jazyky|románských jazyků]]. Španělština je úředním jazykem ve [[Španělsko|Španělsku]], ve většině států [[Jižní Amerika|Jižní]] a [[Střední Amerika|Střední Ameriky]] a v [[Rovníková Guinea|Rovníkové Guineji]], velmi rozšířená je také ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]], na [[Filipíny|Filipínách]] a v mnoha dalších zemích světa. Počet rodilých mluvčích se pohybuje okolo 500 miliónů. Po [[Čínština|čínštině]] je to druhý nejpočetnější rodný jazyk na světě.
[28] =>
[29] => == Vznik a vývoj jazyka ==
[30] => Jazyky [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejského poloostrova]] se většinou vyvinuly z lidové [[Latina|latiny]] [[Starověký Řím|římských]] provincií ''Hispania Citerior'' a ''Hispania Ulterior''. Po vpádu [[Arabové|Arabů]] v [[8. století]] se ustavily dva regiony s odlišným jazykovým vývojem: jižní [[Al-Andalus]] hovořil dialekty ovlivněnými arabštinou, které jsou shrnovány pod pojem [[mozarabština]], zatímco na křesťanském severu, ovlivněném [[Gótové|gótskou]] kulturou, se kromě kastilštiny postupně vyvinula [[katalánština]], [[asturština]], [[aragonština]] a [[galicijština]].
[31] =>
[32] => Původní kastilský dialekt vznikal v raném středověku v oblasti mezi [[Burgos]]em a [[Kantábrie|Kantábrií]], ovlivňován jednak [[arabština|arabštinou]] od jihu, jednak [[Katalánština|katalánštinou]] a [[baskičtina|baskičtinou]] od severovýchodu. Po celém poloostrově se rozšířil díky [[reconquista|reconquistě]]. V [[15. století]], během procesu sjednocení španělských království, vydal [[Elio Antonio de Nebrija|Antonio de Nebrija]] v [[Salamanca|Salamance]] svůj spis ''[[Grammatica (Antonio de Nebrija)|Grammatica]]''. Jde o první pojednání o kastilské gramatice a zároveň o první gramatiku vulgárního (lidového) jazyka v Evropě. Nejstarším textem v kastilštině jsou pak ''Glosas Emilianenses'', sepsané baskickými mnichy.
[33] =>
[34] => Od doby vlády [[Karel V.|Karla I.]] v [[16. století]] je pro kastilštinu používán častěji název španělština (jakožto jazyk, jímž se domluví všichni obyvatelé sjednocených španělských království). Přes různé polemiky, které s různou silou trvají dodnes, uvádí ''Slovník španělského jazyka'' [[Real Academia Española|Královské akademie]] výrazy ''kastilština'' a ''španělština'' jakožto [[synonymum|synonyma]].
[35] =>
[36] => Nejvýraznější [[fonologie|fonologické]] změny oproti latině představují hláskové změny ([[latina|lat.]] ''vi'''t'''a'' → špan. ''vi'''d'''a'' – ''život'', '''''i'''uventu'''s''''' → '''''j'''uventu'''d''''' – ''mládí''), [[diftongizace]] (''t'''e'''rra'' → ''t'''ie'''rra'' – ''země'') či [[palatalizace]].
[37] =>
[38] => == Charakteristika jazyka ==
[39] =>
[40] => === Abeceda a výslovnost ===
[41] => Španělština se zapisuje [[latinka|latinkou]], ke které se přidává znak '''ñ'''; používají se [[spřežkový pravopis|spřežky]] '''ch''' a '''ll'''. Španělská abeceda tak v současné době sestává z 29 písmen:
[42] =>
[43] => [[Soubor:Eñe on keyboard - blue.jpg|vlevo|150px|náhled|Písmeno „ñ“ na španělské klávesnici.]]
