Array ( [0] => 15480796 [id] => 15480796 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Dánsko [uri] => Dánsko [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - stát [1] => | genitiv = Dánska [2] => | úřední název = Danmark [3] => | úřední název česky = Dánsko [4] => | vlajka = Flag of Denmark.svg [5] => | článek o vlajce = Dánská vlajka [6] => | znak = National Coat of arms of Denmark.svg [7] => | článek o znaku = Státní znak Dánska [8] => | mapa umístění = EU-Denmark.svg [9] => | rozloha = 42 943 [10] => | rozlmisto = 130 [11] => | procent vody = 1,7 [12] => | počet obyvatel = 5 935 619 [13] => | obyvmisto = 112 [14] => | obyvatelé aktuální k = [[2023]] [15] => | hustota = 138 [16] => | hustmisto = 80 [17] => | HDI = 0.948 [18] => | HDIvývoj = růst [19] => | HDIvýše = velmi vysoký [20] => | HDI aktuální k = 2021 [21] => | HDImísto = 6 [22] => | jazyk = [[dánština]] (úřední),
[[faerština]], [[grónština]], [[němčina]] (uznané jako regionální jazyky)Faerština je s dánštinou spoluoficiální na Faerských ostrovech. Grónština je v Grónsku jediným úředním jazykem. Němčina je uznána jako chráněný jazyk menšiny v oblasti jižního Jutska v Dánsku. [23] => | náboženství = [[Dánská národní církev|luteráni]] 74 %, [[Katolicismus|katolíci]], [[muslim]]ové 4 %, bez vyznání 19 % [24] => | nejvyšší hora = [[Møllehøj]] [25] => | výška nejvyšší hory = 171 [26] => | státní zřízení = [[konstituční monarchie]] [27] => | hlavní město = [[Kodaň]] (København) [28] => | funkce1 = Král [29] => | vládce1 = [[Frederik X.]] [30] => | funkce2 = Předsedkyně vlády [31] => | vládce2 = [[Mette Frederiksenová]] [32] => | článek o hymně = Dánská hymna [33] => | hymna = Der er et Yndigt Land [34] => | datum vzniku = okolo [[980]] [35] => | způsob vzniku = sjednocení území [[Harald I.|Haraldem Modrozubým]] [36] => | měna = 1 '''[[Dánská koruna]]''' = 100 Øre [37] => | kód měny = DKK [38] => | HDP/ob. = 74 957{{Citace elektronické monografie | korporace = Mezinárodní měnový fond | titul=Download World Economic Outlook database: October 2023) | url=weo | datum přístupu=2023-11-16}} [39] => | HDP/ob.misto = 11 [40] => | HDP aktuální k = 2023 [41] => | ison = 208 [42] => | iso3 = DNK [43] => | iso2 = DK [44] => | mpz = DK [45] => | doména = dk [46] => | předvolba = +45 [47] => | čas = +1 [48] => | commonscat = Denmark [49] => | Gini = 27 [50] => | Gini aktuální k = 2021 [51] => | národnosti = Dánové 86 %, ostatní 14 % [52] => | soubor hymny = United States Navy Band - Der er et yndigt land.ogg [53] => }}'''Dánsko''' ({{Vjazyce2|da|{{Audio|DA-Danmark.ogg|''Danmark''}}}}) je [[Severské státy|severský]] [[stát]] v [[Severní Evropa|severní Evropě]]. Je metropolitní částí a nejlidnatější složkou [[Dánské království|Dánského království]], ústavně [[Unitární stát|unitárního státu]], k němuž patří autonomní území [[Faerské ostrovy|Faerských ostrovů]] a [[Grónsko|Grónska]] v severním [[Atlantský oceán|Atlantiku]].* {{Cite web|last=Benedikter|first=Thomas|date=19 June 2006|title=The working autonomies in Europe|url=http://www.gfbv.it/3dossier/eu-min/autonomy.html|publisher=[[Society for Threatened Peoples]]|quote=Denmark has established very specific territorial autonomies with its two island territories|access-date=8 June 2012|archive-date=9 March 2008|archive-url=https://web.archive.org/web/20080309063149/http://www.gfbv.it/3dossier/eu-min/autonomy.html|url-status=dead}} [54] => * {{Cite web|last=Ackrén|first=Maria|date=November 2017|title=Greenland|url=http://www.world-autonomies.info/tas/Greenland/Pages/default.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20190830110832/http://www.world-autonomies.info/tas/Greenland/Pages/default.aspx|archive-date=30 August 2019|access-date=30 August 2019|publisher=Autonomy Arrangements in the World|quote=Faroese and Greenlandic are seen as official regional languages in the self-governing territories belonging to Denmark.}} [55] => * {{Cite web|date=3 June 2013|title=Greenland|url=https://ec.europa.eu/europeaid/countries/greenland_en|access-date=27 August 2019|website=International Cooperation and Development|publisher=[[European Commission]]|language=en|quote=Greenland [...] is an autonomous territory within the Kingdom of Denmark}} Metropolitní Dánsko{{Poznámka|Území Dánského království v [[kontinentální Evropa|kontinentální Evropě]] se označuje jako "metropolitní Dánsko", "vlastní Dánsko" (dánsky egentlig Danmark) nebo jednoduše "Dánsko". V tomto článku užití výrazu "Dánsko" nezahrnuje [[Faerské ostrovy]] a [[Grónsko]].}} je nejjižnější ze [[Skandinávie|skandinávských]] zemí, leží jihozápadně a jižně ([[Bornholm]] a [[Ertholmene]]) od [[Švédsko|Švédska]], jižně od [[Norsko|Norska]]{{Poznámka|Ostrov [[Bornholm]] leží východně od zbytku země v Baltském moři.}} a severně od [[Německo|Německa]], s nímž má krátkou hranici, která je jedinou pozemní hranicí Dánska. Rozkládá se na celkové ploše 42 943 km2 a žije v něm 5,9 mil. obyvatel.{{cite web|title=Area|url=https://www.dst.dk/en/Statistik/emner/geografi-miljoe-og-energi/areal/areal|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190414212058/https://www.dst.dk/en/Statistik/emner/geografi-miljoe-og-energi/areal/areal|archive-date=14 April 2019|publisher=Statistics Denmark}}{{Citace elektronického periodika [56] => | titul = Population [57] => | periodikum = www.dst.dk [58] => | url = https://www.dst.dk/en/Statistik/emner/borgere/befolkning [59] => | jazyk = en [60] => | datum přístupu = 2023-11-16 [61] => }} Dánsko tvoří severní část [[Jutský poloostrov|Jutského poloostrova]] a dále [[souostroví]] [[Seznam ostrovů Dánska|406 ostrovů]].{{Cite web|title=Denmark in numbers 2010|url=http://www.dst.dk/pukora/epub/upload/14847/dkital.pdf|publisher=Statistics Denmark|access-date=2 May 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20130418081728/http://www.dst.dk/pukora/epub/upload/14847/dkital.pdf|archive-date=18 April 2013|url-status=live}} Z nich je nejlidnatějším ostrovem [[Sjælland|Zéland]], na němž se nachází hlavní a největší město [[Kodaň]],{{cite web|title=Population at the first day of the quarter by municipality, sex, age, marital status, ancestry, country of origin and citizenship|url=http://www.statbank.dk/FOLK1c|publisher=[[Statistics Denmark]]|access-date=2 October 2020|quote=January 2020}} dále pak [[Fyn]], [[Severojutský ostrov]] a [[Amager]].{{Cite web|url=https://statistikbanken.dk/bef4|title=Statistikbanken|website=statistikbanken.dk}} Dánsko je velmi rovinaté a má [[Mírný pás|mírné podnebí]]. Vykonává [[Hegemonie|hegemonistický]] vliv v celém Dánském království a [[Devoluce|přenáší]] pravomoci k řešení vnitřních záležitostí. Na Faerských ostrovech byla v roce 1948 zavedena [[autonomie]] a v roce 1979 i v Grónsku; Grónsko získalo [[Grónské referendum o samosprávě 2008|další autonomii v roce 2009]]. [62] => [63] => [[Dějiny Dánska|Sjednocené Dánské království]] vzniklo v 8. století n. l. jako zdatná námořní velmoc v boji o kontrolu [[Baltské moře|Baltského moře]]. V roce 1397 se spojilo s Norskem a Švédskem do [[Kalmarská unie|Kalmarské unie]], která přetrvala až do [[Válka za nezávislost Švédska|odtržení Švédska v roce 1523]]. Zbývající [[Dánsko-Norsko|Dánsko-norské]] království prošlo v 17. století řadou válek, které vedly k dalším územním odstoupením. Vlna [[Dějiny Dánska#19. století|nacionalistických hnutí]] v 19. století byla poražena v [[Prusko-dánská válka|prusko-dánské válce]] v roce 1848. Přijetí dánské ústavy 5. června 1849 ukončilo absolutní monarchii a zavedlo současný parlamentní systém. Dánsko, které bylo ve druhé polovině 19. století průmyslovým vývozcem [[Zemědělství|zemědělských]] produktů, zavedlo na počátku 20. století sociální reformy a reformy trhu práce, které vytvořily základ současného modelu [[Sociální stát|sociálního státu]] a vyspělé [[Smíšená ekonomika|smíšené ekonomiky]]. Během [[První světová válka|první světové války]] zůstalo Dánsko neutrální; za druhé světové války byla dánská neutralita porušena rychlou [[Německá invaze do Dánska|německou invazí]] v dubnu 1940. Během okupace vzniklo v roce 1943 [[Dějiny Dánska během druhé světové války|hnutí odporu]] a v roce 1944 vyhlásil nezávislost [[Island]]; Dánsko bylo [[Dějiny Dánska během druhé světové války#Konec války|osvobozeno v květnu 1945]]. V roce 1973 se Dánsko spolu s Grónskem, nikoli však s Faerskými ostrovy, stalo členem dnešní [[Evropská unie|Evropské unie]], ale [[Opt-out (Evropská unie)|vyjednalo si určité výjimky]], například zachování vlastní měny, [[Dánská koruna|dánské koruny]]. [64] => [65] => Dánsko je [[vyspělá země]], s vyspělou [[Ekonomika s vysokými příjmy|vysokopříjmovou ekonomikou]] s vysokou [[Životní úroveň|životní úrovní]], má 6. nejvyšší [[index lidského rozvoje]] na světě.{{Citace monografie [66] => | příjmení = Nations [67] => | jméno = United [68] => | titul = Human Development Index [69] => | url = https://hdr.undp.org/data-center/human-development-index [70] => | jazyk = en [71] => }} Dánsko je zakládajícím členem [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]], [[Severská rada|Severské rady]], [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]] (OECD), [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě]] (OBSE) a [[Organizace spojených národů]] (OSN) a je také součástí [[Schengenský prostor|schengenského prostoru]]. Dánsko udržuje úzké politické, kulturní a jazykové vazby se svými skandinávskými sousedy, přičemž [[dánština]] je částečně vzájemně srozumitelná s [[Norština|norštinou]] i [[Švédština|švédštinou]]. [72] => [73] => == Název == [74] => Etymologie názvu "Dánsko", dánsky Danmark, vztah mezi "Dány" a "Dánskem" a vznik Dánska jako jednotného království jsou tématy neustálých vědeckých debat,Kristian Andersen Nyrup, Middelalderstudier [http://www.nyrups.dk/Historie/MiddelalderIndex.htm Bog IX. Kong Gorms Saga] {{Wayback|url=http://www.nyrups.dk/Historie/MiddelalderIndex.htm |date=20100109000000 }}''Indvandrerne i Danmarks historie'', Bent Østergaard, Syddansk Universitetsforlag 2007, {{ISBN|978-87-7674-204-1}}, pp. 19–24 které se soustřeďují především na morfém "''Dan''" a na to, zda odkazuje na [[Dánové (kmen)|Dány]] nebo na historickou osobu, legendárního krále, Dana a na přesný význam koncovky - " ''mark'' ". [75] => [76] => Většina etymologických slovníků a příruček odvozuje "Dan" od slova znamenajícího "rovná země", příbuzného s německým ''Tenne'' "[[mlat]]", anglickým ''den'' "jeskyně"[[Jan de Vries (philologist)|J. de Vries]], ''Altnordisches etymologisches Wörterbuch'', 1962, 73; [[:da:Niels Åge Nielsen|N. Å. Nielsen]], ''Dansk etymologisk ordbog'', 1989, 85–96. Předpokládá se, že složka ''mark'' znamená les nebo [[pohraničí]] (viz [[Marka (území)|marka]]), s pravděpodobným odkazem na pohraniční lesy v jižním [[Šlesvicko|Šlesvicku]].Navneforskning, Københavns Universitet{{cite web|url=http://navneforskning.ku.dk/stednavne.doc/betydninger.doc|title=Udvalgte stednavnes betydning|access-date=27 January 2008|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20060716144406/http://navneforskning.ku.dk/stednavne.doc/betydninger.doc|archive-date=16 July 2006}} [77] => [78] => První doložené použití slova ''Danmark'' v samotném Dánsku se nachází na dvou runových [[Runové kameny v Jelling|Jellingských kamenech]], o nichž se předpokládá, že je vztyčili [[Gorm Starý]] (asi 955) a [[Harald I.|Harald Modrozub]] (asi 965). Větší z obou kamenů je populárně uváděn jako "křestní list" (''dåbsattest'') Dánska,{{cite book|last=O'Donoghue|first=Heather|title=Old Norse-Icelandic Literature: A Short Introduction|url=https://books.google.com/books?id=lY-g2MTFh9gC&pg=PT27|year=2008|publisher=John Wiley & Sons|isbn=978-0-470-77683-4|page=27|access-date=21 October 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20160412172508/https://books.google.com/books?id=lY-g2MTFh9gC&pg=PT27|archive-date=12 April 2016|url-status=live}} ačkoli na obou je použito slovo "Dánsko", a to v [[Akuzativ|akuzativu]] ᛏᛅᚾᛘᛅᚢᚱᚴ ''tanmaurk'' ([danmɒrk]) na velkém kameni, a [[genitiv]] ᛏᛅᚾᛘᛅᚱᚴᛅᚱ "tanmarkar" (vyslovuje se [danmarkaɽ]) na malém kameni, zatímco ''[[Dativ|dativní]]'' tvar ''tąnmarku'' (vyslovuje se [danmarkʊ]) se nachází na soudobém kameni Skivum. Obyvatelé Dánska se tam nazývají ''tani'' ([danɪ]), tedy "Dánové", v akuzativu. [79] => [80] => == Dějiny == [81] => {{Podrobně|Dějiny Dánska}} [82] => [[Soubor:Solvognen DO-6865 2000.jpg|náhled|vlevo|[[Trundholmský sluneční vůz]]]]Nejstarší archeologické nálezy z dánského území pocházejí z [[Eemský interglaciál|Eemského interglaciálu]], z doby 130 000 až 110 000 let před naším letopočtem. Trvalé osídlení je doloženo od 12 500 př. n. l. a zemědělství od roku 3900 př. n. l. Z tzv. [[Severská doba bronzová|severské doby bronzové]] (1800–600 př. n. l.) se dochovaly pohřební [[Mohyla|mohyly]], v nichž byly nalezeny [[lesní roh]]y či proslulý [[Trundholmský sluneční vůz]].{{Citace elektronického periodika [83] => | příjmení = [84] => | titul = The Trundholm Sun Chariot [85] => | periodikum = World History Encyclopedia [86] => | url = https://www.worldhistory.org/image/15063/the-trundholm-sun-chariot/ [87] => | jazyk = en [88] => | datum přístupu = 2023-04-17 [89] => }} Během [[Doba železná|doby železné]] (500 př. n. l. – začátek letopočtu) začaly na dánské území migrovat [[Germáni|germánské]] kmeny ze severu ([[Jutové]]). Po začátku letopočtu, v římském období, udržovaly [[římské provincie]] s domorodými kmeny v Dánsku obchodní vztahy, což dokládají nálezy římských mincí.{{Citace monografie [90] => | příjmení = Horsnæs [91] => | jméno = Helle W. [92] => | titul = Crossing Boundaries: An Analysis of Roman Coins in Danish Context - Finds from Bornholm [93] => | url = https://books.google.cz/books/about/Crossing_Boundaries.html?id=yzGtAQAACAAJ&redir_esc=y [94] => | vydavatel = National Museum of Denmark, on commission at the University Press of Southern Denmark [95] => | počet stran = 214 [96] => | isbn = 978-87-7602-188-7 [97] => | poznámka = Google-Books-ID: yzGtAQAACAAJ [98] => | jazyk = en [99] => }}{{Citace periodika [100] => | příjmení = Bursche [101] => | jméno = Aleksander [102] => | titul = Circulation of Roman Coinage in Northern Europe in Late Antiquity [103] => | periodikum = Histoire & mesure [104] => | datum vydání = 2002-12-15 [105] => | ročník = XVII [106] => | číslo = 3/4 [107] => | strany = 121–141 [108] => | issn = 0982-1783 [109] => | doi = 10.4000/histoiremesure.886 [110] => | jazyk = en [111] => | url = https://journals.openedition.org/histoiremesure/886?lang=en [112] => | datum přístupu = 2023-04-17 [113] => }} Ačkoli na dánském území nesídlili [[Keltové]], vztahy s nimi byly zřejmě silné, jak dokládá [[kotlík z Gundestrupu]].{{Citace periodika [114] => | příjmení = Taylor [115] => | jméno = Timothy [116] => | titul = The Gundestrup Cauldron [117] => | periodikum = Scientific American [118] => | datum vydání = 1992 [119] => | ročník = 266 [120] => | číslo = 3 [121] => | strany = 84–89 [122] => | issn = 0036-8733 [123] => | url = https://www.jstor.org/stable/24938985 [124] => | datum přístupu = 2023-04-17 [125] => }} Jutové odešli především do [[Británie]], jejich zbytky se smísily s dalšími přicházejícími kmeny [[Anglové|Anglů]] a [[Sasové|Sasů]]. Ty byly vstřebány dalším germánským kmenem [[Dánové|Dánů]], který přišel z východu. Historikové věří, že se o něm zmiňuje římský historik [[Jordanes]] ve svém známém díle ''[[Getica]]''.{{Citace elektronického periodika [126] => | titul = Early References to Danes [127] => | periodikum = www.augustana.net [128] => | url = http://www.augustana.net/users/mischahooker/scanchron/EarlyReferences.html [129] => | datum přístupu = 2023-04-17 [130] => }}[[Soubor:Jellingsten stor 1.jpg|vlevo|náhled|Větší z [[Runové kameny v Jelling|Runových kamenů v Jellingu]], vztyčený [[Harald I.|Haraldem Modrozubem]]|240x240pixelů]]Ze [[3. století]] pocházejí nejstarší části obranného valu na hranicích s dnešním Německem zvaného [[Danevirke]]. Z [[8. století]] je doloženo první užití [[Runy|runového písma]]. Kolem roku [[700]] vzniklo nejstarší dánské město [[Ribe]].{{Citace elektronického periodika [131] => | příjmení = Persson [132] => | jméno = Charlotte Price [133] => | titul = New light shed on the Viking Age: Scandinavia’s oldest town was built 70 years earlier than thought [134] => | periodikum = sciencenordic.com [135] => | url = https://sciencenordic.com/archeology-denmark-ribe/new-light-shed-on-the-viking-age-scandinavias-oldest-town-was-built-70-years-earlier-than-thought/1411820 [136] => | datum vydání = 2014-12-21 [137] => | jazyk = en [138] => | datum přístupu = 2023-04-17 [139] => }} Od [[9. století]] se ve [[Franská říše|franských]] zdrojích hovoří o dánských vůdcích jako o králích. Prvním zaznamenaným jménem byl [[Godfred]].{{Citace periodika [140] => | příjmení = Howorth [141] => | jméno = Henry H. [142] => | titul = The Early Intercourse of the Danes and Franks [143] => | periodikum = Transactions of the Royal Historical Society [144] => | datum vydání = 1877 [145] => | ročník = 6 [146] => | strany = 147–182 [147] => | issn = 0080-4401 [148] => | doi = 10.2307/3677987 [149] => | url = https://www.jstor.org/stable/3677987 [150] => | datum přístupu = 2023-04-18 [151] => }} Za prvního historicky doloženého krále je považován [[Gorm Starý]]. Vládl v letech 936–958. Sídlil v [[Jelling]]u, kde nechal vztyčit proslulé [[Runové kameny v Jelling|runové kameny]].{{Citace periodika [152] => | příjmení = Pedersen [153] => | jméno = Anne [154] => | titul = The Jelling Monuments ‒ a national Icon between Legend and Fact [155] => | periodikum = Quo vadis? Status and Future Perspectives of Long-Term Excavations in Europe (ed. by Claus von Carnap-Bornheim), Schriften des archäologischen Landesmuseums Ergänzungsreihe Bd. 10, pp. 249-263 [156] => | datum vydání = 2014-01-01 [157] => | url = https://www.academia.edu/8071933/The_Jelling_Monuments_a_national_Icon_between_Legend_and_Fact [158] => | datum přístupu = 2023-04-17 [159] => }} V nápisu na nich je užit pojem „Dánsko“, jde o nejstarší známé užití tohoto pojmu na dánském území. Gormův syn, [[Harald I.]], známý též jako Harald Modrozub, Dánsko [[Christianizace|christianizoval]], patrně z taktických důvodů, okolo roku 965.