Array ( [0] => 15481483 [id] => 15481483 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Varšava [uri] => Varšava [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|redirect=Warszawa|druhý=polském automobilu|stránka=FSO Warszawa}} [1] => {{Infobox - sídlo světa [2] => | originální jméno = Warszawa [3] => | jméno = Varšava [4] => | koláž = [5] => {{Koláž|position=center [6] => |color=#ffffff [7] => |photo1a = Aleja Niepdleglosci Warsaw 2022 aerial (cropped).jpg [8] => |photo2a = Pałac Na Wyspie w Warszawie, widok na elewację południową.jpg [9] => |photo2b = Poland-00808 - Castle Square (31215382745).jpg [10] => |photo3a = Warszawa, ul. Nowy Świat 72-74 20170517 004.jpg [11] => |photo3b = Warszawa, Rynek Starego Miasta 42-34 20170518 001.jpg [12] => |photo4a = Warszawa, ul. Krakowskie Przedmieście 87, 89 20170516 003.jpg [13] => |photo4b = Warszawa, ul. Senatorska 10 20170516 001.jpg [14] => |photo5a = Wilanów Palace.jpg [15] => | spacing = 2 [16] => | border = 0 [17] => | size = 276 [18] => | text = Odshora: panorama Varšavy, park Łazienki Królewskie, [[Královský hrad (Varšava)|Královský hrad]] a [[Sloup krále Zikmunda III.|Zikmundův sloup]], Staszicův palác s pomníkem Mikuláše Koperníka, [[Staroměstské náměstí (Varšava)|Staroměstské náměstí]], Královská cesta, [[Varšavské staré město]], [[Wilanowský palác]]}} [19] => | vlajka = Flag of Warsaw.svg [20] => | znak = POL_Warszawa_COA_1.svg [21] => | nadmořská výška = 78 – 121 [22] => | zeměpisná šířka = 52.2498 [23] => | zeměpisná délka = 21.0122 [24] => | stát = Polsko [25] => | pojem vyššího celku = [[Vojvodství]] [26] => | název vyššího celku = [[Mazovské vojvodství|Mazovské]] [27] => | pojem nižšího celku = [[Okresy v Polsku|Okres]] [28] => | název nižšího celku = městský okres [29] => | administrativní dělení = [[Administrativní dělení Varšavy|18 městských částí]] [30] => | mapa = [31] => | loc-map = {{LocMap |Polsko |label= Varšava |position= top |width= 220 |lat= 52.25 |long= 21.01 |float=center |caption=}} [32] => | velikost mapy = [33] => | popisek mapy = [34] => | etnické složení = [35] => | náboženské složení = [36] => | status = [37] => | vznik = [38] => | zakladatel = [39] => | obecní úřad = plac Bankowy 3/5
00-950 Warszawa [40] => | telefonní předvolba = +48 22 [41] => | psč = 00-xxx až 04-xxx [42] => | označení vozidel = WA, WB, WD, WE, WF, WH, WI, WJ, WK, WN, WT, WU, WW, WX, WY [43] => | typ statistického celku = [44] => | název statistického celku = [45] => }} [46] => '''Varšava''' ({{Vjazyce2|pl|''Warszawa''}}, výslovnost {{Výslovnost|varˈʂava|Pl-Warszawa.ogg}}) je hlavní a největší město [[Polsko|Polska]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel, s okolní aglomerací kolem 3 milionů obyvatel. Varšava leží ve středním Polsku na středním toku [[Visla|Visly]] ve Varšavské kotlině v průměrné výšce 100 metrů n. m., 520 km východně od Berlína a 250 km jižně od pobřeží [[Baltské moře|Baltského moře]]. [47] => [48] => Varšava leží v historickém [[Mazovsko|Mazovsku]], od 15. století byla hlavním městem [[Mazovské knížectví|mazovského knížectví]] a v roce [[1596]] se namísto [[Krakov]]a stala hlavním městem Polska. Významně do historie města zasáhla [[Invaze do Polska (1939)|německá okupace]] za druhé světové války, kdy zde proběhlo [[Povstání ve varšavském ghettu|povstání varšavského ghetta]], [[varšavské povstání]] a byla zničena většina města. [49] => [50] => Varšava je také hlavním městem [[Mazovské vojvodství|Mazovského vojvodství]]. V metropoli je rozvinutý průmysl, zvláště zpracovatelský, ocelářský, elektrotechnický a automobilový. Sídlí zde více než 60 vzdělávacích institucí, především [[Varšavská univerzita]] (''Uniwersytet Warszawski''), Univerzita kardinála Stefana Wyszyńského, Varšavská technická univerzita (''Politechnika Warszawska''), Varšavská ekonomická škola (''Szkoła Główna Handlowa'') a další. Je tu přes 30 divadel, včetně Národního divadla a opery a má tu sídlo Národní filharmonický orchestr. [51] => [52] => Latinské heslo Varšavy ''Semper Invicta'' znamená „Vždy neporažená“. [53] => [54] => == Historie == [55] => {{Viz též|Dějiny Varšavy}} [56] => === Rané dějiny === [57] => [[Soubor:St. John's Archcathedral (9629601375).jpg|náhled|vlevo|Stavba [[Katedrála svatého Jana Křtitele (Varšava)|katedrály sv. Jana]] začala roku 1390]] [58] => První opevněné osídlení na území dnešní Varšavy byla osada Bródno v 9. a 10. století a Jazdów ve 12. a 13. století. Po tom, co vévoda z [[Płock]]u, Boleslav II. Mazovský zaútočil v roce [[1281]] na Jazdów, byla založeno nové