Array ( [0] => 15485431 [id] => 15485431 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kolumbie [uri] => Kolumbie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => {{Infobox - stát [2] => | genitiv = Kolumbie [3] => | úřední název = República de Colombia [4] => | úřední název česky = Kolumbijská republika [5] => | vlajka = Flag of Colombia.svg [6] => | článek o vlajce = Kolumbijská vlajka [7] => | znak = Coat of arms of Colombia.svg [8] => | mapa umístění = COL orthographic (San Andrés and Providencia special).svg [9] => | rozloha = 1 138 910 [10] => | rozlmisto = 25 [11] => | procent vody = 9 [12] => | počet obyvatel = 49 232 605 [13] => | obyvmisto = 28 [14] => | obyvatelé aktuální k = [[2017]] [15] => | hustota = 42,7 [16] => | hustmisto = 166 [17] => | HDI = 0,767 [18] => | HDIvývoj = růst [19] => | HDIvýše = vysoký [20] => | HDI aktuální k = 2019 [21] => | HDImísto = 83 [22] => | jazyk = [[španělština]], [[angličtina]] ([[Administrativní dělení Kolumbie|departement]] [[San Andrés a Providencia]]) a další jazyky [23] => | náboženství = [[Římskokatolická církev|římští katolíci]] 90%, jiní 10% [24] => | nejvyšší hora = [[Pico Cristóbal Colón]] [25] => | výška nejvyšší hory = 5775 [26] => | státní zřízení = [[prezidentská republika]] [27] => | hlavní město = [[Bogota|Bogotá]] [28] => | funkce1 = Prezident [29] => | vládce1 = [[Gustavo Petro]]{{Citace elektronického periodika [30] => | titul = Ex-rebel takes oath as Colombia’s first left-wing president [31] => | periodikum = www.aljazeera.com [32] => | url = https://www.aljazeera.com/news/2022/8/8/gustavo-petro-ex-rebel-fighter-sworn-in-as-colombias-president [33] => | datum_přístupu = 2022-08-08 [34] => }} [35] => | funkce2 = Viceprezident [36] => | vládce2 = [[Francia Márquezová]] [37] => | článek o hymně = Kolumbijská hymna [38] => | hymna = ¡Oh Gloria Inmarcesible! [39] => | datum vzniku = [[20. červenec|20. července]] [[1810]] [40] => | způsob vzniku = nezávislost na [[Španělsko|Španělsku]] [41] => | měna = [[kolumbijské peso]] [42] => | kód měny = COP [43] => | HDP/ob. = 13 829 [44] => | HDP/ob.misto = 84 [45] => | HDP aktuální k = 2015 [46] => | ison = 170 [47] => | iso3 = COL [48] => | iso2 = CO [49] => | mpz = CO [50] => | doména = co [51] => | předvolba = +57 [52] => | čas = −5 [53] => | commonscat = Colombia [54] => | motto = Svoboda a pořádek [55] => | Gini = 50,4 [56] => | Gini aktuální k = 2018 [57] => | Ginivývoj = růst [58] => }} [59] => '''Kolumbie''', plným názvem '''Kolumbijská republika''', je stát v [[Jižní Amerika|Jižní Americe]], který je součástí [[Karibik|karibské]] [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]]. Jako jediná země Jižní Ameriky se rozkládá u obou oceánů, na pobřeží [[Karibské moře|Karibiku]], tedy i [[Atlantský oceán|Atlantského oceánu]], a [[Tichý oceán|Tichého oceánu]]. Sousedí s [[Venezuela|Venezuelou]], [[Brazílie|Brazílií]], [[Peru]], [[Ekvádor]]em a [[Panama|Panamou]]. Počet obyvatel dosahuje více než 50 milionů. Hlavním městem je [[Bogota|Bogotá]]. Obyvatelé mluví [[Španělština|španělsky]] a hlásí se ke [[Katolická církev|katolické církvi]]. [60] => [61] => Kolumbie je [[republika]] a [[unitární stát]]. Je čtvrtou největší [[Latinská Amerika|latinskoamerickou]] ekonomikou. Na kolumbijské území zasahuje [[Amazonský prales|Amazonský deštný prales]], takže země má vysokou [[Biodiverzita|biodiverzitu]], druhou největší na světě.{{Citace elektronického periodika [62] => | titul = Megadiversidad [63] => | url = http://www.prodiversitas.bioetica.org/nota63.htm [64] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20131029190443/http://www.prodiversitas.bioetica.org/nota63.htm [65] => | datum vydání = 2013-10-29 [66] => | datum přístupu = 2018-12-01 [67] => }} Je také jednou z nejvíce etnicky a jazykově rozmanitých zemí světa, s bohatým kulturním dědictvím, v němž lze rozeznat vlivy indiánské, evropské i africké. Kolumbie je členem sdružení rozvojových států [[CIVETS]] či [[Pacifická aliance|Pacifické aliance]]. [68] => [69] => Kolumbie byla osídlena kolem roku 12 000 př. n. l., původní obyvatelé ([[Indiáni]]) vytvořili řadu kultur jako [[Muisca]], [[Quimbaya]] a [[Tairona]]. [[Španělské impérium|Španělé]] vstoupili do Kolumbie v roce 1499 a do poloviny 16. století si podmanili a [[Kolonizace Jižní Ameriky|kolonizovali]] většinu území. Založili [[Místokrálovství Nová Granada]] a Santafe de Bogotá (dnešní Bogotá), z něhož učinili hlavní město. Nezávislost na Španělsku byla získána v roce 1819. Vznikl stát zvaný [[Velká Kolumbie]], který však zanikl velmi brzy, již v roce 1830, kvůli národnostním neshodám. Odtrhl se od něj [[Ekvádor]] a [[Venezuela]] a v roce 1831 vznikl nový stát [[Republika Nová Grenada]]. V roce 1858 ho nahradila [[Grenadská konfederace]] a roku 1863 [[Spojené státy kolumbijské]]. Roku 1886 vznikla současná Kolumbijská republika, ovšem v roce 1903 se od ní odtrhla [[Panama]]. Ve 2. polovině 20. století v zemi probíhala válka mezi vládou a levicovými [[Partyzánská válka|gerilami]] (zem. [[Revoluční ozbrojené síly Kolumbie|FARC]]) a také [[Psychoaktivní droga|drogovými]] [[kartel]]y. Tyto boje byly ukončeny v roce 2012, respektive 2017, a očekává se, že to umožní nový ekonomický rozvoj. [70] => [71] => == Dějiny == [72] => {{podrobně|Dějiny Kolumbie}} [73] => [[Lovci a sběrači|Lovecko-sběračské]] skupiny jsou v okolí dnešní Bogoty doloženy z období 12 000 let př. n. l. (archeologická naleziště El Abra a Tequendama). V nalezišti San Jacinto byla nalezena [[keramika]], jde o nejstarší keramiku v celé Americe, pochází z období 5 000–4 000 př. n. l.{{Citace periodika [74] => | příjmení = Pratt [75] => | jméno = Jo Ann F. [76] => | titul = Determining the Function of One of the New World's Earliest Pottery Assemblages: The Case of San Jacinto, Colombia [77] => | periodikum = Latin American Antiquity [78] => | datum vydání = 1999/03 [79] => | ročník = 10 [80] => | číslo = 1 [81] => | strany = 71–85 [82] => | issn = 1045-6635 [83] => | doi = 10.2307/972212 [84] => | jazyk = en [85] => | url = https://www.cambridge.org/core/journals/latin-american-antiquity/article/abs/determining-the-function-of-one-of-the-new-worlds-earliest-pottery-assemblages-the-case-of-san-jacinto-colombia/C541C1CAC0437FF1EFCA896B57E131FB [86] => | datum přístupu = 2021-02-11 [87] => }} Krátce poté se předpokládá přechod k [[Zemědělství|zemědělské]] kultuře. Od 1. tisíciletí začínají odborníci rozlišovat jednotlivé indiánské kultury. Nejvýznamnější z nich byly [[Muisca]] a [[Tairona]], které tvořili [[Čibčové]]. Dále to byly kultury [[Quimbaya]], [[Tierradentro]] a [[San Agustín]]. Těžily a zpracovávaly kovy. Na vrcholu mocenské pyramidy těchto společností stáli náčelníci zvaní [[kasik]]ové. Nejrozvinutější mocenský systém vyvinuli Čibčové, kteří sídlili v oblasti [[Boyacá]] a [[Cundinamarca]], a kteří dokonce vytvořili nadkmenovou konfederaci (tzv. Konfederace Muizca), jež bývá obvykle označována za nejpokročilejší v domorodé Americe, hned po říši [[Incká říše|Inků]]. O velikosti indiánské populace v Kolumbii v době příchodu Španělů se vedou spory, odhady se pohybují mezi 1,6 až 7 miliony. Čibčové vyráběli předměty ze zlata, které se později staly velkým lákadlem pro kolonisty. V San Agustínu po sobě indiáni zanechali pozoruhodnou nekropoli. [88] => [89] => První Španělé se na tomto území usadili roku [[1514]]. Po založení měst [[Santa Marta]] ([[1525]]) a [[Cartagena (Kolumbie)|Cartagena]] ([[1533]]) bylo pobřeží pevně ve španělských rukou a započala kolonizace vnitrozemí. [[Conquista]]dor [[Gonzalo Jimenéz de Quesada|Gonzalo Jiménez de Quesada]], který byl puzen vidinou bájného [[Eldorado|Eldoráda]], při tažení k jihu kolonizoval rozlehlou oblast podél řeky [[Magdalena (řeka)|Magdalena]], porazil mocný [[Indiáni|indiánský]] kmen Čibčů a roku [[1538]] založil město Bogotu (Santa Fé de Bogotá), nazval celou oblast ''El nuevo reino de Granada'' (Nové granadské království – podle [[Maurové|maurského]] [[Granada|granadského]] království v jižním Španělsku, dobytého roku [[1492]]).