Array
(
[0] => 15481527
[id] => 15481527
[1] => cswiki
[site] => cswiki
[2] => Litva
[uri] => Litva
[3] =>
[img] =>
[4] =>
[day_avg] =>
[5] =>
[day_diff] =>
[6] =>
[day_last] =>
[7] =>
[day_prev_last] =>
[8] =>
[oai] =>
[9] =>
[is_good] =>
[10] =>
[object_type] =>
[11] => 1
[has_content] => 1
[12] => **Litva**
Litva, oficiálně Litevská republika, je jednou z baltských zemí ležících na severovýchodě Evropy. Tato malebná země je známá svými bohatými přírodními krásami, pestrou kulturou a dynamickým rozvojem. Její hlavní město Vilnius, které je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO, se pyšní jedinečnou architekturou a historickým kouzlem.
Historie Litvy je fascinující a plná výzev, které formovaly národní identitu a kulturní dědictví. Po dlouhém období dominace různých mocností si Litva v roce 1990 opět obnovila svou nezávislost. Od té doby se země úspěšně transformovala na moderní demokratický stát s otevřenou ekonomikou, což ji zařadilo mezi příklady úspěšného postkomunistického vývoje.
Litva vyniká svým vzdělávacím systémem a vysokým podílem lidí s vysokoškolským vzděláním. Místní obyvatelstvo je známé svou pohostinností a otevřeností, což zemi činí oblíbenou destinací pro turisty. Litva se může pyšnit nádhernou přírodou, včetně hlubokých lesů, jezer a národních parků, které poskytují možnosti pro rekreaci a ekologický turismus.
Tolik pestrosti a jedinečnosti v litvanské kultuře následuje ve formě různorodých tradic, folkloru, hudby a kuchyně. Litva se pyšní také svou moderní uměleckou scénou, která je stále více uznávána nejen v Evropě, ale i na světě.
Země se aktivně zapojuje do mezinárodních organizací a spolupráce, což podtrhuje její angažovanost při budování mírového a stabilního regionu. Její strategická poloha a silné vztahy s okolními zeměmi přispívají k celkovému optimismu ohledně její budoucnosti.
Celkově lze říci, že Litva je země, která kombinuje bohatou historii s moderním přístupem k životu a kultuře, čímž nabízí inspirativní příklad pro ostatní národy.
[oai_cs_optimisticky] => **Litva**
Litva, oficiálně Litevská republika, je jednou z baltských zemí ležících na severovýchodě Evropy. Tato malebná země je známá svými bohatými přírodními krásami, pestrou kulturou a dynamickým rozvojem. Její hlavní město Vilnius, které je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO, se pyšní jedinečnou architekturou a historickým kouzlem.
Historie Litvy je fascinující a plná výzev, které formovaly národní identitu a kulturní dědictví. Po dlouhém období dominace různých mocností si Litva v roce 1990 opět obnovila svou nezávislost. Od té doby se země úspěšně transformovala na moderní demokratický stát s otevřenou ekonomikou, což ji zařadilo mezi příklady úspěšného postkomunistického vývoje.
Litva vyniká svým vzdělávacím systémem a vysokým podílem lidí s vysokoškolským vzděláním. Místní obyvatelstvo je známé svou pohostinností a otevřeností, což zemi činí oblíbenou destinací pro turisty. Litva se může pyšnit nádhernou přírodou, včetně hlubokých lesů, jezer a národních parků, které poskytují možnosti pro rekreaci a ekologický turismus.
Tolik pestrosti a jedinečnosti v litvanské kultuře následuje ve formě různorodých tradic, folkloru, hudby a kuchyně. Litva se pyšní také svou moderní uměleckou scénou, která je stále více uznávána nejen v Evropě, ale i na světě.
Země se aktivně zapojuje do mezinárodních organizací a spolupráce, což podtrhuje její angažovanost při budování mírového a stabilního regionu. Její strategická poloha a silné vztahy s okolními zeměmi přispívají k celkovému optimismu ohledně její budoucnosti.
Celkově lze říci, že Litva je země, která kombinuje bohatou historii s moderním přístupem k životu a kultuře, čímž nabízí inspirativní příklad pro ostatní národy.
)
Array
(
[0] => {{Infobox - stát
[1] => | genitiv = Litvy
[2] => | úřední název česky = Litevská republika
[3] => | úřední název = Lietuvos Respublika
[4] => | vlajka = Flag of Lithuania.svg
[5] => | velikost vlajky = 120px
[6] => | článek o vlajce = Litevská vlajka
[7] => | znak = Coat of Arms of Lithuania.svg
[8] => | velikost znaku = 90px
[9] => | článek o znaku = Státní znak Litvy
[10] => | hymna = Tautiška giesmė
[11] => | článek o hymně = Litevská hymna
[12] => | motto = Tautos jėga vienybėje
[13] => | článek o mottu =
[14] => | motto překlad =
[15] => | mapa umístění = EU-Lithuania.svg
[16] => | velikost mapy = 290px
[17] => | hlavní město = [[Vilnius]]
[18] => | rozloha = 65 300
[19] => | rozlmisto = 121
[20] => | procent vody = 2
[21] => | nejvyšší hora = [[Aukštojas]]
[22] => | výška nejvyšší hory = 294
[23] => | čas = +2
[24] => | počet obyvatel = 2 870 191
[25] => | obyvmisto = 135
[26] => | obyvatelé aktuální k = 2023
[27] => | hustota = 44
[28] => | hustmisto = 138
[29] => | HDI = 0,875
[30] => | HDIvývoj = růst
[31] => | HDIvýše = velmi vysoký
[32] => | HDI aktuální k = 2021
[33] => | HDImísto = 35
[34] => | jazyk = [[litevština]] (úřední), [[žemaitština]], [[ruština]], [[polština]], [[jidiš]], [[běloruština]]
[35] => | národnosti = [[Litevci]] 84 %, [[Poláci]] 6 %, [[Rusové]] 5 %, [[Bělorusové]] 2%
[36] => | náboženství = [[katolická církev|katolíci]] 74 %, ostatní křesťané 5 %, bez vyznání 6%, bez odpovědi 14 %
[37] => | státní zřízení = [[parlamentní republika]]
[38] => | datum vzniku = [[11. březen|11. března]] [[1990]]
[39] => | způsob vzniku = vyhlášení nezávislosti na [[Sovětský svaz|SSSR]]
[40] => | funkce1 = Prezident
[41] => | vládce1 = [[Gitanas Nausėda]]
[42] => | funkce2 = Předsedkyně vlády
[43] => | vládce2 = [[Ingrida Šimonytėová]]
[44] => | měna = [[Euro]]
[45] => | kód měny = Eur
[46] => | HDP/ob. = 52 200{{cite web|url=https://www.imf.org/en/Publications/WEO/weo-database/2023/October/weo-report?c=946,&s=NGDPD,PPPGDP,NGDPDPC,PPPPC,&sy=2020&ey=2028&ssm=0&scsm=1&scc=0&ssd=1&ssc=0&sic=0&sort=country&ds=.&br=1|title=World Economic Outlook Database, October 2023 Edition. (Lithuania)|publisher=[[International Monetary Fund]]|date=10 October 2023|access-date=11 October 2023}}
[47] => | HDP/ob.misto = 39
[48] => | HDP aktuální k = 2024
[49] => | Gini = 36,2
[50] => | Gini aktuální k = 2022
[51] => | ison = 440
[52] => | iso3 = LTU
[53] => | iso2 = LT
[54] => | mpz = LT
[55] => | předvolba = +370
[56] => | doména = lt
[57] => | commonscat = Lithuania
[58] => | soubor hymny = Tautiška giesme instumental.ogg
[59] => }}
[60] => '''Litva''' ({{Vjazyce2|lt|''Lietuva''}}), plným názvem '''Litevská republika''' (litevsky {{Cizojazyčně|lv|''Lietuvos Respublika''}}), je [[Baltský region|pobaltský]] [[stát]] v [[Evropa|Evropě]]. Je jednou ze tří [[Baltské státy|baltských zemí]] a leží na východním pobřeží [[Baltské moře|Baltského moře]]. Na severu sousedí s [[Lotyšsko|Lotyšskem]], na východě s [[Bělorusko|Běloruskem]], na jihu s [[Polsko|Polskem]], na jihozápadě s [[Rusko|ruskou]] [[Exkláva|exklávou]] [[Kaliningradská oblast]] a na západě má námořní hranici se [[Švédsko|Švédskem]]. Vesměs rovinatá a nížinná země má rozlohu 65 300 km² a žije v ní 2,9 milionu obyvatel. Hlavním a [[Seznam měst v Litvě|největším městem]] je [[Vilnius]], dalšími významnými městy jsou [[Kaunas]], [[Klaipėda|Klaipéda]], [[Šiauliai]] a [[Panevėžys]]. Litevci jsou [[Baltové|baltským]] národem a tvoří 85 % obyvatel země.{{Citace elektronického periodika
[61] => | titul = Key results of the 2021 Population and Housing Census
[62] => | periodikum = osp.stat.gov.lt
[63] => | url = https://osp.stat.gov.lt/en/informaciniai-pranesimai?eventId=288049
[64] => | jazyk = en-GB
[65] => | datum přístupu = 2023-12-03
[66] => }} Oficiálním jazykem je [[litevština]], jeden ze dvou živých [[Baltské jazyky|baltských jazyků]].
[67] =>
[68] => Jihovýchodní pobřeží Baltského moře bylo po tisíciletí obýváno různými [[Baltové|baltskými kmeny]]. Ve 30. letech 12. století litevské země poprvé sjednotil velkokníže [[Mindaugas]], který 6. července 1253 vytvořil [[Litevské království (1251–1263)|Litevské království]]. Následná expanze a konsolidace vyústila v [[Litevské velkoknížectví]], které bylo ve 14. století největší zemí v Evropě.{{cite book|last1=Bideleux|first1=Robert|last2=Jeffries|first2=Ian|title=A history of Eastern Europe: crisis and change|date=1998|publisher=Routledge|isbn=978-0-415-16111-4|page=122}} V roce 1386 uzavřelo velkoknížectví [[De facto|faktickou]] [[Personální unie|personální unii]] s [[Koruna polského království|Korunou polského království]]. Obě království se v roce 1569 [[Lublinská unie|spojila]] do [[Konfederace|dvoukonfederální]] [[Polsko-litevská unie (1569–1795)|Polsko-litevské unie]], která vytvořila jeden z největších a nejúspěšnějších států v Evropě. Tato unie trvala více než dvě století, dokud ji sousední země v letech 1772–1795 [[Dělení Polska|postupně nerozložily]], přičemž většinu litevského území anektovalo [[Ruské impérium]]. Ke konci [[První světová válka|první světové války]] vyhlásila [[Zákon o nezávislosti Litvy|v roce 1918 Litva nezávislost]] a založila moderní Litevskou republiku. Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byla Litva okupována [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]], poté [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]] a v roce 1944 byla znovu obsazena Sověty. Litevský ozbrojený odpor proti sovětské okupaci trval až do počátku 50. let 20. století. Dne 11. března 1990, rok před formálním [[Rozpad Sovětského svazu|rozpadem Sovětského svazu]], se Litva stala první sovětskou republikou, která se odtrhla, když [[Zákon o obnovení nezávislosti Litevské republiky|vyhlásila obnovení své nezávislosti]].{{Cite web|title=Lithuania breaks away from the Soviet Union|url=https://www.theguardian.com/world/1990/mar/12/eu.politics|website=[[The Guardian]]|quote=Lithuania last night became the first republic to break away from the Soviet Union, by proclaiming the restoration of its pre-war independence. The newly-elected parliament, 'reflecting the people's will,' decreed the restoration of 'the sovereign rights of the Lithuanian state, infringed by alien forces in 1940,' and declared that from that moment Lithuania was again an independent state|location=London|date=12 March 1990|access-date=7 June 2018}}
[69] =>
[70] => Litva je [[Vyspělá země|vyspělou zemí]] s [[Ekonomika s vysokými příjmy|vysokými příjmy]] a [[Ekonomika Litvy|vyspělou ekonomikou]], která se v [[Index lidského rozvoje|indexu lidského rozvoje]] umístila na 35. místě. Litva je členem [[Evropská unie|Evropské unie]], [[Rada Evropy|Rady Evropy]], eurozóny, Severské investiční banky, [[Schengenský prostor|Schengenského prostoru]], [[Severoatlantická aliance|NATO]] a [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]]. Účastní se také formátu regionální spolupráce Severská a baltská osmička.
[71] =>
[72] => == Etymologie ==
[73] => [[Soubor:Lietuvos vardas. The first name of Lithuania in writing 1009.jpg|náhled|vlevo|První zmínka o Litvě (v genitivu: ''Lituae'') v Quedlinburské kronice z roku 1009]]
[74] =>
[75] => Jméno Litvy (ve slově ''Lituae'' v genitivu; 1. pád by tedy byl „Litua“) bylo poprvé zmíněno v [[Quedlinburské letopisy|Quedlinburské kronice]] dne [[9. březen|9. března]] [[1009]] v zápise o smrti [[Bruno z Querfurtu|svatého Bruna]]. Bruno pokřtil [[Netimer]]a, jednoho z lokálních (patrně [[Jotvingové|jotvingských]]) knížat a jeho blízké. S tím nesouhlasil jeho bratr [[Zebeden]], který nechal Bruna i s jeho svitou stít. (viz též článek [[Dějiny Litvy]]).
[76] =>
[77] => Existuje několik verzí původu jména země. V západních zemích převládá názor, že název Litva vznikl z litevského slova ''lietus'', což znamená ''déšť''. Litva je tedy podle nich ''země deště''. Existuje však mnoho jiných zemí, kde prší častěji než v Litvě, ale jejich jména nejsou odvozena od slova [[déšť]]. Sami Litevci tuto verzi berou pouze anekdoticky, např. v textu písně úryvek „...Lietuva, kur lietus lyja...“ – „...Litva, kde prší...“.
[78] =>
[79] => Litevský jazykovědec [[Kazimeras Kuzavinis]] tvrdí, že jméno země pochází z názvu vodního toku ''[[Lietauka]]'', jehož název byl slovanismem (správný název byl Lietava). Podle něj právě tato [[řeka]] dala jméno jednomu z litevských regionů a později i celé Litvě. Lietauka je v současnosti pravým přítokem řeky [[Neris]].[http://vanduo.gamta.lt/files/LR_upiu_klasifikatorius.pdf, Oficiální klasifikátor litevských řek]{{Nedostupný zdroj}} Je to 11 km dlouhý [[vodní tok]], který se nachází 30 km od města Kernavė, tehdejšího důležitého politického centra litevského státu. Avšak v jeho větší blízkosti nebyly nalezeny žádné archeologické památky a sotva tam co mohlo být, protože to bylo bažinaté místo. Říčka je příliš nevýznamná (pouze 11 km) aby mohla dát jméno celé zemi. Proto tuto verzi lingvisté většinou odmítají.
[80] =>
[81] => Simas Karaliūnas navrhl originální hypotézu, že název Litvy souvisí s německým slovem ''leiten '' (vést, velet). Toto slovo je pokládáno za odvozeninu indoevropského prajazyka, která v minulosti mohla být i v litevštině. Název prý zpočátku znamenal „vojsko“ a tuto souvislost ''leiten '' – vojsko potvrzují i historické dokumenty.
[82] =>
[83] => Artūras Dubonis na základě historických údajů uvedl teorii, že původní forma ethnonyma byla ''leitis''.{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://www.lrytas.lt/-12499654771249731456-lietuva-lieta-leitis-arba-k%C4%85-rei%C5%A1kia-%C5%BEodis-lietuva.htm |datum přístupu=2010-10-17 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110722152243/http://www.lrytas.lt/-12499654771249731456-lietuva-lieta-leitis-arba-k%C4%85-rei%C5%A1kia-%C5%BEodis-lietuva.htm |datum archivace=2011-07-22 |nedostupné=ano }}{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://forum.istorija.net/forums/thread-view.asp?tid=2860&mid=40390#M40390 |datum přístupu=2010-10-17 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160305052828/http://forum.istorija.net/forums/thread-view.asp?tid=2860&mid=40390#M40390 |datum archivace=2016-03-05 }} To, že kmen slova ''liet-'' pochází z původního ''l'''ei'''t-'' bylo lingvistům známo již dříve. A. Dubonis dokázal, že označením ''leitis'' byli [[Litevci]] nazýváni v některých zdrojích z [[14. století|14.]] – [[15. století]] a to dalo název určité specifické vrstvě zemanů [[Litevské velkoknížectví|Velkoknížectví litevského]]. Leitis totiž mělo zhruba tyto významy: 1. Vrstva sloužících velkoknížeti: vlastnili polnosti ve vlasti, vydržovali jeho koně, platili daně přímo panovníkovi, sloužili mu za vojenských tažení. Panovníkovi vojáci, také vybírali mýtné. Po zesílení pozic šlechty se stali pro panovníka již nepotřebnými a brzy zanikli, někteří se sami stali šlechtici. 2. Věc, záležitost. 3. Název národnosti (Litevců) ve [[14. století|14.]] – [[15. století]]. Občas takto byli nazýváni všichni Litevci kromě [[Žemaité|Žemaitiů (Žmuďanů)]]. V [[Lotyština|lotyštině]] se termín ''Leitis'' množné číslo ''Leiši'' jako alternativní k novějšímu ''Lietuvietis'' udržel až dosud. Mimo jiné, stejného původu – ovšem s jiným směrem variací – je i název [[Lotyšsko|Lotyšska (Lettonia)]].
