Array ( [0] => 15480465 [id] => 15480465 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Polsko [uri] => Polsko [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{různé významy|redirect=Polská republika|tento=státu ve střední Evropě|stránka=Polská republika (rozcestník)}} [1] => {{Infobox - stát [2] => | genitiv = Polska [3] => | úřední název = Rzeczpospolita Polska [4] => | úřední název česky = Polská republika [5] => | vlajka = Flag of Poland.svg [6] => | velikost vlajky = 110px [7] => | článek o vlajce = Polská vlajka [8] => | znak = Herb Polski.svg [9] => | velikost znaku = 90px [10] => | článek o znaku = Státní znak Polska [11] => | hymna = Mazurek Dąbrowskiego [12] => | článek o hymně = Polská hymna [13] => | soubor hymny = Mazurek Dabrowskiego.ogg [14] => | motto = [15] => | mapa umístění = EU-Poland.svg [16] => | velikost mapy = 290px [17] => | hlavní město = [[Varšava]] (''Warszawa'') [18] => | rozloha = 312 679 [19] => | rozlmisto = 69 [20] => | procent vody = 2,6 [21] => | nejvyšší hora = [[Rysy]] [22] => | výška nejvyšší hory = 2499,2 [23] => | čas = +1 [24] => | počet obyvatel = 38 036 118{{Citace elektronické monografie [25] => | titul = Informacja o wstępnych wynikach Narodowego Spisu Powszechnego Ludności i Mieszkań 2021. [26] => | url = https://stat.gov.pl/download/gfx/portalinformacyjny/pl/defaultaktualnosci/6494/1/1/1/informacja_o_wstepnych_wynikach_nsp_2021.docx [27] => }} [28] => | obyvmisto = 38 [29] => | obyvatelé aktuální k = 2022 [30] => | hustota = 122 [31] => | hustmisto = 91 [32] => | HDI = 0,876 [33] => | HDIvývoj = růst [34] => | HDIvýše = velmi vysoký [35] => | HDI aktuální k = 2021 [36] => | HDImísto = 34 [37] => | jazyk = [[polština]] (úřední jazyk), [[němčina]], [[běloruština]], [[kašubština]], [[litevština]] (pomocné úřední jazyky na nějakých místech) [38] => | národnosti = [[Poláci]]: 94,8 % (97,5 % polské národnosti a zároveň jiné),
[[Slezané]]: 2,2 % (většina z nich se hlásila k polsko-slezské národnosti, menší část pouze ke slezské),
ostatní 3,0 % (pouze jiná nepolská národnost 1,2 %) [39] => | náboženství = [[Římskokatolická církev v Polsku|katolické]] 71,3 %, ostatní: 28,7 % (2021) [40] => | státní zřízení = [[parlamentní republika]] [41] => | datum vzniku = [[11. listopad]]u [[1918]] [42] => | způsob vzniku = obnovení nezávislosti po sjednocení území zabraných [[Rusko|Ruskem]], [[Německo|Německem]] a [[Rakousko|Rakouskem]] koncem 18. století [43] => | funkce1 = Prezident [44] => | vládce1 = [[Andrzej Duda]] [45] => | funkce2 = Předseda vlády [46] => | vládce2 = [[Donald Tusk]] [47] => | měna = [[złoty]] [48] => | kód měny = PLN [49] => | HDP/ob. = 45 538 [50] => | HDP/ob.misto = 40 [51] => | HDP aktuální k = 2023 [52] => | ison = 616 [53] => | iso3 = POL [54] => | iso2 = PL [55] => | mpz = PL [56] => | doména = pl [57] => | předvolba = +48 [58] => | commonscat = Poland [59] => }}'''Polsko''' ({{Vjazyce2|pl|''Polska''}}), plným názvem '''Polská republika''' ({{Vjazyce2|pl|{{Audio|Pl-Rzeczpospolita.ogg|''Rzeczpospolita Polska''}}}}) je stát v severní části [[Střední Evropa|střední Evropy]]. Na severovýchodě sousedí s [[Litva|Litvou]] a [[Rusko|Ruskem]],{{Poznámka|Polsko sousedí s [[Kaliningradská oblast|Kaliningradskou oblastí]], [[exkláva|exklávou]] Ruska.}} na východě s [[Bělorusko|Běloruskem]] a [[Ukrajina|Ukrajinou]], na jihu se [[Slovensko|Slovenskem]] a [[Česko|Českou republikou]] a na západě s [[Německo|Německem]]. Sdílí také námořní hranice s [[Dánsko|Dánskem]] a [[Švédsko|Švédskem]]. Polsko se dělí na 16 [[vojvodství]] a má rozlohu 312 700 km2{{cite web|url=https://stat.gov.pl/obszary-tematyczne/ludnosc/ludnosc/powierzchnia-i-ludnosc-w-przekroju-terytorialnym-w-2023-roku,7,20.html|title=Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2023 roku|last=GUS}}{{cite web|title=Poland country profile|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17753718|website=BBC News|access-date=12 November 2023|date=12 November 2023}} a žije v něm přes 38 milionů obyvatel a je tak pátým nejlidnatějším [[Členský stát Evropské unie|členským státem Evropské unie]]. Hlavním a největším městem je [[Varšava]]. Mezi další velká města patří [[Krakov]], [[Vratislav (město)|Vratislav]], [[Lodž]], [[Poznaň]], [[Gdaňsk]] a [[Štětín]]. Polsko má [[Mírný pás|mírné přechodné podnebí]] a jeho území tvoří z velké části [[Středoevropská nížina]], která se rozkládá od [[Baltské moře|Baltského moře]] na severu až po [[Krkonošsko-jesenická subprovincie|Sudety]] a [[Karpaty]] na jihu. Nejdelší polskou řekou je [[Visla]] a nejvyšším bodem Polska je hora [[Rysy]], která se nachází ve [[Vysoké Tatry|Vysokých Tatrách]]. [60] => [61] => Prehistorická lidská činnost na polském území se datuje přibližně do doby 10 000 let př. n. l. Po celý [[pozdní starověk]] se zde vyskytovala kulturně rozmanitá společnost, v [[Raný středověk|raném středověku]] byl region osídlen kmenovými [[Polané (západní)|Polany]], kteří dali Polsku jeho jméno. Vznik státnosti v roce 966 souvisel s konverzí [[Pohanství|pohanského]] vládce Polanů na [[křesťanství]] pod patronací [[Katolická církev|katolické církve]]. [[Polské království (1025–1385)|Polské království]] vzniklo v roce 1025 a v roce 1569 upevnilo své dlouholeté spojení s [[Litva|Litvou]], čímž vznikla [[Polsko-litevská unie]]. Unie byla v té době jednou z evropských [[Velmoc|velmocí]] s [[Zlaté svobody|jedinečným liberálním]] politickým systémem, který v květnu 1791 přijal [[Ústava z 3. května 1791|první moderní ústavu v Evropě]]. [62] => [63] => S koncem prosperujícího polského zlatého věku si zemi na konci 18. století [[Dělení Polska|rozdělily sousední státy]]. Polsko získalo svou nezávislost v roce 1918 jako [[druhá Polská republika]] a úspěšně ji uhájilo v [[Polsko-sovětská válka|polsko-sovětské válce]] v letech 1919-1921. Invaze [[Nacistické Německo|nacistického Německa]] a [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] do Polska v září 1939 znamenala začátek [[Druhá světová válka|druhé světové války]], která vedla k [[Holokaust|holocaustu]] a milionům [[Dějiny Polska#Polsko během 2. světové války|polských obětí]]. Jako člen [[Východní blok|komunistického bloku]] ve světové [[Studená válka|studené válce]] byla [[Polská lidová republika]] zakládajícím signatářem [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]]. Díky vzniku a přínosu hnutí [[Solidarita]] byla [[Polská sjednocená dělnická strana|komunistická vláda]] [[Dějiny Polska#Polská lidová republika|rozpuštěna]] a Polsko se v roce 1989 obnovilo jako [[Demokracie|demokratický stát]]. [64] => [65] => Polsko je [[Parlamentní republika|parlamentní republikou]] s [[Bikameralismus|dvoukomorovým]] [[Parlament|zákonodárným sborem]], který tvoří [[Sejm]] a [[Senát Polska|Senát]]. Jedná se o [[Vyspělá země|rozvinutý trh]] a [[Ekonomika s vysokými příjmy|vysokopříjmovou ekonomiku]]. Polsko, které je považováno za střední velmoc, má [[Seznam států světa podle HDP|šestou největší ekonomiku]] v [[Evropská unie|Evropské unii]] podle hrubého domácí produktu (nominálního) a pátou největší podle HDP přepočtenou na paritu kupní síly. Má velmi vysoký [[index lidského rozvoje]], poskytuje velmi vysokou bezpečnost a ekonomickou svobodu, stejně jako bezplatné vysokoškolské vzdělání a všeobecný systém zdravotní péče. V zemi se nachází 17 památek [[Světové dědictví|světového dědictví]] UNESCO. Polsko je zakládajícím členským státem [[Organizace spojených národů]] a také členem [[Světová obchodní organizace|Světové obchodní organizace]], [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]], [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]], Evropské unie, [[Schengenský prostor|schengenského prostoru]], ne však [[Eurozóna|eurozóny]]. [66] => [67] => == Název == [68] => Původ polského slova „Polska“ (česky Polsko) není v historických pramenech doložen. Pravděpodobně se jedná o název [[Západní Slované|západoslovanského]] kmene [[Polané (západní)|Polanů]].{{Poznámka|Nebo název pole označující volný prostor na daném území. V ''Životě svatého Vojtěcha'' (asi 1000) se vyskytuje latinská forma ''Polani'', v kronice [[Dětmar z Merseburku|Dětmara z Merseburku]] (1002) - ''Poleni''.}} Název Polané zase pochází z indoevropského slova ''pole'', které znamená ''obdělávané [[pole]]'' nebo ''otevřené prostranství''. Název Polsko se začal používat pro označení celého [[Stát|státu]] v 11. století a původně fungoval jako forma výrazu „polská země“ (latinsky ''terra Poloniæ''). Z tohoto zdroje pocházejí jak vlastní jména Polska a Poláci ([[Endonymum|endonyma]]), tak i většina názvů, které se pro ně používají v jiných jazycích ([[Exonymum|exonyma]]). [69] => [70] => Gramaticky se název Polska skládá ze dvou částí: [[Kořen (mluvnice)|kořene]] ''pol'' (od „pole“), který znamená otevřený prostor nebo obdělávané pole, a [[Sufix|sufixálního]] [[Adjektivum|adjektivního]] [[Afix|afixu]] -ska. Název Polska je gramaticky přídavné jméno utvořené od podstatného jména pole sufixem -sk, což je adjektivní [[afix]], odvozený od [[Praslovanština|praslovanského]] ''*-ьskъ-jь'', označujícího příslušnost k něčemu.Stanisław Rospond, ''Gramatyka historyczna języka polskiego z ćwiczeniami'', Wydawnictwo Naukowe PWN, Warszawa 2009, s. 114, {{ISBN|978-83-01-13992-6}}.{{Citace monografie [71] => | příjmení = Klemensiewicz [72] => | jméno = Zenon [73] => | příjmení2 = Lehr-Spławiński [74] => | jméno2 = Tadeusz [75] => | příjmení3 = Urbańczyk [76] => | jméno3 = Stanisław [77] => | titul = Gramatyka historyczna języka polskiego [78] => | vydání = Wyd. 4 [z uzupełnieniami [79] => | vydavatel = Państ. Wydaw. Naukowe [80] => | místo = Warszawa [81] => | počet stran = 611 [82] => | isbn = 978-83-01-00995-3 [83] => }} Tento afix je charakteristickým prvkem slovanských a polských místních a pomístních jmen, s jejichž pomocí se tvoří zeměpisná jména. Tato koncovka se vyskytuje i v domácích jménech dalších slovanských zemí, například v českých a slovenských jménech Česko a Slovensko a v chorvatském jménu pro [[Chorvatsko]] - ''Hrvatska''. [84] => [85] => == Dějiny == [86] => {{Podrobně|Dějiny Polska}} [87] => [88] => === Od pravěku k rozdělení Polska === [89] => [[Soubor:Biskupin - gate and wall.jpg|náhled|vlevo|Rekonstrukce usedlosti [[Lužická kultura|lužické kultury]] z [[doba bronzová|doby bronzové]], [[Biskupin]], cca 700 př. n. l.]] [90] => [[Soubor:MieszkoDagome.jpg|náhled|[[Měšek I.]] na obrazu [[Jan Matejko|Jana Matejka]]|vlevo|216x216pixelů]] [91] => Nejznámějším pravěkým archeologickým nálezem v Polsku je opevněné osídlení [[Biskupin]] (v němž se dnes nachází [[skanzen]]). Vzniklo kolem roku 748 př. n. l., v pozdní [[Doba bronzová|době bronzové]], v rámci [[Lužická kultura|lužické kultury]].{{Citace elektronického periodika [92] => | titul = Biskupin - zatopiony gród [93] => | url = https://podroze.onet.pl/polska/kujawsko-pomorskie/biskupin-historia-pierwszej-polskiej-osady/sssj2wc [94] => | periodikum = Onet Podróże [95] => | datum vydání = 2013-10-15 [96] => | datum přístupu = 2019-10-19 [97] => | jazyk = pl [98] => }} Mezi 4. stoletím př. n. l. a 5. stoletím se na území současného Polska usadila řada etnických skupin – [[Keltové|keltské]], [[Sarmati|sarmatské]], [[Skytové|skytské]], [[Slované|slovanské]], [[Baltové|baltické]] i [[Germáni|germánské]] kmeny. Archeologické nálezy v [[Kujavsko|Kujavsku]] rovněž potvrdily přítomnost [[Římská legie|římských legií]].{{Citace elektronického periodika [99] => | titul = [Nasz wywiad] Rzymianie na Kujawach – sensacja w polskiej archeologii [100] => | url = https://superhistoria.pl/starozytnosc/63019/nasz-wywiad-rzymianie-na-kujawach-sensacja-w-polskiej-archeologii.html [101] => | periodikum = Do Rzeczy [102] => | datum vydání = 2018-04-28 [103] => | datum přístupu = 2019-10-19 [104] => | jazyk = pl [105] => }} Jednalo se pravděpodobně o expediční sbor vyslaný k ochraně [[Jantarová stezka|jantarové stezky]]. Od 5. století začalo slovanské osídlení převládat. [106] => [107] => Polsko jako státní útvar existovalo od 10. století. První zprávy o něm pocházejí z let 962 až 963 a týkají se knížete [[Měšek I.|Měška I.]], který je prvním historicky doloženým vládcem polského státu. V roce 965 si Měšek vzal za ženu [[České knížectví|českou]] princeznu [[Doubravka Přemyslovna|Doubravku Přemyslovnu]]. Díky jejímu vlivu Měšek i celé Polsko v roce 966 přijali [[křesťanství]].{{Citace elektronického periodika [108] => | titul = Doubravka Přemyslovna: Křesťanka mezi pohanskými Poláky [109] => | url = https://www.stoplusjednicka.cz/doubravka-premyslovna-krestanka-mezi-pohanskymi-polaky [110] => | periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost [111] => | datum vydání = 2017-08-26 [112] => | datum přístupu = 2019-10-20 [113] => | jazyk = en [114] => }} Přechod to však nebyl zcela pokojný, ještě roku 1038 vypuklo velké [[Slovanské náboženství|pohanské]] povstání, kvůli němuž musel královský dvůr opustit [[Hnězdno]] a uchýlit se do [[Krakov]]a, který se pak stal hlavním městem na mnoho staletí. Měškův rod, [[Piastovci]], vládl v Polsku až do roku 1370, často byl přitom ve sporech s českými [[Přemyslovci]]. Jako první se polským králem nechal korunovat [[Boleslav Chrabrý]] roku 1025.{{Citace elektronického periodika [115] => | titul = Boleslav I. Chrabrý: Získal pro Polsko královskou korunu! [116] => | url = https://epochaplus.cz/boleslav-i-chrabry-ziskal-pro-polsko-kralovskou-korunu/ [117] => | periodikum = epochaplus.cz [118] => | datum přístupu = 2019-10-20 [119] => | jazyk = cs-CZ [120] => | jméno = Lukáš [121] => | příjmení = Vojáček [122] => }} Titul však nebyl dědičný. V roce 1109 porazil [[Boleslav III. Křivoústý]] [[Jindřich V. Sálský|Jindřicha V.]] v [[Obležení Hlohova|bitvě na Psích polích]] a zastavil [[Německé království|německý]] postup do Polska.{{Citace monografie [123] => | příjmení = Olejnik [124] => | jméno = Karol [125] => | titul = Głogów 1109 [126] => | url = https://books.google.com/books?id=ZKGxAAAACAAJ&newbks=0&hl=cs [127] => | vydavatel = Dom Wydawniczy Bellona [128] => | počet stran = 116 [129] => | isbn = 978-83-11-08945-7 [130] => | poznámka = Google-Books-ID: ZKGxAAAACAAJ [131] => | jazyk = pl [132] => }} Bitva byla prvním velkým polským vítězstvím nad agresivním nepřítelem a je proto pevnou součástí polského národního vědomí. Literárně byla zaznamenána v [[Gesta principum Polonorum|kronice]] [[Gallus Anonymus|Galla Anonyma]]. Boleslav byl velkým znovusjednotitelem Polska, avšak jeho vlastní nástupnický řád zemi znovu rozdrobil. [133] => [[Soubor:Casimir III of Poland.jpg|vlevo|náhled|242x242pixelů|[[Kazimír III. Veliký]]]] [134] => Jeden z lokálních piastovských vládců, [[Konrád I. Mazovský]], pozval do země roku 1226 [[Řád německých rytířů]], což vedlo později k mnoha válkám Poláků s tímto řádem. Když se zdálo, že země bude znovu sjednocena, došlo roku 1241 k [[Mongolský vpád do Evropy|mongolskému vpádu]]. Poláci byli poraženi v [[Bitva u Lehnice|bitvě u Lehnice]].{{Citace elektronického periodika [135] => | titul = Když Tataři zvítězili v bitvě na Lehnickém poli, střední Evropu před nimi zachránilo jen obrovské štěstí [136] => | url = https://nasregion.cz/kdyz-tatari-zvitezili-v-bitve-na-lehnickem-poli-stredni-evropu-pred-nimi-zachranilo-jen-obrovske-stesti-98818/ [137] => | periodikum = Náš region [138] => | datum vydání = 2019-04-09 [139] => | datum přístupu = 2019-10-19 [140] => | příjmení = [141] => | jméno = [142] => | vydavatel = [143] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20191019122506/https://nasregion.cz/kdyz-tatari-zvitezili-v-bitve-na-lehnickem-poli-stredni-evropu-pred-nimi-zachranilo-jen-obrovske-stesti-98818 [144] => | datum archivace = 2019-10-19 [145] => }} V osudové bitvě zahynul nejen potenciální sjednotitel [[Jindřich II. Pobožný]], ale bylo zdecimováno takřka celé polské rytířstvo. Rozsáhlé oblasti v jižním Polsku zůstaly zpustošené a mnoho let byly vylidněné. To otevřelo cestu pruské kolonizaci, ale i českému zájmu o území [[Slezsko|Slezska]]. Až roku 1320 se podařilo sjednotit rozdrobený polský stát [[Vladislav I. Lokýtek|Vladislavu I. Lokýtkovi]].[http://www.piastowie.kei.pl/piast2/lokietek.htm Władysław Łokietek] {{Wayback|url=http://www.piastowie.kei.pl/piast2/lokietek.htm |date=20090918223744 }} piastowie.kei.pl Jeho syn, [[Kazimír III. Veliký]] (vládl 1333–1370), si vydobyl pověst jednoho z největších polských králů. Rozšířil královskou ochranu [[Židé|Židů]] a povzbuzoval je k imigraci do Polska.{{Citace elektronického periodika [146] => | příjmení = Fingerland [147] => | jméno = Jan [148] => | titul = Příběhy vášně a intrik: Proč Kazimír III. Veliký pozval Židy do Polska a jaké měl vztahy k českým zemím? [149] => | periodikum = Reflex.cz [150] => | url = https://www.reflex.cz//clanek/historie/112312/pribehy-vasne-a-intrik-proc-kazimir-iii-veliky-pozval-zidy-do-polska-a-jake-mel-vztahy-k-ceskym-zemim.html [151] => | datum vydání = 2022-03-24 [152] => | jazyk = cs [153] => | datum přístupu = 2023-04-22 [154] => }} Založil rovněž [[Jagellonská univerzita|Krakovskou univerzitu]].{{Citace periodika [155] => | příjmení = Knoll [156] => | jméno = Paul W. [157] => | titul = Casimir the Great and the University of Cracow [158] => | periodikum = Jahrbücher für Geschichte Osteuropas [159] => | datum vydání = 1968 [160] => | ročník = 16 [161] => | číslo = 2 [162] => | strany = 232–249 [163] => | issn = 0021-4019 [164] => | url = https://www.jstor.org/stable/41043482 [165] => | datum přístupu = 2023-04-22 [166] => }} Posílil moc šlechty ([[Zlaté svobody]]) a kodifikoval polské právo. Učinil dohodu s českým králem [[Karel IV.|Karlem IV.]] – Kazimír se zřekl Slezska na oplátku za to, že čeští králové nebudou usilovat o polskou korunu.{{Citace elektronického periodika [167] => | titul = Kazimír III. Veliký — Lidé — Česká televize [168] => | url = https://www.ceskatelevize.cz/lide/kazimir-iii-veliky/ [169] => | periodikum = www.ceskatelevize.cz [170] => | datum přístupu = 2019-10-19 [171] => }} Zabránil rozšíření [[Černá smrt|černé smrti]] do Polska opatřeními na hranicích. S ním ovšem piastovská dynastie vymřela. [172] => [[Soubor:Europa Jagellonica.svg|náhled|Jagellonská Evropa na konci 15. století]] [173] => [[Soubor:Grunwald Wojciech Kossak.jpg|náhled|vlevo|[[Bitva u Grunwaldu]]]] [174] => Roku [[1385]] bylo smlouvou v [[Kreva|Krevě]] dohodnuto spojení polského království s [[Litevské velkoknížectví|litevským velkoknížectvím]] (tzv. [[Krevská unie|Krewská unie]]). Na polský trůn usedli litevští velkovévodové z rodu [[Jagellonci|Jagellonců]]. Toto soustátí existovalo ve formě volné polsko-litevské [[personální unie]] až do roku 1569, kdy byla Litva s polským královstvím spojena těsněji (tzv. [[Lublinská unie]]).{{Citace monografie [175] => | příjmení = Dembkowski [176] => | jméno = Harry E. [177] => | titul = The Union of Lublin, Polish Federalism in the Golden Age [178] => | url = https://books.google.com/books?id=svAaAAAAMAAJ&newbks=0&hl=cs [179] => | vydavatel = East European Monographs [180] => | počet stran = 400 [181] => | isbn = 978-0-88033-009-1 [182] => | poznámka = Google-Books-ID: svAaAAAAMAAJ [183] => | jazyk = en [184] => }} Stát spojením obou národů posílil. Roku 1410 polsko-litevské vojsko definitivně rozdrtilo německé rytíře v [[Bitva u Grunwaldu|bitvě u Grunwaldu]].{{Citace elektronického periodika [185] => | titul = Bitva rytířů a mýtů. U Grunwaldu byl roku 1410 i Žižka [186] => | url = https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/den-d/bitva-rytiru-a-mytu-u-grunwaldu-byl-roku-1410-i-zizka_175538.html [187] => | periodikum = TÝDEN.cz [188] => | datum vydání = 2010-07-15 [189] => | datum přístupu = 2019-10-20 [190] => | jazyk = cs [191] => | jméno = [192] => | příjmení = [193] => | vydavatel = [194] => | url archivu = [195] => }} Jagellonci navíc získali roku 1471 českou korunu a posléze i uherskou. K velkému rozkvětu [[Polsko-litevská unie|polsko-litevského dvojstátí]] došlo v 16. století. Na jeho konci, roku 1596, bylo hlavní město přesunuto do Varšavy a tamní [[Královský hrad (Varšava)|královský palác]] se stal první velkolepou [[Renesanční architektura|renesanční]] stavbou v Polsku. Rozvoj byl provázen oslabováním moci panovníka a růstem vlivu početné [[Szlachta|šlechty]]. Již roku 1505 zákon zvaný ''[[Nihil novi]]'' přenesl většinu pravomocí z panovníka na [[Sejm]].{{Citace periodika [196] => | příjmení = Wagner [197] => | jméno = W. J. [198] => | titul = The New Constitution of Poland [199] => | periodikum = The American Journal of Comparative Law [200] => | datum vydání = 1953 [201] => | ročník = 2 [202] => | číslo = 1 [203] => | strany = 59–63 [204] => | issn = 0002-919X [205] => | doi = 10.2307/837996 [206] => | url = https://www.jstor.org/stable/837996 [207] => | datum přístupu = 2023-04-22 [208] => }} V důsledku toho začal být tento stát nazýván ''[[Polsko-litevská unie (1569–1795)|Rzecz Pospolita Obojga Narodów]]'' (věc veřejná obou národů, překlad [[latina|latinského]] ''[[Republika|res publica]]''). Sejm navíc vydal zákon o náboženské toleranci ([[Varšavská konfederace]]), takže se Polsku v 16. století vyhnuly boje mezi [[Protestantismus|protestanty]] a [[Katolicismus|katolíky]].{{Citace elektronického periodika [209] => | titul = Polská vládní strana odmítla rezoluci oceňující přínos protestantů k dějinám země [210] => | url = https://plus.rozhlas.cz/polska-vladni-strana-odmitla-rezoluci-ocenujici-prinos-protestantu-k-dejinam-6504242 [211] => | periodikum = Plus [212] => | vydavatel = Český rozhlas [213] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [214] => | datum vydání = 2017-12-20 [215] => | datum přístupu = 2019-10-20 [216] => | jazyk = cs [217] => }} Blahobyt se projevil i rozvojem věd – jejich symbolem je zvláště [[Mikuláš Koperník]], průkopník [[Heliocentrismus|heliocentrismu]] z [[Toruň|Toruně]].{{Citace elektronického periodika [218] => | titul = Mikuláš Koperník: Ten, kdo donutil Zemi létat [219] => | url = https://vtm.zive.cz/clanky/mikulas-kopernik-ten-kdo-donutil-zemi-letat/sc-870-a-193679/default.aspx [220] => | periodikum = VTM.cz [221] => | datum přístupu = 2019-10-20 [222] => | jazyk = cs [223] => | jméno = Pavel [224] => | příjmení = Tronner [225] => }} Sílu polsko-litevské unie manifestovalo dobytí [[Moskva|Moskvy]] roku 1610, při němž se vyznamenal polský vojevůdce [[Stanisław Żółkiewski]]. Nechybělo tehdy mnoho, aby polský král uzmul i [[Ruský car|carskou]] korunu.