Array ( [0] => 15579637 [id] => 15579637 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kosovo [uri] => Kosovo [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Kosovo je území s bohatou historií a různorodou kulturou, které se nachází v srdci Balkánu. Jeho zeměpisná poloha a kulturní kaleidoskop dělají z Kosova zajímavé místo pro návštěvníky i studium. Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008, což představuje důležitý krok v jeho politickém vývoji. Tento krok byl zasazen do širšího kontextu regionálních změn a usilování o mír a stabilitu na Balkáně. Nezávislost Kosova byla uznána více než 100 zeměmi, včetně většiny států Evropské unie a USA, což ukazuje na jeho rostoucí místo na mezinárodní scéně. Kultura Kosova je fascinujícím spojením různých tradic, které odráží vlivy jak východní, tak západní civilizace. Země je domovem mnoha etnických skupin a jazyků, což přispívá k její jedinečné identitě. V Kosovu se konají různé kulturní akce, festivaly a výstavy, které oslavují místní umění, hudbu a gastronomie, a tím podporují dialog mezi různými komunitami. Kosovo má také bohaté přírodní zdroje a malebné krajiny, včetně pohoří, řek a historických míst, které lákají turisty a odborníky na ekologii. V posledních letech se rozvíjí turistický sektor, který nabízí návštěvníkům možnost objevovat jak přírodní krásy, tak kulturní dědictví země. Občané Kosova patří mezi odolné a pohostinné lidi, kteří jsou hrdí na svou identitu a tradice. Úsilí o vybudování silné a prosperující společnosti zahrnuje vzdělávání, ekonomický rozvoj a zlepšování životních podmínek. Mezinárodní spolupráce hraje klíčovou roli v podpoře Kosova na jeho cestě k dalšímu rozvoji a integraci do evropských struktur. Celkově lze říci, že Kosovo je zemí plnou naděje a dynamiky, která i přes své výzvy hledá cesty k lepšímu zítřku. Tato atmosféra optimismu je podpořena angažovaným přístupem místních lidí k výstavbě silnější a jednotné společnosti. [oai_cs_optimisticky] => Kosovo je území s bohatou historií a různorodou kulturou, které se nachází v srdci Balkánu. Jeho zeměpisná poloha a kulturní kaleidoskop dělají z Kosova zajímavé místo pro návštěvníky i studium. Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008, což představuje důležitý krok v jeho politickém vývoji. Tento krok byl zasazen do širšího kontextu regionálních změn a usilování o mír a stabilitu na Balkáně. Nezávislost Kosova byla uznána více než 100 zeměmi, včetně většiny států Evropské unie a USA, což ukazuje na jeho rostoucí místo na mezinárodní scéně. Kultura Kosova je fascinujícím spojením různých tradic, které odráží vlivy jak východní, tak západní civilizace. Země je domovem mnoha etnických skupin a jazyků, což přispívá k její jedinečné identitě. V Kosovu se konají různé kulturní akce, festivaly a výstavy, které oslavují místní umění, hudbu a gastronomie, a tím podporují dialog mezi různými komunitami. Kosovo má také bohaté přírodní zdroje a malebné krajiny, včetně pohoří, řek a historických míst, které lákají turisty a odborníky na ekologii. V posledních letech se rozvíjí turistický sektor, který nabízí návštěvníkům možnost objevovat jak přírodní krásy, tak kulturní dědictví země. Občané Kosova patří mezi odolné a pohostinné lidi, kteří jsou hrdí na svou identitu a tradice. Úsilí o vybudování silné a prosperující společnosti zahrnuje vzdělávání, ekonomický rozvoj a zlepšování životních podmínek. Mezinárodní spolupráce hraje klíčovou roli v podpoře Kosova na jeho cestě k dalšímu rozvoji a integraci do evropských struktur. Celkově lze říci, že Kosovo je zemí plnou naděje a dynamiky, která i přes své výzvy hledá cesty k lepšímu zítřku. Tato atmosféra optimismu je podpořena angažovaným přístupem místních lidí k výstavbě silnější a jednotné společnosti. ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=částečně uznaném státě}} [1] => {{Infobox - stát [2] => | genitiv = Kosova [3] => | úřední název česky = Kosovská republika [4] => | úřední název = Republika e Kosovës (albánsky)
Република Косово/Republika Kosovo (srbsky) [5] => | vlajka = Flag of Kosovo.svg [6] => | článek o vlajce = Kosovská vlajka [7] => | znak = Coat of arms of Kosovo.svg [8] => | velikost znaku = [9] => | článek o znaku = Státní znak Kosova [10] => | hymna = Himni i Republikës së Kosovës [11] => | článek o hymně = Hymna Kosova [12] => | motto = [13] => | článek o mottu = [14] => | motto překlad = [15] => | mapa umístění = Europe-Republic of Kosovo.svg [16] => | velikost mapy = [17] => | hlavní město = [[Priština]] (Prishtinë, Приштина) [18] => | rozloha = 10 887 {{Citace elektronické monografie [19] => | titul = Kosovo experts say no land lost in Montenegro border deal [20] => | vydavatel = The Washington Post [21] => | datum vydání = 2017-02-21 [22] => | datum přístupu = 2017-02-21 [23] => | url = https://www.washingtonpost.com/national/kosovo-experts-say-no-land-lost-in-montenegro-border-deal/2017/02/21/831c18fc-f856-11e6-aa1e-5f735ee31334_story.html [24] => | jazyk = anglicky [25] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170222194030/https://www.washingtonpost.com/national/kosovo-experts-say-no-land-lost-in-montenegro-border-deal/2017/02/21/831c18fc-f856-11e6-aa1e-5f735ee31334_story.html [26] => | datum archivace = 2017-02-22 [27] => | nedostupné = ano [28] => }} [29] => | rozlmisto = [30] => | procent vody = [31] => | nejvyšší hora = [[Djeravica]] (Đaravica, Gjeravice, Ђеравица) [32] => | výška nejvyšší hory = 2656 [33] => | čas = SEČ [34] => | počet obyvatel = 1 761 985 [35] => | obyvmisto = 151 [36] => | obyvatelé aktuální k = 2022 [37] => | hustota = 170 [38] => | hustmisto = [39] => | jazyk = [[albánština]] a [[srbština]] (oficiálně rovnoprávné),{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.assembly-kosova.org/common/docs/ligjet/2006_02-L37_sr.pdf |datum přístupu=2013-09-03 |url archivu= https://web.archive.org/web/20120118105302/http://www.assembly-kosova.org/common/docs/ligjet/2006_02-L37_sr.pdf |datum archivace= 2012-01-18 |nedostupné= ano }} regionálně [[bosenština]], [[turečtina]], [[romština]]. [40] => | národnosti = [[Kosovští Albánci|Albánci]] (92 %), [[Srbové]] (4 %), [[Goranci]], [[Makedonci]], [[Romové]] [41] => | náboženství = [95% [sunnitský islám]], [[pravoslaví]], [[katolictví]] [42] => | státní zřízení = [[parlamentní republika]] [43] => | mezinárodní status = [[Seznam států a mezinárodních organizací podle postoje k nezávislosti Kosova|částečně uznaný]] [[Seznam států s omezeným mezinárodním uznáním|nečlenský stát]] [[Organizace spojených národů|OSN]] de jure součást [[Srbsko|Srbska]] [44] => | datum vzniku = [[17. únor]]a [[2008]] [45] => | způsob vzniku = vyhlášení nezávislosti na Srbsku [[Seznam států a mezinárodních organizací podle postoje k nezávislosti Kosova|uznána pouze částí členů OSN]] [46] => | funkce1 = Prezident [47] => | vládce1 = [[Vjosa Osmaniová]]https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/kosovo-prezidetske-volby-prezidentka-vjosa-osmaniova_2104042132_aur [48] => | funkce2 = Premiér [49] => | vládce2 = [[Albin Kurti]] [50] => | měna = [[euro]] [51] => | kód měny = EUR [52] => | HDP/ob. = 15 766 [53] => | HDP/ob.misto = 100 [54] => | HDP aktuální k = 2023 [55] => | Gini = 29 [56] => | Gini aktuální k = 2017 [57] => | ison = [58] => | iso3 = [59] => | iso2 = [60] => | mpz = RKS [61] => | předvolba = +383[http://www.rtklive.com/rtk2/?id=2&r=9728 Článek na portálu RTK {{sr}}] [62] => | doména = xk [63] => | commonscat = Kosovo [64] => | soubor hymny = National Anthem of the Republic of Kosovo.ogg [65] => }} [66] => '''Kosovo'''http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/kosovo/index.html Oficiální název státu dle Ministerstva zahraničí ({{Vjazyce2|sq|''Kosova''}} {{Vjazyce2|sr|''Косово/Kosovo''}}), plným názvem '''Kosovská republika''', je [[Mezinárodní uznání Kosova|částečně uznaný]] [[stát]] v [[Jihovýchodní Evropa|jihovýchodní Evropě]]. Je [[Vnitrozemský stát|vnitrozemským státem]] ležícím ve středu [[Balkán|Balkánu]], na severu a východě sousedí se [[Srbsko|Srbskem]], na jihovýchodě se [[Severní Makedonie|Severní Makedonií]], na jihozápadě s [[Albánie|Albánií]] a na západě s [[Černá Hora|Černou Horou]]. Většině středního Kosova dominují rozsáhlé roviny a pole [[Metochie|Metochije]] a [[Kosovo pole|Kosova pole]]. Na jihozápadě se zvedá pohoří [[Prokletije]] a na jihovýchodě [[Šar planina]]. Kosovo má rozlohu 10 887 km² žije zde asi 1,8 miliónu obyvatel, hlavním a [[Seznam měst v Kosovu|největším městem]] je [[Priština]]. [[Kosovští Albánci|Albánci]] tvoří 92 % obyvatel, [[Srbové]] 4 %. [67] => [68] => Ve 4. století př. n. l. se na území Kosova objevil kmen [[Dardanové|Dardanů]], který založil Dardanské království. Později bylo v 1. století př. n. l. připojeno k [[Římská říše|Římské říši]]. Území zůstalo součástí [[Byzantská říše|Byzantské říše]] a v 6.–7. století n. l. čelilo slovanským migracím. V ovládání se střídala Byzanc a [[První bulharská říše]]. Ve 13. století se Kosovo stalo součástí [[Středověké dějiny Srbska|srbského středověkého státu]] a sídlem [[Srbská pravoslavná církev|srbské pravoslavné církve]]. [[Expanze Osmanské říše na Balkán|Osmanská expanze na Balkán]] na konci 14. a v 15. století vedla k úpadku a pádu srbské říše; za jeden z rozhodujících momentů je považována [[bitva na Kosově poli]] v roce 1389. Srbské dynastie, především [[Brankovićovské Srbsko|Brankovićové]], vládly v Kosovu po značnou část období následujícího po bitvě. Po [[Druhá bitva na Kosově poli|druhé bitvě na Kosově poli]] Kosovo plně ovládla [[Osmanská říše]], která zde vládla téměř pět století až do roku 1912. Kosovo bylo centrem albánské renesance a zažilo albánská povstání v letech 1910 a 1912. Po [[Balkánské války|balkánských válkách]] bylo postoupeno Srbsku a Černé Hoře a stalo se [[Socialistická autonomní oblast Kosovo|autonomní provincií]] v rámci [[Jugoslávie]]. Napětí mezi albánskou a srbskou komunitou v Kosovu přetrvávalo po celé 20. století a občas vyústilo v rozsáhlé násilnosti, které vyvrcholily [[Válka v Kosovu|kosovskou válkou]] v letech 1998 a 1999, která vedla ke stažení jugoslávské armády a zřízení dočasné [[Mise OSN v Kosovu|správní mise OSN v Kosovu]]. [69] => [70] => Kosovo 17. února 2008 jednostranně vyhlásilo nezávislost na [[Srbsko|Srbsku]]{{cite web|publisher=[[International Court of Justice]] (ICJ)|title=Accordance with International Law of the Unilateral Declaration of Independence in Respect of Kosovo|url=https://www.icj-cij.org/files/case-related/141/141-20100722-ADV-01-00-EN.pdf|access-date=24 September 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200924140658/https://www.icj-cij.org/files/case-related/141/141-20100722-ADV-01-00-EN.pdf|archive-date=24 September 2020|date=22 July 2010}} a od té doby ho jako [[suverénní stát]] diplomaticky [[Mezinárodní uznání Kosova|uznalo 102 členských států OSN]]. Ačkoli Srbsko Kosovo jako suverénní stát oficiálně neuznává a nadále jej prohlašuje za svou autonomní provincii [[Kosovo a Metochie|Kosovo a Metohija]], v rámci [[Bruselská dohoda (2013)|Bruselské dohody]] z roku 2013 uznává vládní pravomoc kosovských institucí.{{cite magazine|first=Nikolas K.|last=Gvosdev|title=Kosovo and Serbia Make a Deal|url=https://www.foreignaffairs.com/articles/kosovo/2013-04-24/kosovo-and-serbia-make-deal|date=24 April 2013|magazine=Foreign Affairs|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160305041508/https://www.foreignaffairs.com/articles/kosovo/2013-04-24/kosovo-and-serbia-make-deal|archive-date=5 March 2016}} [71] => [72] => Kosovo je [[Rozvojová země|rozvojovou zemí]] s [[Ekonomika Kosova|ekonomikou s vyššími středními příjmy]]. Od počátku [[Velká recese|finanční krize v letech 2007–2008]] zaznamenává podle měření mezinárodních finančních institucí v posledním desetiletí stabilní hospodářský růst. Kosovo je členem [[Mezinárodní měnový fond|Mezinárodního měnového fondu]], [[Světová banka|Světové banky]], [[Evropská banka pro obnovu a rozvoj|Evropské banky pro obnovu a rozvoj]], [[Benátská komise|Benátské komise]], [[Mezinárodní olympijský výbor|Mezinárodního olympijského výboru]] a požádalo o členství v [[Rada Evropy|Radě Evropy]], [[UNESCO]], [[Interpol|Interpolu]] a o status pozorovatele v [[Organizace islámské spolupráce|Organizaci islámské spolupráce]]. V prosinci 2022 podalo Kosovo formální žádost o členství v [[Evropská unie|Evropské unii]].{{cite web|title=Kosovo formally applies for EU membership|website=[[Deutsche Welle]]|url=https://www.dw.com/en/kosovo-formally-applies-for-eu-membership/a-64110674|access-date=15 December 2022|archive-date=16 December 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221216090121/https://www.dw.com/en/kosovo-formally-applies-for-eu-membership/a-64110674|url-status=live}} [73] => [74] => == Název == [75] => [[Soubor:Illyria_and_Dardania_Kingdoms.png|vlevo|náhled|Dardanie ve 4. století jako součást Římské říše.]] [76] => [[Soubor:Kosovo och Metohija.PNG|náhled|Metochie (3 340 km²) v rámci Kosova]] [77] => {{Podrobně|Název Kosova}} [78] => Celá oblast, která dnes odpovídá tomuto území, se v češtině běžně označuje jednoduše jako ''Kosovo'' a v [[Albánština|albánštině]] jako ''Kosova'' (určitý tvar) nebo Kosovë („neurčitý“ tvar, [kosov]). V Srbsku se formálně rozlišují východní a západní oblasti; pro východní část s centrem na historickém [[Kosovo pole|Kosově poli]] se používá termín Kosovo (Косово), zatímco západní část se nazývá Metohija (Метохија) (albánsky Dukagjini).{{cite web|url=http://www.parlament.gov.rs/content/eng/akta/ustav/ustav_ceo.asp|archive-url=https://web.archive.org/web/20101127021637/http://www.parlament.gov.rs/content/eng/akta/ustav/ustav_ceo.asp|archive-date=27 November 2010 |title=Constitution of the Republic of Serbia |publisher=Parlament.gov.rs |access-date=2 January 2011}} [79] => [80] => ''Kosovo'' ({{vjazyce2|sr|Косово}}) je srbský střední rod přivlastňovacího přídavného jména, odvozeného od slovanského slova ''kos'' (česky „[[Kos černý|kos]]“). Je to [[elipsa (lingvistika)|elipsa]] neboli výpustek pro název území ''Kosovo Polje'', na kterém proběhla v roce 1389 pro [[Srbsko]] tragická [[Bitva na Kosově poli]].{{cite book|author=IBP, Inc.|title=Kosovo Country Study Guide Volume 1 Strategic Information and Developments|year= 2015 [81] => |publisher=International Business Publications Inc.|page=9}}''Oxford English Dictionary'', s.v. 'Kosovar'. Název planiny se vžil pro provincii Kosovo, která vznikla v roce 1864. [82] => [83] => Albánci označují Kosovo také jako Dardanii, což je název starověkého království a pozdější římské provincie, která se rozkládala na území dnešního Kosova. Název je odvozen od starověkého kmene [[Dardanové|Dardanů]], pravděpodobně souvisí s protoalbánským slovem ''dardā'', které znamená „hruška“.Albanian Etymological Dictionary, V.Orel, Koninklijke Brill, Leiden Boston Köln 1998, p. 56 Bývalý prezident Kosova [[Ibrahim Rugova]] byl nadšeným zastáncem „dardanské“ identity a kosovská prezidentská vlajka a pečeť se k této národní identitě vztahují. Mezi albánským obyvatelstvem však zůstává více používán název „Kosova“. [84] => [85] => Současné hranice Kosova byly vytyčeny ještě jako součást [[Jugoslávie]] v roce 1945, kdy byla vytvořena [[Socialistická autonomní oblast Kosovo|Autonomní oblast Kosovo a Metohije]] (1945–1963) jako správní jednotka nové [[Socialistická republika Srbsko|Socialistické republiky Srbsko]]. V roce 1963 byla povýšena z úrovně autonomní oblasti na úroveň autonomní provincie jako Autonomní provincie Kosovo a Metohije (1963–1968). V roce 1968 byl dvojí název „Kosovo a Metohija“ redukován na prosté „Kosovo“ v názvu ''Socialistická autonomní provincie Kosovo''. V roce 1990 byla provincie přejmenována na ''Autonomní provincie Kosovo a Metohije''.