Array ( [0] => 15480478 [id] => 15480478 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Bělorusko [uri] => Bělorusko [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - stát [1] => | genitiv = Běloruska [2] => | úřední název česky = Běloruská republika [3] => | úřední název = {{Malé|Рэспубліка Беларусь
Республика Беларусь
Respublika Belarus}} [4] => | vlajka = Flag of Belarus.svg [5] => | článek o vlajce = Běloruská vlajka [6] => | znak = Coat of arms of Belarus (2020).svg [7] => | článek o znaku = Státní znak Běloruska [8] => | hymna = My, belarusy [9] => | článek o hymně = Běloruská hymna [10] => | motto = Жыве Беларусь! [11] => | článek o mottu = [12] => | motto překlad = Ať žije Bělorusko! [13] => | mapa umístění = Europe-Belarus.svg [14] => | hlavní město = [[Minsk]] [15] => | rozloha = 207 595 [16] => | rozlmisto = 84 [17] => | procent vody = 1,4{{Citace elektronické monografie|url=http://www.fao.org/nr/water/aquastat/countries/belarus/index.stm|titul=FAO's Information System on Water and Agriculture|vydavatel=FAO|datum přístupu=16 February 2013-02-16|jazyk=anglicky|url archivu=https://web.archive.org/web/20120126112459/http://www.fao.org/nr/water/aquastat/countries/belarus/index.stm|datum archivace=2012-01-26|nedostupné=}}Dostupné také na: [18] => | nejvyšší hora = [[Dzjaržynskaja hara]] [19] => | výška nejvyšší hory = 345 [20] => | čas = +3 [21] => | počet obyvatel = 9 200 617{{Citace elektronické monografie|url=http://www.belstat.gov.by/en/ofitsialnaya-statistika/social-sector/demografiya_2/osnovnye-pokazateli-za-period-s-__-po-____gody_3/size-and-natural-increase-of-population_2/|titul=Size and natural increase of population|datum přístupu=2018-07-04|jazyk=anglicky|url archivu=https://web.archive.org/web/20180703163705/http://www.belstat.gov.by/en/ofitsialnaya-statistika/social-sector/demografiya_2/osnovnye-pokazateli-za-period-s-__-po-____gody_3/size-and-natural-increase-of-population_2/|datum archivace=2018-07-03|nedostupné=ano}} [22] => | obyvmisto = 93 [23] => | obyvatelé aktuální k = [[2023]] [24] => | hustota = 46 [25] => | hustmisto = 142 [26] => | HDI = 0,798 [27] => | HDIvývoj = růst [28] => | HDIvýše = velmi vysoký [29] => | HDI aktuální k = 2014 [30] => | HDImísto = 50 [31] => | jazyk = [[běloruština]], [[ruština]], [[polština]], [[ukrajinština]], [[jidiš]] [32] => | národnosti = [[Bělorusové]] (81,2 %), [[Rusové]] (11,4 %), [[Poláci]] (3,9 %), [[Ukrajinci]] (2,4 %), ostatní (1,1 %){{Citace elektronického periodika |titul=CIA - The World Factbook - Belarus |url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/bo.html |datum přístupu=2009-10-31 |url archivu=https://web.archive.org/web/20200430160950/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/bo.html |datum archivace=2020-04-30 |nedostupné=ano }} [33] => | náboženství = [[Pravoslaví|pravoslavní]], [[Římskokatolická církev|římští katolíci]]{{Citace elektronické monografie|url=https://www.state.gov/j/drl/rls/irf/2011religiousfreedom/index.htm?dlid=192787#wrapper|titul=International Religious Freedom Report for 2011|datum přístupu=2018-03-27|jazyk=anglicky|vydavatel=U.S. State Department|url archivu=https://web.archive.org/web/20180328041355/https://www.state.gov/j/drl/rls/irf/2011religiousfreedom/index.htm?dlid=192787#wrapper|datum archivace=2018-03-28|nedostupné=ano}} [34] => | státní zřízení = [[Unitární]] [[prezidentská republika]] pod [[Autoritativní]] [[diktaturou]] [35] => | datum vzniku = [[25. srpen|25. srpna]] [[1991]] [36] => | způsob vzniku = [[rozpad Sovětského svazu]], uznání v prosinci 1991 [37] => | funkce1 = Prezident [38] => | vládce1 = [[Alexandr Lukašenko]]
([[Protesty v Bělorusku (2020–2021)|legitimita zpochybněna]]) [39] => | funkce2 = Předseda vlády [40] => | vládce2 = [[Roman Golovčenko]] [41] => | měna = [[Běloruský rubl]] [42] => | kód měny = BYN [43] => | HDP/ob. = 18 066{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2018-05-24}} [44] => | HDP/ob.misto = 65 [45] => | HDP aktuální k = 2016 [46] => | Gini = 29,7 [47] => | Gini aktuální k = 2002 [48] => | ison = 112 [49] => | iso3 = BLR [50] => | iso2 = BY [51] => | mpz = BY [52] => | předvolba = +375 [53] => | domény = [[.by]], [[.бел]] [54] => | commonscat = Belarus [55] => }} [56] => '''Bělorusko''', plným názvem '''Běloruská republika''' ({{Vjazyce2|be|{{Audio|Republic of Belarus.ogg|''Рэспу́бліка Белару́сь''}}}}, ''Respublika Biełaruś'', {{Vjazyce2|ru|''Респу́блика Белару́сь''}}, ''Respublika Belarus''), je [[Vnitrozemský stát|vnitrozemský]] [[stát]] ve [[Východní Evropa|východní]] [[Evropa|Evropě]]. Hraničí s [[Polsko|Polskem]] na západě, [[Litva|Litvou]] na severozápadě, [[Lotyšsko|Lotyšskem]] na severu, [[Rusko|Ruskem]] na severu a východě a s [[Ukrajina|Ukrajinou]] na jihu.{{Citace elektronické monografie [57] => | příjmení = [58] => | jméno = [59] => | titul = Belarus [60] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/bo.html [61] => | vydavatel = CIA [62] => | místo = [63] => | datum vydání = [64] => | datum přístupu = 2017-10-23 [65] => | jazyk = Angličtina [66] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200430160950/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/bo.html [67] => | datum archivace = 2020-04-30 [68] => | nedostupné = ano [69] => }} Hlavním městem je [[Minsk]]. [70] => [71] => V zemi žije přibližně 9,2 milionu obyvatel{{Citace elektronické monografie [72] => | titul = Size and natural increase of population [73] => | url = http://www.belstat.gov.by/en/ofitsialnaya-statistika/social-sector/demografiya_2/osnovnye-pokazateli-za-period-s-__-po-____gody_3/size-and-natural-increase-of-population_2/ [74] => | datum přístupu = 2018-07-04 [75] => | jazyk = anglicky [76] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180703163705/http://www.belstat.gov.by/en/ofitsialnaya-statistika/social-sector/demografiya_2/osnovnye-pokazateli-za-period-s-__-po-____gody_3/size-and-natural-increase-of-population_2/ [77] => | datum archivace = 2018-07-03 [78] => | nedostupné = ano [79] => }}, přičemž tento počet od devadesátých let 20. století pozvolna klesá. Většinu z nich tvoří [[Bělorusové]], nejpoužívanějším jazykem je však [[ruština]], která má stejně jako [[běloruština]] úřední status. [80] => [81] => Bělorusko je nezávislé od roku [[1991]], kdy se stalo jednou z nástupnických republik [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Je zakládajícím členem [[Společenství nezávislých států]] a zahraničně-politicky je silně orientováno na [[Rusko]], s nímž roku [[1997]] vstoupilo do [[Svaz Ruska a Běloruska|svazu]].{{Citace elektronického periodika |titul=Договор от 2 апреля 1997 г. „Договор о Союзе Беларуси и России“ |url=http://www.lawbelarus.com/world/sub02/texa3481.htm |datum přístupu=2008-12-01 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090114062255/http://www.lawbelarus.com/world/sub02/texa3481.htm |datum archivace=2009-01-14 |nedostupné=ano }} Země byla demokratická pouze 3 roky (1991–1994). Od roku 1994 je nepřetržitě prezidentem země [[Alexandr Lukašenko]], který je západními zeměmi kritizován za nedemokratické postupy a potlačování opozice. Zároveň je označován za „posledního diktátora v Evropě“.{{Citace elektronického periodika [82] => | titul = Bělorusko zatýká oponenty a nepouští do země aktivisty. Hokejový šampionát začíná [83] => | periodikum = Hospodářské noviny (iHNed.cz) [84] => | url = https://zahranicni.ihned.cz/evropa-slovensko/c1-62155160-belorusko-zatyka-oponenty-a-nepousti-do-zeme-aktivisty-hokejovy-sampionat-zacina [85] => | datum vydání = 2014-05-09 [86] => | jazyk = cs [87] => | datum přístupu = 2020-08-10 [88] => }}{{Citace elektronické monografie|url=https://echo24.cz/a/wpysc/diktator-nevadi-ceskych-fanousku-je-v-totalitni-zemi-dost-a-co-tam-vidi|titul=Diktátor nevadí. Českých fanoušků je v totalitní zemi dost. A co tam vidí?|vydání=14. května 2014}}http://dejinyasoucasnost.cz/archiv/2007/5/volby-bez-volby/ Bělorusko je jediný stát v Evropě, který v praxi vykonává [[trest smrti]]. [[Václav Havel]] ho označil roku 2005 za „poslední totalitní stát v Evropě“.{{Citace elektronické monografie|url=https://www.forum2000.cz/cz/projekty/iniciativa-spolecna-starost/vyzvy/posledni-totalitni-stat-v-evrope/|titul=Poslední totalitní stát v Evropě|url2=http://web.archive.org/web/20160513160949/https://www.forum2000.cz/cz/projekty/iniciativa-spolecna-starost/vyzvy/posledni-totalitni-stat-v-evrope/|vydání=srpen 2005|jméno=Vaclav|příjmení=Havel|vydavatel=Forum 2000|datum přístupu=2016-04-20|url archivu=https://web.archive.org/web/20160513160949/https://www.forum2000.cz/cz/projekty/iniciativa-spolecna-starost/vyzvy/posledni-totalitni-stat-v-evrope/|datum archivace=2016-05-13|nedostupné=ano}} Od roku 2020 je po neuznaných prezidentských volbách pozice prezidenta rozporována mezi Alexandrem Lukašenkem a jeho protikandidátkou [[Svjatlana Cichanouská|Svjatlanou Cichanouskou]] sídlící v [[Litva|litevském]] exilu. [89] => [90] => == Dějiny == [91] => {{Viz též|Dějiny Běloruska}} [92] => === Prehistorie === [93] => [[Soubor:Антрапаморфная скульптура. Асавец-2.jpg|vlevo|náhled|259x259pixelů|[[Neolit|Neolitický]] nález z [[Vitebská oblast|Vitebské oblasti]]]] [94] => Od roku 5000 do roku 2000 před naším letopočtem převládala na dnešním běloruském území [[kultura s lineární keramikou]]. Nalezeny byly i pozůstatky kultury Dněpersko-doněcké ze stejné doby.{{cite book|last1=Shaw|first1=Ian|last2=Jameson|first2=Robert|title=A Dictionary of Archaeology|publisher=Wiley|year=2008|pages=203–04|url=https://books.google.com/books?id=8HKDtlPuM2oC&pg=PA203|isbn=978-0-470-75196-1}} [[Kimmeriové]] a další [[Kočovnictví|kočovníci]] se pohybovali po této oblasti do roku 1000 př. n. l.{{Citace periodika [95] => | příjmení = Stetsyuk [96] => | jméno = Valentyn [97] => | titul = Cimmerians in Eastern European History [98] => | url = https://www.academia.edu/38376138/Cimmerians_in_Eastern_European_History [99] => | datum přístupu = 2023-05-03 [100] => }} Ve [[3. století př. n. l.]] se objevila [[Zarubiněcká kultura]], poprvé popsaná českých archeologem [[Čeněk Chvojka|Čeňkem Chvojkou]]. Zarubiněcká kultura byla patrně produktem [[Baltové|baltských kmenů]], jako byli například [[Jotvingové]].{{Citace periodika [101] => | příjmení = Tarasov [102] => | jméno = Илья Тарасов / Ilia M. [103] => | titul = Балты в миграциях Великого переселения народов // Исторический формат. № 3-4 (11-12). 2017. С. 95-124. [104] => | periodikum = Исторический формат, №3-4 [105] => | datum vydání = 2017-01-01 [106] => | url = https://www.academia.edu/37147068/%D0%91%D0%B0%D0%BB%D1%82%D1%8B_%D0%B2_%D0%BC%D0%B8%D0%B3%D1%80%D0%B0%D1%86%D0%B8%D1%8F%D1%85_%D0%92%D0%B5%D0%BB%D0%B8%D0%BA%D0%BE%D0%B3%D0%BE_%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B5%D1%81%D0%B5%D0%BB%D0%B5%D0%BD%D0%B8%D1%8F_%D0%BD%D0%B0%D1%80%D0%BE%D0%B4%D0%BE%D0%B2_%D0%98%D1%81%D1%82%D0%BE%D1%80%D0%B8%D1%87%D0%B5%D1%81%D0%BA%D0%B8%D0%B9_%D1%84%D0%BE%D1%80%D0%BC%D0%B0%D1%82_3_4_11_12_2017_%D0%A1_95_124 [107] => | datum přístupu = 2023-05-03 [108] => }} [109] => [110] => Kolem [[5. století|5. století]] byla oblast převzata kmeny [[Slované|slovanskými]].{{Citace elektronického periodika [111] => | příjmení = Plokhy [112] => | jméno = Serhii [113] => | titul = The Origins of the Slavic Nations {{!}} European history after 1450 [114] => | periodikum = Cambridge University Press [115] => | url = https://www.cambridge.org/cz/academic/subjects/history/european-history-after-1450/origins-slavic-nations-premodern-identities-russia-ukraine-and-belarus,%20https://www.cambridge.org/cz/academic/subjects/history/european-history-after-1450 [116] => | jazyk = en [117] => | datum přístupu = 2023-05-03 [118] => }} Převzetí bylo částečně způsobeno nedostatečnou vojenskou koordinací Baltů, ale postupná asimilace Baltů do slovanské kultury měla mírumilovnou povahu.{{harvnb|Zaprudnik|1993|p=7}} K přišlým slovanským kmenům patřili [[Kriviči]], [[Dregoviči]], [[Polochané]] nebo [[Radimiči]]. Jejich oblast vymezili [[Skytové]], kteří migrovali na okrajích slovanského osídlení. Nájezdníci z Asie, mezi nimiž byli [[Hunové]] a [[Avaři]], tudy prošli v 5.-7. století, ale nedokázali Slovany vytlačit.John Haywood, ''Historical Atlas, Ancient and Classical World'' (1998). [119] => [120] => === Polock a Kyjevská Rus === [121] => {{viz též|Kyjevská Rus}} [122] => [[Soubor:Rahvałod, Rahnieda (Połacak). Рагвалод, Рагнеда (Полацак).jpg|vlevo|náhled|[[Ragnvald I.|Ragnvald]] a [[Rogněda Polocká|Rogněda]]]] [123] => První zmínky o běloruských knížectvích pocházejí z [[9. století]]. Nejdůležitějším z nich bylo [[Polocké knížectví]], první významný státní útvar běloruských dějin. Hlavním městem byl [[Polock]], jež je v písemných pramenech poprvé zmiňován roku 860. Zakladatelem knížectví byl [[Varjagové|Varjag]] ([[Vikingové|Viking]]) [[Ragnvald I.|Ragnvald]]. Příběh jeho dcery [[Rogněda Polocká|Rognědy]], kterou unesl kníže [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]] [[Vladimír I.]], patří k nejznámějším příběhům raných běloruských dějin. [[Soubor:Iziaslav of Polock Stamp avers.jpg|vlevo|náhled|180x180pixelů|[[Izjaslav Vladimirovič|Izjaslavova]] pečeť nalezená v roce [[1954]]]] [124] => Polocké knížectví bylo do velkého slovanského soustátí Kyjevské Rusi nakonec v 10. století integrováno, stalo se jedním ze tří jeho hlavních stavebních kamenů. Kyjevská Rus přinesla Polockému státu [[Christianizace|christianizaci]], jež započala okolo roku 992. Misionáře vyslal z kyjevského centra [[Vladimír I.]] Za vlády [[Izjaslav Vladimirovič|Izjaslava Vladimiroviče]] (978–1001), „knížete knihomila“, došlo v Polocku ke kulturnímu rozkvětu a zavedení [[cyrilice]]. Za vlády knížete [[Vseslav Brjačislavič|Vseslava Brjačislaviče]] ([[1044]]–[[1101]]) získal Polock na Kyjevu mnohem větší nezávislost. Vseslav politicky těžil z krize uvnitř Kyjevské Rusi, ekonomicky ze zprostředkování obchodu mezi Kyjevem a [[Skandinávie|Skandinávií]]. V roce 1067 bylo poprvé v písemných pramenech zmíněno město [[Minsk]]. [[Soubor:001 Kievan Rus' Kyivan Rus' Ukraine map 1220 1240.jpg|náhled|[[Ruská knížectví]] v době mongolské invaze na Rus ve 13. století|vlevo|199x199pixelů]] [125] => [126] => V oblasti již předtím existovala ještě další knížectví, jiná vznikla po rozpadu Polocku: [[Turovské knížectví|Turovské]], [[Gorodenské knížectví|Gorodenské]], [[Vitebské knížectví|Vitebské]] nebo [[Minské knížectví]]. Nejvýznamnější z nich bylo Turovské, jehož první kníže [[Svatopluk Vladimirovič]] sehrál významnou roli při formování Kyjevské Rusi. [127] => [128] => Po [[Rozpad Kyjevské Rusi|zániku Kyjevské Rusi]] (definitivně [[1240]]) pod [[Mongolský vpád na Rus|náporem Mongolů]] (běloruskému území se jejich invaze vyhnula) začala do mocensky rozdrobeného prostoru pronikat litevská knížata. Území tzv. [[Černá Rus|Černé Rusi]] (okolí [[Novogrodek|Novogrodku]]) si podřídil už kníže, později král, [[Mindaugas]] v polovině [[13. století]]. Roku 1242 se k Litvě připojilo i Minské knížectví. Po roce [[1316]] (nástup [[Gediminas]]e) už litevští panovníci systematicky připojovali jednotlivé běloruské a ukrajinské země ke svému soustátí. [129] => [[Soubor:Flag of Belarus with Pahonia.png|náhled|Stará běloruská vlajka se znakem [[Pahoňa]]]] [130] => Také vzrůstající tlak německých vojsk ([[Řád německých rytířů]] a [[Řád mečových bratří|Řád mečových rytířů]]) a nájezdy [[Tataři|Tatarů]]/[[Mongolská říše|Mongolů]] přispěly ke zformování litevsko-běloruské jednoty. Bílá Rus tvořila podstatnou část [[Litevské velkoknížectví|Velikého knížectví litevského]]. Hlavní město se zpočátku dokonce nacházelo v Bělorusku, byl jím [[Novogrodek]], kde byl roku [[1253]] korunován první (a poslední) litevský král [[Mindaugas]]. Roku [[1323]] bylo ale hlavní město přesunuto více na západ, do dnešního litevského [[Vilnius|Vilniusu]] (Vilna). Zlatá éra tohoto státního útvaru nastala zejména za vlády [[Vytautas|Vitolda Velikého]]. Jeho dědictvím jsou i symboly jako znak zvaný [[pahoňa]] nebo bílo-červeno-bílá vlajka. Ty však jsou dnes v Bělorusku státními orgány vytlačovány z veřejného prostoru.{{Citace periodika [131] => | titul = Protiběloruský režim v Bělorusku - InformNapalm.org (Čeština) [132] => | periodikum = InformNapalm.org (Čeština) [133] => | datum = 2016-05-21 [134] => | jazyk = en-US [135] => | url = https://informnapalm.org/cz/protibelorusky-rezim-v-belorusku/ [136] => | datum přístupu = 2018-11-15 [137] => }} [138] => [139] => === Polsko-litevská unie === [140] => {{viz též|Polsko-litevská unie (1569–1795)}} [141] => [[Soubor:Lithuanian state in 13-15th centuries.png|náhled|Litevské velkoknížectví v 13.