[84] =>
[85] => == Dějiny ==
[86] => {{Podrobně|Dějiny Litvy}}
[87] => [[Soubor:LithuaniaHistory.png|náhled|vlevo|200px|Změny litevského území od 13. století dodnes]]
[88] => Lidé žili na území současné Litvy již od [[pravěk]]u. První se zde usadili po poslední [[Doba ledová|době ledové]], zhruba v 10. tisíciletí před naším letopočtem. V [[Neolit|neolitu]] archeologové rozeznávají [[Kundská kultura|Kundskou]]{{Citace elektronického periodika
[89] => | titul = Kunda Culture
[90] => | periodikum = www.archaeologs.com
[91] => | url = http://www.archaeologs.com/w/kunda-culture/en
[92] => | datum přístupu = 2021-05-21
[93] => }}, [[Němenská kultura|Němenskou]] a [[Narvská kultura|Narvskou kulturu]].{{Citace periodika
[94] => | příjmení = Rimantienė
[95] => | jméno = Rimutė
[96] => | titul = The Neolithic of the Eastern Baltic
[97] => | periodikum = Journal of World Prehistory
[98] => | datum vydání = 1992
[99] => | ročník = 6
[100] => | číslo = 1
[101] => | strany = 97–143
[102] => | issn = 0892-7537
[103] => | url = https://www.jstor.org/stable/25800611
[104] => | datum přístupu = 2021-05-21
[105] => }} V 8. tisíciletí př. n. l. se klima zmírnilo, došlo k oteplení a vyrostly lesy. Obyvatelé tak přestali migrovat kvůli potravě a více se začali zabývat lovem. [[Zemědělství]] se objevilo až ve 3. tisíciletí př. n. l. V této době se také začala rozvíjet řemesla a obchod. Ve 3.–2. tisíciletí př. n. l. přišli do oblasti [[Indoevropané]], smísili se místním obyvatelstvem a vytvořili tak různé [[Baltové|pobaltské kmeny]].{{Citace elektronického periodika
[106] => | příjmení = Petr
[107] => | jméno = Jan
[108] => | titul = K etnogenezi Baltů
[109] => | periodikum = Slovo a slovesnost, ročník 48 (1987), číslo 2, s. 163-168
[110] => | vydavatel = Ústav pro jazyk český ČSAV
[111] => | url = http://sas.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3168
[112] => | datum přístupu = 2021-05-21
[113] => }}
[114] =>
[115] => Historické záznamy svědčí o tom, že již kolem roku [[50 př. n. l.]] tyto kmeny vyvážely [[jantar]] až do [[římská říše|Římské říše]].{{Citace periodika
[116] => | příjmení = Bliujiene
[117] => | jméno = Audrone
[118] => | titul = Lithuanian amber artifacts in the middle of the first millennium and their provenance within the limits of eastern baltic region
[119] => | periodikum =
[120] => | jazyk = en
[121] => | url = https://www.academia.edu/30203687/LITHUANIAN_AMBER_ARTIFACTS_IN_THE_MIDDLE_OF_THE_FIRST_MILLENNIUM_AND_THEIR_PROVENANCE_WITHIN_THE_LIMITS_OF_EASTERN_BALTIC_REGION
[122] => | datum přístupu = 2021-04-25
[123] => }} O Baltech psal okolo roku 98 [[Tacitus]] v díle ''[[Germania (kniha)|De origine et situ Germanorum]]'', ve 2. století [[Klaudios Ptolemaios]]. Předpokládá se, že kolem 7. století se od sebe odlišila [[litevština]] a [[lotyština]].{{Citace monografie
[124] => | příjmení = Eidintas
[125] => | jméno = Alfonsas
[126] => | příjmení2 = Bumblauskas
[127] => | jméno2 = Alfredas
[128] => | příjmení3 = Kulakauskas
[129] => | jméno3 = Antanas
[130] => | titul = The History of Lithuania
[131] => | url = https://books.google.cz/books/about/The_History_of_Lithuania.html?id=qv6gswEACAAJ&redir_esc=y
[132] => | vydavatel = Publishing House "Eugrimas"
[133] => | počet stran = 327
[134] => | isbn = 978-609-437-327-5
[135] => | poznámka = Google-Books-ID: qv6gswEACAAJ
[136] => | jazyk = en
[137] => }} Od 9. do 11. století byli Baltové vystaveni nájezdům [[Vikingové|Vikingů]].{{Citace monografie
[138] => | příjmení = Mägi
[139] => | jméno = Marika
[140] => | titul = Viking Age Cultural Contacts across the Baltic Sea: Behind the Interpretations
[141] => | url = https://brill.com/view/book/9789004363816/BP000001.xml
[142] => | vydavatel = Brill
[143] => | isbn = 978-90-04-36381-6
[144] => | poznámka = DOI: 10.1163/9789004363816_002
[145] => | jazyk = en
[146] => }} V průběhu 10.–11. století byli [[Vazal|vazaly]] [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]]. Od poloviny 12. století to byli naopak Litevci, kteří začali napadat ruská území. V roce 1183 zpustošili [[Polocké knížectví|Polock]] a [[Pskov]] a dokonce v té době ohrožovali i vzdálenou a mocnou [[Novgorodská republika|Novgorodskou republiku]].
[147] => [[Soubor:Mendog 1578.png|náhled|[[Mindaugas]]]]
[148] => Nájezdy, drancování a shromažďování otroků vyžadovaly sociální diferenciaci, což podnítilo vznik rané státnosti. Nesourodé litevské kmeny podél Němene byly sjednoceny do litevského státu nejpozději do roku 1219. Zhruba do roku 1236 je umisťován vznik [[Litevské velkoknížectví|Litevského velkoknížectví]]. Kníže [[Mindaugas]] se nechal v roce 1251, zejména pod tlakem [[Livonský řád|Livonského řádu]], [[Křest|pokřtít]] a dva roky poté získal od [[Papež|papeže]] [[Král|královský]] titul. Je jediným litevským vůdcem, který byl korunován na krále a den jeho korunovace je dnes v Litvě státním svátkem.{{Citace elektronického periodika
[149] => | titul = King of Lithuanian Mindaugas Coronation Day {{!}} UBC.net
[150] => | periodikum = www.ubc.net
[151] => | url = https://www.ubc.net/content/king-lithuanian-mindaugas-coronation-day
[152] => | datum přístupu = 2021-05-21
[153] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210521103203/https://www.ubc.net/content/king-lithuanian-mindaugas-coronation-day
[154] => | datum archivace = 2021-05-21
[155] => }} Nakonec se ale Mindagaus proti Livoncům spojil s Rusy a vrátil se k [[pohanství]]. Ve [[Treniota|Treniotově]] spiknutí byl zabit a spolupráce s Rusy byla přerušena, pohanství se však udrželo. Kvůli tomu se Litva stala terčem křesťanských [[Severní křížové výpravy|křížových výprav]] [[Řád německých rytířů|Řádu německých rytířů]] i Livonského řádu. Druhý z těchto řádů byl spojenými vojsky Litevců a Lotyšů ([[Zemgalové|Zemgalů]]) vedených [[Vykintas|Vykintasem]] poražen a zastaven 22. září 1236 v [[Bitva u Šiauliai|bitvě u Šiauliai]]. Tento den je dnes v Litvě a Lotyšsku slaven jako Den baltské jednoty.{{Citace elektronického periodika
[156] => | titul = Lithuania and Latvia celebrate Baltic Unity Day
[157] => | periodikum = Baltic New Network
[158] => | url = https://bnn-news.com/lithuania-latvia-celebrate-baltic-unity-day-133175
[159] => | datum vydání = 19. 9. 2015
[160] => | datum přístupu = 2021-05-21
[161] => }} Bitva iniciovala povstání na územích dobytých Livonským řádem, v němž si Litva definitivně uhájila nezávislost.
[162] => [[Soubor:Traku pilis by Augustas Didzgalvis.jpg|vlevo|náhled|[[Trakai]]]]
[163] => Roku 1316 se vlády ujala dynastie [[Gediminovci|Gediminovců]], která z Litvy učinila mocný stát, jenž expandoval na území dnešního [[Bělorusko|Běloruska]] a [[Ukrajina|Ukrajiny]]. Zakladatel dynastie [[Gediminas]] je i legendárním zakladatelem [[Vilnius|Vilniusu]].{{Citace elektronického periodika
[164] => | příjmení = Asmonaitis
[165] => | jméno = Kasparas
[166] => | titul = Gediminas' Dream: The Legend of Vilnius
[167] => | periodikum = Culture Trip
[168] => | url = https://theculturetrip.com/europe/lithuania/articles/gediminas-dream-the-legend-of-vilnius/
[169] => | datum přístupu = 2021-05-21
[170] => }} Jako královské sídlo nechal vystavět vodní [[Trakai (hrad)|hrad Trakai]]. Jeho syn [[Algirdas]] porazil mongolskou [[Zlatá horda|Zlatou hordu]] v [[Bitva u Modrých vod|bitvě u Modrých vod]] roku 1362 a poté se zmocnil [[Kyjevské knížectví|Kyjevského knížectví]]. Po dobytí Kyjeva se Litva stala přímým sousedem a soupeřem [[Moskevské velkoknížectví|Moskevského velkoknížectví]], což vedlo k napětí a konfliktům (viz též [[Rusko-litevské války]]). Na konci 14. století byla Litva jednou z největších zemí v Evropě a zahrnovala dnešní Bělorusko, Ukrajinu a části Polska a Ruska.
[171] => [[Soubor:Jan Matejko, Bitwa pod Grunwaldem.jpg|náhled|[[Bitva u Grunwaldu]]|350x350pixelů]]
[172] => Roku 1385 vstoupila Litva do [[Krewská unie|Krewské unie]] spolu s Polskem a roku 1387 přijala jako poslední země v Evropě [[křesťanství]].{{Citace elektronického periodika
[173] => | příjmení = Urban
[174] => | jméno = William
[175] => | titul = The Conversion of Lithuania 1387
[176] => | periodikum = www.lituanus.org
[177] => | url = https://www.lituanus.org/1987/87_4_03.htm
[178] => | datum přístupu = 2021-04-25
[179] => }}{{Nedostupný zdroj}} Z Litvy vzešla polská panovnická dynastie [[Jagellonci|Jagellonců]], jejím zakladatelem se stal Gediminovec [[Vladislav II. Jagello]], jenž byl také klíčové figurou [[christianizace]] Litvy. V roce 1392 se litevským velkovévodou stal [[Vytautas]]. Za jeho vlády územní expanze vyvrcholila.{{Citace monografie
[180] => | příjmení = Mickūnaitė
[181] => | jméno = Giedrė
[182] => | titul = Making a Great Ruler: Grand Duke Vytautas of Lithuania
[183] => | url = https://books.google.com/books?id=a5zKQM7eEMgC&newbks=0&printsec=frontcover&dq=Making+A+Great+Ruler:+Grand+Duke+Vytautas+of+Lithuania&hl=cs
[184] => | vydavatel = Central European University Press
[185] => | počet stran = 408
[186] => | isbn = 978-963-7326-58-5
[187] => | poznámka = Google-Books-ID: a5zKQM7eEMgC
[188] => | jazyk = en
[189] => }} Začala také centralizace státu. Ve správě státu začala sehrávat významnou roli litevská šlechta. Ve velké [[Bitva na Vorskle|bitvě u řeky Vorskla]] v roce 1399 Vytautas konfrontoval [[Tataři|Tatary]]. Díky úzké spolupráci dosáhla vojska Litvy a Polska v roce 1410 rozhodného vítězství nad Řádem německých rytířů v [[Bitva u Grunwaldu|bitvě u Grunwaldu]], jež byla jednou z největších bitev středověké Evropy.{{Citace elektronického periodika
[190] => | příjmení =
[191] => | jméno =
[192] => | titul = Bitva rytířů a mýtů. U Grunwaldu byl roku 1410 i Žižka
[193] => | periodikum = Týden.cz
[194] => | url = https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/den-d/bitva-rytiru-a-mytu-u-grunwaldu-byl-roku-1410-i-zizka_175538.html
[195] => | datum vydání = 2010-07-15
[196] => | jazyk = cs
[197] => | datum přístupu = 2021-05-21
[198] => }} Vytautas získal od [[Císař říše římské|císaře]] [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]] i královskou korunu, ale oficiální královské korunovace se nedožil.
[199] => [[Soubor:Autor nieznany (malarz z kręgu Lukasa Cranacha Starszego), Bitwa pod Orszą.jpg|vlevo|náhled|Bitva u Orši]]
[200] => Po smrti Vytautase se litevská šlechta pokusila rozbít unii mezi Polskem a Litvou. Jenže spojenectví s Polskem se brzy začalo hodit kvůli rostoucí moci [[Moskevské velkoknížectví|Moskevského velkoknížectví]]. Dne 8. září 1514 se odehrála [[bitva u Orši]], kde polsko-litevskému vojsku velel litevský hejtman [[Konstantin Ostrožský]].{{Citace elektronického periodika
[201] => | příjmení = Sikora
[202] => | jméno = Jakub
[203] => | titul = 8 września 1514 roku miała miejsce bitwa pod Orszą
[204] => | periodikum = Historykon.pl
[205] => | url = https://historykon.pl/8-wrzesnia-1514-roku-miala-miejsce-bitwa-pod-orsza/
[206] => | datum vydání = 8. 9. 2017
[207] => | datum přístupu = 2021-05-21
[208] => }} Třicetitisícová polsko-litevská armáda v ní porazila 80 000 moskevských vojáků a zajala jejich velitele. Obě země se střetli i v [[Livonská válka|Livonské válce]].{{Citace periodika
[209] => | příjmení = Filyushkin
[210] => | jméno = Alexander
[211] => | titul = Livonian War in the Context of the European Wars of the 16 th Century: Conquest, Borders, Geopolitics
[212] => | periodikum = Russian History
[213] => | datum vydání = 2016
[214] => | ročník = 43
[215] => | číslo = 1
[216] => | strany = 1–21
[217] => | issn = 0094-288X
[218] => | url = https://www.jstor.org/stable/44647035
[219] => | datum přístupu = 2021-05-21
[220] => }}
[221] => [[Soubor:Vilenskija zamki. Віленскія замкі (T. Makoŭski, 1600).jpg|náhled|[[Vilnius]] okolo roku 1600]]
[222] => Namísto původně zamýšleného osamostatnění tak v roce [[1569]] uzavřelo [[Litevské velkoknížectví|Velkoknížectví litevské]] novou smlouvu s [[Polské království|Královstvím Polska]] a vznikla ještě mnohem těsnější, tzv. [[Lublinská unie]].{{Citace elektronického periodika
[223] => | titul = Union of Lublin {{!}} Poland-Lithuania [1569]
[224] => | periodikum = Encyclopedia Britannica
[225] => | url = https://www.britannica.com/event/Union-of-Lublin
[226] => | jazyk = en
[227] => | datum přístupu = 2021-04-25
[228] => }} Díky ní vytvořila Litva s Polskem stát zvaný [[Republika obou národů]]. Litva si ponechala samostatnou armádu, měnu i zákony, přesto měli ve státě větší vliv Poláci.{{Citace periodika
[229] => | příjmení = Jakstas
[230] => | jméno = Joseph
[231] => | titul = How Firm was the Polish-Lithuanian Federation?
[232] => | periodikum = Slavic Review
[233] => | datum vydání = 1963
[234] => | ročník = 22
[235] => | číslo = 3
[236] => | strany = 442–449
[237] => | issn = 0037-6779
[238] => | doi = 10.2307/2492490
[239] => | url = https://www.jstor.org/stable/2492490
[240] => | datum přístupu = 2021-04-25
[241] => }} Polonizace nakonec ovlivnila všechny aspekty litevského života: politiku, jazyk, kulturu i národní identitu. Od roku 1573 byli polští králové a litevští velkovévodové voleni šlechtou, což významně posílilo moc šlechty, která si vynutila tzv. [[zlaté svobody]]. To pozvolna drolilo stát, ale na počátku 17. století, v počátcích [[Třicetiletá válka|třicetileté války]], na této mocenské konstelaci Litva vydělala, neboť vlivní šlechtici prosadili, aby v třicetileté válce, která zničila velkou část Evropy, unie zůstala neutrální. Tím se vyhnula devastaci. Polsko-litevské vojsko bylo přitom velmi silné, podařilo se mu například obsadit a dva roky držet Moskvu v letech 1610-1612.
