Account App Integration - Responsive Website Template

Array ( [0] => 15544033 [id] => 15544033 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Argentina [uri] => Argentina [3] => Cueva_de_las_Manos_(6811931046).jpg [img] => Cueva_de_las_Manos_(6811931046).jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - stát [1] => | genitiv = Argentiny [2] => | úřední název = República Argentina [3] => | úřední název česky = Argentinská republika [4] => | vlajka = Flag of Argentina.svg [5] => | článek o vlajce = Argentinská vlajka [6] => | znak = Coat of arms of Argentina.svg [7] => | článek o znaku = Státní znak Argentiny [8] => | mapa umístění = Argentina orthogonal.svg [9] => | rozloha = 2 780 400 [10] => | rozlmisto = 8 [11] => | procent vody = 1,1 [12] => | počet obyvatel = 46 234 830 {{Internetquelle |url= https://www.argentina.gob.ar/pais https://data. |titel=Population growth (annual %) |werk=Official website |hrsg= [[Weltbank|World Bank]] |datum=2022 |sprache=es |abruf=2024-04-09}} [13] => | obyvmisto = 31 [14] => | obyvatelé aktuální k = [[2022]] [15] => | hustota = 16,56 [16] => | hustmisto = 195 [17] => | HDI = 0,849 [18] => | HDIvývoj = růst [19] => | HDIvýše = velmi vysoký [20] => | HDI aktuální k = 2022 [21] => | HDImísto = 48 [22] => | jazyk = [[španělština]] (úřední), [[guaranština]], [[kečuánština]], [[tobaština]], [[mocovíština]], [[wichíština]], [[patagonská velština]] [23] => | náboženství = [[křesťanství]] 94 % (katolické, vč. vých. katolíků 93 %, protestantské 1 %), [[judaismus]] 1 %, ostatní 5 %, z toho 2 % muslimové [24] => | nejvyšší hora = [[Aconcagua]] [25] => | výška nejvyšší hory = 6 961 [26] => | státní zřízení = [[federace|federativní]] [[prezidentská republika]] [27] => | hlavní město = [[Buenos Aires]] [28] => | funkce1 = Prezident [29] => | vládce1 = [[Javier Milei]] [30] => | funkce2 = Viceprezidentka [31] => | vládce2 = [[Victoria Villarruel]] [32] => | článek o hymně = Argentinská hymna [33] => | hymna = Himno Nacional Argentino [34] => | datum vzniku = [[9. červenec|9. července]] [[1816]] [35] => | způsob vzniku = vyhlášení nezávislosti na [[Španělsko|Španělsku]] [36] => | měna = [[argentinské peso]] [37] => | kód měny = ARS [38] => | HDP/ob. = 26 506{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2023-01-14}} [39] => | HDP/ob.misto = 67 [40] => | HDP aktuální k = 2023 [41] => | ison = 032 [42] => | iso3 = ARG [43] => | iso2 = AR [44] => | mpz = RA [45] => | doména = ar [46] => | předvolba = +54 [47] => | čas = −3 [48] => | commonscat = Argentina [49] => | soubor hymny = United States Navy Band - Himno Nacional Argentino.ogg [50] => }} [51] => '''Argentina''', plným názvem '''Argentinská republika''' ({{Vjazyce2|es|''República Argentina''}}), je stát ležící na jihu [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]] s 4984 km dlouhým pobřežím [[Atlantský oceán|Atlantiku]]. Na severu hraničí s [[Bolívie|Bolívií]] (832 km) a [[Paraguay]]í (1880 km), na východě s [[Brazílie|Brazílií]] (1224 km) a [[Uruguay]]í (579 km) a na západě s [[Chile]] (5150 km). Počet obyvatel přesahuje 40 milionů. Hlavním městem je [[Buenos Aires]]. Většina obyvatel se hlásí ke [[Římskokatolická církev|katolické církvi]] a mluví [[Španělština|španělsky]]. [52] => [53] => Argentina je se svými 2 780 400 km² osmou největší zemí světa, čtvrtou největší na [[Amerika|americkém kontinentu]] a největší španělskojazyčnou zemí planety. Má druhou největší ekonomiku v Jižní Americe a druhou nejvyšší kvalitu života. Je členem [[G20|G 20]]. Spolu s ostatními státy v oblasti vytváří sdružení volného obchodu [[Mercosur]] a politické společenství [[Unie jihoamerických národů]], jež mělo být vytvářeno podle vzoru [[Evropská unie|Evropské unie]], v posledních letech však uvízlo na mrtvém bodě.{{Citace periodika [54] => | příjmení = Paraguassu [55] => | jméno = Lisandra [56] => | titul = Six South American nations suspend membership of anti-U.S. bloc [57] => | periodikum = U.S. [58] => | jazyk = en-US [59] => | url = https://www.reuters.com/article/us-unasur-membership/six-south-american-nations-suspend-membership-of-anti-u-s-bloc-idUSKBN1HR2P6 [60] => | datum přístupu = 2018-11-26 [61] => }} [62] => [63] => Argentina je [[prezidentská republika]] a [[Federace|federální stát]] rozdělený na 23 provincií a jedno autonomní město, Buenos Aires. Každá provincie má vlastní ústavu. Argentina si činí nárok na část [[Antarktida|Antarktidy]] a s [[Spojené království|Velkou Británií]] vede dlouhodobý spor o [[Falklandy]] (Malvíny) a [[Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy|Jižní Georgii a Jižní Sandwichovy ostrovy]]. [64] => [65] => Území Argentiny bylo kulturně silně ovlivněno [[Španělské impérium|španělskou kolonizací]], která začala v [[16. století]], ale i následnými vlnami migrace z Evropy, obzvláště z [[Itálie]]. První státní útvar v současných hranicích se nazýval [[Místokrálovství Río de la Plata]], vznikl roku 1776, ale byl stále územím koloniálním. V letech 1810–1818 proběhla [[Argentinská válka za nezávislost|válka za nezávislost]], v níž Argentinci zvítězili. Následovala však [[Argentinská občanská válka|občanská válka]], takže nový stát byl ustaven až roku 1861. Následoval prudký rozvoj a na počátku [[20. století]] byla Argentina sedmou nejbohatší zemí světa.{{Citace monografie [66] => | příjmení = Díaz Alejandro [67] => | jméno = Carlos F. [68] => | příjmení2 = [69] => | jméno2 = [70] => | titul = Essays on the Economic History of the Argentine Republic. [71] => | url = https://archive.org/details/essaysoneconomic0000diaz [72] => | vydání = [73] => | vydavatel = Yale University Press [74] => | místo = New Haven [75] => | rok vydání = 1970 [76] => | počet stran = [77] => | strany = [78] => | isbn = 978-0300011937 [79] => }} Ve 30. letech však přišel hospodářský rozvrat následovaný politickým chaosem. Výsledkem bylo dlouhé období diktátorských režimů vojenského typu, nejznámějším a nejúspěšnějším z těchto diktátorů byl [[Juan Perón]]. Jeho ideologie tzv. [[Perónismus|perónismu]] se stala významným rysem argentinského politického systému a hlásí se k ní i řada demokratických politiků současnosti. Éra diktátorských vlád, doprovázená řadou násilností (tzv. [[špinavá válka]]), skončila roku 1983. Od té doby je Argentina [[Demokracie|demokracií]]. [80] => [81] => == Název == [82] => {{Viz též|Sierra de la Plata}} [83] => [[Soubor:La Argentina - Del Barco Centenera - Portada original.jpg|náhled|upright|vlevo|''Argentina y conquista del Río de la Plata'' ([[1602]]), epická báseň Martína del Barcy Centenery je nejstarším španělskojazyčným dokladem jména Argentina („Stříbrná“)]] [84] => Jméno země je vlastně [[přídavné jméno|adjektivum]] odvozené od [[Latina|latinského]] slova ''argentum'' („[[stříbro]]“). Má původ v událostech nezdařené výpravy ([[1515]]/[[1516|16]]) [[Portugalci|portugalského]] mořeplavce ve [[Španělská říše|španělských]] službách [[Juan Diaz de Solís|Juana Díaze de Solís]], který na východním pobřeží Jižní Ameriky objevil ohromný [[estuár]] ''La Mar Dulce'' („Sladké moře“), kde však byl po přistání s částí posádky zabit domorodci.{{Citace elektronického periodika [85] => | příjmení = Martínek [86] => | jméno = Jiří [87] => | titul = Juan Díaz de Solís - objevitel ústí Rio de la Plata [88] => | periodikum = HedvabnaStezka.cz [89] => | url = https://www.hedvabnastezka.cz/juan-diaz-de-solis-objevitel-usti-rio-de-la-plata/ [90] => | datum vydání = 2011-11-20 [91] => | jazyk = cs [92] => | datum přístupu = 2022-03-29 [93] => }} Zbytek výpravy se rozhodl vrátit do [[Evropa|Evropy]], ale cestou jedna z lodí ztroskotala na pobřeží dnešní [[Brazílie]]. Vůdce skupinky ztroskotanců, Portugalec [[Alejo García]] se dokázal spřátelit s místními Indiány a o osm let později ([[1524]]) vedl evropsko-indiánskou výpravu za mytickým „Bílým králem“, který podle indiánských pověstí měl sídlit ve „Stříbrných horách“ ({{Vjazyce2|es|''Sierra de la Plata''}}) a oplývat nesmírným množstvím drahých kovů.{{Citace periodika [94] => | příjmení = Nowell [95] => | jméno = Charles E. [96] => | titul = Aleixo Garcia and the White King [97] => | periodikum = The Hispanic American Historical Review [98] => | datum vydání = 1946 [99] => | ročník = 26 [100] => | číslo = 4 [101] => | strany = 450–466 [102] => | issn = 0018-2168 [103] => | doi = 10.2307/2507650 [104] => | url = https://www.jstor.org/stable/2507650 [105] => | datum přístupu = 2022-03-29 [106] => }} Garcíova výprava přešla kontinent směrem na západ, v [[Andy|horách]] narazila na [[Říše Inků|Inckou říši]], s jejímiž obránci se střetla a podařilo se jí naloupit stříbrné poklady; byť byl García na zpáteční cestě zabit, pověst i materiální důkazy se donesly k sluchu dalších evropských objevitelů. Tak se v letech [[1526]]–[[1548]] uskutečnilo několik výprav ve snaze najít ty legendární Stříbrné hory, a protože všechny tyto výpravy měly počátek v oblasti La Mar Dulce, bylo tedy přejmenováno na [[Río de la Plata]] („Stříbrná řeka“) a kraj okolo něj na Stříbrnou zemi – ačkoliv vytoužená hora plná stříbra byla nakonec ([[1545]]) nalezena až v [[Potosí]], na území dnešní Bolívie… [107] => [108] => Poprvé je jméno „Stříbrná země“ doloženo v latinském tvaru v 50. letech [[16. století]] jako '''Terra Argentea'''; od počátku [[17. století]] se pak objevuje jeho španělský ekvivalent ''Tierra Argentina'', v následujících staletích ovšem psaný s [[Určitý člen|určitým členem]] jako '''La Argentina'''. Po vzniku samostatného státu se od roku [[1831]] toto adjektivum stalo součástí politického jména (''Confederación Argentina'', ''República Argentina''), ale teprve v průběhu 1. poloviny [[20. století]] se ustálila i současná krátká podoba jména geografického. [109] => [110] => == Dějiny == [111] => {{Podrobně|Dějiny Argentiny}} [112] => [113] => === Starší dějiny === [114] => [[Soubor:Pucará de Tilcara, Argentina 01.jpg|vlevo|náhled|Incké pozůstatky v Pucará de Tilcara]] [115] => Do Jižní Ameriky se člověk moderního typu dostal patrně již před 30 000 lety, jak ukazují objevy z 20. let 21. století.Carlos L. Azcuy, Hugo A. Carrizo, Eduardo P. Tonni, Héctor Panarello & Cecilia R. Amenábar (2021). [http://www.lillo.org.ar/journals/index.php/acta-geologica-lilloana/article/view/1162/1391 Late Pleistocene fossil hominid tracks on the beaches of Claromecó, Argentina]. ''Acta Geológica Lilloana''. '''33''' (2): 43-57. doi: https://doi.org/10.30550/j.agl/2021.33.2/2021-08-03 [116] => [117] => Před příchodem Evropanů žily v severozápadní oblasti [[Andy|And]] významné kulturní národy, které se živily [[zemědělství]]m, [[Žďáření|žďářily]], vyráběly [[Keramika|keramiku]] a obývaly sídliště podobná městům ([[Čarrúaové]], [[Guaraníové]]). Vedle nich žily roztroušeny po celém území vyspělé lovecké kmeny jako [[Puelčové]], [[Teuelčové]], [[Tobové]] nebo [[Vičiové]]. Na jihu přebývala primitivnější společenství [[Lovci a sběrači|sběračů a lovců]] ([[Selknamové]], [[Jaganové]]).{{Citace periodika [118] => | příjmení = Donkin [119] => | jméno = R. A. [120] => | titul = Pre-Columbian Field Implements and Their Distribution in the Highlands of Middle and South America [121] => | periodikum = Anthropos [122] => | datum vydání = 1970 [123] => | ročník = 65 [124] => | číslo = 3/4 [125] => | strany = 505–529 [126] => | issn = 0257-9774 [127] => | url = https://www.jstor.org/stable/40457392 [128] => | datum přístupu = 2022-03-29 [129] => }}{{Citace monografie [130] => | příjmení = Larson [131] => | jméno = Carolyne R. [132] => | titul = Our Indigenous Ancestors: A Cultural History of Museums, Science, and Identity in Argentina, 1877–1943 [133] => | url = https://books.google.cz/books?id=HSxfCgAAQBAJ&dq=Our+Indigenous+Ancestors:+A+Cultural+History+of+Museums,+Science,+and+Identity+in+Argentina,+1877%E2%80%931943&hl=cs&sa=X&redir_esc=y [134] => | vydavatel = Penn State Press [135] => | počet stran = 168 [136] => | isbn = 978-0-271-07317-0 [137] => | poznámka = Google-Books-ID: HSxfCgAAQBAJ [138] => | jazyk = en [139] => }} [[Diagutové]] rozvinuli obchodnickou kulturu. Zejména jimi obývanou oblast na severozápadě dnešní Argentiny obsadili kolem roku [[1480]] [[Incká říše|Inkové]].{{Citace monografie [140] => | příjmení = Acuto [141] => | jméno = Félix A. [142] => | titul = Experiencing Inca Domination in Northwestern Argentina and the Southern Andes [143] => | url = https://doi.org/10.1007/978-0-387-74907-5_42 [144] => | editoři = Helaine Silverman, William H. Isbell [145] => | vydavatel = Springer [146] => | místo = New York, NY [147] => | strany = 845–861 [148] => | isbn = 978-0-387-74907-5 [149] => | doi = 10.1007/978-0-387-74907-5_42 [150] => | poznámka = DOI: 10.1007/978-0-387-74907-5_42 [151] => | jazyk = en [152] => }} [153] => [154] => Prvním Evropanem, který přistál u argentinských břehů, byl roku 1502 [[Amerigo Vespucci]]. V roce [[1516]] přistála u ústí [[Río de la Plata|La Platy]] španělsko-portugalská výprava Solísova (viz výše). Proti proudu Río de la Plata se k průzkumu vnitrozemí vydal v letech 1527–29 [[Sebastiano Caboto]], [[Benátská republika|Benátčan]] ve španělských službách. V roce 1536 [[Pedro de Mendoza]] založil malou osadu, kterou nazval [[Buenos Aires]], byla však nadlouho opuštěna v roce 1541.