{{Citace elektronického periodika [160] => | příjmení = Manea [161] => | jméno = Irina-Maria [162] => | titul = Harald Bluetooth & the Conversion of Denmark [163] => | periodikum = World History Encyclopedia [164] => | url = https://www.worldhistory.org/article/1733/harald-bluetooth--the-conversion-of-denmark/ [165] => | jazyk = en [166] => | datum přístupu = 2023-04-17 [167] => }} Nechal stavět [[Vikingská kruhová pevnost|kruhové pevnostní systémy]] zvané ''trelleborg'' (k nejznámějším patří [[Aggersborg]]) a posílil proti Frankům val Danevirke. Harald byl prvním dědičným dánským králem a prvním, který ovládl Norsko a započal tak dánskou územní expanzi. [168] => [169] => [[Knut Veliký]] v [[11. století]] již ovládl rozsáhlé území a spojil Dánsko, [[Anglie|Anglii]] a [[Norsko]] do jednoho státního celku zvaného [[Severská říše]]. V Evropě v té době byli výbojní Skandinávci 8.–11. století známí jako [[Vikingové]] a silně ovlivnili západní Evropu, kulturně i geneticky. Ti dánští zejména Anglii (viz [[Danelaw]]).{{Citace monografie [170] => | příjmení = Graham-Campbell [171] => | jméno = James [172] => | příjmení2 = Hall [173] => | jméno2 = Richard [174] => | příjmení3 = Jesch [175] => | jméno3 = Judith [176] => | titul = Vikings and the Danelaw [177] => | url = https://books.google.com/books?id=hF83DgAAQBAJ&newbks=0&hl=cs [178] => | vydavatel = Oxbow Books [179] => | počet stran = 591 [180] => | isbn = 978-1-78570-453-6 [181] => | poznámka = Google-Books-ID: hF83DgAAQBAJ [182] => | jazyk = en [183] => }}{{Citace periodika [184] => | příjmení = Davis [185] => | jméno = R. H. C. [186] => | titul = East Anglia and the Danelaw [187] => | periodikum = Transactions of the Royal Historical Society [188] => | datum vydání = 1955 [189] => | ročník = 5 [190] => | strany = 23–39 [191] => | issn = 0080-4401 [192] => | doi = 10.2307/3678896 [193] => | url = https://www.jstor.org/stable/3678896 [194] => | datum přístupu = 2023-04-18 [195] => }}{{Citace monografie [196] => | příjmení = Lavelle [197] => | jméno = Ryan [198] => | příjmení2 = Roffey [199] => | jméno2 = Simon [200] => | titul = Danes in Wessex: The Scandinavian Impact on Southern England, C.800-c.1100 [201] => | url = https://books.google.cz/books/about/Danes_in_Wessex.html?id=ou3UoQEACAAJ&redir_esc=y [202] => | vydavatel = Oxbow Books [203] => | počet stran = 272 [204] => | isbn = 978-1-78297-931-9 [205] => | poznámka = Google-Books-ID: ou3UoQEACAAJ [206] => | jazyk = en [207] => }}[[Soubor:Erik af Pommern.jpg|náhled|Korunovace [[Erik VII. Pomořanský|Erika VII.]], krále sjednocených severských zemí, 17. června 1397]]Během vrcholného a pozdního středověku Dánsko ovládlo dnešní jižní [[Švédsko]], [[Estonsko]] a severní [[Německo]].{{Citace periodika [208] => | příjmení = Lind [209] => | jméno = John H. [210] => | titul = Dannebrog and the Danish Crusades to Estonia [211] => | periodikum = Jens E. Olesen (ed.), Denmark and Estonia 1219-2019, Greifswald 2019 [212] => | datum vydání = 2019-01-01 [213] => | url = https://www.academia.edu/41274872/Dannebrog_and_the_Danish_Crusades_to_Estonia [214] => | datum přístupu = 2023-04-18 [215] => }}{{Citace elektronického periodika [216] => | příjmení = Leigh-Howarth [217] => | jméno = Jake [218] => | titul = Medieval Colonialism: The Danish Duchy Of Estonia [219] => | periodikum = Ancient Origins [220] => | url = https://www.ancient-origins.net/premium-preview/estonia-0017059 [221] => | datum vydání = 2022-07-25 [222] => | jazyk = en [223] => | datum přístupu = 2023-04-18 [224] => }} V roce 1397 vstoupilo Dánsko do [[personální unie]] s Norskem a Švédskem, pod královnou [[Markéta I. Dánská|Markétou I.]] Všechny tři země sjednocené v tzv. [[Kalmarská unie|Kalmarské unii]] byly formálně rovnocenné, nicméně Markéta Dánsko považovala za jádro své říše, a také tam sídlila.{{Citace periodika [225] => | příjmení = Bøgh [226] => | jméno = Anders [227] => | titul = On the Causes of the Kalmar Union [228] => | url = https://www.academia.edu/19195091/On_the_Causes_of_the_Kalmar_Union [229] => | datum přístupu = 2023-04-18 [230] => }} To budilo odstředivé tendence ve Švédsku, které vyvrcholily 17. června 1523, když švédský odbojník a budoucí král [[Gustav I. Vasa]] dobyl [[Stockholm]]. Od roku 1536 se tak mluví o novém státu, [[Dánsko-Norsko|Dánsko-Norsku]].[[Soubor:Wojna Kalmarska 1611 ubt.jpeg|náhled|vlevo|Kalmarská válka z roku 1611, v níž Dánsko ztratilo poslední naděje na získání Švédska. To převzalo roli regionálního hegemona.]]Dáni se několikrát pokusili Švédsko znovu dobýt. Král [[Kristián IV. Dánský]] kvůli tomu zahájil tzv. [[Kalmarská válka|Kalmarskou válku]] (1611–1613), ale nedosáhl svého cíle a Švédsko natrvalo ztratil.{{Citace monografie [231] => | příjmení = Essen [232] => | jméno = Michael Fredholm Von [233] => | titul = The Kalmar War, 1611-1613: Gustavus Adolphus's First War [234] => | url = https://books.google.com/books?id=IznuzgEACAAJ&newbks=0&hl=cs [235] => | vydavatel = HELION & Company [236] => | počet stran = 196 [237] => | isbn = 978-1-80451-006-3 [238] => | poznámka = Google-Books-ID: IznuzgEACAAJ [239] => | jazyk = en [240] => }} Nicméně Švédsko bylo nuceno zaplatit odškodné ve výši 1 milion stříbrných riksdalerů, známé jako „Älvsborgské výkupné“. Kristián IV. použil tyto peníze k založení několika měst ([[Glückstadt]], [[Oslo|Christiania]]) a k založení [[Dánská Východoindická společnost|východoindické koloniální společnosti]]. Ta si činila nárok na [[Srí Lanka|Cejlon]], ale podařilo se jí získat pouze Trankebar (dnes [[Tarangambadi]]) na indickém pobřeží (viz též [[Dánská Indie]]).{{Citace periodika [241] => | příjmení = Ferguson [242] => | jméno = Donald [243] => | titul = The Settlement of the Danes at Tranquebar and Serampore [244] => | periodikum = The Journal of the Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland [245] => | datum vydání = 1898 [246] => | strany = 625–629 [247] => | issn = 0035-869X [248] => | url = https://www.jstor.org/stable/25208017 [249] => | datum přístupu = 2023-04-18 [250] => }}{{Citace elektronického periodika [251] => | příjmení = Ramadurai [252] => | jméno = Charukesi [253] => | titul = India's Scandinavian secret [254] => | periodikum = www.bbc.com [255] => | url = https://www.bbc.com/travel/article/20160929-indias-scandinavian-secret [256] => | jazyk = en [257] => | datum přístupu = 2023-04-18 [258] => }} Nakonec se [[Dánská koloniální říše|koloniální zájmy Dánska]] přesunuly do [[Afrika|Afriky]], v [[Ghana|Ghaně]] byla založena kolonie [[Dánské zlaté pobřeží]] (centrum [[Hrad Osu]] založeno 1660). Dáni pak ovládli [[otroctví|obchod s otroky]], dánské koloniální společnosti prodaly od té doby asi 1,5 milionu otroků.{{Citace monografie [259] => | příjmení = Hernæs [260] => | jméno = Per [261] => | titul = Slave Trade, Slave Plantations and Danish Colonialism [262] => | url = https://brill.com/display/book/edcoll/9789004302792/B9789004302792-s005.xml [263] => | vydavatel = Brill [264] => | isbn = 978-90-04-30279-2 [265] => | poznámka = DOI: 10.1163/9789004302792_005 [266] => | jazyk = en [267] => }}{{Citace monografie [268] => | příjmení = Weiss [269] => | jméno = Holger [270] => | titul = The Danish Gold Coast as a Multinational and Entangled Space, c. 1700–1850 [271] => | url = https://doi.org/10.1007/978-1-4614-6202-6_14 [272] => | editoři = Magdalena Naum, Jonas M. Nordin [273] => | vydavatel = Springer [274] => | místo = New York, NY [275] => | strany = 243–260 [276] => | isbn = 978-1-4614-6202-6 [277] => | doi = 10.1007/978-1-4614-6202-6_14 [278] => | poznámka = DOI: 10.1007/978-1-4614-6202-6_14 [279] => | jazyk = en [280] => }} Roku 1671 byla založena i [[Dánská Západoindická společnost]], která pak vytvořila malou koloniální základnu v Karibiku známou jako [[Dánská Západní Indie]] (několik [[Panenské ostrovy|Panenských ostrovů]], zejm. [[Svatý Tomáš (Panenské ostrovy)|Svatý Tomáš]]). [281] => [[Soubor:Schlacht bei Lutter am Barenberge.jpg|vlevo|náhled|[[Bitva u Lutteru]]]] [282] => Ve [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]] se Kristián snažil stát se vůdcem [[Luteránství|luteránských]] států v Německu (luterství se stalo státním náboženstvím v Dánsku již roku 1536). Utrpěl však drtivou porážku v [[Bitva u Lutteru|bitvě u Lutteru]]. Výsledkem bylo, že katolická armáda [[Albrecht z Valdštejna|Albrechta z Valdštejna]] donutila Dánsko, aby z války odešlo.{{Citace monografie [283] => | příjmení = Lockhart [284] => | jméno = Paul Douglas [285] => | titul = Denmark in the Thirty Years' War, 1618-1648: King Christian IV and the Decline of the Oldenburg State [286] => | url = https://books.google.com/books?id=dMRmAAAAMAAJ&newbks=0&hl=cs [287] => | vydavatel = Susquehanna University Press [288] => | počet stran = 360 [289] => | isbn = 978-0-945636-76-2 [290] => | poznámka = Google-Books-ID: dMRmAAAAMAAJ [291] => | jazyk = en [292] => }} Dánsku se podařilo vyhnout územním ústupkům, ale celá válka dokázala, že vojenská moc a regionální vliv Švédska stoupá, zatímco Dánska klesá.{{Citace monografie [293] => | příjmení = Olesen [294] => | jméno = Jens E. [295] => | titul = The struggle for supremacy in the Baltic between Denmark and Sweden, 1563–1721 [296] => | url = https://www.cambridge.org/core/books/cambridge-history-of-scandinavia/struggle-for-supremacy-in-the-baltic-between-denmark-and-sweden-15631721/75FD3DF9EFB045665BF129106F7A30E5 [297] => | editoři = E. I. Kouri, Jens E. Olesen [298] => | vydavatel = Cambridge University Press [299] => | místo = Cambridge [300] => | edice = The Cambridge History of Scandinavia [301] => | strany = 246–267 [302] => | svazek = 2 [303] => | isbn = 978-0-521-47300-2 [304] => | poznámka = DOI: 10.1017/CHO9781139031639.016 [305] => }} V roce 1643 také švédská armáda napadla Jutský poloostrov ([[Torstensonova válka]]) a Dánsko ztratilo [[Halland]], [[Gotland]], poslední části Estonska a několik provincií v Norsku.[[Soubor:Denmark-Norway in 1780.svg|náhled|[[Dánsko-Norsko|Království Dánska a Norska]] v roce 1780. Dánsko v něm hrálo dominantní roli.]]V roce 1657 se dánský král [[Frederik III. Dánský]] pokusil na Švédy zaútočit, ale byl drtivě poražen. Dánsko ztratilo další území. Roku 1658 byl podepsán [[Roskildský mír|mír v Roskilde]], díky němuž si Dánsko uhájilo alespoň samostatnost. Tu udrželo i navzdory následným pokusům švédského krále [[Karel X. Gustav|Karla X. Gustava]] Kodaň přece jen dobýt. Dokonce se Dánům podařilo získat zpět některá ztracená území (ostrov [[Bornholm (ostrov)|Bornholm]]). Pokusili se též znovu získat kontrolu nad ztracenou [[Skåne|Skánií]] ve [[Skånská válka|Skånské válce]] (1675–1679), ale neuspěli. Po [[Severní válka|Severní válce]] (1700–1721) však znovu ovládli [[Šlesvicko-Holštýnsko]].{{Citace periodika [306] => | příjmení = Eckhardt [307] => | jméno = C. C. [308] => | titul = The North Slesvig or Dano-German Question [309] => | periodikum = The Scientific Monthly [310] => | datum vydání = 1919 [311] => | ročník = 8 [312] => | číslo = 1 [313] => | strany = 49–57 [314] => | issn = 0096-3771 [315] => | url = https://www.jstor.org/stable/7018 [316] => | datum přístupu = 2023-04-18 [317] => }} Od té doby se Dánsko snažilo udržet si neutralitu, což mu ekonomicky velmi pomohlo. Zapletlo se až do [[Napoleonské války|napoleonských válek]], na což také zle doplatilo.{{Citace monografie [318] => | příjmení = Feldbæk [319] => | jméno = Ole [320] => | titul = Denmark in the Napoleonic Wars, 1807–14 [321] => | url = https://www.cambridge.org/core/books/cambridge-history-of-scandinavia/denmark-in-the-napoleonic-wars-180714/E606CF5252EFB7B89203B2E5B7AEEC90 [322] => | editoři = E. I. Kouri, Jens E. Olesen [323] => | vydavatel = Cambridge University Press [324] => | místo = Cambridge [325] => | edice = The Cambridge History of Scandinavia [326] => | strany = 674–682 [327] => | svazek = 2 [328] => | isbn = 978-0-521-47300-2 [329] => | poznámka = DOI: 10.1017/CHO9781139031639.035 [330] => }} Britové zaútočili dvakrát na Kodaň ([[Bitva u Kodaně|1801]] a [[Bitva o Kodaň (1807)|1807]]). Při prvním útoku rozdrtili dánskou flotilu, při druhém vypálili značnou část Kodaně. Britská kontrola vodních cest mezi Dánskem a Norskem však především zničila hospodářství Dánsko-Norska, a to tak v roce 1813 [[Státní bankrot|zbankrotovalo]].{{Citace monografie [331] => | příjmení = Boyner [332] => | jméno = Merve Dilara [333] => | příjmení2 = Açıkgöz [334] => | jméno2 = Bernur [335] => | příjmení3 = Kireçtepe [336] => | jméno3 = Burhanettin Onur [337] => | titul = The Danish State Bankruptcy of 1813 [338] => | url = https://doi.org/10.1007/978-981-19-5252-4_4 [339] => | editoři = Bernur Açikgöz [340] => | vydavatel = Springer Nature [341] => | místo = Singapore [342] => | strany = 45–56 [343] => | isbn = 978-981-19-5252-4 [344] => | doi = 10.1007/978-981-19-5252-4_4 [345] => | poznámka = DOI: 10.1007/978-981-19-5252-4_4 [346] => | jazyk = en [347] => }} Personální unie zanikla [[Kielská smlouva|smlouvou z Kielu]] v roce 1814, dánská monarchie se v ní „neodvolatelně a navždy“ vzdala nároků na Norsko ve prospěch švédského krále. Dánsko na oplátku získalo [[Island]], Faerské ostrovy a Grónsko, které předtím ovládali Norové.{{Citace periodika [348] => | příjmení = Feldbæk [349] => | jméno = Ole [350] => | titul = Denmark and the treaty of Kiel 1814 [351] => | periodikum = Scandinavian Journal of History [352] => | datum vydání = 1990-01-01 [353] => | ročník = 15 [354] => | číslo = 3-4 [355] => | strany = 259–268 [356] => | issn = 0346-8755 [357] => | doi = 10.1080/03468759008579203 [358] => | url = https://doi.org/10.1080/03468759008579203 [359] => | datum přístupu = 2023-04-18 [360] => }}[[Soubor:Grundlovgivende rigsforsamling - Constantin Hansen.jpg|náhled|Ústavodárné shromáždění z roku 1848, které zahájilo novou éru dánské historie|vlevo]] [361] => [362] => Ve 30. letech 19. století vzniklo dánské [[Nacionalismus|národní hnutí]], orientované značně [[Liberalismus|liberálně]]. Jeho klíčovou osobností byl teolog, politik a básník [[Nikolai Frederik Severin Grundtvig|Nikolaj Frederik Severin Grundtvig]].{{Citace monografie [363] => | příjmení = Hall [364] => | jméno = John A. [365] => | příjmení2 = Korsgaard [366] => | jméno2 = Ove [367] => | příjmení3 = Pedersen [368] => | jméno3 = Ove K. [369] => | titul = Building the Nation: N.F.S. Grundtvig and Danish National Identity [370] => | url = https://books.google.com/books?id=1R73BgAAQBAJ&newbks=0&hl=cs [371] => | vydavatel = McGill-Queen's Press - MQUP [372] => | počet stran = 464 [373] => | isbn = 978-0-7735-9632-0 [374] => | poznámka = Google-Books-ID: 1R73BgAAQBAJ [375] => | jazyk = en [376] => }}{{Citace monografie [377] => | příjmení = Bønding [378] => | jméno = Sophie [379] => | příjmení2 = Martinsen [380] => | jméno2 = Lone Kølle [381] => | příjmení3 = Stahl [382] => | jméno3 = Pierre-Brice [383] => | titul = Mythology and Nation Building: N.F.S. Grundtvig and His European Contemporaries [384] => | url = https://books.google.com/books?id=TxypEAAAQBAJ&newbks=0&hl=cs [385] => | vydavatel = Aarhus Universitetsforlag [386] => | počet stran = 328 [387] => | isbn = 978-87-7219-464-6 [388] => | poznámka = Google-Books-ID: TxypEAAAQBAJ [389] => | jazyk = en [390] => }} Toto hnutí vstoupilo do [[Revoluce v roce 1848|revoluce roku 1848]] připravené a s jasnými cíli.{{Citace elektronického periodika [391] => | příjmení = Smith [392] => | jméno = Dave [393] => | titul = Forget 1848 – the closest Denmark came to a revolution was in 1918 [394] => | periodikum = CPH Post [395] => | url = https://cphpost.dk/2017-05-21/history/forget-1848-the-closest-denmark-came-to-a-revolution-was-in-1918/ [396] => | datum vydání = 2017-05-21 [397] => | jazyk = en-GB [398] => | datum přístupu = 2023-04-18 [399] => }} Dne 5. června 1849 tak dosáhlo poklidného přechodu ke [[Konstituční monarchie|konstituční monarchii]] a [[Parlamentní systém|parlamentarismu]].{{Citace periodika [400] => | příjmení = Norgaard [401] => | jméno = Anne Engelst [402] => | titul = Times of Democracy: The Unavoidable Democracy of Mid-Nineteenth-Century Denmark. [403] => | periodikum = Contributions to the History of Concepts [404] => | datum vydání = 2019-12-22 [405] => | ročník = 14 [406] => | číslo = 2 [407] => | strany = 23–46 [408] => | jazyk = English [409] => | url = https://go.gale.com/ps/i.do?p=AONE&sw=w&issn=18079326&v=2.1&it=r&id=GALE%7CA673438005&sid=googleScholar&linkaccess=abs [410] => | datum přístupu = 2023-04-18 [411] => }} [412] => [413] => Roku 1864 vedlo Dánsko jednu ze svých posledních velkých válek, [[Dánsko-německá válka|dánsko-německou válku]] proti [[Prusko|Prusku]] a [[Habsburkové|Habsburkům]]. Ztratilo v ní Šlesvicko-Holštýnsko a na dlouhou dobu přijalo zásadu neutrality v evropských konfliktech.{{Citace periodika [414] => | příjmení = van der Schriek [415] => | jméno = Jef [416] => | příjmení2 = van der Schriek [417] => | jméno2 = Max [418] => | titul = ‘Up ewig Ungedeelt!’ Schleswig-Holstein 1864–1920 [419] => | periodikum = Journal of Conflict Archaeology [420] => | datum vydání = 2011 [421] => | ročník = 6 [422] => | číslo = 2 [423] => | strany = 146–172 [424] => | issn = 1574-0773 [425] => | url = https://www.jstor.org/stable/48601730 [426] => | datum přístupu = 2023-04-18 [427] => }}{{Citace monografie [428] => | příjmení = Glenthøj [429] => | jméno = Rasmus [430] => | titul = 1864: sønner af de slagne [431] => | url = https://books.google.com/books?id=Ud7koAEACAAJ&newbks=0&hl=cs [432] => | vydavatel = Gads Forlag [433] => | počet stran = 574 [434] => | isbn = 978-87-12-04919-7 [435] => | poznámka = Google-Books-ID: Ud7koAEACAAJ [436] => | jazyk = da [437] => }}{{Citace periodika [438] => | příjmení = Woodhouse [439] => | jméno = Caleb R. [440] => | titul = The Defense Question and Danish Politics, 1864-1914 [441] => | periodikum = Scandinavian Studies [442] => | datum vydání = 1974 [443] => | ročník = 46 [444] => | číslo = 3 [445] => | strany = 201–228 [446] => | issn = 0036-5637 [447] => | url = https://www.jstor.org/stable/40917387 [448] => | datum přístupu = 2023-04-18 [449] => }}{{Citace periodika [450] => | příjmení = Leistikow [451] => | jméno = Gunnar [452] => | titul = Denmark's Precarious Neutrality [453] => | periodikum = Foreign Affairs [454] => | datum vydání = 1939 [455] => | ročník = 17 [456] => | číslo = 3 [457] => | strany = 611–617 [458] => | issn = 0015-7120 [459] => | doi = 10.2307/20028945 [460] => | url = https://www.jstor.org/stable/20028945 [461] => | datum přístupu = 2023-04-18 [462] => }} [463] => [464] => Ve druhé polovině 19. století Dánsko masivně [[Industrializace|industrializovalo]].