Array ( [0] => 14661562 [id] => 14661562 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sasko [uri] => Sasko [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Sasko je jedním z regionů Německa, který se nachází na východě spolkové země Sasko. Je charakterizován svým historickým a kulturním bohatstvím, přičemž zaujímá území o rozloze přibližně 18 420 čtverečních kilometrů. Sasko hrálo významnou roli v dějinách střední Evropy a bylo domovem významných historických postav, jako je například Matyáš Korvín. Region je také známý svými malebnými přírodními scenériemi, které tvoří například pohoří Krušné hory a Saské Švýcarsko. Sasko je důležitou průmyslovou oblastí, a to především díky těžbě uhlí a výrobě oceli. Mezi jeho nejvýznamnější města patří Drážďany, Lipsko a Chemnitz. [oai] => Sasko je jedním z regionů Německa, který se nachází na východě spolkové země Sasko. Je charakterizován svým historickým a kulturním bohatstvím, přičemž zaujímá území o rozloze přibližně 18 420 čtverečních kilometrů. Sasko hrálo významnou roli v dějinách střední Evropy a bylo domovem významných historických postav, jako je například Matyáš Korvín. Region je také známý svými malebnými přírodními scenériemi, které tvoří například pohoří Krušné hory a Saské Švýcarsko. Sasko je důležitou průmyslovou oblastí, a to především díky těžbě uhlí a výrobě oceli. Mezi jeho nejvýznamnější města patří Drážďany, Lipsko a Chemnitz. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=německé spolkové zemi}} [1] => {{Infobox - region [2] => | úřední název = Freistaat Sachsen [3] => | úřední název česky = Svobodný stát Sasko [4] => | vlajka = Flag of Saxony.svg [5] => | článek o vlajce = Saská vlajka [6] => | znak = Coat of arms of Saxony.svg [7] => | mapa = Locator map Saxony in Germany.svg [8] => | součást státu = {{Vlajka a název|Německo}} [9] => | forma administrativní jednotky = [[Německé spolkové země|Spolkový stát]] [10] => | dělení jednotky = 10 zemských okresů a 3 samostatná města [11] => | jazyk = [[němčina]], [[hornolužická srbština]] [12] => | náboženství = [[Protestantismus|Protestantství]], [[Římskokatolická církev]] [13] => | národnosti = [[Němci]], [[Lužičtí Srbové]] [14] => | hymna = [15] => | článek o hymně = [16] => | titul představitele = Předseda vlády [17] => | představitel = [[Michael Kretschmer]] ([[Křesťanskodemokratická unie|CDU]]) [18] => | zkratka = DE-SN [19] => | časové pásmo = +1 [20] => | hdp celkem = 134,511 mld. [[EUR]] (2021) [21] => | hdp = 30 378 [[EUR]] (2021) [22] => }} [23] => '''Sasko''' ({{Vjazyce2|de|''Sachsen''}} {{Audio|De-Sachsen2.ogg|[zaksn̩]}}, {{Vjazyce2|hsb|''Sakska''}}), plným názvem '''Svobodný stát Sasko''' ({{Vjazyce2|de|''Freistaat Sachsen''}} [{{IPA|ˈfʁaɪ̯ʃtaːt ˈzaksn̩}}], {{Vjazyce2|hsb|''Swobodny Stat Sakska''}}), je jedna ze 16 spolkových zemí [[Německo|Německa]]. Rozkládá se na východě Německa a má {{Počet obyvatel}} obyvatel. Spolu s [[Bavorsko|Bavorskem]] je jednou ze dvou německých spolkových zemí, které hraničí s [[Česko|Českem]]. Na severu hraničí s [[Braniborsko|Braniborskem]] a [[Sasko-Anhaltsko|Saskem-Anhaltskem]]; na západě se Saskem-Anhaltskem a [[Durynsko|Durynskem]], na jihozápadě s Bavorskem; na jihovýchodě s Českem, konkrétně s [[Karlovarský kraj|Karlovarským]], [[Ústecký kraj|Ústeckým]] a [[Liberecký kraj|Libereckým krajem]]; na východě pak s [[polsko]]u částí [[Lužice]] a [[Slezsko|Slezska]] (vojvodství [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezské]] a [[Lubušské vojvodství|Lubušské]]). V současných hranicích existuje od roku 1993. [24] => [25] => == Název == [26] => Již v [[Antika|antickém]] období bylo označení kmene [[Sasové|Sasů]] (''Sachsen'', latinsky ''Saxones'') odvozováno od slova ''Sax'', což je název pro nůž typický právě pro tento kmen.{{Citace periodika|příjmení=Genrich|jméno=Albert|titul=Der Name der Sachsen – Mythos und Realität|periodikum=Studien zur Sachsenforschung|číslo=7|místo=Hildesheim|rok=1991|strany=137–144|jazyk=německy}} Od kmene dostalo název i území nacházející se na severozápadě dnešního Německa. Během středověku se původní Sasko rozšiřovalo východním směrem do oblastí obývaných Slovany a označení tak přešlo i na území dnešního Saska (roku 1423 vzniklé [[Saské kurfiřtství]]). To bylo také, pro odlišení od původního [[Dolní Sasko|Dolního]] či [[Staří Sasové|Starého Saska]], nazýváno Horní Sasko. Na sklonku roku 1918 přijalo Sasko název ''Freistaat Sachsen'' (Svobodný stát Sasko), přičemž pojem ''Freistaat'' (svobodný stát) je německé synonymní označení pro [[Republika|republiku]].