sídlo v místě malé rybářské vesničky Warszowa. Na začátku 14. století se toto místo stalo jedním ze sídel [[Mazovské vojvodství|Mazovského vojvodství]] a v roce [[1413]] pak hlavním městem Mazovska. Po vymření místní vojvodské linie v roce [[1526]] bylo vojvodství začleněno pod [[Polsko|polskou korunu]]. V roce [[1529]] se Varšava stala poprvé sídlem polského [[Sejm]]u, trvale zde Sejm sídlí od roku [[1569]]. Roku [[1573]] dala Varšava jméno Varšavské konfederaci, dohodě polské šlechty na toleranci různých náboženství v polském království. [59] => [60] => === 16. až 19. století === [61] => [[Soubor:Warszawa - Marszałkowska 1912.jpg|náhled|vlevo|Ulice Marszałkowska v roce 1912.]] [62] => Kvůli své výhodné centrální poloze mezi [[Vilnius]]em a [[Krakov]]em v [[Polsko-litevská unie (1569–1795)|polsko-litevském společenství]] se Varšava stala hlavním městem tohoto společenství a současně v roce [[1596]] hlavním městem Polska, kdy sem král [[Zikmund III. Vasa]] přesunul královský dvůr z Krakova. Varšava byla metropolí polsko-litevského společenství až do roku [[1795]], kdy bylo soustátí napadeno [[Prusko|Pruskem]] a Varšava se stala hlavním městem provincie [[Nové Východní Prusko]]. Roku [[1807]] bylo město osvobozeno [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovou]] armádou a město na Visle se stává metropolí Varšavského vojvodství. V roce [[1815]] po Napoleonově [[bitva u Waterloo|porážce u Waterloo]] se sešly tehdejší mocnosti [[Rakouské císařství|Rakousko]], [[Ruské impérium|Rusko]] a [[Prusko]] ([[Vídeňský kongres]]), na základě kterého se Varšava dostala pod vliv imperiálního Ruska. To obnovilo polskou konstituční monarchii pod svým vlivem. Povstání proti ruské nadvládě v letech [[1830]] a [[1863]] jen zvýšilo represe proti polskému obyvatelstvu. [63] => [64] => === Hlavní město (1918–1939) === [65] => [[Soubor:Kolumna Zygmunta III Wazy 2020.jpg|náhled|vlevo|[[Sloup krále Zikmunda III.]]]] [66] => Po znovuzískání nezávislosti Polska po konci [[První světová válka|první světové války]] v roce [[1918]] se Varšava stala znovu metropolí nově se tvořícího státu. V roce [[1919]] se Polsko dostalo do [[Polsko-sovětská válka|válečného konfliktu]] s bolševickým [[Rusko|Ruskem]] o historická území na [[Ukrajina|Ukrajině]] a v [[Litva|Litvě]]. V [[Bitva u Varšavy (1920)|bitvě u Varšavy]] ([[1920]]) polská vojska zcela zničila jednotky [[Rudá armáda|Rudé armády]] útočící na město a zmařila tak pokus [[Vladimir Iljič Lenin|Lenina]] a ruských bolševiků spojit se s německými, francouzskými a maďarskými bolševiky a ovládnout tak Evropu. [67] => [68] => === Druhá světová válka === [69] => [[Soubor:Warsaw Uprising - Prudential Hit - frame 2a.jpg|náhled|[[Prudential]] zasažený během povstání 28. srpna 1944 dvoutunovým granátem z děla [[Karl-Gerät]]]] [70] => [[Soubor:Destroyed Warsaw, capital of Poland, January 1945.jpg|náhled|''Moře suti''– více než osm z deseti budov ve Varšavě bylo během války zničeno. Vlevo ruiny [[Staroměstské náměstí (Varšava)|staroměstského náměstí]].]] [71] => [[Druhá světová válka]] byla zahájena [[1. září]] [[1939]], kdy [[Německo]] napadlo západní část Polska. Zároveň bylo [[17. září]] [[1939]] napadeno Polsko [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]] od východu. Země kapitulovala po šesti týdnech bojů. Západ Polska byl připojen k [[Německá říše|Německé říši]] a východ k Sovětskému svazu. Centrální část Polska včetně Varšavy byla pod správou nacistické vlády ([[Generalgouvernement]]). Při invazi v roce 1939 byla Varšava bombardována a bylo zničeno 10 až 15 % budov ve městě. Přestože se jednalo o významné ztráty, v pozdějších dobách mělo být podle nacistických plánů město kompletně zlikvidováno a zachováno jen jako důležitý přestupní bod. [72] => [73] => Při okupaci města [[Nacismus|nacisty]] byly všechny vyšší vzdělávací instituce okamžitě uzavřeny a varšavská židovská populace – několik set tisíc lidí, asi 30 % obyvatel města – byla nahnána do tzv. [[Varšavské ghetto|Varšavského ghetta]]. Když se Němci v rámci [[Adolf Hitler|Hitlerova]] „[[Konečné řešení židovské otázky|konečného řešení]]“ pokusili ghetto zlikvidovat, došlo k [[Povstání ve varšavském ghettu|židovskému povstání]]. Navzdory těžkému ostřelování a přesile se ghetto udrželo bránit skoro měsíc. Po skončení bojů byli ti, co přežili, zmasakrováni. [74] => [75] => V červenci [[1944]] sovětská vojska postupovala přes polské území, Němci pak ustupovali k Varšavě. Protože si polská londýnská exilová vláda myslela, že [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]] není