{{Citace periodika [465] => | příjmení = Kristensen [466] => | jméno = Niels Buus [467] => | titul = Industrial growth in Denmark, 1872–1913 — in relation to the debate on an industrial break-through [468] => | periodikum = Scandinavian Economic History Review [469] => | datum vydání = 1989-01-01 [470] => | ročník = 37 [471] => | číslo = 1 [472] => | strany = 3–22 [473] => | issn = 0358-5522 [474] => | doi = 10.1080/03585522.1989.10408129 [475] => | url = https://doi.org/10.1080/03585522.1989.10408129 [476] => | datum přístupu = 2023-04-18 [477] => }} V 50. letech začala státní výstavba železnice. Ta, spolu se zámořským obchodem, vykompenzovala nedostatek přírodních zdrojů Dánska, jež zpočátku průmyslový rozvoj brzdil. [478] => [479] => Dánsko si během [[První světová válka|první světové války]] zachovalo svůj neutrální postoj.{{Citace periodika [480] => | příjmení = Gram-Skjoldager [481] => | jméno = Karen [482] => | titul = Denmark during the First World War: Neutral policy, economy and culture [483] => | periodikum = Journal of Modern European History / Zeitschrift für moderne europäische Geschichte / Revue d'histoire européenne contemporaine [484] => | datum vydání = 2019 [485] => | ročník = 17 [486] => | číslo = 2 [487] => | strany = 234–250 [488] => | issn = 1611-8944 [489] => | url = https://www.jstor.org/stable/26832821 [490] => | datum přístupu = 2023-04-18 [491] => }} Po porážce Německa vítězné mocnosti ve [[Versailleská smlouva|Versailles]] nabídly Dánům vrácení Šlesvicko-Holštýnska. Ze strachu z německého [[Iredentismus|iredentizmu]] Dánsko odmítlo návrat území bez lidového hlasování. V něm však lidé vyjádřili přání součástí dánského státu být a 10. července 1920 tak Dánsko toto území připojilo.{{Citace periodika [492] => | titul = Slesvig and the First Plebiscite: Victory for Denmark [493] => | periodikum = Current History (1916-1940) [494] => | datum vydání = 1920 [495] => | ročník = 11 [496] => | číslo = 3 [497] => | strany = 424–426 [498] => | issn = 2641-080X [499] => | url = https://www.jstor.org/stable/45325182 [500] => | datum přístupu = 2023-04-17 [501] => }}{{Citace periodika [502] => | příjmení = Hansome [503] => | jméno = Marius [504] => | titul = Slesvig's Reunion with Denmark [505] => | periodikum = Current History (1916-1940) [506] => | datum vydání = 1921 [507] => | ročník = 15 [508] => | číslo = 3 [509] => | strany = 473–477 [510] => | issn = 2641-080X [511] => | url = https://www.jstor.org/stable/45326439 [512] => | datum přístupu = 2023-04-18 [513] => }} [514] => [[Soubor:Danish soldiers on 9 April 1940.jpg|náhled|Dánští vojáci v očekávání německého útoku (1940)]] [515] => V roce 1939 Dánsko podepsalo desetiletou smlouvu o neútočení s [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]]. To mu však nepomohlo a 9. dubna 1940 [[Německá invaze do Dánska|dánské území Němci obsadili]] ([[operace Weserübung]]).{{Citace periodika [516] => | titul = Germany's Invasion of Denmark and Norway [517] => | periodikum = Bulletin of International News [518] => | datum vydání = 1940 [519] => | ročník = 17 [520] => | číslo = 8 [521] => | strany = 469–478 [522] => | issn = 2044-3986 [523] => | url = https://www.jstor.org/stable/25642756 [524] => | datum přístupu = 2023-04-18 [525] => }} Dánská vláda se rychle vzdala. Až do roku 1943 Dánové s Němci víceméně spolupracovali.{{Citace periodika [526] => | příjmení = Lund [527] => | jméno = Joachim [528] => | titul = Denmark and the 'European New Order', 1940-1942 [529] => | periodikum = Contemporary European History [530] => | datum vydání = 2004 [531] => | ročník = 13 [532] => | číslo = 3 [533] => | strany = 305–321 [534] => | issn = 0960-7773 [535] => | url = https://www.jstor.org/stable/20081218 [536] => | datum přístupu = 2023-04-18 [537] => }} Toho roku však vláda spolupráci vypověděla. Námořnictvo zničilo většinu svých lodí, aby je Němci nemohli ve válce použít, a mnoho důstojníků uprchlo do neutrálního Švédska.{{Citace periodika [538] => | příjmení = C. [539] => | jméno = C. M. [540] => | titul = Denmark under German Occupation [541] => | periodikum = Bulletin of International News [542] => | datum vydání = 1943 [543] => | ročník = 20 [544] => | číslo = 19 [545] => | strany = 811–819 [546] => | issn = 2044-3986 [547] => | url = https://www.jstor.org/stable/25643495 [548] => | datum přístupu = 2023-04-18 [549] => }} Dánský odpor měl za následek i rozsáhlou záchrannou operaci, díky níž se podařilo evakuovat několik tisíc [[Židé|Židů]], ohrožených perzekucí, do Švédska.{{Citace monografie [550] => | příjmení = Werner [551] => | jméno = Emmy E. [552] => | titul = A Conspiracy Of Decency: The Rescue Of The Danish Jews During World War II [553] => | url = https://books.google.com/books?id=14o4DgAAQBAJ&newbks=0&hl=cs [554] => | vydavatel = Basic Books [555] => | počet stran = 228 [556] => | isbn = 978-0-7867-4669-9 [557] => | poznámka = Google-Books-ID: 14o4DgAAQBAJ [558] => | jazyk = en [559] => }}{{Citace periodika [560] => | příjmení = Buckser [561] => | jméno = Andrew [562] => | titul = Group Identities and the Construction of the 1943 Rescue of the Danish Jews [563] => | periodikum = Ethnology [564] => | datum vydání = 1998 [565] => | ročník = 37 [566] => | číslo = 3 [567] => | strany = 209–226 [568] => | issn = 0014-1828 [569] => | doi = 10.2307/3774013 [570] => | url = https://www.jstor.org/stable/3774013 [571] => | datum přístupu = 2023-04-18 [572] => }} Někteří Dáni ovšem bojovali po boku Němců v tzv. ''Frikorps Danmark''.{{Citace periodika [573] => | příjmení = Smith [574] => | jméno = Peter Scharff [575] => | příjmení2 = Poulsen [576] => | jméno2 = Niels Bo [577] => | příjmení3 = Christensen [578] => | jméno3 = Claus Bundgård [579] => | titul = The Danish Volunteers in the Waffen SS and German Warfare at the Eastern Front [580] => | periodikum = Contemporary European History [581] => | datum vydání = 1999 [582] => | ročník = 8 [583] => | číslo = 1 [584] => | strany = 73–96 [585] => | issn = 0960-7773 [586] => | url = https://www.jstor.org/stable/20081691 [587] => | datum přístupu = 2023-04-18 [588] => }}{{Citace monografie [589] => | příjmení = Christensen [590] => | jméno = Claus [591] => | příjmení2 = Poulsen [592] => | jméno2 = Niels Bo [593] => | příjmení3 = Smith [594] => | jméno3 = Peter Scharff [595] => | titul = Under hagekors og Dannebrog: Danskere i Waffen SS [1940-45] [596] => | url = https://books.google.com/books?id=Mp5jmgEACAAJ&newbks=0&hl=cs [597] => | vydavatel = Aschehoug [598] => | počet stran = book [599] => | poznámka = Google-Books-ID: Mp5jmgEACAAJ [600] => | jazyk = da [601] => }} [602] => [603] => V roce 1944 Island vyhlásil nezávislost. V roce 1948 získaly Faerské ostrovy autonomii. Grónsko získalo autonomii v roce 1979, výrazně ji prohloubilo roku 2009 (po [[Grónské referendum o samosprávě 2008|referendu z předchozího roku]]).{{Citace elektronického periodika [604] => | příjmení = [605] => | jméno = [606] => | titul = Větší autonomii Grónska podpořilo 75,5 procenta voličů [607] => | periodikum = ČT24 [608] => | vydavatel = Česká televize [609] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1432571-vetsi-autonomii-gronska-podporilo-755-procenta-volicu [610] => | datum vydání = 2008-11-26 [611] => | jazyk = cs [612] => | datum přístupu = 2023-04-28 [613] => }} [614] => [615] => V roce 1949 se Dánsko stalo zakládajícím členem [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]]. V roce 1973, po schválení v referendu, vstoupilo do [[Evropské hospodářské společenství|Evropského hospodářského společenství]] (roku 1993 transformovaného do [[Evropská unie|Evropské unie]]). V roce 2000 Dánové v referendu odmítli přijmout [[euro]].{{Citace elektronického periodika [616] => | titul = Dánové řekli: Euro ne [617] => | periodikum = iDNES.cz [618] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/danove-rekli-euro-ne.A000928101102zahranicni_jpl [619] => | datum vydání = 2000-09-29 [620] => | jazyk = cs [621] => | datum přístupu = 2023-04-28 [622] => }} [623] => [624] => == Státní symboly == [625] => === Vlajka === [626] => [627] => {{Podrobně|Dánská vlajka}} [628] => [629] => Dánská vlajka, známa jako ''Dannebrog'', je tvořena červeným listem o poměru stran 28:37 s bílým [[skandinávský kříž|skandinávským křížem]] sahajícím až ke krajům. [630] => [631] => === Znak === [632] => [633] => {{Podrobně|Státní znak Dánska}} [634] => [635] => Dánský státní znak tvoří zlatý [[Štít (heraldika)|štít]] se třemi, modře zabarvenými kráčejícími lvy. Mezi nimi je devět červených srdíček. Na štít znaku je položena královská koruna. [636] => [637] => === Hymna === [638] => [639] => {{Podrobně|Dánská hymna}} [640] => [641] => Dánská hymna je píseň ''Der er et Yndigt Land'' ({{Vjazyce2|cs|''To je krásná země''}}). Hudbu složil Hans Ernst Krøyer, později ji upravili Thomas Laub a [[Carl Nielsen]]. Slova napsal [[Adam Oehlenschläger]]. [642] => [643] => == Geografie == [644] => {{LocMap vícenásobně | Dánsko | width=400 | float=right | relief=1 | caption= | places= [645] => {{LocMap~ | Dánsko | position=bottom | lat=55.683333 | long=12.583333 | label='''[[Kodaň]]'''}} [646] => {{LocMap~ | Dánsko | position=right | lat=57.05 | long=09.916667 | label=[[Aalborg]]}} [647] => {{LocMap~ | Dánsko | position=left | lat=56.43333 | long=09.416667 | label=[[Viborg]]}} [648] => {{LocMap~ | Dánsko | position=left | lat=56.75 | long=10.05 | label=[[Randers]]}} [649] => {{LocMap~ | Dánsko | position=left | lat=55.716667 | long=09.533333 | label=[[Vejle]]}} [650] => {{LocMap~ | Dánsko | position=top | lat=55.9333 | long=12.3 | position = left |label=[[Hillerød]]}} [651] => {{LocMap~ | Dánsko | position=top | lat=56.035| long=12.606667| position = right|label=[[Helsingør]]}} [652] => {{LocMap~ | Dánsko | position=top | lat=56.136111| long=8.976667| position = left|label=[[Herning]]}} [653] => {{LocMap~ | Dánsko | position=top | lat=55.861944| long=9.851944| position = right|label=[[Horsens]]}} [654] => {{LocMap~ | Dánsko | position=top | lat=57.722222| long=10.587778| position = right|label=[[Skagen]]}} [655] => {{LocMap~ | Dánsko | position=top | lat=54.824| long=9.359| position = top|label=[[Padborg]]}} [656] => {{LocMap~ | Dánsko | position=bottom | lat=55.4333 | long=11.55 | label=[[Sorø]]}} [657] => {{LocMap~ | Dánsko | position=left | lat=56.15 | long=10.216667 | label=[[Aarhus]]}} [658] => {{LocMap~ | Dánsko | position=top | lat=55.4 | long=10.4 | label=[[Odense]]}} [659] => {{LocMap~ | Dánsko | position=right | lat=55.466667 | long=08.45 | label=[[Esbjerg]]}} [660] => {{LocMap~ | Dánsko | position=left | lat=55.966667 | long=09.816667 | mark=RedMountain.svg | marksize=12 | label=[[Møllehøj]]}} [661] => {{LocMap~ | Dánsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=57.3 | long=13.2| position=bottom | label=[[Švédsko|'''ŠVÉDSKO''']]}} [662] => {{LocMap~ | Dánsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=54.6 | long=9.5| position=bottom | label=[[Německo|'''NĚMECKO''']]}} [663] => {{LocMap~ | Dánsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=57.59 | long=8.45| position=bottom | label=[[Severní moře|'''''SEVERNÍ
MOŘE''''']]}} [664] => {{LocMap~ | Dánsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=55.0 | long=13.5| position=bottom |label=[[Baltské moře|'''''BALT''''']]}} [665] => {{LocMap~ | Dánsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=57 | long=11.5| position=bottom | label=[[Kattegat|'''''KATTEGAT''''']]}} [666] => {{LocMap~ | Dánsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=57.85 | long=9.5| position=bottom | label=[[Skagerrak|'''''SKAGERRAK''''']]}} [667] => {{LocMap~ | Dánsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=55.75 | long=11.5| position=bottom | label=''[[Sjælland]]''}} [668] => {{LocMap~ | Dánsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=55.205 | long=10.1| position=top | label=''[[Fyn]]''}} [669] => {{LocMap~ | Dánsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=54.90 | long=12.5| position=left | label=''[[Falster]]''}} [670] => {{LocMap~ | Dánsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=54.90 | long=11.28| position=bottom | label=''[[Lolland]]''}} [671] => {{LocMap~ | Dánsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=55.227 | long=14.914| position=bottom | label=''[[Bornholm (ostrov)|Bornholm]]''}} [672] => {{LocMap~ | Dánsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=57.62 | long=10.045425| position=bottom | label=''[[Severojutský ostrov|Severojutský
ostrov]]''}} [673] => {{LocMap~ | Dánsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=55.45 | long=10.95| position=bottom | label=[[Velký Belt|''Velký
Belt'']]}} [674] => {{LocMap~ | Dánsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=57.1 | long=9.05| position=bottom | label=[[Limfjord|''Limfjord'']]}} [675] => }} [676] => {{Podrobně|Geografie Dánska|Seznam ostrovů Dánska}} [677] => [[Soubor:Kattegat coast of Skagen.jpg|náhled|Pobřeží severního [[Jutsko|Jutska]]]] [678] => [679] => Dánsko se rozkládá na [[Jutsko|Jutském poloostrově]] a na 443 pojmenovaných ostrovech, ze kterých je 74 (k roku 2015) celoročně obývaných. Celkem Dánsku náleží 1 419 ostrovů větších než 100 metrů čtverečních. Nejdůležitější jsou ostrovy [[Fyn]] a [[Sjælland]], na němž se nachází i hlavní město [[Kodaň]] (dánsky: ''København''). Dalšími velkými ostrovy jsou [[Lolland]], [[Falster]], [[Langeland]], [[Møn]], [[Ærø]], [[Als (ostrov)|Als]] a [[Bornholm (ostrov)|Bornholm]], který leží v [[Baltské moře|Baltském moři]] poněkud východněji než zbytek země. Mnoho z větších ostrovů je spojeno mosty. [680] => [681] => Povrch země je tvořen rovinami a nížinami, průměrná nadmořská výška činí jen 30 m n. m. Nejvyšší přírodní bod Dánska je [[Møllehøj]], s nadmořskou výškou 170,86 metrů. [682] => [683] => Dánské podnebí je [[Oceánické podnebí|oceánské]] s rostoucími kontinentálními vlivy směrem k [[Baltské moře|Baltskému moři]]. Léta jsou chladná (průměrná teplota v srpnu 17,2 °C), zimy pak mírné a deštivé (průměrná teplota v lednu 1,5 °C). Časté jsou větry a mlhy. Dánsko má v průměru 179 srážkových dní za rok, prší tedy v průměru každý druhý den. Nejsušším obdobím je jaro, nejvíce srážek bývá na podzim. Typické je, že rozdíl mezi denními a nočními teplotami není velký, což je způsobeno zejména teplými větry ze západu, ohřívanými [[Golfský proud|Golfským proudem]]. [684] => [685] => Největší [[řeka|řekou]] je [[Gudenå]]. Největším jezerem je [[Arresø]]. Žádná lokalita v Dánsku není dále od mořského pobřeží než 52 km. Dánské [[Pobřežní moře|teritoriální vody]] mají rozlohu 105 000 kilometrů čtverečních. [[Treska obecná|Treska]], [[Sleď obecný|sleď]] a [[Platýs velký|platýs]] jsou v těchto vodách nejčetnější a tvoří základ pro velký rybářský průmysl. Příležitostně tyto vody navštěvují i [[Velryba|velryby]]. [686] => [[Soubor:Ohavet-airphoto.jpg|náhled|200px|Celoročně obydleno je více než sedmdesát [[Seznam ostrovů Dánska|dánských ostrovů]]]] [687] => Kvůli odlesňování byla v minulosti vyhubena řada tradičních živočišných druhů, například [[Sob polární|sob]]. Nejrozšířenějšími savci v lesích jsou dnes [[jeleni]], [[Srnec obecný|srnci]], [[Liška obecná (šelma)|lišky]], [[Jezevec lesní|jezevci]], do země se vrátili i [[Vlk|vlci]]. Na pobřežích se vyskytují [[Tuleňovití|tuleni]]. Nejpestřejší je skladba ptactva, v Dánsku žije asi 300 druhů ptáků, zejména [[rackové]], divoké kachny, [[potápky]], [[buřňákovití]], [[Orel mořský|mořští orli]], [[jestřáb]]i a [[sovy]]. [688] => [689] => Vzhledem k severní poloze Dánska jsou velké sezónní rozdíly v [[Sluneční světlo|denním světle]]. V zimě slunce vychází kolem 8.45 a zapadá již v 3.45 (zimního času), v létě svítá ve 4.30 a stmívá se až v 10 hodin (letního času). [690] => [691] => V Dánsku roste asi 1500 druhů rostlin, stromů a keřů. Západ země pokrývají [[vřesoviště]] a [[rašeliniště]], často jde o pozůstatky masivního odlesňování v minulosti. Tvoří asi 8 procent rozlohy země. Ve 20. století začaly dánské vlády řadu těchto oblastí znovu zalesňovat, zejména [[dub]]y, [[Buk lesní|buky]] a [[borovice]]mi. Lesy dnes zahrnují 11 % plochy (před sto lety jen 4 %). Na východě jsou listnaté. Jehličnaté lesy jsou využívány pro hospodářské účely nebo jako [[větrolam]]ová ochrana pobřeží (''Sandflugtplantagen''). [692] => [693] => Unikátním je [[Vápenec|vápencový]] útes [[Stevns Klint]] na ostrově Sjælland, kde je možno pozorovat tzv. [[K-T rozhraní]] mezi [[Křída|křídou]] a [[paleogén]]em a dokázat srážku [[Chicxulubský kráter|Chicxulubského asteroidu]] se Zemí před 66 miliony let.{{Citace elektronického periodika [694] => | příjmení = [695] => | jméno = UNESCO World Heritage [696] => | titul = Stevns Klint [697] => | periodikum = whc.unesco.org [698] => | vydavatel = [699] => | url = https://whc.unesco.org/en/list/1416 [700] => | datum vydání = [701] => | jazyk = en [702] => | datum přístupu = 2018-11-02 [703] => }} Útes [[Stevns Klint]] je na seznamu světového dědictví UNESCO. [704] => [705] => V roce 2019 existovalo v Dánsku [[Národní parky v Dánsku|šest národních parků]]. Další národní park je v Grónsku, zde vznikl roku 1974 ten nejstarší – [[Národní park Severovýchodní Grónsko]]. V kontinentálním Dánsku jsou to parky Thy, Mols Bjerge, Vadehavet, Skjoldungernes Land a Kongernes Nordsjælland, který byl vyhlášen roku 2018. [706] => [707] => == Politický systém == [708] => {{Podrobně|Politický systém Dánska}} [709] => [[Soubor:Christiansborg Palace 2017-08-16.jpg|náhled|[[Christiansborg]], neboli „Borgen“, sídlo parlamentu i vlády]] [710] => {{Více obrázků [711] => | obrázek1 = Frederik,_Crown_Prince_of_Denmark_in_2021.jpg [712] => | velikost obrázku1 = 149px [713] => | popisek1 = Král [[Frederik X.]] [714] => | obrázek2 = Mette Frederiksen - 2009.jpg [715] => | velikost obrázku2 = 130px [716] => | popisek2 = premiérka [[Mette Frederiksenová]] [717] => }} [718] => [[Soubor:European Environment Agency, Copenhagen.jpg|náhled|Sídlo [[Evropská agentura pro životní prostředí|Evropské agentury pro životní prostředí]] v Kodani]] [719] => Hlavou státu je král [[Frederik X.]] (v úřadu od roku 2024). Jeho panovnický rod odvozuje svůj původ již od zakladatele státu z 9. století [[Harald I.