[242] => [[Soubor:Battle of Biržai in 1703.PNG|náhled|[[Severní válka]]: Bitva u Saločiai, 1703]]
[243] => Po třicetileté válce se však začaly projevovat nevýhody "šlechtické anarchie". Roku 1655 byl poprvé dobyt a vypleněn Vilnius, po řádění ruské armády hořel 17 dní.{{Citace elektronického periodika
[244] => | titul = Vilnius 1655: Russian Invasion
[245] => | periodikum = www.urban-kaleidoscope.eu
[246] => | url = http://www.urban-kaleidoscope.eu/en/material/topic/history-of-everyday-life/vilnius-1655-russian-invasion.html
[247] => | datum přístupu = 2021-05-21
[248] => }} Ruská okupace Litevského velkovévodství trvala až do roku 1661. Během [[Severní válka|severní války]] (1655–1661) bylo litevské území a hospodářství zase devastováno především švédskou armádou. Toto období je známé jako ''tvanas'' ([[Švédská invaze do Polska|potopa]]).{{Citace monografie
[249] => | příjmení = Norkus
[250] => | jméno = Zenonas
[251] => | titul = An Unproclaimed Empire: The Grand Duchy of Lithuania: From the Viewpoint of Comparative Historical Sociology of Empires
[252] => | url = https://books.google.cz/books?id=VJguDwAAQBAJ&pg=PT287&lpg=PT287&dq=tvanas+lithuania&source=bl&ots=4ZbniS-Oyd&sig=ACfU3U05EZRMqrmzUOwoMqiauVpZa97-3A&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjS_sGxxNvwAhURH-wKHaICASwQ6AEwCXoECAQQAw#v=onepage&q=tvanas%20lithuania&f=false
[253] => | vydavatel = Routledge
[254] => | počet stran = 615
[255] => | isbn = 978-1-351-66905-4
[256] => | poznámka = Google-Books-ID: VJguDwAAQBAJ
[257] => | jazyk = en
[258] => }} Než se mohla Litva úplně zotavit, byla během [[Severní válka|velké severní války]] (1700–1721) znovu zpustošena Švédy.{{Citace periodika
[259] => | příjmení = Sliesoriūnas
[260] => | jméno = Gintautas
[261] => | titul = The First Occupation of Vilnius During the Great Northern War (April-May 1702)
[262] => | periodikum = Lithuanian Historical Studies
[263] => | datum vydání = 2009-12-28
[264] => | ročník = 14
[265] => | číslo = 1
[266] => | strany = 71–104
[267] => | issn = 1392-2343
[268] => | doi = 10.30965/25386565-01401006
[269] => | jazyk = en
[270] => | url = https://brill.com/view/journals/lhs/14/1/article-p71_6.xml
[271] => | datum přístupu = 2021-04-25
[272] => }} Přidal se [[mor]] a [[hladomor]], načež zahynulo 40% populace země. Rusko stále více ovládalo vnitřní politiku, šlechtici však bránili jakýmkoli reformám. Vše měla napravit nová [[Ústava z 3. května 1791|ústava z roku 1791]]. Byla navržena dle [[Ústava Spojených států amerických|amerického]] vzoru, jenže pokus o modernizaci přišel pozdě. Polsko-litevská unie byla definitivně rozbita sousedními velmocemi roku 1795, během tzv. třetího [[dělení Polska]]. Většina území Litvy připadla [[Ruské impérium|Ruskému impériu]], menší část připojilo [[Prusko]].{{Citace elektronického periodika
[273] => | titul = The Rule of Russian Empire in Lithuania (1795-1918) « True Lithuania
[274] => | periodikum = www.truelithuania.com
[275] => | url = http://www.truelithuania.com/the-rule-of-russian-empire-in-lithuania-1795-1918-254
[276] => | datum přístupu = 2021-04-25
[277] => }}
[278] => [[Soubor:Emilia Plater in November Uprising 1831.PNG|vlevo|náhled|[[Emilia Platerová]] v čele povstání roku 1831|220x220pixelů]]
[279] => V roce [[1812]] bylo území Litvy nakrátko obsazeno francouzskými vojáky.{{Citace elektronického periodika
[280] => | titul = Napoleon in Lithuania: a tragic retreat
[281] => | periodikum = www.inyourpocket.com
[282] => | url = https://www.inyourpocket.com/vilnius/napoleon-in-lithuania-a-tragic-retreat_77503f
[283] => | jazyk = en
[284] => | datum přístupu = 2021-04-25
[285] => }} Po porážce [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]] carem [[Alexandr I. Pavlovič|Alexandrem I.]] Litva zůstala ruskou provincií. Po neúspěšných povstáních v letech [[Listopadové povstání|1831]] (to vedla [[Emilia Platerová]]) a [[Lednové povstání|1863]] nasadily ruské carské úřady [[Rusifikace|rusifikační]] strategii.{{Citace periodika
[286] => | příjmení = Weeks
[287] => | jméno = Theodore R.
[288] => | titul = Russification and the Lithuanians, 1863-1905
[289] => | periodikum = Slavic Review
[290] => | datum vydání = 2001
[291] => | ročník = 60
[292] => | číslo = 1
[293] => | strany = 96–114
[294] => | issn = 0037-6779
[295] => | doi = 10.2307/2697645
[296] => | url = https://www.jstor.org/stable/2697645
[297] => | datum přístupu = 2021-05-21
[298] => }} V roce 1840 byl zakázán litevský tisk, byly uzavřeny kulturní a vzdělávací instituce. Rusifikace selhala jen díky rozsáhlé síti litevských pašeráků knih a tajnému litevskému domácímu vzdělávání. Čelili jí [[Litevské národní obrození|národní obrozenci]] jako [[Simonas Daukantas]], [[Jonas Basanavičius]] či později [[Vincas Kudirka]], kteří usilovali zejména o záchranu litevštiny.{{Citace elektronického periodika
[299] => | titul = The heroes of Lithuanian national revival (19th century) « True Lithuania
[300] => | periodikum = www.truelithuania.com
[301] => | url = http://www.truelithuania.com/the-heroes-of-lithuanian-national-revival-19th-century-1443
[302] => | datum přístupu = 2021-05-21
[303] => }} Po hladomoru v letech 1867–1868 ovšem mnoho Litevců emigrovalo do [[Spojené státy americké|Spojených států]].{{Citace periodika
[304] => | příjmení = Roucek
[305] => | jméno = Joseph Slabey
[306] => | titul = Lithuanian Immigrants in America
[307] => | periodikum = American Journal of Sociology
[308] => | datum vydání = 1936
[309] => | ročník = 41
[310] => | číslo = 4
[311] => | strany = 447–453
[312] => | issn = 0002-9602
[313] => | url = https://www.jstor.org/stable/2768955
[314] => | datum přístupu = 2021-05-21
[315] => }}
[316] => [[Soubor:Lithuanian soldiers of the Fifth Infantry Regiment in the forests of Vievis during the fighting with the Żeligowski's unit of the Polish Army.jpg|náhled|Litevci ve válce s bolševiky]]
[317] => Za [[první světová válka|první světové války]] bylo území Litvy obsazeno císařským Německem. Ve dnech 18.–22. září 1917 byla na konferenci ve Vilniusu zvolena dvacetičlenná [[Litevská rada|národní rada]]. Dne 16. února 1918 přijala [[Zákon o nezávislosti Litvy|zákon, kterým vyhlásila obnovení samostatného litevského státu]].{{Citace periodika
[318] => | příjmení = White
[319] => | jméno = J. D.
[320] => | titul = The Revolution in Lithuania 1918-19
[321] => | periodikum = Soviet Studies
[322] => | datum vydání = 1971
[323] => | ročník = 23
[324] => | číslo = 2
[325] => | strany = 186–200
[326] => | issn = 0038-5859
[327] => | url = https://www.jstor.org/stable/150155
[328] => | datum přístupu = 2021-04-25
[329] => }} Bylo však otevřenou otázkou, nakolik budou takový krok respektovat mocné říše - německá a ruská. Litevci měli ale štěstí - 3. března [[1918]] podepsali noví ruští [[Bolševici|bolševičtí]] vládci [[Brestlitevský mír|mír v Brestu]] s Německem, v němž se vzdali litevského území, a v listopadu Němci prohráli válku. Samostatný stát tak skutečně vznikl, byť ruští bolševici brzy přece jen získali na Pobaltí zálusk a Litva tak musela uhájit svou nezávislost ve třech válečných konfliktech s Ruskem zvaných souhrnně [[litevská osvobozenecká válka]].{{Citace periodika
[330] => | příjmení = Senn
[331] => | jméno = Alfred Erich
[332] => | titul = Comparing the Circumstances of Lithuanian Independence, 1918-1922 and 1988-1992
[333] => | periodikum = Journal of Baltic Studies
[334] => | datum vydání = 1994
[335] => | ročník = 25
[336] => | číslo = 2
[337] => | strany = 123–130
[338] => | issn = 0162-9778
[339] => | url = https://www.jstor.org/stable/43211890
[340] => | datum přístupu = 2021-04-25
[341] => }} Odražen musel být i pokus [[Baltští Němci|baltských Němců]] o vznik jimi ovládaných státních útvarů.
[342] => [[Soubor:Sennecke - Antanas Smetona, 1929.jpg|vlevo|náhled|235x235pixelů|[[Antanas Smetona]]]]
[343] => Nová republika měla napjaté vztahy i s [[Polsko|Polskem]], které obsadilo území okolo [[Vilnius]]u, který byl Litvou považován za [[hlavní město]] (viz [[polsko-litevská válka]]).{{Citace elektronického periodika
[344] => | titul = Vilnius dispute {{!}} European history
[345] => | periodikum = Encyclopedia Britannica
[346] => | url = https://www.britannica.com/event/Vilnius-dispute
[347] => | jazyk = en
[348] => | datum přístupu = 2021-04-25
[349] => }}{{Citace periodika
[350] => | příjmení = OFFUTT
[351] => | jméno = Milton
[352] => | titul = Lithuania's Latest Attempt to Make Peace With Poland
[353] => | periodikum = Current History (1916-1940)
[354] => | datum vydání = 1928
[355] => | ročník = 28
[356] => | číslo = 3
[357] => | strany = 500–503
[358] => | issn = 2641-080X
[359] => | url = https://www.jstor.org/stable/45336117
[360] => | datum přístupu = 2023-04-05
[361] => }} Po ztrátě Vilniusu Litevci zřídili jako provizorní hlavní město [[Kaunas]]. Litva získala v roce [[1923]] anexí [[přístav]] [[Klaipėda|Klaipėdu]].{{Citace elektronického periodika
[362] => | titul = Memel dispute {{!}} European history
[363] => | periodikum = Encyclopedia Britannica
[364] => | url = https://www.britannica.com/event/Memel-dispute
[365] => | jazyk = en
[366] => | datum přístupu = 2021-04-25
[367] => }} V roce [[1939]] musela Litva vydat právě Klaipėdu pod nátlakem [[Německo|Německa]]. Po okupaci východních částí Polska v roce 1939 bylo území Vilniusu a okolí předáno [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]] Litvě.
[368] =>
[369] => Republika byla zpočátku demokratická, ale 17. prosince 1926 došlo k vojenskému puči, jehož výsledkem byla konzervativně autoritářská vláda [[Antanas Smetona|Antanase Smetony]].{{Citace periodika
[370] => | příjmení = Kierończyk
[371] => | jméno = Przemysław
[372] => | titul = Zamach stanu na Litwie w 1926 r. i jego konstytucyjnoprawne następstwa. Petryfikacja systemu – konstytucja z 1938 r.
[373] => | periodikum = Studia Iuridica Toruniensia
[374] => | datum vydání = 2018
[375] => | ročník = 23
[376] => | číslo = 0
[377] => | strany = 73–90
[378] => | issn = 2391-7873
[379] => | doi = 10.12775/SIT.2018.029
[380] => | jazyk = pl-PL
[381] => | url = https://apcz.umk.pl/czasopisma/index.php/SIT/article/view/SIT.2018.029
[382] => | datum přístupu = 2021-05-21
[383] => }} Začala vláda jedné strany, Litevského nacionalistického svazu. V roce 1927 byl definitivně rozpuštěn parlament - [[Seimas]]. V roce 1928 byla přijata nová ústava, která upevnila prezidentské pravomoci. Postupně byly opoziční strany zakázány, byla zpřísněna [[cenzura]] a omezena práva národnostních menšin. Ekonomicky si meziválečná republika vedla dobře, průmyslová výroba za dvacet let vzrostla o 160%, ale [[Velká hospodářská krize|světová hospodářská krize]] vše zhoršila. Zasáhla zejména zemědělce, jejichž nepokoje vláda potlačovala násilím.
[384] =>
[385] => [[Soubor:N._Vilnia,_paminklas_tremtiniams.JPG|náhled|Památník sovětských deportací během sovětské okupace v [[Naujoji Vilnia]].]]V roce [[1940]] [[Okupace Pobaltí Sovětským svazem|byla Litva okupována]] [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]], litevská vláda se rozhodla nebránit. Tuto okupaci, tak jako mnoho dalších, si dohodl sovětský vůdce [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]] s německým vůdcem [[Adolf Hitler|Hitlerem]] 24. srpna 1939 v rámci [[Pakt Ribbentrop–Molotov|paktu Ribbentrop–Molotov]].{{Citace elektronického periodika
[386] => | titul = The day when Soviets occupied Lithuania, all eyes were on Nazis in Paris
[387] => | periodikum = lrt.lt
[388] => | url = https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/1187893/the-day-when-soviets-occupied-lithuania-all-eyes-were-on-nazis-in-paris
[389] => | datum vydání = 2020-06-15
[390] => | jazyk = en
[391] => | datum přístupu = 2021-04-25
[392] => }} [[Litevská sovětská socialistická republika]] byla vyhlášena 21. července a přijata do Sovětského svazu 3. srpna. Litva byla rychle sovětizována: asi 12 000 lidí, včetně mnoha významných osobností, bylo zatčeno a uvězněno v [[Gulag|gulagu]]. Firmy byly znárodněny, litevský [[Litevský litas|litas]] byl nahrazen sovětským [[Sovětský rubl|rublem]], daně zemědělcům byly zvýšeny o 50–200%, litevská armáda byla transformována na 29. střelecký sbor [[Rudá armáda|Rudé armády]]. V červnu 1941 bylo asi 17 000 Litevců deportováno na [[Sibiř]], kde mnoho z nich zahynulo kvůli nelidským životním podmínkám.{{Citace elektronického periodika
[393] => | příjmení = Anderson
[394] => | jméno = Edgar B.
[395] => | titul = One story of deportation to the death camps of Siberia
[396] => | periodikum = www.baltictimes.com
[397] => | url = https://www.baltictimes.com/news/articles/5098/
[398] => | datum vydání = 14. 6. 2001
[399] => | datum přístupu = 2021-05-21
[400] => }}
[401] =>
[402] => Po [[Operace Barbarossa|napadení Sovětského svazu]] Německem v roce [[1941]] vyhlásili Litevci protibolševické povstání a nezávislý stát. Ten však Němci neakceptovali a Litvu v letech [[1941]] až [[1944]] okupovali. V [[Masakr v Ponarech|Ponarech]] němečtí nacisté zavraždili na 100 000 Židů, Poláků a Rusů.{{Citace monografie
[403] => | příjmení = Gordon
[404] => | jméno = Harry
[405] => | titul = The Shadow of Death: The Holocaust in Lithuania
[406] => | url = https://books.google.cz/books/about/The_Shadow_of_Death.html?id=GJU0JKv_Qs0C&redir_esc=y
[407] => | vydavatel = University Press of Kentucky
[408] => | počet stran = 204
[409] => | isbn = 978-0-8131-2816-0
[410] => | poznámka = Google-Books-ID: GJU0JKv_Qs0C
[411] => | jazyk = en
[412] => }}"[https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/tunel-na-jehoz-konci-byla-nadeje-archeologove-v-litve-nasli/r~3c2932a23ed111e6851c002590604f2e/?redirected=1503508735 Archeologové objevili tunel z nacistického pekla. Vězni ho vykopali holýma rukama]". Aktuálně.cz. 3. července 2017. Do 1. prosince 1941 bylo zabito více než 120 000 litevských Židů, tedy 91–95% předválečné židovské populace v Litvě. Na masakrech Židů v Litvě se aktivně podíleli i litevští kolaboranti."[http://www.rozhlas.cz/plus/svet/_zprava/litva-se-snazi-vymazat-historii-kolaborace-snacisty--1518056 Litva se snaží vymazat historii kolaborace s nacisty] {{Wayback|url=http://www.rozhlas.cz/plus/svet/_zprava/litva-se-snazi-vymazat-historii-kolaborace-snacisty--1518056 |date=20170909173552 }}". Český rozhlas. 1. srpna 2015. 12. litevský prapor působil pod německým velením v [[Bělorusko|Bělorusku]], kde se podílel na zavraždění 300 000 lidí."[http://www.ceskatelevize.cz/porady/10350835414-kolaborovali-s-nacisty/212382551210012/ Kolaborovali s nacisty: Území okupovaná SSSR]". Česká televize.
[413] => [[Soubor:A rally in Lithuania commemorate and condemn the Molotov-Ribbentrop Pact, August 23, 1988, Vilnius, Vingis Park.jpg|vlevo|náhled|Protisovětská demonstrace v roce 1988]]
[414] => V červenci 1944 Sověti společně s Poláky dobyli Vilnius a Litva se znovu stala součástí SSSR. Po válce stalinský režim deportoval desítky tisíc Litevců na [[Sibiř]]. Asi 50 000 Litevců odešlo do lesů, kde jako [[lesní bratři]] vedli proti Sovětům partyzánskou válku."[http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/den-d/trauma-deportaci-v-pobalti-pretrvava-dodnes_111593.html Trauma deportací v Pobaltí přetrvává dodnes ]". Týden. 25. března 2009. Asi 20 000 z nich padlo. Opětovnou sovětizaci země řídil zejména [[Antanas Sniečkus]], vůdce [[Komunistická strana Litvy|Komunistické strany Litvy]] od roku 1940 do roku 1974. Do země byly kvůli odnárodnění zvány tisíce etnických Rusů. Odpor nikdy zcela neutichl, mezi nejaktivnější účastníky opozičního hnutí patřili [[Vincentas Sladkevičius]] nebo [[Sigitas Tamkevičius]]. V roce 1972, po veřejném sebeupálení [[Romas Kalanta|Romase Kalanty]], trvaly nepokoje v Kaunasu několik dní.{{Citace elektronického periodika
[415] => | příjmení =
[416] => | jméno =
[417] => | titul = Hořeli jako Jan Palach
[418] => | periodikum = Týden.cz
[419] => | url = https://www.tyden.cz/rubriky/domaci/horeli-jako-jan-palach_39342.html
[420] => | datum vydání = 2008-01-16
[421] => | jazyk = cs
[422] => | datum přístupu = 2021-05-21
[423] => }} Velkým impulsem k zesílení opozičních aktivit byla [[Michail Sergejevič Gorbačov|Gorbačovova]] [[perestrojka]] a [[glasnosť]] ve 2. polovině 80. let. V roce 1988 vzniklo hnutí [[Sąjūdis]] vedené [[Vytautas Landsbergis|Vytautasem Landsbergisem]].{{Citace periodika
[424] => | příjmení = Muiznieks
[425] => | jméno = Nils R.
