Array ( [0] => 15485421 [id] => 15485421 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Filipíny [uri] => Filipíny [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - stát [1] => | genitiv = Filipín [2] => | úřední název = Repúbliká ng̃ Pilipinas [3] => | úřední název česky = Filipínská republika [4] => | vlajka = Flag of the Philippines.svg [5] => | článek o vlajce = Filipínská vlajka [6] => | znak = Coat of Arms of the Philippines.svg [7] => | článek o znaku = Státní znak Filipín [8] => | motto = Maka-Diyos, Maka-Tao, Makakalikasan, at Makabansa
(„Pro Boha, lid, přírodu a stát“) [9] => | mapa umístění = Philippines_(orthographic_projection).svg [10] => | rozloha = 300 000{{Citace monografie | příjmení = Moldava | jméno = Tadeusz a kolektiv | titul = Státy světa | vydavatel = Fragment | místo = Praha | rok = 2002 | vydání = 2 | isbn = 80-7200-669-X | strany = 97}} [11] => | rozlmisto = 72 [12] => | procent vody = 0,61 [13] => | počet obyvatel = 109 035 343 [14] => | obyvmisto = 13 [15] => | obyvatelé aktuální k = [[2020]] [16] => | hustota = 336 [17] => | hustmisto = 37 [18] => | HDI = 0,682 [19] => | HDIvývoj = růst [20] => | HDIvýše = střední [21] => | HDI aktuální k = 2016 [22] => | HDImísto = 116 [23] => | jazyk = [[filipínština]] a [[angličtina]] (úřední), [[tagalština]], [[bikolština]], [[cebuánština]] a ostatníhttp://www.chanrobles.com/article14language.htm The 1987 Constitution of the Republic of the Philippines [24] => | náboženství = 83 % [[Římskokatolická církev|římští katolíci]], 10 % [[Protestantismus|ostatní křesťané - IFI a další]], 5 % [[muslim]]ové, zbytek menšiny a vyznání nezjištěno [25] => | nejvyšší hora = [[Apo (sopka)|Apo]] [26] => | výška nejvyšší hory = 2 954 [27] => | státní zřízení = [[Unitární stát|unitární]] [[prezidentská republika]] [28] => | hlavní město = [[Manila]] [29] => | funkce1 = Prezident [30] => | vládce1 = [[Bongbong Marcos]] [31] => | funkce2 = Viceprezidentka [32] => | vládce2 = [[Leni Robredo]] [33] => | článek o hymně = Filipínská hymna [34] => | hymna = Filipínská hymna [35] => | datum vzniku = [[12. červen|12. června]] [[1898]] resp. [[4. červenec|4. července]] [[1946]] [36] => | způsob vzniku = nezávislost na [[Španělsko|Španělsku]] resp. nezávislost na [[Spojené státy americké|Spojených státech]] [37] => | měna = [[filipínské peso]] (₱) [38] => | kód měny = PHP [39] => | HDP/ob. = 9 538{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14}} [40] => | HDP/ob.misto = 118 [41] => | HDP aktuální k = 2019 [42] => | Gini = 45,8 [43] => | Gini aktuální k = 2006 [44] => | ison = 608 [45] => | iso3 = PHL [46] => | iso2 = PH [47] => | mpz = RP [48] => | doména = ph [49] => | předvolba = +63 [50] => | čas = +8 [51] => | commonscat = Philippines [52] => }} [53] => '''Filipíny''', plným názvem '''Filipínská republika''', jsou [[ostrovní stát]] v [[Jihovýchodní Asie|jihovýchodní Asii]]. Rozkládají se na 7 641 ostrovech v západním [[Tichý oceán|Tichém oceánu]] a dělí se na tři geografické celky: [[Visayské ostrovy]], [[Luzon]] a [[Mindanao]]. Na západě jsou ohraničeny [[Jihočínské moře|Jihočínským mořem]], na východě [[Filipínské moře|Filipínským mořem]] a na jihu [[Celebeské moře|Celebeským mořem]]. S žádným státem nesdílejí pozemní hranici, mořské úžiny je dělí od [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wanu]] na severu, od [[Malajsie]] na jihozápadě a [[Indonésie]] na jihu. Hlavním městem je [[Manila]], přičemž nejlidnatějším městem je [[Quezon City]]. [54] => [55] => Filipíny jsou [[Seznam států světa podle počtu obyvatel|třináctou nejlidnatější zemí]] na světě se 110 miliony obyvatel (k roku 2023).{{Citace elektronického periodika [56] => | příjmení = [57] => | jméno = [58] => | titul = Commission on Population [59] => | periodikum = www.popcom.gov.ph [60] => | vydavatel = [61] => | url = http://www.popcom.gov.ph/ [62] => | datum vydání = [63] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190403061418/http://www.popcom.gov.ph/ [64] => | datum přístupu = 2018-12-05T07:08:12Z [65] => }} Filipínská ekonomika je 29. největší na světě (z hlediska [[Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]] v [[Parita kupní síly|paritě kupní síly]]; k roku 2022).{{Citace elektronického periodika [66] => | titul = World Economic Outlook Database, April 2022 [67] => | periodikum = IMF [68] => | url = https://www.imf.org/en/Publications/WEO/weo-database/2022/April [69] => | jazyk = en [70] => | datum přístupu = 2022-05-14 [71] => }} Dle některých analýz mají Filipíny do roku 2050 přeskočit celou řadu vyspělých zemí a posunout se mezi dvacítku největších ekonomik na planetě.https://archive.today/20120707151349/http://business.blogs.cnn.com/2012/01/12/worlds-top-economies-in-2050-will-be/ HSBC Analysis – World’s top economies in 2050 will be... Odhaduje se, že mimo Filipíny žije po celém světě na 11 milionů Filipínců. [72] => [73] => Filipíny jsou nejstarší demokracií v regionu jihovýchodní Asie. Dříve [[Španělsko|španělská]] a posléze [[Spojené státy americké|americká]] kolonie (pak autonomní území) je jednou ze dvou převážně [[římskokatolická církev|katolických]] zemí v Asii – toto náboženství vyznává asi 83 % obyvatel (druhou je [[Východní Timor]]). Asi 10 % obyvatel se hlásí k dalším křesťanským církvím a také zde existuje množství menšinových náboženských skupin vyznávajících [[islám]] (asi 5 %), [[buddhismus]], [[hinduismus]] a další [[náboženství|víry]]. Na filipínských ostrovech lze nalézt četná [[Etnikum|etnika]] a kultury. [74] => [75] => == Původ jména == [76] => Název Filipíny pochází z roku 1543, kdy [[Španělé|španělský]] [[mořeplavec]] a objevitel [[Ruy Lopez de Villalobos]] pojmenoval dva objevené ostrovy (Samar a [[Leyte]]) Ostrovy Filipovými (''Las Islas Filipinas''), na počest španělského krále [[Filip II. Španělský|Filipa II.]] Časem se tento název přenesl na celé souostroví. Užívali ho během své nadvlády i Američané (''The Philippine Islands''), ovšem po udělení autonomie přešli k názvu Filipíny (''The Philippines''). [77] => [78] => == Dějiny == [79] => {{Podrobně|Dějiny Filipín}} [80] => [[Soubor:HomoLuzonensisRestoration.jpg|vlevo|náhled|''[[Homo luzonensis]]'' (umělecká rekonstrukce)]] [81] => Doklady o přítomnosti [[Homo erectus|člověka vzpřímeného]] na Filipínách jsou i 700 tisíc let staré.[https://phys.org/news/2018-05-early-humans-philippines-years.html New find shows early humans were in the Philippines 700,000 years ago]{{Citace periodika [82] => | příjmení = Brumm [83] => | jméno = Adam [84] => | titul = Rhino fossil rewrites the earliest human history of the Philippines [85] => | periodikum = The Conversation [86] => | jazyk = en [87] => | url = https://theconversation.com/rhino-fossil-rewrites-the-earliest-human-history-of-the-philippines-95879 [88] => | datum přístupu = 2018-12-04 [89] => }} Malý počet kostí z jeskyně Callao dokazuje existenci jinde neznámého lidského druhu zvaného ''[[homo luzonensis]]'', který žil asi před 50 000 až 67 000 lety.{{Citace elektronického periodika [90] => | příjmení = GRESHKO [91] => | jméno = Michael [92] => | příjmení2 = WEI-HAAS [93] => | jméno2 = Maya [94] => | titul = New species of ancient human discovered in the Philippines [95] => | periodikum = National Geographic [96] => | url = https://www.nationalgeographic.com/science/article/new-species-ancient-human-discovered-luzon-philippines-homo-luzonensis [97] => | datum vydání = 2019-04-10 [98] => | jazyk = en [99] => | datum přístupu = 2022-05-15 [100] => }} Příchod lidí moderního typu se předpokládá někdy v období 45 000-35 000 let př. n. l., jak dokazují nálezy z jeskyně Tabon.{{Citace periodika [101] => | příjmení = Détroit [102] => | jméno = Florent [103] => | příjmení2 = Dizon [104] => | jméno2 = Eusebio [105] => | příjmení3 = Falguères [106] => | jméno3 = Christophe [107] => | titul = Upper Pleistocene Homo sapiens from the Tabon cave (Palawan, The Philippines): description and dating of new discoveries [108] => | periodikum = Comptes Rendus Palevol [109] => | datum vydání = 2004-12-01 [110] => | ročník = 3 [111] => | číslo = 8 [112] => | strany = 705–712 [113] => | issn = 1631-0683 [114] => | doi = 10.1016/j.crpv.2004.06.004 [115] => | jazyk = en [116] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S163106830400106X [117] => | datum přístupu = 2022-05-15 [118] => }} Šlo o lidi migrující z [[Afrika|Afriky]], kteří využili dnes již potopené pevniny [[Sundaland]] a [[Sahul]]. Tak vzniklo původní, [[Negritové|negritské]] osídlení ostrovů. Někteří Negrité na Filipínách mají ve svých genomech příměs [[Denisované|denisovanů]].{{Citace periodika [119] => | příjmení = Reich [120] => | jméno = David [121] => | příjmení2 = Patterson [122] => | jméno2 = Nick [123] => | příjmení3 = Kircher [124] => | jméno3 = Martin [125] => | titul = Denisova Admixture and the First Modern Human Dispersals into Southeast Asia and Oceania [126] => | periodikum = The American Journal of Human Genetics [127] => | datum vydání = 2011-10-07 [128] => | ročník = 89 [129] => | číslo = 4 [130] => | strany = 516–528 [131] => | issn = 0002-9297 [132] => | pmid = 21944045 [133] => | doi = 10.1016/j.ajhg.2011.09.005 [134] => | poznámka = PMID: 21944045 [135] => | jazyk = English [136] => | url = https://www.cell.com/ajhg/abstract/S0002-9297(11)00395-8 [137] => | datum přístupu = 2022-05-21 [138] => }} Příchod lidí mluvících [[Austronéské jazyky|austronéskými jazyky]] se předpokládá kolem roku 2200 př. n. l. Dorazili z [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wanu]].{{Citace elektronického periodika [139] => | příjmení = Mijares [140] => | jméno = Armand Salvador [141] => | titul = The Early Austronesian Migration To Luzon: Perspectives From The Peñablanca Cave Sites - Bulletin of the Indo-Pacific Prehistory Association (26): 72–78 [142] => | periodikum = web.archive.org [143] => | url = http://ejournal.anu.edu.au/index.php/bippa/article/viewFile/10/9 [144] => | datum vydání = 2014-07-07 [145] => | datum přístupu = 2022-05-15 [146] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140707050814/http://ejournal.anu.edu.au/index.php/bippa/article/viewFile/10/9 [147] => | datum archivace = 2014-07-07 [148] => }} [149] => [150] => Okolo roku 1000 př. n. l. je patrná již značná stratifikace společnosti. Příbřežní kmeny, užívající tradiční loďky [[balangay]], byly nejdynamičtější a zprostředkovávaly kulturní novinky. Mezi 4.–8. stoletím navázaly kontakt s [[Malajský poloostrov|Malajským poloostrovem]] a východní Asií.{{Citace monografie [151] => | příjmení = Junker [152] => | jméno = Laura L. [153] => | titul = Raiding, Trading, and Feasting: The Political Economy of Philippine Chiefdoms [154] => | url = https://books.google.cz/books?id=yO2yG0nxTtsC&redir_esc=y [155] => | vydavatel = University of Hawaii Press [156] => | počet stran = 500 [157] => | isbn = 978-0-8248-2035-0 [158] => | poznámka = Google-Books-ID: yO2yG0nxTtsC [159] => | jazyk = en [160] => }} Oblast na Malajském poloostrově byla od 10. století pod silným [[Indie|indickým]] kulturním vlivem a odtud se také na Filipíny rozšířil [[buddhismus]] a [[hinduismus]]. Pravděpodobně z Malajského poloostrova se na Filipíny dostalo i první písmo – kawi. Před příchodem Evropanů se nicméně nevytvořil žádný větší centralizovaný stát. Nejvýznamnějšími státními útvary byla království Maynila a Tondo, Suluský sultanát a konfederace Madyaas.{{Citace elektronického periodika [161] => | titul = Dějiny Filipín [162] => | url = http://www.chinatours.cz/rejstrik-mist/filipiny/dejiny/ [163] => | periodikum = Cestovní kancelář Chinatours [164] => | datum přístupu = 2019-08-16 [165] => }} V jejich čele stáli lokální vůdci, rádžové (vesničtí předáci se nazývali ''datu''). V [[15. století]] se začal hlavně z [[Brunej]]e šířit na jih ostrovů [[islám]] ([[Suluské ostrovy]], [[Mindanao]]).{{Citace periodika [166] => | příjmení = Majul [167] => | jméno = Cesar Adib [168] => | titul = Islamic and Arab Cultural Influences in the South of the Philippines [169] => | periodikum = Journal of Southeast Asian History [170] => | datum vydání = 1966 [171] => | ročník = 7 [172] => | číslo = 2 [173] => | strany = 61–73 [174] => | issn = 0217-7811 [175] => | url = https://www.jstor.org/stable/20067572 [176] => | datum přístupu = 2022-05-14 [177] => }} [178] => [179] => === Španělská nadvláda === [180] => [[Soubor:Magellans death.jpg|náhled|vlevo|Zabití [[Fernão de Magalhães]]e domorodci|upright=0.7]] [181] => [[Soubor:Jose Rizal full.jpg|vlevo|náhled|upright=0.7|[[José Rizal]]]] [182] => V roce [[1521]] při své cestě kolem světa objevil ostrovy [[Fernão de Magalhães]] (portugalský velitel ve španělských službách).{{Citace periodika [183] => | příjmení = Champlin [184] => | jméno = John Denison [185] => | titul = The Discoverer of the Philippines [186] => | periodikum = Bulletin of the American Geographical Society [187] => | datum vydání = 1911 [188] => | ročník = 43 [189] => | číslo = 8 [190] => | strany = 587–597 [191] => | issn = 0190-5929 [192] => | doi = 10.2307/198990 [193] => | url = https://www.jstor.org/stable/198990 [194] => | datum přístupu = 2022-05-14 [195] => }} Nakonec byl zabit jedním z datuů, který se jmenoval [[Lapu-Lapu]].