|Haralda Modrozubého]], takže je považován za nejstarší panovnický rod Evropy.{{Citace periodika [720] => | titul = Dánsko: Jak se žije v jedné z nejšťastnějších zemí světa [721] => | periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost [722] => | datum = 2017-12-12 [723] => | jazyk = en [724] => | url = https://www.stoplusjednicka.cz/dansko-jak-se-zije-v-jedne-z-nejstastnejsich-zemi-sveta [725] => | datum přístupu = 2018-11-06 [726] => }} [727] => [728] => Dánské království je od roku [[1849]] [[konstituční monarchie|konstituční monarchií]], kde [[Výkonná moc|moc výkonnou]] má formálně v rukou [[Monarchie v Dánsku|monarcha]], ve skutečnosti však vláda a její [[Předseda vlády Dánska|ministerský předseda]] (''statsminister''). Všichni ministři jsou odpovědní [[parlament]]u, [[Zákonodárná moc|moci zákonodárné]]. Parlament je od roku [[1953]] jednokomorový, má 179 křesel a nazývá se ''[[Folketing]]et''. Sídlí, stejně jako premiér, v bývalém královském paláci [[Christiansborg]], zvaném neformálně ''Borgen („Hrad“'')''.'' Premiéři tradičně bydlí v rezidenci [[Marienborg]], někteří ji ovšem nevyužívají. Volby do parlamentu jsou každé čtyři roky a dvě křesla v něm náleží i reprezentantům [[Grónsko|Grónska]] a dvě reprezentantům [[Faerské ostrovy|Faerských ostrovů]]. Volební systém je [[Poměrný volební systém|poměrný]] a strana musí ve volbách získat více než dvě procenta hlasů, aby se do parlamentu dostala.{{Citace elektronické monografie [729] => | příjmení = [730] => | jméno = [731] => | titul = Parlament - Folketinget [732] => | url = https://www.mzv.cz/copenhagen/cz/bilateralni_vztahy_cr_dansko/kratce_o_dansku/parlament_folketing/index.html [733] => | vydavatel = Velvyslanectví České republiky v Kodani [734] => | místo = [735] => | datum vydání = [736] => | datum přístupu = [737] => }} [738] => [739] => Od roku 1908 se v čele dánské vlády objevili zástupci pouze čtyř politických stran. Nejvlivnější pravicová strana se nazývá [[Venstre (Dánsko)|Venstre]]. Její název v překladu paradoxně znamená „levice“, to proto, že tvořila v [[19. století]] opozici vůči konzervativní straně [[Højre]] (česky „pravice“), dnes již zaniklé (jejím klíčovým představitelem byl [[Jacob Brønnum Scavenius Estrup]], který vedl dánskou vládu 19 let). Počátky Venstre byly [[Agrarismus|agrární]], ve druhé polovině 20. století však přijala klasický evropský liberálně-konzervativní program. Od konce [[První světová válka|první světové války]] měla Venstre sedm ministerských předsedů ([[Niels Neergaard]], [[Thomas Madsen-Mygdal]], [[Knud Kristensen]], [[Erik Eriksen]], [[Poul Hartling]], [[Anders Fogh Rasmussen]], [[Lars Løkke Rasmussen]]). Lars Løkke Rasmussen vede i současný kabinet. [740] => [741] => Největší levicovou stranou je [[Sociální demokraté (Dánsko)|sociální demokracie]]. Ta se prvně dostala k moci v roce 1924, kdy se premiérem stal [[Thorvald Stauning]]. Ve funkci vydržel dva roky, ale v roce 1929 usedl v premiérském křesle znovu a setrval v něm dalších třináct let. To znamenalo velký přelom v dánské politice, neboť dlouhá vláda sociálních demokratů nasměrovala Dánsko k budování [[Sociální stát|sociálního státu]], podobně jako v jiných skandinávských zemích. Sociální demokraté si udržovali převahu i dlouho po druhé světové válce, jejími významnými premiéry byli [[Hans Hedtoft]], [[Hans Christian Hansen]], [[Jens Otto Krag]], [[Anker Jørgensen]] a po pádu železné opony zejména [[Poul Nyrup Rasmussen]]. Sociální demokratka [[Helle Thorningová-Schmidtová]] se stala roku 2011 první ženou v čele dánské vlády. [742] => [743] => Hegemonii dvou největších stran se podaří narušit jen výjimečně. V 80. letech 20. století se to povedlo [[Poul Schlüter|Poulu Schlüterovi]] a jeho [[Konzervativní lidová strana|Konzervativní lidové straně]], která stojí napravo od Venstre. Vládu Schlüter vedl přes deset let, na jeho úspěchy se však straně nepodařilo navázat a dnes je marginalizována. Na počátku 20. století měli vliv ještě sociální liberálové ([[Radikální liberální strana]]), ti také vedli první vládu po první světové válce ([[Carl Theodor Zahle]]). Po nástupu sociálních demokratů však oslabili a na výsluní se jim podařilo vrátit jen v letech 1968–1971, kdy zemi vedl sociální liberál [[Hilmar Baunsgaard]], když tradiční spojence, sociální demokraty, vyměnil za Venstre a vytaktizoval si tak premiérské křeslo (v Dánsku funguje systém neformálních spojeneckých bloků stran). [744] => [745] => V posledních letech se prosazují i nové strany, posílila například nacionalistická [[Dánská lidová strana]], která bojuje proti migraci a od roku 2015 je ve Folketingu druhou nejsilnější stranou. Na krajní levici se nachází [[Jednotná kandidátka – Rudo-zelení]]. Zelenou politiku prosazuje strana [[Alternativa (Dánsko)|Alternativa]] (''Alternativet''). Roku 2007 vznikla [[Liberální aliance]], která se snaží být alternativou Venstre a prosazovat radikálně liberální a [[Libertarianismus|libertariánskou]] politiku. [746] => [747] => Typickým rysem dánského politického systému je, že velké množství vládních kabinetů je [[Menšinová vláda|menšinových]]. Celkem 92 % dánských vlád po druhé světové válce nemělo v parlamentu většinu (to je v Evropě rekord, Norové či Švédové měli menšinových vlád zhruba dvě třetiny). To proto, že tento systém stojí na tzv. negativním parlamentarismu, tedy zásadě, že „vláda je legitimní, i když nemá většinu, pokud proti ní většina nestojí“.{{Citace periodika [748] => | příjmení = [749] => | jméno = [750] => | titul = Menšinové vlády: v Evropě nic výjimečného, v Česku však moc dlouho nevydrží [751] => | periodikum = ČT24 [752] => | datum = [753] => | ročník = [754] => | číslo = [755] => | strany = [756] => | jazyk = cs [757] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2338006-mensinove-vlady-v-evrope-nic-vyjimecneho-v-cesku-vsak-moc-dlouho-nevydrzi [758] => | datum přístupu = 2018-11-05 [759] => }} Vláda tak nemusí získat ve Folketingu důvěru většiny poslanců jako např. v České republice či Německu, ale vládne, dokud jí parlamentní většina nevysloví nedůvěru. Vzhledem k silnému konsensualismu a blokovému uspořádání dánské politiky (strany se ještě před volbami hlásí k jednomu ze dvou bloků, aniž by se tím zavazovaly ke vstupu do vlády) tak menší parlamentní strany často neusilují o vyslovení nedůvěry vládě, byť ji přímo nepodporují. [760] => [761] => Dánsko poměrně často využívá institut celostátního [[Referendum|referenda]]. Aby jeho výsledek byl platný, musí se ho zúčastnit aspoň 40 procent obyvatel. Referenda silně ovlivnila například podobu vztahu Dánska k [[Evropská unie|Evropské unii]] – v proslulém hlasování z června 1992 Dánové například odmítli [[Maastrichtská smlouva|Maastrichtskou smlouvu]], načež si dánská vláda vynutila na Bruselu některé výjimky (neúčast na společné obraně, společném občanství, zachování suverenity v právní a policejní oblasti). Ty byly zakotveny v dohodě z Edinburghu, jíž v roce 1993 potvrdili dánští občané znovu v referendu. [[Amsterodamská smlouva|Amsterdamská smlouva]], jíž Dánové taktéž přijali v referendu, dánské výjimky výslovně potvrdila. V září 2000 Dáni odmítli v referendu jednotnou evropskou měnu [[euro]].{{Citace elektronického periodika [762] => | titul = Dánsko: Vztahy země s EU {{!}} BusinessInfo.cz [763] => | periodikum = www.businessinfo.cz [764] => | url = https://www.businessinfo.cz/cs/clanky/dansko-vztahy-zeme-s-eu-18509.html [765] => | jazyk = cs [766] => | datum přístupu = 2018-11-06 [767] => }} [768] => [[Soubor:Kunoy.10.jpg|náhled|[[Faerské ostrovy]] jsou autonomní součástí Dánska]] [769] => V dánské politice se dříve než jinde prosadily [[Životní prostředí|environmentální]] otázky, již v roce 1971 bylo založeno ministerstvo životního prostředí a Dánsko pak jako první země světa v roce 1973 přijala zákon o ochraně životního prostředí. Od roku 1994 v Kodani také sídlí [[Evropská agentura pro životní prostředí]]. Navzdory tomu je dánská národní [[ekologická stopa]] velmi vysoká (8,26 globálních hektarů na osobu, při světovém průměru 1,7), což je způsobeno zejména intenzivním zemědělstvím a vysokou produkcí masa (115,8 kilogramu masa na obyvatele ročně). Tento rozpor je pro dánskou politiku typický: vlastní zemědělský průmysl produkující rekordní množství skleníkového plynu [[Methan|metanu]] je nedotknutelný, naproti tomu se klade velký důraz na snižování emisí [[Oxid uhličitý|oxidu uhličitého]], ochranu vod a [[Biologická diverzita|biodiverzitu]]. Podobně politicky ožehavou je ochrana zvířat. Ta je na jednu stranu vysoce rozvinutá, na druhou Dánsko toleruje lov ohrožených velryb ve svých autonomních územích, v Grónsku a na Faerských ostrovech, jakožto nedotknutelnou kulturní tradici místních obyvatel. [770] => [771] => Dánsko, jako jedna z prvních evropských zemí, již roku 1969 legalizovalo [[Pornografie|pornografii]]. Práva leseb, gayů, bisexuálů a translidí jsou v Dánsku považována za prioritní a jejich úroveň je jednou z celosvětově nejvyšších. Stejnopohlavní sexuální styk byl dekriminalizován v r. 1933. V r. 1977 se sjednotil legální věk způsobilosti k pohlavnímu styku pro heterosexuální a homosexuální styk na 15 let.[https://www.retsinformation.dk/Forms/R0710.aspx?id=2135 Bekendtgørelse af straffeloven] Dánsko je také první zemí na světě, která přijala zákon upravující stejnopohlavní soužití ve formě registrovaného partnerství v r. 1989. V červnu 2012 byl tento zákon zrušen a nahrazen manželstvím pro osoby stejného pohlaví.[http://cphpost.dk/news/national/gay-marriage-legalised The Copenhagen Post, 7 June 2012: ''Gay marriage legalised''] {{Wayback|url=http://cphpost.dk/news/national/gay-marriage-legalised|date=20130216001423}} Retrieved 2012-09-19 Dánsko mimo jiné uznává i stejnopohlavní manželství či jiný obdobný svazek uzavřený v zahraničí. Diskriminace na základě sexuální orientace je zcela zakázaná od r. 2004. Páry stejného pohlaví mohou společně osvojovat děti od r. 2010. Gayům a lesbám je zároveň umožněno [[Coming out|otevřeně]] působit v armádě. [772] => [773] => V 90. letech vypukla v Dánsku aféra [[Thulegate]], když vyšlo z odtajněných dokumentů [[Letectvo Spojených států amerických|Letectva Spojených států amerických]] najevo, že americké bombardéry s [[Jaderná zbraň|jadernými zbraněmi]] na palubě přelétaly přes Grónsko téměř celá 60. léta nejméně 2× denně a tehdejší dánská vláda věděla o americkém porušování dánského zákazu jaderných zbraní, avšak nepodnikla žádné kroky k zamezení přeletů. V lednu 1968 byla při havárii amerického bombardéru poblíž americké základny Thule v Grónsku ztracena [[Termonukleární zbraň|vodíková bomba]].{{cite news |title=Cataclysmic cargo: The hunt for four missing nuclear bombs after a B-52 crash |url=https://www.washingtonpost.com/news/retropolis/wp/2018/01/21/cataclysmic-cargo-the-hunt-for-four-missing-nuclear-bombs-after-a-b-52-crash/?noredirect=on |work=The Washington Post |date=21. ledna 2018}} Událost byla před veřejností na dlouhá desetiletí utajena.{{Citace elektronického periodika [774] => | titul = USA ztratily v Grónsku jadernou bombu, nikdy se nenašla [775] => | periodikum = Novinky.cz [776] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [777] => | vydavatel = Borgis [778] => | datum_vydání = 11. listopadu 2008 [779] => | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/usa-ztratily-v-gronsku-jadernou-bombu-nikdy-se-nenasla-40212268 [780] => }} [781] => [782] => Dánské tajné služby udržují speciální vztahy s americkou tajnou službou [[Národní bezpečnostní agentura|NSA]].{{Citace elektronického periodika [783] => | titul = Odposlech mezi přáteli? Zvykejme si [784] => | periodikum = Novinky.cz [785] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [786] => | vydavatel = Borgis [787] => | datum_vydání = 13. června 2021 [788] => | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/odposlech-mezi-prateli-zvykejme-si-40363032 [789] => }} Dánsko se roku 1949 stalo jedním ze zakládajících členů [[Severoatlantická aliance|NATO]] a Dán [[Anders Fogh Rasmussen]] byl roku 2009 zvolen generálním tajemníkem NATO. Spisovatel [[Fredrik Bajer]] získal [[Nobelova cena za mír|Nobelovu cenu za mír]]. [790] => [791] => Podle měření [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]] z roku 2011 má Dánsko nejvyšší [[Sociální mobilita|sociální mobilitu]] na světě a druhé nejšťastnější obyvatelstvo planety.{{Citace periodika [792] => | příjmení = Serchuk [793] => | jméno = Dave [794] => | titul = Happy Country=Social Mobility? [795] => | periodikum = Forbes [796] => | jazyk = en [797] => | url = https://www.forbes.com/sites/daveserchuk/2011/12/07/happy-countrysocial-mobility/#6192ea192307 [798] => | datum přístupu = 2018-11-03 [799] => }} [[Světové ekonomické fórum]] označuje Dánsko za 12. nejvíce konkurenceschopnou zemi světa.{{Citace elektronického periodika [800] => | titul = Dánsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled {{!}} BusinessInfo.cz [801] => | periodikum = www.businessinfo.cz [802] => | url = https://www.businessinfo.cz/cs/clanky/dansko-zakladni-charakteristika-teritoria-18507.html [803] => | jazyk = cs [804] => | datum přístupu = 2018-11-06 [805] => }} Podle indexu časopisu ''[[The Economist]]'' má pátou nejkvalitnější demokracii (2017).{{Citace elektronického periodika [806] => | titul = Democracy Index 2017 [807] => | periodikum = www.eiu.com [808] => | url = https://www.eiu.com/topic/democracy-index [809] => | jazyk = en [810] => | datum přístupu = 2018-11-03 [811] => }} Podle organizace [[Transparency International]] má vůbec nejnižší míru [[korupce]] na světě [812] => [813] => == Administrativní dělení == [814] => {{Podrobně|Administrativní dělení Dánska}} [815] => {{Dánské regiony}} [816] => Od [[1. leden|1. ledna]] [[2007]] je Dánsko rozděleno do pěti regionů (v závorkách jsou správní sídla těchto regionů): [817] => * '''[[Nordjylland]]''' ([[Aalborg]]) [818] => * '''[[Midtjylland]]''' ([[Viborg]]) [819] => * '''[[Syddanmark]]''' ([[Vejle]]) [820] => * '''[[Hovedstaden]]''' ([[Hillerød]]) [821] => * '''[[Sjælland (region)|Sjælland]]''' ([[Sorø]]) [822] => Not a part of a region:[[Ertholmene]], 91 inhabitants (August 2022); (Statistics Denmark calls it ''Christiansø'' after the most inhabited island). [823] => [824] => Dánsko bylo mezi roky [[1970]] a [[2006]] rozděleno do 13 [[Dánské okresy 1970–2006|samosprávních krajů]] (''amt'') a na 270 okresů (''kommune''): [825] => {{Sloupce|3| [826] => * [[Århus Amt]] [827] => * [[Frederiksborgs Amt]] [828] => * [[Fyns Amt]] [829] => * [[Københavns Amt]] (Kodaňský okres) [830] => * [[Nordjyllands Amt]] (Severní Jutsko) [831] => * [[Ribe Amt]] [832] => * [[Ringkjøbing Amt]] [833] => * [[Roskilde Amt]] [834] => * [[Sønderjyllands Amt]] (Jižní Jutsko) [835] => * [[Storstrøms Amt]] [836] => * [[Vejle Amt]] [837] => * [[Viborg Amt]] [838] => * [[Vestsjællands Amt]] (Západní Sealand) [839] => * [[Bornholm (ostrov)|Bornholm]] [840] => * [[Kodaň]] (København) [841] => * [[Frederiksberg]] [842] => }} [843] => [844] => == Obyvatelstvo == [845] => {{Podrobně|Obyvatelstvo Dánska|Židé v Dánsku}}[[Soubor:Grenå Strand.JPG|náhled|220x220bod|Lidé na pláži na poloostrově Djursland]]K lednu 2017 mělo Dánsko 5 748 769 obyvatel. Téměř 2/3 z nich žijí v aglomeraci hlavního města. Ekonomicky aktivních je 70,1 % obyvatel. Přirozený přírůstek obyvatelstva je 0,28 %. Průměrná délka života dosahuje 79 let. Průměrný věk je 39,8 let, porodnost 1,74 dítěte na jednu ženu. Populace přesto poměrně výrazně roste, kvůli migraci. Hustota zalidnění je 130,5 obyvatel na kilometr čtvereční. [846] => [847] => === Etnické složení === [848] => Dánsko je národním státem, 94 % obyvatel jsou [[Dánové]], [[Severogermánské jazyky|severogermánský národ]] mluvící [[Dánština|dánštinou]], jež patří do [[Severogermánské jazyky|severogermánské]] skupiny [[indoevropské jazyky|indoevropské jazykové rodiny]]. Jedná se o potomky [[germáni|germánského kmene]] [[Dánové|Dánů]], který přišel na poloostrov v [[5. století|5.]]–[[6. století|6. století]] z jižního [[Švédsko|Švédska]]. Vytlačili a částečně si podmanili původní obyvatele ([[Anglové|Angly]], [[Jutové|Juty]], [[Sasové|Sasy]]). V [[8. století|8.]]–[[11. století|11. století]] podnikali výpravy jako [[Vikingové]]. Etnicky a kulturně ovlivnili obyvatele [[Západní Evropa|Západní Evropy]] ([[Spojené království|Británie]], [[Normandie]], [[Island]]u i [[Grónsko|Grónska]]). Nejstarší památky jsou psané [[Runy|runami]], v současnosti se používá [[latinka]]. [849] => [850] => Kromě Dánů žije u hranic s Německem malá německá menšina, čítá asi 20 tisíc osob. V zemi žije i komunita původních obyvatel z Grónska. Během [[Dopady evropské migrační krize v Dánsku|evropské migrační krize]] se Dánsko změnilo na více [[Multikulturalismus|multikulturní]] společnost, i když od roku 2016 začala platit pravidla proti přijímání ekonomických migrantů. Počet imigrantů dosahuje 9,5 % obyvatelstva (cca 526 000 osob). 