–15. století, v době největšího rozmachu; právě Bílá Rus spolu se starou Litvou tvořily jádro tohoto státu|vlevo|224x224pixelů]] [142] => [[Soubor:Smalensk. Смаленск (1627, 1843).jpg|náhled|[[Smolensk]] roku 1627]] [143] => Útoky moskevských vojsk na východní hranice země na konci [[15. století]] (viz též [[rusko-litevské války]]) si vynutily centralizaci státu a zvýšení finančních výdajů na vojsko. Na začátku [[16. století]] ztratila slábnoucí Litva východní část Bílé Rusi včetně města [[Smolensk]]a ([[1514]]). Ten byl sice roku 1611 Rusům ještě jednou vyrván, ale roku 1654 ho získali znovu v chaosu [[Chmelnického povstání]] a je součástí Ruska do dnešních dnů. [144] => [145] => V roce [[1569]] se Litva a sousední Polsko, do té doby spojené pouze osobou panovníka, sjednotily ve federativní stát nazvaný [[Polsko-litevská unie|Republika obou národů]]. Pro Litvu a Bílou Rus to znamenalo ztrátu některých území na jihu (dnes Ukrajina) a podřízení se svrchovanosti polského království. Také částečnou polonizaci (především šlechty a kléru). Poláci usilovali též o [[Katolicismus|katolizaci]], nakonec zvolili kompromis zvaný [[Brestlitevská unie]] (1595), jež znamenala v Bělorusku vytvoření [[Běloruská řeckokatolická církev|Běloruské řeckokatolické církve]], která se podřídila římskému [[Papež|papeži]], ale mohla si ponechat východní rituály a [[Církevní slovanština|církevní slovanštinu]]. [146] => [147] => V roce 1697 bylo zakázáno používat běloruštinu (přesněji tehdejší [[Rutenština|rutenštinu]], zvanou též staroběloruština) v úředním styku. Na druhou stranu, díky sjednocení tří historických zemí bylo možné až do poloviny [[17. století]] vzdorovat tlaku [[Ruské carství|Ruského carství]]. V době Republiky obou národů byla [[běloruština]] silně ovlivněna [[polština|polštinou]].{{Doplňte zdroj}} [148] => [149] => === Ruské impérium === [150] => {{viz též|Kościuszkovo povstání|Listopadové povstání|Lednové povstání|Rusifikace Běloruska}} [151] => V letech [[1772]]–[[1795]] se [[Dělení Polska|dělením Polska]] země postupně stala součástí [[Ruské impérium|Ruského impéria]]. Běloruská území získaná [[Kateřina II. Veliká|Kateřinou II.]] byla v roce 1796 zahrnuta do [[Běloruská gubernie|Běloruské gubernie]]. Běloruština byla následně omezována ve prospěch [[Ruština|ruštiny]] a byla podporována pouze [[Pravoslaví|pravoslavná církev]], zatímco řeckokatolická církev uznávající autoritu papeže byla potlačována. [[Soubor:Кастусь Каліноўскі.jpg|náhled|226x226pixelů|[[Konstanty Kalinowski]]]] [152] => V letech [[1830]]/[[1831|31]] propuklo v Polsku (tzv. [[Kongresové Polsko|Kongresovce]]), Litvě a na Bílé Rusi [[Listopadové povstání|protiruské povstání]], které ale bylo tvrdě potlačeno. Roku [[1839]], za vlády [[Mikuláš I. Pavlovič|Mikuláše I.]], byla zahájena silná [[rusifikace]]. Bylo [[Rusifikace Běloruska|zakázáno používání běloruského jazyka]] ve veřejných školách, nesměly vycházet knihy v běloruštině. K těm, kdo vzdorovali, patřil [[Konstanty Kalinowski]] (Kastus Kalinouski), jenž pocházel ze zemanské rodiny na východě Běloruska. V [[Hrodno|Hrodnu]] založil organizaci, která začala vydávat noviny ''Mużyckaja praŭda''. Vycházely v běloruštině, nebyly ovšem tištěny [[Cyrilice|cyrilicí]], nýbrž [[Latinka|latinkou]]. Když se Kalinowski roku 1863 dozvěděl, že v Polsku vypuklo [[Lednové povstání|Lednového povstání]], rozhodl se zahájit vzpouru i v Bělorusku, k níž se snažil strhnout hlavně rolníky. Snil o obnovení polsko-litevského soustátí, v němž by Bělorusko mělo autonomii, a kde by byla lépe vyřešena sociální, zejména rolnická otázka. Jeho povstání ale Moskva potlačila a Kalinowski byl oběšen roku 1864. [153] => [154] => Kalinowského postava, jako mnoho jiných témat, je dodnes v Bělorusku předmětem sporů, Lukašenkova vláda jeho památku potlačuje, kvůli jeho protiruskému zaměření. Kalinowského jméno si dal do názvu i běloruský pluk bojující od roku 2022 proti ruským okupantům na Ukrajině.{{Citace elektronického periodika [155] => | titul = Bělorusové už bojují. Proti Rusům [156] => | periodikum = Novinky.cz [157] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [158] => | vydavatel = Borgis [159] => | url = https://www.novinky.cz/clanek/valka-na-ukrajine-belorusove-uz-bojuji-proti-rusum-40390964 [160] => | datum vydání = 2022-03-19 [161] => | jazyk = cs [162] => | datum přístupu = 2023-05-04 [163] => }} [164] => [165] => Po potlačení povstání ruská vláda v roce 1864 striktně nařídila užívání cyrilice a až do roku 1905 nebylo povoleno vydávání žádných tiskovin v běloruštině. Koncem [[19. století]] a začátkem [[20. století]] zesílilo národní hnutí, které usilovalo o samosprávu a opětovné zavedení běloruštiny (např. časopis ''Gomon''). Začaly se objevovat i socialistické myšlenky - [[Ignacy Hryniewiecki]], vrah [[Car|cara]] [[Alexandr II. Nikolajevič|Alexandra II.]], byl zakladatelem běloruské sekce radikálního hnutí [[Narodnaja volja]]. [166] => [167] => === 20. století === [168] => {{viz též|Západní Bělorusko}} [169] => [[Soubor:Dziejačy BNR. Дзеячы БНР (1918).jpg|vlevo|náhled|První běloruská vláda roku 1918, dole druhý zleva prezident [[Jan Sierada|Sierada]]]] [170] => Po zhroucení carského Ruska se v prosinci [[1917]] konal Všeběloruský sjezd, na kterém byla zvolena vláda Běloruska. Po podepsání [[Brestlitevský mír|Brestlitevského míru]] byla 25. března 1918 vyhlášena [[Běloruská lidová republika]], první nezávislý stát v dějinách nazývající se Bělorusko.{{Citace elektronického periodika [171] => | titul = Před 100 lety vyhlásilo Bělorusko samostatnost [172] => | periodikum = iDNES.cz [173] => | url = https://technet.idnes.cz/pred-100-lety-belorusko-samostatnost-db6-/pred-100-lety.aspx?c=A180324_152633_tv-zpravy_vojt [174] => | datum vydání = 2018-03-25 [175] => | datum přístupu = 2018-11-15 [176] => }} Prvním prezidentem byl [[Jan Serada]]. Stát však existoval jen krátce, pohltila ho ruská [[Rudá armáda]]. [[Rada Běloruské lidové republiky|Vláda]] odešla do exilu, za oficiálního představitele Běloruska byla uznána [[Německo|Německem]], [[Litva|Litvou]] a [[Československo|Československem]]. Existuje dosud, jako nejdéle sloužící [[exilová vláda]] na světě. Centrem běloruské protibolševické emigrace se stala [[Praha]], exilová vláda zde sídlila od roku 1923.{{Citace elektronického periodika [177] => | titul = Běloruská národnostní menšina [178] => | periodikum = www.vlada.cz [179] => | url = http://www.vlada.cz/cz/ppov/rnm/mensiny/beloruska-mensina-108869/ [180] => | jazyk = cs [181] => | datum přístupu = 2023-05-04 [182] => }} První exilový prezident [[Petr Krečevski]] i jeho nástupce [[Vasilij Ivanovič Zacharka]] jsou pohřbeni na [[Olšanské hřbitovy|Olšanských hřbitovech]]. Třetí prezident [[Mikola Abramčyk]] v Praze žil a studoval, funkce se roku 1943 ujímal však již v [[Paříž|Paříži]].{{Citace monografie [183] => | příjmení = Kolenovská [184] => | jméno = Daniela [185] => | příjmení2 = Plavec [186] => | jméno2 = Michal [187] => | titul = Běloruská emigrace v meziválečném Československu: Studie a dokumenty [188] => | url = https://books.google.cz/books/about/B%C4%9Blorusk%C3%A1_emigrace_v_meziv%C3%A1le%C4%8Dn%C3%A9m.html?id=CMBADwAAQBAJ&redir_esc=y [189] => | vydavatel = Charles University in Prague, Karolinum Press [190] => | počet stran = 287 [191] => | isbn = 978-80-246-3781-5 [192] => | poznámka = Google-Books-ID: CMBADwAAQBAJ [193] => | jazyk = cs [194] => }} [195] => [[Soubor:Caricature for Riga Peace 1921.png|náhled|Karikatura znázorňující rozdělení Běloruska mezi Polsko a sovětské Rusko roku 1921]] [196] => Bolševici [[1. leden|1. ledna]] [[1919]] vyhlásili [[Běloruská sovětská socialistická republika|Běloruskou sovětskou socialistickou republiku]]. O její území se bojovalo v [[polsko-sovětská válka|sovětsko-polské válce]], ale po ní v roce [[1921]] připadla západní část – tzv. [[Kresy|''kresy'']] (přibližně třetina území včetně [[Grodno|Grodna]] a [[Brest (Bělorusko)|Brestu Litevského]]) – [[Druhá Polská republika|Polsku]]. Je známa též jako [[Západní Bělorusko]]. Zbývající část včetně Minsku pak zůstala Běloruské SSR v rámci [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Nacionalistická [[Druhá Polská republika]] zavírala v kresech běloruské školy a potlačovala používání běloruštiny.[[Norman Davies]], ''God's Playground'' (polské vydání), s.512-513 Běloruskou reprezentaci zde vedl [[Branislav Taraškievič]]. Jeho Svaz běloruských rolníků a dělníků byl však polskou vládou zakázán a Taraškievič zatčen. [197] => [[Soubor:Kurapaty 1989 meeting.jpg|vlevo|náhled|Připomínka masového vraždění v Kurapaty, rok 1989 ]] [198] => Ještě horší útlak však čekal Bělorusy v Sovětském svazu. V [[Kurapaty]] se konaly hromadné popravy běloruských občanů v období [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinovy]] [[Velká čistka|velké čistky]]. Místo je kvůli tomu někdy nazýváno též "běloruská [[Katyňský masakr|Katyň]]".{{Citace periodika [199] => | příjmení = Krupka [200] => | jméno = Jaroslav [201] => | titul = Od bývalého popraviště k vězení. Bělorusové chystají na protest lidský řetěz [202] => | periodikum = Deník.cz [203] => | datum vydání = 2020-08-20 [204] => | jazyk = cs [205] => | url = https://www.denik.cz/ze_sveta/belorusko-kurapaty-akrescin.html [206] => | datum přístupu = 2023-05-04 [207] => }} Počet obětí je dodnes utajován, odhady se pohybují od třiceti tisíc po čtvrt milionu popravených. Během "noci popravených básníků", z 29. na 30. října 1937, bylo v minském vězení zastřeleno 130 významných osobností běloruské kultury ([[Michaś Čarot]], [[Julij Taubin]], [[Valery Marakou]] ad.).{{Citace elektronického periodika [208] => | příjmení = Hrak [209] => | jméno = Halka [210] => | příjmení2 = Ščur [211] => | jméno2 = Max [212] => | titul = 29. října 1937 – Černá noc běloruských dějin [213] => | periodikum = Paměť národa [214] => | url = https://www.pametnaroda.cz/cs/magazin/stalo-se/29-rijna-1937-cerna-noc-beloruskych-dejin [215] => | jazyk = cs [216] => | datum přístupu = 2023-05-04 [217] => }} Byly rovněž zahrabáni v Kurapaty. Hrůznou historii místa odhalil až článek běloruských historiků [[Zjanon Pazňak|Zjanona Pazňaka]] a Jauhena Šmyhaleva zveřejněný roku 1988 během [[Michail Gorbačov|Gorbačovovy]] [[Perestrojka|perestrojky]]. Bělorusové pořádají od té doby k místu poutě během [[Dušičky|dušiček]], Lukašenkův režim proti nim ale zasahuje a snaží se vzpomínku na stalinské represe vymazat.{{Citace elektronického periodika [218] => | titul = Dušičkový průvod v Bělorusku těžkooděnci rozháněli výstřely. Přišly desetitisíce lidí [219] => | periodikum = Aktuálně.cz [220] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/dusickovy-pruvod-v-belorusku-tezkoodenci-rozhaneli-vystrely/r~15f4a7ee1c5611eb9c800cc47ab5f122/ [221] => | datum vydání = 2020-11-01 [222] => | jazyk = cs [223] => | datum přístupu = 2023-05-04 [224] => }}{{Citace periodika [225] => | příjmení = Marples [226] => | jméno = David R. [227] => | příjmení2 = Laputska [228] => | jméno2 = Veranika [229] => | titul = Kurapaty: Belarus’ Continuing Debates [230] => | periodikum = Slavic Review [231] => | datum vydání = 2020/ed [232] => | ročník = 79 [233] => | číslo = 3 [234] => | strany = 521–543 [235] => | issn = 0037-6779 [236] => | doi = 10.1017/slr.2020.156 [237] => | jazyk = en [238] => | url = https://www.cambridge.org/core/journals/slavic-review/article/abs/kurapaty-belarus-continuing-debates/16D9B1BF0F0F16B033B40AF4CAB43BD5 [239] => | datum přístupu = 2023-05-04 [240] => }} [241] => [[Soubor:Soviet guerilla-colored.jpg|vlevo|náhled|Běloruští partyzáni]] [242] => V září [[1939]], šestnáct dní po [[Invaze do Polska (1939)|německé invazi]], bylo Polsko z východu přepadeno Sovětským svazem; polská část Běloruska byla následně připojena k Běloruské SSR a byla zde zahájena [[kolektivizace]]. [[Operace Barbarossa|Německá invaze do SSSR]] během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] a následná [[Říšský komisariát Ostland|německá okupace]] způsobila Bělorusku obrovské škody a ztrátu 2,2-2,7 miliónu lidských životů, což byla celá čtvrtina předválečné populace. Asi 810 000 ze zabitých byli partyzáni. Běloruské partyzánské hnutí bylo mimořádně silné a stalo se po válce základem národní identity.{{Citace periodika [243] => | příjmení = Ioffe [244] => | jméno = Grigory [245] => | titul = The Partisan Movements in Belarus During World War II [246] => | periodikum = Jamestown Foundation [247] => | datum vydání = 2015-02-06 [248] => | jazyk = en-US [249] => | url = https://jamestown.org/program/the-partisan-movements-in-belarus-during-world-war-ii-part-two/ [250] => | datum přístupu = 2023-05-04 [251] => }} Okupační německá moc jako odpověď uplatňovala [[Taktika spálené země|taktiku spálené země]], vyvražděny byly stovky vesnic. Jejich symbolem se stala zejména [[Chatyň]].{{Citace elektronického periodika [252] => | příjmení = [253] => | jméno = [254] => | titul = V běloruské Chatyni upálili nacisté zaživa 149 obyvatel, včetně 75 dětí [255] => | periodikum = ČT24 [256] => | vydavatel = Česká televize [257] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1109957-v-beloruske-chatyni-upalili-naciste-zaziva-149-obyvatel-vcetne-75-deti [258] => | datum vydání = 2013-03-22 [259] => | jazyk = cs [260] => | datum přístupu = 2023-05-04 [261] => }} Během [[holokaust]]u bylo vyvražděno 800 tisíc [[Židé v Bělorusku|Židů]] – přibližně 90 % běloruské židovské populace.{{Citace elektronického periodika [262] => | titul = Jewish Population Tables, 2002 [263] => | url = http://www.jafi.org.il/education/100/concepts/demography/demtables.html [264] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080513110652/http://www.jafi.org.il/education/100/concepts/demography/demtables.html [265] => | datum archivace = 2008-05-13 [266] => | nedostupné = ano [267] => }} V říjnu 1941 byl spáchán [[Slucký pogrom]], při kterém byly německými policisty a jejich [[Litva|litevskými]] spojenci zavražděny tisíce zdejších Židů a dalších obyvatel města [[Sluck]]. Běloruská SSR byla nejhůře zasaženým státem ve druhé světové válce. Bylo zničeno 209 z 290 měst, 85 % průmyslu a více než milion budov. V bojích na [[Východní fronta (druhá světová válka)|východní frontě]] zahynulo 620 tisíc vojáků [[Rudá armáda|Rudé armády]] běloruské národnosti.Vadim Erlikman. ''Poteri narodonaseleniia v XX veke : spravochnik.'' Moscow 2004. {{ISBN|5-93165-107-1}} s. 23–35 Populace Běloruska se vrátila na předválečnou úroveň až v roce 1971.[[Soubor:2014-05-09 Flickr 6714 (15751106762).jpg|náhled|9. května si Bělorusové připomínají vítězství ve [[Východní fronta (druhá světová válka)|Velké vlastenecké válce]] proti nacistickému Německu|vlevo]]V roce [[1945]] byla ustanovena současná [[Curzonova linie|polsko-sovětská hranice]], která nově probíhala asi o 200 km západněji někdejším polským vnitrozemím. K Bělorusku tak bylo přičleněno [[Západní Bělorusko]] a většina lidí polské národnosti odtud byla nuceně [[repatriace|repatriována]] do Polska. Po válce byla poskytnuta Běloruské SSR hospodářská pomoc, která pomohla k obnově zničené ekonomiky. Byla postavena řada nových průmyslových závodů. V 50. letech byla Běloruská SSR dosídlována [[Rusové|Rusy]] a v menší míře také dalšími národy Sovětského svazu; současně opět zesílila [[rusifikace]], zejména po roce 1959.{{Citace elektronického periodika [268] => | titul = Belarus - Stalin and Russification [269] => | periodikum = countrystudies.us [270] => | url = https://countrystudies.us/belarus/11.htm [271] => | datum přístupu = 2023-05-04 [272] => }} Někteří Bělorusové zastávali vysoké pozice v sovětské vládě a armádě, jako například dlouholetý ministr zahraničí [[Andrej Andrejevič Gromyko|Andrej Gromyko]] nebo maršál [[Ivan Jakubovskij]], který velel sovětských vojskům během [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|invaze do Československa v roce 1968]]. [273] => [274] => V roce [[1986]] bylo Bělorusko postiženo [[Černobylská havárie|černobylskou jadernou havárií]], Běloruská SSR byla kontaminována většinou (70 %) jaderného spadu.{{Citace periodika [275] => | titul = Belarus: Five things you may not know about the country [276] => | periodikum = BBC News [277] => | datum vydání = 2020-08-11 [278] => | jazyk = en-GB [279] => | url = https://www.bbc.com/news/world-europe-53727243 [280] => | datum přístupu = 2023-05-04 [281] => }} [[Černobylská jaderná elektrárna|Černobylská elektrárna]] se totiž nacházela jen 16 kilometrů za běloruskou hranicí, v sousední [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinské SSR]]. [282] => [283] => Na konci 80. let, v důsledku uvolnění díky Gorbačovově perestrojce, se začala formovat v Bělorusku i první opoziční hnutí. Ke klíčovým patřila [[Běloruská lidová fronta]] (Беларускі Народны Фронт "Адраджэньне"), která brzy začala volat po samostatnosti Běloruska. [284] => [285] => === Nezávislost === [286] => V březnu 1990 proběhly volby do Nejvyššího sovětu Běloruské SSR. Ačkoli opoziční kandidáti, většinou spojení s Běloruskou lidovou frontou, obsadili pouze 10 % křesel, celá nová generace politiků začala národnostní otázku vnímat velmi naléhavě. Bělorusko tak 27. července 1990 vyhlásilo svrchovanost.