{{Citace elektronické monografie|příjmení=Dornheim|jméno=Andreas|titul=Geschichte des Begriffes „Freistaat“|url=https://www.lzt-thueringen.de/files/eschichte_des_begriffes.pdf|datum přístupu=2021-02-07|jazyk=německy|url archivu=https://web.archive.org/web/20190828094146/https://www.lzt-thueringen.de/files/eschichte_des_begriffes.pdf|datum archivace=2019-08-28|nedostupné=ano}} Tento název přijalo také roku 1990 znovuobnovené Sasko a je zakotven v [[Ústava Svobodného státu Sasko|ústavě]]. Český název Svobodný stát Sasko i hornolužickosrbský ''Swobodny Stat Sakska'' jsou odvozené od německého označení.{{Citace monografie|příjmení=Řezník|jméno=Miloš|odkaz na autora=Miloš Řezník|titul=Sasko|vydavatel=Libri|místo=Praha|rok=2005|počet stran=200|isbn=80-7277-275-9}}. [27] => [28] => == Geografie == [29] => === Vymezení === [30] => Z historického hlediska tvoří většinu území moderního Saska historická země Sasko, malá část bývalé [[Prusko|pruské]] provincie Sasko v okolí [[Lipsko|Lipska]] (do roku 1815 součást Saska; v letech 1945–1952 součást [[Sasko-Anhaltsko|Saska-Anhaltska]]); dále téměř celé území německé části [[Horní Lužice]], několik okrajových částí [[Dolní Lužice]] (v letech 1815–1952 součást Braniborska), malá část bývalé pruské provincie [[Braniborsko]] (území jižně od [[Senftenberg]]u bylo do roku 1815 součást Saska, v letech 1815–1952 součást Braniborska); malá část bývalých durynských států Reuss (například obec Fraureuth, v letech 1920–1952 součást [[Durynsko|Durynska]]) a Sasko-Altenbursko (například bývalá enkláva obec Rußdorf, v letech 1920–1928 součást Durynska); a také nepatrná část [[Slezsko|Slezska]] západně od [[Polsko|polské]] obce Przewóz.[http://www.hoeckmann.de/imagesdeutsch/sachsen.gif] [31] => [32] => == Dějiny == [33] => === Saské kurfiřtství === [34] => [35] => ==== Období od 6. ledna 1423 do roku 1635 ==== [36] => ''Dějiny do roku 1423 viz [[Sasko-Wittenberg]] a [[Míšeňské markrabství]]'' [37] => [38] => Označení Sasko se ve zhruba dnešním smyslu používá od [[6. leden|6. ledna]] [[1423]], kdy po smrti [[kurfiřt]]a [[Albrecht II. Saský|Albrechta II. Saského]] z askánsko-wittenberské linie rodu [[Askánci|Askánců]] udělil král [[Zikmund Lucemburský]] [[Míšeňské markrabství|míšeňskému]] markraběti [[Fridrich IV. Bojovný|Fridrichu IV. Bojovnému]] (Friedrich IV. der Streitbare) z rodu [[Wettinové|Wettinů]] za jeho oddané služby vévodství [[Sasko-Wittenberg]] a spolu s ním i kurfiřtský hlas, čímž vzniklo [[Saské kurfiřtství]]. Rod Wettinů tak soustředil ve svých rukách jak titul saského kurfiřta, tak i vévody. [39] => [40] => Kurfiřt [[Fridrich II. Saský (kurfiřt)|Fridrich II. Jemnocitný]] (1426–1464) vládl původně společně s vévodou Wilhelmem, ale již v roce 1440 došlo k rozdělení míšeňského území: Wilhelm obdržel Durynsko (vévodství) a Fridrichovi zůstala zbývající část. Po bratrovražedných válkách v dalších desetiletích došlo 11. listopadu 1485 v [[Lipsko|Lipsku]] k novému rozdělení wettinských zemí mezi kurfiřta Ernsta (1464–1486) a Albrechta, přičemž první dostal vlastní Míšeňsko, druhý Durynsko, a [[Osterland]] si rozdělili mezi sebe. Zároveň tak byly vytvořeny dvě linie rodu: ernestinská (kurfiřtská) a albertinská (vévodská). Poslední kurfiřt z ernestinské linie byl sesazen 19. května 1547 po porážce ve [[Šmalkaldská válka|šmalkaldské válce]], a tak přešel 4. června 1547 kurfiřtský titul spolu s částí území na vévodu [[Mořic Saský|Mořice Saského]] (1541–1553) z albertinské větve. Mořic zvětšil majetek nákupy a výměnami ([[Fojtsko]]). [41] => [42] => ==== Období od roku 1635 do 11. prosince 1806 ==== [43] => [[Soubor:State flag of Saxony before 1815.gif|náhled|vlevo| upright=0.7|Vlajka kurfiřtství Saského a Království Saského platná do 16. června 1815]] [44] => V průběhu [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] získal kurfiřt [[Jan Jiří I. Saský]] pražským mírem v roce 1635 [[Lužice|Lužici]] ([[Horní Lužice|Horní]] i [[Dolní Lužice|Dolní]]) zprvu jako české [[léno]]. [45] => [[Vestfálský mír]] v roce 1648 však značně oslabil kurfiřtovu politickou moc. Zároveň vznikly na území kurfiřtství nové boční linie ([[Sasko-Merseburg|merseburská]] – vymřela 1738; [[Sasko-Weißenfels|weisseinfelská]] – zanikla 1746; [[Sasko-Zeitz|zeitzská]] – vymřela již v roce 1718). [46] => [47] => V letech 1697–1733 a 1734–1763 vládli saští kurfiřti v [[Polsko|Polsku]] ([[August II. Silný|Fridrich August I. Silný]], jako polský král August II.; [[August III. Polský|Fridrich August II.]], jako král August III.). V té době už byly centrem Saska [[Drážďany]], jedno z nejvýstavnějších a nejkulturnějších měst tehdejší Evropy. Sasko v té době bylo mnohem větší než dnes. Zasahovalo až na území pozdějších [[Prusko|pruských]] provincií [[Braniborsko|Braniborska]] a [[Provincie Sasko|Saska]], a na území dnešního [[Polsko|Polska]] (viz [http://www.hoeckmann.de/imagesdeutsch/sachsen.gif mapa Saska v roce 1789]). [48] => [49] => V období [[napoleonské války|napoleonských válek]] bojovalo nejprve Sasko až