[44] =>
[45] => '''A, B (be), C (ce), CH (che), D (de), E, F (efe), G (ge), H (hache), I (i latina), J (jota), K (ka), L (ele), LL (elle), M (eme), N (ene), Ñ (eñe), O, P (pe), Q (cu), R (erre), S (ese), T (te), U, V (uve), W (uve doble / doble u), X (equis), Y (i griega), Z (zeta).'''
[46] =>
[47] => Přízvučné [[samohláska|samohlásky]] se označují čárkou ('''á, é, í, ó, ú'''); nečtou se dlouze, ale při výslovnosti se na ně klade důraz, tzv. [[Přízvuk|akcent]]. Přízvuk se označuje pouze tehdy, je-li nepravidelný, tj. nestojí li na předposlední slabice, resp. na poslední slabice ve slovech zakončených na souhlásku kromě '''n''' a '''s'''. Při výslovnosti platí, že ch se vždy čte jako /č/, j se čte vždy jako /ch/, c+a, o, u se čte vždy jako /ka,ko,ku/, c+e, i se v evropské španělštině čte jako /θe, θi/ a v americké španělštině jako /se, si/, g+a,o,u se čte vždy jako /ga,go,gu/, g+e, i se čte vždy jako /che,chi/, gua, guo se čte vždy jako /gua, guo/, gui, gue se čte vždy jako /gi,ge/, h se nikdy nečte, qu se čte vždy jako /k/, z se v evropské španělštině čte jako /θ/ a v americké španělštině jako /s/.
[48] =>
[49] => Dříve se používala i tzv. [[cedilla]] (pro písmeno '''ç'''), která se dodnes používá např. ve [[francouzština|francouzštině]] či [[turečtina|turečtině]].
[50] =>
[51] => [[Americká španělština]] se liší užitím písmena „x“, jež pochází z indiánských jazyků v Mexiku a čte se podobně jako české [š]. Název ''Mexiko'' vychází ze jména jedné domorodé skupiny, jíž byli Mexikové (čteno [Mešikové]). Vlivem dalších hláskotvorných změn se dnes Mexiko vyslovuje jako [Mechiko], [[Mexičané]] někdy dokonce používají zápis ''Méjico'', který odpovídá pravidlům současné španělské fonetiky. Ve starších písemných pramenech se setkáváme s písmenem „x“, čteným jako [ch] (například Don Quixote místo [[Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha|Don Quijote]]) – toto pravidlo je však již archaické. Písmeno „x“ se pak čte jako /š/ při přepisu výrazů původních latinskoamerických kultur (např. slovo „Xaman“ pochází z mayštiny a čte se [šaman], jde o ekvivalent slova „sever“, důležitý pojem v mayském rituálním náboženství).
[52] =>
[53] => {| class="wikitable"
[54] => |-
[55] => ! Písmeno || Název || Výslovnost (IPA) || Česky || Alofony
[56] => |-
[57] => | '''a''' || ''a'' || [a] || „a“ ||
[58] => |-
[59] => | '''b''' || ''be, be alta, be larga, be grande, be labial'' || [b] || „b“, „v“ || [β], [p]
[60] => |-
[61] => | '''c''' || ''ce'' || [k]; [θ]/[s] || „k“, „s“ ||
[62] => |-
[63] => | '''ch''' || ''che'' || [tʃ] || „č“ ||
[64] => |-
[65] => | '''d''' || ''de'' || [d] || „d“ || [ð]
[66] => |-
[67] => | '''e''' || ''e'' || [e] || „e“ || [ɜ]
[68] => |-
[69] => | '''f''' || ''efe'' || [f] || „f“ ||
[70] => |-
[71] => | '''g''' || ''ge'' || [g]; [x] || „g“, „ch“ || [ɣ]
[72] => |-
[73] => | '''h''' || ''hache'' || — || — ||
[74] => |-