[426] => | titul = The Influence of the Baltic Popular Movements on the Process of Soviet Disintegration
[427] => | periodikum = Europe-Asia Studies
[428] => | datum vydání = 1995
[429] => | ročník = 47
[430] => | číslo = 1
[431] => | strany = 3–25
[432] => | issn = 0966-8136
[433] => | url = https://www.jstor.org/stable/153191
[434] => | datum přístupu = 2021-05-21
[435] => }} To se rychle propracovalo k požadavkům samostatného státu. 23. srpna 1988 uspořádalo ve Vilniusu protestní demonstraci, jíž se zúčastnilo 250 000 lidí. O rok později, 23. srpna 1989, u příležitosti 50. výročí Paktu Molotov–Ribbentrop, Sąjūdis uspořádal proslulou akci zvanou [[Baltský řetěz]], během níž aktivisté propojili 600 kilometrovým lidským řetězem tři pobaltské státy.{{Citace elektronického periodika
[436] => | titul = Milion a půl lidí z Pobaltí vytvořilo před 30 lety lidský řetěz. Baltská cesta byla předzvěstí pádu SSSR
[437] => | periodikum = Reflex.cz
[438] => | url = https://www.reflex.cz//clanek/historie/97106/milion-a-pul-lidi-z-pobalti-vytvorilo-pred-30-lety-lidsky-retez-baltska-cesta-byla-predzvesti-padu-sssr.html
[439] => | jazyk = cs
[440] => | datum přístupu = 2021-05-21
[441] => }}{{Citace monografie
[442] => | příjmení = Lieven
[443] => | jméno = Anatol
[444] => | titul = The Baltic Revolution: Estonia, Latvia, Lithuania and the Path to Independence
[445] => | url = https://books.google.com/books?id=n1nOngEACAAJ&newbks=0&hl=cs
[446] => | vydavatel = Yale University Press
[447] => | počet stran = 454
[448] => | poznámka = Google-Books-ID: n1nOngEACAAJ
[449] => | jazyk = en
[450] => }}
[451] => [[Soubor:January 13 events in Vilnius Lithuania.jpg|náhled|Boje u vilniuské televizní věže]]
[452] => [[Soubor:Leaders_of_the_Supreme_Council_of_Lithuania_on_11_March_1990.jpg|vlevo|náhled|Nezávislost vyhlášena, uprostřed [[Vytautas Landsbergis|Vytautas Lansbergis]]]]
[453] => Novodobý samostatný litevský stát vznikl [[11. březen|11. března]] [[1990]], kdy Nejvyšší rada [[Litevská sovětská socialistická republika|tehdejší Litevské republiky]]{{Citace elektronického periodika |titul=Zákon o obnovení nezávislosti Litevské republiky (podpisy signatářů) |url=http://www.lrs.lt/datos/kovo11/aktas.htm |datum přístupu=2009-11-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090409195043/http://www.lrs.lt/datos/kovo11/aktas.htm |datum archivace=2009-04-09 }} vyhlásila [[Zákon o obnovení nezávislosti Litevské republiky]], jakožto první ze sovětských republik. Rusové v odpovědi zarazili dodávky [[Ropa|ropy]], okamžitě vystartovala [[inflace]], musel být zaveden [[přídělový systém]] na potraviny a dokonce přestal fungovat rozvod teplé vody. Sovětský svaz nezávislost neuznal a následně [[13. leden|13. ledna]] [[1991]] došlo k [[Lednové události|potyčkám mezi stoupenci litevské samostatnosti a sovětskými vojáky]] u [[Vilniuská televizní věž|Vilniuské televizní věže]] (tzv. Lednové události). Zahynulo celkem 14 lidí a další stovky byly zraněny.{{Citace periodika
[454] => | příjmení = Vebra
[455] => | jméno = Rimantas
[456] => | titul = Political Rebirth in Lithuania, 1990-1991: Events and Problems
[457] => | periodikum = Journal of Baltic Studies
[458] => | datum vydání = 1994
[459] => | ročník = 25
[460] => | číslo = 2
[461] => | strany = 183–188
[462] => | issn = 0162-9778
[463] => | url = https://www.jstor.org/stable/43211896
[464] => | datum přístupu = 2021-04-25
[465] => }}{{Citace elektronického periodika
[466] => | příjmení = Hlavatý
[467] => | jméno = Pavel
[468] => | titul = Masakr u vilniuské televizní věže. Sovětské jednotky za sebou nechaly na sklonku éry SSSR mrtvé a stovky zraněných
[469] => | periodikum = Plus
[470] => | vydavatel = Český rozhlas
[471] => | url = https://plus.rozhlas.cz/masakr-u-vilniuske-televizni-veze-sovetske-jednotky-za-sebou-nechaly-na-sklonku-8470458
[472] => | datum vydání = 2021-04-19
[473] => | jazyk = cs
[474] => | datum přístupu = 2021-04-25
[475] => }} Ruští vojáci se domnívali, že špatná ekonomická situace povede k tomu, že se obyvatelstvo přidá na jejich stranu, ale naprosto se přepočítali. 11. února 1991 jako první stát Litvu uznal [[Island]]. 17. září 1991 byla Litva přijata do Organizace spojených národů. Cestu Litvy k uznání nezávislosti ze strany Sovětského svazu urychlila snaha dalších [[svazová republika|svazových republik]] vystoupit ze svazku ke konci roku [[1991]].
[476] =>
[477] => V roce 1992 byla přijata nová ústava, roku 1993 zvolen první prezident [[Algirdas Mykolas Brazauskas|Algirdas Brazauskas]]. Dne 31. srpna 1993 opustily území Litvy poslední jednotky sovětské armády. Litva je od roku [[2004]] členem [[Severoatlantická aliance|NATO]] a [[1. květen|1. května]] [[2004]] jednou z novějších členských zemí [[Evropská unie|EU]].{{Citace periodika
[478] => | příjmení = Ricks
[479] => | jméno = Thomas E.
[480] => | titul = 7 Former Communist Countries Join NATO
[481] => | periodikum = Washington Post
[482] => | datum vydání = 2004-03-30
[483] => | issn = 0190-8286
[484] => | jazyk = en-US
[485] => | url = https://www.washingtonpost.com/archive/politics/2004/03/30/7-former-communist-countries-join-nato/476d93dc-e4bd-4f05-9a15-5b66d322d0e6/
[486] => | datum přístupu = 2023-04-05
[487] => }}{{Citace elektronického periodika
[488] => | titul = EU welcomes 10 new members
[489] => | periodikum = CNN.com
[490] => | url = https://edition.cnn.com/2004/WORLD/europe/04/30/eu.enlargement/
[491] => | datum vydání = 2004-05-01
[492] => | datum přístupu = 2023-04-05
[493] => }} Dne 1. ledna 2015 vstoupila do [[Eurozóna|eurozóny]], jako poslední z pobaltských států.{{Citace elektronického periodika
[494] => | příjmení =
[495] => | jméno =
[496] => | titul = Litva vstoupila do eurozóny. Od 16. ledna bude platit jen eury
[497] => | periodikum = ČT24
[498] => | vydavatel = Česká televize
[499] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/1494327-litva-vstoupila-do-eurozony-od-16-ledna-bude-platit-jen-eury
[500] => | datum vydání = 2015-01-01
[501] => | jazyk = cs
[502] => | datum přístupu = 2023-04-05
[503] => }} Od vstupu do Evropské unie opustilo zemi 370 000 lidí."[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1942570-volby-v-litve-vyhrala-unie-rolniku-a-zelenych-dosud-mela-jednoho-poslance Volby v Litvě vyhrála Unie rolníků a zelených. Dosud měla jednoho poslance]". Česká televize. 24. října 2016.
[504] =>
[505] => == Státní symboly ==
[506] => === Vlajka ===
[507] =>
[508] => {{Podrobně|Litevská vlajka}}
[509] =>
[510] => Litevská vlajka (státní a národní) je tvořena listem o poměru stran 3:5 se třemi vodorovnými pruhy – žlutým, zeleným a červeným.
[511] =>
[512] => Druhá (státní) vlajka (označovaná jako historická) má červený list o poměru stran 3:5, na němž je vyobrazen rytíř Vytis. Je stále vyvěšena na třech místech (Královský palác ve [[Vilnius]]u, [[Trakai (hrad)|hrad Trakai]] a Muzeum války [[Vytautas|Vytautase Velikého]] v [[Kaunas]]u) a na vybraných místech v určité dny.
[513] =>
[514] => === Znak ===
[515] =>
[516] => {{Podrobně|Státní znak Litvy}}
[517] =>
[518] => Litevský státní znak je tvořen červeným [[Štít (heraldika)|štítem]] s rytířem Vytisem na (heraldicky) vpravo cválajícím koni, držícím ve vztyčené pravé ruce meč. Na levém rameni má modrý štít se zlatým, [[Dvojramenný kříž|dvojitým křížem]].
[519] =>
[520] => === Hymna ===
[521] =>
[522] => {{Podrobně|Litevská hymna}}
[523] =>
[524] => Litevská hymna je píseň ''Tautiška giesmė'' ({{Vjazyce2|cs|''Národní píseň''}}). Autorem slov i hudby je litevský spisovatel a novinář [[Vincas Kudirka]].
[525] =>
[526] => == Geografie ==
[527] => {{Podrobně|Geografie Litvy}}
[528] =>
[529] => === Poloha ===
[530] => [[Soubor:Litva-mapa.png|náhled|Orientační mapa Litvy]]
[531] => [[Soubor:LithuaniaPhysicalMap-lt.png|náhled|Fyzická mapa Litvy]]
[532] => Z geografického pohledu se Litva nachází ve [[Střední Evropa|střední Evropě]] (i když podle [[Organizace spojených národů|OSN]] se řadí do států [[Severní Evropa|severní Evropy]]), při jihovýchodním pobřeží [[Baltské moře|Baltského moře]]. Podle nejpravděpodobnější zeměpisné metody leží střed Evropy 26 km severně od [[Vilnius]]u u vesnice [[Purnuškės (Riešė)|Purnuškės]]. Stanovili to vědci z Francouzského geografického institutu v roce [[1989]].{{Citace elektronické monografie |url=http://geosite.jankrogh.com/other.htm |titul=Other Places of Interest: Central Europe |autor=Jan S. Krogh}}{{Citace elektronického periodika
[533] => | titul = Geografický střed Evropy ukrývá zapadlá vesnička Purnuškės na východě Litvy
[534] => | periodikum = Lidé a země
[535] => | url = https://www.reflex.cz/clanek/lide-a-zeme-evropa/102143/geograficky-stred-evropy-ukryva-zapadla-vesnicka-purnuskes-na-vychode-litvy.html
[536] => | datum vydání = 2020-07-28
[537] => | datum přístupu = 2023-04-05
[538] => }} I přesto některé jiné evropské státy tvrdí, že střed Evropy se nachází právě na jejich území (např. [[Polsko]], [[Česko]], [[Německo]]). Hraničí s [[Lotyšsko|Lotyšskem]] (délka hranic 588 km) na severu, s [[Bělorusko|Běloruskem]] (677 km) na jihovýchodě, s [[Polsko|Polskem]] (104 km) a [[rusko]]u [[Kaliningradská oblast|Kaliningradskou oblastí]] (273 km) na jihozápadě.
[539] =>
[540] => Litva leží v [[Mírný podnebný pás|mírném podnebném pásmu]] na přechodu [[Oceánické podnebí|oceánského]] a [[Kontinentální podnebí|kontinentálního klimatu]].
[541] =>
[542] => Celé území státu leží na pevnině, Litvě nepatří v Baltském moři žádný ostrov. Nejvýchodnější bod Litvy se nachází u vesnice Vosiūnai asi 40 km od [[Ignalina|Ignaliny]] (26° 50‘ v.d.), nejzápadnější bod u města [[Nida (Neringa)|Nida]] na [[Kurská kosa|Kurské kose]] (20° 57‘ v.d.), nejsevernější bod u vesnice Aspariškiai (56° 27‘ s.š.) a nejjižnější bod u vesnice Musteika (53° 54‘ s.š.). Střed Litvy se nachází 6,5 km severozápadně od města [[Kėdainiai]] (55° 20‘ s.š., 23° 54‘ v.d. u vsi Roščiai). Vzdálenost mezi středem Litvy a středem [[Česko|České republiky]] je kolem 850 km. Vzdálenost mezi nejzápadnějším a nejvýchodnějším bodem je 373 km a mezi nejjižnějším a nejsevernějším bodem 276 km.
[543] =>
[544] => Celková [[rozloha]] Litvy je 65 200 km², je tedy větší než např. [[Nizozemsko]], [[Belgie]], [[Dánsko]], [[Švýcarsko]], [[Estonsko]], ale je menší než např. [[Rakousko]], [[Česko]], [[Irsko]], téměř stejnou rozlohu má [[Lotyšsko]]. Východ slunce je na východě o 23 minut a 20 sekund dříve než na západě. Litva leží ve východoevropském [[časové pásmo|časovém pásmu]] GMT +2 (stejně jako např. [[Helsinky]], [[Riga]], [[Athény]] nebo [[Jeruzalém]]). Také jako většina evropských zemí rozlišuje zimní a [[letní čas]], ačkoliv byla několikrát na vládní úrovni zvažována možnost zrušení letního času.
[545] =>
[546] => === Povrch ===
[547] => [[Soubor:Tveru seniunija, 2007-06-12.jpg|vlevo|náhled|[[Žemaitijská vysočina]]]]
[548] => Povrch státu je vesměs [[rovina]]tý a [[nížina|nížinný]], průměrná [[nadmořská výška]] činí 99 m. Východ státu vyplňuje [[pahorkatina]] [[Baltská vysočina|Baltských vrchů]] ({{Vjazyce2|lt|Baltijos aukštumos}}), které vznikly v pleistocénu jako [[ledovec|ledovcové]] nánosy. Stejně tak vznikla i pahorkatina [[Žemaitijská vysočina]] ({{Vjazyce2|lt|Žemaičių aukštuma}}) na západě země. Střed země vyplňuje Litevská nížina, která nepřesahuje nadmořskou výšku 100 m. [[Moréna|Morénové]] valy na severu země se vytvořily při ústupu ledovce.
[549] =>
[550] => Nejvyšším místem je vrch [[Aukštojas]] s výškou 293,84 m, který se nachází na jihovýchodě Litvy v pahorkatině Baltských vrchů 29 km jihovýchodně od [[Vilnius]]u. Do [[18. listopad]]u [[2005]] se za nejvyšší bod Litvy označoval kopec [[Juozapinė]], novější měření však ukázala, že je přibližně o 24 cm nižší než nedaleký Aukštojas. Velmi podobnou výšku má také nedaleký kopec [[Kruopynė]], který měří 293,4 m. Litva má ze všech pobaltských států nejníže položený nejvyšší bod: nejvyšší bod Lotyšska a Estonska přesahuje 310 m.
[551] =>
[552] => Kdysi byla Litva velmi zalesněná, dnes lesy tvoří pouze 30 % celkové rozlohy. V [[les]]e nejčastěji roste [[borovice]], [[smrk]] a [[bříza]], velmi zřídka i [[jasan]] a [[dub]]. Lesy jsou bohaté na [[houby]], [[bobule]] a mnoho dalších rostlin. Pole a louky zaujímají 57 %, vnitrozemské vody 4 %, [[mokřad]]y a [[bažina|bažiny]] 3 % a 6 % území ostatní.
[553] =>
[554] => === Vodstvo ===
[555] => [[Soubor:Curonian Spit NP 05-2017 img17 aerial view at Epha Dune.jpg|náhled|[[Kurská kosa]]]]
[556] => Po poslední velké [[doba ledová|době ledové]] se v nížinách opět vyvinula hustá [[řeka|říční síť]] a množství drobných [[jezero|jezer]], [[bažina|bažin]], močálů a [[rašeliniště|rašelinišť]].
[557] =>
[558] => Litva má 90 km písečného mořského pobřeží, značnou část z toho představuje [[Kurský záliv]], oddělený od moře úzkým písečným [[poloostrov]]em, označovaným jako [[Kurská kosa]].{{Citace elektronického periodika
[559] => | příjmení = Stingl
[560] => | jméno = Tomáš
[561] => | titul = Kurská kosa: zapomenutá evropská exotika
[562] => | periodikum = E15.cz
[563] => | url = https://www.e15.cz/zahranicni/kurska-kosa-zapomenuta-evropska-exotika-1311742
[564] => | datum vydání = 2016-07-30
[565] => | jazyk = cs
[566] => | datum přístupu = 2023-04-05
[567] => }} Poloostrov je rozdělen mezi Litvu a ruskou Kaliningradskou oblast (k pevnině je připojen na ruské straně) a od roku 2000 zapsán na seznamu světového přírodního dědictví [[UNESCO]]. Kurský záliv v zimě dva až tři měsíce zamrzá, v létě v něm teplota vody dosahuje až 25 °C.
[568] => [[Soubor:Nemunas.jpg|vlevo|náhled|[[Němen]]]]
[569] => Nejvýznamnější litevskou řekou je [[Němen]] ({{Vjazyce2|lt|Nemunas}}), který sem přitéká z Běloruska a ústí do Kurského zálivu. Na 116 km představuje hranici Litvy s [[Rusko|Ruskou federací]] a s Běloruskem. [[Povodí]] Němenu zaujímá až 70 % území Litvy. V lidové tradici se označuje jako „otec litevských řek“. Za „matku litevských řek“ se pokládá druhá největší řeka Litvy – [[Neris]], nejvýznamnější přítok Němenu na území Litvy. Neris pramenící v Bělorusku protéká [[Vilnius]]em a vlévá se do Němenu v [[Kaunas]]u.
[570] => [[Soubor:Camp Pušelė, jezero Vištytis, Litva.jpg|náhled|[[Vištytis (jezero)|Jezero Vištytis]]]]
[571] => V Litvě se nachází více než 3000 [[jezero|jezer]], která jsou – podobně jako jinde v [[Baltské státy|Pobaltí]] – ledovcového původu. Pozornost si zaslouží zejména jezero [[Vištytis (jezero)|Vištytis]] u [[Vištytis (město)|stejnojmenného městečka]], ležícího na jeho břehu ({{Vjazyce2|lt|Vištyčio ežeras}}, {{Vjazyce2|ru|Виштынецкое озеро}}). Pro velkou rozmanitost [[Rostliny|flory]] a [[fauna|fauny]] bývá někdy označováno ''evropský Bajkal''. Malebná zvlněná a zalesněná krajina v okolí byla vyhlášena za přírodní rezervaci. Jako skutečný vodní labyrint se tradičně představuje jezerní oblast v okolí města [[Ignalina]], kde je i největší jezero Litvy – [[Drysvjaty|Drūkšiai]] (část dnes patří Bělorusku). Na jeho břehu funguje od osmdesátých let [[jaderná elektrárna]]. Přestože nemá původně plánovanou kapacitu (po [[černobylská havárie|černobylské havárii]] roku [[1986]] zastavili výstavbu dalších bloků), někteří ochránci tvrdí, že jezero je pro potřeby elektrárny malé a voda, která se do něj vrací z chladicí soustavy, způsobuje jeho oteplování, což má negativní důsledky na [[ekosystém]].