do roku 1806 proti [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovi]], ovšem po porážce v [[bitva u Jeny|bitvě u Jeny]], stojíc bezbranné proti vítězi přijalo 11. prosince 1806 v [[Poznaň|Poznani]] nabízený mír. Saský kurfiřt [[Fridrich August I. Saský|Fridrich August III.]] tu toho dne vstoupil do [[Rýnský spolek|Rýnského spolku]], obdržel královský titul (dál vládl jako král [[Fridrich August I. Saský]]) a kurfiřtství tím de facto zaniklo. [50] => [51] => === Saské království === [52] => [[Soubor:Coat of arms of Wettin House Albert Line.png|náhled|Velký znak Saského království]] [53] => {{Podrobně|Saské království}} [54] => [55] => ==== Období od roku 1806 do vídeňského kongresu ==== [56] => 8. července 1807 získalo [[Saské království]] jako spojenec [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]] [[Tylžský mír|tylžským mírem]] [[Varšavské knížectví]], od [[Prusko|Pruska]] [[Chotěbuz (Německo)|Chotěbuz]] (Cottbus), od Rakouska pak následně [[Západní Halič]] a [[Krakovsko]]. V [[Bitva u Lipska|bitvě u Lipska]] (16.–19. října 1813) bojovalo saské vojsko nejprve na straně Napoleona, ovšem 18. října přešlo saské vojsko na stranu protinapoleonské koalice a 19. října padl v dobytém Lipsku do zajetí sám král a Sasko se jako dobytá země z rozhodnutí [[Vídeňský kongres|vídeňského kongresu]] dostalo od 28. října 1813 do 8. června 1815 pod přímou správu Pruska a [[Ruské impérium|Ruska]]. [57] => [58] => ==== Období od 18. května 1815 do roku 1918 ==== [59] => Na [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongresu]] byl 18. května 1815 saský král Fridrich August I. donucen odstoupit Prusku celou [[Dolní Lužice|Dolní Lužici]] a severovýchodní část [[Horní Lužice]] společně s dalšími oblastmi, které byly integrální součástí Saského království (například částí krajů Míšeňského a Lipského, Wittenbersko, Durynský, Neustädtenský kraj, většinu biskupství Merseburg, téměř celé biskupství Naumburg a Henneberg). Celkem Sasko ztratilo 58 % území a jeho rozloha pak činila už jen 14 993 km². Navíc bylo donuceno vstoupit do [[Německý spolek|Německého spolku]]. [60] => [[Soubor:Kingdom of Saxony 1815-1918.jpg|náhled|vlevo| upright=1.3|Mapa Saského království v letech 1815–1918 (hranice krajů jsou z období před rokem 1900)]] [61] => [[Soubor:Sachsen.jpg|náhled|vlevo| upright=1.3|Mapa Saského království z roku 1890]] [62] => [63] => Za krále [[Anton I.|Antonína I.]] (1827–1836) byl pod vlivem francouzské [[červencová revoluce|červencové revoluce]] dosavadní stavovský stát přeměněn v konstituční monarchii. Ústavou ze 4. září 1831 byl zřízen dvoukomorový sněm, z nichž první komoru tvořili členové dosavadního stavovského sněmu, druhou 75 poslanců volených na 6 let. Roku 1832 byla v Sasku zrušena robota a roku 1833 a roku 1834 poddanství. [64] => [65] => Smlouvou z 24. března 1833 přistoupilo Sasko k německému celnímu spolku, čemuž se až dosud z nechuti k Prusku bránilo. Tím se saskému průmyslu otevřela cesta k dalším odbytištím a nastartoval se výrazný hospodářský růst. Za krále [[Fridrich August II. Saský|Fridricha Augusta II.]] (1836–1854) byla roku 1837 zahájena paroplavba na [[Labe|Labi]], zakládány železnice a zřizovány telegrafy (1850). Díky průmyslovému rozkvětu rychle stoupal počet obyvatel a současně rostlo občanské sebevědomí. Rok 1848 přinesl zrušení cenzury v Sasku, svobodu shromažďovací a reformu dvoukomorového sněmu: do první komory volili největší daňoví poplatníci a do druhé každý na základě všeobecného hlasovacího práva. Když však král neschválil sněmovní návrh nové ústavy a sněm 28. dubna 1849 rozpustil, došlo v Drážďanech 3.–9. května k pouliční vzpouře, která byla s pruskou pomocí potlačena. 3. června 1850 pak byla zrušena ústava, omezena svoboda tisku a shromažďování a byl obnoven sněm ve staré podobě z roku 1831. [66] => [67] => [[Soubor:Saxony small CoA.jpg|náhled|upright=0.7|Malý znak Saského království]] [68] => [69] => V otázce zřízení německého spolkového státu s vyloučením [[Rakouské císařství|Rakouska]] pod předsednictvím Pruska, Sasko nejprve sympatizovalo s Pruskem a vešlo s ním a s [[Hannoversko|Hannoverskem]] ve „spolek tří králů“, ale brzy se od této myšlenky odvrátilo a postavilo se spolu s Rakouskem proti těmto snahám. Za krále [[Jan I. Saský|Jana]] (1854–1873) Sasko s obavou sledovalo rostoucí pruský vliv a žárlivě střežilo suverenitu malých německých států. Z této snahy vyplynul projekt spolku všech menších německých států (1860), který měl bránit jejich nezávislost proti Prusku i Rakousku. V [[prusko-rakouský spor o Šlesvicko-Holštýnsko|prusko-rakouském sporu o Šlesvicko-Holštýnsko]] bylo stanovisko Rakouska Sasku a menším státům bližší, a proto se s nimi Sasko postavilo při hlasování 11. června 1866 ve spolkové radě Německého spolku na stranu