{{cite book |url=https://books.google.com/books?id=5qlXatHRJtMC&pg=PA73 |title=Nation Shapes: The Story Behind the World's Borders |page=73 |last=Shelley |first=Fred M. |isbn=9781610691062 |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20151016003257/https://books.google.com/books?id=5qlXatHRJtMC&pg=PA73 |archive-date=16 October 2015 |year=2013 }} [86] => [87] => Oficiální konvenční dlouhý název státu je ''Republika Kosovo'', jak je definován v kosovské ústavě, a používá se pro mezinárodní reprezentaci Kosova.{{Cite web |title=Kosovo's Constitution of 2008 (with Amendments through 2016) |url=https://www.constituteproject.org/constitution/Kosovo_2016.pdf |via=constituteproject.org |access-date=2 November 2019 |archive-date=2 November 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191102154102/https://www.constituteproject.org/constitution/Kosovo_2016.pdf |url-status=live }} Kromě toho se Kosovo v důsledku ujednání dohodnutého mezi Prištinou a Bělehradem při rozhovorech zprostředkovaných Evropskou unií účastní některých mezinárodních fór a organizací pod názvem „Kosovo*“ s poznámkou pod čarou: „Tímto označením nejsou dotčeny postoje ke statusu a je v souladu s [[Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244|rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1244]] a stanoviskem [[Mezinárodní soudní dvůr|Mezinárodního soudního dvora]] k vyhlášení nezávislosti Kosova“. Toto ujednání, kterému se přezdívá „dohoda s hvězdičkou“, bylo dohodnuto v jedenáctibodovém ujednání, které bylo schváleno 24. února 2012.{{cite news|title=Agreement on regional representation of Kosovo|url=http://www.b92.net/eng/insight/pressroom.php?yyyy=2012&mm=02&nav_id=78973|access-date=11 November 2014|publisher=B92|date=25 February 2012|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141111162752/http://www.b92.net/eng/insight/pressroom.php?yyyy=2012&mm=02&nav_id=78973|archive-date=11 November 2014}} [88] => [89] => == Dějiny == [90] => {{Viz též|Dějiny Kosova}} [91] => Území Kosova bylo ve starověku na rozhraní tří [[Indoevropané|indoevropských]] skupin: [[Illyrové|Illyrů]], [[Thrákové|Thráků]] a [[Řekové|Řeků]]. Území se dostalo pod vliv [[Starověká Makedonie|Makedonského království]] a od 1. století n. l. bylo začleněno do [[Starověký Řím|římské říše]] jako součást provincií Macedonia a Moesia. Část obyvatelstva se romanizovala (pozdější [[Rumuni]]). Po rozpadu římské říše toto území náleží k [[Byzantská říše|východořímské]] provincii Dacia. [92] => [93] => === Středověk === [94] => {{Viz též|Středověké dějiny Srbska}} [95] => [[Soubor:Battle of Kosovo, Adam Stefanović, 1870.jpg|náhled|[[Bitva na Kosově poli]] ([[1389]])]] [96] => [[Soubor:Serbian Despotate (1422)-en.svg|náhled|upright|Srbsko předtím, než bylo roku 1459 dobyto [[Osmanská říše|osmanskými Turky]]]] [97] => V [[6. století|6.]]–[[7. století]] do této oblasti přišli [[Slované]], kteří se stali dominujícím etnikem. Slované postupně vytlačili původní obyvatelstvo směrem k pobřeží či na jih a toto území se stalo základnou pro jejich nájezdy na [[Byzantská říše|Byzantskou říši]] a budování jejich vlastního státu. [98] => [99] => Od [[11. století]] zde bylo stavěno několik pravoslavných [[klášter]]ů. Kosovo a sousední Metochii Srbové proto považují za kolébku a zároveň i hrob své středověké státnosti (království [[Raška (region)|Rašky]] a pozdějšího sjednoceného Srbska) i duchovní centrum země – město [[Peć]] bylo v letech [[1346]]–[[1463]] a znovu [[1557]]–[[1766]] sídlem srbského patriarchy. Z kosovského města Prizren ovládal car [[Štěpán Dušan|Dušan IV. Silný]] (vrstevník [[České království|českého krále]] [[Karel IV.|Karla IV.]]) velkou část [[Balkán]]u a aspiroval na postavení byzantského císaře. Následný úpadek srbské a především byzantské říše dal šanci novému nepříteli, [[Osmanská říše|Osmanské říši]]. Postup osmanských Turků směrem do nitra [[Balkán]]u vedl nakonec k rozhodnému střetu. Dne [[28. červen|28. června]] [[1389]] se odehrála [[bitva na Kosově poli]], v níž bylo srbské vojsko vedené [[Lazar Hrebeljanović|knížetem Lazarem]] poraženo tureckým vojskem. Krvavá bitva skončila z vojenského hlediska nepříliš výrazným vítězstvím Turků, ovšem z politického hlediska znamenala pro Srbsko katastrofu a hluboce ovlivnila následné dějiny Evropy. Turci měli otevřenou cestu k výbojům na sever (o sedm let později padla [[Druhá bulharská říše]] a poté i další jihoslovanské státy). [100] => [101] => Během vlády Osmanské říše nad balkánskými národy, bezmála trvající pět staletí, [[Albánci]], podobně jako nemalá část Slovanů v Bosně – dnešní [[Bosňáci]] – přijala tehdejší státní víru, [[islám]]. Muslimové byli po všech stránkách zvýhodňováni, méně často např. čelili perzekucím a platili rovněž nižší daně, ale zato museli sloužit ve vojsku. Ke změně etnicko–náboženské situace Balkánu také přispěla „daň krve“ (povinné odvody křesťanských chlapců do [[janičáři|janičárských]] jednotek) a vyvraždění velké části původní slovanské (křesťanské) šlechty Turky.{{Doplňte zdroj}} [102] => [[Soubor:Serbia1913.png|náhled|upright|[[Srbské království]] v roce 1913]] [103] => [104] => === Součást Království Jugoslávie === [105] => [[Soubor:Kosovo polje, 30. léta.jpg|náhled|upright|vlevo|Rodina z Kosova Polje, první polovina 30. let 20. století]] [106] => Území dnešního Kosova bylo až do [[Balkánské války|1. balkánské války]] ([[1912]]–[[1913]]) jednou z posledních oblastí na Balkáně, kterou ovládala Osmanské říše. Albánské [[nacionalismus|národní]] [[nacionalismus|hnutí]] vytvořilo a začalo naplňovat svůj program o několik desetiletí později než Srbové, Řekové a Černohorci. Z toho důvodu byl počátek jejich národního odporu vůči Osmanům značně opožděn. Srbsko se již za [[Rusko-turecká válka (1877–1878)|rusko–turecké války]] v letech [[1877]]–[[1878]] pokusilo znovu získat území Kosova – Rusové tehdy zatlačili osmanské síly až k Cařihradu – srbská armáda při svém vpádu plenila a vyvražďovala místní muslimské (převážně albánské) obyvatelstvo,P. Hradečný - Dějiny Albánie, Nakladatel: NLN - Nakladatelství Lidové noviny [107] => {{ISBN|978-80-7106-939-3}}, EAN: 9788071069393 ale nakonec [[Berlínský kongres]] roku [[1878]] srbský záměr nadlouho zhatil. [108] => [109] => Brzy po 1. balkánské válce, v roce [[1914]], vypukla [[první světová válka]], v průběhu které se dočasně poražené srbské vojsko a část obyvatelstva stahovalo přes Kosovo, Metochii a Albánii do Řecka. Po konci první světové války v roce [[1918]] se Kosovo a Metochie staly součástí nově vzniklého království [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Království Jugoslávie]]. Střety jugoslávských ozbrojených složek a albánských ozbrojenců trvaly až do roku [[1920]], avšak ani poté nebyl v Kosovu klid. [110] => [111] => === Italský protektorát Albánské království (1941–1945) === [112] => {{Podrobně|Albánské království (1939-1943)}} [113] => [[Soubor:Map of Albania during WWII-CS.png|náhled|upright|Fašistické [[Albánské království (1939-1943)|Albánské království]], [[1941]]–[[1944]]]] [114] => V roce 1939 ovládla Albánii [[Itálie]] a začala tam vládnout formou personální unie, o dva roky později, v roce 1941, kapitulovala Jugoslávie a větší část území Kosova zabrala Itálie, která ho připojila k satelitnímu státu [[Albánské království (1939-1943)|Albánské království]]. V Kosovu začala etnická čistka, v jejímž průběhu bylo Albánci zavražděno asi 10 000 [[Srbové|Srbů]], své domovy muselo opustit 70 000 srbských rodin.{{Doplňte zdroj}} Tento stav však netrval dlouho a skončil v roce [[1944]]. [115] => [116] => === Socialistická autonomní oblast Kosovo (1945–1987) === [117] => {{Podrobně|Socialistická autonomní oblast Kosovo}} [118] => [[Soubor:SocialistYugoslavia cs.svg|náhled|Republiky a autonomní území [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávie]]]] [119] => [[Socialistická autonomní oblast Kosovo|Autonomní Kosovská oblast]] byla na území Kosova vyhlášena poprvé v roce [[1945]]. Už od počátku byla autonomie značně omezená a ze strany Srbů docházelo k častým perzekucím.{{Doplňte zdroj}} Na straně druhé však Titův komunistický režim bral půdu srbským sedlákům, které označil za [[kulak]]y, a tu pak přiděloval albánské chudině.{{Doplňte zdroj}} Po válce přišlo do Kosova též mnoho ekonomických přistěhovalců z [[Albánie]], kteří též dostávali půdu zabavenou srbským sedlákům. Albánci byli komunisty považovaní za značně politicky nespolehlivé, takže na rozdíl od Černohorců nebyli v Jugoslávii považování za státotvorný národ (ač byli početnější). [120] => [121] => V roce 1966 byla Kosovu udělena zvýšená míra autonomie, která však nepřinesla spokojenost ani jedné straně. [[Srbové]] v tom viděli oslabování jejich vlivu v rámci Jugoslávie a útlak od většinových Albánců, a [[Albánci]] se i nadále snažili o dosažení republikového postavení v rámci Jugoslávie. Z toho důvodu se konaly i mohutné demonstrace, především [[Studentské nepokoje v Prištině (1968)|v roce 1968]] a znovu po Titově smrti [[Demonstrace v Kosovu (1981)|v roce 1981]]. Všechny projevy odporu ze strany většinových Albánců i menšinových Srbů však byly bezpečnostním aparátem [[Jugoslávie]] potlačeny. Počet Albánců se v letech 1948–1991 v Kosovu ztrojnásobil a mnozí Srbové a Černohorci se začali cítit izolovaně poté, co mnoho vesnic bylo tvořeno Albánci a Slované zůstávali jen v počtu několika málo rodin.{{Doplňte zdroj}} Výrazná byla i migrace Srbů do Srbska za prací, což ještě více nahrávalo Albáncům při rozšiřování ryze albánských území. Růst albánské populace spolu s krizí konce 70. let mělo za následek, že albánské rodiny s velkým počtem dětí se ocitly v chudobě, byl nedostatek bydlení. [122] => [123] => === Zrušení autonomie a vyostření vztahů (1987–1998) === [124] => Autonomii Kosova ukončila nová srbská ústava z [[28. září]] [[1990]]{{Citace periodika [125] => | příjmení = Pelikán [126] => | jméno = Jan [127] => | titul = Srbsko a Černá Hora [128] => | periodikum = Slovanský přehled [129] => | rok = 1995 [130] => | ročník = 82 [131] => | číslo = 1 [132] => | strany = 28 [133] => | issn = 0037-6922 [134] => }} a Kosovo se dostalo pod přímou srbskou správu. [135] => [136] => Dne 27. února 1989 byl v Kosovu vyhlášen výjimečný stav. Ze strany jugoslávské policie nastaly represe, při nichž bylo zabito 83 Albánců a stovky dalších byly zraněny. O měsíc později Srbsko zrušilo většinovou albánskou samosprávu. [[Kosovští Albánci]] na tento krok reagovali bojkotem jugoslávských úřadů. Za účelem obnovení a rozšíření autonomie zakládá [[Ibrahim Rugova]] [[Demokratická liga Kosova|Demokratickou ligu Kosova]]. Dne [[2. červenec|2. července]] roku [[1990]] parlament Kosova v Prištině vyhlásil nezávislost na Jugoslávii, během několika dnů byl však vedením země rozpuštěn a nahrazen novou regionální vládou. [137] => [138] => [[Demokratická liga Kosova]] stínové albánské instituce a mírovým způsobem usilovala o nezávislost. V 90. letech vznikly neformální struktury Kosovských Albánců, jako školy (poté, co bylo zakázáno vyučovat v albánštině), včetně neoficiální univerzity, poté, co byla prištinská albánská univerzita rozpuštěna.Bob Allen: [http://www.policyalternatives.org/documents/BC_Office_Pubs/kosovo.pdf ''Why Kosovo? The Anatomy of the Needless War.''] {{Wayback|url=http://www.policyalternatives.org/documents/BC_Office_Pubs/kosovo.pdf |date=20210831190348 }}, červenec 1999, anglicky, Canadian Centre for Policy Alternatives, {{ISBN|0-88627-963-1}} Poslanci rozpuštěného albánského parlamentu pracovali v ilegalitě, což vyústilo tím, že 22. září 1991 na tajném hlasování v Kačaniku u Prištiny vyhlásili Kosovo za nezávislý stát. Následovalo [[referendum]], kde 99,7% hlasujících potvrdilo, že od 9. října 1991 je Kosovo z vůle lidu nezávislé.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://kosovo.sk/historia-kosova/ |datum přístupu=2018-11-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20180904064211/http://kosovo.sk/historia-kosova/ |datum archivace=2018-09-04 |nedostupné=ano }} [139] => [140] => Během let [[1993]] až [[1995]] se obě strany uchýlily k vyčkávací taktice. Albáncům bylo jasné, že připravené srbské zbraně by Kosovo srovnaly se zemí a Srbové se snažili během válek v Bosně a Chorvatsku působit mírotvorně. [141] => [142] => === Válka v Kosovu a zásah NATO (1998–1999) === [143] => {{Podrobně|Válka v Kosovu|Operace Spojenecká síla}} [144] => Významným mezníkem v kosovské historii se stalo podepsání [[Daytonská dohoda|Daytonské dohody]] [[14. prosinec|14. prosince]] [[1995]], která potvrzovala rozpad [[Jugoslávie]], ale nepočítala s Albánci v Kosovu, protože Kosovo nemělo status svazové republiky. To oslabilo politiku LDK, ale zároveň vedlo k radikalizaci albánského odporu. V roce [[1996]] vznikla oficiálně albánská ozbrojená organizace [[Kosovská osvobozenecká armáda|Kosovská osvobozenecká armáda (UÇK)]], která postupně zahájila ozbrojený odpor. Nejprve prováděla teroristické útoky proti policejním stanicím, úřadům a institucím, poté sváděla i drobné potyčky se srbskými policejními jednotkami. Její financování probíhalo zejména prostřednictvím organizovaného zločinu v evropských zemích, zejména obchodu s drogami a „bílým masem“.{{Citace monografie | příjmení = Dienstbier | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Dienstbier starší| titul = Daň z krve | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2002 | isbn = 80-7106-585-4 | kapitola = | strany = | jazyk = česky}} [145] => [146] => Roku [[1997]] vypukla v Kosovu občanská válka mezi UÇK a srbskými jednotkami. [[Bělehrad]] nejprve váhal s rozsáhlou ofenzívou proti povstalcům, ale když 23. března [[1998]] označil velvyslanec [[Spojené státy americké|USA]] pro [[Balkán]] Robert Gebard [[Kosovská osvobozenecká armáda|UÇK]] jako „''nepochybně teroristickou organizaci'',“ prezident [[Slobodan Miloševič]] zahájil vojenské akce. Jeho hlavním cílem bylo získání kontroly nad územími ovládanými UÇK, jež Kosovo etnicky čistila od nealbánského obyvatelstva.Košťál, Martin: Globalisté útočí - Od „humanitárního“ bombardování po samostatný narkostát Kosovo; Kontingent Pres, Praha 2008 Srbové systematicky ničili archivy a dokumenty Albánců, aby byl znemožněn jejich návrat.{{Doplňte zdroj}} Z Kosova začali prchat někteří obyvatelé. Albánci páchali etnické čistky na srbských rodinách, které žily uprostřed albánské většiny. Kosovská osvobozenecká armáda UÇK se postupně dostávala do popředí a z rozhodování o Kosovu vytlačovala umírněné představitele demokratických sil, v jejichž čele byla Demokratická liga Kosova pod vedením [[Ibrahim Rugova|Ibrahima Rugovy]]. UÇK začala likvidovat i některé své oponenty uvnitř i vně své organizace, kteří nesouhlasili s jejím postupem. [147] => [148] => Dne [[16. leden|16. ledna]] [[1999]] došlo k [[Incident v Račaku|masakru v Račaku]], kde bylo dle tvrzení Albánců pobito 45 albánských civilistů. Srbské orgány s touto interpretací nesouhlasily a tvrdily, že těla Albánců byla upravena tak, aby to vypadalo jako těla civilistů. Bývalý brigádní generál německé armády a poradce OBSE ve Vídni Heinz Loquai, který měl později možnost nahlédnout do některých tajných dokumentů OBSE, zjistil, že na místě činu byly uskutečněny změny, takže někteří ze zabitých kosovských Albánců nebyli zabiti v masakru, ale v bojích se srbskými bezpečnostními silami. Počátkem roku tak jugoslávská armáda zahájila další ofenzívu. [149] => [[Soubor:Defense.gov News Photo 990726-A-9985E-012.jpg|náhled|Američtí vojáci odvádějí srbského civilistu poté, co v jeho domě našli pušku (červenec 1999)]] [150] => [151] => V únoru a březnu byla pod záštitou mezinárodního společenství zahájena jednání mezi Srby a Albánci, která však skončila s ohledem na podmínky Rambouilletské smlouvy, podle níž se Kosovo mělo postupně osamostatnit, fiaskem. Albánská [[delegace]], pod vedením poměrně neznámého velitele UÇK [[Hashim Thaçi|Hashima Thaçiho]], nakonec souhlasila s odzbrojením UÇK, autonomií v rámci Jugoslávie a přítomností NATO. Hashim Thaçi se však k podpisu nezavázal a řekl, že se albánská delegace vrátí na jednání do [[Francie]] 15. března. [[Srbové]] přítomnost sil Severoatlantické aliance odmítali a dohodu z Rambouillet jako celek nepřijali. [152] => [153] => Dne [[19. březen|19. března]] srbské jednotky zahájily další ofenzívu. Srbské akce proti jednotkám UÇK byly rychlé a agresivní. Docházelo i k dalším akcím polovojenských srbských jednotek vůči Albáncům i jednotek UÇK proti Srbům, k dalšímu vypalování a zabíjení; nově navíc také k zabavování dokladů a násilnému odsunu Albánců za hranice Jugoslávie. Obnovená válka v Kosovu současně připravila o domov podle odhadů více než půl milionu obyvatel [https://assembly.coe.int/nw/xml/XRef/X2H-Xref-ViewHTML.asp?FileID=8642&lang=EN], za celou válku Kosovo opustilo podle různých zdrojů asi milion lidí,{{Citace elektronické monografie [154] => | příjmení = Astri Suhrke, Michael Barutciski, Peta Sandison, Rick Garlock [155] => | titul = The Kosovo refugee crisis - An independent evaluationof UNHCR’s emergency preparedness and response [156] => | url = https://www.unhcr.org/3ba0bbeb4.pdf [157] => | vydavatel = United Nations High Commissioner for Refugees [158] => | místo = Ženeva [159] => | datum vydání = únor 2000 [160] => | datum přístupu = 22.2.2021 [161] => }} některé zdroje uvádějí, že 800 000 Albánců bylo násilím přinuceno k opuštění země, či že skoro 1,5 milionu Kosovských Albánců muselo opustit své domovy.