Array ( [0] => 15481541 [id] => 15481541 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Rusko [uri] => Rusko [3] => Sormat office in Rusko.jpg [img] => Sormat office in Rusko.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{různé významy}} [1] => {{Infobox - stát [2] => | genitiv = Ruska [3] => | úřední název = Российская Федерация
(Rossijskaja federacija) [4] => | úřední název česky = Ruská federace [5] => | vlajka = Flag of Russia.svg [6] => | článek o vlajce = Ruská vlajka [7] => | znak = Coat of Arms of the Russian Federation.svg [8] => | článek o znaku = Státní znak Ruska [9] => | mapa umístění = Russian Federation (orthographic projection) - All Territorial Disputes.svg [10] => | rozloha = 17 098 246Bez [[Republika Krym|Republiky Krym]] (26 081 km²), [[Sevastopol|města federálního významu Sevastopolu]] (864 km²) a [[Ruská anexe jihovýchodní Ukrajiny|území na jihovýchodě Ukrajiny]] (cca 90 tis. km²). Tato území nejsou mezinárodně uznanými součástmi Ruska. [11] => | rozlmisto = 1 [12] => | procent vody = 0,5 [13] => | počet obyvatel = {{růst}} 145 911 570{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.gks.ru/free_doc/new_site/population/demo/Popul2016.xls |datum přístupu=2016-10-30 |url archivu=https://www.webcitation.org/6gJeknmJ4?url=http://www.gks.ru/free_doc/new_site/population/demo/Popul2016.xls |datum archivace=2016-03-27 }} [14] => | obyvmisto = 9 [15] => | obyvatelé aktuální k = [[2020]] [16] => | hustota = 8,56 [17] => | hustmisto = 223 [18] => | HDI = 0.824{{cite web |url=http://hdr.undp.org/sites/default/files/hdr14-summary-en.pdf |title=2014 Human Development Report Summary |date=2014 |accessdate=27 July 2014 |publisher=United Nations Development Programme | pages=21–25}} [19] => | HDIvývoj = růst [20] => | HDIvýše = velmi vysoký [21] => | HDI aktuální k = 2022 [22] => | HDImísto = 52 [23] => | jazyk = [[ruština]], 35 [[Seznam jazyků Ruska|oficiálních regionálních]] jazyků{{Citace elektronické monografie | titul = What Languages Are Spoken in Russia? | url = https://www.worldatlas.com/articles/what-languages-are-spoken-in-russia.html | vydavatel = Worldatlas.com | datum_vydání = 2017-08-01}} [24] => | náboženství = [[křesťanství]] (silně převládá [[pravoslaví]]), [[islám]], [[judaismus]], [[buddhismus]][[Křesťanství]], [[islám]], [[judaismus]] a [[buddhismus]] jsou tradiční ruská náboženství a jsou pokládána za součást „historického dědictví“ Ruska., [[sikhismus]]https://www.allaboutsikhs.com/world-gurudwaras/gurudwaras-in-russia a další [25] => | nejvyšší hora = [[Elbrus]] [26] => | výška nejvyšší hory = 5642 [27] => | státní zřízení = de iure [[Federace|federativní]] [[poloprezidentská republika]] [28] => pod vedením de facto [[Autoritarismus|autoritářského režimu]] [29] => | hlavní město = [[Moskva]] [30] => | funkce1 = Prezident [31] => | vládce1 = [[Vladimir Putin]] [32] => | funkce2 = Předseda vlády [33] => | vládce2 = [[Michail Mišustin]] [34] => | článek o hymně = Hymna Ruské federace [35] => | hymna = Hymna Ruské federace [36] => | datum vzniku = [[25. prosinec]] [[1991]] [37] => | způsob vzniku = přejmenováním Ruské sovětské federativní socialistické republiky [38] => | měna = [[ruský rubl]] [39] => | kód měny = RUB [40] => | HDP/ob. = 27 147{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2020-04-05}} [41] => | HDP/ob.misto = 49 [42] => | HDP aktuální k = 2018 [43] => | ison = 643 [44] => | iso3 = RUS [45] => | iso2 = RU [46] => | mpz = RUS [47] => | domény = [[.ru]], [[.su]], [[.рф]] [48] => | předvolba = +7 [49] => | čas = od [[Časové pásmo#UTC+2 B, EET (East European Time)|UTC+2]] do [[Časové pásmo#UTC+12 M|UTC+12]][[s:ru:Федеральный закон от 01.07.2014 № 248-ФЗ|Ruský federální zákon 248-ФЗ]]{{Citace elektronické monografie|datum vydání = 2014-07-21|datum přístupu =2014-11-05|vydavatel = Правительство Российской Федерации |místo = [[Moskva]]|jazyk = ru}} [50] => | commonscat = Russia [51] => | popisek mapy = Poloha Ruska (Tmavě zeleně) nárokovaná území (světle zeleně) [52] => }} [53] => '''Rusko''' ({{Vjazyce2|ru|{{Audio|Ru-Rossiyskaya_Federatsiya_Rossiya.ogg|''Россия''}}|Rossija}}), plným názvem '''Ruská federace''' ({{Vjazyce2|ru|''Российская Федерация''|Rossijskaja feděracija}}),{{#tag:ref|Ústava Ruské federace, hlava 1, článek 1, odstavec 2: Pojmenování Rusko a Ruská federace jsou ekvivalentní ({{Cizojazyčně|ru|''Наименования Российская Федерация и Россия равнозначны''}}.){{Citace elektronické monografie [54] => | titul = Конституция Российской Федерации [55] => | url = http://constitution.kremlin.ru/ [56] => | datum vydání = [57] => | datum aktualizace = [58] => | datum přístupu = 2011-9-3 [59] => | vydavatel = Администрация Президента РФ [60] => | místo = Москва [61] => | poznámky = Text ruské ústavy na oficiálním webu ruského prezidenta [62] => | jazyk = rusky [63] => }} [64] => | group = pozn. [65] => }} je stát ve [[Východní Evropa|Východní Evropě]] a [[Severní Asie|Severní Asii]]. S rozlohou 17 098 246 km² je [[Seznam států světa podle rozlohy|nejrozlehlejším státem]] světa. S počtem 146,1 milionu obyvatel{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.gks.ru/bgd/free/b12_00/IssWWW.exe/Stg/dk09/8-0.htm |datum přístupu=2013-02-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20121105190746/http://www.gks.ru/bgd/free/b12_00/IssWWW.exe/Stg/dk09/8-0.htm |datum archivace=2012-11-05 }} je [[Seznam států světa podle počtu obyvatel|devátou nejlidnatější]] zemí světa. [66] => [67] => Sousedy Ruska jsou (od severozápadu proti směru hodinových ručiček): [[Norsko]], [[Finsko]], [[Estonsko]], [[Lotyšsko]], [[Bělorusko]], [[Ukrajina]], [[Gruzie]], [[Ázerbájdžán]], [[Kazachstán]], [[Čína]], [[Mongolsko]], znovu Čína a [[Severní Korea]]. Prostřednictvím [[Kaliningradská oblast|Kaliningradské oblasti]], strategické západní [[exkláva|exklávy]], dále sousedí s [[Litva|Litvou]] a [[Polsko|Polskem]]. Ruské [[Kurilské ostrovy]] se nacházejí na dohled od [[Japonsko|Japonska]] a k Rusku patřící poloostrov [[Čukotka]] není daleko od [[Aljaška|Aljašky]] ([[Spojené státy americké]], USA). Území Ruska je rozděleno do 11 [[Časová pásma v Rusku|časových pásem]]{{Citace elektronické monografie|příjmení =|jméno =|odkaz na autora =|titul =Rozhodnutí vlády Ruské federace č. 725 z 31.8.2011|url =http://government.ru/gov/results/16355/|datum vydání =2011-08-31|datum aktualizace =|datum přístupu =2012-03-11|vydavatel =Правительство Российской Федерации|místo =[[Moskva]]|jazyk =ru|url archivu =https://web.archive.org/web/20120107130206/http://government.ru/gov/results/16355/|datum archivace =2012-01-07|nedostupné =ano}} a 85 [[Federální subjekty Ruska|samosprávných celků]], z toho 22 [[Republiky Ruské federace|republik]]. [68] => [69] => ''Ruská federace'' vznikla v květnu [[1992]] přejmenováním původně svazové [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|RSFSR]] a je hlavním následnickým státem [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] (SSSR),Termín государство-продолжатель Союза ССР byl uzákoněn 15. července 1995. Viz zákon [http://constitution.garant.ru/DOC_10003790.htm N 101-ФЗ «О международных договорах Российской Федерации»] který se [[Rozpad Sovětského svazu|rozpadl]] roku [[1991]]. Převzala místo SSSR jako stálý člen [[Rada bezpečnosti OSN|Rady bezpečnosti OSN]] s právem [[Veto|veta]]. Je vůdčím členem [[Společenství nezávislých států]]. Je členem [[G20]], [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě]] (OBSE), [[Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti|OSKB]], [[Šanghajská organizace pro spolupráci|Šanghajské organizace pro spolupráci]] (SCO), [[Asijsko-pacifické hospodářské společenství|APEC]] a dalších mezinárodních organizací. Kvůli své rozloze, zásobám přírodních zdrojů a dalším předpokladům pro hospodářskou soběstačnost, vojenské síle (arzenál [[Jaderná zbraň|jaderných]] a [[Konvenční zbraň|konvenčních]] zbraní a [[Balistická raketa|balistických raket]]) a pozici v RB OSN je Rusko považováno za jednu ze světových [[velmoc]]í.{{Citace elektronické monografie | příjmení1 = Hays | jméno1 = Jeffrey | titul = NATURAL RESOURCES IN RUSSIA | url = http://factsanddetails.com/russia/Economics_Business_Agriculture/sub9_7e/entry-5176.html | vydavatel = Facts and Details}}{{Citace elektronického periodika | titul = Sankce Rusku pomohly, je soběstačné a vyváží více obilovin než bombardérů. Zisk má i česká PPF | periodikum = Hospodářské noviny | datum_vydání = 2017-04-25 | url = https://archiv.ihned.cz/c1-65707100-ruske-zemedelstvi-roste-zisk-ma-i-ppf}}{{Citace elektronického periodika | titul = http://neviditelnypes.lidovky.cz/rusko-usilovani-o-potravinovou-sobestacnost-fow-/p_ekonomika.aspx?c=A140809_164501_p_ekonomika_wag | periodikum = Lidovky.cz | datum_vydání = 2014-08-12 | url = http://neviditelnypes.lidovky.cz/rusko-usilovani-o-potravinovou-sobestacnost-fow-/p_ekonomika.aspx?c=A140809_164501_p_ekonomika_wag}}{{Citace elektronického periodika | příjmení1 = Washington | jméno1 = Associated Press in | titul = 'Great power competition': Nato announces Atlantic command to counter Russia | periodikum = The Guardian | datum_vydání = 2018-05-05 | url = https://www.theguardian.com/world/2018/may/05/great-power-competition-nato-announces-atlantic-command-to-counter-russia}} [70] => [71] => Ruská ekonomika má šestý největší [[Hrubý domácí produkt|HDP]] světa dle [[Parita kupní síly|parity kupní síly]]{{Citace elektronického periodika | titul = Report for Selected Countries and Subjects 2018, Gross domestic product, current prices (Purchasing power parity; international dollars) | periodikum = Imf.org | url = http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2018/01/weodata/weorept.aspx?sy=2018&ey=2018&scsm=1&ssd=1&sort=country&ds=.&br=1&pr1.x=46&pr1.y=7&c=512%2C946%2C914%2C137%2C612%2C546%2C614%2C962%2C311%2C674%2C213%2C676%2C911%2C548%2C193%2C556%2C122%2C678%2C912%2C181%2C313%2C867%2C419%2C682%2C513%2C684%2C316%2C273%2C913%2C868%2C124%2C921%2C339%2C948%2C638%2C943%2C514%2C686%2C218%2C688%2C963%2C518%2C616%2C728%2C223%2C836%2C516%2C558%2C918%2C138%2C748%2C196%2C618%2C278%2C624%2C692%2C522%2C694%2C622%2C142%2C156%2C449%2C626%2C564%2C628%2C565%2C228%2C283%2C924%2C853%2C233%2C288%2C632%2C293%2C636%2C566%2C634%2C964%2C238%2C182%2C662%2C359%2C960%2C453%2C423%2C968%2C935%2C922%2C128%2C714%2C611%2C862%2C321%2C135%2C243%2C716%2C248%2C456%2C469%2C722%2C253%2C942%2C642%2C718%2C643%2C724%2C939%2C576%2C644%2C936%2C819%2C961%2C172%2C813%2C132%2C726%2C646%2C199%2C648%2C733%2C915%2C184%2C134%2C524%2C652%2C361%2C174%2C362%2C328%2C364%2C258%2C732%2C656%2C366%2C654%2C734%2C336%2C144%2C263%2C146%2C268%2C463%2C532%2C528%2C944%2C923%2C176%2C738%2C534%2C578%2C536%2C537%2C429%2C742%2C433%2C866%2C178%2C369%2C436%2C744%2C136%2C186%2C343%2C925%2C158%2C869%2C439%2C746%2C916%2C926%2C664%2C466%2C826%2C112%2C542%2C111%2C967%2C298%2C443%2C927%2C917%2C846%2C544%2C299%2C941%2C582%2C446%2C474%2C666%2C754%2C668%2C698%2C672&s=PPPGDP&grp=0&a= | datum_přístupu = 2018-07-16}} a v nominální hodnotě jedenáctý největší [[Hrubý domácí produkt|HDP]].Worldbank: Gross domestic product 2016 http://databank.worldbank.org/data/download/GDP.pdf V přepočtu HDP na obyvatele se nachází na 66. místě a podle HDP parity kupní síly na obyvatele na 52. místě.{{Citace periodika [72] => | titul = World GDP per Capita Ranking 2016 {{!}} Data and Charts {{!}} Forecast - knoema.com [73] => | periodikum = Knoema [74] => | jazyk = en-US [75] => | url = https://knoema.com/sijweyg/world-gdp-per-capita-ranking-2016-data-and-charts-forecast [76] => | datum přístupu = 2017-07-04 [77] => }} Mezi státy světa má největší zásoby přírodních zdrojůMSN Encarta, heslo [http://encarta.msn.com/encyclopedia_761569000_4/Russia.html Russia] {{Wayback|url=http://encarta.msn.com/encyclopedia_761569000_4/Russia.html |date=20081012010318 }} – [[Minerál|nerostných]] [[Surovina|surovin]], [[Ropa|ropy]], [[Zemní plyn|zemního plynu]], [[Dřevo|dřeva]] a také [[Pitná voda|pitné vody]]. Z [[Energetika|energetického]] hlediska je Rusko zcela soběstačným státem. Podílí se asi jednou čtvrtinou na světovém obchodu se zbraněmi, čímž se řadí na druhé místo na světě za [[Spojené státy americké|USA]].{{Citace periodika [78] => | příjmení = Jacobs [79] => | jméno = Frank [80] => | titul = Mapping the World's Biggest Weapons Exporters – and their Best Customers [81] => | periodikum = Big Think [82] => | url = http://bigthink.com/strange-maps/mapping-the-worlds-biggest-weapons-exporters-nil-and-their-best-customers [83] => | datum přístupu = 2017-07-05 [84] => }}{{Citace elektronického periodika [85] => | titul = World's Top 5 arms exporters - Photos [86] => | periodikum = UPI [87] => | url = http://www.upi.com/News_Photos/Features/Worlds-Top-5-arms-exporters/3105/2/ [88] => | jazyk = en [89] => | datum přístupu = 2017-07-05 [90] => }} Při přepočtu tržeb z prodeje zbraní na jednoho obyvatele však [[Spojené státy americké|USA]] téměř dvojnásobně převyšuje a je tak zemí s největším ziskem plynoucím ze zbrojního průmyslu na obyvatele. Ruské hospodářství prodělalo v 90. letech 20. století vleklou krizi, po níž následovalo období silného růstu mezi lety 2000 až 2007. Růst byl přerušen [[Velká recese|světovou finanční krizí]] v období 2008 až 2009, pak však v menší míře pokračoval od roku 2010 do roku 2014. Od konce roku 2014 do roku 2016 zaznamenala ruská ekonomika pokles, způsobený snížením cen surovin a [[Mezinárodní sankce v průběhu ukrajinské krize|ekonomickými sankcemi]] ze strany [[Západní svět|západních států]]. V roce 2014 bylo Rusku také pozastaveno členství ve skupině ekonomicky nejvyspělejších států světa [[G8]] jako reakce na jeho [[Anexe Krymu Ruskou federací|anexi Krymu]].{{Citace elektronického periodika [91] => | příjmení = pav, čtk [92] => | titul = Skupina G8 pozastavila členství Ruska kvůli invazi na Krym [93] => | periodikum = E15 [94] => | datum_vydání = 2014-03-18 [95] => | datum_přístupu = 2014-03-18 [96] => | url = http://zpravy.e15.cz/zahranicni/udalosti/skupina-g8-pozastavila-clenstvi-rusku-kvuli-invazi-na-krym-1070490 [97] => }} [98] => [99] => Rusko je [[Mnohonárodnostní stát|mnohonárodnostním státem]], který kromě úřední [[Ruština|ruštiny]] uznává také regionální jazyky jednotlivých [[národnost]]ních [[menšina|menšin]]. [[Rusové]] tvoří 80 % obyvatelstva.{{Citace elektronického periodika |titul=Всероссийская перепись населения 2002 |url=http://www.perepis2002.ru/index.html?id=17 |datum přístupu=2009-02-15 |url archivu=https://www.webcitation.org/64vB3cy04?url=http://www.perepis2002.ru/index.html?id=17 |datum archivace=2012-01-24 |nedostupné=ano }} Nejpočetnější menšinou jsou [[Tataři]], kteří stejně jako mnohé národy ruského [[Kavkaz]]u vyznávají [[islám]]. Velký vliv má v Rusku [[Pravoslaví|pravoslavné]] [[křesťanství]] (50 % obyvatelstva), přestože byl v zemi v dobách Sovětského svazu a vlády [[Komunistická strana Sovětského svazu|Komunistické strany]] i násilím prosazován [[ateismus]]. Mezi další velká [[Náboženství|náboženská vyznání]] v Rusku co do počtu věřících patří [[islám]] (17 % obyvatelstva), [[judaismus]] a [[buddhismus]]. Podle odhadů na základě členitosti a porodnosti obyvatelstva by v Rusku po roce [[2050]] měli být [[Muslim|muslimové]] ve většině.https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/muslimove-rusko-pravoslavna-cirkev-demografie-porodnost-islam-mufti_1903070648_pj [100] => [101] => == Název == [102] => {{Podrobně|Rus (historické území)|Rus (národ)}} [103] => Jméno země v současné formě bylo na počátku 16. století do ruštiny převzato ze [[středověk]]é [[Řečtina|řečtiny]] – [[Byzantská říše|byzantské]] prameny nazývaly zemi [[Východní Slované|východních Slovanů]] ''Ρωσσία, Rhóssía''. Tento řecký výraz znamená „země [[Rus (národ)|Rusů]]“, odvozený od slova ''Ρως, Rhós'' neboli ''Rus'' ([[Ruština|rusky]] ''Русь, Rus’''), označujícího v jiných jazycích i zemi, původně raně středověkou [[Kyjevská Rus|Kyjevskou Rus]] a později oblast slovanské [[Rus (historické území)|Rusi]], od raného středověku prostor zhruba dnešní [[Ukrajina|Ukrajiny]], [[Bělorusko|Běloruska]] a západní části evropského Ruska. Etymologie názvu ''Rus'' není zcela jistá, avšak nejběžněji se přijímá tzv. [[normanská teorie]]: termín pochází ze [[Stará severština|staré severštiny]], znamená „veslaři“ a byl odvozen od jména kraje Roden (později zvaného [[Roslagen]]), což bylo pobřeží [[Svealand]]u, středního [[Švédsko|Švédska]]. Z Rodenu se [[varjagové]] (švédští [[vikingové]] čili [[Normané]]) vydávali po mořích a řekách do východoevropských oblastí a [[Černomořský region|Černomoří]], Rus částečně kolonizovali a stali se od poloviny 9. století vládnoucí vrstvou, jež vytvořila stát ([[Kyjevská Rus]], viz níže), aby posléze se Slovany splynula. Germánské jméno tak přešlo do slovanštiny, nejprve jako etnonymum a později rovněž jako geonymum. Tato teorie, odvozující jméno Ruska od jména kraje ve Švédsku, má podporu jak ve zprávách kronik,Např. k roku [[839]] je doloženo, že v poselstvu byzantského císaře [[Theofilos|Theofila]] k římskému císaři [[Ludvík I. Pobožný|Ludvíku Zbožnému]] byli Varjagové, kteří sami sebe nazývali „Rhos“ a v nichž Ludvíkovi úředníci rozpoznali [[Švédové|Švédy]] tak i v dalších lingvistických souvislostech: s ruštinou a švédštinou sousedící [[ugrofinské jazyky]] totiž označují Švédsko výrazy takřka shodnými se jménem ''Rossija'', tedy např. ''Ruotsi'', ''Ruoŧŧa'', ''Rootsi'', ''Roodsi'', ''Ročinma'' apod. [104] => [105] => Kromě „normanské“ teorie ovšem existují i další, dovozující, že jméno ''Rus'' pochází buď: od základu indoevropského slova ''ruksa'' či ''russa'' („světlý, bílý“) či od hypotetického praslovanského slova ''рьсь'', ''r’s’'' („medvěd“ – posvátné zvíře starých Slovanů), příbuzného s [[Latina|latinským]] ''ursus'' a [[Starořečtina|starořeckým]] ''αρκτος, arktos'' anebo od jména ukrajinské řeky [[Ros]] (pravý přítok [[Dněpr]]u, jižně od [[Kyjev]]a). Ani tyto, ani jiné pokusy o vysvětlení však nejsou obecně lingvisty a historiky (a to většinou ani ruskými) uznávány. [106] => [107] => == Dějiny == [108] => {{Podrobně|Dějiny Ruska}} [109] => [[Soubor:Известная на весь Мир Денисова пещера. 01.jpg|náhled|[[Denisova jeskyně]]]] [110] => První lidské osídlení na území Ruska bylo [[Oldovan|oldovanské]] a je datováno do [[Nejstarší paleolit|nejstaršího paleolitu]]. Asi před 2 miliony let osídlili zástupci ''[[Člověk vzpřímený|Homo erectus]]'' [[Tamaňský poloostrov]] v jižním Rusku.{{Citace periodika [111] => | příjmení = Shchelinsky [112] => | jméno = V. E. [113] => | příjmení2 = Gurova [114] => | jméno2 = M. [115] => | příjmení3 = Tesakov [116] => | jméno3 = A. S. [117] => | titul = The Early Pleistocene site of Kermek in western Ciscaucasia (southern Russia): Stratigraphy, biotic record and lithic industry (preliminary results) [118] => | periodikum = Quaternary International [119] => | datum vydání = 2016-01-30 [120] => | ročník = 393 [121] => | číslo = The first peopling of Europe and technological change during the Lower-Middle Pleistocene transition [122] => | strany = 51–69 [123] => | issn = 1040-6182 [124] => | doi = 10.1016/j.quaint.2015.10.032 [125] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S104061821500991X [126] => | datum přístupu = 2023-08-30 [127] => }} Na severním [[Kavkaz|Kavkaze]] byly objeveny [[Pazourek|pazourkové]] nástroje staré asi 1,5 milionu let. Celý jeden druh rodu ''Homo'', [[Denisované]], byl roku 2008 pojmenován podle [[Denisova jeskyně|Denisovy jeskyně]] v pohoří [[Altaj]]. Nejstarší Denisované žili na Altaji před 195–122 700 lety.{{Citace periodika [128] => | příjmení = Douka [129] => | jméno = Katerina [130] => | příjmení2 = Slon [131] => | jméno2 = Viviane [132] => | příjmení3 = Jacobs [133] => | jméno3 = Zenobia [134] => | titul = Age estimates for hominin fossils and the onset of the Upper Palaeolithic at Denisova Cave [135] => | periodikum = Nature [136] => | datum vydání = 2019-01 [137] => | ročník = 565 [138] => | číslo = 7741 [139] => | strany = 640–644 [140] => | issn = 1476-4687 [141] => | doi = 10.1038/s41586-018-0870-z [142] => | jazyk = en [143] => | url = https://www.nature.com/articles/s41586-018-0870-z [144] => | datum přístupu = 2023-08-30 [145] => }} Je prokázáno, že se křížili s [[Neandertálec|neandrtálci]].{{Citace periodika [146] => | příjmení = Warren [147] => | jméno = Matthew [148] => | titul = Mum’s a Neanderthal, Dad’s a Denisovan: First discovery of an ancient-human hybrid [149] => | periodikum = Nature [150] => | datum vydání = 2018-08-22 [151] => | ročník = 560 [152] => | číslo = 7719 [153] => | strany = 417–418 [154] => | doi = 10.1038/d41586-018-06004-0 [155] => | jazyk = en [156] => | url = https://www.nature.com/articles/d41586-018-06004-0 [157] => | datum přístupu = 2023-08-30 [158] => }} Rusko bylo ostatně domovem některých z posledních přeživších neandrtálců, zhruba před 45 000 lety.{{Citace periodika [159] => | příjmení = Ovchinnikov [160] => | jméno = Igor V. [161] => | příjmení2 = Götherström [162] => | jméno2 = Anders [163] => | příjmení3 = Romanova [164] => | jméno3 = Galina P. [165] => | titul = Molecular analysis of Neanderthal DNA from the northern Caucasus [166] => | periodikum = Nature [167] => | datum vydání = 2000-03 [168] => | ročník = 404 [169] => | číslo = 6777 [170] => | strany = 490–493 [171] => | issn = 1476-4687 [172] => | doi = 10.1038/35006625 [173] => | jazyk = en [174] => | url = https://www.nature.com/articles/35006625 [175] => | datum přístupu = 2023-08-30 [176] => }} Ze stejné doby pochází první stopy člověka moderního typu v Rusku, nalezeny byly na západní [[Sibiř|Sibiři]].{{Citace periodika [177] => | příjmení = Fu [178] => | jméno = Qiaomei [179] => | příjmení2 = Li [180] => | jméno2 = Heng [181] => | příjmení3 = Moorjani [182] => | jméno3 = Priya [183] => | titul = Genome sequence of a 45,000-year-old modern human from western Siberia [184] => | periodikum = Nature [185] => | datum vydání = 2014-10 [186] => | ročník = 514 [187] => | číslo = 7523 [188] => | strany = 445–449 [189] => | issn = 1476-4687 [190] => | doi = 10.1038/nature13810 [191] => | jazyk = en [192] => | url = https://www.nature.com/articles/nature13810 [193] => | datum přístupu = 2023-08-30 [194] => }} K vysoké koncentraci lidí moderního typu došlo před 40 000 lety v západním Rusku (nálezy v Kostjonki–Borščjovo{{Citace periodika [195] => | příjmení = Dinnis [196] => | jméno = Rob [197] => | příjmení2 = Bessudnov [198] => | jméno2 = Alexander [199] => | příjmení3 = Reynolds [200] => | jméno3 = Natasha [201] => | titul = New data for the Early Upper Paleolithic of Kostenki (Russia) [202] => | periodikum = Journal of Human Evolution [203] => | datum vydání = 2019-02-01 [204] => | ročník = 127 [205] => | strany = 21–40 [206] => | issn = 0047-2484 [207] => | doi = 10.1016/j.jhevol.2018.11.012 [208] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0047248418302008 [209] => | datum přístupu = 2023-08-30 [210] => }} a v Sungiru{{Citace periodika [211] => | příjmení = Sikora [212] => | jméno = Martin [213] => | příjmení2 = Seguin-Orlando [214] => | jméno2 = Andaine [215] => | příjmení3 = Sousa [216] => | jméno3 = Vitor C. [217] => | titul = Ancient genomes show social and reproductive behavior of early Upper Paleolithic foragers [218] => | periodikum = Science [219] => | datum vydání = 2017-11-03 [220] => | ročník = 358 [221] => | číslo = 6363 [222] => | strany = 659–662 [223] => | issn = 0036-8075 [224] => | doi = 10.1126/science.aao1807 [225] => | jazyk = en [226] => | url = https://www.sciencemag.org/lookup/doi/10.1126/science.aao1807 [227] => | datum přístupu = 2023-08-30 [228] => }}). Severoeurasijské populace ze Sibiře osídlily [[Amerika|Americký kontinent]], přechodem přes [[Beringův průliv|Beringovu úžinu]] před 26 000 až 19 000 lety.{{Citace periodika [229] => | příjmení = Balter [230] => | jméno = Michael [231] => | titul = Ancient DNA Links Native Americans With Europe [232] => | periodikum = Science [233] => | datum vydání = 2013-10-25 [234] => | ročník = 342 [235] => | číslo = 6157 [236] => | strany = 409–410 [237] => | issn = 0036-8075 [238] => | doi = 10.1126/science.342.6157.409 [239] => | jazyk = en [240] => | url = https://www.science.org/doi/10.1126/science.342.6157.409 [241] => | datum přístupu = 2023-08-30 [242] => }} [243] => [[Soubor:Yamnaya Steppe Pastoralists.jpg|vlevo|náhled|Migrace Indoevropanů podle [[Kurganová hypotéza|kurganové hypotézy]]]] [244] => Podle tzv. [[Kurganová hypotéza|kurganové hypotézy]] byla oblast mezi [[Volha|Volhou]] a [[Dněpr|Dněprem]] v jižním Rusku pravlastí [[Indoevropané|Indoevropanů]].{{Citace periodika [245] => | příjmení = Anthony [246] => | jméno = David W. [247] => | příjmení2 = Ringe [248] => | jméno2 = Don [249] => | titul = The Indo-European Homeland from Linguistic and Archaeological Perspectives [250] => | periodikum = Annual Review of Linguistics [251] => | datum vydání = 2015-01-01 [252] => | ročník = 1 [253] => | číslo = 1 [254] => | strany = 199–219 [255] => | issn = 2333-9683 [256] => | doi = 10.1146/annurev-linguist-030514-124812 [257] => | jazyk = en [258] => | url = https://www.annualreviews.org/doi/10.1146/annurev-linguist-030514-124812 [259] => | datum přístupu = 2023-08-30 [260] => }} Ti vytvořili na jihu Ruska [[Jámová kultura|Jámovou kulturu]] a [[indoevropské jazyky]], které se pak migrací rozšířily do velké části [[Eurasie]].