{{Citace elektronického periodika [155] => | příjmení = Martínek [156] => | jméno = Jiří [157] => | titul = Pedro de Mendoza - zakladatel Buenos Aires [158] => | periodikum = HedvabnaStezka.cz [159] => | url = https://www.hedvabnastezka.cz/pedro-de-mendoza-zakladatel-buenos-aires/ [160] => | datum vydání = 2012-05-11 [161] => | jazyk = cs [162] => | datum přístupu = 2022-03-29 [163] => }} Znovu ji objevil a oživil až [[Juan de Garay]] roku 1580. Ten roku 1573 založil rovněž město [[Santa Fe (Argentina)|Santa Fe]]. [[Francisco de Aguirre]] založil v roce 1553 [[Santiago del Estero]]. [[Mendoza (Argentina)|Mendoza]] byla založena v roce 1561. [[San Juan (Argentina)|San Juan]] o rok později. [[San Miguel de Tucumán]] v roce 1565. Roku 1573 [[Jerónimo Luis de Cabrera]] založil [[Córdoba (Argentina)|Córdobu]]. [[San Luis (Argentina)|San Luis]] bylo založeno v roce 1596. [164] => [165] => Nejprve patřilo území Argentiny ke španělskému [[místokrálovství Peru]]. Od roku [[1536]] [[Španělé]] kolonizovali území a původní obyvatele [[Araukánci|Arakuánce]] a [[Patagonci|Patagonce]] téměř vyhubili. Roku [[1776]] bylo zřízeno [[místokrálovství Río de la Plata]], které zahrnovalo území Argentiny, [[Bolívie]], [[Paraguay]]e a [[Uruguay]]e. Hlavním městem místokrálovství bylo Buenos Aires. [166] => [167] => === Nezávislost === [168] => [[Soubor:Primera junta por Francisco Fortuny.jpg|náhled|''Primera Junta'']] [169] => Hlavní město se v letech 1806 a 1807 neúspěšně pokusili dobýt Britové.{{Citace monografie [170] => | příjmení = Hughs [171] => | jméno = Ben [172] => | titul = The British Invasion of the River Plate 1806-1807: How the Redcoats were Humbled and a Nation was Born [173] => | url = https://books.google.cz/books?id=Dvt7BAAAQBAJ&printsec=frontcover&dq=The+British+Invasion+of+the+River+Plate+1806-1807&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q=The%20British%20Invasion%20of%20the%20River%20Plate%201806-1807&f=false [174] => | vydavatel = Pen and Sword [175] => | počet stran = 316 [176] => | isbn = 978-1-78159-066-9 [177] => | poznámka = Google-Books-ID: Dvt7BAAAQBAJ [178] => | jazyk = en [179] => }} Místní Argentinci, vedeni generály jako [[Cornelio Saavedra]] nebo [[Manuel Belgrano]], tyto invaze odrazili sami, neboť španělská vojska byla zaneprázdněna [[Napoleonské války|napoleonskými válkami]]. To výrazně přispělo k sebevědomí kolonie a vzniku moderního argentinského nacionalismu.{{Citace periodika [180] => | příjmení = Meisel [181] => | jméno = Seth [182] => | titul = From Slave to Citizen-Soldier in Early-Independence Argentina [183] => | periodikum = Historical Reflections / Réflexions Historiques [184] => | datum vydání = 2003 [185] => | ročník = 29 [186] => | číslo = 1 [187] => | strany = 65–82 [188] => | issn = 0315-7997 [189] => | url = https://www.jstor.org/stable/41299260 [190] => | datum přístupu = 2022-03-29 [191] => }} Brzy přišly i požadavky na samostatnost. Dosazení [[Josef Bonaparte|Josefa Bonaparta]] na španělský trůn se stalo záminkou k sesazení místokrále (tzv. Květnová revoluce; ''Revolución de Mayo''). Moci se 25. května ujala místní vláda (tzv. ''Primera Junta'').{{Citace elektronického periodika [192] => | příjmení = [193] => | titul = Celebrate the May Revolution of Buenos Aires (1810) [194] => | periodikum = New York Latin Culture Magazine™ [195] => | url = https://www.newyorklatinculture.com/may-revolution/ [196] => | datum vydání = 2022-02-16 [197] => | jazyk = en-US [198] => | datum přístupu = 2022-03-29 [199] => }} Tento den je dnes v Argentině slaven jako [[Den nezávislosti (Argentina)|Den nezávislosti]].{{Citace elektronického periodika [200] => | titul = Argentina's Independence Day: Dia de la Revolucion de Mayo [201] => | periodikum = iExplore.com [202] => | url = https://www.iexplore.com/experiences/festivals-events/argentinas-independence-day-dia-de-la-revolucion-de-mayo [203] => | datum přístupu = 2022-03-29 [204] => }} Začala jím také [[argentinská válka za nezávislost]]. 9. července 1816 kongres v Tucumánu přijal Deklaraci nezávislosti. Vznikl tak nový stát s republikánským zřízením zvaný zpočátku [[Spojené provincie Río de la Plata]]. Válka však pokračovala ještě dva roky. Úspěch na bojišti zajistili zejména generál Belgrano a [[José de San Martín]]. [205] => [206] => Roku 1819 byla přijata centralistická ústava, která byla brzy zrušena federalisty. Spor mezi centralisty a federalisty byl pak ústřední zápletkou raných dějin státu, podobně jako u většiny dalších postkoloniálních jihoamerických států.{{Citace periodika [207] => | příjmení = Gustafson [208] => | jméno = Lowell S. [209] => | titul = Factionalism, Centralism, and Federalism in Argentina [210] => | periodikum = Publius [211] => | datum vydání = 1990 [212] => | ročník = 20 [213] => | číslo = 3 [214] => | strany = 163–176 [215] => | issn = 0048-5950 [216] => | doi = 10.2307/3330221 [217] => | url = https://www.jstor.org/stable/3330221 [218] => | datum přístupu = 2022-03-29 [219] => }}{{Citace periodika [220] => | příjmení = Rosenn [221] => | jméno = Keith S. [222] => | titul = Federalism in the Americas in Comparative Perspective [223] => | periodikum = The University of Miami Inter-American Law Review [224] => | datum vydání = 1994 [225] => | ročník = 26 [226] => | číslo = 1 [227] => | strany = 1–50 [228] => | issn = 0884-1756 [229] => | url = https://www.jstor.org/stable/40176375 [230] => | datum přístupu = 2022-03-29 [231] => }} Občanská válka mezi centralisty a federalisty trvala až do roku 1831, kdy federalisté zvítězili a byla vyhlášena [[Argentinská konfederace]]. Do jejího čela se postavil [[Caudillismus|caudillo]] [[Juan Manuel de Rosas]]. Ten byl roku 1852 svržen jiným caudillem [[Justo José de Urquiza|Justo José de Urquizou]]. Jako nový prezident Konfederace Urquiza schválil roku 1853 novou ústavu. Ta se nelíbila nejdůležitější provincii konfederace, která se odtrhla a vznikl samostatný stát Buenos Aires (tzv. zářijová revoluce).{{Citace periodika [232] => | příjmení = Scobie [233] => | jméno = James R. [234] => | titul = The Significance of the September Revolution [235] => | periodikum = The Hispanic American Historical Review [236] => | datum vydání = 1961 [237] => | ročník = 41 [238] => | číslo = 2 [239] => | strany = 236–258 [240] => | issn = 0018-2168 [241] => | doi = 10.2307/2510202 [242] => | url = https://www.jstor.org/stable/2510202 [243] => | datum přístupu = 2022-03-29 [244] => }} Stát Buenos Aires pak vyhlásil válku zbytku Konfederace a roku 1861 porazil pod vedením [[Bartolomé Mitre]]ho Urquizovy konfederační síly v [[Bitva u Pavónu|bitvě u Pavónu]].{{Citace periodika [245] => | příjmení = Walford [246] => | jméno = A. J. [247] => | titul = General Urquiza and the Battle of Pavón (1861) [248] => | periodikum = The Hispanic American Historical Review [249] => | datum vydání = 1939 [250] => | ročník = 19 [251] => | číslo = 4 [252] => | strany = 464–493 [253] => | issn = 0018-2168 [254] => | doi = 10.2307/2507085 [255] => | url = https://www.jstor.org/stable/2507085 [256] => | datum přístupu = 2022-03-29 [257] => }}{{Citace periodika [258] => | příjmení = Dusenberry [259] => | jméno = William [260] => | titul = Urquiza's Account of the Battle of Pavon [261] => | periodikum = Journal of Inter-American Studies [262] => | datum vydání = 1962 [263] => | ročník = 4 [264] => | číslo = 2 [265] => | strany = 247–255 [266] => | issn = 0885-3118 [267] => | doi = 10.2307/165230 [268] => | url = https://www.jstor.org/stable/165230 [269] => | datum přístupu = 2022-03-29 [270] => }} Vítězství Buenos Aires vedlo k zániku Konfederace, znovusjednocení země pod vládou liberálů z hlavního města a větší centralizaci.{{Citace periodika [271] => | příjmení = Scobie [272] => | jméno = James R. [273] => | titul = The Aftermath of Pavón [274] => | periodikum = The Hispanic American Historical Review [275] => | datum vydání = 1955 [276] => | ročník = 35 [277] => | číslo = 2 [278] => | strany = 153–174 [279] => | issn = 0018-2168 [280] => | doi = 10.2307/2508720 [281] => | url = https://www.jstor.org/stable/2508720 [282] => | datum přístupu = 2022-03-29 [283] => }} [284] => [285] => === Zlatý věk === [286] => [[Soubor:Julio A. Roca (Pérez, s.f.).jpg|náhled|[[Julio Argentino Roca]], otec argentinského zlatého věku]] [287] => Mitre se stal novým prezidentem, prosazoval zejména [[Liberalismus|liberální]] politiku.{{Citace periodika [288] => | příjmení = Rock [289] => | jméno = David [290] => | titul = Argentina under Mitre: Porteño Liberalism in the 1860s [291] => | periodikum = The Americas [292] => | datum vydání = 1999 [293] => | ročník = 56 [294] => | číslo = 1 [295] => | strany = 31–63 [296] => | issn = 0003-1615 [297] => | doi = 10.2307/1008442 [298] => | url = https://www.jstor.org/stable/1008442 [299] => | datum přístupu = 2022-03-29 [300] => }} Vlády Mitreho (1862–1868) a jeho dvou nástupců [[Domingo Faustino Sarmiento|Dominga Faustina Sarmienty]] (1868–1874) a [[Nicolás Avellaneda|Nicoláse Avellanedy]] (1874–1880) položily základy moderního argentinského státu. [301] => [302] => Argentina se zúčastnila po boku Brazílie a Uruguaye [[Paraguayská válka|paraguayské války]], při níž v roce 1870 zabrala region [[Misiones]] a část regionu [[Chaco (provincie)|Chaco]].{{Citace periodika [303] => | příjmení = McLynn [304] => | jméno = F. J. [305] => | titul = Consequences for Argentina of the War of Triple Alliance 1865-1870 [306] => | periodikum = The Americas [307] => | datum vydání = 1984 [308] => | ročník = 41 [309] => | číslo = 1 [310] => | strany = 81–98 [311] => | issn = 0003-1615 [312] => | doi = 10.2307/1006949 [313] => | url = https://www.jstor.org/stable/1006949 [314] => | datum přístupu = 2022-03-29 [315] => }} [316] => [317] => Od 80. let 19. století, počínaje vládou [[Julio Argentino Roca|Julia Argentino Rocy]] (1880–1886, 1898–1904), začaly argentinské vlády masivně podporovat přistěhovalectví do země, nejvíce na kontinentu po [[Spojené státy americké|Spojených státech]]. To vedlo k přerodu argentinské společnosti a ekonomiky. V letech 1870 až 1910 vzrostla argentinská populace pětinásobně a ekonomika patnáctinásobně.{{Citace monografie [318] => | příjmení = Lewis [319] => | jméno = Paul H. [320] => | titul = The Crisis of Argentine Capitalism [321] => | url = https://books.google.cz/books?id=fFooAQAAMAAJ&q=isbn:9780807843567&dq=isbn:9780807843567&hl=cs&sa=X&redir_esc=y [322] => | vydavatel = University of North Carolina Press [323] => | počet stran = 612 [324] => | isbn = 978-0-8078-4356-7 [325] => | poznámka = Google-Books-ID: fFooAQAAMAAJ [326] => | jazyk = en [327] => }} Argentina se zařadila mezi pět největších světových vývozců, zejména [[pšenice]]. Díky novému veřejnému, povinnému, bezplatnému a [[Sekularizace|sekulárnímu]] vzdělávacímu systému se [[gramotnost]] rychle zvýšila z 22 % na 65 %, tedy na úroveň, jakou dosáhla většina latinskoamerických národů až o padesát let později. Argentina se v roce 1908 stala sedmou nejbohatší zemí na světě (po [[Švýcarsko|Švýcarsku]], [[Nový Zéland|Novém Zélandu]], [[Austrálie|Austrálii]], Spojených státech, [[Spojené království|Spojeném království]] a [[Belgie|Belgii]]).{{Citace monografie [328] => | příjmení = Alejandro [329] => | jméno = Carlos Federico Díaz [330] => | titul = Essays on the Economic History of the Argentine Republic [331] => | url = https://books.google.cz/books?id=gL5xtgAACAAJ&dq=Essays+on+the+Economic+History+of+the+Argentine+Republic.&hl=cs&sa=X&redir_esc=y [332] => | vydavatel = Yale University Press [333] => | počet stran = 549 [334] => | isbn = 978-0-8357-8714-7 [335] => | poznámka = Google-Books-ID: gL5xtgAACAAJ [336] => | jazyk = en [337] => }} Argentinský příjem na hlavu byl na konci 19. století o 70 % vyšší než v [[Itálie|Itálii]], o 90 % vyšší než ve [[Španělsko|Španělsku]], o 180 % vyšší než v [[Japonsko|Japonsku]] a o 400 % vyšší než v [[Brazílie|Brazílii]]. Konec 19. a začátek 20. století je tak někdy nazýván zlatým věkem Argentiny.{{Citace periodika [338] => | příjmení = Beattie [339] => | jméno = Alan [340] => | titul = Argentina: The superpower that never was [341] => | periodikum = Financial Times [342] => | datum vydání = 2009-05-23 [343] => | url = https://www.ft.com/content/778193e4-44d8-11de-82d6-00144feabdc0 [344] => | datum přístupu = 2022-03-29 [345] => }} [346] => [347] => Mezi léty 1878 až 1884 došlo k tzv. dobytí pouště.{{Citace elektronického periodika [348] => | titul = Conquest of the Desert {{!}} Encyclopedia.com [349] => | periodikum = www.encyclopedia.com [350] => | url = https://www.encyclopedia.com/humanities/encyclopedias-almanacs-transcripts-and-maps/conquest-desert [351] => | datum přístupu = 2022-03-29 [352] => }}{{Citace periodika [353] => | příjmení = Hasbrouck [354] => | jméno = Alfred [355] => | titul = The Conquest of the Desert [356] => | periodikum = The Hispanic American Historical Review [357] => | datum vydání = 1935 [358] => | ročník = 15 [359] => | číslo = 2 [360] => | strany = 195–228 [361] => | issn = 0018-2168 [362] => | doi = 10.2307/2506294 [363] => | url = https://www.jstor.org/stable/2506294 [364] => | datum přístupu = 2022-03-29 [365] => }}{{Citace periodika [366] => | příjmení = Bustos-Videla [367] => | jméno = César [368] => | titul = The 1879 Conquest of the Argentine "Desert" and Its Religious Aspects [369] => | periodikum = The Americas [370] => | datum vydání = 1964 [371] => | ročník = 21 [372] => | číslo = 1 [373] => | strany = 36–57 [374] => | issn = 0003-1615 [375] => | doi = 10.2307/979704 [376] => | url = https://www.jstor.org/stable/979704 [377] => | datum přístupu = 2022-03-29 [378] => }} Pomocí provokování neustálých konfrontací s domorodci si argentinská vláda přivlastňovala domorodá území, čímž se argentinské území ztrojnásobilo. V roce [[1880]] byla přičleněna [[Patagonie]]. [379] => [380] => V roce 1912 prezident [[Roque Sáenz Peña]] uzákonil všeobecné volební právo (pro muže). To dostalo k moci [[Hipólito Yrigoyen]]a a jeho [[Radikální občanská unie|Radikální občanskou unii]], se socialistickými prvky v programu (dodnes je tato strana součástí argentinského politického systému a reprezentuje [[Sociální demokracie|sociálnědemokratický]] proud).