{{Citace elektronického periodika [90] => | příjmení = Martínek [91] => | jméno = Jiří [92] => | titul = Gonzalo Jiménez de Quesada - hledač El Dorada [93] => | periodikum = HedvabnaStezka.cz [94] => | vydavatel = [95] => | url = https://www.hedvabnastezka.cz/gonzalo-jimenez-de-quesada-hledac-el-dorada/ [96] => | datum vydání = 2011-12-12 [97] => | jazyk = cs [98] => | url archivu = [99] => | datum přístupu = 2021-02-11 [100] => }} [101] => [102] => V Bogotě byla v letech [[1548]]–[[1549]] zřízena ''[[audiencie]]'' (soudní a poradní dvůr) a od roku [[1564]] úřad guvernéra, podléhajícího ''místokráli'' v [[Lima|Limě]]. Protože cestování mezi oběma městy bylo zdlouhavé, došlo roku [[1717]] k vyčlenění nového [[místokrálovství Nová Granada]] z dosavadního [[místokrálovství Peru]]. [[Místokrál|Místokrálovství]] představovala nejvyšší územní jednotku španělské správy v Americe. Původně byla jen dvě – [[Místokrálovství Nové Španělsko|Nové Španělsko]] se sídlem v [[Ciudad de México|Mexiku]] ([[Severní Amerika|Severní]] a [[Střední Amerika]] a [[Karibik|karibské]] ostrovy) a Peru ([[Jižní Amerika]] a Panama) se sídlem v Limě. Nyní se Nová Granada stala třetím a později (1776) přibylo ještě čtvrté místokrálovství La Plata se sídlem v [[Buenos Aires]] (Argentina, Uruguay, Paraguay a Bolívie). [103] => [[Soubor:Batalla de Boyaca de Martin Tovar y Tovar.jpg|náhled|vlevo|upright|[[Bitva u Boyacá]]]] [104] => Od konce 18. století se v Kolumbii odehrávala častá protišpanělská povstání. Vyvrcholením byla [[bitva u Boyacá]] (1819), ve které [[Simón Bolívar]] dokázal porazit španělské oddíly.{{Citace elektronického periodika [105] => | příjmení = [106] => | jméno = [107] => | titul = Boyacá znamenalo zlom v dějinách Latinské Ameriky. Bolívar tam porazil španělské kolonizátory [108] => | periodikum = ČT24 [109] => | vydavatel = Česká televize [110] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2890241-boyaca-znamenalo-zlom-v-dejinach-latinske-ameriky-bolivar-tam-porazil-spanelske [111] => | datum vydání = 7. 8. 2019 [112] => | url archivu = [113] => | datum přístupu = 2021-02-11 [114] => }} V roce 1821 byl jmenován prezidentem nově vzniklé [[Velká Kolumbie|Velké Kolumbie]] (dnešní Kolumbie, Venezuela, Panama, od 1822 Ekvádor). Ta se roku 1830 opět rozpadla na Novou Granadu (Kolumbie, Panama), Venezuelu a Ekvádor. V roce 1903 byla na popud [[Spojené státy americké|USA]] odtržena [[Panama]] (kvůli stavbě [[Panamský průplav|průplavu]]).{{Citace elektronického periodika [115] => | příjmení = Trzaskalik [116] => | jméno = Lukáš [117] => | titul = Panama; pozor na kanál [118] => | periodikum = Hospodářské noviny (iHNed.cz) [119] => | url = https://ihned.cz/c1-61607570-panama-pozor-na-kanal [120] => | datum vydání = 2014-01-24 [121] => | jazyk = cs [122] => | datum přístupu = 2021-02-11 [123] => }} [124] => [125] => Od konce [[19. století]] probíhají v zemi četné boje mezi konzervativci a liberály nebo levicovými radikály. Ty vyústily v guerillovou a [[Občanská válka v Kolumbii|občanskou válku]]. V 60. letech 20. století vznikají levicově orientované gardy: [[Revoluční ozbrojené síly Kolumbie]] (FARC) a o něco umírněnější [[Národní osvobozenecká armáda (Kolumbie)|Národní osvobozenecká armáda]] (ELN). Proti nim stojí vedle kolumbijské armády pravicová paramilitární organizace [[Spojená sebeobrana Kolumbie]] (AUC), která vznikla až v roce 1997. Mezi jejich praktiky patří mimo jiné únosy civilistů nebo dokonce jejich zabíjení. Vláda se od té doby otevřeně hlásí k boji proti rebelům (a její úsilí poslední dobou začíná mít první výsledky) a též k boji s [[Psychoaktivní droga|drogami]] (drogové kartely z [[Calijský kartel|Cali]] a [[Medellínský kartel]] nechvalně známého [[Pablo Escobar]]a vzkvétaly od 70. let do první poloviny 90. let 20. století, kdy byly rozprášeny{{Citace elektronického periodika [126] => | příjmení = Novák [127] => | jméno = Jan [128] => | titul = Pablo Escobar: Málo známá a překvapující fakta o králi kokainu [129] => | periodikum = Dotyk [130] => | vydavatel = [131] => | url = https://www.dotyk.cz/magazin/pablo-escobar-fakta.html [132] => | datum vydání = [133] => | jazyk = cs [134] => | url archivu = [135] => | datum přístupu = 2021-02-11 [136] => }}). Občanská válka v Kolumbii si do roku 2012 vyžádala na 220 tisíc obětí a více než 5 milionů Kolumbijců muselo opustit své domovy.{{Citace elektronické monografie | url = http://www.centrodememoriahistorica.gov.co/micrositios/informeGeneral/estadisticas.html | titul = Informe ¡Basta Ya! Colombia: memorias de guerra y dignidad: Estadísticas del conflicto armado en Colombia | datum přístupu = 2016-01-09 | url archivu = https://web.archive.org/web/20140426215054/http://www.centrodememoriahistorica.gov.co/micrositios/informeGeneral/estadisticas.html | datum archivace = 2014-04-26 | nedostupné = ano }} [137] => [138] => == Státní symboly == [139] => === Vlajka === [140] => [141] => {{Podrobně|Kolumbijská vlajka}} [142] => [143] => Kolumbijská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 se třemi vodorovným pruhy – žlutým, modrým a červeným v poměru šířek 2:1:1. [144] => [145] => === Hymna === [146] => [147] => {{Podrobně|Kolumbijská hymna}} [148] => [149] => Kolumbijská hymna je píseň ''Himno Nacional de la República de Colombia'' ({{Vjazyce2|cs|''Státní hymna Kolumbijské republiky''}}) známá též jako „¡Oh gloria inmarcesible!”