{{Citace periodika [261] => | příjmení = Haak [262] => | jméno = Wolfgang [263] => | příjmení2 = Lazaridis [264] => | jméno2 = Iosif [265] => | příjmení3 = Patterson [266] => | jméno3 = Nick [267] => | titul = Massive migration from the steppe was a source for Indo-European languages in Europe [268] => | periodikum = Nature [269] => | datum vydání = 2015-06 [270] => | ročník = 522 [271] => | číslo = 7555 [272] => | strany = 207–211 [273] => | issn = 1476-4687 [274] => | doi = 10.1038/nature14317 [275] => | jazyk = en [276] => | url = https://www.nature.com/articles/nature14317 [277] => | datum přístupu = 2023-08-30 [278] => }} [[Kočovnictví]] se rozvinulo v [[Pontsko-kaspická step|Pontsko-kaspické stepi]] v [[Eneolit|eneolitu]], archeologové hovoří o [[Kultura Sintašta|kultuře Sintašta]]. Ta patrně vynalezla [[válečný vůz]]. Mluvčí [[Uralské jazyky|uralské jazykové rodiny]] migrovali okolo 1500 př. n. l. ze Sibiře do [[Severní Evropa|severní Evropy]].{{Citace periodika [279] => | příjmení = Lamnidis [280] => | jméno = Thiseas C. [281] => | příjmení2 = Majander [282] => | jméno2 = Kerttu [283] => | příjmení3 = Jeong [284] => | jméno3 = Choongwon [285] => | titul = Ancient Fennoscandian genomes reveal origin and spread of Siberian ancestry in Europe [286] => | periodikum = Nature Communications [287] => | datum vydání = 2018-11-27 [288] => | ročník = 9 [289] => | číslo = 1 [290] => | strany = 5018 [291] => | issn = 2041-1723 [292] => | doi = 10.1038/s41467-018-07483-5 [293] => | jazyk = en [294] => | url = https://www.nature.com/articles/s41467-018-07483-5 [295] => | datum přístupu = 2023-08-30 [296] => }} [297] => [[Soubor:Фанагория.jpg|náhled|Zbytky antické sochy z Fanagorie]] [298] => V 8. století př. n. l. [[Řekové]] z [[Milét|Milétu]] začali kolonizovat území dnešního jižního Ruska, zejména břeh [[Černé moře|Černého moře]]. Nejvýznamnějšími jejich koloniemi byli [[Tanais]] (v dnešní [[Rostovská oblast|Rostovské oblasti]]){{Citace elektronického periodika [299] => | příjmení = [300] => | jméno = [301] => | titul = The archeological site of Tanais [302] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [303] => | url = https://whc.unesco.org/en/tentativelists/5422/ [304] => | jazyk = en [305] => | datum přístupu = 2023-08-30 [306] => }}, [[Fanagoria]], [[Anapa|Gorgippia]] a [[Tmutarakaň|Hermonassa]] (dnešní [[Krasnodarský kraj]]).{{Citace elektronického periodika [307] => | titul = Phanagoria [308] => | periodikum = www.encyclopediaofukraine.com [309] => | url = https://www.encyclopediaofukraine.com/display.asp?linkpath=pages%5CP%5CH%5CPhanagoria.htm [310] => | datum přístupu = 2023-08-30 [311] => }} Později se z tohoto základu vyvinula [[Bosporská říše]], [[Helénismus|helénistické]] království, které se nakonec stalo klientským státem [[Římská říše|Římské říše]]. Bylo vyvráceno nomádskými invazemi [[Hunové|Hunů]] a [[Avaři|Avarů]]. Posléze oblast mezi Kavkazem, Volhou a Dněprem ovládli [[Turkické národy|turkičtí]] [[Chazarská říše|Chazaři]], spojenci [[Byzantská říše|Byzance]] a protivníci Arabů. Kontrolu si udrželi až do 10. století. Po nich přišli [[Pečeněhové]], kteří vytvořili velkou konfederaci, kterou následně převzali [[Kumáni]] a [[Kypčaci|Kipčaci]]. [312] => [313] => Předkové dnešních Rusů byli zejména [[Slované]], kteří se oddělili od Indoevropanů asi před 1500 lety.{{Citace periodika [314] => | příjmení = Zhernakova [315] => | jméno = Daria V. [316] => | příjmení2 = Brukhin [317] => | jméno2 = Vladimir [318] => | příjmení3 = Malov [319] => | jméno3 = Sergey [320] => | titul = Genome-wide sequence analyses of ethnic populations across Russia [321] => | periodikum = Genomics [322] => | datum vydání = 2020-01-01 [323] => | ročník = 112 [324] => | číslo = 1 [325] => | strany = 442–458 [326] => | issn = 0888-7543 [327] => | doi = 10.1016/j.ygeno.2019.03.007 [328] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0888754318307419 [329] => | datum přístupu = 2023-08-30 [330] => }} Tito [[východní Slované]] postupně osídlili západní Rusko ve dvou vlnách: jedna se pohybovala od [[Kyjev|Kyjeva]] směrem k dnešnímu [[Suzdal|Suzdalu]] a [[Murom|Muromu]] a druhá od [[Polock|Polocka]] směrem na [[Veliký Novgorod|Novgorod]] a [[Rostov na Donu|Rostov]]. Od 7. století tvořili východní Slované již většinu populace v západním Rusku a pomalu asimilovali původní [[Finsko-permské jazyky|finické národy]]. [331] => [332] => === Počátky Rusi === [333] => {{viz též|Kyjevská Rus}} [334] => [[Soubor:Kievan Rus en.jpg|náhled|[[Kyjevská Rus]]]] [335] => První státní útvar [[Východní Slované|Východních Slovanů]] vznikl mezi Baltským a Černým mořem, kudy vedly [[Cesta od Varjagů k Řekům|obchodní stezky]] mezi [[Skandinávie|Skandinávií]] a [[Byzantská říše|Byzantskou říší]]. Za počátek dějin Ruska je považováno založení [[Veliký Novgorod|Novgorodu]] roku [[862]].Ottův slovník naučný, heslo [http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/378857-rusko-dejiny-politicke-vznik-ruskeho-statu-ix-stol Rusko – dějiny politické – vznik ruského státu (IX. stol.)]{{Nedostupný zdroj}} Roku [[882]] ovládl novgorodský kníže [[Oleg]] z rodu [[Rurikovci|Rurikovců]] [[Kyjev]], který předtím platil tribut [[Chazarská říše|Chazarské říši]]. Následně Oleg založil [[Kyjevská Rus|Kyjevskou Rus]]. [336] => [337] => Vládci Rusi poté dobyli hlavní město Chazarů a Kyjevská Rus se stala jedním z největších a nejvýznamnějších států ve východní Evropě. Roku [[988]] přijal kníže [[Vladimír I.]] křest z Byzantské říše, což zařadilo Rus mezi východokřesťanské (od rozkolu v roce 1054 [[pravoslaví|pravoslavné]]) země.{{Citace periodika [338] => | příjmení = Sevcenko [339] => | jméno = Ihor [340] => | titul = The Christianization of Kievan Rus' [341] => | periodikum = The Polish Review [342] => | datum vydání = 1960 [343] => | ročník = 5 [344] => | číslo = 4 [345] => | strany = 29–35 [346] => | issn = 0032-2970 [347] => | url = https://www.jstor.org/stable/25776328 [348] => | datum přístupu = 2023-09-04 [349] => }} Okolo roku [[1020]] vydal kníže [[Jaroslav I. Moudrý|Jaroslav Moudrý]] první zákoník, tzv. ''[[Ruská pravda|Ruskou pravdu]]''.{{Citace elektronického periodika|titul=Русская Правда|periodikum=www.hist.msu.ru|url=http://www.hist.msu.ru/ER/Etext/RP/|datum přístupu=2016-12-25}}[[Soubor:Alexander Newski.jpg|náhled|vlevo|[[Alexandr Něvský]]|192x192pixelů]]V 11. a 12. století byla Rus oslabena neustálými nájezdy [[Kumáni|Kumánů]] a dalších kočovných [[Turkické národy|turkických]] kmenů, slovanská populace začala migrovat na bezpečnější, hustě zalesněné oblasti na severu. Vnitřními rozpory se začala rozpadat. [[Vladimirsko-suzdalské knížectví|Vladimirsko-suzdalský kníže]] [[Andrej Bogoljubskij]] vyplenil Kyjev v roce 1169, což vedlo k přesunu politické moci na severovýchod. Ve 13. století utrpěla Rus po [[Mongolský vpád na Rus|invazi mongolských hord]] pod vedením [[Bátú]]a rozhodující porážku (1237–40) a byla ovládnuta [[Zlatá horda|Zlatou hordou]].{{Citace monografie [350] => | příjmení = Halperin [351] => | jméno = Charles [352] => | titul = Russia and the Golden Horde: The Mongol Impact on Medieval Russian History [353] => | url = https://books.google.com/books?id=kPwX2dW-V6sC&newbks=0&hl=cs [354] => | vydavatel = Indiana University Press [355] => | počet stran = 196 [356] => | isbn = 978-0-253-20445-5 [357] => | jazyk = en [358] => }} Ta se postupně dostala do rukou [[muslim]]ských [[Tataři|Tatarů]]. [359] => [360] => [[Novgorodská republika]] spolu s Pskovem udržely poté jistou míru autonomie. Expanzi ze strany [[Švédsko|Švédů]] odvrátil kníže [[Alexandr Něvský]], který je porazil v [[Bitva na Něvě|bitvě na řece Něvě]] (1240){{Citace elektronického periodika [361] => | titul = Battle of the Neva {{!}} Alexander Nevsky, Novgorod, Teutonic Knights {{!}} Britannica [362] => | periodikum = www.britannica.com [363] => | url = https://www.britannica.com/event/Battle-of-the-Neva [364] => | datum vydání = 2023-07-08 [365] => | jazyk = en [366] => | datum přístupu = 2023-09-04 [367] => }}, stejně tak zastavil vpád [[Řád německých rytířů|Řádu německých rytířů]] v tzv. [[Bitva na Čudském jezeře|ledové bitvě roku 1242]].{{Citace elektronického periodika [368] => | příjmení = [369] => | titul = Ledová bitva 1242 [370] => | periodikum = CoJeCo.cz [371] => | url = https://www.cojeco.cz/ledova-bitva-1242 [372] => | jazyk = cs [373] => | datum přístupu = 2023-09-04 [374] => }} Nejmladší syn Alexandra Něvského [[Daniil Alexandrovič]] přesunul sídlo svého knížectví z [[Vladimir|Vladimiru]] do [[Moskva|Moskvy]]. V posledních letech své vlády pak nově založené [[Moskevské velkoknížectví]] územně zdvojnásobil a položil základní kámen [[Moskevský Kreml|Moskevskému Kremlu]]. [375] => [376] => === Moskevské velkoknížectví === [377] => {{viz též|Moskevské velkoknížectví|Zlatá horda}} [378] => [[Soubor:Autor nieznany (malarz z kręgu Lukasa Cranacha Starszego), Bitwa pod Orszą.jpg|náhled|[[Polsko-litevská unie]] porazila 8. září 1514 vojska knížete [[Vasilij III.|Vasilije III.]] v bitvě u města [[Orša]]. Války skončily mírem v roce 1522 a Moskvané získali zpět oblasti bývalé Kyjevské Rusi]] [379] => Koncem 13. století začalo nabývat na významu [[Moskevské velkoknížectví]]. [[Moskva]], založená [[1147]], se stala roku [[1325]] sídlem hlavy [[Ruská pravoslavná církev|pravoslavné ruské církve]]. Země však byla nadále poddaná Zlaté hordě, které musela odvádět daně. Byly to těžké časy s častými mongolsko-tatarskými nájezdy, úpadkem zemědělství a rozšířením různých epidemií. Epidemie [[Černá smrt|černé smrti]] nezasáhla Rusko tak silně jako západní Evropu a populaci se podařilo brzy obnovit. [380] => [381] => Roku [[1380]] moskevský velkokníže [[Dmitrij Donský|Dimitrij Donský]] porazil [[Zlatá horda|Zlatou hordu]] (součást [[Mongolská říše|mongolské říše]]) v [[Kulikovo pole|bitvě na Kulikově poli]].{{Citace elektronického periodika [382] => | příjmení = Hrdina [383] => | jméno = Jan [384] => | titul = Triumf ruských knížat: Bitva na Kulikově poli zlomila moc Mongolů [385] => | periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost [386] => | url = https://www.stoplusjednicka.cz/triumf-ruskych-knizat-bitva-na-kulikove-poli-zlomila-moc-mongolu [387] => | datum vydání = 2020-08-09 [388] => | jazyk = cs [389] => | datum přístupu = 2023-09-04 [390] => }} Moskva postupně vstřebala okolní knížectví, včetně [[Tverské knížectví|Tveru]] a Novgorodu, i nadále však odváděla poplatky Zlaté hordě. Moskevský stát se stal na Tatarech plně nezávislým až v roce [[1480]] za panování [[Ivan III.|Ivana III.]], který značně rozšířil území Rusi směrem na východ. Tataři přišli o politickou moc, nicméně dodnes tvoří nejpočetnější menšinu Ruska, koncentrovanou zejména v [[Tatarstán]]u. Ivan III. se oženil s neteří posledního [[Byzantská říše|byzantského]] císaře [[Konstantin XI. Dragases|Konstantina XI]], a přijal znak byzantského dvouhlavého orla za svůj vlastní, eventuálně také jako ruský státní znak. [391] => [392] => Rozsáhlé západní oblasti včetně [[Kyjev]]a se dostaly do rukou [[Polsko-litevská unie|Polsko-litevského státu]] (od [[Kyjev]]a po [[Možajsk]] nedaleko [[Moskva|Moskvy]]).Ottův slovník naučný, heslo [http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/378860-rusko-dejiny-politicke-tatarske-najezdy-1237-1408-a-litevske-nebezpeci Rusko – dějiny politické – tatarské nájezdy (1237–1408) a litevské nebezpečí] {{Wayback|url=http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/378860-rusko-dejiny-politicke-tatarske-najezdy-1237-1408-a-litevske-nebezpeci |date=20080612003609 }} Moskvané se během vleklé [[Rusko-litevské války]] snažili získat kontrolu nad všemi teritorii, které bývaly součástí Kyjevské Rusi. V roce 1514 [[Koruna polského království|Polsko]]-[[Litevské velkoknížectví|litevská]] unie porazila Moskvany v [[Bitva u Oršy|bitvě u Orši]]. Války však pokračovaly. V roce 1522 byl podepsán mír, na jehož základě Litva postoupila Moskvanům některé oblasti v zemích bývalé Kyjevské Rusi, včetně [[Smolensk]]a. Ve stejném roce se Litevské velkovévodství pokusilo zaútočit na Moskvu ještě jednou, ale hlavní vojenské konflikty byly urovnány na přibližně 40 let. [393] => [394] => === Carské Rusko === [395] => {{viz též|Ruské carství}} [396] => [[Soubor:Ivan grozny frame.jpg|náhled|upright|vlevo|Car [[Ivan IV. Hrozný|Ivan Hrozný]]]] [397] => Roku [[1547]] se pak [[Ivan IV. Hrozný|Ivan IV. Vasiljevič]], zvaný ''Hrozný'', nechal korunovat [[car]]em a nastolil tak tzv. [[samoděržaví]]: [[Centralizace|centralistickou]] [[absolutismus|absolutní]] [[monarchie|monarchii]]. Za jeho vlády se ruské teritorium směrem na Sibiř zdvojnásobilo, což z Ruska vytvořilo transkontinentální stát. [398] => [399] => [[Krymští Tataři]], jediní zbývající zástupci [[Zlatá horda|Zlaté Hordy]], pokračovali v nájezdech do jižního Ruska a odváděli ve velkém obyvatele do osmanského otroctví. Zabraňovali tak většímu osídlení území. Krymští Tataři také roku 1570 zdevastovali [[Rjazaň]], kde se setkali jen se slabým odporem. [400] => [401] => V roce 1571 Tataři z [[Krymský chanát|Krymského chanátu]] a jejich osmanští spojenci (80 000 Tatarů, 33 000 Turků a 7 000 [[Janičáři|janičárů]]) vpadli do centrálního Ruska a za řekou [[Ugra|Ugrou]] rozdrtili křídlo ruského vojska se 6 000 bojovníky. Jelikož ruská armáda neměla sílu k zastavení invaze, ustoupila do [[Moskva|Moskvy]]. Venkovské obyvatelstvo také uprchlo do hlavního města. Armáda Krymských Tatarů zdevastovala města a vesnice v okolí Moskvy a poté vypálila většinu hlavního města. Odhaduje se, že tatarské invazi padlo za oběť 80 000 lidí a 150 000 Rusů bylo odvlečeno do zajetí.[[Soubor:Воззвание Кузьмы Минина к нижегородцам в 1611 году.jpg|náhled|upright|[[Kuzma Minin]] burcuje roku 1611 obyvatelstvo k odporu proti [[Rusko-polská válka (1605–1618)|polským okupantům]]]]Následující rok krymský [[chán]] [[Devlet I. Geraj|Devlet Giraj]], podporovaný [[Osmanská říše|Osmanskou říší]], plánoval plné dobytí Ruska, ale jejich armáda byla poražena v bitvě u Molodi, což eliminovalo hrozbu krymsko-osmanské expanze do Ruska. Nájezdy Tatarů za účelem zajímání otroků však neustaly až do konce 17. století. Rusové byli odvlékáni do otroctví ve velkých počtech i nadále, i když výstavba nových opevnění po celém jižním Rusku neustále zužovala prostor přístupný pro nájezdy Krymských Tatarů.Brian L. Davies (2014). ''[https://books.google.com/books?id=i5-CAgAAQBAJ&pg=PA17 Warfare, State and Society on the Black Sea Steppe]''. s. 15–26. Routledge. [402] => [403] => Rozmach ruského carství se pozastavil po vymření [[Rurikovci|dynastie Rurikovců]] na přelomu 16.–17. století, kdy [[Polsko-litevská unie]] obsadila během [[Smuta|Období zmatků]] velké části Ruska, včetně Moskvy. V roce 1612 však byli [[Poláci]] a [[Litevci]] nuceni ustoupit. Zasloužil se o to sbor pod vedením [[Kuzma Minin|Kuzmy Minina]] a knížete [[Dmitrij Michajlovič Požarskij|Dmitrije Požarského]]. [404] => [405] => Roku [[1613]] byl pak zvolen hlavou státu [[Michail I. Fjodorovič|Michail I. Romanov]]. Carská [[dynastie]] [[Romanovci|Romanovců]] následně vládla Rusku do roku [[1762]], kdy ji vystřídala [[dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov]]. V 17. století Rusko [[Ruské dobytí Sibiře|kolonizovalo většinu Sibiře]] a v roce 1648 Rusové poprvé přešli [[Beringův průliv]] mezi Asií a Severní Amerikou. [406] => [407] => V roce 1648 se rolníci z Ukrajiny připojili k záporožským [[Kozáci|kozákům]] ve [[Chmelnického povstání|vzpouře]] proti Polsko-litevské unii. V roce 1654 ukrajinský vůdce [[Bohdan Chmelnický]] nabídl ruskému carovi [[Alexej I. Michajlovič|Alexeji I.]], že by Ukrajina měla být oddělena od Polsko-litevské unie a postavena pod jeho ochranu. Car Alexej I. tuto nabídku přijal (tzv. [[Perejaslavská rada|perejeslavská dohoda]]), což vedlo k další [[Rusko-polská válka (1654–1667)|rusko-polské válce (1654–1667)]]. Nakonec byla Ukrajina rozdělena podél [[Dněpr]]u, [[Západní Ukrajina|západní část]] připadla Polsku a [[Východní Ukrajina|východní část]] Rusku (viz [[Andrusovské příměří]], [[Smlouva o věčném míru (1686)|Smlouva o věčném míru]]). [408] => [409] => === Ruské impérium === [410] => {{viz též|Ruské impérium}} [411] => [[Soubor:Russian Empire (1867).svg|náhled|[[Ruské impérium]] v roce 1866]] [412] => Koncem 17. století se stal ruským carem [[Petr I. Veliký|Petr Veliký]], známý svými odvážnými reformami a modernizací státu. Po vítězství v [[Severní válka|severní válce]] nad Švédskem (1700–1721) byl zaveden název [[Ruské impérium]]. Na jednom ze získaných území (v ústí řeky [[Něva|Něvy]]) založil [[Petrohrad]], který se stal hlavním městem země. Roku [[1721]] také přijal Petr titul [[Gosudar-imperátor|imperátora]]. [413] => [414] => Vláda [[Kateřina II. Veliká|Kateřiny II. Veliké]] ([[1762]]–[[1796]]) pak přinesla [[osvícenství|osvícenské reformy]], počátek rozvoje [[věda|věd]], stavbu obrovských paláců v okolí Petrohradu, územní zisky na [[Ukrajina|Ukrajině]] a [[Krym]]u v opakovaných [[Rusko-osmanské války|válkách s Osmanskou říší]] a zisk velké části [[Dělení Polska|postupně rozdělovaného Polska]]. Ruské impérium se rozrostlo o další území [[Dálný východ|Dálného východu]] až po [[Aljaška|Aljašku]] (1799), [[Gruzie|Gruzii]] (1802{{doplňte zdroj}}) a [[Ázerbájdžán]] (1813). V důsledku [[Finská válka|rusko-švédské války]] bylo roku [[1809]] k Rusku připojeno [[Finsko]]. V roce 1803–1806 bylo provedeno první ruské obeplutí země a v roce 1820 ruská expedice objevila kontinent [[Antarktida|Antarktidy]].[[Soubor:Tsar nikolai.jpg|náhled|vlevo|Ruský car [[Mikuláš II. Alexandrovič|Mikuláš II]] [[Zavraždění carské rodiny|zavražděný v roce 1918 bolševiky]]]]Roku [[1812]] vpadl do země [[Napoleon Bonaparte]], avšak jeho [[Napoleonovo ruské tažení|ruské tažení]] zakončené okupací Moskvy skončilo debaklem, Napoleon byl poražen a Ruská armáda se přehnala přes Evropu až do Paříže. [[Alexandr I. Pavlovič]] se účastnil v čele ruské delegace [[Vídeňský kongres|Vídeňského kongresu]], který definoval mapy v po-napoleonské Evropě. [415] => [416] => Zemi oslabila [[Krymská válka]] proti Osmanské říši v letech [[1853]]–[[1856]]. V té bojoval mj. [[Lev Nikolajevič Tolstoj]]. Hospodářsky zaostalé Rusko se začalo postupně modernizovat (roku [[1861]] bylo zrušeno [[nevolnictví]], začala výstavba železnic a průmyslu), přesto nedokázalo držet krok se západními mocnostmi. Průmyslový vzestup byl vystřídán krizí na počátku 20. století. V letech [[1904]]–[[1905]] probíhala [[Rusko-japonská válka]], v níž bylo Rusko poraženo. [417] => [418] => Opozice proti carství (vyjádřená již povstáním [[Děkabristé|Děkabristů]] roku [[1825]] či teroristickými akcemi hnutí [[Půda a svoboda|Zemlja i Volja]]) sílila, zejména ze strany dělníků, ale také intelektuálů a příslušníků neruských národů, jež byly vystaveny [[rusifikace|rusifikaci]]. Po poražené [[Ruská revoluce (1905)|první ruské revoluci]] (1905) byl sice zřízen parlament (''[[duma]]''), absolutismus však oslaben nebyl. [419] => [420] => === Revoluce a občanská válka === [421] => {{Podrobně|Ruská revoluce (1917)|Ruská občanská válka}} [422] => [[Soubor:Thecristisrizenoldrussiancivilwarposter.jpg|náhled|upright|Antibolševický plakát [[Bělogvardějci|Bílé armády]]]] [423] => [[První světová válka]] pak přinesla rozklad státu a nejprve [[únorová revoluce|únorovou]] a následně radikálnější [[Říjnová revoluce|říjnovou revoluci]], po níž se k moci dostali [[bolševici]], kteří následně přeměnili Rusko v [[socialistická republika|socialistický stát]] a uvedli ho do [[Ruská občanská válka|občanské války]]. V ní v letech 1917–1922 zvítězili, za cenu asi 5 milionů mrtvých civilistů. V červenci 1918 byl bolševiky [[Zavraždění carské rodiny|zavražděn někdejší car]] ruského impéria [[Mikuláš II. Alexandrovič|Mikuláš II.]] (civilním jménem Nikolaj Alexandrovič Romanov) i jeho [[Alexandra Fjodorovna Ruská|manželka]] s dětmi.{{Citace elektronického periodika [424] => | příjmení = Vokál [425] => | jméno = Vladimír [426] => | titul = Z vraždy carské rodiny mrazí. Komornou a šlechtičny dobilo komando bajonety [427] => | periodikum = iDNES.cz [428] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/romanovci-mikulas-ii-alexandra-poprava-vrazda.A180716_140204_domaci_vov [429] => | datum vydání = 2018-07-17 [430] => | jazyk = cs [431] => | datum přístupu = 2023-09-04 [432] => }} [433] => [434] => [[Soubor:Lenin and stalin crop.jpg|náhled|vlevo|upright|[[Vladimir Iljič Lenin|Lenin]] a [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]]]] [435] => [436] => [[7. listopad]]u [[1917]] byla v [[Petrohrad]]u ustavena sovětská vláda v čele s [[Vladimir Iljič Lenin|Leninem]], revolucionářem a [[marxismus|marxistickým]] intelektuálem. V lednu [[1918]] byla vyhlášena [[Ruská sovětská federativní socialistická republika]] (RSFSR), v jejíchž postupem doby pozměněných hranicích existuje dnešní Rusko. Hlavním městem se stala opět [[Moskva]]. 3. března podepsalo Rusko separátní [[Brestlitevský mír|Brest-litevskou mírovou smlouvu]] vyvádějící Rusko z první světové války, ovšem za cenu ztráty většiny [[Ukrajina|Ukrajiny]], [[Bělorusko|Běloruska]], [[Polsko|Polska]], [[Besarábie]], [[Finsko|Finska]] a [[Baltské státy|Pobaltí]].{{Citace periodika [437] => | příjmení = Wargelin [438] => | jméno = Clifford F. [439] => | titul = A High Price for Bread: The First Treaty of Brest-Litovsk and the Break-up of Austria-Hungary, 1917-1918 [440] => | periodikum = The International History Review [441] => | datum vydání = 1997 [442] => | ročník = 19 [443] => | číslo = 4 [444] => | strany = 757–788 [445] => | issn = 0707-5332 [446] => | url = https://www.jstor.org/stable/40108143 [447] => | datum přístupu = 2023-09-04 [448] => }} [449] => [450] => Země upadla do vleklé [[Ruská občanská válka|občanské války]] trvající až do roku 1922; proti komunistům povstalo mnoho odpůrců, např. [[Bělogvardějci|Bílá armáda]], [[Černá armáda]], [[Zelená armáda]], [[kozáci|donští kozáci]] nebo rolníci během [[Tambovské povstání|Tambovského povstání]], avšak byli velmi nejednotní, a tudíž nemohli být silným protivníkem proti [[Komunistická strana Sovětského svazu|bolševikům]] podporovaným [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherskem]] a [[Německé císařství|Německem]], a to ani přes intervenci [[Francie]], [[Spojené království|Británie]] a [[Československé legie|Československých legií]]. Českoslovenští legionáři dobyli všechna velká města na Sibiři, avšak cara [[Mikuláš II. Alexandrovič|Mikuláše II.]] a jeho rodinu se jim zachránit ze zajetí v [[Jekatěrinburg]]u nepodařilo.{{Citace elektronického periodika [451] => | příjmení = Svoboda [452] => | jméno = Jaroslav [453] => | titul = Československé legie dorazily pozdě, před 104 lety bolševici zavraždili cara [454] => | periodikum = Náš region [455] => | url = https://nasregion.cz/ceskoslovenske-legie-dorazily-pozde-pred-102-lety-bolsevici-zavrazdili-cara-178408/ [456] => | datum vydání = 2022-07-17 [457] => | datum přístupu = 2023-09-04 [458] => }} [459] => [460] => V době války odešla velká část spisovatelů, umělců a vědců do [[emigrace]]. Při [[Hladomor v Povolží|hladomoru v Povolží]] zemřelo přes 5 milionů lidí.{{Cite book|url=https://archive.org/stream/TheBlackBookofCommunism10/the-black-book-of-communism-jean-louis-margolin-1999-communism#page/n71/|title=[[Černá kniha komunismu|The Black Book of Communism: Crimes, Terror, Repression]]|last=Courtois|first=Stéphane|publisher=Harvard University Press|year=1999|isbn=9780674076082|location=|pages=123}} Celkem si občanská válka v Rusku vyžádala 7–12 milionů obětí.{{cite book|last=Mawdsley|first=Evan|title=The Russian Civil War|location=New York|publisher=Pegasus Books|year=2007|ISBN=9781681770093|ref=harv|pages=|url=https://books.google.com/books?id=QnwRMQAACAAJ|page=287}} V roce [[1921]] Lenin vyhlásil [[Nová ekonomická politika|novou hospodářskou politiku]] (NEP) s prvky [[Vlastnictví|soukromého vlastnictví]], díky níž se podařilo alespoň částečně konsolidovat hospodářství.{{Citace elektronického periodika [461] => | příjmení = Hejma [462] => | jméno = Alan [463] => | titul = Před 100 lety začal první pokus o reformu komunismu: NEP [464] => | periodikum = iDNES.cz [465] => | url = https://www.idnes.cz/technet/pred-100-lety/nep-sssr-pred-100-lety.A210324_171003_pred-100-lety_vov [466] => | datum vydání = 2021-03-25 [467] => | jazyk = cs [468] => | datum přístupu = 2023-09-04 [469] => }} [470] => [471] => === Sovětský svaz === [472] => {{viz též|Sovětský svaz|Dějiny Sovětského svazu|Druhá světová válka|Sovětské válečné zločiny}} [473] => [[Soubor:Soviet Union 1936.svg|náhled|[[Ruská sovětská federativní socialistická republika|Ruská SFSR]] a ostatní [[Republiky v Sovětském svazu|svazové republiky]] v roce 1936]] [474] => Vzhledem k Leninovým zdravotním komplikacím byl nově zřízen úřad Generálního tajemníka ÚV [[Komunistická strana Sovětského svazu|KSSS]]; dosazen do funkce byl [[Josif Vissarionovič Stalin|Josif Stalin]]. Tomu se podařilo úspěšně získat co nejvíce moci a odstranit ideové odpůrce, zejména [[trockismus|trockisty]]. 