{{Citace monografie [381] => | příjmení = Horowitz [382] => | jméno = Joel [383] => | titul = Argentina's Radical Party and Popular Mobilization, 1916–1930 [384] => | url = https://books.google.cz/books?id=QAmJCgAAQBAJ&printsec=frontcover&dq=Argentina's+Radical+Party+and+Popular+Mobilization&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q=Argentina's%20Radical%20Party%20and%20Popular%20Mobilization&f=false [385] => | vydavatel = Penn State Press [386] => | počet stran = 156 [387] => | isbn = 978-0-271-07429-0 [388] => | poznámka = Google-Books-ID: QAmJCgAAQBAJ [389] => | jazyk = en [390] => }}{{Citace periodika [391] => | příjmení = Davis [392] => | jméno = Harold E. [393] => | titul = Hipolito Yrigoyen (1852-1933) The Argentine Man of Mystery [394] => | periodikum = World Affairs [395] => | datum vydání = 1947 [396] => | ročník = 110 [397] => | číslo = 4 [398] => | strany = 275–282 [399] => | issn = 0043-8200 [400] => | url = https://www.jstor.org/stable/20664509 [401] => | datum přístupu = 2022-03-29 [402] => }}{{Citace periodika [403] => | příjmení = Rock [404] => | jméno = David [405] => | titul = Machine Politics in Buenos Aires and the Argentine Radical Party, 1912-1930 [406] => | periodikum = Journal of Latin American Studies [407] => | datum vydání = 1972 [408] => | ročník = 4 [409] => | číslo = 2 [410] => | strany = 233–256 [411] => | issn = 0022-216X [412] => | url = https://www.jstor.org/stable/155985 [413] => | datum přístupu = 2022-03-29 [414] => }} Yrigoyen prosadil řadu sociálních reforem, rozšířil pomoc malým farmám a podnikům a zvolil neutralitu Argentiny v [[První světová válka|první světové válce]].{{Citace periodika [415] => | příjmení = García Sanz [416] => | jméno = Carolina [417] => | příjmení2 = Tato [418] => | jméno2 = María Inés [419] => | titul = Neutralist crossroads: Spain and Argentina facing the Great War [420] => | periodikum = First World War Studies [421] => | datum vydání = 2017-09-02 [422] => | ročník = 8 [423] => | číslo = 2–3 [424] => | strany = 115–132 [425] => | issn = 1947-5020 [426] => | doi = 10.1080/19475020.2017.1385407 [427] => | url = https://doi.org/10.1080/19475020.2017.1385407 [428] => | datum přístupu = 2022-03-29 [429] => }} V roce 1930 byl zbaven moci armádou vedenou [[José Félix Uriburu|José Félixem Uriburu]]. Zlaté časy Argentiny tím definitivně skončily. [430] => [431] => === Peronismus === [432] => [[Soubor:Museo_del_Bicentenario_-_"Retrato_de_Juan_Domingo_Perón_y_Eva_Duarte",_Numa_Ayrinhac.jpg|náhled|[[Juan Perón]] se svou manželkou a „ministryní pro styk s veřejností“, [[Eva Perónová|Evou]] na oficiálním portrétu, 1948.]] [433] => [[Velká hospodářská krize|Velkou hospodářskou krizí]] na konci 20. let [[20. století]] skončila doba velkého rozkvětu argentinské ekonomiky. V následujících letech převzali vládu konzervativní vlastníci půdy a vojenské kruhy a v čele státu se střídaly civilní vlády s vojenskými. Argentina zůstala neutrální během [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Pod tlakem Spojených států později mocnostem [[Osa Berlín–Řím–Tokio|Osy]] válku vyhlásila, ovšem až 27. března 1945, zhruba měsíc před koncem války.{{Citace periodika [434] => | příjmení = MacDonald [435] => | jméno = C. A. [436] => | titul = The Politics of Intervention: The United States and Argentina, 1941-1946 [437] => | periodikum = Journal of Latin American Studies [438] => | datum vydání = 1980 [439] => | ročník = 12 [440] => | číslo = 2 [441] => | strany = 365–396 [442] => | issn = 0022-216X [443] => | url = https://www.jstor.org/stable/156502 [444] => | datum přístupu = 2022-03-29 [445] => }}{{Citace elektronického periodika [446] => | příjmení = Aneculaesei [447] => | jméno = Calin [448] => | titul = Why Argentina Declared War on the Axis in 1945 [449] => | periodikum = Medium [450] => | url = https://historyofyesterday.com/why-argentina-declared-war-on-the-axis-in-1945-1f9f56330b25 [451] => | datum vydání = 2020-09-09 [452] => | jazyk = en [453] => | datum přístupu = 2022-03-29 [454] => }} Po porážce [[Nacistické Německo|Třetí říše]] uteklo do Argentiny mnoho nacistických pohlavárů, např. [[Adolf Eichmann]] nebo [[Josef Mengele]].{{Citace elektronického periodika [455] => | titul = V Argentině objevili seznam tisíců nacistů s účty ve švýcarských bankách [456] => | periodikum = iDNES.cz [457] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/zidovske-centrum-simona-wiesenthala-zide-svycarsko-argentina-ucet.A200306_070328_zahranicni_rko [458] => | datum vydání = 2020-03-06 [459] => | jazyk = cs [460] => | datum přístupu = 2022-03-28 [461] => }}{{Citace elektronického periodika [462] => | příjmení = Hartman [463] => | jméno = Matouš [464] => | titul = Život masového vraha Josefa Mengeleho v Jižní Americe: Kde se 30 let skrýval a proč se ho nepovedlo polapit? [465] => | periodikum = Zoom magazin [466] => | url = https://zoommagazin.iprima.cz/historie/zivot-josefa-mengeleho-v-jizni-americe [467] => | jazyk = cs [468] => | datum přístupu = 2022-03-28 [469] => }}{{Citace elektronického periodika [470] => | příjmení = Klein [471] => | jméno = Christopher [472] => | titul = How South America Became a Nazi Haven [473] => | periodikum = History.com [474] => | url = https://www.history.com/news/how-south-america-became-a-nazi-haven [475] => | jazyk = en [476] => | datum přístupu = 2022-03-29 [477] => }} [478] => [479] => Během diktatury [[Arturo Rawson]]a byl sekretářem vládního odboru práce (budoucího ministerstva) jmenován relativně neznámý vojenský plukovník [[Juan Perón]]. Rychle se mu podařilo vyšplhat po politickém žebříčku a v roce 1944 byl jmenován ministrem obrany. Konkurenční frakce v armádě a konzervativním táboře ho vnímaly jako politickou hrozbu. Byl proto donucen v roce 1945 rezignovat a o několik dní později byl zatčen. Brzy byl ale propuštěn pod rostoucím tlakem své strany a několika spojeneckých odborů. Záhy, roku 1946, se stal prezidentem za labouristy, po jejich drtivém vítězství ve volbách v roce 1946. Perón stranu později přejmenoval na [[Justicialistická strana|Justicialistickou]] a učinil z ní nejmocnější a nejvlivnější stranu v argentinské historii, která se však brzy rozštěpila na pravicovou a levicovou frakci, jež spolu zápasily.{{Citace periodika [480] => | příjmení = Little [481] => | jméno = Walter [482] => | titul = Party and State in Peronist Argentina, 1945-1955 [483] => | periodikum = The Hispanic American Historical Review [484] => | datum vydání = 1973 [485] => | ročník = 53 [486] => | číslo = 4 [487] => | strany = 644–662 [488] => | issn = 0018-2168 [489] => | doi = 10.2307/2511904 [490] => | url = https://www.jstor.org/stable/2511904 [491] => | datum přístupu = 2022-03-29 [492] => }} [493] => [494] => Perón byl označován za reformistu, ale i [[Populismus|populistu]]. Za sociálního demagoga i sympatizanta k [[fašismus|fašismu]]. Po něm získala jméno politika [[perónismus|peronismu]], která se v praxi projevovala rozsáhlým [[Znárodnění|znárodňováním]], podporou odborů, snahou o zlepšení sociálního postavení a rozšíření politických práv dělníků i nejchudších venkovanů, [[Protekcionismus|protekcionismem]], posilováním prezidentské autority a [[Antiklerikalismus|antiklerikalismem]] (v roce [[1955]] argentinskou vládu [[Exkomunikace|exkomunikoval]] papež [[Pius XII.]]).{{Citace periodika [495] => | příjmení = Wellhofer [496] => | jméno = E. Spencer [497] => | titul = Peronism in Argentina: The Social Base of the First Regime, 1946-1955 [498] => | periodikum = The Journal of Developing Areas [499] => | datum vydání = 1977 [500] => | ročník = 11 [501] => | číslo = 3 [502] => | strany = 335–356 [503] => | issn = 0022-037X [504] => | url = https://www.jstor.org/stable/4190484 [505] => | datum přístupu = 2022-03-28 [506] => }} Perón také roku 1947 prosadil volební právo pro ženy. Všichni političtí oponenti či potenciální rivalové však byli vystaveni hrozbám, fyzickému násilí a obtěžování. Ze škol nechal Perón vyhodit 2000 profesorů a studentů. Ovládl všechny odborové svazy, a když se někdo vzepřel, jako odborový vůdce [[Cipriano Reyes]], byl zatčen a mučen.{{Citace elektronického periodika [507] => | příjmení = Chimenti [508] => | jméno = Liliana [509] => | titul = La trágica historia de Cipriano Reyes, el "creador" del 17 de octubre [510] => | periodikum = noticias.perfil.com [511] => | url = https://noticias.perfil.com/noticias/politica/cipriano-reyes-la-vida-del-heroe-tragico-que-creo-el-17-de-octubre.phtml [512] => | datum přístupu = 2022-03-29 [513] => }} [514] => [515] => [[Juan Perón|Perón]] zastával úřad prezidenta republiky pro funkční období [[1946]]–[[1952]] a 1952–[[1958]]. Nicméně sílící bouře a neúspěchy ekonomiky, které jeho vládu v padesátých letech provázely, nakonec vedly k tomu, že se na pozvání [[Francisco Franco|generála Franka]] roku [[1955]] uchýlil do madridského exilu. Následně čelila Argentina stupňující se politické krizi, provázené vojenskými puči a vlnou terorismu.{{Citace periodika [516] => | příjmení = Alexander [517] => | jméno = Robert J. [518] => | titul = Argentina After Peron [519] => | periodikum = Current History [520] => | datum vydání = 1960 [521] => | ročník = 38 [522] => | číslo = 223 [523] => | strany = 165–169 [524] => | issn = 0011-3530 [525] => | url = https://www.jstor.org/stable/45310413 [526] => | datum přístupu = 2022-03-29 [527] => }} Chaos vrcholil v roce [[1970]]. Nakonec se Juan Domingo Perón vrátil z exilu a stal se roku [[1973]] potřetí prezidentem Argentiny, kteréžto funkční období ukončila hned [[1974|následujícího roku]] jeho smrt. [528] => [529] => === Vojenská diktatura === [530] => [[Soubor:Port Stanley - Falklands 1982.jpg|náhled|Argentinští zajatci ve [[Válka o Falklandy|válce o Falklandy]]]] [531] => Po Perónově smrti svrhly [[23. březen|23. března]] [[1976]] vojenské kruhy vládu formálně vedenou jeho manželkou Isabelitou Maríou Estelou (faktickou moc měl v rukou [[José López Rega]]). Okamžitě poté zahájily tzv. [[špinavá válka|špinavou válku]] (''Guerra Sucia'') proti svým odpůrcům; reagovaly tak na vzestup politického násilí, ke kterému výrazně přispěly ozbrojené formace peronistické levice – tzv. [[Montoneros]].{{Citace periodika [532] => | příjmení = Gillespie [533] => | jméno = Richard [534] => | titul = Peronism and Left Militarism [535] => | periodikum = Bulletin of the Society for Latin American Studies [536] => | datum vydání = 1979 [537] => | číslo = 30 [538] => | strany = 36–79 [539] => | issn = 0308-1540 [540] => | url = https://www.jstor.org/stable/44746413 [541] => | datum přístupu = 2022-03-29 [542] => }} [543] => [544] => [[Vojenská junta]], za podpory [[Spojené státy americké|USA]] (ministr zahraničí [[Henry Kissinger]]) a s počátečním souhlasem vlivné katolické církve, zahájila proces tzv. [[národní reorganizace]] (''Proceso de Reorganización Nacional''), často zvaný jen ''Proceso'', jehož cílem bylo argentinskou společnost kombinací [[neoliberalismus|neoliberálních]] ekonomických reforem a brutální represe atomizovat a depolitizovat. Během vlády vojenské junty a tzv. [[operace Kondor]] zmizely beze stopy tisíce občanů.{{Citace elektronického periodika [545] => | titul = Děsivá Operace Cóndor zahubila 50 000 lidí. Nyní padne verdikt nad viníky [546] => | periodikum = Lidovky.cz [547] => | url = https://www.lidovky.cz/svet/desiva-operace-condor-zahubila-50-000-lidi-nyni-padne-verdikt-nad-viniky.A160526_094425_ln_zahranici_msl [548] => | datum vydání = 2016-05-26 [549] => | jazyk = cs [550] => | datum přístupu = 2022-03-28 [551] => }} [552] => [553] => Vláda vojenské junty se ovšem potýkala se špatnou vnitropolitickou i ekonomickou situací. Aby odvrátila pozornost od vnitřních problémů a upevnila své postavení, zahájila [[Válka o Falklandy|válku o Falklandy]], Argentinci nazývané Malvíny. Vláda se domnívala, že vítězství, které by jí pomohlo upevnit pozici v zemi, bude rychlé. Neočekávala výraznější reakci ze strany Británie kvůli malému, Británii značně vzdálenému území. Britská premiérka [[Margaret Thatcherová]] však na útok Argentiny zareagovala nekompromisním protiútokem, který pohřbil myšlenku rychlého a snadného vítězství Argentiny. Porážka v této krátké válce s [[Spojené království|Velkou Británií]] o [[Falklandy|falklandské souostroví]] v dubnu [[1982]] jen uspíšila pád vojenské [[junta|junty]].{{Citace elektronického periodika [554] => | příjmení = Koubek [555] => | jméno = David [556] => | titul = Před 33 lety začala válka o Falklandy. Spor komplikuje vztahy Argentiny a Británie dodnes [557] => | periodikum = iROZHLAS [558] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [559] => | vydavatel = Český rozhlas [560] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [561] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/pred-33-lety-zacala-valka-o-falklandy-spor-komplikuje-vztahy-argentiny-a-britanie-dodnes_201504012013_mvydrova [562] => | datum přístupu = 2022-03-28 [563] => }} [564] => [565] => === Obnovení demokracie === [566] => [[Soubor:Bandera de los Desaparecidos - Día de la Memoria.jpg|náhled|Argentinci si v roce 2011 připomínají oběti vojenské junty]] [567] => V říjnu [[1983]] se po dlouhé době opět konaly svobodné prezidentské volby, jejichž vítězem se stal civilista a odpůrce [[junta|junty]] [[Raúl Alfonsín]]. Během demokratizačního procesu se dostávaly na světlo mocenské prostředky vojenské vlády: mučení, vraždy, masové popravy, tzv. [[lety smrti]] (''vuelos de la muerte'' – shazování živých lidí z vojenských letadel do [[Atlantský oceán|Atlantiku]]) a strategie mizení lidí (tzv. [[desaparecidos]]), kterým podle oficiální zprávy o porušování lidských práv za vojenské diktatury ''[[Nuncá más]]'' („Nikdy víc“) padlo za oběť kolem 30 000 Argentinců. Jen samotné „lety smrti“ si vyžádaly 4000 obětí. Několik hlavních představitelů vojenského režimu bylo v roce [[1985]] odsouzeno k dlouholetému vězení. Prezident [[Raúl Alfonsín|Alfonsín]] byl nakonec pod tlakem armády nucen dvěma spornými zákony (''Punto final'' a ''Ley de obediencia débita'') vyšetřování zločinů vojenského režimu výrazně omezit. Také jeho nástupce, peronista [[Carlos Menem]] omilostnil řadu odsouzených důstojníků. Znovu stíhání zločinů uvedl do pohybu prezident [[Néstor Kirchner]], někdejší stoupenec [[perónismus|peronistické levice]] (vládl v letech [[2003]]–[[2007]]), a pokračovala v něm i prezidentka [[Cristina Fernández de Kirchner]] (mezi roky 2007 a 2015). [568] => [569] => === Krize a Kirchnerovi === [570] => {{Podrobně|Argentinská krize v letech 1999 až 2002}} [571] => [[Soubor:Cristina Fernández y Hugo Chávez 11 dic 2007.jpg|náhled|[[Cristina Fernández de Kirchner]] se svým oblíbencem [[Hugo Chávez]]em]] [572] => [[Carlos Menem|Menem]] přišel v 90. letech s typickými reformami této éry: redukce státní správy, snížení inflace, pevný směnný kurz, obchodní [[deregulace]], [[privatizace]] a odstraňování protekcionistických bariér.