{{Citace elektronické monografie [162] => | titul = Fact Sheet: Kosovo, Ethnic Cleansing Update, April 29, 1999 [163] => | url = https://reliefweb.int/report/serbia/fact-sheet-kosovo-ethnic-cleansing-update-april-29-1999 [164] => | vydavatel = United States, Department of State [165] => | datum přístupu = 22.2.2021 [166] => }} Tyto válečné zločiny Srbských ozbrojených složek bylo důvodem, proč NATO – poté, co Miloševič opakovaně odmítal přestat s válečnými akcemi – schválilo [[23. březen|23. března]] provedení intervence. Následující den započaly letecké útoky NATO na Jugoslávii. Akce byla nazvaná [[Operace Spojenecká síla]]. [167] => [168] => Kritici intervence NATO udávají, že jestliže při předcházejících bojích uprchlo do okolních zemí zhruba 150 tisíc [[Albánci|Albánců]], pak za 78 dní bombardování [[Severoatlantická aliance|NATO]] činil počet uprchlíků hrozivých 800 tisíc Albánců a 100 tisíc Srbů. Nicméně, podle jiných zdrojů, počet lidí uprchlých z domova byl již v roce 1998 v řádu stovek tisíc (dle různých odhadů 300 až 600 tisíc), především Albánců [https://assembly.coe.int/nw/xml/XRef/X2H-Xref-ViewHTML.asp?FileID=8642&lang=EN], takže je otázka, kolik z těchto údajně nových uprchlíků bylo vyhnáno před a kolik po započetí invaze. Vyhánění kosovských obyvatel Srbskou armádou i během zásahu NATO je doloženo.{{Citace elektronické monografie [169] => | titul = U.S. Committee for Refugees World Refugee Survey 1999 – Yugoslavia [170] => | url = https://www.refworld.org/docid/3ae6a8c4b.html [171] => | vydavatel = United States Committee for Refugees and Immigrants [172] => | datum vydání = 1. ledna 1999 [173] => | datum přístupu = 22.2.2021 [174] => }} Analýzou dat lze ukázat, že zásahy NATO neměly vliv na intenzitu těchto válečných zločinů, což vyvrací předkládanou kritiku, že by se akce NATO nějak podílely na příčinách těchto válečných zločinů.{{Citace elektronické monografie [175] => | příjmení = Patrick Ball, Wendy Betts, Fritz Scheuren, Jana Dudukovich a Jana Asher [176] => | titul = Killings and Refugee Flow in Kosovo March - June 1999 [177] => | url = https://hrdag.org/wp-content/uploads/2015/07/kosovo-killings-refugeeflow-ICTY2002.pdf [178] => | vydavatel = American Association for the Advancement of Science [179] => | datum vydání = 3.1.2002 [180] => | datum přístupu = 22.2.2021 [181] => }} [182] => [183] => Jsou doloženy konkrétní válečné zločiny provedené srbskými ozbrojenými složkami – např. v roce 2009 srbský soud odsoudil 4 bývalé srbské policisty za vraždu 50 albánských civilistů ve městě [[Suva Reka]].{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://novinky.cz/zahranicni/evropa/167226-v-srbsku-odsoudili-byvale-policisty-za-masakry-v-kosovu.html |datum přístupu=2015-11-20 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090427112412/http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/167226-v-srbsku-odsoudili-byvale-policisty-za-masakry-v-kosovu.html |datum archivace=2009-04-27 [184] => | periodikum = Novinky.cz [185] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [186] => | vydavatel = Borgis [187] => }} Takových překročení válečného práva je ovšem doloženo mnoho, viz např. Pro vyšetřování těchto zločinů byl zřízen mezinárodní tribunál k vyšetřování válečných zločinů, který mj. potvrdil, že provádění těchto válečných zločinů nebyly excesy, nýbrž byly prováděny systematicky [https://www.icty.org/x/cases/djordjevic/trans/en/110223IT.htm], jak dokládá např. rozsudek na [[Vlastimir Đorđević|Vlastimirem Đorđevićem]]. Tento tribunál za tyto zločiny následně odsoudil některé vrcholné srbské představitele [https://kosovo.sense-agency.com/]. Někteří autoři zmíněné válečné zločiny dokonce označují za genocidu.{{Citace periodika [188] => | příjmení = Ronayne [189] => | jméno = Peter [190] => | titul = Genocide in Kosovo [191] => | periodikum = Human Rights Review [192] => | datum vydání = 2004-07 [193] => | ročník = 5 [194] => | číslo = 4 [195] => | strany = 57–71 [196] => | issn = 1524-8879 [197] => | doi = 10.1007/s12142-004-1028-y [198] => | url = http://dx.doi.org/10.1007/s12142-004-1028-y [199] => | datum přístupu = 2021-02-23 [200] => }} Válečné zločiny ovšem páchala i UÇK, což bylo v počátcích vyšetřování Kosovských válečných zločinů přehlíženo. Nyní (2021) probíhají soudy s představiteli UÇK [https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/kosovo-prezident-rezignace-zatceni-tribunal_2011051434_tzr]. [201] => [202] => [[9. červen|9. června]] začalo stahování srbských vojsk z Kosova a [[10. červen|10. června]] NATO ukončilo bombardování Jugoslávie. Vzápětí byla schválena rezoluce RB OSN, která umožnila vstup vojsk [[Organizace spojených národů|OSN]] na území Kosova. Od [[12. červen|12. června]] [[1999]] byla oblast na základě statusu chráněného [[Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244|rezolucí RB OSN č. 1244]] spravována [[Mise Spojených národů v Kosovu|OSN]] a Kosovu byla v rezoluci přiznána autonomie v rámci Srbska,[http://www.unmikonline.org/press/reports/N9917289.pdf Plné znění rezoluce č. 1244] {{Wayback|url=http://www.unmikonline.org/press/reports/N9917289.pdf |date=20080216011030 }} (anglicky) (pdf) fakticky ale Srbsko ztratilo nad Kosovem kontrolu. Zdejší Albánci zde záhy vytvořili místní [[parlament]], [[vláda|vládu]], jakož i další nezávislé instituce. [203] => [204] => === Pod správou OSN a NATO (2000–2008) === [205] => [[Soubor:Czech KFOR (1).jpg|náhled|Příslušníci [[Armáda České republiky|Armády České republiky]] na hlídce v Kosovu v rámci mise KFOR pod velením NATO]] [206] => Místo [[Srbsko|srbské]] vlády podle rezoluce č. 1244 [[Rada bezpečnosti OSN|RB OSN]] spravuje Kosovo [[Mise OSN v Kosovu]] (UNMIK), na klid v Kosovu (bezpečnost [[Srbové|srbské]] menšiny) dohlíží jednotky [[Severoatlantická aliance|NATO]] pod označením [[KFOR]] (Kosovo Force). [207] => [208] => Ani po obsazení Kosova vojsky NATO a ustanovení [[Mise OSN v Kosovu]] (UNMIK) se situace v Kosovu nevyvíjela podle očekávání. Již v únoru roku [[2000]] dostala OSN zprávu, že Kosovský ochranný sbor (TKM) ilegálně zatýká občany, vede vyšetřování, prohlíží občany a zabavuje jim jmění, vynucuje ilegální daně a placenou ochranu, vyhání lidi z jejich majetků. Představitelé odboru ochrany lidských práv požadovali, aby UNMIK a [[KFOR]] trvaly na splnění dohod, podle nichž se TKM nesmí chovat jako policie a musí zůstat apolitická. Pokračovaly etnické čistky vůči Nealbáncům, násilí bylo použito i proti politickým oponentům z řad Albánců. Také docházelo k dalšímu vypalování srbských pravoslavných kostelů.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.kosovo.net/default2.html |datum přístupu=2015-11-20 |url archivu=https://web.archive.org/web/20151107181455/http://www.kosovo.net/default2.html |datum archivace=2015-11-07 }} Kosovský ochranný sbor též začal podněcovat, vyzbrojovat albánské separatisty v sousední [[Severní Makedonie|Makedonii]], posílal tam své velitele a dodával zbraně. [209] => [210] => Po pádu Miloševičovy vlády v Jugoslávii byl zpracován plán stabilizace, který byl schválen jak novou jugoslávskou vládou, tak i [[Evropská unie|Evropskou unií]], [[Washington, D.C.|Washingtonem]] i [[Moskva|Moskvou]]. Představiteli bývalé [[Kosovská osvobozenecká armáda|UÇK]], která se stala fakticky vůdčí silou v Kosovu, byl prakticky odmítnut.{{Doplňte zdroj}} [211] => [212] => === Vyhlášení nezávislosti === [213] => [[Soubor:Kosovo Independence Celebration Car with Flags.jpg|náhled|vlevo|upright|Albánci oslavující nezávislost Kosova]] [214] => Původně [[kosovští Albánci]] plánovali vyhlásit nezávislost [[10. prosinec|10. prosince]] [[2007]], ale vzhledem k prezidentským volbám v Srbsku na začátku roku 2008 byl po konzultacích se západními mocnostmi, které nechtěly svému liberálnímu kandidátovi [[Boris Tadić|Tadićovi]] ve volbách uškodit, termín posunut.KOŠŤÁL, Martin. ''Globalisté útočí : od „humanitárního“ bombardování po samostatný narkostát KOSOVO''. Vyd. 1. Praha : Kontingent Press, 2008 108 s., [8] s. obr. příl {{ISBN|978-80-254-2469-8}}. s. 82 Parlament autonomní oblasti vyhlásil dne [[17. únor]]a [[2008]] v 15:50 SEČ nezávislost na [[Srbsko|Srbsku]] a prohlásil Kosovo za demokratický, světský a multietnický stát.[http://www.pr-inside.com/text-of-kosovo-s-declaration-of-independence-r442217.htm Deklarace nezávislosti Kosova] {{Wayback|url=http://www.pr-inside.com/text-of-kosovo-s-declaration-of-independence-r442217.htm |date=20120708153209 }}, 17. 2. 2008 (anglicky) [215] => [216] => Oficiální orgány a představitelé Srbska jednostranně vyhlášenou nezávislost odmítli uznat a považují Kosovo v souladu se srbskou ústavou z roku 2006 za [[Kosovo a Metochie|Autonomní oblast Kosovo a Metochie]] a za součást nedělitelného státního území Srbska.[http://www.parlament.sr.gov.yu/content/lat/akta/ustav/ustav_1.asp Ústava Srbska] {{Wayback|url=http://www.parlament.sr.gov.yu/content/lat/akta/ustav/ustav_1.asp |date=20080702194629 }}, (srbsky)[http://zpravy.idnes.cz/na-mape-pribyl-stat-kosovo-jeho-parlament-schvalil-nezavislost-pwc-/zahranicni.asp?c=A080217_111054_zahranicni_klu Kosovo vyhlásilo nezávislost a už létají kameny], iDnes 17. 2. 2008 [217] => [218] => === Činnost Kosovského státu === [219] => [[Soubor:Secretary Clinton Meets With Kosovan Prime Minister Thaci (7046272723).jpg|náhled|Kosovský premiér [[Hashim Thaçi]] a americká ministryně zahraničí [[Hillary Clintonová]] v roce 2012]] [220] => V roce 2010 se kosovský ústavní soud zabýval stížností, že druhý prezident Kosova [[Fatmir Sejdiu]] v rozporu s ústavou zároveň zastával prezidentský post i funkci předsedy politické strany. V září 2010 na prezidentskou funkci rezignoval. [221] => [222] => V únoru 2011 kosovský zákonodárný sbor ve třetím kole volby prostou většinou zvolil prezidentem Kosova kontroverzního magnáta [[Behgjet Pacolli|Behgjeta Pacolliho]], předsedu strany Aliance pro nové Kosovo, ten se ujal funkce 22. února 2011. Opoziční poslanci z Demokratické ligy Kosova a [[Aleanca për Ardhmërinë e Kosovës|Aliance pro budoucnost Kosova]] volbu kvůli Pacolliho minulosti bojkotovali a následně proti volbě podali stížnost k ústavnímu soudu s tím, že sbor při volbě nebyl usnášeníschopný a někteří poslanci byli před třetím kolem zastrašováni. Ústavní soud dal stěžovatelům v březnu za pravdu a volbu zrušil. Opozici na Pacollim vadilo především to, že svým podnikáním má úzké vazby k Rusku, které samostatnost Kosova neuznává.[http://zpravy.idnes.cz/volba-prezidenta-kosova-byla-protiustavni-v-sale-sedelo-malo-poslancu-1mc-/zahranicni.asp?c=A110328_202941_zahranicni_stf Volba prezidenta Kosova byla protiústavní, v sále sedělo málo poslanců], 20. 3. 2011, stf (Petr Štefan) [223] => [224] => Dne 7. dubna 2011 byla parlamentem hned v prvním kole jako nová prezidentka země zvolená [[Atifete Jahjagová]], která svoji funkci vykonávala do dubna 2016. Po ní byl prezidentem [[Hashim Thaçi]], který byl devadesátých letech velitelem [[Kosovská osvobozenecká armáda|Kosovské osvobozenecké armády]] až do listopadu 2020, kdy předčasně odstoupil kvůli obviněním z válečných zločinů. Od listopadu 2020 vedla zemi jako prozatímní prezidentka [[Vjosa Osmaniová]] a dne 4. dubna 2021 byla zvolena jako prezidentka řádná.{{Citace elektronického periodika [225] => | titul = Poslanci ve třetím kole hlasování rozhodli. Prezidentkou Kosova se stala Vjosa Osmaniová [226] => | periodikum = iROZHLAS [227] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [228] => | vydavatel = Český rozhlas [229] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [230] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/kosovo-prezidetske-volby-prezidentka-vjosa-osmaniova_2104042132_aur [231] => | jazyk = cs [232] => | datum přístupu = 2021-04-04 [233] => }} [234] => [235] => == Geografie == [236] => [[Soubor:Kosovo_map-cs.svg|náhled|upright=1.5|Topografická mapa]] [237] => [[Soubor:Dromodol hill in Rugova - Paradise Lost.jpg|vlevo|náhled|Krajina v Rugově v národním parku Bjeshkët e Nemuna na hranici s [[Albánie|Albánií]]]] [238] => Kosovo s celkovou rozlohou 10 887 km² je [[vnitrozemský stát]], který se nachází v centru [[Balkán|Balkánského poloostrova]] v [[Jihovýchodní Evropa|jihovýchodní Evropě]]. Leží mezi 42° a 43° severní šířky a 20° a 22° východní délky.{{cite web|publisher=[[The World Factbook]]|title=Europe: Kosovo–The World Factbook|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/kosovo/|access-date=24 September 2020|archive-date=4 February 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210204144331/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/kosovo/|url-status=live}} Nejsevernějším bodem je Bellobërda na 43° 14' 06" severní šířky, nejjižnějším Restelica na 41° 56' 40" severní šířky, nejzápadnějším bodem je Bogë na 20° 3' 23" východní délky a nejvýchodnějším bodem je Desivojca na 21° 44' 21" východní délky. Tradičně se, i dle oficiálních kosovských zdrojů{{Citace elektronického periodika [239] => | titul = Tourism - State Portal of the Republic of Kosovo [240] => | periodikum = www.rks-gov.net [241] => | url = https://www.rks-gov.net/EN/f268/environment-and-nature/tourism [242] => | jazyk = sq [243] => | datum přístupu = 2021-05-08 [244] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210508141040/https://www.rks-gov.net/EN/f268/environment-and-nature/tourism [245] => | datum archivace = 2021-05-08 [246] => }}, za nejvyšší bod země považuje [[Djeravica|Gjeravica]] (2656 m) na západě země v pohoří [[Prokletije]] poblíž [[trojmezí]] s Černou Horou a Albánií,{{Citace elektronické monografie [247] => | příjmení = Pánek [248] => | jméno = Jiří [249] => | titul = Kde a jak Česká republika pomáháKOSOVO [250] => | url = https://www.development.upol.cz/wp-content/uploads/2013/02/Kosovo.pdf [251] => | vydavatel = Katedra rozvojových studií, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci [252] => | místo = Olomouc [253] => | datum vydání = 2013 [254] => | datum přístupu = 2021-05-08 [255] => }}{{Citace elektronického periodika [256] => | titul = Highest Mountains Kosovo [257] => | periodikum = www.geonames.org [258] => | url = http://www.geonames.org/XK/highest-mountains-in-kosovo.html [259] => | datum přístupu = 2021-05-08 [260] => }}{{Citace elektronického periodika [261] => | titul = Highest Mountains In Serbia And Kosovo [262] => | periodikum = WorldAtlas [263] => | url = https://www.worldatlas.com/articles/highest-mountains-in-serbia-and-kosovo.html [264] => | jazyk = en-US [265] => | datum přístupu = 2021-05-08 [266] => }} ačkoli [[Rudoka|Velká Rudoka]] (2658 m [[Nadmořská výška|n.m.]], makedonsky ''Velika Rudoka'', albánsky ''Maja e Njeriut'') na jihu země v pohoří [[Šar planina|Šar Planina]] může být o něco vyšší; pochybnosti vyplývají z nedostatku přesných měření a nejistého průběhu hranice.