[75] => | '''i''' || ''i, i latina'' || [i] || „y“, „j“ || [j], [ʝ]
[76] => |-
[77] => | '''j''' || ''jota'' || [x] || „ch“ ||
[78] => |-
[79] => | '''k''' || ''ka'' || [k] || „k“ ||
[80] => |-
[81] => | '''l''' || ''ele'' || [l] || „l“ ||
[82] => |-
[83] => | '''ll''' || ''elle'' || [ʎ]~[ʝ] || „ľ~j“ („ď“) popř.(„dž“) („ž“) („š“) ||
[84] => |-
[85] => | '''m''' || ''eme'' || [m] || „m“ ||
[86] => |-
[87] => | '''n''' || ''ene'' || [n] || „n“ || [m]
[88] => |-
[89] => | '''ñ''' || ''eñe'' || [ɲ] || „ň“ ||
[90] => |-
[91] => | '''o''' || ''o'' || [o] || „o“ || [ɔ]
[92] => |-
[93] => | '''p''' || ''pe'' || [p] || „p“ ||
[94] => |-
[95] => | '''qu''' || ''cu'' || [k] || „k“ ||
[96] => |-
[97] => | '''r''' || ''ere / erre'' || [r], [ɾ] || „r“, „rr“ ||
[98] => |-
[99] => |'''rr'''
[100] => |erre (errre)
[101] => |[r], [ɾ]
[102] => |„rr“ , „rrr“
[103] => |
[104] => |-
[105] => | '''s''' || ''ese'' || [s] || „s“ ||
[106] => |-
[107] => | '''t''' || ''te'' || [t] || „t“ ||
[108] => |-
[109] => | '''u''' || ''u'' || [u] || „u“ || [w]
[110] => |-
[111] => | '''v''' || ''uve, ve baja, ve corta, ve chica, ve chiquita, ve pequeña , ve labiodental'' || [b] || „b“, „v“ || [β]
[112] => |-
[113] => | '''w''' || ''uve doble, ve doble, doble ve, doble u'' || [u] || „u“ ||
[114] => |-
[115] => | '''x''' || ''equis'' || [ekis] || „ks“ || [s]
[116] => |-
[117] => | '''y''' || ''ye, i griega'' || [i], [ʝ] || „y“, „j“ („ď“) || [j]
[118] => |-
[119] => | '''z''' || ''zeta, zeda, ceta'' || [ɵ]/[s] || „s“ ||
[120] => |}
[121] =>
[122] => {{Pahýl část}}
[123] =>
[124] => == Gramatika ==
[125] => {{Podrobně|Španělská gramatika}}
[126] => Španělské jméno, stejně jako v dalších románských jazycích, rozlišuje pouze dva rody: mužský a ženský. Slovesný systém je poměrně bohatý; kromě [[indikativ]]u (''indicativo'') má široké použití [[Konjunktiv|subjunktiv]] (''subjuntivo''). V indikativu pak například pro vyjádření minulosti existuje několik časů – minulý prostý ''(indefinido)'', minulý složený ''(préterito perfecto)'', souminulý ''(imperfecto)'', předminulý ''(pluscuamperfecto)''. Tyto všechny minulé časy existují jak v prostém, tak v průběhovém tvaru.
[127] =>
[128] => === Členy ===
[129] => {| class="wikitable"
[130] => |-
[131] => ! rowspan="2" style="width:100px;"| Člen
[132] => ! colspan="2" style="width:100px;"| Určitý
[133] => ! colspan="2" style="width:100px;"| Neurčitý
[134] => |-
[135] => | style="width:50px;"|
Singulár
[136] => | style="width:50px;"|
Plurál
[137] => | style="width:50px;"|
Singulár
[138] => | style="width:50px;"|
Plurál
[139] => |-
[140] => ! Mužský rod
[141] => |
el
[142] => |
los
[143] => |
un
[144] => |
unos
[145] => |-
[146] => ! Ženský rod
[147] => |
la
[148] => |
las
[149] => |
una
[150] => |
unas
[151] => |}
[152] => ''Unos, unas'' se nepoužívá ve smyslu neurčitého členu, ale znamená několik (''unos hombres'' = několik mužů).