[572] =>
[573] => Litva má také několik malých [[ostrov]]ů, které se nacházejí v [[Delta Němenu|deltě Němenu]] – mimo jiné například [[Rusnė (ostrov)|Rusnės sala]], [[Briedžių sala]], [[Kiemo sala]], [[Vito sala]], [[Kubilių sala]], [[Trušių sala]], [[Vilkinės sala]]; v [[říční delta|deltě]] [[Minija|Minije]] – například [[Zingelinė sala]]; v [[Rusnė (rameno delty)|Rusnė]] – [[Ragininkų sala]]; v [[Kurský záliv|Kurském zálivu]] – [[Kiaulės nugara]].
[574] => {{clear}}
[575] => {|
[576] => |valign="top"|
[577] =>
[578] => '''Nejdelší [[řeka|řeky]] (v km):'''
[579] => * [[Němen]] 937 (475 na litevském území)
[580] => * [[Neris]] 510 (234)
[581] => * [[Venta]] 346 (161)
[582] => * [[Šešupė]] 298 (209)
[583] => * [[Mūša-Lielupe]] 284 (146)
[584] => * [[Šventoji (přítok Nerisu)|Šventoji]] 246 (246)
[585] => * [[Nevėžis]] 209 (209)
[586] => * [[Merkys]] 203 (190)
[587] => * [[Minija]] 202 (202)
[588] => * [[Nemunėlis]] 191 (151)
[589] => * [[Jūra]] 177 (177)
[590] => * [[Lėvuo]] 148 (148)
[591] =>
[592] => |width="50"|
[593] => |valign="top"|
[594] =>
[595] => '''Největší [[jezero|jezera]] (v ha):'''
[596] => * [[Drysvjaty|Drūkšiai]] 4480,2
[597] => * [[Dysnai]] 2406,4
[598] => * [[Dusia]] 2334,0
[599] => * [[Vištytis (jezero)|Vištytis]] 1783,0
[600] => * [[Sartai]] 1350,1
[601] => * [[Luodis]] 1306,5
[602] => * [[Metelys]] 1289,5
[603] => * [[Avilys]] 1258,0
[604] => * [[Plateliai (jezero)|Plateliai]] 1199,6
[605] => * [[Rėkyva (jezero)|Rėkyva]] 1179,2
[606] => * [[Alaušas]] 1073,4
[607] => * [[Lūkstas (jezero)|Lūkstas]] 1000,9
[608] =>
[609] => |width="50"|
[610] => |valign="top"|
[611] =>
[612] => [[Soubor:Neman river.jpg|náhled|Řeka [[Němen]] ({{Vjazyce2|lt|Nemunas}}) u města [[Alytus]].]]
[613] => |}
[614] =>
[615] => {|
[616] => |valign="top"|
[617] =>
[618] => [[Soubor:Tauragnas002.JPG|náhled|Nejhlubší litevské jezero [[Tauragnas]] (hloubka: 60,5 m, rozloha: 513 ha).]]
[619] =>
[620] => |width="50"|
[621] => |valign="top"|
[622] =>
[623] => [[Soubor:Cepkeliu marsh.jpg|náhled|Bažina [[Čepkeliai]] u vesnice [[Marcinkonys]].]]
[624] => |}
[625] =>
[626] => === Podnebí ===
[627] => [[Podnebí]] je chladnějšího typu [[Mírný podnebný pás|mírného podnebného pásma]] na přechodu [[Oceánické podnebí|oceánského]] a [[Kontinentální podnebí|kontinentálního podnebí]].
[628] =>
[629] => Průměrné [[leden|lednové]] [[teplota|teploty]] na [[pobřeží]] Baltského moře jsou okolo –2 °C, [[červenec|červencové]] okolo 16 °C. Ve vnitrozemském Vilniusu jsou větší rozdíly teplot v průběhu roku. V lednu je teplota okolo –6 °C a v červenci 18 °C. V [[léto|létě]] teploty velmi často překračují hranici 20 °C i při pobřeží a noční teploty většinou klesnou pod 14 °C. Někdy teploty ve vnitrozemí dosáhnou i hodnot vysoko nad 30 °C. [[Zima|Zimy]] mohou být, obzvláště ve vnitrozemí, velmi mrazivé. Noční teplota ve Vilniusu pravidelně každou zimu klesne pod -15 °C. Extrémy však mohou dosahovat od na -34 °C při pobřeží až na -43 °C ve vnitrozemí.
[630] =>
[631] => Průměrný roční úhrn [[srážky|srážek]] činí od 600 mm ve východní části Litvy až po 900 mm při pobřeží. Náhlé silné [[bouřka|bouřky]] a [[přeháňka|přeháňky]] (hlavně při pobřeží) v letních měsících způsobují to, že až 50 % všech srážek spadne právě v létě. Nejméně srážek spadne v zimě. Každý rok na celém území [[sníh|sněží]], nejčastěji od [[říjen|října]] do [[duben|dubna]]. Se smíšenými srážkami se dá setkat i v [[září]] nebo [[květen|květnu]].
[632] =>
[633] => V některých letech Litva zažila kvůli [[sucho|suchu]] [[lesní požár]]y.
[634] =>
[635] => Absolutně nejnižší teplota v Litvě -42,9 °C byla naměřena [[1. únor]]a [[1956]] ve městě [[Utena]], a absolutně nejvyšší teplota 37,5 °C byla naměřena [[30. červenec|30. července]] [[1994]] ve městě [[Zarasai]]. Nejnižší a nejvyšší zaznamenané teploty v Litvě v jednotlivých měsících:
[636] =>
[637] => {{Podnebí
[638] => | místo = Litva
[639] =>
[640] => | nejvyšší teplota C leden = 12,6
[641] => | nejvyšší teplota C únor = 16,5
[642] => | nejvyšší teplota C březen = 21,8
[643] => | nejvyšší teplota C duben = 28,8
[644] => | nejvyšší teplota C květen = 34
[645] => | nejvyšší teplota C červen = 35
[646] => | nejvyšší teplota C červenec = 37,5
[647] => | nejvyšší teplota C srpen = 36
[648] => | nejvyšší teplota C září = 32
[649] => | nejvyšší teplota C říjen = 26
[650] => | nejvyšší teplota C listopad = 18
[651] => | nejvyšší teplota C prosinec = 15,6
[652] => | nejvyšší teplota C rok = 37,5
[653] =>
[654] => | nejnižší teplota C leden = -40,5
[655] => | nejnižší teplota C únor = -42,9
[656] => | nejnižší teplota C březen = -37,5
[657] => | nejnižší teplota C duben = -23
[658] => | nejnižší teplota C květen = -6,8
[659] => | nejnižší teplota C červen = -2,8
[660] => | nejnižší teplota C červenec = 0,9
[661] => | nejnižší teplota C srpen = -2,9
[662] => | nejnižší teplota C září = -6,3
[663] => | nejnižší teplota C říjen =-19,5
[664] => | nejnižší teplota C listopad = -23
[665] => | nejnižší teplota C prosinec = -34
[666] => | nejnižší teplota C rok = -42,9
[667] =>
[668] => | zdroj = {{Citace elektronického periodika |titul=Teplotní rekordy Litvy (www.meteo.lt) |url=http://www.meteo.lt/ivair_ekstr_reisk.php |datum přístupu=08-05-2009 |url archivu=https://web.archive.org/web/20101127092906/http://meteo.lt//ivair_ekstr_reisk.php |datum archivace=27-11-2010 |nedostupné=ano }}
[669] => }}
[670] =>
[671] => == Politika ==
[672] => {{Podrobně|Politický systém Litvy}}
[673] => [[Soubor:Gitanas Nauseda by Augustas Didzgalvis.jpg|náhled|Prezident [[Gitanas Nausėda]]]]
[674] => Litva je [[parlamentní republika|parlamentní republikou]] s prvky [[Poloprezidentská republika|poloprezidencialismu]]. [[Prezident Litvy|Prezident]] je volen přímou volbou. [[Unikameralismus|Jednokomorový]] [[Seimas|parlament]] (''Seimas'') má 141 poslanců, kteří jsou voleni na čtyřleté období. Pro vstup do parlamentu musí strana získat minimálně 5 % hlasů, koalice 7 % hlasů.
[675] =>
[676] => Prezident je volen na pětileté období. Prezidentem se v červenci 2019 stal [[Gitanas Nausėda]]. Prvním postsovětským prezidentem byl [[Algirdas Mykolas Brazauskas|Algirdas Brazauskas]] (1993–1998), pak tento úřad zastávali [[Valdas Adamkus]] (1998–2003 a 2004–2009), [[Rolandas Paksas]] (2003–2004), který byl po politické aféře odvolán, a [[Dalia Grybauskaitė]] (2009–2019).
[677] =>
[678] => Od roku 2020 je [[Premiér Litvy|premiérkou]] [[Ingrida Šimonytėová]].
[679] =>
[680] => Dvěma nejvlivnějšími stranami litevského politického spektra jsou pravicový [[Vlastenecký svaz - litevští křesťanští demokrati]] a levicová [[Litevská sociálnědemokratická strana]].
[681] =>
[682] => === Soudní systém ===
[683] => Litva má čtyřstupňovou soustavu obecných [[soud]]ů – jedná se o soudy [[okres]]ní (Apylinkės teismas), [[kraj (územní jednotka)|krajské]] (Apygardos teismas), odvolací (Apeliacinis teismas) a [[Nejvyšší soud]] (Lietuvos Aukščiausiasis Teismas). Vedle obecných soudů existuje dvoustupňová soustava správních soudů, sestávající z krajských správních soudů (Apygardų administraciniai teismai) a Nejvyššího správního soudu (Vyriausiasis administracinis teismas).
[684] =>
[685] => === Administrativní dělení ===
[686] => [[Soubor:Liet-etno-regionai.png|náhled|vlevo|Tradiční dělení Litvy]]
[687] => Litva se už od raného středověku dělila na dvě základní [[historická země|historické země]]: východní [[Aukštaitsko]] (''Aukštaitija'', „Horní země“) a západní [[Žmuď]]/Žemaitsko (''Žemaitija'', „Dolní země“) s úzkým přístupem k moři u [[Palanga|Palangy]]. V rámci Litevského velkoknížectví měla zejména Žmuď zvláštní správní postavení.
[688] =>
[689] => Na jihozápadě s ní sousedila [[Malá Litva]] (''Mažoji Lietuva''), jež byla vlastně nejsevernějším výběžkem řádového státu [[Řád německých rytířů|německých rytířů]] a později [[Prusko|Pruska]]; přes svá výrazná jazyková a kulturní specifika ale Malá/Pruská Litva nikdy netvořila zvláštní správní jednotku. Část z ní – pruh území mezi řekou Němenem, Kurským zálivem a hranicí Žmudi, spolu s důležitým přístavem Klajpedou – byla po 1. sv. válce anektována Litevskou republikou a zůstala v jejím rámci až dodnes.
[690] =>
[691] => Dále má Litva ještě národopisné regiony: na jihovýchodě je to [[Dzūkija]] (či Dainava) s hlavním městem Vilniusem a s regionální metropolí Alytusem, na západ od ní, na hranicích s Kaliningradskou enklávou Ruska, pak leží [[Suvalkija]] (nebo Súduva), situovaná zároveň na jih od Němenu.
[692] =>
[693] => Ani tradiční hranice mezi částí Malé Litvy a Žmudí či mezi Žmudí a Aukštaitskem nejsou v moderním správním uspořádání Litvy respektovány, tím méně pak nezřetelné hranice národopisné. Nicméně, za éry prezidenta [[Rolandas Paksas|Rolanda Pakse]] se začalo s přesným vymezováním hranic těchto zemí a regionů, protože se objevila myšlenka na rozdělení Litvy na 4 či 5 zemí místo uměle narýsovaných krajů. Pro tyto budoucí země (''žemės'') byly dokonce navrženy (resp. v případě Žmudi a Malé Litvy znovuobnoveny) zemské znaky a vlajky. Zatím ale k plné realizaci záměru nedošlo a v platnosti tak zůstává dělení z roku [[1994]] na 10 [[kraj (územní jednotka)|krajů]] (''apskritis'', mn. č. ''apskritys''), které jsou dále děleny na celkem 60 [[okres]]ů. Kraje jsou pojmenovány po hlavním městě (uvedeném v závorce).
[694] =>
[695] => {| class="wikitable" align=left
[696] => !width="14%"|Kraj
[697] => !width="12%"|Rozloha (km²)
[698] => !width="17%"|Počet obyvatel (2008)
[699] => !width="14%"|Adm. centrum
[700] => !rowspan=11|[[Soubor:Lietuvos apskritys.png|380px]]
[701] => |-
[702] => |align="left" | [[Alytuský kraj]]
[703] => |align="left" | 5425
[704] => |align="left" | 177 040
[705] => |align="left" | [[Alytus]]
[706] => |-
[707] => |align="left" | [[Kaunaský kraj]]
[708] => |align="left" | 8060
[709] => |align="left" | 673 706
[710] => |align="left" | [[Kaunas]]
[711] => |-
[712] => |align="left" | [[Klaipėdský kraj]]
[713] => |align="left" | 5209
[714] => |align="left" | 378 843
[715] => |align="left" | [[Klaipėda]]
[716] => |-
[717] => |align="left" | [[Marijampolský kraj]]
[718] => |align="left" | 4463
[719] => |align="left" | 181 219
[720] => |align="left" | [[Marijampolė]]
[721] => |-
[722] => |align="left" | [[Panevėžyský kraj]]
[723] => |align="left" | 7881
[724] => |align="left" | 284 235
[725] => |align="left" | [[Panevėžys]]
[726] => |-
[727] => |align="left" | [[Šiauliaiský kraj]]
[728] => |align="left" | 8540
[729] => |align="left" | 349 876
[730] => |align="left" | [[Šiauliai]]
[731] => |-
[732] => |align="left" | [[Tauragėský kraj]]
[733] => |align="left" | 4411
[734] => |align="left" | 127 378
[735] => |align="left" | [[Tauragė]]
[736] => |-
[737] => |align="left" | [[Telšiaiský kraj]]
[738] => |align="left" | 4350
[739] => |align="left" | 173 383
[740] => |align="left" | [[Telšiai]]
[741] => |-
[742] => |align="left" | [[Utenský kraj]]
[743] => |align="left" | 7201
[744] => |align="left" | 172 580
[745] => |align="left" | [[Utena]]
[746] => |-
[747] => |align="left" | [[Vilniuský kraj]]
[748] => |align="left" | 9760
[749] => |align="left" | 848 097
[750] => |align="left" | [[Vilnius]]
[751] => |}
[752] => {{clear}}
[753] => {{Litevské kraje}}
[754] =>
[755] => ==== Okresy ====
[756] => Správní dělení Litvy, klikací mapka s okresy, kterých je 60 (2016), obcí je přibližně 640.