{{Citace periodika [196] => | příjmení = Angeles [197] => | jméno = Jose Amiel [198] => | titul = The Battle of Mactan and the Indigenous Discourse on War [199] => | periodikum = Philippine Studies [200] => | datum vydání = 2007 [201] => | ročník = 55 [202] => | číslo = 1 [203] => | strany = 3–52 [204] => | issn = 0031-7837 [205] => | url = https://www.jstor.org/stable/42633898 [206] => | datum přístupu = 2022-05-15 [207] => }}{{Citace elektronického periodika [208] => | příjmení = [209] => | jméno = [210] => | titul = Navigator Ferdinand Magellan killed in the Philippines [211] => | periodikum = History.com [212] => | url = https://www.history.com/this-day-in-history/magellan-killed-in-the-philippines [213] => | jazyk = en [214] => | datum přístupu = 2022-05-15 [215] => }}{{Citace elektronického periodika [216] => | příjmení = Komárek [217] => | jméno = Michal [218] => | titul = Magellanova smrt: Zemřel hrdina nebo surový dobyvatel? [219] => | periodikum = Seznam Zprávy [220] => | odkaz na periodikum = Seznam Zprávy [221] => | vydavatel = Seznam.cz [222] => | odkaz na vydavatele = Seznam.cz [223] => | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/magazin-historie-magellanova-smrt-zemrel-hrdina-nebo-surovy-dobyvatel-181971 [224] => | datum vydání = 2021-11-28 [225] => | datum přístupu = 2022-05-15 [226] => }} [227] => [228] => Přestože díky [[Smlouva ze Zaragozy|Zaragozské smlouvě]] z roku [[1529]] území náleželo do sféry vlivu Portugalska, nechal španělský král [[Filip II. Španělský|Filip II.]] toto souostroví kolonizovat a definitivně jej získal pro Španělsko, přičemž právě po něm bylo pojmenováno názvem Filipíny. Kolonizaci zahájil [[Miguel López de Legazpi]], který za tím účelem připlul z [[Mexiko|Mexika]].{{Citace monografie [229] => | titul = Expedition of Miguel Lopez de Legaspi, from New Spain to the Philippine Islands [230] => | url = https://www.cambridge.org/core/books/chronological-history-of-the-discoveries-in-the-south-sea-or-pacific-ocean/expedition-of-miguel-lopez-de-legaspi-from-new-spain-to-the-philippine-islands/2E0EEA3E93641966102EF8DF3AC5168A [231] => | editoři = James Burney [232] => | vydavatel = Cambridge University Press [233] => | místo = Cambridge [234] => | edice = Cambridge Library Collection - Maritime Exploration [235] => | strany = 250–272 [236] => | svazek = 1 [237] => | isbn = 978-1-108-02408-2 [238] => | poznámka = DOI: 10.1017/CBO9780511783715.014 [239] => }} V roce [[1565]] se Filipíny staly [[Španělské kolonie|španělskou kolonií]] [[Španělská Východní Indie]] (spolu s [[Mariany|Marianami]] a [[Karolíny|Karolínami]]). Roku 1571 Španělé ostrovy plně ovládli (pouze převážně muslimské Mindanao nebylo Španěly nikdy plně ovládnuto) a založili město [[Manila|Manilu]], v současnosti hlavní město. Španělská kolonizace se také vyznačovala silným [[Christianizace|christianizačním]] úsilím.{{Citace periodika [240] => | příjmení = Pearson [241] => | jméno = M. N. [242] => | titul = The Spanish 'Impact' on the Philippines, 1565-1770 [243] => | periodikum = Journal of the Economic and Social History of the Orient [244] => | datum vydání = 1969 [245] => | ročník = 12 [246] => | číslo = 2 [247] => | strany = 165–186 [248] => | issn = 0022-4995 [249] => | doi = 10.2307/3596057 [250] => | url = https://www.jstor.org/stable/3596057 [251] => | datum přístupu = 2022-05-14 [252] => }} Pokřesťanštění nenarazilo na výraznější odpor, patrně kvůli náboženské nehomogenitě před kolonizací. Španělům Manila sloužila i jako základna pro obchod s [[Čína|Čínou]] či [[Japonsko|Japonskem]] a tzv. "flotil pokladů".{{Citace elektronického periodika [253] => | titul = Spanish treasure fleet {{!}} Spanish history {{!}} Britannica [254] => | periodikum = www.britannica.com [255] => | url = https://www.britannica.com/topic/Spanish-treasure-fleet [256] => | jazyk = en [257] => | datum přístupu = 2022-05-15 [258] => }} Pojem [[manilská galeona]] se stal proslaveným.{{Citace periodika [259] => | příjmení = Schurz [260] => | jméno = William Lytle [261] => | titul = Mexico, Peru, and the Manila Galleon [262] => | periodikum = The Hispanic American Historical Review [263] => | datum vydání = 1918 [264] => | ročník = 1 [265] => | číslo = 4 [266] => | strany = 389–402 [267] => | issn = 0018-2168 [268] => | doi = 10.2307/2505890 [269] => | url = https://www.jstor.org/stable/2505890 [270] => | datum přístupu = 2022-05-15 [271] => }} Španělé však nikdy na Filipínách nezřídili místokrálovství, kolonie byla řízena z Mexika (z [[Místokrálovství Nové Španělsko]]), později z [[Madrid|Madridu]]. [272] => [273] => Nizozemci se pokusili roku 1646 Filipíny dobýt, ale neúspěšně. Britský pokus z roku 1762 byl již úspěšnější, Manila byla Brity dva roky okupována, ale [[Pařížská smlouva (1763)|Pařížská smlouva]] ji vrátila do španělských rukou.{{Citace periodika [274] => | příjmení = de la Costa [275] => | jméno = H. [276] => | titul = The Siege and Capture of Manila by the British, September-October 1762 [277] => | periodikum = Philippine Studies [278] => | datum vydání = 1962 [279] => | ročník = 10 [280] => | číslo = 4 [281] => | strany = 607–653 [282] => | issn = 0031-7837 [283] => | url = https://www.jstor.org/stable/42719801 [284] => | datum přístupu = 2022-05-14 [285] => }} Nicméně sami Španělé kolonizaci Filipín často hodnotili jako neúspěšnou, kolonie byla nevýdělečná. [286] => [287] => Až ve 2. polovině 19. století začala velkorysá výstavba železnice, roku 1851 byla založena první banka, záhy vznikla místní měna ([[filipínské peso]]), roku 1863 zavedli Španělé na Filipínách bezplatné školství. Podle většiny historiků reformy z druhé poloviny 19. století udělaly z Filipín druhou nejbohatší a nejlépe fungující zemi regionu, hned za Japonskem. Rozvoj však paradoxně přinesl i první generaci filipínských nacionalistů a intelektuálů.{{Citace periodika [288] => | příjmení = Pilapil [289] => | jméno = Vincente R. [290] => | titul = The Cause of the Philippine Revolution [291] => | periodikum = Pacific Historical Review [292] => | datum vydání = 1965 [293] => | ročník = 34 [294] => | číslo = 3 [295] => | strany = 249–264 [296] => | issn = 0030-8684 [297] => | doi = 10.2307/3636522 [298] => | url = https://www.jstor.org/stable/3636522 [299] => | datum přístupu = 2022-05-14 [300] => }} A s nimi snahy místních obyvatel o získání [[nezávislost]]i. [301] => [302] => První povstání v roce [[1872]] bylo neúspěšné. Dalo vzejít vlivné skupině emigrantů, která byla nazývána propagandistické hnutí, k níž patřili zejména [[Marcelo H. del Pilar]] a [[José Rizal]].{{Citace elektronického periodika [303] => | titul = Propaganda Movement {{!}} Facts, Definition, & History {{!}} Britannica [304] => | periodikum = www.britannica.com [305] => | url = https://www.britannica.com/topic/Propaganda-Movement [306] => | jazyk = en [307] => | datum přístupu = 2022-05-15 [308] => }} Roku 1896 se ještě o něco radikálnější nacionální síly z hnutí [[Katipunan]] odhodlaly k další konfrontaci známé jako [[filipínská revoluce]], jejímiž vůdci byli hlavně [[Andrés Bonifacio]] a [[Emilio Aguinaldo]].{{Citace elektronického periodika [309] => | titul = Katipunan {{!}} Filipino nationalist organization {{!}} Britannica [310] => | periodikum = www.britannica.com [311] => | url = https://www.britannica.com/topic/Katipunan [312] => | jazyk = en [313] => | datum přístupu = 2022-05-15 [314] => }}{{Citace elektronického periodika [315] => | titul = Philippine Revolution {{!}} Facts, Leaders, & Significance {{!}} Britannica [316] => | periodikum = www.britannica.com [317] => | url = https://www.britannica.com/event/Philippine-Revolution [318] => | jazyk = en [319] => | datum přístupu = 2022-05-15 [320] => }} Básník José Rizal se sice spiknutí neúčastnil, nicméně španělské úřady ho jako nejznámějšího rebela zatkly a popravily.{{Citace periodika [321] => | příjmení = de Ocampo [322] => | jméno = Estaban A. [323] => | titul = Dr. Jose Rizal, Father of Filipino Nationalism [324] => | periodikum = Journal of Southeast Asian History [325] => | datum vydání = 1962 [326] => | ročník = 3 [327] => | číslo = 1 [328] => | strany = 44–55 [329] => | issn = 0217-7811 [330] => | url = https://www.jstor.org/stable/20067366 [331] => | datum přístupu = 2022-05-14 [332] => }}{{Citace periodika [333] => | příjmení = Quibuyen [334] => | jméno = Floro [335] => | titul = Rizal and the Revolution [336] => | periodikum = Philippine Studies [337] => | datum vydání = 1997 [338] => | ročník = 45 [339] => | číslo = 2 [340] => | strany = 225–257 [341] => | issn = 0031-7837 [342] => | url = https://www.jstor.org/stable/42634230 [343] => | datum přístupu = 2022-05-14 [344] => }} Tím z něj učinily silný symbol, dodnes je na Filipínách uctíván jako největší národní hrdina (mj. si dopisoval se středoškolským profesorem [[Ferdinand Blumentritt|Ferdinandem Blumentrittem]], pocházejícím z [[Praha|Prahy]] a působícím v [[Litoměřice|Litoměřicích]]. To byl první nejen český, ale i světový filipinista{{Citace elektronického periodika [345] => | příjmení = [346] => | jméno = [347] => | titul = Blumentritt, Ferdinand – první znalec Filipín u nás [348] => | periodikum = www.mzv.cz [349] => | vydavatel = [350] => | url = https://www.mzv.cz/manila/cz/historie/osobnosti_ceske_historie_na_filipinach/ferdinand_blumentritt.html [351] => | datum vydání = 2018-02-28 [352] => | url archivu = [353] => | datum přístupu = 2019-11-12 [354] => }}). [355] => [356] => === Americká nadvláda === [357] => [[Soubor:Editorial cartoon about Jacob Smith's retaliation for Balangiga.PNG|náhled|Postup amerických vojáků a politiků ve filipínské otázce vzbuzoval kritiku i ve Spojených státech]] [358] => Do průběhu revoluce zasáhla roku 1898 [[španělsko-americká válka]]. Američané, snažící se Španěly oslabit, filipínský odboj podpořili. Admirál [[George Dewey]] po [[Bitva v Manilské zátoce|bitvě v Manilské zátoce]] vytlačil Španěly z hlavního města.{{Citace elektronického periodika [359] => | titul = Battle of Manila Bay {{!}} Facts, Results, Map, & Significance {{!}} Britannica [360] => | periodikum = www.britannica.com [361] => | url = https://www.britannica.com/event/Battle-of-Manila-Bay-1899 [362] => | jazyk = en [363] => | datum přístupu = 2022-05-15 [364] => }} Povstání zvítězilo, vznikla tzv. [[filipínská první republika]] a Filipíny se tak staly, byť jen na chvíli, první demokracií v Asii.{{Citace periodika [365] => | příjmení = Hutcheon [366] => | jméno = Pat Duffy [367] => | titul = Power in the Philippines: How Democratic is Asia's"First Democracy"? [368] => | periodikum = Journal of Asian and African Studies [369] => | datum vydání = 1971-01-01 [370] => | ročník = 6 [371] => | číslo = 3–4 [372] => | strany = 205–216 [373] => | issn = 1568-5217 [374] => | doi = 10.1163/156852171X00617 [375] => | jazyk = en [376] => | url = https://brill.com/view/journals/jaas/6/3-4/article-p205_4.xml [377] => | datum přístupu = 2022-05-14 [378] => }} [379] => [380] => Američané však nakonec území [[Anexe|anektovali]] a po [[Filipínsko-americká válka|filipínsko-americké válce]] se v roce 1901 Filipíny staly [[Kolonie Spojených států amerických|kolonií Spojených států amerických]].{{Citace monografie [381] => | příjmení = Go [382] => | jméno = Julian [383] => | příjmení2 = Foster [384] => | jméno2 = Anne L. [385] => | titul = The American Colonial State in the Philippines: Global Perspectives [386] => | url = https://books.google.cz/books?id=_wJ9tnBsi2YC&printsec=frontcover&dq=The+American+Colonial+State+in+the+Philippines:+Global+Perspectives&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q=The%20American%20Colonial%20State%20in%20the%20Philippines:%20Global%20Perspectives&f=false [387] => | vydavatel = Duke University Press [388] => | počet stran = 327 [389] => | isbn = 978-0-8223-8451-9 [390] => | poznámka = Google-Books-ID: _wJ9tnBsi2YC [391] => | jazyk = en [392] => }} Během filipínsko-americké války zemřelo 250 000 až milion filipínských civilistů, přičemž Filipíny tehdy měly 7 milionů obyvatel.{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=8V3vZxOmHssC&pg=PA478&dq=1+million+dead.+philippine+war+1898&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwiOofCnm4bcAhWjSt8KHZ-YCTsQ6AEIMTAC#v=onepage&q=1%20million%20dead.%20philippine%20war%201898&f=false|title=The Encyclopedia of the Spanish-American and Philippine-American Wars: A Political, Social, and Military History|last=Tucker|first=Spencer|date=2009|publisher=ABC-CLIO|year=|isbn=9781851099511|location=|pages=478|language=en}}{{Citace elektronického periodika [393] => | titul = Philippine-American War {{!}} Facts, History, & Significance {{!}} Britannica [394] => | periodikum = www.britannica.com [395] => | url = https://www.britannica.com/event/Philippine-American-War [396] => | jazyk = en [397] => | datum přístupu = 2022-05-14 [398] => }}{{Citace monografie [399] => | příjmení = Linn [400] => | jméno = Brian McAllister [401] => | příjmení2 = [402] => | jméno2 = [403] => | titul = The Philippine War, 1899-1902 [404] => | url = https://books.google.cz/books?id=f8ZwAAAAMAAJ&q=The+Philippine+War,+1899-1902&dq=The+Philippine+War,+1899-1902&hl=cs&sa=X&redir_esc=y [405] => | vydavatel = University Press of Kansas [406] => | počet stran = 450 [407] => | isbn = 978-0-7006-0990-1 [408] => | poznámka = Google-Books-ID: f8ZwAAAAMAAJ [409] => | jazyk = en [410] => }} Vlády se tak roku 1901 ujala [[Americká správa Filipín]]. Vládla až do roku 1935. [411] => [412] => V roce 1916 byla Filipínám udělena tzv. omezená autonomie. Roku 1934 byl domluven desetiletý přechodný stav, během něhož se měly Filipíny připravit na nezávislost a byl jim udělen statut [[Dominium|dominia]], podobný dnešnímu [[Portoriko|Portoriku]]. Vzniklo tak tzv. [[Filipínské společenství]]. Získalo i vlastního prezidenta, jímž se stal [[Manuel Quezon]]. Ten mj. nechal kodifikovat [[Filipínština|filipínštinu]] jako národní jazyk, na bázi [[Tagalog|tagalogštiny]]. Proces přechodu k nezávislosti ale přerušila [[Druhá světová válka|válka]]. Na jejím počátku byly Filipíny [[Boj o Filipíny (1941-1942)|obsazeny Japonci]].