{{Citace elektronického periodika [287] => | titul = OBRAZEM: Bělorusové slaví Lukašenkův státní svátek [288] => | periodikum = iDNES.cz [289] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/obrazem-belorusove-slavi-lukasenkuv-statni-svatek.A070703_153857_zahranicni_mia [290] => | datum vydání = 2007-07-03 [291] => | datum přístupu = 2020-07-26 [292] => }} V dubnu 1991 vypukly masové protesty, v Bělorusku známé jako Dubnové stávky (Красавіцкія забастоўкі). Začaly jako odpor proti zdražování, ale rychle přerostly v protisovětské protesty a žádaly nové volby. V reakci na tyto protesty, ale zejména v reakci na [[srpnový puč]] konzervativních komunistů v Moskvě, běloruský Nejvyšší sovět 25. srpna 1991 vyhlásil nezávislost země. [293] => [[Soubor:RIAN archive 848095 Signing the Agreement to eliminate the USSR and establish the Commonwealth of Independent States.jpg|vlevo|náhled|Podpis [[Bělověžská dohoda|Bělověžské dohody]], uprostřed [[Stanislav Šuškevič|Šuškevič]] a [[Vjačeslav Kebič|Kebič]]]] [294] => Z krize v Moskvě vyšel vítězně [[Boris Jelcin]], který ale získal vládu jen v Rusku, nikoli v celém Sovětském svazu. [[Rozpad Sovětského svazu]] se mu tak hodil k odstranění sovětského vedení jako konkurenčního mocenského centra. 8. srpna tak Jelcin s představiteli Ukrajiny a Běloruska - předsedou běloruského Nejvyššího sovětu [[Stanislav Šuškevič|Stanislavem Šuškevičem]] a předsedou běloruské vlády [[Vjačeslav Kebič|Vjačeslavem Kebičem]] - podepsali [[Bělověžská dohoda|Bělověžskou dohodou]], která ukončila existenci Sovětského svazu.{{Citace elektronického periodika [295] => | titul = 'Spiklenci z pralesa' před 20 lety rozpustili SSSR [296] => | periodikum = Lidovky.cz [297] => | url = https://www.lidovky.cz/svet/spiklenci-z-pralesa-pred-20-lety-rozpustili-sssr.A111207_170355_ln_zahranici_mtr [298] => | datum vydání = 2011-12-08 [299] => | jazyk = cs [300] => | datum přístupu = 2023-05-04 [301] => }} Šuškevič se pak stal první hlavou státu samostatného Běloruska (do 1994), Kebič vedl první běloruskou vládu také až do roku 1994. [[Soubor:Alexander_Lukashenko,_opening_of_Slavianski_Bazar_2014.jpg|náhled|[[Alexandr Lukašenko]] ]] [302] => V březnu 1994 byla přijata nová ústava, ve které byly funkce předsedy vlády svěřeny prezidentovi Běloruska. V prvních přímých prezidentských volbách v roce 1994 nečekaně zvítězil do té doby poměrně neznámý [[Alexandr Lukašenko]], zejména díky svému protikorupčnímu programu.{{Citace elektronického periodika [303] => | příjmení = Novák [304] => | jméno = Martin [305] => | titul = Jak mladý Lukašenko chňapl po moci a proč kdysi nemusel falšovat volby [306] => | periodikum = Hospodářské noviny (HN.cz) [307] => | url = https://vikend.hn.cz/c1-66811190-jak-mlady-lukasenko-chnapl-po-moci-a-proc-kdysi-nemusel-falsovat-volby [308] => | datum vydání = 2020-09-04 [309] => | jazyk = cs [310] => | datum přístupu = 2023-05-04 [311] => }} Ve druhém kole porazil drtivě Vjačeslava Kebiče, když získal 80 procent hlasů. Byly to však poslední skutečně demokratické volby v Bělorusku. Lukašenko rychle začal odbourávat demokratické mechanismy a budovat "poslední diktaturu v Evropě", jak se o jeho režimu začalo mluvit.{{Citace elektronického periodika [312] => | titul = Bělorusko: Poslední evropská diktatura [313] => | periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost [314] => | url = https://www.stoplusjednicka.cz/belorusko-posledni-evropska-diktatura [315] => | datum vydání = 2016-08-22 [316] => | jazyk = en [317] => | datum přístupu = 2023-05-04 [318] => }}{{Citace elektronického periodika [319] => | titul = Z kolchozníka jediným evropským diktátorem. Lukašenko drží v Bělorusku moc už 25 let [320] => | periodikum = iROZHLAS [321] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/belorusko-alexandr-lukasenko-diktator-rusko_1907101742_haf [322] => | jazyk = cs [323] => | datum přístupu = 2023-05-04 [324] => }} Již [[Prezidentské volby v Bělorusku 2006|prezidentské volby v roce 2006]] budily pochybnosti, když byl kandidát opozice [[Aljaksandar Kazulin]] před volbami zatčen, obviněn z výtržnictví a odsouzen na 5,5 roku do vězení.{{Citace elektronického periodika [325] => | příjmení = [326] => | jméno = [327] => | titul = Opozičný predák Kazulin ostáva vo väzení [328] => | periodikum = Sme.sk [329] => | url = https://www.sme.sk/c/3213685/opozicny-predak-kazulin-ostava-vo-vazeni.html [330] => | jazyk = sk [331] => | datum přístupu = 2023-05-04 [332] => }} V roce 2010 se konaly další prezidentské volby, ve kterých získali Lukašenkovi protikandidáti jednotky procent hlasů. Opozice označila volby za zmanipulované, následovaly pokojné demonstrace, které režim tvrdě rozehnal a hlavní představitele (včetně několika prezidentských protikandidátů) uvěznil.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.clovekvtisni.cz/cs/lidska-prava/zeme/belorusko/podpora-obcanske-spolecnosti |datum přístupu=2014-01-17 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150513201739/http://www.clovekvtisni.cz/cs/lidska-prava/zeme/belorusko/podpora-obcanske-spolecnosti |datum archivace=2015-05-13 |nedostupné=ano }} [333] => [[Soubor:Svjatlana Cichanouská, Praha 7.6.2021 (VI).jpg|vlevo|náhled|[[Svjatlana Cichanouská]] v Praze roku 2021]] [334] => [[Soubor:МНБ. Праспект Незалежнасці.jpg|náhled|Pochod proti Lukašenkovi 2020]] [335] => Další [[Volby prezidenta Běloruska 2020|prezidentské volby se konaly 9. srpna 2020]] a Lukašenko v souvislosti s nimi čelil [[Protesty v Bělorusku 2020|masovým protestům]]. Během protestů bylo zhruba 7000 lidí zatčeno, 300 raněno a pět lidí zemřelo.{{Citace elektronické monografie [336] => | příjmení = [337] => | jméno = [338] => | titul = [339] => | url = https://reliefweb.int/report/belarus/press-briefing-notes-belarus-enru [340] => | vydavatel = United Nations Office for the Coordination of Humanitarian Affairs [341] => | datum vydání = 2020-08-21 [342] => | jazyk = en [343] => }}{{Cite web|last=Shotter|first=James|date=2020-12-02|title=Violent crackdown fails to silence Belarus protesters|url=https://www.ft.com/content/d4242169-e90f-4765-8047-675aa3cf162e|url-access=subscription|url-status=live|archiveurl=https://archive.today/20201202084559/https://www.ft.com/content/d4242169-e90f-4765-8047-675aa3cf162e|archivedate=2020-12-02|accessdate=2020-12-05|website=|publisher=[[Financial Times]]|language=en}} Desítky lidí jsou nezvěstné.{{Citace elektronického periodika [344] => | příjmení = [345] => | jméno = [346] => | titul = Lukašenkovi chybí legitimita. EU neuznává výsledek běloruských voleb [347] => | periodikum = Denik.cz [348] => | url = https://www.denik.cz/evropska-unie/summit-belorusko-eu-20200819.html [349] => | datum vydání = 2020-08-19 [350] => }} Výsledky voleb řada států, včetně České republiky a [[Evropská unie|EU]], neuznala.{{Citace elektronického periodika [351] => | příjmení1 = Houska [352] => | jméno1 = Ondřej [353] => | titul = EU neuznala výsledky běloruských voleb. Proti představitelům Lukašenkova režimu zavede sankce [354] => | periodikum = Hospodářské noviny [355] => | datum_vydání = 2020-08-19 [356] => | url = https://zahranicni.ihned.cz/c1-66804500-eu-neuznala-vysledky-beloruskych-voleb-proti-predstavitelum-lukasenkova-rezimu-zavede-sankce [357] => | datum_přístupu = 2021-06-09 [358] => }} Hlavní opoziční kandidátka ve volbách roku 2020 [[Svjatlana Cichanouská]] odešla do Litvy, kde se stala exilovým lídrem běloruské opozice.{{Citace elektronického periodika [359] => | titul = Z černobylského dítěte „Janou z Arku“. Příběh Lukašenkovy soupeřky udivuje [360] => | periodikum = iDNES.cz [361] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/svjatlana-cichanouska-belorusko-alexandr-lukasenko-volby-prezident-prezidentske-vysledek-hlasovani-l.A200811_113007_zahranicni_dtt [362] => | datum vydání = 2020-08-11 [363] => | jazyk = cs [364] => | datum přístupu = 2023-05-04 [365] => }} V Bělorusku byla poté odsouzena na patnáct let do vězení.{{Citace elektronického periodika [366] => | titul = Vůdkyně běloruské opozice Cichanouská dostala v nepřítomnosti 15 let vězení [367] => | periodikum = iDNES.cz [368] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/belorusko-svjatlana-cichanouska-soud-verdirkt-patnact-let-vezeni.A230306_132726_zahranicni_kha [369] => | datum vydání = 2023-03-06 [370] => | jazyk = cs [371] => | datum přístupu = 2023-05-04 [372] => }} Zatykač na ni vydalo i Rusko. [373] => [374] => Lukašenko svůj režim mezinárodně opřel především o spolupráci s Ruskem, zejména od nástupu [[Vladimir Putin|Vladimira Putina]] k moci. Zpočátku měl Lukašenko s Putinem řadu sporů, zejména o dodávky plynu. Ale s rostoucí opozicí uvnitř Běloruska a zejména poté, co Putin Lukašenka podržel při protestech v roce 2020, se Lukašenko stal na Rusku plně závislý.{{Citace elektronického periodika [375] => | titul = Putin podpořil Lukašenka a slíbil miliardy. ‚Musíme se držet blíž staršího bratra,‘ řekl běloruský prezident [376] => | periodikum = iROZHLAS [377] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/vladimir-putin-podpora-lukasenko-belorusko_2009141822_btk [378] => | jazyk = cs [379] => | datum přístupu = 2023-05-04 [380] => }} Umožnil Rusům využít běloruské území k [[Ruská invaze na Ukrajinu|útoku na Ukrajinu v roce 2022]], byť běloruskou armádu do invaze nezapojil.{{Citace elektronického periodika [381] => | titul = Putinovi se nepovedlo Lukašenka zlomit, aby se zapojil do války, míní institut [382] => | periodikum = iDNES.cz [383] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/putin-lukasenko-rusko-belorusko-valka-navsteva.A221220_101858_zahranicni_jadv [384] => | datum vydání = 2022-12-20 [385] => | jazyk = cs [386] => | datum přístupu = 2023-05-04 [387] => }}{{Citace elektronického periodika [388] => | příjmení = Ondráčková [389] => | jméno = Tereza [390] => | titul = Lukašenko váhá mezi Putinem a Bělorusy [391] => | periodikum = ČT24 [392] => | vydavatel = Česká televize [393] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/specialy/rok-velke-invaze/3563721-belorusko-je-uzitecnejsi-jako-hrozba-nez-jako-vojensky-spojenec [394] => | jazyk = cs [395] => | datum přístupu = 2023-05-04 [396] => }} V roce 2022 ale vzniklo "společné vojenského uskupení" Běloruska a Ruska, jež zakládá trvalou přítomnost ruské armády v Bělorusku.{{Citace periodika [397] => | příjmení = [398] => | jméno = [399] => | titul = Do Běloruska dorazili první ruští vojáci. Budou součástí společného uskupení [400] => | periodikum = Deník.cz [401] => | datum vydání = 2022-10-14 [402] => | jazyk = cs [403] => | url = https://www.denik.cz/staty-mimo-eu/rusti-vojaci-v-belorusku.html [404] => | datum přístupu = 2023-05-04 [405] => }} Stále více se hovoří o ruských plánech na plné ovládnutí Běloruska a jeho začlenění do Ruské federace.{{Citace periodika [406] => | příjmení = [407] => | jméno = [408] => | titul = Rusko chce podle dokumentu uniklého z Kremlu pohltit Bělorusko, píší média [409] => | periodikum = Deník.cz [410] => | datum vydání = 2023-02-21 [411] => | jazyk = cs [412] => | url = https://www.denik.cz/staty-mimo-eu/dokument-rusko-chce-ovladnout-belorusko.html [413] => | datum přístupu = 2023-05-04 [414] => }}{{Citace elektronického periodika [415] => | titul = Bělorusko se stane součástí Ruska do roku 2030, odhaluje uniklý dokument [416] => | periodikum = iDNES.cz [417] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/rusko-belorusko-sjednoceni-vojenstvi-svaz.A230221_154418_zahranicni_jhr [418] => | datum vydání = 2023-02-21 [419] => | jazyk = cs [420] => | datum přístupu = 2023-05-04 [421] => }} [422] => [423] => == Státní symboly == [424] => === Vlajka === [425] => [426] => {{Podrobně|Běloruská vlajka}} [427] => [428] => Běloruská vlajka je tvořena listem o poměru stran 1:2 se dvěma vodorovnými pruhy, červeným a zeleným, o poměru šířek 2:1. V žerďové části je umístěn bílý pruh o šířce ⅑ délky vlajky s červeným ornamentem. [429] => [430] => === Znak === [431] => [432] => {{Podrobně|Státní znak Běloruska}} [433] => [434] => Běloruský státní znak je emblém sovětského typu, který tvoří zlatá mapa obrysu země na paprscích slunce, vycházejícího zpoza modré planety. Ohraničení tvoří věnec z obilných klasů, do nichž jsou vloženy květy [[Len|lnu]] a [[Jetel plazivý|jetele]]. Nad nimi je rudá pěticípá hvězda. Klasy jsou na každé straně třikrát převázány stuhou v národních barvách (červená, zelená), ve spodní části je zlatý název státu v [[Běloruština|běloruštině]] „РЭСПУБЛIКА БЕЛАРУСЬ” (v latince RESPUBLIKA BELARUS). [435] => [436] => === Hymna === [437] => [438] => {{Podrobně|Běloruská hymna}} [439] => [440] => Běloruská hymna je píseň ''Мы, беларусы'' (v latince ''My, Belarusy'', {{Vjazyce2|ru|''Мы, белорусы''}}, {{Vjazyce2|cs|''My, Bělorusové''}}). Jedná se o neoficiální název, dle běloruských právních předpisů se hymna nazývá „Státní hymna Běloruské republiky“. Hudbu složil Nescer Sakalovski, autorem původních slov byl Maxim Klimkovič, text však doznal určitých změn. [441] => [442] => == Geografie == [443] => {{viz též|Geografie Běloruska|Reliéf Běloruska}} [444] => === Poloha === [445] => [[Soubor:Belarus-Minsk Province-Horses.jpg|náhled|Koně v [[Minská oblast|Minské oblasti]]]] [446] => S rozlohou 207 595 km² je Bělorusko 84. největším státem na světě, 13. největším v Evropě a 2,6× větším než Česká republika. Bělorusko je největším [[Vnitrozemský stát|vnitrozemským státem]] v Evropě. Na západě má 418 km dlouhou hranici s [[Polsko|Polskem]], 640 km s [[Litva|Litvou]], 161 km s [[Lotyšsko|Lotyšskem]], na východě 1 312 km s [[Rusko|Ruskem]] a na jihu 1 111 km s [[Ukrajina|Ukrajinou]]. Rozkládá se v nížinné oblasti v západní části [[Východoevropská rovina|Východoevropské roviny]] s nevelkými výškovými rozdíly. Nejvyšším bodem země je s nadmořskou výškou 345 m n. m. vrch [[Dzjaržynskaja hara]] západně od [[Minsk]]u.{{Doplňte zdroj}} [447] => [448] => === Vodstvo === [449] => Bělorusko leží na hranici [[povodí]] několika velkých evropských [[řeka|řek]] a současně na rozvodí [[Černé moře|Černého]] a [[Baltské moře|Baltského moře]]. Celková délka řek (delších než 5 km) je 51 000 km. Hustota říční sítě je 0,2 až 0,28 [[kilometr na kilometr čtvereční|km/km²]]. Nejvýznamnější řeky jsou [[Dněpr]] (s [[přítok]]y [[Pripjať]], [[Sož]] a [[Berezina (přítok Dněpru v Bělorusku)|Berezina]]), [[Daugava|Západní Dvina]], [[Němen]] (s přítokem [[Neris|Vilija]]) a na severovýchodě horní tok řeky [[Lovati]] (povodí [[Něva|Něvy]]). Zdroj řek je smíšený s převahou [[déšť|dešťového]] a [[sníh|sněhového]]. Pro všechny řeky jsou charakteristické vysoké stavy na jaře, v povodí Západní Dviny a Němenu i v zimě. Řeky se využívají pro [[Vodní doprava|lodní dopravu]], [[Voroplavba|splavování dřeva]] a v menší míře i jako zdroj [[vodní energie|energie]]. Mnohé řeky přijímají vodu z vysoušených [[bažina|bažin]] a [[bažina|mokřin]], které jsou pro Bělorusko charakteristické. Splavné jsou Dněpr, Berezina a Němen. Po Pripjati [[loď|lodě]] proplouvají do řeky [[Západní Bug]] přes [[Dněpersko-bugský kanál]].{{Doplňte zdroj}} [450] => [451] => Bělorusko má přes 11 000 jezer. [[Seznam jezer v Bělorusku|Běloruská jezera]] jsou pozůstatkem po ustupujícím [[ledovec|ledovci]] na konci [[poslední doba ledová|poslední doby ledové]]. Nejvýznamnější hluboká [[jezero|jezera]] ledovcového původu rozmanitých tvarů pobřeží jsou charakteristická pro sever republiky. Největší z nich jsou jezero [[Narač]] (79,6 km²) a [[Asvějské jezero]] (52,8 km²). Ve středu Běloruska jsou jezera mělká a zarůstající, převážně říčního a [[kras]]ovo-[[sufozní jezero|sufozního]] původu. Na jihu v [[Polesí (region)|Polesí]] je mnoho mělkých jezer uprostřed bažin, z nichž nejvýznamnější jsou [[Červené jezero (Bělorusko)|Červené]] (43,6 km²) a [[Vyhanavské jezero|Vyhanavské]] (26 km²). Nejhlubší jezera jsou [[Dlouhé jezero (Bělorusko)|Dlouhé]] (52,8 m), [[Riču]] (51,9 m) a [[Hiňkava]] (43,3 m).{{Doplňte zdroj}} [452] => [453] => === Klima === [454] => {{Klimagram [455] => | [[Minsk]], '''Bělorusko''' [456] => |-10|-4|40.6 [457] => |-9|-3|33.0 [458] => |-5|2|43.2 [459] => |2|11|43.2 [460] => |7|18|61.0 [461] => |11|21|83.8 [462] => |12|22|88.9 [463] => |12|22|71.1 [464] => |8|16|61.0 [465] => |3|9|48.3 [466] => |-2|3|53.3 [467] => |-7|-2|53.3 [468] => |float=right [469] => |clear=both [470] => |source={{Citace elektronické monografie| vydavatel = The Weather Channel| titul = Monthly Averages for Minsk, Belarus| url = http://www.weather.com/outlook/travel/businesstraveler/wxclimatology/monthly/graph/BOXX0005?from=36hr_bottomnav_business| jazyk = anglicky| datum přístupu = 2008-09-01}} [471] => }}Klimatické podmínky v Bělorusku mají oproti střední Evropě výrazněji [[Kontinentální podnebí|kontinentální]] charakter, s chladnější zimou. Průměrné lednové teploty se pohybují od −5,1 na západě do −7,5 °C na východě, v červenci je pak po celé zemi průměrná teplota kolem 18 [[Stupeň Celsia|°C]]. Průměrné roční srážky jsou 550–650 mm. Většina z nich připadá na jaro a léto. [[Vlhkost vzduchu|Vlhkost]] podnebí je důsledkem vlivu atlantského proudění a blízkosti [[Baltské moře|Baltského moře]].