30. prosince [[1922]] došlo ke spojení RSFSR, [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinské SSR]], [[Běloruská sovětská socialistická republika|Běloruské SSR]] a [[Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika|Zakavkazské SSR]]. Vznikl tak [[Sovětský svaz]]. [475] => [476] => Po Leninově smrti roku [[1924]] se chopil moci Stalin. Probíhala násilná [[kolektivizace]] zemědělství, budování těžkého průmyslu a infrastruktury, [[elektrifikace]] země; zvyšovala se [[gramotnost]] obyvatelstva či dostupnost zdravotní péče, avšak rozvoj země probíhal za cenu likvidace odpůrců režimu a kolektivizace, kteří byli internováni do tzv. [[gulag]]ů, zejména na Sibiř a Dálný Východ, kde zemřely milióny lidí.{{Citace elektronického periodika [477] => | příjmení = Lukáš [478] => | jméno = Vít [479] => | titul = Krutější než nacisté? Gulagy byly peklem na zemi, Sověti do nich ale posílali lidi pouze na „převýchovu“. Rusko je dnes pochvaluje [480] => | periodikum = Armádní zpravodaj [481] => | url = https://armadnizpravodaj.cz/historie/sovetsky-gulag-byl-temer-rozsudek-smrti/ [482] => | datum vydání = 2022-12-09 [483] => | datum přístupu = 2023-09-04 [484] => }} Násilná kolektivizace vyvolala v letech 1932–33 [[hladomor]] v Povolží a dalších regionech jižního Ruska,{{cite book |title = Modernization from the Other Shore | format = Google Books | last=Engerman |first=David | url= https://books.google.com/books?id=UkFlO7hoxOMC&pg=PA194&dq| isbn = 9780674036529 | date = June 2009 }} při kterém zahynuly v ruské části SSSR až 3 miliony lidí.{{Citace elektronického periodika [485] => | titul = Ukrajina vyzvala mezinárodní společenství, aby hladomor z let 1932-1933 uznalo za genocidu. Rusko je proti [486] => | periodikum = Hospodářské noviny [487] => | datum_vydání = 7. prosince 2016 [488] => | url = https://zahranicni.ihned.cz/c1-65547450-ukrajina-vyzvala-mezinarodni-spolecenstvi-aby-hladomor-z-let-1932-1933-uznalo-za-genocidu-rusko-je-proti [489] => }} Polovina [[1930–1939|30. let]] je pak obdobím další [[rusifikace]] neruských národů SSSR a brutálních [[Velká čistka|stalinských čistek]] [[NKVD]] v armádě a straně.{{Citace elektronického periodika [490] => | příjmení = Honsů [491] => | jméno = Miroslav [492] => | titul = Poprava 750 000 lidí se totálně vymkla kontrole. Extrémní čistka postihla i jejího vykonavatele [493] => | periodikum = Zoom.iprima.cz [494] => | url = https://zoom.iprima.cz/historie/stalinova-velka-cistka-199338 [495] => | datum vydání = 2023-01-31 [496] => | jazyk = cs [497] => | datum přístupu = 2023-09-04 [498] => }} [499] => [500] => [[Soubor:RIAN archive 44732 Soviet soldiers attack house.jpg|náhled|[[Bitva u Stalingradu]] byla jednou z největších bitev v dějinách. Sovětské vítězství přineslo zvrat ve [[Druhá světová válka|druhé světové válce]]]] [501] => [[22. červen|22. června]] [[1941]] [[Adolf Hitler|hitlerovské]] [[Německo]] porušilo smlouvu o neútočení ([[pakt Ribbentrop–Molotov]]) a bez vyhlášení války napadlo Sovětský svaz. Začala [[Východní fronta (druhá světová válka)|Velká vlastenecká válka]]. Nacistický [[Generalplan Ost]] počítal s genocidou Rusů a dalších [[Slované|slovanských]] národů. Nacisté ovládli většinu evropské části země, která byla těžce poničena, avšak po [[Bitva u Stalingradu|bojích u Stalingradu]] a [[bitva v Kurském oblouku|bitvě u Kurska]] začal obrat ve válce ve prospěch SSSR a jeho západních spojenců. Do léta [[1944]] byla většina země od okupantů osvobozena. V únoru [[1945]] pak proběhla na [[Krym]]u tzv. [[jaltská konference]], kde se Stalinovi podařilo upevnit sovětský vliv na střední a východní Evropu.Taiwan Documents Project: [http://www.taiwandocuments.org/yalta.htm Yalta (Crimea) Conference] Německá invaze do Sovětského svazu si vyžádala více než [[Oběti druhé světové války|20 milionů obětí]].[http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/rusko-a-okoli/hnede-bubny-clintonove-i-ona-prirovnala-putina-k-hitlerovi_300267.html#.UyXdaah5OyU Hnědé bubny Clintonové. I ona přirovnala Putina k Hitlerovi]. Týden. 6. března 2014. Během války zemřelo 6–9 milionů ruských civilistů, včetně milionu lidí při 872 dní dlouhém [[obležení Leningradu]], a okolo 6 milionů vojáků z ruské části SSSR.{{Citace elektronického periodika [502] => | titul = Podíl Ruska na válečném úsilí a obětech [503] => | periodikum = Reflex [504] => | datum_vydání = 11. května 2015 [505] => | url = http://www.reflex.cz/clanek/komentare/63994/jaroslav-sajtar-podil-ruska-na-valecnem-usili-a-obetech.html [506] => }} V německém zajetí zahynulo 3,3 milionu [[Sovětští váleční zajatci během druhé světové války|sovětských válečných zajatců]].MacKenzie, S. P., The Treatment of Prisoners of War in World War II. The Journal of Modern History, 66, 3, 1994, s. 487-520 Německý [[wehrmacht]] utrpěl 80 % svých ztrát v bojích na východní frontě.William J. Duiker. ''Contemporary World History.'' Wadsworth Pub Co, 2009. {{ISBN|978-0-495-57271-8}}. str. 128. Sovětský svaz získal porážkou nacistů velkou prestiž, která přispěla k etablování komunistických diktatur ve státech tzv. [[Východní blok|východního bloku]] včetně [[Československo|Československa]]. [507] => [508] => [[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-H0603-0036-001, Moskau, Ulbricht und Breshnew.jpg|náhled|upright|vlevo|[[Leonid Iljič Brežněv|Leonid Brežněv]] a [[Nikolaj Viktorovič Podgornyj|Nikolaj Podgornyj]] vítají předsedu státní rady [[Německá demokratická republika|NDR]] [[Walter Ulbricht|Waltera Ulbrichta]] v Moskvě, 1969]] [509] => Po druhé světové válce byl SSSR jednou ze stran tzv. [[Studená válka|studené války]]. V roce [[1953]] zemřel sovětský vůdce generalissimus [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]]. Jeho nástupce, [[Nikita Sergejevič Chruščov|Nikita Chruščov]], v tajném projevu v roce [[1956]] kritizoval tzv. [[kult osobnosti]] stalinského období.Překlad projevu [http://www.praguecoldwar.cz/kult.htm O kultu osobnosti a jeho důsledcích] Následující desetiletí provázelo určité oslabení represí a ekonomický rozvoj; byl zahájen [[sovětský kosmický program]]. V roce [[1954]] při příležitosti 300 let od kozáckého shromáždění [[Perejaslavská rada|Perejaslavské rady]] a připojení Ukrajiny k [[Ruské impérium|Ruskému impériu]] rozhodlo [[Prezidium Nejvyššího sovětu]] o převedení [[Krym]]u (Krymské oblasti) do [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinské SSR]].{{Citace elektronického periodika | autor = ČTK | odkaz na autora = | titul = Zpět do ruské náruče? Krym chce anulovat své předání Ukrajině| periodikum = ČT24 | datum vydání = 2014-21-02 | datum přístupu = 2015-02-02 | url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/263733-zpet-do-ruske-naruce-krym-chce-anulovat-sve-predani-ukrajine/}} Po rozpadu SSSR byla legitimita tohoto aktu zpochybňována v rámci ruských [[Anexe Krymu Ruskou federací|nároků]] na převážně ruskojazyčný a strategicky významný poloostrov.[[Soubor:Gorbachev and Reagan 1988-5.jpg|náhled|upright|[[Michail Gorbačov]] a [[Ronald Reagan]] v Moskvě, 1988]]Éra Chruščovova následníka [[Leonid Iljič Brežněv|Brežněva]] byla pak obdobím tzv. ustrnutí (''zastója'').{{Citace elektronického periodika [510] => | příjmení = Cataliotti [511] => | jméno = Joseph [512] => | titul = Era of Stagnation in the Soviet Union: Overview & History [513] => | periodikum = Study.com [514] => | url = https://study.com/learn/lesson/era-stagnation-russia-causes-effects-brezhnev.html [515] => | datum přístupu = 2023-09-04 [516] => }} Nebyla již provázena represemi uvnitř Sovětského svazu ve velkém měřítku, avšak SSSR se jen nedostatečně dále modernizoval, což způsobilo hospodářskou stagnaci. [517] => [518] => V „bratrském“ [[Československo|Československu]] došlo k vývoji, který kulminoval v období [[pražské jaro|pražského jara 1968]]. Naděje na „[[socialismus s lidskou tváří]]“ byly na rozkaz sovětského vedení a Leonida Brežněva osobně ukončeny [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|invazí]] vojsk [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]], oficiálně nazvanou „bratrská internacionální pomoc“, ve středu 21. srpna 1968.{{Citace elektronického periodika [519] => | příjmení = Willoughby [520] => | jméno = Ian [521] => | titul = The 1968 invasion: When hope was crushed by Soviet tanks [522] => | periodikum = Radio Prague International [523] => | url = https://english.radio.cz/1968-invasion-when-hope-was-crushed-soviet-tanks-8153143 [524] => | datum vydání = 2018-08-20 [525] => | jazyk = en [526] => | datum přístupu = 2023-09-04 [527] => }} [528] => [529] => V roce [[1979]] začala [[sovětská válka v Afghánistánu]], ta pro SSSR skončila po deseti letech neúspěchem a stažením jejich vojsk, z části díky podpoře [[Mudžáhid|mudžahedínských]] povstalců USA, Saúdskou Arábií, Velkou Británií a dalšími zeměmi.{{Citace elektronického periodika [530] => | příjmení = Luňák [531] => | jméno = Petr [532] => | titul = Poučení z krachu SSSR v Afghánistánu [533] => | periodikum = Lidovky.cz [534] => | url = https://www.lidovky.cz/domov/pouceni-z-krachu-sssr-v-afghanistanu.A090725_000077_ln_noviny_sko [535] => | datum vydání = 2009-07-25 [536] => | jazyk = cs [537] => | datum přístupu = 2023-09-04 [538] => }} Proti intervenci do Afghánistánu protestoval [[Andrej Dmitrijevič Sacharov|Andrej Sacharov]], nejznámější představitel sovětského [[Disident|disentu]] a nositel [[Nobelova cena za mír|Nobelovy ceny míru]].{{Citace elektronického periodika [539] => | příjmení = [540] => | jméno = [541] => | titul = Před sto lety se narodil „hlas svědomí lidstva“. Andrej Sacharov byl bojovníkem za lidská práva i geniálním vědcem [542] => | periodikum = ČT24 [543] => | vydavatel = Česká televize [544] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3315021-pred-sto-lety-se-narodil-hlas-svedomi-lidstva-andrej-sacharov-byl-bojovnikem-za-lidska [545] => | jazyk = cs [546] => | datum přístupu = 2022-03-11 [547] => }} Po Brežněvově smrti v roce 1982 se po přechodném období — krátkém působení [[Jurij Andropov|Jurije Andropova]] a [[Konstantin Černěnko|Konstantina Černěnka]] v čelných funkcích — v roce [[1985]] stal generálním tajemníkem KSSS [[Michail Gorbačov]].{{Citace periodika [548] => | titul = Generálním tajemníkem ÚV KSSS soudruh Michail Gorbačov [549] => | periodikum = Rudé právo [550] => | ročník = 65 [551] => | číslo = 60 [552] => | datum = 1985-03-12 [553] => | strany = 1 [554] => | url = https://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1985/3/12/1.png [555] => | datum_přístupu = 2024-02-09 [556] => }} Gorbačov zahájil období [[perestrojka|perestrojky]] a [[Glasnosť|glasnosti]]. Jeho cílem bylo reformování SSSR, avšak skutečným výsledkem jeho politiky se stala jeho postupná dezintegrace.{{Citace periodika [557] => | příjmení = Palata [558] => | jméno = Luboš [559] => | titul = Poslední vůdce SSSR. Pět klíčových věcí, kterými Michail Gorbačov změnil svět [560] => | periodikum = Deník.cz [561] => | datum vydání = 2022-08-31 [562] => | jazyk = cs [563] => | url = https://www.denik.cz/ze_sveta/michail-gorbacov-20220831.html [564] => | datum přístupu = 2023-09-04 [565] => }} [566] => [567] => === Ruská federace === [568] => [[Soubor:Boris Yeltsin 22 August 1991-1.jpg|náhled|[[Boris Jelcin]] 22. srpna 1991 v boji proti [[Srpnový puč|puči]]]] [569] => [[Soubor:RIAN archive 848095 Signing the Agreement to eliminate the USSR and establish the Commonwealth of Independent States.jpg|vlevo|náhled|Podpis [[Bělověžská dohoda|Bělověžské dohody]], která rozpustila Sovětský svaz.]] [570] => [[Soubor:RIAN archive 859348 US President George H. W. Bush and Russian President Boris Yeltsin.jpg|náhled|Prezident [[Boris Jelcin]] s americkým prezidentem [[George H. W. Bush|Georgem Bushem]], červen 1992]] [571] => [572] => Sovětský svaz měl být reorganizován ve volnější [[federace|federaci]], pro což se vyjádřila většina voličů 17. března 1991 v [[referendum|referendu]]. Byla zřízena funkce prezidenta [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|RSFSR]]. 12. června 1991 byl prvním prezidentem Ruska zvolen [[Boris Jelcin]]. Tzv. [[srpnový puč]], jehož cílem bylo zrušení demokratických přeměn, byl potlačen.{{Citace periodika [573] => | příjmení = Krupka [574] => | jméno = Jaroslav [575] => | titul = Místo masakru slavný čin. Před 30 lety vylezl Jelcin na tank a zmařil plány KGB [576] => | periodikum = Deník.cz [577] => | datum vydání = 2021-08-20 [578] => | jazyk = cs [579] => | url = https://www.denik.cz/ze_sveta/puc-sovestky-svaz.html [580] => | datum přístupu = 2023-09-04 [581] => }} 8. prosince [[1991]] pak hlavy Ruska, [[Ukrajina|Ukrajiny]] a [[Bělorusko|Běloruska]] podepsali [[Bělověžská dohoda|Bělověžskou dohodu]], prohlášení o vytvoření [[Společenství nezávislých států]] stanovící, že „SSSR jako subjekt mezinárodního práva přestal existovat“.{{Citace elektronického periodika [582] => | příjmení = Hlavatý [583] => | jméno = Pavel [584] => | titul = V Bělověžském pralese skončil Sovětský svaz [585] => | periodikum = Plus [586] => | vydavatel = Český rozhlas [587] => | url = https://plus.rozhlas.cz/v-belovezskem-pralese-skoncil-sovetsky-svaz-8630718 [588] => | datum vydání = 2021-12-06 [589] => | jazyk = cs [590] => | datum přístupu = 2023-09-04 [591] => }} 25. prosince 1991 se Ruská sovětská federativní socialistická republika přejmenovala na Ruskou federaci{{Citace elektronické monografie [592] => | titul = Закон РСФСР от 25 декабря 1991 г. N 2094-I "Об изменении наименования государства Российская Советская Федеративная Социалистическая Республика" [593] => | url = https://base.garant.ru/105917/ [594] => | vydavatel = ООО "НПП "ГАРАНТ-СЕРВИС" [595] => | datum přístupu = 2022-06-18 [596] => }} a 26. prosince se SSSR oficiálně [[Rozpad Sovětského svazu|rozpadl]] na Ruskou federaci a dalších 14 [[Postsovětské republiky|postsovětských republik]].{{Citace elektronického periodika [597] => | titul = Informace ohledně rozpadu SSSR [598] => | url = http://www.bartleby.com/65/un/UnionSov.html [599] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090130074428/http://www.bartleby.com/65/un/UnionSov.html [600] => | datum archivace = 2009-01-30 [601] => | datum přístupu = 2014-09-03 [602] => | nedostupné = ano [603] => }} [604] => [605] => V říjnu [[1993]] propukla tzv. [[Ruská ústavní krize 1993|ústavní krize]], Jelcin podporoval kurz radikální privatizace na rozdíl od parlamentu. Jelcin v rozporu s ústavou a s odvoláním na výsledky referenda o jeho pravomocech rozpustil ruský parlament. Povstání, které proti rozhodnutí protestovalo, bylo krvavě potlačeno [[Sovětská armáda|armádou]].{{Citace elektronického periodika [606] => | titul = Střelba z tanků a 187 mrtvých. Před 25 lety se v Moskvě bojovalo o parlament [607] => | periodikum = iROZHLAS [608] => | url = https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/rusko-1993-parlament-boris-jelcin_1809211007_haf [609] => | datum vydání = 2018-09-21 [610] => | jazyk = cs [611] => | datum přístupu = 2023-09-04 [612] => }}{{Citace elektronického periodika [613] => | příjmení = [614] => | jméno = [615] => | titul = Boje o Bílý dům. Před čtvrtstoletím poslal Jelcin tanky na parlament [616] => | periodikum = iDNES.cz [617] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/rusko-moskva-boris-jelcin-parlament-1993-bily-dum-vyjimecny-stav.A180920_095421_zahranicni_aha [618] => | datum vydání = 2018-09-21 [619] => | jazyk = cs [620] => | datum přístupu = 2023-09-04 [621] => }} Éra Borise Jelcina byla pak obdobím bolestného přechodu ke [[kapitalismus|kapitalismu]], [[privatizace]], krachu velkých státních podniků, nárůstu [[kriminalita|kriminality]], ztráty [[Supervelmoc|super-velmocenského postavení]] a velmi pomalému a problematickému etablování [[demokracie]], která v Rusku nemá tradici. Současně probíhala [[první čečenská válka|první]] a [[druhá čečenská válka]] a Rusko vstoupilo do [[Svaz Ruska a Běloruska|svazu s Lukašenkovým Běloruskem]]. Jelcin spustil vlnu privatizace podniků včetně nalezišť surovin. Na těchto krocích, prodeje majetku pod cenou, profitoval poměrně úzký okruh osob kolem Jelcina, zahraniční banky a těžební společnosti. Z tohoto okruhu osob údajně vznikli tzv. [[Východoevropský oligarcha|oligarchové]]. [622] => [623] => Po vzniku nezávislého, postsovětského Ruska v zemi propukla hluboká hospodářská a sociální krize, která trvala celá 90. léta. Většina státních podniků zkrachovala. Vědci z bývalého SSSR, především z oboru [[kosmonautika|kosmonautiky]], která byla v útlumu, odcházeli do [[Spojené státy americké|USA]] nebo do [[Japonsko|Japonska]]. V zemi se začal prosazovat [[organizovaný zločin]] a [[hospodářský zločin|hospodářská kriminalita]]. [624] => [625] => S restrukturalizací hospodářství vznikla vrstva extrémně bohatých a extrémně chudých obyvatel. V roce [[1998]] vyhlásilo Rusko státní [[Úpadek|bankrot]].{{Citace periodika [626] => | příjmení = Ellman [627] => | jméno = Michael [628] => | příjmení2 = Scharrenborg [629] => | jméno2 = Robert [630] => | titul = The Russian Economic Crisis [631] => | periodikum = Economic and Political Weekly [632] => | datum vydání = 1998 [633] => | ročník = 33 [634] => | číslo = 52 [635] => | strany = 3317–3322 [636] => | issn = 0012-9976 [637] => | url = https://www.jstor.org/stable/4407521 [638] => | datum přístupu = 2023-09-04 [639] => }}{{Citace elektronického periodika [640] => | příjmení = Chiodo [641] => | jméno = Abbigail J. [642] => | příjmení2 = Owyang [643] => | jméno2 = Michael T. [644] => | titul = A Case Study of a Currency Crisis: The Russian Default of 1998 [645] => | periodikum = research.stlouisfed.org [646] => | url = https://research.stlouisfed.org/publications/review/2002/11/01/a-case-study-of-a-currency-crisis-the-russian-default-of-1998 [647] => | poznámka = DOI: 10.20955/r.84.7-18 [648] => | jazyk = en [649] => | datum přístupu = 2023-09-04 [650] => }} Až za vlády prezidenta [[Vladimir Putin|Putina]] se začala hospodářská situace zlepšovat, zlepšilo se splacení ruských dluhů v důsledku růstu cen ropy a zemního plynu, jehož je Rusko významným exportérem. Výrazně vzrostly kapitálové investice. Na druhou stranu ale přibývala nová rizika, jako například [[terorismus]] nebo separatismus jednotlivých republik. [651] => [652] => Ve snaze zabránit separatistickým tendencím v oblasti severního [[Kavkaz]]u zaútočila v 90. letech ruská armáda na [[Čečensko|Čečenskou republiku]], jež se snažila odtrhnout a vyhlásit nezávislost. Časem se však válka změnila v [[Partyzánská válka|partyzánský boj]] a čečenští teroristé začali páchat bombové útoky. Mezi největší teroristické masakry patřil [[teroristický útok na beslanskou školu]] (2004){{Citace elektronického periodika [653] => | příjmení = Lhoťan [654] => | jméno = Lukáš [655] => | titul = Řádění teroristů nepřežily stovky dětí. Útok na školu v Beslanu roku 2004 zůstává hrozivým mementem [656] => | periodikum = Reflex.cz [657] => | url = https://www.reflex.cz/clanek/historie/109029/radeni-teroristu-neprezily-stovky-deti-utok-na-skolu-v-beslanu-roku-2004-zustava-hrozivym-mementem.html [658] => | jazyk = cs [659] => | datum přístupu = 2023-09-04 [660] => }}, bombové útoky v [[Metro v Moskvě|Moskevském metru]] (2004 a [[Sebevražedné bombové útoky v Moskvě (2010)|2010]]){{Citace elektronického periodika [661] => | příjmení = [662] => | jméno = [663] => | titul = Teroristky se odpálily v moskevském metru, zabily desítky lidí [664] => | periodikum = iDNES.cz [665] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/teroristky-se-odpalily-v-moskevskem-metru-zabily-desitky-lidi.A100329_065334_zahranicni_jav [666] => | datum vydání = 2010-03-29 [667] => | jazyk = cs [668] => | datum přístupu = 2023-09-04 [669] => }} a [[Teroristické útoky ve Volgogradu v prosinci 2013|na nádraží a trolejbus]] ve [[Volgograd]]u (2013).{{Citace elektronického periodika [670] => | příjmení = Pavlíček [671] => | jméno = Tomáš [672] => | titul = Výbuch ve Volgogradu zabil 16 lidí. Z atentátu jsou podezřelí žena a muž [673] => | periodikum = iDNES.cz [674] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/vybuch-na-nadrazi-ve-volgogradu-zabil-tri-lidi.A131229_103417_zahranicni_tp [675] => | datum vydání = 2013-12-29 [676] => | jazyk = cs [677] => | datum přístupu = 2023-09-04 [678] => }} [679] => [680] => [[Soubor:Vladimir Putin 11 March 2008-1.jpg|náhled|[[Dmitrij Medveděv]] a [[Vladimir Putin]]]] [681] => 31. prosince [[1999]] prezident Jelcin oznámil svůj odchod z politiky a pověřil výkonem prezidentských pravomocí předsedu ruské vlády [[Vladimir Putin|Vladimíra Putina]]. Ten vyhrál v prezidentských volbách v březnu [[2000]] a stal se tak druhým prezidentem Ruska; dosáhl značné popularity a mandát obhájil v roce [[2004]]. Obnovil se vliv [[Ruská pravoslavná církev|pravoslavné církve]], sjednocené s exilovou větví. Státní rozpočet začal dosahovat přebytků a postupně docházelo k růstu [[Hrubý domácí produkt|HDP]], průmyslové a zemědělské produkce, rozvoji stavebnictví, růstu reálných příjmů obyvatel a ke snižování [[inflace]]. V roce [[2008]], kdy se stal prezidentem [[Dmitrij Medveděv]], však země začala čelit globální [[Velká recese|ekonomické krizi]]; Rusko bylo jakožto vývozce surovin těžce postiženo snížením světové poptávky. V [[srpen 2008|srpnu 2008]] bylo Rusko také jednou ze stran [[Válka v Jižní Osetii (2008)|války v Jižní Osetii]]. [682] => [683] => Putin v roce 2012 vyhrál [[Prezidentské volby v Rusku 2012|prezidentské volby]] a Medveděv byl jmenován ministerským předsedou. V únoru 2014 proběhly v [[Soči]] [[Zimní olympijské hry 2014|zimní olympijské hry]], které byly po závěrečném ceremoniálu komentátory hodnoceny jako celkově úspěšné.{{Citace elektronického periodika | titul = Sochi Olympics report card: So how good were Putin's Games? | periodikum = Christian Science Monitor | datum_vydání = 2014-02-24 | url = https://www.csmonitor.com/World/Olympics/2014/0224/Sochi-Olympics-report-card-So-how-good-were-Putin-s-Games}}{{Citace elektronického periodika | titul = 'Excellent' Sochi Games proved critics wrong, says IOC's Bach | periodikum = U.S. | url = https://www.reuters.com/article/olympics-sochi-bach/excellent-sochi-games-proved-critics-wrong-says-iocs-bach-idINDEEA1M08W20140223}} V březnu 2014 Rusko z důvodu [[Euromajdan|dění na Ukrajině]] do té doby ukrajinský [[Krym|poloostrov Krym]] na základě referenda ze dne 16. března 2014 [[Anexe Krymu Ruskou federací|začlenilo jednostranně]] jako [[Federální subjekty Ruska|federální subjekt]] [[Republika Krym]] a město Sevastopol do Ruské federace.{{Citace elektronického periodika [684] => | příjmení1 = Novák [685] => | jméno1 = Pavel [686] => | titul = Krym patří k Rusku kulturně i historicky, řekl Putin a potvrdil přijetí poloostrova podpisem [687] => | periodikum = iROZHLAS [688] => | vydavatel = Český rozhlas [689] => | datum_vydání = 2014-03-18 [690] => | url = https://www.irozhlas.cz/node/5919043 [691] => | datum_přístupu = 2024-02-09 [692] => }}{{Citace elektronického periodika [693] => | příjmení1 = Dorazín [694] => | jméno1 = Martin [695] => | titul = Kyjev je pobouřen kvůli spojení Krymu s Ruskem. Rusové v tom vidí spravedlnost [696] => | periodikum = iROZHLAS [697] => | vydavatel = Český rozhlas [698] => | datum_vydání = 2014-03-19 [699] => | url = https://www.irozhlas.cz/node/5919157 [700] => | datum_přístupu = 2024-02-09 [701] => }} [702] => [703] => Od září [[2015]] se [[Ruská vojenská intervence v Sýrii|Rusko zapojilo]] leteckými a raketovými údery do [[Občanská válka v Sýrii|Syrské občanské války]] proti militantním skupinám [[Islámský stát|Islámského státu]], [[Fronta an-Nusrá|Fronty an-Nusrá]] ([[Al-Káida]] v Levantě) a [[Džajš al-Fatah]] (radikální [[Sunnitský islám|sunnité]]).[http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/russia/11903702/Russias-Vladimir-Putin-launches-strikes-in-Syria-on-Isil-to-US-anger-live-updates.html Russia kills US-backed Syrian rebels in second day of air strikes as Iran prepares for ground offensive] Prezident Putin a francouzský prezident [[François Hollande]] se 17. listopadu dohodli na vojenské spolupráci v Sýrii[http://www.bloomberg.com/news/articles/2015-11-17/putin-says-france-now-ally-in-syria-as-russia-steps-up-strikes Putin Says France Now Ally in Syria as Russia Steps Up Strikes] a společné kooperaci leteckých útoků na Islámský stát.[http://news.yahoo.com/france-stages-strikes-syria-stronghold-raqa-defence-minister-195047682.html France, Russia raids on Syria kill 33 IS jihadists] Dohoda přišla nedlouho po [[Teroristické útoky v Paříži v listopadu 2015|teroristických útocích v Paříži]] a [[Let Kogalymavia 9268|výbuchu ruského letadla v Egyptě]]. [704] => [705] => V roce 2022 provedlo Rusko vojenskou [[Ruská invaze na Ukrajinu|invazi na Ukrajinu]] následně odsouzenou rezolucí mimořádného [[Valné shromáždění OSN|Valného shromáždění OSN]]. Dne 30. září 2022 byla k Rusku formálně připojena území [[Doněcká oblast|Doněcké]], [[Luhanská oblast|Luhanské]], [[Chersonská oblast|Chersonské]] a [[Záporožská oblast|Záporožské]] oblasti, na základě zpochybněných referend.