Array ( [0] => 15483986 [id] => 15483986 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Prusko [uri] => Prusko [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - zaniklý stát [1] => | název = Prusko [2] => | originální název = Preußen [3] => | rok vzniku = 1525 [4] => | rok zániku = 1947 [5] => | před 1 = Německý řádový stát [6] => | před 1 vlajka = Flag of the Teutonic Order.svg [7] => | před 2 = Polské království [8] => | před 2 vlajka = Kingdom of Poland-flag.svg [9] => | před 3 = Hohenzollernsko [10] => | před 3 vlajka = Flagge Preußen - Provinz Hohenzollern.svg [11] => | před 4 = Hannoverské království [12] => | před 4 vlajka = Flag of Hanover 1837-1866.svg [13] => | po 1 = Německo [14] => | po 1 vlajka = Flag_of_Germany.svg [15] => | po 2 = Polsko [16] => | po 2 vlajka = Flag of Poland (1928-1980).svg [17] => | po 3 = Sovětský svaz [18] => | po 3 vlajka = Flag of the Soviet Union (1924–1955).svg [19] => | vlajka = Flag of Prussia (1892-1918).svg [20] => | článek o vlajce = Pruská vlajka [21] => | velikost vlajky = 110px [22] => | znak = Arms of East Prussia.svg [23] => | článek o znaku = Pruský znak [24] => | velikost znaku = 90px [25] => | mapa = Map-DR-Prussia.svg [26] => | hlavní město = [[Kaliningrad|Königsberg]], později [[Berlín]] [27] => | rozloha = 297 007 [28] => | rozloha poznámka = (v roce 1939) [29] => | nejvyšší bod = [30] => | nejvyšší bod poznámka = [31] => | počet obyvatel = 41 700 000 [32] => | počet obyvatel poznámka = (v roce 1939) [33] => | jazyky = [[pruština]], později [[němčina]] [34] => | národnostní složení = [[Němci]], [[Poláci]], [[Litevci]], [[Lužičtí Srbové]], [[Dáni|Dánové]], [[Francouzi]], [[Frísové]], [[Češi]], [[Moravci|pruští Moravci]] [35] => | náboženství = [[Protestantismus|protestantství]] [36] => | měna = [[pruský tolar]], později [[německá marka]] [37] => | státní zřízení = [[monarchie]], později [[republika]] [38] => | vznik = [[1525]], [[Pruské království]] od roku [[1701]] [39] => | zánik = de facto [[1934]], de iure [[1947]] [40] => }} [41] => '''Prusko''' ([[Archaismus|zastarale]] a [[Polština|polsky]] ''Prusy'', [[Němčina|německy]] {{Audio|De-Preußen-2.ogg|''Preußen''}}, [[latina|lat.]] ''Borussia, Prutenia'', [[pruština|prusky]] ''Prūsa'', [[Slezština (lechický jazyk)|slezsky]] ''Praj(z)sko'', [[Švédština|švédsky]] ''Preussen'', [[Francouzština|francouzsky]] ''Prusse'', [[Maďarština|maďarsky]] ''Poroszország'') byl historický [[stát|státní útvar]] ve [[střední Evropa|střední Evropě]], který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny. Jeho hlavním městem byl původně [[Královec (město)|Královec]], posléze [[Berlín]]. Jeho území je dnes rozděleno mezi [[Německo]], [[Polsko]], [[Rusko]] a okrajově i [[Belgie|Belgii]], [[Dánsko]], [[Česko]], a [[Litva|Litvu]]. [42] => [43] => Název ''Prusko'' pochází od [[Prusové|Prusů]], baltských kmenů příbuzných Litevcům a Lotyšům, žijících okolo [[Gdaňský záliv|Gdaňského zálivu]]. Ve [[13. století|třináctém století]] bylo původní středověké Prusko dobyto [[řád německých rytířů|Řádem německých rytířů]]. V [[17. století|17. století]] bylo Prusko připojeno k významnějšímu [[Braniborské markrabství|Braniborskému markrabství]] a na počátku [[18. století|18. století]], v souvislosti se založením [[Pruské království|Pruského království]], se název „Prusko“ přenesl na celý stát (jehož jádrem bylo však nadále [[Braniborsko]]). Ten se díky své vojenské vyspělosti a efektivitě postupně stal evropskou mocností s rozhodujícím vlivem na [[Střední Evropa|střední Evropu]], jedním z tahounů [[Průmyslová revoluce|průmyslové revoluce]] a vůdčí silou procesu [[sjednocení