[153] =>
[154] => === Zájmena ===
[155] => {| class="wikitable"
[156] => |-
[157] => ! style="width:80px;"| Osoba
[158] => ! style="width:120px;"| singular
[159] => ! style="width:120px;"| plural
[160] => |-
[161] => ! 1. osoba
[162] => | yo
[163] => | nosotros/nosotras
[164] => |-
[165] => ! 2. osoba
[166] => | tú
[167] => | vosotros/vosotras
[168] => |-
[169] => ! 3. osoba
[170] => | él/ella/ello
[171] => | ellos/ellas
[172] => |-
[173] => ! onikání
[174] => | usted
[175] => | ustedes
[176] => |}
[177] =>
[178] => === Číslovky ===
[179] => {| class="wikitable"
[180] => |-
[181] => ! style="width:80px;"| 1
[182] => | style="width:120px;"| un(o)/una
[183] => ! style="width:80px;"| 11
[184] => | style="width:120px;"| once
[185] => ! style="width:80px;"| 10
[186] => | style="width:120px;"| diez
[187] => |-
[188] => ! 2
[189] => | dos
[190] => ! 12
[191] => | doce
[192] => ! 20
[193] => | veinte
[194] => |-
[195] => ! 3
[196] => | tres
[197] => ! 13
[198] => | trece
[199] => ! 30
[200] => | treinta
[201] => |-
[202] => ! 4
[203] => | cuatro
[204] => ! 14
[205] => | catorce
[206] => ! 40
[207] => | cuarenta
[208] => |-
[209] => ! 5
[210] => | cinco
[211] => ! 15
[212] => | quince
[213] => ! 50
[214] => | cincuenta
[215] => |-
[216] => ! 6
[217] => | seis
[218] => ! 16
[219] => | dieciséis
[220] => ! 60
[221] => | sesenta
[222] => |-
[223] => ! 7
[224] => | siete
[225] => ! 17
[226] => | diecisiete
[227] => ! 70
[228] => | setenta
[229] => |-
[230] => ! 8
[231] => | ocho
[232] => ! 18
[233] => | dieciocho
[234] => ! 80
[235] => | ochenta
[236] => |-
[237] => ! 9
[238] => | nueve
[239] => ! 19
[240] => | diecinueve
[241] => ! 90
[242] => | noventa
[243] => |-
[244] => |colspan="6"|
[245] => |-
[246] => ! 0
[247] => | cero
[248] => ! 100
[249] => | cien (ciento)
[250] => ! 1000
[251] => | mil
[252] => |-
[253] => ! 200
[254] => | doscientos
[255] => ! 500
[256] => | quinientos
[257] => ! 1 000 000
[258] => | un millón
[259] => |}
[260] =>
[261] => === Slovesa ===
[262] =>
[263] => ==== Sloveso ''být'' ====
[264] => Španělština používá celkem tři slovesa, která se překládají českým ''být'':
[265] => * '''ser''' popisující trvalé vlastnost nebo ve významu být (na stálo),
[266] => * '''estar''' popisující současný stav nebo ve významu být (na určitém místě),
[267] => * '''hay''' (haber) ve významu existovat, vyskytovat se, nacházet se (na neurčitém místě).
[268] =>
[269] => {| class="wikitable"
[270] => |-
[271] => ! style="width:80px;"| Osoba
[272] => ! style="width:120px;"| ser (být)
[273] => ! style="width:120px;"| estar (být – kde)
[274] => |-
[275] => ! 1. os. sg.
[276] => | soy
[277] => | estoy
[278] => |-
[279] => ! 2. os. sg.
[280] => | eres
[281] => | estás
[282] => |-
[283] => ! 3. os. sg.
[284] => | es
[285] => | está
[286] => |-
[287] => ! 1. os. pl.
[288] => | somos
[289] => | estámos
[290] => |-
[291] => ! 2. os. pl.
[292] => | sois
[293] => | estáis
[294] => |-
[295] => ! 3. os. pl.