{{Citace elektronického periodika [706] => | titul = „Lidé v Luhansku, Doněcku, Chersonu a Záporoží se stávají našimi občany. Navždy,“ prohlásil Putin [707] => | periodikum = ČT24 [708] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3533001-putin-vystoupi-pred-parlamentem-chysta-se-oficialne-pripojit-okupovana-ukrajinska-uzemi [709] => | jazyk = cs [710] => | datum přístupu = 2022-09-30 [711] => }} Tato anexe byla většinou mezinárodního společenství odsouzena Rezolucí OSN, tu však Rusko vetovalo v Radě bezpečnosti OSN. Především od [[Západní svět|Západních států]] dochází k ekonomické a politické izolaci Ruska. [712] => [713] => == Státní symboly == [714] => === Vlajka === [715] => [716] => {{Podrobně|Ruská vlajka}} [717] => [718] => Ruská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 se třemi vodorovnými pruhy – bílým, modrým a červeným. [719] => [720] => === Znak === [721] => [722] => {{Podrobně|Státní znak Ruska}} [723] => [724] => Ruský státní znak je tvořen červeným štítem na kterém je zlatý dvouhlavý [[Orel (heraldika)|orel]] s červeným prsním štítkem, na kterém je jezdec na koni, který zabíjí kopím draka. [725] => [726] => === Hymna === [727] => [728] => {{Podrobně|Hymna Ruské federace}} [729] => [730] => Ruská hymna byla po rozpadu [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] ''[[Patriotická píseň]]'', kterou složil [[Michail Ivanovič Glinka|Michail Glinka]]. V roce 2000 byla za hymnu přijata opět melodie [[Hymna Sovětského svazu|hymny Sovětského svazu]] skladatele [[Alexandr Vasiljevič Alexandrov|Alexandra Alexandrova]], ale s novými slovy [[Sergej Vladimirovič Michalkov|Sergeje Michalkova]]. [731] => [732] => == Geografie == [733] => {{viz též|Geografie Ruska}} [734] => [[Soubor:Map of Russian time zones (2020).svg|náhled|vlevo|[[Časová pásma v Rusku]]]] [735] => [[Soubor:Koryaksky volcano Petropavlovsk-Kamchatsky oct-2005.jpg|náhled|[[Petropavlovsk-Kamčatskij|Petropavlovsk]] na [[Kamčatka|Kamčatce]]]] [736] => [[Soubor:Russland topo.png|náhled|Fyzická mapa Ruska]] [737] => Ruská federace je největším [[stát]]em na světě, celková rozloha činí přibližně 17 milionů km². Na západě hraničí s [[Baltské státy|pobaltskými republikami]] a [[Baltské moře|Baltským mořem]], na východě pak s [[Tichý oceán|Tichým oceánem]]. Reliéf je převážně rovinatý, mimo pohoří [[Ural]], které tvoří hranici mezi evropským Ruskem a [[Sibiř]]í a [[Kavkaz]] s nejvyšší horou [[Elbrus]]em (5642 m). V Rusku je 23 míst [[Světové dědictví|světového dědictví UNESCO]], 40 biosférických rezervací UNESCO, 41 [[Národní park|národních parků]] a 101 přírodních rezervací. [738] => [739] => V Rusku se rozkládá pětina světových lesů.{{Citace elektronického periodika [740] => | titul = Číňané plundrují sibiřské lesy. Je třeba zavést pořádek, žádá Putin [741] => | periodikum = Česká televize [742] => | datum_vydání = 19. května 2019 [743] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2818523-cinane-plundruji-sibirske-lesy-je-treba-zavest-poradek-zada-putin [744] => }} Velkým problémem jsou [[lesní požár]]y a nelegální těžba dřeva v [[Tajga|tajze]] na [[Sibiř]]i.{{Citace elektronického periodika [745] => | titul = Číňané potichu kácejí Sibiř. Z tajgy se stává pustina, hrozí katastrofa [746] => | periodikum = iDnes.cz [747] => | datum_vydání = 19. listopadu 2018 [748] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/cina-rusko-kaceni-lesu-tajga-ekologicka-katastrofa.A181101_111015_zahranicni_baje [749] => }}{{Citace elektronického periodika [750] => | titul = Gigantické požáry na Sibiři způsobilo oteplování, ne žháři, tvrdí ruský lesní úřad [751] => | periodikum = Novinky.cz [752] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [753] => | vydavatel = Borgis [754] => | datum_vydání = 6. září 2019 [755] => | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/clanek/giganticke-pozary-na-sibiri-zpusobilo-oteplovani-ne-zhari-tvrdi-rusky-lesni-urad-40295572 [756] => }} [757] => [758] => Na východ od Uralu leží jedna z největších nížin světa [[Západosibiřská rovina]], protékaná veletoky [[Ob]]u s [[Irtyš]]em a [[Jenisej]]em. Nejvyšší je [[Altaj]] s četnými ledovci na západě, který zasahuje na území čtyř států. Z Altaje vybíhá na východ horské pásmo [[Sajany|Sajan]] a na mongolské hranici vrcholí Východní Sajan. Na severovýchod od něj jezero [[Bajkal]] s hloubkou 1637 m představuje největší zásobárnu sladké vody na světě a zároveň jedinečný ekosystém. Za Bajkalem se na rozsáhlém území střídají náhorní plošiny (Vitimská, Aldanská) s dlouhými horskými hřbety (Jablonový, [[Stanové pohoří|Stanový]]) až k Ochotskému moři. Nejvýchodnější [[Čukotské pohoří]] prostupuje poloostrov [[Čukotka|Čukotku]], kterou necelých 100 km široký [[Beringův průliv]] dělí od [[Aljaška|Aljašky]]. Podél Beringova moře se na jihovýchod táhne Korjacké pohoří, které na [[Kamčatka|Kamčatském poloostrově]] přechází v pohoří oddělené sníženinou řeky [[Kamčatka (řeka)|Kamčatky]] od pásma vysokých a činných sopek lemujících tichomořské pobřeží. [759] => [760] => === Vodstvo === [761] => [[Soubor:Volga River P8132394 2200.jpg|náhled|vlevo|Řeka [[Volha]] je největší řeka [[Evropa|Evropy]]]] [762] => Ruskou federaci obklopují moře tří světových [[oceán]]ů – [[Severní ledový oceán|Severního ledového]], [[Tichý oceán|Tichého]] a [[Atlantský oceán|Atlantského]]. Moře Severního ledového oceánu jsou poměrně mělká a po většinu roku je pokrývá souvislá vrstva ledu. Vlastnosti moří Tichého a Atlantského oceánu jsou zcela odlišné: vody těchto moří zamrzají jen na krátké období, případně vůbec a jsou velmi bohaté na ryby. [763] => [764] => Největší řekou Ruské federace je [[Jenisej]], nejdelší [[Ob]] spolu s [[Irtyš]]em, které společně tvoří sedmou nejdelší řeku světa.[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/423582/Ob-River Encyclopædia Britannica: ''Ob River''] Všechny tři náleží do [[úmoří]] Severního ledového oceánu, společně se [[Severní Dvina|Severní Dvinou]], [[Pečora|Pečorou]], [[Lena|Lenou]], [[Jana (řeka)|Janou]], [[Kolyma|Kolymou]]. Největším přítokem Tichého oceánu je [[Amur]]. K úmoří Atlantiku patří [[Don]] a [[Dněpr]] (na ruském území pouze horní tok); [[Ural (řeka)|řeka Ural]] a hospodářsky nejvyužívanější [[Volha]] ústí do bezodtokého [[Kaspické moře|Kaspického moře]]. Mezi známé řeky patří také [[Moskva (řeka)|Moskva]], protékající hlavním městem, a [[Něva]], v jejímž ústí do [[Finský záliv|finského zálivu]] byl vystavěn [[Petrohrad]]. [765] => [766] => V Rusku se nachází také mnoho jezer rozmanitého původu a velikostí. Největší z nich je slané ([[Brakická voda|brakické]]) [[Kaspické moře]], ze sladkovodních je nejvýznamnější jezero [[Bajkal]], zároveň nejhlubší jezero světa (1637 m). Na [[Severozápadní federální okruh|severozápadě země]] leží jezero [[Ladožské jezero|Ladožské]], [[Oněžské jezero|Oněžské]], [[Čudské jezero|Čudské]] a další. Během 20. století bylo zbudováno také množství [[Seznam přehradních nádrží v Rusku|přehradních jezer]], zejména na [[Volha|Volze]], [[Angara|Angaře]] a dalších řekách. [767] => [768] => === Podnebí === [769] => {{viz též|Podnebí Ruska}} [770] => [[Soubor:Саблинский хребет.jpg|náhled|Tajga v pohoří [[Ural]] na území [[Komijská republika|Komijské republiky]]]] [771] => Ruská federace je rozsáhlou zemí, a proto zde najdeme několik rozdílných klimatických oblastí. Pro počasí v [[Dálný sever|severním]] a [[Centrální federální okruh|středním Rusku]] je charakteristické velké střídání teplot v průběhu roku. Jaro a podzim jsou o něco studenější než ve [[střední Evropa|střední Evropě]]. Na druhé straně jsou zimy podstatně chladnější a to nejen na severu, ale také v centrálním Rusku. Na jihovýchodě, tedy v oblasti stepí jsou velmi nízké teploty v zimě a naopak velmi vysoké v létě, kdy také málo prší. Na černomořském pobřeží jsou zimy mírné a léta příjemně teplá. Pro oblast [[Sibiř]]e jsou typické velice nízké teploty v zimě, léta jsou krátká a četnými [[srážky|srážkami]]. Celá Sibiř a [[Dálný východ]] se nacházejí v pásmu [[Permafrost|věčné zmrzlé půdy]], která působí značné problémy při výstavbě. [772] => [773] => '''Podnebné pásy''': [774] => [775] => [[Polární oblast|Polární pás]] (nejsevernější oblasti), [[Subpolární podnebí|subpolární pás]], [[mírný pás]] a [[subtropický pás]] (pobřeží Černého moře). [776] => [777] => === Města === [778] => {{viz též|Seznam měst v Rusku}} [779] => [[Soubor:Mapa Ruska.PNG|náhled|upright=2.3|Hlavní města Ruska]] [780] => {| class="wikitable" [781] => |+ Města Ruské federace nad 1 000 000 obyvatel (odhad 2010) [782] => ''[http://www.gks.ru/free_doc/new_site/perepis2010/croc/perepis_itogi1612.htm] {{Wayback|url=http://www.gks.ru/free_doc/new_site/perepis2010/croc/perepis_itogi1612.htm |date=20130315114013 }}'' [783] => |- [784] => ! Poř. !! město !! [[Federální okruhy Ruska|federální okruh]] !! obyvatelstvo [785] => |- [786] => | 1. || [[Moskva]] || [[Centrální federální okruh|Centrální]] || align="right" |11 612 943 [787] => |- [788] => | 2. || [[Petrohrad]] || [[Severozápadní federální okruh|Severozápadní]] || align="right" | 4 953 219 [789] => |- [790] => | 3. || [[Novosibirsk]] || [[Sibiřský federální okruh|Sibiřský]] || align="right" | 1 498 921 [791] => |- [792] => | 4. || [[Jekatěrinburg]] || [[Uralský federální okruh|Uralský]] || align="right" | 1 378 441 [793] => |- [794] => | 5. || [[Nižnij Novgorod]] || [[Povolžský federální okruh|Povolžský]] || align="right" | 1 254 592 [795] => |- [796] => | 6. || [[Samara]] || [[Povolžský federální okruh|Povolžský]] || align="right" | 1 169 184 [797] => |- [798] => | 7. || [[Kazaň]] || [[Povolžský federální okruh|Povolžský]] || align="right" | 1 161 308 [799] => |- [800] => | 8. || [[Omsk]] || [[Sibiřský federální okruh|Sibiřský]] || align="right" | 1 156 583 [801] => |- [802] => | 9. || [[Čeljabinsk]] || [[Uralský federální okruh|Uralský]] || align="right" | 1 143 458 [803] => |- [804] => | 10. || [[Rostov na Donu]] || [[Jižní federální okruh|Jižní]]'''||align=right|1 096 448 [805] => |- [806] => | 11. || [[Ufa]] || [[Povolžský federální okruh|Povolžský]]'''||align="right"| 1 072 291 [807] => |- [808] => | 12. || [[Volgograd]] || [[Povolžský federální okruh|Povolžský]]'''||align="right"| 1 021 000 [809] => |- [810] => | 13. || [[Perm (město)|Perm]] || [[Povolžský federální okruh|Povolžský]]'''||align="right"| 1 000 672 [811] => |} [812] => [813] => [[Moskva]] je s více než 11 miliony obyvatel jedním z největších měst světa a ekonomicky výrazně převyšuje zbytek Ruska. Pětimilionový [[Petrohrad]], někdejší hlavní město, je pak především centrem umění, kultury a turismu. Třetím nejvýznamnějším centrem ruského školství a průmyslu je [[Jekatěrinburg]]. Na Volze leží velkoměsta [[Nižnij Novgorod]], [[Kazaň]], [[Toljatti]], [[Samara]], [[Saratov]], [[Volgograd]], [[Astrachaň]]. Mezi další významná města a regionální centra v evropské části patří, [[Perm (město)|Perm]], [[Iževsk]], [[Ufa]], [[Voroněž]], [[Jaroslavl]], [[Rostov na Donu|Rostov]], [[Krasnodar]], v asijské části pak [[Čeljabinsk]], [[Novosibirsk]], [[Omsk]], [[Barnaul]], [[Krasnojarsk]], [[Irkutsk]], [[Jakutsk]], [[Chabarovsk]] či tichomořský přístav [[Vladivostok]]. [814] => [815] => Menšími městy, avšak strategickými přístavy jsou [[Novorossijsk]], [[Kaliningrad]], [[Archangelsk]] a [[Murmansk]], který je největším městem za [[Severní polární kruh|severním polárním kruhem]]. Ještě severněji leží [[Norilsk]], který je kvůli těžbě kovů nechvalně proslulý jako jedno z nejznečištěnějších měst světa. [816] => [817] => Historickými památkami kromě Moskvy, Petrohradu a povolžských měst vyniká [[Pskov]], [[Veliký Novgorod|Velikij Novgorod]] a tzv. [[Zlatý kruh Ruska]] – prstenec historických měst v okolí Moskvy. Rekreačním centrem je [[Soči]] u [[Černé moře|Černého moře]], který oproti zbytku Ruska leží v [[Subtropický pás|subtropech]] s horkými léty a písečnými plážemi. [818] => [819] => [820] => Soubor:St Basils Cathedral-500px.jpg|[[Moskva]] [821] => Soubor:St Isaac's Square 01.JPG|[[Petrohrad]] [822] => Soubor:Yekaterinburg skyline2.jpg|[[Jekatěrinburg]] [823] => Soubor:Novosibirsk KrasnyPr Opera Theatre 07-2016.jpg|[[Novosibirsk]] [824] => Soubor:NN Old Fair Cathedral 08-2016 img1.jpg|[[Nižnij Novgorod]] [825] => Soubor:Kostel Samara 1.jpg|[[Samara]] [826] => Soubor:Kul-Sharfif Mosque Kazan overview.jpg|[[Kazaň]] [827] => Soubor:Dormition of the Theotokos Church - Omsk.jpg|[[Omsk]] [828] => Soubor:Ljalja-Tjulpan.jpg|[[Ufa]] [829] => Soubor:Sochi Skyscrapers.jpeg|[[Soči]] [830] => [831] => [832] => == Politický systém == [833] => {{Viz též|Politický systém Ruska|Politické strany v Rusku}} [834] => [[Soubor:Kremlin Moscow.jpg|náhled|[[Moskevský Kreml]]]] [835] => [836] => Ruská federace je zastupitelská [[demokracie]] a [[poloprezidentská republika]].{{Citace monografie | příjmení1 = DeRouen [837] => | jméno1 = Karl | titul = Defense and security: a compendium of national armed forces and security policies | url = https://books.google.cz/books?id=wdeBgfmZI0cC&pg=PA666&redir_esc=y | vydavatel = ABC-CLIO | místo = Santa Barbara, USA | strany = 666 | isbn = 1851097813}} De facto lze politický systém Ruské federace charakterizovat jako směs nestabilních demokratických institucí a autoritativních praktik, přičemž [[Prezident Ruska|prezident]] vykonává moc [[Autokracie|autokraticky]].{{Citace monografie [838] => | příjmení = Thiery [839] => | jméno = Peter [840] => | příjmení2 = Croissant [841] => | jméno2 = Auriel [842] => | titul = Defekte Demokratie. Konzept, Operationalisierung und Messung. [843] => | titul původní = Demokratiemessung. Konzepte und Befunde im internationalen Vergleich [844] => | vydavatel = Westdeutscher Verlag [845] => | místo = Wiesbaden [846] => | rok vydání = 2000 [847] => | strany = 89–111 [848] => | isbn = 3-531-13438-8 [849] => }}{{Citace elektronické monografie [850] => | titul = Verfassungsordnung versus politische Realität [851] => | url = http://www.bpb.de/internationales/europa/russland/47940/verfassungsordnung-versus-politische-realitaet [852] => | vydavatel = Bundeszentrale für politische Bildung [853] => | datum přístupu = 18.4.2021 [854] => }}{{Citace elektronické monografie [855] => | titul = Politische Führung in der „Postdemokratie [856] => | url = http://www.bpb.de/publikationen/5A1604,0,Politische_F%25FChrung_in_der_Postdemokratie.html [857] => | vydavatel = Bundeszentrale für politische Bildung: [858] => | datum přístupu = 18.4.2021 [859] => }} Postupně je prosazována centralizace politické moci v rukou úřadujícího prezidenta a jeho prezidentské administrativy.STYKOW, Petra: Die autoritäre Konsolidierung des politischen Systems in der Ära Putin. Sborník ''Länderbericht Russland''. Bundeszentrale für politische Bildung, Bonn 2010, s. 71–94, zde s. 72 (německy). Za vlády prezidenta [[Vladimir Putin|Vladimira Putina]] v letech 2000–2008 a od roku 2012 byla politická práva občanů omezena. Podle britského časopisu ''[[The Economist]]'' se Rusko v roce 2020 nacházelo na 124. místě žebříčku stavu demokracie ze 167 zemí. Časopis označil ruský politický systém za „autoritářský režim“.Democracy Index 2020. ''[[The Economist]]'', [https://www.eiu.com/n/campaigns/democracy-index-2020/], možno stáhnout jako PDF (anglicky). [860] => [861] => [[Federální shromáždění (Rusko)|Federální shromáždění]] Ruska je [[bikameralismus|dvoukomorový]] [[parlament]]. [[Rada federace]] je [[horní komora]]. [[Státní duma]] je [[dolní komora]], která je volena na dobu pěti let. Podle volebních výsledků jsou v současnosti{{kdy?}} ve Státní dumě zastoupeny následující strany: [[Jednotné Rusko]] (54 %), [[Komunistická strana Ruské federace]] (13 %), [[Liberálně-demokratická strana Ruska|Liberální demokratická strana Ruska]] (13 %) a [[Spravedlivé Rusko]] (6 %). Organizovala se také [[Opozice v Ruské federaci|mimoparlamentní opozice]]. [862] => [863] => Vedlejší figurou [[Výkonná moc|výkonné moci]] je [[Předseda vlády Ruska|předseda vlády]]. Prezident předsedu vlády jmenuje a odvolává dle svého uvážení, prezident může řídit schůze kabinetu a dávat předsedovi vlády a dalším členům vlády závazné příkazy, prezident může rovněž odvolat jakýkoli akt vlády. Současným premiérem je [[Michail Mišustin]]. Historicky hrál předseda vlády největší roli v ruských dějinách v letech 1905-1917. Premiéři jako [[Pjotr Stolypin]] nebo [[Alexandr Fjodorovič Kerenskij|Alexandr Kerenskij]] byli nejvlivnějšími ruskými politiky své doby. [864] => [865] => == Zahraniční politika == [866] => {{Podrobně|Zahraniční politika Ruské federace}} [867] => [[Soubor:BRICS heads of state and government hold hands ahead of the 2014 G-20 summit in Brisbane, Australia (Agencia Brasil).jpg|náhled|Vůdci zemí [[BRICS]] (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika)]] [868] => [869] => V České republice má Ruská federace velvyslanectví v [[Praha|Praze]], generální konzuláty v [[Brno|Brně]] a v [[Karlovy Vary|Karlových Varech]] a konzulát v [[Ostrava|Ostravě]]. Pro vstup na ruské území potřebují čeští občané [[vízum]], jsou to víza buď turistická (do 16 dní) nebo služební (''business'', do 12 měsíců). Od 1. ledna 2021 stačí pro turisty z EU vyplnit elektronické vízum, není již tedy nutné shánět pozvání nebo potvrzení hotelu a žádat o klasické vízum.{{Citace elektronického periodika | titul = Russia E-Visa Available For 52 Nationals January 1, 2021 Now With Valid Entry Points | periodikum = LoyaltyLobby | datum_vydání = 2020-11-05 | url = https://loyaltylobby.com/2020/11/05/russia-e-visa-available-for-52-nationals-january-1-2021-now-with-valid-entry-points/}} Velvyslanectví České republiky v Rusku sídlí v Moskvě, generální konzuláty jsou v [[Petrohrad]]u a [[Jekatěrinburg]]u. [870] => [871] => Rusko je členem skupiny vyspělých národů [[G20]], [[Rada Evropy|Rady Evropy]], [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě|OBSE]], [[Asijsko-pacifické hospodářské společenství|APEC]], skupiny [[BRICS]] a také důležitých regionálních organizací [[Společenství nezávislých států|SNS]], [[EurAsEC]], [[Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti|OSKB]] a [[Šanghajská organizace pro spolupráci|Šanghajské organizace pro spolupráci]]. V důsledku událostí na poloostrově Krymu (2014) přijali lídři Evropské unie, Spojených států amerických a Kanady [[Mezinárodní sankce v průběhu ukrajinské krize|politické a hospodářské sankce]] vůči Ruské federaci, neboť odmítli uznat [[Krymské referendum (2014)|Krymské referendum]], ve kterém se více než devadesát procent hlasujících vyslovilo pro připojení poloostrova k Ruské federaci. Postupně byly tyto sankce zostřovány také v důsledku údajné podpory povstalců ve [[Válka na východní Ukrajině|válce na východní Ukrajině]]. Nicméně řada zemí Evropské unie, včetně Řecka, Rakouska, Itálie, Kypru, Bulharska a Lucemburska, jdou jen neochotně cestou sankcí.{{Citace elektronického periodika |titul=EU hawks lead calls for tougher sanctions on Russia |url=http://www.reuters.com/article/2015/01/26/us-ukraine-crisis-eu-idUSKBN0KZ2D320150126 |datum přístupu=2015-01-30 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150129140236/http://www.reuters.com/article/2015/01/26/us-ukraine-crisis-eu-idUSKBN0KZ2D320150126 |datum archivace=2015-01-29 }} Například Švýcarsko a [[Jižní Korea]] se oněch sankcí neúčastní. [872] => [873] => Dodržování [[Lidská práva v Rusku|lidských práv]] a [[LGBT práva v Rusku]] jsou dlouhodobě sledovány jak občany Ruska, tak zahraničím. Jejich případné nedodržování či dokonce potlačování je soustavně kritizováno zahraničními vládami, [[Opozice v Ruské federaci|ruskou opozicí]], některými ruskými a mnoha zahraničními médii a v Rusku i mimo Rusko působícími [[Nestátní nezisková organizace|nevládními organizacemi]], cílícími na podporu svobody a demokracie. Obzvláště společnosti, jako jsou ''[[Amnesty International]]'', ''[[Human Rights Watch]]'' nebo v České republice ''[[Člověk v tísni]]'' vyčítají ruskému systému porušování občanských svobod a politických práv občanů kontroverzními zákony, [[Cenzura v Ruské federaci|cenzurou]] a [[Cenzura internetu v Rusku|cenzurou internetu]].{{Citace elektronického periodika [874] => | titul = Archivovaná kopie [875] => | url = https://www.clovekvtisni.cz/co-delame/lidska-prava-ve-svete [876] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140205105127/http://www.clovekvtisni.cz/cs/lidska-prava/zeme/rusko [877] => | datum archivace = 2014-02-05 [878] => | datum přístupu = 2014-02-10 [879] => }}http://www.spiegel.de/international/world/russia-s-strategy-what-s-looming-in-ukraine-is-more-threatening-than-georgia-a-584631.html{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.amnesty.org/en/region/russia/report-2009 |datum přístupu=2014-02-10 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100713010532/http://www.amnesty.org/en/region/russia/report-2009 |datum archivace=2010-07-13 }}http://www.hrw.org/en/video/2008/04/06/russia-trial ''[[Freedom House]]'', mezinárodní organizace financovaná [[Spojené státy americké|americkou]] vládou, označila Rusko za „nesvobodný stát“ – podle ní jsou volby pečlivě vykonstruované a v zemi chybí možnost skutečně svobodné diskuse.http://www.freedomhouse.org/report/freedom-world/2009/russia?page=22&year=2009&country=7689#.Uvj-1_l5NOk Ruské autority veškeré námitky, především závěry ''Freedom House'', odmítají. Podle nevládní organizace ''[[Democracy Ranking]]'' se Ruská federace v průzkumu demokratických svobod, do kterého bylo zahrnuto 115 zemí, umístila na 95. místě.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://democracyranking.org/wordpress/?page_id=738 |datum přístupu=2014-02-10 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140201072903/http://democracyranking.org/wordpress/?page_id=738 |datum archivace=2014-02-01 }} [880] => [881] => V důsledku anexe Krymu a následných sankcí ze strany USA, Kanady a Západní Evropy se Rusko rozhodlo věnovat zvýšenou pozornost svým hospodářským vztahům s asijskými zeměmi, především s [[Čína|Čínou]], ale také s [[Japonsko|Japonskem]], [[Jižní Korea|Jižní Koreou]] a [[Indie|Indií]]. V roce 2014 podepsalo důležitou smlouvu o dodávkách plynu s Čínou, které také dodává vojenská letadla a jiné vybavení. V menší míře, např. dodávkami ropy, obchoduje Rusko také se [[Severní Korea|Severní Koreou]]. [882] => [883] => === Intervence v oblasti zahraniční politiky === [884] => {{Podrobně|Putinismus|Druhá studená válka|Anexe Krymu Ruskou federací|Rusko-ukrajinská válka|Ruská invaze na Ukrajinu|Mezinárodní sankce v průběhu ukrajinské krize|Ruské válečné zločiny}} [885] => [[Soubor:Полеты российской авиации с аэродрома Хмеймим (Сирийская Республика) (4).jpg|náhled|210px|Ruské [[Suchoj Su-25|Suchoje Su-25]], které roku 2015 vzlétají z letiště [[Letecká základna Hmímím|Chumajnim]]]] [886] => Rusko na konci desátých let 21. století navázalo na někdejší velmi aktivní zahraniční politiku a začalo pracovat na návratu image přední světové [[Velmoc|mocnosti]]. Zapojilo se ve světě do několika konfliktů: v roce 2008 se stalo jednou ze stran [[Válka v Jižní Osetii (2008)|války v Jižní Osetii]], kde pomohlo stabilizovat faktickou nezávislost dvou separatistických oblastí [[Gruzie]], a to [[Abcházie]] a [[Jižní Osetie]], které jednostranně vyhlásily nezávislost na Gruzii krátce po rozpadu Sovětského svazu na začátku 90. let. V roce 2014 se aktivně zapojilo do [[Ukrajinská krize|ukrajinské krize]] [[Rusko-ukrajinská válka|vojenskou intervencí]], v jejímž rámci [[Anexe Krymu Ruskou federací|anektovalo ukrajinský Krym]] a podpořilo separatisty ze samozvané [[Doněcká lidová republika|Doněcké]] a [[Luhanská lidová republika|Luhanské republiky]] dodávkami zbraní a peněz ve válce v [[Donbas]]u na východě [[Ukrajina|Ukrajiny]]. Moskva to a rovněž účast svých vojáků v tomto konfliktu popírala až do února 2022 (kdy tyto samozvané státy naopak uznala a následně vojensky obsadila). Mnoho světových lídrů Rusko tvrdě kritizovalo a řada států západního světa uvalila na Rusko částečné hospodářské [[embargo]]. To spolu s nízkou cenou [[Ropa|ropy]] znamenalo pro ruskou ekonomiku brzký propad [[Hrubý domácí produkt|HDP]],{{Citace elektronické monografie|titul=Ruská ekonomika zrychlila pokles, sráží ji sankce i nízké ceny ropy|url=http://zpravy.e15.cz/burzy-a-trhy/makroekonomicka-data/ruska-ekonomika-zrychlila-pokles-srazi-ji-sankce-i-nizke-ceny-ropy-1195045?tryMobileVersion=1|datum vydání=2015-06-01|datum přístupu=2016-07-27}} propad činil v roce 2015 2,5% a 2016 0,2%, další roky se již HDP vrátil k růstu.{{Citace elektronické monografie | titul = https://www.imf.org/external/datamapper/NGDP_RPCH@WEO/RUS | url = https://www.imf.org/external/datamapper/NGDP_RPCH@WEO/RUS | vydavatel = IMF | datum_přístupu = 2019-02-18}} [887] => [888] => V roce 2015 se Rusko svou [[Ruská vojenská intervence v Sýrii|intervencí]] zapojilo také do složité [[Občanská válka v Sýrii|občanské války v Sýrii]] s cílem podpořit režim [[Bašár al-Asad|Bašára al-Asada]] a dosáhlo v tomto konfliktu určitých úspěchů v boji proti [[Islámský stát|Islámskému státu]] a [[Fronta an-Nusrá|al-Nusrá]].