{{Doplňte zdroj}} [472] => [473] => === Flóra a fauna === [474] => Země má nadprůměrné zalesnění, 38,8 % plochy pokrývají lesy = 80 640 km²{{Citace periodika [475] => | příjmení = Якимович [476] => | jméno = Шапарев Николай [477] => | titul = Лесные ресурсы России и Беларуси в показателях устойчивого развития [478] => | periodikum = Вестник Кемеровского государственного университета [479] => | datum vydání = 2013 [480] => | ročník = 1 [481] => | číslo = 3 (55) [482] => | issn = 2078-8975 [483] => | url = https://cyberleninka.ru/article/n/lesnye-resursy-rossii-i-belarusi-v-pokazatelyah-ustoychivogo-razvitiya [484] => | datum přístupu = 2021-03-18 [485] => }}. Na severu převažuje [[smrk]], [[borovice]], [[jedle]], [[bříza]], na jihu pak [[dub]], [[buk]] a [[jilm]]. Jehličnany jsou silně zastoupeny v [[Polesí (region)|Polesí]]. Louky a pastviny tvoří kolem 20 % území. [486] => [487] => Fauna se zde podstatně neliší od středoevropské. Běloruské lesy jsou mimořádně bohaté na živočišné druhy. Vyskytuje se zde [[los evropský|los]], [[rys ostrovid|rys]], [[medvěd hnědý]], méně často pak [[vlk obecný|vlk]]. V polsko-běloruském národním parku [[Bělověžský prales]] lze pak spatřit [[Zubr evropský|zubry]]. Již v roce 1979 byl tento prales zapsán na seznam světového přírodního dědictví UNESCO.{{Citace periodika [488] => | titul = Bělověžský prales je proslulý zejména výskytem zubra evropského - Ekolist.cz [489] => | periodikum = Ekolist.cz [490] => | jazyk = cs-CZ [491] => | url = https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/belovezsky-prales-je-prosluly-zejmena-vyskytem-zubra-evropskeho [492] => | datum přístupu = 2018-11-15 [493] => }} [494] => [495] => {{panorama|Strusta Lake - Panorama.jpg|600px|Pohled na jezero [[Strusta]] ve [[Vitebská oblast|Vitebské oblasti]]}} [496] => [497] => == Politický systém == [498] => [[Soubor:House of Representatives of Belarus.jpg|náhled|Budova vlády v [[Minsk]]u]] [499] => [[Soubor:Minsk Präsidentenpalast 1.JPG|náhled|Sídlo prezidenta]] [500] => Bělorusko je [[prezidentská republika]], kterou řídí [[Prezident Běloruska|prezident]] a [[Bikameralismus|dvoukomorové]] [[Národní shromáždění (Bělorusko)|Národní shromáždění]]. Funkční období prezidenta je pět let. Podle ústavy z roku [[1994]] mohl prezident sloužit pouze dvě funkční období jako prezident, ale změna ústavy v roce 2004 odstranila omezení funkčních období.{{cite news|url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/3882843.stm|title=Profile: Alexander Lukashenko|accessdate=30 April 2010|date=9 January 2007|work=BBC News|publisher=British Broadcasting Corporation|archiveurl=https://web.archive.org/web/20100420191928/http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/3882843.stm| archivedate=20 April 2010|url-status=live}} [[Alexander Lukašenko]] je prezidentem Běloruska od roku 1994. V roce [[1996]] Lukašenko vyzval ke kontroverznímu hlasování o prodloužení prezidentského období z pěti na sedm let. V důsledku toho byly volby, k nimž mělo dojít v roce [[1999]], posunuty na rok [[2001]]. Referendum o prodloužení odsoudil jako „fantastický“ podvod hlavní volební důstojník Viktar Hančar, který byl z úřadu pro oficiální záležitosti odvolán během kampaně.{{cite book|author=Jeffries, Ian|year=2004|title=The countries of the former Soviet Union at the turn of the twenty-first century: the Baltic and European states in transition|publisher=Routledge|isbn=0-415-25230-X|page=274}} Později zmizel beze stopy. Národní shromáždění je [[Bikameralismus|dvoukomorový]] parlament složený ze 110členné sněmovny (dolní komora) a 64členné rady republiky (horní komora).{{Doplňte zdroj}} [501] => [502] => Sněmovna má pravomoc jmenovat předsedu vlády, provádět ústavní změny, požadovat vyslovení důvěry předsedovi vlády a navrhovat zahraniční a domácí politiku.{{cite web|title=Belarus 1994 (rev. 2004)|url=https://www.constituteproject.org/constitution/Belarus_2004?lang=en|website=Constitute|accessdate=17 March 2015}} Rada republiky má pravomoc vybírat různé vládní úředníky, vést obžalovací proces s prezidentem a přijímat nebo odmítat návrhy zákonů schválené Sněmovnou. Každá komora má možnost vetovat jakýkoli zákon schválený místními úředníky, pokud je to v rozporu s ústavou.{{cite web|url=http://www.president.gov.by/en/press19332.html#doc|title=Section IV:The President, Parliament, Government, the Courts|accessdate=22 December 2007|year=2004|work=[[Constitution of Belarus]]|publisher=Press Service of the President of the Republic of Belarus|archiveurl=https://web.archive.org/web/20071217035445/http://www.president.gov.by/en/press19332.html|archivedate=17 December 2007}} [503] => [504] => Vláda zahrnuje Radu ministrů v čele s předsedou vlády a pěti místopředsedy vlády.{{cite web|url=http://www.government.by/en/eng_sostav1.html|title=Deputy Prime Ministers of the Republic of Belarus|accessdate=21 April 2010|year=2010|publisher=Council of Ministers of the Republic of Belarus|archiveurl=https://web.archive.org/web/20100304020325/http://www.government.by/en/eng_sostav1.html|archivedate=4 March 2010|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2020-09-01|url archivu=https://web.archive.org/web/20100304020325/http://www.government.by/en/eng_sostav1.html|datum archivace=2010-03-04|nedostupné=ano}} Členové této rady nemusí být členy zákonodárného sboru a jsou jmenováni prezidentem. Soudnictví zahrnuje Nejvyšší soud a zvláštní soudy, jako je Ústavní soud, který se zabývá konkrétními otázkami souvisejícími s ústavním a obchodním právem. Soudce vnitrostátních soudů jmenuje prezident a potvrzuje je Rada republiky. V trestních věcech je nejvyšším odvolacím soudem nejvyšší soud. Běloruská ústava zakazuje použití zvláštních mimosoudních "soudů", typicky arbitráží. [505] => [506] => V [[Parlamentní volby v Bělorusku 2012|parlamentních volbách v roce 2012]] nebylo 105 ze 110 členů zvolených do Sněmovny reprezentantů přidruženo k žádné politické straně. Komunistická strana Běloruska získala 3 křesla a [[Agrární strana Běloruska|Agrární strana]] a Republikánská strana práce a spravedlnosti po jednom.{{cite web|url=http://www.parties-and-elections.eu/belarus.html|title=Belarus|publisher=Parties and Elections in Europe|date=2012|author=Wolfram Nordsieck|accessdate=18 March 2015}} Většina nestraníků představuje širokou škálu sociálních organizací jako jsou kolektivy pracovníků, veřejná sdružení a organizace občanské společnosti, podobně jako bývalo složení sovětského zákonodárného sboru.{{cite web|url=http://kibristasosyalistgercek.net/english/localGov/local_gov.html|archiveurl=https://web.archive.org/web/20090221062403/http://kibristasosyalistgercek.net/english/localGov/local_gov.html|archivedate=21 February 2009|title=Soviet Local Government|accessdate=18 July 2010|publisher=Russia Today Society|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2020-09-01|url archivu=https://web.archive.org/web/20090221062403/http://kibristasosyalistgercek.net/english/localGov/local_gov.html|datum archivace=2009-02-21|nedostupné=ano}} [507] => [508] => Hodnocení [[Index demokracie|indexu běloruské demokracie]] je nejnižší v Evropě, dále je země organizací [[Freedom House]] označena jako „nesvobodná“, jako „utlačovaná“ v rámci [[Index ekonomické svobody|indexu ekonomické svobody]] a v letech 2013–2014 byla hodnocena jako nejhorší země pro [[Svoboda tisku|svobodu tisku]] v Evropě v rámci žebříčku zveřejněného [[Reportéři bez hranic|Reportéry bez hranic]], který Bělorusko zařadil na 157. místo ze 180 zemí.{{citation| publisher=[[Reporters Without Borders]]| title=Press Freedom Index 2013/2014| date=January 2014| url=https://rsf.org/en/ranking/2014| accessdate=6 March 2014| url-status=dead| archiveurl=https://web.archive.org/web/20140214120404/http://rsf.org/index2014/en-index2014.php| archivedate=14 February 2014| df=dmy-all}} [509] => [510] => === Korupce === [511] => Soudní systém v Bělorusku postrádá nezávislost a je předmětem politických zásahů.{{cite web|title=2012 Human Rights Reports: Belarus|url=https://2009-2017.state.gov/j/drl/rls/hrrpt/2012/eur/204263.htm|work=The US Department of State|publisher=The US Department of State|accessdate=17 November 2013}} Při výběrových řízeních často dochází ke korupčním praktikám, jako je úplatkářství a v běloruském protikorupčním systému chybí ochrana [[Whistleblowing|oznamovatelů]] a [[ombudsman]].{{cite web|title=Snapshot of the Belarus Country Profile|url=http://www.business-anti-corruption.com/country-profiles/europe-central-asia/belarus/snapshot.aspx|work=Business Anti-Corruption Portal|publisher=GAN Integrity Solutions}} Vláda však dosáhla určitého pokroku v boji proti korupci, například minimalizací daňových předpisů s cílem zlepšit transparentnost daňového úřadu.{{cite web|title=Doing Business 2014– Belarus|url=http://www.doingbusiness.org/|work=The World Bank & IFC|publisher=The World Bank & IFC}} [512] => [513] => === Lidská práva === [514] => [[Soubor:Flag of Belarus in Budejovice.jpg|náhled|Dřívější běloruská vlajka používaná v roce 1918 a poté v letech 1943–44 [[Běloruská centrální rada|Běloruskou centrální radou]] a v letech 1991–1995, je široce používána jako symbol opozice vůči vládě Alexandra Lukašenka.]] [515] => Lukašenko sám se popisuje jako „autoritářsky vládnoucí“. Západní země označily Bělorusko pod Lukašenkem za diktaturu; vláda obvinila ty samé západní mocnosti, že se pokoušely Lukašenka vyhnat.{{cite news|first=Stephen|last=Mulvey|title=Profile: European's last dictator?|date=10 September 2001|publisher=British Broadcasting Corporation|url=http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/europe/116265.stm|work=BBC News|accessdate=21 December 2007}} [[Rada Evropy]] od roku 1997 zakázala členství Běloruska kvůli nedemokratickým hlasovacím a volebním praktikám a nesrovnalostem v ústavním referendu z listopadu 1996 a doplňovacích volbách do parlamentu.{{cite web |url=http://press.coe.int/cp/97/11a(97).htm |title=Belarus suspended from the Council of Europe |date=17 January 1997 |publisher=Press Service of the Council of Europe |accessdate=26 March 2006 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20060426062531/http://press.coe.int/cp/97/11a%2897%29.htm |archivedate=26 April 2006 |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2020-09-01 |url archivu=https://web.archive.org/web/20060426062531/http://press.coe.int/cp/97/11a%2897%29.htm |datum archivace=2006-04-26 |nedostupné=ano }} [516] => [517] => Běloruská vláda je také kritizována za porušování lidských práv a za pronásledování nevládních organizací, nezávislých novinářů, národnostních menšin a opozičních politiků.{{cite web|url=https://www.amnesty.org/en/region/europe-and-central-asia/eurasia/belarus |title=Human rights by country – Belarus |accessdate=22 December 2007 |year=2007 |work=Amnesty International Report 2007 |publisher=[[Amnesty International]] |archiveurl=https://web.archive.org/web/20071212011715/http://www.amnesty.org/en/region/europe-and-central-asia/eurasia/belarus |archivedate=12 December 2007 |url-status=live}}{{cite web |url=http://hrw.org/english/docs/2005/01/13/belaru9878.htm |title=Essential Background – Belarus |accessdate=26 March 2006 |year=2005 |publisher=Human Rights Watch |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2020-09-01 |url archivu=https://web.archive.org/web/20050115051738/http://hrw.org/english/docs/2005/01/13/belaru9878.htm |datum archivace=2005-01-15 |nedostupné=ano }} Na základě svědectví Výboru pro zahraniční vztahy Senátu Spojených států označila bývalá ministryně zahraničí USA [[Condoleezza Riceová]] Bělorusko za jednu ze šesti světových „výsep tyranie“.{{cite web|url=http://foreign.senate.gov/testimony/2005/RiceTestimony050118.pdf|title=Opening Statement by Dr. Condoleezza Rice, Senate Foreign Relations Committee|date=18 January 2005|accessdate=26 March 2006|archiveurl=https://web.archive.org/web/20060325002023/http://foreign.senate.gov/testimony/2005/RiceTestimony050118.pdf|archivedate=25 March 2006|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2020-09-01|url archivu=https://web.archive.org/web/20130726044443/http://www.foreign.senate.gov/testimony/2005/RiceTestimony050118.pdf|datum archivace=2013-07-26|nedostupné=ano}} V reakci na to běloruská vláda nazvala hodnocení „dost daleko od reality“.{{cite news |url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/americas/4187361.stm|date=19 January 2005 |title=At-a-glance: 'Outposts of tyranny'|accessdate=26 March 2006 |work=BBC News }} Centrum pro lidská práva Viasna uvádí 11 politických vězňů{{cite web|url=http://spring96.org/en/news/49539|title=List of political prisoners | The Human Rights Center "Viasna"|publisher=Spring96.org|accessdate=4 March 2016}} v Bělorusku aktuálně zadržovaných. Mezi nimi je aktivista za lidská práva [[Ales Bjaljacki]], viceprezident Mezinárodní federace pro lidská práva a šéf Viasny.{{cite web|url=http://freeales.fidh.net/why-is-ales-bialiatski-in-jail|title=Why Ales Bialiatski is in jail?|website=Belarus: Civil Society Under Attack|accessdate=18 March 2015|url-status=dead|archiveurl=https://web.archive.org/web/20150318074235/http://freeales.fidh.net/why-is-ales-bialiatski-in-jail/|archivedate=18 March 2015|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2020-09-01|url archivu=https://web.archive.org/web/20150318074235/http://freeales.fidh.net/why-is-ales-bialiatski-in-jail/|datum archivace=2015-03-18|nedostupné=ano}} [518] => [519] => Lukašenko v roce 2014 oznámil nový zákon, který zakáže pracovníkům [[kolchoz]]ů (přibližně 9% z celkového počtu pracovních sil) opustit svá zaměstnání podle libosti – změna zaměstnání a místa bydliště bude vyžadovat povolení od guvernérů. Zákon byl přirovnán k [[nevolnictví]].{{cite web|url=http://charter97.org/en/news/2014/5/28/100271|title=Lukashenka promises "serfdom" in villages|publisher=Charter '97|date=28 May 2014}}{{cite news|url=http://wyborcza.pl/1,75477,16075099,Panszczyzna_u_Lukaszenki__Prezydent_Bialorusi_chce.html|title=Pańszczyzna u Łukaszenki. Prezydent Białorusi chce zakazać kołchoźnikom odchodzić z pracy|date=2014|newspaper=Gazeta Wyborcza|language=Polish}} Podobné předpisy byly zavedeny pro lesnický průmysl v roce 2012.{{cite web |url=http://belsat.eu/en/wiadomosci/a,11316,in-chase-of-upgrade-serfdom-for-woodworkers.html |title=In chase of upgrade: serfdom for woodworkers? |date=2012 |publisher=[[Belsat]] |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20140726234207/http://belsat.eu/en/wiadomosci/a%2C11316%2Cin-chase-of-upgrade-serfdom-for-woodworkers.html |archivedate=26 July 2014 |df= |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2020-09-01 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140726234207/http://belsat.eu/en/wiadomosci/a%2C11316%2Cin-chase-of-upgrade-serfdom-for-woodworkers.html |datum archivace=2014-07-26 |nedostupné=ano }} [520] => [521] => === Zahraniční politika === [522] => [[Soubor:Putin with Alexander Lukashenko 2015.jpg|náhled|vpravo|Prezident [[Alexandr Lukašenko]] a [[Prezident Ruska|ruský prezident]] [[Vladimir Putin]], 2015]] [523] => [[Soubor:Secretary Pompeo Meets With Belarusian President Lukashenko (49473917277).jpg|náhled|Americký ministr zahraničí [[Mike Pompeo]] s Lukašenkem, který se až do voleb v srpnu 2020 snažil mít dobré vztahy s Ruskem i se Západem]] [524] => [[Soubor:Normandy format talks in Minsk (February 2015) 03.jpeg|náhled|Představitelé Běloruska, Ruska, Německa, Francie a Ukrajiny na summitu v [[První minská dohoda|Minsku]], 11–12. února 2015]] [525] => [[Běloruská sovětská socialistická republika|Běloruská SSR]] byla spolu s [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinskou SSR]] jednou ze dvou [[Republiky v Sovětském svazu|sovětských republik]], které vstoupily do [[Organizace spojených národů|OSN]] jako jedni z původních 51 členů v roce [[1945]]. Po [[Rozpad Sovětského svazu|rozpadu Sovětského svazu]] se Bělorusko podle mezinárodního práva stalo mezinárodně uznávaným nástupnickým státem Běloruské SSR, který si v OSN své členství zachoval.{{Doplňte zdroj}} [526] => [527] => Bělorusko a Rusko jsou od rozpadu Sovětského svazu blízkými obchodními partnery a diplomatickými spojenci. Bělorusko je, pokud jde o dovoz surovin a vývozní trh, závislé na Rusku.{{cite web|url=https://2009-2017.state.gov/r/pa/ei/bgn/5371.htm|title=Background Note: Belarus|accessdate=7 November 2007|publisher=United States State Department|year=2007|author=United States Government}} [528] => [529] => [[Svaz Ruska a Běloruska]], nadnárodní konfederace, vznikl sériemi smluv v letech 1996–99, které požadovaly měnovou unii, rovná práva, jednotné občanství a společnou zahraniční a obrannou politiku. Budoucnost unie však byla zpochybněna kvůli opakovaným zpožděním měnové unie v Bělorusku, neexistenci data referenda pro návrh ústavy a sporu o ropný obchod. [530] => [531] => 11. prosince 2007 se objevily zprávy, že obě země projednávaly rámec pro nový stát.{{cite news|author1=AP|author2=Reuters|title=Russia-Belarus Union Presidency Dismissed|date=10 December 2007|url=http://www.themoscowtimes.com/news/article/russia-belarus-union-presidency-dismissed/351790.html|work=The Moscow Times|accessdate =13 December 2007}} 27. května 2008 běloruský prezident Lukašenko uvedl, že ruského premiéra Vladimira Putina označil za „předsedu vlády“ rusko-běloruské aliance. Význam tohoto aktu nebyl v tu chvíli jasný; někteří nesprávně spekulovali, že se Putin stane prezidentem sjednoceného státu Ruska a Běloruska poté, co mu v květnu 2008 skončila funkce ruského prezidenta.