{{Citace elektronického periodika [226] => | titul = Ottův slovník naučný/Polsko – Wikizdroje [227] => | url = https://cs.wikisource.org/wiki/Ott%C5%AFv_slovn%C3%ADk_nau%C4%8Dn%C3%BD/Polsko [228] => | periodikum = cs.wikisource.org [229] => | datum přístupu = 2019-10-20 [230] => }} Po definitivním vítězství v [[Rusko-polská válka (1605–1618)|rusko-polské válce]] roku 1618 dosáhl polský stát vrcholu své územní expanze (asi milion kilometrů čtverečních).[[Soubor:Border changes in history of Poland.png|náhled|vlevo| [231] => {{legenda|#FFD1DC|Hranice Polska po roce 1945}} [232] => {{legenda|#C0C0C0|Hranice Polska 1918–1939}} [233] => {{legenda|#F5DEB3|[[Polsko-litevská unie]] 1569}} [234] => {{legenda|#FFDF00|Polsko okolo roku 1000}}[[:Soubor:Border changes in history of Poland.png|Border changes in history of Poland.png]]]]V polovině 17. století však Polskem otřáslo [[Chmelnického povstání]] na [[Ukrajina|Ukrajině]] a následné války s [[Osmanská říše|Osmanskou říší]], [[Švédsko|Švédskem]], [[Ruské carství|Ruskem]] a nájezdy [[Krymský chanát|krymských Tatarů]] (historici odhadují, že krymskotatarské vpády stály v letech 1494 až 1694 život jednoho milionu obyvatel Polska a Litvy). Na konci 17. století zemi postavil na nohy – alespoň vojensky – [[Jan III. Sobieski]]. Ten se proslavil i svým vítězstvím v [[Bitva u Vídně|bitvě u Vídně]], kde roku 1683 porazil vojska [[Kara Mustafa|Kary Mustafy]] a definitivně zastavil turecký postup do středu Evropy.{{Citace elektronické monografie [235] => | titul = 1683 – Začátek konce osmanské expanze do Evropy [236] => | url = http://www.vhu.cz/1683-zacatek-konce-osmanske-expanze-do-evropy/ [237] => | datum přístupu = 2019-10-20 [238] => | příjmení = Munzar [239] => | jméno = Zdeněk [240] => | vydavatel = Vojenský historický ústav Praha [241] => | místo = [242] => | datum vydání = [243] => }} V ostatních oblastech společenského života se však králi už tolik nedařilo. Úpadek se prohloubil v 18. století, kdy se na polský trůn dostali [[Wettinové]]. První panovník tohoto rodu [[August II. Silný]] zatáhl Polsko do [[Severní válka|severní války]] a přivedl ho k porážce v ní, následované rozvratem celé země. Ten ještě prohloubil král [[August III. Polský]], který se trůnu chopil s ruskou pomocí, a proto toleroval rostoucí zásahy Ruska do vnitřní polské politiky (zejm. ve prospěch vlivného rodu [[Poniatowští|Poniatowských]], soupeřícího s jiným rodem – [[Czartoryští|czartoryšským]]). Když byl roku 1764 králem zvolen [[Stanislav II. August Poniatowski]], vnímaný jako vyložený poskok ruské carevny [[Kateřina II. Veliká|Kateřiny II.]], polská šlechta to již nevydržela, založila tzv. [[Barská konfederace|Barskou konfederaci]] a zahájila proti králi povstání.{{Citace periodika [244] => | příjmení = KAPLAN [245] => | jméno = Herbert Harold [246] => | titul = The Election of the Last King of Poland: Stanislas Augustus Poniatowski [247] => | periodikum = The Polish Review [248] => | datum vydání = 1957 [249] => | ročník = 2 [250] => | číslo = 1 [251] => | strany = 27–49 [252] => | issn = 0032-2970 [253] => | url = https://www.jstor.org/stable/25776095 [254] => | datum přístupu = 2023-04-22 [255] => }}{{Citace elektronického periodika [256] => | titul = Barská konfederace [257] => | url = https://leporelo.info/barska-konfederace [258] => | periodikum = leporelo.info [259] => | datum přístupu = 2019-10-20 [260] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210517092619/https://leporelo.info/barska-konfederace [261] => | datum archivace = 2021-05-17 [262] => }} Tím začala katastrofa, neboť porážka tohoto povstání a následné peripetie vedly v letech [[1772]], [[1793]] a [[1795]] k [[dělení Polska]].{{Citace monografie [263] => | příjmení = Lukowski [264] => | jméno = Jerzy [265] => | titul = The Partitions of Poland 1772, 1793, 1795 [266] => | url = https://books.google.com/books?id=Zm3XAwAAQBAJ&newbks=0&hl=cs [267] => | vydavatel = Routledge [268] => | počet stran = 249 [269] => | isbn = 978-1-317-88694-5 [270] => | poznámka = Google-Books-ID: Zm3XAwAAQBAJ [271] => | jazyk = en [272] => }} Jeho území si rozdělily na základě velmocenských dohod [[Rusko]], [[Prusko]] a [[Habsburská monarchie|Rakousko]] a polský stát tak zanikl. Posledním vzmachem odporu bylo [[Kościuszkovo povstání]].{{Citace monografie [273] => | příjmení = Szyndler [274] => | jméno = Bartłomiej [275] => | titul = Powstanie kościuszkowskie 1794 [276] => | url = https://books.google.com/books?id=rxBpAAAAMAAJ&newbks=0&hl=cs [277] => | vydavatel = Wydawn. Ancher [278] => | počet stran = 498 [279] => | isbn = 978-83-85576-10-5 [280] => | poznámka = Google-Books-ID: rxBpAAAAMAAJ [281] => | jazyk = pl [282] => }} [283] => [284] => === Mezi Ruskem, Pruskem a Rakouskem === [285] => [[Soubor:Jan Henryk Dabrowski entering Poznań.PNG|náhled|248x248pixelů|[[Jan Henryk Dąbrowski]] během [[Velkopolské povstání (1806)|Velkopolského povstání]]]] [286] => V roce 1806 vypuklo v pruském záboru tzv. [[Velkopolské povstání (1806)|velkopolské povstání]] vedené [[Jan Henryk Dąbrowski|Janem Henrykem Dąbrowskim]]. Protože se v zásadě snažilo pomoci [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovi]] bojujícímu právě v tu dobu v [[Pruské království|Prusku]], nechal Napoleon rok poté zřídit na části území předtím zabraném Pruskem a [[Rakouské císařství|Rakouskem]] [[Varšavské knížectví]], které se stalo jeho spojencem.{{Citace periodika [287] => | příjmení = Stanley [288] => | jméno = John [289] => | titul = French Attitudes toward Poland in the Napoleonic Period [290] => | periodikum = Canadian Slavonic Papers / Revue Canadienne des Slavistes [291] => | datum vydání = 2007 [292] => | ročník = 49 [293] => | číslo = 3/4 [294] => | strany = 209–227 [295] => | issn = 0008-5006 [296] => | url = https://www.jstor.org/stable/40871200 [297] => | datum přístupu = 2023-04-22 [298] => }} Po Napoleonově porážce roku 1815 však bylo zrušeno a na jeho místě bylo, rozhodnutím [[Vídeňský kongres|Vídeňského kongresu]], zřízeno autonomní [[Kongresové Polsko|Království polské]] (tzv. Kongresové Polsko či Kongresovka), podléhající [[Ruské impérium|ruskému]] [[car]]ovi.{{Citace monografie [299] => | příjmení = Dybaś [300] => | jméno = Bogusław [301] => | titul = Die polnische Frage und der Wiener Kongress 1814-1815 [302] => | url = https://books.google.com/books?id=1jOuzgEACAAJ&newbks=0&hl=cs [303] => | vydavatel = Verlag der österreichischen Akademie der Wissenschaften [304] => | počet stran = 226 [305] => | isbn = 978-3-7001-8580-2 [306] => | poznámka = Google-Books-ID: 1jOuzgEACAAJ [307] => | jazyk = de [308] => }} Roku [[1831]] vypuklo ve Varšavě a dalších místech [[Listopadové povstání]], jedno z největších národních povstání 19. století, které však bylo [[Ruská imperiální armáda|carskou armádou]] potlačeno.{{Citace elektronického periodika [309] => | titul = The November Uprising – what were the Poles fighting for and why? [310] => | periodikum = Poland.pl [311] => | url = https://poland.pl/history/historical-events/the-november-uprising-what-were-the-poles-fighting-for-and-why/ [312] => | datum vydání = 2018-11-29 [313] => | jazyk = en [314] => | datum přístupu = 2023-04-22 [315] => }} Následkem toho byla v roce [[1832]] autonomie knížectví omezena. V roce 1863 vypuklo [[Lednové povstání]].{{Citace elektronického periodika [316] => | příjmení = Lhoťan [317] => | jméno = Lukáš [318] => | titul = Polské povstání proti ruské okupaci skončilo v kaluži polské krve. Povstalců se nezastal ani papež [319] => | periodikum = Reflex.cz [320] => | url = https://www.reflex.cz//clanek/historie/99426/polske-povstani-proti-ruske-okupaci-skoncilo-v-kaluzi-polske-krve-povstalcu-se-nezastal-ani-papez.html [321] => | datum vydání = 2020-01-22 [322] => | jazyk = cs [323] => | datum přístupu = 2023-04-22 [324] => }} Vzniklo spontánně z odporu mladých Poláků, kteří odmítali sloužit v Ruské armádě a utíkali do lesů. Za osmnáct měsíců bylo ale poraženo a roku 1866 byly zrušeny poslední zbytky polské autonomie v rámci Ruska.[[Soubor:Languages of Central Europe 1910 v češtině.png|náhled|Území, kde byla roku 1910 převažujícím jazykem polština (světle modře). |vlevo]]Část obsazená Rakouskem nesla název [[Haličsko-vladiměřské království|Království haličsko-vladiměřské]] (s autonomní vládou od roku [[1861]]). Město [[Krakov]] s okolím bylo v letech [[1815]]–[[1846]] nezávislou [[Svobodné město Krakov|Krakovskou republikou]] (pod patronátem tří sousedních mocností).{{Citace periodika [325] => | příjmení = SOWA [326] => | jméno = KAZIMIERZ Z. [327] => | titul = The Development of Cracow in the 19th Century against the Background of the Historic Role of the City [328] => | periodikum = The Polish Sociological Bulletin [329] => | datum vydání = 1986 [330] => | číslo = 73/74 [331] => | strany = 113–124 [332] => | issn = 0032-2997 [333] => | url = https://www.jstor.org/stable/44816245 [334] => | datum přístupu = 2023-04-22 [335] => }} Po potlačení [[Krakovské povstání|Krakovského povstání]] však bylo připojeno k Rakouské Haliči, jejíž východní část obývali převážně Malorusové ([[Ukrajinci]]) a [[Židé]]. Přes národnostní třenice a relativní zaostalost byla rakouská část s městy Krakov a [[Lvov]] v 2. polovině 19. století díky mírnějšímu pronásledování hlavní scénou polské kultury a vědy.[[Norman Davies|DAVIES Norman]], ''God's Playground: A History of Poland'', [[Columbia University Press]], 2005, {{ISBN|0-231-12819-3}}, s. 170. [336] => [337] => Území obsazené Pruskem se nazývalo v letech [[1815]]–[[1848]] [[Poznaňské velkovévodství]] (s omezenou autonomií), poté byla jeho autonomie – v reakci na polské protipruské povstání během revoluce roku 1848 – rovněž zrušena a vznikla tzv. [[Poznaňsko|Provincie Poznaň]]. Hospodářsky rozvinuté [[Pruské Slezsko|Slezsko]] náleželo Prusku již od [[Sedmiletá válka|sedmileté války]], [[Pomořansko]] bylo připojeno ještě dříve. Pruský zábor měl oproti ruskému a rakouskému více průmyslu, zemědělství a železnic. [338] => [339] => === Sjednocení Polska až druhá světová válka === [340] => {{podrobně|Druhá Polská republika|Sovětské represe proti Polákům a polským občanům 1939–1946|Německé zločiny v Polsku za druhé světové války}} [341] => [[Soubor:Polish-soviet war 1920 Polish defences near Milosna, August.jpg|vlevo|náhled|Poláci ve válce se Sověty]] [342] => Během [[první světová válka|první světové války]], po obsazení většiny polského území do té doby patřícího Rusku [[Německé císařství|Německem]] a [[Rakousko-Uhersko|Rakouskem]], bylo na tomto území zřízeno autonomní [[Polské království (1916–1918)|Polské království]] jako [[loutkový stát]] pod patronátem [[Ústřední mocnosti|Ústředních mocností]]. Polsko opět získalo skutečnou suverenitu až po jejich porážce v roce [[1918]]. Díky [[Velkopolské povstání|Velkopolskému povstání z roku 1918]] a [[Hornoslezská povstání|Hornoslezským povstáním]] mu [[versailleská smlouva]] přisoudila řadu území ve válce poraženého Německa.{{Citace monografie [343] => | příjmení = Wandycz [344] => | jméno = Piotr S. [345] => | titul = The Polish Question, in The Treaty of Versailles. A Reassessment after 75 Years [346] => | url = https://www.cambridge.org/core/books/treaty-of-versailles/polish-question/D485AE438E817411613EAF845D6F931A [347] => | editoři = Elisabeth Glaser, Gerald D. Feldman, Manfred F. Boemeke [348] => | vydavatel = Cambridge University Press [349] => | místo = Cambridge [350] => | edice = Publications of the German Historical Institute [351] => | strany = 313–336 [352] => | isbn = 978-0-521-62888-4 [353] => | poznámka = DOI: 10.1017/CBO9781139052450.015 [354] => }} Nezávislost si Polsko udrželo i v následné [[Polsko-sovětská válka|válce se sovětským Ruskem]].{{Citace elektronického periodika [355] => | titul = Debakl Rudé armády. Před sto lety Poláci předvedli „zázrak na Visle“ [356] => | periodikum = iDNES.cz [357] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/polsko-rusko-vyroci-1920-bitva-u-varsavy-zazrak-na-visle.A200810_133212_zahranicni_aha [358] => | datum vydání = 2020-08-15 [359] => | jazyk = cs [360] => | datum přístupu = 2023-04-22 [361] => }}{{Citace periodika [362] => | příjmení = Krupka [363] => | jméno = Jaroslav [364] => | titul = Před 80 lety vpadli Sověti do Polska. Odstartovali tím krvavý teror [365] => | periodikum = Deník.cz [366] => | datum vydání = 2019-09-17 [367] => | jazyk = cs [368] => | url = https://www.denik.cz/ze_sveta/na-vychod-ne-tam-jsou-rusove-pred-80-lety-se-soveti-pridali-k-napadeni-polska-20200916.html [369] => | datum přístupu = 2023-04-22 [370] => }} O své hranice bojovalo též s [[polsko-ukrajinská válka|Ukrajinci]], [[Hornoslezská povstání|Němci]], [[polsko-litevská válka|Litevci]] a [[Sedmidenní válka|Čechy]] ([[Sedmidenní válka]]).{{Citace periodika [371] => | příjmení = Januszek [372] => | jméno = Tomáš [373] => | titul = Sedmidenní válka. Konflikt, který určil podobu Těšínského Slezska [374] => | periodikum = Moravskoslezský deník [375] => | datum vydání = 2023-01-23 [376] => | jazyk = cs [377] => | url = https://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/sedmidenni-valka-konflikt-ktery-urcil-podobu-tesinskeho-slezska-20230123.html [378] => | datum přístupu = 2023-04-22 [379] => }}{{Citace elektronického periodika [380] => | příjmení = Volfová [381] => | jméno = Tereza [382] => | titul = Češi proti Polákům. Před sto lety začala sedmidenní válka o Těšínsko [383] => | periodikum = ČT24 [384] => | vydavatel = Česká televize [385] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2705612-cesi-proti-polakum-pred-sto-lety-zacala-sedmidenni-valka-o-tesinsko [386] => | datum vydání = 2019-01-23 [387] => | jazyk = cs [388] => | datum přístupu = 2023-04-22 [389] => }} V roce 1922 byla Polskem [[Anexe|anektována]] [[Střední Litva]].{{Citace elektronického periodika | titul = Poláci anektovali před 100 lety svou vlastní loutkovou republiku | periodikum = iDNES.cz | datum_vydání = 2022-03-27 [390] => | url = https://www.idnes.cz/technet/pred-100-lety/pred-100-lety-polsko-litva-anexe-loutkova-republika-stat.A220325_202445_pred-100-lety_vojt}} [391] => [[Soubor:Piłsudski nad Nidą (22-132).jpg|náhled|[[Józef Piłsudski]] se svým oblíbeným koněm Kaštankou]] [392] => [[Druhá Polská republika|Druhá polská republika]] byla ustavena jako [[parlamentní republika]], avšak kvůli neochotě polských politických stran se dohodnout, nacionálnímu napětí, růstu politického extremismu a hospodářským potížím byly polské vlády velmi nestabilní. Ozývalo se volání po vládě pevné ruky, které roku [[1926]] vyslyšel [[maršál Polska|maršál]] [[Józef Piłsudski]], který provedl [[Květnový převrat (Polsko)|Květnový převrat]] a zavedl vojenskou [[diktatura|diktaturu]] (tzv. [[sanace (Polsko)|sanační režim]]), jež vedla k politické perzekuci a potlačování demokratických principů a práv.{{Citace periodika [393] => | příjmení = Rothschild [394] => | jméno = Joseph [395] => | titul = The Ideological, Political, and Economic Background of Pilsudski's Coup D' Etat of 1926 [396] => | periodikum = Political Science Quarterly [397] => | datum vydání = 1963 [398] => | ročník = 78 [399] => | číslo = 2 [400] => | strany = 224–244 [401] => | issn = 0032-3195 [402] => | doi = 10.2307/2146124 [403] => | url = https://www.jstor.org/stable/2146124 [404] => | datum přístupu = 2023-04-22 [405] => }}{{Citace periodika [406] => | příjmení = Rothschild [407] => | jméno = Joseph [408] => | titul = The Military Background of Pilsudski's Coup D'Etat [409] => | periodikum = Slavic Review [410] => | datum vydání = 1962 [411] => | ročník = 21 [412] => | číslo = 2 [413] => | strany = 241–260 [414] => | issn = 0037-6779 [415] => | doi = 10.2307/3000631 [416] => | url = https://www.jstor.org/stable/3000631 [417] => | datum přístupu = 2023-04-22 [418] => }}{{Citace monografie [419] => | příjmení = Zimmerman [420] => | jméno = Joshua D. [421] => | titul = Jozef Pilsudski: Founding Father of Modern Poland [422] => | url = https://books.google.com/books?id=qD9zEAAAQBAJ&newbks=0&hl=cs [423] => | vydavatel = Harvard University Press [424] => | počet stran = 641 [425] => | isbn = 978-0-674-27585-0 [426] => | poznámka = Google-Books-ID: qD9zEAAAQBAJ [427] => | jazyk = en [428] => }} Před vypuknutím [[Druhá světová válka|druhé světové války]] měl důležitou pozici v Polsku také maršál [[Edward Śmigły-Rydz]] a ministr zahraničí [[Józef Beck]].{{Citace monografie|příjmení=Fasora|jméno=Lukáš|odkaz na autora=|titul=Dějiny Polska v meziválečném období|vydání=|místo=Brno|vydavatel=CERM|rok=1999|isbn=80-7204-121-5|poznámka=Dále jen Fasora (1999)|strany=3–12|jazyk=}} Polsko díky Beckovi v roce 1934 podepsalo s Německem [[Německo-polský pakt o neútočení|pakt o neútočení]] a v roce 1938 [[Československo-polský spor o Těšínsko|vojensky obsadilo]] a anektovalo českou část [[Zaolzie|Těšínska]].{{Citace elektronického periodika [429] => | titul = První válku vedlo Československo s Polskem [430] => | periodikum = Novinky.cz [431] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [432] => | vydavatel = Borgis [433] => | datum_vydání = 23. ledna 2019 [434] => | url = https://www.novinky.cz/domaci/clanek/prvni-valku-vedlo-ceskoslovensko-s-polskem-40268708 [435] => }} [436] => [[Soubor:Katyn massacre 1.jpg|vlevo|náhled|Oběti [[Katyňský masakr|Katyňského masakru]] v hromadném hrobě]] [437] => Na počátku [[Druhá světová válka|druhé světové války]] v roce [[1939]] bylo Polsko [[Invaze do Polska (1939)|okupováno Německem]] a [[Sovětská invaze do Polska|Sovětským svazem]].{{Citace elektronického periodika [438] => | příjmení = Šajtar [439] => | jméno = Jaroslav [440] => | titul = Před 80 lety nacistické Německo a stalinský Sovětský svaz uskutečnily čtvrté dělení Polska [441] => | periodikum = Reflex.cz [442] => | url = https://www.reflex.cz/clanek/historie/59058/pred-80-lety-nacisticke-nemecko-a-stalinsky-sovetsky-svaz-uskutecnily-ctvrte-deleni-polska.html [443] => | datum vydání = 2019-09-17 [444] => | jazyk = cs [445] => | datum přístupu = 2019-10-20 [446] => }} Během války bylo zničeno mnoho polských měst a polské území se stalo hlavním dějištěm [[Holokaust|holocaustu]]. Odhaduje se, že během [[Německé zločiny v Polsku za druhé světové války|německé okupace Polska]] zahynulo přes 2,8 milionu etnických Poláků a 3 miliony polských Židů (asi 90 procent polského židovstva). Polsko tak za války ztratilo největší podíl obyvatelstva mezi všemi národy. Přibližně 22 tisíc důstojníků a příslušníků polské inteligence bylo na [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinův]] příkaz povražděno v roce 1939 při tzv. [[Katyňský masakr|Katyňském masakru]].{{Citace elektronického periodika [447] => | titul = Na masakr v Katyni Poláci jen tak nezapomenou [448] => | url = https://radiozurnal.rozhlas.cz/na-masakr-v-katyni-polaci-jen-tak-nezapomenou-6320277?print=1 [449] => | periodikum = Radiožurnál [450] => | vydavatel = Český rozhlas [451] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [452] => | datum vydání = 2010-04-07 [453] => | datum přístupu = 2019-10-19 [454] => | jazyk = cs [455] => }} Několik desítek tisíc předních Poláků bylo zavražděno ve stejný rok Němci během tzv. [[operace Tannenberg]] v rámci nacistického plánu genocidy [[Generalplan Ost]].{{Citace elektronického periodika [456] => | titul = Ve jménu nacismu: Popravy zajatců a civilistů za polského tažení 1939 [457] => | url = https://www.stoplusjednicka.cz/ve-jmenu-nacismu-popravy-zajatcu-civilistu-za-polskeho-tazeni-1939 [458] => | periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost [459] => | datum vydání = 2016-11-16 [460] => | datum přístupu = 2019-10-19 [461] => | jazyk = en [462] => }} Ve východních oblastech bylo povražděno [[Organizace ukrajinských nacionalistů|ukrajinskými nacionalisty]] z [[Ukrajinská povstalecká armáda|UPA (tzv. banderovci)]] až 100 000 polských civilistů (viz též [[Volyňský masakr]]).{{Citace elektronického periodika [463] => | titul = Bratrovražda je vždy strašná. Komorowski připomněl volyňský masakr [464] => | periodikum = iDNES.cz [465] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/volyne.A130714_165601_zahranicni_ert [466] => | datum vydání = 2013-07-14 [467] => | jazyk = cs [468] => | datum přístupu = 2023-04-22 [469] => }} [[Soubor:Destroyed Warsaw, capital of Poland, January 1945.jpg|náhled|Centrum Varšavy zničené nacisty po [[Varšavské povstání|Varšavském povstání]]|vlevo]]Poláci ale též tvrdě bojovali, jejich exilové vojsko se proslavilo zejména v [[Bitva o Monte Cassino|bitvě u Monte Casina]]{{Citace elektronického periodika [470] => | titul = Bitva o Monte Cassino: krví vykoupené vítězství Poláků [471] => | url = https://tn.nova.cz/clanek/magazin/historie/kalendarium/bitva-o-monte-cassino-krvi-vykoupene-vitezstvi-polaku.html [472] => | periodikum = tn.nova.cz [473] => | datum vydání = 2009-05-18 [474] => | datum přístupu = 2019-10-20 [475] => | jazyk = cs-CZ [476] => }}, pod sovětským velením fungovala [[1. polská armáda]] podílející se na [[Bitva o Berlín|dobytí Berlína]], polští piloti se vyznamenali v [[303. stíhací peruť|303. stíhací peruti]] během [[Bitva o Británii|Bitvy o Británii]].{{Citace elektronického periodika [477] => | titul = Polish Pilots and the Battle of Britain [478] => | periodikum = Historic UK [479] => | url = https://www.historic-uk.com/HistoryUK/HistoryofBritain/Polish-Pilots-the-Battle-of-Britain/ [480] => | jazyk = en-GB [481] => | datum přístupu = 2023-04-22 [482] => }} Na polském území se rovněž rozvinulo [[Polský odboj během druhé světové války|mohutné odbojové hnutí]], největší jeho organizací byly [[Polský podzemní stát]] a [[Zemská armáda]] (''Armia Krajowa'').{{Citace elektronického periodika [483] => | příjmení = Ruczaj [484] => | jméno = Maciej [485] => | titul = Byla to největší odbojová síť v Evropě. Poláci si připomínají vznik Zemské armády [486] => | periodikum = Aktuálně.cz [487] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/byla-to-nejvetsi-odbojova-sit-v-evrope-polaci-si-pripominaji/r~fb065096f51611e6a3fa002590604f2e/ [488] => | datum vydání = 2017-02-18 [489] => | jazyk = cs [490] => | datum přístupu = 2023-04-22 [491] => }} Proslulou odbojovou akcí se stalo neúspěšné [[Varšavské povstání]] v roce 1944, v němž zahynulo přes 200 000 lidí a Varšava byla po něm Němci srovnána se zemí.