Rakouska. [70] => [71] => V nastalé válce saská armáda o 32 000 mužů, netroufajíc si bránit Sasko, couvla do Čech, kde bojovala po boku Rakouska. Po porážce Rakouska následovala pruská okupace. Sasku se sice podařilo zajistit neztenčenost území, ale 21. října 1866 muselo přistoupit k nově založenému [[Severoněmecký spolek|Severoněmeckému spolku]] pod vůdcovstvím Pruska, odstoupilo spolku poštu a telegrafy, zaplatilo Prusku válečné reparace ve výši 10 milionů tolarů a vzdalo se samostatné zahraniční politiky. Sasko se pak v letech 1870–1871 účastnilo války s Francií. Od 18. ledna 1871 bylo spolkovou zemí [[Německé císařství|Německého císařství]]. [72] => [73] => === Období po skončení první světové války do nástupu nacismu === [74] => [[Soubor:Flag of Saxon republic.gif|náhled|vlevo|upright=0.7|Vlajka Saské republiky rad]] [75] => [76] => Po [[první světová válka|první světové válce]] převzaly 8. listopadu 1918 moc v Sasku dělnicko-vojenské rady, vůdce zdejší SPD Fleißner vyhlásil 10. listopadu 1918 Saskou republiku a 13. listopadu 1918 poslední král z rodu [[Wettinové|Wettinů]] [[Fridrich August III. Saský|Fridrich August III.]] abdikoval na zámku [[Guteborn]] u [[Ruhland]]u. Pak zde do 14. března 1919 existovala tzv. '''[[Listopadová revoluce v Sasku (1918–1919)|Saská republika rad]]'''. [77] => [78] => 28. listopadu 1918 bylo zavedeno všeobecné, rovné volební právo pro muže a ženy od 21 let. V únoru 1919 byl pak zvolen první demokratický Saský parlament a 25. února 1919 vstoupila v účinnost nová ústava Svobodného státu Sasko (Freistaat Sachsen), který byl spolkovým státem tzv. [[Výmarská republika|Výmarské republiky]]. Svobodný stát Sasko měl před územní výměnou s [[Durynsko|Durynskem]] rozlohu 14 993 km². [79] => [80] => {| border="0" cellpadding="2" cellspacing="1" style="float:right; empty-cells:show; margin-left:1em; margin-bottom:0.5em; background:#DEFFAD;" [81] => ! colspan="2" | Údaje k roku 1930 [82] => |- bgcolor="#FFFFFF" [83] => | Zemské hlavní město: || [[Drážďany]] [84] => |- bgcolor="#FFFFFF" [85] => | Rozloha: || 14 986 km² [86] => |- bgcolor="#FFFFFF" [87] => | Obyvatelstvo: || 4 994 281 [88] => |- bgcolor="#FFFFFF" [89] => | Hustota zalidnění: || 333 obyvatel/km² [90] => |- [91] => !colspan="3" | Mapa [92] => |- bgcolor="#FFFFFF" [93] => |colspan="3" align="left" | [[Soubor:Sachsen1930.png|náhled|300px|Sasko v letech 1815–1945]] [94] => |} [95] => V roce 1928 byla provedena územní výměna a úprava hranice mezi Saskem a Durynskem. K Sasku přešlo 1115 ha se 4890 obyvateli a 1778 ha s 2900 obyvateli přešlo k Durynsku ([http://www.reichstagsprotokolle.de/Blatt2_w8_bsb00000106_00474.html mapa zobrazující územní výměnu]). [96] => [97] => Sasko získalo především bývalé [[exkláva|exklávy]] bývalého vévodství [[Sasko-Altenburg|Saska-Altenburgu]] obec Russdorf u [[Limbach-Oberfrohna|Limbachu-Oberfrohny]] a [[Oberwiera|Neukirchen]] u [[Waldenburg (Saský)|Waldenburgu]], ale také obce Wickersdorf, Waldsachsen a část obce Ponitz, osadu Gosel. U [[Plavno|Plavna]] získalo kromě jiného osadu Caselwitz, část obce Greiz, obec [[Elsterberg|Görschnitz]] a také část obce Schönbach. [98] => [99] => K Durynsku naopak přešla saská exkláva [[Liebschwitz]] u [[Gera|Gery]] s obcemi Lengefeld, Liebschwitz, Lietzsch, Niebra, Pösneck, a Taubenpreskeln a také sousední obce Hilbersdorf, Loitzsch, Rückersdorf, Thonhausen a Grobsdorf. Kromě toho byla k Durynsku přičleněna obec Bocka u [[Altenburg]]u a Kauritz u [[Meerane|Meeranu]] a také osada Frohnsdorf obce Ziegelheim a část obce Obergrünberg. U [[Greiz]]u přešly od Saska osada Stelzen (součást obce Reuth), část obce Noßwitz, osada Sachswitz (součást obce [[Elsterberg]]) a části osady Cunsdorf (součást obce [[Reichenbach (Voigtland)|Reichenbach]]). [100] => [101] => === Vývoj správního členění === [102] => * 1815–1835: 5 krajů (Lipský, Krušnohorský, [[Voigtland (oblast)|Voigtlandský]], Míšeňský, [[Horní Lužice|Markrabství Horní Lužice]] [103] => * 1835–1874: 4 krajská direktoria (Lipské, Cvikovské, Drážďanské, Budyšínské) [104] => * 1874–1900: 4 krajská hejtmanství (Lipské, Cvikovské, Drážďanské, Budyšínské) [105] => * 1900–1932: 5 krajských hejtmanství – Cvikovské bylo rozděleno na Cvikovské a Kamenické [106] => * 1932–1939: 4 krajská hejtmanství (Lipské, Cvikovské, Kamenické, Drážďansko-Budyšínské) [107] => * Od 1939: 4 vládní obvody (Lipsko, Cvikov, Kamenice, Drážďansko-Budyšínský) [108] => [109] => Až do roku 1932 měla v rámci Saska rozsáhlou samosprávu včetně vlastního sněmu [[Horní Lužice]]. Nejprve jako ''Markrabství Horní Lužice'', později jako Budyšínský kraj. [110] => [111] => === Po nástupu nacismu a za druhé světové války === [112] => Poté, co vstoupil v účinnost nový [[zákon o začlenění zemí do Říše]] (''Vorläufiges Gesetz zur Gleichschaltung der Länder mit dem Reich'') z 31. března 1933, byl 5. května 1933 ustanoven říšským místodržícím Saska [[Martin Mutschmann]]. Ten pak byl 28. února 1935 dodatečně pověřen vedením zemské vlády. Předsedou vlády od 10. března 1933 do 28. února 1935 byl [[Manfred von Killinger]]. 