{{Citace elektronického periodika [267] => | titul = Great Rudoka, 2658m : Climbing, Hiking & Mountaineering : SummitPost [268] => | periodikum = www.summitpost.org [269] => | url = https://www.summitpost.org/great-rudoka-2658m/892531 [270] => | datum přístupu = 2021-05-08 [271] => }} Nejnižším bodem Kosova je na jihozápadě hladina albánské [[Vodní dílo Fierza|vodní nádrže Fierza]] (v Kosovu tzv. „Vrbnické jezero“, ''Liqeni i Vërmicës'') na [[Bílý Drin|Bílém Drinu]], ve výšce okolo 280 m n. m. (podle vodního stavu). Hranice Kosova je dlouhá asi 700 km. Hraničí s [[Albánie|Albánii]] na jihozápadě (112 km), se [[Severní Makedonie|Severní Makedonií]] na jihovýchodě (160 km), s [[Černá Hora|Černou Horou]] na západě (76 km), a [[Srbsko|Srbskem]] na severu a východě (366 km).{{Citace elektronické monografie [272] => | titul = The World Factbook [273] => | url = https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/kosovo/ [274] => | vydavatel = Central Intelligence Agency (USA) [275] => | datum přístupu = [276] => }} [277] => [278] => [[Soubor:Brod_Dragash.jpg|vlevo|náhled|[[Šar planina]] pokrývá desetinu území Kosova.{{cite web|publisher=Ministria e Ekonomisë dhe Ambientit and Agjencia për Mbrojtjen e Mjedisit të Kosovës|title=Parku Kombëtar Sharri Plani Hapësinor|url=https://mmph-rks.org/repository/docs/1._070813_PHPK_Sharri_shq._908833.pdf|access-date=24 September 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20171021003730/https://mmph-rks.org/repository/docs/1._070813_PHPK_Sharri_shq._908833.pdf|archive-date=21 October 2017|page=13|language=sq|date=February 2013}}]] [279] => Většině hranic Kosova dominuje hornatý a vysoko položený terén. Nejvýraznějšími topografickými prvky jsou pohoří [[Prokletije]] (Albánské alpy) a pohoří [[Šar planina|Šar Planina]]. Prokletije je geologickým pokračováním [[Dinárské hory|Dinárských hor]]. Pohoří se táhne příčně západním směrem podél hranic s Albánií a [[Černá Hora|Černou Horou]]. Na jihovýchodě se převážně rozkládá pohoří Šar planina, které tvoří hranici se Severní Makedonií. Kromě horských pásem tvoří území Kosova převážně dvě velké roviny, [[Kosovo pole]] na východě a níže položená [[Metochie|Metohijská nížina]] na západě, kterou od sebe odděluje středohorské pásmo [[Crnoljeva Planina]] (Carralevë). V severním výběžku Kosova se nachází pohoří [[Kopaonik|Kopalnik]] s vrcholem [[Pančićev vrh|Pančićův vrch]] (2017 m). Horská pásma na východě země dosahují výšek jen okolo 1200 m. [280] => [281] => Hydrologické zdroje Kosova jsou poměrně malé; v Kosovu se nachází jen několik jezer, z nichž největší jsou ''Gazivoda'', ''Radonjić'', ''Batlava'' a ''Badovac''.Jovan Đ. Marković (1990): ''Enciklopedijski geografski leksikon Jugoslavije''; Svjetlost-Sarajevo; {{ISBN|86-01-02651-6}}{{Cite web|url=http://www.instat.gov.al/|title=Istitue of Statistics, Albania|access-date=7 March 2022|archive-date=10 February 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190210091104/http://www.instat.gov.al/|url-status=live}} Kromě nich má Kosovo také krasové prameny, termální a minerální vody.[http://www.kosovo-mining.org/kosovoweb/en/kosovo/hydrology.html] {{Wayback|url=http://www.kosovo-mining.org/kosovoweb/en/kosovo/hydrology.html|date=20150403000000}} Independent Commission for Mines and Minerals of Kosovo Z hydrologického hlediska lze Kosovo označit za „střechu Balkánu“ – většina jeho řek zde pramení, a odtékají do tří různých moří. Mezi nejdelší kosovské řeky patří [[Bílý Drin]] (odvodňován do [[Jaderské moře|Jaderského moře]]), [[Jižní Morava (řeka)|Jižní Morava]] a její přítok [[Ibar]] (do Černého moře). [[Sitnica]], přítok Ibaru, je největší řekou ležící celým tokem na území Kosova. Černomořsko-[[Egejské moře|egejské]] rozvodí na Kosově Poli je velmi nevýrazné – symbolem toho je říčka [[Nerodimka]], která představuje raritní evropský případ [[Bifurkace (geografie)|bifurkace]] do dvou [[úmoří]], neboť se před [[Uroševac|Uroševcem]] [[Bifurkace (geografie)|větví]] na dvě ramena, z nichž severní odtéká prostřednictvím Sitnice do Černého moře a jižní skrze [[Lepenac]] (a následně [[Vardar]]) do [[Egejské moře|Egejského moře]].{{Citace elektronické monografie [282] => | titul = One river flowing into two seas [283] => | url = http://gbtimes.com/travel/one-river-flowing-two-seas [284] => | vydavatel = Nacionalna revija Srbija – gbtimes Serbia [285] => | datum vydání = February 17, 2014 [286] => | jazyk = anglicky [287] => | datum přístupu = 2015-10-18 [288] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160305113810/http://gbtimes.com/travel/one-river-flowing-two-seas [289] => | datum archivace = 2016-03-05 [290] => | nedostupné = ano [291] => }} {{Clear}}{{Klimagram [292] => | [[Priština]] [293] => |−4.9|2.4 |38.9 [294] => |−2.8|5.5|36.1 [295] => |0.2|10.5|38.8 [296] => |4.2|15.7|48.8 [297] => |8.5|20.7|68.2 [298] => |11.4|23.9|60.3 [299] => |12.5|26.4|51.6 [300] => |12.3|26.7|44 [301] => |9.4|23.1|42.1 [302] => |5|17.1|45.4 [303] => |0.9|10.1|68.2 [304] => |−3.1|4.1|55.5 [305] => |float=right [306] => |clear=right [307] => |source=[http://www.weatherbase.com/weather/weather.php3?s=18431&cityname=Pristina-Kosovo-Kosovo&units=metric Weatherbase] [308] => }} [309] => === Podnebí === [310] => Na většině území Kosova převládá [[vlhké kontinentální podnebí]] se [[Středozemní podnebí|středomořskými]] a alpskými vlivy,{{cite web|publisher=[[University of Gothenburg]]|title=Kosovo Environment and Climate Analysis|url=https://sidaenvironmenthelpdesk.se/wordpress3/wp-content/uploads/2013/04/Environmental-policy-brief-Kosovo-2008.pdf|access-date=24 September 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20181028225601/https://sidaenvironmenthelpdesk.se/wordpress3/wp-content/uploads/2013/04/Environmental-policy-brief-Kosovo-2008.pdf|archive-date=28 October 2018|page=3|date=11 March 2008|url-status=dead}} nicméně podnebí je silně ovlivněno blízkostí [[Jaderské moře|Jaderského moře]] na západě, [[Egejské moře|Egejského moře]] na jihu a také evropské pevniny na severu.{{cite web|publisher=Sustainicum Collection|title=Overview: Climate Change in Albania and Kosovo|url=https://www.sustainicum.at/files/projects/358/en/handouts/PlanBound_handout_ClimateChange.pdf|access-date=24 September 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200924095806/https://www.sustainicum.at/files/projects/358/en/handouts/PlanBound_handout_ClimateChange.pdf|archive-date=24 September 2020|page=1|url-status=live}} [311] => [312] => Nejchladnějšími oblastmi jsou horské oblasti na západě a jihovýchodě, kde naopak převládá alpské klima. Nejteplejší oblasti se nacházejí především v krajních jižních oblastech v blízkosti hranic s Albánií, pro které je charakteristické [[Středozemní podnebí|středomořské klima]]. Průměrná měsíční teplota se pohybuje mezi 0 °C (v lednu) a 22 °C (v červenci). Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje od 600 do 1 300 mm za rok a je dobře rozložen po celý rok. [313] => [314] => Na severovýchodě je Kosovo pole a údolí [[Ibar]] sušší s celkovým úhrnem srážek kolem 600 mm ročně a více ovlivňované kontinentálními vzduchovými hmotami, s chladnějšími zimami a velmi horkými léty. Na jihozápadě je klimatická oblast Metohije více ovlivňována středomořskými vlivy s teplejšími léty, poněkud vyššími srážkami (700 mm) a silnými sněhovými srážkami v zimě. V horských oblastech [[Prokletije]] na západě, [[Šar planina|Šar planiny]] na jihu a [[Kopaonik]]u na severu panuje alpské podnebí s vysokým úhrnem srážek (900 až 1 300 mm ročně), krátkým a svěžím létem a chladnou zimou.{{cite web|publisher=Independent Commission for Mines and Minerals of Kosovo|title=Climatic Conditions|url=https://www.kosovo-mining.org/kosovoweb/en/kosovo/climate.html|access-date=27 September 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20070516231747/https://www.kosovo-mining.org/kosovoweb/en/kosovo/climate.html|archive-date=16 May 2007|url-status=dead}} Průměrná roční teplota v Kosovu je 9,5 °C. Nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou teplotou 19,2 °C a nejchladnějším leden s -1,3 °C. Kromě [[Prizren]]u a [[Istok]]u zaznamenaly všechny ostatní meteorologické stanice v lednu průměrnou teplotu pod 0 °C.{{cite book|first=Riza|last=Çavolli|year=1993|page=23|title=Gjeografia e Kosovës}} [315] => {{Clear}} [316] => [317] => === Biodiverzita === [318] => [[Soubor:Parku_Kombëtar_Bjeshkët_Nemuna_,_Liqeni_i_madh_ne_Liqenat_,_Rugove.jpg|náhled|Národní park Bjeshkët e Nemuna je domovem celé řady rostlinných a živočišných druhů|vlevo]]Kosovo se nachází v [[Jihovýchodní Evropa|jihovýchodní Evropě]] a dostávají se sem rostlinné a živočišné druhy z Evropy a [[Eurasie]]. Lesy jsou v Kosovu velmi rozšířené a pokrývají nejméně 39 % území. Fytogeograficky se rozkládá na území [[ilyrské provincie]] [[cirkumboreální oblast]]i v [[Boreální říše|boreální říši]]. Kromě toho spadá do tří suchozemských ekoregionů: Smíšené lesy Balkánu, smíšené lesy Dinárských hor a smíšené lesy pohoří Pindus.{{cite journal|last1=Dinerstein|first35=José C.|first40=Jonathan|last40=Timberlake|first39=Shahina A.|last39=Ghazanfar|first38=Annette|last38=Patzelt|first37=Anthony G.|last37=Miller|first36=Othman A.|last36=Llewellyn|last35=Brito|first41=Heinz|first34=Lilian|last34=Pintea|first33=Nadia|last33=de Souza|first32=Alexandra|last32=Tyukavina|first31=Svetlana|last31=Turubanova|first30=Peter|last30=Potapov|first29=Tanya|last41=Klöser|last42=Shennan-Farpón|first28=David|last49=Saleem|pmid=28608869|doi=10.1093/biosci/bix014|issn=0006-3568|pages=534–545|year=2017|issue=6|volume=67|journal=BioScience|title=An Ecoregion-Based Approach to Protecting Half the Terrestrial Realm|display-authors=1|first49=Muhammad|first48=Khalaf F.|first42=Yara|last48=Al-Shammari|first47=Maianna|last47=Voge|first46=Lars|last46=Graudal|first45=Paulo|last45=van Breugel|first44=Jens-Peter Barnekow|last44=Lillesø|first43=Roeland|last43=Kindt|last29=Birch|last28=Thau|first1=Eric|last8=Palminteri|last13=Ellis|first12=Harvey|last12=Locke|first11=Matt|last11=Hansen|first10=Reed|last10=Noss|first9=Prashant|last9=Hedao|first8=Suzanne|first7=Nathan|last14=Jones|last7=Hahn|first6=Eric|last6=Wikramanayake|first5=Neil D.|last5=Burgess|first4=Carly|last4=Vynne|first3=Anup|last3=Joshi|first2=David|last2=Olson|first13=Erle C|first14=Benjamin|first27=Rebecca|first21=Lori|last27=Moore|first26=Nigel|last26=Sizer|first25=Crystal|last25=Davis|first24=Kierán|last24=Suckling|first23=Don|last23=Weeden|first22=Jonathan E. M.|last22=Baillie|last21=Price|last15=Barber|first20=Wes|last20=Sechrest|first19=Eileen|last19=Crist|first18=Vance|last18=Martin|first17=Cyril|last17=Kormos|first16=Randy|last16=Hayes|first15=Charles Victor|pmc=5451287}} Biologická rozmanitost Kosova je chráněna ve dvou [[Národní park|národních parcích]], jedenácti [[Přírodní rezervace|přírodních rezervacích]] a sto třech dalších chráněných územích.{{cite web|last1=Veselaj|first1=Zeqir|last2=Mustafa|first2=Behxhet|title=Overview of Nature Protection Progress in Kosovo|url=https://www.landscapeonline.de/wp-content/uploads/DOI103097-LO201545.pdf|access-date=27 September 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20180721165525/https://www.landscapeonline.de/wp-content/uploads/DOI103097-LO201545.pdf|archive-date=21 July 2018|date=28 December 2015|page=6|url-status=dead}} Nejvýznamnějšími oblastmi vegetace a biologické rozmanitosti v Kosovu jsou [[národní park Bjeshkët e Nemuna]] a [[národní park Šar Planina]].{{cite web|last1=Maxhuni|first1=Qenan|title=Biodiversiteti i Kosovës|url=https://www.ammk-rks.net/repository/docs/Biodiversiteti_i_Kosoves.pdf|access-date=27 September 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200802214537/https://www.ammk-rks.net/repository/docs/Biodiversiteti_i_Kosoves.pdf|archive-date=2 August 2020|language=sq|url-status=live}} Průměrná hodnota indexu integrity lesní krajiny pro rok 2019 činila 5,19/10, což Kosovo řadí na 107. místo na světě ze 172 zemí.{{cite journal|last1=Grantham|first35=S.|first40=T.|last40=Stevens|first39=B.|last39=Strassburg|first38=A.|last38=Shapiro|first37=J.|last37=Silverman|first36=C.|last36=Samper|last35=Saatchi|first41=E.|first34=J.|last34=Radachowsky|first33=H.|last33=Possingham|first32=N. J.|last32=Murray|first31=R.|last31=Mittermeier|first30=M.|last30=Mendez|first29=S.|last41=Stokes|last42=Taylor|first28=Y.|display-authors=1|s2cid=228082162|pmc=7723057|pmid=33293507|doi=10.1038/s41467-020-19493-3|issn=2041-1723|page=5978|year=2020|issue=1|volume=11|journal=Nature Communications|title=Anthropogenic modification of forests means only 40% of remaining forests have high ecosystem integrity – Supplementary Material|first48=J. E. M.|first42=R.|last48=Watson|first47=S.|last47=Wang|first46=P.|last46=Visconti|first45=O.|last45=Venter|first44=R.|last44=Tizard|first43=T.|last43=Tear|last29=Maxwell|last28=Malhi|first1=H. S.|last8=Ray|last13=DeGemmis|first12=H. M.|last12=Costa|first11=T.|last11=Clements|first10=M.|last10=Callow|first9=J. G.|last9=Robinson|first8=J. C.|first7=J.|last14=Elsen|last7=Walston|first6=R.|last6=Schuster|first5=H. L.|last5=Beyer|first4=K. R.|last4=Jones|first3=T. D.|last3=Evans|first2=A.|last2=Duncan|first13=A.|first14=P. R.|first27=M.|first21=P.|last27=Linkie|first26=S.|last26=Lieberman|first25=W. F.|last25=Laurance|first24=P.|last24=Langhammer|first23=A.|last23=Kang|first22=S.|last22=Jupiter|last21=Jantz|last15=Ervin|first20=E.|last20=Hofsvang|first19=A.|last19=Hansen|first18=S.|last18=Goetz|first17=E.|last17=Goldman|first16=P.|last16=Franco|first15=J.|doi-access=free}} [319] => [320] => Flóra zahrnuje více než 1 800 druhů cévnatých rostlin, ale skutečný počet se odhaduje na více než 2 500 druhů.{{cite web|title=Kosovo Biodiversity Assessment|url=http://pdf.usaid.gov/pdf_docs/Pnact349.pdf|website=pdf.usaid.gov|pages=15–16|language=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170303232722/http://pdf.usaid.gov/pdf_docs/PNACT349.pdf|archive-date=3 March 2017}}{{cite web|title=Biodiversity conservation status in the Republic of Kosovo with focus on biodiversity centres|url=http://www.jeb.co.in/journal_issues/201204_apr12_supp/paper_04.pdf|website=jeb.co.in|page=1|language=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171020033206/http://www.jeb.co.in/journal_issues/201204_apr12_supp/paper_04.pdf|archive-date=20 October 2017}} Rozmanitost je výsledkem složité interakce geologie a hydrologie, která vytváří širokou škálu stanovištních podmínek pro růst flóry. Ačkoli Kosovo představuje pouze 2,3 % rozlohy celého [[Balkán]]u, z hlediska vegetace se zde vyskytuje 25 % balkánské flóry a asi 18 % evropské flóry. Hornatý západ a jihovýchod poskytují skvělé životní prostředí několika vzácným nebo ohroženým druhům, včetně [[Medvěd hnědý|medvěda hnědého]], [[Rys ostrovid|rysa ostrovida]], [[Kočkovití|divoké kočky]], [[Vlk obecný|vlka]], [[Liška obecná (šelma)|lišky]], [[Koza bezoárová|kozy bezoárové]], [[Srnec obecný|srnce]] a [[Jelenovití|jelena]].{{cite web|title=Kosovo Biodiversity Assessment|url=http://pdf.usaid.gov/pdf_docs/Pnact349.pdf|website=pdf.usaid.gov|page=17|language=sq|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170303232722/http://pdf.usaid.gov/pdf_docs/PNACT349.pdf|archive-date=3 March 2017}} Celkem bylo zaznamenáno 255 druhů ptáků, přičemž dravci jako [[orel skalní]], [[orel východní]] a [[poštolka obecná]] žijí převážně v kosovských horách. [321] => {{Clear}} [322] => [323] => == Politika == [324] => Kosovo je [[Parlamentní systém|parlamentní]] [[Zastupitelská demokracie|zastupitelská]] demokratická [[Parlamentní republika|republika]] s více stranami. Je řízeno zákonodárnými, [[Výkonná moc|výkonnými]] a [[Soudní moc|soudními orgány]], které vyplývají z ústavy, ačkoli až do uzavření [[Bruselská dohoda (2013)|Bruselské dohody]] bylo [[severní Kosovo]] v praxi z velké části kontrolováno srbskými institucemi nebo paralelními institucemi financovanými Srbskem. Zákonodárné funkce jsou svěřeny jak parlamentu, tak ministrům v rámci jejich kompetencí. Výkonnou moc vykonává vláda, kterou tvoří předseda vlády jako hlava vlády, místopředsedové vlády a ministři jednotlivých resortů. [325] => [326] => Soudní moc se skládá z Nejvyššího soudu a jemu podřízených soudů, Ústavního soudu a nezávislých orgánů státního zastupitelství. Existuje také více nezávislých institucí vymezených ústavou a zákony a místní samosprávy. Ústava stanoví, že Kosovo je "sekulární stát" a je neutrální v otázkách náboženského vyznání. Je zaručena svoboda přesvědčení, svědomí a náboženského vyznání, přičemž je zajištěna a chráněna náboženská autonomie. Všichni občané jsou si před zákonem rovni a rovnost pohlaví je zajištěna ústavou.