{{Citace elektronického periodika [492] => | titul = Nacisté topili město v krvi a z domů zbyly trosky. Varšavské povstání prokázalo touhu Poláků po svobodě [493] => | url = https://www.reflex.cz/clanek/historie/96766/naciste-topili-mesto-v-krvi-a-z-domu-zbyly-trosky-varsavske-povstani-prokazalo-touhu-polaku-po-svobode.html [494] => | periodikum = Reflex.cz [495] => | datum přístupu = 2019-10-20 [496] => | jazyk = cs [497] => }} Jedním ze záměrů povstání bylo osvobodit Polsko ještě před příchodem [[Rudá armáda|Rudé armády]] a zabránit tak poválečnému nástupu komunistů. Přesně to se ale nepodařilo a sovětský vůdce [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]] také přesně kvůli tomu nechal povstání vykrvácet.{{Citace elektronického periodika [498] => | titul = Varšavské povstání: Akt hrdinství, nebo sebevražedný počin? [499] => | url = https://www.reflex.cz/clanek/causy/73311/akt-hrdinstvi-nebo-sebevrazedny-pocin-varsavske-povstani-dodnes-rozdeluje-polskou-spolecnost.html [500] => | periodikum = Reflex.cz [501] => | datum přístupu = 2019-10-20 [502] => | jazyk = cs [503] => }}[[Soubor:Polska-ww1-nation.png|náhled|Vývoj polských hranic. Plnou červenou čarou hranice meziválečného Polska, čerchovaně Polsko po r. [[1945]]|228x228pixelů]]V roce 1945 [[jaltská konference]] přijala rozhodnutí, že východní hranice Polska povede po [[Curzonova linie|Curzonově linii]] a Sovětský svaz většinu svého původního záboru ve východních oblastech osídlených převážně [[Bělorusové|Bělorusy]] a [[Ukrajinci]] [[anexe|anektoval]]. Jako „odškodnění“ byla k Polsku naopak připojena západní „nová území“ až po dnešní hranici s Německem na [[Lužická Nisa|Nise]] a [[Odra|Odře]] a dále část [[Východní Prusko|Východního Pruska]].{{Citace periodika [504] => | příjmení = VUCINICH [505] => | jméno = WAYNE S. [506] => | titul = Poland's Fate: I. Munich to Yalta [507] => | periodikum = Current History [508] => | datum vydání = 1949 [509] => | ročník = 16 [510] => | číslo = 94 [511] => | strany = 331–336 [512] => | issn = 0011-3530 [513] => | url = https://www.jstor.org/stable/45307604 [514] => | datum přístupu = 2023-04-22 [515] => }}{{Citace periodika [516] => | příjmení = VUCINICH [517] => | jméno = WAYNE S. [518] => | titul = Poland's Fate: II. Yalta to Potsdam [519] => | periodikum = Current History [520] => | datum vydání = 1949 [521] => | ročník = 17 [522] => | číslo = 95 [523] => | strany = 15–21 [524] => | issn = 0011-3530 [525] => | url = https://www.jstor.org/stable/45307615 [526] => | datum přístupu = 2023-04-22 [527] => }} Posun hranic vyvolal obrovské nucené přesuny obyvatelstva, kdy Poláci přicházeli z území anektovaných Sovětským svazem a osidlovali zejména západní území, z nichž bylo vyhnáno německé (a tedy prakticky veškeré) obyvatelstvo. V roce 1947 během [[Operace Visla]] bylo ze svých domovů násilně vysídleno i ukrajinské obyvatelstvo.{{Citace elektronického periodika [528] => | titul = Kaczyński a Juščenko vzpomínali na oběti Operace Visla [529] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/kaczynski-a-juscenko-vzpominali-na-obeti-operace-visla_200704271202_mmatusu [530] => | periodikum = iROZHLAS [531] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [532] => | vydavatel = Český rozhlas [533] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [534] => | datum přístupu = 2019-10-19 [535] => | jazyk = cs [536] => }} Jaltská konference rovněž ignorovala [[Polská exilová vláda|polskou exilovou vládu]] v [[Londýn|Londýně]] a uznala provizorní prokomunistickou vládu zformovanou v Sovětském svazu, což řada Poláků dodnes vnímá jako [[Západní zrada|zradu Západu]].{{Citace elektronického periodika [537] => | příjmení = Jasińska [538] => | jméno = Natalia [539] => | titul = Yalta Conference – how was Poland treated by the Western allies 75 years ago? [540] => | periodikum = BritishPoles.uk [541] => | url = https://www.britishpoles.uk/yalta-conference-how-was-poland-treated-by-the-western-allies-75-years-ago/ [542] => | datum vydání = 2020-02-04 [543] => | jazyk = pl-PL [544] => | datum přístupu = 2023-04-22 [545] => }} Faktem však také je, že Stalin nedodržel řadu slibů, které ohledně Polska západním spojencům dal, například že umožní demokratické volby.{{Citace elektronického periodika [546] => | titul = Jalta: Výprodej východní Evropy Sovětům byl mýtus [547] => | url = https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/jalta-vyprodej-vychodni-evropy-sovetum-byl-mytus-40023492 [548] => | periodikum = Novinky.cz [549] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [550] => | vydavatel = Borgis [551] => | datum přístupu = 2019-10-20 [552] => }}{{Citace periodika [553] => | příjmení = LARSH [554] => | jméno = William [555] => | titul = Yalta and the American Approach to Free Elections in Poland [556] => | periodikum = The Polish Review [557] => | datum vydání = 1995 [558] => | ročník = 40 [559] => | číslo = 3 [560] => | strany = 267–280 [561] => | issn = 0032-2970 [562] => | url = https://www.jstor.org/stable/25778861 [563] => | datum přístupu = 2023-04-22 [564] => }} [565] => [566] => === Po roce 1945 === [567] => {{podrobně|Polská lidová republika}} [568] => [[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-B0121-0010-023, Berlin, VI. SED-Parteitag, 6.Tag.jpg|vlevo|náhled|[[Władysław Gomułka]]]] [569] => Po válce se Polsko pod sovětským vlivem stalo [[komunismus|komunistickým]] státem. Tzv. [[Polská lidová republika]] byla oficiálně vyhlášena roku 1952. Proběhla násilná [[kolektivizace]] a [[Znárodnění|znárodňování]], oproti jiným komunistickým státům byl však režim tolerantnější k tradičně vlivné [[Římskokatolická církev v Polsku|katolické církvi]]. [[Poznaňské povstání]] roku [[1956]] bylo násilně potlačeno.{{Citace elektronického periodika [570] => | titul = Polští dělníci chtěli potraviny i politické svobody. Armáda protest v Poznani před 60 lety potlačila [571] => | url = https://www.irozhlas.cz/veda-technologie_historie/polsti-delnici-chteli-potraviny-i-politicke-svobody-armada-protest-v-poznani-pred-60-lety-potlacila_201606282058_akottova2 [572] => | periodikum = iROZHLAS [573] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [574] => | vydavatel = Český rozhlas [575] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [576] => | datum přístupu = 2019-10-19 [577] => | jazyk = cs [578] => }} Následné uvolnění po roce 1956, symbolizované postavou nového vůdce [[Władysław Gomułka|Władysława Gomułky]], bylo provázeno hospodářskou stagnací. Na studentské protesty žádající větší demokratizaci v [[Březen 1968 (Polsko)|březnu 1968]] režim reagoval [[Antisemitismus|antisemitskou]] kampaní a oficiálně šířenou teorií o [[Sionismus|sionistickém]] spiknutí, do níž byli brzy zahrnuti i představitelé [[Pražské jaro|Pražského jara]] v sousedním Československu, což poté pomohlo ospravedlnit účast Polska na [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|invazi Varšavské smlouvy]], jež pokus o liberalizaci v Československu udusila.{{Citace elektronického periodika [579] => | titul = Rok 1968 v Polsku: Židi ven! [580] => | url = https://www.lidovky.cz/noviny/rok-1968-v-polsku-zidi-ven.A080329_000094_ln_noviny_sko [581] => | periodikum = Lidovky.cz [582] => | datum vydání = 2008-03-29 [583] => | datum přístupu = 2019-10-19 [584] => | jazyk = cs [585] => }} [[Polské protesty v roce 1970|Další vlnu protestů v roce 1970]], vyvolaných zejména špatnou hospodářskou situací, režim brutálně potlačil.{{Citace elektronického periodika [586] => | titul = Hladové bouře v polském Gdaňsku předznamenaly pád komunismu [587] => | periodikum = ČT24 [588] => | vydavatel = Česká televize [589] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1298258-hladove-boure-v-polskem-gdansku-predznamenaly-pad-komunismu [590] => | datum vydání = 2010-12-14 [591] => | datum přístupu = 2021-12-21 [592] => }}[[Soubor:Strajk sierpniowy w Stoczni Gdańskiej im. Lenina 34.jpg|náhled|Protest [[Solidarita (Polsko)|Solidarity]] v [[Gdaňsk]]u roku 1980]]Velký vliv na polské vědomí mělo zvolení Poláka Karola Wojtyły katolickým [[papež]]em v roce 1978 (seděl na Petrově stolci pod jménem [[Jan Pavel II.]]). V roce 1979 papež rodné Polsko navštívil a mnozí dávají jeho návštěvu do souvislosti se vzedmutím opozičního hnutí v Polsku krátce poté.{{Citace elektronického periodika [593] => | titul = Přispěl Jan Pavel II. k pádu komunismu? [594] => | url = https://temata.rozhlas.cz/prispel-jan-pavel-ii-k-padu-komunismu-7998387 [595] => | periodikum = Český rozhlas [596] => | vydavatel = Český rozhlas [597] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [598] => | datum vydání = 2011-05-04 [599] => | datum přístupu = 2019-10-20 [600] => | jazyk = cs [601] => | příjmení = [602] => | jméno = [603] => }} Klíčovým v tomto procesu bylo, když byly v roce [[1980]], po vlně stávek, vytvořeny nezávislé odbory [[Solidarita (Polsko)|Solidarita]] (''Solidarność''), které se postupně staly důležitou politickou silou.{{Citace elektronického periodika [604] => | titul = Vznik Solidarity [605] => | url = https://www.reflex.cz/clanek/causy/73571/vznik-solidarity.html [606] => | periodikum = Reflex.cz [607] => | datum přístupu = 2019-10-20 [608] => | jazyk = cs [609] => }} Po zesílení jejich protestů vyhlásil generál [[Wojciech Jaruzelski]] v roce 1981 [[Výjimečný stav v Polsku (1981)|výjimečný stav]].{{Citace elektronického periodika [610] => | titul = Před 30 lety vyhlásil generál Jaruzelski výjimečný stav v Polsku [611] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/pred-30-lety-vyhlasil-general-jaruzelski-vyjimecny-stav-v-polsku-_201112120909_mtaborska [612] => | periodikum = iROZHLAS [613] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [614] => | vydavatel = Český rozhlas [615] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [616] => | datum přístupu = 2019-10-20 [617] => | jazyk = cs [618] => }} Pád režimu tím oddálil, ale k němu nakonec stejně došlo, přičemž zásadním mezníkem byly tzv. [[polský kulatý stůl|kulaté stoly]], tedy jednání mezi vládou a opozicí, jež začaly 6. února 1989 a vyústily v dohodu o volbách naplánovaných na léto 1989, jichž se bude moci zúčastnit i opozice.{{Citace elektronického periodika [619] => | titul = Třicet let od začátku kulatých stolů v Polsku. Pomohly demontovat totalitní režimy ve střední Evropě [620] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2721074-tricet-let-od-zacatku-kulatych-stolu-v-polsku-pomohly-demontovat-totalitni-rezimy-ve [621] => | periodikum = ČT24 [622] => | datum přístupu = 2019-10-18 [623] => | jazyk = cs [624] => | jméno = [625] => | příjmení = [626] => | vydavatel = [627] => | datum vydání = [628] => | url archivu = [629] => }} Nakonec Solidarita v těchto volbách zvítězila, čímž komunistický režim v Polsku definitivně padl.{{Citace elektronického periodika [630] => | titul = Solidarita vyhrála první volby: Poláci si zvolili demokracii [631] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/archiv/1404930-solidarita-vyhrala-prvni-volby-polaci-si-zvolili-demokracii [632] => | periodikum = ČT24 [633] => | datum přístupu = 2019-10-20 [634] => | jazyk = cs [635] => | jméno = [636] => | příjmení = [637] => | vydavatel = [638] => | datum vydání = [639] => | url archivu = [640] => }} [641] => [642] => === Po roce 1989 === [643] => {{podrobně|Třetí polská republika|Čtvrtá polská republika}} [644] => [[Soubor:Lech Walesa George H Bush.PNG|vlevo|náhled|[[Lech Wałęsa]] a [[George H. W. Bush|George Bush]]]] [645] => Jako přesná data počátku tzv. „[[Třetí polská republika|třetí republiky]]“ ({{cizojazyčně|pl|''III Rzeczpospolita''}}) se uvádějí vítězství Solidarity v polských (polo)svobodných volbách [[4. červen|4. června]] [[1989]], jmenování [[Tadeusz Mazowiecki|Tadeusze Mazowieckého]] premiérem [[24. srpen|24. srpna]] 1989, novelizace ústavy měnící oficiální název státu na ''Rzeczpospolita Polska'' [[29. prosinec|29. prosince]] [[1989]] nebo dokonce až [[22. prosinec]] [[1990]], kdy [[Polská exilová vláda|exilový prezident]] předal odznaky moci během inaugurace polského prezidenta [[Lech Wałęsa|Lecha Wałęsy]]. Tehdy Wałęsa pronesl slova „touto chvílí slavnostně začíná III. polská republika“. [646] => [647] => Po pádu komunistického režimu Polsko přijalo [[Šoková terapie (ekonomie)|šokovou terapii]] s cílem transformovat svoji ekonomiku.{{Citace periodika [648] => | příjmení = Zajicek [649] => | jméno = Edward K. [650] => | příjmení2 = Heisler [651] => | jméno2 = James B. [652] => | titul = Economic Reforms in Poland: The Dilemma of Privatization or Partition [653] => | periodikum = International Journal of Politics, Culture, and Society [654] => | datum vydání = 1993 [655] => | ročník = 7 [656] => | číslo = 1 [657] => | strany = 19–42 [658] => | issn = 0891-4486 [659] => | url = https://www.jstor.org/stable/20007120 [660] => | datum přístupu = 2021-12-21 [661] => }}{{Citace periodika [662] => | příjmení = Gomulka [663] => | jméno = Stanislaw [664] => | titul = Polish economic reform, 1990—91: principles, policies and outcomes [665] => | periodikum = Cambridge Journal of Economics [666] => | datum vydání = 1992 [667] => | ročník = 16 [668] => | číslo = 3 [669] => | strany = 355–372 [670] => | issn = 0309-166X [671] => | url = https://www.jstor.org/stable/23599596 [672] => | datum přístupu = 2021-12-21 [673] => }} Radikální transformační plán [[Neoliberalismus|neoliberála]] [[Leszek Balcerowicz|Leszka Balcerowicze]] způsobil krátkodobé sociální otřesy, ale zkrotil [[Inflace|inflaci]] a nastartoval nejrychlejší ekonomický růst v postkomunistickém bloku. V roce 1999 se země stala členem [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]] (NATO) a byla jednou z deseti zemí přistoupivších k [[Evropská unie|Evropské unii]] v květnu 2004. [674] => [675] => [[Soubor:Tratado de Lisboa 13 12 2007 (01).jpg|náhled|Polští politici [[Radosław Sikorski]], [[Donald Tusk]] a [[Lech Kaczyński]] oslavují podpis [[Lisabonská smlouva|Lisabonské smlouvy]] 13. prosince 2007]] [676] => Konzervativní část veřejnosti však s těmito výsledky transformace nebyla zcela spokojena. V roce 2005 se stal premiérem [[Jarosław Kaczyński]] a prezidentem jeho dvojče [[Lech Kaczyński]]. Již během kampaně před parlamentními a prezidentskými volbami bratři Kaczyńští a jejich strana [[Právo a spravedlnost]] (PiS) operovali termínem „[[Čtvrtá polská republika|čtvrtá republika]]“ ({{cizojazyčně|pl|''IV Rzeczpospolita''}}).{{Citace elektronického periodika [677] => | titul = Třetí versus čtvrtá republika [678] => | url = http://www.monumenttotransformation.org/atlas-transformace/html/s/solidarita/treti-versus-ctvrta-republika.html [679] => | periodikum = www.monumenttotransformation.org [680] => | datum přístupu = 2019-10-20 [681] => | příjmení = Mazur [682] => | jméno = Adam [683] => | vydavatel = [684] => | datum vydání = [685] => | url archivu = [686] => }} Čtvrtá republika měla podle nich opravit všechno špatné ze třetí republiky, zejména skoncovat s [[Korupce|korupcí]], provést důslednou dekomunizaci, rozbít vazby na lidi z předešlého režimu apod. Strana nastolila silně [[Konzervatismus|konzervativní]] a [[Nacionalismus|nacionalistický]] politický kurz, který na evropské úrovni budil kontroverze.[http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/4754079.stm Polish nationalism resurgent] BBC, 9. 5. 2006. Vítězství [[Občanská platforma|Občanské platformy]] [[Polské parlamentní volby 2007|roku 2007]] posunulo zemi znovu blíže k [[Liberální demokracie|liberálnímu režimu]]. [687] => [[Soubor:Katastrofa w Smoleńsku.jpg|vlevo|náhled|Havárie u Smolenska]] [688] => Dne [[10. duben|10. dubna]] [[2010]] zahynul prezident [[Lech Kaczyński]] ve [[Smolensk]]u v [[Rusko|Rusku]] se svou manželkou a řadou dalších polských politiků a příslušníků nejvyššího velení polské armády (vrchní velitel pozemních, leteckých, námořních i speciálních sil) při [[Havárie Tu-154 u Smolenska|letecké nehodě]], když letěl do Ruska uctít památku Poláků zavražděných během [[Katyňský masakr|Katyňského masakru]].{{Citace elektronického periodika [689] => | příjmení = Zychowicz [690] => | jméno = Piotr [691] => | titul = Prezydent Lech Kaczyński nie żyje [692] => | periodikum = [[Rzeczpospolita (deník)|Rzeczpospolita]] [693] => | odkaz na periodikum = [694] => | datum vydání = 2010-04-10 [695] => | datum aktualizace = [696] => | datum přístupu = [697] => | url = http://www.rp.pl/artykul/2,459498_Prezydent_Lech_Kaczynski_nie_zyje.html [698] => | issn = 0208-9130 [699] => | jazyk = pl [700] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110514105321/http://www.rp.pl/artykul/2,459498_Prezydent_Lech_Kaczynski_nie_zyje.html [701] => | datum archivace = 2011-05-14 [702] => }} [703] => [704] => Aféra s odposlechy otřásla v roce 2014 polskou politickou scénou a přiměla premiéra [[Donald Tusk|Donalda Tuska]] podat demisi.{{Citace elektronického periodika [705] => | titul = Odposlechy z varšavských restaurací. Morawieckého ohrožují pět let staré nahrávky, nervózní je i opozice [706] => | periodikum = iROZHLAS [707] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [708] => | vydavatel = Český rozhlas [709] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [710] => | datum_vydání = 11. října 2018 [711] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/polsko-odposlechy-restaurace-sova-a-pratele-premier-mateusz-morawiecki-pravo-a_1810111200_haf [712] => }} Po následných [[Polské parlamentní volby 2015|volbách v říjnu roku 2015]], po 8 letech vlády [[Občanská platforma|Občanské platformy]], se opět dostala k moci strana [[Právo a spravedlnost]].{{Citace elektronického periodika [713] => | titul = Volby v Polsku vyhráli drtivě opoziční konzervativci. Vznikne jednobarevná vláda? {{!}} Svět [714] => | url = https://www.lidovky.cz/svet/volby-v-polsku-podle-odhadu-vyhrala-strana-pravo-s-39-hlasu.A151025_211046_ln_zahranici_ELE [715] => | periodikum = Lidovky.cz [716] => | datum vydání = 2015-10-25 [717] => | datum přístupu = 2019-10-18 [718] => | jazyk = cs [719] => }} Předsedkyní vlády se stala [[Beata Szydłová]], rozhodující slovo měl však předseda strany [[Jarosław Kaczyński]]. Prezidentem se stal kandidát Práva a spravedlnosti [[Andrzej Duda]]. Dne 7. prosince 2017 ustála Beata Szydłová hlasování o nedůvěře polské vlády, avšak již následujícího dne podala jakožto předsedkyně vlády [[Demise|demisi]] do rukou polského prezidenta Dudy, který vzápětí jmenoval novým předsedou vlády jejího stranického kolegu, bývalého místopředsedu vlády a ministra financí [[Mateusz Morawiecki|Mateusze Morawieckého]].{{Citace elektronického periodika [720] => | titul = Rychlá výměna. Polský prezident přijal demisi Szydłové a hned jmenoval Morawieckého [721] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/mateusz-morawiecki-polsky-premier-demise-beaty-szydlo-polsko-pravo-a_1712081612_haf [722] => | periodikum = iROZHLAS [723] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [724] => | vydavatel = Český rozhlas [725] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [726] => | datum přístupu = 2019-10-19 [727] => | jazyk = cs [728] => }} Své postavení Kaczyńského strana uhájila i ve [[Polské parlamentní volby 2019|volbách roku 2019]].{{Citace elektronického periodika [729] => | titul = Polské volby ovládla strana Právo a spravedlnost, povládne další čtyři roky [730] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/polsko-volby-parlament-pravo-spravedlnost-strana-kaczynski.A191013_210501_zahranicni_elka [731] => | periodikum = iDNES.cz [732] => | datum vydání = 2019-10-13 [733] => | datum přístupu = 2019-10-18 [734] => }} [735] => [736] => == Státní symboly == [737] => === Vlajka === [738] => [739] => {{Podrobně|Polská vlajka}} [740] => [741] => Polská vlajka je tvořena listem o poměru stran 5:8 se dvěma vodorovnými pruhy, bílým a [[Karmín|karmazínovým]]. [742] => [743] => Státní vlajka má uprostřed bílého pruhu státní znak. [744] => [745] => === Znak === [746] => [747] => {{Podrobně|Státní znak Polska}} [748] => [749] => Polský státní znak je tvořen bílou [[Orlice (heraldika)|orlicí]] se zlatou korunou, zobákem a drápy na karmazínovém štítu. [750] => [751] => === Hymna === [752] => [753] => {{Podrobně|Polská hymna}} [754] => [755] => Polská hymna je píseň ''Mazurek Dąbrowskiego'' ({{Vjazyce2|cs|''Dąbrowského mazurka''}}), známá též jako ''Jeszcze Polska nie zginęła'' ({{Vjazyce2|cs|''Ještě Polsko nezhynulo''}}). Autor hudby je neznámý a její text napsal [[Józef Wybicki]]. [756] => [757] => == Geografie == [758] => {{Podrobně|Geografie Polska|Koruna hor Polska}} [759] => [[Soubor:Mapa Polska.PNG|náhled|Polsko dnes]] [760] => [[Soubor:Tatry widok z Tarasowek.jpg|náhled|[[Vysoké Tatry]] na polské straně hranic]] [761] => Se svou rozlohou 312 679 km² je Polsko 9. největší zemí v Evropě, 4× větší než Česká republika a z rozlohy Evropské unie zabírá 7,1 %. Délka hranic činí 3 511 km, z toho 440 km připadá na mořské hranice (délka pobřeží, jež ovšem není hranicí, tvoří 770 km). Polsko hraničí s následujícími státy:{{Citace elektronického periodika [762] => | titul = Mały Rocznik Statystyczny Polski 2009 [763] => | url = http://www.stat.gov.pl/gus/5840_737_PLK_HTML.htm [764] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20101115090537/http://www.stat.gov.pl/gus/5840_737_PLK_HTML.htm [765] => | datum archivace = 2010-11-15 [766] => | datum přístupu = 2010-02-21 [767] => | nedostupné = ano [768] => }} [769] => [770] => * na západě s [[Německo-polská státní hranice|Německem]] (467 km), [771] => * na jihu s [[Česko|Českem]] (796 km) a [[Slovensko|Slovenskem]] (541 km), [772] => * na východě s [[Polsko-ukrajinská státní hranice|Ukrajinou]] (535 km) a [[Bělorusko-polská státní hranice|Běloruskem]] (418 km), [773] => * na severu s [[Litva|Litvou]] (104 km) a [[Rusko|Ruskem]] ([[Kaliningradská oblast]], 210 km). [774] => [775] => Zatímco poměrně členitá jižní hranice s [[Česko|Českem]] a se [[Slovensko|Slovenskem]] probíhá po horských pásmech a v dějinách se prakticky neměnila, východní a západní hranice jsou teprve z roku [[1945]] a často probíhají v přímém směru nebo po řekách ([[Západní Bug|Bug]], [[Lužická Nisa|Nisa]], [[Odra]]). Jižní hranice s [[České Slezsko|českým Slezskem]] (s [[Okres Jeseník|Jesenickem]] (kromě [[Rychlebské hory|Rychlebských hor]] a [[Zlaté Hory|Zlatohorska]]), s [[Správní obvod obce s rozšířenou působností Krnov|Krnovskem]] a s [[Správní obvod obce s rozšířenou působností Opava|Opavskem]] z roku 1742, s [[Hlučínsko|Hlučínskem]] a s [[Zaolzie|Českotěšínskem]] z roku 1920) také probíhá v přímém směru nebo po řekách ([[Opavice]], [[Opava (řeka)|Opava]], [[Olše (řeka)|Olše]]). [776] => [777] => === Povrch a vodstvo === [778] => {{viz též|Seznam řek v Polsku|Seznam jezer v Polsku}} [779] => [[Soubor:East Mrzezyno bird's-eye view 2007-10.jpg|náhled|vlevo|Pobřeží Baltského moře v [[Západopomořanské vojvodství|Západopomořanském vojvodství]]]] [780] => [[Soubor:Jezioro Blanki.JPG|náhled|[[Mazury]] v severovýchodním Polsku byly obývany etnikem Mazurů]] [781] => Kromě jižních oblastí je většina státu pokryta rozsáhlými [[nížina]]mi a rovinami Polské nížiny. Téměř tři čtvrtiny území leží do 200 m n. m. [782] => [783] => V Polsku se nachází více než 7 tisíc jezer. Severní Polsko vyplňují Pomořanská i Mazurská jezerní plošina jako pozůstatek pleistocenního zalednění; místy se na pobřeží vyskytují i písečné přesypy a kosy. V oblasti Mazurských jezer se nachází 3300 jezer, největší z nich jsou jezera Sniardwy, Mamry a Niegocin.