33 % imigrantů přichází z Asie (zejména [[Irák]], [[Pákistán]], [[Írán]], [[Libanon]]) a 9 % z Afriky (zejména [[Somálsko]] a [[Maroko]]). Zbytek jsou lidé z Evropy, mezi nimiž největší skupinu tvoří přistěhovalci z [[Turecko|Turecka]]. Za nimi následují přistěhovalci z [[Bosna a Hercegovina|Bosny]] a [[Kosovo|Kosova]], méně pak z [[Polsko|Polska]] a [[Baltské státy|pobaltských]] zemí. Malá část příchozích je z Jižní Ameriky, především z [[Chile]]. Počet přistěhovalců se neustále zvyšuje. [851] => [852] => === Náboženství === [853] => [[Soubor:Roskilde Cathedral aerial.jpg|náhled|[[Katedrála v Roskilde]], centrum dánského evangelismu]] [854] => Do [[reformace]] bylo Dánsko [[římskokatolická církev|římskokatolickou]] zemí. Od reformace je státní církví [[Dánská národní církev|dánská (evangelická) církev]]. Její vliv ve společnosti ovšem klesá, podobně i pomalu klesá počet jejích příslušníků. V roce [[2013]] to bylo 4 430 643 obyvatel, což představovalo 79,1 % obyvatelstva (v roce [[1990]] to bylo 89,3 %). Snižuje se i návštěvnost bohoslužeb a členství v církvi je více formální. Naopak narůstá počet obyvatel bez vyznání. S příchodem [[Dopady evropské migrační krize v Dánsku|imigrantů]] stoupá počet [[muslim]]ů ([[Turci]], [[Arabové]]). [[Islám]] je dnes druhým nejrozšířenějším náboženstvím v Dánsku a počet jeho přívrženců stále stoupá. Žije zde přibližně 270 000 muslimů, což je 5 % obyvatel.{{cite news|title=Muslims in Europe: Country guide|url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/4385768.stm|publisher=BBC News|date=23 December 2005}} Kromě nich žije v zemi i skupina [[Buddhismus|buddhistů]] (20 000, tj. 0,4 %). Pomalu stoupá i počet příslušníků [[Římskokatolická církev|římskokatolické církve]]. Je jich 39 000, což představuje asi 0,7 % obyvatel. V zemi žijí i skupinky [[Hinduismus|hinduistů]], [[Mormonismus|mormonů]], [[Baptismus|baptistů]] či [[Pravoslaví|pravoslavných]]. V roce 2003 byla uznána za oficiální církev i [[Novopohanství|novopohanská]] [[Forn Siðr]]. [855] => [856] => == Ekonomika == [857] => {{Podrobně|Ekonomika Dánska}} [858] => [[Soubor:Storebæltsforbindelsen højbroen.jpg|náhled|[[Most přes Velký Belt]]]] [859] => [[Soubor:København cykelby 20130420 1026F (8668173850).jpg|náhled|[[Dopravní cyklistika|Dopravní cyklisté]] v hlavním dánském městě [[Kodaň|Kodani]]]] [860] => [[Soubor:Lego Color Bricks.jpg|náhled|[[Lego|Stavebnice Lego]] dobyla svět]] [861] => [862] => === Struktura národního hospodářství === [863] => Dánsko patří mezi státy s moderním [[Tržní ekonomika|tržním hospodářstvím]], technicky vyspělým [[zemědělství]]m a rozsáhlou vládní [[sociální politika|sociální politikou]] (sociálně-demokratický model [[Sociální stát|welfare state]]). Vyspělost dánské ekonomiky se projevuje vysokou životní úrovní, pevnou měnou i značnou závislostí na obchodu se zahraničím, ale aktivní obchodní bilancí. Dánský vývoz míří nejvíce do [[Německo|Německa]], [[Švédsko|Švédska]], [[Spojené království|Británie]], [[Nizozemsko|Nizozemska]], [[Francie]], [[Polsko|Polska]] a [[Itálie]]. [864] => [865] => V zemědělství pracuje jen 6 % ekonomicky činného obyvatelstva. Obdělávaná půda tvoří asi 56 % rozlohy, což je nejvíce v [[Evropa|Evropě]]. Dánské zemědělství je charakteristické velkou intenzitou, vysokou produktivitou a mechanizací a rozšířenou spotřebou umělých hnojiv. Pěstují se obilniny ([[pšenice]]), [[Lilek brambor|brambory]] a [[cukrová řepa]]. Základem zemědělské výroby je chov [[Tur domácí|skotu]], [[Prase domácí|prasat]] a [[Domácí drůbež|drůbeže]]. Dánsko je vedoucím producentem [[Vepřové maso|vepřového]] a největším vývozcem vepřových produktů v EU.[http://www.cecmanitoba.ca/resource/hearings/22/21.pdf ''An Overview of Danish Pork Industry: Integration and Structure''] {{Wayback|url=http://www.cecmanitoba.ca/resource/hearings/22/21.pdf |date=20160304065103 }} by Karen Hamann – The Institute for Food Studies & Agroindustrial Development. Access date: 23 July 2012. Významný je mořský rybolov. Dánsko má naproti tomu jen nevelké množství nerostných surovin. V malé míře se těží [[černé uhlí]], stavební materiály, [[Halit|sůl]], [[ropa]] a [[zemní plyn]]. [866] => [867] => Většina elektráren je [[Tepelná elektrárna|tepelných]]. Specifický je vysoký podíl [[větrná energie|větrných elektráren]] na výrobě elektrické energie (přibližně 40 %).{{Citace elektronického periodika [868] => | příjmení1 = Sousa [869] => | jméno1 = Natálie [870] => | titul = Největší stavební projekt dánské historie. Proč budovat umělý ostrov? [871] => | periodikum = Seznam Zprávy [872] => | odkaz na periodikum = Seznam Zprávy [873] => | vydavatel = Seznam.cz [874] => | odkaz na vydavatele = Seznam.cz [875] => | datum_vydání = 2021-02-05 [876] => | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nejvetsi-stavebni-projekt-danske-historie-proc-stavet-umely-ostrov-140907 [877] => | datum_přístupu = 2021-02-06 [878] => }} Velké zastoupení má průmysl potravinářský ([[máslo]], [[sýr]]y), strojírenský (zemědělské stroje), stavba lodí, chemický (umělá hnojiva), dřevozpracující a elektrotechnický. Takřka polovina průmyslových kapacit se nachází v Kodani a nejbližším okolí. [879] => [880] => Ve službách pracuje přes 60 % ekonomicky činného obyvatelstva. Významné postavení má námořní doprava, pobřežní plavba, automobilová doprava a také [[Dopravní cyklistika|cyklistická doprava]], neboť v Dánsku je 12 000 kilometrů cyklostezek. Spojení mezi ostrovy zajišťují mosty nebo trajektové linky. [[Most přes Velký Belt]] je nejdelší [[visutý most]] v Evropě. Dánsko je významnou dopravní spojnicí mezi Skandinávií a zbytkem Evropy. Hlavními přístavy jsou: [[Kodaň]], [[Esbjerg]], [[Aalborg|Ålborg]], [[Aarhus|Århus]]. V Kodani, na ostrově [[Amager]], je také významné [[Letiště Kodaň|mezinárodní letiště]], největší ve Skandinávii. [881] => [882] => K největším firmám v zemi patří hračkářská korporace [[The Lego Group]], již založil [[Ole Kirk Christiansen]], a která se proslavila zejména [[Lego|stavebnicí Lego]]. Významnou je také pivovarnická společnost [[Carlsberg]]. Logistická firma [[Maersk]] je největším provozovatelem kontejnerových lodí na světě. Společnost [[Vestas]] je největším světovým výrobcem [[Větrná turbína|větrných turbín]]. [883] => [884] => === Trh práce a blahobyt === [885] => K výdobytkům sociálního státu patří například to, že má Dánsko nejvyšší [[Minimální mzda|minimální mzdu]] na světě. Jakýmsi zlatým věkem sociálního státu v Dánsku byla 60. léta až polovina 70. let 20. století, kdy hodinové výdělky rostly daleko rychleji než spotřebitelské ceny. Toto tempo růstu blahobytu se pak nakrátko vrátilo ještě v druhé polovině 80. let. Od 90. let se křivky růstu výdělků a cen příliš nevzdalují. [886] => [887] => Pro dánský [[trh práce]] je charakteristická vysoká míra členství v odborech a pokrytí [[Kolektivní smlouva|kolektivními smlouvami]], které se datují od ''Septemberforliget'' (zářijové urovnání) v roce 1899, kdy si Dánská konfederace [[Odbory|odborových svazů]] a [[Konfederace dánských zaměstnavatelů]] vzájemně uznaly právo na organizaci a vyjednávání. Trh práce je také tradičně charakterizován vysokým stupněm [[Flexikurita|flexikurity]], tj. kombinací flexibility [[Trh práce|trhu práce]] a ekonomické jistoty pracovníků.{{Citace elektronického periodika [888] => | titul = Flexicurity [889] => | periodikum = www.star.dk [890] => | url = https://www.star.dk/en/about-the-danish-agency-for-labour-market-and-recruitment/flexicurity/ [891] => | datum přístupu = 2019-11-28 [892] => }} Míra flexibility je částečně udržována prostřednictvím [[Aktivní politika zaměstnanosti|aktivních politik]] trhu práce. Dánsko poprvé zavedlo aktivní politiku trhu práce (APTP) v 90. letech po [[recese|hospodářské recesi]], která vedla k vysoké míře [[nezaměstnanost]]i.{{Citace elektronického periodika [893] => | titul = An Economic History of Denmark [894] => | periodikum = eh.net [895] => | url = https://eh.net/encyclopedia/an-economic-history-of-denmark/ [896] => | datum přístupu = 2019-11-28 [897] => }} O politice vůči [[Trh práce|trhu práce]] se rozhoduje prostřednictvím tripartitní spolupráce mezi zaměstnavateli, zaměstnanci a vládou.Jespersen, Svend T.; Munch, Jakob R.; Skipper, Lars (2008). "Costs and benefits of Danish active labour market programmes" (PDF). ''Labour Economics''. '''15''' (5): 859–884. Dánsko má jedny z nejvyšších výdajů na APTP a v roce 2005 utratilo asi 1,7 % svého [[Hrubý domácí produkt|HDP]] na výdaje spojené s podporou pracovního trhu.Hendeliowitz, Jan (February 2008). "Danish Employment Policy" (PDF). ''Employment Region Copenhagen & Zealand The Danish National Labour Market Authority''. Jednalo se o relativně nejvyšší výdaje mezi zeměmi [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj|OECD]]. Dánsko bylo v roce 2010 v tomto směru také přední zemí mezi severskými státy.Greve, Bent (2012). "Denmark a Nordic Welfare State – Are the Active Labour Market Policy Withering Away?" (PDF). ''The Open Social Science Journal''. '''5''': 15–23. [898] => [899] => Aktivní politiky dánského [[Trh práce|trhu práce]] se zaměřují zejména na řešení [[nezaměstnanost]]i mladých lidí. Mají od roku 1996 zavedenou „iniciativu mládeže“ nebo dánský program nezaměstnanosti mládeže."Youth unemployment policies: Review of the Danish Youth Unemployment Programme and the British New Deal for Young People" (PDF). To zahrnuje povinnou participaci pro nezaměstnané mladší 30 let. Zatímco jsou poskytovány dávky v nezaměstnanosti, politiky jsou navrženy tak, aby motivovaly k hledání zaměstnání. Například dávky v nezaměstnanosti se po 6 měsících sníží o 50 %.{{Citace elektronického periodika [900] => | titul = Tackling youth unemployment in Denmark [901] => | periodikum = star.dk [902] => | url = https://star.dk/en/active-labour-market-policy-measures/tackling-youth-unemployment-in-denmark/ [903] => | datum přístupu = 2019-11-28 [904] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190802063731/https://star.dk/en/active-labour-market-policy-measures/tackling-youth-unemployment-in-denmark/ [905] => | datum archivace = 2019-08-02 [906] => }} To je kombinováno s programy vzdělávání, rozvoje dovedností a odborné přípravy. Například program „Budování mostu ke vzdělávání“ (Job-bro til Uddannelse), byl zahájen v roce 2014 s cílem poskytovat mladým lidem, kteří jsou ohroženi nezaměstnaností, výukové lekce, kde jsou pod dohledem mentorů učeni rozvíjet své schopnosti{{Citace elektronického periodika [907] => | titul = Building Bridge to Education [908] => | periodikum = star.dk [909] => | url = https://star.dk/en/active-labour-market-policy-measures/tackling-youth-unemployment-in-denmark/building-bridge-to-education/ [910] => | datum přístupu = 2019-11-28 [911] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190802063733/https://star.dk/en/active-labour-market-policy-measures/tackling-youth-unemployment-in-denmark/building-bridge-to-education/ [912] => | datum archivace = 2019-08-02 [913] => }} Takové aktivní politiky trhu práce byly pro Dánsko v krátkodobém i dlouhodobém horizontu velmi úspěšné. Například 80 % účastníků programu Job-bro til Uddannelse se domnívalo, že tato iniciativa jim pomohla dokončit vzdělání. V makroekonomickém měřítku studie dopadu [[Aktivní politika zaměstnanosti|aktivní politiky zaměstnanosti]] v Dánsku mezi rokem 1995 a 2005 ukázaly, že takové politiky měly pozitivní dopad nejen na zaměstnanost, ale také na příjmy."Building Bridge to Education". ''Danish Agency for Labour Market and Recruitment''. Retrieved 2 August 2019. Efektivní míra kompenzace nezaměstnaných pracovníků však v posledních desetiletích klesá. Na rozdíl od většiny západních zemí v Dánsku neexistuje zákonná [[minimální mzda]]. [914] => [915] => Relativně velká část populace je aktivní na trhu práce, v neposlední řadě kvůli velmi vysoké míře participace žen. Celková míra participace lidí ve věku 15 až 64 let v roce 2017 činila 78,8 %. To byl 6. nejvyšší počet ze zemí OECD, který překonal pouze [[Island]], [[Švýcarsko]], [[Švédsko]], [[Nový Zéland]] a [[Nizozemsko]]. Průměr všech zemí OECD dohromady byl 72,1%.{{Citace elektronického periodika [916] => | titul = LFS by sex and age - indicators [917] => | periodikum = stats.oecd.org [918] => | url = https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=LFS_SEXAGE_I_R [919] => | datum přístupu = 2019-11-28 [920] => }} [921] => [922] => Podle [[Eurostat]]u byla v roce 2017 míra nezaměstnanosti 5,7 %. Tím je nezaměstnanost v Dánsku poněkud pod průměrem EU, což bylo 7,6 %. V roce 2017 mělo 10 členských zemí EU nižší míru nezaměstnanosti než Dánsko.{{Citace elektronického periodika [923] => | titul = Database - Eurostat [924] => | periodikum = ec.europa.eu [925] => | url = https://ec.europa.eu/eurostat/web/lfs/data/database [926] => | datum přístupu = 2019-11-28 [927] => }} V roce 2017 činila podle Dánského statistického úřadu (Danmarks Statistik) celková zaměstnanost 2 919 000 lidí.{{Citace elektronického periodika [928] => | titul = Statistikbanken [929] => | periodikum = statistikbanken.dk [930] => | url = https://statistikbanken.dk/nan1 [931] => | datum přístupu = 2019-11-28 [932] => }} [933] => [934] => Podíl zaměstnanců, kteří každoročně opouštějí zaměstnání (kvůli změně zaměstnání, odchodu do důchodu nebo nezaměstnanosti), se v soukromém sektoru pohybuje kolem 30 % – toto bylo také pozorováno ve [[Velká Británie (ostrov)|Velké Británii]] a [[Spojené státy americké|USA]] – ale v mnohem vyšší míře než v kontinentální Evropě, kde odpovídající hodnota je kolem 10 %.(in Danish)"Personaleomsætning 2017: Flere skifter job - især i serviceerhverv". Confederation of Danish Industry, 18 June 2018. [935] => [936] => === Státní finance === [937] => Souběžně s rostoucím blahobytem občanů vykazoval i stát v 60. letech 20. století rozpočtové přebytky, takže státní dluh se na počátku 70. let dostal na nulu. Od ropné krize v roce 1973 se rozpočty dostaly do problémů, které vyvrcholily na počátku 90. let, kdy státní dluh přesáhl 80 % [[Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]] (HDP). Dánské vlády si s tím však poradily, od roku 1993 začaly být rozpočty znovu přebytkové a míra zadlužení Dánska je v současnosti (k roku 2018) 36,4 % HDP, což je zhruba na úrovni České republiky, tedy jedna z nejnižších v Evropské unii.{{Citace periodika [938] => | titul = Česko má čtvrtý nejnižší dluh v EU, ukazuje nové porovnání. Jednooký mezi slepými, říká ekonom [939] => | periodikum = Aktuálně.cz [940] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [941] => | vydavatel = Economia [942] => | odkaz na vydavatele = Economia [943] => | datum = 2018-04-23 [944] => | jazyk = cs [945] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/zadluzeni-ceske-republiky-porovnani-eu-statni-dluh/r~f7d0acde46ee11e8ac3d0cc47ab5f122/?redirected=1541486518 [946] => | datum přístupu = 2018-11-06 [947] => }} [948] => [949] => Dánská fiskální politika je obecně považována za zdravou. Státní dluh se ke konci roku 2017 blížil nule a činil 27,3 miliardy DKK, to bylo 1,3 % HDP.{{Citace elektronického periodika [950] => | titul = Den nordiske finansielle sektor [951] => | periodikum = dx.doi.org [952] => | url = http://dx.doi.org/10.6027/9789289335935-4-da [953] => | datum vydání = 2006-03-15 [954] => | datum přístupu = 2019-11-28 [955] => }}{{Citace monografie [956] => | titul = General government financial wealth [957] => | url = https://www.oecd-ilibrary.org/governance/general-government-financial-wealth/indicator/english_325ddad1-en [958] => | doi = 10.1787/325ddad1-en (accessed on 24 november 2018). [959] => | poznámka = type: dataset [960] => DOI: 10.1787/325ddad1-en [961] => | jazyk = en [962] => }} Vládní sektor, který má reálnou částku finančních aktiv i pasiv, činil ke stejnému datu hrubý veřejný dluh 36,1 % HDP.{{Citace periodika [963] => | příjmení = Serventy [964] => | jméno = D. L. [965] => | titul = Crested Penguin at Denmark, W.A. [966] => | periodikum = Emu - Austral Ornithology [967] => | datum vydání = 1932-01 [968] => | ročník = 31 [969] => | číslo = 3 [970] => | strany = 240–241 [971] => | issn = 0158-4197 [972] => | doi = 10.1071/mu931240 [973] => | url = http://dx.doi.org/10.1071/mu931240 [974] => | datum přístupu = 2019-11-28 [975] => }} Hrubý dluh HMu v procentech HDP byl šestý nejnižší ze všech 28 členských zemí EU, pouze Estonsko, Lucembursko, Bulharsko, Česká republika a Rumunsko měly nižší hrubý dluh.{{Citace elektronického periodika [976] => | titul = Table 3. Public Finances (% of GDP) [977] => | periodikum = dx.doi.org [978] => | url = http://dx.doi.org/10.1787/888932809887 [979] => | datum přístupu = 2019-11-28 [980] => }} Dánsko mělo v roce 2017 přebytek státního rozpočtu ve výši 1,1 % HDP. Dlouhodobé roční fiskální plány dánské vlády i nezávislé dánské hospodářské rady, které zohledňují pravděpodobný budoucí fiskální vývoj způsobený demografickým vývojem (např. pravděpodobné stárnutí populace způsobené výrazným prodloužením střední délky života), dělají z dlouhodobého hlediska dánskou fiskální politiku příliš udržitelnou. Na jaře 2018 byl tzv. ukazatel fiskální udržitelnosti vypočítán na 1,2 (dánskou vládou) resp. 0,9% (dánskou hospodářskou radou) HDP.{{Citace periodika [981] => | příjmení = Choudhry [982] => | jméno = Moorad [983] => | titul = The Moorad Choudhry Anthology [984] => | datum vydání = 2018-02-24 [985] => | doi = 10.1002/9781118791752 [986] => | url = http://dx.doi.org/10.1002/9781118791752 [987] => | datum přístupu = 2019-11-28 [988] => }}{{Citace elektronického periodika [989] => | titul = Danish Summary – Sammenfatning (in Danish) [990] => | periodikum = dx.doi.org [991] => | url = http://dx.doi.org/10.6027/9789289329989-3-en [992] => | datum vydání = 2012-10-24 [993] => | datum přístupu = 2019-11-28 [994] => }} To znamená, že za předpokladů použitých v projekcích by mohla být fiskální politika trvale uvolněna (prostřednictvím štědřejších veřejných výdajů a / nebo nižších daní) přibližně o 1% HDP při dlouhodobém zachování stabilního poměru veřejného dluhu k HDP. [995] => [996] => === Měnová politika === [997] => Dánskou měnou je [[dánská koruna]], která je rozdělena na 100 øre, byla zavedena v roce 1875 a nahradila předchozí šilinky.