[296] => | son
[297] => | están
[298] => |}
[299] =>
[300] => ==== Časování sloves v přítomném čase ====
[301] => Pravidelná slovesa (s [[Koncovka (mluvnice)|koncovkami]] -ar, -er, -ir)
[302] =>
[303] => {| class="wikitable"
[304] => |-
[305] => ! style="width:80px;"| Osoba
[306] => ! style="width:120px;"| saludar (zdravit)
[307] => ! style="width:120px;"| comer (jíst)
[308] => ! style="width:120px;"| vivir (žít)
[309] => |-
[310] => ! 1. os. sg.
[311] => | salud'''o'''
[312] => | com'''o'''
[313] => | viv'''o'''
[314] => |-
[315] => ! 2. os. sg.
[316] => | salud'''as'''
[317] => | com'''es'''
[318] => | viv'''es'''
[319] => |-
[320] => ! 3. os. sg.
[321] => | salud'''a'''
[322] => | com'''e'''
[323] => | viv'''e'''
[324] => |-
[325] => ! 1. os. pl.
[326] => | salud'''amos'''
[327] => | com'''emos'''
[328] => | viv'''imos'''
[329] => |-
[330] => ! 2. os. pl.
[331] => | salud'''áis'''
[332] => | com'''éis'''
[333] => | viv'''ís'''
[334] => |-
[335] => ! 3. os. pl.
[336] => | salud'''an'''
[337] => | com'''en'''
[338] => | viv'''en'''
[339] => |}
[340] =>
[341] => == Nářečí španělštiny ==
[342] => [[Soubor:Study of spanish.svg|náhled|573x573px|Španělština ve světě]]
[343] => Španělština je jazyk rozšířený po celém světě, a proto existuje řada [[nářečí]] španělštiny, mezi nimiž mohou být dosti výrazné rozdíly. Rozlišujeme následující nejvýznamnější nářečí španělštiny:
[344] =>
[345] => === Evropa ===
[346] => * [[Soubor:Spanish dialects in Spain-es.png|vpravo|219x219px|náhled|Mapa [[Nářečí|dialektů]] španělštiny ve [[Španělsko|Španělsku]].]]Nářečí andaluské (''Dialecto andaluz'')
[347] => * Nářečí churro (''Dialecto churro'')
[348] => * Španělština z [[Kanárské ostrovy|Kanárských ostrovů]] (''Español canario'')
[349] => * Nářečí [[Murcijský region|murcijské]] (''Dialecto murciano'')
[350] => * Nářečí [[Extremadura|extremadurské]] (''Extremeńo'')
[351] =>
[352] => === Amerika ===
[353] => * Amazonská španělština (''Español amazónico'')
[354] => * Andská španělština (''Español andino'')
[355] => * Španělština z centrální [[Bolívie]] (''Español camba'')
[356] => * [[Soubor:Knowledge of Spanish EU map.svg|náhled|mapa rozšíření španělštiny v [[Evropská unie|Evropské unii]]]]Chilská španělština (''Español chileno'')
[357] => * Španělština ze souostroví [[Souostroví Chiloé|Chiloé]] v [[Chile]] (''Español chilote'')
[358] => * Karibská španělština (''Español caribeño''); může být dále členěno
[359] => * Středokolumbijská španělština (''Español cundiboyacense'')
[360] => * Španělština z provincie [[Antioquia]] v [[Kolumbie|Kolumbii]] (''Español antioqueño'')
[361] => * Španělština z provincií [[Santander (departement)|Santander]] a [[Norte de Santander]] v Kolumbii (''Español santandereano-tachirense'')
[362] => * [[Río de la Plata|Laplatská]] španělština (''Español rioplatense'')
[363] => * Španělština z oblasti [[Llanos]] (''Español llanero'')
[364] => * [[Soubor:LocationEquatorialGuinea.svg|náhled|Mapa [[Rovníková Guinea|Rovníkové Guiney]] – jediný španělsky mluvící africký stát]]Mexická španělština (''Español mexicano'')