nakloněn myšlence nezávislosti Polska (Stalin chtěl pouze hranice Polska posunout na západ), dala rozkaz ilegální polské [[Zemská armáda|Zemské armádě]] („''Armia Krajowa''“), aby se pokusili získat kontrolu nad městem, než tam dorazí Sověti. Dne [[1. srpen|1. srpna]] [[1944]], když se Rudá armáda k městu rychle blížila, Zemská armáda a většina populace zahájila (hrdinské, ale velice ukvapené a bez naděje na úspěch) [[Varšavské povstání]]. [76] => [77] => Navzdory [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinovu]] nepřátelství k Polsku Poláci předpokládali, že jim sovětští vojáci pomohou proti jejich společnému nepříteli. Nicméně, když se Rudá armáda dostala k Varšavě, sovětská ofenzíva byla náhle zastavena, protože sovětské jednotky byly vysíleny, potřebovaly doplnit stavy a také využít situace a vyčkat, až si to Němci s Poláky vyřídí a povstání potlačí. Němci proto mohli povstání nemilosrdně potlačit. Přestože byla doba povstání plánována na 48 hodin, obránci se udrželi 63 dní. Nakonec muselo hlavní město Polska kapitulovat. Vojáci Zemské armády byli převezeni do zajateckých táborů v Německu, civilní obyvatelstvo bylo vyhnáno z města. [[Adolf Hitler|Hitler]] ignoroval dojednané podmínky kapitulace a nařídil, aby bylo město srovnáno se zemí, knihovny a muzea vyloupeny nebo spáleny. Když [[17. leden|17. ledna]] [[1945]] přecházeli sovětští vojáci přes [[Visla|Vislu]], zjistili, že Varšava téměř přestala existovat. Přes 85 % (levého břehu) města bylo zničeno, včetně historického [[Varšavské staré město|Starého města]] a [[Královský hrad (Varšava)|Královského hradu]], zatímco pravý břeh Varšavy (varšavská Praha) byl z 20-25% zničen, protože jej v září 1944 obsadila Rudá armáda a tím se pravý břeh vyhnul velkým škodám. Přeživší bojovníky Zemské armády sovětské [[NKVD]] zabilo nebo poslalo na [[Sibiř]].From reviews of [[Norman Davies]], ''[[God's Playground]]'', Columbia, {{ISBN|0-231-12817-7}}. "On the 22 August the NKVD was ordered to arrest and disarm all members of the Home Army who fell into their hands." Carlo D'Este [http://polish-jewish-heritage.org/eng/July_04_Two_reviews_Norman_Davies.htm Rising '44': Betraying Warsaw], New York Times, July 25, 2004. "While [at the same time] the NKVD under General Ivan Serov was unleashing another brutal purge against the Poles in the liberated territories of Poland." Donald Davidson, [http://www.gbrussia.org/reviews.php?id=80 Rising '44' by Norman Davies] {{Wayback|url=http://www.gbrussia.org/reviews.php?id=80|date=20150924021022}}, London, Macmillan, 2004. {{ISBN|0-333-90568-7}}. Retrieved December 28, 2014. [78] => [79] => Počet obětí válečných událostí byl tehdy vyčíslen na 800 000, jedná se především o Židy a oběti povstání. [80] => [81] => === Varšava v komunistickém Polsku (1945–1989) === [82] => [[Soubor:PKiN widziany z WFC.jpg|náhled|[[Palác kultury a vědy]] byl postaven v letech 1952–1955, do roku 2021 nejvyšší budova ve Varšavě a v Polsku]] [83] => Po válce se moci ujala prostalinská vláda prezidenta [[Bolesław Bierut|Bolesława Bieruta]] a Varšava se stala hlavním městem komunistické [[Polská lidová republika|Polské lidové republiky]]. To samozřejmě kladlo naléhavou otázku na řešení obnovy metropole. Podle tehdejších sloganů tak začal „celý národ stavět novou Varšavu“. Bylo nezbytné obnovit nejen historické budovy a královský hrad, ale hlavně řadové domy. Původní úzké uličky, které byly vedeny v trasách staletí starých cest nahradily moderní bulváry vedené v severo-jižním a východo-západním směru, spolu propojené kruhovými objezdy. I přesto, že byla velká část původních domů nahrazena, některé z počátku 20. století i starší se zachovaly. Mnohé kostely pak byly obnoveny v původním vzhledu. [84] => [85] => Novou dominantou metropole se stal [[Palác kultury a vědy]] vybudovaný ve stylu [[socialistický realismus|socialistického realismu]], jako „dar národů Sovětského svazu polskému lidu“. Slavnostně byl dokončen roku 1955. [86] => [87] => V roce [[1980]] bylo zrekonstruované historické [[Varšavské staré město|Staré město]] zapsáno do historického dědictví [[UNESCO]]. [88] => [89] => Rozvoj silniční dopravy v duchu nového města doprovázela i výstavba dopravních staveb. Nové [[Warszawa Centralna|hlavní nádraží]], ležící na důležité varšavské dopravní tepně [[Aleje Jerozolimskie]], je umístěné v podzemí a spolu s celou tratí, vedenou pod středem metropole pomohlo zjednodušit dopravní situaci ve městě a zajistit rychlé spojení mezi východními a západními vlakovými spoji. [[Tramvajová