Array ( [0] => 14665519 [id] => 14665519 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Braniborsko [uri] => Braniborsko [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=německé spolkové zemi}} [1] => {{Různé významy|redirect=Brandenburg|stránka=Brandenburg (rozcestník)}} [2] => {{Infobox - region [3] => | úřední název = Land Brandenburg [4] => | úřední název česky = Země Braniborsko [5] => | vlajka = Flag of Brandenburg.svg [6] => | článek o vlajce = [7] => | znak = Brandenburg Wappen.svg [8] => | mapa = Locator map Brandenburg in Germany.svg [9] => | součást státu = [[Německo]] [10] => | forma administrativní jednotky = [[Německé spolkové země|spolková země]] [11] => | dělení jednotky = 14 zemských okresů a 4 městské okresy [12] => | rozloha = 29654,16 [13] => | počet obyvatel = 2458000 [14] => | obyvatelé aktuální k = 2014{{Citace elektronické monografie [15] => | vydavatel = Statistik Berlin Brandenburg [16] => | titul = Die kleine Brandenburg–Statistik 2015 [17] => | url = https://www.statistik-berlin-brandenburg.de/produkte/kleinestatistik/ap_kleinestatistik_de_2015_bb.pdf [18] => | jazyk = německy [19] => | datum přístupu = 2016-07-12 [20] => }} [21] => | hustota = 84 [22] => | jazyk = [[němčina]], [[dolnolužická srbština]], [[dolnoněmčina]] [23] => | národnosti = [[Němci]] [24] => | hlavní město = [[Postupim]] [25] => | hymna = Märkische Heide, märkischer Sand [26] => | článek o hymně = [27] => | titul představitele = Předseda vlády [28] => | představitel = [[Dietmar Woidke]] {{malé|([[Sociálnědemokratická strana Německa|SPD]])}} [29] => | zkratka = DE-BB [30] => | předvolba = [31] => | časové pásmo = +1 [32] => | web = http://www.brandenburg.de [33] => | titul představitele 2 = Zastoupení v [[Spolková rada (Německo)|Bundesratu]] [34] => | představitel 2 = 4 křesla [35] => | nuts = DE4 [36] => }} [37] => '''Braniborsko''' ({{Vjazyce2|de|''Brandenburg''}}, {{Vjazyce2|dsb|''Kraj Bramborska''}}, {{Vjazyce2|nds|''Bramborg/Brannenborg''}}) je jedna ze 16 [[německé spolkové země|spolkových zemí]] [[Německo|Německa]]. Rozkládá se na severovýchodě Německa a obklopuje svým územím spolkovou zemi [[Berlín]]. Jejím hlavním městem je [[Postupim]] ([[Postupim|Potsdam]]). V současných hranicích existuje od [[1. srpen|1. srpna]] [[1992]]. [38] => [39] => Jako [[Braniborské markrabství]] bylo od roku [[1157]] nezávislým [[stát]]em. V letech [[1373]] až [[1415]] bylo Braniborsko v [[Personální unie|personální unii]] s [[Země Koruny české|Českou korunou]]. Později tvořilo nejdůležitější, jádrovou oblast mocného [[Prusko|Pruského království]] (vzniklého roku [[1701]]), v jehož rámci se roku [[1871]] stalo součástí [[Německé císařství|Německého císařství]] a po konci [[první světová válka|první světové války]] [[Výmarská republika|Výmarské republiky]]. Součástí Pruska zůstalo až do konce [[druhá světová válka|druhé světové války]]. Poté bylo [[autonomie|autonomní]] zemí [[Sovětská okupační zóna Německa|Sovětské okupační zóny]], poté bylo v letech [[1949]]–[[1952]] zemí [[Německá demokratická republika|Německé demokratické republiky]]. V letech 1952-[[1990]] bylo zrušeno a rozděleno mezi několik krajů. Obnovy jako spolkové země se dočkalo [[3. říjen|3. října]] 1990 