{{Citace periodika [573] => | příjmení = GOLDSTEIN [574] => | jméno = Andrea E. [575] => | titul = The Politics and Economics of Privatization: The Case of Argentina [576] => | periodikum = Canadian Journal of Latin American and Caribbean Studies / Revue canadienne des études latino-américaines et caraïbes [577] => | datum vydání = 1998 [578] => | ročník = 23 [579] => | číslo = 45 [580] => | strany = 55–87 [581] => | issn = 0826-3663 [582] => | url = https://www.jstor.org/stable/41800056 [583] => | datum přístupu = 2022-03-29 [584] => }} Dosáhly jistých úspěchů, ale nakonec vyústily v souvislosti s ekonomickou krizí v některých zemích [[Latinská Amerika|Latinské Ameriky]] a [[Asie]] v hlubokou finanční krizi, k níž přispělo odhalení několika korupčních afér i rostoucí nezaměstnanost, a která zapříčinila dvouletou politickou nestabilitu (v letech [[2001]]–[[2003]] se v úřadu vystřídali čtyři prezidenti).{{Citace monografie [585] => | příjmení = Epstein [586] => | jméno = Edward [587] => | příjmení2 = Pion-Berlin [588] => | jméno2 = David [589] => | titul = Broken Promises?: The Argentine Crisis and Argentine Democracy [590] => | url = https://books.google.cz/books?id=5QL1nEs9mdAC&printsec=frontcover&dq=isbn:9780739109281&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [591] => | vydavatel = Lexington Books [592] => | počet stran = 304 [593] => | isbn = 978-0-7391-0928-1 [594] => | poznámka = Google-Books-ID: 5QL1nEs9mdAC [595] => | jazyk = en [596] => }} Krizi ukončil nástup Kirchnera, který vsadil na [[Neokeynesiánství|neokeynesiánskou]] hospodářskou politiku. Dosáhl fiskálních přebytků a rychlého růstu HDP. Splatil též státní dluhy u [[Mezinárodní měnový fond|Mezinárodního měnového fondu]]. Na jeho politiku se snažila navázat jeho manželka Cristina, ale neúspěšně. Co naopak reálně navázala byly dobré vztahy se zeměmi s pochybnými výsledky v oblasti lidských práv, včetně [[Venezuela|Venezuely]], [[Írán]]u a [[Kuba|Kuby]]. Naopak vztahy se Spojenými státy učinila velmi napjaté. Také v ekonomické oblasti přestal kirchnerismus fungovat. Vzrostla [[inflace]] a rozpočty začaly být deficitní. To vedlo ke zvolení středopravicového kandidáta [[Mauricio Macri|Mauricia Macriho]] v roce 2015.{{Citace elektronického periodika [597] => | titul = Éra levice v Argentině končí, prezidentem se stal konzervativec Mauricio Macri [598] => | periodikum = Aktuálně.cz [599] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [600] => | vydavatel = Economia [601] => | odkaz na vydavatele = Economia [602] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/v-argentine-konci-era-vlady-levice/r~9d15b04891b811e590ec0025900fea04/ [603] => | datum vydání = 2015-11-23 [604] => | jazyk = cs [605] => | datum přístupu = 2022-03-29 [606] => }} Macri se stal prvním demokraticky zvoleným neperonistickým prezidentem od roku 1916, kterému se podařilo dokončit své funkční období, aniž by byl svržen. Pokus o zotavení ekonomiky však nevyšel. Inflace dosáhla 240 procent a po rozpočtových škrtech přišel i dramatický nárůst chudoby. K moci se tak vrátili v roce 2019 peronisté, konkrétně [[Alberto Fernández]] (s Cristinou de Kirchner jako viceprezidentkou).{{Citace elektronického periodika [607] => | titul = Vítězství opoziční levice. Prezidentské volby v Argentině vyhrál Fernández [608] => | periodikum = iDNES.cz [609] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/volby-argentina-fernandez-levice-opozice-novy-prezident-prezidentske-volby.A191028_075203_zahranicni_kuce [610] => | datum vydání = 2019-10-28 [611] => | jazyk = cs [612] => | datum přístupu = 2022-03-29 [613] => }} [614] => [615] => == Státní symboly == [616] => === Vlajka === [617] => {{Podrobně|Argentinská vlajka}} [618] => [619] => Argentinská vlajka je tvořena listem o poměru stran 5:8 nebo 9:14 se třemi vodorovnými pruhy: bledě modrým, bílým a bledě modrým. Ve středu bílého pruhu je umístěno žluté slunce s 32 paprsky [620] => [621] => === Znak === [622] => {{Podrobně|Státní znak Argentiny}} [623] => [624] => Argentinský státní znak je tvořen modrobílým oválem, na kterém jsou spojené ruce, za nimi tyč s červenou [[Frygická čapka|frygickou čapkou]]. Ovál je lemován [[vavřín]]ovým věncem, převázaný v dolní části modrou stuhou. Nad oválem (za věncem) je zlaté Slunce. [625] => [626] => === Hymna === [627] => [628] => {{Podrobně|Argentinská hymna}} [629] => [630] => Argentinská hymna je část (první sloka, refrén a poslední sloka) monumentální písně ''Himno Nacional Argentino'' ({{Vjazyce2|cs|''Argentinská národní hymna''}}). Autorem hudby je Blas Parera, slova napsal Vicente López y Planes. [631] => [632] => == Geografie == [633] => {{viz též|Geografie Argentiny}} [634] => [[File:Argentinien topo.jpg|náhled|Topografická mapa]] [635] => Argentina je součástí regionu [[Cono Sur]]. Zemi lze rozdělit zhruba do tří částí: úrodné pampy v severní polovině země, roviny [[Patagonie]] táhnoucí se od jižní poloviny až k [[Ohňová země|Ohňové zemi]] (''Tierra de Fuego'') a horské masivy [[Andy|And]] na západě na hranicích s [[Chile]]. Nejvyšší hora And a celé západní polokoule, [[Aconcagua]], leží právě v Argentině (6961{{Citace elektronické monografie [636] => | titul = Turistická mapa na Mapy.cz [637] => | url = https://mapy.cz/s/fekozakusu [638] => | vydavatel = Seznam.cz [639] => | datum přístupu = 2022-08-25 [640] => }} m n. m.). Pozoruhodné je, že okolní vrcholy převyšuje o 1000 metrů. Do severních provincií [[Salta (argentinská provincie)|Salta]], [[Formosa (provincie)|Formosa]], [[Chaco (provincie)|Chaco]], [[Santiago del Estero (provincie)|Santiago del Estero]] a [[Santa Fé (argentinská provincie)|Santa Fé]] zasahuje z [[Paraguay]]e rozsáhlá planina [[Gran Chaco]]. Argentina si formálně nárokuje i [[Územní nároky na Antarktidu|část území Antarktidy]] (tzv. [[Argentinská Antarktida]]) a několik souostroví v jižním Atlantiku, kde panuje arktické a subarktické podnebí. Území Argentiny je z 10,7 % pokryto [[Les|lesními porosty]], [[zemědělská půda]] zaujímá 53 % rozlohy státu.{{Citace elektronické monografie [641] => | vydavatel = Hospodářská komise pro Latinskou Ameriku a Karibik [642] => | titul = Anuario Estadístico de América Latina y el Caribe (oddíl 3.4 TIERRAS Y SUELOS) [643] => | url = http://interwp.cepal.org/anuario_estadistico/anuario_2013/es/index.asp [644] => | jazyk = španělsky [645] => | datum přístupu = 2014-07-30 [646] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140728233805/http://interwp.cepal.org/anuario_estadistico/anuario_2013/es/index.asp [647] => | datum archivace = 2014-07-28 [648] => | nedostupné = ano [649] => }} [650] => [651] => Mezi hlavní řeky patří [[Paraguay (řeka)|Paraguay]], [[Bermejo]], [[Colorado (přítok Atlantského oceánu)|Colorado]], [[Uruguay (řeka)|Uruguay]] a největší řeka [[Paraná (řeka)|Paraná]]. Klima je na většině území mírné. [652] => [653] => Největšími argentinskými městy jsou [[Buenos Aires]] (3 043 400, s aglomerací, tzv. [[Gran Buenos Aires]], 11 miliónů), [[Córdoba (Argentina)|Córdoba]] (1 208 700), [[Rosario]] (1 119 000), [[Mendoza (Argentina)|Mendoza]] (773 100), [[La Plata]] (643 000). [654] => [655] => '''Extrémní rozdíly:''' [656] => * Nejnižší bod: Gran Bajo de San Julián −105 m n. m.{{Citace elektronického periodika |titul=CIA: The World Factbook |url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ar.html |datum přístupu=2010-11-14 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080813015503/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ar.html |datum archivace=2008-08-13 |nedostupné=ano }} [657] => * Nejvyšší bod: [[Aconcagua]] 6961 m n. m. [658] => Argentina patří k zemím s největší [[Biodiverzita|biologickou diverzitou]] na světě. Jejích 375 druhů [[Savci|savců]], které ji obývají, ji řadí na 12. místo na světě. 1038 zaznamenaných druhů [[Ptáci|ptáků]] na místo čtrnácté. 338 druhů [[Plazi|plazů]] na 16. místo. [[Pampy|Pampa]], typická argentinská krajina, nemá příliš stromů, ale specifické složení půdy v ní, s hlubokou organickou vrstvou, z Argentiny činí jednu z nejúrodnějších zemí na světě. Argentina má 35 [[Národní park|národních parků]]. [659] => [660] => == Politika == [661] => [[Soubor:Javier Milei VIVA22 (cropped).jpg|náhled|Prezident [[Javier Milei]] (foto z roku 2022)]] [662] => [[Argentinská ústava]] z roku [[1853]], revidovaná roku [[1994]], rozděluje moc na výkonnou, zákonodárnou a soudní, a to na národní a regionální úrovni. Prezident a viceprezident jsou voleni přímo na dobu 4 let. Oba mohou být zvoleni pouze na dvě po sobě následující volební období. Prezident jmenuje vládu, je tak zároveň předsedou vlády. Dodatkem ústavy z roku 1994 byla nově zřízena funkce [[Předseda kabinetu ministrů Argentiny|předsedy kabinetu ministrů]] ({{cizojazyčně|es|''Jefe de Gabinete de Ministros de la Nación Argentina''}}), který je jmenován prezidentem, ale není [[Předseda vlády|předsedou vlády]] a může být odvolán [[Vyslovení nedůvěry|vyslovením nedůvěry]] absolutní většinou v obou komorách parlamentu. [663] => [664] => Argentinský parlament má dvě komory: Sněmovnu poslanců s 257 členy a senát se 72 členy. Od roku [[2001]] jsou senátoři voleni přímo, za každou provincii tři. Volební období senátorů trvá 6 let. Jedna třetina senátu je obměňována každé 2 roky. Sněmovna poslanců je volena přímo na 4 roky [[Poměrný volební systém|poměrným systémem]]. Každé dva roky je obměňována polovina sněmovny. [665] => [666] => Od prosince 2023 je prezidentem [[Javier Milei]], opírající se o koalici stran [[La Libertad Avanza]]. [667] => [668] => V letech 1930 až 1976 ozbrojené síly v Argentině svrhly šest vlád a v zemi se střídala období demokracie (1912–1930, 1946–1955 a 1973–1976) s obdobími omezené demokracie a vojenské vlády. Po roce 1983 byla v Argentině obnovena plná demokracie. Ač čelí řadě potíží, bývá hodnocena jako robustnější než v jiných latinskoamerických zemích.{{Citace monografie [669] => | titul = Argentine Democracy: The Politics of Institutional Weakness [670] => | url = https://books.google.cz/books?id=y836oj86VSUC&printsec=frontcover&dq=isbn:0271046341&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [671] => | vydavatel = Penn State Press [672] => | počet stran = 348 [673] => | isbn = 978-0-271-04634-1 [674] => | poznámka = Google-Books-ID: y836oj86VSUC [675] => | jazyk = en [676] => }} [677] => [678] => === Administrativní rozdělení === [679] => {{Podrobně|Provincie v Argentině}} [680] => [681] => [[Soubor:Provincias de Argentina.png|náhled|upright 0.85|Správní členění]] [682] => [[Soubor:Pncardones.jpg|náhled|Provincie [[Salta (provincie)|Salta]] na severozápadě Argentiny]] [683] => [[Soubor:Bariloche view.jpg|náhled|Patagonské Andy v provincii [[Río Negro (provincie)|Río Negro]]]] [684] => [685] => 23 '''provincií''' (''provincia'', pl. ''provincias'') a 1 '''federální distrikt''' (''Ciudad Autónoma de Buenos Aires''): [686] => [687] => {| class="sortable wikitable" style="text-align:left; font-size:90%;" [688] => |- style="font-size:100%; text-align:right;" [689] => ! || Provincie !! Hlavní město !! Plocha (km²) [690] => |- [691] => | align=center | 1 || [[Buenos Aires]], federální distrikt || [[Buenos Aires]] || align=right | 200 [692] => |- [693] => | align=center | 2 || [[Buenos Aires (provincie)|Buenos Aires]] || [[La Plata]] || align=right |307 804 [694] => |- [695] => | align=center | 3 || [[Catamarca (provincie)|Catamarca]] || [[San Fernando del Valle de Catamarca|Catamarca]] || align=right | 99 818 [696] => |- [697] => | align=center | 4 || [[Chaco (provincie)|Chaco]] || [[Resistencia]] || align=right | 99 633 [698] => |- [699] => | align=center | 5 || [[Chubut (provincie)|Chubut]] || [[Rawson]] || align=right | 224 686 [700] => |- [701] => | align=center | 6 || [[Córdoba (argentinská provincie)|Córdoba]] || [[Córdoba (Argentina)|Córdoba]] || align=right | 168 766 [702] => |- [703] => | align=center | 7 || [[Corrientes (argentinská provincie)|Corrientes]] || [[Corrientes (Argentina)|Corrientes]] || align=right | 88 199 [704] => |- [705] => | align=center | 8 || [[Entre Ríos]] || [[Paraná (Entre Ríos)|Paraná]] || align=right | 76 216 [706] => |- [707] => | align=center | 9 || [[Formosa (provincie)|Formosa]] || [[Formosa (město)|Formosa]]|| align="right" | 72 066 [708] => |- [709] => | align=center | 10 || [[Jujuy]] || [[San Salvador de Jujuy|San Salvador de J.]]