{{Citace elektronického periodika [784] => | příjmení = [785] => | jméno = [786] => | titul = Co jste o Polsku nevěděli [787] => | periodikum = Travelking [788] => | vydavatel = [789] => | url = https://travelking.cz/blog/co-jste-o-polsku-nevedeli [790] => | datum vydání = 9.1.2019 [791] => | url archivu = [792] => | datum přístupu = 26.4.2019 [793] => }} Středovýchodní a Jihovýchodní část tvoří nízké vrchoviny Malopolská vrchovina a Lublinská vrchovina. Jih Polska prostupuje v příhraniční pás prvohorních horských masivů [[Krkonošsko-jesenická subprovincie|Sudety]] ([[Jizerské hory]], [[Krkonoše]], [[Soví hory]], pískovcové [[Stolové hory]], [[Bystřické hory]], [[Králický Sněžník (pohoří)|Králický Sněžník]], [[Rychlebské hory]] a [[Zlatohorská vrchovina]]). Třetihorní [[Karpaty]] zahrnují pohoří Vysokých a Nízkých Beskyd, [[Tatry]] a [[Bukovské vrchy]]. Tatry dosahují v Polsku téměř 2 500 m n. m. [794] => [795] => Polsko má velmi hustou říční síť. Největší splavné řeky [[Visla]] a [[Odra]] odvádějí vodu asi z 90 % území Polska do [[Baltské moře|Baltského moře]]. Je zde velké množství jezer a přehradních nádrží. V Tatrách leží vysoko položená jezera (plesa) ledovcového původu. [796] => [797] => === Podnebí === [798] => Charakter podnebí je na styku kontinentálního východoevropského a oceánského středoevropského typu. Jsou zde dlouhé chladné zimy s vydatnými sněhovými srážkami a horká vlhká léta. Průměrná [[teplota]] činí v lednu regionálně −8/3 °C a v červenci 20/28 °C. Průměrný roční úhrn srážek je 600 mm, klesá od severu k jihu a východu, naopak vzrůstá v horách, kde dosahuje až 1200 mm. [799] => [800] => === Ochrana přírody === [801] => {{Podrobně|Národní parky v Polsku}} [802] => [[Soubor:WPN2.jpg|náhled|[[Wolinský národní park]]]] [803] => Celkově je v Polsku chráněno 101 588 km² území, což představuje 32,1 % rozlohy země. [[Chráněná území v Polsku|Ochrana přírody se v Polsku]] soustřeďuje zejména do 23 národních parků: [804] => [805] => [[Národní park Babia Góra|Babiogórski]], [[Bělověžský národní park|Białowieski]], [[Biebrzanský národní park|Biebrzański]], [[Bieszczadský národní park|Bieszczadzki]], [[Národní park Tucholské bory|Bory Tucholskie]], [[Drawenský národní park|Drawieński]], [[Gorczaňský národní park|Gorczański]], [[Národní park Stolové hory|Gór Stołowych]], [[Kampinoský národní park|Kampinoski]], [[Krkonošský národní park (Polsko)|Karkonoski]], [[Magurský národní park|Magurski]], [[Narwiaňský národní park|Narwiański]], [[Ojcowski Park Narodowy|Ojcowski]], [[Pieniński Park Narodowy|Pieniński]], [[Poleský národní park|Poleski]], [[Roztoczański Park Narodowy|Roztoczański]], [[Sloviňský národní park|Słowiński]], [[Svatokřížský národní park|Swiętokrzyski]], [[Tatranský národní park (Polsko)|Tatrzański]], [[Národní park Ústí Warty|Ujście Warty]], [[Velkopolský národní park|Wielkopolski]], [[Wigierski Park Narodowy|Wigierski]], [[Wolinský národní park|Woliński]]. [806] => [807] => Nejstarší z nich je Białowieski Park Narodowy na východě Polska, vyhlášený v roce 1947 a naopak zatím nejmladší je [[Národní park Ústí Warty]] na západě Polska, vyhlášený roku 2001. Největším polským národním parkem je [[Biebrzański národní park]] na severovýchodě Polska, s rozlohou 592,23 km². Největší koncentrace národních parků je v nížině na severovýchodě při hranicích s Běloruskem a Ukrajinou a na jihovýchodě v Karpatech při hranicích se Slovenskem. Při hranicích s Českou republikou leží [[Karkonoski Park Narodowy|Krkonošský národní park]] přiléhající ke stejnojmennému českému [[Krkonošský národní park|Krkonošskému národnímu parku]] a [[Národní park Stolové hory]], jež je pokračováním české [[Chráněná krajinná oblast Broumovsko|chráněné krajinné oblasti Broumovska]]. [808] => [809] => == Politika == [810] => {{Podrobně|Politický systém Polska}} [811] => [[Soubor:20070111 obrady sejmu sala plenarna1.jpg|náhled|Jednací sál polského Sejmu]] [812] => Polsko je [[Parlamentní republika|parlamentní republikou]]. [[Parlament Polska|Parlament]] je od roku [[1989]] opět [[bikameralismus|dvoukomorový]]: tvoří jej [[Sejm]] (460 [[poslanec|poslanců]]) a [[Senát Polska|Senát]] (100 [[senát]]orů). Poslanci Sejmu i senátoři jsou voleni na společné čtyřleté volební období. Do Sejmu platí [[poměrný volební systém]] ve 41 vícemandátových [[Volební obvod|volebních obvodech]] s pětiprocentní [[Uzavírací klauzule|volební klauzulí]] (8 % pro koalice), která se ale nevztahuje na zástupce národnostních menšin. Senátoři jsou voleni [[Systém relativní většiny|systémem relativní většiny]], kdy v každém ze 100 [[Volební obvod#Jednomandátový volební obvod|jednomandátových volebních obvodů]] připadne [[Mandát (politika)|mandát]] kandidátovi s největším počtem platných obdržených hlasů. Při společném zasedání tvoří členové Sejmu a Senátu Národní shromáždění (''Zgromadzenie Narodowe''). Národní shromáždění se může sejít u příležitosti tří událostí: když nový prezident skládá přísahu, při hlasování o žalobě proti prezidentovi republiky ke státnímu soudu (''Trybunał Stanu'') a je-li prohlášen prezident trvale neschopným vykonávat své povinnosti v důsledku zdravotního stavu. Druhé dva případy zatím nikdy nenastaly.[[Soubor:Poland-00741 - Palace Prezydencki (31071435322).jpg|náhled|[[Palác Koniecpolských ve Varšavě|Prezidentský palác]], od roku 1994 sídlo prezidenta|vlevo]] [813] => [[Soubor:Gmach_Kancelarii_Prezesa_Rady_Ministrów_kwiecień_2017.jpg|náhled|Sídlo premiéra na ulici ''Aleje Ujazdowskie'']] [814] => [[Hlava státu|Hlavou státu]] je [[Prezident Polska|prezident]]. Je [[Volby|volen přímo]] podle dvoukolového absolutně [[Většinový volební systém|většinového systému]] na 5 let, kandidát na prezidenta musí být polský občan starší 35 let a musí předložit 100 tisíc podpisů podporující jeho kandidaturu.[http://historia.gazeta.pl/historia/1,98739,6517764,Chrzest_Polski_Mieszka_I.html Chrzest Polski Mieszka I - gazeta.pl 20. 4. 2009.] Nejvyšší [[Výkonná moc|exekutivní]] funkcí je předseda vlády, v Polsku zvaný [[Předseda vlády Polska|Prezident rady ministrů]] ([[Polština|polsky]]: ''Prezes Rady Ministrów''). Mezi úřady prezidenta a předsedy vlády v minulosti docházelo k řadě kompetenčních konfliktů. Příčinou byla [[Polský kulatý stůl|jednání u kulatých stolů]], kde byl v roce 1989 dohodnut přechod od komunistického režimu k demokracii. Z jednání vzešel kompromis, v němž poměr mezi prezidentem a premiérem nebyl zcela vyjasněn. Poté co byl v přímé volbě zvolen první postkomunistický prezident [[Lech Wałęsa]], pokusil se vymoci [[Prezidentská republika|prezidentský]] či [[Poloprezidentská republika|poloprezidentský systém]] [[Francie|francouzského]] typu. Nakonec ale tyto snahy nebyly úspěšné. V období 1996-1997 byla parlamentem schválena řada reformních zákonů, které posílily moc předsedy vlády. To stvrdila ústava z roku 1997, načež nastala v Polsku éra silných premiérů. O pouhé ceremoniální funkci prezidenta však nejde hovořit, neboť prezidentovi zůstala v ruce silná zbraň: právo vetovat vládní zákon, přičemž toto veto může být přehlasováno jen velkou - třípětinovou - většinou hlasů v Sejmu. [815] => [[Soubor:Warszawa 9471.jpg|náhled|Sídlo Nejvyššího soudu]] [816] => Nejvyššími soudními orgány jsou Nejvyšší soud (''Sąd Najwyższy''), Nejvyšší správní soud (''Naczelny Sąd Administracyjny''), Ústavní soud (''Trybunał Konstytucyjny'') a Státní soud (''Trybunał Stanu''). Poláci mají ve velké úctě ústavu, neboť mají velkou tradici ústavnosti: ústava z 3. května 1791 je často označována za první svého druhu v Evropě. Zavedla politickou rovnost mezi měšťany a šlechtou, rolníky postavila pod ochranu vlády. Zrušila také možnost paralyzovat parlament vetem kteréhokoli z poslanců (''[[liberum veto]]''). Přijetí této průkopnicky demokratické ústavy bylo jednou z hlavních příčin, proč se konzervativní monarchie v sousedství – zejména Prusko a Rusko – rozhodly polský stát zničit. Současná ústava byla přijata 2. dubna 1997, schválena národním referendem 25. května 1997 a nabyla účinnosti 17. října 1997. [817] => [[Soubor:Foundation of the Visegrád Group.tiff|vlevo|náhled|Vznik [[Visegrádská skupina|Visegrádské skupiny]] roku 1991. Smlouvu podepisují [[Václav Havel]] ([[Československo]]), [[József Antall]] ([[Maďarsko]]) a [[Lech Wałęsa]] (Polsko).]] [818] => Polsko se v květnu 2004 stalo členem [[Evropská unie|Evropské unie]], spolu s deseti dalšími státy, zejména střední a východní Evropy. Polsko je šestým nejlidnatějším členským státem Evropské unie a má v [[Evropský parlament|Evropském parlamentu]] 51 zástupců. V roce 2007 vstoupilo do [[Schengenský prostor|schengenského prostoru]], nepřijalo ale zatím [[euro]]. V březnu 1999 se stalo členem [[Severoatlantická aliance|NATO]], ve stejný moment jako Maďarsko a Česko. Klíčovými geopolitickými uskupeními pro Polsko jsou [[Visegrádská skupina]] (vytvářená spolu s Maďarskem, Českem a Slovenskem), [[Výmarský trojúhelník]] (v němž je po boku [[Německo|Německa]] a [[Francie]]) a [[Rada států Baltského moře]], v níž zasedá Polsko spolu s Ruskem, [[Baltské státy|pobaltskými]] a [[Skandinávie|skandinávskými]] státy. Zejména od roku 2015, od [[Evropská migrační krize|evropské migrační krize]], je aktivním Visegrád. Zvláště ideová blízkost Kaczinského vládní strany a maďarského vládnoucího hnutí [[Fidesz – Maďarská občanská unie|Fidesz]] [[Viktor Orbán|Viktora Orbána]] je dlouhodobě zřejmá. Na velmi staré geopolitické polské koncepce navazuje [[Iniciativa Trojmoří]], která spojuje visegrádské státy s [[Balkán]]em a [[Rakousko|Rakouskem]]. Polsko se rovněž snaží – díky společné historii a navzdory jejím temnějším stránkám – budovat vztahy s [[Ukrajina|Ukrajinou]] a [[Bělorusko|Běloruskem]].{{Citace elektronického periodika [819] => | příjmení = Palata [820] => | jméno = Luboš [821] => | titul = Polsko-ukrajinská historie je krvavá a plná křivd i nenávisti [822] => | periodikum = Pametnaroda.cz [823] => | url = https://www.pametnaroda.cz/cs/magazin/komentare-analyzy/polsko-ukrajinska-historie-je-krvava-plna-krivd-i-nenavisti [824] => | jazyk = cs [825] => | datum přístupu = 2023-04-22 [826] => }} S Ukrajinou se to daří, čehož důkazem je například uspořádání společného [[Mistrovství Evropy ve fotbale 2012|mistrovství Evropy ve fotbale roku 2012]]. Vztahy se pak velmi utužily po [[Ruská invaze na Ukrajinu|ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022]].{{Citace elektronického periodika [827] => | příjmení = Švamberk [828] => | jméno = Alex [829] => | titul = Ruská agrese pomohla ke sblížení Polska a Ukrajiny [830] => | periodikum = Novinky.cz [831] => | url = https://www.novinky.cz/clanek/valka-na-ukrajine-ruska-agrese-pomohla-ke-sblizeni-polska-a-ukrajiny-40422262 [832] => | datum vydání = 2023-02-27 [833] => | jazyk = cs [834] => | datum přístupu = 2023-04-22 [835] => }}{{Citace elektronického periodika [836] => | příjmení = Mlejnek [837] => | jméno = Josef [838] => | titul = Ohněm, mečem a tankem. Jak se z Poláků a Ukrajinců, kdysi úhlavních nepřátel, stali váleční spojenci [839] => | periodikum = Lidovky.cz [840] => | url = https://www.lidovky.cz/orientace/orientace-josef-mlejnek-polsko-ukrajina-spojenci.A230310_133004_ln_orientacer_rkj [841] => | datum vydání = 2023-03-12 [842] => | jazyk = cs [843] => | datum přístupu = 2023-04-22 [844] => }} S Běloruskem spolupráce spíše skřípe – zvlášť od doby, co běloruský diktátor [[Alexandr Lukašenko]] zahájil v roce 2005 kampaň proti polské etnické menšině a organizoval migraci z Blízkého východu přes polské hranice, aby Polsko destabilizoval.{{Citace elektronického periodika [845] => | příjmení = Tolčinský [846] => | jméno = Alexander [847] => | titul = Mezi Polskem a Běloruskem se znovu vyhrotily vzájemné vztahy [848] => | periodikum = Plus [849] => | vydavatel = Český rozhlas [850] => | url = https://plus.rozhlas.cz/mezi-polskem-a-beloruskem-se-znovu-vyhrotily-vzajemne-vztahy-7831713 [851] => | datum vydání = 2005-07-27 [852] => | jazyk = cs [853] => | datum přístupu = 2023-04-22 [854] => }}{{Citace elektronického periodika [855] => | titul = Drama na hranicích: Lukašenko tlačí migranty do Polska, vláda mluví o hybridním útoku [856] => | periodikum = Aktuálně.cz [857] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/foto-tisice-migrantu-tabori-u-polskych-hranic-chteji-se-dost/r~3897622440da11ec8a900cc47ab5f122/ [858] => | datum vydání = 2021-11-08 [859] => | jazyk = cs [860] => | datum přístupu = 2023-04-22 [861] => }} [862] => [863] => Polsko je též členem [[Organizace spojených národů|OSN]], [[Světová obchodní organizace|Světové obchodní organizace]], [[Rada Evropy|Rady Evropy]], [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]] (OECD) a dalších mezinárodních organizací. V Česku má Polsko velvyslanectví v [[Praha|Praze]], generální konzulát v [[Ostrava|Ostravě]] a konzulát v [[Brno|Brně]]. [864] => [865] => == Administrativní dělení == [866] => {{Podrobně|Administrativní dělení Polska}} [867] => [[Soubor:Polska kontur cs.png|náhled|Polská vojvodství]] [868] => Od [[1. leden|1. ledna]] [[1999]] má Polsko trojstupňové členění na 16 [[vojvodství]] (''województwo''), [[okres]]y (''powiat'') a obce (''gmina''). Vzhledem k rozdílnosti chápání českého výrazu „[[obec]]“ oproti polskému – [[gmina]] je spíše ekvivalentní působnosti [[Obec s pověřeným obecním úřadem|pověřeného obecního úřadu]] – se v článcích používá výraz '''gmina'''. [869] => [870] => Polsko se dělí na následujících 16 vojvodství: [871] => {| [872] => |- [873] => | style="width:270px" | [874] => * [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezské]] (''Dolnośląskie'') [875] => * [[Kujavsko-pomořské vojvodství|Kujavsko-pomořské]] (''Kujawsko-pomorskie'') [876] => * [[Lodžské vojvodství|Lodžské]] (''Łódzkie'') [877] => * [[Lublinské vojvodství|Lublinské]] (''Lubelskie'') [878] => * [[Lubušské vojvodství|Lubušské]] (''Lubuskie'') [879] => * [[Malopolské vojvodství|Malopolské]] (''Małopolskie'') [880] => * [[Mazovské vojvodství|Mazovské]] (''Mazowieckie'') [881] => * [[Opolské vojvodství|Opolské]] (''Opolskie'') [882] => | [883] => * [[Podkarpatské vojvodství|Podkarpatské]] (''Podkarpackie'') [884] => * [[Podleské vojvodství|Podleské]] (''Podlaskie'') [885] => * [[Pomořské vojvodství|Pomořské]] (''Pomorskie'') [886] => * [[Slezské vojvodství|Slezské]] (''Śląskie'') [887] => * [[Svatokřížské vojvodství|Svatokřížské]] (''Świętokrzyskie'') [888] => * [[Varmijsko-mazurské vojvodství|Varmijsko-mazurské]] (''Warmińsko-mazurskie'') [889] => * [[Velkopolské vojvodství|Velkopolské]] (''Wielkopolskie'') [890] => * [[Západopomořanské vojvodství|Západopomořanské]] (''Zachodniopomorskie'') [891] => |} [892] => [893] => == Ekonomika == [894] => {{Podrobně|Ekonomika Polska}} [895] => [896] => === Národní hospodářství === [897] => [[Soubor:Gdynia zdjęcia z lotu ptaka - 129.JPG|náhled|Přístav ve městě [[Gdyně]]]] [898] => [[Soubor:08096 Dudyńce (powiat sanocki).jpg|náhled|Polský zemědělec v [[Podkarpatské vojvodství|Podkarpatském vojvodství]]]] [899] => [900] => * Nominální HDP (2015): US$ 474.783 mld. (2008 – 567,4 mld.); [901] => * HDP podle parity kupní síly (2015): US$ 1.005.449 mld.; [902] => * struktura HDP (2011): služby – 63 %, průmysl – 33,6 %, zemědělství – 3,4 %; [903] => * struktura zaměstnanosti (2011): služby – 61,4 %, průmysl – 26,2 %, zemědělství – 12,4 %. [904] => [905] => Polsko patří k vyspělým státům bývalého sovětského bloku s vysokým [[Index lidského rozvoje|indexem lidského rozvoje]] – což je snaha o vyjádření kvality lidského života na území určitého státu, s ohledem na gramotnost, vzdělání, průměrnou délku života, HDP, porodnost a další faktory vypracované OSN. Roční HDP se v Polsku pohybuje kolem US$ 678,6 mld. (2008). Export se týká hlavně [[Německá demokratická republika|Německa]] a to z 30%, [[Itálie]] – 6,1%, [[Francie]] – 6%, Česka – 4%. V importu znovu převládá hlavně Německo z 24%, Itálie – 7%, [[Rusko]] – 7%, Francie – 6%, [[Čína]] – 4%. [906] => [907] => === Vývoj od 80. let 20. století === [908] => V 80. letech se ekonomika Polska nacházela v důsledku neefektivity [[Plánovaná ekonomika|plánované ekonomiky]] v těžké krizi. Komunistický režim si půjčoval mnoho peněz od západních zemí, které nedokázal splatit, v roce 1980 vzniklo hnutí Solidarita a v roce 1981 bylo vyhlášeno stanné právo. Stály se fronty dokonce i na základní potraviny jako mléko a cukr.{{Citace elektronické monografie |url=http://wiedzaiedukacja.eu/wp-content/uploads/2009/05/karolina-szymanska-sklepy-w-prl.pdf |titul=Sklepy w czasach PRL |vydavatel=Portal Naukowy Wiedza i Edukacja |year=2008 |datum přístupu=15 October 2014 |autor=Karolina Szamańska |strany=13, 22–23 / 25 |druh nosiče=PDF file, direct download |url archivu=https://web.archive.org/web/20141019092744/http://wiedzaiedukacja.eu/wp-content/uploads/2009/05/karolina-szymanska-sklepy-w-prl.pdf |datum archivace=2014-10-19 |nedostupné=ano }} V roce [[1990]] byl HDP Polska na hlavu (v dolarech z roku 1990) 1700 $, zatímco HDP Československa bylo 3100 $ a HDP Rakouska 19 200 $.Hardt, John Pearce; Kaufman, Richard F. (1995), East-Central European Economies in Transition, M.E. Sharpe, {{ISBN|978-1-56324-612-8}}, s. 17 [909] => [910] => Od [[Pád komunismu v Evropě|pádu komunismu]] zažívá Polsko silný a nepřetržitý hospodářský růst. Mezi lety 1989 a 2007 polská ekonomika narostla o 177% – nejvíce ze všech zemí střední a východní Evropy.{{cite news | url=http://www.businessweek.com/articles/2013-11-27/how-poland-became-europes-most-dynamic-economy#p1 | title=How Poland Became Europe's Most Dynamic Economy | work=Bloomberg BusinessWeek Global Economics | date=27 Nov 2013 | accessdate=21 May 2014 | author=Faris, Stephen}} Jako jediná země EU si zachovalo růst ekonomiky i během [[velká recese|světové finanční krize]] v letech 2008–2009. [911] => [912] => Životní úroveň se nicméně stále nevyrovnala západním zemím, v roce 2015 činil HDP (PPP) na hlavu přibližně 26 000 dolarů, zatímco např. v Rakousku to bylo 47 000. Velké množství Poláků proto pracuje v zahraničí, především v zemích EU, kde se mnohdy i natrvalo usadí. [913] => [914] => Po zavedení [[Tržní ekonomika|tržního hospodářství]] se zároveň rychle prohlubuje ekonomická nerovnost mezi jednotlivými regiony Polska. Největší vzrůst HDP vykazovala [[Varšava]] (s okolním [[Mazovské vojvodství|Mazovským vojvodstvím]]), nejnižší pak venkovské regiony převážně na východě země. V roce [[1997]] činil HDP na hlavu v Mazovském vojvodství 128 % celopolského průměru, zatímco v nejchudším [[Podkarpatské vojvodství|Podkarpatském vojvodství]] 76%; v roce 2007 už byl tento poměr 160% vs. 68%.Czyż T., Hauke J.: [https://www.academia.edu/740717/ Nierówności regionalne w okresie dynamicznego rozwoju gospodarczego w Polsce] In: Ciok S., Migoń P. (red.): ''Przekształcenia struktur regionalnych. Aspekty społeczne,'' [915] => ekonomiczne i przyrodnicze''. Instytut Geografii i Rozwoju Regionalnego, Uniwersytet Wrocławski,'' [916] => Wrocław, 2010, s. 247-260. [917] => [918] => === Průmyslová odvětví === [919] => Polsko je průmyslově-zemědělský stát s významnou těžbou [[nerostné suroviny|nerostných surovin]]. Poměrně úspěšně provedený přechod od centrálně plánované ekonomiky k tržnímu způsobu hospodaření. [920] => [921] => Hlavní průmyslová odvětví jsou [[těžba#Těžební průmysl|těžební průmysl]], [[strojírenství]] (osobní auta, autobusy, lodě), [[Metalurgie|hutnictví]], [[chemický průmysl|chemický]], [[Elektrotechnika|elektrotechnický]], [[textilní průmysl|textilní]] a [[Potravinářství|potravinářský průmysl]]. Těží se [[černé uhlí|černé]] a [[hnědé uhlí]], [[měď]], [[olovo]], [[zinek]], [[Halit|sůl]], [[síra]], [[magnezit]], [[kaolin]] a menší množství [[ropa|ropy]] a [[zemní plyn|zemního plynu]]. [922] => [923] => === Zemědělství === [924] => ''Podrobnější informace najdete v článku [[Zemědělství, lesnictví a rybářství v Polsku]]'' [925] => [926] => V [[zemědělství]] převažuje rostlinná produkce nad živočišnou. [[Pole|Orná půda]] představuje skoro 1/2 plochy státu, louky a pastviny 13 % a [[les]]y 30 %. Pěstuje se [[pšenice]], [[žito]], [[ječmen]], [[len]], [[oves]], [[Lilek brambor|brambory]], [[cukrová řepa]], [[Brukev řepka|řepka]], [[Chmel otáčivý|chmel]], [[ovoce]] a [[zelenina]]. Polsko je v produkci žita, lnu, brambor a cukrové řepy na 2. místě v Evropě (po Rusku). Chovají se [[prase|prasata]], [[Tur domácí|skot]], [[ovce]], [[kůň|koně]] a [[Domácí drůbež|drůbeže]]. Význam má i [[rybolov]]. Produkuje se [[Ovčí vlna|vlna]], [[med]] a rybí výrobky. Významná je i těžba [[dřevo|dřeva]]. [927] => [928] => === Energetika === [929] => Vývoj ekonomiky je závislý na dostatku elektrického proudu. Většina elektřiny v Polsku je vyrobená v tepelných elektrárnách, kde dochází ke spalování uhlí. Polsko doposud nemá žádnou jadernou elektrárnu. V letech 1982–1990 stavělo v Žarnovci poblíž Gdyně na severu Polska svou první atomovou elektrárnu s výkonem 1600 megawattů, ale po [[Černobylská havárie|černobylské havárii]] byla výstavba zastavena a dnes jsou z ní pouze ruiny. [930] => {{Citace elektronického periodika | autor = Právo | jméno = Pavol | příjmení = Minarík | titul =Polsko rozjelo největší investici po roce 1989 [931] => | periodikum = Novinky.cz [932] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [933] => | vydavatel = Borgis [934] => | url = http://www.novinky.cz/ekonomika/327837-polsko-rozjelo-nejvetsi-investici-po-roce-1989.html | datum vydání = 2014-02-16 | datum přístupu = 2014-02-16}} [935] => [936] => === Doprava === [937] => [938] => ==== Silniční doprava ==== [939] => {{viz též|Dopravní značení v Polsku}} [940] => [[Soubor:Dievenow Bruecken Wolin.jpg|náhled|Most na [[Rychlostní silnice S3 (Polsko)|rychlostní silnice S3]] ve [[Wolin (město)|Wolini]], nedaleko [[Štětín]]a]] [941] => [[Dálnice a rychlostní silnice v Polsku|Dálniční síť]] je tvořena třemi hlavními tahy v různých fázích rozestavěnosti (A1, A2, A4, A6, A8, A18). Hotová je jihopolská dálnice [[Dálnice A4 (Polsko)|A4]] (670 km), část [[Evropská silnice E40|evropské silnice E40]]. Navazuje na německou dálnici od [[Drážďany|Drážďan]], v Polsku pokračuje přes města [[Lehnice|Legnica]], [[Vratislav (město)|Vratislav]], [[Katovice]], [[Krakov]] a [[Řešov]] až k hranicím [[Ukrajina|Ukrajiny]]. Druhou východozápadní dálnicí je [[Dálnice A2 (Polsko)|A2]] ([[Evropská silnice E30|E30]], 620 km), která vede od [[Berlín]]a přes [[Poznaň]], [[Lodž]], [[Varšava|Varšavu]] a [[Siedlce]] k hranicím s [[Bělorusko|Běloruskem]]. V severojižním směru je budována trasa [[Dálnice A1 (Polsko)|A1]] ([[Evropská silnice E75|E75]], 568 km), ve směru [[Gdaňsk]] – [[Toruň]] – Lodž – Katovice – [[Bohumín]]. Celkově v roce 2016 je v provozu 1660 km dálnic z plánovaných asi 2027 km. [942] => [943] => Polsko mělo oproti většině sousedů méně rozvinutou silniční a dálniční síť a stereotyp „špatných polských silnic“ byl starý několik století[http://www.niedziela.pl/artykul_w_niedzieli.php?doc=nd200724&nr=53 Dawne polskie drogi] {{Wayback|url=http://www.niedziela.pl/artykul_w_niedzieli.php?doc=nd200724&nr=53 |date=20110522141836 }} niedziela.pl, 24/2007., ale tento stav se v poslední době rychle mění. Silniční doprava má v Polsku dominantní podíl stejně jako jinde v Evropě, registrováno je zhruba 19 milionů automobilů (2007), tedy dvojnásobek oproti počátku 90. let. [944] => [945] => V Polsku dálniční síť je doplňována sítí rychlostních silnic, např. [[Rychlostní silnice S3 (Polsko)|rychlostní silnice S3]] ([[Evropská silnice E65|E65]]) z bývalého hraničního přechodu [[Lubawka]]-[[Královec (okres Trutnov)|Královec]] do [[Svinoústí]]. Celkově je v Polsku plánováno 5650 km rychlostních silnic, co společně s dálnicemi bude tvořit 7650 km mezinárodních silnic. [946] => [947] => [[Soubor:HighwaysMapPoland.svg|náhled|upright=1.5|Mapa dálnic a rychlostních silnic v Polsku [948] => {{legenda|green|v provozu}} [949] => {{legenda|red|ve výstavbě}} [950] => {{legenda|blue|probíhající výběrové řízení}} [951] => {{legenda|gray|plánované}}]] [952] => [[Soubor:Wezelsosnicafromthesky.JPG|náhled|vlevo|Dálniční uzel Gliwice-Sosnica]] [953] => [954] => ==== Železniční doprava ==== [955] => [[Soubor:Warszawa Centralna.jpg|náhled|''Warszawa Centralna'', hlavní nádraží v Polsku, otevřené v roce [[1975]]. Nástupiště jsou kompletně v podzemí]] [956] => Polsko, obnovené po 1. světové válce, zdědilo nerovnoměrnou [[Železnice|železniční síť]], jíž od (pruského) západu k (ruskému) východu ubývalo. V 90. letech a na počátku 21. století byla železniční doprava v úpadku, bylo zrušeno mnoho převážně [[Regionální dráha|lokálních tratí]] (přibližně 30 % sítě), výkony se významně snižovaly. V posledních letech{{kdy?