. Hudbu složil [[Oreste Síndici]] a text napsal bývalý kolumbijský prezident [[Rafael Núñez]]. [150] => [151] => == Geografie == [152] => {{Viz též|Geografie Kolumbie}} [153] => [[Soubor:Mapa_de_Colombia_(relieve).svg|náhled|vlevo|Reliéf země]] [154] => Kolumbijské břehy se dotýkají jak [[Karibské moře|Karibského moře]] (délka asi 1800 km), tak i [[Tichý oceán|Pacifiku]] (asi 1500 km). Pevninské hranice sdílí Kolumbie s [[Panama|Panamou]] (225 km), [[Ekvádor]]em (590 km), [[Peru]] (1496 km), [[Brazílie|Brazílií]] (1643 km) a [[Venezuela|Venezuelou]] (2050 km). Sousedními státy na moři jsou Panama, [[Kostarika]], [[Nikaragua]], [[Honduras]], [[Jamajka]], [[Haiti]], [[Dominikánská republika]], Venezuela a Ekvádor. [155] => [156] => Kolumbie má celkovou rozlohu 1 138 910 km² a je tak čtvrtou největší zemí Jižní Ameriky po [[Brazílie|Brazílii]], [[Argentina|Argentině]] a [[Peru]]. Dále sedmou největší na celém [[Amerika|americkém kontinentu]]. Půda má rozlohu 1 038 700 km² a vodní plochy 100 210 km². Území je rozděleno do pěti geografických regionů: [[Andská vysočina]] (má tři pohoří a údolní nížiny), [[Karibská nížina|Karibské nížiny]], [[Pacifická nížina|Pacifické nížiny]], [[Llanos]] a [[tropický deštný les]] na jihu Kolumbie. Dále má Kolumbie několik ostrovů v [[Tichý oceán|Pacifiku]] a [[Atlantský oceán|Atlantiku]]. Největším z nich je souostroví [[San Andrés a Providencia]] v západním Karibiku, které leží 775 km severozápadně od severního pobřeží Kolumbie a 220 km od východního pobřeží [[Nikaragua|Nikaraguy]]. Souostroví je jedním z 32 [[Administrativní dělení Kolumbie|kolumbijských departamentů]] a jeho hlavním městem je [[San Andrés]]. V Tichém oceánu leží ostrov [[Malpelo]]. Ostrůvek [[Santa Cruz del Islote]] patří mezi nejhustěji obydlené ostrovy na Zemi. [157] => [158] => Díky rozdílnostem v nadmořských výškách má Kolumbie pozoruhodnou rozmanitost v teplotách. Během ročních období zde však panují pouze malé teplotní rozdíly. Obyvatelné oblasti leží většinou v teplých (pod 900 m n. m.), středních (900 až 1980 m n. m.) a studených (1980 a 2950 m n. m.) klimatických zónách. Srážky jsou největší ve vysokých oblastech Pacifiku a v některých částech jižní Kolumbie. [159] => [160] => [[Andy|Andské pohoří]] se v Kolumbii táhne od jihozápadu (ekvádorské hranice) až na severovýchod (venezuelské hranice). Andy se v Kolumbii dělí na [[Kolumbijský masiv]] (''Macizo Colombiano'') a na tři další pohoří ([[Východní Kordillera (Kolumbie)|Východní]], [[Centrální Kordillera (Kolumbie)|Centrální]] a [[Západní Kordillera (Kolumbie)|Západní]]). Ty vytváří dvě dlouhá údolí – [[Magdalena (řeka)|Magdalena]] a [[Cauca]] – jimi protékají stejnojmenné řeky. Nejvyšším bodem Kolumbie není hora v Andách, ale hory v pohoří [[Sierra Nevada de Santa Marta]] - [[Pico Cristóbal Colón]] vysoký 5775 m n. m. a [[Pico Simon Bolivar]] se stejnou nadmořskou výškou. [161] => [162] => Jižní část Kolumbie je tvořena [[Savana|savanou]] a deštným pralesem. Protékají tudy řeky [[Amazonka]] a [[Orinoko]]. Severní část nazývaná [[Llanos]] je region savan (zvláště právě u Orinockého povodí). Jižní část je nazývána [[Amazonská nížina|Amazonie]] a je pokryta [[Amazonský prales|Amazonským deštným pralesem]] a patří převážně do amazonského povodí. Na severu a na západě And jsou pobřežní planiny, Karibská na severu a Pacifická na západě. Největším poloostrovem je [[Guajira (poloostrov)|Guajira]] na severovýchodě státu. [163] => [164] => Kolumbie má pět tradičních krajinných regionů. [[Andský region]], [[Karibský region]], [[Pacifický region]], [[Orinoquijský region]] a [[Amazonský region]]. Někteří označují ještě za region [[Insularní region]] separovaný na pobřeží. [165] => [166] => == Politický systém == [167] => [[Soubor:VI Cumbre de la Alianza del Pacífico.jpg|náhled|Sjezd [[Pacifická aliance|Pacifické aliance]], kolumbijský prezident druhý zleva]] [168] => Kolumbie je demokratickou [[republika|prezidentskou republikou]] a unitárním státem s decentralizovaným řízením. Současný politický systém vznikl na základě procesu modernizace zahájené přijetím [[ústava|Ústavy]] v roce [[1991]]. V roce [[1998]] byl podle pravidel nové Ústavy zvolen [[prezident]], [[viceprezident]], Kongres a regionální zastupitelstva. Nová konstituce charakterizuje zemi jako [[Sociální stát|sociální]] [[právní stát]], [[Unitární stát|unitární]] a decentralizovanou republiku s částečnou autonomií regionálních úřadů, založenou na [[Participativní demokracie|participativní]] a [[Pluralismus (politická teorie)|pluralistické]] [[demokracie|demokracii]]. Pro vnitropolitickou situaci v zemi byla charakteristická zejména vytrvalá snaha o konsolidaci reforem v politické a ekonomické oblasti. S nástupem prezidenta Uribeho v roce [[2002]] došlo ke zlepšení mezinárodního postavení Kolumbie, převládala snaha o širší projekci hospodářských výsledků do sociální oblasti, problematika boje proti narkomafii a s ním spojeným [[terorismus|terorismem]]. Politika Uribeho administrativy se projevuje nekompromisním vojenským přístupem k řešení vnitropolitické situace, otevřeným ozbrojeným bojem proti gerile [[Revoluční ozbrojené síly Kolumbie|FARC]] a [[Národní osvobozenecká armáda (Kolumbie)|ELN]], tlakem na dodržování lidských práv a bojem proti obchodu s drogami. [169] => [170] => Řídící moc v zemi je rozdělena do tří sfér: výkonné, legislativní a justiční. Soudní moc představují Ústavní soud, Nejvyšší soud, Úřad generálního prokurátora a v záležitostech státní správy a administrace Rada státu. V čele kolumbijské vlády, složené z 13 ministrů, stojí prezident republiky. V čele každého z 32 [[Administrativní dělení Kolumbie|departementů]] (zde španělsky označovány jako ''departament'') stojí [[guvernér]]. Kolumbie je zemí s politickou pluralitou. Kongres se skládá ze Senátu a Sněmovny reprezentantů, rozdělené do 8 stálých komisí. Sněmovna má 162 členů a Senát 102 členy. [171] => [172] => === Zahraniční vztahy === [173] => Kolumbie je zapojena do několika projektů a organizací na poli [[Latinskoamerická integrace|latinskoamerické integrace]]. Je členským státem [[Společenství latinskoamerických a karibských států]], [[Unie jihoamerických národů]], [[Pacifická aliance|Pacifické aliance]], [[Latinskoamerický hospodářský systém|Latinskoamerického hospodářského systému]], [[Latinskoamerické integrační sdružení|Latinskoamerického integračního sdružení]]. [174] => [175] => == Administrativní dělení == [176] => [[Soubor:CapitaldelaMontaña.jpg|náhled|[[Medellín]]]] [177] => [[Soubor:Bogotá, centro tradicional desde torre colpatria - panoramio.jpg|náhled|[[Bogota|Bogotá]]]] [178] => [[Soubor:Paramosonson.JPG|náhled|Krajina v departementu Antioquia]] [179] => {{viz též|Administrativní dělení Kolumbie}} [180] => Kolumbie je unitární stát sestávající z 32 departementů a jednoho distriktu hlavního města. [181] => [182] => {{Sloupce|3| [183] => * [[Amazonas (kolumbijský departement)|Amazonas]] ([[Leticia]]) [184] => * [[Antioquia]] ([[Medellín]]) [185] => * [[Arauca (departement)|Arauca]] ([[Arauca (město)|Arauca]]) [186] => * [[Atlántico]] ([[Barranquilla]]) [187] => * [[Bolívar (kolumbijský departement)|Bolívar]] ([[Cartagena (Kolumbie)|Cartagena]]) [188] => * [[Boyacá]] ([[Tunja]]) [189] => * [[Caldas]] ([[Manizales]]) [190] => * [[Caquetá (departement)|Caquetá]] ([[Florencia]]) [191] => * [[Casanare]] ([[Yopal]]) [192] => * [[Cauca (departement)|Cauca]] ([[Popayán]]) [193] => * [[Cesar]] ([[Valledupar]]) [194] => * [[Chocó]] ([[Quibdó]]) [195] => * [[Córdoba (departement)|Córdoba]] ([[Montería]]) [196] => * [[Cundinamarca]] ([[Bogota|Bogotá]]) [197] => * [[Guainía]] ([[Puerto