Array ( [0] => 15485448 [id] => 15485448 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Peru [uri] => Peru [3] => Caral-25.jpg [img] => Caral-25.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Peru je stát ležící v západní části Jižní Ameriky. Sousedí na severu s Ekvádorem a Kolumbií, na východě s Brazílií, na jihu s Bolívií a na západě s Tichým oceánem. Peru má rozlohu přesahující 1,2 milionu kilometrů čtverečních a je čtvrtým největším státem Latinské Ameriky. Hlavním městem je Lima. Peru je známé svou bohatou historií a kulturní dědictvím. Bylo domovem mnoha starověkých civilizací, včetně Inců, kteří zde měli své impérium mezi 13. a 16. stoletím. Dnes jsou pozůstatky těchto civilizací přitažlivou turistickou atrakcí. Mezi nejznámější patří Machu Picchu, Incké údolí a mnoho dalších archeologických nalezišť. Peru má také bohatou přírodní krásu, která zahrnuje rozmanité ekosystémy od deštných pralesů až po pouště a ledovce v Andách. V rámci své přírodní krásy je Peru domovem mnoha unikátních druhů zvířat, včetně kondora, lamy a jaguára. Kromě toho zde najdeme i velké množství druhů rostlin. Ekonomika Peru je založena převážně na těžbě nerostných surovin, zejména na těžbě mědi, zlata, stříbra a ropy. Turistika také hraje důležitou roli v ekonomice země. Peru je oblíbenou destinací pro turisty, kteří sem přijíždějí za poznáním kulturního dědictví země a přírodními krásami. V článku na české Wikipedii jsou podrobně popsány geografické, historické, kulturní a hospodářské charakteristiky Peru. Článek dává ucelený přehled o této jihoamerické zemi a slouží jako užitečný zdroj informací o Peru. [oai] => Peru je stát ležící v západní části Jižní Ameriky. Sousedí na severu s Ekvádorem a Kolumbií, na východě s Brazílií, na jihu s Bolívií a na západě s Tichým oceánem. Peru má rozlohu přesahující 1,2 milionu kilometrů čtverečních a je čtvrtým největším státem Latinské Ameriky. Hlavním městem je Lima. Peru je známé svou bohatou historií a kulturní dědictvím. Bylo domovem mnoha starověkých civilizací, včetně Inců, kteří zde měli své impérium mezi 13. a 16. stoletím. Dnes jsou pozůstatky těchto civilizací přitažlivou turistickou atrakcí. Mezi nejznámější patří Machu Picchu, Incké údolí a mnoho dalších archeologických nalezišť. Peru má také bohatou přírodní krásu, která zahrnuje rozmanité ekosystémy od deštných pralesů až po pouště a ledovce v Andách. V rámci své přírodní krásy je Peru domovem mnoha unikátních druhů zvířat, včetně kondora, lamy a jaguára. Kromě toho zde najdeme i velké množství druhů rostlin. Ekonomika Peru je založena převážně na těžbě nerostných surovin, zejména na těžbě mědi, zlata, stříbra a ropy. Turistika také hraje důležitou roli v ekonomice země. Peru je oblíbenou destinací pro turisty, kteří sem přijíždějí za poznáním kulturního dědictví země a přírodními krásami. V článku na české Wikipedii jsou podrobně popsány geografické, historické, kulturní a hospodářské charakteristiky Peru. Článek dává ucelený přehled o této jihoamerické zemi a slouží jako užitečný zdroj informací o Peru. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Peru je fascinující země v jihozápadní části Jižní Ameriky, která se pyšní bohatou historií, kulturní rozmanitostí a nádhernou přírodou. Je domovem starobylých kultur, včetně Incké říše, jejíž velikost a vynalézavost dodnes fascinují návštěvníky. Machu Picchu, mistrovské dílo incké architektury, patří mezi nejnavštěvovanější a nejikoničtější místa na světě a symbolizuje bohatství peruánského dědictví. Peruánská kultury je pestrá a živá, s různými tradicemi, zvyky a obyčeji, které každoročně ožívají v barevných festivalech a slavnostech. Místní gastronomie je rovněž ohromující a po celém světě uznávaná, přičemž peruánské jídlo, jako například ceviche nebo ají de gallina, láká gurmány z různých koutů země i světa. Krajina Peru je rozmanitá a nabízí úchvatné scenérie, od majestátních And po bujné amazonské pralesy. Tato přírodní rozmanitost poskytuje neomezené možnosti pro dobrodružství a ekologický cestovní ruch, což má pozitivní dopad na místní ekonomiku a podporuje udržitelnost. Peru se také aktivně snaží o rozvoj a zlepšení životních podmínek svých obyvatel. Přesvědčivě se zapojuje do environmentálních iniciativ a snaží se o zajištění vzdělání a zdravotní péče pro všechny. Obyvatelé této země jsou známí svou pohostinností a optimismem, což přispívá k pocitu sounáležitosti a komunitní síly. Díky své fascinující minulosti, pestré kultuře a inspirující přírodě zůstává Peru oblíbenou destinací pro cestovatele, kteří hledají různé zážitky a chtějí objevit krásy tohoto jedinečného koutu světa. [oai_cs_optimisticky] => Peru je fascinující země v jihozápadní části Jižní Ameriky, která se pyšní bohatou historií, kulturní rozmanitostí a nádhernou přírodou. Je domovem starobylých kultur, včetně Incké říše, jejíž velikost a vynalézavost dodnes fascinují návštěvníky. Machu Picchu, mistrovské dílo incké architektury, patří mezi nejnavštěvovanější a nejikoničtější místa na světě a symbolizuje bohatství peruánského dědictví. Peruánská kultury je pestrá a živá, s různými tradicemi, zvyky a obyčeji, které každoročně ožívají v barevných festivalech a slavnostech. Místní gastronomie je rovněž ohromující a po celém světě uznávaná, přičemž peruánské jídlo, jako například ceviche nebo ají de gallina, láká gurmány z různých koutů země i světa. Krajina Peru je rozmanitá a nabízí úchvatné scenérie, od majestátních And po bujné amazonské pralesy. Tato přírodní rozmanitost poskytuje neomezené možnosti pro dobrodružství a ekologický cestovní ruch, což má pozitivní dopad na místní ekonomiku a podporuje udržitelnost. Peru se také aktivně snaží o rozvoj a zlepšení životních podmínek svých obyvatel. Přesvědčivě se zapojuje do environmentálních iniciativ a snaží se o zajištění vzdělání a zdravotní péče pro všechny. Obyvatelé této země jsou známí svou pohostinností a optimismem, což přispívá k pocitu sounáležitosti a komunitní síly. Díky své fascinující minulosti, pestré kultuře a inspirující přírodě zůstává Peru oblíbenou destinací pro cestovatele, kteří hledají různé zážitky a chtějí objevit krásy tohoto jedinečného koutu světa. ) Array ( [0] => {{Infobox - stát [1] => | genitiv = Peru [2] => | úřední název = República del Perú [3] => | úřední název česky = Peruánská republika [4] => | vlajka = Flag of Peru (state).svg [5] => | článek o vlajce = Vlajka Peru [6] => | znak = Escudo nacional del Perú.svg [7] => | článek o znaku = Státní znak Peru [8] => | mapa umístění = Peru_(orthographic_projection).svg [9] => | rozloha = 1 285 220 [10] => | rozlmisto = 19 [11] => | procent vody = zanedbatelné [12] => | počet obyvatel = 32 512 704 [13] => | obyvmisto = 41 [14] => | obyvatelé aktuální k = [[2017]] [15] => | hustota = 22 [16] => | hustmisto = 185 [17] => | HDI = 0,734 [18] => | HDIvývoj = růst [19] => | HDIvýše = vysoký [20] => | HDI aktuální k = 2014 [21] => | HDImísto = 84 [22] => | jazyk = [[španělština]] (úřední), [[kečuánština]] (úřední), [[ajmarština]] (úřední) a další jazyky [23] => | náboženství = [[Římskokatolická církev|římští katolíci]] 76 %, jiní 24 % [24] => | nejvyšší hora = [[Huascarán|Nevado Huascarán]] [25] => | výška nejvyšší hory = 6768 [26] => | státní zřízení = [[prezidentská republika]] [27] => | hlavní město = [[Lima]] [28] => | funkce1 = Prezidentka [29] => | vládce1 = [[Dina Boluarteová]] [30] => | funkce2 = Předseda vlády [31] => | vládce2 = [[Gustavo Adrianzén]] [32] => | článek o hymně = Peruánská hymna [33] => | hymna = Somos libres, seámoslo siempre [34] => | motto = Firme y feliz por la unión [35] => | datum vzniku = [[28. červenec|28. července]] [[1821]] [36] => | způsob vzniku = nezávislost na [[Španělsko|Španělsku]] [37] => | měna = [[Sol (měna)|Sol]] [38] => | kód měny = PEN [39] => | HDP/ob. = 12 529{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14}} [40] => | HDP/ob.misto = 89 [41] => | HDP aktuální k = 2015 [42] => | ison = 604 [43] => | iso3 = PER [44] => | iso2 = PE [45] => | mpz = PE [46] => | doména = pe [47] => | předvolba = +51 [48] => | čas = −5 [49] => | commonscat = Peru [50] => }} [51] => '''Peru''' ({{Vjazyce2|es|''Perú''}}, {{Vjazyce2|qu|''Piruw''}}), plným názvem '''Peruánská republika''', je stát nacházející se na severozápadě [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]]. Jeho sousedy jsou [[Bolívie]], [[Brazílie]], [[Chile]], [[Kolumbie]] a [[Ekvádor]]. Hlavním městem je [[Lima]]. [52] => [53] => Na území Peru sídlila jedna z nejstarších světových kultur [[Kultura Norte Chico|Norte Chico]] ([[32. století př. n. l.