[365] => * Paraguayská španělština (''Español paraguayo'')
[366] => * Peruánská španělština (''Castellano'')
[367] => * Portorická španělština (''Español boricua'')
[368] => * Španělština ze severoperuánského pobřeží (''Español peruano ribereño'')
[369] => * Rovníková španělština (''Español ecuatorial'') - části pobřeží Kolumbie, Ekvádoru a Peru
[370] => * Středoamerická španělština (''Español centroamericano'')
[371] => * Yucatanská španělština (''Español yucateco'')
[372] =>
[373] => === Afrika ===
[374] => * Ceutská španělština (''Español ceutí'')
[375] => * Melillská španělština (''Español melillense'')
[376] => * [[Soubor:Spanish spoken at home in the United States.svg|náhled|mapa rozšíření španělštiny v [[Spojené státy americké|USA]]]]Španělština z [[Rif|El Rifu]] (''Español rifeño'')
[377] => * Marocká španělština (''Español marroquí'')
[378] => * Saharská španělština (''Español saharauí'')
[379] => * Rovníkoguinejská španělština (''Español ecuatoguineano'')
[380] =>
[381] => === Asie ===
[382] => * Filipínská španělština (''Español filipino'')
[383] =>
[384] => == Rozšíření jazyka ve světě ==
[385] => {| class="wikitable" style="text-align:left;"
[386] => |-
[387] => ! Stát
[388] => ! Počet mluvčích (v mil.)
[389] => |-
[390] => | '''{{Vlajka a název|Mexiko}}'''
[391] => | 120,255
[392] => |-
[393] => | '''{{Vlajka a název|Španělsko}}'''
[394] => | 45,061
[395] => |-
[396] => | '''{{Vlajka a název|Kolumbie}}'''
[397] => | 48,531
[398] => |-
[399] => | '''{{Vlajka a název|Argentina}}'''
[400] => | 45,248
[401] => |-
[402] => | {{Flagicon|USA}} [[Spojené státy americké]]
[403] => | 52,547 V roce 2007 žilo v USA 34 547 077 osob, které ve své domácnosti mluví španělsky. (Nelze zaměnit s hispánskou komunitou, ve které někteří španělsky již neumí) {{Citace elektronické monografie
[404] => | vydavatel = U.S. Census Bureau
[405] => | titul = Language Use in the United States: 2007
[406] => | url = http://www.census.gov/prod/2010pubs/acs-12.pdf
[407] => | jazyk = anglicky
[408] => | datum přístupu = 2011-08-25
[409] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110905003850/http://www.census.gov/prod/2010pubs/acs-12.pdf
[410] => | datum archivace = 2011-09-05
[411] => | nedostupné = ano
[412] => }}Dle sčítání obyvatelstva USA v roce 2010 zde žilo 50 477 594 Hispánců, což představuje 16,3% populace celého státu. Ne všichni Hispánci však umí španělsky. {{Citace elektronické monografie
[413] => | vydavatel = U.S. Census Bureau
[414] => | titul = The Hispanic Population: 2010
[415] => | url = http://www.census.gov/prod/cen2010/briefs/c2010br-04.pdf
[416] => | jazyk = anglicky
[417] => | datum přístupu = 2011-08-25}}
[418] => |-
[419] => | '''{{Vlajka a název|Venezuela}}'''
[420] => | 31,710
[421] => |-
[422] => | '''{{Vlajka a název|Peru}}'''
[423] => | 32,491
[424] => |-
[425] => | '''{{Vlajka a název|Chile}}'''
[426] => | 17,795
[427] => |-
[428] => | '''{{Vlajka a název|Guatemala}}'''