{{cite news|agency=Associated Press|title=Putin named PM of Belarus-Russia alliance|date=27 May 2008|url=http://www.nbcnews.com/id/24839107|accessdate=4 March 2016}} [532] => [533] => Bělorusko bylo zakládajícím členem [[Společenství nezávislých států]] (SNS).{{cite web|url=http://www.rferl.org/featuresarticle/2006/11/6e49cd34-6c37-40ff-87f4-a6557e84f7e9.html|title=CIS: Foreign Ministers, Heads Of State Gather In Minsk For Summit|accessdate=7 November 2007|year=2006|author=Radio Free Europe| archiveurl=https://web.archive.org/web/20071116014000/http://www.rferl.org/featuresarticle/2006/11/6e49cd34-6c37-40ff-87f4-a6557e84f7e9.html|archivedate= 16 November 2007|url-status=live}} Uzavřelo obchodní dohody s několika členskými státy [[Evropská unie|Evropské unie]] (navzdory zákazu cestování do jiných členských států Lukašenkovi a nejvyšším představitelům){{cite news|url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/2492939.stm|title=EU imposes Belarus travel ban|accessdate=3 December 2007|publisher=BBC |date=19 November 2002|work=BBC News}}, včetně sousedního Lotyšska, Litvy a Polska.{{cite web|url=http://www.mfa.gov.by/en/foreign-policy/|archiveurl=https://web.archive.org/web/20080217002512/http://mfa.gov.by/en/foreign-policy/|archivedate=17 February 2008|title=Foreign Policy|accessdate=22 December 2007|year=2007|publisher=Ministry of Foreign Affairs of the Republic of Belarus|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2020-08-31|url archivu=https://web.archive.org/web/20080217002512/http://mfa.gov.by/en/foreign-policy/|datum archivace=2008-02-17|nedostupné=ano}} Cestovní zákazy uvalené Evropskou unií byly v minulosti zrušeny, aby se Lukašenkovi umožnilo účastnit se diplomatických jednání a také zapojit do dialogu jeho vládní a opoziční skupiny.{{cite news|title=Belarus president visits Vatican|date=27 April 2009|publisher=British Broadcasting Corporation|url =http://news.bbc.co.uk/2/hi/8021513.stm|work=BBC News|accessdate=30 April 2010}} [534] => [535] => Oboustranné vztahy se Spojenými státy jsou napjaté, protože [[Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických|americké ministerstvo zahraničí]] podporuje různé protiLukašenkovské nevládní organizace a také proto, že běloruská vláda stále více ztěžuje působení organizací se sídlem v USA v zemi.{{cite web|url=http://belarus.usembassy.gov/assistance1997.html|title=U.S. Government Assistance FY 97 Annual Report|accessdate=22 December 2007|year=1998|publisher=United States Embassy in Minsk, Belarus|url-status=dead|archiveurl=https://web.archive.org/web/20071218111239/http://belarus.usembassy.gov/assistance1997.html|archivedate=18 December 2007|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2020-09-01|url archivu=https://web.archive.org/web/20071218111239/http://belarus.usembassy.gov/assistance1997.html|datum archivace=2007-12-18|nedostupné=ano}} Diplomatické vztahy zůstávají napjaté a v roce 2004 přijaly USA zákon o běloruské demokracii, který povolil financování protivládních běloruských nevládních organizací a zakázal půjčky běloruské vládě, s výjimkou humanitárních účelů.{{cite news|title=Belarus Democracy Act Will Help Cause of Freedom, Bush Says|date=22 October 2007|publisher=United States State Department|url=http://usinfo.state.gov/dhr/Archive/2004/Oct/22-739373.html|work=USINO|accessdate=22 December 2007|url-status=dead|archiveurl=https://web.archive.org/web/20071016052521/http://usinfo.state.gov/dhr/Archive/2004/Oct/22-739373.html|archivedate=16 October 2007|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2020-09-01|url archivu=https://web.archive.org/web/20071016052521/http://usinfo.state.gov/dhr/Archive/2004/Oct/22-739373.html|datum archivace=2007-10-16|nedostupné=ano}} Navzdory těmto politickým třenicím obě země spolupracují na ochraně duševního vlastnictví, prevenci obchodování s lidmi, technologické trestné činnosti a odstraňování následků katastrof.{{cite web|url=http://www.mfa.gov.by/en/foreign-policy/bilateral/e14c28c31d21a670.html|title=Relations between Belarus and the United States of America|accessdate=22 December 2007|year=2006|publisher=Ministry of Foreign Affairs of the Republic of Belarus|archiveurl=https://web.archive.org/web/20071205042327/http://www.mfa.gov.by/en/foreign-policy/bilateral/e14c28c31d21a670.html|archivedate=5 December 2007|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2020-09-01|url archivu=https://web.archive.org/web/20071205042327/http://www.mfa.gov.by/en/foreign-policy/bilateral/e14c28c31d21a670.html|datum archivace=2007-12-05|nedostupné=ano}} [536] => [537] => Čínsko-běloruské vztahy se zlepšily,{{cite news|url=https://www.theguardian.com/business/feedarticle/9003481|title=China's Xi promises Belarus $1 billion in loans|newspaper=Guardian|accessdate=4 March 2016|location=London|date=7 May 2008}} posíleny návštěvou prezidenta Lukašenka v Číně v říjnu 2005.{{cite news|first=Letian|last=Pan|title=China, Belarus agree to upgrade economic ties|date=6 December 2005|publisher=Xinhua News Agency|url=http://english.gov.cn/2005-12/06/content_119410.htm|accessdate=22 December 2007|url-status=dead|archiveurl=https://web.archive.org/web/20070928011456/http://english.gov.cn/2005-12/06/content_119410.htm|archivedate=28 September 2007|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2020-09-01|url archivu=https://web.archive.org/web/20070928011456/http://english.gov.cn/2005-12/06/content_119410.htm|datum archivace=2007-09-28|nedostupné=ano}} Bělorusko má také silné vazby se [[Sýrie|Sýrií]],{{cite news|title=Syria and Belarus agree to promote trade|date=13 March 1998|publisher=BBC|url=http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/middle_east/65106.stm|work=BBC News|accessdate=22 December 2007}} která je považována za klíčového partnera na [[Blízký východ|blízkém východě]].{{cite news|title=Belarus-Syria report substantial progress in trade and economic relations|date=31 August 2007|publisher=Press Service of the President of the Republic of Belarus|url=http://www.president.gov.by/en/press32193.html|accessdate=22 December 2007|archiveurl=https://web.archive.org/web/20080120063008/http://www.president.gov.by/en/press32193.html|archivedate=20 January 2008|url-status=dead}} Kromě SNS je Bělorusko členem [[Eurasijský ekonomický svaz|Euroasijského hospodářského svazu]], [[Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti]], [[Hnutí nezúčastněných zemí]] od roku 1998{{cite web|url=http://www.mfa.gov.by/en/foreign-policy/international-organizations/a25183575d762f8b.html|archiveurl=https://web.archive.org/web/20071205033317/http://www.mfa.gov.by/en/foreign-policy/international-organizations/a25183575d762f8b.html|archivedate=5 December 2007|title=Membership of the Republic of Belarus in International Organizations|accessdate=4 November 2007|year=2007|author=Ministry of Foreign Affairs of the RB|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2020-09-01|url archivu=https://web.archive.org/web/20071205033317/http://www.mfa.gov.by/en/foreign-policy/international-organizations/a25183575d762f8b.html|datum archivace=2007-12-05|nedostupné=ano}} a [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě]] (OBSE). Jako členský stát OBSE podléhá Bělorusko mezinárodnímu závazku monitorování v rámci amerického helsinského výboru.{{cite web|url=https://www.un.org/members/growth.shtml |title=Growth in United Nations membership, 1945–present |accessdate=22 December 2007 |date=3 July 2006 |work=Department of Public Information |publisher=[[United Nations|United Nations Organization]] |archiveurl=https://web.archive.org/web/20071216164953/http://www.un.org/members/growth.shtml |archivedate=16 December 2007 |url-status=dead |df= }} [538] => [539] => Bělorusko je zahrnuto do [[Evropská politika sousedství|Evropské politiky sousedství]] v rámci [[Evropská unie|Evropské unie]] (EPS), jejímž cílem je přiblížit EU a jejím sousedům z hospodářského a geopolitického hlediska.{{Doplňte zdroj}} [540] => [541] => Dne 15. února 2016 Evropská unie oznámila zmírnění sankcí vůči Bělorusku během setkání 28 ministrů zahraničí EU na pravidelném zasedání [[Rada Evropské unie|Rady Evropské unie]].{{cite web|url=http://tass.ru/en/world/856877|title=EU eases sanctions on Belarus – Council of the European Union|date=15 February 2016|work=tass.ru}} [542] => [543] => === Ozbrojené složky === [544] => [[Soubor:RIAN archive 1047080 Work of "Kamenyuki" frontier post on Belarus border with Poland.jpg|náhled|Hlídka v [[Bělověžský prales|Bělověžském pralese]] na hranici s Polskem.]] [545] => Generálmajor Andrej Ravkov stojí v čele ministerstva obrany{{cite web|url=http://www.mil.by/en/forces/squad|title=Leaders|accessdate=18 March 2015|year=2015 |publisher=Ministry of Defence of the Republic of Belarus}} a Alexandr Lukašenko (jako prezident) slouží jako vrchní velitel. Ozbrojené síly byly vytvořeny v roce 1992 z částí bývalých [[Ozbrojené síly SSSR|sovětských ozbrojených sil]], které se nacházely na území nové republiky. Transformace bývalých sovětských sil na běloruské ozbrojené síly, která byla dokončena v roce 1997, snížila počet jejích vojáků o 30 000 a restrukturalizovala její vedení a vojenské formace.{{cite web|url=http://www.mod.mil.by/7okrugarmia.html|title=History|accessdate=22 December 2007|year=2006|publisher=Ministry of Defense of the Republic of Belarus|language=Russian|archiveurl=https://web.archive.org/web/20071217010640/http://www.mod.mil.by/7okrugarmia.html|archivedate=17 December 2007|url-status=dead|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2020-08-31|url archivu=https://web.archive.org/web/20071217010640/http://www.mod.mil.by/7okrugarmia.html|datum archivace=2007-12-17|nedostupné=ano}} [546] => [547] => Většina členů běloruských složek jsou branci, kteří slouží 12 měsíců, pokud mají vysokoškolské vzdělání, nebo 18 měsíců, pokud tomu tak není.Routledge, [[International Institute for Strategic Studies|IISS]] Military Balance 2007, pp. 158–59 Demografické poklesy běloruských branců zvýšily význam profesionálních vojáků, kterých bylo v roce 2001 celkem 12 000.{{cite web|url=http://mdb.cast.ru/mdb/5-2001/dp/mdafb|title=Military Development and the Armed Forces of Belarus|accessdate=9 October 2007|last=Bykovsky|first=Pavel|author2=Alexander Vasilevich|date=May 2001|work=Moscow Defense Brief}} V roce 2005 bylo asi 1,4 % běloruského hrubého domácího produktu věnováno na vojenské výdaje.{{cite web|url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/bo.html|title=Belarus – Military|accessdate=9 October 2007|year=2005|work=The World Factbook|publisher=Central Intelligence Agency|archiveurl=https://web.archive.org/web/20071009182107/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/bo.html|archivedate=9 October 2007|url-status=live|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2009-10-31|url archivu=https://web.archive.org/web/20200430160950/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/bo.html|datum archivace=2020-04-30|nedostupné=ano}} [548] => [549] => Bělorusko nevyjádřilo přání vstoupit do [[Severoatlantická aliance|NATO]], ale od roku 1997 se účastní programu individuálního partnerství{{cite web|url=http://www.mfa.gov.by/en/foreign-policy/multilateral/c21ec980e0def482.html|archiveurl=https://web.archive.org/web/20071130171113/http://www.mfa.gov.by/en/foreign-policy/multilateral/c21ec980e0def482.html|archivedate=30 November 2007|title=Belarus and NATO|accessdate=9 October 2007|year=2002|publisher=Ministry of Foreign Affairs of the Republic of Belarus|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2020-08-31|url archivu=https://web.archive.org/web/20080511162152/http://www.mfa.gov.by/en/foreign-policy/multilateral/c21ec980e0def482.html|datum archivace=2008-05-11|nedostupné=ano}} a poskytuje tankování a podporu vzdušného prostoru pro misi [[Mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly|ISAF]] v [[Afghánistán]]u.{{cite web|url=http://www.mfa.gov.by/en/organizations/membership/list/c6eaf2b20c037582.html|title=North Atlantic Treaty Organization|accessdate=30 April 2010|year=2009|publisher=The Ministry of Foreign Affairs of the Republic of Belarus|archive-url=https://web.archive.org/web/20140816094259/http://mfa.gov.by/en/organizations/membership/list/c6eaf2b20c037582.html|archive-date=2014-08-16|dead-url=ano|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2020-08-31|url archivu=https://web.archive.org/web/20140816094259/http://mfa.gov.by/en/organizations/membership/list/c6eaf2b20c037582.html|datum archivace=2014-08-16}} Bělorusko poprvé začalo spolupracovat s NATO podpisem dokumentů k účasti na jejich programu partnerství pro mír v roce 1995.{{cite web|url=http://www.mfa.gov.by/en/press/news_mfa/c6f560f2f8d745ee.html|title=NATO Council adopted individual partnership program with Belarus|accessdate=30 April 2010|date=11 March 2002|publisher=The Ministry of Foreign Affairs of the Republic of Belarus}} Bělorusko však do NATO nemůže vstoupit, protože je členem [[Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti|Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti]]. Napětí mezi NATO a Běloruskem vyvrcholilo po prezidentských volbách v Bělorusku v březnu 2006.{{cite web|url=http://ru.forsecurity.org/nato-and-belarus-partnership-past-tensions-and-future-possibilities|archive-url=https://web.archive.org/web/20131020091957/http://ru.forsecurity.org/nato-and-belarus-partnership-past-tensions-and-future-possibilities|url-status=dead|archive-date=20 October 2013|title=Nato and Belarus: partnership, past tensions and future possibilities|accessdate=25 November 2010|date=21 November 2010|author=Laurie Walker|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2020-08-31|url archivu=https://web.archive.org/web/20160306080201/http://ru.forsecurity.org/nato-and-belarus-partnership-past-tensions-and-future-possibilities|datum archivace=2016-03-06|nedostupné=ano}} [550] => [551] => === Trest smrti === [552] => Bělorusko je jedinou evropskou zemí, která stále praktikuje trest smrti. USA a Bělorusko byly jedinými dvěma z 56 členských států [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě]], které v roce 2011 prováděly popravy.[https://www.amnesty.org/en/documents/act50/001/2012/en/ Death sentences and executions in 2011] Amnesty International March 2012 [553] => [554] => === Administrativní dělení === [555] => [[Soubor:Belarus, administrative divisions - en - colored.png|náhled|upright=1.4|Běloruské oblasti]] [556] => Bělorusko je rozděleno do šesti oblastí ({{Vjazyce2|be|вобласць}}, {{Vjazyce2|ru|область}}), které jsou pojmenovány po městech, která slouží jako jejich správní centra.{{cite web|url=http://www.president.gov.by/en/press19329.html|title=Section I: Principles of the Constitutional System. Published 1994, amended in 1996|accessdate=22 December 2007|year=2004|work=[[Constitution of Belarus]]|publisher=Press Service of the President of the Republic of Belarus|archiveurl=https://web.archive.org/web/20071217035739/http://www.president.gov.by/en/press19329.html|archivedate=17 December 2007}} [557] => [558] => Každá oblast má provinční zákonodárný orgán, který se nazývá oblastní rada (bělorusky: абласны Савет Дэпутатаў, rusky: областной Совет Депутатов), a zemský výkonný orgán nazvaný správa oblasti (bělorusky: абласны выканаўчы камітэт, rusky: областно́й исполнительный комите́т), jehož předsedu jmenuje prezident.{{cite web|url=http://www.president.gov.by/en/press19333.html|title=Section V: Local government and self-government|accessdate=22 December 2007|year=2004|work=[[Constitution of Belarus]]|publisher=Press Service of the President of the Republic of Belarus|archiveurl=https://web.archive.org/web/20071105204240/http://president.gov.by/en/press19333.html|archivedate=5 November 2007}} Oblasti se dále dělí na rajóny, které se běžně překládají jako okresy (bělorusky: раён, rusky: район). [559] => [560] => Každý rajón má svůj vlastní zákonodárný orgán nebo radu rajónu (bělorusky: раённы Савет Дэпутатаў, rusky: районный Совет Депутатов) zvolenou obyvateli a výkonný orgán nebo správu rajónu jmenovanou vyššími výkonnými pravomocemi. Šest oblastí je rozděleno do 118 rajónů.{{cite web|title=Key Facts|publisher=Press Service of the President of the Republic of Belarus|year=2015|url=http://president.gov.by/en/facts-en/}} [561] => [562] => Město Minsk je rozděleno do devíti distriktů a má zvláštní postavení hlavního města.