současně se znovusjednocením Německa. [40] => [41] => == Geografický přehled == [42] => Braniborsko patří se svými 29 476 [[Kilometr čtvereční|km²]] mezi [[rozloha|rozlohou]] největší spolkové země Německa a zároveň je největší z nových spolkových zemí. Na [[sever]]u sousedí se spolkovou zemí [[Meklenbursko-Přední Pomořansko|Meklenburskem-Předním Pomořanskem]], na [[západ]]ě se spolkovými zeměmi [[Dolní Sasko|Dolním Saskem]] a [[Sasko-Anhaltsko|Saskem Anhaltskem]], na jihozápadě a [[jih]]u se spolkovou zemí [[Sasko|Svobodný stát Sasko]], na východě s [[Polsko|polským]] vojvodstvím [[Lubušské vojvodství|Lubušským]] (Lubuskie) a [[Západopomořanské vojvodství|Západopomořanským]] (Zachodniopomorskie). [43] => [44] => Braniborsko je součástí rozsáhlé [[Severoněmecká nížina|Severoněmecké nížiny]], která je v jeho okrajových částech přerušována pahorkatinami. Moderní Braniborsko se rozkládá mezi řekami [[Labe]]m na západě, a [[Odra|Odrou]] a [[Lužická Nisa|Nisou]] na východě. Jádro Braniborska i dnes Němci označují jako Braniborská marka ''(Mark Brandenburg)''. [45] => [46] => Město Berlín s přilehlou oblastí tvoří [[aglomerace|aglomeraci]] označovanou jako [[metropolitní region Berlín/Braniborsko]] ''(Metropolregion Berlin/Brandenburg)''. [47] => [48] => Mimo velká města jako je na západě [[Brandenburg an der Havel]] nebo na východě [[Frankfurt nad Odrou]] je Braniborsko řídce osídlenou zemí. [49] => [50] => Na jihovýchodě moderního Braniborska se rozkládá i německá část [[Dolní Lužice]] a malá část [[Horní Lužice]], kde žije [[Západní Slované|západoslovanská]] [[Lužičtí Srbové|lužickorsbská]] menšina, jejíž příslušníci zde hovoří [[Dolnolužická srbština|Dolnolužickou srbštinou]]. [51] => [52] => Západně od Lužic se rozkládá území, na jihozápadě ohraničené [[Labe]]m, jimž protéká řeka [[Halštrov]] ''(Elster)''. Spolu se zvlněným [[Fläming]]em, rozkládajícím se na jihozápadní hranici Braniborska, však toto území nebylo dlouho součástí Braniborska. Zatímco Fläming je jeho součástí od [[Vídeňský kongres|Vídeňského kongresu]], výše uvedené území protékané Halštrovem je součástí Braniborska teprve od roku [[1990]]. Severně od Flämingu a západně od Berlína se rozkládá [[Havolsko]] ''(Havelland)'', jímž protéká řeka [[Havola]] ''(Havel)''. Jižně od Berlína se rozkládá [[Teltow]] a severovýchodně od Berlína [[Barnim]]. Na severozápadě Braniborska se rozkládá [[Prignitz]], na severovýchodě [[Ukerská marka]] [53] => [54] => Územím Braniborska protékají řeky [[Havola]] (Havel), [[Černý Halštrov]] (Schwarze Elster) a [[Spréva]] (Spree), [[Ukra]] (Ucker), [[Labe]] (Elbe), na hranici s [[Polsko|Polskem]] [[Odra]] a [[Lužická Nisa|Nisa]], a další menší řeky. Na severu při hranici se spolkovou zemí [[Meklenbursko-Přední Pomořansko|Meklenburskem-Předním Pomořanskem]] se nachází i řada jezer. [55] => [56] => == Administrativní členění == [57] => [58] => === Zemské okresy === [59] => # [[Zemský okres Barnim|Barnim]], okresní město [[Eberswalde]] (BAR) [60] => # [[Zemský okres Dahme-Sprévský les|Dahme-Sprévský les]], okresní město [[Lübben (Spreewald)|Lübben]] (''Dahme-Spreewald''; LDS) [61] => # [[Zemský okres Labe-Halštrov|Labe-Halštrov]], okresní město [[Herzberg (Elster)|Herzberg]] (''Elbe-Elster''; EE) [62] => # [[Zemský okres Havolsko|Havolsko]], okresní město [[Rathenow]] (''Havelland''; HVL) [63] => # [[Zemský okres Marecké Poodří|Marecké Poodří]], okresní město [[Seelow]] (''Märkisch-Oderland''; MOL) [64] => # [[Zemský okres Horní Havola|Horní Havola]], okresní město [[Oranienburg]] (''Oberhavel''; OHV) [65] => # [[Zemský okres Horní Sprévský les-Lužice|Horní Sprévský les-Lužice]], okresní město [[Senftenberg]] (''Oberspreewald-Lausitz''; OSL) [66] => # [[Zemský okres Odra-Spréva|Odra-Spréva]], okresní město [[Beeskow]] (''Oder-Spree''; LOS) [67] => # [[Zemský okres Východní Prignitz-Ruppin|Východní Prignitz-Ruppin]], okresní město [[Neuruppin]] (''Ostprignitz-Ruppin''; OPR) [68] => # [[Zemský okres Postupim-Střední marka|Postupim-Střední marka]], okresní město [[Bad Belzig]] (''Potsdam-Mittelmark''; PM) [69] => # [[Zemský okres Prignitz|Prignitz]], okresní město [[Perleberg]] (PR) [70] => # [[Zemský okres Spréva-Nisa|Spréva-Nisa]], okresní město [[Forst (Lausitz)|Forst]] (''Spree-Neiße''; SPN) [71] => # [[Zemský okres Teltow-Fläming|Teltow-Fläming]], okresní město [[Luckenwalde]] (TF) [72] => # [[Zemský okres Ukerská marka|Ukerská marka]], okresní město [[Prenzlau]] (''Uckermark''; UM) [73] => [74] => === Městské okresy === [75] => * [[Brandenburg an der Havel]] (BRB) [76] => * [[Chotěbuz (Německo)|Chotěbuz]] (CB) [77] => * [[Frankfurt nad Odrou]] (FF) [78] => * [[Postupim]] (P) [79] => [80] => [[Soubor:Brandenburg Kreise (nummeriert).svg|Zemské okresy Braniborsko]] [81] => [82] => {{Clear}} [83] => [84] => == Historický přehled == [85] => {{Podrobně|Dějiny Braniborska}} [86] => [87] => === Raný středověk === [88] => Území dnešního Braniborska patřilo od [[starověk]]u ke [[Germánie|Germánii]]. [[Germáni]] obsadili toto území cca 500 let př. n. l.Nejspíš už v [[7. století]] bylo území dnešního Braniborska osídleno [[Slované|slovanskými]] [[kmen (sociologie)|kmeny]] [[Havolané|Havolanů]] (známí též jako [[Stodorané]]) a [[Lutici|Luticů]]. V letech [[784]]–[[812]] bylo území dnešního Braniborska vystaveno útokům [[Frankové|Franků]]. Poté, co zde [[Jindřich I. Ptáčník]] při svých výbojích na [[východ]] porazil roku [[928]] Havolany, ustavil zde [[Merseburskou marku]], do jejíhož čela se dostal [[Sigfried, markrabě merseburský|Sigfried]] a po jeho smrti legendární [[Gero]], za jehož vlády začala být označována jako ''Gerova marka''. Ten ji výboji významně rozšířil až k řece [[Odra|Odře]]. Po jeho smrti roku [[965]] bylo území marky rozděleno na 5 či 6 marek, z nichž na území moderního Braniborska zasahovaly [[Severní marka|Severní]] a [[Lužická marka]]. Severní marka zanikla roku [[983]] poté, co zde došlo k úspěšnému povstání zdejších Slovanů, kteří si tak opětovně vydobyli svoji nezávislost. Lužická marka přetrvala do roku [[1004]], kdy ji dobyl [[Polsko|polský]] [[král]] [[Boleslav I. Chrabrý|Boleslav Chrabrý]]. [89] => [90] => === 12. a 13. století === [91] => [[Soubor:Braniborska orlice.jpg|náhled|Braniborská orlice (Ingeram Codex)]] [92] => V průběhu [[12. století]] se německým králům a císařům z [[Liudolfovci|Ottonské dynastie]] podařilo znovuzískat kontrolu nad Slovany obývaným územím dnešního Braniborska. Následné [[germanizace|germanizaci]] se