doprava ve Varšavě|Tramvajová síť]], kterou má Varšava již z předválečných časů, se zmodernizovala, na nových rychlostních komunikacích se objevily moderní [[Městská autobusová doprava ve Varšavě|autobusy]]. Ke konci 80. let se začalo s výstavbou [[Metro ve Varšavě|metra]]. [90] => [91] => Metropoli však čekal i přesto velký rozvoj. Domy z padesátých a šedesátých let začaly brzy doplňovat výškové budovy. Již v 70. letech začaly růst první na severu a v širším centru města, siluetu metropole pak doplnily stavby jako [[Centrum LIM|Hotel Mariott]] či [[Blue Center]]. Nová doba po roce [[1989]] pak přinesla úplné otevření západním investorům. Vznikly další kancelářské budovy, ale také i obchodní centra a muzea (například [[Muzeum dějin polských Židů]]). [92] => [93] => === Od roku 1989 === [94] => V roce 1995 byla otevřena první linka [[Metro ve Varšavě|varšavského metra]]. Druhá byla otevřena v březnu 2015.{{Citace elektronického periodika |titul=Warszawa opens second metro line – Railway Gazette |url=http://www.railwaygazette.com/news/urban/single-view/view/warszawa-opens-second-metro-line.html |datum přístupu=2016-09-09 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150418035101/http://www.railwaygazette.com/news/urban/single-view/view/warszawa-opens-second-metro-line.html |datum archivace=2015-04-18 }} [95] => [96] => == Geografie == [97] => [[Soubor:WarsawFromTheISS.jpg|náhled|Pohled na město z [[Mezinárodní vesmírná stanice|mezinárodní vesmírné stanice]]]] [98] => Varšava leží na středním toku řeky [[Visla]] v [[Středomazovská nížina|středomazovské nížině]], ve vzdálenosti asi 350 km od [[Karpaty|Karpat]] a [[Baltské moře|Baltského moře]]. Je to jediné evropské hlavní město ležící v bezprostřední blízkosti [[Národní park|Národního parku]] ([[Kampinoský národní park]]). [99] => [100] => Město leží na obou stranách Visly a mírně se táhne podél jejích břehů (v šíři asi 30 km na sever-jih a cca 28 km na východ-západ). [101] => [102] => {{Pahýl část}} [103] => [104] => === Podnebí === [105] => Podnebí je [[Mírný podnebný pás|mírné]], přechodné mezi [[Oceánické podnebí|oceánským]] a [[Kontinentální podnebí|kontinentálním]]. Ve Varšavě nebývají velké meziroční výkyvy v množství srážek. [[Vegetační doba]] je v průměru 200 dní. Ve Varšavě je hlavně severozápadní vítr (přibližně 60% dní) a severovýchodní (přibližně 30% dní). V centru Varšavy je mnohem tepleji než na jejím okraji a to o 7-8 stupňů, ale někdy to může být i o 10 stupňů. Nejnižší naměřená teplota byla -31 °C a nejvyšší 37 °C. Kvůli velkému znečištění ovzduší je ve Varšavě více oblačno než v okolí. Varšava má 1 600 hodin [[Sluneční světlo|slunečního svitu]] v roce. [106] => [107] => {{Podnebí [108] => | místo = Varšava [109] => | průměrné denní maximum C leden = 0 | nejvyšší teplota C leden = 7 [110] => | průměrné denní maximum C únor = 2 | nejvyšší teplota C únor = 10 [111] => | průměrné denní maximum C březen = 7 | nejvyšší teplota C březen = 16 [112] => | průměrné denní maximum C duben = 14 | nejvyšší teplota C duben = 23 [113] => | průměrné denní maximum C květen = 19 | nejvyšší teplota C květen = 26 [114] => | průměrné denní maximum C červen = 21 | nejvyšší teplota C červen = 28 [115] => | průměrné denní maximum C červenec = 24 | nejvyšší teplota C červenec = 29 [116] => | průměrné denní maximum C srpen = 23 | nejvyšší teplota C srpen = 28 [117] => | průměrné denní maximum C září = 17 | nejvyšší teplota C září = 24 [118] => | průměrné denní maximum C říjen = 12 | nejvyšší teplota C říjen = 20 [119] => | průměrné denní maximum C listopad = 5 | nejvyšší teplota C listopad = 11 [120] => | průměrné denní maximum C prosinec = 1 | nejvyšší teplota C prosinec = 7 [121] => | průměrné denní maximum C rok = 12| nejvyšší teplota C rok = 29 [122] => | průměrná teplota C leden = -2,5 [123] => | průměrná teplota C únor = -1 [124] => | průměrná teplota C březen = 3 [125] => | průměrná teplota C duben = 9,5 [126] => | průměrná teplota C květen = 14 [127] => | průměrná teplota C červen = 16,5 [128] => | průměrná teplota C červenec = 19 [129] => | průměrná teplota C srpen = 18 [130] => | průměrná teplota C září = 13 [131] => | průměrná teplota C říjen = 7,5 [132] => | průměrná teplota C listopad = 2,5 [133] => | průměrná teplota C prosinec = -1,5 [134] => | průměrná teplota C rok = 8,4 [135] => | průměrné denní minimum C leden = -5 | nejnižší teplota C leden = -13 [136] => | průměrné denní minimum C únor = -4 | nejnižší teplota C únor = -13 [137] => | průměrné denní minimum C březen = -1 | nejnižší teplota C