|32. století před naším letopočtem]]) a později [[incká říše]], největší stát [[Předkolumbovská Amerika|předkolumbovské Ameriky]]. Říše Inků měla centrum v dnešním Peru, ale táhla se i dál na jih a sever. Potomci Inků nadále žijí v [[Andy|Andách]] tradičním způsobem života a tvoří polovinu peruánské populace. Incké území bylo podrobeno v [[16. století]] [[Španělsko|Španělskem]] a následně na něm vzniklo [[místokrálovství Peru]], pod které patřila většina španělských jihoamerických kolonií. Nezávislost na Evropě země vyhlásila v roce 1821, reálně ji získala roku 1824, po vojenských kampaních [[José de San Martín]]a a [[Simón Bolívar|Simóna Bolívara]], zvláště pak po rozhodující [[Bitva u Ayacucha|bitvě u Ayacucha]]. Poté prošlo Peru obdobími politických nepokojů, finančních krizí, válkou s Chile, jakož i fázemi stability a hospodářského růstu. Klíčovou postavou ekonomického vzmachu na konci 20. století byl prezident [[Alberto Fujimori]], který si zároveň poradil s [[Maoismus|maoistickými]] teroristy z hnutí [[Světlá stezka]]. Na druhou stranu byl obviněn z porušování lidských práv a násilného potlačování opozice. [54] => [55] => Peru je [[republika]] se [[Zastupitelská demokracie|zastupitelskou demokracií]], rozdělená do 25 [[region]]ů. Vyznačuje se vysokou [[Biologická diverzita|biologickou diverzitou]], neboť geografie země se mění od vyprahlých planin u [[Tichý oceán|tichomořského]] pobřeží, přes hory [[Andy]] až po [[Amazonský prales|amazonský deštný prales]]. [56] => [57] => Je to [[rozvojová země]] se středním [[Index lidského rozvoje|indexem lidského rozvoje]] a mírou chudoby kolem 19 procent, nicméně má jeden z nejrychlejších průmyslových růstů na světě, v průměru 9,6 % ročně. Mezi hlavní hospodářské činnosti patří tradičně zemědělství, rybolov, důlní průmysl a výroba textilu, nově rozvíjejícími se obory jsou telekomunikace a biotechnologie. Země je součástí [[Asijsko-pacifické hospodářské společenství|Asijsko-pacifického hospodářského společenství]] a [[Transpacifické partnerství|Transpacifického partnerství]]. [58] => [59] => V Peru žije přibližně 32 milionů obyvatel různých národností, včetně původních obyvatel Peru, Evropanů, Afričanů a Asiatů.{{Citace elektronického periodika [60] => | titul = El Perú tiene una población de 31 millones 488 mil 625 habitantes [61] => | periodikum = www.inei.gob.pe [62] => | url = https://www.inei.gob.pe/prensa/noticias/el-peru-tiene-una-poblacion-de-31-millones-488-mil-625-habitantes-9196/ [63] => | datum přístupu = 2018-12-08 [64] => }} Ačkoli je [[španělština]] hlavním jazykem, hodně Peruánců používá [[ajmarština|ajmarštinu]] a [[kečuánština|kečuánštinu]], která je vedle španělštiny také úředním jazykem. Tato směs kulturních tradic má za důsledek velkou rozmanitost v oblastech umění, literatury, hudby a kuchyně. Hlavním náboženstvím je [[křesťanství]]. [65] => [66] => == Dějiny == [67] => {{Podrobně|Dějiny Peru}} [68] => Nejstarší důkazy lidské činnosti na tomto území se datují přibližně do roku 11 000 př. n. l.[[Tom Dillehay]] et al, "The first settlers", s. 20. Nejstarší známá peruánská kultura, [[Kultura Norte Chico|Norte Chico]] (zvaná též Caral), vzkvétala v letech 3 000 až 1 800 př. n. l. podél Tichého oceánu.Jonathan Haas et al, "Dating the Late Archaic occupation of the Norte Chico region in Peru", s. 1021. Jako další se rozvíjely kultury [[Chavín]]ská, [[Paracaská kultura|Paracaská]], [[Močická keramika|Močická]], [[Kultura Nasca|Nasca]], [[Tiwanaku]], [[Huarijská kultura|Vari]] a [[Kultura Chimú|Čimú]]. Nejvýznamnější byl Chavín, tato kultura existovala zhruba v letech 900–200 př. n. l. Jejím centrem a obřadním místem bylo město [[Chavín de Huántar]]. Byla to patrně první jihoamerická kultura, která zpracovávala [[zlato]].{{Citace elektronického periodika [69] => | příjmení = [70] => | jméno = [71] => | titul = Chavín [72] => | periodikum = www.cojeco.cz [73] => | vydavatel = [74] => | url = https://www.cojeco.cz/chavin [75] => | datum vydání = [76] => | jazyk = cs [77] => | url archivu = [78] => | datum přístupu = 2021-02-14 [79] => }} Po pádu Chavínu bylo nejdůležitějším civilizačním centrem Vari, neboli Huarijská kultura. Říše Huari se začala rozvíjet okolo roku 500 a existovala zhruba půl století. Počet obyvatel hlavního města Huari se odhaduje na 40 000. [80] => [81] => V 15. století se [[Inkové]] seskupili do silného státu a během století vytvořili [[incká říše|největší říši]] v [[Předkolumbovská Amerika|předkolumbovské Americe]].Terence D'Altroy, ''The Incas'', s. 2–3. Incká říše si postupně podrobila všechny ostatní andské národy např. roku 1475 říši Čimú.[https://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/470583-v-peru-nasli-ritualni-obradiste-kde-v-jednom-dni-obetovali-140-deti.html V Peru našli rituální obřadiště, kde v jednom dni obětovali 140 dětí]. Novinky. 27. dubna 2018. V [[15. století]] [[Incká říše]] ovládala území asi 3 000 000 [[Kilometr čtvereční|km²]]. Tato oblast dnes tvoří velkou část území [[Kolumbie]], [[Ekvádor]]u, Peru, [[Bolívie]], [[Argentina|Argentiny]] a [[Chile]] a byla propojena [[Incký systém cest|rozlehlou sítí cest]]. Hlavní město incké říše bylo [[Cuzco]] ležící v peruánských horách. Kromě své vojenské moci vynikali Inkové i v [[Architektura|architektuře]] (viz [[Machu Picchu]]). Jinak všechny andské kultury byly zemědělské a využívaly [[zavlažování]] a terasy; důležitý byl rybolov a hospodaření s [[velbloudovití|velbloudovitými]]. Jelikož tyto kultury neměly pojem o trhu nebo penězích, jejich spolupráce se spoléhala na oboustrannost a přerozdělování.Enrique Mayer, ''The articulated peasant'', s. 47–68. [82] => [83] => [[Soubor:La Independencia del Perú.jpg|náhled|[[José de San Martín]] vyhlašuje roku 1821 nezávislost Peru na Španělsku]] [84] => Na počátku 16. století Inckou říši oslabila epidemie [[Pravé neštovice|neštovic]] a občanská válka mezi bratry [[Huáscar]]em a [[Atahualpa|Atahualpou]]. Roku 1532 si Inky podrobili španělští [[conquista]]doři pod vedením [[Francisco Pizarro|Francisca Pizarra]]. Bylo vytvořeno španělské [[Místokrálovství Peru]]. Nejvýznamnějším peruánským místokrálem byl [[Francisco de Toledo]], který provedl modernizaci celého místokrálovství. Za jeho vlády byl popraven poslední exilový [[Inkové|incký]] vládce [[Túpac Amaru I.]] V roce 1780 rozpoutal [[Túpac Amaru II.]] (své jméno přijal na počest posledního inckého vládce) indiánské povstání proti Španělům, které si vyžádalo životy 100 tisíc indiánů a 30 tisíc bělochů.[https://www.respekt.cz/tydenik/1998/33/rebel-a-mytus-tupac-amaru Rebel a mýtus Túpac Amaru]. Respekt. 10. srpna 1998. Během [[Španělská válka za nezávislost|okupace]] Španělska Napoleonem vypuklo další povstání, tentokrát vedené [[Kreolové|kreoly]], ale bylo také neúspěšné. [85] => [86] => [[Peruánská válka za nezávislost]], neboli boj proti koloniální španělské moci, vyvrcholila v roce 1821, kdy generál [[José de San Martín]] vyhlásil nezávislost Peru. Mezi lety [[1836]] až [[1839]] byla vytvořena [[Peruánsko-bolivijská konfederace]], která ale byla rozpuštěna po porážce od separatistické armády v Chile. [87] => [88] => 40. až 60 léta 19. století přinesla konečně stabilitu a konsolidaci, díky vládě [[Ramón Castilla|Ramóna Castilly]]. Ekonomický růst byl založen zejména na vývozu [[Guáno|guána]]. V 70. letech však přišla ekonomická krize, mj. kvůli nezvládnutému velkorysému projektu výstavby železnice. Nešťastná léta vyvrcholila [[Druhá tichomořská válka|druhou tichomořskou válkou]] s Chile (1879–1883), která skončila porážkou Peru a ztrátou peruánských provincií [[Arica]] a Tacna. Po válce začalo období rekonstrukce státu, ale růst přinesl až nástup prezidenta [[Nicolás de Piérola|Nicoláse de Piéroly]] roku [[1895]]. [89] => [90] => Převzetí úřadu [[Augusto B. Leguía|Augustem B. Leguíou]] roku 1919 ukončilo sérii aristokratických vlád a nastolilo [[Autoritarismus|autoritářský režim]]. Leguía zůstal u moci jedenáct let. Jeho vláda, známá jako ''Oncenio'' (jedenáctiletí), se vyznačovala velkorysými sociálními opatřeními, kterými si získal chudé, ale také tvrdou politickou represí. Skončila roku [[1930]] vojenským převratem [[Luis Miguel Sánchez Cerro|Luise Miguela Sáncheze Cerra]], který zahájil období vojenských vlád ([[Junta|junt]]). Obnovení [[demokracie]] roku [[1939]] a první prezidentské období [[Manuel Prado Ugarteche|Manuela Prada Ugartecheho]] (1939–1945) přineslo období klidu. Bylo přerušeno v roce 1948 osmiletou vládou (''Ochenio'') vojenského diktátora [[Manuel Odría|Manuela Odríy]]. Roku 1956 se k moci vrátil Prado Ugarteche a byla znovu nastolena demokracie, ale byla znovu svržena vojenským převratem roku 1962, který vedl [[Ricardo Pérez Godoy]]. Vládou [[Fernando Belaúnde Terry|Fernanda Belaúnde Terryho]] byla roku [[1963]] opět obnovena demokracie. V roce 1968 provedly ozbrojené síly pod vedením generála [[Juan Velasco