{{Citace elektronického periodika [998] => | titul = Royal Danish Mint // About us // Web document // History of Danish coinage [999] => | periodikum = web.archive.org [1000] => | url = http://www.kgl-moent.dk/DKM/UK/RoyalMint.nsf/side/History_of_Danish_coinage!OpenDocument [1001] => | datum vydání = 2012-07-30 [1002] => | datum přístupu = 2019-11-28 [1003] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120730153248/http://www.kgl-moent.dk/DKM/UK/RoyalMint.nsf/side/History_of_Danish_coinage!OpenDocument [1004] => | datum archivace = 2012-07-30 [1005] => }} Dánsko má velmi pevnou tradici v udržování systému fixního [[Měnový kurz|směnného kurzu]], která sahá až do období [[Zlatý standard|zlatého standardu]] za dob [[Skandinávská měnová unie|Skandinávské měnové unie]] mezi roky 1873 a 1914. Po rozpadu mezinárodního [[Brettonwoodský systém|Brettonwoodského systému]] v roce 1971 Dánsko opakovaně během 70. a začátku 80. let korunu znehodnocovalo a udrželo tak politiku „pevných, ale nastavitelných“ směnných kurzů. Následně ale rostoucí inflace vedla k tomu, že Dánsko vyhlásilo v roce 1982 politiku fixního směnného kurzu. Zpočátku byla Dánská koruna vázaná na [[Evropská měnová jednotka|evropskou měnovou jednotku]], od roku 1987 na [[Německá marka|německou marku]] a od roku 1999 na [[euro]].{{Citace periodika [1006] => | příjmení = CHRISTIANSEN [1007] => | jméno = SOFUS [1008] => | titul = GEOGRAFISK CENTRALINSTITUT ved Københavns Universitet. En oversigt [1009] => | periodikum = Geografisk Tidsskrift-Danish Journal of Geography [1010] => | datum vydání = 1983-01 [1011] => | ročník = 83 [1012] => | číslo = 1 [1013] => | strany = 18–19 [1014] => | issn = 0016-7223 [1015] => | doi = 10.1080/00167223.1983.10649172 [1016] => | url = http://dx.doi.org/10.1080/00167223.1983.10649172 [1017] => | datum přístupu = 2019-11-28 [1018] => }} [1019] => [1020] => Ačkoli bylo Dánsko způsobilé, rozhodlo se do [[Evropská měnová unie|Evropské měnové unie]] (EMU) v době jejího založení nevstoupit. V roce 2000 dánská vláda navrhla a obhajovala členství v Evropské měnové unii a na základě toho bylo uspořádáno referendum, kterého se zúčastnilo 87,6 % občanů a z nich 53 % dánské členství v EMU odmítlo. Poté bylo členství ještě párkrát projednáváno, ale průzkumy veřejného mínění po [[Velká recese|finanční krizi v letech 2007–2008]] prokázaly, že většina obyvatel Dánska je proti vstupu do EMU.{{Citace elektronické monografie [1021] => | příjmení = [1022] => | jméno = [1023] => | titul = Macro Research [1024] => | url = https://www.danskebank.com/en-uk/ci/Products-Services/Markets/Research/Documents/OEMU_mar2014.pdf [1025] => | vydavatel = Danske Bank [1026] => | místo = [1027] => | datum vydání = [1028] => | datum přístupu = 2014 [1029] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200804094541/https://www.danskebank.com/en-uk/ci/Products-Services/Markets/Research/Documents/OEMU_mar2014.pdf [1030] => | datum archivace = 2020-08-04 [1031] => | nedostupné = ano [1032] => }} a v dnešní době se už dánská politika touto otázkou nezabývá. [1033] => [1034] => Za udržování fixního směnného kurzu odpovídá Dánská centrální banka (Danmarks Nationalbank). Důsledkem politiky směnného kurzu musí centrální banka upravovat své úrokové sazby, aby zajistila stabilní směnný kurz, a proto nemůže současně provádět [[Měnová politika|měnovou politiku]], jako např. stabilizovat domácí inflaci nebo míru nezaměstnanosti. To dánskou stabilizační politiku zásadně odlišuje od sousedních zemí, jako je [[Norsko]], [[Švédsko]], [[Polsko]] nebo [[Spojené království]], v nichž mají centrální banky hlavní stabilizační roli. Dánsko je v současnosti jedinou členskou zemí [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]] (OECD), která udržuje nezávislou měnu s pevným směnným kurzem. V důsledku toho je dánská koruna jedinou měnou v [[ERM II|Evropském mechanismu směnných kurzů II]] (ERM II).{{Citace periodika [1035] => | příjmení = London [1036] => | jméno = Charles Duxbury in Stockholm And Josie Cox in [1037] => | titul = Denmark Suspends Bond Issuance to Protect Krone’s Peg [1038] => | periodikum = Wall Street Journal [1039] => | datum vydání = 2015-01-30 [1040] => | issn = 0099-9660 [1041] => | jazyk = en-US [1042] => | url = https://www.wsj.com/articles/denmark-suspends-bond-issuance-to-protect-krones-peg-1422645705 [1043] => | datum přístupu = 2019-11-28 [1044] => }} [1045] => [1046] => V prvních měsících roku 2015 zažilo Dánsko velký příliv kapitálu, což způsobilo po mnoho let největší tlak na fixní směnný kurz a dánská koruna posílila. Dánská centrální banka reagovala různými způsoby, ale zejména snížením úrokových sazeb na rekordně nízkou úroveň. Dne 6. února 2015 došlo ke snížení depozitních certifikátů, jedné ze čtyř oficiálních sazeb dánské centrální banky, na −0,75 %. V lednu 2016 byla sazba zvýšena na −0,65 % a na této úrovni se od té doby udržuje.{{Citace elektronického periodika [1047] => | titul = Official interest rates [1048] => | periodikum = www.nationalbanken.dk [1049] => | url = http://www.nationalbanken.dk/en/marketinfo/official_interestrates/Pages/default.aspx [1050] => | datum přístupu = 2019-11-28 [1051] => }} [1052] => [1053] => Inflace v Dánsku byla v posledních desetiletích obecně nízká a stabilní, zatímco v roce 1980 činila roční inflace více než 12%, v období 2000–2017 byla průměrná míra inflace 1,8%. V roce 2019 byla 1,7%.{{Citace elektronické monografie [1054] => | příjmení = [1055] => | jméno = [1056] => | titul = Mapa globálních oborových příležitostí - Dánsko [1057] => | url = https://www.businessinfo.cz/app/content/files/mzv-mapa-globalnich-oborovych-prilezitosti/dansko.pdf [1058] => | vydavatel = [1059] => | místo = [1060] => | datum vydání = [1061] => | datum přístupu = 2018 [1062] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20191128163207/https://www.businessinfo.cz/app/content/files/mzv-mapa-globalnich-oborovych-prilezitosti/dansko.pdf [1063] => | datum archivace = 2019-11-28 [1064] => | nedostupné = ano [1065] => }} [1066] => [1067] => === Zdanění === [1068] => Daňová úroveň i úroveň vládních výdajů v Dánsku patří mezi nejvyšší na světě, což je tradičně připisováno [[severskému modelu]], jehož je Dánsko příkladem, včetně zásad [[Sociální stát|sociálního státu]], které se historicky vyvíjely během 20. století. V roce 2017 činila oficiální dánská úroveň daně 46,1 % HDP.{{Citace periodika [1069] => | titul = Denmark, tax revenue and % of GDP by level of government and main taxes [1070] => | periodikum = Revenue Statistics [1071] => | datum vydání = 2018-12-05 [1072] => | issn = 2522-770X [1073] => | doi = 10.1787/rev_stats-2018-table58-en [1074] => | url = http://dx.doi.org/10.1787/rev_stats-2018-table58-en [1075] => | datum přístupu = 2019-11-28 [1076] => }} Nejvyšší rekordní úroveň dánských daní byla 49,8 % HDP dosažená v roce 2014 z důvodu vysokých mimořádných jednorázových daňových příjmů způsobených reorganizací dánského systému financování důchodů. Dánský poměr daně k HDP ve výši 46 % byl druhý nejvyšší ve všech zemích OECD. Průměr OECD byl 34,2 %.{{Citace elektronického periodika [1077] => | titul = Revenue Statistics: Denmark (Edition 2018) [1078] => | periodikum = OECD Tax Statistics [1079] => | url = http://dx.doi.org/10.1787/da31864c-en [1080] => | datum vydání = 2017-11-17 [1081] => | datum přístupu = 2019-11-28 [1082] => }} Daňová struktura Dánska (relativní váha různých daní) se také liší od průměru OECD, protože dánský daňový systém v roce 2015 byl charakterizován výrazně vyššími příjmy z daní z příjmu fyzických osob, zatímco na druhé straně žádné příjmy vůbec nevycházejí z příspěvků na sociální zabezpečení. Nižší podíl příjmů v Dánsku pochází z daní z příjmů právnických osob a zisky a daní z nemovitostí než v OECD obecně, zatímco podíl odvozený od daní ze mzdy, DPH a jiných daní ze zboží a služeb odpovídá průměru OECD. [1083] => [1084] => Průměrná mezní [[daň|sazba daně]] z příjmu z práce byla v roce 2016 pro všechny dánské plátce daně 38,9 %. Průměrná mezní daň z příjmu fyzických osob činila 30,7 %.{{Citace periodika [1085] => | titul = Marginal effective tax rates: Germany, 2016 [1086] => | periodikum = Taxation of Household Savings [1087] => | datum vydání = 2018-05-24 [1088] => | issn = 1990-0538 [1089] => | doi = 10.1787/9789264289536-graph42-en [1090] => | url = http://dx.doi.org/10.1787/9789264289536-graph42-en [1091] => | datum přístupu = 2019-11-28 [1092] => }} [1093] => [1094] => Profesor ekonomie na [[Princetonská univerzita|Princetonské univerzitě]] [[Henrik Kleven]] uvedl, že tři odlišné politiky v Dánsku a jeho skandinávských sousedech znamenají, že vysoké daňové sazby způsobují pouze relativně malé narušení ekonomiky: rozšířené používání informací třetích stran pro účely výběru daní (zajištění nízké úrovně [[Daňový únik|daňových úniků]]), široké [[Daň|daňové základy]] (zajišťující nízkou úroveň [[Obcházení daně|obcházení daní]]) a silná dotace zboží, které doplňují práci (zajišťující vysokou míru účasti na pracovních silách).{{Citace periodika [1095] => | příjmení = Kleven [1096] => | jméno = Henrik Jacobsen [1097] => | titul = How Can Scandinavians Tax So Much? [1098] => | periodikum = Journal of Economic Perspectives [1099] => | datum vydání = 2014-11 [1100] => | ročník = 28 [1101] => | číslo = 4 [1102] => | strany = 77–98 [1103] => | issn = 0895-3309 [1104] => | doi = 10.1257/jep.28.4.77 [1105] => | jazyk = en [1106] => | url = http://pubs.aeaweb.org/doi/10.1257/jep.28.4.77 [1107] => | datum přístupu = 2019-11-28 [1108] => }} [1109] => [1110] => === Specifické aspekty vládních příjmů === [1111] => Souběžně s vysokou úrovní daní tvoří vládní výdaje velkou část HDP a vládní sektor plní mnoho různých úkolů. V září roku 2018 pracovalo v sektoru vládních institucí 831000 lidí, což je zhruba 29,9 % všech zaměstnanců.{{Citace elektronického periodika [1112] => | titul = Number of companies and employees: Denmark [1113] => | periodikum = dx.doi.org [1114] => | url = http://dx.doi.org/10.1787/ins_stats-2017-table44-en [1115] => | datum vydání = 2018-07-13 [1116] => | datum přístupu = 2019-11-28 [1117] => }} [1118] => [1119] => V roce 2017 tvořily celkové vládní výdaje 50,9% HDP. Vládní spotřeba tvořila přesně 25 % HDP (např. výdaje ve vzdělání a zdravotnictví) a vládní investice (infrastruktura apod.), výdaje dalších 3,4 % z HDP. Převody osobních příjmů (např. pro starší nebo nezaměstnané osoby) činily 16,8 % HDP. [1120] => [1121] => === Sociální zabezpečení === [1122] => Dánsko má systém pojištění pro případ nezaměstnanosti zvaný A-kasse (dánsky arbejdsløshedskasse). Tento systém vyžaduje placené členství ve státem uznávaném fondu nezaměstnanosti. Většinu těchto fondů spravují odbory a část výdajů je financována prostřednictvím daňového systému. Členové A-kasse nemusejí být členy odborového svazu.{{Citace periodika [1123] => | příjmení = mwo [1124] => | titul = Kasse zahlt nur Fahrten zum nächsten Arzt [1125] => | periodikum = MMW - Fortschritte der Medizin [1126] => | datum vydání = 2015-09 [1127] => | ročník = 157 [1128] => | číslo = 16 [1129] => | strany = 31–31 [1130] => | issn = 1438-3276 [1131] => | doi = 10.1007/s15006-015-3612-2 [1132] => | url = http://dx.doi.org/10.1007/s15006-015-3612-2 [1133] => | datum přístupu = 2019-11-28 [1134] => }} Ne každý dánský občan nebo zaměstnanec má nárok na členství v tomto fondu a členské příspěvky jsou ukončeny po dvou letech nezaměstnanosti.{{Citace periodika [1135] => | titul = BVA/Kennel Club Canine Health Schemes: changes from January 1, 2015 [1136] => | periodikum = Veterinary Record [1137] => | datum vydání = 2015-01-02 [1138] => | ročník = 176 [1139] => | číslo = 1 [1140] => | strany = 23–23 [1141] => | issn = 0042-4900 [1142] => | doi = 10.1136/vr.g7807 [1143] => | url = http://dx.doi.org/10.1136/vr.g7807 [1144] => | datum přístupu = 2019-11-28 [1145] => }} Osoba, která není členem A-kasse nemůže pobírat dávky v nezaměstnanosti.{{Citace elektronického periodika [1146] => | titul = Mianowski-Kasse [1147] => | periodikum = Lexikon des gesamten Buchwesens Online [1148] => | url = http://dx.doi.org/10.1163/9789004337862_lgbo_com_130799 [1149] => | datum přístupu = 2019-11-28 [1150] => }} [1151] => [1152] => Fondy v nezaměstnanosti neplatí dávky nemocným, kteří jsou místo toho převáděni do obecného systému sociální podpory. Dánsko má celostátní komunálně spravovaný systém sociální podpory proti chudobě, který má za úkol zajišťovat minimální životní příjem kvalifikovaným občanům. Všichni dánští plnoletí občané mohou požádat o finanční podporu, pokud nemohou sami sebe nebo svou rodinu zajistit. Schválení není automatické a rozsah tohoto systému se od 80. Let obecně zmenšuje. Nemocní mohou dostávat finanční podporu po celou dobu své nemoci. Jejich schopnost pracovat bude po 5 měsících nemoci přehodnocena.{{Citace elektronického periodika [1153] => | titul = Unemployment rate, Danish regions, 2013: Denmark [1154] => | periodikum = dx.doi.org [1155] => | url = http://dx.doi.org/10.1787/9789264215009-graph54-en [1156] => | datum vydání = 2014-11-19 [1157] => | datum přístupu = 2019-11-28 [1158] => }}{{Citace elektronického periodika [1159] => | titul = Original treaties and international agreements registered during the month of January 2015: Nos. 52382 to 52504 [1160] => | periodikum = dx.doi.org [1161] => | url = http://dx.doi.org/10.18356/1059a942-en [1162] => | datum vydání = 2015-12-15 [1163] => | datum přístupu = 2019-11-28 [1164] => }} [1165] => [1166] => Systém sociálního zabezpečení související s trhem práce prošel od konce 90. let několika změnami a finančními škrty v důsledku politických programů na zvýšení nabídky práce. Následovalo několik reforem o právech nezaměstnaných, částečně inspirovaných Dánskou hospodářskou radou.{{Citace elektronického periodika [1167] => | titul = Figure 12.32 Unemployment rate, Danish regions, 2013 [1168] => | periodikum = dx.doi.org [1169] => | url = http://dx.doi.org/10.1787/888933137219 [1170] => | datum přístupu = 2019-11-28 [1171] => }} Například v roce 2010 bylo zavedeno snížení dávky v nezaměstnanosti o polovinu,z původních 4 na 2 roky, což ztěžuje opětované získání tohoto práva dvakrát více. Osoby se zdravotním postižením mohou požádat o trvalé sociální důchody. Rozsah podpory závisí na schopnosti pracovat a lidé mladší 40 let nemohou pobírat sociální důchod, pokud nejsou považování za práceschopné.{{Citace monografie [1172] => | titul = ICEEET-18,UPACEE-18 April 17-18, 2018 Kyoto (Japan) [1173] => | url = http://dx.doi.org/10.17758/heaig1 [1174] => | vydavatel = Higher Education And Innovation Group [1175] => | isbn = 978-93-86878-12-0 [1176] => }} [1177] => [1178] => Ačkoli Dánsko splňovalo ekonomická kritéria [[Evropská měnová unie|Evropské měnové unie]] (EMU), rozhodli Dánové v referendu v září [[2000]] o nepřijetí [[Euro|eura]]. Měnou tak zůstala [[dánská koruna]]. Dánové mají dokonce trvalou výjimku ([[Opt-out (Evropská unie)|opt-out]]) na vstup do eurozóny. Pokud by jí vláda chtěla odvolat, musí o tom vypsat referendum.{{Citace elektronického periodika [1179] => | příjmení = [1180] => | jméno = [1181] => | titul = Dánsko [1182] => | periodikum = www.euroskop.cz [1183] => | vydavatel = [1184] => | url = https://www.euroskop.cz/509/sekce/dansko/ [1185] => | datum vydání = [1186] => | jazyk = cs [1187] => | datum přístupu = 2018-11-06 [1188] => }} [1189] => [1190] => Ač je Dánsko relativně malou zemí, má sedmý největší trh s cennými papíry na světě (čtvrtý v Evropě). [[Kodaňská burza]] je věhlasná a je proslulá tím, že jako vůbec první na světě zavedla elektronické obchodování s cennými papíry. [1191] => [1192] => === Zahraniční obchod === [1193] => Jako [[malá otevřená ekonomika]] je Dánsko velmi závislé na svém zahraničním obchodu. V roce 2017 tvořila hodnota celkového vývozu zboží a služeb 55 % HDP, zatímco hodnota celkového dovozu činila 47 % HDP. Obchod se zbožím tvořil mírně více než 60 % vývozu i dovozu a zbývající obchod se službami téměř 40 %.{{Citace periodika [1194] => | příjmení = Tsai [1195] => | jméno = I-Chun [1196] => | titul = Housing Supply, Demand and Price: Construction Cost, Rental Price and House Price Indices [1197] => | periodikum = Asian Economic Journal [1198] => | datum vydání = 2012-12 [1199] => | ročník = 26 [1200] => | číslo = 4 [1201] => | strany = 381–396 [1202] => | issn = 1351-3958 [1203] => | doi = 10.1111/j.1467-8381.2012.02088.x [1204] => | url = http://dx.doi.org/10.1111/j.1467-8381.2012.02088.x [1205] => | datum přístupu = 2019-11-29 [1206] => }} [1207] => [1208] => Stroje, chemikálie a příbuzné výrobky, jako jsou léky a zemědělské produkty, byly v roce 2017 největšími skupinami vývozního zboží.{{Citace monografie [1209] => | titul = Total imports and exports by regions and countries or areas (Table A) [1210] => | url = http://dx.doi.org/10.18356/30a1c300-en [1211] => | vydavatel = UN [1212] => | strany = 2–19 [1213] => | isbn = 978-92-1-055599-9 [1214] => }} Vývozům služeb dominovaly služby nákladní, [[vodní doprava|námořní dopravy]] z dánského [[obchodního námořnictva]].{{Citace elektronického periodika [1215] => | titul = Services trade balance: exports of services minus imports of services [1216] => | periodikum = dx.doi.org [1217] => | url = http://dx.doi.org/10.1787/430171127240 [1218] => | datum přístupu = 2019-11-29 [1219] => }} Většina z nejdůležitějších dánských obchodních partnerů jsou sousední země. Pět hlavních dovozců dánského zboží a služeb v roce 2017 bylo Německo, Švédsko, Spojené království, Spojené státy americké a Norsko. Pět zemí, z nichž Dánsko v roce 2017 dovezlo nejvíce zboží a služeb, bylo Německo, Švédsko, Nizozemsko, Čína a Velká Británie. [1220] => [1221] => Po téměř stálém schodku [[Běžný účet|běžného účtu]] [[platební bilance]] od počátku šedesátých let si Dánsko udržovalo přebytek na svém běžném účtu BOP každý rok od roku 1990, s jedinou výjimkou roku 1998. V roce 2017 činil přebytek běžného účtu na přibližně 8 % HDP.{{Citace elektronického periodika [1222] => | titul = Current account balance of payments [1223] => | periodikum = dx.doi.org [1224] => | url = http://dx.doi.org/10.1787/431225768004 [1225] => | datum přístupu = 2019-11-29 [1226] => }} V důsledku toho se Dánsko změnilo z čistého dlužníka na čistou věřitelskou zemi. Do 1. července 2018 činil čistý zahraniční majetek nebo [[čistá mezinárodní investiční pozice]] v Dánsku 64,6 % HDP, takže Dánsko mělo největší čisté zahraniční bohatství v poměru k HDP kterékoli země EU.