Array ( [0] => 14678485 [id] => 14678485 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ajmarština [uri] => Ajmarština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|redirect=Aymara|tento=jazyku|druhý=papoušcích taktéž pojmenovaných aymara|stránka=Aymara (papoušek)}} [1] => {{Infobox - jazyk [2] => | název = Ajmarština ''(aymar aru)'' [3] => | rozšíření = [[Argentina]], [[Bolívie]], [[Chile]], [[Peru]] [4] => | mluvčích = asi 2 miliony [5] => | klasifikace = [[Ajmarské jazyky]] [6] => | písmo = [[Latinka]] [7] => | úřední jazyk = [[Bolívie]], [[Peru]] [8] => | mapa rozšíření = Aymara-language-domain-en-001.svg [9] => | Mapa postavení = Aymara ETN15 Status.svg [10] => | ISO6391 = ay [11] => | ISO6392 = aym [12] => | ISO6393 = aym [13] => | SIL = AYM [14] => | Wikikód = ay [15] => | wikipedie = https://ay.wikipedia.org [16] => }} [17] => '''Ajmarština''', '''aymarština''', '''ajmara''' nebo '''aymara''' ([[španělština|španělsky]] ''aimara'', ''aimará'', ''aymara'' či ''aymará'', vlastní název ''aymar aru'') je [[indiánské jazyky|indiánský jazyk]] z [[Andy|And]]. Mluví se jím v západní [[Bolívie|Bolívii]], jižním [[Peru]] a severním [[Chile]], další mluvčí žijí v [[Lima|Limě]], [[Santiago de Chile|Santiagu de Chile]] a mezi bolivijskými imigranty v [[Buenos Aires]] a na dalších místech [[Argentina|Argentiny]]. V Bolívii a Peru je jedním z [[úřední jazyk|úředních jazyků]]. Z hlediska počtu mluvčích je v současnosti třetím nejrozšířenějším domorodým [[jazyk (lingvistika)|jazykem]] [[Amerika|Ameriky]], po [[kečuánština|kečuánštině]] a [[guaraní (jazyk)|guaraníjštině]]. Ajmarština je rodným jazykem asi 2,2 milionu lidí. [18] => [19] => Uvádí se, že název jazyka má původ ve slovním spojení ''jaya mara aru'' – ''starodávný jazyk'' (doslova ''daleký/daleko rok jazyk''), ale dnes se odborníci přiklánějí spíše k názoru, že je odvozen od jména [[etnikum|etnické skupiny]] ''Aymaraes'', která v minulosti obývala oblast na jihu nynějšího peruánského [[region Apurímac|regionu Apurímac]]. Jeho význam je však nejasný. [20] => [21] => == Historie a dialekty == [22] => Na základě glotochronologické metody se předpokládá, že k rozpadu původního jazyka na centrální větev, [[jaqaru]] a kawki došlo kolem roku 500 n. l. K rozrůznění dialektů v bolivijském Altiplanu došlo odhadem kolem roku 1500. Na rozdíl od kečujštiny jsou ale ajmarské dialekty navzájem srozumitelné. [23] => [24] => Původně se ajmarsky hovořilo na území kolem dnešního města [[Lima]]. Postupně se jazyk šířil na jih, přičemž největšího rozsahu dosáhl přibližně kolem roku 1300. Postupně byl na severu a v části departamentu [[Oruro]] nahrazen kečujštinou. V Bolívii tento proces asimilace na kečujštinu trvá dodnes. [25] => [26] => Ajmarské dialekty se liší zejména na fonologické úrovni, často například alternují fonémy /t/ a /th/, /j/ a /x/, /t/ a /th/ (a jiné s aspirací) apod. Poměrně často také docházi k přesmyčce, jako u ''chawlla'' a ''challwa'' "ryba". Některé dialekty také velmi zřídka užívají sufixů pro vyjádření aktuálního větného členění. Na úrovni morfologie a syntaxe jsou rozdíly menší (s výjimkou dialektů silně ovlivněných kečujštinou), např. ''munktti'' "nechci" (La Paz, Bolívie) vs. ''muntsa'' (Colchane, Chile), ''manq'asktawa'' "(právě) jíš" (La Paz) vs. ''manq'jtawa'' (Colchane). [27] => [28] => Kromě regionálních variant existují také varianty sociální, konkrétně ''jaqi'' (=lidé; zde znamená indiáni) a ''q'ara'' (pejorativní označení pro bílé a mestice). Tyto dvě varianty (z nichž druhá se používá zejména při oficiálních příležitostech a v Radio Aymara) se liší kromě sémantiky některých sloves počtem fonémů a syntaktickou strukturou vět. Vzhledem k velkému počtu hispanismů v ''q'ara'' (často dochází ke ''code-switching'') lze situaci přirovnat k [[jopará]] v [[Paraguay]]i, ovšem s tím rozdílem, že v Paraguayi je jopará běžně užívaným jazykem jazykem většiny populace, kdežto ajmarojazyčná populace v Bolívii používá v běžné konverzaci "čistou" variantu ajmarštiny. [29] => [30] => == Charakteristika a nástin gramatiky == [31] => Morfofonologická struktura ajmarštiny je poměrně jednoduchá, téměř úplně převládá typ CV (souhláska-samohláska). Vzhledem k morfosyntakticky podmíněné elizi koncových samohlásek na hranici morfémů může ovšem dojít k výskytu shluků souhlásek (''consonant clusters''), např. ''ya'''tktt'''i'' (morfofonologicky ''yati-ka-ta-ti''). Staré výpůjčky ze španělštiny přizpůsobily strukturu slov (kromě fonémů) pravidlu CV, např.: ''palasa'' (< ''plaza'' – náměstí), ''phuruta'' (< ''fruta'' – ovoce) apod. [32] => [33] => Ajmarština je [[Aglutinační jazyk#Polysyntetické jazyky|polysyntetický jazyk]], tj. gramatické kategorie se vyjadřují převážně [[sufix]]y (skládajícími se z 1-6 slabik) s pevně danou pozicí. Typický slovosled je [[SOV]], tj. podmět-předmět/komplement-přísudek. Jazyk nezná ekvivalent slovesa ''být'', to se vyjadřuje sufixy, např.: [34] => [35] => ''Ch'uqi'''x''' p'ujsa'''wa.''''' – Brambory jsou měkké/moučnaté. [36] => [37] => Hranice mezi slovními druhy jsou často nejasné, např. ''jayra'' znamená "lenoch, líný, lenošit", ''jallu'' znamená "déšť/prší", ''panqara'' znamená "rostlina" i "kvést" apod. Postavení slova ve větě zpravidla určují až sufixy, které se dělí na jmenné, slovesné a nezávislé (nevztahují se ke slovnímu druhu). Některé sufixy mění jmenný charakter slova na slovesný a naopak, a to i několikrát v rámci jednoho slova. Např. ''yati'' znamená "znalost" nebo "vědět", ''yaticha'' (>V) znamená "naučit" (sufix ''-cha'' je slovesný), ''yatichiri'' (>V>N) znamená "učitel" (sufix ''-iri'' nominalizuje), ''yatichirï'' (>V>N>V) znamená "být učitelem" (prodloužení koncové souhlásky je fonemické a verbalizuje) atd. [38] => [39] => Slovesné sufixy nejsou morfosémanticky transparentní, tj. jeden morfém v sobě kombinuje kategorii způsobu, času, osoby podmětu a podle valence slovesa osoby dalšího argumentu (který je vybrán vzhledem k Silversteinově hierarchii životnosti). Ajmarština nezná pasívum (v indoevropském smyslu) ani [[aplikativ]], má ale jiné morfologicky derivační procesy měnící valenci sloves, jmenovitě [[kauzativum]], [[benefaktiv]] a [[malefaktiv]]. Například základní imperativ od slovesa ''alaña'' "koupit" je ''alam'' "kup", s vyjádřením druhotného argumentu sufixem ''-ita'' vznikne forma ''alita'' "kup (si) ode mne", s benefaktivním sufixem ''-rapi'' vznikne forma ''alarapita'' "kup pro mě" atd. Podobně existují vedle sebe formy ''sartam'' "vstaň", ''sartayam'' "vzbuď ho (kauzativum: donuť ho vstát)", ''sartayarapita'' "vzbuď ho kvůli mně" apod. [40] => [41] => Vztažné vedlejší věty jsou tvořeny nominální formou slovesa a příslušnými závislými členy. Nominální forma slovesa na rozdíl od finitní nevyjadřuje osobu předmětu, tj. např. ''yatichañapa'' znamená "bude učit mě/tebe/jeho/ji" (finitní formy se liší: ''yatitu/yattam/yati''). Podle