{{Citace periodika [413] => | příjmení = GOODMAN [414] => | jméno = GRANT K. [415] => | titul = The Japanese Occupation of the Philippines: Commonwealth Sustained [416] => | periodikum = Philippine Studies [417] => | datum vydání = 1988 [418] => | ročník = 36 [419] => | číslo = 1 [420] => | strany = 98–104 [421] => | issn = 0031-7837 [422] => | url = https://www.jstor.org/stable/42633066 [423] => | datum přístupu = 2022-05-14 [424] => }} Na Filipínách nechali vyhlásit republiku ([[filipínská druhá republika]]) a do jejího čela postavili [[José P. Laurel|José P. Laurela]].{{Citace periodika [425] => | příjmení = Steinberg [426] => | jméno = David [427] => | titul = Jose P. Laurel: A "Collaborator" Misunderstood [428] => | periodikum = The Journal of Asian Studies [429] => | datum vydání = 1965 [430] => | ročník = 24 [431] => | číslo = 4 [432] => | strany = 651–665 [433] => | issn = 0021-9118 [434] => | doi = 10.2307/2051111 [435] => | url = https://www.jstor.org/stable/2051111 [436] => | datum přístupu = 2022-05-14 [437] => }} Filipínci to ale neakceptovali, chápali dobře, že republika je jen loutkovým státem, a vedli po celou válku tuhý odboj partyzánského charakteru. Japonci se na Filipínách dopustili několika válečných zločinů, jako byl [[bataanský pochod smrti]] nebo [[manilský masakr]].{{Citace monografie [438] => | příjmení = Norman [439] => | jméno = Michael [440] => | příjmení2 = Norman [441] => | jméno2 = Elizabeth M. [442] => | titul = Tears in the Darkness: The Story of the Bataan Death March and Its Aftermath [443] => | url = https://books.google.cz/books?id=kXRtEJTcvToC&printsec=frontcover&dq=Tears+in+the+Darkness:+The+Story+of+the+Bataan+Death+March+and+Its+Aftermath&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q=Tears%20in%20the%20Darkness:%20The%20Story%20of%20the%20Bataan%20Death%20March%20and%20Its%20Aftermath&f=false [444] => | vydavatel = Farrar, Straus and Giroux [445] => | počet stran = 472 [446] => | isbn = 978-1-4299-1851-0 [447] => | poznámka = Google-Books-ID: kXRtEJTcvToC [448] => | jazyk = en [449] => }}{{Citace elektronického periodika [450] => | příjmení = Scott [451] => | jméno = James M. [452] => | titul = Battlefield as Crime Scene: The Japanese Massacre in Manila [453] => | periodikum = HistoryNet [454] => | url = https://www.historynet.com/worldwar2-japanese-massacre-in-manila/ [455] => | datum vydání = 2019-01-12 [456] => | jazyk = en-US [457] => | datum přístupu = 2022-05-15 [458] => }} [459] => [460] => Na konci války Japonci kontrolovali již jen dvanáct ze 42 filipínských provincií. Některé odbojové skupiny si ovšem osvojily [[Komunismus|komunistickou]] ideologii a po válce se staly nebezpečné i filipínské vládě, k takovým patřila zejména skupina Hukbalahap, která operovala na Luzonu. V roce 1944 zahájili Američané [[Boj o Filipíny (1944–1945)|znovudobývání Filipín]]. Během [[Bitva o Manilu (1945)|bitvy o Manilu]] roku 1945 zahynul velký počet vojáků a přes 100 000 filipínských civilistů.{{Citace monografie [461] => | příjmení = Connaughton [462] => | jméno = Richard [463] => | titul = The War in the Pacific: The Liberation of Manila 1945 – A Philippine Perspective [464] => | url = https://doi.org/10.1007/978-1-349-24725-7_3 [465] => | editoři = Richard Cobbold [466] => | vydavatel = Palgrave Macmillan UK [467] => | místo = London [468] => | strany = 46–56 [469] => | isbn = 978-1-349-24725-7 [470] => | doi = 10.1007/978-1-349-24725-7_3 [471] => | poznámka = DOI: 10.1007/978-1-349-24725-7_3 [472] => | jazyk = en [473] => }} Odhaduje se, že během [[Japonské válečné zločiny|japonské okupace]] zemřel alespoň jeden z 20 Filipínců.{{Citace periodika [474] => | příjmení = José [475] => | jméno = Ricardo T. [476] => | titul = War and Violence, History and Memory: The Philippine Experience of the Second World War [477] => | periodikum = Asian Journal of Social Science [478] => | datum vydání = 2001 [479] => | ročník = 29 [480] => | číslo = 3 [481] => | strany = 457–470 [482] => | issn = 1568-4849 [483] => | url = https://www.jstor.org/stable/23653960 [484] => | datum přístupu = 2022-05-14 [485] => }} [486] => [487] => === Nezávislost === [488] => [[Soubor:Ferdinand Marcos and George Shultz DA-SC-84-05877.JPEG|náhled|[[Ferdinand Marcos]] vládl Filipínám 21 let (1965–1986)]] [489] => Roku [[1946]] získala země nezávislost. Prvním prezidentem nezávislých Filipín byl [[Manuel Roxas]]. Bojem proti komunistickým partyzánům si získal velkou popularitu ministr obrany [[Ramon Magsaysay]]. Vynesla mu roku 1953 vítězství v prezidentských volbách. Magsaysay poté sáhl k razantním reformám, z nichž nejvýznamnější byla pozemková reforma.{{Citace periodika [490] => | příjmení = Wurfel [491] => | jméno = David [492] => | titul = Philippine Agrarian Reform under Magsaysay [493] => | periodikum = Far Eastern Survey [494] => | datum vydání = 1958 [495] => | ročník = 27 [496] => | číslo = 1 [497] => | strany = 7–15 [498] => | issn = 0362-8949 [499] => | doi = 10.2307/3024074 [500] => | url = https://www.jstor.org/stable/3024074 [501] => | datum přístupu = 2022-05-14 [502] => }} Ta měla primárně přidělit půdu nemajetným rolníkům, avšak skrýval se v ní i náboženský útok – reforma měla přesunout katolíky ze severu na jih a rozředit tak tamější muslimskou majoritu. To zvýšilo náboženské napětí. [503] => [504] => V letech [[1966]]–[[1986]] diktátorsky vládl prezident [[Ferdinand Marcos]] podporovaný Spojenými státy.{{Citace periodika [505] => | příjmení = Kessler [506] => | jméno = Richard J. [507] => | titul = Marcos and the Americans [508] => | periodikum = Foreign Policy [509] => | datum vydání = 1986 [510] => | číslo = 63 [511] => | strany = 40–57 [512] => | issn = 0015-7228 [513] => | doi = 10.2307/1148755 [514] => | url = https://www.jstor.org/stable/1148755 [515] => | datum přístupu = 2022-05-16 [516] => }}{{Citace periodika [517] => | příjmení = HAWES [518] => | jméno = GARY [519] => | titul = United States Support for the Marcos Administration and the Pressures that made for Change [520] => | periodikum = Contemporary Southeast Asia [521] => | datum vydání = 1986 [522] => | ročník = 8 [523] => | číslo = 1 [524] => | strany = 18–36 [525] => | issn = 0129-797X [526] => | url = https://www.jstor.org/stable/25797880 [527] => | datum přístupu = 2022-05-16 [528] => }} Marcos byl zpočátku velmi úspěšným prezidentem. Započal masivní výstavbu silnic a škol a dokázal vybrat mnohem více daní než jeho předchůdci. Díky tomu se roku 1969 stal prvním filipínským prezidentem, kterého Filipínci zvolili na druhé funkční období. V něm ale počal čelit dvěma zásadním nebezpečím. Jednak posilování komunistické strany (jež nesla název Nová lidová strana) a separatistickému muslimskému hnutí na Mindanau. Marcos se tak rozhodl pro diktaturu. Spouštěčem byl teroristický bombový útok během zasedání senátu roku 1971. Protesty sice Marcose donutily demokracii nakrátko obnovit, ale od 23. září 1972, kdy vyhlásil [[stanné právo]], fungovala diktatura nepřetržitě po příštích čtrnáct let, přestože v roce 1981 bylo stanné právo zrušeno. [529] => [[Soubor:Corazon Aquino inauguration.jpg|vlevo|náhled|[[Corazon Aquinová]] se stává prezidentkou roku 1986, filipínská demokracie je obnovena]] [530] => Marcosův politický konec začal roku 1983.{{Citace periodika [531] => | příjmení = FRIEND [532] => | jméno = Theodore [533] => | titul = Revolution in the Philippines, 1983-86: Forces, Sources, and Perspectives [534] => | periodikum = Philippine Studies [535] => | datum vydání = 1987 [536] => | ročník = 35 [537] => | číslo = 3 [538] => | strany = 357–368 [539] => | issn = 0031-7837 [540] => | url = https://www.jstor.org/stable/42633028 [541] => | datum přístupu = 2022-05-15 [542] => }} Tehdy byl po příletu z exilu na letišti v Manile zavražděn opoziční politik [[Benigno Aquino|Benigno Aquino ml.]]{{Citace monografie [543] => | příjmení = Hill [544] => | jméno = Gerald N. [545] => | příjmení2 = Hill [546] => | jméno2 = Kathleen [547] => | příjmení3 = Psinakis [548] => | jméno3 = Steve [549] => | titul = Aquino assassination: the true story and analysis of the assassination of Philippine Senator Benigno S. Aquino, Jr [550] => | url = https://searchworks.stanford.edu/view/1083176 [551] => | vydavatel = Hilltop Pub. Co [552] => | místo = Sonoma, Calif [553] => | počet stran = 224 [554] => | isbn = 978-0-912133-04-1 [555] => }} Následná vlna protestů přiměla Marcose vyhlásit nové prezidentské volby, kterými chtěl upevnit svou legitimitu (zmanipulované volby pořádal již předtím). Postavila se proti němu vdova po zavražděném, [[Corazon Aquinová]]. I tentokrát Marcosem kontrolovaná volební komise prohlásila vítězem voleb jeho, opoziční orgány však prohlásily za vítěze Aquinovou. Když vítězství Marcose odmítli uznat i někteří z jeho ministrů a ulice filipínských měst zaplnily tisíce protestujících, odešel Marcos do exilu.{{Citace periodika [556] => | příjmení = Overholt [557] => | jméno = William H. [558] => | titul = The Rise and Fall of Ferdinand Marcos [559] => | periodikum = Asian Survey [560] => | datum vydání = 1986 [561] => | ročník = 26 [562] => | číslo = 11 [563] => | strany = 1137–1163 [564] => | issn = 0004-4687 [565] => | doi = 10.2307/2644313 [566] => | url = https://www.jstor.org/stable/2644313 [567] => | datum přístupu = 2022-05-14 [568] => }}{{Citace periodika [569] => | příjmení = Zich [570] => | jméno = Arthur [571] => | titul = The Marcos Era [572] => | periodikum = The Wilson Quarterly (1976-) [573] => | datum vydání = 1986 [574] => | ročník = 10 [575] => | číslo = 3 [576] => | strany = 116–129 [577] => | issn = 0363-3276 [578] => | url = https://www.jstor.org/stable/40257031 [579] => | datum přístupu = 2022-05-14 [580] => }} Prezidentkou se roku 1986 stala Aquinová a filipínská demokracie chytla druhý dech. [581] => [582] => Po Marcosově svržení jsou voleni prezidenti jako držitelé výkonné moci. Již dvakrát to byly ženy ([[Corazon Aquinová]] a [[Gloria Macapagal-Arroyová]]). [[Moro konflikt|Násilné střety]] na druhém největším filipínském ostrově [[Mindanao]] mezi vládními jednotkami a [[Islám|muslimskými]] povstalci z Fronty islámského osvobození Morů (MILF) však nikdo nedokázal zastavit. Od 70. let si vyžádaly přibližně 150 tisíc lidských životů."[http://zahranicni.ihned.cz/asie-a-pacifik-cina/c1-53376920-filipinsti-muslimove-chteji-nezavislost-kvuli-bojum-uprchlo-na-16-tisic-lidi Filipínští muslimové chtějí nezávislost. Kvůli bojům uprchlo na 16 tisíc lidí]". Hospodářské noviny. 25. října 2010. V roce 2001 byl prezident [[Joseph Estrada]], jako první asijský politik v historii, zbaven funkce senátním tribunálem kvůli [[Korupce|korupci]], během souběžných masových protestů.{{Citace elektronického periodika [583] => | příjmení = Vondra [584] => | jméno = Pavel [585] => | titul = Korupce-doživotí-milost. Joseph Estrada je opět volný [586] => | periodikum = Aktuálně.cz [587] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/korupce-dozivoti-milost-joseph-estrada-je-opet-volny/r~i:article:512104/ [588] => | datum vydání = 2007-10-26 [589] => | jazyk = cs [590] => | datum přístupu = 2022-05-15 [591] => }} V roce 2016 prezident [[Rodrigo Duterte]] rozpoutal [[Válka proti drogám|válku proti drogám]], při které bylo zabito více než 12 000 údajných pašeráků a uživatelů drog.{{Citace elektronického periodika [592] => | titul = Filipíny odcházejí od Mezinárodního trestního soudu. Dutertemu se nelíbí vyšetřování krvavého honu na drogový průmysl [593] => | periodikum = Seznam Zprávy [594] => | odkaz na periodikum = Seznam Zprávy [595] => | vydavatel = Seznam.cz [596] => | odkaz na vydavatele = Seznam.cz [597] => | datum_vydání = 15. března 2018 [598] => | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/filipiny-odchazeji-od-mezinarodniho-trestniho-soudu-dutertemu-se-nelibi-vysetrovani-krvaveho-honu-na-drogovy-prumysl-43761 [599] => }} [600] => [601] => == Státní symboly == [602] => === Vlajka === [603] => [604] => {{Podrobně|Filipínská vlajka}} [605] => [606] => Filipínská vlajka je tvořena listem o poměru stran 1:2 se dvěma vodorovnými pruhy – modrým a červeným – s rovnostranným [[žerď]]ovým klínem bílé barvy. Uprostřed klínu je vyobrazeno žluté [[slunce]] s osmi paprsky, které mají tvar [[meč]]e. V každém rohu klínu jsou zlaté pěticípé hvězdy (s hlavním hrotem směřujícím od vyobrazení slunce). [607] => [608] => === Znak === [609] => [610] => {{Podrobně|Státní znak Filipín}} [611] => [612] => Filipínský státní znak představuje Slunce s osmi paprsky a tři hvězdy. V levé modré části znaku je [[Spojené státy americké|americký]] [[orel bělohlavý]] a v pravé červené je lev ze znaku [[Leónské království|Leónu]]. Pod štítem znaku je název státu: „REPUBLIKA NG PILIPINAS“. [613] => [614] => === Hymna === [615] => [616] => {{Podrobně|Filipínská hymna}} [617] => [618] => Filipínská hymna je píseň ''Lupang Hinirang'' ({{Vjazyce2|cs|''Vyvolená země''}}). Hudbu složil Julian Felipe, původní text, který byl ve [[Španělština|španělštině]], pochází z básně „Filipinas“, kterou napsal [[José Palma]]. [619] => [620] => == Geografie == [621] => [[Soubor:Mount Talinis (Cuernos de Negros), Negros Oriental, Philippines 02.JPG|náhled|vlevo|Hora Talinis na ostrově [[Negros]]]] [622] => [[Soubor:Kordillery.jpg|náhled|Kordillery]] [623] => Filipíny jsou [[souostroví]] skládající se ze 7 641 ostrovů na celkové ploše 343 tisíc km2. Souostroví je asi 1 770 km dlouhé. Nachází se mezi 116. a 126. stupněm východní délky a 4. a 21. stupněm severní šířky a z východu je ohraničuje [[Filipínské moře]], ze západu [[Jihočínské moře]] a z jihu [[Celebeské moře]]. Pobřeží Filipín měří 36 289 kilometrů a je pátým nejdelším pobřežím jednoho státu na světě. [[Výlučná ekonomická zóna]] („výsostné vody“) Filipín má rozlohu 2 263 816 km2.