březen = -7 [138] => | průměrné denní minimum C duben = 5| nejnižší teplota C duben = -2 [139] => | průměrné denní minimum C květen = 9 | nejnižší teplota C květen = 3 [140] => | průměrné denní minimum C červen = 12 | nejnižší teplota C červen = 7 [141] => | průměrné denní minimum C červenec = 14 | nejnižší teplota C červenec = 10 [142] => | průměrné denní minimum C srpen = 13 | nejnižší teplota C srpen = 7 [143] => | průměrné denní minimum C září = 9 | nejnižší teplota C září = 3 [144] => | průměrné denní minimum C říjen = 3 | nejnižší teplota C říjen = -3 [145] => | průměrné denní minimum C listopad = 0 | nejnižší teplota C listopad = -8 [146] => | průměrné denní minimum C prosinec = -4 | nejnižší teplota C prosinec = -12 [147] => | průměrné denní minimum C rok = 4,25| nejnižší teplota C rok = -13 [148] => | průměrné srážky mm leden = 36 [149] => | průměrné srážky mm únor = 39 [150] => | průměrné srážky mm březen = 36 [151] => | průměrné srážky mm duben = 46 [152] => | průměrné srážky mm květen = 57 [153] => | průměrné srážky mm červen = 82 [154] => | průměrné srážky mm červenec = 72 [155] => | průměrné srážky mm srpen = 61 [156] => | průměrné srážky mm září = 58 [157] => | průměrné srážky mm říjen = 40 [158] => | průměrné srážky mm listopad = 48 [159] => | průměrné srážky mm prosinec = 44 [160] => | průměrné srážky mm rok = 619 [161] => | zdroj = [http://weatherspark.com/#!dashboard;a=Poland/Warsaw Průměrné maximum, průměrné minimum, nejnižší a nejvyšší každoroční teplota.] [162] => }} [163] => [164] => == Ekonomika == [165] => [[Soubor:Warsaw skyline Świętokrzyski Bridge.jpg|náhled|250px|Varšava]] [166] => [[Soubor:Moderne wolkenkrabber Warschau 0883.PNG|náhled|vlevo|250px|[[Złote Tarasy]]]] [167] => Ve Varšavě, zvláště v jejím centru (''[[Warszawa-Śródmieście|Śródmieście]]''), sídlí nejen mnoho národních institucí a vládních úřadů, ale i domácích a mezinárodních společností. V roce 2003 zde bylo registrováno 268 307 firem. Finanční spoluúčast zahraničních investorů na rozvoji města v roce 2002 byla odhadnuta na 650 miliónů eur. Ve městě se vyprodukuje více než 15 % polského národního produktu. [[Hrubý domácí produkt|HDP]] na obyvatele Varšavy byl v roce 2005 kolem 28 000 USD a vysoce převyšuje celopolský průměr. [168] => [169] => Úroveň nezaměstnanosti je jednou z nejnižších v Polsku, dle oficiálních zdrojů nepřesahuje 6 %. [170] => [171] => Po zničení města ve [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] a po jeho rekonstrukci se komunistické vedení rozhodlo, že bude Varšava přestavěna na velké průmyslové centrum. Ve městě a v blízkém okolí bylo vybudováno několik set továren. K nejvýznamnějším patřily varšavské ocelárny ''Huta Warszawa'' a dvě automobilky. [172] => [173] => Ovšem jak komunistický ekonomický systém upadal, většina z průmyslových komplexů postupně ztrácela význam. Po roce 1989 po transformaci politického i ekonomického systému mnoho průmyslových firem zbankrotovalo. V současné době využívá např. firma ''Lucchini-Warzsawa Steel Mill'' pouze část původní továrny ''Huta Warszawa''. Automobilky ''Ursus'' a ''FSO'' (zkratka pro ''Fabryka Samochodów Osobowych'' – Továrna na osobní automobily) vyrábějí vozy většinou na export. [174] => [175] => [[Soubor:Warsaw Castle Square Panorama 2010.jpg|střed|600px|náhled|[[Královský hrad (Varšava)|Královský hrad]] na Zámeckém náměstí – znovuvybudován v 70. a 80. letech po totálním zničení v roce 1944]] [176] => [177] => == Doprava == [178] => Hlavní páteří zdejší hromadné dopravy je [[Metro ve Varšavě|varšavské metro]] vybudované v roce 1995. V roce 2018 mělo 21 stanic na dvou linkách ([[M1 (linka metra ve Varšavě)|M1]] a [[M2 (linka metra ve Varšavě)|M2]]). Funguje zde také [[Tramvajová doprava ve Varšavě|doprava tramvajová]] a [[Trolejbusová doprava ve Varšavě|autobusová]]. Hlavním železničním uzlem je hlavní nádraží [[Warszawa Centralna]], odsud vyjíždí vnitrostátní, tak mezinárodní vlaky. [179] => [180] => Varšavu obsluhují dvě [[mezinárodní letiště]]. 