|| align="right" | 53 219 [710] => |- [711] => | align=center | 11 || [[La Pampa]] || [[Santa Rosa (La Pampa)|Santa Rosa]] || align=right | 143 400 [712] => |- [713] => | align=center | 12 || [[La Rioja (argentinská provincie)|La Rioja]] || [[La Rioja (Argentina)|La Rioja]] || align=right | 92 331 [714] => |- [715] => | align=center | 13 || [[Mendoza (provincie)|Mendoza]] || [[Mendoza (Argentina)|Mendoza]] || align=right | 150 839 [716] => |- [717] => | align=center | 14 || [[Misiones]] || [[Posadas]] || align=right | 29 801 [718] => |- [719] => | align=center | 15 || [[Neuquén (argentinská provincie)|Neuquén]] || [[Neuquén (Argentina)|Neuquén]]|| align="right" | 94 078 [720] => |- [721] => | align=center | 16 || [[Río Negro (provincie)|Río Negro]] || [[Viedma (Argentina)|Viedma]] || align=right | 203 013 [722] => |- [723] => | align=center | 17 || [[Salta (provincie)|Salta]] || [[Salta]] || align=right | 154 775 [724] => |- [725] => | align=center | 18 || [[San Juan (argentinská provincie)|San Juan]] || [[San Juan (Argentina)|San Juan]]|| align="right" | 86 137 [726] => |- [727] => | align=center | 19 || [[San Luis (argentinská provincie)|San Luis]] || [[San Luis (Argentina)|San Luis]]|| align="right" | 76 748 [728] => |- [729] => | align=center | 20 || [[Santa Cruz (provincie)|Santa Cruz]] || [[Río Gallegos]] || align=right | 243 943 [730] => |- [731] => | align=center | 21 || [[Santa Fe (argentinská provincie)|Santa Fe]] || [[Santa Fe (Argentina)|Santa Fe]] || align=right | 133 007 [732] => |- [733] => | align=center | 22 || [[Santiago del Estero (provincie)|Santiago del Estero]] || [[Santiago del Estero]] || align=right | 135 254 [734] => |- [735] => | align=center | 23 || [[Ohňová země (argentinská provincie)|Ohňová země]] || [[Ushuaia]] || align=right | 20 912 [736] => |- [737] => | align=center | 24 || [[Tucumán]] || [[San Miguel de Tucumán]] || align=right | 22 524 [738] => |} [739] => [740] => == Ekonomika == [741] => {{viz též|Ekonomika Argentiny}} [742] => [743] => Argentina využívá velkého přírodního bohatství, hodně gramotné populace, hospodářství zaměřeného na vývoz a diverzifikovaného průmyslu. [744] => [745] => Od 70. let si země vytvořila velké dluhy a mezi lety [[1989]] a [[1991]] vzrostla [[inflace]] někdy až na 200 % za měsíc. V rámci boje s ekonomickou krizí se vláda vydala na cestu liberalizace obchodu, deregulace a [[privatizace]]. V roce [[1991]] zavedla radikální peněžní reformy, které spojily peso s americkým [[dolar]]em. [746] => [747] => Počáteční úspěchy v omezení [[inflace]] a nastolení růstu [[Hrubý domácí produkt|HDP]] vystřídalo opětovné zhoršení situace od roku [[1999]] kvůli ekonomickým krizím v [[Mexiko|Mexiku]], [[Asie|Asii]], [[Rusko|Rusku]] a [[Brazílie|Brazílii]]. Vláda zvyšovala daně a snižovala výdaje rozpočtu, aby omezovala deficit. [748] => [749] => Ekonomická situace se dále zhoršovala v roce [[2001]]. Pokusy vlády o nulový deficit, stabilizaci bankovního systému a nastolení ekonomického růstu se ukázaly nedostačujícími. [[21. prosinec|21. prosince]] byl prezident De La Rua zbaven moci po nepokojích střední třídy; sněmovna zvolila Eduarda Duhaldeho za dočasnou hlavu státu. Duhalde se setkal se zástupci [[Mezinárodní měnový fond|MMF]], aby vyjednal další půjčku 20 miliard dolarů, ale ta nestačila. Spojení pesa s dolarem bylo opuštěno v lednu [[2002]] a v únoru se kurz pesa vzdálil od dolaru. [750] => [751] => [[23. prosinec|23. prosince]] [[2001]] vyhlásil prozatímní prezident moratorium na dluhy. V letech 2010 až 2012 se odehrávají spory Argentiny s Mezinárodním měnovým fondem, jejichž poslední fáze dostala název Válka dvou Kristýn (podle prezidentky Cristiny Kirchner a šéfky MMF Christine Lagarde). Jde o spor o monetární suverenitu Argentiny a o souboj keynesiánského a neoliberálního přístupu.{{Citace elektronického periodika |titul=Argentina – názorný příklad monetární suverenity aneb proč chce MMF potrestat Argentinu neboli Válka dvou Kristýn |url=http://www.vasevec.cz/blogy/sergio-di-cori-modigliani-argentina-nazorny-priklad-monetarni-suverenity |datum přístupu=2013-03-06 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130119034002/http://www.vasevec.cz/blogy/sergio-di-cori-modigliani-argentina-nazorny-priklad-monetarni-suverenity }} [752] => [753] => V letech 2010–2011 činil HDP Argentiny v přepočtu na kupní sílu na hlavu 17 660 USD, což ji stavělo přibližně na úroveň [[Chorvatsko|Chorvatska]], [[Litva|Litvy]] nebo [[Lotyšsko|Lotyšska]]. [754] => [755] => === Energetika a jaderný program === [756] => [[Soubor:Montaje de Atucha II.jpg|náhled|[[Jaderná elektrárna Atucha]] byla první v [[Latinská Amerika|latinské Americe]].[http://www.natcapsolutions.org/publications_files/BrittlePower/BrittlePower_Parts123.pdf Brittle Power] {{Wayback|url=http://www.natcapsolutions.org/publications_files/BrittlePower/BrittlePower_Parts123.pdf |date=20160402203813 }}, p. 144.]] [757] => Argentina disponuje ze všech států Jižní Ameriky nejrozvinutějším jaderným programem. Vývoj jaderných technologií navíc probíhá bez výrazné podpory zahraničních subjektů, vlastní koncept velkého reaktoru ovšem Argentina nemá. První výzkumný reaktor byl spuštěn v roce 1957 a první komerční reaktor (elektrárna Atucha I) následoval v roce 1974. Jedná se o těžkovodní reaktor ([[PHWR]]) od korporace [[Siemens AG|Siemens]]. Embalse, druhá jaderná elektrárna je vybavena těžkovodním reaktorem ([[PHWR]]) kanadské společnosti CANDU. Navíc byly argentinské jaderné technologie využity v jiných zemích – například v [[Peru]], [[Alžírsko|Alžírsku]] a [[Egypt]]ě. Argentina se vzdala možnosti vyrábět jaderné zbraně, přestože již od roku 1983 disponuje potřebnými technologiemi. Argentina je členem Rady guvernérů Mezinárodní organizace pro atomovou energii ([[Mezinárodní agentura pro atomovou energii|MAAE]]). [758] => [759] => V poslední době se argentinský jaderný výzkum specializuje na nízkokapacitní reaktory. Tato technologie není v jiných zemích příliš rozvíjena. Pouze USA mají podobný program, ovšem Argentina je výrazně napřed a tak v případě úspěchu může ovládnout značnou část trhu. V roce 2011 byly zahájeny práce na demonstračním projektu CAREM. Tento reaktor měl výkon 25 MW a původně (od roku 1980) byl vyvíjen pro jaderné ponorky. Palivem je [[uran (prvek)|uran]] obohacený na 3,4 % a reaktor pracuje na tlakovodním principu ([[Tlakovodní reaktor|PWR]]). Velký důraz je kladen na využití pasivních bezpečnostních prvků. [760] => [761] => Demonstrační elektrárna bude stát na severu země v provincii Formosa. Časem se má výkon systému zvýšit na 300 MW. Předpokládaná cena prototypu je asi 350 milionů dolarů, u případných sériových výrobků se zřejmě sníží na 200 milionů.[http://atominfo.cz/2011/05/argentina-stavi-demonstracni-nizkokapacitni-reaktor-a-planuje-seriovou-vyrobu/ Argentina plánuje výrobu nízkokapacitních reaktorů] [762] => [763] => == Obyvatelstvo == [764] => {{viz též|Obyvatelstvo Argentiny}} [765] => [[Soubor:2015 enero Buenos Aires marcha reclamando Justicia para Nisman (8).JPG|náhled|Většina Argentinců je evropského původu]] [766] => Argentina měla podle sčítání v roce 2001 asi 36 260 130 obyvatel; to odpovídá hustotě asi 13 obyvatel/km². Podle sčítání z roku 2010 to bylo 40 091 359 obyvatel.{{cite web|archiveurl=https://web.archive.org/web/20110706084227/http://www.indec.mecon.ar/nuevaweb/cuadros/2/proyecciones_provinciales_vol31.pdf|archivedate=6 July 2011|url=http://www.indec.mecon.ar/nuevaweb/cuadros/2/proyecciones_provinciales_vol31.pdf|title=Proyecciones provinciales de población por sexo y grupos de edad 2001–2015|work=Gustavo Pérez|format=PDF|publisher=[[INDEC]]|page=16|language=Spanish|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2015-12-09|url archivu=https://web.archive.org/web/20051109220300/http://www.indec.mecon.ar/nuevaweb/cuadros/2/proyecciones_provinciales_vol31.pdf|datum archivace=2005-11-09|nedostupné=ano}}{{cite web|url=http://www.censo2010.indec.gov.ar/ |title=Censo 2010: Censo Nacional de Población, Hogares y Viviendas|language=Spanish|publisher=Censo2010.indec.gov.ar | archiveurl= https://web.archive.org/web/20110615003729/http://www.censo2010.indec.gov.ar/| archivedate= 15 June 2011 | deadurl= no}} [767] => [768] => Přibližně 87 % obyvatel žije ve městech s více než 2 000 obyvateli, z čehož 11,5 milionu připadá na aglomeraci [[Gran Buenos Aires]], která má hustotu obyvatelstva asi 2 989 obyvatel/km². [769] => [770] => Město a celá provincie [[Buenos Aires]] mají celkem 16,6 milionu, provincie [[Córdoba (argentinská provincie)|Córdoba]] a [[Santa Fe (argentinská provincie)|Santa Fe]] každá asi 3 miliony obyvatel, čili v těchto třech, v centrální části země ležících provinciích, žije více než 60 % obyvatel země. [771] => [772] => Zbývající, vzdálenější části země jsou osídleny naproti tomu velmi řídce, především na suchém jihu, kde připadají na kilometr čtvereční pouze asi tři obyvatelé. [773] => [774] => === Etnografie === [775] => Stejně jako v jiných nově osídlených oblastech, jako je například [[Spojené státy americké|USA]], [[Kanada]], [[Austrálie]], [[Nový Zéland]], [[Brazílie]] a [[Uruguay]] se má za to, že je Argentina zemí přistěhovalců.{{cite web|archiveurl=https://web.archive.org/web/20080611004448/http://www.indec.gov.ar/webcenso/ECPI/index_ecpi.asp|archivedate=11 June 2008|url=http://www.indec.gov.ar/webcenso/ECPI/index_ecpi.asp|publisher=[[National Institute of Statistics and Census of Argentina]]|title=Encuesta Complementaria de Pueblos Indígenas 2004–2005|language=es|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2015-12-09|url archivu=https://web.archive.org/web/20080611004448/http://www.indec.gov.ar/webcenso/ECPI/index_ecpi.asp|datum archivace=2008-06-11|nedostupné=ano}}{{Cite journal [776] => | doi = 10.1136/jmg.31.9.702 [777] => | last1 = Cruz-Coke | first1 = R. [778] => | last2 = Moreno | first2 = R. S. [779] => | title = Genetic epidemiology of single gene defects in Chile [780] => | journal = Journal of medical genetics [781] => | volume = 31 [782] => | issue = 9 [783] => | pages = 702–706 [784] => | year = 1994 [785] => | pmid = 7815439 [786] => | pmc = 1050080 [787] => }}{{cite web|url=http://www.argentina.gov.ar/argentina/portal/paginas.dhtml?pagina=1669|title=About Argentina|publisher=Government of Argentina|archiveurl=https://web.archive.org/web/20090919230812/http://www.argentina.gov.ar/argentina/portal/paginas.dhtml?pagina=1669|archivedate=19 September 2009|deadurl=ano|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2015-12-09|url archivu=https://web.archive.org/web/20090919230812/http://www.argentina.gov.ar/argentina/portal/paginas.dhtml?pagina=1669|datum archivace=2009-09-19}} V průběhu 18. a zejména 19. století byla Argentina zemí s druhou největší imigrační vlnou na světě, s 6,6 miliony, po [[Spojené státy americké|USA]] (množství přistěhovalců asi 27 milionů) a před zeměmi jako je Kanada, Brazílie a Austrálie.https://web.archive.org/web/20070610215422/http://www.cels.org.ar/Site_cels/publicaciones/informes_pdf/1998.Capitulo7.pdfhttps://web.archive.org/web/20110814202421/http://docentes.fe.unl.pt/~satpeg/PapersInova/Labor%20and%20Immigration%20in%20LA-2005.pdf [788] => [789] => Pozoruhodné je, že se v té době populace každé dvě desetiletí zdvojnásobila. Tento názor přežil ve rčení ''Los Argentinos descienden de los Barcos'' (''Argentinci pocházejí z lodí''). Proto většina Argentinců pochází z velké imigrační vlny do Argentiny z let 1850 až 1955){{cite book|url=https://books.google.com/?id=LcabJ98-t1wC&pg=PA93|title=Composición Étnica de las Tres Áreas Culturales del Continente Americano al Comienzo del Siglo XXI|isbn=978-970-757-052-8|author=Fernández, Francisco Lizcano|year=2007}}{{cite web|url=http://www.worldstatesmen.org/Argentina.html|title=Argentina|publisher=World Statesmen.org|author=Cahoon, Ben}} a velká většina těchto přistěhovalců pochází z různých evropských zemí. Většina z nich přišla z [[Itálie]] a [[Španělsko|Španělska]].[https://web.archive.org/web/20070610215422/http://www.cels.org.ar/Site_cels/publicaciones/informes_pdf/1998.Capitulo7.pdf Capítulo VII. Inmigrantes]. CELS – Informe 1998 Většina Argentinců pochází z několika evropských etnických skupin. Převažuje italská většina (55 % Argentinců má [[Italové|italský]] původ), následuje [[Španělé|španělská]] menšina. Odhaduje se, že asi 17 % populace má [[Francouzi|francouzský]] původ,{{cite web |url=http://www.canalacademie.com/ida1009-Les-merveilleux-francophiles-argentins-1.html?var_recherche=argentin|title=Canal Académie: Les merveilleux francophiles argentins–1 |quote=Il faut savoir qu'en 2006, 17% d'Argentins ont un ancêtre venu de France. Près de 6 millions d'Argentins ont donc des origines françaises.}} a asi 8 % [[Němci|německý]]. [790] => [[Soubor:Despedida a S.S. Papa Francisco - 24807441200.jpg|náhled|[[František (papež)|Papež František]] se narodil a vyrostl v Argentině. Má italský původ]] [791] => [792] => Argentina je také domovem pro významnou populaci [[Arabové|Arabů]] či lidí s částečným arabským původem, většinou ze [[Syřané|Sýrie]] a [[Libanon]]u (v Argentině jsou považovány za [[bílá rasa|bělochy]], podobně jako při sčítání lidu v [[Spojené státy americké|USA]]). Asijská populace tvoří zhruba 180 000 lidí, z nichž je většina [[Čína|čínského]]{{cite web|url=http://www.clarin.com/sociedad/comunidad-china-duplico-ultimos-anos_0_343165728.html|author=Sánchez, Gonzalo |title=La comunidad china en el país se duplicó en los últimos 5 años |publisher=Clarin.com|date=27 September 2010}} a [[Korejci|korejského]] původu. Dále tu existuje významná [[Japonci|japonská]] komunita, jejíž původ sahá do počátku 20. století. [793] => [794] => Studie provedená argentinským genetikem Danielem Corachech na 218 jedincích v roce 2010 zjistila, že se genetická mapa Argentinců skládá ze 79 % z různých Evropanů, především italského a španělského původu, 18 % z různých domorodých etnik a 4,3 % z afrických etnických skupin. 