}} se rozvíjí hlavně dálková doprava (vlaky [[Pendolino]]) a [[příměstská železnice]]; na železnici byla napojena např. některá letiště. [957] => [958] => Hlavní polský [[provozovatel dráhy]] [[PKP Polskie Linie Kolejowe]] v současnosti (2019) provozuje 18 680 km tratí,{{Citace elektronické monografie [959] => | titul = Raport Roczny 2019 [960] => | url = https://www.plk-sa.pl/files/public/raport_roczny/Raport_Roczny_2019_.pdf [961] => | datum přístupu = 2020-12-17 [962] => | vydavatel = PKP Polskie Linie Kolejowe [963] => | místo = Warszawa [964] => | jazyk = polsky [965] => }} další provozovatelé spravují lokální sítě v délce několika desítek až stovek kilometrů. Hlavní tratě jsou zpravidla elektrifikované a dvoukolejné. [966] => [967] => Obecně vedou hlavní železniční tahy v podobných směrech jako dálniční (viz výše). Nejmodernější trasou je [[Centralna Magistrala Kolejowa]], jež spojuje [[Slezské vojvodství|Slezsko]] a [[Krakov]] s Varšavou. V provozu je také několik [[Úzkorozchodná dráha|úzkorozchodných tratí]] a vedle několika krátkých širokorozchodných tratí je v provozu také téměř 400 km dlouhá širokorozchodná trať [[Linia Hutnicza Szerokotorowa]]. [968] => [969] => Největšími osobními dopravci jsou [[PKP Intercity]] (v majetku státního [[holding]]u [[Polskie Koleje Państwowe]]) a [[Polregio]] vlastněné [[vojvodství]]mi. Provoz je obecně o něco řidší než v ČR či Německu. Zejména ve Varšavě a [[PKP Szybka Kolej Miejska w Trójmieście|Trojměstí]] zajišťuje železnice podstatnou část příměstské dopravy. Ve většině vojvodství neprovozuje regionální dopravu dopravce [[Polregio]], ale dopravci vytvoření daným vojvodstvím, například v [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezském vojvodství]] provozuje regionální dopravu společnost [[Koleje Dolnośląskie]], v [[Malopolské vojvodství|Malopolském]] firma [[Koleje Malopolskie]] apod.. [970] => [971] => V nákladní dopravě je velkým dopravcem [[PKP Cargo]] z holdingu PKP s tržním podílem cca 40 % (dle přepravního výkonu),{{Citace elektronického periodika [972] => | titul = Wyniki przewozów towarowych w I kwartale 2010 r. [973] => | periodikum = Bankier.pl [974] => | datum vydání = 2020-08-28 [975] => | datum přístupu = 2020-12-17 [976] => | url = https://www.bankier.pl/wiadomosc/Udzial-PKP-Cargo-w-rynku-przewiezionych-towarow-wg-masy-spadl-w-okresie-I-VII-do-36-19-proc-UTK-7951728.html [977] => | jazyk = polsky [978] => }} stále větší význam však nabývají jiní [[provozovatel drážní dopravy|dopravci]]. [979] => [980] => ==== Letecká doprava ==== [981] => {{Podrobně|Seznam letišť v Polsku}} [982] => [[Soubor:Poland airports 2016.svg|náhled|Letiště v Polsku]] [983] => Jediným celosvětově významným letištěm je [[letiště Frédérica Chopina]], které odbavuje polovinu všech leteckých pasažérů v Polsku (10,6 milionu v roce 2013); nad milion pasažérů ročně odbaví ještě letiště Krakov-Balice, Katovice-Pyrzowice, Gdaňsk-Rębiechowo, Vratislav-Strachowice a Poznaň-Ławica.[http://www.ulc.gov.pl/_download/statystyki/2014/wg_portow_lotniczych_faktyczne.pdf Liczba obsłużonych pasażerów oraz wykonanych operacji w ruchu regularnym oraz czarterowym w polskich portach lotniczych 2008–2009] Největším dopravcem jsou [[LOT|Polskie Linie Lotnicze LOT]]. [984] => [985] => 10. dubna 2010 postihlo polskou leteckou dopravu největší neštěstí v její historii. Při letu polského vojenského leteckého speciálu do Ruska se letoun TU 154 při přistávání ve špatných podmínkách střetl se stromy, a poté začal okamžitě hořet. Na palubě byl i prezident Lech Kaczyński, jeho žena a další vrcholní představitelé Polské politiky. [[Havárie Tu-154 u Smolenska|Havárii poblíž ruského letiště ve městě Smolensk]] nikdo nepřežil. Cestující mířili do Ruska uctít památku zesnulých při katyňském masakru. [986] => [987] => ==== Městská doprava ==== [988] => [[Městská hromadná doprava]] v Polsku je v evropském kontextu rozvinuta průměrně. Tvoří ji především [[autobus]]y a [[tramvaj]]e, dále dvě linky [[Metro ve Varšavě|Varšavského metra]]{{Citace elektronického periodika |titul=Metro warszawskie, sp. z o. o. |url=http://www.metro.waw.pl/ |datum přístupu=2010-03-02 |url archivu=https://web.archive.org/web/20180406212735/http://www.metro.waw.pl/ |datum archivace=2018-04-06 }} a [[trolejbus]]ové sítě měst [[Gdyně]], [[Lublin]] a [[Tychy]]. Největší, avšak velmi zastaralý je tramvajový systém v [[Tramvajová doprava v katovické aglomeraci|konurbaci okolo Katovic]]. V okolí [[Lodž]]i je zase v provozu meziměstská tramvaj, jedna z nejdelších linek na světě. V [[Poznaň|Poznani]], [[Krakov]]ě, ve [[Štětín]]ě a dalších městech jsou budovány [[Rychlodrážní tramvaj|tramvajové rychlodráhy]]. Ve Vratislavi funguje lanová dráha[http://www.gazetawroclawska.pl/tag/kolejka-gondolowa-wroclaw.html]. V některých městech fungují také [[přívoz]]y – například pro ostrovní část [[Svinoústí]] jde o hlavní dopravní prostředek. [989] => [990] => V posledních letech jsou zejména ve velkých městech budovány [[Stezka pro cyklisty|cyklostezky]], pro něž má rovinaté Polsko příznivý terén (např. [[Varšava]], [[Štětín]], [[Police (Polsko)|Police]], [[Gdyně]]). [991] => [992] => ==== Vodní doprava ==== [993] => Největšími námořními přístavy jsou [[Gdaňský přístav|Gdaňsk]], [[Gdyně]], [[Štětín]], [[Svinoústí]], [[Police (Polsko)|Police]] a [[Kolobřeh]]. V provozu jsou [[trajekt]]ové linky z Polska do [[Švédsko|Švédska]] a [[Dánsko|Dánska]]. Specifickou úlohu hrají '''vnitrozemské vodní cesty''', které se zde vyvíjely. Mimořádný význam zde hraje [[Bydhošť|město Bydhošť]], kde se nachází [[Bydhošťský vodní uzel|kanál]] spojující povodí [[Visla|Visly]] a [[Odra|Odry]], na které je v současnosti především vodní doprava provozována. Výstavba tohoto kanálu začala koncem 18. století a v 19. století došlo k jeho postupnému rozšíření. Tato vnitrozemská vodní doprava také ovlivňovala i [[Vodní doprava a obchod v Bydhošti|obchod]], který se dynamicky rozvíjel. [994] => [995] => === Cestovní ruch === [996] => Po vstupu do Evropské unie v roce 2004 zaznamenalo Polsko nárůst počtu turistů. Cestovní ruch významně přispívá k hospodářským výsledkům země a tvoří poměrně velký podíl{{jaký?}} na trhu služeb. Polsko je podle údajů Světová organizace cestovního ruchu ([[Světová organizace cestovního ruchu|UNWTO]]) 16. nejnavštěvovanější zemí zahraničními turisty na světě.[[Soubor:Krakow - Wawel - nocny pejzaz 01.jpg|náhled|[[Královský hrad (Krakov)|Hrad na Wawelu v Krakově]]]] [997] => [[Soubor:Molo06.JPG|vlevo|náhled|[[Molo v Sopotech]]]] [998] => Turistické zajímavosti v Polsku se liší, od hor na jihu (viz též [[Koruna hor Polska]]) až po písečné pláže na severu (zejm. „letní hlavní město Polska“ [[Sopoty]] se slavným [[Molo v Sopotech|molem]], nejdelším v Evropě{{Citace elektronické monografie [999] => | titul = Sopoty nejsou jen pláže a známé molo {{!}} TTG - vše o cestovním ruchu [1000] => | url = https://www.ttg.cz/sopoty-nejsou-jen-plaze-a-zname-molo/ [1001] => | datum přístupu = 2019-10-23 [1002] => | jazyk = cs-CZ [1003] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20191023103659/https://www.ttg.cz/sopoty-nejsou-jen-plaze-a-zname-molo/ [1004] => | datum archivace = 2019-10-23 [1005] => | nedostupné = ano [1006] => }}). Historická města nabízejí památky téměř každého architektonického stylu. Nejnavštěvovanějším městem je [[Krakov]] (polsky Kraków).{{Citace elektronického periodika [1007] => | titul = Krakov: nejatraktivnější a nejnavštěvovanější město Polska [1008] => | url = https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/krakov-nejatraktivnejsi-a-nejnavstevovanejsi-mesto-polska.A091201_150635_igsvet_tom [1009] => | periodikum = iDNES.cz [1010] => | datum vydání = 2009-12-02 [1011] => | datum přístupu = 2019-10-18 [1012] => }} Je bývalým hlavním městem Polska a upomíná na polský zlatý věk, zejména svou [[Renesanční architektura|renesanční architekturou]]. Většina polských králů byla korunována právě zde, a to i poté, co se hlavním městem stala Varšava. Dokud byl ještě hlavním městem Krakov, sídlili králové na [[Královský hrad (Krakov)|Wawelském hradě]], jež je dnes nejnavštěvovanější polskou historickou památkou. Korunovace probíhaly v proslulé [[Katedrála na Wawelu|místní katedrále]]. Tisíce turistů míří rovněž na krakovský ''[[Krakovský rynek|Rynek Glowny]]'', s proslulou tržnicí [[Sukiennice]] uprostřed a gotickým [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Krakov)|Kostelem Nanebevzetí Panny Marie]] ve východním rohu. [[Soubor:Wroclaw - Hala Stulecia 03a.jpg|náhled|[[Hala století ve Vratislavi]]]] [1013] => [[Soubor:Afrykarium tunel.jpg|náhled|[[Afrika]]rium-[[Oceanárium]] ve [[Zoologická zahrada ve Vratislavi|vratislavském ZOO]]|vlevo]]Mezi další významné turistické lokality v zemi patří [[Vratislav (město)|Vratislav]] (polsky Wrocław), jedno z nejstarších měst v Polsku, jehož rozvoj byl kdysi podmíněn tím, že leželo na křižovatce dvou klíčových [[Obchodní cesty|cest]], [[Via Regia]] a [[Jantarová stezka|Jantarové stezky]]. Je přezdívané také „Benátky střední Evropy“, neboť se v něm nachází přes 130 mostů a lávek. V dějinách města je výrazná česká stopa, bylo dlouho součástí Českého království a jeho zakladatelem by měl být český kníže [[Vratislav I.]], po němž se také jmenuje. Je zde také nejstarší restaurace v Evropě ''Piwnica świdnicki'', která je v provozu od roku 1275. Vratislav má velké tržní náměstí se dvěma městskými sály, stejně jako [[Zoologická zahrada ve Vratislavi|nejstarší zoologickou zahradu v zemi]] (založena 1865). Počtem chovaných druhů zvířat je třetí největší na světě.{{Citace elektronického periodika [1014] => | titul = Wielkie liczenie w zoo we Wrocławiu. Zobacz, ile zwierząt w nim mieszka [1015] => | url = https://wroclaw.wyborcza.pl/wroclaw/1,35771,19502168,wielkie-liczenie-w-zoo-we-wroclawiu-zobacz-ile-zwierzat-w.html?disableRedirects=true [1016] => | periodikum = wroclaw.wyborcza.pl [1017] => | datum přístupu = 2019-10-18 [1018] => | příjmení = [1019] => | jméno = [1020] => | vydavatel = [1021] => | datum vydání = [1022] => | url archivu = [1023] => }} Láká především na své Afrikarium. Populární atrakcí jsou také stovky bronzových sošek trpaslíků, které jsou rozeseté po celé Vratislavi.{{Citace elektronického periodika [1024] => | titul = Trpaslíci nasávají, žebrají i salutují. Krasnale jako magnet Vratislavi [1025] => | url = https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/trpaslici-v-polske-vratislavi-wroclav.A140903_135427_kolem-sveta_skr [1026] => | periodikum = iDNES.cz [1027] => | datum vydání = 2014-09-09 [1028] => | datum přístupu = 2019-10-18 [1029] => }} Vratislavská [[Katedrála svatého Jana Křtitele (Vratislav)|Katedrála svatého Jana Křtitele]] je proslulá svými [[vitráž]]emi, [[Hala století ve Vratislavi|Hala století]] v centru vratislavského výstaviště se dostala i na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví UNESCO]].{{Citace elektronického periodika [1030] => | titul = Archiweb - Hala století [1031] => | url = https://www.archiweb.cz/b/hala-stoleti-die-breslauer-jahrhunderthalle [1032] => | periodikum = www.archiweb.cz [1033] => | datum přístupu = 2019-10-18 [1034] => | jazyk = cs [1035] => }} [[Soubor:Warszawa-Zamek Królewski.jpg|náhled|vlevo|[[Královský hrad (Varšava)|Královský zámek ve Varšavě]]]] [1036] => [[Soubor:Muzeum Powstania Warszawskiego 2023.jpg|náhled|[[Muzeum varšavského povstání]]]] [1037] => Polské hlavní město Varšava a historické [[Varšavské staré město|Staré Město]] byly zcela zničeny za druhé světové války, ale z velké části byly zrekonstruovány.{{Citace elektronického periodika [1038] => | titul = Varšava: město povstalo z ruin jako bájný Fénix {{!}} Cestopisy [1039] => | url = https://www.lidovky.cz/cestovani/varsava-mesto-ktere-povstalo-z-ruin.A120718_160523_cestopisy_glu [1040] => | periodikum = Lidovky.cz [1041] => | datum vydání = 2012-07-19 [1042] => | datum přístupu = 2019-10-20 [1043] => | jazyk = cs [1044] => }} Z popela povstal i [[Královský hrad (Varšava)|varšavský královský zámek]] (a [[sloup krále Zikmunda III.]] stojící před ním) nebo [[Katedrála svatého Jana Křtitele (Varšava)|Katedrála svatého Jana Křtitele]], kde je pohřben i [[Henryk Sienkiewicz]]. [[Wilanowský palác]] nabízí krom vrcholného baroka i rozsáhlé zahrady. Esenci stalinské architektury lze studovat na [[Palác kultury a vědy|Paláci kultury a vědy]], stále nejvyšší varšavské budově (231 metrů). Z muzeí jsou nejdůležitější [[Národní muzeum ve Varšavě]], [[Zachęta Narodowa Galeria Sztuki|Národní galerie umění Zachęta]], [[Muzeum varšavského povstání]] a [[Muzeum dějin polských Židů]], které disponuje unikátní budovou navrženou finským ateliérem [[Rainer Mahlamäki|Rainera Mahlamäkiho]]. [[Velké divadlo (Varšava)|Velké divadlo]] je hlavní baletní a operní scénou v zemi.[[Soubor:20160502 Zamek Książ 6244.jpg|náhled|Zámek [[Książ]]]] [1045] => [[Soubor:Panorama of Malbork Castle, part 4.jpg|náhled|vlevo|Hrad [[Malbork (hrad)|Malbork]]]] [1046] => [[Soubor:Bazylika Mariacka DSC01870.jpg|náhled|[[Katedrála v Gdańsku]]]] [1047] => Mimo velká města patří k nejvýznamnějším památkám křižácký hrad [[Malbork (hrad)|Malbork]] nebo klášter [[Jasná Hora]] ve městě [[Čenstochová]], jenž je nejvýznamnějším [[Poutní místo|poutním místem]] Polska. V klášterní bazilice Nalezení svatého Kříže a Nanebevzetí Panny Marie se nachází slavná ikona [[Černá madona čenstochovská|Panny Marie Čenstochovské]], které řada věřících připisuje zázračné vlastnosti. Svými rozměry ohromuje [[katedrála v Gdańsku]], postavená ve 14. století, stejně jako zámek [[Książ]] nedaleko [[Valbřich]]u. Dalšími městy, které přitahují turisty, jsou [[Poznaň]], [[Štětín]], [[Lublin]] nebo [[Toruň]]. K nejnavštěvovanějším památkám patří rovněž [[Auschwitz|koncentrační tábor Osvětim]], jakož i jiné koncentrační tábory z doby nacistické okupace, zhusta Němci budované právě na území Polska ([[Majdanek]], [[Vyhlazovací tábor Treblinka|Treblinka]] ad.). Také památník na [[Westerplatte]] připomíná děje druhé světové války, konkrétně její zahájení. Diskuse budí nově postavená [[Bazilika Matky Boží Bolestné Královny Polska|Bazilika Matky Boží Bolestné Královny]] Polska v [[Licheń Stary|Licheni Starém]] napodobující styly minulosti, nicméně turisté si místo rychle oblíbili. K průmyslovým památkám patří například [[Depo Pilská Kruhovka]]. [1048] => [[Soubor:Ogrodzieniec gothic castle ruins.jpg|vlevo|náhled|[[Ogrodzieniec (hrad)|Ogrodzieniec]]]] [1049] => [[Cykloturistika]] a pěší [[turistika]] patří v Polsku k oblíbeným činnostem. Značení těchto cest je obdobné jako v České republice. K oblíbeným stezkám patří např. Stezka orlích hnízd, která se nachází v [[Krakovsko-čenstochovská jura|Krakovsko-čenstochovské juře]], což je vápencová vysočina vysoká 300 až 515 m. Na jejím území se nachází velké množství skalních útvarů, [[Jeskyně|jeskyní]], [[hrad]]ů a zřícenin středověkých hradů, od jejichž polohy na skalách se odvozuje jejich název - [[Orlí hnízda (Polsko)|''orlí hnízda'']]. Turistická stezka se nachází mezi [[Krakov|Krakovem a]] [[Čenstochová|Čenstochovou]] a je dlouhá 163,9 km. Mezi nejvýznačnější hrady a zříceniny hradů patří: [[Korzkiew (hrad)|Korzkiew]], [[Ojców (hrad)|Ojców]], královský hrad [[Bobolice (hrad)|Bobolice]], hrad na [[Pieskowa Skała|Pieskowej Skale]], ruiny hradů [[Rabsztyn (hrad)|Rabsztyn]], [[Bydlin (hrad)|Bydlin]], [[Smoleń]], [[Pilica (zámek)|Pilica]], [[Ogrodzieniec (hrad)|Ogrodzieniec]], [[Morsko (hrad)|Morsko]], [[Mirów (hrad)|Mirów]], [[Olštýn (hrad)|Olsztyn]], [[Udórz (hrad)|Udórz]], [[Tenczyn (hrad)|Tenczyn]]. Celkový počet registrovaných [[Jeskyně v Krakovsko-čenstochovské juře|jeskyní]] v této oblasti je asi 1800, jeskyní delších než 40 metrů je jen asi 130, z toho čtyři [[Jeskyně v Krakovsko-čenstochovské juře|jeskyně]] jsou veřejnosti přístupné: Ciemna, Łokietka, Nietoperzowa a Wierzchowska Górna. [1050] => [1051] => == Obyvatelstvo == [1052] => {{viz též|Obyvatelstvo Polska}} [1053] => Polsko má zhruba 38 386 000 obyvatel (k roku 2019).{{Citace elektronického periodika [1054] => | titul = Statistics Poland / Basic data [1055] => | url = https://stat.gov.pl/en/basic-data/ [1056] => | periodikum = stat.gov.pl [1057] => | datum přístupu = 2019-10-20 [1058] => }} To je osmá největší populace v Evropě a pátá největší v Evropské unii. Průměrný věk je 41,1 roku.{{Citace elektronického periodika [1059] => | titul = Europe :: Poland — The World Factbook - Central Intelligence Agency [1060] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/pl.html [1061] => | periodikum = www.cia.gov [1062] => | datum přístupu = 2019-10-20 [1063] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190818041414/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/pl.html [1064] => | datum archivace = 2019-08-18 [1065] => }} Od druhé světové války zažívalo Polsko setrvalý růst počtu obyvatelstva (zhruba z 24 milionů), který se však zastavil na počátku 21. století. Velkou roli v tom hraje rostoucí emigrace Poláků, zejména po vstupu Polska do EU. Ta míří zejména do Británie, Irska a Německa. Chybějící lidi Polsko nahrazuje masivní imigrací zvláště z Ukrajiny. Nejen odchody do ciziny však hrají ve stagnaci populační křivky roli, také pokles [[porodnost]]i je demografickým faktem, jemuž nezabraňuje ani to, že je Polsko jedním z nejvíce [[Římskokatolická církev v Polsku|katolických]] států Evropy a byl zde obnoven zákaz [[potrat]]ů s výjimkou ohrožení života nebo zdraví matky a početí ze znásilnění či incestu. Roku 2020 rozhodl ústavní soud o protiústavnosti potratů handicapovaných plodů. [1066] => [1067] => === Etnické složení === [1068] => [[Soubor:Dzewus w kaszebsczich ruchnach.jpg|náhled|upright|Kašubská dívka v národním kroji]] [1069] => [[Soubor:Kruszyniany, meczet muzułmański, XVIII.JPG|náhled|upright|Mešita [[Lipkové|polských Tatarů]] v polské obci Kruszyniany]] [1070] => * [[Poláci]] – 94,8 %, [1071] => * [[Slezané]] – 2,2 %, [1072] => * [[Kašubové]] – 0,6 %, [1073] => * [[Němci]] – 0,4 %, [1074] => * [[Ukrajinci]] – 0,1 %, [1075] => * [[Bělorusové]] – 0,1 %, [1076] => * ostatní a nezjištěno – 1,8 %.http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/Przynaleznosc_narodowo-etniczna_w_2011_NSP.pdf [1077] => [1078] => [[Druhá světová válka]] drasticky omezila etnickou pestrost předválečného Polska. Po [[první světová válka|1. světové válce]] tvořili Poláci 68,5% populace, nyní je to zhruba 98,7%. Byl to výsledek deportací a dalších [[genocida|genocid]] za 2. světové války. Změnu složení obyvatelstva přineslo i poválečné měnění hranic, kdy Polsko přišlo o ukrajinský a běloruský východ a naopak získalo další německá území, odkud byli Němci vysídleni. [[Kašubové]] na pobřeží Baltského moře, [[Goralé]] v Karpatech a Slezané jsou považováni za etnické podskupiny polského národa. Část Slezanů v [[Horní Slezsko|Horním Slezsku]] hovoří [[Slezština (lechický jazyk)|slezštinou]], která má několik nářečí. V Horním Slezsku žije také velmi početná německá menšina a stále se zde používá [[slezská němčina]]. [1079] => [1080] => [[Židé v Polsku]] představovali před 2. světovou válkou největší židovskou komunitu na světě čítající 3–3,3 miliony osob. Židé tvořili kolem třetiny obyvatel ve městech jako Varšava, Krakov, Lodž či Lublin.