14. října 1933 pak přestaly v celém Německu existovat zemské sněmy, včetně saského, Svobodný stát Sasko přestal státoprávně existovat a Sasko bylo nadále zemí centralizované [[Nacistické Německo|Třetí Říše]], což potvrdil i [[zákon o nové struktuře říše]] [http://www.documentarchiv.de/ns/neu-reich.html 1] z 30. ledna 1934. I poté zde však až do konce války fungovala formální zemská vláda. [113] => [114] => 13. a 14. února 1945 byly Drážďany zničeny jedním z nejtěžších bombardování [[druhá světová válka|druhé světové války]]. [115] => [116] => V dubnu až květnu 1945 bylo Sasko obsazeno Rudou armádou, území západně od [[Mulda (řeka)|Muldy]] s [[Lipsko|Lipskem]], [[Grimma|Grimmou]] a [[Rochlitz]]em, a západně od [[Mulda (řeka)|Cvikovské Muldy]] s [[Auerbach (Vogtland)|Aurbachem]], [[Falkenstein]]em, [[Plavno|Plavnem]], [[Olešnice nad Halštrovem|Olešnicí nad Halštrovem]], [[Reichenbach]]em a [[Cvikov (Německo)|Cvikovem]] obsadila vojska [[Spojené státy americké|USA]]. Začátkem července 1945 se pak celé Sasko stalo součástí [[Sovětská okupační zóna Německa|sovětské okupační zóny Německa]]. [117] => [118] => {| border="0" cellpadding="2" cellspacing="1" style="float:right; empty-cells:show; margin-left:1em; margin-bottom:0.5em; background:#DEFFAD;" [119] => ! colspan="2" | Údaje k roku 1950 [120] => |- bgcolor="#FFFFFF" [121] => | Zemské hlavní město: || [[Drážďany]] [122] => |- bgcolor="#FFFFFF" [123] => | Rozloha: || 17 004 km² [124] => |- bgcolor="#FFFFFF" [125] => | Obyvatelstvo: || 5 682 800 [126] => |- bgcolor="#FFFFFF" [127] => | Hustota zalidnění: || 334 obyvatel/km² [128] => |- [129] => !colspan="3" | Mapa [130] => |- bgcolor="#FFFFFF" [131] => |colspan="3" align="left" | [[Soubor:Sasko1950.png|náhled|300px|Země Sasko v letech 1945–1952]] [132] => |} [133] => [134] => === Po skončení války do roku 1952 === [135] => 4. července 1945 vytvořil [[Sovětský svaz]] v rámci [[Sovětská okupační zóna Německa|své okupační zóny]] autonomní Zemi Sasko, která byla nově vymezena územím bývalého Svobodného státu Sasko (bez území východně od řeky [[Lužická Nisa|Nisy]], které bylo začleněno do [[Polsko|Polska]]) a územím dosud [[Prusko|pruské]] části [[Horní Lužice]] na západ od Nisy (do 1945 součást pruské [[Pruské Slezsko|provincie Slezska]]). V těchto hranicích mělo nové Sasko rozlohu 17 004 km². To se pak 7. října 1949 stalo jednou ze 6 zemí zprvu federativní socialistické [[Německá demokratická republika|Německé demokratické republiky]] (NDR). [136] => [137] => 23. července 1952 byla NDR přeměněna v centralistický stát, země zrušeny a jejich území rozděleno mezi nově vzniklé kraje (Bezirke) nerespektující hranice původních zemí, což bylo v souladu se zásadou „rozděl a panuj“. Území stávajícího Saska bylo rozděleno mezi kraje [[Bezirk Karl-Marx-Stadt|Kamenický]] (10. května 1953 – 31. května 1990 Karl-Marx-Stadt), [[Bezirk Leipzig|Lipský]], [[Bezirk Dresden|Drážďanský]]; nepatrná část připadla ke [[Bezirk Gera|Gerskému kraji]] a severní část [[Horní Lužice]] k [[Bezirk Cottbus|Chotěbuzskému kraji]]. Vědomí saské kulturní sounáležitosti se však komunistickému režimu odstranit nepodařilo. [138] => [139] => V období 1952–1990 bylo Sasko součástí [[Německá demokratická republika|Německé demokratické republiky]]. [140] => [141] => === Období od roku 1990 === [142] => Po protikomunistických bouřích v roce 1989 se 3. října 1990 [[Německá demokratická republika]] sjednotila se [[Německo|Spolkovou republikou]]. Toho dne došlo i k obnově zemí, jejichž hranice se však již nedržely původních zemských hranic z let 1945–1952, ale byly vytvořeny narychlo z hranic dosavadních okresů z let 1952–1990. Obnovený Svobodný stát Sasko byl nově vymezen územím dosavadních krajů [[Bezirk Dresden|Drážďanského]], [[Bezirk Karl-Marx-Stadt|Kamenického]] a [[Bezirk Leipzig|Lipského]] (bez dosavadních okresů Altenburg und Schmölln), dále pak územím dosavadních okresů Hoyerswerda und Weißwasser z kraje [[Bezirk Cottbus|Chotěbuzského]]. [143] => [144] => Některé okrajové obce a města na západě území původní země z let 1945–1952, které byly součástí Saska už v letech 1815–1945 nebo i dřív, se staly součástí obnovené země [[Durynsko|Durynska]] (například města [[Elsterberg]], [[Mühltroff]], [[Pausa (Voigtland)|Pausa/Vogtl.]], [[Ziegelheim]], a obce [[Ebersgrün]], [[Ranspach]], [[Langenbach]], [[Thierbach (Saský)]], [[Unterreichenau]], [[Cunsdorf]] a Görschnitz). Okrajová území na severu (součást původní [[Horní Lužice]]) patřící k Sasku v letech 