63,6 % lidí z testované skupiny mělo přinejmenším jednoho domorodého předka.[http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1469-1809.2009.00556.x/full Inferring Continental Ancestry of Argentineans from Autosomal, Y-Chromosomal and Mitochondrial DNA - Corach - 2009 - Annals of Human Genetics - Wiley Online Library]{{Citace elektronického periodika |titul=Medicina (B. Aires) vol.66 número2; Resumen: S0025-76802006000200004 |url=http://www.scielo.org.ar/scielo.php?script=sci_abstract&pid=S0025-76802006000200004&lng=es&nrm=iso&tlng=es |datum přístupu=2015-12-09 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110719225555/http://www.scielo.org.ar/scielo.php?script=sci_abstract&pid=S0025-76802006000200004&lng=es&nrm=iso&tlng=es |datum archivace=2011-07-19 |nedostupné=ano }} [795] => [796] => === Náboženství === [797] => Přes 90 % obyvatel se hlásí ke [[křesťanství]], které je také státním náboženstvím. [798] => [799] => Z toho 93 % katolíci, vč. východních katolíků: [800] => [801] => 1) [[Arménská katolická církev|arménští katolíci]]: Eparchie sv. Řehoře z Nareku v Buenos Aires, vznikla 1989, 2015 – 16 600 věřících, 2014 – 16 350, 2010 i 2000 – 16 000, [802] => [803] => 2) [[Maronitská katolická církev|maronité]]: Eparchie sv. Šarbela v Buenos Aires, vznikla 1990, 2015 – 720 000 věřících, počet narůstá – 2014 – 713 000, 2010 i 2000 – 700 000, [804] => [805] => 3) řeckokatolíci-[[Melchitská řeckokatolická církev|melchité]]: Apoštolský exarchát v A., Cordoba, vznikl 2002, 2015 – 310 700 věřících, počet narůstá, 2014 – 305 400, 2010 – 300 000. [806] => [807] => Další 1 % jsou [[Protestantismus|protestanti]]. Dále jsou tam i další křesťané arabského původu, vč. pravoslavných. Z křesťanské rodiny syrsko-arménského původu pochází i bývalý prezident Carlos Saúl Menem. Minoritu, asi 2%, tvoří muslimové. [808] => [809] => == Kultura == [810] => [[Soubor:Posta de San Luis.jpg|náhled|Obraz ze života [[gaučo|gaučů]] v pampě v 19. století]] [811] => Argentinská kultura je poznamenána mnohonárodnostním a multikulturním charakterem obyvatel, silnými projevy [[Synkretismus|synkretismu]] a kladného hodnocení [[pokrok]]u a [[Modernita|modernity]]. Je typická též dvojím pocitem sounáležitosti: s evropskou i latinskoamerickou kulturou. Mexický básník [[Octavio Paz]] jednou v nadsázce řekl, že „Argentinci jsou Italové, kteří mluví španělsky a myslí si, že jsou Francouzi“.{{Citace elektronického periodika [812] => | titul = Argentina Festival Hong Kong 2020 {{!}} About Argentina [813] => | periodikum = argentinafestival [814] => | url = https://www.argentinafestival.org.hk/about-argentina [815] => | jazyk = en [816] => | datum přístupu = 2022-03-28 [817] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220521024248/https://www.argentinafestival.org.hk/about-argentina [818] => | datum archivace = 2022-05-21 [819] => }} [820] => [821] => === Literatura === [822] => [[Soubor:Jorge Luis Borges 1951, by Grete Stern.jpg|náhled|upright|vlevo|[[Jorge Luis Borges]]]]Nejslavnějším argentinským spisovatelem všech dob je [[Jorge Luis Borges]], který je řazen k literatuře fantastické, nebo bývá považován za vrcholného představitele [[Magický realismus|magického realismu]], jenž je nejvýraznějším jihoamerickým kulturním fenoménem 20. století.{{Citace periodika [823] => | příjmení = Menton [824] => | jméno = Seymour [825] => | titul = Jorge Luis Borges, Magic Realist [826] => | periodikum = Hispanic Review [827] => | datum vydání = 1982 [828] => | ročník = 50 [829] => | číslo = 4 [830] => | strany = 411–426 [831] => | issn = 0018-2176 [832] => | doi = 10.2307/472332 [833] => | url = https://www.jstor.org/stable/472332 [834] => | datum přístupu = 2022-03-28 [835] => }} Roku 1976 obdržel Borges [[Cervantesova cena|Cervantesovu cenu]], nejprestižnější ocenění pro španělskojazyčné spisovatele, a to jakožto první Argentinec. Druhým se stal v roce 1984 [[Ernesto Sábato]], jenž proslul zejména svými [[esej]]i a románem ''Tunel'', dávaným do souvislosti s [[Existencialismus|existencialismem]] a [[Psychoanalýza|psychoanalýzou]].{{Citace periodika [836] => | příjmení = Petersen [837] => | jméno = Fred [838] => | titul = Sábato's "El Túnel": More Freud Than Sartre [839] => | periodikum = Hispania [840] => | datum vydání = 1967 [841] => | ročník = 50 [842] => | číslo = 2 [843] => | strany = 271–276 [844] => | issn = 0018-2133 [845] => | doi = 10.2307/337577 [846] => | url = https://www.jstor.org/stable/337577 [847] => | datum přístupu = 2022-03-28 [848] => }} V roce 1990 si pro tuto cenu přišel [[Adolfo Bioy Casares]], blízký Borgesův přítel a představitel [[Science fiction|sci-fi]] (zejm. ''Morelův vynález'').{{Citace elektronického periodika [849] => | příjmení = [850] => | jméno = [851] => | titul = Con el Argantino Bioy Casares Adolfo Bioy Ganó Premio Cervantes [852] => | periodikum = El Tiempo [853] => | url = https://www.eltiempo.com/archivo/documento/MAM-3936 [854] => | datum vydání = 1990-11-16 [855] => | jazyk = spanish [856] => | datum přístupu = 2022-03-28 [857] => }} Dosud posledním oceněným Argentincem je [[Juan Gelman]] (2007), jehož velkým tématem se stal [[exil]], k němuž byl donucen politickými okolnostmi, a věnoval se také tématu dětí odebraných svým rodičům během [[Špinavá válka|špinavé války]].{{Citace elektronického periodika [858] => | titul = Juan Gelman recibe el Premio Cervantes [859] => | periodikum = Agencia SINC [860] => | url = https://www.agenciasinc.es/Noticias/Juan-Gelman-recibe-el-Premio-Cervantes [861] => | jazyk = es-MX [862] => | datum přístupu = 2022-03-28 [863] => }}{{Citace elektronického periodika [864] => | titul = El dolor y el exilio: una constante en la poesía de Juan Gelman [865] => | periodikum = Biblioteca Nacional [866] => | url = https://www.bibliotecanacional.gob.cl/615/w3-article-28498.html [867] => | jazyk = es [868] => | datum přístupu = 2022-03-28 [869] => }} [870] => [871] => Neméně významným autorem byl však i [[Julio Cortázar]], který je spolu s Borgesem a Casaresem často označován za zakladatele nové jihoamerické fantastické literatury a iniciátora „jihoamerického kulturního boomu“ v 2. polovině 20. století.{{Citace elektronického periodika [872] => | titul = Boom hispanoamerického románu v 60. letech 20. století [873] => | periodikum = Vltava [874] => | vydavatel = Český rozhlas [875] => | url = https://vltava.rozhlas.cz/boom-hispanoamerickeho-romanu-v-60-letech-20-stoleti-7910085 [876] => | datum vydání = 2019-05-10 [877] => | jazyk = cs [878] => | datum přístupu = 2022-03-28 [879] => }} Do jejich okruhu patřila i spisovatelka [[Victoria Ocampová]], zakladatelka a vydavatelka slavného literárního časopisu ''Sur.''{{Citace periodika [880] => | příjmení = [881] => | jméno = [882] => | titul = Obituary: Victoria Ocampo, 88; Writer in Argentina [883] => | periodikum = The New York Times [884] => | datum vydání = 1979-02-04 [885] => | issn = 0362-4331 [886] => | jazyk = en-US [887] => | url = https://www.nytimes.com/1979/02/04/archives/victoria-ocampo-88-writer-in-argentina-magazine-she-founded.html [888] => | datum přístupu = 2022-03-28 [889] => }} Stejně jako její sestra [[Silvina Ocampová]]. Prozaik [[Manuel Puig]] analyzoval především vliv [[Populární kultura|populární kultury]] a šoubyznysu na společnost.{{Citace periodika [890] => | příjmení = McCracken [891] => | jméno = Ellen [892] => | titul = Manuel Puig's "Heartbreak Tango": Women and Mass Culture [893] => | periodikum = Latin American Literary Review [894] => | datum vydání = 1981 [895] => | ročník = 9 [896] => | číslo = 18 [897] => | strany = 27–35 [898] => | issn = 0047-4134 [899] => | url = https://www.jstor.org/stable/20119254 [900] => | datum přístupu = 2022-03-28 [901] => }} [[Ricardo Güiraldes]] se zapsal do dějin argentinské literatury zejména románem ze života [[Gaučo|gaučů]] ''Don Segundo Sombra.'' [902] => [903] => K nejvýraznějším představitelům argentinské poezie patřili [[José Hernández]], [[Alfonsina Storniová]], [[Leopoldo Lugones]] a [[Alejandra Pizarniková]]. Hernández proslul národním eposem ''[[Martín Fierro]].'' [[Literatura pro děti|Knihami pro děti]] se proslavila [[María Elena Walshová]]. [904] => [905] => === Hudba === [906] => [[Soubor:Street tango.jpg|náhled|Argentinský pár tančí tango]] [907] => Hudební skladatel [[Gustavo Santaolalla]] získal [[Oscar]]a za hudbu k filmům ''[[Zkrocená hora]]'' a ''[[Babel (film)|Babel]]''.{{Citace elektronického periodika [908] => | příjmení = Cormier [909] => | jméno = Bill [910] => | titul = Argentine composer Gustavo Santaolalla wins 2nd Oscar, sparking national pride [911] => | periodikum = Taiwan News [912] => | url = https://www.taiwannews.com.tw/en/news/397043 [913] => | datum vydání = 2007-02-27 [914] => | datum přístupu = 2022-03-28 [915] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220328163208/https://www.taiwannews.com.tw/en/news/397043 [916] => | datum archivace = 2022-03-28 [917] => }} [[Luis Bacalov]] získal stejné ocenění roku 1996. [[Lalo Schifrin]] je autorem proslulého hudebního motivu ze seriálu ''[[Nulová šance (seriál)|Mission: Impossible]]''.{{Citace elektronického periodika [918] => | příjmení = Chilton [919] => | jméno = Martin [920] => | titul = 'I didn't have a clue what the show was about' – The story behind the iconic Mission: Impossible theme tune [921] => | periodikum = The Independent [922] => | url = https://www.independent.co.uk/arts-entertainment/films/features/mission-impossible-theme-tune-song-lalo-schifrin-composer-soundtrack-tom-cruise-a8630366.html [923] => | datum vydání = 2018-11-20 [924] => | jazyk = en [925] => | datum přístupu = 2022-03-28 [926] => }} O originální spojení divadla a hudby se pokoušel [[Mauricio Kagel]].{{Citace elektronického periodika [927] => | příjmení = Haase [928] => | jméno = Miloš [929] => | titul = Ironický postmodernista Mauricio Kagel. Portrét klasika hudby 20. století [930] => | periodikum = Vltava [931] => | vydavatel = Český rozhlas [932] => | url = https://vltava.rozhlas.cz/ironicky-postmodernista-mauricio-kagel-portret-klasika-hudby-20-stoleti-7983155 [933] => | datum vydání = 2019-07-21 [934] => | datum přístupu = 2022-02-28 [935] => }} K významným klasickým skladatelům patří i [[Alberto Ginastera]], [[Ariel Ramírez]] či [[Erich Kleiber]]. [936] => [937] => Slavnou klavíristkou se stala [[Martha Argerichová]], dirigentem pak [[Daniel Barenboim]]. Na poli [[jazz]]ové hudby se prosadil [[Gato Barbieri]], ve [[folk]]u [[Facundo Cabral]], [[Mercedes Sosa]] či [[Atahualpa Yupanqui]], v [[rock]]u [[Gustavo Cerati]], v [[opera|opeře]] [[tenor]] [[José Cura]]. [938] => [939] => Nejznámějším argentinským tancem je pravděpodobně [[Argentinské tango|tango]]. Je to taneční a hudební styl, který se zrodil na předměstí Buenos Aires, je silně spojen s Argentinou a Uruguayí, nejvíce však s argentinským hlavním městem. Titul krále tanga je připisován [[Carlos Gardel|Carlosi Gardelovi]].{{Citace elektronického periodika [940] => | příjmení = Dorůžka [941] => | jméno = Petr [942] => | titul = Spiknutí zvané tango [943] => | periodikum = Kulturní magazín Uni [944] => | url = https://www.magazinuni.cz/hudba/rozhovory-hudba/spiknuti-zvane-tango/ [945] => | datum vydání = 2010-06-30 [946] => | jazyk = cs [947] => | datum přístupu = 2022-03-28 [948] => }} Mistry tanga jsou také [[Ástor Piazzolla]], [[Aníbal Troilo]] nebo [[Osvaldo Pugliese]]. Tzv. elektrotango přinesla skupina [[Gotan Project]]. Argentinský folklor se sbírá většinou z oblastí ve vnitrozemí. Z folklóru vycházejí styly jako zambas, cuecas, chacarerar, [[chamarrita]]s, chamamés nebo malambo. [949] => [950] => === Vizuální umění === [951] => [[Soubor:Bérénice Bejo 2014.jpg|náhled|168x168pixelů|[[Bérénice Bejo]]vá]] [952] => Malířka [[Leonor Finiová]] přispěla k rozvoji [[surrealismus|surrealismu]]. K němu nějaký čas náležel i [[Antonio Berni]]. Proslulým kreslířem a karikaturistou byl [[Quino]], který se proslavil komiksem ''Mafalda''.{{Citace elektronického periodika [953] => | příjmení = [954] => | jméno = [955] => | titul = V veku 88 rokov zomrel argentínsky karikaturista Quino [956] => | periodikum = Sme.sk [957] => | url = https://kultura.sme.sk/c/22501084/v-veku-88-rokov-zomrel-argentinsky-karikaturista-quino.html [958] => | datum vydání = 2020-10-01 [959] => | jazyk = sk [960] => | datum přístupu = 2022-03-28 [961] => }} Významným avantgardním sochařem byl [[Lucio Fontana]].{{Citace monografie [962] => | příjmení = Miracco [963] => | jméno = Renato [964] => | příjmení2 = Fontana [965] => | jméno2 = Lucio [966] => | titul = Lucio Fontana: At the Roots of Spatialism [967] => | url = https://books.google.cz/books?id=HW9JAQAAIAAJ&q=Lucio+Fontana&dq=Lucio+Fontana&hl=cs&sa=X&redir_esc=y [968] => | vydavatel = Gangemi [969] => | počet stran = 152 [970] => | isbn = 978-88-492-1118-4 [971] => | poznámka = Google-Books-ID: HW9JAQAAIAAJ [972] => | jazyk = en [973] => }} [974] => [975] => Architekt [[César Pelli]] se proslavil výškovými stavbami, jako jsou [[Petronas Towers]] v [[Kuala Lumpur]], nebo [[Carnegie Hall Tower]] v [[New York]]u.{{Citace periodika [976] => | příjmení = Bernstein [977] => | jméno = Fred A. [978] => | příjmení2 = Goldberger [979] => | jméno2 = Paul [980] => | titul = Cesar Pelli, Designer of Iconic Buildings Around the World, Dies at 92 [981] => | periodikum = The New York Times [982] => | datum vydání = 2019-07-20 [983] => | issn = 0362-4331 [984] => | jazyk = en-US [985] => | url = https://www.nytimes.com/2019/07/20/arts/cesar-pelli-dead.html [986] => | datum přístupu = 2022-03-28 [987] => }} [988] => [989] => Velkým filmovým provokatérem je režisér [[Gaspar Noé]], na festivalech jsou ceněny filmy [[Lucrecia Martelová|Lucrecie Martelové]]. Argentina si odnesla dva [[Oscar za nejlepší cizojazyčný film|Oscary za nejlepší cizojazyčný film]], roku 1985 ho získal režisér [[Luis Puenzo]], v roce 2009 [[Juan José Campanella]].