{{Citace elektronické monografie [1081] => | titul = Holocaust v Polsku [1082] => | url = https://www.holocaust.cz/dejiny/holocaust-v-evropskych-zemich/holocaust-v-polsku/ [1083] => | vydavatel = www.holocaust.cz [1084] => | datum_aktualizace = 26. 09. 2011 [1085] => }} Během války bylo německými nacisty povražděno asi 90 % židovské populace v Polsku. [1086] => [1087] => [[Češi v Polsku|Česká menšina v Polsku]] žije především v okolí [[Zelów|Zelova]] a jedná se o potomky [[Jednota bratrská|českobratrských]] exulantů."[http://www.rozhlas.cz/krajane/clanky/_zprava/exilcz-zelow-cesta-tam--1456382 Exil.cz: Zelow – cesta tam…]". Český rozhlas. 11. prosince 2012. Před druhou světovou válkou žilo v Zelově kolem 6 000 Čechů. Česká menšina žila také na území tzv. [[Český koutek|Českého koutku]] v [[okres Kladsko|Kladsku]]. V roce 2002 se k menšině hlásilo 386 obyvatel. [1088] => [1089] => Lehká tatarská jízda byla v minulosti součástí polsko-litevských vojsk a v Polsku stále žije starousedlá menšina [[Tataři|Tatarů]] – takzvaní [[Lipkové]].[http://www.navychod.cz/articles.php?id=e5ce09fc-a2d5-11df-aa30-00304830bcc4 Tatarští muslimové v polsko-litevském státě] {{Wayback|url=http://www.navychod.cz/articles.php?id=e5ce09fc-a2d5-11df-aa30-00304830bcc4 |date=20160422071119 }}. Navýchod. 3/2008 [1090] => [1091] => V rámci [[Operace Visla]], která byla původně namířena proti banderovcům, bylo z jihovýchodního Polska v roce 1947 deportováno asi 140 000 Ukrajinců na území, která Polsko po válce nově získalo od Německa. Na počátku 21. století do Polska přijelo za prací více než milion Ukrajinců.{{Citace elektronického periodika [1092] => | titul = Ukrajinci se stěhují do Polska. Ve Wroclawi už jich dnes žije přes padesát tisíc [1093] => | periodikum = Česká televize [1094] => | datum_vydání = 29. ledna 2017 [1095] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2024796-ukrajinci-se-stehuji-do-polska-ve-wroclawi-uz-jich-dnes-zije-pres-padesat-tisic [1096] => }} [1097] => [1098] => === Náboženství === [1099] => [[Soubor:Świebodzin, Pomnik Chrystusa Króla - fotopolska.eu (226301).jpg|vlevo|náhled|upright|Socha Krista Krále ve [[Świebodzin]]u je nejvyšší Kristovou sochou na světě]] [1100] => [[Soubor:Poznań Cathedral Interior.jpg|náhled|244x244pixelů|[[Katedrála svatých apoštolů Petra a Pavla (Poznaň)|Katedrála svatých apoštolů Petra a Pavla]] v [[Poznaň|Poznani]] z roku 968 je nejstarší katedrálou v Polsku.]] [1101] => {{bar box [1102] => |title=Náboženství v Polsku{{Citace elektronické monografie | titul = Ludność. Stan i struktura demograficzno-społeczna. | url = https://stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/LUD_ludnosc_stan_str_dem_spo_NSP2011.pdf | vydavatel = Zakład Wydawnictw Statystycznych | datum_vydání = 2013 | jazyk = pl}} [1103] => |titlebar= [1104] => |float=right [1105] => |bars= [1106] => {{bar percent|Římskokatolické|MediumOrchid|87.6}} [1107] => {{bar percent|Nedeklarované|DarkGray|7.1}} [1108] => {{bar percent|Nevěřící|Gray|2.4}} [1109] => {{bar percent|Jiné náboženství|YellowGreen|1.3}} [1110] => }} [1111] => Polsko má jednu z nejvíce náboženských populací v Evropě.{{Poznámka|17. října roku 2023 je plánována konference ''Religiozita a spiritualita v současné České republice a Polsku'' připravovaná na [[Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy|Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze]].[https://info.dingir.cz/2023/10/religiozita-a-spiritualita-v-soucasne-ceske-republice-a-polsku-konference-17-rijna-2023/ Religiozita a spiritualita v současné České republice a Polsku (redakční článek)] : [[Náboženský infoservis]] 9. 10. 2023}} Současně polská společnost se ale sekularizuje nejrychleji v historii{{Citace elektronické monografie [1112] => | příjmení = H24 [1113] => | příjmení2 = Bartáček [1114] => | jméno2 = Jan [1115] => | titul = Církev v Polsku po skandálech ztrácí své „ovečky“, krize však může být šancí pro její obrodu [1116] => | url = https://www.voxpot.cz/cirkev-v-polsku-po-skandalech-ztraci-sve-ovecky-krize-vsak-muze-byt-sanci-pro-jeji-obrodu/ [1117] => | datum vydání = 2023-02-27 [1118] => | datum přístupu = 2023-11-08 [1119] => | jazyk = cs-CZ [1120] => }}. [1121] => [1122] => V roce 2013 se odhadovalo, že 87 % populace se hlásilo ke [[Římskokatolická církev|katolické církvi]]. Po staletí [[Slované]] žijící na území dnešního Polska praktikovali různé formy [[pohanství]] známé jako [[rodnověří]]. V roce 966 [[Měšek I.|Měšek I.]] konvertoval ke křesťanství. Pohanské víry však přetrvávaly v zemi do 11. století, od té doby je Polsko převážně katolickým národem. [[Jan Pavel II.]] byl prvním Polákem a [[Slované|Slovanem]], který se stal římskokatolickým [[papež]]em. Papežství zastával v letech 1978 až 2005. [[Socha Krista Krále]] ve [[Świebodzin]]u je nejvyšší [[socha]] [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]] na světě. Socha je vysoká 52 m a váží 440 tun. [[Slavnost]]ně byla odhalena [[21. listopad]]u [[2010]]. [1123] => [1124] => V minulosti bylo Polsko proslulé náboženskou tolerancí. Roku 1264 byl přijat tzv. [[kališský zákon]], zvaný též kališské privilegium nebo velká listina židovských svobod, který udělil vyznavačům [[Judaismus|židovského náboženství]] značná práva, v té době v Evropě zcela bezprecedentní. Proto v Polsku židé dlouho hledali ochranu a vytvořila se tam tak velká komunita. Podobně Polsko reagovalo na vznik [[Protestantismus|protestantismu]], zákonem zvaným [[Varšavská konfederace]]. Také mnozí jinde pronásledovaní protestanti v Polsku hledali azyl – včetně [[Jednota bratrská|Jednoty bratrské]] a [[Jan Amos Komenský|Jana Amose Komenského]] po roce 1621. Zajímavou výjimkou z této tradice byl Edikt wieluńský, jehož vydání si katolická církev vynutila na králi roku 1424, a který zakazoval v Polsku praktikovat české [[husitství]]. Polské protestantství nebylo nikdy masové, ale protestanty byla řada významných osobností: básník [[Mikołaj Rej]], spisovatel [[Stefan Żeromski]], ministr zahraničí [[Józef Beck]], premiér [[Jerzy Buzek]], skokan [[Adam Małysz]], zpěvačka [[Ewa Farna]] a dokonce i diktátor [[Józef Piłsudski]], který ovšem nakonec z taktických důvodů konvertoval ke katolictví. Zázemí měl protestantismus vždy zejména na jihu Polska, ve Slezsku. [1125] => [1126] => Před druhou světovou válkou mělo Polsko po USA druhou největší židovskou populaci na světě, jedna pětina všech Židů (přibližně 3 miliony) bydlela na jeho území. Polská židovská populace však byla téměř kompletně zničena k roku 1945, kdy židé umírali hladem v [[Ghetto|ghettech]] a [[Vyhlazovací tábory nacistického Německa|nacistických vyhlazovacích táborech]]. Po válce se v Polsku odhadoval počet okolo 200 000 židů. [[Stará synagoga v Krakově]] je nejstarší synagogou v Polsku. [1127] => [1128] => === Města === [1129] => {{viz též|Seznam měst v Polsku|Seznam měst v Polsku podle počtu obyvatel}} [1130] => [1131] => {| class="wikitable" style="font-size:95%" width="90%" align="left" [1132] => !   [1133] => ! Město [1134] => ! Polský název [1135] => ! Vojvodství [1136] => ! Počet obyvatel {{Malé|(2021)}} [1137] => ! bgcolor="#ffffff" rowspan="21" width="30%"| [1138] => [[Soubor:Panorama ul. Emilii Plater w Warszawie radek kołakowski.jpg|náhled|střed|180px|Varšava – centrum města]] [1139] => [[Soubor:Kraków - Sukiennice 1.jpg|náhled|střed|180px|Krakov – ''[[Sukiennice]]'']] [1140] => [[Soubor:Old town panorama.jpg|náhled|střed|180px|Gdaňsk]] [1141] => [[Soubor:Wroclaw-Rathaus.jpg|náhled|střed|180px|[[Vratislav (město)|Vratislav]]]] [1142] => |- [1143] => |1.||align=left|'''[[Varšava]]||[[:pl:Warszawa|Warszawa]]||[[Mazovské vojvodství|Mazovské]]||align=right|1 864 679 [1144] => |- [1145] => |2.||align=left|'''[[Krakov]]||[[:pl:Kraków|Kraków]]||[[Malopolské vojvodství|Malopolské]]||align=right|790 279 [1146] => |- [1147] => |3.||align=left|'''[[Vratislav (město)|Vratislav]]'''||[[:pl:Wrocław|Wrocław]]||[[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezské]]|| align="right" |669 564 [1148] => |- [1149] => |4.||align=left|'''[[Lodž]]'''||[[Łódź]]||[[Lodžské vojvodství|Lodžské]]|| align="right" |665 259 [1150] => |- [1151] => |5.||align=left|'''[[Poznaň]]||[[:pl:Poznań|Poznań]]||[[Velkopolské vojvodství|Velkopolské]]||align=right|541 782 [1152] => |- [1153] => |6.||align=left|'''[[Gdaňsk]]'''||[[:pl:Gdańsk|Gdańsk]]||[[Pomořské vojvodství|Pomořské]]||align=right|477 276 [1154] => |- [1155] => |7.||align=left|'''[[Štětín]]||[[:pl:Szczecin|Szczecin]]||[[Západopomořanské vojvodství|Západopomořanské]]||align=right|391 404 [1156] => |- [1157] => |8.||align=left|'''[[Lublin]]'''||[[:pl:Lublin|Lublin]]||[[Lublinské vojvodství|Lublinské]]|| align="right" |331 243 [1158] => |- [1159] => |9.||align=left|'''[[Bydhošť]]'''||[[:pl:Bydgoszcz|Bydgoszcz]]||[[Kujavsko-pomořské vojvodství|Kujavsko-pomořské]]|| align="right" |330 375 [1160] => |- [1161] => |10.||align=left|'''[[Bělostok]]'''||[[:pl:Białystok|Białystok]]||[[Podleské vojvodství|Podleské]]|| align="right" |314 500 [1162] => |- [1163] => |11.||align=left|'''[[Katovice]]'''||[[:pl:Katowice|Katowice]]||[[Slezské vojvodství|Slezské]]|| align="right" |280 200 [1164] => |- [1165] => |12.||align=left|'''[[Gdyně]]'''||[[:pl:Gdynia|Gdynia]]||[[Pomořské vojvodství|Pomořské]]||align=right|251 844 [1166] => |- [1167] => |13.||align=left|'''[[Čenstochová]]'''||[[:pl:Częstochowa|Częstochowa]]||[[Slezské vojvodství|Slezské]]||align=right|245 030 [1168] => |- [1169] => |14.||align=left|'''[[Radom]]'''||[[:pl:Radom|Radom]]||[[Mazovské vojvodství|Mazovské]]||align=right|225 810 [1170] => |- [1171] => |15.||align=left|'''[[Sosnovec]]'''||[[:pl:Sosnowiec|Sosnowiec]]||[[Slezské vojvodství|Slezské]]||align=right|224 244 [1172] => |- [1173] => |16.||align=left|'''[[Toruň]]'''||[[:pl:Toruń|Toruń]]||[[Kujavsko-pomořské vojvodství|Kujavsko-pomořské]]||align=right|207 190 [1174] => |- [1175] => |17.||align=left|'''[[Kielce]]'''||[[:pl:Kielce|Kielce]]||[[Svatokřížské vojvodství|Svatokřížské]]||align=right|207 188 [1176] => |- [1177] => |18.||align=left|'''[[Gliwice|Hlivice]]'''||[[:pl:Gliwice|Gliwice]]||[[Slezské vojvodství|Slezské]]||align=right|198 499 [1178] => |- [1179] => |19.||align=left|'''[[Zabrze]]'''||[[:pl:Zabrze|Zabrze]]||[[Slezské vojvodství|Slezské]]||align=right|190 110 [1180] => |- [1181] => |20.||align=left|'''[[Bytom]]'''||[[:pl:Bytom|Bytom]]||[[Slezské vojvodství|Slezské]]||align=right|186 540 [1182] => |- [1183] => |} [1184] => {{clear}} [1185] => [1186] => Nejvýznamnější [[aglomerace]] jsou [[katovická aglomerace|katovická]] a [[varšavská aglomerace|varšavská]], z nichž každá má přes 2,5 miliónu obyvatel. Další větší aglomerace vznikly okolo [[Krakov]]a a [[Lodž]]e. Přímořská města [[Gdyně]], [[Sopoty]] a [[Gdaňsk]] tvoří tzv. [[Trojměstí]]. [1187] => [1188] => == Kultura == [1189] => [1190] => === Literatura === [1191] => {{viz též|Polská literatura}} [1192] => [[Soubor:Ms zanoyskich intro.jpg|náhled|[[Gesta principum Polonorum]]]] [1193] => Polská literatura se objevuje ve [[středověk]]u při [[christianizace|christianizaci]] země. První polské literární památky jsou psány [[latina|latinsky]]; jedná se především o [[Legenda|životopisy svatých]], [[kázání]] a [[liturgie|liturgické]] písně, [[dopis]]y a [[kronika|kroniky]] (zejm. ''[[Gesta principum Polonorum]]'' [[Gallus Anonymus|Galla Anonyma]] nebo letopisy [[Jan Długosz|Jana Długosze]]), objevují se polské překlady [[bible]]. Za nejstarší původní text v [[polština|polštině]] je považována mariánská píseň ''[[Bogurodzica]]'' z doby okolo roku [[1300]].[http://www.moraviamagna.cz/texty/t_bogurd.htm Moravia magna: Bogurodzica dziewica] [1194] => [1195] => Také v renesanční literatuře dominuje nejprve latina, od poloviny 16. století se objevují polská díla [[Mikołaj Rej|Mikołaje Reje]], [[Łukasz Górnicki|Łukasze Górnického]] a zejména [[Jan Kochanowski|Jana Kochanowského]], proslulého tvůrce [[fraška|frašek]]. S příchodem [[baroko|baroka]] opět sílí náboženská literatura, jejíž část byla spjatá s působením [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitů]]. V osvícenství se objevuje kromě typických žánrů [[klasicismus|klasicismu]] také naučná a politická literatura; v této době vynikali např. [[Ignacy Krasicki]], později [[Julian Ursyn Niemcewicz|J. U. Niemcewicz]] a [[Jan Potocki]].[[Soubor:Henryk sienkiewicz by kazimierz pochwalski.png|náhled|[[Henryk Sienkiewicz]]|240x240pixelů]] [1196] => [[Soubor:KostrzewskiFranciszek.Grzybobranie.1860.jpg|náhled|vlevo|Franciszek Kostrzewski: ''Sběr hub''. Ilustrace [[Adam Mickiewicz|Mickiewiczova]] ''[[Pan Tadeáš|Pana Tadeáše]]'', ca 1860]]Slavným obdobím polské literatury byl [[romantismus]], jehož tvorba, ovlivněná romantismem německým a anglickým, byla poznamenána [[Dělení Polska|zánikem polské státnosti]] a často nesla [[mesianismus|mesianistické]] rysy. Spadá sem [[Adam Mickiewicz]] (s významným veršovaným eposem ''[[Pan Tadeáš]]'', 1834), [[Juliusz Słowacki]], [[Zygmunt Krasiński]], [[Cyprian Kamil Norwid]] a další.{{Citace elektronického periodika [1197] => | titul = Poland's Unique Take on Romanticism: Why Is It So Different? [1198] => | periodikum = Culture.pl [1199] => | url = https://culture.pl/en/article/polands-unique-take-on-romanticism-why-is-it-so-different [1200] => | jazyk = en [1201] => | datum přístupu = 2021-05-04 [1202] => }} Mnozí autoři se inspirovali lidovou poesií a legendami. Po neúspěšném [[Lednové povstání|Lednovém povstání]] ([[1863]]) se situace mění a začíná převládat [[realismus (literatura)|realismus]] – v Polsku se hovoří o období [[pozitivismus|pozitivismu]] – jemuž dominují [[Bolesław Prus]], [[Henryk Sienkiewicz]], [[Józef Ignacy Kraszewski]] a [[Eliza Orzeszkowa]] a jejich historické, společenské a psychologické [[román]]y.{{Citace elektronického periodika [1203] => | titul = History of Polish Literature (Positivism) - Cardinal Stefan Wyszyński University in Warsaw [1204] => | periodikum = ects.uksw.edu.pl [1205] => | url = https://ects.uksw.edu.pl/en/courses/view?prz_kod=WH-FP-I-3-HLPPozyt-W [1206] => | datum přístupu = 2021-05-04 [1207] => }} V poezii a literatuře pro děti vynikla [[Maria Konopnicka]]. [1208] => [[Soubor:Witold Gombrowicz by Bohdan Paczowski.jpg|náhled|[[Witold Gombrowicz|Witold Grombrowicz]]]] [1209] => V závěru 19. století dochází ke krizi pozitivistické ideologie a angažovanosti; důraz je kladen na autonomii umělce, objevují se [[Moderní umění|modernistické]] směry ([[dekadence]], [[parnasismus]] apod.), spojené v tzv. hnutí [[Mladé Polsko]] – ''Młoda Polska''ŠTĚPÁN, L. a kol.: ''Slovník polských spisovatelů''. Praha: Libri 200, s. 39n. ([[Stanisław Przybyszewski]], [[Jan Kasprowicz]], [[Leopold Staff]], [[Stefan Żeromski]] a další). Realistický směr udržoval [[Władysław Reymont]]. V meziválečném období vystupují další významní autoři: [[Stanisław Ignacy Witkiewicz|Witkacy]], [[Bruno Schulz]] (oba tragicky předčasně zemřelí), [[Maria Dąbrowska]], [[Julian Tuwim]] či světově známý [[Witold Gombrowicz]]. [1210] => [[Soubor:Stanislaw Lem 2.jpg|vlevo|náhled|245x245pixelů|[[Stanisław Lem]]]] [1211] => Další vývoj literatury byl poznamenán vpádem [[nacismus|nacistů]] (například autor [[Literatura pro děti|dětské literatury]] [[Janusz Korczak]] zahynul ve [[Vyhlazovací tábor Treblinka|vyhlazovacím táboře Treblinka]]{{Citace elektronického periodika [1212] => | titul = Janusz Korczak [1213] => | periodikum = www.jewishvirtuallibrary.org [1214] => | url = https://www.jewishvirtuallibrary.org/janusz-korczak [1215] => | datum přístupu = 2021-05-04 [1216] => }}) a pozdější komunistickou diktaturou; někteří autoři volili emigraci (Gombrowicz, básník a esejista [[Czesław Miłosz]], dramatik [[Sławomir Mrożek]], později také [[Zbigniew Herbert]]), jiní se snažili prosadit ve ztížených podmínkách – např. spisovatel [[Science fiction|sci-fi]] [[Stanisław Lem]], dramatik [[Tadeusz Różewicz]], publicista [[Ryszard Kapuściński]]. Proslulý humorista [[Stanisław Jerzy Lec]] emigroval, a pak se zase vrátil.{{Citace elektronického periodika [1217] => | titul = Stanisław Jerzy Lec {{!}} Życie i twórczość {{!}} Artysta [1218] => | url = https://culture.pl/pl/tworca/stanislaw-jerzy-lec [1219] => | periodikum = Culture.pl [1220] => | datum přístupu = 2019-10-20 [1221] => | jazyk = en [1222] => }} Kolem roku 1968 přinesla nová témata básnická skupina ''[[Nowa fala]]'' (Nová vlna), k jejím reprezentantům patřil například [[Adam Zagajewski]].{{Citace elektronického periodika [1223] => | příjmení = Zakopalová [1224] => | jméno = Lucie [1225] => | titul = Zagajewski, Adam [1226] => | periodikum = www.iliteratura.cz [1227] => | url = http://www.iliteratura.cz/Clanek/44189/zagajewski-adam [1228] => | datum přístupu = 2021-05-04 [1229] => }} Klasikem [[underground]]u se v té době stal [[Tadeusz Konwicki]].{{Citace elektronického periodika [1230] => | příjmení = Zechenter [1231] => | jméno = Katarzyna [1232] => | titul = Tadeusz Konwicki obituary [1233] => | periodikum = the Guardian [1234] => | url = http://www.theguardian.com/books/2015/jan/21/tadeusz-konwicki [1235] => | datum vydání = 2015-01-21 [1236] => | jazyk = en [1237] => | datum přístupu = 2021-05-04 [1238] => }}[[Soubor:Olga tokarczuk fot niespielak.jpg|náhled|[[Olga Tokarczuková]]|220x220pixelů]]V 90. letech se ve změněných poměrech objevují nová témata (např. [[homosexualita]], [[feminismus]], drogy) a autoři – [[Stefan Chwin]], [[Olga Tokarczuková]], [[Manuela Gretkowska]], [[Marcin Świetlicki]], [[Andrzej Stasiuk]], autor [[fantasy]] [[Andrzej Sapkowski]] a další. K nejmladší generaci polské literatury patří [[Dorota Masłowska]], [[Wojciech Kuczok]], [[Michał Witkowski]], [[Leszek Engelking]], [[Szczepan Twardoch]] či [[Jacek Dehnel]]. [1239] => [1240] => Polsko má pět laureátů [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]]: [[Henryk Sienkiewicz]] (1905), [[Władysław Reymont]] (1924), [[Czesław Miłosz]] (1980), [[Wisława Szymborská]] (1996) a [[Olga Tokarczuková]] (2018).{{Citace elektronického periodika [1241] => | titul = Pátá polská Nobelovka. Podle Olgy Tokarczukové nevstoupíš dvakrát do stejného příběhu [1242] => | url = https://magazin.aktualne.cz/kultura/literatura/olga-tokarczuk-nobelova-cena/r~38a49406ec1a11e98776ac1f6b220ee8/ [1243] => | periodikum = Aktuálně.cz [1244] => | datum vydání = 2019-10-11 [1245] => | datum přístupu = 2019-10-20 [1246] => | jazyk = cs [1247] => | příjmení = [1248] => | jméno = [1249] => | vydavatel = [1250] => | url archivu = [1251] => }} [1252] => [1253] => V Polsku se narodila i řada autorů, kteří jsou vnímáni více v kontextu jiných národních literatur. Nedaleko Varšavy se narodil Nobelista [[Isaac Bashevis Singer]]. Polský původ má i spisovatel [[Joseph Conrad]], na území dnešního Polska se narodil také německý nositel Nobelovy ceny [[Günter Grass]], držitel stejné ceny [[Gerhart Hauptmann]], expresionista [[Alfred Döblin]] či americký spisovatel [[Jerzy Kosiński]], rodák z Lodže. [1254] => [1255] => Mezi významné polské ceny patří [[Literární cena Nike|cena Nike]] či [[cena Kościelských]]. [[Knihovna Załuských]] ve Varšavě byla první veřejnou knihovnou v Evropě. Její nástupkyní je dnes [[Polská národní knihovna]]. [1256] => [1257] => === Film === [1258] => [[Soubor:Andrzej Wajda 2012 Off Plus Camera.jpg|náhled|vlevo|[[Andrzej Wajda]]]] [1259] => Velkou tradici má polská filmová škola, jejím nekorunovaným králem je režisér [[Andrzej Wajda]] (sedmkrát nominovaný na [[Oscar]]a, v roce 2000 ho získal za celoživotní dílo).{{Citace elektronického periodika [1260] => | titul = Andrzej Wajda — Lidé — Česká televize [1261] => | url = https://www.ceskatelevize.cz/lide/andrzej-wajda/ [1262] => | periodikum = www.ceskatelevize.cz [1263] => | datum přístupu = 2019-10-20 [1264] => }} Vedle Wajdy se do dějin evropského filmu zapsal především [[Krzysztof Kieślowski]].{{Citace periodika [1265] => | příjmení = Santilli [1266] => | jméno = Paul C. [1267] => | titul = Cinema and Subjectivity in Krzysztof Kieślowski [1268] => | periodikum = The Journal of Aesthetics and Art Criticism [1269] => | datum vydání = 2006 [1270] => | ročník = 64 [1271] => | číslo = 1 [1272] => | strany = 147–156 [1273] => | issn = 0021-8529 [1274] => | url = https://www.jstor.org/stable/3700499 [1275] => | datum přístupu = 2021-05-04 [1276] => }} Řadu festivalových ocenění přivezl též [[Jerzy Skolimowski]]. K silné generaci patřil i [[Krzysztof Zanussi]]. [[Agnieszka Holland]]ová začínala jako asistentka Wajdy i Zanussiho. [[Andrzej Żuławski]] proslul svými filmovými experimenty.{{Citace periodika [1277] => | příjmení = Grimes [1278] => | jméno = William [1279] => | titul = Andrzej Zulawski, Rebellious Film Director, Dies at 75 [1280] => | periodikum = The New York Times [1281] => | datum vydání = 2016-02-18 [1282] => | issn = 0362-4331 [1283] => | jazyk = en-US [1284] => | url = https://www.nytimes.com/2016/02/18/arts/andrzej-zulawski-rebellious-film-director-dies-at-75.html [1285] => | datum přístupu = 2021-05-04 [1286] => }} K dalším známým jménům patří [[Jerzy Kawalerowicz]], [[Jerzy Hoffman]] či [[Andrzej Munk]]. [[Paweł Pawlikowski]] získal v roce 2015, jako první Polák, [[Oscar za nejlepší cizojazyčný film|Oscara za nejlepší cizojazyčný film]].{{Citace elektronického periodika [1287] => | titul = Poláci se radují z prvního Oscara. Cenu za nejlepší zahraniční film získala Ida [1288] => | periodikum = iROZHLAS [1289] => | url = https://www.irozhlas.cz/kultura_film/polaci-se-raduji-z-prvniho-oscara-cenu-za-nejlepsi-zahranicni-film-ziskala-ida-_201502231210_mkopp [1290] => | jazyk = cs [1291] => | datum přístupu = 2021-05-04 [1292] => }} Jedním z komerčně nejúspěšnějších polských filmů historie bylo výpravné historické drama [[Křižáci (film, 1960)|''Křižáci'']] z roku 1960. V Polsku se narodil i slavný americký režisér [[Roman Polański]], producent [[Samuel Goldwyn]] nebo průkopník animovaného filmu [[Max Fleischer (animátor)|Max Fleischer]]. Dvorním kameramanem [[Steven Spielberg|Stevena Spielberga]] je [[Janusz Kamiński]]. [1293] => [[Soubor:02019 0192 (2) 23. Buchmesse in Krakau.jpg|náhled|[[Jerzy Stuhr]]]] [1294] => Polská herečka [[Pola Negri]] byla hollywoodskou hvězdou v éře němého filmu. [[Izabella Scorupco]], jež emigrovala v 70. letech 20. století do Švédska, se proslavila rolí v [[Bondovka|bondovce]] ''[[Zlaté oko]]''. V Hollywoodu se prosadila i [[Beata Poźniak]]ová. Polský populární film zajistil proslulost například [[Jerzy Stuhr]]ovi, především díky nejúspěšnější polské filmové komedii všech dob – ''[[Sexmise|Sexmisi]]'' z roku 1984, nebo [[Zbigniew Cybulski|Zbigniewu Cybulskému]], zvanému často „polský [[James Dean]]“.