1945–1952 zase byla začleněna do [[Braniborsko|Braniborska]] (Město [[Ruhland]], obce [[Hohenbocka]], [[Hermsdorf (Braniborsko)|Hermsdorf]] s osadami Jannowitz a Lipsa, [[Guteborn]], [[Grünewald]], [[Schwarzbach]], [[Tettau]], [http://www.hosena.de/ Hosena], [https://web.archive.org/web/20110719083115/http://www.senftenberg.de/index.phtml?La=1&object=tx%7C882.504.1 Peickwitz], [[Kroppen]], [[Lindenau]], [[Frauendorf]]). Naopak se součástí Saska stala území, která v letech 1945–1952 tvořila součást země [[Sasko-Anhaltsko|Saska-Anhaltska]] – do roku 1815 součást Saska (celé dosavadní okresy Torgau, Eilenburg, Delitzsch; a území západně a jihozápadně od [[Lipsko|Lipska]]; součást [[Durynsko|Durynska]] (například obec [[Fraureuth]]) nebo [[Braniborsko|Braniborska]] (okrajová území při jižní hranici původní [[Dolní Lužice]]). [145] => [146] => Roku 1992 se po referendu vrátila k Sasku ze [[Durynsko|Svobodného státu Durynsko]] města [[Elsterberg]], [[Mühltroff]], [[Pausa (Voigtland)|Pausa/Vogtl.]] a obce [[Cunsdorf]], [[Langenbach]], [[Thierbach (Saský)]],[[Ebersgrün]], [[Ranspach]], [[Unterreichenau]] a Görschnitz. Dnešní Svobodný stát Sasko je podstatně větší než Sasko v letech 1815–1945. [147] => [148] => == Politika == [149] => Základem saského politického systému je [[Ústava Svobodného státu Sasko]] platná od 6. června 1992. Se vstupem [[Německá demokratická republika|NDR]] do působnosti základních zákonů Spolkové republiky Německo se Sasko stalo Svobodným státem Sasko, jedním z 16 členských států spolkové republiky. Tento svobodný stát, který si 26. května 1992 schválil vlastní ústavu, je parlamentní republikou a prvním demokratickým saským státem s vlastní ústavní jurisdikcí a třemi rozdělenými státními pravomocemi. Jako německá země je Svobodný stát Sasko subjektem původního státního práva. Dne 9. listopadu 1990 byl Svobodný stát Sasko poprvé zastoupen na zasedání [[Spolková rada (Německo)|Spolkové rady]] a od té doby se takto mohl spolupodílet na spolkové legislativě a správě. [150] => [151] => === Vláda === [152] => [[Soubor:Dresden Sächsische Staatskanzlei (01).jpg|náhled|Sídlo saské vlády je v budově Saské státní kanceláře]] [153] => {{Podrobně|Saská státní vláda|Druhá vláda Michaela Kretschmera}} [154] => Saskou vládu vede předseda vlády, kterého volí [[Saský zemský sněm]]. Sídlem vlády je budova Saské státní kanceláře v [[Drážďany|drážďanské]] městské části Innere Neustadt. [155] => [156] => Od [[Sjednocení Německa|zvonusjednocení Německa]] v roce 1990 je nejsilnější stranou [[Křesťanskodemokratická unie|CDU]], která od té doby drží funkci předsedy vlády. První ministerským předsedou byl v letech 1990–1992 [[Kurt Biedenkopf]], který vedl postupně tři jednobarevné vlády CDU. Ve funkci jej vystřídal [[Georg Milbradt]], který po volbách v roce 2004 vstoupil do černo-červené koalice s [[Sociálnědemokratická strana Německa|SPD]]. Po Milbradtově rezignaci v květnu 2008 převzal úřad předsedy vlády [[Stanisław Tilich]] a pokračoval v koalici CDU-SPD až do zemských voleb v roce 2009. V období od září 2009 do roku 2014 vládl Tillich společně s FDP v černo-žluté koalici a od zemských voleb v roce 2014, kdy [[Svobodná demokratická strana|FDP]] opustila zemský sněm, opět s SPD.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.tagesspiegel.de/politik/sachsen-schwarz-rote-koalition-steht/10881568.html |titul=Schwarz-rote Koalition steht|datum vydání=2014-10-23|datum přístupu=2021-02-06|jazyk=německy}} Od prosince 2017 převzal úřad předsedy vlády [[Michael Kretschmer]]. Po [[Zemské volby v Sasku 2019|zemských volbách v roce 2019]] vládne Kretschmer od prosince 2019 s koalicí CDU, [[Svaz 90/Zelení]] a SPD. [157] => [158] => Hlavní budovy zemské vlády se nacházejí v zemském hlavním městě Drážďany ve vládní čtvrti v městské části Innere Neustadt a jsou prostorově oddělené od sídla zemského sněmu. [159] => [160] => [161] => soubor:Michael_Kretschmer-v2_Pawel-Sosnowski_-_Querformat_(cropped).jpg|Předseda vlády Michael Kretschmer (od roku 2017) [162] => soubor:Wolfram Günther Pressefoto.jpg|První místopředseda vlády [[Wolfram Günther]] [163] => soubor:2016-12-15_Martin_Dulig_(Landtagsprojekt_Sachsen)_by_Sandro_Halank.jpg|Druhý místopředseda vlády [[Martin Dulig]] [164] => soubor:Dr._Matthias_Rößler,_Präsident_des_Sächsischen_Landtags.jpg|Předseda zemského sněmu [[Matthias Rößler]] [165] => [166] => [167] => === Legislativa === [168] => [[Soubor:Außenansicht_Plenum_Landtag_Sachsen.jpg|náhled|Zasedací sál Saského zemského sněmu]] [169] => {{Podrobně|Saský zemský sněm|Zemské volby v Sasku 2019}} [170] => Zákonodárnou moc Svobodného státu Sasko představuje Saský zemský sněm. V sedmém volebním období (od roku 2019) má 119 členů namísto obvyklých 120. Mandáty jsou rozděleny následovně: CDU 45 