Inírida]]) [198] => * [[La Guajira]] ([[Riohacha]]) [199] => * [[Guaviare (departement)|Guaviare]] ([[San José del Guaviare]]) [200] => * [[Huila]] ([[Neiva]]) [201] => * [[Magdalena (departement)|Magdalena]] ([[Santa Marta]]) [202] => * [[Meta (departement)|Meta]] ([[Villavicencio]]) [203] => * [[Nariño]] ([[Pasto]]) [204] => * [[Norte de Santander]] ([[Cúcuta]]) [205] => * [[Putumayo (departement)|Putumayo]] ([[Mocoa]]) [206] => * [[Quindío]] ([[Armenia (Kolumbie)|Armenia]]) [207] => * [[Risaralda]] ([[Pereira (Kolumbie)|Pereira]]) [208] => * [[San Andrés a Providencia]] ([[San Andrés (Kolumbie)|San Andrés]]) [209] => * [[Santander (departement)|Santander]] ([[Bucaramanga]]) [210] => * [[DSucre (departement)|Sucre]] ([[Sincelejo]]) [211] => * [[Tolima (departement)|Tolima]] ([[Ibagué]]) [212] => * [[Valle del Cauca]] ([[Cali]]) [213] => * [[Vaupés (departement)|Vaupés]] ([[Mitú]]) [214] => * [[Vichada]] ([[Puerto Carreño]]) [215] => * ''distrito capital''), [[Bogota|Bogotá D.C.]] [216] => }} [217] => [218] => [219] => == Ekonomika == [220] => {{Viz též|Ekonomika Kolumbie}} [221] => [[Soubor:Cerrejón mine.JPG|náhled|El Cerrejón je největší uhelný důl v Latinské Americe.{{Citace elektronické monografie|url= http://barrancas-laguajira.gov.co/apc-aa-files/32653032376432393366363535323939/MINA.pdf|titul= El Cerrejón|vydavatel= barrancas-laguajira.gov.co|datum přístupu= 9 March 2014|jazyk= Spanish|url archivu= https://web.archive.org/web/20150413211147/http://barrancas-laguajira.gov.co/apc-aa-files/32653032376432393366363535323939/MINA.pdf|datum archivace= 2015-04-13|nedostupné= ano}}]] [222] => V roce 2012 [[Mezinárodní měnový fond]] kolumbijskou ekonomiku označil za 28. největší na světě a třetí největší v Jižní Americe (z hlediska [[Parita kupní síly|HDP v paritě kupní síly]]). Podle Kolumbijského statistického úřadu (DANE) žije 26,9 % Kolumbijců pod hranicí [[Chudoba|chudoby]] (k 2017).{{Citace elektronické monografie [223] => | příjmení = [224] => | jméno = [225] => | titul = Pobreza Monetaria y Multidimensional en Colombia - Año 2017 [226] => | url = https://www.dane.gov.co/files/investigaciones/condiciones_vida/pobreza/bol_pobreza_17.pdf [227] => | vydavatel = Departamento Administrativo Nacional de Estadística – DANE [228] => | místo = Bogotá [229] => | datum vydání = [230] => | datum přístupu = [231] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181115142022/http://www.dane.gov.co/files/investigaciones/condiciones_vida/pobreza/bol_pobreza_17.pdf [232] => | nedostupné = ano [233] => | datum archivace = 2018-11-15 [234] => }} Ještě v roce 1990 žilo v chudobě 65 % obyvatel, takže jde o výrazný posun k lepšímu, nicméně 7,4 % Kolumbijců stále žije v chudobě extrémní a 3,4 % dětí pod 5 let trpí podvýživou. [235] => [236] => Celkový [[Státní dluh|veřejný dluh]] představuje 47,4 % [[Hrubý domácí produkt|HDP]] země (k roku 2017). [[Zahraniční dluh]] k počátku roku 2018 činil 41 % HDP. Velkým zdrojem příjmů domácností jsou tzv. [[remitence]], tedy příspěvky, které do Kolumbie posílají rodinní příslušníci pracující v zahraničí. V roce 2017 remitence dosáhly rekordních 5,7 miliardy amerických dolarů. Remitence posílá asi 4 miliony Kolumbijců žijících v zahraničí, přičemž zhruba polovina je ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]] a druhá v Evropě (zejm. ve Španělsku). [237] => [238] => Export se podílí na tvorbě HDP 18 %. Nejvíce se vyváží ropa (47 % celkového exportu), uhlí (12,4 %), ropné deriváty (5,2 %), káva (4,5 %), zlato (2,9 %), květiny (2,5 %), banány (1,5 %) a feronikl, tedy slitina [[Železo|železa]] a [[nikl]]u (1,2 %). Největší část vývozu směřuje (údaje v závorce jsou k roku 2017) do [[Spojené státy americké|USA]] (29,1 %), [[Panama|Panamy]] (7,2 %), [[Mexiko|Mexika]] (4,1 %), [[Čína|Číny]] (4,1 %), [[Španělsko|Španělska]] (4 %) a [[Ekvádor]]u (3,8 %). Také dovoz je největší ze Spojených států (26,3 %), následuje Čína (19,2 %), Mexiko (7,5 %), [[Francie]], [[Německo]], [[Brazílie]] a [[Japonsko]].{{Citace elektronického periodika [239] => | příjmení = [240] => | jméno = [241] => | titul = Kolumbie: Zahraniční obchod a investice [242] => | periodikum = www.businessinfo.cz [243] => | vydavatel = [244] => | url = https://www.businessinfo.cz/cs/clanky/kolumbie-zahranicni-obchod-a-investice-19432.html [245] => | datum vydání = [246] => | jazyk = cs [247] => | url archivu = [248] => | datum přístupu = 2018-12-01 [249] => }} [250] => [251] => === Průmysl a zemědělství === [252] => Klíčovým sektorem je těžba. V zemi se těží [[antimon]], [[cín]], [[ropa]], [[zemní plyn]], [[zinek]], [[uhlí]], [[olovo]], [[stříbro]], [[zlato]], [[bismut]]. Nalezení ložiska 2 miliard barelů (320 000 000 m³) vysoce kvalitní ropy na polích Cusiana a Cupiagua, asi 200 kilometrů východně od Bogoty, umožnil Kolumbii, aby se od roku 1986 stala čistým vývozcem ropy. Kolumbie je 4. největším producentem ropy v [[Latinská Amerika|Latinské Americe]] a 4. největším producentem uhlí na světě. [253] => [254] => Kolumbie má čtyři hlavní průmyslová centra - Bogotu, [[Medellín]], [[Cali]] a [[Barranquilla|Barranquillu]]. Jde o města, která se nacházejí v odlišných zeměpisných oblastech. Kolumbijská průmyslová odvětví zahrnují výrobu textilu a oděvů, zejména spodního prádla, kožených výrobků, zpracovaných potravin a nápojů, papíru a výrobků z papíru, chemikálií a petrochemických produktů, cementu, výrobků ze železa a oceli a jiných kovů. [255] => [256] => Energetickou potřebu kryje Kolumbie ze 69,9 % [[Vodní elektrárna|hydroelektrárnami]]. Z toho důvodu je označována za ekologicky odpovědnou ekonomiku. Od roku 2004 se Kolumbie stala čistým vývozcem energie. Má též 4 350 km plynovodů a 6 134 km ropovodů. Čtyři z pěti hlavních ropovodů jsou spojeny s karibským exportním terminálem v [[Puerto Coveñas]]. Ropovody musí být často chráněny před útoky, které jsou v Kolumbii častým cílem vydírání a bombardování různými partyzánskými skupinami. [257] => [258] => Po konci hlavní fáze partyzánských válek (2016–2017) oživilo výrazně [[zemědělství]]. Pěstuje se [[kukuřice]], [[rýže]], [[ječmen]], [[Lilek brambor|brambory]], [[maniok]], sójové boby, [[banán]]y, [[citrus]]y, [[kávovník]] a [[cukrová třtina]], jejíž rozsáhlé plantáže jsou zejména v departmentu [[Valle del Cauca]]. Chová se skot, prasata, ovce, [[Lama alpaka|lamy alpaky]], drůbež. V zemědělství v roce 2012 pracovalo 11 % obyvatel. Země je třetím největším vývozcem kávy, druhým největším vývozcem řezaných květin, pátým největším světovým producentem palmového oleje a sedmým největším cukrové třtiny. [259] => [260] => === Doprava === [261] => Doprava je vzhledem k [[Andy|Andskému pohoří]], které vede od jihu země na sever, a [[Amazonský prales|amazonské]] a [[Darién|dariénské džungli]], poměrně složitá. Tyto překážky rozvoje národních silničních sítí s mezinárodními návaznostmi se snaží řešit ministerstvo dopravy, které bylo v roce 1993 přejmenováno a přeorganizováno a snaží se plánovat a regulovat tento sektor. Hlavním způsobem