{{Citace elektronického periodika [889] => | titul = Ruský senát schválil použití vojenské síly v zahraničí, týká se letectva v Sýrii [890] => | periodikum = iROZHLAS [891] => | vydavatel = Český rozhlas [892] => | datum_vydání = 2015-09-30 [893] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/rusky-senat-schvalil-pouziti-vojenske-sily-v-zahranici-tyka-se-letectva-v-syrii_201509301227_akottova2 [894] => | datum_přístupu = 2024-02-09 [895] => }}{{Citace elektronického periodika [896] => | titul = Rusko zahájilo letecké údery v Sýrii, podle USA jsou kontraproduktivní [897] => | periodikum = iROZHLAS [898] => | vydavatel = Český rozhlas [899] => | datum_vydání = 2015-09-30 [900] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/rusko-zahajilo-letecke-udery-v-syrii-podle-usa-jsou-kontraproduktivni_201509302121_imanour [901] => | datum_přístupu = 2024-02-09 [902] => }}{{Citace elektronického periodika | titul = Vůdce bývalé Fronty an-Nusra přišel při náletu v Sýrii o ruku, tvrdí Rusko [903] => | periodikum = Novinky.cz [904] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [905] => | vydavatel = Borgis [906] => | datum_vydání = 4. října 2017 | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/450915-vudce-byvale-fronty-an-nusra-prisel-pri-naletu-v-syrii-o-ruku-tvrdi-rusko.html}} [907] => [908] => V roce 2022 provedlo Rusko vojenskou [[Ruská invaze na Ukrajinu|invazi na Ukrajinu]] následně odsouzenou rezolucí mimořádného [[Valné shromáždění OSN|Valného shromáždění OSN]]. Odhaduje se, že v obavě před důsledky vyvolaných ekonomických sankcí a policejních represí opustilo Rusko více než 200 tisíc lidí.{{Citace elektronického periodika [909] => | titul = Vlaky do Finska a letadla do Turecka se plní Rusy. Bojí se diktatury i bídy [910] => | periodikum = ČT24 [911] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3457338-vlaky-do-finska-a-letadla-do-turecka-se-plni-rusy-boji-se-diktatury-i-bidy [912] => | datum přístupu = 2022-03-20 [913] => }} [914] => [915] => Dne 23. listopadu 2022 [[Evropský parlament]] uznal Rusko jako stát, který podporuje terorismus a který používá teroristické prostředky.{{Citace elektronického periodika [916] => | titul = Rusko je stát podporující terorismus, shodli se europoslanci. 58 bylo proti, mezi nimi David a Blaško [917] => | periodikum = iROZHLAS [918] => | vydavatel = Český rozhlas [919] => | datum_vydání = 2022-11-23 [920] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/evropsky-parlament-schvalil-oznaceni-ruska-jako-statu-podporujici-terorismus_2211231245_ara [921] => | datum_přístupu = 2024-02-09 [922] => }} [[Evropská unie]] nyní nemůže takto označit stát, byly tedy vyzvány členské státy, aby změnily legislativu EU k přijetí stejné rezoluce. Zároveň vyzval členské státy, ke komplexní izolaci Ruské federace v mezinárodním prostředí.{{Citace elektronického periodika [923] => | titul = European Parliament declares Russia to be a state sponsor of terrorism [924] => | periodikum = www.europarl.europa.eu [925] => | url = https://www.europarl.europa.eu/news/en/press-room/20221118IPR55707/european-parliament-declares-russia-to-be-a-state-sponsor-of-terrorism [926] => | datum vydání = 2022-11-23 [927] => | jazyk = en [928] => | datum přístupu = 2022-12-01 [929] => }}{{Citace elektronického periodika [930] => | titul = Přijaté texty - Uznání Ruské federace za stát, který podporuje terorismus - Středa, 23. listopadu 2022 [931] => | periodikum = www.europarl.europa.eu [932] => | url = https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/TA-9-2022-0405_CS.html [933] => | jazyk = cs [934] => | datum přístupu = 2022-12-01 [935] => }} [936] => [937] => == Ozbrojené síly == [938] => {{Podrobně|Ozbrojené síly Ruské federace}} [939] => [[Soubor:Sukhoi Su-35S, Su-34 and T-50 flying together.jpg|náhled|vlevo|Ruské letouny [[Suchoj Su-35]], [[Suchoj Su-34|Su-34]] a [[Suchoj Su-57|Suchoj PAK FA]]]] [940] => [[Soubor:Russian aircraft carrier Kuznetsov.jpg|náhled|Letadlová loď ''[[Admiral Kuzněcov]]'']] [941] => [942] => [[Ozbrojené síly Ruské federace]] jsou rozděleny do pozemních sil, [[Námořnictvo Ruské federace|námořnictva]] a [[Vojenské vzdušné síly Ruské federace|letectva]]. A dále na tři samostatné druhy vojsk: vzdušná a kosmická obrana, raketová vojska strategického určení a [[Výsadkové vojsko (Rusko)|vzdušná výsadková vojska]]. Rusko disponuje největší jadernou a tankovou silou na světě. Země vyrábí většinu svého vlastního vojenského vybavení, jen několik typů dováží a je druhým největším dodavatelem zbraní na světě. [943] => [944] => Speciální jednotky [[Specnaz]] jsou jednotky zvláštního určení ruské armády i ozbrojených a bezpečnostních sil, je to obecný výraz pro řadu rozdílných jednotek, jejich výcvik patří mezi vůbec nejnáročnější na světě.{{Citace elektronického periodika | titul = Specnaz: speciální jednotky s nejtvrdším výcvikem | periodikum = ArmyWeb.cz | url = https://www.armyweb.cz/clanek/specnaz-specialni-jednotky-s-nejtvrdsim-vycvikem}} [945] => [946] => Ruské námořnictvo zahrnuje [[Severní loďstvo|Severní]] (nejsilnější), [[Tichooceánské loďstvo|Tichooceánské]], [[Černomořské loďstvo|Černomořské]], [[Baltské loďstvo|Baltské]] a [[Kaspické loďstvo]], dále Námořní letectvo a Pobřežní vojsko (námořní pěchota, pobřežní rakety a dělostřelecká vojska). Využívá jednu letadlovou loď (''[[Admiral Kuzněcov]]''), pět [[křižník]]ů (křižník ''[[Pjotr Velikij]]'' [[Projekt 1144.2|třídy ''Kirov'']] je silně vyzbrojen a má nukleární pohon). Dále čtrnáct [[Torpédoborec|torpédoborců]], šest [[Fregata|fregat]], šedesát čtyři [[Korveta|korvet]], devět nukleárních balistických ponorek a desítky útočných ponorek. [947] => [948] => Ruské letectvo využívá víceúčelové [[stíhací letoun]]y čtvrté generace [[Suchoj Su-27]], [[Suchoj Su-30]], [[Suchoj Su-35|Suchoj Su-35S]], [[MiG-29]] a [[MiG-31]]. Dále [[bitevní letoun]]y [[Suchoj Su-25]], stíhací-bombardovací [[Suchoj Su-24]] a [[Suchoj Su-34]], [[bombardér]]y [[Tupolev Tu-22M]], [[Tupolev Tu-95]] a [[Tupolev Tu-160]], stovky [[Transportní letoun|transportních letounů]] a bitevních vrtulníků ([[Moskevský vrtulníkový závod M. L. Mila|Mil]] a [[Kamov]]). Ve výzbroji má i česká letadla [[Let L-410 Turbolet]] a [[Aero L-39 Albatros]]. Stíhací letoun páté generace [[Suchoj Su-57]] měl první let v lednu [[2010]] a první dodávky armádě byly na rok [[2019]].{{Citace elektronického periodika | titul = Russian Armed Forces to Receive T-50 Fighter Jets in 2019, S-500 Systems in 2020 | periodikum = Sputniknews | datum_vydání = 2017-05-24 | url = https://sputniknews.com/military/201705241053927709-russia-t50-500/}} K roku 2022 vzniklo 10 testovacích a 5 sériových Su-57. [949] => [950] => == Administrativní členění == [951] => {{viz též|Federální subjekty Ruska}} [952] => [[Soubor:Map of Russian districts, 2018-11-04 (Crimea disputed).svg|náhled|vlevo|[[Federální okruhy Ruska|Federální okruhy]] Ruské federace:
[[Centrální federální okruh]]
[[Severozápadní federální okruh]]
[[Povolžský federální okruh]]
[[Jižní federální okruh]]
[[Severokavkazský federální okruh]]
[[Uralský federální okruh]]
[[Sibiřský federální okruh]]
[[Dálněvýchodní federální okruh]]]] [953] => [[Soubor:Map of federal subjects of Russia (2014).svg|náhled|350px|Subjekty Ruské federace: [954] => {{Legenda|#FFEC77|[[Oblasti v Rusku|Oblasti]]}} [955] => {{Legenda|#00C160|[[Republiky Ruské federace|Republiky]]}} [956] => {{Legenda|#FF9400|[[Kraje v Rusku|Kraje]]}} [957] => {{Legenda|#006989|[[Autonomní okruhy Ruské federace|Autonomní okruhy]]}} [958] => {{Legenda|#FF0037|[[Federální města Ruské federace|Federální města]]}} [959] => {{Legenda|#C300FF|[[Židovská autonomní oblast|Autonomní oblast]]}}]] [960] => [961] => Rusko se člení na [[Federální okruhy Ruska|8 federálních okruhů]] nebo na [[Ekonomické rajóny Ruska|12 ekonomických rajónů]], ty se dále dělí na [[Federální subjekty Ruska|85 subjektů]]. [962] => [963] => Federálními okruhy jsou [[Centrální federální okruh]], [[Jižní federální okruh]], [[Severozápadní federální okruh]], [[Dálněvýchodní federální okruh]], [[Sibiřský federální okruh]], [[Uralský federální okruh]], [[Povolžský federální okruh]], v roce 2010 byl vyčleněn z Jižního federálního okruhu nový [[Severokavkazský federální okruh]]. Roku 2014 vznikl dočasně [[Krymský federální okruh]], který však byl již o dva roky později začleněn do Jižního federálního okruhu. [964] => [965] => Federální subjekty v současnosti zahrnují 22 [[Republiky Ruské federace|republik]], 46 [[Oblasti v Rusku|oblastí]], 9 [[Kraje v Rusku|krajů]], 4 [[Autonomní okruhy Ruské federace|autonomní okruhy]], 1 [[Autonomní oblasti Ruské federace|autonomní oblast]] a dále 3 [[Federální města Ruské federace|federální města]]. Poslední dobou v Ruské federaci sílí snahy o slučování krajů, republik nebo autonomních okruhů. V souvislosti s [[Vladimir Putin|Putinovou]] centralizační politikou došlo ke snížení z původních 89 subjektů v roce 1993 na dnešních 83 subjektů. [966] => [967] => Vedle [[Moskva|Moskvy]] a [[Petrohrad]]u jsou nejlidnatějšími celky [[Krasnodarský kraj]], [[Moskevská oblast|Moskevská]] a [[Rostovská oblast]] a republiky [[Baškortostán]] a [[Tatarstán]]. Největším celkem je republika [[Sacha]], která se svou rozlohou (přes 3 miliony km²) vyrovná třem čtvrtinám rozlohy Evropské unie; žije zde však jen 950 000 obyvatel. Naopak nejmenšími celky jsou federální města, hustě osídlené [[kavkaz]]ské republiky a [[Centrální federální okruh|středoruské oblasti]]. [968] => [969] => == Ekonomika == [970] => {{viz též|Ekonomika Ruska|Ruská finanční krize (2014)|Mezinárodní sankce v průběhu ukrajinské krize}} [971] => [972] => === Národohospodářský přehled === [973] => [[Soubor:Vladimir Putin driving Lada Vesta 04.jpg|náhled|vlevo|[[Lada Vesta]], jeden z nejprodávanějších automobilů v Rusku]] [974] => [[Soubor:Russia Regional product pc.svg|náhled|Ruský HDP/obyvatele podle krajů (2006):{{legenda|#3B7039;|> 400 000 rublů}} [975] => {{legenda|#00923F;|150 000 až 400 000 rublů}} [976] => {{legenda|#7EA64B;|100 000 až 150.000 rublů}} [977] => {{legenda|#BCD621;|50 000 až 100 000 rublů}} [978] => {{legenda|#FFF500;|< 50 000 rublů}}]] [979] => [[Soubor:HDP PPP per capita Russia.jpg|náhled|Vývoj ruského HDP na obyvatele, v mezinárodních [[Americký dolar|dolarech]] a podle PPP (srovnatelná kupní síla), 1991-2019]] [980] => Ruská [[ekonomika]] je determinována velkou rozlohou země, malou hustotou obyvatelstva (hlavně v [[Asie|asijské]] části) a s tím spojenými [[Logistika|logistickými]] problémy. Je silně závislá na těžbě přírodních zdrojů, mj. [[Ropa|ropy]] a [[Zemní plyn|zemního plynu]]. Mezi první desítkou firem dle kapitalizace jen pouhé dvě firmy nejsou spojeny s těžbou surovin (viz níže). V roce 2016 klesla ruská ekonomika co do objemu [[Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]] (HDP) na dvanáctou příčku v pořadí na světě. Tehdy se na stavu ruské ekonomiky začal vážně projevovat soubor negativních faktorů, z nichž nejhlavnější byly pokles cen klíčových nerostných surovin a ekonomické sankce uvalené na Rusko západními státy (s výjimkou [[Švýcarsko|Švýcarska]]) v reakci na [[Anexe Krymu Ruskou federací|anexi Krymu]]. [981] => [982] => Na konci roku 2008 a počátkem 2009 se výrazně snížily ceny [[ropa|ropy]], a to až na úroveň kolem 40 USD za [[barel]] (počátek března 2009). Analytikové přitom varovali Rusko před vážnými problémy, pokud by cena klesla pod 50 dolarů, což se také stalo. Pro Rusko to představuje významný problém, protože export ropy je jedním ze základních pilířů současné ruské ekonomiky. Akciové trhy v Rusku zkolabovaly, příjmy se snížily a začala výrazně stoupat [[nezaměstnanost]].[http://zpravy.idnes.cz/skoncilo-desetileti-blahobytu-ktere-nemelo-obdoby-rusove-se-desi-krize-1n3-/zahranicni.asp?c=A090305_134518_zahranicni_ipl Skončilo desetiletí blahobytu, které nemělo obdoby. Rusové se děsí krize] Ruská ekonomika začala znovu růst až v roce 2017.{{Citace elektronického periodika [983] => | titul = Byznys v Rusku se nadechuje. Západní sankce ekonomice pomohly [984] => | periodikum = iDnes.cz [985] => | datum_vydání = 14. března 2017 [986] => | url = https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/ruska-ekonomika-se-zveda.A170313_2311707_ekonomika_fih [987] => }} Ve stejný rok v zemi propukly největší protivládní protesty od [[Protesty v Rusku (2011–2013)|povolebních protestů]] v roce 2012.{{Citace elektronického periodika [988] => | titul = Protesty v Rusku: V čem tkví úspěch Navalného strategie? [989] => | periodikum = Forum24 [990] => | datum_vydání = 19. června 2017 [991] => | url = http://forum24.cz/protesty-v-rusku-v-cem-tkvi-uspech-navalneho-strategie/ [992] => }} [993] => [994] => Ještě v roce 2012 ohodnotily ''[[Financial Times]]'' Rusko jako druhou finančně nejstabilnější ekonomiku mezi [[G20]], a to hlavně díky nízkému dluhovému zatížení (přibližně 11 % HDP), nízké nezaměstnanosti (přibližně 5 %), významným rezervám a míře hospodářského růstu.{{Citace elektronického periodika |titul=Rusko na druhém místě ratingu finanční stability mezi G20 |url=http://petrkvicala.cz/?p=3203 |datum přístupu=2013-10-19 |url archivu=https://web.archive.org/web/20131020022948/http://petrkvicala.cz/?p=3203 |datum archivace=2013-10-20 }} [995] => [996] => V ekonomické aktivitě má dominantní postavení metropole [[Moskva]], která, ačkoliv má pouze 1/14 obyvatel země, tvoří [[hrubý domácí produkt]] z jedné třetiny; je zde také nejvyšší [[životní úroveň]]. Značný hospodářský význam má rovněž druhé největší město [[Petrohrad]]. Co se týče [[průmysl]]u si významný podíl na výrobě drží další velká města v evropské a jihovýchodní části státu. Severovýchod – [[Sibiř]] a [[Ruský Dálný východ|Dálný východ]] – pak slouží především jako surovinová základna. [997] => [998] => Významnými komoditami rostlinné výroby jsou brambory, ječmen, pšenice, luštěniny a cukrová řepa. Živočišná výroba zásobuje obyvatelstvo mlékem, vepřovým, drůbežím a skopovým masem. Důležité jsou také rybolov a těžba dřeva. [999] => [1000] => Významnou úlohu má v ruské ekonomice [[zbrojní průmysl]]. Rusko vyrábí zbraně nejrůznějšího druhu, v neposlední řadě [[tank]]y, [[Letadlo|letadla]] a [[Balistická raketa|balistické rakety]]. Podílí se asi jednou čtvrtinou na světovém obchodu se zbraněmi, čímž se řadí na druhé místo na světě za USA. Je jedenáctým největším producentem [[automobil]]ů.{{kdy?}} Největší automobilové společnosti v Rusku jsou [[AvtoVAZ]] a [[GAZ]]. [[Kamaz]] je předním výrobcem nákladních vozů a [[kamion]]ů, jedná se o jednoho z deseti nejvýznamnějších světových výrobců v tomto oboru.{{zdroj?}} [[Marussia]] byla v letech 2007–2014 prvním ruským výrobcem [[Supersportovní automobil|supersportů]].{{Citace elektronického periodika [1001] => | titul = Zkrachovalá Marussia, její supersporty a prototypy nalezeny v lesích [1002] => | periodikum = Autozive [1003] => | url = http://autozive.cz/zkrachovala-marussia-jeji-supersporty-a-prototypy-nalezeny-v-lesich/ [1004] => | datum_vydání = 2016-12-02 [1005] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170910130647/http://autozive.cz/zkrachovala-marussia-jeji-supersporty-a-prototypy-nalezeny-v-lesich/ [1006] => | datum archivace = 2017-09-10 [1007] => | datum přístupu = 2017-09-10 [1008] => | nedostupné = ano [1009] => }} [1010] => [1011] => V zemi se po [[Rozpad Sovětského svazu|rozpadu Sovětského svazu]] výrazně zvedla příjmová nerovnost. Nejvyšší nerovnost vykazují Moskva a [[kavkaz]]ské regiony.[http://informing.ru/2013/10/29/moskva-dagestan-i-chechnya-stali-liderami-po-rassloeniyu-naseleniya.html Москва, Дагестан и Чечня стали лидерами по расслоению населения] {{Wayback|url=http://informing.ru/2013/10/29/moskva-dagestan-i-chechnya-stali-liderami-po-rassloeniyu-naseleniya.html |date=20131204114806 }} informing.ru, 29. října 2013. Ruský [[Giniho koeficient]] byl v roce 2009 změřen na 40,11 bodu.[http://www.tradingeconomics.com/russia/gini-index-wb-data.html Trading Economics, GINI index in Russia] [1012] => [1013] => 17. srpna 1998 dopadla na Rusko finanční krize, jejíž širší příčiny lze vysledovat až k [[Asijská finanční krize|východoasijské finanční krizi]] v roce 1997. Bezprostřední příčinou byla tehdejší neschopnost Ruska splácet svůj zahraniční dluh. Krize měla vážné následky i v okolních státech Ruska. Od roku 1999 zažívalo Rusko značný ekonomický růst, který byl přerušen jen globální ekonomickou krizí v roce 2009. Po roce 2014 mělo Rusko opět [[Ruská finanční krize (2014)|hospodářské problémy]], které byly zapříčiněny hlavně poklesem cen [[Ropa|ropy]] a jiných surovin na světových trzích a [[Mezinárodní sankce v průběhu ukrajinské krize|mezinárodními ekonomickými sankcemi]], uvalenými na Rusko v souvislosti s [[Anexe Krymu Ruskou federací|anexí Krymu]]. Od poloviny roku 2014 oslabil ruský [[Ruský rubl|rubl]] vůči ostatním světovým [[Měna|měnám]] o maximálních 50–60 % (v roce 2016 následovalo opět posílení rublu). [1014] => [1015] => Dne 24. února 2022 zahájila Ruská federace [[Ruská invaze na Ukrajinu|invazi na Ukrajinu]] a od tohoto data [[Evropská unie]] s několika spojenci ([[Spojené státy americké|USA]], [[Japonsko]] atd.) zavedla nové [[Mezinárodní sankce v průběhu ukrajinské krize|sankce]], které výrazně oslabily měnu [[ruský rubl|rubl]] (od května 2022 jeho hodnota se výrazně zvýšila, tzv. umělé navyšování hodnoty). Došlo i na zabavení majetku několika ruským státním příslušníkům, mj. [[Oligarchie|oligarchům]]. [1016] => [1017] => 27. června bylo Rusko nuceno se ocitnout v ''[[Platební neschopnost|nucené platební neschopnosti]]'' ([[Státní bankrot]]). [1018] => [1019] => ==== Statistické údaje ==== [1020] => [[Soubor:Rouble coins.png|náhled|Mince [[Ruský rubl|rublů]] a kopějek]] [1021] => [1022] => {| class="wikitable" [1023] => !Měsíční průměr !! 1995 !! 2000 !! 2005 !! 2008 !! 2010 [1024] => |- [1025] => | Příjmy na 1 obyvatele (rubl) || 515,9 || 2 281 || 7 938 || 17 320 || 20 000 [1026] => |- [1027] => | Průměrná mzda (rubl) || 472,4 || 2 223,4 || 8 550,2 || 19 400 || 21 000 [1028] => |- [1029] => | Průměrný důchod (rubl) || 188,1 || 694,3 || 2 364 || 6 800 || 8 200 [1030] => |} [1031] => (bez zohlednění [[inflace]]) [1032] => [1033] => === Surovinové zdroje === [1034] => [[Soubor:Panorama toplivnogo proizvodstva.jpg|náhled|vlevo|Průmyslová zóna ve [[Volgogradská oblast|Volgogradské oblasti]]]] [1035] => [[Soubor:Petroleum regions - Russia map-fr.svg|náhled|Mapa hlavních ruských ropných a [[Zemní plyn|plynových]] ložisek]] [1036] => [[Soubor:Udachnaya pipe.JPG|náhled|Diamantový důl [[Udačnaja]]]] [1037] => [[Soubor:Russian caviar 01 12.jpg|náhled|Krabičky s ruským kaviárem]] [1038] => [1039] => Hlavními těženými surovinami jsou [[zemní plyn]], [[ropa]], hnědé a černé [[uhlí]] a [[nikl]]. Rusko má největší rezervy zemního plynu na světě, druhé největší zásoby uhlí a osmé největší zásoby ropy. Má také mj. velké zásoby [[Zlato|zlata]], [[diamant]]ů a [[Titan (prvek)|titanu]]. V zemi existují velké společnosti, zaměřené na těžbu ropy – [[Rosněfť]], [[Lukoil]], [[Sibněft]], [[Juganskněftěgaz]] a další. Ruský plynárenský gigant [[Gazprom]] je největší firmou na světě, zabývající se těžbou plynu a obchodem s ním. Hospodářské výkony těžby nafty a plynu tvoří podstatnou část [[Hrubý domácí produkt|HDP]] ruské ekonomiky (roku 2013 těžba všech nerostných surovin tvořila 10,4 % HDP Ruska){{Citace elektronické monografie [1040] => |příjmení = [1041] => |jméno = [1042] => |titul = Валовой внутренний продукт и валовая добавленная стоимость по видам экономической деятельности [1043] => |url = http://www.gks.ru/free_doc/new_site/vvp/tab10.xls [1044] => |datum vydání = [1045] => |datum aktualizace = [1046] => |datum přístupu = 2015-6-29 [1047] => |vydavatel = Федеральная служба государственной статистики [1048] => |místo = [1049] => |jazyk = rusky [1050] => |url archivu = https://web.archive.org/web/20140804070454/http://www.gks.ru/free_doc/new_site/vvp/tab10.xls [1051] => |datum archivace = 2014-08-04 [1052] => |nedostupné = ano [1053] => }} a příjmy z nich kryjí do značné míry výdaje [[Státní rozpočet|státního rozpočtu]]. V roce 2013 se daň z těžby nerostných surovin a vývozní daň z plynu, ropy a ropných produktů podílely 46 procenty na příjmech federálního rozpočtu.{{Citace elektronické monografie [1054] => | příjmení = Логинова [1055] => | jméno = Екатерина [1056] => | titul = Структура доходов федерального бюджета РФ за 2012-2016 годы [1057] => | url = http://ria.ru/infografika/20130912/958932396.html [1058] => | datum vydání = 2013-9-12 [1059] => | datum aktualizace = [1060] => | datum přístupu = 2015-6-29 [1061] => | vydavatel = РИА Новости [1062] => | místo = [1063] => | jazyk = rusky [1064] => }} Surovinové příjmy jsou soustředěny na federální úrovni, jejich váha v konsolidovaných státních příjmech, zahrnujících i rozpočty regionů a obcí je proto zhruba poloviční. [1065] => [1066] => Důležité dopravní cesty pro tyto dodávky byly tranzity přes [[Ukrajina|Ukrajinu]] (plynovody, [[ropovod Družba]]) a [[Bělorusko]] ([[plynovod Jamal–Evropa]]). V roce 2011 byla dokončena první fáze tzv. Severního plynovodu [[Nord Stream]], který vede pod [[Baltské moře|Baltským mořem]] přímo do Německa (s napojením do Česka). Následující rok byl v Německu dokončen plynovod NEL navazující na plynovod BBL, přivádějící plyn do Velké Británie. Roku 2012 byl také dokončen ropovod ESPO, spojující Sibiř s asijsko-tichomořskými trhy ([[Japonsko]], [[Čína]] a [[Jižní Korea]]). Pro zajištění energetických potřeb států na jihu Evropy včetně [[Itálie]], byl plánován plynovod [[South Stream]], vedoucí mimo území Ukrajiny pod [[Černé moře|Černým mořem]] přes [[Bulharsko]], ten však pro nesouhlas{{zdroj?}} [[Evropská komise|Evropské komise]] nebyl postaven. [1067] => [1068] => Dne 18. června 2015 podepsali zástupci [[Rakousko|rakouské]] společnosti [[OMV]] a ruského [[Gazprom]]u tzv. ''Memorandum o porozumění'' (předběžnou dohodu), podle kterého se Rakušané budou podílet na výstavbě dvou dalších potrubí pod Baltickým mořem, plynovodu [[Nord Stream 2]].OMV will bei Gasprom-Pipeline „Nord Stream“ einsteigen (OMV se chce připojit k plynovodu Nord Stream), http://orf.at/#/stories/2284714/ ORF.at, 18. června 2015 (německy). Zároveň bylo ve stejný den na okraji hospodářské konference v [[Petrohrad]]ě oznámeno, že k uskupení firem, které se budou na této stavbě podílet, se připojují německá společnost [[E.ON|EON]] a [[nizozemsko]]-[[Spojené království|britská]] společnost [[Royal Dutch Shell]]. První potrubí mělo být postaveno a uvedeno do provozu do roku 2019. Téměř ve stejnou dobu mělo být postaveno ještě jedno, celkově čtvrté, potrubí. Celkové náklady projektu dosáhnou nejméně 9,5 miliardy eur přesáhnou pravděpodobně náklady na jeho první fázi, které činily 7,4 miliardy eur.„Russen planen zweite Gaspipeline durch die Ostsee“ (Rusové plánují druhý plynovod přes Baltické moře), ''[[Frankfurter Allgemeine Zeitung]]'', 19. června 2015, str. 20 (německy). Obě nová potrubí mají přepravovat dalších 55 miliard m³ zemního plynu ročně do Evropské unie. Od roku 2020 neměl být podle ruského úmyslu již žádný plyn z Ruska, určený pro [[Západní Evropa|Západní Evropu]], přepravován přes dosavadní tranzitní [[Ukrajina|Ukrajinu]].„Trotz Wirtschaftsembargo: Russen und Europäer bauen Ostseepipeline aus“ (Přes hospodářské embargo: Rusové a Evropané budují dále plynovod pod Baltickým mořem), http://www.faz.net/aktuell/wirtschaft/energiepolitik/trotz-wirtschaftsembargo-russen-und-europaeer-bauen-ostseepipeline-aus-13654463.html, 18. června 2015 (německy). Stavba plynovodu Nord Stream 2 narazila na odpor Spojených států amerických, které koncem roku 2019 uvalily na tento projekt sankce. Sankce kritizovali německá kancléřka [[Angela Merkelová]] i předseda [[Evropská komise|Evropské komise]] [[Jean-Claude Juncker]], kteří se obávají negativního vlivu na energetické zásobování EU.{{Citace elektronického periodika [1069] => | titul = Americké sankce vůči Rusku mohou poškodit Evropu, obává se Merkelová [1070] => | periodikum = iDNES.cz [1071] => | datum_vydání = 2017-06-16 [1072] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/merkelova-nemecko-usa-sankce-rusko.A170616_130847_zahranicni_fka [1073] => | datum_přístupu = 2024-02-09 [1074] => }}{{Citace elektronického periodika [1075] => | titul = Protiruské sankce škodí EU, zaveďme opatření proti USA, žádá německá ministryně [1076] => | periodikum = Lidovky.cz [1077] => | datum_vydání = 2017-07-31 [1078] => | url = https://www.lidovky.cz/svet/zavedme-opatreni-proti-usa-jejich-protiruske-sankce-skodi-eu-vola-nemecka-ministryne.A170731_113940_ln_zahranici_fas [1079] => | datum_přístupu = 2024-02-09 [1080] => }} Dokončení projektu Nord Stream 2 bylo odhadováno na začátek roku 2021. 22. února 2022 německý kancléř [[Olaf Scholz]] oznámil odložení schvalovacího procesu plynovodu Nord Stream 2, vzhledem ke změněné bezpečnostní situaci po [[Rusko-ukrajinská krize (2021–současnost)#Ruská invaze na Ukrajinu (únor 2022)|vstupu ruských vojsk na území východní Ukrajiny]].