{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=WX4hAwAAQBAJ&q=kosovo%20no%20official%20religion&pg=PA167|title=The Road to Independence for Kosovo: A Chronicle of the Ahtisaari Plan|first=Henry H.|last=Perritt Jr|date=2009|publisher=Cambridge University Press|via=Google Books|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180216082458/https://books.google.com/books?id=WX4hAwAAQBAJ&pg=PA167&lpg=PA167#v=onepage&q=kosovo%20no%20official%20religion|archive-date=16 February 2018|isbn=9781139479431}}{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=R1vU9p9ftlsC&q=kosovo%20constitution%20article%207&pg=PA235|title=Legislating for Equality: A Multinational Collection of Non-Discrimination Norms. Volume I: Europe|first1=Talia|last1=Naamat|first2=Dina|last2=Porat|first3=Nina|last3=Osin|date=2012|publisher=Martinus Nijhoff Publishers|via=Google Books|isbn=978-9004226128|access-date=1 November 2020|archive-date=7 March 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220307171429/https://books.google.com/books?id=R1vU9p9ftlsC&q=kosovo+constitution+article+7&pg=PA235|url-status=live}} Ústavní rámec zaručuje minimálně deset křesel ve 120členném shromáždění Srbům a deset křesel ostatním menšinám a také zaručuje Srbům a ostatním menšinám místa ve vládě. [327] => [328] => Prezident je hlavou státu a reprezentuje jednotu lidu, volí se jednou za pět let, nepřímo parlamentem v tajném hlasování dvoutřetinovou většinou všech poslanců. Hlava státu je pověřena především reprezentativními povinnostmi a pravomocemi. Prezident má právo vracet parlamentu návrhy zákonů k novému projednání a hraje roli v zahraničních vztazích a při některých úředních jmenováních.{{Cite web|url=https://www.constituteproject.org/constitution/Kosovo_2016.pdf|title=Kosovo's Constitution of 2008 (with Amendments through 2016), chapter V|via=constituteproject.org|access-date=2 November 2019|archive-date=2 November 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191102154102/https://www.constituteproject.org/constitution/Kosovo_2016.pdf|url-status=live}} Předseda vlády zastává funkci hlavy vlády volené parlamentem. Ministři jsou jmenováni předsedou vlády a poté potvrzováni parlamentem. Předseda vlády vykonává výkonnou moc na daném území. [329] => [330] => Velkým problémem a překážkou rozvoje demokracie v zemi je korupce. Osoby v soudnictví jmenované vládou za účelem boje proti korupci jsou často spolupracovníky vlády. Významní politici a straničtí funkcionáři, kteří se dopouštějí trestných činů, navíc nejsou kvůli nedostatku zákonů a politické vůle stíháni. Organizovaný zločin také představuje hrozbu pro ekonomiku kvůli praktikám úplatkářství, vydírání a vydírání.{{cite book|last1=Phillips|first1=David L.|title=Liberating Kosovo: Coercive Diplomacy and U. S. Intervention|date=2012|publisher=MIT Press|isbn=978-0-26230-512-9|page=211|url=https://books.google.com/books?id=X5sa90AEvi0C&pg=PA211|access-date=20 September 2020|archive-date=3 August 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200803022449/https://books.google.com/books?id=X5sa90AEvi0C&pg=PA211|url-status=live}} [331] => [332] => Kosovská vláda vykazuje závažné nedostatky v koordinaci místních a státních policejních složek bojujících proti mezinárodnímu zločinu v zemi. Od roku 2018 bylo např. pozorováno, že kosovská policie provádí razie ve skladech a lékárnách v [[Priština|Prištině]] a [[Kosovska Mitrovica|Mitrovici]] bez předchozího varování nebo koordinace s městskými orgány činnými v trestním řízení. Pašování zboží, střelných zbraní i nelegálních drog je hlavní překážkou hospodářského rozvoje Kosova a jeho mezinárodního uznání.[https://rs.n1info.com/english/news/kosovo-police-fire-tear-gas-to-disperse-crowd-in-mitrovica/ "Kosovo Police fire tear gas to disperse crowd in Mitrovica, one person injured"] {{Wayback|url=https://rs.n1info.com/english/news/kosovo-police-fire-tear-gas-to-disperse-crowd-in-mitrovica/ |date=20211013000000 }}. ''rs.n1info.com''. Retrieved 14 October 2021. [333] => [334] => === Zahraniční vztahy, mezinárodní status a vojenství === [335] => [[Soubor:President_Trump_Participates_in_a_Signing_Ceremony_(50305615147).jpg|vpravo|náhled|Kosovský premiér Avdullah Hoti se 4. září 2020 v [[Oválná pracovna|Oválné pracovně Bílého domu]] zúčastnil slavnostního podpisu smlouvy s americkým prezidentem [[Donald Trump|Donaldem Trumpem]] a srbským prezidentem [[Aleksandar Vučić|Aleksandarem Vučićem]].]] [336] => Zahraniční vztahy Kosova jsou vedeny prostřednictvím ministerstva zahraničních věcí v Prištině. Od roku 2020 [[Seznam států a mezinárodních organizací podle postoje k nezávislosti Kosova|uznává]] Republiku Kosovo 97 ze 193 členských států [[Organizace spojených národů|OSN]]. V rámci Evropské unie ji uznává 22 z 27 členů a je potenciálním kandidátem na budoucí rozšíření Evropské unie.[http://www.b92.net/eng/news/politics.php?yyyy=2012&mm=11&dd=26&nav_id=83353 EU 5 "less likely than ever" to recognize Kosovo] {{Wayback|url=http://www.b92.net/eng/news/politics.php?yyyy=2012&mm=11&dd=26&nav_id=83353 |date=20140917000000 }} "B92 – News", Retrieved 31 March 2014[http://ec.europa.eu/enlargement/countries/detailed-country-information/kosovo/index_en.htm Kosovo] {{Wayback|url=http://ec.europa.eu/enlargement/countries/detailed-country-information/kosovo/index_en.htm |date=20120828000000 }}. ec.europa.eu. [[Vláda České republiky]] o uznání nezávislosti Kosova rozhodla v květnu 2008.[http://www.vlada.cz/scripts/detail.php?id=35465 Tisková zpráva na serveru Úřadu vlády ČR, kterou vláda ČR uznává nezávislost Kosova]{{Citace elektronického periodika [337] => | titul = Zpráva o uznání nezávislosti Kosova Českou republikou na blic.co.yu [338] => | url = http://www.blic.co.yu/politika.php?id=42515 [339] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080523211234/http://www.blic.co.yu/politika.php?id=42515 [340] => | datum archivace = 2008-05-23 [341] => | datum přístupu = 2013-09-03 [342] => | nedostupné = ano [343] => }} [344] => [345] => Kosovo je členem mnoha mezinárodních organizací, včetně [[Mezinárodní měnový fond|Mezinárodního měnového fondu]], [[Světová banka|Světové banky]], [[Mezinárodní silniční a dopravní unie]], Rady pro regionální spolupráci, Rozvojové banky, [[Rada Evropy|Rady Evropy]], [[Benátská komise|Benátské komise]] a [[Evropská banka pro obnovu a rozvoj|Evropské banky pro obnovu a rozvoj]].{{cite news|title=Will the EBRD do the right thing for Kosovo, its newest member?|url=http://www.neurope.eu/blog/will-ebrd-do-right-thing-kosovo-its-newest-member/|access-date=11 February 2013|publisher=neurope.eu|date=10 February 2013|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130212081804/http://www.neurope.eu/blog/will-ebrd-do-right-thing-kosovo-its-newest-member|archive-date=12 February 2013}} V roce 2015 chyběly Kosovu tři hlasy k tomu, aby se stalo členem [[UNESCO]], neboť ke vstupu chyběla dvoutřetinová většina.{{cite news|url=https://www.theguardian.com/world/2015/nov/09/kosovo-fails-in-unesco-membership-bid|title=Kosovo fails in UNESCO membership bid|newspaper=Guardian|date=9 November 2015|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171022143509/https://www.theguardian.com/world/2015/nov/09/kosovo-fails-in-unesco-membership-bid|archive-date=22 October 2017}} Asi 24 zemí má v Kosovu diplomatické zastoupení.{{cite web|url=http://www.mfa-ks.net/?page=2,50|title=Foreign Missions in Kosovo|publisher=Ministry of Foreign Affairs of the Republic of Kosovo|access-date=28 April 2016|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160506184551/http://www.mfa-ks.net/?page=2,50|archive-date=6 May 2016}} Kosovo má v zahraničí 24 diplomatických misí a 28 konzulárních zastoupení.{{cite web|url=http://www.mfa-ks.net/?page=2,49|title=Embassies of the Republic of Kosovo|publisher=Ministry of Foreign Affairs of the Republic of Kosovo|access-date=28 April 2016|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160513211823/http://www.mfa-ks.net/?page=2,49|archive-date=13 May 2016}}{{cite web|url=http://www.mfa-ks.net/?page=2,67|title=Consular Missions of the Republic of Kosovo|publisher=Ministry of Foreign Affairs of the Republic of Kosovo|access-date=28 April 2016|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160513154127/http://www.mfa-ks.net/?page=2,67|archive-date=13 May 2016}} [346] => [347] => Vztahy s Albánií jsou zvláštním případem vzhledem k tomu, že obě země mají stejný jazyk a kulturu. Albánština je jedním z úředních jazyků Kosova. Albánie má velvyslanectví v hlavním městě Prištině a Kosovo velvyslanectví v Tiraně. V roce 1992 byla Albánie jedinou zemí, jejíž parlament hlasoval pro uznání Kosovské republiky. Albánie byla také jednou z prvních zemí, která v únoru 2008 oficiálně oznámila uznání Kosovské republiky. [348] => [[Soubor:Kosovo_Security_Force_FSK-KSF.jpg|náhled|Kosovské bezpečnostní síly jsou vojenskou složkou Kosova a v budoucnu usilují o vstup do NATO.]] [349] => [[Světový index míru]] v roce 2020 řadil Kosovo na 85. místo ze 163 zemí. Největší problémy Kosova byly identifikovány v oblastech probíhajících konfliktů a společenské bezpečnosti, které jsou ovlivněny vztahy Kosova se sousedy a jeho domácí společenskou a politickou stabilitou.{{cite book|title=Global Peace Index 2020: Measuring Peace in a Complex World|url=http://visionofhumanity.org/reports|archive-url=https://web.archive.org/web/20170319170234/http://visionofhumanity.org/reports/|url-status=dead|archive-date=2017-03-19|format=PDF|publisher=Institute for Economics & Peace|place=Sydney|year=2020}} [350] => [351] => Kosovskou armádou jsou Kosovské bezpečnostní síly. Titul vrchního velitele armády zastává prezident. V Kosovských bezpečnostních silách mohou sloužit občané starší 18 let. Příslušníci těchto sil jsou chráněni před diskriminací na základě pohlaví nebo etnického původu.{{cite act|title=Law on Service in the Kosovo Security Force|number=Law No. 03/L-082|language=en|date=13 June 2008|article=Article 3, Section 3(a)|url=http://www.mksf-ks.org/repository/docs/Law%20on%20Service%20in%20the%20KSF.pdf|access-date=7 July 2016|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160504213923/http://mksf-ks.org/repository/docs/Law%20on%20Service%20in%20the%20KSF.pdf|archive-date=4 May 2016}} {{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://mksf-ks.org/repository/docs/Law%20on%20Service%20in%20the%20KSF.pdf |datum přístupu=2022-04-07 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160504000000/https://web.archive.org/web/20160504213923/http://mksf-ks.org/repository/docs/Law%20on%20Service%20in%20the%20KSF.pdf |datum archivace=2016-05-04 }} Severoatlantická aliance (NATO) pod vedením Kosovských sil ([[KFOR]]) a Kosovských ochranných sborů (KPC) v roce 2008 zahájila přípravy na vytvoření Kosovských bezpečnostních sil. V roce 2014 bývalý premiér [[Hashim Thaçi]] prohlásil, že se národní vláda rozhodla v roce 2019 zřídit ministerstvo obrany a oficiálně transformovat Kosovské bezpečnostní síly na Kosovské ozbrojené síly, armádu, která by splňovala všechny standardy členů [[Severoatlantická aliance|NATO]] s cílem vstoupit do aliance v budoucnu.{{cite news|title=Kosovo to create national army of 5,000 soldiers|url=http://uk.reuters.com/article/uk-kosovo-army-idUKBREA231E620140304|access-date=28 May 2014|work=Reuters|date=4 March 2014|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140309202553/http://uk.reuters.com/article/2014/03/04/uk-kosovo-army-idUKBREA231E620140304|archive-date=9 March 2014}} V prosinci 2018 kosovský parlament zákonem změnil mandát Kosovských bezpečnostních sil a přeměnil je na armádu. Kromě toho zřídil ministerstvo obrany.{{cite news|last=Shehu|first=Bekim|url=https://p.dw.com/p/3A6U7|title=Kosova bëhet me ushtri|language=sq|work=Deutsche Welle|publisher=Deutsche Welle|date=2018-12-14|access-date=2020-09-13|archive-date=7 March 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220307171432/https://www.dw.com/sq/kosova-b%C3%ABhet-me-ushtri/a-46737219|url-status=live}} [352] => [353] => === Právo === [354] => [[Soubor:KP-PK_During_Kosovo_Independence_Parade.JPG|náhled|[[Kosovská policie]] (''Policia e Kosovës'') je hlavním vymáhacím orgánem v Kosovu.]] [355] => Soudní systém Kosova je občanskoprávní systém rozdělený na soudy s běžnou občanskoprávní a trestní jurisdikcí a správní soudy s jurisdikcí pro spory mezi jednotlivci a veřejnou správou. Podle kosovské ústavy se soudní systém skládá z Nejvyššího soudu, který je nejvyšším soudním orgánem, Ústavního soudu a nezávislé instituce státního zastupitelství. Všechny jsou spravovány Soudní radou se sídlem v [[Priština|Prištině]]. [[Kosovská policie]] je hlavním státním bezpečnostním orgánem v zemi. Po vyhlášení nezávislosti Kosova v roce 2008 se tato složka stala vládní agenturou. Agentura vykonává téměř všechny obecné policejní úkoly, jako je vyšetřování trestných činů, hlídkovou činnost, dopravní policii, kontrolu hranic. [356] => [357] => Ahtisaariho plán počítal se dvěma formami mezinárodního dohledu nad Kosovem po jeho osamostatnění, jedním měl být Mezinárodní civilní úřad (ICO), který by monitoroval provádění plánu a měl by širokou škálu pravomocí veta vůči legislativním a exekutivním opatřením, a druhým mise Evropské unie na podporu právního státu v Kosovu ([[EULEX]]), jejímž úkolem by bylo užší rozmístění policejních a civilních zdrojů s cílem rozvíjet policejní a soudní systém Kosova, ale také s vlastními pravomocemi zatýkat a stíhat. Vyhlášením nezávislosti a následnou ústavou byly těmto orgánům přiznány pravomoci, které jim byly přiděleny tímto Ahtisaariho plánem. Vzhledem k tomu, že o plánu nehlasovala Rada bezpečnosti OSN, byl právní status ICO v rámci Kosova závislý na faktické situaci a kosovské legislativě; dohlížela na něj Mezinárodní řídící skupina (ISG) složená z hlavních států, které Kosovo uznaly. Srbsko ani jiné neuznávající státy ji nikdy neuznaly. Proti misi EULEX se zpočátku stavělo i Srbsko, ale její mandát a pravomoci byly koncem roku 2008 Srbskem a Radou bezpečnosti OSN přijaty jako působící pod záštitou pokračujícího mandátu UNMIK, statusově neutrálně, ale s vlastní operační nezávislostí. Existence ICO skončila 10. září 2012 poté, co ISG rozhodla, že Kosovo v podstatě splnilo své závazky podle Ahtisaariho plánu. EULEX pokračuje ve své existenci podle kosovského i mezinárodního práva; v roce 2012 kosovský prezident oficiálně požádal o prodloužení jejího mandátu do roku 2014. Její mandát byl dále prodloužen v letech 2016, 2018 a 2020 a její současný mandát vyprší v červnu 2021. Od roku 2018 byl mandát EULEX značně omezen a nyní plní pouze monitorovací úlohu.