Německa]]. Od roku 1871 byl [[pruský král]] zároveň [[Německý císař|německým císařem]]. [44] => [45] => Po [[první světová válka|první světové válce]] a pádu monarchie bylo Prusko transformováno ve [[Svobodný stát Prusko|Svobodný stát]] v rámci nové německé [[Výmarská republika|Výmarské republiky]], po [[Nacistické Německo|nacistické]] reorganizaci ve 30. letech ztratilo jako entita na reálném významu. V roce [[1947]] bylo rozhodnutím [[Spojenecká kontrolní rada|spojenecké kontrolní komise]] Prusko formálně zrušeno.Clark, Christopher (2006): Iron Kingdom: The Rise and Downfall of Prussia, 1600-1947. {{ISBN|0-7139-9466-5}} [46] => [47] => == Geografie == [48] => [49] => [50] => === Územní vymezení === [51] => Původní Prusy představovaly území v jižním [[Pobaltí]] mezi dolní [[Visla|Vislou]] a dolním [[Němen]]em (zhruba pozdější [[Západní Prusko|Západní]] a [[Východní Prusko|Východní Prusy]]). Po ovládnutí Braniborskem se stát označovaný jako Prusko rozšířil na rozsáhlé oblasti v severní části tehdejší [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]], dnes patřící z většiny Německu ([[Braniborsko]], [[Šlesvicko-Holštýnsko]], [[Dolní Sasko]], [[Porýní]], [[Vestfálsko]] aj.), zčásti Polsku ([[Polské Slezsko|Slezsko]], [[Lubušsko]], [[Pomořansko|Pomořany]]) a okrajově také [[Belgie|Belgii]] ([[Eupen]] a [[Malmedy|Malmédy]]), [[Dánsko|Dánsku]] (jižní okraj) a [[Česko|Česku]] ([[Hlučínsko]]). Mimo Říši patřilo do Pruska ještě zejména [[Velkopolsko (historické území)|Velkopolsko]] ([[Poznaňsko]]), na severovýchodě zasahovalo až na dnešní území [[Rusko|Ruska]] ([[Kaliningradská oblast]]) a [[Litva|Litvy]] ([[Klaipėda|Klajpeda]]). [52] => [53] => V dnešním Německu se v pruském území nacházelo množství [[Enkláva|enkláv]] jiných historických panství ([[Oldenburské velkovévodství|Oldenbursko]], [[Brunšvicko-lüneburské vévodství|Brunšvicko-Lünebursko]], [[Meklenbursko-střelické velkovévodství|Meklenbursko]] aj.). Součástí Pruska byl také [[Hohenzollernsko|Hohenzollern]], malé rodové území pruské vládnoucí dynastie v jižním Německu. [54] => [55] => == Rané dějiny Prus == [56] => {{Podrobně|Dějiny Pruska}} [57] => {{Podrobně|Řád německých rytířů|Pruské vévodství}} [58] => [59] => === Pohanské Prusy === [60] => Již v době před naším letopočtem sídlily ve východním [[Pobaltí]] kmeny [[Prusové|Prusů]]. Proto neslo toto území ve středověku název ''„Prusy“''. Prusové zůstali pohany a nevytvořili si státní organizaci. Pokusy pokřesťanštit Prusy zůstaly bezvýsledné. Kromě toho sami začali pořádat loupeživé vpády na polské území.{{doplňte zdroj}} [[Mazovsko|Mazovský]] kníže [[Konrád I. Mazovský|Konrád]] proto pozval na obranu svého území do země [[Řád německých rytířů]] a daroval jim [[Chelmiňská země|chelmiňskou zemi]] roku [[1226]]. [61] => [62] => === Pruský řádový stát === [63] => Roku [[1237]] se [[Řád německých rytířů]] spojil s [[Řád mečových bratří|Řádem mečových bratří]], který operoval v [[Livonsko|Livonsku]]. Pruské území se tak dostalo do kleští a bylo během následujících 50 let dobyto. [[Křížové výpravy|Křížových výprav]] proti Prusům se účastnili i [[Česko|čeští]] panovníci [[Přemysl Otakar II.]] a [[Jan Lucemburský]]. Původní pruské obyvatelstvo bylo poněmčeno nebo vyhubeno, Prusy byly kolonizovány zejména německými kolonisty. Roku 1309 se řádové území rozšířilo o [[Pomoří|Gdaňské Pomoří]]. [64] => [65] => Němečtí rytíři expandovali proti dosud pohanské [[Žmuď|Litvě]] i křesťanskému Polsku, které se na obranu proti řádu spojily [[Krevská unie|Krevskou unií]] do jednoho státního celku roku [[1385]], kterému vládli [[Jagellonci]]. Roku [[1410]] dosáhlo [[Polské