dopravy zboží jsou silnice (69 %), po železnici je dopravováno 27 % zboží, 3 % po vnitrozemských vodních tocích a 1 % leteckou dopravou. Domorodé kolumbijské kmeny dříve k dopravě používaly a nadále používají vodní toky – řeky [[Magdalena (řeka)|Magdalenu]], [[Cauca|Cauco]], [[Atrato]], [[Orinoko]] a [[Amazonka|Amazonku]] - pomocí vorů a kánoí. S příchodem Španělů se začaly k dopravě užívat koně, první povozy a budovat první cesty. Během 19. století se začaly stavět dnes zaostalé železnice a první důležité přístavy např. přístav Cartagena, Buenaventura nebo Tumaco, které dnes zahrnují 80 % překládky zahraničního nákladu. [262] => [263] => Aby Kolumbie zvládla překonat zeměpisné bariéry, snaží se propagovat leteckou dopravu. V roce 1919 zde vznikla druhá letecká společnost na světě - Kolumbijská společnost pro leteckou navigaci (The Colombian Company of Air Navigation). Od 90. let 20. století operují na hlavních letištích hlavně soukromé firmy a za největší kolumbijské letiště, které je považováno za největší letiště pro nákladní dopravu v Latinské Americe (33. na světě), je považováno bogotské [[Letiště Bogotá|El Dorado International Airport]]. Na začátku roku 2000 okolo 72 % pasažérů létalo vnitrostátně a pouhých 28 % mezistátně. Celkem je v Kolumbii 984 letišť. [264] => [265] => == Obyvatelstvo == [266] => [[Soubor:Torcida colombia10.jpg|náhled|Kolumbijští fanoušci na [[mistrovství světa ve fotbale 2014]]]] [267] => Podle sčítání z roku 2017 má Kolumbie 49 232 605 obyvatel. Průměrný roční přírůstek populace je 1,02 %.{{Citace elektronického periodika [268] => | příjmení = [269] => | jméno = [270] => | titul = Kolumbie: Základní charakteristika teritoria [271] => | periodikum = www.businessinfo.cz [272] => | vydavatel = [273] => | url = https://www.businessinfo.cz/cs/clanky/kolumbie-zakladni-charakteristika-teritoria-19431.html [274] => | datum vydání = [275] => | jazyk = cs [276] => | url archivu = [277] => | datum přístupu = 2018-12-01 [278] => }} Kolumbie je třetí nejlidnatější zemí v Latinské Americe (po [[Brazílie|Brazílii]] a [[Mexiko|Mexiku]]). Ještě na počátku 20. století byl počet obyvatel jen 4 miliony, v polovině století 12 milionů.{{Citace elektronického periodika [279] => | titul = Colombia - Population [280] => | periodikum = countrystudies.us [281] => | url = http://countrystudies.us/colombia/35.htm [282] => | datum přístupu = 2018-12-01 [283] => }} Populace je nicméně soustředěna v západní části země, ve východní polovině žije jen asi 6 procent obyvatel. Kolumbie má nejvíce [[Urbanizace|urbanizovanou]] společnost v Latinské Americe, v roce 2014 žilo ve městech již 76 % obyvatel (ještě v roce 1938 to bylo jen 31 %).{{Citace elektronického periodika [284] => | titul = Colombia - Urbanization, Migration, and Immigration [285] => | periodikum = countrystudies.us [286] => | url = http://countrystudies.us/colombia/36.htm [287] => | datum přístupu = 2018-12-01 [288] => }} Jen v Bogotě žije 8 milionů lidí a je tak pátým nejlidnatějším městem amerického kontinentu. Partyzánské a drogové války nicméně vedou k tomu, že má Kolumbie nejvyšší počet [[Vnitřně vysídlená osoba|vnitřně vysídlených osob]] (vnitrostátních uprchlíků) na světě (4,9 milionu v roce 2012).{{Citace periodika [289] => | titul = Colombia has highest number of internally displaced people [290] => | periodikum = Colombia News {{!}} Colombia Reports [291] => | datum vydání = 2018-06-19 [292] => | jazyk = en-US [293] => | url = https://colombiareports.com/colombia-has-highest-number-of-internally-displaced-people/ [294] => | datum přístupu = 2018-12-01 [295] => }} Navzdory tomu má třetí nejšťastnější obyvatelstvo na planetě.{{Citace periodika [296] => | titul = How Happy is Your Country? — Happy Planet Index Visualized [297] => | periodikum = Towards Data Science [298] => | datum vydání = 2017-10-06 [299] => | url = https://towardsdatascience.com/how-happy-is-your-country-happy-planet-index-visualized-32220715adaf [300] => | datum přístupu = 2018-12-01 [301] => }} [302] => [303] => 58 % obyvatel jsou [[mestic]]i (míšenci [[Europoidní rasa|bělochů]] a [[Indiáni|Indiánů]]), 20 % běloši, 14 % [[mulat]]i (míšenci [[Negroidní rasa|černochů]] a bělochů), 1 % původní indiánské obyvatelstvo. Zbytek jsou míšenci jiného druhu. [304] => [305] => 90 % obyvatel se hlásí k [[Římskokatolická církev|římskokatolické]] církvi. V zemi, podobně jako jinde v karibské oblasti, je stále obvyklý [[exorcismus]], 21 procent kolumbijských katolíků uvedlo, že bylo jeho svědkem.{{Citace periodika [306] => | titul = Religion in Latin America [307] => | periodikum = Pew Research Center's Religion & Public Life Project [308] => | datum vydání = 2014-11-13 [309] => | jazyk = en-US [310] => | url = http://www.pewforum.org/2014/11/13/religion-in-latin-america/# [311] => | datum přístupu = 2018-12-01 [312] => }} [313] => [314] => 99,2 % Kolumbijců hovoří [[Španělština|španělsky]]. Přežívá však také přes 90 dalších jazyků, často původních obyvatel, např. z [[Čibčské jazyky|čibčské]] jazykové rodiny. Indiánskými jazyky mluví asi 850 000 Kolumbijců. Mnohé z těchto jazyků jsou však ohrožené tím, že ztratí veškeré rodilé mluvčí.{{Citace periodika [315] => | titul = Colombia [316] => | periodikum = Ethnologue [317] => | jazyk = en [318] => | url = https://www.ethnologue.com/country/CO/languages [319] => | datum přístupu = 2018-12-01 [320] => }} [321] => [322] => == Kultura == [323] => [324] => === Umění === [325] => [[Soubor:Gabriel Garcia Marquez.jpg|náhled|upright|[[Gabriel García Márquez]]]] [326] => Nejznámějším kolumbijským spisovatelem a umělcem vůbec je [[Gabriel García Márquez]], nositel [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]] (1982), autor bestsellerů jako ''[[Sto roků samoty]]'' nebo ''[[Láska za časů cholery]]''.{{Citace elektronického periodika [327] => | titul = Zemřel kolumbijský spisovatel Gabriel García Márquez, bylo mu 87 let [328] => | periodikum = iDNES.cz [329] => | url = https://www.idnes.cz/kultura/literatura/zemrel-kolumbijsky-spisovatel-gabriel-garcia-marquez.A140417_221842_literatura_ert [330] => | datum vydání = 2014-04-17 [331] => | datum přístupu = 2021-02-11 [332] => }} Nejprestižnější literární ocenění ve španělsky mluvícím světě [[Cervantesova cena|Cervantesovu cenu]] získal roku 2001 [[básník]], [[Próza|prozaik]] a [[Esej|esejista]] [[Álvaro Mutis]], jako první a dosud jediný Kolumbijec.