[757] => {|align=right cellpadding=0 cellspacing=0 style="margin: 0 0 1en01em; background: #EEEEEE; border 0px#aaaaaa solid; border-collapse: collapse; font-size: 100%;"
[758] => |
[[Soubor:Okresy v Litvě.png|600px]]
[759] =>
'''[[Alytus|7]]'''
[760] =>
'''[[Okres Alytus|o.Alytus]]'''
[761] =>
'''[[Neringa|1]]'''
[762] =>
'''[[Klaipėda|2]]'''
[763] =>
'''[[Palanga|3]]'''
[764] =>
'''[[Skuodas|Skuodas]]'''
[765] =>
'''[[Kretinga|Kretinga]]'''
[766] =>
'''[[Gargždai|o.Klaipėda]]'''
[767] =>
'''[[Šilutė|Šilutė]]'''
[768] =>
'''[[Mažeikiai|Mažeikiai]]'''
[769] =>
'''[[Plungė|Plungė]]'''
[770] =>
'''[[Telšiai|Telšiai]]'''
[771] =>
'''[[Rietavas|Rietavas]]'''
[772] =>
'''[[Šilalė|Šilalė]]'''
[773] =>
'''[[Tauragė|Tauragė]]'''
[774] =>
'''[[Pagėgiai|Pagėgiai]]'''
[775] =>
'''[[Jurbarkas|Jurbarkas]]'''
[776] =>
'''[[Naujoji Akmenė|o.Akmenė]]'''
[777] =>
'''[[Joniškis (okresní město)|Joniškis]]'''
[778] =>
'''[[Okres Šiauliai|o.Šiauliai]]'''
[779] =>
'''[[Šiauliai|4]]'''
[780] =>
'''[[Kelmė|Kelmė]]'''
[781] =>
'''[[Radviliškis|Radviliškis]]'''
[782] =>
'''[[Pakruojis|Pakruojis]]'''
[783] =>
'''[[Raseiniai|Raseiniai]]'''
[784] =>
'''[[Šakiai|Šakiai]]'''
[785] =>
'''[[Vilkaviškis|Vilkaviškis]]'''
[786] =>
'''[[Visaginas|6]]'''
[787] =>
'''[[Birštonas|8]]'''
[788] =>
'''[[Kaunas|9]]'''
[789] =>
'''[[Prienai (okresní město)|Prienai]]'''
[790] =>
'''[[Vilnius|10]]'''
[791] =>
'''[[Kazlų Rūda|11]]'''
[792] =>
'''[[Marijampolė|Marijampolė]]'''
[793] =>
'''[[Kalvarija|12]]'''
[794] =>
'''[[Lazdijai|Lazdijai]]'''
[795] =>
'''[[Okres Kaunas|o. Kaunas]]'''
[796] =>
'''[[Kėdainiai|Kėdainiai]]'''
[797] =>
'''[[Jonava|Jonava]]'''
[798] =>
'''[[Druskininkai|Druski- ninkai]]'''
[799] =>
'''[[Varėna|Varėna]]'''
[800] =>
'''[[Šalčininkai|Šalčininkai]]'''
[801] =>
'''[[Okres Vilnius|okr. Vilnius]]'''
[802] =>
'''[[Kaišiadorys|Kaišiadorys]]'''
[803] =>
'''[[Elektrėnai|Elektrėnai]]'''
[804] =>
'''[[Širvintos|Širvintos]]'''
[805] =>
'''[[Švenčionys|Švenčionys]]'''
[806] =>
'''[[Ukmergė|Ukmergė]]'''
[807] =>
'''[[Panevėžys|5]]'''
[808] =>
'''[[Okres Panevėžys|okr. Panevėžys]]'''
[809] =>
'''[[Pasvalys|Pasvalys]]'''
[810] =>
'''[[Biržai|Biržai]]'''
[811] =>
'''[[Kupiškis|Kupiškis]]'''
[812] =>
'''[[Rokiškis|Rokiškis]]'''
[813] =>
'''[[Anykščiai|Anykščiai]]'''
[814] =>
'''[[Utena|Utena]]'''
[815] =>
'''[[Zarasai|Zarasai]]'''
[816] =>
'''[[Molėtai|Molėtai]]'''
[817] =>
'''[[Ignalina|Ignalina]]'''
[818] =>
'''[[Trakai|Trakai]]'''
[819] =>
'''[[Klaipėdský kraj|Klaipėdský kraj]]'''
[820] =>
'''[[Telšiaiský kraj|Telšiaiský kraj]]'''
[821] =>
'''[[Tauragėský kraj|Tauragėský kraj]]'''
[822] =>
'''[[Šiauliaiský kraj|Šiauliaiský kraj]]'''
[823] =>
'''[[Kaunaský kraj|Kaunaský kraj]]'''
[824] =>
'''[[Panevėžyský kraj|Panevėžyský kraj]]'''
[825] =>
'''[[Utenský kraj|Utenský kraj]]'''
[826] =>
'''[[Vilniuský kraj|Vilniuský kraj]]'''
[827] =>
'''[[Marijampolský kraj|Marijampolský kraj]]'''
[828] =>
'''[[Alytuský kraj|Alytuský kraj]]'''
[829] => {{Image label small|x=0.016|y=0.270|scale=500|text=''[[Baltské moře|Baltské moře]]''}}
[830] => {{Image label small|x=0.650|y=0.060|scale=500|text=''[[Lotyšsko|Lotyšsko]]''}}
[831] => {{Image label small|x=1.090|y=0.500|scale=500|text=''[[Bělorusko|Bělorusko]]''}}
[832] => {{Image label small|x=0.370|y=0.750|scale=500|text=''[[Polsko|Polsko]]''}}
[833] => {{Image label small|x=0.170|y=0.520|scale=500|text=''[[Kaliningradská oblast|Kaliningradská oblast]]''}}
[834] => {{Image label small|x=0.040|y=0.470|scale=500|text=''[[Kurský záliv|Kurský záliv]]''}}
[835] => |}
[836] =>
[837] => {{clear}}
[838] =>
[839] => == Ekonomika ==
[840] => {{viz též|Ekonomika Litvy}}
[841] => Litva je průmyslový a zemědělský stát. V zemědělství převažuje živočišná produkce nad rostlinnou. Chov [[prase|prasat]], [[Tur domácí|skotu]], [[kůň|koní]] a [[Domácí drůbež|drůbeže]]. Produkce [[maso|masa]], [[mléko|mléka]] a rybích výrobků. Pěstuje se [[ječmen]], [[pšenice]], [[žito]], [[len]], [[Lilek brambor|brambory]], [[cukrová řepa]] a [[zelenina]]. Hlavní průmyslová odvětví zde jsou strojírenství, [[elektrotechnika]], radioelektronika, papírenský, chemický, potravinářský, textilní, dřevozpracující průmysl a průmysl stavebních hmot. Díky slabé surovinové základně ložiska rašeliny je produkce elektrické energie téměř výhradně závislá na [[jaderná energie|jaderné energetice]]. Průmysl je soustředěn zejména do větších měst jako jsou [[Vilnius]], [[Kaunas]], [[Klaipėda]] a [[Šiauliai]].
[842] =>
[843] => Světoznámá je produkce [[jantar]]u.{{Citace elektronického periodika
[844] => | titul = Litva je zemí krásných pláží a jantaru, uhrane vás i Horou křížů
[845] => | periodikum = iDNES.cz
[846] => | url = https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/kolem-sveta-tip-na-cesty-poznavani-evropa-litva-jantar-pisecne-duny-vilnius.A200504_135208_kolem-sveta_taj
[847] => | datum vydání = 2020-07-21
[848] => | jazyk = cs
[849] => | datum přístupu = 2023-04-05
[850] => }} [[Ignalinská jaderná elektrárna]], která se nachází 60 km severovýchodně od města [[Utena]], produkovala až 80 % [[elektrická energie|elektrické energie]] státu; Litva tím zaujímala přední místo v [[Evropa|Evropě]]; od 1. 1. 2010 je v souladu s přístupovou dohodou k EU odstavena.{{Citace elektronického periodika
[851] => | titul = Kvůli EU odstavila krizí zmítaná Litva klíčovou jadernou elektrárnu
[852] => | periodikum = Lidovky.cz
[853] => | url = https://www.lidovky.cz/byznys/kvuli-eu-odstavila-krizi-zmitana-litva-klicovou-jadernou-elektrarnu.A100102_181342_moje-penize_nev
[854] => | datum vydání = 2010-01-02
[855] => | jazyk = cs
[856] => | datum přístupu = 2023-04-05
[857] => }} Připravuje se její nahrazení moderní elektrárnou v tomtéž areálu.
[858] =>
[859] => === Doprava ===
[860] => [[Soubor:Lithuania-roads-(E).png|náhled|Mapka [[Evropská silnice|Evropských silnic]] ('''E''') na území Litvy]]
[861] => Země má dobře vyvinutou železniční i silniční infrastrukturu. Dálnice A1 spojuje hlavní město [[Vilnius]] přes [[Kaunas]] s přístavem [[Klaipėda]], A2 potom Vilnius a [[Panevėžys]]. Důležitou komunikací je [[Evropská silnice E67]] z Prahy do Helsinek.
[862] =>
[863] => První železnice byla na území dnešní Litvy postavena v letech 1851–1862, kdy bylo vybudováno 1 333 km dlouhá trať mezi Petrohradem a Varšavou. První vlak přijel do Vilniusu 16. září 1860. V roce 1920 byla trať mezi Vilniusem a Varšavou přebudována na standardní [[Rozchod koleje|rozchod]]. V současnosti je v zemi 1 749 km širokorozchodné železnice a z toho 122 km je elektrifikováno. Normální rozchod má 22 km trati. Státní firmou, provozující železniční dopravu, jsou ''[[Lietuvos geležinkeliai]]'' (''Litevské železnice''). V roce 2024 je plánováno dokončení trati se standardním rozchodem z Helsinek do Varšavy a dále do Berlína.{{Citace elektronického periodika | příjmení = Spálovský | jméno = Luboš | titul = Rail Baltica: vyhlídky nejisté | periodikum = Dopravní noviny | datum_vydání = 2011-11-11 | datum_přístupu = 2015-01-03 | url = http://www.dnoviny.cz/zeleznicni-doprava/rail-baltica-vyhlidky-nejiste | jazyk = česky}}
[864] =>
[865] => Přístav Klajpeda je nejsevernější nezamrzající přístav ve východní části [[Baltské moře|Baltského moře]]. V roce 2010 přístavem prošlo 31 milionů tun nákladu a 321 000 cestujících. V zemi jsou čtyři mezinárodní letiště (Vilnius, Kaunas, [[Palanga]] a [[Šiauliai]]). Největší letiště 6 km jižně od Vilniusu v roce 2012 odbavilo 2,2 milionu cestujících.
[866] =>
[867] => ==== Letectví ====
[868] => Největší letiště země je [[letiště Vilnius]], v roce 2016 přepravilo 3,8 milionů cestujících. Největší leteckou společností byly [[Small Planet Airlines]], ale ty musely z finančních důvodů v roce 2018 ukončit provoz.
[869] => == Obyvatelstvo ==
[870] => {{viz též|Obyvatelstvo Litvy}}
[871] =>
[872] => === Pohyb obyvatelstva ===
[873] => [[Soubor:Lithuania demography.png|náhled|Pokles počtu obyvatel mezi rokem [[1992]] až [[2003]].]]
[874] => Litevská populace nebezpečně klesá. Potvrzuje to i sčítání lidu v předchozích letech, např. v roce [[1989]] se počet obyvatel odhadoval na 3 674 800. Litevský statistický úřad (''Statistikos Departamentas'') odhaduje, že počet obyvatel byl v prvním čtvrtletí roku [[2007]] kolem 3 384 800. V únoru roku 2012 je počet obyvatelstva odhadován na 3 195 702 (ve srovnání s rokem 1989 pokles o 13 %). Velký pokles počtu obyvatelstva je zaznamenán především v důsledku výrazného snížení počtu narozených dětí od roku [[1991]]. V roce [[1990]] se narodilo 56 868 živě narozených dětí a 39 760 lidí zemřelo, kdežto v roce [[2001]] bylo pouze 31 546 živě narozených dětí a 40 399 lidí zemřelo. V roce 2010 se pak narodilo 35 626 živě narozených dětí a 42 120 lidí zemřelo. A v poslední době – po vstupu Litvy do [[Evropská unie|Evropské unie]] v roce [[2004]] – se také Litva potýká s vysokou [[emigrace|emigrací]].{{Citace elektronického periodika
[875] => | titul = Pobaltí kvůli exodu mladých pustne, čím dál hlasitěji zní ruština
[876] => | periodikum = iDNES.cz
[877] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/pobalti-litva-lotyssko-rusko-estonsko-exodus.A180915_427103_zahranicni_aha
[878] => | datum vydání = 2018-09-16
[879] => | jazyk = cs
[880] => | datum přístupu = 2023-04-05
[881] => }} V roce [[2008]] byl přirozený přírůstek obyvatelstva -0,284 %.{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://www.stat.gov.lt/lt/pages/view/?id=2714 |datum přístupu=18-02-2012 |url archivu=https://web.archive.org/web/20101114031617/http://www.stat.gov.lt/lt/pages/view/?id=2714 |datum archivace=14-11-2010 |nedostupné=ano }}
[882] =>
[883] => === Národnostní složení ===
[884] => [[Soubor:Poles distribution in Lithuania, 2001 census.png|náhled|Počet Poláků v Litvě v roce 2001.]]
[885] => Z celkového počtu obyvatel 3 483 972 v roce [[2001]] tvořili [[Litevci]] 83,45 % obyvatelstva, významná je [[Poláci|polská]] (6,74 %) a [[Rusové|ruská]] (6,31 %) menšina. Poláci jsou největší menšinou, žijí v jihovýchodní oblasti Litvy (v oblasti [[Vilnius]]u). Rusové jsou druhou největší menšinou, žijí většinou ve třech městech – ve [[Vilnius]]u tvoří 14 %, v [[Klaipėda|Klaipėdě]] 28 % a ve městě [[Visaginas]] až 52 % obyvatelstva. Další už méně významná [[Bělorusové|běloruská menšina]] (1,23 %) žije hlavně v pohraničních oblastech. [[Romové|Romů]] je zde 2571 (0,09 %), žijí hlavně ve městech [[Vilnius]], [[Kaunas]] a [[Panevėžys]]. Dalšími menšinami jsou: [[Ukrajinci]] (0,65 %), [[Židé]] (0,12 %), [[Němci]] (0,09 %), [[Tataři]] (0,09 %), [[Lotyši]] (0,08 %) a [[Arméni]] (0,04 %). 0,18 % obyvatelstva jsou jiné národnosti a u 0,9 % obyvatelstva se jejich národnost nedala identifikovat.
[886] =>
[887] => [[Litevština]], která je úředním jazykem, patří spolu s [[lotyština|lotyštinou]] do skupiny [[baltské jazyky|baltských jazyků]]. Ruská menšina požaduje, aby úředním jazykem byla i [[ruština]]. Podle sčítání lidu v roce [[2001]], je litevština asi pro 84 % obyvatelstva Litvy mateřským jazykem, asi pro 8,2 % obyvatelstva [[ruština]] a asi pro 5,8 % obyvatelstva [[polština]]. Více než 60 % umí plynule mluvit rusky, zatímco anglicky pouze 16 %. Podle projektu [[Eurobarometr]] v průzkumech z roku [[2005]] 80 % Litevců umí mluvit [[ruština|rusky]] a 32 % mluví [[angličtina|anglicky]]. Ve většině litevských škol se jako první cizí jazyk učí angličtina, studenti se také mohou učit [[němčina|německy]], nebo na některých školách i [[francouzština|francouzsky]].
[888] =>
[889] => [[Soubor:Massacre Kovno Garage 27 JUNE 1941b.jpg|náhled|Židé povraždění při [[Kaunaský pogrom|kaunaském pogromu]] v prvních dnech německé okupace]]
[890] => Vztahy s ruskou menšinou jsou částečně komplikované. Menšina požaduje texty nejen v [[latinka|latince]], kterou Litevci znovu zavedli, ale i v [[cyrilice|cyrilici]]. Rusové žili v Litvě od připojení země k carskému Rusku, ale nejsilnější vlna osidlování začala po sovětské okupaci ve 2. polovině 20. století.
[891] =>
[892] => Komplikované jsou také vztahy s [[Polonia|polskou menšinou]], protože litevské úřady administrativně omezují polské školství a používaní [[Polština|polštiny]]. Poláci nemohou používat svá polská příjmení. Na území Litvy mohou být názvy a nápisy pouze v litevštině. Tato opatření jsou namířena proti všem menšinám. Existují také problémy s restitucemi majetku Poláků."[http://www.rozhlas.cz/evropskaunie/publicistika/_zprava/586302 Postavení Poláků v Litvě vyvolává rozporuplnou diskusi] {{Wayback|url=http://www.rozhlas.cz/evropskaunie/publicistika/_zprava/586302 |date=20170906161348 }}". Český rozhlas. 26. května 2009. V roce 2011 odmítl polský prezident [[Lech Wałęsa]] převzít nejvyšší litevské vyznamenání a uvedl, že vyznamenání je ochoten převzít teprve poté, co se zlepší postavení polské menšiny v Litvě."[http://vasevec.parlamentnilisty.cz/vip-blogy/porusovani-lidskych-prav-je-treba-odsoudit-kdekoli-ve-svete-take-v-litve Porušování lidských práv je třeba odsoudit kdekoli ve světě. Také v Litvě]". [[Vaše věc]]. 25. května 2012.
[893] =>
[894] => Demografický obraz Litvy výrazně poznamenaly turbulence [[20. století]]. Během sovětské okupace v letech [[1940]] a [[1941]] bylo asi 5000 lidí popravených a 45 000 deportovaných na [[Sibiř]]. Během německé okupace v letech [[1941]] a [[1945]] zahynulo okolo 370 000 lidí. Po opětovném připojení Litvy k SSSR roku [[1945]] emigrovalo asi 80 000 lidí a okolo 205 000 lidí deportovali na Sibiř. Nejkrutější osud postihl [[Židé|Židy]]. Před [[Druhá světová válka|druhou světovou válkou]] se cca 7,5 % obyvatelstva hlásilo k židovské národnosti (zejména městské obyvatelstvo, řemeslníci a obchodníci). Vilniusu, kde Židé tvořili až 30 % populace, bylo někdy přezdíváno ''severní [[Jeruzalém]]''. Takřka všichni litevští Židé zahynuli za nacistické okupace během [[holokaust]]u nebo emigrovali po válce do [[Spojené státy americké|USA]] a [[Izrael]]e, takže dnes jich je tu jen okolo 4000. Významným faktorem, který ovlivnil národnostní strukturu obyvatelstva, bylo po připojení Litvy k SSSR masivní přistěhovalectví [[Rusové|Rusů]] (přesto však menší než v [[Lotyšsko|Lotyšsku]] a [[Estonsko|Estonsku]]).
[895] =>
[896] => === Úmrtnost ===
[897] => {{Související|Sebevraždy v Litvě}}
[898] => Průměrný věk je 76 let (ženy 80,4 let, muži 71,2 let). Roku [[2001]] žilo v Litvě 3 483 972 obyvatel, z toho 1 629 148 (46,76 %) byli muži a 1 854 824 (53,24 %) ženy. Roku [[2007]] byla očekávaná smrt při narození u mužů 65 let a u žen 77 let. Je to největší rozdíl mezi pohlavími a nejnižší průměrná délka života mužů v Evropské unii. Roku [[2008]] byla kojenecká úmrtnost 5,9 na 1000 narozených. Životní úroveň obyvatelstva se za celý rok v roce 2007 zvýšila o 0,3 %. Méně než 2 % obyvatelstva žije pod hranicí chudoby a 99,6 % obyvatelstva nad 15 let je gramotných. V posledních letech Litva zaznamenala dramatický nárůst sebevražd, 38,6 lidí ze 100 000, a nyní zaujímá první místo v počtu sebevražd na obyvatele na světě (viz článek [[Sebevraždy v Litvě]]). Také počet vražd je nejvyšší v Evropské unii.
[899] =>
[900] => === Náboženství ===
[901] => {{Viz též|Římskokatolická církev na Litvě}}
[902] => [[Soubor:Kovno Cathedral.jpg|náhled|[[Katedrála svatých apoštolů Petra a Pavla (Kaunas)|Katedrála svatých apoštolů Petra a Pavla v Kaunasu]]]]
[903] => Z evropských zemí byla Litva [[christianizace|christianizována]] až jako poslední – roku 1387. Dnes se drtivá většina (79 %) obyvatel hlásí k [[římskokatolická církev|katolické církvi]], která má ve společnosti velký vliv, k čemuž výrazně přispělo i to, že v průběhu padesáti let komunistické a ruské nadvlády představovala katolická víra významný sebeidentifikační prvek litevského národa.{{Citace elektronického periodika
[904] => | příjmení = Vaďura
[905] => | jméno = Petr
[906] => | titul = Náboženství v zemích EU: Litva
[907] => | periodikum = Témata
[908] => | vydavatel = Český rozhlas
[909] => | url = https://temata.rozhlas.cz/nabozenstvi-v-zemich-eu-litva-8022363
[910] => | datum vydání = 2009-02-07
[911] => | jazyk = cs
[912] => | datum přístupu = 2023-04-05
[913] => }} Litva je jediným státem na území bývalého SSSR, kde má katolická církev dominantní postavení.