8 km jižně od centra se nachází [[letiště Frédérica Chopina]]. Má zde základnu národní letecká společnost [[LOT]] a v roce 2018 odbavilo přes 17,7 milionů cestujících. V roce 2022 pak 14,3 milionů cestujících. Druhým letištěm je 40 km vzdálené [[Letiště Varšava-Modlin|letiště Modlin]], které v roce 2017 odbavilo přes 2,9 milionu cestujících a slouží jako základna pro [[Nízkonákladová letecká společnost|nízkonákladové aerolinie]]. [181] => {{Pahýl část}} [182] => [183] => == Obyvatelstvo == [184] => [[Soubor:Warszawa podzial administracyjny 2002.svg|náhled|upright=1.5|Správní rozdělení Varšavy od roku 2002]] [185] => {| [186] => | valign="top" | [187] => {| class="wikitable" [188] => ! style="background:#efefef;" | Rok || Populace [189] => |- [190] => | [[1700]] || align="center" | 30 000 {{Malé|(odhad)}} [191] => |- [192] => | [[1792]] || align="center" | 120 000 [193] => |- [194] => | [[1800]] || align="center" | 63 400 [195] => |- [196] => | [[1830]] || align="center" | 139 700 [197] => |- [198] => | [[1850]] || align="center" | 163 600 [199] => |- [200] => | [[1882]] || align="center" | 383 000 [201] => |- [202] => | [[1900]] || align="center" | 686 000 [203] => |- [204] => | [[1925]] || align="center" | 1 003 000 [205] => |- [206] => | [[1939]] || align="center" | 1 300 000 [207] => |- [208] => | [[1945]] || align="center" | 422 000 {{Malé|(v září)}} [209] => |} [210] => | valign="top" | [211] => {| class="wikitable" [212] => ! style="background:#efefef;" | Rok || Populace [213] => |- [214] => | [[1956]] || align="center" | 1 000 000 [215] => |- [216] => | [[1960]] || align="center" | 1 139 200 [217] => |- [218] => | [[1970]] || align="center" | 1 315 600 [219] => |- [220] => | [[1975]] || align="center" | 1 436 100 [221] => |- [222] => | [[1980]] || align="center" | 1 596 100 [223] => |- [224] => | [[1990]] || align="center" | 1 611 800 [225] => |- [226] => | [[2002]] || align="center" | 1 707 100 [227] => |- [228] => | [[2004]] || align="center" | 1 676 600 [229] => |- [230] => | [[2005]] || align="center" | 1 694 825 [231] => |- [232] => | [[2006]] || align="center" | 1 700 536 {{Malé|(30.6.2006)}} [233] => |- [234] => | [[2008]] || align="center" | 1 709 781 [235] => |} [236] => |} [237] => [238] => == Vzdělání == [239] => Varšava je jedním z nejdůležitějších center vzdělávání v Polsku. Sídlí zde čtyři hlavní univerzity a přes 62 dalších vzdělávacích zařízení. Nejdůležitější jsou: [240] => [241] => * [[Varšavská univerzita]] (''Uniwersytet Warszawski'') [242] => * [[Varšavská technická univerzita]] (''Politechnika Warszawska'') [243] => * [[Varšavská ekonomická škola]] (''Szkoła Główna Handlowa'') [244] => * [[Varšavská zemědělská univerzita]] (''Szkoła Główna Gospodarstwa Wiejskiego'') [245] => * [[Univerzita kardinála Stefana Wyszyńského|Univerzita Kardinála Stefana Wyszyńského]] (''Uniwersytet Kardynała Stefana Wyszyńskiego'') [246] => * [[Křesťanská teologická akademie ve Varšavě]] (''Chrześcijańska Akademia Teologiczna w Warszawie'') [247] => * [[Varšavská lékařská univerzita]] (''Akademia Medyczna w Warszawie'') [248] => * [[Vojenská technická akademie (Varšava)|Vojenská technická akademie]] (''Wojskowa Akademia Techniczna'') [249] => * [[Akademie národní obrany]] (''Akademia Obrony Narodowej'') [250] => * Academy of Physical Education in Warsaw (''Akademia Wychowania Fizycznego w Warszawie'') [251] => * [[Hudební akademie Fryderyka Chopina]] (''Akademia Muzyczna im. Fryderyka Chopina'') [252] => * [[Varšavská divadelní akademie]] (''Akademia Teatralna im. Aleksandra Zelwerowicza'') [253] => * [[Collegium Humanum]] (''Collegium Humanum – Szkoła Główna Menedżerska w Warszawie'') [254] => [255] => Celkový počet studentů všech stupňů vzdělání ve Varšavě je téměř 500 000 (29,2% z městské populace; 2002). Počet univerzitních studentů je přes 255 000. [256] => [257] => == Muzea == [258] => * [[Katyňské muzeum]] (''Muzeum Katyńskie'') [259] => * [[Muzeum dějin polských Židů]] (''Muzeum Historii Żydów Polskich POLIN'') [260] => * [[Muzeum skautingu ve Varšavě]] (''Muzeum Harcerstwa w Warszawie'') [261] => * [[Muzeum varšavského povstání]] (''Muzeum Powstania Warszawskiego'') [262] => * [[Národní muzeum ve Varšavě]] (''Muzeum Narodowe w Warszawie'') [263] => * [[Zachęta Narodowa Galeria Sztuki|Národní galerie umění Zachęta]] (''Zachęta Narodowa Galeria Sztuki'') [264] => [265] => == Nejvyšší budovy == [266] => {{Podrobně|Seznam nejvyšších budov ve Varšavě}} [267] => [268] => V roce 2016 bylo ve Varšavě 24 mrakodrapů a tento počet se stále navyšuje, vznikají nové moderní čtvrti.