{{Citace elektronického periodika [624] => | titul = Sea Around Us {{!}} Fisheries, Ecosystems and Biodiversity [625] => | periodikum = www.seaaroundus.org [626] => | url = http://www.seaaroundus.org/data/#/eez/608?chart=catch-chart&dimension=taxon&measure=tonnage&limit=10 [627] => | datum přístupu = 2022-05-21 [628] => }} Několik set kilometrů jihozápadně se nachází ostrov [[Borneo]] a severně od Filipín se nachází [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wan]]. Jihozápadně se nacházejí ostrovy [[Moluky]] a [[Celebes]] a východně se nachází [[Palau]]. Oceán je zde velmi hluboký –⁠ [[Kontinentální šelf|šelf]] na východě Filipínského souostroví spadá do 10800 m hlubokého [[Filipínský příkop|Filipínského příkopu]].[[Soubor:Bacubac Beach, Basey, Samar.JPG|náhled|Pláž na ostrově [[Samar (ostrov)|Samar]]]] [629] => [[Soubor:Banaue Philippines Batad-Rice-Terraces-04.jpg|náhled|Rýžové terasy ve vnitrozemí ostrova [[Luzon]]]]Filipíny se dělí do tří ostrovních skupin: [[Luzon]], [[Visayas]] a [[Mindanao]]. Všechny ostrovy jsou hornaté. Přístavní město [[Manila]] v části Luzon je hlavním městem země. Luzon je velmi výškově členitý, ale jsou na něm i dvě nížiny. Druhým největším ostrovem je Mindanao, kde se nachází nejvyšší filipínská hora [[Apo (sopka)|Apo]], která měří 2 954 m n. m. [630] => [631] => Většina hornatých ostrovů je vulkanického původu a jsou pokryty [[Tropický deštný les|tropickým deštným pralesem]]. Je zde mnoho aktivních [[sopka|sopek]], jako například [[Mayon]], [[Pinatubo]] či [[Taal (sopka)|Taal]]. Výbuch sopky Pinatubo v červnu 1991 byla druhou [[Seznam sopečných erupcí 20. století|největší pozemskou erupcí 20. století]].{{Citace elektronického periodika [632] => | titul = The Cataclysmic 1991 Eruption of Mount Pinatubo, Philippines, Fact Sheet 113-97 [633] => | periodikum = web.archive.org [634] => | url = http://pubs.usgs.gov/fs/1997/fs113-97/ [635] => | datum vydání = 2013-08-25 [636] => | datum přístupu = 2022-05-21 [637] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130825233934/http://pubs.usgs.gov/fs/1997/fs113-97/ [638] => | datum archivace = 2013-08-25 [639] => }} Nicméně i díky tomu jsou Filipíny po Spojených státech druhým největším producentem [[geotermální energie]] na světě, přičemž ta pokrývá 18 % spotřeby elektřiny v zemi.{{Citace periodika [640] => | titul = Pricey oil makes geothermal projects more attractive for Indonesia and the Philippines [641] => | periodikum = The New York Times [642] => | datum vydání = 2008-06-29 [643] => | issn = 0362-4331 [644] => | jazyk = en-US [645] => | url = https://www.nytimes.com/2008/06/29/business/worldbusiness/29iht-energy.1.14068397.html [646] => | datum přístupu = 2022-05-21 [647] => }} [648] => [649] => Filipíny se nacházejí v severozápadním vnějším okraji [[Ohnivý kruh|pacifického ohnivého kruhu]] a jsou tak častým místem seismické a vulkanické aktivity. Každý den proběhne na 20 zemětřesení, z nichž většina je natolik slabá, že je není možné pocítit. Poslední velké zemětřesení proběhlo v roce 1990. Země má v důsledku své složité geologické stavby a vysoké úrovně seismické aktivity cenná ložiska nerostů. Předpokládá se, že Filipíny mají po Jižní Africe druhá největší ložiska [[Zlato|zlata]] spolu s velkým množstvím ložisek [[Měď|mědi]] a největšími světovými nalezišti [[Palladium|palladia]]. Mezi další minerály patří [[chromit]], [[nikl]] a [[zinek]].{{Citace elektronického periodika [650] => | titul = Philippines sits on $840B of mine—US {{!}} Inquirer Business [651] => | periodikum = web.archive.org [652] => | url = https://business.inquirer.net/47013/philippines-sits-on-840-b-of-mine%E2%80%94us [653] => | datum vydání = 2012-03-02 [654] => | datum přístupu = 2022-05-21 [655] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120302194026/https://business.inquirer.net/47013/philippines-sits-on-840-b-of-mine%E2%80%94us [656] => | datum archivace = 2012-03-02 [657] => }}{{Citace sborníku [658] => | příjmení = Santos [659] => | jméno = Gabriel [660] => | titul = Mineral Distribution and Geological Features of the Philippines [661] => | url = https://link.springer.com/chapter/10.1007/978-3-7091-4065-9_8 [662] => | sborník = Metallogenetische und Geochemische Provinzen / Metallogenetic and Geochemical Provinces [663] => | vydavatel = Springer [664] => | místo = Vienna [665] => | datum vydání = 1974 [666] => | strany = 89–105 [667] => | isbn = 978-3-7091-4065-9 [668] => | doi = 10.1007/978-3-7091-4065-9_8 [669] => | jazyk = de [670] => }} [671] => [672] => Nejdelší filipínskou řekou je [[Cagayan]] (505 km), druhou pak [[Pulangi]] (373 km). To znamená, že řeky v zemi jsou krátké, mají ale rychlý spád. I přes tento dobrý předpoklad nejsou příliš často využívané k zisku elektrické energie, je vybudováno pouze několik vodních elektráren. Největším jezerem v zemi je [[Laguna de Bay]] na [[Ostrov|ostrově]] [[Luzon]]. Je sladkovodní a má rozlohu 949 km². Leží jen metr nad hladinou moře. Jezero je jedním z hlavních zdrojů sladkovodních ryb v zemi. Jeho voda odtéká do [[Manilská zátoka|Manilské zátoky]] přes řeku [[Pasig]]. Podzemní řeka [[Národní park Puerto-Princesa Subterranean River|Puerto Princesa]], která protéká 8,2 km pod zemí krasovou krajinou, než dosáhne oceánu, je na seznamu [[Světové dědictví|světového dědictví]] [[UNESCO]].{{Citace elektronického periodika [673] => | příjmení = [674] => | jméno = [675] => | titul = Puerto-Princesa Subterranean River National Park [676] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [677] => | url = https://whc.unesco.org/en/list/652/ [678] => | jazyk = en [679] => | datum přístupu = 2022-05-21 [680] => }} [681] => [682] => === Flóra a fauna === [683] => [[Soubor:SaltwaterCrocodile('Maximo').jpg|náhled|[[Krokodýl mořský]]]] [684] => [[Soubor:Buceros hydrocorax -Zoo de La Palmyre, Les Mathes, France-8a.jpg|náhled|[[Dvojzoborožec hnědavý]]]] [685] => [[Odlesňování]], které je často výsledkem nelegální těžby dřeva, je na Filipínách akutním problémem. Lesnatost klesla ze 70 % celkové rozlohy v roce 1900 na přibližně 18,3 % v roce 1999.{{Citace elektronického periodika [686] => | titul = Proceedings of the workshop on forests for poverty reduction: changing role for research, development and training institutions [687] => | periodikum = www.fao.org [688] => | url = https://www.fao.org/3/af349e/af349e0n.htm#bm23 [689] => | datum přístupu = 2022-05-21 [690] => }} Dle oficiálních statistik z roku 2021 mají Filipíny 7 milionů hektarů lesního porostu (zhruba 23 % celkové rozlohy země), ovšem odborníci tvrdí, že skutečný rozsah je pravděpodobně nižší.{{Citace elektronického periodika [691] => | titul = 7M hectares of Philippine land are forested — and that’s bad news [692] => | periodikum = pcij.org [693] => | url = https://pcij.org/article/5828/the-philippines-has-7m-hectares-of-forests-why-thats-bad-news [694] => | jazyk = en [695] => | datum přístupu = 2022-05-21 [696] => }} [697] => [698] => Lesy přecházejí od tropických deštných pralesů, zejména na Mindanau, přes subtropické věčně zelené ve výškách kolem 1000 m až po porosty borovic na horách severního Luzonu. V lesích roste například [[Mahagon|filipínský mahagon]] a jiné vzácné stromy, na pobřeží rostou [[mangrovy]]. Filipíny jsou domovem 13 500 rostlinných druhů, z nichž 3 200 je [[Endemit|endemických]], včetně mnoha vzácných druhů [[Vstavačovité|orchidejí]] a [[Raflézie|raflézií]]. Mnoho druhů je ohroženo a vědci tvrdí, že do konce 21. století 20 procent z nich vyhyne.{{Citace periodika [699] => | titul = SE Asia faces 'catastrophic' extinction rate [700] => | datum vydání = 2003-07-23 [701] => | jazyk = en-GB [702] => | url = http://news.bbc.co.uk/1/hi/sci/tech/3090071.stm [703] => | datum přístupu = 2022-05-21 [704] => }} [705] => [706] => Na Filipínách lze nalézt asi 1100 druhů suchozemských [[Obratlovci|obratlovců]], včetně více než 100 druhů [[Savci|savců]] a 243 druhů [[Ptáci|ptáků]], kteří nežijí nikde jinde. Filipíny mají třetí nejvyšší počet endemických ptáků na světě (po [[Indonésie|Indonésii]] a [[Austrálie|Austrálii]]). Patří též mezi země s nejvyšší mírou objevů nových živočišných druhů na světě, se šestnácti novými druhy savců objevenými ve 21. století. Míra endemismu díky těmto objevům stále roste. Filipínské pobřežní vody vykazují největší rozmanitost ryb na světě.{{Citace periodika [707] => | příjmení = Carpenter [708] => | jméno = Kent E. [709] => | příjmení2 = Springer [710] => | jméno2 = Victor G. [711] => | titul = The center of the center of marine shore fish biodiversity: the Philippine Islands [712] => | periodikum = Environmental Biology of Fishes [713] => | datum vydání = 2005-04-01 [714] => | ročník = 72 [715] => | číslo = 4 [716] => | strany = 467–480 [717] => | issn = 1573-5133 [718] => | doi = 10.1007/s10641-004-3154-4 [719] => | jazyk = en [720] => | url = https://doi.org/10.1007/s10641-004-3154-4 [721] => | datum přístupu = 2022-05-21 [722] => }} Pobřežní vody Filipín patří do tzv. [[Korálový trojúhelník|korálového trojúhelníku]]. Díky teplé vodě a rozsáhlému [[Kontinentální šelf|kontinentálnímu šelfu]] jsou zde ideální podmínky pro růst pobřežních [[Mangrovy|mangrovů]] a [[Korálový útes|korálových útesů]]. Korálový trojúhelník bývá pro svůj ekologický význam nazýván „mořská [[Amazonie]]“. Žije zde šest set druhů [[Korál|korálů]]. Útes [[Tubbataha]] byl prohlášen za světové dědictví v roce 1993.{{Citace elektronického periodika [723] => | příjmení = [724] => | jméno = [725] => | titul = Tubbataha Reefs Natural Park [726] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [727] => | url = https://whc.unesco.org/en/list/653/ [728] => | jazyk = en [729] => | datum přístupu = 2022-05-21 [730] => }}{{Citace elektronického periodika [731] => | příjmení = Helán Vašků [732] => | jméno = Kateřina [733] => | titul = Korálový trojúhelník: Filipínský chráněný park Tubbataha ohrožuje rybolov [734] => | periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost [735] => | url = https://www.stoplusjednicka.cz/koralovy-trojuhelnik-filipinsky-chraneny-park-tubbataha-ohrozuje-rybolov [736] => | datum vydání = 2019-01-26 [737] => | jazyk = en [738] => | datum přístupu = 2022-05-21 [739] => }} [740] => [741] => Mezi velké plazy patří [[krokodýl filipínský]] a [[krokodýl mořský]]. Největší krokodýl v zajetí byl odchycen právě na Filipínách, na ostrově Mindanao. Zemřel dne 10. února 2013 na zápal plic a zástavu srdce.{{Citace elektronického periodika [742] => | titul = Šest metrů dlouhý a tunu těžký krokodýl zemřel na průjem [743] => | periodikum = Novinky.cz [744] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [745] => | vydavatel = Borgis [746] => | url = https://www.novinky.cz/koktejl/clanek/sest-metru-dlouhy-a-tunu-tezky-krokodyl-zemrel-na-prujem-181254 [747] => | datum vydání = 2013-02-11 [748] => | datum přístupu = 2022-05-21 [749] => }} Národní pták, [[orel opičí]], je největším ze všech orlů. Je endemitem v deštných pralesích Luzonu, Samaru, Leyte a Mindanaa. Mezi pozoruhodné endemity patří též [[lejskovec blankytný]] (''Hypothymis coelestis''), [[timálie zlatočelá]] (''Dasycrotapha speciosa''), [[kakadu filipínský]] (''Cacatua haematuropygia''), [[pita luzonská]] (''Erythropitta kochi''), [[zoborožec sulský]], [[dvojzoborožec hnědavý]], [[holub krvavý]] (''Gallicolumba luzonica'') nebo [[holub Marcheův]] (''Ptilinopus marchei'').{{Citace monografie [750] => | příjmení = Kennedy [751] => | jméno = Robert [752] => | příjmení2 = Gonzales [753] => | jméno2 = Pedro C. [754] => | příjmení3 = Dickinson [755] => | jméno3 = Edward [756] => | titul = A Guide to the Birds of the Philippines [757] => | url = https://books.google.cz/books?id=fPDxk551AhkC&printsec=frontcover&dq=Birds+of+the+Philippines&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q=Birds%20of%20the%20Philippines&f=false [758] => | vydavatel = OUP Oxford [759] => | počet stran = 544 [760] => | isbn = 978-0-19-854668-9 [761] => | poznámka = Google-Books-ID: fPDxk551AhkC [762] => | jazyk = en [763] => }} [764] => [765] => === Podnebí === [766] => [[Soubor:Basey after Yolanda.JPG|náhled|Výsledky řádění tajfunu [[tajfun Haiyan|Haiyan]] na [[Samar (ostrov)|Samaru]] roku 2013]] [767] => Filipíny leží v horkém a vlhkém [[Tropický podnebný pás|tropickém podnebném pásu]]. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 26,5 °C. Na Filipínách existují tři [[roční období]]: „Tag-init“ či „Tag-araw“ (teplé období nebo léto od března do května), „Tag-ulan“ ([[období dešťů]] od června do listopadu) a „Tag-lamig“ (chladné období od prosince do února). Podnebí ovlivňuje také východoasijské [[monzun]]ové proudění. Jihozápadní monzun (od května do října) je známý jako „Habagat“ a suché větry severovýchodního monzunu (od listopadu do dubna) jsou známé jako „Amihan.