{{Citace periodika [333] => | příjmení = [334] => | jméno = [335] => | titul = Kolumbijčan Alvaro Mutis dostane Cervantesovu cenu za literatúru [336] => | periodikum = svet.sme.sk [337] => | datum vydání = [338] => | ročník = [339] => | číslo = [340] => | strany = [341] => | jazyk = sk [342] => | url = https://svet.sme.sk/c/184415/kolumbijcan-alvaro-mutis-dostane-cervantesovu-cenu-za-literaturu.html [343] => | datum přístupu = 2018-12-01 [344] => }} [345] => [346] => Kolumbijská literatura byla v koloniální době závislá na [[španělská literatura|literatuře španělské]]. Začala se utvářet v [[19. století]] v [[romantismus|romantickém]] proudu (především [[Rafael Pombo]] a [[Jorge Isaacs]]) a v realistické [[próza|próze]] ([[Tomás Carrasquilla]]). [[Poezie]] vyvrcholila v [[Modernismus (literatura)|modernistické]] [[Lyrická poezie|lyrice]] [[José Asunción Silva|José Asuncióna Silvy]] a v [[avantgarda|avantgardní]] tvorbě [[León de Greiff|Leóna de Greiffa]], na niž navázala skupina ''Kámen a nebe'' ([[Jorge Rojas]]). K nejvýznamnějším [[román|romanopiscům]] Latinské Ameriky patřil ve 20. letech [[José Eustasio Rivera]]. Místní význam přesáhla i tvorba dalších romanopisců, jako byli například [[Eduardo Zalamea Borda]], [[Jorge Zalamea]], [[Eduardo Caballero Calderón]]. [347] => [348] => Významným sochařem je [[Fernando Botero]], známý figurativní tvorbou, s figurami vždy poněkud předimenzovanými.{{Citace elektronického periodika [349] => | příjmení = [350] => | jméno = [351] => | titul = Fernando Botero [352] => | periodikum = www.artmuseum.cz [353] => | vydavatel = [354] => | url = http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=173 [355] => | datum vydání = [356] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140503022910/http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=173 [357] => | datum přístupu = 2018-12-01 [358] => | datum archivace = 2014-05-03 [359] => }} [360] => [361] => Nejznámější kolumbijskou zpěvačkou [[pop music]] je [[Shakira]], zpěvákem [[Juanes]]. Herečka [[Catalina Sandino Moreno]]vá získala Stříbrného lva na [[Berlínský mezinárodní filmový festival|festivalu v Berlíně]], v americkém filmu se prosadil [[John Leguizamo]] či [[Sofía Vergara]] známá ze seriálu ''[[Taková moderní rodinka]]''.{{Citace elektronického periodika [362] => | příjmení = Vodičková [363] => | jméno = Kristina [364] => | titul = Sofia Vergara - Sexy Kolumbijka z Takové moderní rodinky zavzpomínala na mládí: Její poprsí hrálo vždy hlavní roli a nejen v bikinách [365] => | periodikum = www.super.cz [366] => | vydavatel = [367] => | url = https://www.super.cz/696266-sexy-kolumbijka-z-takove-moderni-rodinky-zavzpominala-na-mladi-jeji-poprsi-hralo-vzdy-hlavni-roli-a-nejen-v-bikinach.html [368] => | datum vydání = [369] => | jazyk = cs [370] => | url archivu = [371] => | datum přístupu = 2021-02-11 [372] => }} [373] => [374] => === Památky === [375] => {{Více obrázků [376] => | zarovnání = vlevo [377] => | velikost obrázku1 = 190px [378] => | velikost obrázku2 = 225px [379] => | obrázek1 = Parque Arqueológico de San Agustín - tomb of a deity with supporting warriors.jpg [380] => | popisek1 = [[San Agustín]] [381] => | obrázek2 = Lost City Ruins.jpg [382] => | popisek2 = [[Ztracené město]] [383] => }} [384] => [[Soubor:Santuario de Las Lajas, Ipiales, Colombia, 2015-07-21, DD 21-23 HDR.jpg|náhled|vlevo|[[Svatyně Las Lajas]]]] [385] => Na seznam [[Světové dědictví|světového kulturního dědictví UNESCO]] byly zapsány město [[Cartagena (Kolumbie)|Cartagena]] s nejrozsáhlejším opevněním v Jižní Americe, historické centrum [[Santa Cruz de Mompox]], andský incký systém cest [[Incký systém cest|Qhapaq Ñan]], [[Kulturní krajina kávových plantáží v Kolumbii|kulturní krajina kávových plantáží]], archeologické lokality [[Tierradentro]] a [[San Agustín]] a národní park [[Národní park Serranía de Chiribiquete|Serranía de Chiribiquete]] s jeskynními malbami (přírodním dědictví UNESCO jsou ostrov [[Malpelo]] a [[národní park Los Katíos]]).{{Citace elektronického periodika [386] => | titul = KColombia [387] => | vydavatel = UNESCO [388] => | url = https://whc.unesco.org/en/statesparties/co [389] => | jazyk = en [390] => | datum přístupu = 2022-10-16 [391] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20221016091502/https://whc.unesco.org/en/statesparties/co [392] => | datum archivace = 2022-10-16 [393] => }} San Augustín, ležící ve výšce 1800 metrů, je také někdy zváno Údolí soch. Obsahuje totiž přes 500 kamenných skulptur nejrůznějšího druhu, nejvyšší dosahují až sedmi metrů. Kultura, jež je vytvořila, zůstává neznámá. Podle archeologů je celá oblast zřejmě největší [[Pohřebiště|nekropolí]] světa. Sochy objevil v roce 1794 španělský mnich Fray Juan.{{Citace elektronického periodika [394] => | titul = Kdo stvořil záhadné sochy v kolumbijském údolí? [395] => | periodikum = epochaplus.cz [396] => | url = https://epochaplus.cz/kdo-stvoril-zahadne-sochy-v-kolumbijskem-udoli/ [397] => | jazyk = cs-CZ [398] => | datum přístupu = 2018-12-01 [399] => }} [400] => [401] => Druhou nejvýznamnější [[Předkolumbovská Amerika|předkolumbovskou]] historickou památkou v Kolumbii je [[Ztracené město]] (''Ciudad Perdida''). Nachází se vedle městečka [[Santa Marta]]. Město bylo zřejmě založeno okolo roku 800, tedy asi o 650 let dříve než pověstné [[Machu Picchu]]. Jedná se o prastarý komplex 169 kamenných teras se schody a stavbami na vrcholcích hor, k nimž patří i síť dlážděných cest. Toto místo leží hluboko v džungli, v úpatí hory strmě stoupající nad řekou [[Buritaca]], v oblasti národního parku [[Sierra Nevada de Santa Marta]]. Zdejší [[Seznam indiánských kmenů|Indiáni]] je nazývají ''Teyuna''. Indiánský kmen Taironů, který v oblasti žije, a to velmi tradičním způsobem života, a o městě věděl, ale snažil se jeho existenci utajit před okolním světem. Ztracené město bylo objeveno teprve v roce 1972, když skupina místních lupičů pokladů narazila na kamenné schody stoupající vzhůru po úpatí hory a vydala se po nich. Tak objevili pradávné město, jež nazvali „Zelené peklo“. Když se na místním černém trhu začaly objevovat zlaté sošky a keramické nádoby, jež odtud pocházely, úřady město v roce 1975 objevily. Předpokládá se, že kulturního vrcholu zde bylo dosaženo zhruba před 1500 lety a že mnoho památek možná stále ukrývá okolní prales.{{Citace periodika [402] => | titul = Ztracené město [403] => | jazyk = cs [404] => | url = http://lideazeme.reflex.cz/clanek/ztracene-mesto# [405] => | datum přístupu = 2018-12-01 [406] => }} [407] => [408] => Z křesťanských památek je nutno zmínit unikátní [[Svatyně Las Lajas|Svatyni Las Lajas]], jež je od 18. století [[Poutní místo|poutním místem]] a ve 20. století zde byla postavena [[Novogotika|novogotická]], velmi romantická [[bazilika]]. Tyčí se do výše 100 metrů nade dnem kaňonu řeky Guáitara a s protější stranou kaňonu je spojen 50 metrů vysokým mostem. Svatyně nemá přední stěnu, tu tvoří skála, do které je stavba zapracovaná. Jde o oblíbený cíl turistů.{{Citace periodika [409] => | titul = Svatyně Las Lajas [410] => | periodikum = Šokující Planeta [411] => | jazyk = en [412] => | url = http://www.sokujiciplaneta.cz/cestovani/sub-svatyne-las-lajas [413] => | datum přístupu = 2018-12-01 [414] => }} [[Novorománský sloh|Novorománská]] katedrála vznikla v roce 1931 v Medellínu ([[Katedrála Neposkvrněného početí Panny Marie (Medellín)|Katedrála Neposkvrněného početí Panny Marie]]).