nicméně někteří Slované, jako například [[Lužičtí Srbové]], přizpůsobili a zachovali si svébytnost. [[Římskokatolická církev]] zde vytvořila [[biskupství]], která spolu s opevněnými městy umožnila ochránit obyvatele měst před útoky. V důsledku úspěšné německé [[křížové výpravy]] proti [[Polabští Slované|Polabským Slovanům]] udělil roku [[1134]] císař [[Lothar III.]] území Severní marky německému [[baron]]u [[Albrecht I. Medvěd|Albrechtu Medvědovi]], nad kterou pak měl pouze nepatrnou moc, než roku [[1150]] formálně zdědil po posledním havolanském knížeti [[Přibyslav (havolanský kníže)|Přibyslavovi]] havolanská území a město [[Brandenburg an der Havel|Braniboř]]. Po rozdrcení vojsk [[Sprévané|Sprévanů]], kteří v 50. letech 12. století Braniboř obsadili, se pak prohlásil vládcem nového [[Braniborské markrabství|Braniborského markrabství]]. Albrecht a jeho potomci z rodu [[Akánci|Askánců]] pak toto území zkultivovali a zavedli zde křesťanství. Docházelo zde i ke sňatkům mezi německými a slovanskými obyvateli. Koupí původně polské [[Lubušsko|Lubušské země]] roku [[1252]] pak začali Askánci získávat území východně od [[Odra|Odry]], později známé jako [[Nová marka]]. [93] => [94] => === Pozdní středověk === [95] => [[Soubor:Karte Böhmen unter Karl IV.png|náhled|Braniborsko jako součást [[Země Koruny české|Zemí Koruny české]]]] [96] => Roku [[1320]] vymřela linie braniborských Askánců, a v letech [[1323]]–[[1373]] bylo Braniborsko pod vládou [[Bavorsko|bavorských]] [[Wittelsbachové|Wittelsbachů]], po nichž následovali [[Lucemburkové]]. Za jejich vlády se z braniborských markrabat stali říšští [[kurfiřt]]i. Císař [[Karel IV.]] začlenil roku [[1373]] Braniborsko do svazku [[Země Koruny české|zemí Koruny české]], v němž setrvalo do roku [[1415]], kdy je jeho syn císař [[Zikmund Lucemburský|Zikmund]] převedl jako říšské [[léno]] na [[Hohenzollernové|Hohenzollerny]], kteří zde pak vládli až do roku [[1918]]. Hohenzollernové učinili sídelním městem [[Berlín]], který byl v té době hospodářským centrem Braniborska. [97] => [98] => === 16. a 17. století === [99] => {{Podrobně|Braniborsko-Prusko}} [100] => V období [[Reformace|náboženské reformace]] Braniborsko roku [[1539]] konvertovalo k [[Protestantismus|protestantství]], a díky rozvoji [[obchod]]u na [[Labe|Labi]], [[Havola|Havole]] a [[Spréva|Sprévě]] bylo prosperujícím státem. Roku [[1614]] [[Hohenzollernové]] rozšířili své území připojením [[Klevsko|Klévského vévodství]] a území ve [[Vestfálsko|Vestfálsku]], roku [[1618]] [[Prusy Knížecí|Prus Knížecích]]. Výsledkem byla rozlehlá nesouvislá země zvaná [[Braniborsko-Prusko]], jíž bylo obtížné ubránit během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]]. [101] => [102] => Jak se zničující konflikt chýlil ke svému konci, objevila se v čele Braniborska řada talentovaných vládců, kteří rozšířili svoje území i [[Evropa|evropský]] vliv. Prvním z nich byl [[Fridrich Vilém I. Braniborský|Fridrich Vilém I.]], známý jako „Velký kurfiřt", který se neúnavně snažil konsolidovat stát. Svoji rezidenci přesunul do [[Postupim]]i. [103] => [104] => === Pruské království a sjednocení Německa === [105] => {{Podrobně|Prusko}} [106] => [[Soubor:Potsdam - Schloss Sanssouci.jpg|náhled|280px|[[Zámek (stavba)|Zámek]] [[Sanssouci]] je bývalou [[léto|letní]] [[rezidence|rezidencí]] [[Fridrich II. Veliký|Fridricha II. Velikého]]. Dnes patří mezi [[světové kulturní dědictví]]]] [107] => [108] => Po smrti Fridrich Viléma roku [[1688]] se stal novým kurfiřtem jeho syn [[Fridrich I. (pruský)|Fridrich III.]] Protože území Prus Knížecích, jimž také vládl, nepatřilo ke Svaté říši římské, prohlásil se jako '''Fridrich I.''' roku [[1701]] „[[Král v Prusku|Králem v Prusku]]“. Protože jeho sebepovýšení z markraběte na krále záviselo jen na jeho držbě Prus Knížecích, zůstávalo i nadále Braniborsko nejdůležitější částí nového království, které vešlo ve známost jako Pruské království. [109] => [110] => Braniborsko zůstávalo jádrem Pruského království, i nadále se zde nacházely královské metropole Berlín a Postupim. Když bylo roku [[1815]] Prusko administrativně rozděleno na [[provincie]], byla většina území stávajícího Braniborského markrabství začleněna do [[Braniborsko (provincie)|Provincie Braniborska]], menší část ([[Stará marka]]) byla začleněna do nově zřízené [[Provincie Sasko]]. Roku [[1866]] se Prusko spolkovou zemí [[Severoněmecký spolek|Severoněmeckého spolku]], od roku [[1871]] spolkovou zemí [[Německé císařství|Německého císařství]]. Roku [[1881]] byla z Braniborské provincie vyčleněna jeho metropole Berlín. Se vzrůstem průmyslu v braniborských městech obklopujících Berlín rostl i počet obyvatel provincie. Roku [[1925]] měla provincie Braniborsko rozlohu 39 039 [[Kilometr čtvereční|km²]] a 2,6 milionu obyvatel. Na konci [[druhá světová válka|druhé světové války]] bylo Braniborsko obsazeno [[Rudá armáda|Rudou armádou]]. Území Nové marky, ležící východně od [[linie Odra-Nisa]] bylo začleněno do Polska; zbytek provincie se stal jako '''provincie Braniborsko''' součástí [[Sovětská okupační zóna Německa|Sovětské okupační zóny]]. Na rozdíl od předešlých dob však nová provincie od roku [[1946]] fungovala jako standardní německá země vybavená [[autonomie|autonomií]] s vlastním [[zemský sněm|zemským sněmem]] a [[zemská vláda|zemskou vládou]]. Po oficiálním zrušení pruského státu se z ní roku [[1947]] stala i oficiálně jedna z autonomních zemí [[Sovětská okupační zóna Německa|Sovětské okupační zóny]] a pozdější [[Německá demokratická republika|Německé demokratické republiky]] (NDR). Vláda NDR pak [[23. červenec|23. července]] [[1952]] Braniborsko, spolu s ostatními zeměmi NDR zrušila, a jeho území rozdělila mezi několik nově vzniklých krajů, nerespektujících hranice dosavadního Braniborska. [111] => [112] => === Braniborsko po svém zrušení === [113] => Jak už bylo výše uvedeno, bylo území Braniborska rozděleno roku 1952 mezi několik nových krajů. Jednalo se především o kraje [[Frankfurt nad Odrou (kraj)|Frankfurt nad Odrou]], [[Postupim (kraj)|Postupim]] a [[Chotěbuz (kraj)|Chotěbuz]], dále menší části krajů [[Neubrandenburg (kraj)|Neubrandenburg]] a [[Schwerin (kraj)|Schwerin]], a nepatrnou část kraje [[Magdeburg (kraj)|Magdeburg]] (okolí města [[Havelberg]]). [[Ekonomika]] NDR silně závisela na [[hnědé uhlí|hnědém uhlí]] jakožto zdroji [[energie]], a hnědouhelné povrchové doly poškozovaly krajinu východního Braniborska. Pro ekonomiku bývalé NDR byla důležitá průmyslová