{{Citace elektronického periodika [990] => | příjmení = Child [991] => | jméno = Ben [992] => | titul = Argentina celebrates Oscars triumph [993] => | periodikum = The Guardian [994] => | url = http://www.theguardian.com/film/2010/mar/09/argentina-celebrates-oscars-triumph [995] => | datum vydání = 2010-03-09 [996] => | jazyk = en [997] => | datum přístupu = 2022-03-29 [998] => }} K hereckým hvězdám latinské Ameriky patřila v minulosti [[Libertad Lamarqueová]] či [[Norma Aleandrová]], v současnosti například [[Martina Stoessel]]ová nebo [[Bérénice Bejo]]vá, držitelka [[César]]a za rok 2012 a ceny pro nejlepší herečku na [[Filmový festival v Cannes|festivalu v Cannes]] roku 2013.{{Citace elektronického periodika [999] => | titul = César 2012 : Bérénice Bejo triomphe et sort enfin de l'ombre de Jean Dujardin [1000] => | periodikum = www.purepeople.com [1001] => | url = https://www.purepeople.com/article/cesar-2012-berenice-bejo-triomphe-et-sort-enfin-de-l-ombre-de-jean-dujardin_a96542/1 [1002] => | jazyk = fr [1003] => | datum přístupu = 2022-03-29 [1004] => }}{{Citace elektronického periodika [1005] => | titul = Berenice Bejo wins best actress at Cannes [1006] => | periodikum = www.geo.tv [1007] => | url = https://www.geo.tv/latest/59662-berenice-bejo-wins-best-actress-at-cannes [1008] => | jazyk = en [1009] => | datum přístupu = 2022-03-29 [1010] => }} [1011] => [1012] => === Kuchyně === [1013] => {{Podrobně|Argentinská kuchyně}} [1014] => [[Soubor:Asado 2005.jpg|náhled|Grilování ''asado'']] [1015] => Mezi základní pilíře argentinské kuchyně patří [[hovězí maso]] a [[ryby]]. Argentinci spotřebují nejvíce červeného masa na světě.{{Citace elektronického periodika [1016] => | příjmení = Steiger [1017] => | jméno = Carlos [1018] => | titul = Modern Beef Production in Brazil and Argentina [1019] => | periodikum = www.choicesmagazine.org [1020] => | url = https://www.choicesmagazine.org/2006-2/tilling/2006-2-12.htm [1021] => | datum vydání = 2006-07-18 [1022] => | datum přístupu = 2022-03-29 [1023] => }} Mezi jeho populární úpravy patří [[grilování]], zejména jeho specifická argentinská verze zvaná ''asado''. [1024] => [1025] => K nejoblíbenějším jídlům patří [[steak]], plněné taštičky [[Empanada|empenada]], omáčka z jemně nasekané [[petržel]]ky, mletého [[Česnek kuchyňský|česneku]], [[Olivový olej|olivového oleje]], [[Dobromysl obecná|oregana]] a z červeného vinného [[Ocet|octa]] zvaná [[chimichurri]] nebo řízku podobná [[milanesa]]. [1026] => [1027] => Argentina je rozmanitá země, takže některé oblasti se vyznačují gastronomickými specifiky. Tradiční kuchyní kmene Guaraní je ovlivněna zejména oblast [[Argentinské meziříčí|Argentinského meziříčí]]. Typickým jídlem zde je [[chipá]], chléb z [[Maniok jedlý|manioku]] a sýra. V Patagonii je místní specialitou zase [[curanto]], kotlík z masa a mořských plodů, připravovaný na horkém kameni. [1028] => [1029] => Rozvinuté je argentinské [[vinařství]], mezi nejpěstovanější odrůdy vína patří [[Syrah]] a [[Malbec]].{{Citace elektronického periodika [1030] => | titul = Argentinská kuchyně – nejznámější jídla, pití a jejich ceny [1031] => | periodikum = Cestolino.cz [1032] => | url = https://www.cestolino.cz/pruvodce/argentina/mistni-kuchyne/ [1033] => | jazyk = cs [1034] => | datum přístupu = 2020-04-21 [1035] => }}{{Citace elektronické monografie [1036] => | titul = World Travel Guide [1037] => | url = https://www.worldtravelguide.net/guides/south-america/argentina/food-and-drink/ [1038] => | datum přístupu = 2020-04-21 [1039] => | jazyk = en-US [1040] => }} Specifickým argentinským nápojem je [[maté]], obsahuje [[kofein]] a vyrábí se z lístků [[Cesmína paraguayská|cesmíny paraguayské]].{{Citace monografie [1041] => | příjmení = McCloskey [1042] => | jméno = Erin [1043] => | příjmení2 = Burford [1044] => | jméno2 = Tim [1045] => | titul = Argentina: The Bradt Travel Guide [1046] => | url = https://books.google.cz/books?id=GiP_c7AB6MAC&printsec=frontcover&dq=isbn:9781841621388&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [1047] => | vydavatel = Bradt Travel Guides [1048] => | počet stran = 436 [1049] => | isbn = 978-1-84162-138-8 [1050] => | poznámka = Google-Books-ID: GiP_c7AB6MAC [1051] => | jazyk = en [1052] => }} [1053] => [1054] => K oblíbeným [[dezert]]ům patří ''dulce de leche, alfajor'' nebo ''[[sopaipilla]].'' [1055] => [1056] => === Sport === [1057] => [[Soubor:Lionel-Messi-Argentina-2022-FIFA-World-Cup.jpg|náhled|upright|Fotbalista [[Lionel Messi]] na Mistrovství světa v roce 2022|vlevo]] [1058] => [[Soubor:Argentina celebrando copa.jpg|náhled|Argentinští fotbalisté slaví titul mistra světa v roce 1986]] [1059] => Samotní Argentinci za svůj národní sport považují pro Evropany celkem neznámé [[pato]] (v doslovném překladu „kachna“).{{Citace elektronického periodika [1060] => | titul = Pato - the national sport of Argentina [1061] => | periodikum = Globetrotting [1062] => | url = https://www.globetrotting.com.au/pato-the-national-sport-of-argentina/ [1063] => | datum vydání = 2016-07-10 [1064] => | jazyk = en-US [1065] => | datum přístupu = 2022-03-28 [1066] => }} Hrají dvě mužstva jezdců na koních, často mezi sousedními ranči, a vítězí družstvo, které dopraví svoji kachnu do soupeřova sídla. V roce 1941 byla založena argentinská federace tohoto sportu, v roce 1953 pak byl prohlášen za sport národní. [1067] => [1068] => Největší popularitě se ovšem těší [[fotbal]]. [[Argentinská fotbalová reprezentace]] se zúčastnila osmnácti z jednadvaceti fotbalových [[Mistrovství světa ve fotbale|světových mistrovství]], třikrát jej dokonce vyhrála, v roce [[Mistrovství světa ve fotbale 1978|1978]] na domácí půdě, roku [[Mistrovství světa ve fotbale 1986|1986]] v Mexiku - s pověstným Maradonovým gólem rukou, kterým vyřadila Anglii a roku [[Mistrovství světa ve fotbale 2022|2022]] v Kataru. Kromě toho třikrát došla do finále ([[Mistrovství světa ve fotbale 1930|1930]] v Uruguayi, [[Mistrovství světa ve fotbale 1990|1990]] v Itálii a [[Mistrovství světa ve fotbale 2014|2014]] v Brazílii). Dvakrát také Argentinci kralovali [[Fotbal na letních olympijských hrách|fotbalovému turnaji olympijských her]] ([[Letní olympijské hry 2004|2004]] v Aténách, [[Letní olympijské hry 2008|2008]] v Pekingu) a celkem patnáctkrát ovládli turnaj [[Copa América]] ([[Mistrovství Jižní Ameriky ve fotbale 1921|1921]], [[Mistrovství Jižní Ameriky ve fotbale 1925|1925]], [[Mistrovství Jižní Ameriky ve fotbale 1927|1927]], [[Mistrovství Jižní Ameriky ve fotbale 1929|1929]], [[Mistrovství Jižní Ameriky ve fotbale 1937|1937]], [[Mistrovství Jižní Ameriky ve fotbale 1941|1941]], [[Mistrovství Jižní Ameriky ve fotbale 1945|1945]], [[Mistrovství Jižní Ameriky ve fotbale 1946|1946]], [[Mistrovství Jižní Ameriky ve fotbale 1947|1947]], [[Mistrovství Jižní Ameriky ve fotbale 1955|1955]], [[Mistrovství Jižní Ameriky ve fotbale 1957|1957]], [[Mistrovství Jižní Ameriky ve fotbale 1959 (Argentina)|1959]], [[Copa América 1991|1991]], [[Copa América 1993|1993]], [[Copa América 2021|2021]]). Za nejlepší argentinské fotbalisty historie jsou považováni nejlepší střelec argentinské ligy všech dob [[Ángel Labruna]], brankář-inovátor [[Amadeo Carrizo]], držitelé [[Zlatý míč|Zlatého míče]] [[Alfredo Di Stéfano|Alfredo di Stéfano]] a [[Omar Sívori|Omar Sivori]], brankář mistrů světa z roku 1978 [[Ubaldo Fillol]], nejlepší střelec mistrovství světa roku 1978 [[Mario Kempes]], čtyřnásobný vítěz [[Pohár osvoboditelů|Poháru osvoboditelů]] [[Ricardo Bochini]], hlavní tahoun týmu světových šampionů z roku 1986 [[Diego Maradona|Diego Armando Maradona]], dvojnásobný mistr světa [[Daniel Passarella]], [[Gabriel Batistuta]], [[Hernán Crespo]], trojnásobný [[fotbalista roku Jižní Ameriky]] [[Carlos Tévez]], [[Javier Zanetti]] a v posledních letech [[Sergio Agüero]], [[Ángel Di María]] a především [[Lionel Messi]], jedna z největších hvězd dějin sportu: čtyřnásobný vítěz [[Liga mistrů UEFA|Ligy mistrů UEFA]], vicemistr světa z roku 2014, olympijský vítěz z roku 2008, osmkrát vyhlášen nejlepším fotbalistou světa, nejlepší střelec [[Argentinská fotbalová reprezentace|argentinské reprezentace]] a [[Primera División|španělské ligy]] v historii, druhý nejlepší střelec Ligy mistrů. Nezřídka bývá označován za nejlepšího fotbalistu všech dob.{{Citace elektronického periodika [1069] => | příjmení = Kvasnička [1070] => | jméno = Drahomír [1071] => | titul = 4 důvody, proč je Lionel Messi nejlepším fotbalistou všech dob [1072] => | periodikum = SportRevue.cz [1073] => | url = http://sportrevue.isport.blesk.cz/4-duvody-proc-je-lionel-messi-nejlepsim-fotbalistou-vsech-dob [1074] => | jazyk = cs [1075] => | datum přístupu = 2022-03-28 [1076] => }} [1077] => [1078] => Více než třicet argentinských boxerů již dosáhlo na světové tituly, mimoto získali dalších sedm zlatých olympijských medailí, sedm stříbrných a deset bronzových. [[Carlos Monzón]] držel titul profesionálního mistra světa ve střední váze sedm let. [[Luciana Aymarová]] vyhrála osmkrát anketu o nejlepší [[pozemní hokej]]istku světa, což je rekord. Do síně slávy Mezinárodní volejbalové federace byl uveden [[Hugo Conte]].{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://www.volleyhall.org/list-of-hall-of-famers |datum přístupu=2019-05-14 |url archivu=https://web.archive.org/web/20200529214131/https://www.volleyhall.org/list-of-hall-of-famers |datum archivace=2020-05-29 |nedostupné=ano }} [1079] => [1080] => Svou bohatou minulost má v Argentině také [[basketbal]], vždyť se Argentinci stali v roce 1950 i mistry světa. V 60. a 70. letech však popularita košíkové upadala. Zašlou slávu jí vrátilo až založení Národní ligy (''Liga Nacional de Básquet'') v roce 1984. Dalším impulsem byl první argentinský basketbalista v [[National Basketball Association|NBA]], [[Manu Ginóbili]]. Kromě titulu mistrů světa se jihoamerická země může pochlubit finálovou účastí na MS 2002 v Indianapolis, čtvrtým místem z Japonska 2006 a zlatou medailí z athénské olympiády, která je ceněna nejvýše.{{Citace elektronického periodika [1081] => | titul = Basketbalové zlato patří Argentincům [1082] => | periodikum = iDNES.cz [1083] => | url = https://www.idnes.cz/oh/ateny/basketbalove-zlato-patri-argentincum.A040828_234631_oh04_basket_rav [1084] => | datum vydání = 2004-08-28 [1085] => | jazyk = cs [1086] => | datum přístupu = 2022-03-28 [1087] => }} [[Oscar Furlong]] a [[Ricardo González]] jsou členy síně slávy [[Mezinárodní basketbalová federace|Mezinárodní basketbalové federace]]. [1088] => [[Soubor:Vilas abierto ba 1977.jpg|vlevo|náhled|220x220pixelů|[[Guillermo Vilas]]]] [1089] => [[Soubor:Juan Manuel Fangio (circa 1952).jpg|náhled|[[Juan Manuel Fangio]]|224x224pixelů]]Hlavními hvězdami argentinského tenisu jsou [[Guillermo Vilas]] (vítěz [[Australian Open]], [[French Open|Paříže]] i [[US Open (tenis)|US Open]]) a [[Gabriela Sabatini]] (vítězka US Open 1990). Úspěšnými reprezentanty Argentiny v tenise jsou též [[David Nalbandian]] (vítěz Turnaje mistrů z roku 2005){{Citace elektronického periodika [1090] => | titul = Nalbandian: z náhradníka šampionem [1091] => | periodikum = iDNES.cz [1092] => | url = https://www.idnes.cz/sport/tenis/nalbandian-z-nahradnika-sampionem.A051120_205443_tenis_ma [1093] => | datum vydání = 2005-11-21 [1094] => | jazyk = cs [1095] => | datum přístupu = 2022-03-28 [1096] => }}, [[Juan Martín del Potro]] (vítěz [[US Open 2009 – mužská dvouhra|US Open 2009]]){{Citace elektronického periodika [1097] => | titul = Federer padl. Šampionem US Open je po pětisetové bitvě Del Potro [1098] => | periodikum = iDNES.cz [1099] => | url = https://www.idnes.cz/sport/tenis/federer-padl-sampionem-us-open-je-po-petisetove-bitve-del-potro.A090914_214757_tenis_bur [1100] => | datum vydání = 2009-09-15 [1101] => | jazyk = cs [1102] => | datum přístupu = 2022-03-28 [1103] => }}, [[Gastón Gaudio]] (vítěz [[French Open 2006 – mužská dvouhra|Roland Garros 2004]]){{Citace elektronického periodika [1104] => | titul = Gaston Gaudio otočil argentinské finále [1105] => | periodikum = iDNES.cz [1106] => | url = https://www.idnes.cz/sport/tenis/gaston-gaudio-otocil-argentinske-finale.A040606_185821_tenis_rav [1107] => | datum vydání = 2004-06-06 [1108] => | jazyk = cs [1109] => | datum přístupu = 2022-03-28 [1110] => }} a také argentinští debloví zabijáci [[Guillermo Coria]] a [[Paola Suárezová]] (triumfy z OH 2004 a čtyři z Roland Garros). Argentinci byli celkem pětkrát ve finále [[Davis Cup]]u, z toho jedno – v roce 2016 – vyhráli.{{Citace elektronického periodika [1111] => | titul = Davis Cup vyhrála po velkém obratu poprvé v historii Argentina, rozhodl Delbonis [1112] => | periodikum = Lidovky.cz [1113] => | url = https://www.lidovky.cz/sport/ostatni-sporty/davis-cup-vyhrala-poprve-v-historii-argentina-rozhodl-delbonis.A161127_215043_ln-sport-ostatni_oka [1114] => | datum vydání = 2016-11-27 [1115] => | jazyk = cs [1116] => | datum přístupu = 2022-03-28 [1117] => }} [1118] => [1119] => Ač je [[ragby]] v Argentině ještě amatérským sportem, má už přes sedmdesát tisíc registrovaných hráčů. Reprezentaci, která je mezi šestkou nejlepších na světě se přezdívá ''[[Argentinská ragbyová reprezentace|Los Pumas]]''. Jediným cenným kovem je ale bronz z francouzského [[Mistrovství světa v ragby 2007|MS 2007]], kde Argentina překonala domácí [[Francouzská ragbyová reprezentace|Francii]]. O bronz si poté neúspěšně zahrála ještě v letech [[Mistrovství světa v ragby 2015|2015]] a [[Mistrovství světa v ragby 2003|2023]]. [[Hugo Porta]] byl jako první zástupce amerického kontinentu uveden do mezinárodní ragbyové síně slávy.https://www.world.rugby/halloffame/inductees [1120] => [1121] => Nejznámějším argentinským pilotem [[formule 1]] je [[Juan Manuel Fangio]], který se v letech [[1951]]–[[1957|57]] pětkrát stal [[Mistři světa Formule 1|mistrem světa]], což bylo překonáno až roku [[2003]].