{{cite web|url=http://www.minsk.gov.by/en/tempage/minsk|title=About Minsk|accessdate=27 April 2010|date=16 December 2009|publisher=Minsk City Executive Committee}} Řídí jej výkonný výbor a byla mu udělena charta samosprávy. [563] => [564] => '''Regiony (s administrativním centry):''' [565] => # [[Brestská oblast]] ([[Brest (Bělorusko)|Brest]]) [566] => # [[Homelská oblast]] ([[Homel]]) [567] => # [[Hrodenská oblast]] ([[Grodno]]) [568] => # [[Mohylevská oblast]] ([[Mogilev]]) [569] => # [[Minská oblast]] ([[Minsk]]) [570] => # [[Vitebská oblast]] ([[Vitebsk]]) [571] => [572] => '''Zvláštní administrativní distrikt:''' [573] => # [[Minsk|město Minsk]] [574] => [575] => == Ekonomika == [576] => {{Podrobně|Ekonomika Běloruska}} [577] => [[Soubor:Tree map export 2009 Belarus.jpeg|náhled|upright=1.4|Grafické zobrazení běloruského exportu]] [578] => Bělorusko je průmyslově-zemědělský stát. Hlavní průmyslová odvětví jsou strojírenství, těžba a zpracování [[Sylvín|draselných solí]], [[papír]]enský, [[textilie|textilní]], potravinářský a chemický [[průmysl]]. V zemědělství převažuje živočišná výroba, zejména chov [[prase|prasat]], [[Tur domácí|skotu]], [[kůň|koní]] a [[Domácí drůbež|drůbeže]], nad výrobou rostlinnou. Pěstují se [[Lilek brambor|brambory]], [[ječmen]], [[žito]], [[cukrová řepa]] a [[len]]. [[Hrubý domácí produkt|HDP]] na obyvatele za rok je 18 066 [[Americký dolar|USD]] ([[2016]]). Převažuje tepelná energetika.{{Doplňte zdroj}}[[Soubor:Miensk - Ratuša.jpg|náhled|vlevo|Stará minská radnice v [[Klasicismus|klasicistním]] stylu (zbourána v roce [[1857]] z carského rozkazu, znovu postavena v roce [[2004]])]]Po rozpadu SSSR došlo k nepovedené transformaci na [[Volný trh|volnotržní]] ekonomiku. V letech 1991–94 poklesla průmyslová výroba o 30 %, míra [[inflace]] v tomto období byla 2000 %, v roce 1994 žilo pod úrovní životního minima 60 % obyvatel.{{Citace elektronické monografie [579] => | příjmení = Hudkevich [580] => | jméno = Hanna [581] => | titul = Vývoj ekonomiky a hospodářské politiky Běloruska [582] => | url = https://is.ambis.cz/th/b8blh/Vyvoj_ekonomiky_a_Hospodarske_politiky_Beloruska_save_Hanna_Hudkevich1.pdf [583] => | vydavatel = Bankovní institut [584] => | místo = Praha [585] => | datum vydání = [586] => | datum přístupu = [587] => }} Toho využil Alexander Lukašenko, který Bělorusům nabídl model „tržního socialismu“. Lukašenkův režim zastavil privatizaci a zachoval si státní kontrolu nad zhruba 70 % podniků, nad cenami a měnovou politikou. Lukašenkovi se podařilo ekonomiku do roku 1997 stabilizovat, takže makroekonomické ukazatele Běloruska byly v roce 1997 nejlepší ze všech zemí bývalého Sovětského svazu. V roce 2000 dosáhlo Bělorusko úrovně průmyslové výroby roku 1990. V roce 2001 začala i opatrná privatizace (menších podniků). [[Hrubý domácí produkt]] jen v roce 2005 vzrostl o 9,2 %. Inflace toho roku klesla na 8 %, z dosavadních trojciferných hodnot. Tyto výsledky ostře kontrastovaly zejména se stagnací sousední Ukrajiny, což Lukašenko také silně využíval v propagandě. Státní zásahy do ekonomiky ji nicméně stejně destabilizovaly, což se projevilo nejvíce v měnové politice, tedy znovu rozjetou inflací. Když byly před prezidentskými volbami v roce 2010 zvýšeny platy zaměstnanců státních podniků o 40 % (v přepočtu na 500 [[Americký dolar|amerických dolarů]]), inflace v roce 2011 dosáhla znovu trojciferné hodnoty – 108,7 %.http://wyborcza.biz/biznes/1,100896,10936099,Bialorus__Inflacja_w_2011_r__wyniosla_108_7_proc_.html Stát reagoval devalvací měny, čímž reálné mzdy poklesly z 530 amerických dolarů v prosinci [[2010]] na 330 amerických dolarů v květnu [[2011]].[http://telegraf.by/2011/06/belstat_srednjaja_zarplata_s_nachala_goda_snizilas__na_200_dollarov Белстат: средняя зарплата с начала года снизилась на 200 долларов] Další příčinou krize byl deficit státního rozpočtu.[http://naviny.by/rubrics/opinion/2011/04/27/ic_articles_410_173414/ Ярослав Романчук. КРИЗИС. Четыре айсберга для белорусского «Титаника»] ([[Jaroslav Romančuk]]) Výkon běloruské ekonomiky se však znovu výrazně zlepšil v roce 2017, což uznaly i mezinárodní ratingové agentury a [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj|OECD]].{{Citace elektronického periodika [588] => | příjmení = [589] => | jméno = [590] => | titul = OECD zlepšuje hodnocení rizika Běloruska [591] => | periodikum = [592] => | vydavatel = Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [593] => | url = https://www.mzv.cz/minsk/cz/obchod_a_ekonomika/oecd_zlepsuje_hodnoceni_rizika_beloruska.html [594] => | datum vydání = [595] => | datum přístupu = [596] => | url archivu = [597] => }} [598] => [599] => Běloruská ekonomika je silně závislá na ruské a je jí specifickým způsobem i dotována: mezi Běloruskem a Ruskem existuje bezcelní unie, takže ropa z Ruska na běloruské území teče ropovody bez cla a Bělorusové clo za ruskou ropu vybírají až na svých hranicích se třetími zeměmi. Tento de facto reexport dlouhodobě utužoval politické a geopolitické vazby na Rusko, které však poněkud oslabily po ruském [[Anexe Krymu Ruskou federací|anektování ukrajinského Krymu]] v roce 2014. Vztahy Ruska a Běloruska se zhoršují i v poslední době, což má dopady i na ekonomiku a hrozí rozpad bezcelní unie. Souběžně Bělorusko posiluje ekonomické vazby s EU.{{Citace elektronického periodika [600] => | titul = Lukašenko pohrozil Rusku obnovou hraničních kontrol. 20 let je na nich volný režim {{!}} Svět {{!}} Lidovky.cz [601] => | periodikum = Lidovky.cz [602] => | url = https://www.lidovky.cz/svet/belorusky-prezident-pohrozil-obnovou-kontrol-na-hranici-s-ruskem.A180601_170537_ln_zahranici_krku [603] => | jazyk = cs [604] => | datum přístupu = 2018-11-15 [605] => }}{{Citace elektronického periodika [606] => | titul = Rusko pozastaví vývoz ropných produktů do Běloruska. Kvůli napjatému rozpočtu {{!}} Svět {{!}} Lidovky.cz [607] => | periodikum = Lidovky.cz [608] => | url = https://www.lidovky.cz/svet/rusko-pozastavi-z-rozpoctovych-duvodu-vyvoz-ropnych-produktu-do-beloruska.A181011_184101_firmy-trhy_ele [609] => | jazyk = cs [610] => | datum přístupu = 2018-11-15 [611] => }} V dubnu 2020 vyslaly Spojené státy americké do Běloruska tankerem první zásilku ropy, která má být počátkem diverzifikace dodávek s cílem zmenšení běloruské závislosti na Rusku.{{Citace elektronického periodika [612] => | příjmení = s [613] => | jméno = Epoch Times ČR, z [614] => | titul = USA posílá zásilku ropy do Běloruska, které chce snížit závislost na Rusku [615] => | periodikum = Epoch Times ČR, z. s. [616] => | url = https://www.epochtimes.cz/2020/05/18/usa-posila-zasilku-ropy-do-beloruska-ktere-chce-snizit-zavislost-na-rusku/ [617] => | datum vydání = 2020-05-18 [618] => | jazyk = cs-CZ [619] => | datum přístupu = 2020-05-23 [620] => }} [621] => [622] => Země vykazuje minimální hodnoty nezaměstnanosti, na niž se pohlíží jako na nepřípustný sociální jev; v zemi platí zákonná pracovní povinnost jako v sovětských časech.{{Citace periodika [623] => | titul = 25 let od rozpadu SSSR: Běloruská ekonomika vypadá solidně jen na papíře [624] => | periodikum = Dotyk [625] => | jazyk = cs [626] => | url = https://dotyk.denik.cz/byznys/25-let-od-rozpadu-sssr-beloruska-ekonomika-vypada-solidne-jen-na-papire-20160901.html [627] => | datum vydání = 2016-09-01 [628] => | datum přístupu = 2018-11-15 [629] => }} [630] => [631] => === Cestovní ruch === [632] => [[Soubor:Národní knihovna, Minsk - panoramio.jpg|náhled|Běloruská národní knihovna]] [633] => [[Soubor:Мінск. Архікафедральны касцёл.jpg|vlevo|náhled|[[Katedrála jména Nejsvětější Panny Marie (Minsk)|Katedrála jména Nejsvětější Panny Marie]] v Minsku]] [634] => Přestože Bělorusko není příliš turisticky atraktivní zemí (což je však z velké části způsobeno minimální propagací a omezenými podmínkami pro rozvoj turistického ruchu), lze najít místa, která za pozornost určitě stojí. Hlavní město [[Minsk]] bylo bohužel za 2. světové války zničeno a jen nepatrná část se dočkala obnovy, takže se zde zachovalo jen málo ze staré architektury. Nejstarší budovy pocházejí ze 17. století, a jsou tedy [[Barokní architektura|barokní]], jako [[Katedrála jména Nejsvětější Panny Marie (Minsk)|Katedrála jména Nejsvětější Panny Marie]] (katolická) a [[Katedrála svatého Ducha (Minsk)|Katedrála svatého Ducha]] (pravoslavná), k níž přiléhá bernardinský klášter. Z [[Historismus (umění)|historistních]] staveb vyniká [[Novorománský sloh|novorománský]] [[Kostel svatého Simona a Heleny]]. Pozornost návštěvníka by mohlo upoutat především Trojické předměstí na severozápadním okraji centra. Jinak je běloruská metropole skvělou ukázkou sovětského funkcionalistického stavebního stylu a urbanismu: velké funkcionalistické budovy (zejm. úřad vlády na Náměstí nezávislosti, původně budova Nejvyššího sovětu), rozsáhlé parky a široké prospekty jsou typickým obrazem Minsku, vytvořeným v poválečných desetiletích. Minsk je také kulturním centrem Běloruska: najdeme zde osm muzeí a šest divadel, včetně opery. Z nejnovějších staveb budí zájem nová budova [[Národní knihovna Běloruska|Běloruské národní knihovny]] zprovozněná roku 2006.{{Citace elektronického periodika [635] => | titul = National Library of Belarus [636] => | periodikum = Belarus.by [637] => | url = https://www.belarus.by/en/about-belarus/architecture/national-library [638] => | datum přístupu = 2023-07-25 [639] => }}[[Soubor:Каменец. Каменецкая вежа. 2020 (02).jpg|vlevo|náhled|[[Kamjaněcká věž]]]] [640] => [[Soubor:Мірскі замак 1.jpg|náhled|[[Mirský zámek]]]] [641] => [[Soubor:Bartizan in Nesvizh May 2013.jpg|náhled|[[Zámek v Ňasviži]]]] [642] => Z dalších historicky či kulturně zajímavějších měst lze jmenovat [[Grodno]] (zachovaná část historické zástavby, [[Katedrála svatého Františka Xaverského (Grodno)|Katedrála svatého Františka Xaverského]]), [[Vitebsk]], který je rodištěm [[Marc Chagall|Marka Chagalla]] a lze zde navštívit i jeho rodný dům, či [[Polock]] bohatý na sakrální památky. Zajímavou a přitažlivou krajinou je [[Polesí (region)|Polesí]] na jihu Běloruska. Jde o zalesněnou nížinu podél řeky [[Pripjať]], jejíž jižní část leží již na Ukrajině. Řeka se zde pohybuje s téměř nulovým spádem, což způsobilo vytváření obrovských mokřin podél Pripjati a jejich přítoků. Také Národní park [[Bělověžský prales]] na hranici s [[Polsko|Polskem]], zapsaný již v roce 1979 na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví UNESCO]], láká stále více turistů. Na seznam byly zapsány také dvě významné architektonické památky: [[Mirský zámek]] a [[zámek v Ňasviži]].{{Citace elektronického periodika [643] => | titul = Bělorusko dědictví UNESCO: Evropa: Můj průvodce [644] => | periodikum = www.mujpruvodce.cz [645] => | url = http://www.mujpruvodce.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=600028&id=1352&p1=1072 [646] => | jazyk = cs [647] => | datum přístupu = 2018-11-15 [648] => }}{{Nedostupný zdroj}} Spolu s řadou dalších zemí sdílí Bělorusko zápis [[Struveho geodetický oblouk|Struveho geodetického oblouku]]. Historicky významnou je i [[Brestská pevnost]], kde v roce 1918 Rusko a Německo podepsaly [[Brestlitevský mír|brestlitevskou mírovou smlouvu]], významný mezník v dějinách první světové války. Zvláště pro Poláky má velký význam i malá vesnička [[Kreva]] (polsky ''Krewo''). Na zdejším [[Krevský hrad|hradě]], z něhož bohužel zbyly jen ruiny, totiž vznikla roku 1385 [[Polsko-litevská unie]] (respektive její první fáze zvaná [[Krewská unie]]). S polským rodem [[Sapiehové|Sapiehů]] je zase spojen [[zámek v Ružanech]], z něhož rovněž zbyly ruiny, nicméně běloruská vláda ho průběžně rekonstruuje. K nejstarším památkám v Bělorusku patří románsko-gotická [[Kamjaněcká věž]] ze 13. století.{{Citace elektronického periodika [649] => | titul = Kamenets Tower. Belaya Vezha [650] => | periodikum = Belarus.by [651] => | url = https://www.belarus.by/en/travel/belarus-life/kamenets-tower [652] => | datum přístupu = 2023-07-25 [653] => }} [654] => [655] => == Obyvatelstvo == [656] => {{viz též|Obyvatelstvo Běloruska}} [657] => {| class="wikitable" [658] => ! colspan="8" |Populace Běloruska [659] => |- [660] => !1950 [661] => !1959 [662] => !1970 [663] => !1979 [664] => !1989 [665] => !1999 [666] => !2009 [667] => !2019 [668] => |- [669] => |7 745 000 [670] => |↗8 055 714 [671] => |↗8 992 190 [672] => |↗9 532 516 [673] => |↗10 151 806 [674] => |↘10 045 237 [675] => |↘9 513 557 [676] => |↘9 475 702 [677] => |} [678] =>
[679] =>
'''10 největších měst
Běloruska'''
[680] => {{Malé|Odhad k roku 2018[http://www.citypopulation.de/Belarus-Cities.html Belarus: Regions, Major Cities & Settlements] Population Statistics, Maps, Charts, Weather and Web Information, 27. května 2018.[http://www.belstat.gov.by/upload/iblock/641/6413c98dc24f132914d570b45eea7d53.pdf Численность населения на 1 января 2018 г. и среднегодовая численность населения за 2017 год по Республике Беларусь в разрезе областей, районов, городов, поселков городского типа] Национальный статистический комитет Республики Беларусь, 27. května 2018.}} [681] => ---- [682] => {| cellpadding=2 style="background:transparent;" [683] => |- [684] => | [[Minsk]] [685] => | align="right" |  1 982 444 [686] => |- [687] => | [[Homel]] [688] => | align="right" | 535 693 [689] => |- [690] => | [[Mohylev]] [691] => | align="right" | 381 353 [692] => |- [693] => | [[Grodno]] [694] => | align="right" | 370 919 [695] => |- [696] => | [[Vitebsk]] [697] => | align="right" | 370 298 [698] => |- [699] => | [[Brest (Bělorusko)|Brest]] [700] => | align="right" | 347 576 [701] => |- [702] => | [[Babrujsk]] [703] => | align="right" | 217 546 [704] => |- [705] => | [[Baranavičy]] [706] => | align="right" | 179 166 [707] => |- [708] => | [[Barysaŭ]] [709] => | align="right" | 143 051 [710] => |- [711] => | [[Pinsk]] [712] => | align="right" | 137 961 [713] => [714] => |} [715] =>
[716] => [717] => Podle Národního statistického výboru byl k 1. lednu 2023 počet obyvatel 9 200 617.{{cite web|url=http://www.belstat.gov.by/en/perepis-naseleniya/perepis-naseleniya-2009-goda/main-demographic-and-social-characteristics-of-population-of-the-republic-of-belarus/changes-in-the-populations-of-the-majority-ethnic-groups/|archive-url=https://web.archive.org/web/20160728160107/http://www.belstat.gov.by/en/perepis-naseleniya/perepis-naseleniya-2009-goda/main-demographic-and-social-characteristics-of-population-of-the-republic-of-belarus/changes-in-the-populations-of-the-majority-ethnic-groups/|archive-date=28 July 2016 |title=Changes in the populations of the majority ethnic groups |website=Belstat.gov.by|accessdate=28 July 2016}} Etničtí [[Bělorusové]] tvoří 83,7% celkové populace Běloruska. Dalšími největšími etnickými skupinami jsou: [[Rusové]] (8,3%), [[Poláci]] (3,1%) a [[Ukrajinci]] (1,7%). Bělorusko má hustotu obyvatelstva asi 46 lidí na kilometr čtvereční; 70% jeho celkového obyvatelstva je soustředěno v městských oblastech.{{cite web|url=http://un.by/en/aboutbelarus/population|title=About Belarus – Population|accessdate=7 October 2007|year=2003|publisher=United Nations Office in Belarus|archiveurl=https://web.archive.org/web/20071017223223/http://un.by/en/aboutbelarus/population|archivedate=17 October 2007|url-status=dead|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2020-08-30|url archivu=https://web.archive.org/web/20071017223223/http://un.by/en/aboutbelarus/population|datum archivace=2007-10-17|nedostupné=ano}} V [[Minsk]]u, hlavním a největším městě, žilo v roce 2015 1 937 900 obyvatel.{{cite web|url=http://belstat.gov.by/ofitsialnaya-statistika/otrasli-statistiki/naselenie/demografiya_2/operativnaya-informatsiya_1/o-demograficheskoi-situatsii/o-demograficheskoi-situatsii-v-yanvare-marte-2015-g/|script-title=ru:О демографической ситуации в январе-марте 2015 г.|trans-title=About demographic situation in January–March 2015|language=Russian|url-status=dead|archiveurl=https://web.archive.org/web/20150504020547/http://belstat.gov.by/ofitsialnaya-statistika/otrasli-statistiki/naselenie/demografiya_2/operativnaya-informatsiya_1/o-demograficheskoi-situatsii/o-demograficheskoi-situatsii-v-yanvare-marte-2015-g/|archivedate=4 May 2015|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2020-08-30|url archivu=https://web.archive.org/web/20150517235651/http://belstat.gov.by/ofitsialnaya-statistika/otrasli-statistiki/naselenie/demografiya_2/operativnaya-informatsiya_1/o-demograficheskoi-situatsii/o-demograficheskoi-situatsii-v-yanvare-marte-2015-g|datum archivace=2015-05-17|nedostupné=ano}} [[Gomel]] je se 526 872 obyvateli (rok 2015) druhým největším městem a je krajským městem [[Homelská oblast|gomelské oblasti]]. Dalšími velkými městy jsou [[Mogilev]] (365 100), [[Vitebsk]] (342 400), [[Hrodna]] (314 800) a [[Brest (Bělorusko)|Brest]] (298 300). V roce 1926 v Běloruské SSR tvořili Bělorusové 80,6 % obyvatel, [[Židé]] 8,2 % a Rusové 7,7 %.Zdroj: [http://demoscope.ru/weekly/ssp/ussr_nac_26.php Sčítání lidu 1926]. [718] => [719] => Podobně jako v mnoha dalších [[Východní Evropa|východoevropských zemích]] má Bělorusko negativní míru růstu populace a zápornou míru přirozeného růstu. V roce 2007 klesla běloruská populace o 0,41% a její plodnost byla 1,22,{{cite web|url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/bo.html|title=CIA World Factbook (2007) – Belarus – People|accessdate=7 November 2007|archiveurl=https://web.archive.org/web/20071114004238/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/bo.html|archivedate=14 November 2007|url-status=live|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2009-10-31|url archivu=https://web.archive.org/web/20200430160950/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/bo.html|datum archivace=2020-04-30|nedostupné=ano}}, což je výrazně pod mírou. Čistá míra migrace je +0,38 na 1 000, což naznačuje, že Bělorusko prožívá o něco více imigrace než emigrace. V roce 2015 bylo 69,9 % běloruské populace ve věku 14 až 64 let; 15,5% bylo mladších 14 let a 14,6% starších 65 let. Jeho populace také stárne; odhaduje se, že střední věk 30–34 let se v roce 2050 zvýší na 60 až 64 let.