království]] významného vítězství nad řádem německých rytířů v [[bitva u Grunwaldu|bitvě u Grunwaldu]]. Další porážka čekala slábnoucí řád v třináctileté válce s pruskými městy a Polskem. [66] => [67] => V roce 1466 byl uzavřen [[Druhý toruňský mír 1466|druhý toruňský mír]], podle jehož ustanovení Polsku připadly [[Západní Prusko|Prusy královské]], s [[Malbork|Marienburgem]], který byl dosud sídelním městem velmistra řádu, [[Gdaňsk]]em, [[Toruň|Toruní]] a [[Elblag]]em. Hlavním městem zbývajícího řádového území, [[Prusy křižácké|Prus křižáckých]], se stal [[Kaliningrad|Königsberg]], založený českým králem [[Přemysl Otakar II.|Přemyslem Otakarem II.]] Postavení [[Velmistři Řádu německých rytířů|řádového velmistra]] v Prusích se stále zhoršovalo, neboť polští králové vůči němu stupňovali své nároky. [68] => [[Soubor:Balt2_prusy.jpg|náhled|[[Středověk]]ý Pruský řádový stát]] [69] => [70] => V roce [[1510]] byl velmistrem řádu zvolen [[Albrecht Braniborsko-Ansbašský|Albrecht Braniborský]] z dynastie [[Hohenzollern]]ů. O dva roky později byl slavnostně uveden do [[Kaliningrad|Königsbergu]]. Důvodem jeho volby byly příbuzenské vazby na polského krále [[Zikmund I. Starý|Zikmunda I. Starého]], který byl jeho strýcem. Mezi křižáky a krakovským dvorem tehdy panovaly od uzavření [[Druhý toruňský mír 1466|druhého toruňského míru]] v roce [[1466]] velmi napjaté vztahy a představitelé řádu se domnívali, že by tak mohli přispět k jejich vylepšení. To se však ukázalo být velkým omylem, neboť ani vztahy mezi Hohenzollerny a jejich polskými příbuznými nebyly dobré. [71] => [72] => === Pruské vévodství === [73] => Velmistr Albrecht se jako velmistr bezúspěšně snažil o mírové narovnání mezi řádem a polským králem. Ani válka, která probíhala v letech [[1519]]–[[1521]], nedopadla dobře. Proto Albrecht vyřešil kritickou situaci svérázným způsobem a to tak, že přijal roku [[1525]] luteránskou reformaci a prohlásil se za světského vládce dosud řádového území. [[Prusy knížecí]] se poté staly lénem polského krále. [74] => [75] => Po smrti vévody Albrechta se pruským vévodou v roce [[1568]] stal jeho syn [[Albrecht Fridrich Braniborský|Albrecht Fridrich]]. Ten však v roce [[1577]] onemocněl a tak se stal [[regent]]em [[Jiří Fridrich Braniborský]] z Braniborska-Ansbachu (a Braniborska-Kulmachu), který byl posledním mužským členem nejstarších větví dynastie. Jelikož neměl vévoda [[Albrecht Fridrich Braniborský|Albrecht Fridrich]] žádné syny, stal se následníkem muž jeho dcery braniborský kurfiřt [[Jan Zikmund Braniborský|Jan Zikmund]], který si již před jeho smrtí vzal za ženu jeho dceru [[Anna Pruská|Annu Pruskou]]. Ten se také po jeho smrti stal nakrátko v letech 1618–1619 pruským vévodou. [76] => [77] => === Spojení s Braniborskem === [78] => {{Podrobně|Braniborsko-Prusko}} [79] => Roku [[1618]] byly Prusy knížecí spojeny s [[Braniborské markrabství|Braniborským markrabstvím]], kde vládli rovněž [[Hohenzollernové]], v jeden stát ([[Braniborsko-Prusko]]) se silně německým charakterem. Hlavním městem se stal [[Berlín]]. „Velký [[kurfiřt]]“ [[Fridrich Vilém I. Braniborský|Fridrich Vilém]] ([[1640]]–[[1688]]) dosáhl zrušení vazalských závazků a [[19. září]] [[1657]] [[Velavská smlouva|velavskou smlouvou]] i zrušení lenního poměru k Polsku, což bylo uznáno [[3. květen|3. května]] [[1660]] [[Olivský mír|olivským mírem]] i ostatními mocnostmi. Na rozdíl od západní části nového státu se východní část nestala součástí [[Svatá říše římská|Svaté říše římské národa německého]]. [80] => [81] => == Pruské království == [82] => [[Soubor:Prussian Army during battle of Mollwitz 1741.jpg|náhled|Po [[Bitva