“{{Citace elektronické monografie [768] => | vydavatel = PAGASA [769] => | titul = Climate of the Philippines [770] => | url = http://www.pagasa.dost.gov.ph/cab/climate.htm [771] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080201191955/http://www.pagasa.dost.gov.ph/cab/climate.htm [772] => | datum přístupu = 2009-7-28 [773] => | jazyk = anglicky [774] => }} Nejchladnějším měsícem je leden a nejteplejším květen. Teplota a vlhkost dosahují maxima v dubnu a květnu. Manila a většina nížinatých oblastí jsou od března do května prašná s velmi teplým počasím. V tomto období teplota zřídkakdy klesne pod 37 °C a teplota u moře jen vzácně klesne pod 27 °C. Roční úhrn [[Srážky|srážek]] dosahuje v hornatých oblastech východního pobřeží 5000 mm, zatímco v některých údolích se jedná o hodnoty pod 1000 mm. Velké nebezpečí představují [[Tropická cyklóna|tajfuny]], které jsou zde poměrně časté. Ostrovy se nachází v [[Tropická cyklóna|tajfunovém]] pásmu západního Tichomoří a každý rok zde udeří na devatenáct tajfunů. [775] => [776] => Na Filipínách jsou tajfuny označovány jako ''baguio'' (psáno také ''bagio'', ''vaguio'', ''bagyo'') podle města [[Baguio]], kde během bouře v roce [[1911]] napadlo za jeden den 116,8 cm srážek.{{Citace elektronického periodika [777] => | titul = Baguio – AMS Glossary [778] => | periodikum = glossary.ametsoc.org [779] => | url = http://glossary.ametsoc.org/wiki/Baguio [780] => | datum přístupu = 2019-11-12 [781] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20201101060039/https://glossary.ametsoc.org/wiki/Baguio [782] => | datum archivace = 2020-11-01 [783] => }} Ve dvacátém století zasáhla Filipíny řada tropických bouří, které pokaždé způsobily velké ztráty na životech a materiální škody. V říjnu 1970 se územím přehnal tajfun Sening, který zničil řadu měst, přičemž rychlost větru dosahovala až 275 km/h, což bylo nejvíc v zaznamenané historii.{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://www.typhoon2000.ph/stats/10WorstPhilippineTyphoons.htm |datum přístupu=22-05-2008 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080522105810/http://www.typhoon2000.ph/stats/10WorstPhilippineTyphoons.htm |datum archivace=22-05-2008 |nedostupné=ano }} Na podzim 1991 zasáhla Filipíny tropická bouře Uring, která přes relativní slabost (rychlost větru 95 km/h) způsobila rozsáhlé záplavy a počtem obětí (odhadem až 8 tisíc) překonala všechny dosavadní bouře. Začátkem listopadu [[2013]] zasáhl pobřežní město [[Basey]] v provincii [[Samar (ostrov)|Samar]] [[tajfun Haiyan]], který si vyžádal přes 10 000 životů.{{Citace elektronického periodika [784] => | titul = Tajfun Haiyan zabil podle nových odhadů více než 10 tisíc lidí [785] => | periodikum = iDNES.cz [786] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/supertajfun-na-filipinach.A131110_083819_zahranicni_klm [787] => | datum vydání = 2013-11-10 [788] => | jazyk = cs [789] => | datum přístupu = 2022-05-21 [790] => }} Na místě ihned zasáhly mezinárodní organizace, za Českou republiku přispěly pomocí, financemi a prostředky ze sbírek humanitární organizace ADRA, Charita, Červený kříž či [[Člověk v tísni]], který zatím shromáždil přes 17 milionů korun.http://www.clovekvtisni.cz/cs/humanitarni-a-rozvojova-pomoc/zeme/filipiny Mezi zničenými městy byl [[Tacloban]] či Guiuan v provincii [[Leyte]], problémem zůstává i bezpečnost.{{Citace periodika [791] => | titul = Philippine typhoon death toll to rise as rescuers reach remote areas [792] => | periodikum = Reuters [793] => | datum vydání = 2013-11-11 [794] => | jazyk = en [795] => | url = https://www.reuters.com/article/us-philippines-typhoon-idUSBRE9A603Q20131111 [796] => | datum přístupu = 2019-11-12 [797] => }} [798] => [799] => == Politika == [800] => [[Soubor:Bongbong Marcos offical.jpg|náhled|[[Bongbong Marcos]]]] [801] => Filipíny jsou [[unitární stát]], s výjimkou autonomního regionu [[Bangsamoro]]. Jsou [[zastupitelská demokracie|zastupitelskou demokracií]], vůbec nejstarší demokracií v oblasti Jihovýchodní Asie. Jsou [[prezidentská republika|prezidentskou republikou]]. Prezident je [[hlava státu]] i [[hlava vlády]] a [[vrchní velitel]], je volen přímou volbou na 6 let. [[Bikameralismus|Bikamerální]] [[Kongres Filipín|Kongres]] se skládá z [[horní komora|horní komory]], [[Senát Filipín|Senátu Filipín]], do něhož jsou senátoři voleni na šest let, a [[dolní komora|komory dolní]], [[Sněmovna reprezentantů Filipín|Sněmovny reprezentantů Filipín]], která je volena na 3 roky. [802] => [803] => Na vrcholu soudní moci je Nejvyšší soud, který je složen z předsedy soudu a čtrnácti soudců, již jsou jmenováni prezidentem. [804] => [805] => Filipínec [[Carlos Peña Romulo]], mj. zakladatel filipínského [[skauting]]u, byl předsedou [[Valné shromáždění OSN|Valného shromáždění OSN]]. [806] => [807] => Filipíny podporovaly Spojené státy během [[Studená válka|studené války]] a [[Válka proti terorismu|války proti terorismu]]. Byly tradičně jejich hlavním spojencem mimo [[Severoatlantická aliance|NATO]]. Avšak po roce 2016, s nástupem prezidenta [[Rodrigo Duterte]]ho, došlo k zásadnímu zhoršení vztahů a k nástupu nové zahraničněpolitické orientace Filipín na [[Čína|Čínskou lidovou republiku]] a [[Rusko]].{{Citace elektronického periodika [808] => | příjmení = [809] => | jméno = [810] => | titul = Filipínský prezident se v Číně rozešel s USA: S Čínou a Ruskem proti světu [811] => | periodikum = Lidovky.cz [812] => | vydavatel = [813] => | url = https://www.lidovky.cz/svet/filipinsky-prezident-oznamil-v-cine-rozchod-s-usa.A161020_222535_ln_zahranici_ELE [814] => | datum vydání = 2016-10-20 [815] => | url archivu = [816] => | datum přístupu = 2018-12-05T08:56:51Z [817] => }} Duterte je nicméně radikálním bojovníkem proti levicovým partyzánům v zemi. Historicky komplikované vztahy s Japonskem se v posledních desetiletích zlepšily a Duterte tento trend udržuje. Duterteho represe v oblasti drogové politiky, při nichž byli zabíjeni často drobní překupníci a distributoři, vyvolala v roce 2017 diplomatický konflikt s [[Evropská unie|Evropskou unií]] a silné ochlazení vztahů.{{Citace elektronického periodika [818] => | příjmení = [819] => | jméno = [820] => | titul = Duterte: Mám Čínu a Rusko, styky s Evropou klidně přeruším [821] => | periodikum = TÝDEN.cz [822] => | vydavatel = [823] => | url = https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/asie-a-oceanie/duterte-mam-cinu-a-rusko-styky-s-evropou-klidne-prerusim_450301.html [824] => | datum vydání = 2017-10-14 [825] => | url archivu = [826] => | datum přístupu = 2018-12-05T09:00:56Z [827] => }} Duterteho nicméně v roce 2022 vystřídal syn bývalého diktátora Marcose, [[Bongbong Marcos]].{{Citace elektronického periodika [828] => | titul = Nový prezident Filipín. Duterteho vystřídá syn bývalého diktátora Bongbong Marcos [829] => | periodikum = Aktuálně.cz [830] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/novy-prezident-filipin-duterteho-vystrida-syn-byvaleho-dikta/r~95807558d03011ecb13cac1f6b220ee8/ [831] => | datum vydání = 2022-05-10 [832] => | jazyk = cs [833] => | datum přístupu = 2022-05-16 [834] => }} Jeho pozice ve střetu rusko-čínského a americko-evropského bloku zůstává spíše nejasná.{{Citace elektronického periodika [835] => | příjmení = Grossman [836] => | jméno = Derek [837] => | titul = New Philippine President Marcos Jr. Likely Won't Repeat Duterte's Foreign Policy Mistakes [838] => | periodikum = www.rand.org [839] => | url = https://www.rand.org/blog/2022/05/new-philippine-president-marcos-jr-likely-wont-repeat.html [840] => | datum vydání = 2022-05-10 [841] => | jazyk = en [842] => | datum přístupu = 2022-05-16 [843] => }} [844] => [845] => Země se účastní mírových misí, zejména ve [[Východní Timor|Východním Timoru]]. [846] => [847] => Filipíny si činí nárok na [[Spratlyho ostrovy]], čímž se dostávají do sporu s obdobnými nároky vznesenými Čínou, Malajsií, Tchaj-wanem a Vietnamem. Patová situace na [[Scarborough Shoal|mělčině Scarborough]] v roce 2012, kdy Čína vojensky převzala kontrolu mělčiny, vedla k mezinárodní arbitráži.{{Citace elektronického periodika [848] => | příjmení = [849] => | jméno = [850] => | titul = Čínsko-filipínský spor o ostrovy v Jihočínském moři eskaluje, bude válka? [851] => | periodikum = ČT24 [852] => | vydavatel = Česká televize [853] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1173025-cinsko-filipinsky-spor-o-ostrovy-v-jihocinskem-mori-eskaluje-bude-valka [854] => | datum vydání = 2012-05-10 [855] => | jazyk = [856] => | datum přístupu = 2022-05-22 [857] => }} Napětí se pravidelně vrací.{{Citace elektronického periodika [858] => | titul = Pekingu navzdory. Filipínský prezident nařídil rozmístit vojáky v Jihočínském moři [859] => | periodikum = Aktuálně.cz [860] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/pekingu-navzdory-filipinsky-prezident-naridil-rozmistit-voja/r~edabbf401aae11e7b494002590604f2e/ [861] => | datum vydání = 2017-04-06 [862] => | jazyk = cs [863] => | datum přístupu = 2022-05-22 [864] => }}{{Citace elektronického periodika [865] => | titul = Filipíny protestují kvůli potopené lodi v Jihočínském moři [866] => | periodikum = iROZHLAS [867] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [868] => | vydavatel = Český rozhlas [869] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [870] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/filipiny-cina-jihocinske-more-incident-rybarska-lod_1906131330_cen [871] => | datum vydání = 2019-06-13 [872] => | datum přístupu = 2022-05-22 [873] => }} [874] => [875] => === Administrativní členění === [876] => [[Soubor:Makati Skyline for banner.jpg|náhled|Hlavní město [[Manila]]]] [877] => Geograficky se 7 tisíc filipínských ostrovů dělí do 3 skupin ostrovů: [[Luzon]], [[Visayas]] a [[Mindanao]]. Ty se dále dělí na 17 regionů (z toho jeden [[Autonomie|autonomní]]), 82 provincií, 149 měst (z toho 33 tzv. vysoce urbanizovaných a 5 nezávislých na provinční správě), 1485 obcí a 42001 malých obcí zvaných ''barangay'' (stav v listopadu 2023).{{Citace elektronické monografie [878] => | vydavatel = Philippine Statistics Authority [879] => | titul = PROVINCIAL SUMMARY: NUMBER OF PROVINCES, CITIES, MUNICIPALITIES AND BARANGAYS, BY REGION, As of 30 September 2023 [880] => | url = https://psa.gov.ph/system/files/scd/PSGC%203Q%202023%20National%20and%20Provincial%20Summary.pdf [881] => | jazyk = anglicky [882] => | datum přístupu = 2023-11-27 [883] => }} [884] => [885] => Dne 24. července 2006 oznámila tehdejší filipínská prezidentka Gloria Macapagal-Arroyo návrh na vytvoření pěti ekonomických superregionů, zaměřených na hospodářské přednosti jednotlivých oblastí.[http://www.gov.ph/sona/sonatext2006.asp State of the Nation Address of President Gloria Macapagal-Arroyo during the 3rd Regular Session of the 13th Congress of the Republic of the Philippines] {{Wayback|url=http://www.gov.ph/sona/sonatext2006.asp |date=20070227161854 }} [http://www.gov.ph Gov.Ph] {{Wayback|url=http://www.gov.ph/ |date=20120101105754 }}. Accessed September 15, 2006 [886] => [887] => == Ekonomika == [888] => {{Podrobně|Ekonomika Filipín}} [889] => [[Soubor:GPD per capita development of the Philippines.jpg|náhled|Vývoj filipínského HDP na obyvatele]] [890] => [[Soubor:PH Peso 500.jpg|náhled|500 pesos]]Po roce 2011 začaly Filipíny prožívat éru mimořádného ekonomického rozvoje. HDP roste mimořádným tempem: 6,7 procenta v roce 2012, 7,1 v roce 2013 a v dalších letech to byly podobné přírůstky bohatství: 6,1 %, 5,8 %, 7,1 % a 6,5 procenta v roce 2017. To je jedno z nejvyšších temp růstu na světě. Ve stejné době došlo k výraznému snížení zahraničního dluhu. Na tyto ukazatele zareagovaly i ratingové agentury či [[Světové ekonomické fórum]], které ve svém žebříčku konkurenceschopnosti posunulo Filipíny ze 75. místa v roce 2011 na 57. místo v roce 2017.{{Citace elektronického periodika [891] => | příjmení = [892] => | jméno = [893] => | titul = Filipíny: Základní charakteristika teritoria [894] => | periodikum = www.businessinfo.cz [895] => | vydavatel = [896] => | url = https://www.businessinfo.cz/cs/clanky/filipiny-zakladni-charakteristika-teritoria-19331.html [897] => | datum vydání = [898] => | url archivu = [899] => | datum přístupu = 2018-12-05T07:10:08Z [900] => }} [901] => [902] => Za problém a brzdu rozvoje však většina mezinárodních organizací považuje rozbujelou [[Byrokracie|byrokracii]] a [[Korupce|korupci]]. K problémům Filipín patří redistribuce rostoucího bohatství. Země má největší rozdíl mezi bohatými a chudými v regionu. [[Giniho koeficient]], jež tento rozdíl měří, činí 42,98, tedy zhruba dvojnásobek oproti [[Německo|Německu]], [[Rakousko|Rakousku]] či [[Česko|České republice]]. To má dopady i na politickou sféru. Chudá část filipínské populace nemá pocit, že by se jí objektivní růst bohatství dotkl. Tento jev podrazil nohy prozápadním liberálním politikům (jako byl [[Noynoy Aquino]]) a otevřel brány prezidentovi [[Rodrigo Duterte]]mu, s jeho protiamerickou a pročínskou politikou. Nová Duterteho daňová reforma má právě redistribuovat prostředky k méně privilegovaným. [903] => [904] => Filipínský export však stále míří především do [[Japonsko|Japonska]] a [[Spojené státy americké|Spojených států]], dovozu naopak dominuje [[Čína]].