{{cite web|url=https://www.census.gov/population/international/data/idb/informationGateway.php|title=International Programs: International Data Base|accessdate=9 February 2017|publisher=U.S. Census Bureau|url-status=dead|archiveurl=https://web.archive.org/web/20170208114205/http://www.census.gov/population/international/data/idb/informationGateway.php|archivedate=8 February 2017}} V Bělorusku je přibližně 0,87 muže na ženu. Průměrná délka života je 72,15 (66,53 let u mužů a 78,1 let u žen). Více než 99 % Bělorusů ve věku nad 15 let je gramotných. [720] => [721] => Podle statistiky [[Světová zdravotnická organizace|Světové zdravotnické organizace]] je Bělorusko zemí s [[Seznam států světa podle spotřeby alkoholu|druhou nejvyšší konzumací]] [[Alkoholický nápoj|alkoholu]] na světě v přepočtu na počet obyvatel (k 2017).{{Citace elektronické monografie [722] => | příjmení = [723] => | jméno = [724] => | titul = World Health Statistics 2017 [725] => | url = http://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/255336/9789241565486-eng.pdf;jsessionid=FABB55876C7FD6CD147A5EBA99206109?sequence=1 [726] => | vydavatel = World Health Organization [727] => | místo = [728] => | datum vydání = [729] => | datum přístupu = [730] => }} [731] => [732] => === Jazyková situace === [733] => Oficiálními jazyky státu jsou [[běloruština]] a [[ruština]]. Již v dobách carského Ruska byla však běloruština vystavena útlaku a preferována byla státními orgány ruština. Současná běloruská vláda v tomto trendu pokračuje. Výsledkem je [[rusifikace Běloruska]], tj. stav, kdy v běžné praxi a často i ve školství je užívána ruština, případně tzv. [[trasjanka]] (směs obou jazyků, obdoba [[suržyk]]u na [[Ukrajina|Ukrajině]]), zatímco spisovná běloruština, zvláště ve své předreformní podobě z 20. let 20. století (tzv. [[taraškevica]]), je znakem spíše národně orientované inteligence a protilukašenkovské opozice, jejíž účast na společenském životě a vliv na něj jsou státním aparátem potlačovány.{{Citace periodika [734] => | titul = Proč nemluví Bělorusové bělorusky... {{!}} 7. 11. 2011 {{!}} Anton Taras {{!}} Britské listy [735] => | periodikum = Britské listy [736] => | datum = 2011-11-07 [737] => | jazyk = en [738] => | url = https://blisty.cz/art/60892-proc-nemluvi-belorusove-belorusky.html [739] => | datum přístupu = 2018-11-15 [740] => }} [741] => [742] => === Náboženství === [743] => {{Bar box [744] => | title=Náboženství v Bělorusku (2011){{cite web|title=Religion and denominations in the Republic of Belarus|url=http://www.mfa.gov.by/upload/pdf/religion_eng.pdf|publisher=Ministry of Foreign Affairs of the Republic of Belarus|accessdate=17 February 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20171014085840/http://www.mfa.gov.by/upload/pdf/religion_eng.pdf|archive-date=14 October 2017|url-status=dead|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2020-08-30|url archivu=https://web.archive.org/web/20171014085840/http://www.mfa.gov.by/upload/pdf/religion_eng.pdf|datum archivace=2017-10-14|nedostupné=ano}} [745] => | float=right [746] => | bars= [747] => {{Bar percent|[[Pravoslaví]]|DeepPink|48.3}} [748] => {{Bar percent|Bez vyznání|SlateGray|41.1}} [749] => {{Bar percent|Římští katolíci|DarkOrchid|7.1}} [750] => {{Bar percent|Ostatní|LimeGreen|3.3}} [751] => }} [752] => [[Soubor:Belarus-Minsk district-Church.jpg|vlevo|náhled|Pravoslavný kostel v Bolšoje Stiklevo]] [753] => Podle sčítání lidu z listopadu 2011 se 58,9 % všech Bělorusů hlásilo k nějakému náboženství; z toho pravoslaví tvoří (běloruský exarchát [[Ruská pravoslavná církev|Ruské pravoslavné církve]]) asi 82 %. Římský katolicismus se praktikuje většinou v západních oblastech a existují také různá odvětví [[Protestantismus|protestantismu]].{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=00B6wxgftH8C&pg=PA39&dq=belarus+catholics#v=onepage|title=Understanding Belarus and how Western Foreign Policy Misses the Mark|publisher=|isbn=9780742555587|last1=Ioffe|first1=Grigoriĭ Viktorovich|last2=Ioffe|first2=Grigorij V.|year=2008}}{{cite web|url=http://www.nationmaster.com/country/bo-belarus/rel-religion|title=Belarusian Religion statistics, definitions and sources|website=Nation Master|accessdate=29 April 2013}} Menšiny také praktikují [[Římskokatolická církev|řecký katolicismus]] (tzv. uniaté), [[judaismus]], [[islám]] (zejm. [[Lipkové]]) a [[novopohanství]]. Celkově je 48,3 % populace pravoslavných křesťanů, 41,1 % je bez vyznání{{Citace elektronické monografie|url=http://www.nationmaster.com/country-info/profiles/Belarus/Religion|titul=Belarus Religion Stats|vydavatel= NationMaster.com|jazyk=anglicky}}, 7,1% katolíků a 3,3 % následují jiná náboženství. [754] => [755] => Běloruská katolická menšina je soustředěna v západní části země, zejména kolem [[Hrodna]], je složena ze směsi Bělorusů a dále polské a [[Litevci|litevské]] menšiny.{{cite web|url=http://countrystudies.us/belarus/20.htm|title=Belarus – Religion|publisher=Country Studios}} Prezident Lukašenko uvedl, že pravoslavní a katoličtí věřící jsou „dvěma hlavními vyznáními v naší zemi“.{{cite web|url=http://news.belta.by/en/news/president?id=363517|title=Belarus, Roman Catholic Church may ink cooperation agreement|website=Belarusian Telegraph Agency|date=25 April 2009|accessdate=4 October 2012|url-status=dead|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120326123631/http://news.belta.by/en/news/president?id=363517|agency=BelITA|archivedate=26 March 2012|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2020-08-30|url archivu=https://web.archive.org/web/20120326123631/http://news.belta.by/en/news/president?id=363517|datum archivace=2012-03-26|nedostupné=ano}}[[Soubor:Полацк._Сафійскі_сабор.jpg|náhled|Katedrála sv. Sofie v [[Polock]]u, jeden z nejstarších kostelů v zemi]]Původně (až do [[16. století]]) byla drtivá většina obyvatelstva Bílé Rusi pravoslavná, ale postupem času sílily přestupy (hlavně šlechticů) k protestantským církvím a ke katolicismu. Po vyhlášení [[Brestlitevská unie|brestlitevské unie]] roku [[1596]] vznikla [[řeckokatolická církev]] (a pravoslaví bylo zároveň postaveno mimo zákon).{{doplňte zdroj}} Hrubé snahy o její všeobecné prosazení vyvolaly ohromný odpor (např. povstání ve Vitebsku) pravoslavného obyvatelstva i většiny duchovenstva, takže nakonec muselo být roku [[1635]] pravoslaví opět oficiálně povoleno. Přestože běloruský lid a nižší šlechta vnímali řecké katolictví jako vnucovanou víru, získávalo postupně v dalších staletích své stoupence i v těchto vrstvách a v [[19. století]] začalo být uniatství chápáno a vyzdvihováno jako charakteristický rys běloruského národa. V důsledku vnucovaného – pro změnu – pravoslaví ze strany carské moci, však uniaté nezískali tak silné pozice jako na Malé Rusi/Ukrajině.{{Doplňte zdroj}} [756] => [757] => Původně početná [[Židé v Bělorusku|komunita běloruských židů]] byla zdecimována za 2. světové války, zbytek po [[Rozpad Sovětského svazu|rozpadu SSSR]] odešel do [[Izrael]]e. Z původně sedmisettisícové komunity tak zbývá zhruba 10 000 Židů. Vysoký podíl [[Ateismus|ateistů]] je mj. důsledkem omezení dřívějšího církevního vlivu na školství, zejména v době Sovětského svazu.{{Doplňte zdroj}} [758] => [759] => Aktuální informace přicházejí zřídka. Organizace [[Forum 18]] přinesla zprávu o náboženském životě za rok 2023: [760] => [https://www.forum18.org/archive.php?article%20id=2884 BELARUS: Repressive new Religion Law imposes compulsory re-registration] prezident [[Alexandr Lukašenko]] podepsal 30. prosince 2023 nový represivní zákon upravující situaci náboženských společenství a věřících v zemi. Represe jsou spatřovány v omezování náboženských práv menšinových skupin náboženských i jazykových, třeba aktivity církví včetně humanitárních jsou povoleny pouze v běloruštině nebo ruštině. Dále některé organizace nebo společenství mohou být nahlíženy jako extrémistické. Naopak posílena má být role Běloruské pravoslavné církve moskevského patriarchátu.[https://info.dingir.cz/2024/01/forum-18-novela-beloruskeho-zakona-o-nabozenskych-spolecnostech/ FORUM 18: Novela běloruského zákona o náboženských společnostech] : [[Dingir (časopis)|Náboženský infoservis]] 17. 1. 2024 I v pravoslavné církvi jsou však duchovní kontrolováni a vyslýcháni pro zjištění postoje [[Ruská invaze na Ukrajinu|k okupaci Krymu]] a dalším souvisejícím událostem.
[761] => Působení neregistrovaných náboženských společenství a účast na jejich aktivitách bylo v roce 2022 označeno za trestný čin, za který hrozí až dva roky vězení.[https://info.dingir.cz/2024/02/29739/ Pronásledovaní jsou v Bělorusku katolíci, protestanté, ale i pravoslavní duchovní] : [[Dingir (časopis)|Náboženský infoservis]] 17. 1. 2024 [762] => [763] => == Kultura == [764] => [[Soubor:Світлана Алексієвич (Київ, 2016) 08.JPG|náhled|vlevo|[[Světlana Alexijevičová]]]] [765] => [[Soubor:Janka Kupala - before 1917 AD.jpg|náhled|232x232pixelů|[[Janka Kupala]]]] [766] => Nejslavnějším běloruským spisovatelem je patrně [[Janka Kupala]]. [[Světlana Alexijevičová]] získala roku 2015 [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovu cenu za literaturu]].{{Citace elektronického periodika [767] => | příjmení = [768] => | jméno = [769] => | titul = Nobelovu cenu za literaturu získala Světlana Alexijevičová [770] => | periodikum = Týden.cz [771] => | vydavatel = [772] => | url = https://t.tyden.cz/rubriky/kultura/literatura/nobelovu-cenu-za-literaturu-ziskala-svetlana-alexijevicova_358333.html [773] => | datum vydání = [774] => | datum přístupu = 2018-11-15 [775] => | url archivu = [776] => }} Za hranice své vlasti pronikli rovněž autoři jako [[Jakub Kolas]], [[Maksim Bahdanovič]], [[Vasil Bykav]], [[Uladzimir Karatkevič]], [[Alěs Adamovič]], [[Maksim Tank]] či [[Ryhor Baradulin]]. K zakladatelům běloruského písemnictví patří [[Cyril Turovský]]. [[František Skorina]] přeložil do běloruštiny [[Bible|Bibli]]. Vyšla roku 1517 v Praze, jako vůbec první tištěná kniha východní Evropy (Skorina v Praze působil jako císařský zahradník{{Citace periodika [777] => | titul = Zakladatel běloruštiny zahradníkem [778] => | periodikum = Plus [779] => | datum = 2013-10-15 [780] => | jazyk = cs [781] => | url = https://plus.rozhlas.cz/zakladatel-belorustiny-zahradnikem-6606240 [782] => | datum přístupu = 2018-11-15 [783] => }}). Skorina též kodifikoval [[Staroběloruština|staroběloruštinu]]. V 17. století působil [[Osvícenství|osvícenec]] [[Simeon Polockij]]. Ke klíčovým figurám národního obrození patřili básnířka [[Alaiza Paškevičová]] či spisovatel [[Konstanty Kalinowski]]. Z protikomunistického exilového proudu běloruské literatury je známa [[Natalia Arseněva]] nebo [[Larysa Henijuš]]ová, která své první běloruské básně napsala a vydala v Praze, krátce po [[Únor 1948|únorovém komunistickém převratu]] však byla zatčena a deportována do Sovětského svazu, kde pak strávila osm let v [[gulag]]u.{{Citace elektronického periodika [784] => | titul = Běloruský historik o odkazu básnířky Larysy Henijuš odvlečené z Československa {{!}} Paměť národa [785] => | periodikum = www.pametnaroda.cz [786] => | url = https://www.pametnaroda.cz/cs/magazin/rozhovory/belorusky-historik-o-odkazu-basnirky-larysy-henijus-odvlecene-z-ceskoslovenska [787] => | jazyk = cs [788] => | datum přístupu = 2021-03-07 [789] => }} Pro rozvoj moderní běloruštiny a literatury měl velký význam časopis ''[[Naša Niva]]'' založený roku 1906 (vychází dodnes). První generace jeho autorů byla nazývána našanivská.{{Citace elektronického periodika [790] => | titul = Naša niva [791] => | periodikum = leporelo.info [792] => | url = https://leporelo.info/nasa-niva [793] => | jazyk = cs [794] => | datum přístupu = 2018-11-15 [795] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181115154002/https://leporelo.info/nasa-niva [796] => | datum archivace = 2018-11-15 [797] => }} [798] => [799] => Významnou operní pěvkyní současnosti je [[Nadzeja Kučarová]], vítězka ''BBC Cardiff Singer of the World competition'' z roku 2015.{{Citace elektronického periodika [800] => | titul = Nadine Koutcher wins BBC Cardiff Singer of the World 2015 [801] => | periodikum = BBC [802] => | url = https://www.bbc.com/mediacentre/latestnews/2015/bbc-csotw-winner [803] => | datum vydání = 22. 6. 2015 [804] => }} V populární hudbě dokázal získat mezinárodní úspěch houslista [[Alexander Rybak]], který má dnes ovšem [[Norsko|norské]] občanství. Legendou běloruského [[folk]]u je skupina [[Pesňary]]. Největším hudebním festivalem je ''[[Slavjanski bazar]]'', který se každoročně koná ve [[Vitebsk]]u a zaměřuje se primárně na populární hudbu ze slovanských zemí, ale často soutěží i umělci z neslovanských států, vítězem hlavní soutěže se stal již i zástupce [[Izrael]]e či [[Mexiko|Mexika]].{{Citace elektronického periodika [805] => | příjmení = [806] => | jméno = [807] => | titul = The International Arts Festival Slavianski Bazaar in Vitebsk [808] => | periodikum = www.belarus.by [809] => | vydavatel = [810] => | url = https://www.belarus.by/en/about-belarus/culture/international-arts-festival-slavonic-bazaar [811] => | datum vydání = [812] => | jazyk = en [813] => | datum přístupu = 2018-11-15 [814] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181115153738/https://www.belarus.by/en/about-belarus/culture/international-arts-festival-slavonic-bazaar [815] => | datum archivace = 2018-11-15 [816] => }} [817] => [[Soubor:Inokenti Smoktunovski.jpg|náhled|[[Innokentij Smoktunovskij]]]] [818] => Vysokou prestiž má baletní soubor Národního akademického divadla v Minsku (Нацыянальны акадэмічны Вялікі тэатр оперы і балета), jeho choreograf [[Valentin Jelizarjev]] získal roku 1996 prestižní [[Ceny Benois de la danse|Cenu Benois de la danse]].{{Citace elektronického periodika [819] => | titul = Benois de la danse: 1996 [820] => | periodikum = old.benois.theatre.ru [821] => | url = http://old.benois.theatre.ru/english/history/1996/ [822] => | datum přístupu = 2018-11-15 [823] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181115195347/http://old.benois.theatre.ru/english/history/1996/ [824] => | datum archivace = 2018-11-15 [825] => }} Hereckými hvězdami sovětského filmu byl [[Innokentij Smoktunovskij]] nebo [[Petr Šelochonov]]. [826] => [827] => Na území současného Běloruska se narodila i řada osobností, které jsou dnes vnímány spíše jako Poláci – jsou to zejména spisovatel [[Adam Mickiewicz]] a hudební skladatel [[Stanisław Moniuszko]]. Na území Běloruska kdysi sídlila též významná židovská komunita. Místo narození Bělorusko má tudíž ve svém životopise mnoho židovských osobností – malíř [[Marc Chagall]], herec [[Solomon Michoels]], malíř [[Chaïm Soutine]], sochaři [[Ossip Zadkine]] a Zair Azgur, nebo hudební skladatel [[Irving Berlin]].{{Doplňte zdroj}} [828] => [829] => === Kuchyně === [830] => {{viz též|Běloruská kuchyně}} [831] => [[Soubor:Potato pancakes.jpg|náhled|''Draniki''|220x220pixelů]] [832] => Podobně jako Češi využívají Bělorusové ve své kuchyni často [[houby]]. Podávají se jako hlavní jídlo (zejm. hřiby na smetaně), jako polévka, omáčka i jako krém. Další základní surovinou jsou [[Lilek brambor|brambory]], z nichž je připravováno asi nejtypičtější běloruské jídlo – ''draniki'', což je obdoba [[bramborák]]u. [[Palačinka|Palačinkám]] jsou podobné tzv. ''bliny''. Z [[Ruská kuchyně|ruské]], resp. [[Ukrajinská kuchyně|ukrajinské kuchyně]] Bělorusové převzali [[boršč]]. Minsk převzal více [[Střední Evropa|středoevropské vlivy]], což je poznat na oblibě [[Řízek|řízku]] či speciality ''filet á la Minsk''. Velmi se užívá [[česnek]] a [[Kmín (koření)|kmín]].{{Doplňte zdroj}} [833] => [834] => Oblíbeným místním nápojem je ''[[kvas]],'' vyráběný ze [[slad]]u, [[cukr]]u, máty peprné a ovoce. Místní specialitou je likér ''Bělověžskaja'', vyráběný ze stovky druhů rostlin{{Citace elektronického periodika [835] => | titul = Cestovatelské stránky [836] => | periodikum = cesty.in [837] => | url = http://cesty.in/doku.php?id=belorusko [838] => | jazyk = cs [839] => | datum přístupu = 2018-11-15 [840] => }} a likér Krambambula. Hodně se pije také [[vodka]]. Neblaze proslulé je levné jablečné víno ''čarnila'', s jehož konzumací v nejnižších vrstvách společnosti se vláda snaží bojovat.{{Citace elektronického periodika [841] => | titul = Ani sklenku pod 21 let a po 22.00? Alkoholismem sužované Bělorusko vymítá démona lihu [842] => | periodikum = iROZHLAS [843] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [844] => | vydavatel = Český rozhlas [845] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [846] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/belorusko-alkohol-alkoholismus-vekovy-limit-ministerstvo_1801071800_mls [847] => | datum přístupu = 2018-11-15 [848] => }} [849] => [850] => Zvláštností je, že v Bělorusku je považováno za neslušné jíst na veřejnosti. Díky tomu se také vůbec neprosadilo [[rychlé občerstvení]].