{{Citace periodika [269] => | titul = Sklobetonová dominanta. Varšava ohromuje novými mrakodrapy - Euro.cz [270] => | periodikum = Euro.cz [271] => | datum = 2016-06-27 [272] => | jazyk = cs [273] => | url = https://www.euro.cz/byznys/sklobetonova-dominanta-varsava-ohromuje-novymi-mrakodrapy-1295581 [274] => | datum přístupu = 2018-05-22 [275] => }} V nich často sídlí různé mezinárodní korporace. [276] => [277] => * [[Palác kultury a vědy]], postaveno 1955, 231 m [278] => * [[Warsaw Spire]], 2016, 220 m [279] => * [[Warsaw Trade Tower|Warsaw Trade Tower (WTT)]], 1999, 208 m [280] => * [[Złota 44]], 2012, 192 m [281] => * [[Rondo 1|Rondo 1 (R1)]], 2006, 192 m [282] => * [[Centrum LIM|Hotel Marriott]], 1989, 170 m [283] => * [[Warsaw Financial Center|Warsaw Financial Center (WFC)]], 1998, 165 m [284] => * [[InterContinental Varšava|hotel InterContinental Warszawa (IC)]], 2004, 164 m [285] => * [[Cosmopolitan Twarda 2/4]], 2014, 160 m [286] => * [[Oxford Tower]], 1979, 150 m [287] => * [[TP S.A. Tower]], 2001, 128 m [288] => * [[Błękitny Wieżowiec]], 1991, 120m [289] => * [[Hotel Westin]], 2003, 120 m [290] => * [[Milennium Plaza]], 1999, 116 m [291] => * [[ORCO Tower]], 1996, 115 m [292] => * [[Novotel Warszawa Centrum]], 1974, 111 m [293] => * [[Złote Tarasy]], 2007, 105 m [294] => * [[Babka Tower]], 2000, 105 m [295] => * [[Ilmet]], 1997, 103 m [296] => [297] => Ve výstavbě (2018): [298] => [299] => * [[Varso]], 310 m [300] => * [[Spinnaker Office Tower]], 203 m [301] => * [[Skyliner]], 195 m [302] => * [[Generation Park]], 180 m [303] => * [[Mennica Legacy Tower]], 141 m [304] => * [[The Warsaw Hub]], 130 m [305] => * [[Spark (budova)|Spark]], 130 m [306] => [307] => == Panorama == [308] => {{Panorama|Panorama_siekierkowski.jpg|1000px}} [309] => {{Panorama|WarsawoldtownPanorama.jpg|1000px}} [310] => {{Panorama|Castle Square in Warsaw panorama.jpg|1000px}} [311] => [312] => == Sport == [313] => Ve městě sídlí fotbalové kluby [[Legia Varšava|Legia]] a [[Polonia Varšava|Polonia]]. [314] => [315] => == Mezinárodní veletrhy == [316] => Ve městě a jeho okolí je několik veletržních a konferenčních center, kde se pravidelně konají: [317] => * Mezinárodní veletrh cestovního ruchu ''TT Warsaw Travel Show'' [318] => * Veletrh paliv LPG, CNG, LNG ''[[GasShow]]'' [319] => * Mezinárodní veletrh osvětlovací techniky [320] => * Veletrh automatizace, měření a robotiky ''Automaticon'' [321] => * Autosalon ''Warsaw Motor Show'' [322] => * Veletrh polygrafického průmyslu ''Warsaw Print Tech Expo'' [323] => * ''EuroGastro'' / ''WorldHotel'' - gastronomie a hotelový veletrh [324] => [325] => == Osobnosti == [326] => * [[Adam Jerzy Czartoryski]] (1770–1861), [[Polsko|polský]] [[kníže]], politik, diplomat a dramatik [327] => * [[Klementyna Hoffmanowa]] (1798 – 1845) – polská prozaička, dramatička, redaktorka, překladatelka, učitelka a aktivistka [328] => * [[Narcyza Żmichowska]] (1818–1876) – polská spisovatelka a básnířka [329] => * [[Wanda Żeleńska]] (1841–1904) – polská spisovatelka a překladatelka [330] => * [[Marie Curie-Skłodowská]] (1867–1934), fyzička a chemička, nositelka dvou Nobelových cen [331] => * [[Samuel Goldwyn]] (1879–1974), [[Spojené státy americké|americký]] [[filmový producent]] a [[podnikatel]] [332] => * [[Konstantin Konstantinovič Rokossovskij]] (1896–1968), sovětský a polský maršál, polský ministr obrany [333] => *[[Tamara de Lempicka]] (1898–1980), [[Polsko|polská]] malířka [334] => * [[Alfred Tarski]] (1901–1983), polský [[logik]] a [[matematik]] [335] => * [[Stanisław Wigura]] (1903–1932), polský letecký konstruktér a inženýr [336] => * [[Abraham Joshua Heschel]] (1907–1972), [[rabín]] a [[profesor]] židovské etiky a mystiky [337] => * [[Józef Rotblat]] (1908–2005), [[Spojené království|britský]] [[fyzik]], držitel [[Nobelova cena za mír|Nobelovy ceny za mír]] za rok 1995 [338] => * [[Irena Sendlerová]] (1910–2008), [[Polsko|polská]] sociální pracovnice, osobnost [[Polský odboj během druhé světové války|polského protinacistického odboje]] [339] => * [[Witold Lutosławski]] (1913–1994), [[Polsko|polský]] hudební skladatel a [[dirigent]] [340] => * [[Anna Smoleńska]] (1920–1943), polská [[Harcerství|harcerská]] instruktorka a členka [[Harcerský protinacistický odboj|harcerského protinacistického odboje]] [341] => * [[Agnieszka Holland]] (* 1948), režisérka a scenáristka [342] => * [[Lech Kaczyński]] (1949–2010), prezident Polska od roku 2005 až do jeho tragické smrti [343] => * [[Jarosław Kaczyński]] (* 1949), právník a politik, bývalý [[premiér Polska]] v letech 2006–2007 [344] => * [[Margo Dydek]] (1974–2011), polská basketbalistka hrající ve [[WNBA]] [345] => * [[Robert Lewandowski]] (* 1988), polský [[fotbalový útočník]] [346] => * [[Iga Świąteková]] (* 2001), polská profesionální [[Tenis|tenistka]] [347] => [348] => == Partnerská města == [349] => {{sloupce|2| [350] => * {{partnerské město|Berlín|rok=1991}} [351] => * {{partnerské město|Budapešť|rok=2005}} [352] => * {{partnerské město|Chicago|rok=1995}} [353] => * {{partnerské město|Düsseldorf|rok=1989}} [354] => * {{partnerské