[429] => | 16,325
[430] => |-
[431] => | {{Vlajka a název|Filipíny}}
[432] => | 12,130
[433] => |-
[434] => | '''{{Vlajka a název|Kuba}}'''
[435] => | 11,285
[436] => |-
[437] => | '''{{Vlajka a název|Ekvádor}}'''
[438] => | 16,946
[439] => |-
[440] => | '''{{Vlajka a název|Dominikánská republika}}'''
[441] => | 11,850
[442] => |-
[443] => | '''{{Vlajka a název|Honduras}}'''
[444] => | 8,267
[445] => |-
[446] => | '''{{Vlajka a název|Bolívie}}'''
[447] => | 10,010
[448] => |-
[449] => | '''{{Vlajka a název|Salvador}}'''
[450] => | 6,859
[451] => |-
[452] => | '''{{Vlajka a název|Nikaragua}}'''
[453] => | 5,503
[454] => |-
[455] => | '''{{Vlajka a název|Paraguay}}'''
[456] => | 4,737
[457] => |-
[458] => | '''{{Vlajka a název|Kostarika}}'''
[459] => | 4,220
[460] => |-
[461] => | '''{{Vlajka a název|Portoriko}}''' (součást [[Spojené státy americké|USA]])
[462] => | 4,017
[463] => |-
[464] => | '''{{Vlajka a název|Uruguay}}'''
[465] => | 3,442
[466] => |-
[467] => | '''{{Vlajka a název|Panama}}'''
[468] => | 3,108
[469] => |-
[470] => | {{Vlajka a název|Kanada}}
[471] => | 1,854
[472] => |-
[473] => | {{Vlajka a název|Brazílie}}
[474] => | 2,140
[475] => |-
[476] => | {{Vlajka a název|Maroko}}
[477] => | 0,961
[478] => |-
[479] => | '''{{Vlajka a název|Rovníková Guinea}}'''
[480] => | 0,447
[481] => |-
[482] => | colspan=2 | ''Tučně zvýrazněny státy, kde je španělština úředním jazykem.''
[483] => |}
[484] =>
[485] => == Užitečné fráze ==
[486] =>
[487] => {| class="wikitable"
[488] => | '''Španělsky'''
[489] => | '''Česky'''
[490] => |-
[491] => | ''¡Buenas!, ¡Hola!'' || Ahoj!
[492] => |-
[493] => | ''¡Buenos días!'' || Dobrý den/ráno!
[494] => |-
[495] => | ''¡Buenas tardes!'' || Dobré odpoledne!
[496] => |-
[497] => | ''¡Buenas noches!'' || Dobrý večer/noc!
[498] => |-
[499] => | ''¡Adiós!'' || Na shledanou! Sbohem!
[500] => |-
[501] => | ''¡Hasta luego!'' || Uvidíme se později!
[502] => |-
[503] => | ''¡Hasta pronto!'' || Brzy se uvidíme!
[504] => |-
[505] => | ''Gracias.'' || Děkuji.
[506] => |-
[507] => | ''De nada.'' || Nemáš zač.
[508] => |-
[509] => | ''Por favor.'' || Prosím.
[510] => |-
[511] => | ''Sí. / No.'' || Ano. / Ne.
[512] => |}
[513] =>
[514] => == Vzorový text ==
[515] => Otčenáš (modlitba Páně):
[516] => : Padre nuestro, que estás en el
[517] => : cielo, santificado sea tu nombre,
[518] => : venga a nosotros tu reino,
[519] => : hágase tu voluntad
[520] => : en la tierra como en el cielo.
[521] => : Danos hoy nuestro
[522] => : pan de cada día,
[523] => : perdona nuestras ofensas,
[524] => : como también nosotros
[525] => : perdonamos a los que nos ofenden,
[526] => : no nos dejes caer en tentación,
[527] => : y líbranos del mal. Amén.
[528] =>
[529] => {{Vzorový text
[530] => |VDLP=ano
[531] => |Komentář=
[532] => |Jazyk 1=španělsky
[533] => |Text 1=Todos los seres humanos nacen libres e iguales en dignidad y derechos y, dotados como están de razón y conciencia, deben comportarse fraternalmente los unos con los otros.