{{Citace elektronického periodika [1081] => | titul = Germany shelves Nord Stream 2 pipeline [1082] => | periodikum = [[Politico.eu]] [1083] => | url = https://www.politico.eu/article/germany-to-stop-nord-stream-2/ [1084] => | datum_vydání = 2022-02-22 [1085] => | jazyk = en [1086] => | datum_přístupu = 2022-02-23 [1087] => | příjmení1 = Weise [1088] => | jméno1 = Zia [1089] => }} [1090] => [1091] => Dne 8. ledna 2020 uvedli prezidenti Putin a [[Recep Tayyip Erdoğan]] v [[Istanbul]]u do provozu nový plynovod [[Turkstream]] (nástupce zrušeného [[South Stream]]u), kterým pod [[Černé moře|Černým mořem]] již proudí zemní plyn z Ruska do [[Turecko|Turecka]].Türkei und Russland eröffnen Gaspipeline (Rusko a Turecko otevřely plynovod), Frankfurter Allgemeine Zeitung, 9. ledna 2020, s. 1 (německy). Původně na tento plynovod mělo být napojeno [[Bulharsko]], pokračovat by však nyní měl přes [[Řecko]], [[Severní Makedonie|Severní Makedonii]], [[Srbsko]] a [[Maďarsko]] až do [[Rakousko|Rakouska]]. [1092] => [1093] => === Energetika === [1094] => Rusko je třetí největší výrobce [[Elektřina|elektřiny]] na světě. Je také první zemí, která v roce 1954 zprovoznila [[Jaderná elektrárna|jadernou elektrárnu]] pro komerční využití, i když v malém měřítku spíše v rámci experimentální studie (viz [[Jaderná elektrárna Obninsk]]). Všechny jaderné elektrárny jsou řízeny státní firmou [[Rosatom]]. Sektor se rychle vyvíjí, jen na rozvoj je z federálního rozpočtu do roku 2015 vyčleněn asi 1 bilion rublů. Velké kaskády [[Vodní elektrárna|vodních elektráren]] jsou v evropské části na velkých řekách jako je Volha, zatímco potenciál východní Sibiře zatím zůstává většinou nevyužitý. Zhruba 63% z ruské elektrické energie je generováno [[Tepelná elektrárna|tepelnými elektrárnami]], 21% vodními a 16% pochází z jaderných reaktorů. V roce 2005 Rusko vyrobilo 951 TWh a exportovalo 23 TWh elektřiny. [1095] => [1096] => === Žebříček firem === [1097] => Žebříček firem podle kapitalizace (časopis «Expert», 2008/10/6): [1098] => {| class="wikitable" [1099] => ! Jméno !! Kapitalizace (mil. RUB) !! Kapitalizace (mil. Kč) !! Odvětví [1100] => |- [1101] => | [[Gazprom]] || 5 804 745 || 4 020 018 || ropná a plynová [1102] => |- [1103] => | NK Rosněft || 2 284 861 || 1 582 358 || ropná a plynová [1104] => |- [1105] => | NK [[Lukoil]] || 1 583 655 || 1 096 744 || ropná a plynová [1106] => |- [1107] => | AK Sběrěgatěl'nyj bank RF || 1 254 849 || 869 033 || bankovní [1108] => |- [1109] => | GMK Norilskij nikěl' || 923 317 || 639 434 || hutnictví neželezných kovů [1110] => |- [1111] => | Surgutněftěgaz || 643 247 || 445 474 || ropná a plynová [1112] => |- [1113] => | Vympělkom || 596 957 || 413 417 || telekomunikace [1114] => |- [1115] => | Novolipeckij Metallurgičeskij Kombinat|| 569 536 || 394 426 || hutnictví železa a oceli [1116] => |- [1117] => | Gazprom něft' || 560 042 || 387 851 || ropná a plynová [1118] => |- [1119] => | Novatek || 545 624 || 377 866 || ropná a plynová [1120] => |} [1121] => [1122] => === Doprava === [1123] => [[Soubor:Russian federal highways.svg|náhled|vpravo|Ruské dálnice]] [1124] => [[Soubor:ЭВС2-02.JPG|náhled|Vysokorychlostní vlak [[Sapsan]], varianta [[Siemens Velaro|Siemensu Velaro]]]] [1125] => [1126] => Rusko má po Spojených státech druhou největší [[železnice|železniční]] síť na světě, většina je pod kontrolou státem vlastněné společnosti [[Rossijskije železnyje dorogi|RŽD]]. Železnice používají oproti Česku [[Rozchod koleje|širší rozchod]] (1520 mm). [[Transsibiřská magistrála]] z Moskvy do Vladivostoku projíždí rekordních sedm časových pásem a je nejdelší železniční tratí na světě. První [[vysokorychlostní trať]] byla zahájena v roce 2009 na trati Petrohrad – Moskva – Nižnij Novgorod, využívá [[vysokorychlostní vlak]]y [[Sapsan]]. [1127] => [1128] => Nejčastějším druhem [[městská doprava|městské dopravy]] bývají [[autobus]]y, [[trolejbus]]y a [[tramvaj]]e. Významná část tramvají v Rusku je české výroby ([[Tatra T3]], [[Tatra T6B5]] atd.). Linky [[Metro|metra]] využívá sedm měst Ruska ([[Metro v Moskvě|Moskva]], [[Metro v Petrohradu|Petrohrad]], [[Metro v Nižním Novgorodě|Nižnij Novgorod]], [[Metro v Novosibirsku|Novosibirsk]], [[Metro v Samaře|Samara]], [[Metro v Jekatěrinburgu|Jekatěrinburg]] a [[Metro v Kazani|Kazaň]]) a tzv. systém ''Metrotram'' využívají další tři. Ve výstavbě je metro v Čeljabinsku, Krasnojarsku a Omsku. První metro bylo otevřeno v Moskvě v roce 1935. Nedílnou součástí ruské veřejné dopravy jsou tzv. [[Maršrutka|maršrutky]], jakési [[sdílené taxi]]. [1129] => [1130] => V roce 2006 mělo Rusko 755 000 km zpevněných [[Silnice|silnic]], z nich nejdůležitější jsou tzv. [[Dálnice v Rusku|Ruské federální dálnice]]. Tyto [[dálnice]] spojují především Moskvu a okolní oblasti. Například [[Dálnice M10 (Rusko)|M10]] spojuje dvě největší města (Moskva a Petrohrad) a vede až k finskému pohraničí, M6 vede přes [[Volgograd]] ke Kaspickému moři a M9 k hranicím [[Lotyšsko|Lotyšska]]. Transsibiřská dálnice (AH6) měří přes 11 000 km a spojuje [[Baltské moře]] a [[Tichý oceán]]. Plán na léta 2012–2020 zahrnoval výstavbu 120 000 km nových silnic (z toho 18 000 km federálních dálnic). Mnoho komunikací však zůstává nezpevněných. [1131] => [1132] => Země vlastní jedinou flotilu [[Jaderný ledoborec|atomových ledoborců]] na světě. Hlavními ruskými námořními [[přístav]]y jsou: Rostov na Donu u Azovského moře, Novorossijsk na pobřeží Černého moře, [[Astrachaň]] a [[Machačkala]] u Kaspického moře, Kaliningrad a Petrohrad u Baltu, Archangelsk u Bílého moře, Murmansk v Barentsově moři, Petropavlovsk-Kamčatskij a Vladivostok u Tichého oceánu. [1133] => [1134] => Mezi největší výrobce [[Dopravní letoun|dopravních letadel]] v Rusku patří [[Tupolev]] a [[Iljušin]] a od 21. století i [[Suchoj]]. Od roku 2006 je většina ruských leteckých výrobců spojena do holdingu [[Sjednocená letecká korporace]], obdobně vznikl o rok později holding [[Ruské vrtulníky]]. V roce 2013 se zde vyrábělo pět typů dopravních letadel. Nicméně jediným novým typem, který se podařilo zavést do sériové výroby, je [[Suchoj Superjet 100]]. [1135] => [1136] => Dopady mezinárodních [[Mezinárodní sankce v průběhu ukrajinské krize|sankcí v průběhu ukrajinské krize]] budou mít na ruský letecký průmysl zásadní vliv, jelikož mnoho komponentů a technologií Rusko musí dovážet. [1137] => [1138] => == Věda a technika == [1139] => {{Neověřeno část}} [1140] => [[Soubor:M.V. Lomonosov by L.Miropolskiy after G.C.Prenner (1787, RAN).jpg|náhled|vlevo|upright|[[Michail Lomonosov]], [[polyhistor]], vědec, vynálezce, [[básník]] a umělec]] [1141] => [[Soubor:Soyuz TMA-2 launch.jpg|náhled|upright|Ruská nosná raketa [[Sojuz (nosná raketa)|Sojuz]]]] [1142] => [1143] => Věda a technika v Rusku kvetly od [[osvícenství]] zvláště po založení [[Univerzita|univerzit]] v Petrohradě a v Moskvě a [[Ruská akademie věd|Ruské akademie věd]]. Jejich rozvoj je spojen s působením cara [[Petr I. Veliký|Petra Velikého]] a [[car]]evny [[Kateřina II. Veliká|Kateřiny II. Veliké]], panovníků, kteří otevřeli Rusko vlivům západní Evropy. [1144] => [1145] => Ruská matematická škola byla a je jednou z nejvlivnějších na světě. [[Dmitrij Ivanovskij]] objevil [[Virus|viry]], [[Dmitrij Ivanovič Mendělejev|Dmitrij Mendělejev]] vynalezl [[Periodická tabulka|periodickou tabulku prvků]] a [[Sergej Lebeděv]] syntetickou gumu. Dalšími vynálezci byli [[Michail Britnev]] ([[ledoborec]]), [[Stěpan Makarov]] (torpédová loď), [[Franz San Galli]] ([[radiátor]]), [[Gleb Kotelnikov]] představil [[padák]] a [[Jevgenij Čertovskij]] první přetlakový oblek. K významnějším ruským objevům a vynálezům ve fyzice dále patří: [[Elektrický proud v plynech|elektrický oblouk]], [[laser]], [[maser]], [[Lenzův zákon]], [[fotovoltaický článek]], [[Čerenkovovo záření]], [[Holografie|3D holografie]], elektronová paramagnetická rezonance, heterotransistor a [[tokamak]] na [[Termonukleární fúze|termonukleární fúzi]]. Proslulými leteckými konstruktéry byli [[Andrej Nikolajevič Tupolev]], [[Sergej Vladimirovič Iljušin|Sergej Iljušin]] a [[Oleg Antonov]]. Jako konstruktér pěchotních zbraní se celosvětově proslavil [[Michail Kalašnikov]]. O příspěvcích ruských vědců k rozvoji kosmonautiky od 20. století pojednává kapitola níže. [1146] => [1147] => Pilíři ruské vědy jsou rovněž [[Ivan Petrovič Pavlov]] a [[Michail Lomonosov]]. Pavlov získal i Nobelovu cenu, stejně jako [[Pjotr Leonidovič Kapica]], [[Andre Geim]], [[Konstantin Novoselov]], [[Alexej Alexejevič Abrikosov]], [[Vitalij Lazarevič Ginzburg]], [[Ilja Prigogine]], [[Nikolaj Gennadijevič Basov]], [[Alexandr Michajlovič Prochorov|Alexandr Prochorov]], [[Pavel Alexejevič Čerenkov]], [[Igor Jevgeněvič Tamm]], [[Ilja Frank]], [[Nikolaj Nikolajevič Semjonov]] a [[Ilja Iljič Mečnikov]]. K dalším významným osobnostem exaktních a přírodních věd patří [[Andrej Nikolajevič Kolmogorov]], [[Nikolaj Ivanovič Lobačevskij]], [[Sofja Kovalevská]], [[Igor Kurčatov]], [[Alexandr Ivanovič Oparin]], [[Andrej Markov]], [[Sergej Prokudin-Gorskij]], [[Pafnutij Lvovič Čebyšev]], [[Alexandr Fridman]], [[Alexandr Stěpanovič Popov]], [[Vladimir Zvorykin]], [[Nikolaj Vavilov]], [[Vladimir Ivanovič Vernadskij]] a [[Wladimir Köppen]]. V seznamu laureátů nejprestižnějších matematických cen, tedy [[Fieldsova medaile|Fieldsovy medaile]] a [[Abelova cena|Abelovy ceny]], lze nalézt mnoho ruských jmen: [[Sergej Petrovič Novikov]], [[Grigorij Perelman]], [[Grigorij Alexandrovič Margulis]], [[Jefim Izakovič Zelmanov]], [[Maxim Lvovič Koncevič]], [[Vladimir Alexandrovič Vojevodskij]], [[Andrej Jurjevič Okuňkov]], [[Stanislav Konstantinovič Smirnov|Stanislav Smirnov]], [[Michail Gromov]] či [[Jakov Sinaj]]. Významným matematikem byl i [[Vladimir Arnold]]. [1148] => [1149] => Krize v 90. letech vedla k drastickému snížení státní podpory vědy a odlivu mozků z Ruska, ovšem po roce 2000 se na vlně nového ekonomického boomu situace ruské vědy a techniky zlepšila a vláda zahájila kampaň zaměřenou na modernizaci a inovaci. [1150] => [1151] => V oblasti humanitních a sociálních věd vynikli literární vědci [[Michail Michajlovič Bachtin|Michail Bachtin]] a [[Vissarion Grigorjevič Bělinskij]], lingvisté [[Roman Jakobson]] a [[Vladimir Jakovlevič Propp]], průkopník moderní pedagogiky [[Anton Semjonovič Makarenko]], sociologové [[Andrej Korotajev]] a [[Pitirim Sorokin]], teoretik kultury [[Anatolij Lunačarskij]] či historik [[Nikolaj Michajlovič Karamzin]]. Nejznámějšími ruskými filozofy jsou [[Nikolaj Berďajev]] či [[Vladimir Sergejevič Solovjov|Vladimir Solovjov]]. Klíčovými představiteli ruské psychologie a psychiatrie byli [[Vladimir Michajlovič Bechtěrev]], [[Lev Vygotskij]] a [[Alexandr Romanovič Lurija]]. [[Leonid Kantorovič]] a [[Leonid Hurwicz]] získali Nobelovu cenu za ekonomii. [1152] => [1153] => === Kosmonautika === [1154] => {{Podrobně|Sovětský kosmický program|Roskosmos}} [1155] => [[Soubor:Mir entre l'espace et la Terre edit.jpg|náhled|Pohled na vesmírnou stanici [[Mir]]]] [1156] => Ruští vědci a [[kosmonaut]]i podstatně přispěli k pronikání lidí do vesmíru. [[Konstantin Eduardovič Ciolkovskij|Konstantin Ciolkovskij]] je považován za otce soudobé [[kosmonautika|kosmonautiky]], jeho práce inspirovala [[Sergej Koroljov|Sergeje Koroljova]], [[Valentin Gluško|Valentina Gluška]] a mnoho dalších, kteří přispěli k úspěchu vesmírného programu, což vedlo i k vývoji programu [[Sojuz (nosná raketa)|Sojuz]]. [1157] => [1158] => [[Sovětský svaz]] byl prvním státem na světě, který dosáhl hranice [[vesmír]]u a vyslal roku [[1957]] do vesmíru první [[Umělá družice|umělou družici Země]] [[Sputnik 1]]. Ve stejném roce vyslal Sovětský svaz jako první do vesmíru živého tvora, psí fenku [[Lajka|Lajku]]. Největším triumfem sovětského vesmírného programu se stalo vyslání a bezpečný návrat [[major]]a [[Jurij Gagarin|Jurije Gagarina]], prvního člověka ve vesmíru, dne [[12. duben|12. dubna]] [[1961]]. První ženou ve vesmíru byla rovněž Ruska [[Valentina Těreškovová]]. Sonda [[Luna 9]] jako první přistála na [[Měsíc]]i, [[Veněra 7]] byla první sondou, která přistála na jiné planetě ([[Venuše (planeta)|Venuše]]), a [[Mars 3]] pak rovněž první sondou, která přistála na [[Mars (planeta)|Marsu]]. [1159] => [1160] => Sovětský svaz také jako první sestavil na oběžné dráze Země permanentně obydlenou [[Vesmírná stanice|vesmírnou stanici]] [[Mir]]. Agentura [[Roskosmos]] používá pilotované vesmírné lodě [[Sojuz (kosmická loď)|Sojuz]], které na oběžnou dráhu vynáší stejnojmenná [[Sojuz (nosná raketa)|nosná raketa]], a také automatické nákladní kosmické lodě [[Progress]]. Program raketoplánů [[Program Eněrgija-Buran|Buran]] byl ve fázi vývoje v důsledku rozpadu SSSR zrušen. Po ukončení amerického programu [[Space Shuttle]] v roce 2011 byly ruské vesmírné lodě Sojuz jediným dopravním prostředkem pro [[kosmonaut]]y na cesty k [[Mezinárodní vesmírná stanice|Mezinárodní vesmírné stanici]] (ISS), od roku 2020 jsou využívány také americké kosmické lodě [[Dragon 2|Crew Dragon]]. [1161] => [1162] => [[Ruský lunární program]] (Luna-Glob) počítá s první plánovanou misí [[Luna 25]] v červenci 2023. Roskosmos také vyvíjí novou kosmickou loď [[Orjol (kosmická loď)|Orjol]], která postupně od roku 2025 nahradí stárnoucí loď Sojuz, měla by také dovézt posádku na lunární oběžnou dráhu a to již v roce 2029.{{Citace elektronického periodika | titul = Пилотируемый облет Луны на корабле "Орел" планируется на 2029 год | periodikum = ТАСС | url = https://tass.ru/kosmos/7622549}}{{Citace elektronického periodika | titul = Russia may select first crew for its Federation spacecraft next year | periodikum = Spaceflightinsider.com | url = http://www.spaceflightinsider.com/organizations/roscosmos/russia-may-select-first-crew-federation-spacecraft-next-year/ | jazyk = en | datum přístupu = 2018-07-02 | url archivu = https://web.archive.org/web/20191221043110/https://www.spaceflightinsider.com/organizations/roscosmos/russia-may-select-first-crew-federation-spacecraft-next-year/ | datum archivace = 2019-12-21 }} V únoru 2019 bylo oznámeno, že Rusko plánuje svou první pilotovanou misi na povrch Měsíce v roce 2031.{{Citace elektronického periodika | titul = Российские космонавты высадятся на Луну в 2031 году | periodikum = РИА Новости | datum_vydání = 2019-02-09 | url = https://ria.ru/20190209/1550625837.html | jazyk = ru}} [1163] => [1164] => == Obyvatelstvo == [1165] => {{Podrobně|Obyvatelstvo Ruska}} [1166] => [[Soubor:Population of Russia.PNG|náhled|vlevo|Demografický vývoj [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|RSFSR]] a Ruska v letech 1950–2013]] [1167] =>
[1168] => '''Národnostní složení obyvatelstva
Ruské federace v roce 2010'''{{Citace elektronického periodika |titul=Официальный сайт Всероссийской переписи населения 2010 года. Информационные материалы об окончательных итогах Всероссийской переписи населения 2010 года |url=http://www.gks.ru/free_doc/new_site/perepis2010/perepis_itogi1612.htm |datum přístupu=2012-11-15 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160605223320/http://www.gks.ru/free_doc/new_site/perepis2010/perepis_itogi1612.htm |datum archivace=2016-06-05 }} [1169] => {| cellpadding=2 style="background:transparent;" [1170] => |- [1171] => | [[Rusové]] [1172] => | align="right" | 111 016 896 [1173] => | (77,71 %) [1174] => |- [1175] => | [[Tataři]] [1176] => | align="right" | 5 310 649 [1177] => | (3,72 %) [1178] => |- [1179] => | [[Ukrajinci]] [1180] => | align="right" | 1 927 988 [1181] => | (1,35 %) [1182] => |- [1183] => | [[Baškirové]] [1184] => | align="right" | 1 584 554 [1185] => | (1,11 %) [1186] => |- [1187] => | [[Čuvaši]] [1188] => | align="right" | 1 435 872 [1189] => | (1,01 %) [1190] => |- [1191] => | [[Čečenci]] [1192] => | align="right" | 1 431 360 [1193] => | (1,00%) [1194] => |- [1195] => | [[Arméni]] [1196] => | align="right" | 1 182 388 [1197] => | (0,83 %) [1198] => |- [1199] => | [[Avarové (Kavkaz)|Avarové]] [1200] => | align="right" | 912 090 [1201] => | (0,64 %) [1202] => |- [1203] => | [[Mordvinci]] [1204] => | align="right" | 744 237 [1205] => | (0,52 %) [1206] => |- [1207] => | [[Kazaši]] [1208] => | align="right" | 647 732 [1209] => | (0,45 %) [1210] => |- [1211] => | [[Němci]] [1212] => | align="right" | ≈600 000 [1213] => | (0,43%) [1214] => |- [1215] => | další / neuvedeno [1216] => | [1217] => | (11,23 %) [1218] => |} [1219] =>
[1220] => [1221] => Rusko je [[Seznam států světa podle počtu obyvatel|devátým nejlidnatějším státem světa]]. Populace Ruska dosáhla v roce 1991 vrcholu s nejvyšším počtem 148 689 000 obyvatel těsně před [[rozpad Sovětského svazu|rozpadem SSSR]] a od poloviny 90. let zaznamenala rychlý pokles.{{cite web|url=http://countrystudies.us/russia/29.htm|publisher=Library of Congress|title=Demographics|accessdate=January 16, 2008}} Počet obyvatel mezi lety 1995–2010 klesl o více než 5 milionů; odhad k 1. lednu [[2014]] hovoří o 143 657 000 obyvatelích, což je o 800 000 více než při oficiálním sčítání roku 2010. Tento pokles se v posledních letech téměř zpomalil do stagnace díky snížené [[úmrtnost]]i, zvýšené [[porodnost]]i a zvýšené míře [[imigrace|přistěhovalectví]]. V roce 2009 Rusko zaznamenalo poprvé za patnáct let meziroční nárůst populace, přičemž celkový nárůst činil 10 500 osob.[http://www.gks.ru/free_doc/2010/demo/dem-sit-09.doc Modern demographics of Russia] {{Wayback|url=http://www.gks.ru/free_doc/2010/demo/dem-sit-09.doc |date=20101217150324 }} by [[Federální služba státní statistiky|Rosstat]]. Retrieved on October 5, 2010 Podle [[Organizace spojených národů|OSN]] je přistěhovalecká populace v Rusku třetí největší na světě a činí 11,6 milionu lidí.{{cite news|first=Ashley|last=Kirk|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/middleeast/12111108/Mapped-Which-country-has-the-most-immigrants.html|title=Mapped: Which country has the most immigrants?|work=[[The Daily Telegraph]]|date=21 Jan 2016}} Předními zeměmi původu přistěhovalců do Ruska je [[Ukrajina]], [[Uzbekistán]], [[Tádžikistán]], [[Ázerbájdžán]], [[Moldavsko]] a [[Kazachstán]].{{cite web |title=ФМС России |url=http://www.fms.gov.ru/about/statistics/data/details/54891/ |accessdate=15 February 2016}} [1222] => [1223] => Závažný problém představovala nízká porodnost, která obzvláště u obyvatel [[Rusové|ruské]] národnosti patřila mezi nejnižší na světě; nejníže klesla v závěru 20. století, po roce 2000 se velmi mírně zvýšila.[http://www.demoscope.ru/weekly/ssp/gtfr.php?c9=1&Submit=%CF%EE%F1%F2%F0%EE%E8%F2%FC+%E3%F0%E0%F4%E8%EA Graf: porodnost v letech 1958–2005] Демоскоп Weekly Tento problém se ovšem netýká některých neruských národností, zejména pak těch, u nichž převládají vyznavači [[islám]]u; jejich porodnost je většinou vyšší, ovšem v současné době nepředstavují tak velký podíl obyvatelstva, aby mohli negativní trendy v celonárodním měřítku zvrátit. Rozdíl v porodnostech se však projevuje postupnou změnou poměru obyvatel těchto národností a etnických [[Rusové|Rusů]], která je patrná zejména v okrajových částech země. [1224] => [1225] => Rozmístění obyvatelstva je nerovnoměrné: většina (77 %, tj. přes 110 miliónů) obyvatel žije v menší evropské části, zatímco obrovská území [[Sibiř]]e jsou téměř liduprázdná – průměrná hustota osídlení činí, vzhledem k obrovské rozloze federace, pouhých 8,4 obyv./km². Růst počtu obyvatel v současné době pokračuje v některých jižních oblastech [[Čečensko]], [[Ingušsko]], [[Dagestán]] atd.) a na severovýchodě, nejvíce se naopak vylidňují oblasti evropského západu ([[Pskovská oblast|Pskovská]], [[Smolenská oblast|Smolenská]], [[Novgorodská oblast]]). V roce 2014 byla průměrná délka života 71 let s výrazným rozdílem mezi pohlavími: 65 let u mužů a 77 u žen. [1226] => [1227] => Míra porodnosti je v Rusku vyšší než u většiny evropských zemí (13,3 narození na 1000 osob v roce 2014 v porovnání s průměrem [[Evropská unie|Evropské unie]] 10,1 na 1000),{{cite web|title=Demographic balance and crude rates at national level|publisher=Eurostat|url=http://ec.europa.eu/eurostat/web/population-demography-migration-projections/population-data/database?p_p_id=NavTreeportletprod_WAR_NavTreeportletprod_INSTANCE_2pAWwssjV8xq&p_p_lifecycle=0&p_p_state=normal&p_p_mode=view&p_p_col_id=column-2&p_p_col_pos=1&p_p_col_count=2|accessdate=June 1, 2016}}, ale míra úmrtnosti je také podstatně vyšší (v roce 2014 byla úmrtnost v Rusku 13,1 na 1000 osob ve srovnání s průměrem EU 9,7 na 1000). Ruské Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí předpovídalo, že míra úmrtnosti se do roku 2011 vyrovná porodnosti díky zvýšení plodnosti a poklesu úmrtnosti.{{cite web|url=http://sputniknews.com/russia/20080123/97616414.html|title=Russia's birth, mortality rates to equal by 2011–ministry|publisher=RIA Novosti|accessdate=February 10, 2008}} Vláda realizuje řadu programů, jejichž cílem je zvýšit míru porodnosti a přilákat více migrantů. Měsíční vládní příspěvky na děti byly zdvojnásobeny na 55 dolarů a ženám, které od roku 2007 měly druhé dítě, byla nabízena jednorázová platba ve výši 9 200 dolarů.{{cite web|title=Country Profile: Russia|publisher=[[Knihovna Kongresu|Library of Congress]]—Federal Research Division|date=October 2006|url=http://lcweb2.loc.gov/frd/cs/profiles/Russia.pdf|accessdate=December 27, 2007|format=PDF}} V srpnu 2012, kdy země zaznamenala svůj první demografický růst od devadesátých let, prezident Putin prohlásil, že do roku 2025 by bylo možné dosáhnout 146 milionů obyvatel Ruska, a to především v důsledku přistěhovalectví.{{cite web|url=http://sputniknews.com/society/20120820/175324629.html|title=Immigration Drives Russian Population Increase|date=August 20, 2012|website=ria.ru}} [1228] => [1229] => Etničtí [[Rusové]] tvoří asi 81 % populace země.{{cite web|url=http://www.perepis-2010.ru/results_of_the_census/result-december-2011.ppt|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120118212344/http://www.perepis-2010.ru/results_of_the_census/result-december-2011.ppt|archivedate=January 18, 2012|title=ВПН-2010|website=perepis-2010.ru}} Ruská federace je také domovem několika významných menšin. V zemi žije celkem 160 různých etnických skupin a domorodých obyvatel.[http://demoscope.ru/weekly/ssp/rus_nac_02.php Ethnic groups in Russia] {{Wayback|url=http://demoscope.ru/weekly/ssp/rus_nac_02.php |date=20110622000000 }}, 2002 census, ''Demoscope Weekly''. Retrieved February 5, 2009. 19 % tedy tvoří ostatní etnické skupiny: 3,7 % – [[Tataři]]; 1,4 % – [[Ukrajinci]]; 1,1 % – [[Baškirové]]; 1 % – [[Čuvaši]]; 11,8 % ostatní a nespecifikované. Podle sčítání lidu náleží 84,93 % ruského obyvatelstva k evropským etnickým skupinám ([[Slované|slovanským]], [[Germáni|germánským]], [[Baltofinové|baltofinským]] mimo [[Ugrické jazyky|ugrické]], [[Řekové|řeckým]] a jiným). Od roku 2002 byl zaznamenán pokles, kdy představovaly více než 86 % populace. [1230] => [1231] => === Jazyky === [1232] => [[Soubor:Idioma ruso.PNG|náhled|Oblasti rozšíření [[ruština|ruštiny]]. Tmavě vyznačen je majoritní jazyk, světle minoritní]] [1233] => Oficiálním jazykem celého státu je [[ruština]], kterou ovládají prakticky všichni obyvatelé Ruska; některé autonomní celky vedle ruštiny používají místní jazyky ([[tatarština]], [[ukrajinština]], [[čuvaština]], [[němčina]] ad.) – celkem tak Rusko oficiálně hovoří 31 jazyky. Jediným oficiálním písmem je [[cyrilice]], v níž musí být zapisovány úřední dokumenty, což platí i pro jazyky, které používají také latinku. [1234] => [1235] => Ruština je nejvíce geograficky rozšířený jazyk [[Eurasie]], druhým nejpoužívanějším jazykem na internetu po angličtině,{{Citace elektronické monografie|titul=Russian is now the second most used language on the web|url=http://w3techs.com/blog/entry/russian_is_now_the_second_most_used_language_on_the_web|titul=W3Techs|vydavatel=Q-Success|datum přístupu=17 June 2013|autor=Matthias Gelbmann|datum vydání=19 March 2013}} jedním ze dvou oficiálních jazyků na palubě [[Mezinárodní vesmírná stanice|Mezinárodní vesmírné stanice]]{{Citace elektronické monografie|url=http://global.jaxa.jp/article/special/expedition/wakata01_e.html|titul=JAXA - My Long Mission in Space|vydavatel=}} a jedním ze šesti úředních jazyků [[Organizace spojených národů|OSN]].