město|Grozný|rok=1997}} [355] => * {{partnerské město|Haag|rok=1991}} [356] => * {{partnerské město|Hamamacu|rok=1990}} [357] => * {{partnerské město|Hanoj|rok=2000}} [358] => * {{partnerské město|Charbin|rok=1993}} [359] => * {{partnerské město|Île-de-France|rok=1990}} [360] => * {{partnerské město|Istanbul|rok=1991}} [361] => * {{partnerské město|Kyjev|rok=1994}} [362] => * {{partnerské město|Madrid}} [363] => * {{partnerské město|Moskva|rok=1993}} [364] => * {{partnerské město|Astana|rok=2002}} [365] => * {{partnerské město|Oslo|rok=2006}} [366] => * {{partnerské město|Petrohrad|rok=1997}} [367] => * {{partnerské město|Rio de Janeiro|rok=1997}} [368] => * {{partnerské město|Riga|rok=2002}} [369] => * {{partnerské město|Saint-Étienne|rok=199}} [370] => * {{partnerské město|Soul|rok=1996}} [371] => * {{partnerské město|Tel Aviv|rok=1992}} [372] => * {{partnerské město|Tchaj-pej|rok=1995}} [373] => * {{partnerské město|Toronto|rok=1990}} [374] => * {{partnerské město|Vídeň|rok=2001}} [375] => * {{partnerské město|Vilnius|rok=1998}} [376] => }} [377] => [378] => == Galerie == [379] =>
[380] => [381] => Soubor:Centrum Warszawy (10910517076).jpg|[[Palác kultury a vědy]] – „dar bratrských národů Sovětského svazu“ [382] => Soubor:Warszawa - Pałac Łazienkowski (13).jpg|[[Palác Łazienki|Palác na vodě]] (Łazienki) [383] => Soubor:Grand Theatre in Warsaw, 2022, 02.jpg|[[Velké divadlo (Varšava)|Velké divadlo]] (Teatr Wielki) [384] => Soubor:POL Krakowskie Przedmieście Street in Warsaw 2008 07 12 (2).JPG|Krakowskie Przedmieście [385] => Soubor:Brama Główna kampus centralny Uniwersytetu Warszawskiego 2019.jpg|[[Varšavská univerzita]] [386] => Soubor:Warszawa pałac Jabłonowskich 2009.jpg|Stará radnice [387] => Soubor:Biblioteka Narodowa w Warszawie 2017.jpg|[[Polská národní knihovna]] – hlavní budova [388] => Soubor:Poland-00741 - Palace Prezydencki (31071435322).jpg|[[Palác Koniecpolských ve Varšavě|Prezidentský palác]] [389] => Soubor:Warszawa - Wilanów Palace.jpg|[[Wilanowský palác]] [390] => Soubor:Warsaw palace.jpg|[[Královský hrad (Varšava)|Královský hrad]] [391] => [392] =>
[393] => [394] => [407] => [408] => == Odkazy == [409] => [410] => === Reference === [411] => [412] => [413] => === Související články === [414] => * [[Bitva u Varšavy]] (rozcestník) [415] => * [[Kino Praha]] [416] => === Externí odkazy === [417] => * {{Commonscat}} [418] => * {{Otto|heslo=Varšava}} [419] => * {{Wikislovník|heslo=Varšava}} [420] => * {{Wikicitáty|téma=Varšava}} [421] => * [http://www.e-warsaw.pl/index.php Oficiální stránky] {{Wayback|url=http://www.e-warsaw.pl/index.php |date=20071116190910 }} – polsky, anglicky, německy, francouzsky, rusky, španělsky [422] => * [https://web.archive.org/web/20050812011841/http://www.warsawtour.pl/index.php Oficiální turistická stránka Varšavy] – polsky, anglicky, německy, francouzsky, rusky, španělsky [423] => * [https://web.archive.org/web/20060520204025/http://www.all-warsaw-apartments.eu/index.html Apartmány Varšava] [424] => * [http://www.um.warszawa.pl/v_syrenka/perelki/index.php?mi_id=&dz_id= Památky] {{Wayback|url=http://www.um.warszawa.pl/v_syrenka/perelki/index.php?mi_id=&dz_id= |date=20051106144054 }} – polsky, anglicky, německy, francouzsky, rusky [425] => * [http://um.warszawa.pl/mapa/ Interaktivní plán města] {{Wayback|url=http://um.warszawa.pl/mapa/ |date=20110128160923 }} [426] => * [http://www.behance.net/gallery/City-of-Ruins/4066411 3D model Varšavy po náletech z 2. světové války] [427] => * [http://www.1944.pl Varšavské povstání 1944] [428] => [429] => {{Mazovské vojvodství}} [430] => {{Polsko}} [431] => {{Hlavní města Evropy}} [432] => {{Města v Polsku}} [433] => {{Autoritní data}} [434] => {{Portály|Polsko|Geografie}} [435] => [436] => [[Kategorie:Varšava| ]] [437] => [[Kategorie:Města v Mazovském vojvodství]] [438] => [[Kategorie:Hlavní města v Evropě]] [439] => [[Kategorie:Městské okresy v Polsku]] [440] => [[Kategorie:Místa vyznamenaná Řádem grunwaldského kříže]] [441] => [[Kategorie:Sídla na Visle]] [442] => [[Kategorie:Hlavní města vojvodství v Polsku]] [443] => [[Kategorie:Univerzitní města v Polsku]] [] => )
good wiki

Varšava

Varšava ( výslovnost ) je hlavní a největší město Polska. Žije zde obyvatel, s okolní aglomerací kolem 3 milionů obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Polsko','Palác kultury a vědy','Visla','1939','Varšavská univerzita','Mazovské vojvodství','Metro ve Varšavě','Centrum LIM','1980','1596','Krakov','Baltské moře'

1596

1939

1980

Krakov

Polsko

Visla