{{cite web|url=https://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2018/06/08/eulex-kosovo-new-role-for-the-eu-rule-of-law-mission/|title=EULEX Kosovo: new role for the EU rule of law mission|publisher=European Council|date=2018-06-08|access-date=2021-02-12|archive-date=3 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201203161823/https://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2018/06/08/eulex-kosovo-new-role-for-the-eu-rule-of-law-mission/|url-status=live}} [358] => [359] => === Menšiny === [360] => Vztahy mezi [[Kosovští Albánci|kosovskými Albánci]] a [[Kosovští Srbové|kosovskými Srby]] byly nepřátelské od nástupu nacionalismu na Balkáně v 19. století. V době komunismu v Jugoslávii byli etničtí Albánci a Srbové silně nesmiřitelní, sociologické studie z doby totality ukazují, že etničtí Albánci a Srbové se jen zřídkakdy přijímali jako sousedé nebo přátelé a jen málo z nich uzavíralo mezietnické sňatky.Schabnel, Albrecht; Thakur (ed), Ramesh (ed), 2001. p. 24. Etnické předsudky, stereotypy a vzájemná nedůvěra mezi etnickými Albánci a Srby zůstaly běžné po celá desetiletí.Schabnel, Albrecht; Thakur (ed), Ramesh (ed). ''Kosovo and the Challenge of Humanitarian Intervention: Selective Indignation, Collective Action, and International Citizenship'', New York: The United Nations University, 2001. Pp. 242. Míra nesnášenlivosti a odloučení mezi oběma komunitami v období Tita byla podle sociologů horší než v případě chorvatské a srbské komunity v Jugoslávii, kde také panovalo napětí, ale které mezi sebou udržovaly poněkud bližší vztahy.Schabnel, Albrecht; Thakur (ed), Ramesh (ed). ''Kosovo and the Challenge of Humanitarian Intervention: Selective Indignation, Collective Action, and International Citizenship'', New York: The United Nations University, 2001. Pp. 243. [361] => [362] => Navzdory plánované integraci do kosovské společnosti a uznání v kosovské ústavě se romské, [[Aškalové|aškalské a egyptské]] komunity nadále potýkají s mnoha obtížemi, jako je segregace a diskriminace v oblasti bydlení, vzdělávání, zdravotnictví, zaměstnanosti a sociální péče.{{cite web|url=http://dissidentvoice.org/Articles/Rifati_Kosovo.htm|title=The Roma and "Humanitarian" Ethnic Cleansing in Kosovo|publisher=Dissidentvoice.org|access-date=19 June 2010|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100521004009/http://dissidentvoice.org/Articles/Rifati_Kosovo.htm|archive-date=21 May 2010}} V mnoha táborech po celém Kosovu jsou nadále ubytovány tisíce vnitřně vysídlených osob, které pocházejí z menšinových skupin a komunit.{{cite web|author=Internal Displacement Monitoring Centre (IDMC) – Norwegian Refugee Council|url=http://www.internal-displacement.org/8025708F004CE90B/(httpCountries)/165F03EE03E9D015C1257662005CE095?opendocument&count=10000|title=IDMC, Internally Displaced persons (IDPs) in Kosovo|publisher=Internal-displacement.org|access-date=19 June 2010|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100521044236/http://www.internal-displacement.org/8025708F004CE90B/%28httpCountries%29/165F03EE03E9D015C1257662005CE095?OpenDocument&count=10000|archive-date=21 May 2010}} Protože se předpokládá, že mnoho Romů se během konfliktu postavilo na stranu Srbů a podílelo se na rozsáhlém rabování a ničení albánského majetku, setkávají se podle zprávy Minority Rights Group International Romové s nepřátelstvím Albánců i mimo své místní lokality.{{cite web|author=Internal Displacement Monitoring Centre (IDMC) – Norwegian Refugee Council|url=http://www.internal-displacement.org/8025708F004CE90B/(httpEnvelopes)/B4A8E121B6EA5BBB802570B8005AA863?OpenDocument|title=IDMC: Internal Displacement Monitoring Centre, Countries, Kosovo, Roma, Ashkaelia and Egyptians in Kosovo (2006)|publisher=Internal-displacement.org|access-date=19 June 2010|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110514140932/http://www.internal-displacement.org/8025708F004CE90B/%28httpEnvelopes%29/B4A8E121B6EA5BBB802570B8005AA863?OpenDocument|archive-date=14 May 2011}}{{Clear}} [363] => [364] => === Správní dělení === [365] => Kosovo se dělí do sedmi [[Okruh (územní jednotka)|okruhů]] (albánsky ''rajon'', srbsky ''okrug'') podle kosovských zákonů a dle Bruselské dohody z roku 2013, která stanovila vytvoření nových obcí/opštin s většinovým srbským obyvatelstvem. Okruhy se dále dělí na [[Opštiny v Kosovu|38 opštin]] (albánsky: {{cizojazyčně|sq|''komunë''}}, srbsky: {{cizojazyčně|sr|''општина''/''opština''}} ). Největším a nejlidnatějším okruhem Kosova je [[Prištinský okruh]] s hlavním městem Prištinou, který má rozlohu 2 470 km2 (953,67 km2) a 477 312 obyvatel. [366] => {| style="background:none;" cellspacing="3px" align="center" [367] => |[[Soubor:Districts of Kosovo.png|náhled]] [368] => | [369] => | [370] => {| class="sortable wikitable" style="margin-top:7px; margin-right:0; background:none; text-align:left; font-size:90%;" [371] => !okruh [372] => !sídlo [373] => !plocha (km2) [374] => !obyvatelstvo [375] => |- [376] => |[[Pećský okruh]] [377] => |[[Peć]] [378] => | style="text-align:right;padding-right:2px" |1365 [379] => | style="text-align:right;padding-right:2px" |174 235 [380] => |- [381] => |[[Kosovskomitrovický okruh]] [382] => |[[Kosovska Mitrovica|Mitrovica]] [383] => | style="text-align:right;padding-right:2px" |2077 [384] => | style="text-align:right;padding-right:2px" |272 247 [385] => |- [386] => |[[Prištinský okruh]] [387] => |[[Priština]] [388] => | style="text-align:right;padding-right:2px" |2470 [389] => | style="text-align:right;padding-right:2px" |477 312 [390] => |- [391] => |[[Gnjilanský okruh]] [392] => |[[Gnjilane]] [393] => | style="text-align:right;padding-right:2px" |1206 [394] => | style="text-align:right;padding-right:2px" |180 783 [395] => |- [396] => |[[Đakovický okruh]] [397] => |[[Đakovica]] [398] => | style="text-align:right;padding-right:2px" |1129 [399] => | style="text-align:right;padding-right:2px" |194 672 [400] => |- [401] => |[[Prizrenský okruh]] [402] => |[[Prizren]] [403] => | style="text-align:right;padding-right:2px" |1397 [404] => | style="text-align:right;padding-right:2px" |331 670 [405] => |- [406] => |[[Uroševacký okruh]] [407] => |[[Uroševac]] [408] => | style="text-align:right;padding-right:2px" |1030 [409] => | style="text-align:right;padding-right:2px" |185 806 [410] => |- [411] => |} [412] => | [413] => | [414] => |} [415] => {{Clear}}Z 38 opštin je 10 tzv. srbských, kterých jsou v procesu vytváření komunitou a zahrnují přibližně 90 % srbského obyvatelstva v Kosovu. V níže uvedeném seznamu jsou označeny hvězdičkou. (První jméno je albánské a druhé je srbské).{{Citace elektronické monografie|url=http://kk.rks-gov.net/ |titul=List of websites of the Municipalities of Kosovo}} [416] => {{Sloupce|3| [417] => # [[Dečani|Deçan / Dečani]] [418] => # [[Dragaš|Dragash / Dragaš]] [419] => # [[Drenas|Drenas / Glogovac]] [420] => # [[Uroševac|Ferizaj / Uroševac]] [421] => # [[Fushë Kosovë|Fushë Kosovë / Kosovo Polje]]* [422] => # [[Gjakovë|Gjakova / Đakovica]] [423] => # [[Gjilan|Gjilan / Gnjilane]] [424] => # [[Gračanica|Gracanicë / Gračanica]] [425] => # [[Elez Han|Hani i Elezit / Elez Han]] [426] => # [[Istok|Istog / Istok]] [427] => # [[Junik|Junik / Junik]] [428] => # [[Kačanik|Kaçanik / Kačanik]] [429] => # [[Kosovska Kamenica|Kamenicë / Kosovska Kamenica]] [430] => # [[Klina|Kline / Klina]] [431] => # [[Klokot|Kllokot / Klokot-Vrbovac*]] [432] => # [[Leposavić|Leposaviq / Leposavić]] [433] => # [[Lipljan|Lipjan / Lipljan]] [434] => # [[Mališevo|Malishevë / Mališevo]] [435] => # [[Mamuša|Mamush / Mamuša]] [436] => # [[Severní Mitrovica|Mitrovicë Veriore / Severna Mitrovica]]* [437] => # [[Kosovska Mitrovica|Mitrovicë / Kosovska Mitrovica]] [438] => # [[Novo Brdo|Novobërdë / Novo Brdo]]* [439] => # [[Obilić|Obiliç / Obilić]] [440] => # [[Rahovec|Rahovec / Orahovac]] [441] => # [[Parteš|Partesh /Parteš]]* [442] => # [[Peć|Pejë / Peć]] [443] => # [[Podujevë|Podujevë / Podujevo]] [444] => # [[Priština|Prishtinë / Priština]] [445] => # [[Prizren|Prizren / Prizren]] [446] => # [[Ranilug|Ranillug / Ranilug]]* [447] => # [[Srbica|Skenderaj / Srbica]] [448] => # [[Štrpce|Shtërpcë / Štrpce]]* [449] => # [[Štimlje|Shtime / Štimlje]] [450] => # [[Suva Reka|Suharekë / Suva Reka]] [451] => # [[Vitina|Viti / Vitina]] [452] => # [[Vučitrn|Vushtrri / Vučitrn]] [453] => # [[Zubin Potok|Zubin Potok / Zubin Potok]]* [454] => # [[Zvečan|Zveçan / Zvečan]]* [455] => }} [456] => [457] => === Mezinárodní status === [458] => {{Podrobně|Seznam států a mezinárodních organizací podle postoje k nezávislosti Kosova}} [459] => [[Soubor:CountriesRecognizingKosovo.svg|náhled|upright=1.6|Mapa států dle jejich stanoviska k vyhlášení nezávislosti Kosova (k únoru 2021):{{legenda|#808080|Kosovo}} {{legenda|#22B14C|Státy, které uznaly nezávislost Kosova}} {{legenda|#ccc|Státy, které neuznaly nezávislost Kosova}} {{legenda|#C83737|Státy, které nejprve uznaly nezávislost Kosova, ale později ji stáhly}} |alt=|400px]] [460] => K listopadu 2019 nezávislost Kosova uznává 93 z 193 členských států [[Organizace spojených národů|OSN]][[Seznam států a mezinárodních organizací podle postoje k nezávislosti Kosova#St.C3.A1ty.2C kter.C3.A9 uznaly Kosovo|Seznam států a mezinárodních organizací podle postoje k nezávislosti Kosova]] [461] => {{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://kossev.info/dacic-togo-is-the-15th-country-to-annul-its-recognition-of-kosovo-we-ll-keep-going-until-they-realize-that-they-have-to-compromise/ |datum přístupu=2019-09-08 |url archivu=https://web.archive.org/web/20190826205356/https://kossev.info/dacic-togo-is-the-15th-country-to-annul-its-recognition-of-kosovo-we-ll-keep-going-until-they-realize-that-they-have-to-compromise/ |datum archivace=2019-08-26 }} zemí a většina členů Evropské unie (22 z 27) včetně [[Spojené království|Spojeného království]]{{Citace elektronického periodika [462] => | příjmení = [463] => | jméno = [464] => | odkaz na autora = [465] => | titul = Odpověď Srbů Česku: Odvolali kvůli Kosovu velvyslance [466] => | url = http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=606106 [467] => | datum vydání = 23. 5. 2008 [468] => | datum aktualizace = [469] => | datum přístupu = [470] => | periodikum = Aktuálně.cz [471] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [472] => | vydavatel = Economia [473] => | odkaz na vydavatele = Economia [474] => | místo = Praha [475] => | jazyk = česky [476] => }}, [[Francie]] a [[Itálie]]. Slovy ministryně zahraničí [[Condoleezza Riceová|Riceové]] uznaly oficiální samostatnost Kosova i [[Spojené státy americké|Spojené státy]]. S nimi také [[Turecko]].[http://www.ceskenoviny.cz/svet/index_view.php?id=297604 USA uznaly nezávislost Kosova], [[Česká tisková kancelář|ČTK]], 18. 2. 2008 V říjnu 2008 nezávislost Kosova uznaly i [[Černá Hora]] a [[Severní Makedonie]], dosavadní spojenci Srbska.[Nezávislé Kosovo uznali i spojenci Srbska Černá Hora a Makedonie], iDnes.cz, 10. 10. 2008, ČTK Česká republika slovy ministra zahraničí [[Karel Schwarzenberg|Karla Schwarzenberga]] uznání nezávislosti Kosova podmínila uznáním většiny evropských zemí a v případě zodpovědného chování nejvyšších kosovských činitelů.[http://www.ceskenoviny.cz/svet/index_view.php?id=297596 Schwarzenberg: Kosovo uznáme, až tak učiní valná většina států EU], ČTK, 18. 2. 2008 Vláda o uznání nezávislosti Kosova rozhodla dne [[21. květen|21. května]] [[2008]] na výjezdním zasedání v [[Teplice|Teplicích]].{{Citace elektronického periodika |titul=Zpráva o uznání nezávislosti Kosova Českou republikou na blic.co.yu |url=http://www.blic.co.yu/politika.php?id=42515 |datum přístupu=2013-09-03 |url archivu= https://web.archive.org/web/20080523211234/http://www.blic.co.yu/politika.php?id=42515 |datum archivace= 2008-05-23 |nedostupné= ano }} [477] => [478] => Proti uznání samostatného státu Kosovo vystupují kromě Srbska samotného a jeho tradičního spojence [[Rusko|Ruska]] dále například [[Řecko]], [[Španělsko]], [[Kypr]], [[Rumunsko]], [[Slovensko]], většinou země, které se obávají podpory [[Separatismus|separatistických]] nálad u menšin na svém území.Slačák (2010), s. 55–56 [479] => [480] => 8. října 2008 schválilo [[Valné shromáždění OSN|Valné shromáždění]] [[Organizace spojených národů|OSN]] žádost Srbska, aby legálnost vyhlášení nezávislosti Kosova přezkoumal [[mezinárodní soudní dvůr]] v [[Haag]]u{{Citace elektronického periodika [481] => | příjmení = [482] => | jméno = [483] => | odkaz na autora = [484] => | titul = OSN poslala kauzu Kosovo k haagskému soudu [485] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/osn-poslala-kauzu-kosovo-k-haagskemu-soudu/r~i:article:618804/ [486] => | datum vydání = 2008-10-08 [487] => | datum aktualizace = [488] => | datum přístupu = [489] => | periodikum = Aktuálně.cz [490] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [491] => | vydavatel = Economia [492] => | odkaz na vydavatele = Economia [493] => | jazyk = česky [494] => }}, který 22. července 2010 rozhodl, že vyhlášením nezávislosti nebylo porušeno mezinárodní právo.{{Citace elektronické monografie [495] => | příjmení = [496] => | jméno = [497] => | odkaz na autora = [498] => | titul = Soud v Haagu: Kosovo je legitimní stát [499] => | url = http://www.lidovky.cz/soud-v-haagu-kosovo-je-legitimni-stat-dwj-/ln_noviny.asp?c=A100723_000107_ln_noviny_sko&klic=238060&mes=100723_0 [500] => | datum vydání = 2010-07-23 [501] => | datum aktualizace = [502] => | datum přístupu = 2010-08-20 [503] => | vydavatel = lidovky.cz [504] => | místo = [505] => | jazyk = česky [506] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100725031827/http://www.lidovky.cz/soud-v-haagu-kosovo-je-legitimni-stat-dwj-/ln_noviny.asp?c=A100723_000107_ln_noviny_sko&klic=238060&mes=100723_0 [507] => | datum archivace = 2010-07-25 [508] => | nedostupné = ano [509] => }} V prosinci [[2014]] se Kosovská republika stala řádným členem [[Mezinárodní olympijský výbor|Mezinárodního olympijského výboru]].http://sport.lidovky.cz/neni-v-osn-ale-na-olympiadu-kosovo-smi-srbsko-uz-nema-silu-vzdorovat-1gx-/ostatni-sporty.aspx?c=A141210_204748_ln-sport-ostatni_makr [[Evropská unie]] má v Kosovu tzv. zvláštního reprezentanta (''European Union Special Representative'', EUSR). Tuto funkci zastávala od 20. července 2016 do konce července 2020 [[Bulharsko|bulharská]] [[diplomat]]ka Natalja Apostolova. Jak oznámila [[Rada Evropské unie]], byl na období od 1. srpna 2020 do 31. července 2021 pro tento post určen [[Česko|český]] diplomat Tomáš Szunyog. [510] => [511] => === Kontroverze nezávislosti === [512] => Podporu samostatnosti Kosova přirovnávají její mnozí odpůrci k nové [[Mnichovská dohoda|mnichovské dohodě]], protože jde podle nich o mezinárodní nátlak, rozhodnutí o rozbití Srbska na etnickém principu, podpora [[Separatismus|separatismu]] a případná hrozba dalšího válečného konfliktu.Štěpán Kotrba: [http://www.blisty.cz/art/39124.html Kosovo: Země Dohody i země Osy podepisují nový Mnichov]{{Citace elektronického periodika |titul=Czech diplomat likens Kosovo crisis to Munich 1938 |url=http://www.b92.net/eng/news/politics-article.php?yyyy=2008&mm=02&dd=03&nav_id=47440 |datum přístupu=2013-09-03 |url archivu= https://web.archive.org/web/20080207043618/http://www.b92.net/eng/news/politics-article.php?yyyy=2008&mm=02&dd=03&nav_id=47440 |datum archivace= 2008-02-07 |nedostupné= ano }}Stanislav Kliment: [http://publica.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=426&Itemid=37 Mnichované] {{Wayback|url=http://publica.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=426&Itemid=37 |date=20080228201006 }}Mary Mostert: [http://www.renewamerica.us/columns/mostert/080224 Bush's Kosovo policy, like Chamberlain's Munich policy, could lead to war] {{Wayback|url=http://www.renewamerica.us/columns/mostert/080224 |date=20090211221209 }} Toto srovnání je však kontroverzní, zejména kvůli odlišnému historickému vývoji a situaci v [[Sudety|Sudetech]] roku 1938, chybějícímu prvku jakým bylo v Mnichově „zachraňování míru ustupováním Hitlerovi“{{Citace periodika [513] => | příjmení1 = Slačálek [514] => | jméno1 = Ondřej [515] => | odkaz_na_autora1 = Ondřej Slačálek [516] => | titul = Mnichovský příběh Kosova [517] => | periodikum = Mezinárodní vztahy [518] => | ročník = 2010 [519] => | číslo = 4 [520] => | strany = 54–59 [521] => | url = https://mv.iir.cz/article/download/387/395 [522] => }} {{Wayback|url=https://mv.iir.cz/article/download/387/395 |date=20220617042049 }} i odlišnému výsledku, kterým nebyl samostatný stát, ale [[Sudetoněmecká území|anexe území Německem]]. [523] => [524] => V Česku se proti uznání nezávislosti vyjádřili například prezident [[Václav Klaus]],[http://www.novinky.cz/clanek/133389-klaus-nepodporuje-uznani-kosova.html Klaus nepodporuje uznání Kosova] {{Wayback|url=http://www.novinky.cz/clanek/133389-klaus-nepodporuje-uznani-kosova.html |date=20090107130041 }}, novinky.cz, 17. 