[914] =>
[915] => K východnímu křesťanství – [[Pravoslaví|pravoslavné církvi]] se hlásí zejména ruské obyvatelstvo (4,07 %). Protestantismus (1,9 %) má z hlediska počtu věřících jen okrajový význam a početně nevýznamné komunity představují i [[judaismus|židé]] a [[muslim]]ové. Relativně malou skupinu tvoří [[ateismus|ateisté]] (14,86 %).
[916] =>
[917] => === Města ===
[918] => [[Soubor:Lietuva All Cities.png|náhled|Zobrazení všech litevských měst.]]
[919] => [[Soubor:Panorama of Vilnius.JPG|náhled|Panorama Vilniusu.]]
[920] => V roce 2001 žilo ve všech 103 litevských městech dvě třetiny obyvatelstva (66,7 %). Kromě hlavního města [[Vilnius]]u jsou dalšími významnými litevskými městy přístav [[Klaipėda]], na soutoku řek [[Němen]] a [[Neris]] ležící [[Kaunas]] a v severní části země [[Šiauliai]] a [[Panevėžys]].
[921] =>
[922] => Seznam 10 [[Seznam měst v Litvě|největších litevských měst]]:
[923] =>
[924] => {| align="left" border=1 cellpadding="3" style="border-collapse: collapse; font-size:95%; text-align: center;" align="center"
[925] => |- bgcolor="#EFEFEF"
[926] => !
[927] => ! Znak
[928] => ! Město
[929] => ! Počet obyvatel (2008)
[930] => ! Rozloha (km²)
[931] => |-
[932] => | align="center" | 1 ||align="center" | [[Soubor:Coat_of_Arms_of_Vilnius.svg|30px]] ||align="left" | [[Vilnius]] || align="center" | 544 091 || align="center" | 401
[933] => |-
[934] => | align="center" | 2 ||align="center" | [[Soubor:Coat of arms of Kaunas.svg|30px]] ||align="left" | [[Kaunas]] || align="center" | 355 550 || align="center" | 157
[935] => |-
[936] => | align="center" | 3 ||align="center" | [[Soubor:Coat of arms of Klaipeda (Lithuania).svg|30px]] ||align="left" |[[Klaipėda]] || align="center" | 184 684 || align="center" | 98
[937] => |-
[938] => | align="center" | 4 ||align="center" | [[Soubor:Siauliai city COA.gif|30px]] ||align="left" |[[Šiauliai]] || align="center" | 127 043 || align="center" | 81
[939] => |-
[940] => | align="center" | 5 ||align="center" | [[Soubor:Coat of Arms of Panevezys.svg|30px]] ||align="left" | [[Panevėžys]] || align="center" | 113 668 || align="center" | 52
[941] => |-
[942] => | align="center" | 6 ||align="center" | [[Soubor:Coat of arms of Alytus (Lithuania).svg|30px]] ||align="left" | [[Alytus]] || align="center" | 68 315 || align="center" | 40
[943] => |-
[944] => | align="center" | 7 ||align="center" | [[Soubor:Marijampole COA.svg|30px]] ||align="left" | [[Marijampolė]] || align="center" | 47 014 || align="center" | 21
[945] => |-
[946] => | align="center" | 8 ||align="center" | [[Soubor:Coat of arms of Mazeikiai (Lithuania).svg|30px]] ||align="left" | [[Mažeikiai]] || align="center" | 40 572 || align="center" | 14
[947] => |-
[948] => | align="center" | 9 ||align="center" | [[Soubor:Coat of arms of Jonava (Lithuania).svg|30px]] ||align="left" | [[Jonava]] || align="center" | 34 436 || align="center" | 40
[949] => |-
[950] => | align="center" | 10 ||align="center" | [[Soubor:Coat of arms of Utena (Lithuania).png|30px]] ||align="left" | [[Utena]] || align="center" | 32 569 || align="center" | 15
[951] => |-
[952] => |}
[953] =>
[954] => == Kultura ==
[955] => {{viz též|Litevská literatura|Litevská kuchyně}}
[956] => [[Soubor:Pilis.Pasaka.jpg|náhled|Jeden z obrazů [[Mikalojus Konstantinas Čiurlionis|M. K. Čiurlionise]]]]
[957] => Zřejmě nejznámějším litevským umělcem za hranicemi je [[Mikalojus Konstantinas Čiurlionis]], všestranný tvůrce, jenž maloval, komponoval hudbu i psal.{{Citace elektronického periodika
[958] => | příjmení = Mikeš
[959] => | jméno = Vítězslav
[960] => | titul = Výročí: Mikalojus Konstantinas Čiurlionis
[961] => | periodikum = www.casopisharmonie.cz
[962] => | url = https://www.casopisharmonie.cz/rozhovory/vyroci-mikalojus-konstantinas-ciurlionis.html
[963] => | jazyk = cs-cz
[964] => | datum přístupu = 2021-03-05
[965] => }} [[George Maciunas]] založil v USA v 60. letech vlivnou uměleckou komunitu [[Fluxus]].{{Citace elektronického periodika
[966] => | titul = Fluxus {{!}} Definition, History, Artists, & Facts
[967] => | periodikum = Encyclopedia Britannica
[968] => | url = https://www.britannica.com/art/Fluxus
[969] => | jazyk = en
[970] => | datum přístupu = 2021-03-05
[971] => }} Nejznámějším litevským sochařem byl [[Kubismus|kubista]] [[Jacques Lipchitz]].{{Citace periodika
[972] => | příjmení = Elsen
[973] => | jméno = Albert
[974] => | titul = The Humanism of Rodin and Lipchitz
[975] => | periodikum = College Art Journal
[976] => | datum vydání = 1958
[977] => | ročník = 17
[978] => | číslo = 3
[979] => | strany = 247–265
[980] => | issn = 1543-6322
[981] => | doi = 10.2307/773991
[982] => | url = https://www.jstor.org/stable/773991
[983] => | datum přístupu = 2021-05-20
[984] => }} Sochařem byl i [[Mark Antokolsky]]. K nejvýznamnějším kulturním institucím patří [[Litevské umělecké muzeum]] založené roku 1933. Spravuje největší litevskou sbírku umění obsahující přes 40 tisíc uměleckých děl. Muzeum řídí řadu vedlejších muzeí po celé zemi.[[Soubor:Jonas Basanavicius (1851-1927) cropped.jpg|vlevo|náhled|206x206pixelů|[[Jonas Basanavičius]]]]Nejznámějším litevským hudebním skladatelem byl [[Leopold Godowsky (skladatel)|Leopold Godowsky]].{{Citace elektronického periodika
[985] => | titul = Leopold Godowsky {{!}} American pianist and composer
[986] => | periodikum = Encyclopedia Britannica
[987] => | url = https://www.britannica.com/biography/Leopold-Godowsky
[988] => | jazyk = en
[989] => | datum přístupu = 2021-03-05
[990] => }} Ve Vilniusu se narodil i skladatel [[César Antonovič Kjui]] nebo houslisté [[Jascha Heifetz]] a [[Clara Rockmore|Clara Rockmoreová]]. Litevské občanství měla i [[primabalerína]] [[Maja Plisecká]].{{Citace elektronického periodika
[991] => | příjmení =
[992] => | jméno =
[993] => | titul = Líc a rub života Maji Plisecké
[994] => | periodikum = ČT24
[995] => | vydavatel = Česká televize
[996] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/kultura/1433430-lic-a-rub-zivota-maji-plisecke
[997] => | datum vydání = 20. 11. 2010
[998] => | jazyk = cs
[999] => | datum přístupu = 2021-05-20
[1000] => }}
[1001] => Významným experimentálním filmařem byl [[Jonas Mekas]]{{Citace periodika
[1002] => | příjmení = Weber
[1003] => | jméno = Bruce
[1004] => | titul = Jonas Mekas, ‘Godfather’ of American Avant-Garde Film, Is Dead at 96
[1005] => | periodikum = The New York Times
[1006] => | datum vydání = 2019-01-23
[1007] => | issn = 0362-4331
[1008] => | jazyk = en-US
[1009] => | url = https://www.nytimes.com/2019/01/23/obituaries/jonas-mekas-dead.html
[1010] => | datum přístupu = 2021-05-20
[1011] => }}, k úspěšným současným režisérům patří [[Šarūnas Bartas]]. Hlavní rolí v [[Andrej Tarkovskij|Tarkovského]] snímku ''Solaris'' z roku 1972 se proslavil herec [[Donatas Banionis]]. Ke známým litevským herečkám patřila [[Ingeborga Dapkūnaitė]].
[1012] =>
[1013] => Za autora první litevské básně je považován [[Kristijonas Donelaitis]]. Slova i hudbu [[Litevská hymna|litevské národní hymny]] napsal básník [[Vincas Kudirka]]. Výraznou obrozeneckou postavou je spisovatel [[Simonas Daukantas]], spisovatel a obrozenec [[Jonas Basanavičius]] bývá nazýván „otec národa“.{{Citace elektronického periodika
[1014] => | titul = Signataras J.Basanavičius – tautos patriarchas, pasilikęs gyventi lenkų užimtame Vilniuje
[1015] => | periodikum = 15min.lt
[1016] => | url = https://www.15min.lt/media-pasakojimai/signatarai-basanavicius-282
[1017] => | datum přístupu = 2021-03-05
[1018] => }} V sovětské éře litevskou poezii reprezentoval například [[Justinas Marcinkevičius]], komunisticky orientovaná byla i [[Salomeja Nerisová]]. Naopak katolicky orientovanou poezii psal v meziválečném období [[Maironis]], disidentskou literaturu za komunistického režimu reprezentoval například [[Tomas Venclova]].{{Citace elektronického periodika
[1019] => | titul = Básně píšu pouze v litevštině
[1020] => | periodikum = Centrum pro studium demokracie a kultury
[1021] => | url = https://www.cdk.cz/basne-pisu-pouze-v-litevstine
[1022] => | datum vydání = 2015-12-10
[1023] => | jazyk = cs
[1024] => | datum přístupu = 2021-03-05
[1025] => }} Na konci 80. let se začala prosazovat spisovatelka [[Jurga Ivanauskaitė]]. V současnosti je známou zpívající básnířkou [[Alina Orlova]]. V Litvě se narodil i nositel [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]] [[Czesław Miłosz]], francouzsky píšící spisovatel [[Romain Gary]] nebo autor [[Science fiction|sci-fi]] [[Algis Budrys]], který se prosadil ve Spojených státech.
[1026] =>
[1027] => === Památky ===
[1028] => [[Soubor:Berg der Kreuze03.jpg|náhled|[[Hora křížů]]]]
[1029] => [[Soubor:Kaunas Castle - panorama.JPG|vlevo|náhled|Kaunaský hrad]]
[1030] => [[Soubor:View of the Gediminas' Tower and Three Crosses from the Observation Tower of the Palace of the Grand Dukes of Lithuania.jpg|vlevo|náhled|[[Gediminasův hrad]]]]
[1031] => K nejvýznamnějším litevským památkám patří [[Hora křížů]]. Jde o umělý pahorek, který se nachází 11 kilometrů od města [[Šiauliai]]. Jsou na něm vztyčeny tisíce křížů. Tradice jejich stavění začala okolo roku 1831, první měli uctít oběti [[Listopadové povstání|listopadového povstání]]. Hora je jak křesťanským [[Poutní místo|poutním místem]], tak symbolem odporu Litevců vůči okupačnímu sovětskému režimu. V době, kdy byla Litva součástí Sovětského svazu, se totiž vládnoucí režim pokusil místo jako nežádoucí náboženský a národní symbol několikrát zlikvidovat. Kříže byly ničeny buldozery, poprvé v roce 1961. Ale místní obyvatelé je vždy opět vztyčili. V době uvolnění politických poměrů po roce 1985 Sovětský svaz snahu o zničení tohoto místa vzdal.{{Citace periodika
[1032] => | příjmení = Jordánová
[1033] => | jméno = Andrea
[1034] => | titul = Hora křížů je děsivá. Nese s sebou jedno důležité poselství
[1035] => | periodikum = Deník.cz
[1036] => | datum vydání = 2022-05-05
[1037] => | jazyk = cs
[1038] => | url = https://www.denik.cz/cestujeme-do-sveta/hora-krizu-v-litve.html
[1039] => | datum přístupu = 2023-04-29
[1040] => }}{{Citace elektronického periodika
[1041] => | příjmení = Vlk
[1042] => | jméno = Martin
[1043] => | titul = Litevská Hora křížů připomíná i ruský režim. Lidé se sem chodí modlit za Ukrajinu
[1044] => | periodikum = Novinky.cz
[1045] => | vydavatel = Seznam.cz
[1046] => | url = https://www.novinky.cz/clanek/cestovani-litevska-hora-krizu-pripomina-i-rusky-rezim-lide-se-sem-chodi-modlit-za-ukrajinu-40393702
[1047] => | datum vydání = 2022-04-22
[1048] => | jazyk = cs
[1049] => | datum přístupu = 2023-04-29
[1050] => }}{{Citace elektronického periodika
[1051] => | příjmení = Nekvasilová
[1052] => | jméno = Adéla
[1053] => | titul = Kryziu Kalnas: Tajemná Hora křížů vypráví o pohnuté litevské historii {{!}} Reflex.cz
[1054] => | periodikum = Reflex.cz
[1055] => | url = https://www.reflex.cz/clanek/lide-a-zeme-evropa/116444/kryziu-kalnas-tajemna-hora-krizu-vypravi-o-pohnute-litevske-historii.html
[1056] => | datum vydání = 2022-12-07
[1057] => | datum přístupu = 2023-04-29
[1058] => }}
[1059] => [[Soubor:Vilnius Cathedral 2014.jpg|náhled|[[Katedrála svatého Stanislava (Vilnius)|Katedrála svatého Stanislava]] ve Vilniusu]]
[1060] => [[Soubor:Ausros vartai.jpg|vlevo|náhled|Brána úsvitu]]
[1061] => Ze sakrálních památek patří k nejvýznamnějším [[Katedrála svatého Stanislava (Vilnius)|Katedrála svatého Stanislava]] ve Vilniusu a [[Katedrála svatých apoštolů Petra a Pavla (Kaunas)|Katedrála svatých apoštolů Petra a Pavla]] v Kaunasu. Památkově chráněné a architektonicky cenné jsou také chrámy v Anykščiai, Šiauliai, Varniai a Telšiai.
[1062] =>
[1063] => Ze světských historických staveb je to například [[Gediminasův hrad]], nejstarší hrad ve Vilniusu, vodní hrad [[Trakai (hrad)|Trakai]], na němž sídlili litevští panovníci, nebo [[Hrad Kaunas|Kaunaský hrad]]. Zachovalé jsou také hrady v Raudonė či Norviliškės. Z městských staveb je tradičním symbolem Vilniusu [[Brána úsvitu]]. Celé historické centrum Vilniusu bylo zapsáno na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví]] [[UNESCO]]. Významnou [[Gotika|gotickou]] památkou je [[Perkūno namas|dům Perkūnas]] v Kaunasu, v němž byla v 19. století zřízena škola, kterou navštěvoval [[Adam Mickiewicz]].
[1064] =>
[1065] => Z technických památek lze vzpomenout [[větrný mlýn Pumpėnai]], [[maják Ventės rago]] nebo [[Struveho geodetický oblouk]], památka Světového dědictví.
[1066] =>
[1067] => == Věda ==
[1068] => [[Soubor:Algirdas Julien Greimas 2017 stamp of Lithuania.jpg|náhled|[[Algirdas Julien Greimas]]]]
[1069] => Litevský rodák [[Aaron Klug]] získal [[Nobelova cena za chemii|Nobelovu cenu za chemii]].{{Citace elektronického periodika
[1070] => | titul = The Nobel Prize in Chemistry 1982
[1071] => | periodikum = NobelPrize.org
[1072] => | url = https://www.nobelprize.org/prizes/chemistry/1982/summary/
[1073] => | jazyk = en-US
[1074] => | datum přístupu = 2021-05-20
[1075] => }} Ve Vilniusu se narodil také nositel [[Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství|Nobelovy ceny za fyziologii]] [[Andrew Schally]].{{Citace elektronického periodika
[1076] => | titul = The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1977
[1077] => | periodikum = NobelPrize.org
[1078] => | url = https://www.nobelprize.org/prizes/medicine/1977/summary/
[1079] => | jazyk = en-US
[1080] => | datum přístupu = 2021-05-20
[1081] => }} V Kaunasu se narodil proslulý matematik a geometr [[Hermann Minkowski]]. Výzkumem [[Orangutan|orangutanů]] proslula [[Etologie|etoložka]] [[Birutė Galdikasová]].{{Citace elektronického periodika
[1082] => | příjmení = McNeill
[1083] => | jméno = Holly
[1084] => | titul = Biruté Galdikas is a famous primatologist that you’ve probably never heard of
[1085] => | periodikum = Cbc.ca
[1086] => | url = https://www.cbc.ca/natureofthings/features/birute-galdikas-is-a-famous-primatologist-that-youve-probably-never-heard-o
[1087] => | datum přístupu = 2021-05-20
[1088] => }}
[1089] =>
[1090] => V Kaunasu se narodila [[Anarchismus|anarchistická]] [[Politická filosofie|politická filozofka]] [[Emma Goldmanová]], ve Vilniusu její milenec a další významný anarchista [[Alexandr Berkman]]. V Kaunasu se též narodil [[Existencialismus|existencialistický]] filozof [[Emmanuel Levinas]]. Ke známým filozofům patřil i [[Vydūnas]], jenž se snažil obnovit starolitevské [[pohanství]] a vyznával [[Teosofie|teosofii]]. Jednou z klíčových postav [[Sémiotika|sémiotiky]] 20. století byl [[Algirdas Julien Greimas]].{{Citace elektronického periodika
[1091] => | titul = Algirdas Julien Greimas
[1092] => | periodikum = Oxford Bibliographies
[1093] => | url = https://www.oxfordbibliographies.com/view/document/obo-9780190221911/obo-9780190221911-0059.xml
[1094] => | jazyk = en
[1095] => | datum přístupu = 2021-05-20
[1096] => }} Archeoložka [[Marija Gimbutasová]] proslula svými [[Carl Gustav Jung|jungiánsky]] inspirovanými tezemi o uctívání ženských božstev v předindoevropských komunitách v Evropě.{{Citace elektronického periodika
[1097] => | příjmení =
[1098] => | titul = The Goddess Theory: Controversial UCLA Archeologist Marija Gimbutas Argues That the World Was at Peace When God Was a Woman
[1099] => | periodikum = Los Angeles Times
[1100] => | url = https://www.latimes.com/archives/la-xpm-1989-06-11-tm-2975-story.html
[1101] => | datum vydání = 1989-06-11
[1102] => | jazyk = en-US
[1103] => | datum přístupu = 2021-05-20
[1104] => }} Známé jsou také její názory na původ [[Indoevropané|Indoevropanů]] ([[Kurganová hypotéza]]).{{Citace elektronické monografie
[1105] => | příjmení =
[1106] => | titul = Kurgan hypothesis
[1107] => | url = https://www.archeos.eu/kurgan-hypothesis/
[1108] => | vydavatel = archeos.eu
[1109] => | datum vydání = 2018-07-08
[1110] => | datum přístupu = 2021-05-20
[1111] => | jazyk = en-GB
[1112] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210520133831/https://www.archeos.eu/kurgan-hypothesis/
[1113] => | datum archivace = 2021-05-20
[1114] => | nedostupné = ano
[1115] => }} Ve Vilniusu se narodil též [[Judaismus|judaistický]] učenec [[Ga'on z Vilna]].