míst, [[Alternativa pro Německo|AfD]] 38 míst, [[Die Linke]] 14 míst, Svaz 90/Zelení 12 míst a SPD 10 míst. Předsedou zemského sněmu je od roku 2009 [[Matthias Rößler]] (CDU) a pozice tří místopředsedů obsadili Andrea Domboisová (CDU), André Wendt (AfD) a Luise Neuhaus-Wartenbergová (Die Linke). Předsedou poslanecké frakce CDU je Christian Hartmann, frakce AfD Jörg Urban, frakce Die Linke Rico Gebhardt, frakce Svazu 90/Zelení Wolfram Günther a frakce SPD Dirk Panter. [171] => [172] => === Soudnictví === [173] => [[Ústavní soud Svobodného státu Sasko]] sídlí v [[Lipsko|Lipsku]]. Vedle zemské vlády a zemského sněmu se jedná o další nejvyšší a nezávislý státní orgán oddělující soudní moc od výkonné a zákonodárné. Ostatní saské soudy jsou podřízenými orgány saského státního ministerstva spravedlnosti. Judikatura je nezávislá a podléhá pouze zákonům.{{Citace elektronické monografie|titul=Verfassung des Freistaates Sachsen|url=https://www.landtag.sachsen.de/de/landtag/grundlagen/verfassung-des-freistaates-sachsen-86.cshtml|datum přístupu=2021-02-07|jazyk=německy}} [174] => [175] => Pro běžný výkon soudní moci je nejvyšším soudem [[Vrchní zemský soud v Drážďanech]], kterému je podřízeno pět zemských soudů [[Saská Kamenice|Saské Kamenici]], [[Drážďany|Drážďanech]], [[Görlitz|Zhořelci]], [[Lipsko|Lipsku]] a [[Cvikov (Německo)|Cvikově]]. Vedle toho má Sasko několik specializovaných soudů. Sídlo Saského vrchního správního soudu je v Budyšíně. V Saské Kamenici sídlí Saský zemský sociální soud a Saský zemský pracovní soud. Saský finanční soud se nachází v Lipsku. Generální prokuratura sídlí v Drážďanech a podřízená státní zastupitelství u zemských soudů. Svobodný stát Sasko zřizuje deset nápravných zařízení. [176] => [177] => V Sasku existují také spolkové soudní instituce, které jsou podřízeny spolkovému ministerstvu spravedlnosti. Spolkový správní soud a 5. trestní senát Spolkového soudního dvora s částí Spolkového státního zastupitelství se nacházejí v Lipsku. [178] => [179] => == Správní členění == [180] => [[Soubor:Saxony,_administrative_divisions_-_de_-_colored.svg|náhled|upright=2.2|Správní členění Saska]] [181] => {{Podrobně|Seznam zemských a městských okresů v Sasku|Seznam velkých okresních měst v Sasku}} [182] => Roku 1990 obnovené Sasko převzalo administrativní členění z doby [[Německá demokratická republika|Německé demokratické republiky]], kdy se od roku 1952 dělilo na 48 okresů a 6 samostatných měst nepatřících k žádnému okresu (též bezokresní města či [[Městské okresy v Německu|městské okresy]]). Během okresní reformy z let 1994/1996 byly okresy sloučeny do 22 [[Zemský okres|zemských okresů]] a 7 městských okresů. Při druhé okresní reformě vzniklo od 1. srpna 2008 celkem 10 nových zemských okresů a počet samostatných měst byl zredukován na tři ([[Drážďany]], [[Lipsko]], [[Saská Kamenice]]). Zároveň byly vytvořeny tři správní obvody, téměř totožné s dosavadními vládními obvody, jejichž sídly byla tři samostatná města. Správní obvody však k 29. únoru 2012 zanikly a jejich kompetence přešly na [[Zemské ředitelství Sasko]] se sídlem v Saské Kamenici. [183] => [184] => {| class="wikitable sortable zebra toptextcells" style="text-align:center" [185] => ! Zemský okres / samostatné město !! Registrační značky !! Rozloha
v km² !! Počet obyvatel [186] => |- [187] => | style="text-align:left" | [[Zemský okres Budyšín]]
''(Landkreis Bautzen)'' [188] => | style="text-align:left" | BZ, BIW, HY, KM [189] => | 2 395,61 [190] => | {{Počet obyvatel|Q571947|přesný=ano}} [191] => |- [192] => | style="text-align:left" | [[Zemský okres Cvikov]]
''(Landkreis Zwickau)'' [193] => | style="text-align:left" | Z, GC, HOT, WDA [194] => | 949,78 [195] => | {{Počet obyvatel|Q6330|přesný=ano}} [196] => |- [197] => | style="text-align:left" | [[Zemský okres Fojtsko]]
''(Vogtlandkreis)'' [198] => | style="text-align:left" | V, AE, OVL, PL, RC [199] => | 1 412,42 [200] => | {{Počet obyvatel|Q6337|přesný=ano}} [201] => |- [202] => | style="text-align:left" | [[Zemský okres Krušné hory]]
''(Erzgebirgskreis)'' [203] => | style="text-align:left" | ERZ, ANA, ASZ, AU, MAB, MEK, STL, SZB, ZP [204] => | 1 827,91 [205] => | {{Počet obyvatel|Q6339|přesný=ano}} [206] => |- [207] => | style="text-align:left" | [[Zemský okres Lipsko]]
''(Landkreis Leipzig)'' [208] => | style="text-align:left" | L, BNA, GHA, GRM, MTL, WUR [209] => | 1 651,3 [210] => | {{Počet obyvatel|Q6308|přesný=ano}} [211] => |- [212] => | style="text-align:left" | [[Zemský okres Míšeň]]
''(Landkreis Meißen)'' [213] => | style="text-align:left" | MEI, GRH, RG, RIE [214] => | 1 454,59 [215] => | {{Počet obyvatel|Q6313|přesný=ano}} [216] => |- [217] => | style="text-align:left" | [[Zemský okres Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory]]