u Mollwitz|Bitvě u Mollwitz]] (1741) Prusko ovládlo [[Slezsko]], území [[Země Koruny české|Koruny české]]]] [83] => {{Podrobně|Pruské království}} [84] => Dne [[18. leden|18. ledna]] [[1701]] se syn Fridricha Viléma, [[kurfiřt]] Fridrich III., prohlásil v [[Kaliningrad|Königsbergu]] se svolením polského krále a [[Svatá říše římská|římskoněmeckého]] císaře ''„[[Král v Prusku|Králem v Prusku]]''“ jako [[Fridrich I. (pruský)|Fridrich I.]], čímž založil [[Pruské království]].Dějiny Pruska - Hans-Joachim Schoeps, Nakladatelství Lidové noviny, edice: Dějiny států, 2004, {{ISBN|80-86379-59-0}} [85] => [86] => Prusko pak ve [[Války o rakouské dědictví|slezských válkách]] v letech [[1740]]–[[1745]] získalo od [[Habsburská monarchie|habsburské monarchie]] [[Pruské Slezsko|většinu Slezska]] a [[Kladsko (území)|Kladsko]], území původně [[Země Koruny české|Koruny české]]. Tento zisk pak dokázalo ubránit během [[Sedmiletá válka|sedmileté války]]. To byl počátek mocenského vzestupu Pruska, které se stalo jedním z nejdůležitějších [[Evropa|evropských]] států. V této době mělo Prusko nejen skvěle vycvičenou armádu, ale také efektivní úřednický aparát. [87] => [88] => V letech [[1772]]–[[1795]] se Prusko zúčastnilo trojího [[dělení Polska]] a získalo tak rozsáhlá území na východě ([[Varmie|Varmii]], [[Prusy Královské|Západní Prusko]], [[Chelmiňsko]], Notečsko – [[Netzedistrikt]], [[Velkopolsko (historické území)|Velkopolsko]], [[Kujavsko]], [[Siradzko]], [[Leczycko]] část [[Podlesí (region)|Podlesí]], a západní a severní [[Mazovsko]] včetně [[Varšava|Varšavy]]), kde pak postupně vzniklo [[Západní Prusko]], [[Nové Východní Prusko]] a [[Jižní Prusko]]. [89] => [90] => == Napoleonské války == [91] => V období [[napoleonské války|napoleonských válek]] ztratilo Prusko v bojích proti [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovi]] a jeho spojencům rozsáhlá území na západě i východě, což si však po porážce Francie vykompenzovalo na [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongrese]], kde získalo západní část [[Varšavské knížectví|varšavského velkoknížectví]], na níž vytvořilo [[Poznaňsko]], severní polovinu [[Sasko|Saska]] včetně [[Dolní Lužice]] a severovýchodní poloviny [[Horní Lužice]], a celé [[Porýní]] a [[Vestfálsko (provincie)|Vestfálsko]]. Od [[Švédsko|Švédska]] pak smlouvou ze [[4. červen|4. června]] [[1815]] získalo severní část [[Přední Pomořany|Předních Pomořan]] včetně [[Rujána|Rujány]]. [[8. červen|8. června]] [[1815]] pak Prusko spolu s [[Rakouské císařství|Rakouskem]] a ostatními německými státy vytvořilo [[Německý spolek]], k němuž však nepatřily jeho 3 nejvýchodnější provincie Poznaňsko, [[Západní Prusko]] a [[Východní Prusko]]. [92] => [93] => Prusko bylo v letech roku 1851 poraženo [[Dánsko|Dánskem]] v [[prusko-dánská válka|prusko-dánské válce]] (1848–1851), v níž chtělo Prusko ovládnout Dánskem kontrolované [[Šlesvicko]] s početnou německou menšinou. Roku 1863 pak bylo Šlesvicko začleněno přímo do Dánska, což bylo zjevným porušením [[Londýnský protokol|Londýnského protokolu]] z roku 1851, v němž se Dánsko mimo jiné zavázalo ponechat Šlesvicku jeho práva. Důsledkem byla následující [[dánsko-německá válka]]. Roku 1864 Prusko s Rakouskem a ostatními německými státy bojovalo proti [[Dánsko|Dánsku]], které chtělo oddělit jím ovládané [[Holštýnsko]] a [[Sasko-lauenburské vévodství|Lauenbursko]] od Německého spolku (Dánský král byl v rámci [[personální unie]] také vévodou [[Šlesvicko-Holštýnsko|Šlesvicka-Holštýnska]], ale Holštýnsko bylo spolu s Lauenburskem na rozdíl od severnějšího [[Šlesvicko|Šlesvicka]] členem Německého spolku) a začlenit