{{Citace elektronického periodika [1295] => | příjmení = Přivřelová [1296] => | jméno = Iva [1297] => | titul = Legenda o Cybulském [1298] => | periodikum = Novinky.cz [1299] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [1300] => | vydavatel = Borgis [1301] => | url = https://www.novinky.cz/kultura/salon/clanek/legenda-o-cybulskem-55884 [1302] => | datum přístupu = 2021-05-02 [1303] => }} [[Ida Kamińska]] se proslavila v československém oscarovém snímku ''[[Obchod na korze]]''{{Citace elektronického periodika [1304] => | příjmení = Kadeřávek [1305] => | jméno = Šimon [1306] => | titul = Novotnému nevadil, Husák ho nenáviděl. Před 55 lety získal film Obchod na korze Oscara [1307] => | periodikum = Reflex.cz [1308] => | url = https://www.reflex.cz//clanek/historie/106611/novotnemu-nevadil-husak-ho-nenavidel-pred-55-lety-ziskal-film-obchod-na-korze-oscara.html [1309] => | jazyk = cs [1310] => | datum přístupu = 2021-05-04 [1311] => }}, [[Krystyna Jandová]] v oscarovém filmu [[István Szabó|Istvána Szabóa]] ''[[Mefisto (film)|Mefisto]]''. [1312] => [1313] => V [[Lodž]]i, kde roku [[1899]] vznikl první stálý biograf, funguje dnes známá filmová škola. Časopis ''Hollywood Reporter'' ji vyhlásil v roce 2014 druhou nejlepší filmovou školou na světě.{{Citace elektronického periodika [1314] => | titul = Američané sestavili žebříček filmových škol, FAMU skončila čtvrtá [1315] => | url = https://www.novinky.cz/kultura/clanek/americane-sestavili-zebricek-filmovych-skol-famu-skoncila-ctvrta-237226 [1316] => | periodikum = Novinky.cz [1317] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [1318] => | vydavatel = Borgis [1319] => | datum přístupu = 2019-10-21 [1320] => }} Od roku 1985 se pravidelně koná [[Varšavský mezinárodní filmový festival]]. V roce 2009 byl zařazen Mezinárodní federací filmových producentů (FIAPF) do nejprestižnější kategorie A. Koná se vždy v polovině října. [1321] => [1322] => === Hudba === [1323] => [[Soubor:Image-Frederic Chopin photo downsampled.jpeg|náhled|upright|[[Fryderyk Chopin]]]] [1324] => Mezi nejznámější polské hudební skladatele minulosti patří: [[Fryderyk Chopin]], [[Henryk Wieniawski]], [[Stanisław Moniuszko]], [[Ignacy Jan Paderewski]], [[Władysław Tarnowski]], [[Andrzej Panufnik]], [[Maria Szymanowska]] či [[Michał Kleofas Ogiński]]. Britský deník ''[[The Guardian|Guardian]]'' za největšího žijící polského skladatele roku 2012 označil [[Krzysztof Penderecki|Krzysztofa Pendereckiho]]. Tuto štafetu převzal patrně od [[Henryk Górecki|Henryka Góreckiho]], a ten zase od [[Witold Lutosławski|Witolda Lutosławskiho]]. Modernistickou vážnou hudbu ovlivnil [[Karol Szymanowski]], pod jeho silným vlivem tvořila [[Gražyna Bacewiczová]]. Osud skladatele [[Władysław Szpilman|Władysława Szpilmana]] vypráví slavný Polanského film ''[[Pianista (film)|Pianista]]''. Hudbu k tomuto filmu napsal klasik polské filmové hudby [[Wojciech Kilar]]. Ke Kieślowského filmovým opusům psal slavnou hudbu [[Zbigniew Preisner]], k Polanského filmům zase [[Krzysztof Komeda]]. [1325] => [1326] => [[Wanda Landowska]] byla světově proslulou [[Cembalo|cembalistkou]], [[Henryk Szeryng]] houslistou. K nejslavnějším světovým klavíristům patřil [[Arthur Rubinstein]], mezinárodní věhlas získali i [[Leopold Godowsky (skladatel)|Leopold Godowsky]], [[Moritz Moszkowski]], [[Teodor Leszetycki]], [[Władysław Tarnowski]], v současnosti je nejžádanějším polským klavíristou [[Krystian Zimerman]]. Jako dirigent se prosadil [[Otto Klemperer]], rodák z Vratislavi. [1327] => [[Soubor:Sopot TOP OF THE TOP Fesiwal.jpg|vlevo|náhled|[[Festival v Sopotech]]]] [1328] => K význačným zpěvákům patřil [[Mieczysław Fogg]]''',''' celým jménem Mieczysław Fogiel ([[1901]] - [[1990]]), lyrický [[baryton]], působící před i po 2. světové válce, několikanásobný nejpopulárnější zpěvák Polska, který byl populární i v zahraničí. Po 2. světové válce vznikl Národní soubor lidových písní a tanců „[[Mazowsze]]“, který patří k význačným polským [[Folklór|folkloristickým]] souborům. Svým zpěvem i tancem si v průběhu své existence získal nejen uznání odborné veřejnosti, ale i vysokou popularitu jak v Polsku tak v zahraničí. V populární hudbě se za hranicemi Polska prosadili též např. [[Marek Grechuta]], [[Czesław Niemen]], [[Maryla Rodowicz]], [[Jacek Kaczmarski]], [[Anna German]], v současnosti například [[Dorota Rabczewska]] známá jako Doda. Prosadily se i nejrůznější hudební skupiny mnoha žánrů (např. [[Budka Suflera]], [[Behemoth]], [[Vader]]). Kabaretní zpěvačka [[Violetta Villas]], narozená v Belgii polským rodičům, se stala ženou nevšedního životního příběhu.{{Citace elektronického periodika [1329] => | titul = Violetta Villas [1330] => | periodikum = The Independent [1331] => | url = https://www.independent.co.uk/news/obituaries/violetta-villas-6273107.html [1332] => | datum vydání = 2011-12-06 [1333] => | jazyk = en [1334] => | datum přístupu = 2021-05-04 [1335] => }} [1336] => [1337] => V Polsku se každý rok pořádá nespočet [[Hudební festivaly v Polsku|hudebních festivalů]]. Mezi nejpopulárnější z nich patří ''Krajowy festiwal Piosenki Polskiej'', ''[[Festival v Sopotech|Sopot Festival]]'', ''Coke live music festival'', ''[[Open'er Festival]]'', ''Sopot Top trendy Festival''. Důležitý je festival současné hudby ''Warszawska Jesień'' (Varšavský podzim). [1338] => [1339] => Za Poláka se vždy považoval i slavný [[balet]]ní tanečník [[Vaslav Nijinsky]].{{Citace elektronického periodika [1340] => | titul = Vaslav Nijinsky (Choreography) - Mariinskiy.com [1341] => | url = https://www.mariinskiy.com/index.html?lang=eng&page=catalog&person=432 [1342] => | periodikum = www.mariinskiy.com [1343] => | datum přístupu = 2019-10-20 [1344] => }} [1345] => [1346] => === Výtvarné umění === [1347] => {{Podrobně|Polské výtvarné umění}}[[Soubor:Jan Matejko - Kościuszko at Racławice - MNK II-a-151 - National Museum Kraków.jpg|náhled|Bitva pod Raclawicami, obraz [[Jan Matejko|Jana Matejka]]|vlevo]] [1348] => Polské malířství nabralo dech v 19. století. Dva klasické směry první poloviny tohoto století, tedy [[romantismus]] a [[Realismus (výtvarné umění)|realismus]], zosobnili [[Tadeusz Ajdukiewicz]] a [[Cyprian Kamil Norwid]], rovněž významný, byť ve své době zneuznaný, básník. Nejvýznamnějším polským malířem všech dob se stal [[Jan Matejko]], kterého v polovině 19. století proslavily obrazy s historickou tematikou. Ve stejné době tvořil i [[Adolf von Menzel]], rodák z Vratislavi. [1349] => [[Soubor:Tamara Łempicka, Muzeum narodowe, Kraków.jpg|náhled|[[Tamara de Lempicka]]]] [1350] => Byl to Matejko, kdo objevil talent [[Stanisław Wyspiański|Stanisława Wyspiańského]], který se stal na konci 19. století klíčovým představitelem uměleckého hnutí [[Mladé Polsko]], jež koketovalo s modernistickými směry, v případě Wyspiańského především se [[symbolismus|symbolismem]] a [[expresionismus|expresionismem]]. Symbolismus zvolil i další významný malíř Mladého Polska [[Jacek Malczewski]], rovněž Matejkův žák. Ve stejné době jako mladopoláci tvořila [[Olga Boznańska]]. Byť nepatřila do jejich okruhu, zvolila další z výrazných modernistických směrů – [[impresionismus]].{{Citace elektronického periodika [1351] => | příjmení = Michalska [1352] => | jméno = Magda [1353] => | titul = Olga Boznanska: An Uneasy Story of a Polish Painter {{!}} DailyArt Magazine [1354] => | periodikum = DailyArtMagazine.com - Art History Stories [1355] => | url = https://www.dailyartmagazine.com/olga-boznanska/ [1356] => | datum vydání = 2020-08-18 [1357] => | jazyk = en-US [1358] => | datum přístupu = 2021-05-04 [1359] => }} [[Moïse Kisling]] v Paříži zase koketoval s [[kubismus|kubismem]], podobně jako [[Max Weber (malíř)|Max Weber]]. [[Tamara de Lempicka]] se tamtéž stala uhrančivou představitelkou [[art deco]].{{Citace elektronického periodika [1360] => | titul = Tamara de Lempicka {{!}} ARTMUSEUM.CZ [1361] => | periodikum = www.artmuseum.cz [1362] => | url = http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=550 [1363] => | datum přístupu = 2021-05-04 [1364] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210509044413/http://artmuseum.cz/umelec.php?art_id=550 [1365] => | datum archivace = 2021-05-09 [1366] => }} Polskou identitu bychom mohli přiznat i legendě avantgardy [[Kazimir Malevič|Kazimiru Malevičovi]] (jeho rodiče byli etničtí Poláci, narodil se na Ukrajině, splynul s ruským kulturním prostředím). [1367] => [[Soubor:Roman Opalka (1995).png|vlevo|náhled|[[Roman Opałka]] se svým číselným uměním]] [1368] => Ve druhé polovině 20. století patří k rozhodujícím jménům polské malby [[Zdzisław Beksiński]], který se (zvláště po roce 1960), přičlenil k [[surrealismus|surrealistickému]] proudu.{{Citace elektronického periodika [1369] => | příjmení = Blair [1370] => | jméno = Jonny [1371] => | titul = The Tragic Story of Zdzisław Beksiński, the Artist Who Inspired Guillermo del Toro [1372] => | periodikum = Culture Trip [1373] => | url = https://theculturetrip.com/europe/poland/articles/the-tragic-story-of-zdzislaw-beksinski-the-artist-who-inspired-guillermo-del-toro/ [1374] => | datum přístupu = 2021-05-04 [1375] => }} Erotické náměty a zájem o podvědomí spojovaly se surrealismem i další výraznou osobnost, [[Balthus]]e, byť on sám se označoval za realistu. Ke [[konceptuální umění|konceptuálnímu umění]] se nakonec přiklonil [[Roman Opałka]], proslulý svou „posedlostí číslicemi“, jež zaplnily jeho tvorbu po roce 1965.{{Citace elektronického periodika [1376] => | příjmení = Langová [1377] => | jméno = Dagmar [1378] => | titul = Malířské dílo od jedničky do 5 607 249 [1379] => | periodikum = Vltava [1380] => | vydavatel = Český rozhlas [1381] => | url = https://vltava.rozhlas.cz/malirske-dilo-od-jednicky-do-5-607-249-5102340 [1382] => | datum vydání = 2015-01-16 [1383] => | jazyk = cs [1384] => | datum přístupu = 2021-05-04 [1385] => }} Konceptualismus, zejména vyjadřující se formou [[happening]]u, byl rovněž rámcem díla [[Tadeusz Kantor|Tadeusze Kantora]]. [1386] => [1387] => Ve 2. polovině 20. století prožilo svou vrcholnou éru také polské sochařství, jak dokazují jména jako [[Józef Gosławski]], [[Magdalena Abakanowiczová]], [[Igor Mitoraj]] nebo [[Alina Szapocznikow]]. Objeveno a doceněno bylo v té době rovněž meziválečné [[konstruktivismus|konstruktivistické]] dílo [[Katarzyna Kobrová|Katarzyny Kobrové]].{{Citace periodika [1388] => | příjmení = Ładnowska [1389] => | jméno = Janina [1390] => | titul = Katarzyna Kobro: A Sculptor of Space [1391] => | periodikum = Artibus et Historiae [1392] => | datum vydání = 2001 [1393] => | ročník = 22 [1394] => | číslo = 43 [1395] => | strany = 161–185 [1396] => | issn = 0391-9064 [1397] => | doi = 10.2307/1483659 [1398] => | url = https://www.jstor.org/stable/1483659 [1399] => | datum přístupu = 2021-05-04 [1400] => }} [1401] => [1402] => Nejvýznamnějšími výstavními prostory v Polsku jsou [[Národní muzeum ve Varšavě]], [[Národní muzeum v Krakově]] a [[Národní muzeum ve Vratislavi]]. Krakovské muzeum spravuje i [[Muzeum knížat Czartoryských]], v jehož sbírkách se nachází jeden z nejznámějších obrazů světa, [[Leonardo da Vinci|Da Vinciho]] ''[[Dáma s hranostajem]]''.{{Citace elektronického periodika [1403] => | příjmení = [1404] => | titul = Polsko koupilo knížecí sbírku umění za 100 milionů eur, získalo da Vinciho slavnou Dámu s hranostajem [1405] => | periodikum = Hospodářské noviny (HN.cz) [1406] => | url = https://art.hn.cz/c1-65571710-polsko-czartoryski-da-vinci-sbirka-umeni-prodej [1407] => | datum vydání = 2016-12-30 [1408] => | jazyk = cs [1409] => | datum přístupu = 2023-10-21 [1410] => }} [1411] => [1412] => V Lodži se narodil architekt [[Daniel Libeskind]], autor například originálního [[Královské ontarijské muzeum|Královského ontarijského muzea]] v [[Toronto|Torontu]]. [1413] => [1414] => === Kuchyně === [1415] => {{Podrobně|Polská kuchyně}} [1416] => [[Soubor:Bigos polonia.jpg|náhled|Polský bigos]] [1417] => Typickým polským jídlem je ''[[bigos]]'' z kysaného zelí a masa. Do Polska ho patrně přinesli Jagellonci z Litvy. Tradiční jsou také [[pirohy]], oblíbenou specialitou je ''[[kotlet schabowy]]'', což je vepřová kotleta připravovaná podobně jako [[vídeňský řízek]]. O Vánocích se často podává ''barszcz'', což je polská verze [[boršč]]e, který je však na rozdíl od ruského a ukrajinského boršče čirý, používá se šťáva z kvašené červené řepy a masový vývar a dávají se do něj těstoviny plněné houbami zvané ''uszka''. ''Gołąbki'' jsou zelný list plněný mletým masem a zavinutý do tvaru spícího holoubka. Tradiční je rovněž masová roláda zvaná ''zrazy''. V Polsku se též často užívá místní verze nudlí zvaná ''kluski'', které se upravují na mnoho způsobů, a různé verze [[Klobása|klobás]]. Do [[Jelito|jelit]] přidávají Poláci místo [[Kroupy (potravina)|krup]] často [[Pohanka|pohanku]], tuto verzi jelita pak nazývají ''kaszanka'' anebo ''krupniok''. Tradiční polskou polévkou je okurková, dále polévka zvaná ''flaki'', jež je blízká naší dršťkové, či ''żurek'' podobný českému [[Kyselo|kyselu]]. ''Chlodnik'' je studená polívka ze smetany a zeleniny. Pro Čechy exotickou může být ''czernina'', tmavá polévka z kachního vývaru a kachní krve. Ze sladkostí jsou oblíbené [[kobliha|koblihy]] a [[bagel|bagly]], které v Polsku vznikly a díky židovské emigraci do Spojených států se silně rozšířily i tam. Dalšími dezerty jsou tvarohový moučník zvaný ''sernik'', makový závin ''makowiec'', nebo ''napoleonka'' (zvaná též ''kremówka'') z [[Listové těsto|listového těsta]]. Oblíbené jsou také karamelové bonbóny zvané ''[[krówki]]''. [1418] => [1419] => === Věda a vzdělání === [1420] => [[Soubor:Marie Curie 1903.jpg|vlevo|náhled|255x255pixelů|[[Marie Curie-Skłodowská]]]] [1421] => [[Soubor:Nikolaus Kopernikus 2.jpg|náhled|[[Mikuláš Koperník]] na obraze Jana Matejka]] [1422] => Mezi proslulé polské vědce patří zejména [[Mikuláš Koperník]] (astronom) a [[Marie Curie-Skłodowská]] (laureátka [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovy ceny za fyziku]] a [[Nobelova cena za chemii|chemii]]). [1423] => [[Soubor:Stefana Banach - ستيفان بناخ.jpg|náhled|242x242pixelů|[[Stefan Banach]]]] [1424] => Také nositel [[Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství|Nobelovy ceny za fyziologii]] z roku 1977 [[Andrew Schally]] měl polský původ. Stejnou cenu získal [[Tadeus Reichstein]], který se narodil ve městě [[Włocławek]]. Ve [[Strzelno|Strzelnu]] se zase narodil laureát Nobelovy ceny za fyziku [[Albert Abraham Michelson]]. Ve Varšavě se narodil i zakladatel [[Fraktál|fraktálové geometrie]] a nositel Nobelovy ceny za fyziku [[Benoît Mandelbrot]], stejně jako matematik [[Alfred Tarski]], odborník na radioaktivitu [[Kazimierz Fajans]] nebo jeden z tvůrců [[Jaderná zbraň|atomové bomby]] [[Józef Rotblat]]. [[Maria Göppert-Mayer]]ová, další nositel Nobelovy ceny za fyziku, se narodila v [[Katovice|Katovicích]], stejného ocenění se dostalo [[Otto Stern]]ovi, rodáku ze [[Żory|Żorů]], a [[Max Born|Maxi Bornovi]], rodáku z [[Vratislav (město)|Vratislavi]]. Tam se narodili i [[Fritz Haber]] a [[Friedrich Bergius]], kteří získali [[Nobelova cena|Nobelovu cenu]] za chemii, či matematik [[Felix Hausdorff]]. V [[Niegosławice|Niegosławicích]] se narodil držitel Nobelovy ceny za fyziologii [[Günter Blobel]], v [[Nisa (Polsko)|Nise]] další držitel této ceny [[Konrad Bloch]]. Z [[Gdaňsk]]a pocházel vynálezce teploměru [[Gabriel Fahrenheit]] a také významný středověký astronom [[Johannes Hevelius]], známý svým výzkumem Měsíce. I člen proslulé Lvovské matematické školy [[Stefan Banach]] se narodil na území dnešního Polska, v Krakově, který tehdy ovšem patřil Rakousko-Uhersku (stejně jako Lvov, kam odešel). Dalším významným členem této školy byl [[Hugo Steinhaus]], rodák z [[Jasło|Jasla]]. Banachovým žákem byl [[Stanisław Ulam]], rodák přímo ze Lvova. V tomto proslulém „městě talentů“ se narodil i další významný matematik [[Jan Łukasiewicz]], do tamní slavné Skotské kavárny chodívali i [[Kazimierz Kuratowski]] či [[Wacław Sierpiński]], kteří oba později významně přispěli k [[Topologie|topologii]] a [[Teorie množin|teorii množin]]. Ze [[Štětín]]a pocházel matematik [[Hermann Grassmann]], jenž položil základy [[Vektorový prostor|vektorového]] počtu, ze Żorů [[Ernst Eduard Kummer|Ernst Kummer]]. Matematik [[Marian Rejewski]] prolomil roku 1932 šifrovací kód německé armády [[Enigma]], což později zásadně ovlivnilo průběh druhé světové války.{{Citace elektronického periodika [1425] => | příjmení = Erben [1426] => | jméno = Lukáš [1427] => | titul = Úsvit hackerů: Marian Rejewski a Enigma [1428] => | periodikum = Root.cz [1429] => | url = https://www.root.cz/clanky/usvit-hackeru-marian-rejewski-a-enigma/ [1430] => | jazyk = cs [1431] => | datum přístupu = 2021-05-04 [1432] => }} [[Ignacy Łukasiewicz]] vynalezl [[Petrolejová lampa|petrolejovou lampu]]. [[Kazimierz Funk]] objevil [[vitamín B1]], což byl vůbec první objevený [[vitamín]].{{Citace periodika [1433] => | příjmení = Piro [1434] => | jméno = Anna [1435] => | příjmení2 = Tagarelli [1436] => | jméno2 = Giuseppe [1437] => | příjmení3 = Lagonia [1438] => | jméno3 = Paolo [1439] => | titul = Casimir Funk: his discovery of the vitamins and their deficiency disorders [1440] => | periodikum = Annals of Nutrition & Metabolism [1441] => | datum vydání = 2010 [1442] => | ročník = 57 [1443] => | číslo = 2 [1444] => | strany = 85–88 [1445] => | issn = 1421-9697 [1446] => | pmid = 20805686 [1447] => | doi = 10.1159/000319165 [1448] => | poznámka = PMID: 20805686 [1449] => | url = https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/20805686/ [1450] => | datum přístupu = 2021-05-04 [1451] => }} Vratislavský rodák [[Ferdinand Cohn]] je považován za zakladatele [[bakteriologie]].{{Citace elektronického periodika [1452] => | titul = Ferdinand Cohn and the Development of Modern Bacteriology {{!}} Encyclopedia.com [1453] => | periodikum = www.encyclopedia.com [1454] => | url = https://www.encyclopedia.com/science/encyclopedias-almanacs-transcripts-and-maps/ferdinand-cohn-and-development-modern-bacteriology [1455] => | datum přístupu = 2021-05-04 [1456] => }} Astronom [[Aleksander Wolszczan]] objevil jako první ve Vesmíru planety, které nekrouží kolem hvězdy. Jako chemik, ale i jako esperantista se proslavil [[Antoni Grabowski]]. [1457] => [[Soubor:Zigmunt Bauman na 20 Forumi vydavciv.jpg|vlevo|náhled|[[Zygmunt Bauman]]]] [1458] => V oblasti [[Společenské vědy|humanitních a sociálních věd]] vynikl sociolog [[Zygmunt Bauman]], byť toho z Polska roku 1968 vyštvala [[Antisemitismus|antisemitská]] kampaň.{{Citace elektronického periodika [1459] => | příjmení = Petrusek [1460] => | jméno = Miloslav [1461] => | titul = Zygmunt Bauman, sociolog a filozof naší pozdní doby [1462] => | periodikum = vesmir.cz [1463] => | url = https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2006/cislo-10/zygmunt-bauman-sociolog-filozof-nasi-pozdni-doby.html [1464] => | datum přístupu = 2021-05-04 [1465] => }} Významným kulturním antropologem je [[Bronisław Malinowski]]. Předchůdcem osvícenství a moderní pedagogiky byl [[Stanisław Konarski]]. Filozof [[Józef Maria Hoene-Wroński]] zavedl známý pojem „[[mesianismus]]“.{{Citace periodika [1466] => | příjmení = Wagner [1467] => | jméno = Roy [1468] => | titul = Wronski’s Infinities [1469] => | periodikum = HOPOS: The Journal of the International Society for the History of Philosophy of Science [1470] => | datum vydání = 2014 [1471] => | ročník = 4 [1472] => | číslo = 1 [1473] => | strany = 26–61 [1474] => | issn = 2152-5188 [1475] => | doi = 10.1086/675402 [1476] => | url = https://www.jstor.org/stable/10.1086/675402 [1477] => | datum přístupu = 2021-05-04 [1478] => }} V Krakově se narodil filozof [[Roman Ingarden]], v Gdaňsku [[Arthur Schopenhauer]], ve Vratislavi katolická filozofka a světice [[Terezie Benedikta od Kříže]], tamtéž filozofové [[Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher|Friedrich Schleiermacher]], [[Christian Wolff]] a [[Ernst Cassirer]] či sociolog [[Norbert Elias]]. Významným jazykovědcem 19. století byl [[Jan Niecisław Baudouin de Courtenay]], ve 20. století myšlení o jazyce silně ovlivnil filozof [[Alfred Korzybski]]. Filozof [[Leszek Kołakowski]] byl ctěn jako velký znalec [[Marxismus|marxistického]] myšlení, v [[Zamość]]i se narodila i známá marxistická teoretička [[Rosa Luxemburgová]]. Polští rodáci [[Leonid Hurwicz]] a [[Reinhard Selten]] získali [[Nobelova pamětní cena za ekonomii|Nobelovu cenu za ekonomii]]. [[Ludvík Lazar Zamenhof]] vytvořil nejúspěšnější umělý jazyk – [[esperanto]]. Ve Włocławku se narodil německy píšící literární teoretik [[Marcel Reich-Ranicki]]. Významným divadelním teoretikem byl [[Jerzy Grotowski]].{{Citace elektronického periodika [1479] => | titul = Jerzy Grotowski: ‘Eccentric genius’ who reinvented theatre [1480] => | periodikum = www.thefirstnews.com [1481] => | url = https://www.thefirstnews.com/article/jerzy-grotowski-eccentric-genius-who-reinvented-theatre-1621 [1482] => | jazyk = en [1483] => | datum přístupu = 2021-05-04 [1484] => }} [1485] => [[Soubor:Uniwersytet Warszawski - panoramio (3).jpg|náhled|Varšavská univerzita]] [1486] => Roku [[1951]] bylo několik vědeckých institucí po francouzském vzoru sloučeno pod centralizovanou [[Polská akademie věd|Polskou akademii věd]].[http://www.instytucja.pan.pl/index.php?option=com_content&view=article&id=15&Itemid=22 PAN – Dzieje instytucji] [1487] => [1488] => Školský systém po reformě z roku [[1999]] stanoví povinnou školní docházku do [[základní škola|základní školy]] (6 let) a [[gymnázium|gymnázia]] (3 roky). Poté se může žák přihlásit na [[lyceum]], ''technikum'' nebo [[Střední odborné učiliště|učiliště]], z lycea se zpravidla hlásí na [[vysoká škola|vysoké školy]]. [1489] => [1490] => Největší vysokou školou je [[Varšavská univerzita]], založená roku [[1816]], mnohem starší je však [[Jagellonská univerzita]] v Krakově, založená roku [[1364]] (po [[Univerzita Karlova|Univerzitě Karlově]] je tak druhou nejstarší ve střední Evropě). Studium na veřejných školách je bezplatné. Zajímavostí z dějin polské vzdělanosti je zřízení Komise národního vzdělání v roce [[1773]], považované za první ministerstvo osvěty v dějinách.DAVIES, Norman (2005), [http://books.google.com/books?id=EBpghdZeIwAC&pg=PA167&dq=first+ministry+of+education+Poland&as_brr=3 Google Print, s. 167] [1491] => [1492] => === Sport === [1493] => K nejpopulárnějším sportům v Polsku patří fotbal, volejbal, plochá dráha, tenis nebo klasické lyžování. Největší úspěchy dosahuje tato země především ve volejbalu a ploché dráze.