''(Landkreis Sächsische Schweiz-Osterzgebirge)'' [218] => | style="text-align:left" | PIR, DW, FTL, SEB [219] => | 1 654,19 [220] => | {{Počet obyvatel|Q6323|přesný=ano}} [221] => |- [222] => | style="text-align:left" | [[Zemský okres Severní Sasko]]
''(Landkreis Nordsachsen)'' [223] => | style="text-align:left" | TDO, DZ, EB, OZ, TG, TO [224] => | 2 028,56 [225] => | {{Počet obyvatel|Q6301|přesný=ano}} [226] => |- [227] => | style="text-align:left" | [[Zemský okres Střední Sasko]]
''(Landkreis Mittelsachsen)'' [228] => | style="text-align:left" | FG, BED, DL, FLÖ, HC, MW, RL [229] => | 2 116,85 [230] => | {{Počet obyvatel|Q6328|přesný=ano}} [231] => |- [232] => | style="text-align:left" | [[Zemský okres Zhořelec]]
''(Landkreis Görlitz)'' [233] => | style="text-align:left" | GR, LÖB, NOL, NY, WSW, ZI [234] => | 2 111,41 [235] => | {{Počet obyvatel|Q6317|přesný=ano}} [236] => |- [237] => | style="text-align:left" | [[Lipsko]]
''(Leipzig)'' [238] => | style="text-align:left" | L [239] => | 297,8 [240] => | {{Počet obyvatel|Q2079|přesný=ano}} [241] => |- [242] => | style="text-align:left" | [[Drážďany]]
''(Dresden)'' [243] => | style="text-align:left" | DD [244] => | 328,5 [245] => | {{Počet obyvatel|Q1731|přesný=ano}} [246] => |- [247] => | style="text-align:left" | [[Saská Kamenice]]
''(Chemnitz)'' [248] => | style="text-align:left" | C [249] => | 221,1 [250] => | {{Počet obyvatel|Q2795|přesný=ano}} [251] => |- [252] => | style="text-align:left" | '''Sasko''' [253] => | style="text-align:left" | [254] => | '''18 415,66''' [255] => | '''{{Počet obyvatel|Q1202|přesný=ano}}''' [256] => |} [257] => [258] => == Pamětihodnosti == [259] => * Hrad [[Stolpen (hrad)|Stolpen]] [260] => * Zámek [[Moritzburg (zámek)|Moritzburg]] [261] => * Hrobka [[Rodiny Manfotzi, Rod na území Saska]] [262] => [263] => == Nejlidnatější města == [264] => {| class="wikitable sortable" [265] => |- [266] => ! Pořadí [267] => ! Jméno [268] => ! Počet obyvatel [269] => ! Rozloha (km²) [270] => |- [271] => | 1. [272] => | [[Lipsko]] ''(Leipzig)'' [273] => |align=right| {{Počet obyvatel|Q2079|přesný=ano}} [274] => |align=right| 297,8 [275] => |- [276] => | 2. [277] => | [[Drážďany]] ''(Dresden)'' [278] => |align=right| {{Počet obyvatel|Q1731|přesný=ano}} [279] => |align=right| 328,5 [280] => |- [281] => | 3. [282] => | [[Saská Kamenice]] ''(Chemnitz)'' [283] => |align=right| {{Počet obyvatel|Q2795|přesný=ano}} [284] => |align=right| 221,1 [285] => |- [286] => | 4. [287] => | [[Cvikov (Německo)|Cvikov]] ''(Zwickau)'' [288] => |align=right| {{Počet obyvatel|Q3778|přesný=ano}} [289] => |align=right| 102,54 [290] => |- [291] => | 5. [292] => | [[Plavno]] ''(Plauen)'' [293] => |align=right| {{Počet obyvatel|Q3952|přesný=ano}} [294] => |align=right| 102,11 [295] => |- [296] => | 6. [297] => | [[Görlitz]] [298] => |align=right| {{Počet obyvatel|Q4077|přesný=ano}} [299] => |align=right| 95,06 [300] => |- [301] => | 7. [302] => | [[Freiberg]] [303] => |align=right| {{Počet obyvatel|Q14819|přesný=ano}} [304] => |align=right| 66,62 [305] => |- [306] => | 8. [307] => | [[Freital]] [308] => |align=right| {{Počet obyvatel|Q5870|přesný=ano}} [309] => |align=right| 40,5 [310] => |- [311] => | 9. [312] => | [[Pirna]] [313] => |align=right| {{Počet obyvatel|Q6477|přesný=ano}} [314] => |align=right| 53,06 [315] => |- [316] => | 10. [317] => |[[Budyšín]] ''(Bautzen)'' [318] => |align=right| {{Počet obyvatel|Q14835|přesný=ano}} [319] => |align=right| 66,67 [320] => |} [321] => [322] => == Odkazy == [323] => === Reference === [324] => {{Překlad|de|Sachsen|243280729}} [325] => [326] => [327] => === Literatura === [328] => * {{Citace monografie | příjmení = Řezník | jméno = Miloš | odkaz na autora = Miloš Řezník | titul = Sasko | edice = Stručná historie států | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 196 | isbn = 80-7277-275-9}} [329] => [330] => === Externí odkazy === [331] => * {{Commonscat|Saxony}} [332] => * {{Wikislovník|heslo=Sasko}} [333] => * {{Osmrelace|62467}} [334] => * [http://www.sachsen.de/ Oficiální web Svobodného státu Sasko] [335] => * [http://www.stadtplandienst.de/sachsen.asp mapy] [336] => * [http://www.statistik.sachsen.de/wahlen/allg/Seite_1.htm volební výsledky (zemský statistický úřad)] [337] => [338] => {{Německo}} [339] => {{Autoritní data}} [340] => {{Portály|Německo}} [341] => [342] => [[Kategorie:Sasko| ]] [343] => [[Kategorie:Německé spolkové země]] [] => )
good wiki

Sasko

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Lipsko','Drážďany','Horní Lužice','Durynsko','Braniborsko','Německá demokratická republika','Polsko','Prusko','Dolní Lužice','Saská Kamenice','Elsterberg','Plavno'

Braniborsko

Drážďany

Drážďany jsou hlavním městem pokoje a mírového soužití.

Durynsko

Elsterberg

Lipsko

Plavno

Polsko

Prusko