2. 2008 [[Jiří Paroubek]], [[Miloš Zeman]], [[Miloslav Ransdorf]],[http://zpravy.idnes.cz/nezavislost-kosova-vzbudila-nadseni-i-odpor-f3e-/zahranicni.asp?c=A080217_180432_zahranicni_dp Nezávislost Kosova vzbudila nadšení i odpor], iDnes.cz, 17. 2. 2008 z řad českých občanů se proti uznání Kosova zformovalo několik petičních výborů.[http://www.blisty.cz/2008/5/22/art40684.html Vláda nemohla uznání Kosova lépe načasovat] {{Wayback|url=http://www.blisty.cz/2008/5/22/art40684.html |date=20080530161554 }}, [[Britské listy]], [[22. květen|22. května]] [[2008]] Prezident Klaus dva dny po českém uznání nezávislosti vyjádřil podporu Srbsku přijetím srbského velvyslance{{Citace elektronické monografie [525] => | příjmení = [526] => | jméno = [527] => | odkaz na autora = [528] => | titul = Stydím se, řekl Klaus o uznání Kosova [529] => | url = http://zpravy.idnes.cz/stydim-se-rekl-klaus-o-uznani-kosova-dvd-/domaci.asp?c=A080523_203033_domaci_dp [530] => | datum vydání = [531] => | datum aktualizace = 23. května 2008 [532] => | datum přístupu = [533] => | vydavatel = iDNES.cz [534] => | místo = [535] => | jazyk = česky [536] => }} a ujistil ho, že „na vztazích Čechů k Srbům se nic nemění.{{Citace elektronické monografie [537] => | příjmení = [538] => | jméno = [539] => | odkaz na autora = [540] => | titul = Václav Klaus: Jak jsem se styděl [541] => | url = http://zpravy.idnes.cz/vaclav-klaus-jak-jsem-se-stydel-dm²-/domaci.asp?c=A080524_112500_domaci_klu [542] => | datum vydání = [543] => | datum aktualizace = 24. května 2008 [544] => | datum přístupu = [545] => | vydavatel = iDNES.cz [546] => | místo = [547] => | jazyk = česky [548] => }} V roce 2015 Miloš Zeman v rozhovoru pro srbský deník ''Večernje novosti'' představu Kosova jako nebezpečného [[Precedens|precedentu]] prezentoval slovy: „''uznání nezávislosti Kosova otevřelo [[Pandořina skříňka|Pandořinu skříňku]] a zahájilo nebezpečný proces překreslování hranic na celém světě''“.[http://zpravy.idnes.cz/kosovsky-vicepremier-tha-i-je-valecny-zlocinec-prohlasil-zeman-psz-/zahranicni.aspx?c=A150430_120417_zahranicni_ert Zeman: Nezávislost Kosova jsem nikdy neuznal a Thaçi je válečný zločinec] [549] => [550] => Někteří představitelé Albánie a Kosova se vyjádřili v tom smyslu, že jejich cílem je sjednocení všech Albánců do jednoho státu, tzv. [[Velká Albánie|Velké Albánie]], což bylo i konečným cílem [[Kosovská osvobozenecká armáda|UÇK]] před [[Operace Spojenecká síla|bombardováním Jugoslávie]]. Ideu sloučit Kosovo s Albánií vyjádřil např. bývalý mluvčí UÇK, nyní předseda kosovského parlamentu, [[Jakup Krasniqi]], nebo albánský premiér [[Sali Berisha]].{{Citace elektronické monografie [551] => | příjmení = [552] => | jméno = [553] => | odkaz na autora = [554] => | titul = Šéf kosovského parlamentu podpořil ideu Velké Albánie [555] => | url = http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/188125-sef-kosovskeho-parlamentu-podporil-ideu-velke-albanie.html [556] => | datum vydání = 2010-01-01 [557] => | datum přístupu = 2010-06-16 [558] => | periodikum = Novinky.cz [559] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [560] => | vydavatel = Borgis [561] => | jazyk = česky [562] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100104105536/http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/188125-sef-kosovskeho-parlamentu-podporil-ideu-velke-albanie.html [563] => | datum archivace = 2010-01-04 [564] => | nedostupné = ano [565] => }} [566] => [567] => == Ekonomika == [568] => {{Podrobně|Ekonomika Kosova}} [569] => [[Soubor:Kosovo-lignite.jpg|vpravo|náhled|Kosovo má páté největší zásoby [[Hnědé uhlí|lignitu]] na světě.]] [570] => [[Ekonomika Kosova|Hospodářství Kosova]] je přechodnou ekonomikou. Utrpělo v důsledku kombinace politických otřesů, srbského propouštění kosovských zaměstnanců a následných [[Válka v Jugoslávii|jugoslávských válek]]. Navzdory klesající zahraniční pomoci hrubý domácí produkt od vyhlášení nezávislosti většinou rostl. A to i přes finanční [[Velká recese|krizi v letech 2007–2008]] a následnou [[Dluhová krize v eurozóně|evropskou dluhovou krizi]]. Navíc [[Inflace|míra inflace]] byla nízká. Většina hospodářského rozvoje se odehrávala v odvětvích obchodu, maloobchodu a stavebnictví. Kosovo je vysoce závislé na převodech peněz z [[Diaspora|diaspory]] (většina je v Německu a ve Švýcarsku), [[Přímé zahraniční investice|přímých zahraničních investicích]] a dalších přílivech kapitálu. '' IMF Country Report No 12/100 '' {{cite web |url=http://www.imf.org/external/pubs/ft/scr/2012/cr12100.pdf |title=Archived copy |access-date=4 October 2012 |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20150924054059/http://www.imf.org/external/pubs/ft/scr/2012/cr12100.pdf |archive-date=24 September 2015}} "Unemployment, around 40% of the population, is a significant problem that encourages outward migration and black market activity." V roce 2018 [[Mezinárodní měnový fond]] uvedl, že přibližně šestina obyvatel žije pod hranicí [[Chudoba|chudoby]] a třetina obyvatel v produktivním věku je nezaměstnaná, což je nejvyšší míra nezaměstnanosti v Evropě.{{cite book |title=Republic of Kosovo: Selected Issues |date=2018 |publisher=International Monetary Fund |isbn=978-1-48434-056-1 |page=22 |url=https://books.google.com/books?id=HatMDwAAQBAJ&pg=PA22 |access-date=20 September 2020 |archive-date=28 May 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210528183018/https://books.google.com/books?id=HatMDwAAQBAJ&pg=PA22 |url-status=live }} [571] => [572] => Největšími obchodními partnery Kosova jsou Albánie, Itálie, Švýcarsko, Čína, Německo a Turecko. Jeho oficiální měnou je [[euro]].{{cite web|url=http://www.euinkosovo.org/uk/invest/invest.php |title=Invest in Kosovo – EU Pillar top priorities: privatisation process and focus on priority economic reforms |publisher=Euinkosovo.org |access-date=26 March 2013 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120128203427/http://www.euinkosovo.org/uk/invest/invest.php |archive-date=28 January 2012 }} Kosovská vláda podepsala dohody o volném obchodu s Chorvatskem, Bosnou a Hercegovinou, [[Albánie|Albánií]] a [[Severní Makedonie|Severní Makedonií]].[http://www.b92.net/eng/news/globe-article.php?yyyy=2006&mm=10&dd=02&nav_category=123&nav_id=37090 Croatia, Kosovo sign Interim Free Trade Agreement], [[B92]], 2 October 2006 {{Wayback|url=http://www.b92.net/eng/news/globe-article.php?yyyy=2006&mm=10&dd=02&nav_category=123&nav_id=37090|date=20141006000000}}{{cite web|url=http://www.euinkosovo.org/upload_press/4.06%20-%20UNMIK%20and%20Bosnia%20and%20Herzegovina%20Initial%20Free%20Trade%20Agreement%2017.2.06.pdf |title="UNMIK and Bosnia and Herzegovina Initial Free Trade Agreement". UNMIK Press Release, 17 February 2006 |website=euinkosovo.org |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20160305232527/http://euinkosovo.org/upload_press/4.06%20-%20unmik%20and%20bosnia%20and%20herzegovina%20initial%20free%20trade%20agreement%2017.2.06.pdf |archive-date=5 March 2016 }}{{cite web|url=http://www.kosovo-eicc.org/oek/index.php?page_id=64|archive-url=https://web.archive.org/web/20071010053451/http://www.kosovo-eicc.org/oek/index.php?page_id=64|url-status=dead|archive-date=10 October 2007|title=Oda Eknomike e Kosovės/Kosova Chambre of Commerce – Vision|date=10 October 2007}}{{cite web|url=http://www.buyusa.gov/kosovo/en/doingbusinessinkosovo.html |title=Doing business in Kosovo |publisher=buyusa.gov |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20090713042142/http://www.buyusa.gov/kosovo/en/doingbusinessinkosovo.html |archive-date=13 July 2009}} Kosovo je členem [[CEFTA|Středoevropské zóny volného obchodu]], která byla dohodnuta s [[Mise OSN v Kosovu|Misí OSN v Kosovu]], a má volný obchod s většinou okolních zemí nepatřících do [[Evropská unie|Evropské unie]].{{cite web |url=http://www.itg-rks.com/en-us/Trade-Agreements |title=Trade Agreements |publisher=Kosovo Chamber of Commerce |access-date=23 May 2014 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20140423025541/http://www.itg-rks.com/en-us/Trade-Agreements |archive-date=23 April 2014}} [573] => [574] => [[Soubor:Trepca_Miners_(24876825).jpeg|vlevo|náhled|Dělníci v dolech [[Trepča]] v roce 2011]] [575] => [[Sekundární sektor]] se na [[Hrubý domácí produkt|hrubém domácím produktu]] v roce 2009 podílel 22,60 % a celkově zaměstnával 800 000 pracovníků. Důvodů této stagnace je několik, od po sobě jdoucích okupací, přes politické nepokoje až po [[Válka v Kosovu|válku v Kosovu]] v roce 1999.Asllan, Pushka. "Gjeografia 12". Libri Shkollor (2005). p. 77. Za jedno z odvětví s největším potenciálem rozvoje je považováno odvětví elektroenergetiky.{{cite web|title=Projekti Energjetik i Kosovës|url=http://siteresources.worldbank.org/INTENERGY2/Resources/Report_of_the_independent_Expert_Panel_in_ALBANIAN.pdf|publisher=World Bank|access-date=2 March 2014|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140303201600/http://siteresources.worldbank.org/INTENERGY2/Resources/Report_of_the_independent_Expert_Panel_in_ALBANIAN.pdf|archive-date=3 March 2014}} V dubnu 2020 vyhlásilo Kosovo se státem vlastněným provozovatelem přenosové soustavy KOSTT nezávislost na srbském provozovateli přenosu elektřiny Elektromreža Srbije, a to na základě hlasování [[Evropská síť provozovatelů přenosových soustav elektřiny|Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav elektřiny]] (ENTSO-E), což Kosovu otevřelo cestu k tomu, aby se stalo nezávislou regulační zónou pro elektřinu. Hlasování potvrdilo, že mezi ENTSO-E a společností KOSTT bude podepsána dohoda o připojení, která umožní společnosti KOSTT připojit se k dalším 42 provozovatelům přenosových soustav. Společný energetický blok mezi Kosovem a Albánií je v provozu po uzavření dohody, jenž byla podepsána v prosinci 2019.{{cite web|title=Kostt gains independence from Serbia|url=https://prishtinainsight.com/kostt-gains-independence-from-serbian-electricity-transmission-system/|website=Prishtinainsight.com|date=21 April 2020|access-date=21 April 2020|archive-date=22 April 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200422065634/https://prishtinainsight.com/kostt-gains-independence-from-serbian-electricity-transmission-system/|url-status=live}} Díky této dohodě si nyní Albánie a Kosovo budou moci vyměňovat elektrické rezervy, což by mělo Kosovu přinést úspory ve výši 4 milionů eur ročně.{{cite web|title=Kosovos electricity transmission system becomes independent from serbia|url=https://exit.al/en/2020/04/21/kosovos-electricity-transmission-system-becomes-independent-from-serbia/|website=Exit.al|date=21 April 2020|access-date=21 April 2020|archive-date=3 August 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200803003247/https://exit.al/en/2020/04/21/kosovos-electricity-transmission-system-becomes-independent-from-serbia/|url-status=live}} Kosovo má velké zásoby [[Olovo|olova]], [[Zinek|zinku]], stříbra, [[nikl]]u, [[kobalt]]u, [[Měď|mědi]], [[Železo|železa]] a [[bauxit]]u.{{cite web|title=Kosovo: Natural resources key to the future, say experts|url=http://www.adnkronos.com/AKI/English/Business/?id=1.0.1683003038|website=adnkronos.com|access-date=17 March 2011|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110707084602/http://www.adnkronos.com/AKI/English/Business/?id=1.0.1683003038|archive-date=7 July 2011}} Země má páté největší zásoby [[Hnědé uhlí|lignitu]] na světě a třetí v Evropě.{{cite web|title=Lignite Mining Development Strategy|url=http://www.esiweb.org/pdf/bridges/kosovo/10/11.pdf|website=esiweb.org|language=en|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100617082054/http://esiweb.org/pdf/bridges/kosovo/10/11.pdf|archive-date=17 June 2010|access-date=14 April 2017}} Podle odhadů Správy dolů a nerostných surovin a [[Světová banka|Světové banky]] mělo Kosovo v roce 2005 nerostné suroviny v hodnotě 13,5 miliardy eur.{{cite web|title=World Bank survey puts Kosovo's mineral resources at 13.5bn euros|url=http://kosovareport.blogspot.com/2005/01/world-bank-survey-puts-kosovos-mineral.html|website=kosovareport.com|date=28 January 2005|access-date=17 March 2011|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110708045606/http://kosovareport.blogspot.com/2005/01/world-bank-survey-puts-kosovos-mineral.html|archive-date=8 July 2011}}[[Soubor:Rahovec_Grapes_and_Wine.JPG|náhled|Hrozny z údolí [[Orahovac]].]] [576] => [[Primární sektor]] je založen na malých až středně velkých rodinných rozptýlených jednotkách.{{cite web|title=Kosovo – Bilateral relations in agriculture|url=https://ec.europa.eu/agriculture/sites/agriculture/files/bilateral-relations/pdf/kosovo_en.pdf|language=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170415103940/https://ec.europa.eu/agriculture/sites/agriculture/files/bilateral-relations/pdf/kosovo_en.pdf|archive-date=15 April 2017}} Celkem 53 % rozlohy země tvoří zemědělská půda, 41 % lesy a lesní půda a 6 % ostatní půda.{{cite web|title=5. Agriculture|url=http://enrin.grida.no/htmls/kosovo/SoE/agricult.htm|website=henrin.grida.no|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010131705/http://enrin.grida.no/htmls/kosovo/SoE/agricult.htm|archive-date=10 October 2017}} Orná půda je využívána především pro pěstování kukuřice, pšenice, dále jako pastviny, louky a vinice. Podílí se téměř 35 % na tvorbě HDP včetně lesního hospodářství. V Kosovu se tradičně pěstuje [[víno]], [[vinařství]] je úspěšné a po válce se rozvíjí. Hlavním srdcem kosovského vinařství je Orahovac, kde se vyprodukuje miliony litrů vína. Mezi hlavní odrůdy patří [[Rulandské modré]], [[Merlot]] a [[Chardonnay]]. Kosovo vyváží vína do [[Německo|Německa]] a Spojených států amerických.{{cite news|title=Kosovo's wines flowing again|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-15401459|access-date=29 October 2011|newspaper=BBC News|date=29 October 2011|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20111029172442/http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-15401459|archive-date=29 October 2011}} V dobách "slávy" vinařského průmyslu se hrozny pěstovaly z vinic o rozloze 9 000 ha, rozdělených do soukromého a veřejného vlastnictví, které se rozkládaly především na jihu a západě Kosova. Čtyři státní vinařské závody nebyly ani tak "vinařstvími", jako spíše "továrnami na víno". Pouze zařízení v Rahovci, kterému patřilo přibližně 36 % celkové plochy vinic, mělo kapacitu přibližně 50 milionů litrů ročně. Většina produkce vína byla určena na vývoz. Na vrcholu v roce 1989 činil vývoz ze závodu Rahovec 40 milionů litrů a byl distribuován především na německý trh.{{cite web|title= Investing in Kosovo – Vineyards|url= http://www.eciks.org/english/publications/investing_in_kosovo/content/iguide_3.html|url-status=dead|archive-url= https://web.archive.org/web/20130404212338/http://www.eciks.org/english/publications/investing_in_kosovo/content/iguide_3.html|archive-date= 4 April 2013|df= dmy-all|access-date= 15 January 2017}} [577] => [578] => === Turistika === [579] => [[Soubor:Brezovica_run.jpg|náhled|Lyžařské středisko Brezovica je jednou z nejnavštěvovanějších zimních turistických destinací v Kosovu.]] [580] => Přírodní hodnoty Kosova představují kvalitní zdroje cestovního ruchu. Popis potenciálu Kosova v oblasti cestovního ruchu úzce souvisí s jeho geografickou polohou, v centru [[Balkán|Balkánského poloostrova]] v [[Jihovýchodní Evropa|jihovýchodní Evropě]]. Představuje křižovatku cest, která historicky sahá až do [[starověk]]u. Kosovo slouží jako spojnice mezi [[Střední Evropa|střední]] a [[Jižní Evropa|jižní Evropou]] a [[Jaderské moře|Jaderským]] a [[Černé moře|Černým mořem]]. Hornatý západ a jihovýchod Kosova má velký potenciál pro zimní turistiku. Lyžuje se v zimním středisku Brezovica na [[Šar planina|Šar planině]].