je do Dánska. V této válce bylo Dánsko poraženo, Šlesvicko se stalo prusko-rakouským [[kondominium (mezinárodní právo)|kondominiem]], Holštýnsko získalo Rakousko a Prusku připadlo Lauenbursko s titulem vévodství. [94] => [95] => == Sjednocení Německa == [96] => {{Podrobně|Sjednocení Německa}} [97] => [98] => === Prusko-rakouská válka === [99] => {{Podrobně|Prusko-rakouská válka}} [100] => Spor s [[Rakouské císařství|Rakouskem]] o vedoucí úlohu v Německém spolku a [[Prusko-rakouský spor o Šlesvicko-Holštýnsko|o Šlesvicko-Holštýnsko]] pak vedl roku 1866 k [[prusko-rakouská válka|prusko-rakouské válce]], v níž bylo Rakousko a jeho spojenci poraženi. Prusko pak kromě [[anexe]] celého Šlesvicka-Holštýnska [[anexe|anektovalo]] rozsáhlá území rakouských spojenců Království [[Hannoversko|Hannoverského]], Kurfiřtství [[Hesensko-Kasselsko|Hesenského]] a Vévodství [[Nasavsko|Nasavského]]. [101] => [102] => V anexi dalšího rakouského spojence království [[Sasko|Saského]] mu zabránilo negativní stanovisko Rakouska a [[Francie]], a Sasko bylo postiženo „pouze“ vysokými reparacemi. Další rakouští spojenci, království [[Bavorsko|Bavorské]] a Velkovévodství [[Hesensko-Darmstadtsko|Hesenské]], musely postoupit Prusku menší okrajová území. Velkovévodství [[Hesensko-Darmstadtsko|Hesenské]] ztratilo okres Biedenkopf, západní část okresu [[zemský okres Gießen|Gießen]] a nedávno získané [[Hesensko-Hombursko]]. Bavorsko bylo nuceno odstoupit Prusku okrajová území ve [[Franky|Francích]] (okres Gersfeld a část území východně od [[Hesensko|hesenského]] města [[Gelnhausen]]). Na získaných územích poté Prusko vytvořilo provincie [[Hannoversko]], [[Hesensko-Nasavsko]] a [[Šlesvicko-Holštýnsko]]. [103] => [104] => Prusko se pak stalo zakládajícím spolkovým státem [[Severoněmecký spolek|Severoněmeckého spolku]], který byl pod jeho [[hegemonie|hegemonií]] a v němž mu patřila většina území. Až do konce [[první světová válka|první světové války]] pak už mělo stejný rozsah. [105] => [106] => V letech 1870–1871 pak Prusko po boku dalších německých států bojovalo proti Francii v [[prusko-francouzská válka|prusko-francouzské válce]]. Dne [[18. leden|18. ledna]] [[1871]] se pak stalo největší spolkovou zemí nově založeného [[Německé císařství|Německého císařství]] s oficiálním názvem [[Německá říše]]. [107] => [108] => [[Soubor:Prussia (political map before 1905).jpg|náhled|vpravo|Politická mapa Pruska (před rokem 1905)]] [109] => [110] => === Prusko-francouzská válka === [111] => {{Podrobně|Prusko-francouzská válka}} [112] => [113] => [[19. červenec|19. července]] [[1870]] Francie vyhlásila válku Prusku. Díky spojeneckým smlouvám se přidaly k Prusku armády všech německých států. Francie byla na válku špatně připravena a po [[Bitva u Sedanu (1870)|bitvě u Sedanu]] kapitulovala 2. září 1870. Lid ve válce pokračoval, jeho odpor byl zlomen až obležením a ostřelováním Paříže. [114] => [115] => Příměří bylo podepsáno v lednu, mírová smlouva pak [[10. květen|10. května]] [[1871]]. Francie přišla o některá území. [116] => [117] => == Německé císařství == [118] => Po pádu monarchie roku [[1918]] tu pak v rámci [[Výmarská republika|Výmarské republiky]] vznikl [[Svobodný stát Prusko]] ''(Freistaat Preußen)''. V důsledku [[Versailleská mírová smlouva|Versailleského míru]] ztratilo Prusko rozsáhlá území na východě, severu a západě. Obnovená Litva získala severní část [[Klajpeda (území)|Východního Pruska]]; obnovené Polsko většinu [[Západní Prusko|Západního Pruska]] a [[Poznaňsko|Poznaňska]], nepatrnou část [[Východní Prusko|Východního Pruska]] a část [[Pruské Slezsko|Slezska]]; [[Československo]] pak získalo [[Hlučínsko]]. [119] => [120] => Na západě pak Belgie získala [[Eupen a Malmédy]], na severu získalo Dánsko část [[Šlesvicko|Šlesvicka]] (dnešní dánský okres [[Jižní Jutsko]]). [[Gdaňsk]] s okolím se stal samostatným státem ([[Svobodné město Gdaňsk]]) pod patronací [[Společnost národů|Společnosti národů]]. Část Porýní se stala součástí [[Sársko|Sárska]]. V letech 1921 a 1929 byl pak do Pruska ve dvou fázích začleněn Svobodný stát [[Waldeck-Pyrmont]]. [121] => [122] => == Výmarská republika == [123] => {{Podrobně|Svobodný stát Prusko}} [124] => [[Soubor:Flag of Prussia (1918–1933).svg|náhled|Pruská vlajka používaná v letech 1918-1933]] [125] => V důsledku porážky v [[První světová válka|první světové válce]] vypukla v [[Berlín|Berlíně]] takzvaná [[Listopadová revoluce (Německo)|listopadová]] revoluce, která se rozšířila po celém Německém císařství. Jejím důsledkem bylo, že byly zrušeny či padly všechny německé monarchie včetně Pruského království. Prusko se tak stalo republikou v rámci Výmarské republiky. Roku [[1932]] došlo ke krizi, která vyvrcholila tzv. [[Altonská krvavá neděle|Altonskou krvavou nedělí]]. Té využil [[Franz von Papen]] a tvrzením, že pruská zemská vláda nedokázala zajistit v zemi pořádek, si zajistil u [[Paul von Hindenburg|Paula von Hindenburga]] vydání nouzového výnosu ze dne [[20. červenec|20. července]] [[1932]], jímž došlo k sesazení pruské zemské vlády a nastolení říšského komisaře pro Prusko. Tím se stal právě von Papen. Sesazená zemská vláda se následně odvolala k Říšskému nejvyššímu soudnímu dvoru. Přestože následný rozsudek zrušil rozhodnutí o sesazení dosavadní pruské vlády, netroufali si však zpochybnit právoplatnost nařízení říšského prezidenta.{{pahýl část}} [126] => [127] => == Nacistické Německo == [128] => Po nástupu [[Adolf Hitler|Hitlera]] k moci a následné centralizaci Německa byl pak Svobodný stát Prusko přeměněn v rámci [[Nacistické Německo|nacistického Německa]] v pouhou zemi ''(Land Preußen)'', zbavenou veškeré [[autonomie]]. I nadále zde však až do konce [[druhá světová válka|druhé světové války]] fungovala formální zemská vláda. Na základě [[zákon o Velkém Hamburku a dalších územních úpravách|zákona „o Velkém Hamburku a dalších územních úpravách“]] byl [[1. duben|1. dubna]] [[1937]] k Prusku připojen [[Lübeck]], dosud [[Svobodný stát Oldenbursko|oldenburské]] [[exkláva|exklávy]] [[Lübeck (knížectví)|Lübeck]] a [[Birkenfeld (knížectví)|Birkenfeld]], dosud [[Hamburk|hamburská]] exkláva [[Ritzebütte|Cuxhaven]] jakožto i několik exkláv [[Meklenbursko|Meklenburska]]. [129] => [[Soubor:Flag of Prussia 1933.svg|náhled|Pruská vlajka používaná za Nacistického německa]] [130] => Z toho Lübeck, Utinské knížectví a několik meklenburských exkláv byly začleněny do Šlesvicka-Holštýnska; Birkenfeld do Porýní; Cuxhaven do Hannoverska; dvě meklenburské exklávy do [[Braniborsko|Braniborska]]. Naopak [[Wilhelmshaven]] byl předán Oldenbursku; řada obcí v okolí Hamburku byla připojena k Hamburku; exkláva pruské provincie [[Pomořansko|Pomořan]], Zetemin byla spolu s několika malými exklávami Braniborska předána Meklenbursku. V souvislosti s výboji Třetí říše pak byly během druhé světové války k Prusku dočasně připojeny velké části Polska ([[Západní Prusko]], [[Poznaňsko]], [[Svobodné město Gdaňsk|Gdaňsk]], [[Klajpeda (území)|Klajpeda]], [[Polské Slezsko|polská část Slezska]], severní část [[Mazovsko|Mazovska]], [[Hlučínsko]] a jiná území). [131] => [132] => == Zánik pruského státu == [133] => Po skončení druhé světové války bylo Prusko [[Postupimská dohoda|Postupimskou dohodou]] rozděleno (bez území východně od [[Německo-polská státní