Alvarado|Juana Velasca Alvarada]] další puč. Alvarado provedl radikální reformy, zestátnil velkou část podniků, volil silně protiamerickou rétoriku, ale podporu chudých obyvatel tím nezískal. V roce 1975 generál [[Francisco Morales Bermúdez]] Alvarada svrhl a dohlížel na obnovení demokracie, což roku 1980 znovu přivedlo do úřadu Fernanda Belaúnde Terryho. Jeho druhé období bylo ale značně nešťastné. Chronická [[inflace]] vedla v roce 1985 k pádu peruánské měny. Roční příjem na obyvatele klesl pod úroveň roku 1960 a peruánský HDP poklesl o 20%. Ekonomické turbulence 80. let prohloubily sociální napětí v Peru a částečně přispěly ke vzestupu násilných venkovských povstaleckých hnutí jako byla [[Maoismus|maoistická]] [[Světlá stezka]]. Krvavá občanská válka mezi peruánskou armádou a Světlou stezkou si vyžádala na 70 000 obětí. Další nebezpečnou skupinou byla [[MRTA]] (''Movimiento Revolucionario Túpac Amaru''). [91] => [92] => Krize roku 1985 přivedla do úřadu [[Alan García|Alana Garcíu]], který se pokusil vyřešit všechny ekonomické problémy zestátněním bank. Deziluze z této politiky vedla k volbě pravicového [[Alberto Fujimori|Alberta Fujimoriho]] v roce 1990. Fujimory, syn [[Japonci|japonských]] přistěhovalců, se stal nejvýraznější osobností moderních peruánských dějin. Během své desetileté vlády definitivně porazil teroristy, zkrotil inflaci, provedl zásadní ekonomické reformy, včetně privatizace mnoha státních společností, a vytvořil příznivé klima pro podnikání a investice. Jeho vláda však nakonec skončila korupčním skandálem. V roce 2009 byl Fujimori odsouzen k 25 letům vězení za korupci a porušování lidských práv (šlo o některé nezákonné praktiky při boji s levicovými partyzány).[https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/amerika/exprezident-fujimori-odsouzen-jako-vrah-25-let_113828.html Exprezident Fujimori odsouzen jako vrah. 25 let]. Týden. 7. dubna 2009. Fujimoriovci, sdružení ve straně ''Fuerza Popular'', vedené dcerou prezidenta [[Keiko Fujimoriová|Keiko Fujimoriovou]], však sehrávají v peruánské politickém systému stále zásadní roli. [93] => [94] => Problém korupce ovšem přetrval. Fujimoriho nástupce [[Alejandro Toledo]] za ni byl zatčen roku 2019, jeho nástupce [[Alan García]] se zastřelil ve stejném roce, když si pro něj šla policie, Garcíův nástupce [[Ollanta Humala]] byl nucen sledovat, jak jeho premiérka [[Ana Jaraová]] musela opustit svůj úřad kvůli skandálu se sledováním politiků a novinářů tajnou službou. [95] => [96] => Ve volbách roku 2016 zvítězil [[Pedro Pablo Kuczynski]] ze strany ''Peruanos Por el Kambio'' (PPK). Parlamentní většinu získali fujimoriovci, prezidentem se stal Kuczynski.{{Citace elektronického periodika [97] => | titul = Fujimoriová přiznala porážku. Novým prezidentem Peru bude ekonom Kuczynski [98] => | periodikum = iROZHLAS [99] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [100] => | vydavatel = Český rozhlas [101] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [102] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/fujimoriova-priznala-porazku-novym-prezidentem-peru-bude-ekonom-kuczynski_201606102117_kbrezovska [103] => | jazyk = cs [104] => | datum přístupu = 2018-12-08 [105] => }} V rámci snahy o smír v zemi propustil z vězení Alberta Fujimoriho.{{Citace elektronického periodika [106] => | příjmení = [107] => | jméno = [108] => | titul = Peruánský prezident Kuczynski omilostnil svého předchůdce Fujimoriho [109] => | periodikum = www.echo24.cz [110] => | vydavatel = [111] => | url = https://www.echo24.cz/a/SieqZ/peruansky-prezident-kuczynski-omilostnil-sveho-predchudce-fujimoriho [112] => | datum vydání = 2017-12-25 [113] => | jazyk = cs [114] => | url archivu = [115] => | datum přístupu = 2018-12-08 [116] => }} Brzy však začalo vyšetřování dalšího korupčního skandálu spojeného s brazilskou stavební firmou Odebrecht, které zasáhlo i samotného prezidenta a Kuczynski rezignoval.[https://www.novinky.cz/zahranicni/466916-peruansky-prezident-kuczynski-oznamil-rezignaci.html Peruánský prezident Kuczynski oznámil rezignaci]. Novinky. 21. března 2018. Do prezidentského úřadu nastoupil dosavadní viceprezident [[Martín Vizcarra]].{{Citace elektronického periodika [117] => | titul = Novým prezidentem Peru je Martín Vizcarra [118] => | periodikum = Novinky.cz [119] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [120] => | vydavatel = Borgis [121] => | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/467178-novym-prezidentem-peru-je-martin-vizcarra.html [122] => | datum přístupu = 2018-12-08 [123] => }} [124] => [125] => Plán na obnovu ekonomiky dostal tvrdý úder i poté, co na jaře 2017 zasáhl Peru extrémní klimatický jev [[El Niño|El Niňo]].{{Citace elektronického periodika [126] => | příjmení = [127] => | jméno = [128] => | titul = Peru zažívá nejhorší záplavy za posledních dvacet let [129] => | periodikum = ČT24 [130] => | vydavatel = Česká televize [131] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2072094-reportaz-peru-zaziva-nejhorsi-zaplavy-za-poslednich-dvacet-let [132] => | datum vydání = [133] => | jazyk = cs [134] => | url archivu = [135] => | datum přístupu = 2018-12-08 [136] => }} O domov přišlo přes 15 000 lidí, těžce byla zasažena infrastruktura i zemědělství. [137] => [138] => == Státní symboly == [139] => === Vlajka === [140] => [141] => {{Podrobně|Vlajka Peru}} [142] => [143] => Peruánská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 se třemi svislými pruhy – červeným, bílým a červeným. [144] => [145] => Na státní vlajce je uprostřed umístěný štít ze státního znaku z roku 1825, který obepínají dvě zelené ratolesti, [[vavřín]]ová a [[Arekovité|palmová]], spojené dole červenou stuhou. [146] => Na válečné vlajce je znak úplný. [147] => [148] => === Znak === [149] => [150] => {{Podrobně|Státní znak Peru}} [151] => [152] => Peruánský státní znak existuje ve dvou variantách. ''Escudo nacional'' se používá na veřejných budovách a také na válečné vlajce, ''Escudo de armas'' je vyobrazen na státní vlajce a na mincích. Štít je v obou případech stejný, Escudo nacional má jako pozadí čtyři červeno-bílo-červené vlajky, z každé strany splývá podél štítu jedna kratší a jedna delší, kdežto Escudo de armas je vrouben zleva [[Arekovité|palmovou]] a zprava [[vavřín]]ovou ratolestí, které jsou svázány stuhou v národních barvách. [153] => [154] => Štít znaku je rozdělen na tři pole. V levém horním je vyobrazena [[vikuňa]] (divoký druh lamy) v přirozené barvě na modrém pozadí, pravé horní pole je bílé se zelenou rostlinou [[chinovník]]u. Spodní polovina znaku je červená a nese zlatý [[roh hojnosti]]. [155] => [156] => === Hymna === [157] => [158] => {{Podrobně|Peruánská hymna}} [159] => [160] => Peruánskou hymnu ({{Vjazyce2|es|Himno Nacional del Perú}}) složil José Bernardo Alcedo. Autorem slov je José de la Torre Ugarte. Hymna byla přijata na základě veřejné soutěže k příležitosti vyhlášení nezávislosti Peru v roce 1821. [161] => [162] => == Geografie == [163] => {{Podrobně|Geografie Peru}} [164] => [[Soubor:NevadoHuascaran.jpg|náhled|vlevo|Nejvyšší hora Peru - [[Huascarán]]]] [165] => Peru je třetí největší stát jihoamerického [[kontinent]]u. Je rozděleno na tři oblasti, které se táhnou ve směru sever-jih. Na západě je [[poušť Sechura]], nejširší na severu, kde je mnoho velkých písečných [[Duna|dun]]. Dále na jih je pobřeží převážně skalnaté se souvislým pásmem hor. Z peruánských And protéká pouští asi 50 řek. Andy se zvedají směrem do vnitrozemí až do výšky přes 5000 metrů. Nejvyšší horou je [[Huascarán]] (6768 m n. m.). Hlavní dvě horská pásma Kordiller, které mají dosud činné [[sopka|sopky]] a seismickou aktivitu, jsou rozdělena vysoko položenou náhorní planinou, na níž se nachází jezero [[Titicaca]] (6900 km²). [166] => [167] => Na východní straně And se vrcholky pozvolna svažují do [[Amazonie|amazonské nížiny]], která zabírá 62 % území státu. Peru má zhruba třikrát více obyvatel než ČR, avšak hustota obyvatelstva (počet obyvatel na 1 km²) je nízká. Většina obyvatel žije na úzkém pruhu země při pobřeží [[Tichý oceán|Tichého oceánu]]. [[Národní parky v Peru|Peruánské národní parky]] (v roce 2014 celkem 13 parků) a další chráněná území pokrývají necelých 17 % rozlohy státu. [168] => [169] => Hlavní město Peru je [[Lima]]. Limu založil v roce [[1535]] španělský conquistador [[Francisco Pizarro]]. Počet obyvatel hlavního města rychle vzrostl na 6,5 milionů lidí, kteří sem přišli při putování za prací. Bohatí bydlí v nových obytných domech nebo vilách na předměstí, chudí obývají ''calampas'', rozlehlé přelidněné čtvrtě chatrčí vyrostlých na periferii města. [170] => [171] => === Jezero Titicaca === [172] => [[Soubor:Lake Titicaca on the Andes from Bolivia.jpg|náhled|[[Titicaca]]]] [173] => Jezero [[Titicaca]] se rozkládá ve výšce 3812 m n. m., takže je nejvýše položenou vodní nádrží s pravidelnou [[Vodní doprava|lodní dopravou]] na světě, a přes hranici zasahuje do [[Bolívie]]. V jeho vodách od nepaměti lovili místní [[Indiáni]] ryby. Indiánští Uruové žijí na jezeře v obydlích postavených na několika desítkách umělých „rákosových“ ostrůvků z rostliny totora (botanicky skřípinec). Jejich tradiční obživou je pěstování [[Lilek brambor|brambor]], jedné z mála užitkových rostlin plodících v této výšce, rybaření a lov ptáků žijících na jezeře a jeho březích. V současné době se převážná část z asi 1200 obyvatel žijících na ostrovech živí turismem a prodejem ručně vyráběných předmětů. [174] => [175] => === Klimatické podmínky === [176] => Pásmo And dělí celou zemi do několika klimatických oblastí.