{{Citace elektronické monografie|příjmení=Poser|jméno=Bill|url=http://itre.cis.upenn.edu/~myl/languagelog/archives/000854.html|titul=The languages of the UN|vydavatel=Itre.cis.upenn.edu|datum vydání=5 May 2004|datum přístupu=29 October 2010}} [1236] => [1237] => === Náboženství === [1238] => [[Soubor:Russia-Moscow-Cathedral of Christ the Saviour-6.jpg|náhled|vlevo|Moskevská [[Katedrála Krista Spasitele (Moskva)|katedrála Krista Spasitele]] je největší pravoslavný chrám na světě]] [1239] => {{Koláčový diagram [1240] => | caption = Náboženství v Rusku podle průzkumu ''náboženského vyznání a národní příslušnosti ve střední a východní Evropě'' provedené Pew Forum, 2017{{cite web|url=http://www.pewforum.org/2017/05/10/religious-affiliation/|title=Religious Belief and National Belonging in Central and Eastern Europe|date = 10 May 2017| publisher = Pew Research Center| accessdate = 2017-09-09}}There is no official census of religion in Russia, and estimates are based on surveys only. In August 2012, [http://sreda.org/arena ARENA] determined that about 46.8% of Russians are Christians (including Orthodox, Catholic, Protestant, and non-denominational), which is slightly less than an absolute 50%+ majority. However, later that year the [http://www.levada.ru/17-12-2012/v-rossii-74-pravoslavnykh-i-7-musulman Levada Center] {{Wayback|url=http://www.levada.ru/17-12-2012/v-rossii-74-pravoslavnykh-i-7-musulman |date=20121231000000 }} determined that 76% of Russians are Christians, and in June 2013 the [http://fom.ru/obshchestvo/10953 Public Opinion Foundation] determined that 65% of Russians are Christians. These findings are in line with [http://www.pewforum.org/2011/12/19/global-christianity-exec/ Pew]'s 2010 survey, which determined that 73.3% of Russians are Christians, with [http://wciom.ru/index.php?id=268&uid=13365 VTSIOM] {{Wayback|url=http://wciom.ru/index.php?id=268&uid=13365 |date=20200929201730 }}'s 2010 survey (~77% Christian), and with [http://www.fgi-tbff.org/sites/default/files/elfinder/FGIImages/Research/fromresearchtopolicy/ipsos_mori_briefing_pack.pdf#page=40 Ipsos MORI] {{Wayback|url=http://www.fgi-tbff.org/sites/default/files/elfinder/FGIImages/Research/fromresearchtopolicy/ipsos_mori_briefing_pack.pdf#page=40 |date=20130117000000 }}'s 2011 survey (69%). [1241] => | thumb = right [1242] => | label1 = [[Ruská pravoslavná církev|Pravoslaví]] [1243] => | value1 = 71.0 [1244] => | color1 = red [1245] => | label2 = [[Římskokatolická církev|Římští katolíci]] [1246] => | value2 = 1 [1247] => | color2 = gold [1248] => | label3 = Ostatní křesťané [1249] => | value3 = 2 [1250] => | color3 = skyblue [1251] => | label4 = Bez vyznání [1252] => | value4 = 15 [1253] => | color4 = #FFFFFF [1254] => | label5 = [[Islám v Rusku|Islám]] [1255] => | value5 = 10 [1256] => | color5 = Green [1257] => | label6 = Ostatní [1258] => | value6 = 1 [1259] => | color6 = Orange [1260] => }} [1261] => Největší zastoupení má v zemi [[pravoslaví|pravoslavné]] [[křesťanství]]; dominantní církví je [[Ruská pravoslavná církev]], k níž se hlásí okolo poloviny obyvatelstva. Přestože je Rusko [[Sekulární stát|sekulárním státem]],Ústava Ruské federace, čl. 13. Viz [http://ru.wikisource.org/wiki/%D0%9A%D0%BE%D0%BD%D1%81%D1%82%D0%B8%D1%82%D1%83%D1%86%D0%B8%D1%8F_%D0%A0%D0%BE%D1%81%D1%81%D0%B8%D0%B9%D1%81%D0%BA%D0%BE%D0%B9_%D0%A4%D0%B5%D0%B4%D0%B5%D1%80%D0%B0%D1%86%D0%B8%D0%B8#.D0.A1.D1.82.D0.B0.D1.82.D1.8C.D1.8F_14 originální text na Wikisource] je Ruská pravoslavná církev uznávána i nevěřícími jako symbol kulturního dědictví Ruska. Křesťanství bylo ruským státním náboženstvím od roku [[988]] a ani v éře protináboženského Sovětského svazu, kdy byla církev krutě pronásledována, nebyl jeho vliv zcela potlačen a po rozpadu SSSR opět značně stoupl. [1262] => [1263] => Druhým významným náboženstvím je [[Sunnitský islám|sunnitský]] [[islám]], jejž vyznávají zejména [[turkické národy]] a etnické skupiny [[Kavkaz]]u. Podle sčítání lidu z roku 2002 tvořili muslimové 10 % (14,5 mil.) z tehdy celkové 143milionové ruské populace. Duchovní uvádějí, že počet muslimů stoupá, např. v roce 2018 až na 25 milionů přívrženců (což činí 17 %).https://www.aljazeera.com/indepth/features/islam-russia-180307094248743.html „Etničtí muslimové“, tj. národy tradičně muslimské, tvoří většinu populace v sedmi regionech Ruské federace podle sčítání lidu z roku 2002: v Ingušsku (98 %), v Čečenské republice (96 %), v Dagestánu (94 %), v [[Kabardsko-Balkarsko|Kabardsko-Balkarsku]] (70 %), v [[Karačajsko-Čerkesko|Karačajsko-Čerkesku]] (54,6 %), v [[Baškortostán]]u (54,5 %), v republice [[Tatarstán]] (54 %). Podle odhadů na základě stavby obyvatelstva by v Rusku po roce 2050 měli být muslimové ve většině. [1264] => [1265] => Dále jsou zde komunity [[Římskokatolická církev v Rusku|římských]] a [[Ruská řeckokatolická církev|řeckých katolíků]] (1 % obyvatelstva), [[protestantismus|protestantů]] (1 % obyvatelstva), [[buddhismus|buddhistů]] ([[Kalmycko]], [[Burjatsko]] a [[Tuva]]; 0,5 % obyvatelstva), [[Židé|židů]] (0,1 % obyvatelstva), u některých národů Sibiře přetrvávají původní [[animismus|animistická náboženství]]. V poslední době se objevují také různé formy [[novopohanství]]. [1266] => [1267] => === Vzdělání === [1268] => [[Soubor:Moscow State University.jpg|náhled|vlevo|[[Lomonosovova univerzita|Moskevská státní univerzita M.V. Lomonosova]]]] [1269] => [1270] => Podle statistiky Světové banky (2008) 54 % ruské pracovní síly dosáhlo vysokoškolského vzdělání, což je nejvyšší počet dosažení vysokoškolské úrovně na světě.[http://data.worldbank.org/indicator/SL.TLF.TERT.ZSl# The World Bank -Data-Labor force with tertiary education (% of total)] Míra [[gramotnost]]i v Rusku je, podle sčítání lidu roku 2002, 99,4 %. Základní a sekundární [[vzdělání]] je jedenáctileté a začíná v šestém nebo sedmém roce dítěte. Je rozděleno na tři etapy; základní (4 roky), střední sekundární (5 let) a vyšší sekundární (2 roky). V Rusku je obrovský počet vysokých škol technického i humanitního zaměření. Systém dělení studia na [[bakalář]]ské a [[Magistr|magisterské]] byl zaveden kolem roku 2009.{{Citace periodika | příjmení = Gregor | jméno = Jan | autor = | odkaz na autora = Jan Gregor | titul = Rusko dnes - země kontrastů (II.) | periodikum = Auspicia | odkaz na periodikum = Auspicia (časopis) | rok = 2009 | měsíc = | ročník = | číslo = 2 | strany = 175 | url = http://vsers.cz/wp-content/uploads/2012/10/Auspicia-2-2009.pdf | issn = 1214-4967 | datum přístupu = 2014-07-01 | url archivu = https://web.archive.org/web/20140714134108/http://vsers.cz/wp-content/uploads/2012/10/Auspicia-2-2009.pdf | datum archivace = 2014-07-14 | nedostupné = ano }} {{Wayback|url=http://vsers.cz/wp-content/uploads/2012/10/Auspicia-2-2009.pdf |date=20140714134108 }} Kdo řádně složil přijímací zkoušky a má vynikající výsledky, má vzdělání zdarma a ještě dostává měsíční prospěchové stipendium. [1271] => [1272] => Státní výdaje na vzdělávání byly v roce 2004 ve výši 13 % státního rozpočtu (3,6 % HDP). Škola začíná v 8:30, a to od září do května, červen je „zkouškový měsíc“, kdy studenti z devátého a jedenáctého ročníku skládají různé zkoušky. Známkuje se obráceně než v České republice, jednička je tedy nedostatečná a pětka výborná. Nejstarší a největší ruské [[Univerzita|univerzity]] jsou [[Lomonosovova univerzita|Moskevská státní univerzita]] a [[Petrohradská státní univerzita]]. [1273] => [1274] => == Kultura == [1275] => [[Soubor:Pushkinsky dom.jpg|náhled|Institut ruského jazyka v Puškinově domě v [[Petrohrad]]ě]] [1276] => [[Soubor:L.N.Tolstoy Prokudin-Gorsky.jpg|náhled|upright|[[Lev Nikolajevič Tolstoj]]]] [1277] => [1278] => Starý ruský folklór má své kořeny v pohanském slovanském náboženství. Rusové mají mnoho tradic, některé jsou dodržovány v různých částech Ruska více, některé méně, je to například mytí v zimní báně, horké parní lázni podobné sauně, před odjezdem na dlouhou cestu musí všichni cestovatelé na chvíli posedět v tichu, zapískání v domě přináší velkou smůlu a matky obvykle neukazují své dítě nikomu kromě otci a nejbližším příbuzným čtyřicet dní po porodu. [1279] => [1280] => === Literatura === [1281] => {{Podrobně|Ruská literatura}} [1282] => Ruská literatura je označení pro veškerou literaturu psanou v [[ruština|ruském jazyce]] obyvateli Ruska nebo ruských [[Emigrace|emigrantů]]. Do ruské literatury se zahrnují i neruští spisovatelé z menších národů žijících na území Ruska nebo bývalého [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. V období od [[středověk]]u do konce období [[klasicismus|klasicismu]] se o rozkvět ruské literatury starali hlavně ruští básníci a méně celosvětově známí spisovatelé. Od 30. let 19. století zaznamenala ruská literatura nebývalý rozmach a vstoupila do svého zlatého věku, který pokračoval až do počátku 20. století. [1283] => [1284] => Ke klasikům světové literatury bezpochyby patří [[Lev Nikolajevič Tolstoj]], [[Alexandr Sergejevič Puškin]], [[Fjodor Michajlovič Dostojevskij]] a dramatik [[Anton Pavlovič Čechov]]. [1285] => [1286] => Spisovatelé [[Josif Brodskij]], [[Michail Alexandrovič Šolochov]], [[Alexandr Solženicyn]], [[Ivan Alexejevič Bunin]] a [[Boris Leonidovič Pasternak]] získali [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovu cenu za literaturu]]. K národním klasikům patří také [[Vladimir Nabokov]], [[Maxim Gorkij]], [[Ivan Sergejevič Turgeněv]], [[Anna Andrejevna Achmatovová]], [[Michail Jurjevič Lermontov]], [[Michail Bulgakov]], [[Sergej Alexandrovič Jesenin]], [[Gavrila Romanovič Děržavin]], [[Vladimir Vladimirovič Majakovskij]], [[Marina Cvětajevová]], [[Ivan Alexandrovič Gončarov]] či [[bajka]]ř [[Ivan Andrejevič Krylov]]. Hranice své země překročil také věhlas autorů jako je [[Alexandr Alexandrovič Blok]], [[Fjodor Ivanovič Ťutčev]], [[Osip Mandelštam]], [[Alexandr Kuprin]], [[Vasilij Andrejevič Žukovskij]], [[Alexandr Nikolajevič Ostrovskij]], [[Nikolaj Alexejevič Někrasov]], [[Andrej Andrejevič Vozněsenskij]] či [[Andrej Bělyj]]. V Petrohradu se narodila americká spisovatelka [[Ayn Randová]]. Klasiky [[Science fiction|sci-fi]] jsou [[Alexej Nikolajevič Tolstoj]], [[Jevgenij Zamjatin]] či [[Arkadij a Boris Strugačtí]]. Nejslavnějšími ruskými humoristy jsou [[Ilf a Petrov]]. [1287] => [1288] => Největšími knihovnami jsou [[Ruská státní knihovna]] a [[Ruská národní knihovna]]. [1289] => [1290] => === Hudba === [1291] => {{viz též|Ruský balet|Seznam ruských hudebních skladatelů|Ruská opera}} [1292] => ==== Lidová a církevní hudba ==== [1293] => Ruská hudba, jejíž kořeny sahají hluboko do dob pohanských [[Východní Slované|východních Slovanů]], od svých počátků prošla do dnešní doby dlouhým historickým vývojem. Po přijetí křesťanství došlo k rozvoji duchovní hudby, resp. zpěvu. Zpočátku šlo o přejímání [[Byzantský ritus|byzantské liturgie]], která však brzy získala své charakteristické ruské prvky a do dnešních dnů hraje nezastupitelnou úlohu v ruských dějinách. V 11. století vznikl [[znamennyj raspěv]], charakteristický způsob pravoslavného církevního zpěvu. Také archeologické objevy částí nejstarších strunných nástrojů v [[Veliký Novgorod|Novgorodu]] pocházejí z této doby. [1294] => [1295] => V 16.– 17. století se rozvíjela ruská lidová píseň. Některé z těchto písní se staly světoznámými, jako např. [[Píseň burlaků]], [[Kalinka]], [[Kaťuša]], [[Kozácká ukolébavka]], [[Dubinuška]], [[Poljuško pole]], [[Korobuška]], [[Oči čornyje]] atd. [1296] => [1297] => ==== Klasická hudba ==== [1298] => [[Soubor:Inside Moscow Bolshoi Theatre.jpg|náhled|[[Velké divadlo]]]] [1299] => Počátky ruské [[Klasická hudba|klasické hudby]] sahají do 18. století. Od doby panování [[car]]a [[Petr I. Veliký|Petra Velikého]] byla ruská hudba pod vlivem západoevropské hudby, avšak zachovávala si výrazné národní prvky. Nejvýznamnějším skladatelem této doby byl [[Dmytro Bortňanskyj|Dmitrij Bortňanskij]], v jehož tvorbě jsou zastoupeny jak komorní hudba, tak sborové zpěvy ve stylu [[A cappella]] považované za typické pro ruskou pravoslavnou duchovní hudbu. Inspirace ruskou lidovou hudbou se poprvé ve větší míře objevila v [[Opera|operách]] a orchestrálních skladbách [[Michail Ivanovič Glinka|Michaila Ivanoviče Glinky]] a [[Alexandr Sergejevič Dargomyžskij|Alexandra Sergejeviče Dargomyšského]], čímž byla předurčena cesta vývoje ruské národní skladatelské školy. Později se zformovalo volné sdružení pěti mladých skladatelů, nazvané [[Mocná hrstka]], do které patřili [[Alexandr Porfirjevič Borodin|Alexandr Borodin]] (opera ''[[Kníže Igor (opera)|Kníže Igor]]'' se známými ''Poloveckými tanci''), [[César Antonovič Kjui|César Kjuj]], [[Milij Alexejevič Balakirev]], [[Modest Petrovič Musorgskij]] (jeho stěžejní díla jsou opera [[Boris Godunov (opera)|''Boris Godunov'']] a pásmo skladeb ''[[Obrázky z výstavy]]'') a [[Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov|Nikolaj Andrejevič Rimský-Korsakov]]. Tito skladatelé si vytyčili za cíl použití prvků osobité ruské lidové hudby v symfoniích, operách a komorní hudbě. [1300] => [1301] => [[Soubor:Porträt des Komponisten Pjotr I. Tschaikowski (1840-1893).jpg|náhled|[[Petr Iljič Čajkovskij]]|vlevo|206x206pixelů]] [1302] => [1303] => Zřejmě nejznámějším ruským skladatelem období [[Romantismus (hudba)|romantismu]] byl [[Petr Iljič Čajkovskij]]. Jeho rozsáhlé hudební dílo obsahuje sedm [[Symfonie|symfonií]] (včetně ''Patetické symfonie h-moll'', op. 74 a nečíslované ''Symfonie Manfred h moll'', op. 58). Proslulé jsou také jeho koncert pro housle D dur a koncert pro klavír b moll. Ke stálému repertoáru světových divadel patří jeho opery, především [[Evžen Oněgin (opera)|''Evžen Oněgin'']] a [[Piková dáma (opera)|''Piková dáma'']]. Velmi populární jsou jeho klasická [[balet]]ní díla ''[[Labutí jezero]]'', ''[[Šípková Růženka (balet)|Šípková Růženka]]'' a ''[[Louskáček (balet)|Louskáček]]''. Významná je také Čajkovského duchovní sborová tvorba. Romantickým skladatelem byl i [[Alexandr Glazunov]]. [1304] => [1305] => Ve světě velmi uznávána je dále celá řada novějších ruských hudebních skladatelů, jako jsou [[Sergej Rachmaninov]], který složil čtyři význačné koncerty pro klavír a byl zvláště po své emigraci do [[Spojené státy americké|USA]] světoznámý jako klavírní [[virtuos]]. Významným skladatelem klavírní hudby byl také [[Alexandr Nikolajevič Skrjabin]]. Mezi nejvýznamnější autory klasické hudby 20. století patří např. [[Igor Stravinskij]], [[Sergej Prokofjev]], [[Dmitrij Šostakovič]], [[Dmitrij Kabalevskij]] a [[Alfred Schnittke]]. Pro vývoj ruské opery byly klíčovými scénami [[Velké divadlo]] v Moskvě a [[Mariinské divadlo]] v Petrohradu. [1306] => [1307] => Mezi interprety vynikli zejména houslista [[David Oistrach]], violoncellista [[Mstislav Rostropovič]], klavíristé [[Svjatoslav Richter]], [[Grigorij Sokolov]], [[Jevgenij Igorjevič Kissin]], [[Denis Macujev]], [[Daniil Trifonov]] a další. V Rusku působí řada symfonických orchestrů a dirigentů. Jedním z nejznámějších dirigentů je [[Valerij Gergijev]].[[Soubor:Chaliapin and Rachmaninoff.jpg|náhled|[[Fjodor Ivanovič Šaljapin]] a [[Sergej Rachmaninov]]|236x236pixelů]] [1308] => [1309] => Ruští operní pěvci a pěvkyně jsou stálými hosty světových operních divadel. V minulosti to byli mj. [[Fjodor Ivanovič Šaljapin]], [[Dmitrij Chvorostovskij]] a [[Jelena Obrazcovová]]. V současnosti vynikají mj. [[Anna Netrebko]], [[Olga Pereťatko]], [[Aida Garifullinová]] a další. [1310] => [1311] => Zakladatelem proslulé skupiny [[Ruský balet]] byl [[Sergej Ďagilev]].{{Citace elektronického periodika [1312] => | příjmení = Valden [1313] => | jméno = Milan [1314] => | titul = Sergej Ďagilev: Osobnost, která změnila názor na baletní umění [1315] => | periodikum = Opera Plus [1316] => | url = https://operaplus.cz/sergej-dagilev-osobnost-ktera-zmenila-nazor-na-baletni-umeni/ [1317] => | datum vydání = 2019-08-19 [1318] => | datum přístupu = 2023-09-11 [1319] => }} Jeho dvorním scénografem byl [[Léon Bakst]]. [[Anna Pavlovová]], [[Rudolf Nurejev]], [[Michail Michajlovič Fokin]], [[Tamara Platonovna Karsavinová]], [[Galina Ulanovová]] a [[Maja Plisecká]] jsou legendárními baletními tanečníky. Divadelní pedagogiku zásadně ovlivnil [[Konstantin Sergejevič Stanislavskij]] a jeho [[Moskevské umělecké akademické divadlo]] (MCHAT).{{Citace elektronického periodika [1320] => | titul = Režisér Konstantin Sergejevič Stanislavskij. Sláva jeho inscenací překročila hranice Ruska [1321] => | periodikum = Dvojka [1322] => | vydavatel = Český rozhlas [1323] => | url = https://dvojka.rozhlas.cz/reziser-konstantin-sergejevic-stanislavskij-slava-jeho-inscenaci-prekrocila-8662029 [1324] => | datum vydání = 2023-01-17 [1325] => | jazyk = cs [1326] => | datum přístupu = 2023-09-11 [1327] => }} [1328] => [1329] => ==== Populární hudba ==== [1330] => Představiteli ruského popu jsou [[Valerij Leonťjev]], [[Alla Pugačova]], nebo [[Viktor Coj]]. Rozvoj [[Pop music|popové]] a [[rock]]ové hudby zažilo Rusko zejména na konci [[Sovětský svaz|sovětské]] éry. Hlavní město [[Moskva]], města [[Petrohrad]] (dříve Leningrad), [[Jekatěrinburg]] (dříve Sverdlovsk) a [[Omsk]] se stala středisky rockové hudby. Velmi známí a oblíbení byli zpěváci [[Vladimir Vysockij]] a [[Bulat Okudžava]]. Ze skupin lze jmenovat např. [[Mašina vremeni]], [[Slot (hudební skupina)|Slot]], [[DDT (hudební skupina)|DDT]], [[Akvárium (hudební skupina)|Akvárium]], [[Alisa (hudební skupina)|Alisa]], [[Kino (hudební skupina)|Kino]], [[Nautilus Pompilius]], [[Aria (hudební skupina)|Aria]], [[Graždanskaja oborona]], [[Splin]] a [[Korol i Šut]]. Nejnověji jsou ve světě známí popové duo [[Tatu (popové duo)|Tatu]] či zpěvák [[Vitas]]. Již v Sovětském svazu působily také [[jazz]]ové kapely. [1331] => [1332] => === Výtvarné umění === [1333] => [[Soubor:Sadko.jpg|náhled|upright|[[Ilja Repin]]: [[Sadko]] v podvodním království]] [1334] => [[Soubor:Amsterdam - Stedelijk Museum - Kazimir Malevich (1878-1935) - Suprematist Painting (with Black Trapezium and Red Square) (A 7681) 1915.jpg|náhled|vlevo|upright|Suprematistický obraz [[Kazimir Malevič|Kazimira Maleviče]], 1915. [[Stedelijk Museum]], Amsterdam.]] [1335] => [1336] => První ruské malby se dochovaly v [[Ikona|ikonách]] a pestrých [[Freska|freskách]] z 10. století. [[Carská akademie umění]] vznikla v roce 1757. Díky umělecké společnosti [[Peredvižnici]] se v Rusku zpopularizoval [[Realismus (umění)|realismus]], který dominoval konci 19. století. Zlomová [[Ruská avantgarda]] převládala zhruba do konce třicátých let dvacátého století. Po říjnové revoluci musela postupně většina výtvarného umění sloužit diktatuře proletariátu, většinou to byla díla velmi vlastenecká a propagandistická, od omezení co umělci mohli malovat se začalo upouštět na konci 80. let. [[Ermitáž]] v Petrohradu spravuje největší sbírku obrazů na světě.{{Citace elektronického periodika [1337] => | příjmení = Štěrbová [1338] => | jméno = Lucie [1339] => | příjmení2 = Cikán [1340] => | jméno2 = Tomáš [1341] => | titul = Slavná petrohradská Ermitáž má miliony exponátů a přes 300 úchvatných sálů [1342] => | periodikum = Novinky.cz [1343] => | url = https://www.novinky.cz/clanek/cestovani-exotika-a-amerika-slavna-petrohradska-ermitaz-ma-miliony-exponatu-a-pres-300-uchvatnych-salu-153540 [1344] => | datum vydání = 2012-05-10 [1345] => | jazyk = cs [1346] => | datum přístupu = 2023-09-11 [1347] => }} Poklady ruského výtvarného umění, včetně 40 tisíc ikon, jsou soustředěny v [[Treťjakovská galerie|Treťjakovské galerii]] v Moskvě.{{Citace elektronického periodika [1348] => | titul = Tretyakov Gallery {{!}} Russian art, 19th century, Moscow {{!}} Britannica [1349] => | periodikum = www.britannica.com [1350] => | url = https://www.britannica.com/topic/Tretyakov-Gallery [1351] => | jazyk = en [1352] => | datum přístupu = 2023-09-11 [1353] => }} Důležitými výstavními institucemi jsou také [[Puškinovo muzeum]] a [[Státní ruské muzeum]]. [1354] => [1355] => Slavní ruští malíři různých epoch a uměleckých směrů jsou mimo jiné (v abecedním pořadí): [[Ivan Ajvazovskij]], [[Vasilij Kandinskij]], [[Ivan Nikolajevič Kramskoj|Ivan Kramskoj]], [[Isaak Iljič Levitan|Isaak Levitan]], [[El Lisickij]], [[Kazimir Malevič]], [[Vasilij Perov]], [[Ilja Repin]], [[Nikolaj Konstantinovič Rerich|Nikolaj Rerich]], [[Andrej Rublev]], [[Ivan Ivanovič Šiškin|Ivan Šiškin]] a [[Viktor Michajlovič Vasněcov|Viktor Vasněcov]]. [1356] => [1357] => Na návrší zvaném Mamajevova mohyla u [[Volgograd]]u byla na památku jedné z rozhodujících bitev [[Druhá světová válka|druhé světové války]], [[Bitva u Stalingradu|bitvy u Stalingradu]], vybudována největší socha ženy na světě, socha ''[[Matka vlast volá]]'', žena je zpodobněna jako antická bohyně vítězství [[Níké]]. [1358] => [1359] => === Architektura === [1360] => [[Soubor:Grand Cascade in Peterhof 01.jpg|náhled|vlevo|[[Petrodvorec (palác)|Petrodvorec]], ukázka reprezentativní architektury z období [[Ruské impérium|Ruského impéria]]]] [1361] => [[Soubor:St. Petersburg church.jpg|náhled|upright|Ukázka tradiční církevní stavby. [[Chrám Kristova vzkříšení (Petrohrad)|Chrám Kristova vzkříšení]] v [[Petrohrad]]u.]] [1362] => [[Soubor:Moscow Business Center 5073-84.jpg|náhled|Moderní architektura – [[mrakodrap]]y v [[Moskva|Moskvě]]]] [1363] => [1364] => Od christianizace Kyjevské Rusi byla ruská architektura ovlivněna převážně [[Byzantská architektura|byzantskou architekturou]]. Stopy kombinace asijské a evropské architektury z časů Zlaté hordy nezapře [[Kazaňský kreml]] nebo hradiště [[Bulgar]]. [1365] => [1366] => První významné stavby začaly vznikat ve 12. a 13. století. Tzv. bílou architekturu z té éry (podle bílého vápence, z něhož byla stavěna), neboli tzv. staroruský sloh, reprezentují zejména [[Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice (Vladimir)|chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice]] a [[Chrám svatého Dmitrije ze Soluně (Vladimir)|chrám svatého Dmitrije Soluňského]] ve [[Vladimir]]u. Obě stavby byly zapsány na seznam [[Světové dědictví|světového dědictví UNESCO]]. K významným stavbám 14. století patří [[Trojicko-sergijevská lávra]], v 15. století vznikl [[Solovecký monastýr]], [[klášter svatého Feraponta Bělozerského]] i [[Moskevský Kreml]]. Italský architekt [[Aristotele Fioravanti]] a jiní přinesli v 15. století do Ruska rovněž [[Renesance|renesanci]], Fioravanti v moskevském Kremlu postavil [[Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice (Moskva)|Uspenský chrám]]. Nejvýznamnějšími stavbami 16. století byly [[chrám Vasila Blaženého]], [[Chrám Nanebevstoupení Páně (Kolomenskoje)|chrám Nanebevstoupení Páně v Kolomenském]], [[Novoděvičí klášter]] nebo [[Klášter Zesnutí přesvaté Bohorodice (Svijažsk)|klášter Zesnutí přesvaté Bohorodice]] ve [[Svijažsk]]u. [1367] => [1368] => Velká éra ruské architektury nastala v 17. a 18. století, kdy se panovníci stále mocnějšího impéria pokusili zemi, krom jiného, europeizovat. V té době jim Evropa nabízela zejména [[Barokní architektura|baroko]]. V Rusku se tak začalo objevovat tzv. [[Naryškinské baroko|naryškinské]] a záhy také [[sibiřské baroko]]. Vznikly stavby jako [[Zimní palác]], v němž bylo v letech 1732 až 1917 sídlo ruských carů, v současnosti v něm sídlí slavná galerie [[Ermitáž]]. Barokní je i [[Petrodvorec (palác)|palác Petrodvorec]], často nazývaný „ruské Versailles“. Ruské [[rokoko]] reprezentuje zejména [[Kateřinský palác]], letní sídlo ruských [[car]]ů ve městě [[Puškin (město)|Puškin]]. [[Klasicistní architektura|Klasicismus]] pak Michajlovský palác v Petrohradě, v němž se dnes nachází [[Státní ruské muzeum]], nebo [[Tauridský palác]] tamtéž. Příkladem dřevěné sakrální architektury 18. století je [[Kižský pogost]] na [[Oněžské jezero|Oněžském jezeře]]. [1369] => [1370] => Na seznam světového dědictví UNESCO byla kvůli své architektuře zapsána i některá historická centra ruských měst – [[Petrohrad]]u, [[Veliký Novgorod|Velikého Novgorodu]] a [[Jaroslavl]]e. [1371] => [1372] => [[Historismus (umění)|Historismus]] 19. století je v Petrohradu zastoupen zvláště [[Chrám Kristova vzkříšení (Petrohrad)|chrámem Kristova vzkříšení]], [[Katedrála svatého Izáka|katedrálou svatého Izáka]] a [[empír]]ovou [[Katedrála Panny Marie Kazaňské (Petrohrad)|katedrálou Panny Marie Kazaňské]]. Tehdy už se však stavělo hlavně v Moskvě, kde historismus zplodil [[Velký kremelský palác]], [[Katedrála Krista Spasitele (Moskva)|katedrálu Krista Spasitele]], budovu [[Velké divadlo|Velkého divadla]], novoklasicistní budovu [[Puškinovo muzeum|Puškinova muzea]] nebo obchodní dům [[GUM]]. [1373] => [1374] => Stalinský neoklasicismus 20. století (jež tvoří součást širšího proudu [[Socialistický realismus (architektura)|socialistického realismu]]) reprezentuje především tzv. Sedm sester neboli [[Stalinovy mrakodrapy]] v Moskvě z let 1947–1957. V jedné z těchto staveb sídlí [[Lomonosovova univerzita]], v jiné ruské ministerstvo zahraničí. K dalším reprezentativním stavbám socialistického realismu patřil [[Bílý dům (Moskva)|Bílý dům]] postavený roku 1965, v současnosti sídlo ruské vlády. Od 50. let hojně vznikaly různé typy bytových domů, např. tzv. ''[[chruščovka]]''. [1375] => [1376] => Moderní architekturu reprezentuje například [[Lachta Centr]] v Petrohradu, nejvyšší [[mrakodrap]] Evropy a zejména komplex [[Moskva-City]], kde k nejunikátnějším stavbám patří [[Věž Evoluce]]. Jisté místo má ve velkých městech také tzv. stalinská architektura. [[Triumph Palace]] v Moskvě z roku 2006 připomíná Stalinovy mrakodrapy, proto bývá nazýván „osmá sestra“. [1377] => [1378] => === Kuchyně === [1379] => [[Soubor:Борщ.JPG|náhled|upright|Ruský [[boršč]]]] [1380] => {{Podrobně|Ruská kuchyně}} [1381] => Ruské národní jídlo jsou tzv. [[pelmeně]] (taštičky z tenkého těsta plněné masem), dále je velmi populární polévka [[boršč]], [[pirohy]], grilovaný [[šašlik]] a ruský černý i červený [[kaviár]]. Populární ve světě je také ruská [[vodka]] a ruský [[čaj]]. Pro tradiční vaření vody na čaj se v ruské kuchyni užívá [[samovar]]. [1382] => [1383] => === Film === [1384] => {{Podrobně|Ruská kinematografie}} [1385] => [[Soubor:Potemkin-still6.jpg|vlevo|náhled|Záběr z filmu ''[[Křižník Potěmkin (film)|Křižník Potěmkin]]'']] [1386] => Ruské filmy se začaly objevovat po říjnové revoluci, za jeden z nejvýznamnějších snímků světové kinematografie je považován film ''[[Křižník Potěmkin (film)|Křižník Potěmkin]]'', jehož autorem je režisér [[Sergej Michajlovič Ejzenštejn]]. Klasikem dokumentárního filmu se tehdy stal [[Dziga Vertov]]. I přes sovětské omezování kreativity se podařilo natočit několik světově známých filmů, např. ''[[Jeřábi táhnou]]'', ''Balada o vojákovi'', komedie [[Eldar Rjazanov|Eldara Rjazanova]] (''Ironie osudu'', ''Služební román'') a [[Leonid Gajdaj|Leonida Gajdaje]], nebo oscarové filmy ''[[Vojna a mír]]'' [[Sergej Bondarčuk|Sergeje Bondarčuka]] a ''[[Moskva slzám nevěří]]'' [[Vladimir Meňšov|Vladimira Meňšova]]. Slavnými filmovými režiséry jsou též [[Andrej Tarkovskij]], [[Andrej Končalovskij]] a [[Nikita Michalkov]]. [[Gleb Panfilov]] vyhrál v roce 1987 [[Zlatý medvěd|Zlatého medvěda]] na [[Berlínský mezinárodní filmový festival|Berlinale]]. [[Alexandr Sokurov]] získal roku 2011 [[Zlatý lev|Zlatého lva]] na [[Benátský filmový festival|festivalu v Benátkách]].{{Citace elektronického periodika [1387] => | titul = Hlavní cenu benátského festivalu Zlatý lev si odnesl ruský film Faust [1388] => | periodikum = iDNES.cz [1389] => | url = https://www.idnes.cz/kultura/film-televize/benatsky-festival-zalty-lev-oceneni.A110910_221655_filmvideo_brm [1390] => | datum vydání = 2011-09-10 [1391] => | jazyk = cs [1392] => | datum přístupu = 2022-04-03 [1393] => }} [[Andrej Zvjagincev]] vyhrál v roce 2014 [[Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film]].