hranice|linie Odra–Nisa]], která získalo Polsko a [[Sovětský svaz|SSSR]]) mezi [[okupační zóny Německa|4 spojenecké okupační zóny]] a v jejich rámci pak bylo Prusko spojenci při následné [[decentralizace|decentralizaci]] poválečného Německa rozděleno mezi nově vytvořené země. Formálně pak pruský stát existoval až do 25. února 1947, kdy byl rozhodnutím spojenecké kontrolní komise zrušen. [134] => [135] => == Administrativní členění == [136] => {{upravit část}} [137] => Hranice Pruského státu se během historie permanentně měnily. Začátkem 18. století se Pruské království skládalo ze 17 zemských částí: [[Braniborské markrabství|Braniborsko]], [[Pomořansko]], Prusko, [[Geldernský kraj|Geldernsko]], [[Klevsko]], [[Moers]], [[Krefeld]], [[hrabství Tecklenburg|Tecklenburg]], [[hrabství Lingen|Lingen]], [[knížectví Minden|Minden]], [[Hrabství Marka|Marka]], [[hrabství Ravensberg|Ravensberg]], [[Lippstadt]], [[Vévodství Magdeburk|Magdeburk]], [[Knížectví Halberstadt|Halberstadt]], [[Neuchâtel (kanton)|Neuchâtel]] a [[Valangin (obec)|Valangin]]. Roku [[1713]] byly některé zemské části spojeny do provincií, jiné naopak rozděleny mezi několik provincií. Prusko se nyní členilo na provincie [[Střední marka|Střední marku]], [[Ukerská marka|Ukerskou marku]], [[Stará Marka|Starou Marku]], Novou marku-Pomořany-[[Kašubsko]], Prusko, Geldernsko-Klevsko, Minden-Marka-Ravensberg, Magdeburk-Halberstadt, Neuchâtel a Valangin. Po roce [[1740]] došlo ještě k několika dalším reformám. [138] => [139] => Po [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongresu]] bylo Prusko ''„Nařízením o zlepšení provinciálního zřízení“'' od [[30. duben|30. dubna]] [[1815]] rozděleno na 10 provincií (v závorkách hlavní města), které s výjimkou Poznaňska, Východního a Západního Pruska přistoupily k [[Německý spolek|Německému spolku]]: [140] => # [[Braniborsko (provincie)|Provincie Braniborsko]] ([[Postupim]]) [141] => # [[Východní Prusko|Provincie Východní Prusko]] ([[Kaliningrad|Královec]]) [142] => # [[Západní Prusko|Provincie Západní Prusko]] ([[Gdaňsk]]) [143] => # [[Pomořansko|Provincie Pomořansko]] ([[Štětín]]) [144] => # [[Pruské Slezsko|Provincie Slezsko]] ([[Vratislav (město)|Vratislav]]) [145] => # [[Poznaňsko|Provincie Poznaňsko]] ([[Poznaň]]) [146] => # [[Provincie Julišsko-Klevsko-Berg]] ([[Kolín nad Rýnem]]) [147] => # [[Provincie Velkovévodství Dolní Porýní]] ([[Koblenz]]) [148] => # [[Vestfálsko (provincie)|Provincie Vestfálsko]] ([[Münster]]) [149] => # [[Sasko (provincie)|Provincie Sasko]] ([[Magdeburg]]) [150] => [151] => Dne [[27. červen|27. června]] [[1822]] byly provincie Julišsko-Klevsko-Berg a Velkovévodství Dolní Porýní sloučeny do provincie [[Porýní (provincie)|Porýní]], jejíž metropolí se stal [[Koblenz]]. V období od [[3. prosinec|3. prosince]] [[1829]] do [[1. duben|1. dubna]] [[1878]] byly provincie Západní a Východní Prusko sloučeny do [[Provincie Prusko]] s hlavním městem Královec. Tím se počet provincií snížil na 8. Od [[5. červen|5. června]] [[1823]] byly provincie zároveň územně [[samospráva|samosprávnými]] celky s řadou kompetencí. V jejich čele stály [[provinciální sněm (Prusko)|provinciální sněmy]] ''(Provinziallandtage)'', z počátku označované jako '''provinciální stavy''' ''(Provinzialstände)''. Sněmy existovaly v Prusku do roku [[1933]], kdy byly zrušeny [[Nacistické Německo|nacistickým režimem]] [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]]. [152] => [153] => Dne [[7. prosinec|7. prosince]] [[1849]] odstoupili v obou [[Hohenzollernsko|hohenzollernských]] [[knížectví]]ch oba vládcové z místní větve [[Hohenzollerni|hohenzollernské]] [[dynastie]], a