[[Soubor:20190226 Seefeld SJ 3967.jpg|náhled|[[Kamil Stoch]]|200x200pixelů]][[Adam Małysz]] a [[Kamil Stoch]] učinili z Polska světovou velmoc ve [[Skoky na lyžích|skocích na lyžích]]. Druhý jmenovaný má na svém kontě již tři olympijská zlata.{{Citace elektronického periodika [1494] => | titul = Polský skokan Stoch má třetí zlato, vyhrál na velkém můstku [1495] => | url = https://www.idnes.cz/oh/pchjongcchang-2018/skoky-na-lyzich-velky-mustek.A180217_125910_zoh-klasicke-lyzovani_ber [1496] => | periodikum = iDNES.cz [1497] => | datum vydání = 2018-02-17 [1498] => | datum přístupu = 2019-10-20 [1499] => }} Čtyři zlaté olympijské medaile má [[Sportovní chůze|chodec]] [[Robert Korzeniowski]].{{Citace elektronického periodika [1500] => | titul = Korzeniowski potřetí vyhrál padesátku [1501] => | url = https://www.idnes.cz/oh/ateny/korzeniowski-potreti-vyhral-padesatku.A040827_111132_oh04_atlet_rav [1502] => | periodikum = iDNES.cz [1503] => | datum vydání = 2004-08-27 [1504] => | datum přístupu = 2019-10-20 [1505] => }} Tři sprinterka [[Irena Szewińská]].{{Citace elektronického periodika [1506] => | titul = Legendární polská atletka Szewińská zemřela, na OH získala sedm medailí [1507] => | url = https://www.idnes.cz/sport/atletika/irena-szewinska-zemrela.A180630_084414_atletika_tof [1508] => | periodikum = iDNES.cz [1509] => | datum vydání = 2018-06-30 [1510] => | datum přístupu = 2019-10-20 [1511] => }} V Tokiu roku 2021 přidala třetí zlato i [[Hod kladivem|kladivářka]] [[Anita Włodarczyková]].{{Citace elektronického periodika [1512] => | příjmení = [1513] => | jméno = [1514] => | titul = Tokio 2020. Anita Włodarczyk zdobyła trzecie olimpijskie złoto. Brąz dla Malwiny Kopron - Polsat News [1515] => | periodikum = polsatnews.pl [1516] => | url = https://www.polsatnews.pl/wiadomosc/2021-08-03/tokio-2020-lekkoatletyka-final-rzutu-mlotem-anita-wlodarczyk/ [1517] => | jazyk = pl [1518] => | datum přístupu = 2021-08-06 [1519] => }} Dvě zlaté přivezli [[trojskok]]an [[Józef Schmidt]], [[Judo|judista]] [[Waldemar Legień]], [[Vrh koulí|koulař]] [[Tomasz Majewski]], [[zápas]]ník – klasik [[Andrzej Wroński]] nebo [[Běh na lyžích|běžkyně na lyžích]] [[Justyna Kowalczyková]]. [1520] => [[Soubor:Volleyball Nations League Poland - France (42450090432).jpg|vlevo|náhled|[[Bartosz Kurek]]]] [1521] => [[Polská mužská volejbalová reprezentace|Mužská volejbalová reprezentace]] vyhrála olympijské hry ([[Volejbal na Letních olympijských hrách 1976|1976]]), třikrát získala titul [[Mistrovství světa ve volejbale mužů|mistrů světa]] ([[Mistrovství světa ve volejbale mužů 1974|1974]], [[Mistrovství světa ve volejbale mužů 2014|2014]], [[Mistrovství světa ve volejbale mužů 2018|2018]]){{Citace elektronického periodika [1522] => | příjmení = [1523] => | jméno = [1524] => | titul = Polští volejbalisté jsou znovu mistry světa. Brazílie neuhrála ani set [1525] => | periodikum = iDNES.cz [1526] => | url = https://www.idnes.cz/sport/volejbal/mistrovstvi-sveta-volejbalistu.A180930_230858_volejbal_ald [1527] => | datum vydání = 2018-09-30 [1528] => | jazyk = cs [1529] => | datum přístupu = 2023-09-19 [1530] => }} a dvakrát [[Mistrovství Evropy ve volejbale mužů|mistrů Evropy]] ([[Mistrovství Evropy ve volejbale mužů 2009|2009]], [[Mistrovství Evropy ve volejbale mužů 2023|2023]]).{{Citace elektronického periodika [1531] => | titul = Volejbalisté Polska porazili domácí Italy 3:0 a jsou podruhé mistry Evropy [1532] => | periodikum = Sport.cz [1533] => | url = https://www.sport.cz/clanek/micove-sporty-polsko-vyhralo-mistrovstvi-evropy-ve-volejbale-ve-finale-si-poradilo-s-italy-5013010 [1534] => | datum vydání = 2023-09-16 [1535] => | jazyk = cs [1536] => | datum přístupu = 2023-09-19 [1537] => }} [[Polská ženská volejbalová reprezentace|Ženy]] se staly dvakrát [[Mistrovství Evropy ve volejbale žen|evropskými šampiónkami]] ([[Mistrovství Evropy ve volejbale žen 2003|2003]], [[Mistrovství Evropy ve volejbale žen 2005|2005]]). K nejznámějším volejbalistům patří [[Bartosz Kurek]] nebo [[Mariusz Wlazły]]. Členy síně slávy [[Mezinárodní volejbalová federace|Mezinárodní volejbalové federace]] jsou [[Tomasz Wójtowicz]], [[Stanisław Gościniak]] a [[Edward Skorek]].{{Citace elektronického periodika [1538] => | titul = Hall of Famers [1539] => | url = http://www.volleyhall.org/page/show/3821582-hall-of-famers [1540] => | periodikum = International Volleyball Hall of Fame - Holyoke, Massachusetts USA [1541] => | datum přístupu = 2019-10-20 [1542] => | jazyk = en-us [1543] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200410023501/https://www.volleyhall.org/list-of-hall-of-famers [1544] => | datum archivace = 2020-04-10 [1545] => }} [1546] => [1547] => Brankář [[Sławomir Szmal]] byl roku 2009 vyhlášen [[Hráč roku IHF|nejlepším házenkářem světa]].{{Citace elektronické monografie [1548] => | titul = Szmal and Pineau are the best of the World in 2009! [1549] => | url = https://www.handball-planet.com/szmal-and-pineau-are-the-best-of-the-world-in-2009/ [1550] => | datum vydání = 2010-05-27 [1551] => | datum přístupu = 2019-10-20 [1552] => | jazyk = en-US [1553] => | příjmení = [1554] => | jméno = [1555] => | vydavatel = Handball Planet [1556] => | místo = [1557] => }} [1558] => [[Soubor:Robert Lewandowski 2011 (3) (cropped).jpg|náhled|221x221pixelů|[[Robert Lewandowski]]]] [1559] => Hvězdou nejúspěšnější polské [[fotbal]]ové generace byl [[Zbigniew Boniek]], k pilířům slavného [[Polská fotbalová reprezentace|reprezentačního mužstva]] 70. a 80. let, které přivezlo dva bronzy ze [[Mistrovství světa ve fotbale|světových šampionátů]] ([[Mistrovství světa ve fotbale 1974|1974]], [[Mistrovství světa ve fotbale 1982|1982]]), patřil i [[Grzegorz Lato]]. K legendám patří i [[Euzebiusz Smolarek|Ebi Smolarek]] a [[Jerzy Dudek]]. Několik posledních let vyhrává anketu fotbalista roku jednoznačně [[Robert Lewandowski]]. Mezi známé fotbalové kluby patří například [[Legia Warszawa]], [[Lech Poznań|Lech Poznaň]] nebo [[Wisla Krakov]]. [1560] => [[Soubor:Iga Świątek.jpg|vlevo|náhled|[[Iga Świąteková]]]] [1561] => První velmi úspěšnou polskou [[tenis]]tkou byla [[Agnieszka Radwańská]], vítězka [[Turnaj mistryň|Turnaje mistryň]] v roce 2015.{{Citace elektronického periodika [1562] => | titul = Kvitová neprolomila polskou obranu. Turnaj mistryň vyhrála Radwaňská [1563] => | url = https://radiozurnal.rozhlas.cz/kvitova-neprolomila-polskou-obranu-turnaj-mistryn-vyhrala-radwanska-6232515 [1564] => | periodikum = Radiožurnál [1565] => | vydavatel = Český rozhlas [1566] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [1567] => | datum vydání = 2015-11-01 [1568] => | datum přístupu = 2019-10-20 [1569] => | jazyk = cs [1570] => }} Na ni navázala zejména [[Iga Świąteková|Iga Šwiateková]], která třikrát vyhrála [[French Open|Roland Garros]]{{Citace elektronického periodika [1571] => | titul = How Iga Swiatek captured her third French Open title [1572] => | periodikum = ESPN.com [1573] => | url = https://www.espn.com/tennis/story/_/id/37830412/french-open-iga-swiatek-karolina-muchova-women-title [1574] => | datum vydání = 2023-06-10 [1575] => | jazyk = en [1576] => | datum přístupu = 2023-09-19 [1577] => }}, jednou [[US Open (tenis)|US Open]]{{Citace elektronického periodika [1578] => | titul = Šwiateková jako první Polka ovládla US Open [1579] => | periodikum = Aktuálně.cz [1580] => | url = https://sport.aktualne.cz/tenis/swiatekova-jako-prvni-polka-ovladla-us-open/r~bb366286315511ed82b7ac1f6b220ee8/ [1581] => | datum vydání = 2022-09-11 [1582] => | jazyk = cs [1583] => | datum přístupu = 2023-09-19 [1584] => }} a jako první Polka stanula v čele [[Žebříček WTA|žebříčku WTA]].{{Citace elektronického periodika [1585] => | titul = Polská senzace dokončila jízdu. Šwiateková bez ztráty setu ovládla Roland Garros [1586] => | periodikum = iDNES.cz [1587] => | url = https://www.idnes.cz/sport/tenis/roland-garros-finale-zen-swiatekova-keninova.A201010_134638_tenis_ald [1588] => | datum vydání = 2020-10-10 [1589] => | datum přístupu = 2020-10-10 [1590] => }}{{Citace elektronického periodika [1591] => | titul = Polská světová jednička Šwiateková zničila Ósakaovou kanárem a v Miami má titul [1592] => | periodikum = Aktuálně.cz [1593] => | url = https://sport.aktualne.cz/tenis/polska-svetova-jednicka-swiatekova-znicila-osakaovou-kanarem/r~19fc6212b2bb11ec87d40cc47ab5f122/ [1594] => | datum vydání = 2022-04-02 [1595] => | jazyk = [1596] => | datum přístupu = 2022-04-03 [1597] => }} Prvním Polákem ve [[Formule 1|formuli 1]] se stal [[Robert Kubica]], podařilo se mu vyhrát jeden závod, dvanáctkrát stát na stupních vítězů a v roce 2008 skončit na celkovém 4. místě. Mistrem světa v [[Plochá dráha|ploché dráze]] se stal [[Jerzy Szczakiel]] (1976) a [[Tomasz Gollob]] (2010). Nejúspěšnějším polským šachistou je [[Miguel Najdorf]], slavnými šachisty byli i [[Johannes Zukertort]] či [[Samuel Reshevsky]]. [1598] => [1599] => Současnými známými sportovci jsou například [[Łukasz Fabiański|Lukasz Fabianski]] (fotbal), [[Marcin Gortat]] (basketbal), [[Jerzy Janowicz]] (tenis) nebo [[Tomasz Adamek]] (box). [1600] => [1601] => Od roku 1928 se každoročně koná cyklistický závod [[Kolem Polska]]. V roce 1948 se poprvé jel [[Závod míru]] z Varšavy do Prahy a postupně se z něj stal největší cyklistický závod Východní Evropy. V roce 2011 byl ve Varšavě otevřen [[Národní stadion (Varšava)|Národní stadion]]. [1602] => [1603] => === Kulturní dědictví UNESCO === [1604] => [[Soubor:Wieliczka salt mine Poland 26.JPG|náhled|Kaple sv. Kingy, patronky polských horníků, v [[Solný důl Wieliczka|solném dole Wieliczka]]]] [1605] => {| width="70%" [1606] => | width="50%" valign="top" | [1607] => * [[Bělověžský prales]] [1608] => * [[Dřevěné kostely v jižním Malopolsku]] [1609] => * [[Hala století ve Vratislavi]] [1610] => * [[Malbork (hrad)|Hrad Malbork]] [1611] => * [[Kalwaria Zebrzydowska]] [1612] => * [[Kostely míru]] ve městech [[Jawor]] a [[Svídnice (Polsko)|Svídnice]] [1613] => * [[Krakov]] [1614] => | width="50%" valign="top" | [1615] => * [[Auschwitz|Osvětim-Březinka]] [1616] => * [[Park Muskau|Park Muzakowski]] [1617] => * [[Solný důl Wieliczka]] [1618] => * [[Toruň]] [1619] => * [[Varšavské staré město]] [1620] => * [[Zamość]] [1621] => |} [1622] => [1623] => === Svátky === [1624] => [[Soubor:Corpus Christi Mass and Procession in Sanok 2009 11.JPG|náhled|Procesí na svátek [[Slavnost Těla a Krve Páně|Božího Těla]]. [[Sanok]] 2009]] [1625] => * Stálé svátky [1626] => ** [[1. leden|1. ledna]] [[Nový rok]] (''Nowy Rok'') [1627] => ** [[6. leden|6. ledna]] [[Tři králové]] (''Trzech Króli'') [1628] => ** [[1. květen|1. května]] [[Svátek práce]] (''Święto Pracy'') [1629] => ** [[3. květen|3. května]] [[Ústava z 3. května 1791]] (''Uchwalenie Konstytucji 3 Maja'') [1630] => ** [[15. srpen|15. srpna]] Nanebevzetí Panny Marie, Polské Armády (''Wniebowzięcie Najświętszej Maryi Panny, Święto Wojska Polskiego'') [1631] => ** [[1. listopad]]u Všech svatých (''Wszystkich Świętych'') [1632] => ** [[11. listopad]]u Den nezávislosti Polska ([[1918]]) (''Odzyskanie Niepodległości'') [1633] => ** [[25. prosinec|25. prosince]] – [[26. prosinec|26. prosince]] Vánoce (''Boże Narodzenie'') [1634] => * Pohyblivé svátky [1635] => ** [[Slavnost Zmrtvýchvstání Páně|Velikonoční neděle]] (''Zmartwychwstanie Pańskie – Niedziela Wielkanocna'') [1636] => ** [[Velikonoční pondělí]] (''Poniedziałek Wielkanocny'') [1637] => ** [[Letnice|Seslání Ducha Svatého]] – (''Zesłania Ducha Świętego – Zielone Świątki'') – v neděli, 50 dnů po Velikonoční neděli [1638] => ** [[Slavnost Těla a Krve Páně|Těla a Krve Páně]] – Boží tělo (''Ciała i Krwi Pańskiej – Boże Ciało'') – ve čtvrtek, 60 dnů po Velikonoční neděli [1639] => [1640] => == Odkazy == [1641] => === Poznámky === [1642] => [1643] => [1644] => === Reference === [1645] => {{Překlad|en|Poland|1184886212}} [1646] => [1647] => === Literatura === [1648] => * {{Citace monografie | příjmení = Davies | jméno = Norman | odkaz na autora = Norman Davies | titul = Boże igrzysko : historia Polski. T. 1.: Od początków do roku 1795 | vydavatel = Znak | místo = Kraków | rok = 1996 | počet stran = 680 | isbn = 83-7006-506-6 | jazyk = polsky}} [1649] => * {{Citace monografie | příjmení = Davies | jméno = Norman | odkaz na autora = | titul = Boże igrzysko : historia Polski. T. 2.: Od roku 1795 | vydavatel = Znak | místo = Kraków | rok = 1996 | počet stran = 797 | isbn = 83-7006-514-7 | jazyk = polsky}} [1650] => * {{Citace monografie | příjmení = Davies | jméno = Norman | odkaz na autora = | titul = Polsko : dějiny národa ve středu Evropy | vydavatel = Prostor | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 481 | isbn = 80-7260-083-4}} [1651] => * {{Citace monografie | příjmení1 = Friedl | jméno1 = Jiří | příjmení2 = Jurek | jméno2 = Tomasz | příjmení3 = Řezník | jméno3 = Miloš | odkaz na autora3 = Miloš Řezník | příjmení4 = Wihoda | jméno4 = Martin | odkaz na autora4 = Martin Wihoda | titul = Dějiny Polska | vydavatel = [[Nakladatelství Lidové noviny]] | místo = Praha | rok = 2017 | počet_stran = 690 | isbn = 978-80-7422-306-8}} [1652] => * {{Citace monografie | příjmení = Chwalba | jméno = Andrzej | odkaz na autora = | titul = Polsko 1989-2008 : dějiny současnosti | vydavatel = Centrum pro studium demokracie a kultury | místo = Brno | rok = 2009 | počet stran = 254 | isbn = 978-80-7325-185-7}} [1653] => * {{Citace monografie | příjmení = Kol | titul = Češi a Poláci v minulosti I| vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd| místo = Praha | rok = 1964 | počet stran = 434}} [1654] => * {{Citace monografie | příjmení = Kosman | jméno = Marceli | odkaz na autora = | titul = Dějiny Polska | vydavatel = Karolinum | místo = Praha | rok = 2011 | počet stran = 452 | isbn = 978-80-246-1842-5}} [1655] => * {{Citace monografie | příjmení = Macůrek | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Macůrek | titul = Dějiny polského národa | vydavatel = Melantrich | místo = Praha | rok = 1948 | počet stran = 350 | isbn =}} [1656] => * {{Citace monografie | příjmení = Paczkowski | jméno = Andrzej | odkaz na autora = | titul = Půl století dějin Polska 1939-1989 | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2000 | počet stran = 381 | isbn = 80-200-0737-7}} [1657] => * {{Citace monografie | příjmení = Řezník | jméno = Miloš | odkaz na autora = | titul = Dějiny Polska v datech | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 500 | isbn = 978-80-7277-408-1}} [1658] => * {{Citace monografie | příjmení = Řezník | jméno = Miloš | odkaz na autora = | titul = Polsko | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2002 | počet stran = 228 | isbn = 80-7277-129-9}} [1659] => * {{Citace monografie | příjmení = Řezník | jméno = Miloš | odkaz na autora = | titul = Za naši a vaši svobodu : století polských povstání (1794-1864) | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 391 | isbn = 80-7203-668-8}} [1660] => * {{Citace monografie | příjmení = Štěpán | jméno = Ludvík | odkaz na autora = | spoluautoři = a kol. | titul = Slovník polských spisovatelů | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2000 | počet stran = 555 | isbn = 80-7277-005-5}} [1661] => * {{Citace monografie | příjmení = Wandycz | jméno = Piotr Stefan | odkaz na autora = | titul = Střední Evropa v dějinách od středověku do současnosti | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1998 | počet stran = 301 | isbn = 80-200-0657-5}} [1662] => [1663] => === Související články === [1664] => * [[Krize polského ústavního soudu]] [1665] => * [[Římskokatolická církev v Polsku]] [1666] => * [[Seznam polských spisovatelů]] [1667] => * [[Polsko A a B]] [1668] => [1669] => === Externí odkazy === [1670] => * {{Commonscat|Poland}} [1671] => * {{Otto|Polsko}} [1672] => * {{Wikislovník|heslo=Polsko}} [1673] => * {{Wikicitáty|téma=Polsko}} [1674] => * {{Osmrelace|49715}} [1675] => * {{Wikizprávy|kategorie=Polsko}} [1676] => ;Instituce [1677] => * [http://www.poland.gov.pl/ www.poland.gov.pl] {{Wayback|url=http://www.poland.gov.pl/ |date=20081029120855 }} – Oficiální portál [1678] => * [http://www.poczta-polska.pl/ www.poczta-polska.pl] – [[Polská pošta]] [1679] => ;Stránky o Polsku [1680] => * [https://web.archive.org/web/20050822111029/http://www.poland-tourism.pl/ Turistický portál] [1681] => * [http://www.pot.gov.pl/ www.pot.gov.pl] – Informační turistický portál [1682] => * [http://www.pilot.pl/ www.pilot.pl] – elektronická mapa Polska [1683] => ;Obecné informace [1684] => * {{Citace elektronické monografie [1685] => | titul = Poland - Amnesty International Report 2011 [1686] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/poland/report-2011 [1687] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1688] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [1689] => | jazyk = anglicky [1690] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110808063055/http://www.amnesty.org/en/region/poland/report-2011 [1691] => | datum archivace = 2011-08-08 [1692] => | nedostupné = ano [1693] => }} [1694] => * {{Citace elektronické monografie [1695] => | titul = Poland (2011) [1696] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8115 [1697] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1698] => | vydavatel = [[Freedom House]] [1699] => | jazyk = anglicky [1700] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823104848/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8115 [1701] => | datum archivace = 2011-08-23 [1702] => | nedostupné = ano [1703] => }} [1704] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Polsko - o českých krajanech | url = http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/krajane/krajane_ve_svete/krajane_ve_svete-index_18.html | datum vydání = 2002-05-16 | datum přístupu = 2011-12-14 | vydavatel = [[Ministerstvo zahraničních věcí České republiky]] | url archivu = https://web.archive.org/web/20120315001555/http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/krajane/krajane_ve_svete/krajane_ve_svete-index_18.html | datum archivace = 2012-03-15 | nedostupné = ano }} [1705] => * {{Citace elektronické monografie [1706] => | korporace = Bertelsmann Stiftung [1707] => | titul = BTI 2010 — Poland Country Report [1708] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ECSE/Poland.pdf [1709] => | datum vydání = 2009 [1710] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1711] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftung [1712] => | místo = Gütersloh [1713] => | jazyk = anglicky [1714] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110521002726/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ECSE/Poland.pdf [1715] => | datum archivace = 2011-05-21 [1716] => | nedostupné = ano [1717] => }} [1718] => * {{Citace elektronické monografie [1719] => | korporace = Bureau of European and Eurasian Affairs [1720] => | titul = Background Note: Poland [1721] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/2875.htm [1722] => | datum vydání = 2011-02-182011-02-18 [1723] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1724] => | vydavatel = U.S. Department of State [1725] => | jazyk = anglicky [1726] => }} [1727] => * {{Citace elektronické monografie [1728] => | korporace = CIA [1729] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [1730] => | titul = The World Factbook - Poland [1731] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/pl.html [1732] => | datum aktualizace = 2011-08-16 [1733] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1734] => | jazyk = anglicky [1735] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190818041414/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/pl.html [1736] => | datum archivace = 2019-08-18 [1737] => | nedostupné = ano [1738] => }} [1739] => * {{Citace elektronické monografie [1740] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR ve Varšavě [1741] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Polsko [1742] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/polsko-2011-04-08.pdf [1743] => | datum vydání = 2011-04-08 [1744] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1745] => | vydavatel = Businessinfo.cz [1746] => | jazyk = česky [1747] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130511104027/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/polsko-2011-04-08.pdf [1748] => | datum archivace = 2013-05-11 [1749] => | nedostupné = ano [1750] => }} [1751] => * {{Citace elektronické monografie [1752] => | příjmení = Davies [1753] => | jméno = Norman [1754] => | spoluautoři = a kol. [1755] => | titul = Poland [1756] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/466681/Poland [1757] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1758] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [1759] => | jazyk = anglicky [1760] => }} [1761] => [1762] => {{Polsko}} [1763] => {{Navboxes [1764] => | title = [[Soubor:Gnome-globe.svg|22px]] Geografická lokalizace [1765] => | list = {{Evropa}} [1766] => {{Státy ležící na břehu Baltského moře}} [1767] => }} [1768] => {{Navboxes [1769] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [1770] => | list = {{V4}} [1771] => {{EU}} [1772] => {{NATO}} [1773] => {{Evropský hospodářský prostor (EHP)}} [1774] => }} [1775] => {{Autoritní data}} [1776] => {{Portály|Polsko}} [1777] => [1778] => [[Kategorie:Polsko| ]] [1779] => [[Kategorie:Státy Evropy]] [1780] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1918]] [1781] => [[Kategorie:Slovanské státy a území]] [1782] => [[Kategorie:Státy EU]] [1783] => [[Kategorie:Státy NATO]] [1784] => [[Kategorie:Státy Unie pro Středomoří]] [1785] => [[Kategorie:Státy Iniciativy Trojmoří]] [] => )
good wiki

Polsko

Polsko , plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy. Na severovýchodě sousedí s Litvou a Ruskem, na východě s Běloruskem a Ukrajinou, na jihu se Slovenskem a Českou republikou a na západě s Německem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Krakov','Slezské vojvodství','Štětín','Lodž','Varšava','Rusko','Gdyně','Gdaňsk','Poznaň','Vratislav (město)','Toruň','Odra'

Gdaňsk

Gdyně

Krakov

Lodž

Odra

Poznaň

Rusko

Štětín

Toruň

Varšava