{{Citace elektronického periodika [1227] => | titul = Net international investment position [1228] => | periodikum = dx.doi.org [1229] => | url = http://dx.doi.org/10.1787/eco_surveys-nzl-2015-graph9-en [1230] => | datum vydání = 2015-06-09 [1231] => | datum přístupu = 2019-11-29 [1232] => }} [1233] => [1234] => Jelikož se roční běžný účet rovná hodnotě domácích [[spoření|úspor]] minus celkové domácí [[investice]], je změna ze strukturálního schodku na strukturální přebytek způsobena změnami těchto dvou složek národního účtu. Zejména v letech 1980 až 2015 se dánská národní míra úspor ve [[Finanční aktiva|finančních aktivech]] zvýšila o 11 % HDP. Dva hlavní důvody této velké změny v chování v oblasti domácích úspor byly rostoucí význam rozsáhlých povinných důchodových systémů a několika dánských fiskálních politik. reformy v období, které výrazně snížilo [[Odečitatelná položka|daňové odpočty]] [[Úrokové náklady|úrokových nákladů]] domácností, čímž se snížila daňová dotace [[Spotřebitelský dluh|spotřebitelského dluhu]].{{Citace periodika [1235] => | titul = OECD Digital Economy Outlook 2017 (Summary in Danish) [1236] => | periodikum = OECD Digital Economy Outlook 2017 [1237] => | datum vydání = 2017-10-11 [1238] => | doi = 10.1787/b3e3a27c-da [1239] => | url = http://dx.doi.org/10.1787/b3e3a27c-da [1240] => | datum přístupu = 2019-11-29 [1241] => }} [1242] => [1243] => == Kultura == [1244] => {{Podrobně|Kultura Dánska}} [1245] => [1246] => === Literatura === [1247] => {{viz též|Dánská literatura}} [1248] => [[Soubor:H.C.Andersen daguerreotypi.jpg|náhled|[[Hans Christian Andersen]], 1847|221x221pixelů]] [1249] => [1250] => Nejznámějším Dánem ve světě je klasik dětské literatury [[Hans Christian Andersen]]. Známým tvůrcem dětské literatury je také [[William Heinesen]], dánsky píšící Faeřan. Zakladatelem moderní dánské literatury (stejně jako norské) byl [[Ludvig Holberg]]. Nejvýznamnějším představitelem literární skupiny Jutland byl [[Jeppe Aakjær]], dánského [[Romantismus (literatura)|romantismu]] [[Adam Oehlenschläger]], [[Naturalismus (literatura)|naturalismu]] [[Jens Peter Jacobsen]], sociální prózy [[Martin Andersen Nexø]], válečné prózy [[Sven Hassel]], nejslavnější píšící Dánkou je [[Karen Blixenová]]. Jako dramatik a zvláště scénograf se prosadil [[Kjeld Abell]]. [1251] => [1252] => Významnými současnými autory jsou [[Peter Høeg]], [[Klaus Rifbjerg]] či básník [[Jens Fink-Jensen]]. [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovu cenu za literaturu]] získali [[Henrik Pontoppidan]], [[Karl Adolph Gjellerup]] a [[Johannes Vilhelm Jensen|Johannes V. Jensen]]. Nejprestižnější skandinávskou literární cenu, [[Literární cena Severské rady|cenu Severské rady]], jež se uděluje od roku 1962, získali dánští spisovatelé Klaus Rifbjerg, [[Thorkild Hansen]], [[Villy Sørensen]], [[Peter Seeberg]], [[Peer Hultberg]], [[Dorrit Willumsenová]], [[Pia Tafdrupová]], [[Henrik Nordbrandt]], [[Naja Marie Aidtová]], [[Kim Leine]], [[Kirsten Thorupová]] a [[Jonas Eika]]. Známý je též básník a hudebník [[Benny Andersen]]. [1253] => [1254] => Z grónských spisovatelů se prosadila zejména [[Niviaq Korneliussenová]].{{Citace elektronického periodika [1255] => | příjmení = Nast [1256] => | jméno = Condé [1257] => | titul = The Young Queer Writer Who Became Greenland’s Unlikely Literary Star [1258] => | periodikum = The New Yorker [1259] => | url = https://www.newyorker.com/books/page-turner/the-young-queer-writer-who-became-greenlands-unlikely-literary-star [1260] => | datum vydání = 2017-01-31 [1261] => | jazyk = en-US [1262] => | datum přístupu = 2023-04-18 [1263] => }} [1264] => [1265] => [[Dánská královská knihovna]] je největší [[národní knihovna]] v severských zemích. Roku 1999 získala novou budovu zvanou Černý diamant. V knihovně se nachází i vzácná bohemika, která se do Švédska dostala jako válečná kořist po [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]].{{Citace elektronického periodika [1266] => | příjmení = Pachta [1267] => | jméno = Jan [1268] => | titul = Bohemika v královské knihovně kodaňské [1269] => | periodikum = Slovanská knihověda: Sv. 1, č. 3-4 (1931), s. 115-123 [1270] => | url = https://knihoveda.lib.cas.cz/Record/001690238 [1271] => | jazyk = Czech [1272] => | datum přístupu = 2023-04-18 [1273] => }} [1274] => [1275] => === Hudba === [1276] => [[Soubor:Carl Nielsen-1928.jpg|náhled|180x180pixelů|[[Carl Nielsen]]]] [1277] => Za nejvýznamnějšího dánského hudebního skladatele je považován [[Carl Nielsen]]. Lze vzpomenout též [[Niels Wilhelm Gade|Nielse Wilhelma Gadeho]], varhanního skladatele [[Nicolaus Bruhns|Nicolause Bruhnse]] nebo [[Friedrich Kuhlau|Friedricha Kuhlaua]]. [1278] => [1279] => [[Lars Ulrich]] je bubeníkem a spoluzakladatelem známé americké skupiny [[Metallica]]. V žánru [[eurodance]] se v 90. letech mezinárodně prosadila skupina [[Aqua]], především se svým hitem ''Barbie girl''. Duo [[Olsen Brothers]] vyhrálo soutěž [[Eurovision Song Contest 2000|Eurovision Song Contest v roce 2000]], již v roce 1963 se to povedlo i [[Jørgen Ingmann|Jørgenu Ingmannovi]]. Klasiky [[heavy metal]]u a rocku jsou [[Mercyful Fate]], [[King Diamond]], [[Pretty Maids]] a [[Volbeat (hudební skupina)|Volbeat]]. [[Jesper Kyd]] píše hudbu především k filmům a počítačovým hrám (''[[Hitman (herní série)|Hitman]]'', ''[[Assassin's Creed]]''). K populárním současným zpěvačkám patří [[MØ]], ke skupinám pak například [[Lukas Graham]] nebo [[Mew (hudební skupina)|Mew]]. [[Festival Roskilde]] patří k největším pravidelným akcím světové populární a rockové hudby. [1280] => [1281] => Slavným baletním tanečníkem byl [[Erik Bruhn]]. [1282] => [1283] => === Architektura === [1284] => [[Soubor:Kronborg 002.JPG|náhled|vlevo|[[Kronborg|Zámek Kronborg]]]] [1285] => [[Soubor:Grundvigts Kirke front.jpg|náhled|240x240pixelů|[[Grundtvigs Kirke]]]] [1286] => Nejslavnější gotickou stavbou v Dánsku je [[Katedrála v Roskilde]], hrobka dánských králů. K nejvýznamnějším stavbám patří též zámek [[Kronborg]] v [[Helsingør]]u, kam [[William Shakespeare]] umístil děj svého [[Hamlet]]a.{{Citace elektronického periodika [1287] => | titul = Dánský Kronborg, nejtragičtější zámek světa [1288] => | periodikum = iDNES.cz [1289] => | url = https://cestovani.idnes.cz/zamek-helsing-248-r-dejiste-hamleta-dqu-/kolem-sveta.aspx?c=A120326_114840_igsvet_tom [1290] => | datum vydání = 2012-03-27 [1291] => | datum přístupu = 2018-11-02 [1292] => }} Obě stavby jsou na seznamu [[Světové dědictví|světového dědictví UNESCO]]. [1293] => [1294] => [[Egeskov]] je nejzachovalejším [[Renesanční architektura|renesančním]] [[Vodní hrad|vodním hradem]] v Evropě.{{Citace elektronického periodika [1295] => | příjmení = [1296] => | jméno = [1297] => | titul = Egeskov - najkrajší Európsky vodný renesančný hrad - Krajinou.sk - cestopisné stránky [1298] => | periodikum = www.krajinou.sk [1299] => | vydavatel = [1300] => | url = http://www.krajinou.sk/tipy-na-dovolenku/egeskov-dansko-prvy-clanok [1301] => | datum vydání = [1302] => | jazyk = sk-sk [1303] => | datum přístupu = 2018-11-02 [1304] => }} Renesančními skvosty jsou i zámky [[Frederiksborg]] a [[Rosenborg]], kde jsou uloženy [[dánské korunovační klenoty]]. Baroko zanechalo stopu zejména [[Palác Frederiksberg|Palácem Frederiksberg]], [[Frederikův kostel|Frederikovým kostelem]] a [[Kostel našeho spasitele (Kodaň)|Kostelem spasitele]] v Kodani. K ukázkám dánské modernistické architektury patří [[Grundtvigs Kirke]]. [1305] => [1306] => [[Jørn Utzon]] je nositel prestižní architektonické [[Pritzkerova cena|Pritzkerovy ceny]] a autor jedné z nejznámějších staveb světa, [[Opera v Sydney|Opery v Sydney]]. Funkcionalismus v dánské architektuře reprezentoval zejména [[Arne Jacobsen]], který měl značný vliv na podobu typických dánských předměstských domů. Z designérů se mezinárodně prosadil [[Verner Panton]], jakkoli v Dánsku jinak nepříliš obvyklou extravagancí. [1307] => [1308] => === Výtvarné umění === [1309] => [[Soubor:Gundestrup cauldron - F.I.4277.jpg|náhled|[[Kotlík z Gundestrupu]]]] [1310] => Pozoruhodným dokladem umění doby bronzové na území Dánska je [[Trundholmský sluneční vůz]], objevený roku 1902. [[Keltové|Keltský]] původ má [[Kotlík z Gundestrupu]], ten však patrně nebyl na dánském území původně vyroben, neboť Keltové v Dánsku podle historiků nežili. Náměty z [[Dějiny Dánska|dánské historie]] a antické mytologie byly typické pro zakladatele dánské malířské školy [[Nicolai Abraham Abildgaard|Nicolaie Abrahama Abildgaarda]]. Začátek 19. století je někdy nazýván zlatým věkem dánského malířství, zejména díky [[Romantismus|romantickým]] tvůrcům, jako byli [[Christoffer Wilhelm Eckersberg]], [[Constantin Hansen]] nebo [[Wilhelm Marstrand]], jehož žákem byl [[Carl Heinrich Bloch]]. Umělecká kolonie ve Skagenu přilákala malíře, jako byl [[Peder Severin Krøyer]], [[Michael Ancher]] nebo jeho žena [[Anna Ancherová]]. V Dánsku se narodil i významný [[Impresionismus|impresionistický]] malíř [[Camille Pissarro]] či představitel [[Expresionismus|expresionismu]] [[Emil Nolde]]. Malířku [[Gerda Wegenerová|Gerdu Wegenerovou]] proslavil román a film ''Dánská dívka''. Zřejmě nejvýznamnějším evropským neoklasicistním sochařem byl [[Bertel Thorvaldsen]]. K [[Situacionistická internacionála|situacionismu]] se hlásil sochař a malíř [[Asger Jorn]]. Ikonickým symbolem Kodaně je socha [[Malá mořská víla (socha)|Malá mořská víla]]. Dánský design silně ovlivnil [[Piet Hein]], který navrhl široké využití tzv. [[Superelipsa|superelipsy]], která se stala charakteristickým znakem moderní skandinávské architektury. Obhajoval použití superelipsy i při výrobě nábytku a v dalších oblastech. [1311] => [[Soubor:Statens Museum for Kunst, København.jpg|vlevo|náhled|[[Státní muzeum umění]]]] [1312] => Průkopníci umění [[fotografie]], jako byli [[Mads Alstrup]] a [[Georg Emil Hansen]], připravili cestu pro tuto rychle rostoucí profesi během druhé poloviny 19. století, oba byli mezinárodně uznávanými uměleckými a novinářskými fotografy.{{Citace elektronické monografie [1313] => | příjmení = [1314] => | jméno = [1315] => | odkaz na autora = [1316] => | titul = FOTO: New Photography from Denmark. Scandinavia House – The Nordic Center in America USA. New York, 20 Sep – 11 Nov 2006 [1317] => | url = http://www.photography-now.com/popup_ausst_5.php?id_ausstellungen=T47154 [1318] => | vydavatel = Photography-now.com [1319] => | místo = [1320] => | datum vydání = [1321] => | datum aktualizace = [1322] => | datum přístupu = 2010-02-06 [1323] => | jazyk = [1324] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110604234549/http://www.photography-now.com/popup_ausst_5.php?id_ausstellungen=T47154 [1325] => | datum archivace = 2011-06-04 [1326] => | nedostupné = ano [1327] => }}{{Citace elektronické monografie [1328] => | příjmení = [1329] => | jméno = [1330] => | odkaz na autora = [1331] => | titul = Evénements et Expositions. Entre réalité et imaginaire [1332] => | url = http://www.maisondudanemark.dk/eventpopup2009.aspx?id=1612 [1333] => | vydavatel = Maison du Danemark [1334] => | místo = Paříž [1335] => | datum vydání = [1336] => | datum aktualizace = [1337] => | datum přístupu = 2010-02-06 [1338] => | jazyk = fr [1339] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110719125803/http://www.maisondudanemark.dk/eventpopup2009.aspx?id=1612 [1340] => | datum archivace = 2011-07-19 [1341] => | nedostupné = ano [1342] => }} Mezi nejúspěšnější současné dánské fotografy se řadí [[Jacob Aue Sobol]] nebo [[Claus Bjørn Larsen]].[http://www.photography-now.com/popup_ausst_5.php?id_ausstellungen=T50624 Contemporary Danish Photography. From Photography-Now] {{Wayback|url=http://www.photography-now.com/popup_ausst_5.php?id_ausstellungen=T50624|date=20120707000845}}. Retrieved 28 January 2010. [1343] => [1344] => Nejvýznamnějšími galerijními institucemi v Dánsku jsou [[Státní muzeum umění]], [[Nová glyptotéka Carlsbergu]], [[Muzeum moderního umění Arken]], [[Ordrupgaard]] a [[Louisiana Museum of Modern Art]] ve [[Fredensborg|Fredensborgu]]. Do všech dánských státních muzeí je vstup zdarma, stejně tak je zdarma půjčování knih v knihovnách. [1345] => [1346] => === Film === [1347] => [[Soubor:Lars von Trier 2014.jpg|náhled|[[Lars von Trier]]]] [1348] => Světově známým se stal filmový režisér [[Lars von Trier]], spoluautor ''[[Dogme 95|Dogmatu 95]]''. Dalším signatářem tohoto filmařského manifestu byl [[Thomas Vinterberg]]. Oscara mají [[Bille August]], [[Gabriel Axel]] či [[Susanne Bierová]]. Klasikem dánského filmu je [[Carl Theodor Dreyer]], držitel [[Zlatý lev|Zlatého lva]] z [[Benátský filmový festival|Benátek]] (1955). [1349] => [1350] => Hereckou hvězdou němého filmu byla [[Asta Nielsenová]]. V béčkových a žánrových hollywoodských filmech se proslavila herečka [[Brigitte Nielsenová]], manželka Sylvestera Stalloneho. V jejích stopách dnes jde [[Connie Nielsen]]ová. Televizní ''[[Hra o trůny (seriál)|Hra o trůny]]'' proslavila [[Nikolaj Coster-Waldau|Nikolaje Coster-Waldaua]]. Ve filmech Jean-Luca Godarda se stala známou [[Anna Karina]], režisérova múza. Dánský původ má i americký herec [[Viggo Mortensen]]. [1351] => [[Soubor:Mads Mikkelsen (28020494263).jpg|vlevo|náhled|[[Mads Mikkelsen]]]] [1352] => Bondovka ''Casino Royale'' proslavila herce [[Mads Mikkelsen|Madse Mikkelsena]]. Mezi světovými válkami dosáhla celoevropského věhlasu filmová komická dvojice [[Pat a Patachon]], v češtině jsou jejich umělecké přezdívky dodnes úslovím označujícím kontrast velkého a malého člověka.{{Citace elektronického periodika [1353] => | titul = Pat a Patachon [1354] => | periodikum = leporelo.info [1355] => | url = https://leporelo.info/pat-a-patachon [1356] => | jazyk = cs [1357] => | datum přístupu = 2018-11-06 [1358] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181107010253/https://leporelo.info/pat-a-patachon [1359] => | datum archivace = 2018-11-07 [1360] => }} V americké televizi jako hudební komik proslul [[Victor Borge]]. V modelingu se prosadila [[Helena Christensenová]] nebo [[Nina Agdalová]]. [1361] => [1362] => Výjimečným kulturním fenoménem 21. století se stala dánská televizní tvorba, seriály jako ''[[Vláda (seriál)|Vláda]]'' (''Borgen''), [[Most (seriál)|''Most'']] (''Broen'') či ''[[Zločin (dánský seriál)|Zločin]]'' (''Forbrydelsen'') zaznamenaly celosvětový úspěch.{{Citace periodika [1363] => | titul = Dánsko: Obrazovky ovládl dánský model [1364] => | periodikum = VoxEurop.eu [1365] => | jazyk = cs [1366] => | url = https://voxeurop.eu/cs/content/article/3097301-obrazovky-ovladl-dansky-model [1367] => | datum přístupu = 2018-11-01 [1368] => }} Tato díla proslavila například [[Sidse Babett Knudsenová|Sidse Babett Knudsenovou]], [[Pilou Asbæk]]a, [[Kim Bodnia|Kima Bodniu]] nebo [[Lars Mikkelsen|Larse Mikkelsena]]. [1369] => [1370] => Dánsko má velkou tradici zábavných parků. K nejnavštěvovanějším v Evropě patří [[Legoland]]. Druhým nejstarším zábavním parkem v Evropě je známé [[Zábavní park Tivoli|Tivoli]]. Také vůbec první zábavní park vznikl v Dánsku – [[Dyrehavsbakken]].{{citace elektronické monografie [1371] => | titul = Oldest amusement park in operation [1372] => | url = http://www.guinnessworldrecords.com/world-records/oldest-amusement-park-in-operation/ [1373] => | datum přístupu = 2017-08-31 [1374] => | jazyk = anglicky [1375] => }} [1376] => [1377] => == Kuchyně == [1378] => [[Soubor:Smørrebrød-01.jpg|náhled|Sendviče ''smørrebrød'']] [1379] => Typickým dánským pokrmem jsou sendviče, jež se nazývají ''[[smørrebrød]]'', doslova „chleba s máslem“. Jsou ze [[Žito|žitného]] chleba a obvykle obsahují i maso či rybu. Základem dánské kuchyně je vepřové, jehož Dáni produkují nejvíce v Evropě. Typickými pochoutkami z něho jsou smažené karbanátky z mletého masa ''frikadeller'', závitky z vepřového žaludku ''rullepølse'', vepřová pečeně ''flæskesteg'', vepřové klobásy ''pølse'' či prastarý ''aebleflaesk'' – vepřové s jablky.{{Citace periodika [1380] => | titul = Dánská kuchyně: Domovina michelinských restaurací, žitného chleba a akvavitu [1381] => | periodikum = Poznávací zájezdy {{!}} mazaně s Radynacestu.cz [1382] => | jazyk = cs [1383] => | url = https://www.radynacestu.cz/magazin/danska-kuchyne/ [1384] => | datum přístupu = 2018-11-07 [1385] => }} Z ryb je oblíbená vařená [[Treska obecná|treska]]. Místo majonézy se obvykle podává její specifická verze zvaná [[remuláda]], jež je obohacena o množství nakrájené zeleniny a koření. Nejoblíbenějším moučníkem je ''[[rødgrød med fløde]]'', ovoce se šlehačkou. Vánočním moučníkem je ''[[æbleskiver]]''.{{Citace elektronického periodika [1386] => | příjmení = Čechová [1387] => | jméno = Tereza [1388] => | titul = Podvod jménem æbleskiver? [1389] => | periodikum = Skandinavskydum.cz [1390] => | url = https://www.skandinavskydum.cz/podvod-jmenem-aebleskiver/ [1391] => | datum přístupu = 2023-11-23 [1392] => }} [1393] => [[Soubor:Carlsberg and Tuborg signs in Fredericia.jpg|vlevo|náhled|Vývěsní štíty dánských pivovarů]] [1394] => Nejoblíbenějším nápojem je pivo, z domácích značek zejména [[Carlsberg]], [[Tuborg]] či třeba [[Faxe]]. Nejoblíbenější pálenkou je [[akvavit]], jež se vypaluje z brambor či obilí a ochucuje se buď [[Bedrník anýz|anýzem]], [[fenykl]]em, [[Kmín kořenný|kmínem]] nebo [[Koriandr setý|koriandrem]]. Oblíbeným je též třešňový likér ''Heering'', nebo bylinný likér ''[[Gammel Dansk]]''. Velmi rozvinutý je mlékárenský průmysl, který produkuje řadu ochucených tvarohů či jogurtů.