{{Citace elektronického periodika [851] => | příjmení = [852] => | jméno = [853] => | titul = Běloruská kuchyně [854] => | periodikum = inbaze.cz [855] => | vydavatel = [856] => | url = http://inbaze.cz/etnickakuchyne/beloruska-kuchyne/ [857] => | datum vydání = [858] => | jazyk = en-US [859] => | datum přístupu = 2018-11-15 [860] => | url archivu = [861] => }} [862] => [863] => === Věda === [864] => [[Soubor:Otto Schmidt 1936.jpg|náhled|[[Otto Šmidt]]]] [865] => K nejvýznamnějším běloruským vědeckým osobnostem patří nositel [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovy ceny za fyziku]] z roku 2000 [[Žores Ivanovič Alfjorov]] a letecký konstruktér [[Pavel Suchoj]]. Na vývoji sovětských jaderných zbraní se podílel fyzik [[Jakov Borisovič Zeldovič]]. Běloruský původ měl rovněž psycholog [[Lev Vygotskij]], fyzik [[Leonid Isaakovič Mandelštam]] či matematik [[Otto Šmidt]]. V běloruském [[Kobryn]]u se narodil též americký matematik [[Oscar Zariski]]. V sovětské vědě působil matematik-topolog [[Lev Schnirelmann]]. [[Jan Czerski]] je autorem první mapy jezera [[Bajkal]].{{Doplňte zdroj}} [866] => [867] => Otcem běloruské vzdělanosti je kněz [[Cyril Turovský]]. Lingvista [[Branislav Taraškievič]] je tvůrcem spisovné běloruštiny, která nese i jeho jméno – taraškievica. Nedaleko [[Mir (město)|Miru]] se narodil filozof [[Salomon Maimon]]. [[Nobelova pamětní cena za ekonomii|Nobelovu cenu za ekonomii]] získal roku 1971 běloruský rodák [[Simon Kuznets]]. Významným [[Marxismus|marxistickým]] teoretikem byl [[Alexandr Alexandrovič Bogdanov|Alexandr Bogdanov]].{{Citace elektronického periodika [868] => | titul = Glossary of People: Bo [869] => | periodikum = www.marxists.org [870] => | url = https://www.marxists.org/glossary/people/b/o.htm#bogdanov-aleksandr [871] => | datum přístupu = 2022-10-10 [872] => }} [873] => [874] => Nejvýznamnější běloruskou vědeckou a vzdělávací institucí je [[Běloruská státní univerzita]] v Minsku. Podle žebříčku ''QS World University Rankings 2023'' jde o 288. nejlepší vysokou školu na světě (což je zcela shodné umístění, jakého dosáhla [[Univerzita Karlova]]).{{Citace elektronického periodika [875] => | titul = Belarusian State University [876] => | periodikum = Top Universities [877] => | url = https://www.topuniversities.com/universities/belarusian-state-university [878] => | jazyk = en [879] => | datum přístupu = 2023-05-06 [880] => }} [881] => [882] => === Sport === [883] => [[Soubor:Olga Korbut c1972.jpg|vlevo|náhled|223x223pixelů|[[Olga Korbutová]]]] [884] => Nejúspěšnějšími individuálními běloruskými sportovci jsou [[Sportovní gymnastika|sportovní gymnasté]] [[Vitalij Ščerbo]], s rekordními osmi tituly mistra světa a šesti zlatými z olympiády, a [[Olga Korbutová]], která získala čtyři zlaté olympijské medaile. Běloruskou gymnastickou školu úspěšně reprezentovala též [[Světlana Boginská]], nebo trampolinisté [[Uladzislau Gančarou]] a [[Ivan Litvinovič]]. Zápasník [[Alexandr Medveď]] získal zlatou medaili na třech po sobě jdoucích olympiádách. Volejbalista [[Georgij Mondzolevskij]] má dvě zlaté a v roce 2012 byl uveden do Síně slávy [[Mezinárodní volejbalová federace|Mezinárodní volejbalové federace]].{{Citace elektronického periodika [885] => | titul = Georgy Mondzolevskiy [886] => | periodikum = International Volleyball Hall of Fame - Holyoke, Massachusetts USA [887] => | url = http://www.volleyhall.org/page/show/4287457-georgy-mondzolevskiy [888] => | jazyk = en-us [889] => | datum přístupu = 2020-03-16 [890] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200602133823/https://www.volleyhall.org/georgy-mondzolevskiy [891] => }} Kanoista [[Vladimir Parfenovič]] má tři olympijská zlata. [892] => [[Soubor:2018-01-04 IBU Biathlon World Cup Oberhof 2018 - Sprint Women 55.jpg|náhled|[[Darja Domračevová]]]] [893] => Zřejmě nejúspěšnějším běloruským sportovcem současnosti je [[biatlon]]istka [[Darja Domračevová]], která získala již čtyři zlaté medaile na olympijských hrách. Sprinterka [[Julija Něstěrenková]] dokázala i v éře dominance černošských běžkyň vybojovat zlato na olympijských hrách v běhu na 100 metrů, v [[Letní olympijské hry 2004|Athénách roku 2004]]. V posledních letech se Bělorusové začali silně prosazovat v [[Akrobatické lyžování|akrobatickém lyžování]], olympijské zlato získali již čtyři akrobatičtí lyžaři: [[Alexej Grišin]], [[Anton Kušnir]], [[Alla Cuperová]] a [[Hanna Husková]]. Samostatné [[Bělorusko na olympijských hrách]] získalo od roku 1994 dvacet jedna zlatých olympijských medailí.{{Citace elektronického periodika [894] => | titul = Belarusian Results and Medals in the Olympic Games [895] => | periodikum = www.olympiandatabase.com [896] => | url = https://www.olympiandatabase.com/index.php?id=28228&L=1 [897] => | datum přístupu = 2023-04-28 [898] => }} [899] => [900] => Nejpopulárnějším sportem v Bělorusku je [[fotbal]]. Nejznámějším běloruským fotbalistou posledních let je [[Alexandr Hleb]], z časů SSSR pak [[Sergej Alejnikov]]. Nejúspěšnějším běloruským fotbalovým klubem je [[FK BATE|Bate Borisov]], od roku 2008 pravidelný účastník skupinové části [[Liga mistrů UEFA|Ligy mistrů]]. [901] => [[Soubor:2017 Citi Open Tennis Aryna Sabalenka (35495626213) (cropped).jpg|náhled|[[Aryna Sabalenková]]]] [902] => Druhým nejpopulárnějším sportem je [[lední hokej]], [[Běloruská hokejová reprezentace|běloruská reprezentace]] dosáhla nejlepšího úspěchu na [[Zimní olympijské hry 2002|olympijských hrách 2002]], kde skončila na čtvrtém místě. Klub [[HK Dinamo Minsk]] hraje [[Kontinentální hokejová liga|Kontinentální ligu]]. Bělorusko hostilo [[Mistrovství světa v ledním hokeji 2014|mistrovství světa v ledním hokeji v roce 2014]].{{Citace periodika [903] => | titul = Mistrovství světa v hokeji bude v roce 2014 poprvé v Bělorusku [904] => | url = http://sport.tn.nova.cz/clanek/sport/hokej/reprezentace/mistrovstvi-sveta-v-hokeji-bude-v-roce-2014-poprve-v-belorusku.html [905] => | datum přístupu = 2018-11-15 [906] => | datum = 2009-05-08 [907] => }}{{Nedostupný zdroj}} Další šampionát mělo Bělorusko uspořádat spolu s [[Lotyšsko|Lotyšskem]] v roce 2021, ale kvůli politickým nepokojům se zde nakonec nekonal.{{Citace periodika [908] => | titul = V roce 2021 se bude MS v hokeji hrát v Bělorusku a Lotyšsku - iSport.cz [909] => | periodikum = iSport.cz [910] => | url = https://isport.blesk.cz/clanek/hokej-reprezentace-ms-v-hokeji-2017/303414/v-roce-2021-se-bude-ms-v-hokeji-hrat-v-belorusku-a-lotyssku.html [911] => | datum přístupu = 2018-11-15 [912] => }}{{Citace elektronického periodika [913] => | příjmení = [914] => | titul = Potvrzeno! Letošní hokejové MS se v Bělorusku konat nebude [915] => | periodikum = www.sport.cz [916] => | url = https://www.sport.cz/hokej/ms-2021/clanek/2019778-potvrzeno-letosni-hokejove-ms-se-v-belorusku-konat-nebude.html [917] => | jazyk = cs [918] => | datum přístupu = 2021-08-05 [919] => }} Roku 2019 pořádalo Bělorusko ve svém hlavním městě [[Evropské hry]].{{Citace elektronického periodika [920] => | titul = Další Evropské hry uspořádá v roce 2019 Minsk, Seveřané ale byli proti [921] => | periodikum = Aktuálně.cz [922] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [923] => | vydavatel = Economia [924] => | odkaz na vydavatele = Economia [925] => | url = https://sport.aktualne.cz/ostatni-sporty/atletika/dalsi-evropske-hry-usporada-v-roce-2019-minsk-severane-ale-b/r~12e4102c978e11e68f82002590604f2e [926] => | datum přístupu = 2018-11-15 [927] => | datum = 2016-10-21 [928] => }} Dlouholetý vládce Alexander Lukašenko klade na sport velký důraz a sám od roku 1997 předsedá běloruskému olympijskému výboru.{{Citace elektronického periodika [929] => | titul = Lukashenko Alexander [930] => | periodikum = www.noc.by [931] => | url = http://www.noc.by/en/noc/structure/guide/lukashenko-aleksandr-grigorevich/ [932] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181115195145/http://www.noc.by/en/noc/structure/guide/lukashenko-aleksandr-grigorevich/ [933] => | datum archivace = 2018-11-15 [934] => | datum přístupu = 2018-11-15 [935] => }} [936] => [937] => Od devadesátých let 20. století uspěli běloruští sportovci i v tenise, kde věhlasu dosáhly [[Viktoria Azarenková]] (světová jednička a vítězka [[Australian Open]]), [[Nataša Zverevová]], nebo [[Aryna Sabalenková]], která vyhrála [[Australian Open 2023|Australian open]] v roce [[Australian Open 2023 – ženská dvouhra|2023]] i [[Australian Open 2024 – ženská dvouhra|2024]].{{Citace elektronického periodika [938] => | titul = Sabalenková vyhrála Australian Open. Premiérový triumf na grandslamu získala po třísetové bitvě [939] => | periodikum = iROZHLAS [940] => | vydavatel = Český rozhlas [941] => | url = https://www.irozhlas.cz/sport/tenis/australian-open-tenis_2301281315_rej [942] => | datum vydání = 2023-01-08 [943] => | jazyk = cs [944] => | datum přístupu = 2023-04-28 [945] => }}{{Citace elektronického periodika [946] => | titul = Sabalenková obhájila titul z Australian Open. Suverénní Běloruska neztratila za celý turnaj ani set [947] => | periodikum = iROZHLAS [948] => | url = https://www.irozhlas.cz/sport/tenis/aryna-sabalenkova-titul-australian-open-finale_2401271129_lis [949] => | datum vydání = 2024-01-27 [950] => | jazyk = cs [951] => | datum přístupu = 2024-03-30 [952] => }} V šachu se prosadil [[Lev Polugajevskij]].{{Doplňte zdroj}} [953] => [954] => == Odkazy == [955] => === Reference === [956] => {{Překlad [957] => | ru [958] => | Белоруссия [959] => | 113016740 [960] => }} [961] => [962] => [963] => === Literatura === [964] => * ŘEZNÍK, Miloš. Běloruská státnost – novum nebo tradice?. ''Historický obzor'', 1997, 8(5/6), s. 118–120. [965] => * {{Citace monografie|příjmení = Řezník |jméno = Miloš |odkaz na autora = |titul = Bělorusko |vydavatel = Libri|místo = Praha |rok = 2003 |isbn = 80-7277-183-3|kapitola = |strany = |jazyk =}} [966] => * {{Citace monografie|příjmení = Sahanovič |jméno = Hienadź |odkaz na autora = |titul = Dějiny Běloruska |vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny |místo = Praha |rok = 2006 |isbn = 80-7106-828-4|kapitola = |strany = |jazyk =}} [967] => * {{Citace monografie|příjmení = Akudovič |jméno = Valancin |odkaz na autora = |titul = Neznámé Bělorusko |vydavatel = Dokořán, Člověk v tísni - společnost při ČT |místo = Praha |rok = 2005 |isbn = 80-903510-9-3|kapitola = |strany = |jazyk =}} [968] => * HLAVÁČEK, Petr - KOTAU, Pavel''. Bělorusko mimo Bělorusko. Běloruští intelektuálové v meziválečném Československu''. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2016. {{ISBN|978-80-7308-687-9}} [969] => [970] => === Související články === [971] => * [[Alexandr Lukašenko]] [972] => * [[Běloruské referendum v roce 1996]] [973] => * [[Bělověžský prales]] [974] => * [[Černobyl]] [975] => * [[Seznam měst v Bělorusku]] [976] => [977] => === Externí odkazy === [978] => * {{Commonscat}} [979] => * {{Wikicitáty|téma=Bělorusko}} [980] => * {{Wikislovník|heslo=Bělorusko}} [981] => * {{Osmrelace|59065}} [982] => * {{Wikizprávy|kategorie=Bělorusko}} [983] => * {{Oficiální web}} [984] => * {{ru}} {{be}} {{en}} [http://www.president.gov.by/ Oficiální stránky prezidenta] [985] => * {{cs}} {{be}} {{ru}} [http://www.mzv.cz/minsk Velvyslanectví České republiky v Bělorusku] [986] => * {{ru}} {{en}} [http://www.soyuz.by/ Oficiální stránky Rusko-běloruského svazu] [987] => * {{cs}} [http://www.svobodnebelorusko.cz Svobodné Bělorusko – stránky prodemokratického občanského sdružení] {{Wayback|url=http://www.svobodnebelorusko.cz/ |date=20080629224323 }} [988] => * {{cs}} [http://www.civicbelarus.eu/ Občanské Bělorusko (stránky prodemokraticky zaměřené)] [989] => * {{Citace elektronické monografie|url=| titul = Bělorusko.cz – vše o Bělorusku (včetně cestopisů) | dostupnost2 =Internet Archive | url2 = http://web.archive.org/web/20130315161822/http://www.belorusko.cz:80/}} [990] => * {{ru}} {{en}} [http://meteo.by/ Aktuální počasí v Bělorusku] [991] => * {{Citace elektronické monografie [992] => | titul = Belarus - Amnesty International Report 2011 [993] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/belarus/report-2011 [994] => | datum přístupu = 2011-08-22 [995] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [996] => | jazyk = anglicky [997] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110820035747/http://www.amnesty.org/en/region/belarus/report-2011 [998] => | datum archivace = 2011-08-20 [999] => | nedostupné = ano [1000] => }} [1001] => * {{Citace elektronické monografie [1002] => | titul = Belarus (2011) [1003] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=7995 [1004] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1005] => | vydavatel = [[Freedom House]] [1006] => | jazyk = anglicky [1007] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823102212/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=7995 [1008] => | datum archivace = 2011-08-23 [1009] => | nedostupné = ano [1010] => }} [1011] => * {{Citace elektronické monografie [1012] => | korporace = Bertelsmann Stiftung [1013] => | titul = BTI 2010 — Belarus Country Report [1014] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/CIS/Belarus.pdf [1015] => | datum vydání = 2009 [1016] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1017] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftung [1018] => | místo = Gütersloh [1019] => | jazyk = anglicky [1020] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110520233459/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/CIS/Belarus.pdf [1021] => | datum archivace = 2011-05-20 [1022] => | nedostupné = ano [1023] => }} [1024] => * {{Citace elektronické monografie [1025] => | korporace = Bureau of European and Eurasian Affairs [1026] => | titul = Background Note: Belarus [1027] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/5371.htm [1028] => | datum vydání = 2010-08-27 [1029] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1030] => | vydavatel = U.S. Department of State [1031] => | jazyk = anglicky [1032] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20071114000028/http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/5371.htm [1033] => | datum archivace = 2007-11-14 [1034] => | nedostupné = ano [1035] => }} [1036] => * {{Citace elektronické monografie [1037] => | korporace = CIA [1038] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [1039] => | titul = The World Factbook - Belarus [1040] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/bo.html [1041] => | datum aktualizace = 2011-08-16 [1042] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1043] => | jazyk = anglicky [1044] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200430160950/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/bo.html [1045] => | datum archivace = 2020-04-30 [1046] => | nedostupné = ano [1047] => }} [1048] => * {{Citace elektronické monografie [1049] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Minsku [1050] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Bělorusko [1051] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/belorusko-2011-04-15.pdf [1052] => | datum vydání = 2011-04-15 [1053] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1054] => | vydavatel = Businessinfo.cz [1055] => | jazyk = česky [1056] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110812023921/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/belorusko-2011-04-15.pdf [1057] => | datum archivace = 2011-08-12 [1058] => | nedostupné = ano [1059] => }} [1060] => * {{Citace elektronické monografie [1061] => | příjmení = Adamovich [1062] => | jméno = Anthony [1063] => | spoluautoři = a kol. [1064] => | titul = Belarus [1065] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/59081/Belarus [1066] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1067] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [1068] => | jazyk = anglicky [1069] => }} [1070] => [1071] => {{Bělorusko}} [1072] => {{Evropa}} [1073] => {{Společenství nezávislých států}} [1074] => {{Autoritní data}} [1075] => {{Portály|Bělorusko}} [1076] => [1077] => [[Kategorie:Bělorusko| ]] [1078] => [[Kategorie:Státy Evropy]] [1079] => [[Kategorie:Vnitrozemské státy]] [1080] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1991]] [1081] => [[Kategorie:Slovanské státy a území]] [1082] => [[Kategorie:Postsovětské státy]] [] => )
good wiki

Bělorusko

Bělorusko, plným názvem Běloruská republika ( Respublika Biełaruś, Respublika Belarus), je vnitrozemský stát ve východní Evropě. Hraničí s Polskem na západě, Litvou na severozápadě, Lotyšskem na severu, Ruskem na severu a východě a s Ukrajinou na jihu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Minsk','Constitution of Belarus','Litva','Alexandr Lukašenko','Vitebsk','běloruština','Grodno','Brest (Bělorusko)','Rusko','Bělověžský prales','ruština','Lotyšsko'

Běloruština

Grodno

Grodno je historicky významné město nacházející se na severovýchodě Běloruska nedaleko hranic s Polskem a Litvou.

Litva

Lotyšsko

Minsk

Rusko

Ruština

Ruština je slovanský jazyk, který patří mezi východoslovanské jazyky.

Vitebsk