{{Citace elektronického periodika [1394] => | titul = Russia's Leviathan Wins Golden Globe [1395] => | periodikum = RadioFreeEurope/RadioLiberty [1396] => | url = https://www.rferl.org/a/russia-leviathan-wins-golden-globe/26788480.html [1397] => | jazyk = en [1398] => | datum přístupu = 2022-04-03 [1399] => }} Populárními herci byli [[Jevgenij Leonov]] či [[Michail Uljanov]]. [1400] => [1401] => Sojuzmultfilm studio bylo největším producentem animace. K nejznámějším postavičkám patří v Rusku a okolních zemích zejména [[Čeburaška]], ruský [[Medvídek Pú]], a vlk a zajíc z ''[[Jen počkej, zajíci!]]'' [1402] => [1403] => Pozdní osmdesátá a devadesátá léta byly v ruském filmu a animaci obdobím krize. Výjimkou byl například několikrát oceněný film ''[[Svéráz národního lovu]]''. Nicméně od počátku 21. století se začala produkce znovu vyplácet a nyní již dosahuje vyšší úrovně než v Británii a Německu. Prvním opravdovým [[blockbuster]]em se stal film [[Noční hlídka (film)|''Noční hlídka'']] (2004) a jeho pokračování. Mezi nejúspěšnějšími ruskými filmy jsou ''Ironie osudu 2'' (2007), ''Tajemný ostrov'' (2008), ''Stalingrad'' (2013) a ''Vij'' (2014). Hlavní ruská filmová cena [[Nika (ocenění)|Nika]] je od roku 1987 každoročně udělovaná Ruskou filmovou akademií v Moskvě. [1404] => [1405] => === Sport === [1406] => [[Soubor:Opening of XXII Winter Olympic Games (2338-12).jpg|náhled|Hokejista [[Vladislav Treťjak]] a krasobruslařka [[Irina Rodninová]] zahajují [[Zimní olympijské hry 2014|Zimní olympijské hry v Soči]]]] [1407] => [[Soubor:CSKA Arena (Quintin Soloviev).jpg|náhled|[[Kontinentální hokejová liga|KHL]] je považovaná za druhou nejlepší hokejovou ligu na světě]] [1408] => [[Soubor:Poland v. Columbia (42095441565).jpg|náhled|[[Mistrovství světa ve fotbale 2018]] ve [[Volgograd]]u]] [1409] => Ruské a sovětské olympijské týmy byly vždy mezi prvními čtyřmi v počtu zlatých medailí z [[Letní olympijské hry|letních olympijských her]]. Co do celkového počtu medailí ze [[Zimní olympijské hry|zimních]] a letních [[Olympijské hry|olympijských her]] je Rusko na druhém místě na světě. Letní olympijské hry se konaly v Moskvě poprvé a zatím naposledy [[Letní olympijské hry 1980|v roce 1980]], byly však [[bojkot]]ovány velkou částí západních zemí, mj. [[Spojené státy americké|Spojenými státy]] a [[Německo|Spolkovou republikou Německo]]. V [[Soči]] byly uspořádány [[Zimní olympijské hry 2014]]. K nejúspěšnějším olympionikům reprezentujícím Ruskou federaci patří lyžařky [[Ljubov Jegorovová]] (6 zlatých) a [[Larisa Lazutinová]] (5 zlatých), synchronizované plavkyně [[Anastasija Davydovová]] a [[Natalija Iščenková]] (5 zlatých), gymnasta [[Alexej Němov]] (4 zlaté), plavec [[Alexandr Popov]] (4 zlaté), šermíř [[Stanislav Pozdňakov]] (4 zlaté) nebo zápasníci [[Alexandr Karelin]] a [[Buvajsar Sajtijev]] se třemi zlatými. Nejúspěšnějšími atlety jsou tyčkařka [[Jelena Isinbajevová]] nebo běžkyně [[Světlana Mastěrkovová]]. Z časů Sovětského svazu (vezmeme-li v potaz jen sportovce s ruskou národností) jsou to gymnasta [[Nikolaj Andrianov]] (7 zlatých), rychlobruslařka [[Lidija Skoblikovová]] (6 zlatých), běžci na lyžích [[Raisa Smetaninová]], [[Galina Kulakovová]] a [[Nikolaj Zimjatov]] (4 zlaté), plavec [[Vladimir Salnikov]] (4 zlaté) nebo běžkyně na středních tratích [[Taťjana Kazankinová]] (3 zlaté). [1410] => [1411] => Mimořádných úspěchů dosáhli Rusové v [[Lední hokej|ledním hokeji]]. Z velké části za nimi stál náročný trenér [[Viktor Tichonov]]. Slavnou pětku snů čili tzv. „[[Green Line|green line]]“ tvořili [[Igor Larionov]], [[Sergej Makarov (lední hokejista)|Sergej Makarov]], [[Vladimir Krutov]], [[Vjačeslav Fetisov]] a [[Alexej Kasatonov]]. Nejslavnějším brankářem byl [[Vladislav Treťjak]]. Do výběru nejlepších hráčů 20. století zařadila [[Mezinárodní hokejová federace]] krom jmenovaných ještě [[Valerij Charlamov|Valerije Charlamova]].https://isport.blesk.cz/clanek/hokej/48285/nejlepsi-tym-stoleti-iihf-ovladli-rusove.html V severoamerické [[National Hockey League|NHL]] se z Rusů nejvíce prosadili [[Alexandr Ovečkin]], [[Jevgenij Malkin]], [[Sergej Fjodorov]], [[Alexandr Mogilnyj]], [[Alexej Kovaljov]], [[Pavel Dacjuk]], [[Pavel Bure]] a [[Ilja Kovalčuk]], z gólmanů pak vítěz [[Vezina Trophy]] [[Sergej Bobrovskij]]. Rusko již předstihlo [[Kanada|Kanadu]] v počtu zlatých medailí z hokejového [[Mistrovství světa v ledním hokeji|mistrovství světa]] (od roku 1993 získal pět titulů: [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1993|1993]], [[Mistrovství světa v ledním hokeji 2008|2008]], [[Mistrovství světa v ledním hokeji 2009|2009]], [[Mistrovství světa v ledním hokeji 2012|2012]], [[Mistrovství světa v ledním hokeji 2014|2014]]). Ruský tým vyhrál i [[Lední hokej na olympijských hrách|olympijský turnaj]] ([[Lední hokej na Zimních olympijských hrách 2018|2018]]), byť pod značkou Olympijští sportovci z Ruska. V nadnárodní evropské lize [[Kontinentální hokejová liga|KHL]] tvoří velkou většinu ruští hráči, ale působí zde i mnoho hráčů ze zahraničí. Také se jí účastní týmy z [[Kazachstán]]u, [[Lotyšsko|Lotyšska]], [[Finsko|Finska]], [[Bělorusko|Běloruska]], [[Chorvatsko|Chorvatska]], [[Slovensko|Slovenska]] a je považována po NHL za druhou nejlepší hokejovou ligu na světě.[http://www.iihf.com/home-of-hockey/news/news-singleview/?tx_ttnews%5Btt_news%5D=6876&cHash=60f30f7f072dfbdf8e5b4c471559f28f World of difference for KHL?] [1412] => [1413] => Mimo ledního hokeje patří mezi nejpopulárnější sporty v Rusku také [[fotbal]]. Ruské kluby [[PFK CSKA Moskva|CSKA Moskva]] a [[FK Zenit Sankt-Petěrburg|Zenit Petrohrad]] vyhrály [[Evropská liga UEFA|Pohár UEFA]] v roce 2005 a 2008. Zenit vyhrál i [[Superpohár UEFA]] (2008), když porazil vítěze [[Liga mistrů UEFA|Ligy mistrů]] [[Manchester United FC]]. Největším [[Ruská fotbalová reprezentace|reprezentačním]] úspěchem od rozpadu SSSR je bronz na [[Mistrovství Evropy ve fotbale 2008|mistrovství Evropy roku 2008]]. Rusko hostilo v létě 2018 [[Mistrovství světa ve fotbale 2018|Mistrovství světa ve fotbale]]. Nejslavnějším ruským fotbalistou a držitelem [[Zlatý míč|Zlatého míče]] byl brankář [[Lev Jašin]]. [1414] => [1415] => Také v [[basketbal]]e patří Rusové dlouhodobě ke světové špičce. [[Vladimir Tkačenko]], [[Alexandr Bělov]] a [[Sergej Bělov]] jsou členy [[Síň slávy Mezinárodní basketbalové federace|síně slávy]] [[Mezinárodní basketbalová federace|Mezinárodní basketbalové federace]]. [[Andrej Kirilenko]] je vítěz ankety [[Euroscar]] z roku 2012, [[Marija Stěpanovová]] byla třikrát vyhlášena nejlepší basketbalistkou Evropy. Mistrem Evropy se stal [[Ruská mužská basketbalová reprezentace|mužský]] ([[Mistrovství Evropy v basketbalu mužů 2007|2007]]) i [[Ruská ženská basketbalová reprezentace|ženský]] ([[Mistrovství Evropy v basketbalu žen 2003|2003]], [[Mistrovství Evropy v basketbalu žen 2007|2007]], [[Mistrovství Evropy v basketbalu žen 2011|2011]]) národní tým samostatného Ruska. [1416] => [1417] => Od 50. do 80. let 20. století Rusové (v dresu SSSR) dominovali světovému [[volejbal]]u. K největším osobnostem patřili v 60. letech [[Jurij Česnokov]], v 70. letech [[Alexandr Savin]], v 80. letech pak [[Vjačeslav Zajcev]]. Ženský volejbal prožil v Rusku vrchol na přelomu 60. a 70. let. [[Ruská mužská volejbalová reprezentace|Mužský národní tým]] samostatného Ruska vyhrál [[Volejbal na letních olympijských hrách|olympijský turnaj]] ([[Volejbal na Letních olympijských hrách 2012|2012]]) a dvakrát [[Mistrovství Evropy v basketbalu mužů|evropský šampionát]] ([[Mistrovství Evropy v basketbalu mužů 2013|2013]], [[Mistrovství Evropy v basketbalu mužů 2017|2017]]). [[Ruská ženská volejbalová reprezentace|Ženy]] dvakrát vyhrály [[Mistrovství světa ve volejbale žen|mistrovství světa]] ([[Mistrovství světa ve volejbale žen 2006|2006]], [[Mistrovství světa ve volejbale žen 2010|2010]]) a šestkrát [[Mistrovství Evropy ve volejbale žen|mistrovství Evropy]] ([[Mistrovství Evropy ve volejbale žen 1993|1993]], [[Mistrovství Evropy ve volejbale žen 1997|1997]], [[Mistrovství Evropy ve volejbale žen 1999|1999]], [[Mistrovství Evropy ve volejbale žen 2001|2001]], [[Mistrovství Evropy ve volejbale žen 2013|2013]], [[Mistrovství Evropy ve volejbale žen 2015|2015]]). [1418] => [[Soubor:US Open 2012 - Sharapova 04.jpg|náhled|upright|vlevo|[[Maria Šarapovová]]]] [1419] => Podobně úspěšní jsou Rusové v házené. [[Ruská mužská házenkářská reprezentace|Muži]] od roku 1993 dvakrát vyhráli [[Házená na letních olympijských hrách|olympiádu]] ([[Házená na Letních olympijských hrách 1992|1992]], [[Házená na Letních olympijských hrách 2000|2000]]), dvakrát [[Mistrovství světa v házené mužů|světové mistrovství]] ([[Mistrovství světa v házené mužů 1993|1993]], [[Mistrovství světa v házené mužů 1997|1997]]) a jednou [[Mistrovství Evropy v házené mužů|šampionát evropský]] ([[Mistrovství Evropy v házené mužů 1996|1996]]). I [[ruská ženská házenkářská reprezentace|ženy]] mají olympijské zlato ([[Házená na Letních olympijských hrách 2016|2016]]) a k tomu navíc čtyři tituly [[Mistrovství světa v házené žen|mistryň světa]] ([[Mistrovství světa v házené žen 2001|2001]], [[Mistrovství světa v házené žen 2005|2005]], [[Mistrovství světa v házené žen 2007|2007]], [[Mistrovství světa v házené žen 2009|2009]]). Brankář [[Andrej Lavrov]] je jediným házenkářem se třemi zlatými olympijskými medailemi. [[Talant Dujšebajev]] je jediným ruským reprezentantem, který byl [[Mezinárodní házenkářská federace|Mezinárodní házenkářskou federací]] vyhlášen [[Hráč roku IHF|světovým házenkářem roku]], nakonec ale zvolil [[Španělsko|španělské]] občanství i [[španělská mužská házenkářská reprezentace|reprezentaci]]. [1420] => [1421] => Z individuálních sportů je v Rusku velmi oblíbené [[krasobruslení]], zejména bruslení v páru a tanec na ledě. Na všech zimních olympijských hrách od roku 1964 do roku 2006 sovětské nebo ruské páry vyhrály zlato. Například [[Irina Rodninová]] má z párových soutěží tři zlaté olympijské medaile. V soutěžích jednotlivců patří k legendám [[Jevgenij Pljuščenko]]. Ve 21. století se Rusové začali velmi prosazovat v [[tenis]]e, zejména ženy. Tenistka [[Maria Šarapovová]] byla světovou jedničkou i vítězkou všech [[Grand Slam (tenis)|grandslamových turnajů]]. Do čela [[Žebříček WTA|žebříčku WTA]] se dostala i [[Dinara Safinová]]. Mezi muži byli na první příčce [[Žebříček ATP|žebříčku ATP]] [[Marat Safin]], [[Jevgenij Kafelnikov]] a [[Daniil Medveděv]]. [[Antukový dvorec|Antukové]] specialistky [[Anastasija Myskinová]] a [[Světlana Kuzněcovová]] vyhrály grandslamový turnaj v [[French Open|Paříži]]. [[Jevgenij Berzin]], [[Pavel Tonkov]] a [[Děnis Meňšov]] vyhráli [[Giro d'Italia]]. V časech, kdy ruští cyklisté v dresu SSSR nemohli jezdit závody profesionálů, patřil k největším cyklistickým osobnostem [[Sergej Suchoručenkov]], dvojnásobný vítěz [[Závod míru|Závodu míru]] a olympijský vítěz z [[Letní olympijské hry 1980|Moskvy 1980]]. Cyklista [[Vjačeslav Jekimov]] má z olympiády tři zlaté. Boxeři [[Nikolaj Valujev]], [[Oleg Maskajev]], [[Sultan Ibragimov]] a [[Alexandr Povětkin]] byli [[Seznam profesionálních mistrů světa v boxu těžké váhy|profesionálními mistry světa v těžké váze]]. Proslulá je ruská šachová škola, k legendám patří [[Garri Kasparov]], [[Anatolij Karpov]], [[Vladimir Kramnik]], [[Alexandr Aljechin]], [[Vasilij Smyslov]], [[Alexandr Chalifman]], [[Michail Botvinnik]], [[Michail Tal]] nebo [[Boris Spasskij]]. [1422] => [1423] => Černou kaňkou na pověsti ruského sportu je zneužívání [[doping]]u, a to podle mnoha indicií i se státní pomocí. Kvůli tomu [[Světová antidopingová agentura]] Rusko v roce 2019 vyloučila ze všech vrcholných soutěží na čtyři roky.{{Citace elektronického periodika [1424] => | titul = Vzhůru k arbitráži! Ruský sport zabojuje proti vyloučení z OH a MS [1425] => | periodikum = iDNES.cz [1426] => | url = https://www.idnes.cz/oh/olympismus/arbitraz-sportovni-odvolani-rusko-vylouceni-mistrovstvi-sveta-olympijske-hry.A191219_121447_sport_oh_ten [1427] => | datum vydání = 2019-12-19 [1428] => | datum přístupu = 2020-03-16 [1429] => }} (viz též [[Dopingový skandál ruské atletiky]]). 13 ruských medailí z [[Zimní olympijské hry 2014|OH v Soči]] bylo odebráno a 43 sportovců potrestáno, nicméně po úspěšném odvolání bylo 28 rusů očištěno a 9 medailí bylo znovu navráceno v únoru 2018.{{Citace elektronického periodika | titul = Chyběly důkazy. Arbitráž CAS zrušila doživotní tresty Rusů za doping | periodikum = iDNES.cz | datum_vydání = 2018-02-01 | url = https://www.idnes.cz/oh/pchjongcchang-2018/arbitraz-cas-zrusila-dozivotni-tresty-ruskych-sportovcu-olympijske-hry.A180201_093055_zoh-2018_mt2}} [1430] => [1431] => Od zahájení [[Ruská invaze na Ukrajinu|invaze na Ukrajinu]] nemohou (až na výjimky) ruští sportovci startovat na mezinárodních soutěžích.{{Citace elektronického periodika [1432] => | titul = Mezinárodní federace pokračují v izolaci ruského a běloruského sportu {{!}} ČeskéNoviny.cz [1433] => | periodikum = www.ceskenoviny.cz [1434] => | url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/mezinarodni-federace-pokracuji-v-izolaci-ruskeho-a-beloruskeho-sportu/2170064 [1435] => | jazyk = cs [1436] => | datum přístupu = 2022-12-05 [1437] => }} [1438] => [1439] => === Turistika === [1440] => [[Soubor:Winter Palace Panorama 4.jpg|alt=|náhled|vlevo|[[Ermitáž]] spravuje největší sbírku obrazů na světě]] [1441] => [[Soubor:Mamaev kurgan (ОКН).JPG|alt=|náhled|upright|[[Matka vlast volá]] ve [[Volgograd]]u je největší sochou ženy na světě]] [1442] => Cestovní ruch v Rusku zaznamenal od konce sovětské éry rychlý růst. V roce [[2013]] Rusko navštívilo 28.4 milionu turistů, je to devátý nejnavštěvovanější stát na světě a sedmý nejnavštěvovanější v Evropě.{{Citace elektronického periodika |titul="Tourism Highlights 2014", UNWTO |url=http://www.e-unwto.org/content/r13521/fulltext.pdf |datum přístupu=17-01-2015 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150112082549/http://www.e-unwto.org/content/r13521/fulltext.pdf |datum archivace=12-01-2015 |nedostupné=ano }} Nejnavštěvovanější destinace jsou současné a bývalé hlavní města země – Moskva{{Citace elektronické monografie [1443] => | příjmení = Lenka [1444] => | titul = Pelipecky [1445] => | url = https://pelipecky.cz/moskva-mesto-ktere-treba-zazit-aspon-zivote/ [1446] => | datum vydání = 2018-07-04 [1447] => | datum přístupu = 2020-06-25 [1448] => | jazyk = cs [1449] => }} a Petrohrad. Nejnavštěvovanější místa jsou [[chrám Vasila Blaženého]], [[Moskevský Kreml|Kreml]], [[Rudé náměstí]], [[Katedrála Krista Spasitele (Moskva)|katedrála Krista Spasitele]] (největší pravoslavný kostel na světě), [[katedrála svatého Izáka]], Palácové náměstí, [[Petrodvorec|Petěrgof]], [[Treťjakovská galerie]] a [[Ermitáž]]. Mezi hlavní turistické trasy patří tzv. „[[Zlatý kruh Ruska|Zlatý kruh]]“ historických měst v okolí Moskvy, plavby na velkých řekách např. Volze a dlouhé cesty přes slavnou [[Transsibiřská magistrála|Transsibiřskou magistrálu]].{{Citace elektronické monografie [1450] => | příjmení = Lenka [1451] => | titul = Pelipecky [1452] => | url = https://pelipecky.cz/si-splnit-sen-transsibirske-magistrale/ [1453] => | datum vydání = 2018-03-08 [1454] => | datum přístupu = 2020-06-25 [1455] => | jazyk = cs [1456] => }} Na Sibiři je během Transsibiřské magistrály oblíbenou zastávkou i nejhlubší jezero světa, Bajkal. [1457] => [1458] => Rekreačními oblastmi jsou subtropické pláže u [[Černé moře|Černého moře]] a lyžařská střediska v [[Severní Kavkaz|Předkavkazsku]] ([[Krasnaja Poljana]], Čeget a Elbrus). Plánovaný umělý [[Ostrov Federace]] s hotely v moři poblíž Soči by měl mít tvar Ruské federace.[http://cestovani.idnes.cz/mapa-sveta-se-brzy-zmeni-rusko-postavi-u-soci-umele-ostrovy-pqy-/kolem-sveta.aspx?c=A090428_130614_igsvet_tom Mapa světa se brzy změní. Rusko postaví u Soči umělé ostrovy] Nejvíce turistů přijíždí z Německa, další také z Číny, USA, Velké Británie, Finska a Itálie. Typické suvenýry jsou [[Matrjoška]], [[Ušanka]], [[Kožešina|kožešinové]] oblečení, [[balalajka]], [[samovar]] a [[kaviár]]. [1459] => [1460] => == Odkazy == [1461] => [1462] => === Poznámky === [1463] => [1464] => [1465] => === Reference === [1466] => [1467] => [1468] => === Literatura === [1469] => * {{Citace periodika [1470] => | příjmení = Gregor [1471] => | jméno = Jan [1472] => | autor = [1473] => | odkaz na autora = Jan Gregor [1474] => | titul = Rusko dnes - země kontrastů (I.) [1475] => | periodikum = Auspicia [1476] => | odkaz na periodikum = Auspicia (časopis) [1477] => | rok = 2009 [1478] => | měsíc = [1479] => | ročník = [1480] => | číslo = 1 [1481] => | strany = 127–131 [1482] => | url = http://vsers.cz/wp-content/uploads/2012/10/Auspicia-1-2009.pdf [1483] => | issn = 1214-4967 [1484] => }} {{Wayback|url=http://vsers.cz/wp-content/uploads/2012/10/Auspicia-1-2009.pdf |date=20160304185434 }} [1485] => * {{Citace periodika [1486] => | příjmení = Gregor [1487] => | jméno = Jan [1488] => | autor = [1489] => | odkaz na autora = Jan Gregor [1490] => | titul = Rusko dnes - země kontrastů (II.) [1491] => | periodikum = Auspicia [1492] => | odkaz na periodikum = Auspicia (časopis) [1493] => | rok = 2009 [1494] => | měsíc = [1495] => | ročník = [1496] => | číslo = 2 [1497] => | strany = 170–176 [1498] => | url = http://vsers.cz/wp-content/uploads/2012/10/Auspicia-2-2009.pdf [1499] => | issn = 1214-4967 [1500] => | datum přístupu = 2014-07-01 [1501] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140714134108/http://vsers.cz/wp-content/uploads/2012/10/Auspicia-2-2009.pdf [1502] => | datum archivace = 2014-07-14 [1503] => | nedostupné = ano [1504] => }} {{Wayback|url=http://vsers.cz/wp-content/uploads/2012/10/Auspicia-2-2009.pdf |date=20140714134108 }} [1505] => * {{Citace monografie | příjmení = Kol | titul = Dějiny česko-ruských vztahů 1770-1917 | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1967 | počet stran = 406}} [1506] => * {{Citace monografie | příjmení = Koudelka | jméno = Zdeněk | odkaz na autora = Zdeněk Koudelka | spoluautoři = Renata Vlčková: | titul = Ústavní systém Ruska, Ústava Ruské federace | vydavatel = Masarykova univerzita | místo = Brno | rok = 1996 | vydání = 1 | počet stran = 78 | isbn = 80-210-1356-7}} [1507] => * {{Citace monografie | příjmení = Michajlov | jméno = Nikolaj Nikolajevič | odkaz na autora = Nikolaj Nikolajevič Michajlov| titul = Rusko I - II| vydavatel = Orbis | místo = Praha | rok = 1976 | počet stran = 260 + 534}} [1508] => * {{Citace monografie | příjmení = Moynahan | jméno = Brian | odkaz na autora = Brian Moynahan | titul = Rusko 20. století | vydavatel = Svoboda | místo = Praha | rok = 1995 | počet stran = 320| isbn = 80-205-0486-9}} [1509] => * {{Citace monografie | příjmení = Pipes | jméno = Richard | odkaz na autora = Richard Pipes | titul = Dějiny ruské revoluce | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 1998 | počet stran = 396 | isbn = 80-7203-081-7}} [1510] => * {{Citace monografie | příjmení = Pipes | jméno = Richard | odkaz na autora = | titul = Rusko za starého režimu | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2004 | počet stran = 404 | isbn = 80-7203-559-2}} [1511] => * {{Citace monografie | příjmení = Švankmajer | jméno = Milan | odkaz na autora = Milan Švankmajer | spoluautoři = a kol. | titul = Dějiny Ruska | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2010 | vydání = 6. dopl | počet stran = 601 | isbn = 978-80-7422-026-5}} [1512] => [1513] => === Související články === [1514] => * [[Eurasie]] [1515] => * [[Eurasijský ekonomický svaz]] [1516] => * [[Svaz Ruska a Běloruska|Unie Ruska a Běloruska]] [1517] => * [[Seznam hlav ruského státu]] [1518] => * [[Seznam pevností, hradů a zámků v Rusku]] [1519] => [1520] => === Externí odkazy === [1521] => * {{Commonscat|Russia}} [1522] => * {{Commons|Россия}} [1523] => * {{Wikislovník|heslo=Rusko}} [1524] => * {{Wikicitáty|téma=Rusko}} [1525] => * {{Wikizprávy|kategorie=Rusko}} [1526] => * {{NK ČR|ge130512|věc=ano|Ruská federace}} [1527] => * {{ru}} {{en}} [http://www.gov.ru/ Oficiální vládní stránky] [1528] => * {{ru}} {{en}} [http://www.kremlin.ru/ Prezidentské stránky] [1529] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Rusko - o českých krajanech | url = http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/krajane/krajane_ve_svete/krajane_ve_svete-index_7.html | datum vydání = 2003-01-21 | datum přístupu = 2011-12-14 | vydavatel = [[Ministerstvo zahraničních věcí České republiky]]}} [1530] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Russian Federation - Amnesty International Report 2011 | url = http://www.amnesty.org/en/region/russia/report-2011 | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = Amnesty International | jazyk = anglicky}} [1531] => * {{Citace elektronické monografie | korporace = Bertelsmann Stiftung | titul = BTI 2010 – Russia Country Report | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/CIS/Russia.pdf | datum vydání = 2009 | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = Bertelsmann Stiftung | místo = Gütersloh | jazyk = anglicky }}{{Nedostupný zdroj}} [1532] => * {{Citace elektronické monografie | korporace = Bureau of European and Eurasian Affairs | titul = Background Note: Russia | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/3183.htm | datum vydání = 2011-03-16 | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = U.S. Department of State | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20080109033436/http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/3183.htm | datum archivace = 2008-01-09 | nedostupné = ano }} [1533] => * {{Citace elektronické monografie | korporace = CIA | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency | titul = The World Factbook - Russia | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/rs.html | datum aktualizace = 2011-07-14 | datum přístupu = 2011-08-09 | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20150703195129/https://www.cia.gov/Library/publications/the-world-factbook/geos/rs.html | datum archivace = 2015-07-03 | nedostupné = ano }} [1534] => * {{Citace elektronické monografie | korporace = Country of Origin Research and Information (CORI) | titul = CORI Country Report: Russian Federation | url = http://www.cori.org.uk/resources/CORI+Country+Report.Russian+Federation.October+2010.pdf | datum vydání = 2010-10 | datum přístupu = 2011-08-09 | jazyk = anglicky }}{{Nedostupný zdroj}} [1535] => * {{Citace elektronické monografie | korporace = Library of Congress | odkaz na korporaci = Knihovna Kongresu | titul = Country Profile: Russia | url = http://lcweb2.loc.gov/frd/cs/profiles/Russia.pdf | datum vydání = 2006-10 | datum přístupu = 2011-08-09 | jazyk = anglicky}} [1536] => * {{Citace elektronické monografie | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Moskvě | titul = Souhrnná teritoriální informace: Rusko | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/rusko-2011-03-30.pdf | datum vydání = 2011-03-30 | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = Businessinfo.cz | jazyk = česky }}{{Nedostupný zdroj}} [1537] => * {{Citace elektronické monografie | příjmení = Dewdney | jméno = John C | spoluautoři = a kol. | titul = Russia | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/513251/Russia | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = Encyclopaedia Britannica | jazyk = anglicky}} [1538] => [1539] => {{Rusko}} [1540] => {{Federální okruhy Ruské federace}} [1541] => {{Státy a regiony s významným zastoupením Severokavkazských národů}} [1542] => {{Navboxes [1543] => | title = [[Soubor:Gnome-globe.svg|22px]] Geografická lokalizace [1544] => | list = {{Asie}} [1545] => {{Evropa}} [1546] => {{Státy u Černého moře}} [1547] => {{Státy ležící na břehu Kaspického moře}} [1548] => {{Státy v postsovětském prostoru}} [1549] => }} [1550] => {{Navboxes [1551] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [1552] => | list = {{APEC}} [1553] => {{Blízkovýchodní kvartet}} [1554] => {{G20}} [1555] => {{Společenství nezávislých států}} [1556] => {{BRICS}} [1557] => {{Organizace islámské spolupráce}} [1558] => }} [1559] => {{Autoritní data}} [1560] => {{Portály|Rusko}} [1561] => [1562] => [[Kategorie:Rusko| ]] [1563] => [[Kategorie:Slovanské státy a území]] [1564] => [[Kategorie:Federace]] [1565] => [[Kategorie:Republiky]] [1566] => [[Kategorie:G8]] [1567] => [[Kategorie:Státy Evropy]] [1568] => [[Kategorie:Státy Asie]] [1569] => [[Kategorie:Státy Společenství nezávislých států]] [1570] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1991]] [1571] => [[Kategorie:Transkontinentální státy]] [1572] => [[Kategorie:Severoasijské státy]] [1573] => [[Kategorie:Postsovětské státy]] [] => )
good wiki

Rusko

Rusko , plným názvem Ruská federace , je stát ve Východní Evropě a Severní Asii. S rozlohou 17 098 246 km² je nejrozlehlejším státem světa.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Petrohrad','Moskva','Ukrajina','Spojené státy americké','Povolžský federální okruh','Sibiř','Sovětský svaz','Anexe Krymu Ruskou federací','Hrubý domácí produkt','Bělorusko','Jekatěrinburg','Vladimir Putin'