{{Citace elektronického periodika [905] => | příjmení = [906] => | jméno = [907] => | titul = Filipíny: Zahraniční obchod a investice [908] => | periodikum = www.businessinfo.cz [909] => | vydavatel = [910] => | url = https://www.businessinfo.cz/cs/clanky/filipiny-zahranicni-obchod-a-investice-19332.html [911] => | datum vydání = [912] => | url archivu = [913] => | datum přístupu = 2018-12-05T08:06:43Z [914] => }} Export do Japonska byl umožněn japonsko-filipínskou smlouvou o ekonomickém partnerství z listopadu 2008. Ta vytvořila pravidla velmi se blížící zóně volného obchodu mezi těmito dvěma zeměmi. To byl mimořádný stimul pro filipínskou ekonomiku. Exportní potenciál země se zvýšil také roku 2015, když se stala součástí společného trhu [[Sdružení národů jihovýchodní Asie|ASEAN]]. [915] => [916] => Zahraniční investice na Filipínách rostou (v roce 2017 například enormně vzrostly investice z [[Nizozemsko|Nizozemska]]), avšak jsou limitovány zákonným ustanovením, že domácí firmy mohou mít podíl zahraničního vlastnictví nejvýše 40 %. [917] => [918] => Jako v některých jiných rozvojových zemích hrají velký stimulační efekt pro domácí poptávku tzv. [[remitence]], tedy příspěvky, jež posílají rodinám Filipínci pracující v zahraničí. Filipíny mají jeden z největších kontingentů lidí pracujících za hranicemi – odhaduje se 10 milionů lidí. Počtem osob pracujících v cizině (z hlediska velikosti HDP) se Filipíny řadí na 3. místo za [[Indonésie|Indonésii]] a [[Thajsko]]. [919] => [920] => === Rozdělení na sektory === [921] => ==== Nerostné bohatství ==== [922] => Co se nerostného bohatství týče, jsou Filipíny velmi bohaté. Nachází se zde naleziště rud [[železo|železa]], [[měď|mědi]], [[zinek|zinku]], [[olovo|olova]], [[mangan]]u, [[chrom]]u, [[zlato|zlata]], [[stříbro|stříbra]], [[rtuť|rtuti]] a [[kobalt]]u. Jsou zde i ložiska dvou důležitých paliv, [[ropa|ropy]] a [[černé uhlí|černého uhlí]]. [923] => [924] => ==== Zemědělství ==== [925] => [[Soubor:0021jfHighway Churches Dinalupihan Hermosa Bridges Bataan Landmarksfvf 05.JPG|náhled|Rýžová pole v provincii Bataan]] [926] => Zemědělstvím se živí asi 40 % obyvatel. Zemědělská půda zaujímá asi 34 % území státu. Nejvýznamnější plodinou je kokosová palma. Zpracováním dužiny jejich plodů (kokosové ořechy) se vyrábí tzv. ''[[kopra]]''. Filipíny jsou v její výrobě a produkci první na světě. Ještě se zde pěstují ananasy, banány, batáty, cukrová třtina, kakao, kaučukovník, káva, kukuřice, mango, maniok, rýže a tabák. Zemědělství převládá nad průmyslem. [927] => [928] => ==== Průmysl ==== [929] => Filipíny patří k rozvojovým zemím. Donedávna zde převládala tradiční odvětví průmyslu – [[Potravinářský průmysl|průmysl potravinářský]], [[Textilní průmysl|textilní]], [[Dřevařský průmysl|dřevařský]] a částečně [[Chemický průmysl|chemický]]. Od 70. let [[20. století]] začíná na významu nabírat strojírenství. Významnými odvětvími strojírenství se stala výroba videorekordérů, televizorů a radiomagnetofonů a montáž automobilů. Největším průmyslovým centrem země je hlavní město [[Manila]], zde je soustředěno téměř 90% veškerého filipínského průmyslu. [930] => [931] => * '''[[Letecký průmysl|Letecký]]''' a kosmický průmysl: Produkty leteckého a kosmického průmyslu slouží hlavně pro export a zahrnují výrobu součástek pro letadla společností Boeing a Airbus. Moog je zde největší výrobce těchto produktů. [932] => [933] => * '''[[Automobilový průmysl]]''': ABS systémy používané v automobilech Mercedes-Benz, BMW a Volvo jsou vyráběny na Filipínách. Toyota, Mitsubishi, Nissan a Honda patří mezi nejvíce prominentní automobilky v zemi. Kia a Suzuki vyrábí v zemi malá auta. Isuzu produkuje SUV automobily. Honda a Suzuki produkují motocykly. [934] => [935] => * '''Stavba a opravy lodí''': Filipíny jsou významným hráčem ve světové výrobě lodí. Roku 2010 se staly čtvrtým největším národem ve výrobě lodí. Vzhledem k přímořské poloze má země hojné množství hlubinných přístavů ideálních pro rozvoj výrobních, stavebních a opravných ploch. [936] => [937] => * '''Elektronika''': Již 20 let v [[Baguio]] funguje továrna Texas Instruments, jež je zároveň největším producentem DSP chipů na světě. V současnosti se filipínské továrny zaměřují na produkci hard-drive disků. [938] => [939] => ==== Turismus ==== [940] => [[Turistický ruch|Turismus]] je pro ekonomiku Filipín důležitý sektor, neboť 7,8 % přispívá k tvorbě HDP (2014). Podle dat National Statistical Coordination Board turistický průmysl zaměstnává asi 3,8 milionů Filipínců. V roce 2014 přispíval sektor turismu 1,4 biliony pesy do ekonomiky země. [941] => [942] => === Doprava === [943] => [[Soubor:Jeepney in Legazpi City.JPG|náhled|Typické filipínské [[jeepney]]]] [944] => [[Philippine Airlines]] jsou nejstarší komerční leteckou společností v Asii, která stále funguje pod svým původním názvem. Jsou největšími aerolinkami v zemi, jejich hlavní základnou je [[Mezinárodní letiště Manila]]. To se nachází asi 7 km jižně od Manily a je pojmenováno po senátorovi [[Benigno Aquino|Benigno Aquinovi]], který zde byl v roce 1983 zavražděn. V roce 2018 prošlo všemi terminály rekordních 45 082 544 cestujících. Oficiálně jde o jediné letiště obsluhující oblast Manily, v praxi ji však obsluhuje i mezinárodní letiště Clark, které se nachází v zóně Clark Freeport ve městě [[Pampanga]], přičemž na letiště Clark létají převážně nízkonákladoví dopravci kvůli nižším poplatkům za přistání. V budoucnu by mělo být manilské letiště nahrazeno novým letištěm v [[Bulacan (provincie)|Bulacanu]], které obslouží Manilu i centrální [[Luzon]]. Druhým nejvytíženějším mezinárodním letištěm je v současnosti Mactan–Cebu ve městě Lapu-Lapu. Třetím pak letiště Francisca Bangoyi na Mindanau. [945] => [946] => K prosinci 2018 měly Filipíny 210 528 kilometrů silnic, ovšem pouze 65 101 kilometrů bylo zpevněných. Pan-Filipínská dálnice spojuje ostrovy Luzon, Samar, Leyte a Mindanao a tvoří páteř pozemní dopravy v zemi. Silniční doprava je dominantní formou dopravy na Filipínách, přepravuje 98 % lidí a 58 % nákladu. V roce 2003 byl založen integrovaný systém dálničních segmentů a trajektových tras, který spojuje 17 měst, a který má délku 919 kilometrů. Někdy bývá nazýván "námořní dálnice". [947] => [948] => K roku 2019 měla země pouze 79 kilometrů železnic, zejména v okolí Manily. Existují nicméně plány na prodloužení železničních tratí na 244 kilometrů. [949] => [950] => Ve veřejné dopravě jsou typické [[Jeepney|jeepneys]], taktéž oblíbená a očekávaná atrakce pro turisty. Staly se dokonce jakousi ikonou Filipín.{{Citace elektronického periodika [951] => | příjmení = [952] => | jméno = [953] => | titul = Jeepney jsou velkou láskou Filipínců, i když jim kazí vzduch [954] => | periodikum = ČT24 [955] => | vydavatel = Česká televize [956] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2319568-jeepney-jsou-velkou-laskou-filipincu-i-kdyz-jim-kazi-vzduch [957] => | datum vydání = 2017-12-03 [958] => | jazyk = cs [959] => | datum přístupu = 2022-05-22 [960] => }} Přesto jsou v ohrožení kvůli své neekologičnosti.{{Citace elektronického periodika [961] => | titul = Filipíny se zbavují své ikony, je příliš neekologická [962] => | periodikum = iDNES.cz [963] => | url = https://www.idnes.cz/auto/zpravodajstvi/filipiny-jeepney-nahrada-mestske-hromadne-dopravy-obnova-vozoveho-parku-mhd-manila.A180102_195702_automoto_vok [964] => | datum vydání = 2018-01-13 [965] => | jazyk = cs [966] => | datum přístupu = 2022-05-22 [967] => }} Oblíbené jsou ve veřejné dopravě také moto-tříkolky. [968] => [969] => == Demografie == [970] => [[Soubor:Manobo Queen.jpg|náhled|Filipínská dívka na tradičním festivalu Sinulog]] [971] => Filipíny měly 107 milionů obyvatel ke konci roku 2018.{{Citace elektronického periodika [972] => | titul = 107 Million Filipinos by end-2018 [973] => | periodikum = web.archive.org [974] => | url = http://www.popcom.gov.ph/10-press-releases/578-107-million-filipinos-by-end-2018 [975] => | datum vydání = 2018-08-09 [976] => | datum přístupu = 2022-05-21 [977] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180809001754/http://www.popcom.gov.ph/10-press-releases/578-107-million-filipinos-by-end-2018 [978] => | datum archivace = 2018-08-09 [979] => }} Jenom mezi lety 1990 a 2008 vzrostl počet obyvatel Filipín o 28 milionů, což představuje 45 procentní nárůst.[http://www.iea.org/co2highlights/co2Highlights.XLS CO2 Emissions from Fuel Combustion] {{Wayback|url=http://www.iea.org/co2highlights/co2Highlights.XLS |date=20091012151137 }} Population 1971–2008 ([http://iea.org/co2highlights/co2highlights.pdf pdf] {{Wayback|url=http://iea.org/co2highlights/co2highlights.pdf |date=20120106205757 }} page 86); strana 86, IEA (OECD/ World Bank) (original population ref OECD/ World Bank e.g. in IEA Key World Energy Statistics 2010 strana 57) Roční populační přírůstek je 1,84 %. První oficiální sčítání lidu na Filipínách bylo provedeno v roce 1877 a zaznamenalo 5 567 685 obyvatel. Někteří vládní politici se již pokusili udělat kroky k omezení populačního růstu, avšak narazili na odpor katolické církve.{{Citace elektronického periodika [980] => | titul = Bishops threaten civil disobedience over RH bill {{!}} Pnoy sa Palasyo [981] => | periodikum = web.archive.org [982] => | url = http://www.gmanews.tv/100days/story/202186/bishops-threaten-civil-disobedience-over-rh-bill [983] => | datum vydání = 2011-02-21 [984] => | datum přístupu = 2022-05-21 [985] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110221140718/http://www.gmanews.tv/100days/story/202186/bishops-threaten-civil-disobedience-over-rh-bill [986] => | datum archivace = 2011-02-21 [987] => }}"[http://zdravi.e15.cz/clanek/mlada-fronta-zdravotnicke-noviny-zdn/cirkev-hrozi-prezidentovi-filipin-exkomunikaci-kvuli-antikoncepci-459842 Církev hrozí prezidentovi Filipín exkomunikací kvůli antikoncepci]{{Nedostupný zdroj}}". Zdravotnictví a medicína: zdravi.e15.cz. 16. května 2011. Filipínci přitom "živí" populační růst i v jiných zemích, například po liberalizaci [[Immigration and Nationality Act of 1965|imigračních zákonů]] v USA po roce 1965 se několik milionů Filipínců přestěhovalo právě do Spojených států. [988] => [989] => Třetina populace žije v metropolitní oblasti Manily a bezprostředně sousedících regionech. Manilská metropolitní oblast je 5. nejlidnatější na světě. Údaje ze sčítání lidu z roku 2015 ukázaly, že zde žilo 12 877 253 obyvatel, což představuje téměř 13 % celostátní populace. Započítají-li se ovšem předměstí v přilehlých provinciích Bulacan, Cavite, Laguna a Rizal (tzv. Velká Manila) populace má velikost 23 milionů obyvatel. Tato oblast vytváří 33 % HDP země. V roce 2011 byla Manila hodnocena jako 28. nejbohatší městská aglomerace na světě a 2. v jihovýchodní Asii. Obyvatelé mají svá sídla především v pobřežních nížinách. Více než polovina obyvatel žila v roce 2000 ve městech. [990] => [991] => Střední délka života mužů je asi 65,3 let, u žen asi 71,1 let. Filipíny mají rychle rostoucí mladou populaci. Střední věk populace je 22,7 let (pro srovnání: v Česku je to přes 40 let). [992] => [993] => === Etnika a jazyky === [994] => [[Soubor:Philippine ethnic groups per province.PNG|náhled|Mapa dominantních etnik podle provincií|298x298pixelů]] [995] => Drtivou většinu populace ostrovů tvoří Filipínci (96%), kteří mluví jazyky [[Malajsko-polynéské jazyky|malajsko-polynéské]] jazykové skupiny ([[Tagalog]]ové 28,1 %, Cebuanové 13,1 %, Ilokanové 9 %, Bisajové 7,6 %, Hiligajnon Ilongové 7,5 %, Bikolové 6 %, Warayové 3,4 %)."[http://www.stoplusjednicka.cz/filipiny-narod-ohnivych-ostrovu Filipíny: Národ ohnivých ostrovů]". [[100+1 zahraniční zajímavost]]. 16. dubna 2013. Zbytek tvoří nespočitatelné menšiny (1,5 procenta Číňanů ad.). [996] => [997] => Čínští Filipínci jsou většinou potomky přistěhovalců z [[Fu-ťien|Fu-ťienu]], jejichž imigrační vlna dorazila po roce 1898 v počtu kolem 2 milionů.{{Citace monografie [998] => | příjmení = Wong [999] => | jméno = Kwok-Chu [1000] => | titul = The Chinese in the Philippine Economy, 1898-1941 [1001] => | url = https://books.google.cz/books?id=QZQ0aAAAZ4cC&pg=PA15&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [1002] => | vydavatel = Ateneo University Press [1003] => | počet stran = 312 [1004] => | isbn = 978-971-550-323-5 [1005] => | poznámka = Google-Books-ID: QZQ0aAAAZ4cC [1006] => | jazyk = en [1007] => }} Odhaduje se, že 20 procent Filipínců má alespoň částečně čínské předky.{{Citace elektronického periodika [1008] => | titul = Chinese lunar new year might become national holiday in Philippines too _English_Xinhua [1009] => | periodikum = web.archive.org [1010] => | url = http://news.xinhuanet.com/english/2009-08/23/content_11930729.htm [1011] => | datum vydání = 2009-08-26 [1012] => | datum přístupu = 2022-05-21 [1013] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110809170125/http://news.xinhuanet.com/english/2009-08/23/content_11930729.htm [1014] => | datum archivace = 2011-08-09 [1015] => }} Na rozdíl od některých jiných zemí v oblasti (např. [[Malajsie]]) je čínská menšina dobře integrovaná ve filipínské společnosti.{{Citace monografie [1016] => | příjmení = Banlaoi [1017] => | jméno = Rommel [1018] => | titul = Philippine Security in the Age of Terror: National, Regional, and Global Challenges in the Post-9/11 World [1019] => | url = https://books.google.cz/books?id=hi_NBQAAQBAJ&redir_esc=y [1020] => | vydavatel = CRC Press [1021] => | počet stran = 384 [1022] => | isbn = 978-1-4398-1551-9 [1023] => | poznámka = Google-Books-ID: hi_NBQAAQBAJ [1024] => | jazyk = en [1025] => }} [1026] => [1027] => Pro filipínskou populaci je typická genetická pestrost, navzdory ostrovní povaze státu.{{Citace periodika [1028] => | příjmení = Delfin [1029] => | jméno = Frederick [1030] => | příjmení2 = Min-Shan Ko [1031] => | jméno2 = Albert [1032] => | příjmení3 = Li [1033] => | jméno3 = Mingkun [1034] => | titul = Complete mtDNA genomes of Filipino ethnolinguistic groups: a melting pot of recent and ancient lineages in the Asia-Pacific region [1035] => | periodikum = European Journal of Human Genetics [1036] => | datum vydání = 2014-02 [1037] => | ročník = 22 [1038] => | číslo = 2 [1039] => | strany = 228–237 [1040] => | issn = 1476-5438 [1041] => | doi = 10.1038/ejhg.2013.122 [1042] => | jazyk = en [1043] => | url = https://www.nature.com/articles/ejhg2013122 [1044] => | datum přístupu = 2022-05-21 [1045] => }} Mezi původní obyvatele se řadí [[Negritové]] nebo horští [[Ifugaové]], kteří byli až do počátku 20. století obávanými [[lovci lebek]]. V pobřežních oblastech žijí tzv. [[mořští cikáni]]. V roce 2015 žilo v zemi 220 000 až 600 000 amerických občanů.