{{Citace periodika [415] => | titul = Catedral Basílica Metropolitana: Medellín's Most Important Church [416] => | periodikum = Medellin Living [417] => | datum vydání = 2015-04-13 [418] => | jazyk = en-US [419] => | url = https://medellinliving.com/catedral-basilica-metropolitana/ [420] => | datum přístupu = 2018-12-01 [421] => }} Z roku 1838 pochází [[Catedral de La Inmaculada Concepcion]] v [[Barichara]].{{Citace elektronického periodika [422] => | příjmení = [423] => | jméno = [424] => | titul = CONOCE LA IGLESIA DE LA INMACULADA CONCEPCIÓN [425] => | periodikum = www.colombia.travel [426] => | vydavatel = [427] => | url = http://www.colombia.travel/es/a-donde-ir/andina/barichara/actividades/conoce-la-iglesia-de-la-inmaculada-concepcion [428] => | datum vydání = [429] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181202070441/http://www.colombia.travel/es/a-donde-ir/andina/barichara/actividades/conoce-la-iglesia-de-la-inmaculada-concepcion [430] => | datum přístupu = 2018-12-01 [431] => | datum archivace = 2018-12-02 [432] => }} [433] => [434] => === Muzea === [435] => V Kolumbii je mnoho různých muzeí: historie, archeologie, etnografie, zbraně, umění, antropologie, zlata. Muzeum zlata je jediné takto orientované muzeum na světě, s 24 000 starověkými [[Incká říše|inckými]] zlatými šperky a smaragdy. Významné je též Muzeum koloniálního umění či Muzeum boje za nezávislost. [436] => [437] => === Kuchyně === [438] => {{Podrobně|Kolumbijská kuchyně}} [439] => [[Soubor:Bandeja paisa 30062011.jpg|náhled|''Bandeja paisa'']] [440] => Kolumbijská kuchyně je směsí vlivů kuchyně původních Indiánů, [[Španělská kuchyně|španělské kuchyně]], [[Africká kuchyně|africké kuchyně]], [[Karibská kuchyně|karibské kuchyně]] a v některých oblastech i [[Arabská kuchyně|arabské kuchyně]]. Kvůli vysoké kulturní diverzitě Kolumbie se kuchyně v každém regionu liší. Velmi typickou v celé Kolumbii je nicméně placka z kukuřičné mouky používaná jako [[Příloha (jídlo)|příloha]], která se nazývá ''[[arepa]]''. Prastarý původ mají patrně ''[[tamales]]'', balíčky z kukuřičných nebo banánových listů plněných [[Kukuřice setá|kukuřičnou]] hmotou, do které se přidávají další ingredience, jako je vepřové, kuřecí nebo hovězí maso, [[Chilli paprička|chilli papričky]], [[salsa verde|''salsa verde'']], měkký sýr, zelenina nebo olivy. Existuje rovněž sladká verze nádivky z kukuřice, [[Rozinka|rozinek]], [[skořice]] a [[Vanilka|vanilky]]. Indiáni připravovali ''tamales'' už v [[8. tisíciletí př. n. l.]]{{Citace elektronického periodika [441] => | příjmení = Martinez [442] => | jméno = Thomas [443] => | titul = RE-ENVISION: Tamales [444] => | periodikum = Appetite [445] => | vydavatel = [446] => | url = https://research.appetitesg.com/idea/re-envision-tamales/ [447] => | datum vydání = [448] => | jazyk = en-US [449] => | url archivu = [450] => | datum přístupu = 2021-02-11 [451] => }} Ovšem v [[Aztécká kuchyně|aztécké kuchyni]] bývaly ''tamales'' plněny masem žab nebo [[Axolotl mexický|axolotlů]].Top 10 Mind-Blowing Facts About Axolotls. Listverse, 26. 4. 2017 [https://listverse.com/2017/04/26/top-10-mind-blowing-facts-about-axolotls/ Dostupné online] Oblíbená je také [[empanada|''empanada'']], která přišla ze Španělska. Jako i jinde v Latinské Americe jsou oblíbená jídla z fazolí, jako je například ''bandeja paisa'', což je směs fazolí, rýže, masa, klobás a zeleniny. Typické je také užití [[Plantain|plantainu]], zvaného též zeleninový banán, přidává se například do polévky ''sancocho''. Do jiné polévky, ''ajiaco'', se zase přidává [[Pěťour maloúborný|pěťour]], do další zvané ''mote de queso'' pak [[Povijnice batátová|batáty]]. Z nápojů je oblíbené kukuřičné pivo, alkoholický nápoj z [[Cukrová třtina|cukrové třtiny]] zvaný ''aguardiente'', silně slazená káva ''tinto'' a samozřejmě indiánské dědictví – [[horká čokoláda]].{{Citace elektronické monografie [452] => | příjmení = [453] => | jméno = [454] => | titul = Colombia Food and Drink [455] => | url = https://www.worldtravelguide.net/guides/south-america/colombia/ [456] => | vydavatel = World Travel Guide [457] => | místo = [458] => | datum vydání = [459] => | datum přístupu = 2021-02-11 [460] => | jazyk = en-US [461] => }} [462] => [463] => === Sport === [464] => [[Soubor:James Rodríguez.jpg|náhled|[[James Rodríguez]]]] [465] => Jako všude jinde v Latinské Americe, nejpopulárnějším sportem je v Kolumbii [[fotbal]]. Nejúspěšnějším světovým šampionátem byl pro [[Kolumbijská fotbalová reprezentace|kolumbijskou reprezentaci]] ten [[Mistrovství světa ve fotbale 2014|brazilský v roce 2014]], kde se probojovala do čtvrtfinále a její ofenzivní záložník [[James Rodríguez]] se stal se šesti brankami nejlepším střelcem celého mistrovství a byl vybrán i do all-stars týmu turnaje, jako první Kolumbijec v historii.{{Citace periodika [466] => | příjmení = [467] => | jméno = [468] => | titul = Rodríguez je nejlepším střelcem MS, přesto plakal. Kolumbii nepomohl ani živý talisman [469] => | periodikum = [470] => | datum vydání = [471] => | ročník = [472] => | číslo = [473] => | strany = [474] => | jazyk = cs [475] => | url = https://www.sport.cz/fotbal/ms2014/clanek/588977-rodriguez-je-nejlepsim-strelcem-ms-presto-plakal-kolumbii-nepomohl-ani-zivy-talisman.html [476] => | datum přístupu = 2018-12-01 [477] => }} Kolumbijci si také cení svého prvního a dosud posledního vítězství na ''[[Copa América]]'' v roce 2001.{{Citace elektronického periodika [478] => | titul = Kolumbie vyhrála jihoamerický šampionát [479] => | periodikum = iDNES.cz [480] => | url = https://fotbal.idnes.cz/kolumbie-vyhrala-jihoamericky-sampionat-fp3-/fot_zahranici.aspx?c=A010730_081416_fot_zahranici_bym [481] => | datum vydání = 2001-07-30 [482] => | datum přístupu = 2018-12-01 [483] => }} Tři kolumbijští hráči se stali vítězi ankety [[Fotbalista roku Jižní Ameriky]]. Dvakrát se to podařilo [[Carlos Valderrama|Carlosi Valderramovi]] (1987, 1993), posléze ho napodobili [[Teófilo Gutiérrez]] (2014){{Citace elektronického periodika [484] => | titul = Nejlepší fotbalista v Jižní Americe? Kolumbijský střelec Gutiérrez [485] => | periodikum = iDNES.cz [486] => | url = https://fotbal.idnes.cz/teofilo-gutierrez-nejlepsi-fotbalista-v-jizni-americe-p1m-/fot_zahranici.aspx?c=A141231_181158_fot_zahranici_ten [487] => | datum vydání = 2014-12-31 [488] => | datum přístupu = 2018-12-01 [489] => }} a [[Miguel Borja]] (2016).