{{Citace elektronického periodika [1395] => | příjmení = Vareni.cz [1396] => | titul = Dánská kuchyně - Vareni.cz [1397] => | periodikum = clanky.vareni.cz [1398] => | url = https://clanky.vareni.cz/danska-kuchyne/ [1399] => | jazyk = cs [1400] => | datum přístupu = 2018-11-07 [1401] => }} [1402] => [1403] => Typické pro Dány je, že oběd bývá studený, teplá je až večeře, která je považována za hlavní jídlo dne. [1404] => [1405] => V posledních letech se v Dánsku stala velkou módou kvalitní gastronomie, existuje tam již 22 restaurací, které získaly [[michelinův průvodce|michelinskou hvězdu]]. Restaurace Geranium v Kodani má michelinské hvězdy dokonce tři, což je maximální počet. [1406] => [1407] => == Věda == [1408] => [[Soubor:Niels Bohr 1935.jpg|náhled|[[Niels Bohr]]]] [1409] => Dánsko má mimořádně silnou vědeckou tradici. První kvantový model atomu vytvořil fyzik [[Niels Bohr]]. Jeho bratr [[Harald Bohr]] byl významný matematik (ale také fotbalista a držitel stříbrné olympijské medaile). Studiem elektromagnetismu proslul fyzik [[Hans Christian Ørsted]]. Významným novověkým astronomem byl [[Tycho Brahe]], po jeho boku mu stála jeho sestra [[Sophia Braheová]]. Rychlost světla jako první spočítal astronom [[Ole Rømer]]. Studium hvězd výrazně posunul [[Ejnar Hertzsprung]], [[John Dreyer]] zase sestavil dodnes užívaný katalog objektů hlubokého vesmíru. Jednoduchou metodu na rozeznávání bakterií vyvinul bakteriolog [[Hans Christian Gram]]. Průkopníkem v oblasti anatomie, geologie a paleontologie byl [[Niels Stensen]]. Tezi o žhavém jádru země jako první formulovala geofyzička [[Inge Lehmannová]]. Škálu [[pH]] zavedl chemik [[Søren Peder Lauritz Sørensen]]. Objevitelem lymfatického systému byl [[Thomas Bartholin]]. [[Valdemar Poulsen]] vynalezl první verzi [[Magnetický zápis|magnetického zápisu]], de facto první [[magnetofon]].{{Citace elektronického periodika [1410] => | titul = Valdemar Poulsen {{!}} Danish engineer [1411] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [1412] => | url = https://www.britannica.com/biography/Valdemar-Poulsen [1413] => | jazyk = en [1414] => | datum přístupu = 2021-02-01 [1415] => }} Významným geometrem byl [[Caspar Wessel]], zoologem a mineralogem [[Morten Thrane Brünnich]], [[Entomologie|entomologem]] [[Johan Christian Fabricius]]. Chemik [[Johannes Nicolaus Brønsted]] formuloval významnou [[Brønstedova–Lowryho teorie kyselin a zásad|Brønstedovu–Lowryho teorie kyselin a zásad]]. Biolog [[Wilhelm Johannsen]] jako první užil pojem [[gen]], [[Eugenius Warming]] je označován za zakladatele [[ekologie]]. [1416] => [[Soubor:Skou2008.jpg|náhled|[[Jens Christian Skou]]]] [1417] => [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu za fyziku]] má (krom výše uvedeného Nielse Bohra) [[Aage Niels Bohr|Aage Bohr]] a [[Ben Roy Mottelson]], [[Nobelova cena za chemii|za chemii]] [[Jens Christian Skou]], [[Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství|za fyziologii]] [[August Krogh]], [[Niels Ryberg Finsen]] (narozen na Faerských ostrovech), [[Johannes Fibiger]], [[Niels Kaj Jerne]] a [[Henrik Dam]]. V [[Informatika|informatice]] se prosadil zejména [[Bjarne Stroustrup]], autor programovacího jazyka [[C++]], [[Rasmus Lerdorf]], tvůrce programovacího jazyka [[PHP]] (narozen v Grónsku a dnes s kanadským občanstvím) či [[Peter Naur]], spoluautor [[Backusova–Naurova forma|Backus-Naurovy formy]].[[Soubor:Soren Kierkegaard.jpg|náhled|193x193pixelů|[[Søren Kierkegaard]]|vlevo]]V oblasti humanitních a sociálních věd si dlouhodobě nejvyšší „rating“ udržuje filozof [[Søren Kierkegaard]]. [[Saxo Grammaticus]] sepsal ve 12. století 16svazkové dějiny Dánska v [[Latina|latinském jazyce]] pod názvem ''[[Gesta Danorum]]'' (Činy Dánů). Jde o nejranější a nejvýznamnější dánské dějepisné dílo a zároveň prostředek národní identifikace. Konstruktérem moderního dánského nacionalismu je filozof [[Nikolai Frederik Severin Grundtvig|Nikolaj Frederik Severin Grundtvig]]. Velkou tradici má dánská lingvistika, [[Louis Hjelmslev]] patří k významným představitelům obecné teorie jazyka, [[Vilhelm Thomsen]] byl významný [[Turkologie|turkolog]], [[Otto Jespersen]] je znám jako odborník na angličtinu, stejně jako [[Rasmus Rask]], který také jako první upozornil na podobnosti mezi litevštinou a slovanskými jazyky, kteroužto ideu rozvinul [[Holger Pedersen]]. Velmi vlivným literárním teoretikem a kritikem byl [[Georg Brandes]], grónské eskymáky studoval antropolog a polárník [[Knud Rasmussen]]. Průkopníkem archeologie byl [[Christian Jürgensen Thomsen]]. Jako „skeptický ekolog“ proslul [[Bjørn Lomborg]]. [1418] => [[Soubor:20180921 Kobenhavns universitet 001 (45153757081).jpg|náhled|[[Kodaňská univerzita]]]] [1419] => Nejvýznamnější vědeckou institucí v zemi je [[Kodaňská univerzita]]. V [[Šanghajský žebříček|Šanghajském žebříčku]], který tradičně hierarchizuje nejlepší vysoké školy na světě, se Kodaňská univerzita v roce 2021 umístila na 30. místě na světě. Předčila tak všechny severské univerzity, a nejen ty - na evropském kontinentě (pomineme-li Británii) jí konkuruje jen [[Spolková vysoká technická škola v Curychu|ETH Zürich]]. V první stovce žebříčku má Dánsko navíc ještě jednu školu, [[Aarhuská univerzita|Aarhuskou univerzitu]].{{Citace elektronického periodika [1420] => | titul = ShanghaiRanking's Academic Ranking of World Universities [1421] => | periodikum = www.shanghairanking.com [1422] => | url = https://www.shanghairanking.com/rankings/arwu/2021 [1423] => | datum přístupu = 2022-01-04 [1424] => }} [1425] => [1426] => Studium na vysoké škole v Dánsku je pro studenty z EU/EHP nebo s trvalým pobytem v Dánsku bezplatné.{{Citace elektronického periodika [1427] => | příjmení = Civinini [1428] => | jméno = Claudia [1429] => | titul = Denmark: Tuition fees & cost of living [1430] => | periodikum = www.study.eu [1431] => | url = https://www.study.eu/article/denmark-tuition-fees-cost-of-living [1432] => | jazyk = en [1433] => | datum přístupu = 2022-11-03 [1434] => }} Pro ostatní zahraniční studenty se poplatky pohybují v závislosti na studijním programu od přibližně 6 000 do 18 000 EUR ročně. {{Citace elektronického periodika [1435] => | příjmení = dant [1436] => | titul = Tuition Fees [1437] => | periodikum = studyindenmark.dk [1438] => | url = https://studyindenmark.dk/study-options/tuition-fees-scholarships/tuition-fees-and-scholarships [1439] => | jazyk = en [1440] => | datum přístupu = 2022-11-03 [1441] => }} [1442] => [1443] => == Sport == [1444] => [[Soubor:Mikkel Hansen et Luka Karabatic 2-20160110.jpg|náhled|[[Mikkel Hansen]] (vlevo) v dresu [[dánská mužská házenkářská reprezentace|dánské házenkářské reprezentace]]]] [1445] => Nejpopulárnějším sportem v Dánsku je [[fotbal]]. [[Dánská fotbalová reprezentace]] vyhrála [[Mistrovství Evropy ve fotbale 1992|Mistrovství Evropy 1992]].{{Citace elektronického periodika [1446] => | příjmení = Vilčík [1447] => | jméno = Radek [1448] => | titul = Dánové vzývají pohádku z roku 1992. Nahonem sestavený tým outsiderů vyhrál Euro [1449] => | periodikum = Aktuálně.cz [1450] => | url = https://sport.aktualne.cz/fotbal/euro/dansko-euro-1992/r~ba360604da7911eb966d0cc47ab5f122/ [1451] => | datum vydání = 2021-07-02 [1452] => | jazyk = cs [1453] => | datum přístupu = 2023-04-18 [1454] => }} [[Zlatý míč]] pro nejlepšího fotbalistu Evropy získal roku 1977 [[Allan Simonsen]]. Dalšími známými hráči byli [[Preben Elkjær Larsen]], [[Michael Laudrup]], [[Peter Schmeichel]] či [[Christian Eriksen]]. [1455] => [1456] => Velmi úspěšní jsou Dánové také v [[Házená|házené]]. [[Dánská mužská házenkářská reprezentace|Muži]] vyhráli [[Letní olympijské hry 2016|olympijský turnaj v Rio de Janeiru]] roku 2016{{Citace periodika [1457] => | příjmení = [1458] => | jméno = [1459] => | titul = Překvapení na závěr OH. Házenkáři Dánska slaví zlato, zdolali Francii [1460] => | periodikum = Deník.cz [1461] => | datum vydání = 2016-08-21 [1462] => | ročník = [1463] => | číslo = [1464] => | strany = [1465] => | jazyk = cs [1466] => | url = https://www.denik.cz/ostatni_sport/loh2016-prekvapeni-na-zaver-oh-hazenkari-danska-slavi-zlato-zdolali-francii.html [1467] => | datum přístupu = 2020-09-26 [1468] => }} a dvakrát mistrovství Evropy (2008, 2012), [[dánská ženská házenkářská reprezentace|ženy]] třikrát vyhráli olympijské hry (1996, 2000, 2004), jednou mistrovství světa (1997) a třikrát mistrovství Evropy (1994, 1996, 2002). Nejznámějšími házenkáři jsou [[Mikkel Hansen]] ([[Hráč roku IHF|nejlepší hráč světa]] 2011, 2015 a 2018), [[Niklas Landin Jacobsen]] (triumfoval ve stejné anketě v roce 2019{{Citace elektronického periodika [1469] => | titul = Oftedal and Landin named 2019 IHF World Players of the Year {{!}} IHF [1470] => | periodikum = www.ihf.info [1471] => | url = https://www.ihf.info/media-center/news/oftedal-and-landin-named-2019-ihf-world-players-year [1472] => | datum přístupu = 2020-09-26 [1473] => }}) či [[Anja Andersenová]] (nejlepší házenkářka světa 1997). [1474] => [[Soubor:Badminton Peter Gade.jpg|vlevo|náhled|270x270pixelů|[[Peter Gade]]]] [1475] => Geografie Dánsko předurčuje k popularitě [[jachting]]u a [[Paul Elvstrøm]] v něm také získal čtyři zlaté olympijské medaile. Podobnou tradici má dánské [[veslování]] a pádlování, dánské veslice vybojovaly na olympiádách již sedm zlatých, kanoisté tři. K veslařským legendám patří [[Eskild Ebbesen]], držitel pěti olympijských kovů. Dánové též patří k národům, které si připsaly olympijské zlato již na [[Letní olympijské hry 1896|prvních hrách v Athénách]] roku 1896, díky vzpěrači (a vůbec všestrannému sportovci) [[Viggo Jensen]]ovi. [1476] => [1477] => Významných úspěchů dosahují Dáni tradičně také v [[Cyklistika|cyklistice]] ([[Henry Hansen]], [[Willy Hansen]], [[Niels Fredborg]], [[Lasse Norman Hansen]], [[Bjarne Riis]], [[Michael Rasmussen]], [[Jonas Vingegaard]]). [[Peter Gade]] patří k nejlepším evropským [[badminton]]istům všech dob, [[Poul-Erik Høyer Larsen]] dokázal jako první evropský mužský badmintonista uzmout zlatou olympijskou medaili Asiatům, kteří jinak v této disciplíně tradičně dominují. Roku 2021 ho napodobil [[Viktor Axelsen]].{{Citace elektronického periodika [1478] => | titul = Olympics: Denmark's Viktor Axelsen wins badminton gold to break Asian stranglehold [1479] => | periodikum = Hindustan Times [1480] => | url = https://www.hindustantimes.com/sports/olympics/olympics-denmark-s-viktor-axelsen-wins-badminton-gold-to-break-asian-stranglehold-101627913601455.html [1481] => | datum vydání = 2021-08-02 [1482] => | jazyk = en [1483] => | datum přístupu = 2021-08-05 [1484] => }} Zajímavostí je, že ačkoli je Dánsko obvykle vnímáno jako severská země, zimní sporty zde nejsou příliš populární a jedinou olympijskou medaili ze zimních her získali dánští [[Curling|curleři]] v roce 1998. [1485] => [1486] => Světovou [[tenis]]ovou jedničkou se dokázala stát [[Caroline Wozniacká]].{{Citace elektronického periodika [1487] => | titul = Wozniacká se po výhře nad Kvitovou stane světovou jedničkou [1488] => | periodikum = ČT sport [1489] => | url = https://sport.ceskatelevize.cz/clanek/tenis/wozniacka-se-po-vyhre-nad-kvitovou-stane-svetovou-jednickou/5bdfbe1e0d663b6fe80cf532 [1490] => | jazyk = cs [1491] => | datum přístupu = 2020-09-26 [1492] => }} Dán [[Keňa|keňského]] původu [[Wilson Kipketer]] vybojoval tři tituly mistra světa v [[Běh na 800 metrů|běhu na 800 metrů]]. V závodech [[24 hodin Le Mans]] se rekordními devíti vítězstvími proslavil [[Tom Kristensen]]. Populární v Dánsku jsou také závody na [[Plochá dráha|ploché dráze]], k úspěšným závodníkům patří [[Ole Olsen (plochodrážní jezdec)|Ole Olsen]] či [[Nicki Pedersen]]. Ze šachistů lze jmenovat [[Bent Larsen|Benta Larsena]] či [[Aaron Nimcovič|Aarona Nimcoviče]]. [1493] => [1494] => == Zajímavosti == [1495] => * Po cestovateli [[Vitus Bering|Vitusu Beringovi]] se dnes jmenuje [[Beringův průliv|Beringova úžina]]. [1496] => [1497] => == Odkazy == [1498] => [1499] => === Poznámky === [1500] => [1501] => [1502] => === Reference === [1503] => {{Překlad|en|Denmark|1185439131}} [1504] => [1505] => === Literatura === [1506] => * {{Citace monografie [1507] => | příjmení = Poulsen [1508] => | jméno = Henning [1509] => | příjmení2 = Busck [1510] => | jméno2 = Steen [1511] => | spoluautoři = a kol. [1512] => | rok = 2007 [1513] => | titul = Dějiny Dánska [1514] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [1515] => | místo = Praha [1516] => | stránky = [1517] => | poznámka = [1518] => | isbn = 978-80-7106-908-9 [1519] => }} [1520] => [1521] => === Související články === [1522] => * [[Dánské království]] [1523] => * [[Dánské království (středověk)]] [1524] => * [[Dánsko-německé vztahy]] [1525] => * [[Kauza karikatur proroka Mohameda]] [1526] => * [[Lov velryb na Faerských ostrovech]] [1527] => * [[Seznam dánských králů|Seznam hlav dánského státu]] [1528] => * [[Seznam měst v Dánsku]] [1529] => === Externí odkazy === [1530] => * {{Commonscat|Denmark}} [1531] => * {{Commons}} [1532] => * {{Wikislovník|heslo=Dánsko}} [1533] => * {{Otto|heslo=Dánsko}} [1534] => * {{Osmrelace|50046}} [1535] => * {{NK ČR|ge129115}} [1536] => * {{da}}{{en}}{{fr}}{{Es}}{{de}} http://www.denmark.dk – oficiální stránky dánské vlády [1537] => * {{cs}} [http://www.vkodani.cz vKodani.cz – portál pro Čechy a Slováky v Kodani a okolí] [1538] => * {{cs}} [http://dansko.orbion.cz/ Dánsko – turistické informace o Dánsku i Kodani] [1539] => * {{En}} [http://earthobservatory.nasa.gov/Newsroom/NewImages/images.php3?img_id=14785 Satelitní fotografie Dánska] {{Wayback|url=http://earthobservatory.nasa.gov/Newsroom/NewImages/images.php3?img_id=14785 |date=20080924134510 }} [1540] => * {{Citace elektronické monografie [1541] => | titul = Denmark - Amnesty International Report 2011 [1542] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/denmark/report-2011 [1543] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1544] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [1545] => | jazyk = anglicky [1546] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110904003907/http://www.amnesty.org/en/region/denmark/report-2011 [1547] => | datum archivace = 2011-09-04 [1548] => | nedostupné = ano [1549] => }} [1550] => * {{Citace elektronické monografie [1551] => | titul = Denmark (2011) [1552] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&year=2011&country=8025 [1553] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1554] => | vydavatel = [[Freedom House]] [1555] => | jazyk = anglicky [1556] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823225757/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&country=8025&year=2011 [1557] => | datum archivace = 2011-08-23 [1558] => | nedostupné = ano [1559] => }} [1560] => * {{Citace elektronické monografie [1561] => | korporace = Bureau of European and Eurasian Affairs [1562] => | titul = Background Note: Denmark [1563] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/3167.htm [1564] => | datum vydání = 2011-03-01 [1565] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1566] => | vydavatel = U.S. Department of State [1567] => | jazyk = anglicky [1568] => }} [1569] => * {{Citace elektronické monografie [1570] => | korporace = CIA [1571] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [1572] => | titul = The World Factbook - Denmark [1573] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/da.html [1574] => | datum aktualizace = 2011-08-16 [1575] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1576] => | jazyk = anglicky [1577] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150918223138/https://www.cia.gov/library/publications//the-world-factbook/geos/da.html [1578] => | datum archivace = 2015-09-18 [1579] => | nedostupné = ano [1580] => }} [1581] => * {{Citace elektronické monografie [1582] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Kodani [1583] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Dánsko [1584] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/dansko-2011-06-20.pdf [1585] => | datum vydání = 2011-06-20 [1586] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1587] => | vydavatel = Businessinfo.cz [1588] => | jazyk = česky [1589] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120111131340/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/dansko-2011-06-20.pdf [1590] => | datum archivace = 2012-01-11 [1591] => | nedostupné = ano [1592] => }} [1593] => * {{Citace elektronické monografie [1594] => | příjmení = Anderson [1595] => | jméno = Robert T [1596] => | spoluautoři = a kol. [1597] => | titul = Denmark [1598] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/157748/Denmark [1599] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1600] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [1601] => | jazyk = anglicky [1602] => }} [1603] => [1604] => {{Navboxes [1605] => | title = [[Soubor:Flag of Denmark.svg|22px]] Dánské království [1606] => | list ={{Dánské království}} [1607] => {{Dánsko}} [1608] => }} [1609] => {{Navboxes [1610] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [1611] => | list = {{OECD}} [1612] => {{EU}} [1613] => {{NATO}} [1614] => {{Severská rada}} [1615] => {{Evropský hospodářský prostor (EHP)}} [1616] => }} [1617] => {{Navboxes [1618] => | title = [[Soubor:Gnome-globe.svg|22px]] Geografická lokalizace [1619] => | list ={{Evropa}} [1620] => {{Státy ležící na břehu Baltského moře}}}} [1621] => {{Monarchie}} [1622] => {{Autoritní data}} [1623] => {{Portály|Dánsko}} [1624] => [1625] => [[Kategorie:Dánsko| ]] [1626] => [[Kategorie:Dánské království]] [1627] => [[Kategorie:Severské státy]] [1628] => [[Kategorie:Státy Evropy]] [1629] => [[Kategorie:Státy EU]] [1630] => [[Kategorie:Státy NATO]] [1631] => [[Kategorie:Státy Severské rady]] [1632] => [[Kategorie:Království]] [1633] => [[Kategorie:Metropolitní nebo kontinentální části států]] [1634] => [[Kategorie:Státy Unie pro Středomoří]] [] => )
good wiki

Dánsko

Dánsko je severský stát v severní Evropě. Je metropolitní částí a nejlidnatější složkou Dánského království, ústavně unitárního státu, k němuž patří autonomní území Faerských ostrovů a Grónska v severním Atlantiku.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Švédsko','Kodaň','Island','Baltské moře','Sociální stát','Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj','Grónsko','Bornholm (ostrov)','Harald I.','Německo','Norsko','Evropská unie'

Grónsko

Island

Kodaň

Německo

Norsko

Švédsko

Švédsko je země nacházející se na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.