{{Citace elektronického periodika [1046] => | příjmení = Kutschera [1047] => | jméno = P. C. [1048] => | příjmení2 = Caputi [1049] => | jméno2 = Marie A. [1050] => | titul = The Case for Categorization of Military Filipino Amerasians as Diaspora [1051] => | periodikum = Amerasian Research [1052] => | url = http://amerasianresearch.org/conference_papers/ICOPHIL-9FINALFilipinoDiaspora-Kutschera-Caputi.pdf [1053] => | datum přístupu = 2022-05-21 [1054] => }} Potomci smíšených euro-asijských párů jsou na Filipínách nazýváni Tisoy.{{Citace monografie [1055] => | příjmení = McFerson [1056] => | jméno = Hazel M. [1057] => | titul = Mixed Blessing: The Impact of the American Colonial Experience on Politics and Society in the Philippines [1058] => | url = https://books.google.cz/books?id=7FPLWmaGQpEC&pg=PA23&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [1059] => | vydavatel = Greenwood Publishing Group [1060] => | počet stran = 308 [1061] => | isbn = 978-0-313-30791-1 [1062] => | poznámka = Google-Books-ID: 7FPLWmaGQpEC [1063] => | jazyk = en [1064] => }} [1065] => [1066] => Filipíny mají dva úřední jazyky: [[Angličtina|angličtinu]] a [[Filipínština|filipínštinu]] (tagalštinu). Třemi největšími jazyky jsou [[Tagalog|tagalština]] (či jazyk tagalo), jíž mluví asi 28 procent obyvatel, hlavně na ostrovech Luzon, Mindoro a Panay. Druhá nejrozšířenější je [[cebuánština]] (též jazyk cebuano nebo visaya), mateřský jazyk asi 13 procent Filipínců, jímž se mluví na ostrovech Cebu a Bohol, na jih Negrosu a ve východní části Mindanaa. Třetím největším jazykem souostroví je [[ilokánština]] (ilocano), jímž se mluví na severu hlavního ostrova Luzon. Třináct filipínských jazyků má více než milion rodilých mluvčí. Krom tří uvedených jsou to ještě [[Hiligaynon]] (Ilongo), [[Warajština|Waray-Waray]], [[Kapampangan]], [[Bikol]], [[Pangasinan]], [[Maranao]], [[Maguindanao]], [[Kinaray-a]] a [[Tausug]]. Komise pro filipínský jazyk eviduje celkem 182 jazyků a řadu dalších dialektů, většinou [[Malajsko-polynéské jazyky|malajsko-polynéské]] jazykové skupiny. [1067] => [1068] => === Největší města === [1069] => [1070] => [[Soubor:Bonifacio Global City - skyline (view from Pioneer) (Taguig and Makati)(2018-04-24) cropped.jpg|náhled|[[Taguig]]]] [1071] => podle sčítání lidu z roku 2020: [1072] => [1073] => * [[Quezon City|Quezon]] – 2 960 048 obyvatel [1074] => [1075] => * [[Manila]] – 1 846 513 [1076] => * [[Davao]] – 1 776 949 [1077] => * [[Caloocan]] – 1 661 584 [1078] => * [[Zamboanga]] – 977 234 [1079] => * [[Cebu]] – 964 169 [1080] => * [[Antipolo]] – 887 399 [1081] => * [[Taguig]] – 886 722 [1082] => * [[Pasig]] – 803 159 [1083] => * [[Cagayan de Oro]] – 728 402 [1084] => * [[Valenzuela]] – 714 978 [1085] => * [[Dasmariñas]] – 703 141 [1086] => * [[General Santos]] – 697 315 [1087] => * [[Parañaque]] – 689 992 [1088] => * [[Bacoor]] – 664 625 [1089] => [1090] => === Náboženství === [1091] => [[Soubor:Feast of Black Nazarene, Quiapo, Manila.JPG|náhled|[[Katolicismus|Katolické]] procesí v Manile]] [1092] => [[Soubor:Miagao Church.jpg|náhled|[[Kostel svatého Tomáše z Villanovy (Miagao)]]]] [1093] => Spolu s [[Východní Timor|Východním Timorem]] jsou Filipíny jednou ze dvou křesťanských zemí v Asii, ke křesťanství se hlásí 89 % obyvatel. K [[Římskokatolická církev na Filipínách|římskokatolické církvi]] se v současnosti hlásí asi 81 % Filipínců. Na Filipínách žije asi 69 miliónů pokřtěných katolíků, po [[Mexiko|Mexiku]] a [[Brazílie|Brazílii]] jsou tedy zemí s třetím největším počtem katolíků na světě. Celkem asi 10,5 % obyvatel jsou věřící dalších křesťanských církví. Nejpočetnější je [[Nezávislá filipínská církev]] (IFI, má 36 diecézí a 2 diecéze v USA, v roce 2010 měla asi 916 600 věřících, je to národní katolická církev nezávislá na Římu, je ve svátostném společenství jak s [[Anglikánská církev|anglikány]], tak i s Utrechtskou unií starokatolických církví). Další jsou: Filipínská episkopální církev (anglikáni), katolická apoštolská církev (sesterská církev brazilské ICAB – VIZ) a protestantské církve. Muslimští Morové obývají téměř výhradně oblasti na jihu země (Mindanao, Palawan, Suluské ostrovy) - muslimové tvoří 6 % obyvatel (k roku 2015). Většinou jsou to [[Sunnitský islám|sunnité]], [[Šáfiovský mazhab|šáfiovského mazhabu]]. Ostatní věřící – hinduisté, buddhisté, též animisté a obyvatelé nezjištěného vyznání – představují asi 2,5 % populace. [1094] => [1095] => Na [[Velikonoce]] se na ostrově [[Luzon]] poblíž Manily někteří Filipínci nechávají dobrovolně zaživa ukřižovávat, někteří to absolvovali i několikrát.{{Citace elektronického periodika [1096] => | titul = Křesťané na Filipínách oslavili Velký pátek, nechali se přibít na kříž [1097] => | periodikum = iDNES.cz [1098] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/filipiny-velky-patek-ukrizovani.A170414_154305_zahranicni_ert [1099] => | datum vydání = 2017-04-14 [1100] => | jazyk = cs [1101] => | datum přístupu = 2022-05-13 [1102] => }}{{Citace elektronického periodika [1103] => | příjmení = [1104] => | titul = Filipínská radikální tradice. Nechat se na Velký pátek rituálně ukřižovat [1105] => | periodikum = Echo24.cz [1106] => | url = https://echo24.cz/a/S4rue/filipinska-radikalni-tradice-nechat-se-na-velky-patek-ritualne-ukrizovat [1107] => | datum vydání = 2019-04-19 [1108] => | jazyk = cs [1109] => | datum přístupu = 2022-05-13 [1110] => }} Je to jeden z jevů, který svědčí o intenzivní povaze víry, která kontrastuje s Evropou. Podobným signálem bylo například nepřijetí filmu ''[[Šifra mistra Leonarda (film)|Šifra mistra Leonarda]]'' v roce 2006.{{Citace elektronického periodika [1111] => | příjmení = Novák [1112] => | jméno = Martin [1113] => | titul = Filipíny slibují Šifře křížovou výpravu [1114] => | periodikum = Aktuálně.cz [1115] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/filipiny-slibuji-sifre-krizovou-vypravu/r~i:article:152783/ [1116] => | datum vydání = 2006-05-14 [1117] => | jazyk = [1118] => | datum přístupu = 2022-05-22 [1119] => }} [1120] => [1121] => Na Filipínách (a [[Guam|Guamu]]) působilo také celkem asi 20 [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitů]] z českých zemí.{{Citace monografie [1122] => | příjmení = Zavadil [1123] => | jméno = Pavel [1124] => | titul = Čeští jezuité objevují Nový svět: dopisy a zprávy o plavbách, cestách a živobytí z Ameriky, Filipín a Marián (1657-1741) [1125] => | url = https://books.google.cz/books?id=vuDajwEACAAJ&dq=%C4%8De%C5%A1t%C3%AD+jezuit%C3%A9+na+filip%C3%ADn%C3%A1ch&hl=cs&sa=X&redir_esc=y [1126] => | vydavatel = Argo [1127] => | počet stran = 831 [1128] => | isbn = 978-80-257-1670-0 [1129] => | poznámka = Google-Books-ID: vuDajwEACAAJ [1130] => | jazyk = cs [1131] => }} Byli to nejspíše první Středoevropané, kteří se na Filipíny dostali. Patřil k nim významný botanik [[Georg Joseph Kamel]], Antonín Malínský nebo Vavřinec John, který se dožil na svou dobu úctyhodných 80 let.{{Citace elektronického periodika [1132] => | titul = Češi na Filipínách - 300 let spolupráce [1133] => | periodikum = www.mzv.cz [1134] => | url = https://www.mzv.cz/manila/cz/historie/cesi_na_filipinach.html [1135] => | jazyk = cs [1136] => | datum přístupu = 2022-05-13 [1137] => }} [[Augustin Strobach]] byl zabit domorodci na Guamu, jeho ostatky jsou dnes v [[Olomouc|Olomouci]].{{Citace elektronického periodika [1138] => | titul = Strobach byl prvním Jihlavanem, který zemřel jako mučedník v zámoří [1139] => | periodikum = iDNES.cz [1140] => | url = https://www.idnes.cz/jihlava/zpravy/misionar-augustin-strobach-z-jihlavy-zahynul-v-tichomori.A161019_103600_jihlava-zpravy_mv [1141] => | datum vydání = 2016-10-19 [1142] => | jazyk = cs [1143] => | datum přístupu = 2022-05-13 [1144] => }} K dalším jezuitům z Čech patřil [[Pavel Klein (misionář)|Pavel Klein]], ten se sice narodil v německojazyčném [[Cheb|Chebu]], ale uměl velmi dobře česky – nejspíš pocházel ze smíšené rodiny. Češtinou se mu mj. dařilo obelstít cenzory.{{Citace elektronického periodika [1145] => | příjmení = Kosová [1146] => | jméno = Petra [1147] => | titul = Chebský rodák psal zprávy z Filipín česky kvůli španělské cenzuře [1148] => | periodikum = Plzeň [1149] => | vydavatel = Český rozhlas [1150] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [1151] => | url = https://plzen.rozhlas.cz/chebsky-rodak-psal-zpravy-z-filipin-cesky-kvuli-spanelske-cenzure-8303879 [1152] => | datum vydání = 2017-03-23 [1153] => | jazyk = cs [1154] => | datum přístupu = 2022-05-13 [1155] => }} Byl velice vzdělaný a několik let byl jezuitským provinciálem na Filipínách. Napsal i knihu o využití tamních léčivých rostlin, obsahující mnoho užitečných receptů, byla vydávána ještě v 19. století. Zanechal i zápis o [[zatmění Měsíce]] a také překládal náboženské texty do místní tagalštiny. Byl spoluautorem jejího prvního slovníku a dokonce v ní i psal básně. [1156] => [1157] => Díky činnosti českých misionářů je na Filipínách velmi populární [[Pražské Jezulátko|Pražské jezulátko]] (Bambino di Praga). Je tam ctěnou náboženskou ikonou známou jako Santo Niño.{{Citace elektronického periodika [1158] => | titul = Pražské jezulátko - poutní ikona filipínských věřících [1159] => | periodikum = www.mzv.cz [1160] => | url = https://www.mzv.cz/manila/cz/historie/historie_prazskeho_jezulatka.html [1161] => | jazyk = cs [1162] => | datum přístupu = 2022-05-13 [1163] => }} [1164] => [1165] => == Kultura == [1166] => === Umění === [1167] => {{Podrobně|Filipínská literatura}} [1168] => [[Soubor:Extract from Inskripsyon sa Binatbat na Tanso ng Laguna.jpg|náhled|Mědirytina z Laguny]] [1169] => Počátky filipínského písemnictví sahají do 9. století. K nejvzácnějším památkám z této doby patří tzv. mědirytina z Laguny vytvořená roku 900. Deska byla nalezena v roce 1989 dělníkem poblíž ústí řeky Lumbang v provincii Laguna. Obsahuje nejstarší známý nápis na Filipínách. Je ve staré malajštině s použitím raného písma kawi, s řadou slov sanskrtského, starojávského nebo starotagalského původu.{{Citace periodika [1170] => | příjmení = Postma [1171] => | jméno = Antoon [1172] => | titul = The Laguna Copper-Plate Inscription: Text and Commentary [1173] => | periodikum = Philippine Studies [1174] => | datum vydání = 1992 [1175] => | ročník = 40 [1176] => | číslo = 2 [1177] => | strany = 183–203 [1178] => | issn = 0031-7837 [1179] => | url = https://www.jstor.org/stable/42633308 [1180] => | datum přístupu = 2022-05-21 [1181] => }} [1182] => [1183] => Klasikem filipínské literatury je [[José Rizal]]. Byl i národním buditelem a nejvýznamnější postavou filipínského hnutí za nezávislost a osvobození od španělské koloniální nadvlády. Za své vlastenecké aktivity byl popraven. Výročí jeho smrti se stalo filipínským státním svátkem. K Rizalovým blízkým spolupracovníkům patřil spisovatel a novinář [[Marcelo H. del Pilar]]. Nejvýznamnějším malířem podílejícím se na aktivitách obrozeneckého hnutí byl [[Juan Luna]]. [1184] => [1185] => Filmový režisér [[Lav Diaz]] patří k nejúspěšnějším filmařům, jeho snímek si v roce 2016 odvezl [[Zlatý lev|Zlatého lva]] z [[Benátský filmový festival|Benátského filmového festivalu]].{{Citace elektronického periodika [1186] => | titul = Zlatého lva získal v Benátkách filipínský film Žena, která odešla [1187] => | periodikum = Novinky.cz [1188] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [1189] => | vydavatel = Borgis [1190] => | url = https://www.novinky.cz/kultura/clanek/zlateho-lva-ziskal-v-benatkach-filipinsky-film-zena-ktera-odesla-40007583 [1191] => | datum přístupu = 2019-11-12 [1192] => }} Zpěvačka [[Charice Pempengco]] nejprve uspěla na [[YouTube|Youtube]], poté v seriálu ''[[Glee]]'' a posléze na sebe upozornila svou přeměnou z ženy v muže.{{Citace elektronického periodika [1193] => | titul = Změna pohlaví! Z hvězdy seriálu Glee Charice Pempengco je Jake Zyrus! [1194] => | periodikum = Ocko.tv [1195] => | url = https://ocko.tv/z-hvezdy-serialu-glee-charice-pempengco-je-jake-zyrus-proc-podstoupil-zmenu-pohlavi.A170630_105411_ocko-clanky_mrab [1196] => | datum vydání = 2017-06-30 [1197] => | datum přístupu = 2019-11-12 [1198] => }} Muzikálová zpěvačka [[Lea Salonga]] se stala první asijskou umělkyní, jež získala americkou divadelní [[Cena Tony|cenu Tony]]. Také [[rap]]er známý pod jménem [[Apl.de.ap]] se proslavil ve Spojených státech, především ve skupině [[The Black Eyed Peas]]. [1199] => [1200] => === Památky === [1201] => [[Soubor:Sta. Maria Church, Ilocos Sur.jpg|náhled|Barokní kostel v Santa Maria]] [1202] => Na [[Světové dědictví|Seznam světového dědictví]] [[UNESCO]] byly společně zapsány [[Barokní kostely Filipín|čtyři filipínské barokní kostely]]: [[Kostel svatého Augustina (Manila)|kostel svatého Augustina]] v Manile, kostel nanebevzetí Panny Marie v Santa Maria, kostel svatého Augustina v Paoay a kostel sv. Tomáše z Villanovy v Miagao.{{Citace elektronického periodika [1203] => | příjmení = [1204] => | jméno = [1205] => | titul = Baroque Churches of the Philippines [1206] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [1207] => | vydavatel = [1208] => | url = http://whc.unesco.org/en/list/677/ [1209] => | datum vydání = [1210] => | jazyk = en [1211] => | url archivu = [1212] => | datum přístupu = 2019-11-12 [1213] => }} Pocházejí z období [[Španělská Východní Indie|španělské kolonizace Filipín]]. Všechny kostely jsou unikátní ukázkou evropského baroka, které bylo řemeslníky přizpůsobeno místnímu materiálu a technice. [1214] => [1215] => Na seznam byly zapsány také [[rýžové terasy filipínských Kordiller]]. Soustava opěrných zdí z kamene a hlíny přesně kopíruje tvar kopce a má tedy nesymetrický půdorys, [[Archeologie|archeologické nálezy]] ukazují, že tato technika využití krajiny se v regionu používá již 2000 let bez zásadnějších změn. [1216] => [1217] => Památkou UNESCO je také celé historické město [[Vigan]]. Jeho historické centrum je nejlépe zachovalým španělským koloniálním městem v [[Jihovýchodní Asie|Jihovýchodní Asii]].