[534] => }}
[535] =>
[536] => '''Základní fráze'''
[537] =>
[538] => Typické pozdravy: Buenos días (dobrý den), Buenas tardes (dobré odpoledne), Buenas noches (dobrý večer/noc)
[539] =>
[540] => Typická rozloučení: Hasta luego (nashledanou potom), Hasta la vista (naviděnou), adiós (s Bohem), Hasta pronto (nashledanou brzy)
[541] =>
[542] => Zdvořilostní otázka: ''Jak se máš?'': ¿Cómo estás?, ¿Qué tal?, ¿Cómo va todo?
[543] =>
[544] => == Odkazy ==
[545] => === Reference ===
[546] =>
[547] =>
[548] => === Související články ===
[549] => * [[Americká španělština]]
[550] =>
[551] => === Externí odkazy ===
[552] => {{InterWiki|code=es|Španělská}}
[553] => * {{Commonscat}}
[554] => * {{Wikislovník|heslo=španělština}}
[555] => * {{Wikislovník|kategorie=Španělština}}
[556] => * {{Wikiverzita|úložiště=Španělština}}
[557] => * [http://www.rae.es Real Academia Española], na jejíchž stránkách je i slovník '''Diccionario de la lengua española'''
[558] => * [http://spanelstina-testy.onlinejazyky.cz ''Online test ze španělštiny zdarma'']
[559] => * [http://hispanica.cz/cs/jazykove-urovne-spanelstina/ Definice a obsah úrovní španělštiny]
[560] => * [http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=6111 Pravopis, výslovnost a skloňování španělských zeměpisných jmen v češtině]
[561] =>
[562] => {{Románské jazyky}}
[563] => {{Oficiální jazyky EU}}
[564] => {{Autoritní data}}
[565] => {{Portály|Jazyk|Španělsko|Latinská Amerika}}
[566] =>
[567] => [[Kategorie:Španělština| ]]
[568] => [[Kategorie:Románské jazyky]]
[569] => [[Kategorie:Jazyky Afriky]]
[570] => [[Kategorie:Jazyky Asie]]
[571] => [[Kategorie:Jazyky Jižní Ameriky]]
[572] => [[Kategorie:Jazyky Severní Ameriky]]
[573] => [[Kategorie:Jazyky Bolívie]]
[574] => [[Kategorie:Jazyky Paraguaye]]
[575] => [[Kategorie:Jazyky Peru]]
[576] => [[Kategorie:Jazyky Španělska]]
[577] => [[Kategorie:Jazyky Uruguaye]]
[578] => [[Kategorie:Jazyky USA]]
[579] => [[Kategorie:Jazyky Filipín]]
[580] => [[Kategorie:Jazyky Argentiny]]
[581] => [[Kategorie:Jazyky Kostariky]]
[582] => [[Kategorie:Jazyky Ekvádoru]]
[583] => [[Kategorie:Jazyky Salvadoru]]
[584] => [[Kategorie:Jazyky Hondurasu]]
[585] => [[Kategorie:Jazyky Mexika]]
[586] => [[Kategorie:Jazyky Nikaraguy]]
[587] => [[Kategorie:Jazyky Panamy]]
[588] => [[Kategorie:Jazyky Gibraltaru]]
[589] => [[Kategorie:Úřední jazyky Evropské unie]]
[590] => [[Kategorie:Jazyky Antarktidy]]
[591] => [[Kategorie:Živé jazyky]]
[] =>
)
Vivamus eget neque lacus.
Pellentesque egauris ex.
Award winning agency
Lorem ipsum, dolor sit amet
consectetur elitorceat .
10 Year Exp.
Pellen tesque eget, mauris lorem
iupsum neque lacus.
You might be interested in
,'Spojené státy americké','Bolívie','Kolumbie','Španělsko','Rovníková Guinea','Chile','Guatemala','Portoriko','Filipíny','Venezuela','Panama','Paraguay'