{{Citace elektronického periodika [1122] => | titul = Před 100 lety se narodil legendární létající Argentinec Fangio [1123] => | periodikum = iDNES.cz [1124] => | url = https://www.idnes.cz/sport/motorsport/pred-100-lety-se-narodil-legendarni-letajici-argentinec-fangio.A110624_190939_formule_mah [1125] => | datum vydání = 2011-06-24 [1126] => | jazyk = cs [1127] => | datum přístupu = 2022-03-28 [1128] => }} [1129] => [1130] => == Věda == [1131] => [[Soubor:Leloir Cardini.JPG|vlevo|náhled|[[Luis Federico Leloir]]]] [1132] => Argentinci získali dosud tři [[Nobelova cena|Nobelovy ceny]] za vědu. [[Bernardo Houssay]] byl první, obdržel [[Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství|Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství]] v roce 1947, za objevy mechanismů [[hormon]]ální regulace hladiny cukru v krvi.{{Citace elektronického periodika [1133] => | titul = The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1947 [1134] => | periodikum = NobelPrize.org [1135] => | url = https://www.nobelprize.org/prizes/medicine/1947/houssay/biographical/ [1136] => | jazyk = en-US [1137] => | datum přístupu = 2022-03-28 [1138] => }} Argentinský biochemik [[Luis Federico Leloir]] získal v roce 1970 [[Nobelova cena za chemii|Nobelovu cenu za chemii]], a to za objev aktivačních [[Cukry|cukrů]] a jejich funkce v biosyntéze [[Polysacharidy|polysacharidů]].{{Citace elektronického periodika [1139] => | příjmení = Valová [1140] => | jméno = H. Cídlová, B. Kohoutková, P. Křivánková, K. Štěpánek, B. [1141] => | titul = Historie chemie - studijní materiál [1142] => | periodikum = www.ped.muni.cz [1143] => | url = http://www.ped.muni.cz/wchem/sm/hc/hist/nobceny/leloir.html [1144] => | jazyk = cs [1145] => | datum přístupu = 2018-11-25 [1146] => }} Jeho oborový kolega [[César Milstein]] je nositel [[Nobelova cena za fyziologii a lékařství|Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství]] za rok 1984, za výzkum [[Imunitní systém|imunitního systému]] a [[Monoklonální protilátka|monoklonálních protilátek]].{{Citace elektronického periodika [1147] => | titul = The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1984 [1148] => | periodikum = NobelPrize.org [1149] => | url = https://www.nobelprize.org/prizes/medicine/1984/milstein/facts/ [1150] => | jazyk = en-US [1151] => | datum přístupu = 2022-03-28 [1152] => }} [[Florentino Ameghino]] byl významným [[Paleontologie|paleontologem]], objevil okolo šesti tisíc prehistorických živočichů. Jiný argentinský paleontolog [[José F. Bonaparte]] objevil pozůstatky desítek jihoamerických [[Dinosauři|dinosaurů]]. Do oblasti [[herpetologie]] a [[entomologie]] zasáhl [[Hermann Burmeister]]. Teoretický fyzik [[Juan Maldacena]] popsal tzv. [[AdS/CFT|AdS/CFT korespondenci]], jež je důležitá v [[Teorie superstrun|teorii strun]]. [[René Favaloro]] vynalezl aortokoronární bypass a v roce 1967 provedl jeho první úspěšné voperování do těla pacienta.{{Citace elektronického periodika [1153] => | příjmení = Králík [1154] => | jméno = Ondřej [1155] => | titul = Argentinský lékař René Favaloro vyvinul techniky, jak provádět aortokoronární bypass [1156] => | periodikum = VTM.cz [1157] => | url = https://vtm.zive.cz/clanky/rene-favarolo/sc-870-a-199320/default.aspx [1158] => | jazyk = cs [1159] => | datum přístupu = 2022-03-28 [1160] => }} [1161] => [[Soubor:MarioBunge (cropped).jpg|náhled|[[Mario Bunge]]]] [1162] => K významným představitelům [[Humanitní vědy|humanitních]] a [[Společenské vědy|sociálních věd]] patří [[Filosofie vědy|filozof vědy]] [[Mario Bunge]].{{Citace monografie [1163] => | příjmení = Matthews [1164] => | jméno = Michael R. [1165] => | titul = Mario Bunge: An Introduction to His Life, Work and Achievements [1166] => | url = https://doi.org/10.1007/978-3-030-16673-1_1 [1167] => | editoři = Michael R. Matthews [1168] => | vydavatel = Springer International Publishing [1169] => | místo = Cham [1170] => | strany = 1–28 [1171] => | isbn = 978-3-030-16673-1 [1172] => | doi = 10.1007/978-3-030-16673-1_1 [1173] => | poznámka = DOI: 10.1007/978-3-030-16673-1_1 [1174] => | jazyk = en [1175] => }} [1176] => [1177] => V roce 1957 Argentina postavila jako první jihoamerická země [[jaderný reaktor]] a v roce 1974, znovu jako první v latinské Americe, otevřela [[Jaderná elektrárna|jadernou elektrárnu]]: [[Atucha]]. Druhá elektrárna, [[Embalse]], byla dokončena roku 1983. Argentina má také svůj vlastní kosmický program a vyslala do vesmíru již několik satelitů: LUSAT-1 (1990), Víctor-1 (1996) či PEHUENSAT-1 (2007). K roku 2013 měla Argentina 43 veřejných univerzit. Největší z nich je [[Univerzita v Buenos Aires]], je také druhou největší v jižní Americe. ''QS World University Rankings'' ji roku 2017 označil za 85. nejlepší na světě. Nejstarší univerzitou v zemi je [[Národní univerzita v Córdobě]] (''Universidad Nacional de Córdoba''), založena byla roku 1613. [[Národní univerzita v La Plata]] (''Universidad Nacional de La Plata'') má největší paleontologickou sbírku v zemi. [1178] => [1179] => Území argentinské Patagonie je také po desetiletí známé jako pokladnice objevů [[Dinosauři|dinosauřích]] [[Fosilie|fosilií]]. K červenci 2020 je Argentina díky tomu třetím nejbohatším státem světa v počtu popsaných druhů [[Mezozoikum|druhohorních]] dinosaurů. Těch bylo k tomuto datu stanoveno 147, přičemž Argentinu v tomto směru překonává pouze [[Čína]] (308 druhů) a [[Spojené státy americké|USA]] (280 druhů).{{Citace elektronického periodika [1180] => | příjmení = SOCHA [1181] => | jméno = Vladimír [1182] => | titul = Dinosauří statistika roku 2020 [1183] => | periodikum = OSEL.cz [1184] => | rok vydání = 2020 [1185] => | měsíc vydání = července [1186] => | den vydání = 8 [1187] => | url = https://www.osel.cz/11259-dinosauri-statistika-roku-2020.html [1188] => }} [1189] => [1190] => == Odkazy == [1191] => [1192] => === Reference === [1193] => [1194] => [1195] => === Literatura === [1196] => * {{Citace monografie | příjmení = Chalupa | jméno = Jiří | rok = 2002 | titul = Dějiny Argentiny, Uruguaye a Chile | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | stránky = | poznámka = | isbn = 80-7106-323-1}} [1197] => [1198] => === Související články === [1199] => * [[Argentinské tango]] [1200] => * [[Latinská Amerika]] [1201] => * [[Hispanoamerika]] [1202] => * [[České krajanské spolky v Argentině]] [1203] => * [[Římskokatolická církev v Argentině]] [1204] => [1205] => === Externí odkazy === [1206] => * {{Commonscat|Argentina}} [1207] => * {{Commons|Argentina}} [1208] => * {{Wikislovník|heslo=Argentina}} [1209] => * {{Wikizprávy|kategorie=Argentina}} [1210] => * [https://web.archive.org/web/20150401172110/http://www.argentina.ar/ Oficiální portál Argentiny] [1211] => * [https://web.archive.org/web/20101101184304/http://www.casarosada.gov.ar/ Webové stránky argentinské presidentky] [1212] => * [http://www.argentina.gov.ar Webové stránky argentinské vlády] [1213] => * [https://web.archive.org/web/20111012073344/http://video.google.com/videoplay?docid=4353655982817317115&hl=en Argentina's Economic Collapse], dokument o ekonomickém kolapsu Argentiny z přelomu století [1214] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Argentina | url = http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/sub-saharan-africa/eritrea?profile=all | datum aktualizace = 2011-08-01 | datum přístupu = 2012-01-29 | vydavatel = Foreign & Commonwealth Office | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20120309025822/http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/sub-saharan-africa/eritrea/?profile=all | datum archivace = 2012-03-09 | nedostupné = ano }} [1215] => * {{Citace elektronické monografie [1216] => | titul = Argentina - Amnesty International Report 2011 [1217] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/argentina/report-2011 [1218] => | datum přístupu = 2011-08-09 [1219] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [1220] => | jazyk = anglicky [1221] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110803115236/http://amnesty.org/en/region/argentina/report-2011 [1222] => | datum archivace = 2011-08-03 [1223] => | nedostupné = ano [1224] => }} [1225] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Argentina - o českých krajanech | url = http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/krajane/krajane_ve_svete/krajane_ve_svete-index_13.html | datum vydání = 2002-05-16 | datum přístupu = 2011-12-14 | vydavatel = [[Ministerstvo zahraničních věcí České republiky]] | url archivu = https://web.archive.org/web/20111208043012/http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/krajane/krajane_ve_svete/krajane_ve_svete-index_13.html | datum archivace = 2011-12-08 | nedostupné = ano }} [1226] => * {{Citace elektronické monografie [1227] => | titul = Argentina (2011) [1228] => | url = http://www.freedomhouse.org/report/freedom-world/2011/argentina [1229] => | datum přístupu = 2012-01-29 [1230] => | vydavatel = [[Freedom House]] [1231] => | jazyk = anglicky [1232] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120308193204/http://www.freedomhouse.org/report/freedom-world/2011/argentina [1233] => | datum archivace = 2012-03-08 [1234] => | nedostupné = ano [1235] => }} [1236] => * {{Citace elektronické monografie [1237] => | korporace = Bertelsmann Stiftung [1238] => | titul = BTI 2010 — Argentina Country Report [1239] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/LAC/Argentina.pdf [1240] => | datum vydání = 2009 [1241] => | datum přístupu = 2011-08-09 [1242] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftung [1243] => | místo = Gütersloh [1244] => | jazyk = anglicky [1245] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110928071621/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/LAC/Argentina.pdf [1246] => | datum archivace = 2011-09-28 [1247] => | nedostupné = ano [1248] => }} [1249] => * {{Citace elektronické monografie [1250] => | korporace = Bureau of Western Hemisphere Affairs [1251] => | titul = Background Note: Argentina [1252] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/26516.htm [1253] => | datum vydání = 2011-07-22 [1254] => | datum přístupu = 2011-08-09 [1255] => | vydavatel = U.S. Department of State [1256] => | jazyk = anglicky [1257] => }} [1258] => * {{Citace elektronické monografie [1259] => | korporace = CIA [1260] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [1261] => | titul = The World Factbook - Argentina [1262] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ar.html [1263] => | datum aktualizace = 2011-07-05 [1264] => | datum přístupu = 2011-08-09 [1265] => | jazyk = anglicky [1266] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080813015503/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ar.html [1267] => | datum archivace = 2008-08-13 [1268] => | nedostupné = ano [1269] => }} [1270] => * {{Citace elektronické monografie | korporace = Refworld: The Leader in Refugee Decision Support | titul = Argentina | url = http://www.unhcr.org/refworld/country/4562d94e2/ARG.html | datum přístupu = 2012-01-29 | vydavatel = [[Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky|United Nations High Commissioner for Refugees]] | jazyk = anglicky}} [1271] => * {{Citace elektronické monografie [1272] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Buenos Aires [1273] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Argentina [1274] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/argentina-2011-05-02.pdf [1275] => | datum vydání = 2011-05-02 [1276] => | datum přístupu = 2011-08-09 [1277] => | vydavatel = Businessinfo.cz [1278] => | jazyk = česky [1279] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120111141414/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/argentina-2011-05-02.pdf [1280] => | datum archivace = 2012-01-11 [1281] => | nedostupné = ano [1282] => }} [1283] => * {{Citace elektronické monografie [1284] => | příjmení = Calvert [1285] => | jméno = Peter A. R [1286] => | spoluautoři = a kol. [1287] => | titul = Turkey [1288] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/33657/Argentina [1289] => | datum přístupu = 2011-08-09 [1290] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [1291] => | jazyk = anglicky [1292] => }} [1293] => [1294] => {{Jižní Amerika}} [1295] => {{G20}} [1296] => [1297] => {{Autoritní data}} [1298] => {{Portály|Geografie|Latinská Amerika}} [1299] => [1300] => [[Kategorie:Argentina| ]] [1301] => [[Kategorie:Státy Jižní Ameriky]] [1302] => [[Kategorie:Latinská Amerika]] [1303] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1816]] [] => )

good wiki

Argentina

Argentina, plným názvem Argentinská republika , je stát ležící na jihu Jižní Ameriky s 4984 km dlouhým pobřežím Atlantiku. Na severu hraničí s Bolívií (832 km) a Paraguayí (1880 km), na východě s Brazílií (1224 km) a Uruguayí (579 km) a na západě s Chile (5150 km).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

Argentina

About

Expert Team

Award winning agency

10 Year Exp.

You might be interested in

2001

2003

Aconcagua

Andy

Brazílie

Itálie

Paraguay

Španělsko

Service

About us

Technology

Locations