typu věty má slovesná forma pád, např. ''yatiqañamataki'' "aby ses mohl učit" (benefaktiv: ''-taki''), ''yatiqañamkama'' "dokud se budeš učit" (limitativ: ''-kama'') apod. Osoba podmětu se vyjadřuje v závislých větách posesivním sufixem. [42] => [43] => Vlastnictví se vyjadřuje sufixy (posesor) a lokativem (závislý člen), např. ''uta'''ja''''' "můj dům", ''kullaka'''n''' uta'''pa''''' "sestřin dům" apod. Je-li závislý člen neživotný, vztah mezi oběma členy není morfologicky vyjádřen, např. ''Wuliwya prisidinti'' "prezident Bolívie". [44] => V predikátu se užívá sufixu ''-ni'' (např. ''pä uta'''nï'''twa'' "mám dva domy") nebo slovesa ''utjaña'' (např. ''pä utax utjituwa'' "mám dva domy", sufix ''-itu'' vyjadřuje shodu v osobě s podmětem (3) a předmětem (1)). Navíc lze ve funkci predikátu použít přímo posesora: ''pä utax nayankiwa'' "dva domy (jsou) moje", sufix ''-nk(a)'' je odvozen z lokativu a verbalizuje). [45] => [46] => Posesivní sufixy: [47] => {| [48] => | ''-ja'' [49] => | můj [50] => | ''uta'''ja''''' můj dům (napříč ajmarskými dialekty existují rovněž varianty ''-xa'', ''-ña'', ''-nha'' [{{IPA|ŋa|}}], ''-lla'', ''-ya'' a ''-¨'') [51] => |- [52] => | ''-ma'' [53] => | tvůj [54] => | ''uta'''ma''''' tvůj dům [55] => |- [56] => | ''-pa'' [57] => | jeho/její [58] => | ''uta'''pa''''' jeho/její dům [59] => |- [60] => | ''-sa'' [61] => | náš [62] => | ''uta'''sa''''' náš dům (můj a tvůj) [63] => |} [64] => [65] => Příklady sufixů pro slovesný způsob: [66] => {| [67] => | ''-ta'' [68] => | sarta [69] => | jdeš/šel jsi [70] => |- [71] => | ''-:ta'' [72] => | saräta [73] => | půjdeš [74] => |- [75] => | ''-yäta'' [76] => | sarayäta [77] => | šel jsi [78] => |- [79] => | ''-täta'' [80] => | saratäta [81] => | prý jsi šel [82] => |- [83] => | ''-irisma'' [84] => | churirisma [85] => | dal bych ti [86] => |- [87] => | ''-iriskasamäna'' [88] => | chuririskasamäna [89] => | byl bych ti dal [90] => |} [91] => [92] => U číslovek ajmarština dříve používala pětkovou soustavu (jako např. [[grónština]], podle počtu prstů na ruce), většina číslovek ale byla později nahrazena výpůjčkami z kečujštiny. Původní systém se zachoval např. ve slovech ''paqallqu'' "sedm" (doslova: "dva-pět") a ''kimsaqallqu'' "osm" (doslova: "tři-pět"). [93] => [94] => === Topik-fokus === [95] => [[Aktuální členění větné|Aktuální větné členění]] se v ajmarštině povinně vyjadřuje sufixy ''-xa'' (téma) a ''-wa'' (réma). Sufix -wa má nulový alomorf u slov v akuzativu, nejedná-li se o poslední slovo věty (qut saräxa vs. saräx qutwa "půjdu k jezeru"). Slovosled jmenných frází je dán pevně, na úrovni klauze je ale volný (převládá SOV). Přívlastek a příslovečné určení (např. lokativní fráze) se vyjadřují odlišně, např. věta ''muž v domě spal'' se přeloží buď ''utankir chachax ikiwa'' nebo ''utanx chachax ikiwa'' (v prvním případě závisí ''utan(a)'' "v domě" na podmětu, v druhém případě na slovese). [96] => [97] => == Porovnání s kečujštinou == [98] => Ajmarština sdílí s kečujštinou více než 20 % slovní zásoby, strukturu gramatiky a také mnoho sufixů. Většina jazykovědců se přesto přiklání k názoru, že se jedná o výsledek jazykového kontaktu, tedy že oba jazyky nejsou blíže geneticky příbuzné. Zde je přehled některých rozdílů: [99] => [100] => * pořadí sufixů je v ajmarštině "plurál-posesor", v kečujštině naopak. V ajmarských dialektech sousedících s kečujšinou je pořadí opačné, tedy např. ajm. ''uta-naka-ja'' "moje