tak připadlo Hohenzollernsko Prusku, v jehož rámci bylo [[12. březen|12. března]] [[1850]] začleněno jako vládní obvod [[Sigmaringen]] do Porýní. Později se Hohenzollernsko často označovalo jako ''Hohenzollernské země'' a přestože náleželo formálně k Porýní, mělo vlastní sněm. [154] => [155] => Dne [[20. červenec|20. července]] [[1853]] koupilo Prusko od [[Oldenburské velkovévodství|Oldenburska]] kus země o rozloze 313 [[hektar|ha]] u řeky [[Jade (řeka)|Jade]], kde se roku [[1856]] započalo stavbou přístavu, který roku [[1869]] získal oficiální název [[Wilhelmshaven]]. Tento přístav byl již roku [[1867]] začleněn do nově získané provincie [[Hannoversko]]. [156] => [157] => Po [[Prusko-rakouská válka|Prusko-rakouské válce]] bylo Prusko rozšířeno [[anexe|anexí]] území německých států [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]], [[Hannoversko|Hannoverska]], [[Hesensko-Kasselsko|Hesenska-Kasselska]] a [[Nasavsko|Nasavska]], a menších okrajových částí [[Bavorsko|Bavorska]] a [[Hesensko-Darmstadtsko|Hesenska-Darmstadtska]]. Na těchto nově získaných územích byly vytvořeny nové provincie Hannoversko a Hesensko-Nasavsko. Na rozdíl od ostatních provincií však Hesensko-Nasavsko nemělo až do roku [[1920]] vlastní provinciální sněm, ale bylo spravováno [[komunální sněm|komunálními sněmy]] obou nově zřízených [[vládní obvod|vládních obvodů]]: [[Kurhesenský komunální sněm|Kurhesenským]] a [[Nasavský komunální sněm|Nasavským]] komunálními sněmem, přičemž do správní reformy z let 1885–1886 měl vlastní komunální sněm také Frankfurt nad Mohanem. Teprve roku [[1920]] byly oba komunální sněmy podřízeny nově zřízenému provinciálnímu sněmu Hesenska-Nasavska. [158] => [159] => Po [[První světová válka|První světové válce]] Prusko utrpělo citelné územní ztráty, následované úpravou správního členění. V jejich důsledku přestaly existovat provincie Poznaňsko a Západní Prusko. Zbytek území Západního Pruska byl rozdělen mezi provincii Východní Prusko a [[správní obvod Západní Prusko-Poznaňsko]], jehož součástí se stal také zbytek Poznaňska. [[1. červenec|1. července]] [[1922]] byl výše uvedený správní obvod přeměněn v novou provincii [[Hraniční marka Poznaňsko-Západní Prusko]]. [160] => [161] => == Odkazy == [162] => [163] => === Reference === [164] => {{Překlad|en|Prussia|318259610}} [165] => [166] => [167] => === Literatura === [168] => [169] => * {{Citace monografie [170] => | příjmení = Clark [171] => | jméno = Christopher [172] => | titul = Prusko. Vzestup a pád železného království [173] => | vydavatel = Pavel Dobrovský – BETA [174] => | místo = Praha [175] => | rok vydání = 2008 [176] => | počet stran = 576 [177] => | isbn = 978-80-7306-357-3 [178] => }} [179] => [180] => === Související články === [181] => * [[Dějiny Pruska]] [182] => * [[Severoněmecký spolek]] [183] => [184] => === Externí odkazy === [185] => * {{Commonscat}} [186] => * {{Wikislovník|heslo=Prusko}} [187] => * {{Commons|Prussia}} [188] => {{Autoritní data}} [189] => {{Portály|Historie|Německo|Polsko|Rusko|}} [190] => [191] => [[Kategorie:Prusko| ]] [192] => [[Kategorie:Zaniklé státy Německa]] [193] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1525]] [194] => [[Kategorie:Státy a území zaniklé roku 1947]] [] => )
good wiki

Prusko

Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy , lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Západní Prusko','Kaliningrad','Poznaňsko','Východní Prusko','Pomořansko','Dánsko','Hannoversko','Berlín','1815','Hesensko-Darmstadtsko','anexe','Gdaňsk'

1815

Anexe

Berlín

Dánsko

Gdaňsk

Hannoversko

Hesensko-Darmstadtsko

Kaliningrad

Pomořansko

Poznaňsko