{{Citace elektronické monografie [177] => | titul = Perú - Ubicación, geografía y clima [178] => | url = https://www.embaperu.ch/site/sobre-el-peru/informacion/peru-ubicacion-geografia-y-clima/ [179] => | datum přístupu = 2022-06-01 [180] => | jazyk = es [181] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220819020534/https://www.embaperu.ch/site/sobre-el-peru/informacion/peru-ubicacion-geografia-y-clima/ [182] => | datum archivace = 2022-08-19 [183] => | nedostupné = ano [184] => }} Na pouštích při pobřeží Tichého oceánu je podnebí chladné a suché díky vlivu [[Peruánský proud|Humboldtova proudu]], na severním pobřeží se díky vlivu jevu [[El Niño]] občas (jednou za pět či šest let) objevují období horká a vlhká. Podnebí And je vysokohorské a rozdílné podle nadmořské výšky. V severovýchodní části země, která spadá do Amazonské nížiny, je po celý rok horké a suché klima. Hlavní město [[Lima]] ležící nedaleko pobřeží Tichého oceánu má lednovou průměrnou teplotu 23 °C a červencovou teplotu 16 °C. Ročně zde spadne pouze 50 mm srážek. [185] => [186] => == Politický systém == [187] => [[Soubor:Peru Lima Congreso from center left.jpg|náhled|Parlament v Limě]] [188] => [[Soubor:MINISTRO DE DEFENSA PARTICIPÓ EN CEREMONIA POR EL DÍA DE LA BANDERA (8979173169).jpg|náhled|Den vlajky připomínající [[Druhá tichomořská válka|válku]] mezi [[Chile]] a koalicí Peru a [[Bolívie]] o bohatá ložiska ledku v poušti [[Atacama]].]] [189] => Peru je podle ústavy z roku 1979 republika s [[Prezidentská republika|prezidentským systémem]]. V roce 1992 rozpustil prezident [[Alberto Fujimori]] dvoukomorový parlament. Nová [[ústava]], která byla přijata v roce 1993 v referendu, zavedla jednokomorový parlament a posílila moc prezidenta. Podle současné ústavy je prezident hlavou státu a vlády. Je volen na pět let lidovým hlasováním a nemůže sloužit dvě po sobě jdoucí období. Prezident ovšem sám vládě nepředsedá, ale jmenuje předsedu vlády a na jeho radu ministry. Hovoří se tak někdy o poloprezidentském systému. Parlament, zvaný Kongres republiky, je jednokomorový a má 130 členů volených na pět let. Hlasování do parlamentu je povinné, pro všechny občany ve věku 18 až 70 let. [190] => [191] => === Světlá stezka === [192] => V [[1980–1989|80. letech]] v Peru probíhala [[teror]]istická kampaň partyzánských skupin hnutí zvané ''Sendero luminoso'' ([[Světlá stezka]]), při které zemřelo několik desítek tisíc lidí. Extrémisté chtěli nastolit komunistický [[Maoismus|maoistický režim]] a ovládnout zemi prostřednictvím teroru. Vraždili odpůrce a zastrašovali je bombovými [[atentát]]y ve městech. V roce 1992 byl jejich vůdce [[Abimael Guzmán]] zajat a uvězněn. [193] => [194] => === Zahraniční vztahy === [195] => Peru je zapojeno do několika projektů a organizací na poli [[Latinskoamerická integrace|latinskoamerické integrace]]. Je členským státem např. organizací [[Společenství latinskoamerických a karibských států]], [[Unie jihoamerických národů]], [[Pacifická aliance]], [[Latinskoamerický hospodářský systém]], [[Latinskoamerické integrační sdružení]], [[Andské společenství]] a přidruženým státem [[Mercosur]]u. [196] => [197] => Napjaté jsou tradičně vztahy s Chile, s níž proběhlo v minulosti několik válek. V roce 2005 Peru znovu zpochybnilo své námořní hranice s Chile v Tichém oceánu.{{Citace periodika [198] => | titul = Peru-Chile border row escalates [199] => | datum vydání = 2005-11-04 [200] => | jazyk = en-GB [201] => | url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/americas/4405402.stm [202] => | datum přístupu = 2018-12-08 [203] => }} Za Fujimoriho vlády se zhoršily vztahy se Spojenými státy a Evropou. [204] => [205] => Peruánec [[Javier Pérez de Cuéllar]] byl v letech 1981–1991 [[Generální tajemník OSN|generálním tajemníkem OSN]]. [206] => [207] => === Administrativní členění === [208] => {{Podrobně|Administrativní dělení Peru|Seznam měst v Peru}} [209] => [[Soubor:Peru - Regions and departments (labeled).svg|náhled|Administrativní dělení Peru]] [210] => Území Peru je od 18. listopadu [[2002]] spravováno 25 regionálními vládami. Každá regionální vláda spravuje jeden departement (počet 24) a konstituční provincii Callao. Departementy se dále dělí na provincie, které jsou tvořeny distrikty. Celkem je celé území rozděleno do 195 provincií a 1838 okresů. Provincie Lima nespadá pod žádnou regionální vládu. [211] => [212] => '''Departamenty/regiony''': [213] => {| style="background:none;" [214] => |- [215] => | [216] => * [[Region Amazonas|Amazonas]] [217] => * [[Region Ancash|Ancash]] [218] => * [[Region Apurímac|Apurímac]] [219] => * [[Region Arequipa|Arequipa]] [220] => * [[Region Ayacucho|Ayacucho]] [221] => * [[Region Cajamarca|Cajamarca]] [222] => * [[Region Cusco|Cusco]] [223] => * [[Region Huancavelica|Huancavelica]] [224] => * [[Region Huánuco|Huánuco]] [225] => * [[Region Ica|Ica]] [226] => * [[Region Junín|Junín]] [227] => * [[Region La Libertad|La Libertad]] [228] => | style="vertical-align:top;" | [229] => * [[Region Lambayeque|Lambayeque]] [230] => * [[Region Lima|Lima]] [231] => * [[Region Loreto|Loreto]] [232] => * [[Region Madre de Dios|Madre de Dios]] [233] => * [[Region Moquegua|Moquegua]] [234] => * [[Region Pasco|Pasco]] [235] => * [[Region Piura|Piura]] [236] => * [[Region Puno|Puno]] [237] => * [[Region San Martín|San Martín]] [238] => * [[Region Tacna|Tacna]] [239] => * [[Region Tumbes|Tumbes]] [240] => * [[Region Ucayali|Ucayali]] [241] => | [242] => |} [243] => Provincie: [244] => * [[Callao]] [245] => * [[Provincie Lima|Lima]] [246] => [247] => == Ekonomika == [248] => {{Podrobně|Ekonomika Peru}} [249] => [[Soubor:City of Lima, Peru.jpg|náhled|Lima je ekonomickým centrem země]] [250] => Peruánská hospodářská politika zažila ve 20. století velké proměny. Vláda [[Juan Velasco Alvarado|Juana Velasca Alvarada]] v letech 1968–1975 vyvlastnila zahraniční společnosti, zavedla plánovanou ekonomiku a vytvořila velký státní sektor. Tato opatření ovšem nedokázala dosáhnout kýžených cílů lépe přerozdělit bohatství a ukončit ekonomickou závislost na rozvinutých zemích. Navzdory tomu nebyla zrušena až do 90. let, kdy vláda Alberta Fujimoriho začala ekonomiku prudce deregulovat a liberalizovat. Fujimoriho reformy způsobily trvalý hospodářský růst od roku 1993, s výjimkou poklesu po asijské finanční krizi v roce 1997. [251] => [252] => Dnes je ekonomika Peru 48. největším na světě ([[Parita kupní síly|HDP v paritě kupní síly]]). Od roku 2011 je jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik planety. Od reforem v 90. letech 20. století velmi posílil [[index lidského rozvoje]], přesto stále zůstává podstatně nižší než v případě souseda (a tradičního rivala) Chile, které má tento index v Jižní Americe nejvyšší (Peru šestý až sedmý nejvyšší).{{Citace elektronického periodika [253] => | titul = South America : HDI - Human Development Index by country - 2016 [254] => | periodikum = en.actualitix.com [255] => | url = https://en.actualitix.com/country/amsu/south-america-human-development-index.php [256] => | datum přístupu = 2018-12-08 [257] => }}{{Nedostupný zdroj}} Hospodářství je již postindustriální - služby představují 53% hrubého domácího produktu- [258] => [259] => Hospodářský rozvoj je ovšem nerovnoměrný. Polovina [[Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]] vzniká v metropolitní oblasti Limy, zbytek země slouží především k zemědělství a těžbě surovin. Problémem peruánské ekonomiky je, že stále stojí na exportu primárních, nezpracovaných surovin. Poptávka po peruánských nerostných surovinách (měď, zinek, zlato) roste zejména ze strany [[Čína|Čínské lidové republiky]]. K dalším problémům patří korupce, nedostatečná infrastruktura a „šedá ekonomika", která zaměstnává 73 % ekonomicky aktivního obyvatelstva a způsobuje nízký výběr daní. Na druhou stranu k tradičním zbraním peruánské ekonomiky patří nízké zadlužení (34 % HDP) a devizové rezervy, jež svým poměrem k HDP (29 procent) patří dlouhodobě k nejvyšším v Latinské Americe i na světě. Díky tomu je i velmi stabilní místní měna [[Sol (měna)|sol]]. Na rozdíl od jiných jihoamerických zemí není platba [[Americký dolar|americkými dolary]] v maloobchodní síti běžná. Silná domácí měna je důležitá vzhledem k závislosti na dovozu. Naopak ale komplikuje život exportérům. [260] => [261] => Hlavními obchodními partnery (k roku 2017) jsou Čína (26 % exportu a 22 % importu) a Spojené státy americké (16 % vývozu a 20 % dovozu).