[1116] =>
[1117] => Významným mezníkem v dějinách litevské vědy bylo založení [[Vilniuská univerzita|Vilniuské univerzity]] roku 1579, nejstarší univerzity v Pobaltí, kde působily významné osobnosti jako [[Georg Forster]] nebo [[Johann Peter Frank]].{{Citace elektronického periodika
[1118] => | titul = History
[1119] => | periodikum = Vilnius University
[1120] => | url = https://www.vu.lt/en/about-vu/history
[1121] => | jazyk = en-gb
[1122] => | datum přístupu = 2021-05-20
[1123] => }}
[1124] =>
[1125] => == Sport ==
[1126] => [[Soubor:Laura Asadauskaitė cropped.jpg|vlevo|náhled|211x211pixelů|[[Laura Asadauskaitė|Laura Asadauskaiteová]]]]
[1127] => V éře samostatnosti Litevci získali šest zlatých olympijských medailí. Na dvou olympiádách triumfoval diskař [[Virgilijus Alekna]].{{Citace elektronického periodika
[1128] => | příjmení =
[1129] => | jméno =
[1130] => | titul = Champion tampered with drugs test
[1131] => | periodikum = the Guardian
[1132] => | url = http://www.theguardian.com/sport/2004/aug/24/athensolympics2004.athletics9
[1133] => | datum vydání = 2004-08-24
[1134] => | jazyk = en
[1135] => | datum přístupu = 2021-05-20
[1136] => }} Už ta vůbec první zlatá olympijská medaile pro samostatnou Litvu byla diskařská a v [[Atletika na Letních olympijských hrách 1992|Barceloně ji roku 1992]] získal [[Romas Ubartas]]. Zlato v závodě na 100 m prsa vybojovala v pouhých patnácti letech plavkyně [[Rūta Meilutytė]]{{Citace elektronického periodika
[1137] => | příjmení =
[1138] => | jméno =
[1139] => | titul = Ruta Meilutyte, 15-ročná zlatá litovská plavkyňa: „Nemôžem uveriť“
[1140] => | periodikum = Šport.sk
[1141] => | vydavatel =
[1142] => | url = https://sport.aktuality.sk/c/134650/oh-2012-londyn-ruta-meilutyte-litva-15-rocna-zlata-medailistka/
[1143] => | datum vydání =
[1144] => | jazyk = sk
[1145] => | url archivu =
[1146] => | datum přístupu = 2020-08-20
[1147] => }}, získaly ho i další dvě ženy, [[Moderní pětiboj|moderní pětibojařka]] [[Laura Asadauskaitė|Laura Asadauskaiteová]]{{Citace elektronického periodika
[1148] => | titul = Final Olympic gold to Lithuania
[1149] => | periodikum = www.baltictimes.com
[1150] => | url = https://www.baltictimes.com/news/articles/31706/
[1151] => | datum přístupu = 2020-08-20
[1152] => }} a střelkyně [[Daina Gudzinevičiūtėová]].
[1153] =>
[1154] => Litevští sportovci se ovšem prosazovali již i v dresu Sovětského svazu. Individuální zlaté si z olympiád přivezli plavci [[Robertas Žulpa]] a [[Lina Kačiušytėová]], boxer [[Danas Pozniakas]], cyklista [[Gintautas Umaras]] nebo běžkyně na lyžích [[Vida Vencienėová]]. [[Soubor:Sabonis Lipofsky (1 of 1).JPG|náhled|[[Arvydas Sabonis]]|225x225pixelů]]Podíleli se také na řadě medailí kolektivních, například v [[Házená|házené]] ([[Aldona Česaitytė-Nenėnienė]], [[Voldemaras Novickis]]), [[Volejbal|volejbale]] ([[Vasilijus Matuševas]]), [[Fotbal|fotbale]] ([[Arminas Narbekovas]]), ale zejména v [[Basketbal|basketbalu]], kde k nejslavnějším medailistům patří [[Arvydas Sabonis]] (šestinásobný vítěz [[Euroscar|ankety o nejlepšího basketbalistu Evropy]]), [[Modestas Paulauskas]], [[Šarūnas Marčiulionis]], [[Valdemaras Chomičius]] či [[Rimas Kurtinaitis]], který se stal i úspěšným trenérem. V [[National Basketball Association|NBA]] se prosadili i [[Žydrūnas Ilgauskas]] či [[Jonas Valančiūnas]]. Basketbal má v Litvě mimořádnou tradici. Litva patří k nejlepším reprezentacím na světě.{{Citace elektronického periodika
[1155] => | příjmení = Němý
[1156] => | jméno = Miroslav
[1157] => | titul = Když má velmoc pouhé tři miliony obyvatel. Litva basketbal uctívá
[1158] => | periodikum = iDNES.cz
[1159] => | vydavatel =
[1160] => | url = https://www.idnes.cz/sport/basket/litva-basketbal-uctiva.A140910_213218_sport-basket_par
[1161] => | datum vydání = 2014-09-11
[1162] => | url archivu =
[1163] => | datum přístupu = 2020-08-20
[1164] => }} Již před válkou [[Litevská mužská basketbalová reprezentace]] získala dva tituly [[Mistrovství Evropy v basketbalu mužů|mistrů Evropy]] ([[Mistrovství Evropy v basketbalu mužů 1937|1937]], [[Mistrovství Evropy v basketbalu mužů 1939|1939]]) a i po obnovení samostatnosti dokázala tento úspěch v roce [[Mistrovství Evropy v basketbalu mužů 2003|2003]] zopakovat.{{Citace elektronického periodika
[1165] => | příjmení = Kézr
[1166] => | jméno = Martin
[1167] => | titul = Litva uspěla s mladíky
[1168] => | periodikum = www.sport.cz
[1169] => | vydavatel =
[1170] => | url = https://www.sport.cz/ostatni/micove-sporty/clanek/15301-litva-uspela-smladiky.html
[1171] => | datum vydání =
[1172] => | jazyk = cs
[1173] => | url archivu =
[1174] => | datum přístupu = 2020-08-20
[1175] => }} Stejného úspěchu dosáhly v roce [[Mistrovství Evropy v basketbalu žen 1997|1997]] [[Litevská ženská basketbalová reprezentace|ženy]]. Basketbalový klub [[BC Žalgiris|Žalgiris Kaunas]], patří k nejlepším klubům na světě, na kontě má i vítězství v prestižní [[Euroliga v basketbalu|Eurolize]].
[1176] =>
[1177] => [[Litevská fotbalová reprezentace|Fotbalová reprezentace]] tolik úspěšná není, ale [[Edgaras Jankauskas]] vyhrál [[Liga mistrů UEFA|Ligu mistrů]] s [[FC Porto]] a [[Deividas Šemberas]] [[Evropská liga UEFA|Evropskou ligu]] s [[PFK CSKA Moskva|CSKA Moskva]]. Mezi nejlepší fotbalové kluby patří [[FK Žalgiris Vilnius|Žalgiris Vilnius]], [[FBK Kaunas]] a [[FK Ekranas]].
[1178] =>
[1179] => [[Rasa Polikevičiūtėová]], [[Edita Pučinskaitė]] a [[Diana Žiliūtė]] jsou mistryněmi světa v cyklistice. Za zmínku stojí i [[Ričardas Berankis]], člen elitní tenisové čtyřicítky. V zimních sportech Litva zvlášť nevyniká.[[Vytautas Strolia]] je nejvíce fair play biatlonista, je známý velkým počtem čtvrtých míst. [[Litevská hokejová reprezentace]] do roku 1938 pravidelně nastupovala na mistrovství světa, největším úspěchem bylo 10. místo z roku [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1938|1938]]. Po rozpadu SSSR se Litva nejvýše dostala do skupiny I.A ( 2. nejvyšší) a bojovala neúspěšně o postup na [[Mistrovství světa v hokeji 2020|MS 2020]]. Z Litvy pochází dvě legendy [[National Hockey League|NHL]] [[Dainius Zubrus]] a [[Darjus Kasparajtis|Darius Kasparajtis]]. A brankář z [[Kontinentální hokejová liga|KHL]] [[Mantas Armalis]].
[1180] =>
[1181] => Úspěšnou šachistkou je [[Salomėja Zaksaitė]].
[1182] =>
[1183] => == Odkazy ==
[1184] =>
[1185] => === Reference ===
[1186] => {{Překlad|sk|Litva|1521654|en|Lithuania|1188205612}}
[1187] => {{Upravit reference}}
[1188] =>
[1189] =>
[1190] => === Literatura ===
[1191] => * {{Citace monografie
[1192] => | příjmení = Beresnevičiūtė-Nosálová
[1193] => | jméno = Halina
[1194] => | rok = 2006
[1195] => | titul = Litva
[1196] => | vydavatel = Libri
[1197] => | místo = Praha
[1198] => | stránky =
[1199] => | poznámka =
[1200] => | isbn = 80-7277-300-3
[1201] => }}
[1202] => * {{Citace monografie
[1203] => | příjmení = Švec
[1204] => | jméno = Luboš
[1205] => | rok = 2002
[1206] => | titul = Dějiny Pobaltských zemí
[1207] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny
[1208] => | místo = Praha
[1209] => | stránky =
[1210] => | poznámka =
[1211] => | isbn = 80-7106-154-9
[1212] => }}
[1213] =>
[1214] => === Související články ===
[1215] => * [[Litevská armáda]]
[1216] => * [[Kraje v Litvě]]
[1217] => * [[Seznam řek v Litvě]]
[1218] => * [[Seznam jezer v Litvě]]
[1219] => * [[Státní hranice Litvy]]
[1220] => * [[Národní parky v Litvě]]
[1221] => * [[Delta Němenu]]
[1222] =>
[1223] => === Externí odkazy ===
[1224] => * {{Commonscat}}
[1225] => * {{Wikislovník|heslo=Litva}}
[1226] => * {{Wikicesty|průvodce=Litva}}
[1227] => * {{Osmrelace|72596}}
[1228] => * {{Wikizprávy|kategorie=Litva}}
[1229] => * {{Vlastenský slovník historický|heslo=Litva}}
[1230] => * [https://www.lietuva.lt Hlavní portál litevského internetu]
[1231] => * {{Citace elektronické monografie
[1232] => | titul = Lithuania - Amnesty International Report 2011
[1233] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/lithuania/report-2011
[1234] => | datum přístupu = 2011-08-22
[1235] => | vydavatel = [[Amnesty International]]
[1236] => | jazyk = anglicky
[1237] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110904004057/http://www.amnesty.org/en/region/lithuania/report-2011
[1238] => | datum archivace = 2011-09-04
[1239] => | nedostupné = ano
[1240] => }}
[1241] => * {{Citace elektronické monografie
[1242] => | titul = Lithuania (2011)
[1243] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&year=2011&country=8079
[1244] => | datum přístupu = 2011-08-22
[1245] => | vydavatel = [[Freedom House]]
[1246] => | jazyk = anglicky
[1247] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823230312/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&country=8079&year=2011
[1248] => | datum archivace = 2011-08-23
[1249] => | nedostupné = ano
[1250] => }}
[1251] => * {{Citace elektronické monografie
[1252] => | korporace = Bertelsmann Stiftung
[1253] => | titul = BTI 2010 — Lithuania Country Report
[1254] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ECSE/Lithuania.pdf
[1255] => | datum vydání = 2009
[1256] => | datum přístupu = 2011-08-22
[1257] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftung
[1258] => | místo = Gütersloh
[1259] => | jazyk = anglicky
[1260] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110521015250/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ECSE/Lithuania.pdf
[1261] => | datum archivace = 2011-05-21
[1262] => | nedostupné = ano
[1263] => }}
[1264] => * {{Citace elektronické monografie
[1265] => | korporace = Bureau of European and Eurasian Affairs
[1266] => | titul = Background Note: Lithuania
[1267] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/5379.htm
[1268] => | datum vydání = 2011-03-01
[1269] => | datum přístupu = 2011-08-22
[1270] => | vydavatel = U.S. Department of State
[1271] => | jazyk = anglicky
[1272] => }}
[1273] => * {{Citace elektronické monografie
[1274] => | korporace = CIA
[1275] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency
[1276] => | titul = The World Factbook - Lithuania
[1277] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/lh.html
[1278] => | datum aktualizace = 2011-08-16
[1279] => | datum přístupu = 2011-08-22
[1280] => | jazyk = anglicky
[1281] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200513101013/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/lh.html
[1282] => | datum archivace = 2020-05-13
[1283] => | nedostupné = ano
[1284] => }}
[1285] => * {{Citace elektronické monografie
[1286] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR ve Vilniusu
[1287] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Litva
[1288] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/litva-2011-04-01.pdf
[1289] => | datum vydání = 2011-04-01
[1290] => | datum přístupu = 2011-08-22
[1291] => | vydavatel = Businessinfo.cz
[1292] => | jazyk = česky
[1293] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130730165033/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/litva-2011-04-01.pdf
[1294] => | datum archivace = 2013-07-30
[1295] => | nedostupné = ano
[1296] => }}
[1297] => * {{Citace elektronické monografie
[1298] => | příjmení = Bater
[1299] => | jméno = James H
[1300] => | spoluautoři = a kol.
[1301] => | titul = Lithuania
[1302] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/343803/Lithuania
[1303] => | datum přístupu = 2011-08-22
[1304] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica
[1305] => | jazyk = anglicky
[1306] => }}
[1307] =>
[1308] => {{Litva}}
[1309] => {{Litevská historická území}}
[1310] => {{Navboxes
[1311] => | title = [[Soubor:Gnome-globe.svg|22px]] Geografická lokalizace
[1312] => | list = {{Evropa}}
[1313] => {{Státy ležící na břehu Baltského moře}}
[1314] => {{Státy v postsovětském prostoru}}
[1315] => }}
[1316] => {{Navboxes
[1317] => | title = Členství v mezinárodních organizacích
[1318] => | list = {{EU}}
[1319] => {{NATO}}
[1320] => {{Evropský hospodářský prostor (EHP)}}
[1321] => }}
[1322] => {{Autoritní data}}
[1323] => {{Portály|Litva}}
[1324] =>
[1325] => [[Kategorie:Litva| ]]
[1326] => [[Kategorie:Státy Evropy]]
[1327] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1918]]
[1328] => [[Kategorie:Státy a území zaniklé roku 1940]]
[1329] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1990]]
[1330] => [[Kategorie:Státy EU]]
[1331] => [[Kategorie:Státy NATO]]
[1332] => [[Kategorie:Státy Unie pro Středomoří]]
[1333] => [[Kategorie:Státy Iniciativy Trojmoří]]
[1334] => [[Kategorie:Postsovětské státy]]
[] =>
)
good wiki
Litva
Litva , plným názvem Litevská republika (litevsky ), je pobaltský stát v Evropě. Je jednou ze tří baltských zemí a leží na východním pobřeží Baltského moře.
Tato malebná země je známá svými bohatými přírodními krásami, pestrou kulturou a dynamickým rozvojem. Její hlavní město Vilnius, které je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO, se pyšní jedinečnou architekturou a historickým kouzlem.
Historie Litvy je fascinující a plná výzev, které formovaly národní identitu a kulturní dědictví. Po dlouhém období dominace různých mocností si Litva v roce 1990 opět obnovila svou nezávislost. Od té doby se země úspěšně transformovala na moderní demokratický stát s otevřenou ekonomikou, což ji zařadilo mezi příklady úspěšného postkomunistického vývoje.
Litva vyniká svým vzdělávacím systémem a vysokým podílem lidí s vysokoškolským vzděláním. Místní obyvatelstvo je známé svou pohostinností a otevřeností, což zemi činí oblíbenou destinací pro turisty. Litva se může pyšnit nádhernou přírodou, včetně hlubokých lesů, jezer a národních parků, které poskytují možnosti pro rekreaci a ekologický turismus.
Tolik pestrosti a jedinečnosti v litvanské kultuře následuje ve formě různorodých tradic, folkloru, hudby a kuchyně. Litva se pyšní také svou moderní uměleckou scénou, která je stále více uznávána nejen v Evropě, ale i na světě.
Země se aktivně zapojuje do mezinárodních organizací a spolupráce, což podtrhuje její angažovanost při budování mírového a stabilního regionu. Její strategická poloha a silné vztahy s okolními zeměmi přispívají k celkovému optimismu ohledně její budoucnosti.
Celkově lze říci, že Litva je země, která kombinuje bohatou historii s moderním přístupem k životu a kultuře, čímž nabízí inspirativní příklad pro ostatní národy.
Expert Team
Vivamus eget neque lacus.
Pellentesque egauris ex.
Award winning agency
Lorem ipsum, dolor sit amet
consectetur elitorceat .
10 Year Exp.
Pellen tesque eget, mauris lorem
iupsum neque lacus.