města obklopující Berlín, avšak západní Braniborsko zůstávalo převážně [[zemědělství|zemědělské]]. [114] => [115] => === Od obnovení Braniborska a sloučení NDR s SRN po současnost === [116] => Jako [[Německé spolkové země|spolková země]] bylo Braniborsko obnoveno [[3. říjen|3. října]]{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.verfassungen.de/de/ddr/ddr90-laeeinf.htm |datum přístupu=2007-12-27 |url archivu=https://web.archive.org/web/20040529223646/http://www.verfassungen.de/de/ddr/ddr90-laeeinf.htm |datum archivace=2004-05-29 }} [[1990]] současně se sjednocením NDR se [[Německo|Spolkovou republikou Německo]]. Nebylo však již obnoveno v hranicích původní země z let 1947-1952, ale narychlo sloučením celých dosavadních krajů [[Frankfurt nad Odrou (kraj)|Frankfurt nad Odrou]] a [[Postupim (kraj)|Postupim]], k nimž dále z kraje [[Neubrandenburg (kraj)|Neubrandenburg]] přistoupily okresy Templin a Prenzlau, z kraje [[Schwerin (kraj)|Schwerin]] okres Perleberg, a většina území kraje [[Chotěbuz (kraj)|Chotěbuz]] bez okresů Jessen, Hoyerswerda a Weißwasser. [117] => [118] => Staronová země Braniborsko tak měla především se spolkovou zemí Sasko-Anhaltsko výrazně odlišné hranice než původní země Braniborsko. Zde k němu byla nyní začleněna původně sasko-anhaltská území zahrnující celé okresy Herzberg, téměř celý okres Bad Liebenwerda, části okresů Brandenburg, Jüterbog, Luckau a Rathenow, naopak původně braniborské město [[Havelberg]] a obce [[Jederitz]], [[Nitzow]] a [[Vehlgast-Kümmernitz]] nyní patřily a dosud patří k Sasku-Anhaltsku. Do Braniborska byla nyní začleněna i malá severozápadní část původně [[Sasko|saské]] [[Horní Lužice]] s městem [[Ruhland]]. [119] => [120] => Na severu k Braniborsku nyní patřily i okrajové části původního [[Meklenbursko|Meklenburska]]: obce [[Brunow]], [[Dambeck]], město [[Fürstenberg (zemský okres Oberhavel)|Fürstenberg]], vesnice Buchholz (dnes součást obce [[Großwoltersdorf]]), Dannenwalde (dnes součást města [[Gransee]]), Pampin (dnes součást obce [[Ziegendorf]]) a Platschow (dnes součást obce [[Ziegendorf]]); [[Pomořansko|Pomořanska]]: [[Casekow]], [[Gartz]], [[Hohenselchow-Groß Pinnow]], [[Mescherin]], [[Tantow]], vesnice Jamikow (dnes součást obce [[Passow (braniborská obec)|Passow]] a některé okrajové části města Schwedt (například [[Schwedt-Kummerow|Kummerow]] či [[Schwedt-Kunow|Kunow]]); naopak části severního Braniborska nyní patřily ke spolkové zemi [[Meklenbursko-Přední Pomořansko]]. Na území [[Ukerská marka (oblast)|Ukerské marky]] to byly obce Bagemühl (dnes součást města [[Brüssow]]), [[Bergholz]], [[Blumenhagen]], [[Brietzig]], [[Damerow (okres Uecker-Randow)|Damerow]], [[Fahrenwalde]], [[Groß Luckow]], Grünberg (dnes součást města Brüssow), [[Klein Luckow]], Nechlin (dnes součást obce [[Uckerland]]), [[Nieden]], [[Papendorf (Ukerská marka)|Papendorf]], [[Polzow]], [[Rollwitz]], [[Rossow]], Woddow (dnes součást města Brüssow), Wollschow-Menkin (dnes součást města Brüsssow), [[Zerrenthin]], [[Züsedom]] a města [[Brüssow]] a téměř celé město [[Strasburg (Ukerská marka)|Strasburg]] s výjimkou jeho místní části Gehren (ta již leží na historickém území Meklenburska), dále pak obce