{{Citace elektronického periodika [262] => | příjmení = [263] => | jméno = [264] => | titul = Peru: Zahraniční obchod a investice [265] => | periodikum = www.businessinfo.cz [266] => | vydavatel = [267] => | url = https://www.businessinfo.cz/cs/clanky/peru-zahranicni-obchod-a-investice-19371.html [268] => | datum vydání = [269] => | url archivu = [270] => | datum přístupu = 2018-12-08 [271] => }} Nejvýznamnější exportní položky jsou rudy mědi, zinku, jejich slitiny, maso a ryby, zemní plyn.{{Citace elektronické monografie [272] => | vydavatel = [[Hospodářská komise pro Latinskou Ameriku a Karibik]] [273] => | titul = Peru: NATIONAL NATIONAL ECONOMIC PROFILE [274] => | url = https://estadisticas.cepal.org/cepalstat/Perfil_Nacional_Economico.html?pais=PER&idioma=english [275] => | jazyk = anglicky [276] => | datum přístupu = 2019-12-25 [277] => }} [278] => [279] => === Zemědělství === [280] => [[Soubor:Pisac Terrassen medium.jpg|náhled|Zemědělské terasy v Pisacu]] [281] => Ačkoliv Peru má pouze 3 % orné půdy, 36 % ekonomicky aktivních obyvatel pracuje na farmách. 21 % půdy se využívá pro pastevectví. Hlavními oblastmi pěstování plodin jsou území podél řek protékajících pouští. [[Cukrová třtina]] a [[bavlník]] jsou hlavními obchodními plodinami, pro obživu se pěstuje rýže. Vinná réva, olivy, tabák, pomeranče a banány se pěstují v Andách, ve vyšších polohách pak obiloviny, fazole, a brambory. Na východních svazích se využívá půda pro chov [[ovce|ovcí]], lam a alpak. V zemi se pěstuje i [[Rudodřev koka|koka]]. [282] => [283] => === Rybolov === [284] => Chladný [[Peruánský proud|Humboldtův proud]] přináší obrovské množství planktonu, což je výborná potrava pro ryby. Peru je jedním z největších producentů ryb s průměrným ročním úlovkem 45 milionů tun. Hlavními druhy ryb jsou [[sardel]]e, [[tuňák]], makrelovité ryby a [[sardinky]]. Každý 9. nebo 10. rok však teplý mořský proud [[El Niño]] naruší rovnováhu organického života a ryby odplují za potravou jinam. To samozřejmě těžce postihuje rybářský průmysl. [285] => [286] => === Lesnictví === [287] => Obrovské lesní plochy ve vnitrozemí jsou těžko přístupné a využitelné. K přepravě některých produktů se využívají řeky a přístav ve městě [[Iquitos]]. [288] => [289] => === Těžba === [290] => Peru má bohatá naleziště různých nerostů, zejména [[měď|mědi]], [[stříbro|stříbra]], [[železo|železa]] a [[zlato|zlata]] a také [[ropa|ropy]] a uhlí. Peru je druhé na světě v produkci stříbra, páté na světě v produkci zlata (8,2 % světové produkce{{Citace periodika [291] => | příjmení = Deyl [292] => | jméno = Daniel [293] => | autor = [294] => | odkaz na autora = [295] => | spoluautoři = [296] => | titul = Dědicové krále Midase [297] => | periodikum = Týden [298] => | odkaz na periodikum = [299] => | rok = 2009 [300] => | měsíc = leden [301] => | ročník = [302] => | číslo = 2/2009 [303] => | strany = 34–39 [304] => | url = [305] => | issn = [306] => }}), v [[Latinská Amerika|Latinské Americe]] první v produkci olova a druhé, co se týče mědi. Centrum těžby železné rudy je [[Marcona]] na jižním pobřeží, ropa se těží v Amazonské nížině. [307] => [308] => === Energie a průmysl === [309] => Mnohá průmyslová odvětví souvisí se zpracováním nerostů a jsou umístěna v oblasti And. Průmysl se rozvíjí ve městech na pobřeží. V mnohých přístavech je důležitá výroba rybí moučky, hojně rozšířený je průmysl potravinářský a textilní. K dalším odvětvím patří výroba cementu, oceli, stavba lodí, montáž aut aj. Hlavní průmyslovou oblastí je Lima Callao, neboť je zde soustředěno 70 % veškerého průmyslu. 57 % elektrické energie dodávají hydroelektrárny. [310] => [311] => === Doprava === [312] => [[Poušť|Pouště]] při pobřeží, zalesněné vnitrozemí a pohoří [[Andy|And]] působí problémy v dopravě. Důležitá je doprava letecká, ačkoliv většina Peruánců na ni nemá prostředky. Jedna z nejobdivuhodnějších železnic (transandská) světa vede z Limy do vnitrozemí do La Oroya. Měří 170 km a překonává výšku 4816 metrů nad mořem. Silnice v Peru čítají kolem 137 000 km, které tvoří tři velké skupiny: dálnice, vnitřní silnice a spojovací sítě. To všechno spojuje okresy a hlavní města provincii. To zase dovoluje všem občanům cestovat svým autem nebo autobusem mnoha linek. Z 20 000 km má pevný povrch. Důležitou dopravní spojnicí je [[Panamericana|Panamerická dálnice]] (3337 km). [313] => [314] => == Obyvatelstvo == [315] => [[Soubor:Procesion del Señor de los Milagros.jpg|náhled| Señor de los Milagros, Lima]] [316] => {{Viz též|Obyvatelstvo Peru}} [317] => Peruánský statistický úřad odhadl v roce 2018 počet obyvatel na 32 162 184. Průměrný populační přírůstek pak na 1,07 %.{{Citace elektronického periodika [318] => | příjmení = [319] => | jméno = [320] => | titul = Peru: Základní charakteristika teritoria [321] => | periodikum = www.businessinfo.cz [322] => | vydavatel = [323] => | url = https://www.businessinfo.cz/cs/clanky/peru-zakladni-charakteristika-teritoria-ekonomicky-19370.html [324] => | datum vydání = [325] => | url archivu = [326] => | datum přístupu = 2018-12-08 [327] => }} [328] => [329] => Třetina všech obyvatel žije v metropolitní oblast [[Lima]] – [[Callao]] (10 milionů lidí). V hlavním městě [[Lima]] je to asi čtvrtina. Více než polovina obyvatel země je soustředěná na pobřeží. Naproti tomu rozsáhlé oblasti Amazonie na východě jsou osídleny jen velmi řídce. Ve městech žije 76,9 % obyvatelstva. Mezi největší města v Andách patří [[Arequipa]], [[Cuzco]] a [[Huancayo]]. Další důležitá města jsou pří pobřeží – [[Callao]], [[Trujillo (Peru)|Trujillo]], [[Chiclayo]], [[Piura]] a [[Chimbote]]. [[Iquitos]] je největší amazonský přístav v zemi. [330] => [331] => 98 % obyvatelstva má peruánské občanství, v pohraničních oblastech žijí skupiny [[Ekvádorci|Ekvádorců]], [[Bolivijci|Bolivijců]] a [[Brazilci|Brazilců]] bez občanství. V Peru žije téměř milion etnických Číňanů a asi 100 tisíc [[Japonci|Japonců]], kteří sem přišli koncem 19. století. V roce 2018 do země přišla migrační vlna [[Venezuelci|Venezuelců]] prchajících kvůli rozkladu své země pod vládou [[Hugo Chávez|chávezistů]]. Podle peruánského imigračního úřadu jich je přes 800 tisíc. [332] => [333] => 45 % obyvatelstva Peru jsou potomci původních Indiánů, především kmenů Kečua a Aymará. 37 % jsou míšenci původního obyvatelstva a bělochů ([[mestic]]i), 15 % jsou běloši (převážně [[Španělé|španělského]] původu), 3 % ostatní. Ve východní [[Amazonský prales|Amazonii]] žije 333 tisíc domorodých indiánů rozdělených do 32 etnických skupin, mezi kterými jsou největší [[Asháninkaové]], jejichž populace se odhaduje na 51 tisíc. V pralese žije i několik civilizací nekontaktovaných indiánských kmenů."[http://zpravy.idnes.cz/izolovany-kmen-v-brazilii-v-brazilii-se-objevili-indiani-pk9-/zahranicni.aspx?c=A140802_2087275_volby-ep2014_bse Z pralesů Amazonie se vynořil neznámý kmen indiánů. Žádají o pomoc]". ''iDNES.cz.'' 3. srpna 2014. . [334] => [335] => Úřední jazyky jsou dva, španělština a [[kečuánština]]. Mluví se však též více než padesáti domorodými jazyky, největší z nich je [[ajmarština]], následují jazyky aguaruna, asháninka, shipibo-conibo, chayahuita ad. [336] => [337] => Podle sčítání lidu z roku 2005 se 81,3 % Peruánců hlásí k [[Římskokatolická církev|římskokatolickému]] náboženství, 12,5 % k [[Protestantismus|protestantismu]]. Do křesťanství mnoha lidí se ovšem prolínají i staroindiánské elementy. [338] => [339] => V Limě je nejstarší [[univerzita]] v Latinské Americe, založená roku 1551.{{Citace elektronického periodika [340] => | příjmení = [341] => | jméno = [342] => | titul = Opatrný zeměpis (9. díl): Peru [343] => | periodikum = Český rozhlas Plus [344] => | vydavatel = [345] => | url = https://plus.rozhlas.cz/opatrny-zemepis-9-dil-peru-6632139 [346] => | datum vydání = 2008-11-12 [347] => | jazyk = cs [348] => | url archivu = [349] => | datum přístupu = 2018-12-08 [350] => }} [351] => [352] => == Kultura == [353] => [354] => === Umění === [355] => [[Soubor:Mario Vargas Llosa (2010).jpg|náhled|[[Mario Vargas Llosa]]]] [356] => Peruánský spisovatel [[Mario Vargas Llosa]] obdržel v roce 2010 [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovu cenu za literaturu]], jako první Peruánec v historii.