{{Citace elektronického periodika [1218] => | titul = Filipíny – dědictví UNESCO: Můj průvodce [1219] => | periodikum = mujpruvodce.cz [1220] => | url = http://mujpruvodce.cz/vismo/dokumenty2.asp?id=1422 [1221] => | datum přístupu = 2018-12-03 [1222] => }}{{Nedostupný zdroj}} [1223] => [1224] => === Kuchyně === [1225] => {{Podrobně|Filipínská kuchyně}} [1226] => [[Soubor:Lechon.jpg|náhled|Lechón]] [1227] => Mezi oblíbené pokrmy filipínské kuchyně patří: lechón (pečený vepř vcelku), longaniza (filipínský salám), tapa (uzené [[hovězí maso]]), torta (omeleta), adobo (kuřecí nebo vepřové maso v česneku, octu, oleji a sójové omáčce), dinuguan ([[Dušení (vaření)|dušené]] maso ve vepřové krvi), kaldereta (maso v rajčatové omáčce), mechado (hovězí maso v sóji a rajčatové omáčce), puchero (hovězí maso v banánech s rajčatovou omáčkou), afritada (kuřecí nebo vepřové maso v rajčatové omáčce se zeleninou), kare-kare (dobytčí maso a zelenina vařená v arašídové omáčce), pinakbet (dýně, lilek, fazole, [[okra]] a krevetová pasta), sinigang (maso nebo mořské plody v kyselém vývaru), pancit (nudle) a lumpia (čerstvé nebo smažené jarní svitky). [1228] => [1229] => Typickým rysem filipínské kuchyně je kombinace něčeho sladkého s něčím slaným: champorado (sladká kakaová rýžová kaše), která je spárována s tuyo (solené ryby sušené na slunci); dinuguan (pikantní guláš vyrobený z prasečí krve a vnitřností), spojený s puto (sladké, dušené rýžové koláče); nezralé ovoce, jako jsou zelené [[mango]] (které jsou jen mírně sladké, ale velmi kyselé), jsou konzumovány namočené ve slané nebo bagoongské půdě. Obvyklé je také použití sýra ve sladkých koláčích (jako je bibingka a puto), stejně jako ve zmrzlině. Filipínská kuchyně také kombinuje sladké (tamis) a kyselé (asim) potraviny. [1230] => [1231] => === Sport === [1232] => [[Soubor:Hidilyn Diaz with her gold medal 2021 (1-44 screenshot).jpg|náhled|[[Hidilyn Diazová]] se zlatou olympijskou medailí]] [1233] => Filipínci se olympijských her zúčastňují od roku 1924. Čekání na zlatou medaili ukončila na [[Letní olympijské hry 2020|hrách v Tokiu roku 2021]] [[Vzpírání|vzpěračka]] [[Hidilyn Diazová]].{{Citace elektronického periodika [1234] => | titul = Olympijský rekord vzpěračky Diazové, pro Filipíny získala první zlato historie [1235] => | periodikum = iDNES.cz [1236] => | url = https://www.idnes.cz/oh/ostatni-sporty/vzpirani-zeny-loh-tokio-2021-hidilyn-diazova-olympijsky-rekord-filipiny.A210726_151741_oh-ostatni-sporty_jic [1237] => | datum vydání = 2021-07-26 [1238] => | jazyk = cs [1239] => | datum přístupu = 2022-05-13 [1240] => }} Ta navíc získala stříbro již na předcházejících [[Letní olympijské hry 2016|hrách v Riu]] a je tak zdaleka nejúspěšnějším filipínským sportovcem všech dob. [1241] => [1242] => Vzhledem k tradici bojových umění blízkých boxu, jež je typická pro celou oblast jihovýchodní Asie, jsou Filipínci na olympiádě, co do celkového počtu medailí, nejúspěšnější právě v [[box]]u. Z čtrnácti olympijských cenných kovů, jež získali, bylo osm právě z boxerského ringu, z toho čtyři stříbra ([[Anthony Villanueva]], [[Mansueto Velasco]], [[Carlo Paalam]], [[Nesthy Peteciová]]). První medaili pro Filipíny vybojoval již roku 1928 plavec [[Teófilo Yldefonso]]. Dva bronzy brali Filipínci i v [[Atletika|atletice]], roku [[Atletika na Letních olympijských hrách 1932|1932]] ho v Amsterdamu získal [[trojskok]]an [[Simeon Toribio]] a roku [[Atletika na Letních olympijských hrách 1936|1936]] v Berlíně v [[Běh na 400 metrů překážek|běhu na 400 metrů překážek]] [[Miguel White]]. Filipíny jsou prvním tropickým státem, který se zúčastnil [[Zimní olympijské hry|zimních olympijských her]]. [1243] => [1244] => Hry v Tokiu byly pro Filipíny nejúspěšnější v historii, poprvé si připsaly čtyři medailová umístění. Nejvyššího umístění v medailovém pořadí národů ovšem dosáhly v [[Letní olympijské hry 1932|Los Angeles roku 1932]], kdy je tři bronzové medaile dostaly na 25. místo. [1245] => [1246] => Profesionálními mistry světa byli boxeři [[Francisco Guilledo]], [[Ceferino Garcia]], [[Nonito Donaire]] či [[Manny Pacquiao]]. Filipínským rodákem byl úspěšný hráč [[Americký fotbal|amerického fotbalu]] [[Tim Tebow]]. [[Filipínská mužská basketbalová reprezentace|Filipínští basketbalisté]] získali bronz na mistrovství světa v roce 1954 a pětkrát vyhráli mistrovství Asie (1960, 1963, 1967, 1973, 1985). [1247] => [1248] => Bojové umění [[eskrima]] (zvané též arnis) bylo roku 2009 zákonem uznáno za národní sport. Oblíbenou zábavou místních obyvatel jsou [[kohoutí zápasy]], na Filipínách zvané ''sabong''.{{Citace periodika [1249] => | titul = Kohoutí zápasy přitahují davy Filipínců. Poražený bojovník putuje do polévky [1250] => | periodikum = Deník.cz [1251] => | datum vydání = 2018-10-03 [1252] => | url = https://www.denik.cz/cestovani/filipinske-kohouti-zapasy-porazeny-putuje-do-polevky-20181003.html [1253] => | datum přístupu = 2018-12-04 [1254] => }} [[Jojo|Jo jo]] je tradiční filipínskou hračkou a díky filipínskému podnikateli žijícímu v USA, [[Pedro Flores]]ovi, se rozšířilo do celého světa a akrobacie s ním se stala i oblíbeným sportem.{{Citace periodika [1255] => | příjmení = [1256] => | jméno = [1257] => | titul = Druhá nejstarší hračka na světě? Je to jo-jo [1258] => | periodikum = ExtraStory.cz [1259] => | datum vydání = [1260] => | ročník = [1261] => | číslo = [1262] => | strany = [1263] => | url = http://extrastory.cz/druha-nejstarsi-hracka-na-svete-je-to-jo-jo.html [1264] => | datum přístupu = 2018-12-04 [1265] => }} {{Wayback|url=http://extrastory.cz/druha-nejstarsi-hracka-na-svete-je-to-jo-jo.html |date=20181204151603 }} [1266] => [1267] => == Odkazy == [1268] => === Reference === [1269] => {{Překlad|en|Philippines|304677330}} [1270] => [1271] => {{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Central Intelligence Agency]] | titul = Philippines | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/rp.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2009-7-28 | url archivu = https://web.archive.org/web/20150719222229/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/rp.html | datum archivace = 2015-07-19 | nedostupné = ano }} [1272] => [1273] => [1274] => === Literatura === [1275] => * {{Citace monografie [1276] => | příjmení = Slavický [1277] => | jméno = Stanislav [1278] => | titul = Filipíny: pašije a fiesty [1279] => | vydavatel = Gallery [1280] => | místo = Praha [1281] => | rok = 2008 [1282] => | isbn = 978-80-86990-51-4 [1283] => | počet stran = 127 [1284] => }} [1285] => * {{Citace monografie [1286] => | příjmení = Slavický [1287] => | jméno = Stanislav [1288] => | titul = Scénické tradice jihovýchodní Asie [1289] => | vydavatel = [[KANT]] [1290] => | místo = Praha [1291] => | rok = 2015 [1292] => | isbn = 978-80-7437-175-2 [1293] => }} [1294] => [1295] => === Související články === [1296] => * [[Římskokatolická církev na Filipínách]] [1297] => * [[Seznam ostrovů Filipín]] [1298] => [1299] => === Externí odkazy === [1300] => * {{Commonscat|Philippines}} [1301] => * {{Wikislovník|heslo=Filipíny}} [1302] => * {{Wikizprávy|kategorie=Filipíny}} [1303] => * {{Wikicesty|průvodce=Filipíny}} [1304] => * {{Wikicitáty|téma=Filipínská přísloví}} [1305] => * {{en}} [https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/rp.html CIA - World Factbook - Filipíny] {{Wayback|url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/rp.html |date=20150719222229 }} [1306] => * {{cs}} [http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/asie/filipiny/ Ministerstvo zahraničních věcí ČR - Filipíny] [1307] => * {{cs}} [https://web.archive.org/web/20090803222045/http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/filipiny/1000416/ BusinessInfo.cz - Filipíny] [1308] => * {{Citace elektronické monografie [1309] => | titul = Philippines - Amnesty International Report 2011 [1310] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/philippines/report-2011 [1311] => | datum přístupu = 2011-08-19 [1312] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [1313] => | jazyk = anglicky [1314] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110812072134/http://amnesty.org/en/region/philippines/report-2011 [1315] => | datum archivace = 2011-08-12 [1316] => | nedostupné = ano [1317] => }} [1318] => * {{Citace elektronické monografie [1319] => | titul = Philippines (2011) [1320] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8114 [1321] => | datum přístupu = 2011-08-19 [1322] => | vydavatel = [[Freedom House]] [1323] => | jazyk = anglicky [1324] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823104839/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8114 [1325] => | datum archivace = 2011-08-23 [1326] => | nedostupné = ano [1327] => }} [1328] => * {{Citace elektronické monografie [1329] => | korporace = Bertelsmann Stiftung [1330] => | titul = BTI 2010 — Philippines Country Report [1331] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ASO/Philippines.pdf [1332] => | datum vydání = 2009 [1333] => | datum přístupu = 2011-08-19 [1334] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftung [1335] => | místo = Gütersloh [1336] => | jazyk = anglicky [1337] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110521003513/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ASO/Philippines.pdf [1338] => | datum archivace = 2011-05-21 [1339] => | nedostupné = ano [1340] => }} [1341] => * {{Citace elektronické monografie [1342] => | korporace = Bureau of East Asian and Pacific Affairs [1343] => | titul = Background Note: Philippines [1344] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/2794.htm [1345] => | datum vydání = 2011-06-03 [1346] => | datum přístupu = 2011-08-19 [1347] => | vydavatel = U.S. Department of State [1348] => | jazyk = anglicky [1349] => }} [1350] => * {{Citace elektronické monografie [1351] => | korporace = CIA [1352] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [1353] => | titul = The World Factbook - Philippines [1354] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/rp.html [1355] => | datum aktualizace = 2011-08-16 [1356] => | datum přístupu = 2011-08-19 [1357] => | jazyk = anglicky [1358] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150719222229/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/rp.html [1359] => | datum archivace = 2015-07-19 [1360] => | nedostupné = ano [1361] => }} [1362] => * {{Citace elektronické monografie [1363] => | korporace = Library of Congress [1364] => | odkaz na korporaci = Knihovna Kongresu [1365] => | titul = Country Profile: Philippines [1366] => | url = http://memory.loc.gov/frd/cs/profiles/Philippines.pdf [1367] => | datum vydání = 2006-05-17 [1368] => | datum přístupu = 2011-08-19 [1369] => | jazyk = anglicky [1370] => }} [1371] => * {{Citace elektronické monografie [1372] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Manile [1373] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Filipíny [1374] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/filipiny-2011-05-10.pdf [1375] => | datum vydání = 2011-05-10 [1376] => | datum přístupu = 2011-08-19 [1377] => | vydavatel = Businessinfo.cz [1378] => | jazyk = česky [1379] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120111140250/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/filipiny-2011-05-10.pdf [1380] => | datum archivace = 2012-01-11 [1381] => | nedostupné = ano [1382] => }} [1383] => * {{Citace elektronické monografie [1384] => | příjmení = Borlaza [1385] => | jméno = Gregorio C [1386] => | spoluautoři = a kol. [1387] => | titul = Philippines [1388] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/456399/Philippines [1389] => | datum přístupu = 2011-08-19 [1390] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [1391] => | jazyk = anglicky [1392] => }} [1393] => [1394] => {{Filipíny}} [1395] => {{Asie}} [1396] => {{Navboxes [1397] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [1398] => | list = {{ASEAN}} [1399] => {{APEC}} [1400] => }} [1401] => {{Autoritní data}} [1402] => {{Portály|Geografie}} [1403] => [1404] => [[Kategorie:Filipíny| ]] [1405] => [[Kategorie:Státy Asie]] [1406] => [[Kategorie:Ostrovní státy a území]] [1407] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1898]] [1408] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1946]] [1409] => [[Kategorie:Místa nazvaná po osobách]] [] => )
good wiki

Filipíny

Filipíny, plným názvem Filipínská republika, jsou ostrovní stát v jihovýchodní Asii. Rozkládají se na 7 641 ostrovech v západním Tichém oceánu a dělí se na tři geografické celky: Visayské ostrovy, Luzon a Mindanao.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Manila','Luzon','Mindanao','Spojené státy americké','Východní Timor','Tagalog','Indonésie','Rodrigo Duterte','Čína','Tchaj-wan (ostrov)','islám','Celebeské moře'

Čína

Indonésie

Islám

The Czech Wikipedia page on Islám provides a comprehensive overview of Islam as a world religion, its history, beliefs, practices, and its presence in the Czech Republic.

Luzon

Manila

Manila je hlavní město Filipín a současně i největší město této země.

Mindanao

Tagalog