{{Citace periodika [490] => | příjmení = [491] => | jméno = [492] => | titul = Nejlepší fotbalista Jižní Ameriky? V anketě byl zvolen Miguel Borja [493] => | periodikum = TÝDEN.cz [494] => | datum vydání = 2017-01-01 [495] => | ročník = [496] => | číslo = [497] => | strany = [498] => | jazyk = cs [499] => | url = https://www.tyden.cz/rubriky/sport/fotbal/zahranicni-souteze/nejlepsi-fotbalista-jizni-ameriky-v-ankete-byl-zvolen-miguel-borja_411767.html [500] => | datum přístupu = 2018-12-01 [501] => }} Útočník [[Radamel Falcao]] je dvojnásobným vítězem [[Evropská liga UEFA|Evropské ligy]] a také jejím dvojnásobným nejlepším střelcem. [[Carlos Bacca]] stejnou soutěž vyhrál dvakrát se [[Sevilla FC|Sevillou]]. [[Faustino Asprilla]] vyhrál s [[Parma Calcio 1913|Parmou]] [[Pohár vítězů pohárů]] a dvakrát [[Evropská liga UEFA|Pohár UEFA]]. Smutně proslulým je příběh fotbalisty [[Andrés Escobar Saldarriaga|Andrése Escobara]] zavražděného kvůli vlastnímu gólu na [[Mistrovství světa ve fotbale 1994|mistrovství světa v roce 1994]]. Dva kolumbijské kluby vyhrály nejprestižnější klubovou soutěž Jižní Ameriky, [[Pohár osvoboditelů]] (''Copa Libertadores''): [[Atlético Nacional]] (1989, 2016) a [[Once Caldas]] (2004). [502] => [503] => Olympijských her se Kolumbie zúčastňuje od roku 1932 a od té doby (k roku 2018) brala pět zlatých medailí. Zajímavé je, že čtyři z nich přivezly ženy. Tu první [[Vzpírání|vzpěračka]] [[María Isabel Urrutiaová]] (2000), Hned dvě má na svém kontě cyklistka [[Mariana Pajónová]], která vyhrála závod [[BMX]] v [[Cyklistika na Letních olympijských hrách 2012|Londýně 2012]] a podařilo se jí obhájit v [[Cyklistika na Letních olympijských hrách 2016|Riu 2016]].{{Citace elektronického periodika [504] => | titul = Zlato z bikrosu získali Američan Fields a Kolumbijka Pajónová [505] => | periodikum = iDNES.cz [506] => | url = https://oh.idnes.cz/bmx-ckz-/rio-2016.aspx?c=A160819_210116_oh-cyklistika_rou [507] => | datum vydání = 2016-08-19 [508] => | datum přístupu = 2018-12-01 [509] => }} V Riu triumfovala i [[trojskok]]anka [[Caterine Ibargüenová]] a zajistila tak Kolumbii nejlepší atletický výsledek v historii.{{Citace periodika [510] => | příjmení = [511] => | jméno = [512] => | titul = OH2016: Kolumbijčanka Ibargüenová je zlatá v trojskoku [513] => | periodikum = TERAZ.sk [514] => | datum vydání = 1970-01-01 [515] => | ročník = [516] => | číslo = [517] => | strany = [518] => | jazyk = sk-SK [519] => | url = https://www.teraz.sk/sport/oh2016-atletika-ibarguenova-zlata-v/212310-clanok.html [520] => | datum přístupu = 2018-12-01 [521] => }} Ibargüenová je též dvojnásobnou [[Mistrovství světa v atletice|mistryní světa]]. V roce 2016 získal zlato i vzpěrač [[Óscar Figueroa]] a Rio se tak stalo nejúspěšnější kolumbijskou olympiádou v historii.{{Citace periodika [522] => | příjmení = [523] => | jméno = [524] => | titul = Figueroa získal první vzpěračské zlato z OH pro Kolumbii [525] => | periodikum = [526] => | datum vydání = [527] => | ročník = [528] => | číslo = [529] => | strany = [530] => | jazyk = cs [531] => | url = https://www.sport.cz/loh/ostatni/clanek/799587-figueroa-ziskal-prvni-vzperacske-zlato-z-oh-pro-kolumbii.html [532] => | datum přístupu = 2018-12-01 [533] => }} [534] => [535] => Mimořádně populární je v Kolumbii [[cyklistika]]. Cyklista [[Nairo Quintana]] vyhrál [[Giro d'Italia]] i [[Vuelta a España|Vueltu]] a na [[Tour de France]] skončil druhý, [[Luis Herrera]] vyhrál Vueltu, [[Rigoberto Uran|Rigoberto Urán]] skončil druhý na Giru i Tour, [[Esteban Chaves]] druhý na Giru, [[Fabio Parra]] druhý na Vueltě a třetí na Tour. [[Egan Bernal]] se stal v roce 2019 prvním jihoamerickým vítězem v historii [[Tour de France]].{{Citace elektronického periodika [536] => | příjmení1 = Matějka [537] => | jméno1 = Marek [538] => | titul = Začíná éra Egana Bernala? [539] => | periodikum = RoadCycling.cz [540] => | datum_vydání = 2019-07-28 [541] => | url = https://www.roadcycling.cz/clanek/zacina-era-egana-bernala [542] => | datum_přístupu = 2019-09-03 [543] => }} [[Edwin Ávila]] je dvojnásobným mistrem světa v bodovacím závodě.{{Citace periodika [544] => | příjmení = [545] => | jméno = [546] => | titul = Kadlec skončil v bodovačce na MS pátý [547] => | periodikum = ČT sport [548] => | datum vydání = [549] => | ročník = [550] => | číslo = [551] => | strany = [552] => | jazyk = cs [553] => | url = https://www.ceskatelevize.cz/sport/cyklistika/119219-kadlec-skoncil-v-bodovacce-na-ms-paty/?mobileRedirect=off [554] => | datum přístupu = 2018-12-01 [555] => }} Známým závodním automobilovým jezdcem je [[Juan Pablo Montoya]]. Kolumbijci jsou dvojnásobní mistři světa v [[baseball]]u (1947, 1965). Vítězem [[Světová série|Světové série]] v americké [[Major League Baseball|MLB]] se stali baseballisté [[Orlando Cabrera]] a [[Édgar Rentería]]. [[Orlando Duque]] je mistr světa ve [[Skoky do vody|skocích do vody]] a také proslulým skokanem z extrémních výšek.{{Citace elektronického periodika [556] => | titul = Tam nahoře mám tep 130, říká skokan z extrémních výšek Orlando Duque [557] => | periodikum = iDNES.cz [558] => | url = https://xman.idnes.cz/skokan-do-vody-orlando-duque-dgu-/xman-rozhovory.aspx?c=A130807_103121_xman-rozhovory_fro [559] => | datum vydání = 2013-08-08 [560] => | datum přístupu = 2018-12-01 [561] => }}{{Citace elektronického periodika [562] => | titul = Muž skočil do Amazonky z 38 metrů vysokého stromu [563] => | periodikum = Novinky.cz [564] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [565] => | vydavatel = Borgis [566] => | jazyk = cs [567] => | url = https://www.novinky.cz/koktejl/331239-muz-skocil-do-amazonky-z-38-metru-vysokeho-stromu.html [568] => | datum přístupu = 2018-12-01 [569] => }} [570] => [571] => Tradičním lidovým sportem je [[Tejo (sport)|tejo]], v němž hráči hází kámen na terč naplněný střelným prachem, který při správné trefě vybuchne.{{Citace periodika [572] => | příjmení = Carroll [573] => | jméno = Ruaidhrí [574] => | titul = Tejo: Colombia's National Sport [575] => | periodikum = Culture Trip [576] => | url = https://theculturetrip.com/south-america/colombia/articles/tejo-colombias-national-sport/ [577] => | datum přístupu = 2018-12-01 [578] => }} [579] => [580] => == Odkazy == [581] => [582] => === Reference === [583] => [584] => [585] => === Související články === [586] => * [[Hispanoamerika]] [587] => * [[Jorge Eliécer Gaitán]] [588] => * [[Simón Bolívar]] [589] => * [[Bogotázo]] [590] => [591] => === Externí odkazy === [592] => * {{Commonscat|Colombia}} [593] => * {{Wikislovník|heslo=Kolumbie}} [594] => * {{Wikicitáty|téma=Kolumbie}} [595] => * [https://web.archive.org/web/20070712032507/http://www.globalpolitics.cz/clanek/kolumbie-konflikt.html vláda vs. guerilla] [596] => [597] => {{Kolumbie}} [598] => {{Jižní Amerika}} [599] => [600] => {{Autoritní data}} [601] => {{Portály|Geografie|Latinská Amerika}} [602] => [603] => [[Kategorie:Kolumbie| ]] [604] => [[Kategorie:Státy Jižní Ameriky]] [605] => [[Kategorie:Španělské kolonie]] [606] => [[Kategorie:Republiky]] [607] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1810]] [608] => [[Kategorie:Transkontinentální státy]] [] => )
good wiki

Kolumbie

Kolumbie, plným názvem Kolumbijská republika, je stát v Jižní Americe, který je součástí karibské Jižní Ameriky. Jako jediná země Jižní Ameriky se rozkládá u obou oceánů, na pobřeží Karibiku, tedy i Atlantského oceánu, a Tichého oceánu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Panama','Brazílie','Ekvádor','Bogota','San Andrés a Providencia','San Agustín','Spojené státy americké','Peru','Magdalena (řeka)','Indiáni','Santa Marta','Venezuela'

Bogotá

Brazílie

Ekvádor

Indiáni

Panama

Panama je stát nacházející se v regionu Střední Ameriky.

Peru

Peru je stát ležící v západní části Jižní Ameriky.

Venezuela