domy" vs. dial. (a kečua) ''uta-ja-naka'', [101] => [102] => * ajmarština nemá zvláštní sloveso "být", pouze derivační sufixy ''-nka'', s lokativním nebo posesivním významem, a ''-:'' (prodloužení samohlásky, psáno " ¨ "), jako spona, např. ''utajankta'' "jsem ve svém domě", ''jumankiwa'' "to je tvoje", ''Wuliwyankirïta'' "jsi z Bolívie" apod., [103] => [104] => * předmět (i předmětový [[infinitiv]]) a cíl pohybu má v kečujštině sufix akuzativu ''-ta'', v ajmarštině odpadá koncová samohláska slovního tvaru (před nezávislými sufixy), např. ''manq'añ munta'' "chci jíst" (keč. ''mikhuy-ta munani''), ''kuna-s(a)'' "co (podmět)" vs. ''kun-s(a)'' "co (předmět)" (keč. ''ima-taq'' vs. ''ima-ta-taq''), [105] => [106] => * relativní a doplňkové klauze v ajmarštině nevyjadřují (na rozdíl od kečujštiny a ajmarských finitních sloves) osobu předmětu u přechodných sloves, tj. např. ''uñja-taja'' může znamenat "vida/vidouc(e) tebe", "vida/vidouc(e) jeho/ji" atd. Finitní formy mají různé sufixy pro každou kombinaci osoby podmětu a předmětu. [107] => [108] => == Příklady == [109] => [110] => === Číslovky === [111] => {| cellspacing="7" [112] => |- [113] => | '''Ajmarsky''' || '''Česky''' [114] => |- [115] => | maya || jeden [116] => |- [117] => | paya || dva [118] => |- [119] => | kimsa || tři [120] => |- [121] => | pusi || čtyři [122] => |- [123] => | phisqa || pět [124] => |- [125] => | suxta || šest [126] => |- [127] => | paqallqu || sedm [128] => |- [129] => | kimsaqallqu || osm [130] => |- [131] => | llatunka || devět [132] => |- [133] => | tunka || deset [134] => |- [135] => | pataka || sto [136] => |- [137] => | waranqa || tisíc [138] => |} [139] => [140] => === Pozdravy === [141] => ''Kunas (jupan) sutipaxa?'' – Jak se jmenuje? [142] => :{| class=wikitable [143] => |- [144] => || ''kuna'' [145] => | ''-sa'' [146] => | (''jupa'' [147] => | ''-na'') [148] => | ''suti'' [149] => | ''-pa'' [150] => | ''-xa'' [151] => |- [152] => || co [153] => | tázací sufix užívaný v doplňovacích otázkách [154] => | (on/ona/ono [155] => | [[genitiv]]) [156] => | jméno [157] => | jeho/její [158] => | tematizátor (téma) [159] => |} [160] => [161] => ''(Jupan) sutipax Julyawa.'' – Jmenuje se Julie. [162] => :{| class=wikitable [163] => |- [164] => || (''jupa'' [165] => | ''-na'') [166] => | ''suti'' [167] => | ''-pa'' [168] => | ''-xa'' [169] => | ''Julya'' [170] => | ''-wa'' [171] => |- [172] => || (on/ona/ono [173] => | genitiv) [174] => | jméno [175] => | jeho/její [176] => | tematizátor (téma) [177] => | Julie [178] => | afirmativní sufix (réma) [179] => |} [180] => [181] => == Vzorový text == [182] => Otčenáš (modlitba Páně): [183] => : Alaxpanchir nanakan Awkixa, [184] => : sutimax jach'añchatäpan. [185] => : Qhapaq kankañamax nanakar jutpan. [186] => : Munañamasti akapachan luratäpan, [187] => : kunjämatix alaxpachan luratäki ukhama. [188] => : Sapüruy manq'añ churanipxita. [189] => : Juchanakaxat pampachapxita, [190] => : kamisatix nanakax jan wal lurapkitu [191] => : ukanakarux pampachapkta ukhama. [192] => : Janirak yant'äwir puriyapxistati, [193] => : jan ukasti ñanqhat qhispiyapxita’. [194] => [195] => {{Vzorový text [196] => |VDLP=ano [197] => |Komentář= [198] => |Jazyk 1=ajmarsky [199] => |Text 1=Taqpach jaqejh khuskat uñjatatäpjhewa munañapansa, lurañapansa, amuyasiñapansa, ukatwa jilani sullkanípjhaspas ukham uñjasipjhañapawa. [200] => }} [201] => [202] => == Externí odkazy == [203] => {{InterWiki|code=ay|Ajmarská}} [204] => * {{Commonscat}} [205] => * {{Wikislovník|heslo=ajmarština}} [206] => * {{Cs}} {{Es}} [https://www.indianskejazyky.cz/indianske-jazyky-aymarstina Ajmarština na webu ''indianskejazyky.cz''] {{Wayback|url=http://www.indianskejazyky.cz/aymarstina/aymarstina-uvod |date=20090913003033 }} [207] => * {{Es}} [https://web.archive.org/web/20080416232143/http://www.ilcanet.org/ Instituto de Lengua y Cultura Aymara] [208] => * '''Učebnice a kurzy''' [209] => ** {{En}} {{Es}} [http://test.aymara.ufl.edu Kurz ''Aymara on The Internet'' (lapazský dialekt)] {{Wayback|url=http://test.aymara.ufl.edu/ |date=20100627183725 }} [210] => ** {{Es}} [http://www.ilcanet.org/ciberaymara Kurz ''Ciberaymara'' (lapazský dialekt)] [211] => ** {{Es}} [http://www.logos.it/corso_ay/indice.html Základy ajmarštiny (chilský dialekt)] [212] => ** {{Es}} [http://www.aymara.org/biblio/diccio_tarapaca.pdf Základy ajmarštiny (chilský dialekt)] [213] => * '''Gramatika''' [214] => ** {{Es}} [http://www.ilcanet.org/publicaciones/pdf_compendio.html M. J. Hardman, J. Vásquez, J. D. Yapita a kol. – ''Aymara: Compendio de estructura fonológica y gramatical''] [215] => * '''Slovníky''' [216] => ** {{Es}} [http://www.lenguandina.org/index_aymara.php Revidovaný španělsko-ajmarský a ajmarsko-španělský slovník Ludovika Bertonia (historický dialekt z Chucuita a Juli)] {{Wayback|url=http://www.lenguandina.org/index_aymara.php |date=20120325181729 }} [217] => ** {{Es}} [https://web.archive.org/web/20160818141227/http://www.aymara.ucb.edu.bo/ Španělsko-ajmarský slovník Félixe Laymeho Pairumaniho (lapazský dialekt)] [218] => ** {{Es}} [https://web.archive.org/web/20070813070940/http://www.unap.cl/isluga/diccionario_contenido.htm Ajmarsko-španělský slovník (chilský dialekt)] [219] => ** {{Es}} [http://www.katari.org/diccionario/diccionario.php Ajmarsko-španělský a španělsko-ajmarský slovník (lapazský dialekt)], [http://diccionarios.serindigena.org Jiná verze téhož slovníku] [220] => ** {{Es}} [http://es.freelang.net/enlinea/aymara.php Ajmarsko-španělský a španělsko-ajmarský slovník (lapazský dialekt)] {{Wayback|url=http://es.freelang.net/enlinea/aymara.php |date=20080327060801 }} [221] => [222] => {{Pahýl}} [223] => {{Autoritní data}} [224] => [225] => {{Portály|Jazyk|Latinská Amerika}} [226] => [227] => [[Kategorie:Ajmarské jazyky]] [228] => [[Kategorie:Jazyky And]] [229] => [[Kategorie:Jazyky Bolívie]] [230] => [[Kategorie:Jazyky Peru]] [231] => [[Kategorie:Jazyky Chile]] [232] => [[Kategorie:Živé jazyky]] [] => )
good wiki

Ajmarština

Ajmarština, aymarština, ajmara nebo aymara (španělsky aimara, aimará, aymara či aymará, vlastní název aymar aru) je indiánský jazyk z And. Mluví se jím v západní Bolívii, jižním Peru a severním Chile, další mluvčí žijí v Limě, Santiagu de Chile a mezi bolivijskými imigranty v Buenos Aires a na dalších místech Argentiny.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Bolívie','Peru','Chile','Argentina','Lima','region Apurímac','infinitiv','grónština','benefaktiv','aplikativ','jaqaru','etnikum'

Argentina

Bolívie

Bolívie je středojí a také vnitrozemská a hornatá země nacházející se ve střední Jižní Americe.

Chile

Etnikum

Etnikum je termín, který označuje určitou skupinu lidí s podobným kulturním, jazykovým, náboženským a historickým pozadím.

Grónština

Infinitiv

Jaqaru

Lima

Peru

Peru je stát ležící v západní části Jižní Ameriky.