Fahrenholz, Güterberg, Jagow, Lemmersdorf, Lübbenow, Milow, Trebenow, Wilsickow, [[Wismar (Braniborsko)|Wismar]] a [[Wolfshagen (Ukerská marka)|Wolfshagen]]; na území [[Prignitz]]u: Besandten (dnes součást obce [[Lenzerwische]]), Deibow (dnes součást obce [[Milow (Prignitz)|Milow]]), Eldenburg (dnes součást obce [[Lenzen (Braniborská obec)|Lenzen]]), Görnitz (dnes součást obce [[Milow (Prignitz)|Milow]]), Klein Pankow (dnes součást obce [[Siggelkow]]), Krinitz (dnes součást obce [[Milow (Prignitz)|Milow]]), [[Lanz]], Lenzen, Lenzerwische, Mellen (dnes součást obce Lenzen), Milow (dnes součást obce [[Milow (Prignitz)|Milow]]), Redlin (dnes součást obce [[Siggelkow]]), [[Steesow]], východní část vesnice Suckow (dnes součást obce [[Suckow]]), a Wootz (dnes součást obce Lenzerwische). [121] => [122] => [[1. srpen|1. srpna]] [[1992]] pak byly na základě „Státní smlouvy mezi zeměmi Braniborskem a Meklenburskem-Předním Pomořanskem o úpravě společné zemské hranice“http://www.gesetze-im-internet.de/bundesrecht/gr_ndstvtr_bb_mv/gesamt.pdf Braniborsku předány následující obce a města: Bagemühl, Besandten, Brüssow, Eldenburg, Fahrenholz, Güterberg, Grünberg, Jagow, Lanz, Lemmersdorf, Lenzen, Lenzerwische, Lübbenow, Mellen, Milow, Nechlin, Trebenow, Wilsickow, Wismar, Woddow, Wolfshagenl, Wollschow-Menkin. Meklenbursko-Přední Pomořansko naopak získalo obce Brunow, Dambeck, Pampin a Platschow. [123] => [124] => Ke změnám zemské hranice se Saskem či Saskem-Anhaltskem nedošlo a tak je hranice s těmito spolkovými zeměmi i nadále v platnosti. [125] => [126] => Stejně jako v ostatních zemích bývalé NDR se i zde negativně projevil nedostatek moderní [[infrastruktura|infrastruktury]] a po vystavení vlivům západoněmecké ekonomiky se zde objevila nezaměstnanost a hospodářské problémy. Postupně se však Braniborsko modernizovalo a nezaměstnanost poklesla. Roku [[1995]] vlády Braniborska a Berlína navrhly sloučení obou zemí do jedné spolkové země s novým názvem '''Berlín-Braniborsko'''. Ke sloučení nedošlo, protože bylo zamítnuto při [[referendum|referendu]] konaném roku [[1996]]. Zatímco [[Západní Berlín|západoberlíňané]] hlasovali pro sloučení, [[Východní Berlín|východoberlíňané]] a obyvatelé Braniborska hlasovali proti sloučení. [127] => [128] => == Odkazy == [129] => [130] => === Reference === [131] => [132] => [133] => === Související články === [134] => * [[Prusko]] [135] => [136] => === Externí odkazy === [137] => * {{Commonscat|Brandenburg}} [138] => * {{Osmrelace|62504}} [139] => * {{Wikislovník|heslo=Braniborsko}} [140] => * {{de}} [http://www.geschichtsmanufaktur-potsdam.de/ Spolková země Braniborsko] [141] => [142] => {{Německo}} [143] => {{Autoritní data}} [144] => {{Portály|Německo}} [145] => [146] => [[Kategorie:Braniborsko| ]] [147] => [[Kategorie:Německé spolkové země]] [] => )
good wiki

Braniborsko

Braniborsko je jedna ze 16 spolkových zemí Německa. Rozkládá se na severovýchodě Německa a obklopuje svým územím spolkovou zemi Berlín.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Postupim','Odra','Labe','Milow (Prignitz)','Polsko','Německo','Havola','Sovětská okupační zóna Německa','1373','Meklenbursko-Přední Pomořansko','Brandenburg an der Havel','1990'

1373

1990

Havola

Labe

Německo

Odra

Polsko

Postupim