{{Citace elektronického periodika [357] => | titul = Nobelovu cenu za literaturu získal Peruánec Mario Vargas Llosa [358] => | periodikum = Novinky.cz [359] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [360] => | vydavatel = Borgis [361] => | url = https://www.novinky.cz/kultura/213517-nobelovu-cenu-za-literaturu-ziskal-peruanec-mario-vargas-llosa.html [362] => | datum přístupu = 2018-12-07 [363] => }} V roce 1994 získal rovněž [[Cervantesova cena|Cervantesovu cenu]], nejprestižnější literární ocenění španělsky mluvícího světa, opět jako první Peruánec a dosud jediný (k roku 2018).{{Citace elektronického periodika [364] => | příjmení = [365] => | jméno = [366] => | titul = Vargas Llosa ganó El Cervantes [367] => | periodikum = El Tiempo [368] => | vydavatel = [369] => | url = https://www.eltiempo.com/archivo/documento/MAM-256882 [370] => | datum vydání = 1994-11-29 [371] => | jazyk = spanish [372] => | url archivu = [373] => | datum přístupu = 2021-02-14 [374] => }} K oceňovaným autorům patřil i básník [[César Vallejo]], který byl členem skupiny peruánských intelektuálů zvaných Severní skupina (''Grupo Norte'').{{Citace elektronického periodika [375] => | titul = César Vallejo {{!}} Peruvian poet [376] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [377] => | url = https://www.britannica.com/biography/Cesar-Vallejo [378] => | jazyk = en [379] => | datum přístupu = 2021-02-14 [380] => }} Otcem zakladatelem peruánské literatury byl kronikář [[Inca Garcilaso de la Vega]], první jihoamerický autor, který se prosadil v [[Evropa|Evropě]]. Novinář a filozof [[José Carlos Mariátegui]] byl představitelem [[Marxismus|marxismu]] a měl silný vliv na vývoj celé [[Jižní Amerika|jihoamerické]] [[Levicová politika|levice]].{{Citace periodika [381] => | příjmení = Angotti [382] => | jméno = Thomas [383] => | titul = The Contributions of Jose Carlos Mariategui to Revolutionary Theory [384] => | periodikum = Latin American Perspectives [385] => | datum vydání = 1986 [386] => | ročník = 13 [387] => | číslo = 2 [388] => | strany = 33–57 [389] => | issn = 0094-582X [390] => | url = https://www.jstor.org/stable/2633646 [391] => | datum přístupu = 2021-02-14 [392] => }} Spisovatelé [[José María Arguedas]] nebo [[Ciro Alegría]]{{Citace elektronického periodika [393] => | titul = Ciro Alegria {{!}} Biography, Books, & Facts [394] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [395] => | url = https://www.britannica.com/biography/Ciro-Alegria [396] => | jazyk = en [397] => | datum přístupu = 2021-02-14 [398] => }} zachytili ve svých románech život peruánských indiánů. [399] => [400] => Slavnou zpěvačkou byla [[Yma Sumac]]ová, operním tenorem [[Juan Diego Flórez]]. Jako ilustrátor [[fantasy]] knih proslul [[Boris Vallejo]]. Režisérka [[Claudia Llosaová]] získala v roce 2009 se svým filmem ''Mléko žalu'' [[Zlatý medvěd|Zlatého medvěda]] na [[Berlínský mezinárodní filmový festival|festivalu v Berlíně]].{{Citace elektronického periodika [401] => | příjmení = [402] => | jméno = [403] => | titul = Překvapení na Berlinale: Vyhrál film mladé peruánské režisérky [404] => | periodikum = iDNES.cz [405] => | vydavatel = [406] => | url = https://kultura.zpravy.idnes.cz/prekvapeni-na-berlinale-vyhral-film-mlade-peruanske-reziserky-p71-/filmvideo.aspx?c=A090214_211720_filmvideo_dp [407] => | datum vydání = 2009-02-14 [408] => | url archivu = [409] => | datum přístupu = 2018-12-07 [410] => }} [411] => [412] => === Památky === [413] => [[Soubor:Machu Picchu, Perú, 2015-07-30, DD 47.JPG|náhled|[[Machu Picchu]]]] [414] => [415] => Peru má po Brazílii druhý největší počet památek na seznamu [[Světové dědictví|světového kulturního dědictví UNESCO]] v Jižní Americe, zejména díky ohromnému množství pozůstatků indiánských kultur. Na seznam byla zapsána předkolumbovská města [[Cuzco]], [[Machu Picchu]], [[Chan Chan]], [[Caral|Caral-Supe]] a [[Chavín de Huántar]], [[Obrazce na planině Nazca|geoglyfy na planině Nazca a Pampas de Jumana]], historické centrum Limy a klášter San Francisco de Lima, historické centrum města [[Arequipa]] a andský systém cest [[Incký systém cest|Qhapaq Ñan]].{{Citace elektronického periodika [416] => | příjmení = [417] => | jméno = [418] => | titul = Peru - dědictví UNESCO [419] => | periodikum = www.mujpruvodce.cz [420] => | vydavatel = [421] => | url = http://www.mujpruvodce.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=600028&id=1343 [422] => | datum vydání = [423] => | url archivu = [424] => | datum přístupu = 2018-12-07 [425] => }}{{Nedostupný zdroj}} [426] => [427] => Vysoko v horách [[Andy|And]] vystavěné [[Machu Picchu]] bylo v 15. a 16. století významným inckým městem. Opevněné sídlo uniklo pozornosti španělských dobyvatelů, kteří sem vtrhli v roce 1532, a zůstalo zapomenuto až do roku 1911, kdy je objevil americký archeolog [[Hiram Bingham]]. Díky tomu je nejzachovalejší inckou památkou. Zachovaly se zbytky kultovních objektů a 143 obytných domů.{{Citace elektronického periodika [428] => | titul = 100 let od objevení Machu Picchu [429] => | periodikum = Novinky.cz [430] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [431] => | vydavatel = Borgis [432] => | url = https://www.novinky.cz/veda-skoly/historie/238850-100-let-od-objeveni-machu-picchu.html [433] => | datum přístupu = 2018-12-07 [434] => }} [435] => [436] => Geoglyfy na náhorní plošině Nazca tvoří více než 300 obrazců, tvořených světlými liniemi, vzniklými odstraněním tmavšího vulkanického povrchu. Jednotlivé obrazce jsou zřetelné až při pohledu z letadla nebo balonu a dodnes není jednoznačně prokázáno, z jakého důvodu byly vytvořeny.{{Citace elektronického periodika [437] => | titul = Nazca je jedno z nejtajemnějších míst světa. Poznejte její ohromující obrazce [438] => | periodikum = Novinky.cz [439] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [440] => | vydavatel = Borgis [441] => | url = https://www.novinky.cz/cestovani/exotika-amerika/409208-nazca-je-jedno-z-nejtajemnejsich-mist-sveta-poznejte-jeji-ohromujici-obrazce.html [442] => | datum přístupu = 2018-12-07 [443] => }} [444] => [445] => Hlavní centrum Incké říše Cuzco leželo na východních svazích And ve výšce 3 400 metrů. Když inckou metropoli spatřili španělští kronikáři v 16. století, napsali, že žádné město ve staré Evropě se s ní nemůže srovnávat.{{Citace elektronického periodika [446] => | titul = Cuzco – incký klenot, se kterým se evropská města nemohla srovnávat [447] => | periodikum = Novinky.cz [448] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [449] => | vydavatel = Borgis [450] => | url = https://www.novinky.cz/cestovani/pobytova-exotika/455545-cuzco-incky-klenot-se-kterym-se-evropska-mesta-nemohla-srovnavat.html [451] => | datum přístupu = 2018-12-08 [452] => }} Hlavní inckou památkou je pevnost [[Sacsayhuamán]]. Roku 1536 se stala základnou povstání [[Manco Cápac II.|Manco Cápaca II.]] proti Španělům, poté byla pobořena. Na ruinách inckého Cuzca vystavěly Španělé město nové. Nejvýznamnější křesťanskou památkou je Katedrála Nanebevzetí Panny Marie. [453] => [454] => === Věda === [455] => Archeoložka a matematička německého původu [[Maria Reicheová]] se proslavila výzkumem geoglyfů a petroglyfů na planině Nazca, jejich měření a zkoumání zasvětila celý život, přičemž byla zastánkyní astronomické interpretace této starověké památky.https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/1998/cislo-3/prelet-nad-planinou-nazca.html Ekonom [[Hernando de Soto (ekonom)|Hernando de Soto]] je známý svou prací v oboru informační ekonomie. Je též prezidentem Institutu pro svobodu a demokracii, vlivného think-tanku zabývajícího se rozvojem zemí třetího světa, sídlícího v Limě. Významným matematikem specializujícím se na teorii čísel je [[Harald Helfgott]]. [456] => [457] => === Kuchyně === [458] => {{Podrobně|Peruánská kuchyně}} [459] => [[Soubor:Cebiche_de_corvina.JPG|náhled|[[Ceviche]]]] [460] => Peruánská kuchyně vychází z vlivů kuchyně [[Inkové|Inků]] a dalších indiánských kmenů, [[Španělská kuchyně|španělské kuchyně]], [[Čínská kuchyně|čínské kuchyně]], [[Africká kuchyně|africké kuchyně]], ale i [[Italská kuchyně|italské]], [[Německá kuchyně|německé]] nebo [[Japonská kuchyně|japonské kuchyně]].{{Citace elektronického periodika [461] => | příjmení = Alexandra Fiedlerová [462] => | titul = Peruánská kuchyně: Specialní jídla, která musíte ochutnat v Peru [463] => | periodikum = JenProCestovatele [464] => | url = https://www.jenprocestovatele.cz/peruanska-kuchyne-specialni-jidla-ktera-musite-ochutnat-v-peru/ [465] => | datum vydání = 2018-05-02 [466] => | jazyk = cs [467] => | datum přístupu = 2020-05-04 [468] => }} Mezi tradiční základní suroviny peruánské kuchyně patří [[Lilek brambor|brambory]] (kterých je v [[Peru]] dostupných stovky druhů), [[kukuřice]], [[Merlík čilský|quinoa]], [[luštěniny]] a různé hlízy (jako je [[Oka (plodina)|oka]], [[Lichořeřišnice hlíznatá|lichořeřišnice]] nebo [[Melok hlíznatý|melok]]). Španělé do Peru přivezli [[Pšenice|pšenici]], [[Rýže|rýži]], [[Citron|citróny]] a [[Hovězí maso|hovězí]], [[Vepřové maso|vepřové]] a [[kuřecí maso]].{{Citace elektronické monografie [469] => | titul = World Travel Guide [470] => | url = https://www.worldtravelguide.net/guides/south-america/peru/food-and-drink/ [471] => | datum přístupu = 2020-05-04 [472] => | jazyk = en-US [473] => }} Peruánské pokrmy bývají typicky velmi pikantní, používá se několik druhů [[Chilli paprička|chilli]] (nejpopulárnější druh chilli je ''ají''). Typickou místní specialitou je [[ceviche]], tvoří ji syrové ryby nebo [[mořské plody]] podávaná pokapané citrónem nebo limetkou a s chilli a bylinkami. Jako příloha se často podávají brambory. Ceviche se podává především v pobřežních oblastech Peru. Především v horských oblastech je oblíbeným pokrmem pečené [[morče]] [[cuy]], podávané vcelku, často s bramborami nebo [[maniok]]em. Oblíbené jsou, jako i v jiných latinoamerických zemích, [[tamales]] a [[empanada]]. Ze sladkostí je to dezert z [[Tykev obecná|dýně]] picarones nebo mazamorra morada'','' kaše z fialové kukuřice ochucená [[Skořice|skořicí]]. Z pálenek je oblíbené [[Pisco (nápoj)|pisco]], pivo se vaří hlavně z kukuřice, z nealkoholických nápojů je oblíbená [[Chicha morada|chica morada]] nebo [[Inca Kola|inca kola]]. [474] => [475] => === Sport === [476] => Peru se zúčastňuje olympijských her od roku 1936 (ačkoli již roku 1900 soutěžil Peruánec [[Carlos de Candamo]]). Dosud získala jednu zlatou medaili (k roku 2018). Z londýnských her ji roku 1948 přivezl sportovní střelec [[Edwin Vásquez]]. Také dvě ze tří stříbrných medailí byly střelecké ([[Francisco Boza]], [[Juan Giha]]). Tu třetí vybojovala [[Peruánská volejbalová reprezentace žen|ženská volejbalová reprezentace]] na [[Volejbal na Letních olympijských hrách 1988|olympijských hrách v Soulu roku 1988]]. Členy síně slávy Mezinárodní volejbalové federace jsou [[Cecilia Taitová]] a [[Gabriela Pérez del Solarová]].{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://www.volleyhall.org/list-of-hall-of-famers |datum přístupu=2019-05-14 |url archivu=https://web.archive.org/web/20200529214131/https://www.volleyhall.org/list-of-hall-of-famers |datum archivace=2020-05-29 }} [477] => [478] => [[Peruánská fotbalová reprezentace]] dvakrát vyhrála turnaj [[Copa América]], v letech 1939 a 1975. Peruánský tenista [[Alex Olmedo]] vyhrál roku 1959 [[Wimbledon (tenis)|Wimbledon]] i [[Australian Open]], reprezentoval ovšem Spojené státy. Roku 1987 byl uveden do mezinárodní tenisové Síně slávy.{{Citace elektronického periodika [479] => | příjmení = [480] => | jméno = [481] => | titul = International Tennis Hall of Fame: Alex Olmedo [482] => | periodikum = www.tennisfame.com [483] => | vydavatel = [484] => | url = https://www.tennisfame.com/hall-of-famers/inductees/alex-olmedo [485] => | datum vydání = [486] => | url archivu = [487] => | datum přístupu = 2018-12-08 [488] => }} [489] => [490] => == Odkazy == [491] => [492] => === Reference === [493] => {{Upravit reference|citace}} [494] => [495] => [496] => === Literatura === [497] => * {{Citace monografie | příjmení = Roedl | jméno = Bohumír | rok = 2007 | titul = Dějiny Peru a Bolívie | vydavatel = Nakladatelství lidové noviny | místo = Praha | stránky = [498] => | poznámka = | isbn = 978-80-7106-839-6}} [499] => * {{Citace monografie | příjmení = Roedl | jméno = Bohumír | rok = 2003 | titul = Peru | vydavatel = Libri | místo = Praha | stránky = | poznámka = | isbn = 80-7277-205-8}} [500] => * SLAVICKÝ, Stanislav. ''Scénické tradice Latinské Ameriky''. Praha : KANT - Karel Kerlický, 2013. 136 s. {{ISBN|978-80-7437-117-2}}. [501] => [502] => === Související články === [503] => * [[Hispanoamerika]] [504] => [505] => === Externí odkazy === [506] => * {{Commonscat|Peru}} [507] => * {{NK ČR|ge130394|věc=ano}} [508] => * {{Wikislovník|heslo=Peru}} [509] => * {{Citace elektronické monografie [510] => | titul = Peru - profil země [511] => | url = http://latinskaamerikadnes.cz/jizni-amerika/peru/ [512] => | datum přístupu = 2011-11-18 [513] => | vydavatel = [[Latinská Amerika Dnes]] [514] => | jazyk = česky [515] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20111020000232/http://latinskaamerikadnes.cz/jizni-amerika/peru/ [516] => | datum archivace = 2011-10-20 [517] => | nedostupné = ano [518] => }} [519] => * {{Citace elektronické monografie [520] => | titul = Peru - Amnesty International Report 2011 [521] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/peru/report-2011 [522] => | datum přístupu = 2011-08-09 [523] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [524] => | jazyk = anglicky [525] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110811080736/http://www.amnesty.org/en/region/peru/report-2011 [526] => | datum archivace = 2011-08-11 [527] => | nedostupné = ano [528] => }} [529] => * {{Citace elektronické monografie [530] => | titul = Peru (2011) [531] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8113 [532] => | datum přístupu = 2011-08-09 [533] => | vydavatel = [[Freedom House]] [534] => | jazyk = anglicky [535] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823104818/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8113 [536] => | datum archivace = 2011-08-23 [537] => | nedostupné = ano [538] => }} [539] => * {{Citace elektronické monografie [540] => | korporace = Bertelsmann Stiftung [541] => | titul = BTI 2010 — Country Report [542] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/LAC/Peru.pdf [543] => | datum vydání = 2009 [544] => | datum přístupu = 2011-08-09 [545] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftung [546] => | místo = Gütersloh [547] => | jazyk = anglicky [548] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110521035535/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/LAC/Peru.pdf [549] => | datum archivace = 2011-05-21 [550] => | nedostupné = ano [551] => }} [552] => * {{Citace elektronické monografie [553] => | korporace = Bureau of Western Hemisphere Affairs [554] => | titul = Background Note: Peru [555] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/35762.htm [556] => | datum vydání = 2010-09-30 [557] => | datum přístupu = 2011-08-09 [558] => | vydavatel = U.S. Department of State [559] => | jazyk = anglicky [560] => }} [561] => * {{Citace elektronické monografie [562] => | korporace = CIA [563] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [564] => | titul = The World Factbook - Peru [565] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/pe.html [566] => | datum aktualizace = 2011-07-28 [567] => | datum přístupu = 2011-08-09 [568] => | jazyk = anglicky [569] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200508223524/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/pe.html [570] => | datum archivace = 2020-05-08 [571] => | nedostupné = ano [572] => }} [573] => * {{Citace elektronické monografie [574] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Limě [575] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Peru [576] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/peru-2011-07-03.pdf [577] => | datum vydání = 2011-07-03 [578] => | datum přístupu = 2011-08-09 [579] => | vydavatel = Businessinfo.cz [580] => | jazyk = česky [581] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110812015631/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/peru-2011-07-03.pdf [582] => | datum archivace = 2011-08-12 [583] => | nedostupné = ano [584] => }} [585] => * {{Citace elektronické monografie [586] => | příjmení = Burr [587] => | jméno = Robert N. [588] => | spoluautoři = a kol. [589] => | titul = Peru [590] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/453147/Peru [591] => | datum přístupu = 2011-08-09 [592] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [593] => | jazyk = anglicky [594] => }} [595] => * Peru: Praktické informácie, alebo ako ušetriť nervy, čas a peniaze. [https://zahorami.cz/2017/09/peru-prakticke-informacie-alebo-ako-usetrit-nervy-cas-a-peniaze/ Dostupné online]{{Nedostupný zdroj}} (slovensky) [596] => [597] => {{APEC}} [598] => {{Jižní Amerika}} [599] => [600] => {{Autoritní data}} [601] => {{Portály|Geografie|Latinská Amerika}} [602] => [603] => [[Kategorie:Peru| ]] [604] => [[Kategorie:Státy Jižní Ameriky]] [605] => [[Kategorie:Latinská Amerika]] [606] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1821]] [] => )
good wiki

Peru

Peru je fascinující země v jihozápadní části Jižní Ameriky, která se pyšní bohatou historií, kulturní rozmanitostí a nádhernou přírodou. Je domovem starobylých kultur, včetně Incké říše, jejíž velikost a vynalézavost dodnes fascinují návštěvníky.

More about us

About

Je domovem starobylých kultur, včetně Incké říše, jejíž velikost a vynalézavost dodnes fascinují návštěvníky. Machu Picchu, mistrovské dílo incké architektury, patří mezi nejnavštěvovanější a nejikoničtější místa na světě a symbolizuje bohatství peruánského dědictví. Peruánská kultury je pestrá a živá, s různými tradicemi, zvyky a obyčeji, které každoročně ožívají v barevných festivalech a slavnostech. Místní gastronomie je rovněž ohromující a po celém světě uznávaná, přičemž peruánské jídlo, jako například ceviche nebo ají de gallina, láká gurmány z různých koutů země i světa. Krajina Peru je rozmanitá a nabízí úchvatné scenérie, od majestátních And po bujné amazonské pralesy. Tato přírodní rozmanitost poskytuje neomezené možnosti pro dobrodružství a ekologický cestovní ruch, což má pozitivní dopad na místní ekonomiku a podporuje udržitelnost. Peru se také aktivně snaží o rozvoj a zlepšení životních podmínek svých obyvatel. Přesvědčivě se zapojuje do environmentálních iniciativ a snaží se o zajištění vzdělání a zdravotní péče pro všechny. Obyvatelé této země jsou známí svou pohostinností a optimismem, což přispívá k pocitu sounáležitosti a komunitní síly. Díky své fascinující minulosti, pestré kultuře a inspirující přírodě zůstává Peru oblíbenou destinací pro cestovatele, kteří hledají různé zážitky a chtějí objevit krásy tohoto jedinečného koutu světa.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Lima','Andy','Maoismus','ajmarština','Inkové','Callao','El Niño','Alberto Fujimori','Světlá stezka','Bolívie','Cuzco','kečuánština'

Ajmarština

Andy

Bolívie

Bolívie je středojí a také vnitrozemská a hornatá země nacházející se ve střední Jižní Americe.

Callao

Cuzco

Inkové

Kečuánština

Lima

Maoismus

Maoismus je ideologie vycházející z myšlenek čínského revolucionáře Mao Ce-tunga.