{{cite web|title= Investing in Kosovo|url= http://www.eciks.org/english/publications/InvestinginKosovo_2011_Web.pdf|page= 15|access-date= 27 February 2014|url-status=dead|archive-url= https://web.archive.org/web/20131104072918/http://www.eciks.org/english/publications/InvestinginKosovo_2011_Web.pdf|archive-date= 4 November 2013|df= dmy-all}} [581] => [582] => Kosovo je obecně bohaté na různé topografické prvky, včetně vysokých hor, [[Jezero|jezer]], [[Soutěska|kaňonů]], strmých skalních útvarů a řek. Lyžařské středisko Brezovica je díky blízkosti letiště v Prištině (60 km) a mezinárodního letiště ve Skopje (70 km) možným cílem zahraničních turistů. Mezi další významné atrakce patří hlavní město Priština, historická města Prizren, Peja a Gjakova, ale také Ferizaj a Gjilan. [583] => [584] => List [[The New York Times|New York Times]] zařadil Kosovo v roce 2011 na seznam 41 míst, která stojí za to navštívit.{{cite news | url=http://travel.nytimes.com/2011/01/09/travel/09where-to-go.html | work=The New York Times | title=The 41 Places to Go in 2011 | date=7 January 2011 | url-status=dead | archive-url=https://web.archive.org/web/20120111202331/http://travel.nytimes.com/2011/01/09/travel/09where-to-go.html | archive-date=11 January 2012 | df=dmy-all | access-date=20 March 2017 }}{{cite web |url=http://www.diplomatmagazine.co.uk/index.php?option=com_content&view=article&id=510&Itemid&ed=22 |title= Picturesque Kosovo | website = Diplomat | date = 2 August 2012 |access-date=16 December 2011 |url-status=dead |archive-url=https://archive.today/20120804085239/http://www.diplomatmagazine.co.uk/index.php?option=com_content&view=article&id=510&Itemid&ed=22 |archive-date=4 August 2012}} [585] => [586] => === Doprava === [587] => {{Viz též|Dálnice v Kosovu}} [588] => [589] => [[Soubor:Prishtina_International_Airport_"Adem_Jashari"_Limak_Kosovo.jpg|vpravo|náhled|Mezinárodní letiště Priština (PRN) odbaví ročně více než 2,1 milionu cestujících.]] [590] => V současnosti jsou v Kosovu dvě hlavní dálnice: R7 spojující Kosovo s Albánií a R6 spojující Prištinu s makedonskou hranicí u Elez Hanu. Výstavba nové dálnice R7.1 byla zahájena v roce 2017. [591] => [592] => Dálnice R7 (součást albánsko-kosovské dálnice) spojuje Kosovo s albánským jadranským pobřežím v [[Drač]]i. Po dokončení projektu zbývajícího úseku [[Evropská silnice E80|evropské trasy E80]] z Prištiny do [[Merdare]] spojí dálnice Kosovo prostřednictvím stávající dálnice evropské trasy (E80) s panevropským koridorem X ([[Evropská silnice E75|E75]]) u [[Niš]]e v Srbsku. Dálnice R6 je součástí [[Evropská silnice E65|E65]], je druhou dálnicí budovanou v regionu a spojuje hlavní město Prištinu s hranicí se Severní Makedonií u [[Elez Han]]u, která je vzdálená asi 20 km od [[Skopje]]. Výstavba dálnice byla zahájena v roce 2014 a dokončena byla v roce 2018. [593] => [594] => Dopravce Trainkos provozuje denně osobní vlaky na dvou trasách: Priština – [[Kosovo Polje|Fushë Kosovë]] – [[Pejë]] a dále pak Priština – Fushë Kosovë – Ferizaj – makedonská Skopje (druhá z nich ve spolupráci s [[Makedonské železnice|Makedonskými železnicemi]]).{{Cite web|title=Transporti i udhëtarëve|url=http://www.trainkos.com/sherbimet/transporti-i-udhetareve/|access-date=2021-05-28|publisher=[[Trainkos]]|language=sq-AL|archive-date=16 May 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210516212413/https://www.trainkos.com/sherbimet/transporti-i-udhetareve/|url-status=live}} Kromě toho Srbija Voz, dceřiná společnost [[Srbské železnice|Srbských železnic]], provozuje vlakovou dopravu z [[Kraljevo|Kraljeva]] v Srbsku do [[Severní Mitrovica|Severní Mitrovice]].{{Cite web|title=Red vožnje – Kurir|url=https://www.srbvoz.rs/red-voznje-kurir/|access-date=2021-05-28|publisher=[[Srbija Voz]]|language=sr-RS|archive-date=30 March 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210330195343/https://www.srbvoz.rs/red-voznje-kurir/|url-status=live}} Po celé zemi jezdí také nákladní vlaky. [595] => [596] => V zemi se nacházejí dvě letiště, [[Letiště Priština|mezinárodní letiště Priština]] a letiště Gjakova. Mezinárodní letiště Priština se nachází jihozápadně od Prištiny. Je jediným mezinárodním letištěm v Kosovu a jediným vstupním přístavem pro letecké cestující do Kosova. Letiště Gjakova bylo vybudováno kosovskými silami ([[KFOR]]) po [[Válka v Kosovu|válce v Kosovu]] vedle stávajícího letiště využívaného pro zemědělské účely a bylo využíváno především pro vojenské a humanitární lety. Místní a národní vláda plánuje nabídnout letiště Gjakova k provozu v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru s cílem přeměnit ho na civilní a komerční letiště.{{cite web|title=Aktivitetet e Ministrisë së Tregtisë dhe Industrisë: Themelohet Ndërmarrja Publike 'Aeroporti i Gjakovës'|url=http://www.mti-ks.org/sq/Aktivitetet-e-MTI-se/Themelohet-Ndermarrja-Publike-Aeroporti-i-Gjakoves-2882-2882|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150227170445/http://www.mti-ks.org/sq/Aktivitetet-e-MTI-se/Themelohet-Ndermarrja-Publike-Aeroporti-i-Gjakoves-2882-2882|archive-date=27 February 2015|publisher=Ministria e Tregtisë dhe Industrisë}} [597] => [598] => == Infrastruktura == [599] => [600] => === Zdraví === [601] => [[Soubor:IKSHPK.jpg|náhled|Národní institut veřejného zdraví Kosova (NIPHK)]] [602] => Možnosti Kosova rozvíjet moderní systém [[Zdravotnictví|zdravotní péče]] byly v minulosti omezené,{{cite web |title=Strategjia Sektoriale e Shendetesise |url=http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:http://kryeministri-ks.net/repository/docs/Strategjia_e_Sektorit_te_Shendetesise_2010-2014.pdf |archive-url=https://web.archive.org/web/20150903235317/http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache%3Ahttp%3A%2F%2Fkryeministri-ks.net%2Frepository%2Fdocs%2FStrategjia_e_Sektorit_te_Shendetesise_2010-2014.pdf |url-status=dead |archive-date=3 September 2015 |publisher=Ministry of Health – Republic of Kosovo |access-date=2 March 2014 }} nízký [[Hrubý domácí produkt|HDP]] v období kolem roku 1990 situaci ještě zhoršil. Významný rozvoj zdravotnictví znamenalo zřízení lékařské fakulty na Prištinské univerzitě. Poté následovalo také otevírání různých zdravotních klinik, které umožnily lepší podmínky pro odborný rozvoj. [603] => [604] => V současné době je situace změněna a systém zdravotní péče v Kosovu je organizován do tří sektorů: primární, sekundární a terciární zdravotní péče.{{cite web |title=Strategjia Sektoriale e Shendetesise |url=http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:http://kryeministri-ks.net/repository/docs/Strategjia_e_Sektorit_te_Shendetesise_2010-2014.pdf |archive-url=https://web.archive.org/web/20150903235317/http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache%3Ahttp%3A%2F%2Fkryeministri-ks.net%2Frepository%2Fdocs%2FStrategjia_e_Sektorit_te_Shendetesise_2010-2014.pdf |url-status=dead |archive-date=3 September 2015 |publisher=Ministry of Health |access-date=2 March 2014 }} Primární zdravotní péče v Prištině je organizována do třinácti center rodinné medicínyQKMF. (2010–2014). Njesite me Adresa dhe Nr.Telefonit. Available: [https://web.archive.org/web/20140306193241/http://www.prishtina-komuna.org/repository/docs/Qkmf_Prishtin.pdf]. Last accessed 23 February 2014. a patnácti ambulancí.{{cite web|title=Statistikat e Shëndetësisë 2012 |url=https://esk.rks-gov.net/shendetsia/doc_view/1066-statistikat-e-shaeumlndetaeumlsisaeuml-2012?tmpl=component&format=raw |archive-url=https://web.archive.org/web/20140302190734/https://esk.rks-gov.net/shendetsia/doc_view/1066-statistikat-e-shaeumlndetaeumlsisaeuml-2012?tmpl=component&format=raw |url-status=dead |archive-date=2 March 2014 |publisher=Kosovo Agency of Statistics |access-date=1 March 2014}} Sekundární zdravotní péče je decentralizována do sedmi regionálních nemocnic. Priština nemá žádnou regionální nemocnici a místo toho využívá pro zdravotnické služby Univerzitní klinické centrum Kosova. Univerzitní klinické centrum Kosova poskytuje své zdravotnické služby na dvanácti klinikách, kde je zaměstnáno 780 lékařů (za rok 2020).{{Citace elektronické monografie [605] => | titul = ealth Statistics 2020 [606] => | url = https://ask.rks-gov.net/media/6449/health-statistics-2020.pdf [607] => | vydavatel = Agjencia e Statistikave të Kosovë [608] => | datum vydání = 2021-10 [609] => | datum přístupu = 2022-04-09 [610] => | jazyk = en [611] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220405104732/https://ask.rks-gov.net/media/6449/health-statistics-2020.pdf [612] => | datum archivace = 2022-04-05 [613] => | nedostupné = ano [614] => }} Na nižší úrovni jsou poskytovány domácí služby pro několik ohrožených skupin, které nemají možnost se dostat do zdravotnických zařízení.{{cite web|title=Informatë – 13 shkurt 2012|url=http://kk.rks-gov.net/prishtina/News/INFORMATE.aspx|publisher=Municipality of Prishtina – Republic of Kosovo|access-date=2 March 2014|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150706004640/http://kk.rks-gov.net/prishtina/News/INFORMATE.aspx|archive-date=6 July 2015}} Kosovské zdravotnické služby jsou nyní zaměřeny na bezpečnost pacientů, kontrolu kvality a asistované zdraví.{{cite web|title=Strategjia e permiresimit te cilesise se sherbimeve shendetesore 2012–2016|url=http://msh-ks.org/wp-content/uploads/2013/11/Strategjia-e-permiresimit-te-cilesise-dhe-sigurise-se-SHSH-2012-2016.pdf|publisher=Ministry of Health – Republic of Kosovo|access-date=2 March 2014|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140306192356/http://msh-ks.org/wp-content/uploads/2013/11/Strategjia-e-permiresimit-te-cilesise-dhe-sigurise-se-SHSH-2012-2016.pdf|archive-date=6 March 2014}} [615] => {{Clear}} [616] => [617] => === Vzdělávání === [618] => Akademie věd a umění v Prištině. Mezi čestné členy patří albánsko-americký nositel [[Nobelova cena|Nobelovy ceny]] [[Ferid Murad]] a albánská římskokatolická řeholnice [[Matka Tereza]]. [619] => [[Soubor:Academy_of_Sciences_and_Arts_of_Kosovo_February_2013.jpg|náhled|Akademie věd a umění v Prištině. Mezi čestné členy patří albánsko-americký nositel nobelovy ceny [[Ferid Murad]] a albánská římskokatolická řeholnice [[Matka Tereza]].]] [620] => Vzdělávání na základních, středních a vysokých školách je převážně veřejné a podporované státem, řízené ministerstvem školství. Vzdělávání probíhá na dvou hlavních stupních: základní a střední školství a pak vysokoškolské studium. [621] => [622] => Primární a sekundární vzdělávání se dělí na čtyři stupně: předškolní vzdělávání, primární a nižší sekundární vzdělávání, vyšší sekundární vzdělávání a speciální vzdělávání. Předškolní vzdělávání je určeno pro děti ve věku od jednoho do pěti let. Základní a střední školství je povinné pro všechny. Poskytují ho gymnázia a odborné školy a je dostupné také v jazycích uznaných menšin v Kosovu, kde se vyučuje v [[Albánština|albánštině]], [[Srbština|srbštině]], [[Bosenština|bosenštině]], [[Turečtina|turečtině]] a [[Chorvatština|chorvatštině]]. První stupeň (základního vzdělávání) zahrnuje první až pátou třídu a druhý stupeň (nižší střední vzdělávání) šestou až devátou třídu. Třetí fáze (střední školství) zahrnuje všeobecné vzdělávání, ale také odborné vzdělávání, které je zaměřeno na různé obory. Trvá čtyři roky. Studentům se však nabízí možnost ucházet se o vysokoškolské nebo univerzitní studium. Podle ministerstva školství mají děti, které nemohou získat všeobecné vzdělání, možnost získat speciální vzdělání (pátá fáze).{{cite web|title=Elementary and secondary education|url=https://www.rks-gov.net/en-US/Qytetaret/Edukimi/Pages/ArsimiFillorDheMesem.aspx|website=rks-gov.net|language=en|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160818111807/https://www.rks-gov.net/en-US/Qytetaret/Edukimi/Pages/ArsimiFillorDheMesem.aspx|archive-date=18 August 2016|access-date=14 April 2017}} [623] => [624] => Vyšší vzdělání lze získat na univerzitách a dalších vysokoškolských institucích. Tyto vzdělávací instituce nabízejí studium [[bakalář]]ských, [[Magistr|magisterských]] a [[Doktorský studijní program|doktorských]] oborů. Studenti si mohou zvolit denní nebo dálkové studium. [625] => [626] => === Média === [627] => Ve zprávě ''Index svobody tisku'', kterou pro rok 2008 sestavila organizace [[Reportéři bez hranic]], se Kosovo umístilo na 58. místě (ze 173 hodnocených zemí),{{Citace elektronického periodika [628] => | titul = World Press Freedom Index 2008 [629] => | periodikum = RSF [630] => | url = https://rsf.org/en/world-press-freedom-index-2008 [631] => | datum vydání = 2016-04-20 [632] => | jazyk = en [633] => | datum přístupu = 2022-04-09 [634] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210205131335/https://rsf.org/en/world-press-freedom-index-2008 [635] => | datum archivace = 2021-02-05 [636] => }} za rok 2021 na 78. místě (ze 180 zemí; v žebříčku stálo výše než všechny jeho sousední státy).{{Citace elektronického periodika [637] => | titul = World press freedom index [638] => | periodikum = RSF [639] => | url = https://rsf.org/en/ranking/2021%2C [640] => | jazyk = en [641] => | datum přístupu = 2022-04-09 [642] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210629192340/https://rsf.org/en/ranking/2021, [643] => | datum archivace = 2021-06-29 [644] => }} Média zahrnují různé druhy komunikačních médií, jako je rozhlas, televize, noviny a internetové stránky. Většina médií se živí z reklamy a předplatného. Podle údajů IREX zde působí 92 rozhlasových stanic a 22 televizních stanic.{{Cite report|chapter-url=http://www.irex.org/system/files/u105/EE_MSI_2012_Kosovo.pdf|title=Media Sustainability Index 2012|date=2012|chapter=Kosovo|pages=74–85|archive-url=https://web.archive.org/web/20140506145929/http://www.irex.org/system/files/u105/EE_MSI_2012_Kosovo.pdf|archive-date=6 May 2014|url-status=dead}} [645] => [646] => == Obyvatelstvo == [647] => [[Soubor:Map of ethnic groups in Kosovo, 2011 census.gif|náhled|Etnické složení Kosova v roce 2011|vlevo]] [648] => [[Soubor:Population_of_Kosovo_(1921-2015).png|náhled|Vývoj počtu obyvatel Kosova v letech 1921 až 2015]] [649] => [[Soubor:Multilingual_signs_in_Prizren_22_08_25_366000.jpg|náhled|Vícejazyčné nápisy v Prizrenu v albánštině, srbštině a turečtině]] [650] => Počet obyvatel Kosova podle odhadů Kosovské statistické agentury v roce 2011 činil přibližně 1 740 000.{{cite web |author1=Kosovo Agency of Statistics |title=Estimation of Kosovo population 2011 |url=http://ask.rks-gov.net/media/2129/estimation-of-kosovo-population-2011.pdf |website=ask.rks-gov.net |location=Pristina |pages=12–16 |language=en |access-date=23 November 2018 |archive-date=16 May 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170516232037/http://ask.rks-gov.net/media/2129/estimation-of-kosovo-population-2011.pdf |url-status=live }}{{cite web |author1=European Centre for Minority Issues |title=Minority figures in Kosovo census to be used with reservations |url=https://www.infoecmi.eu/index.php/ecmi-minority-figures-in-kosovo-census-to-be-used-with-reservations/ |website=infoecmi.eu |language=en |date=8 January 2013 |access-date=23 November 2018 |archive-url=https://web.archive.org/web/20181124060844/https://www.infoecmi.eu/index.php/ecmi-minority-figures-in-kosovo-census-to-be-used-with-reservations/ |archive-date=24 November 2018 |url-status=dead }} Celková [[Seznam států světa podle průměru délky života|očekávaná délka života]] při narození je 76,7 let; 74,1 let u mužů a 79,4 let u žen.{{cite web |author1=Kosovo Agency of Statistics |title=Kosovo in Figures (2015) |url=http://ask.rks-gov.net/media/2362/kosova_shifra-2015-ang.pdf |website=ask.rks-gov.net |page=17 |language=en |access-date=23 November 2018 |archive-date=12 May 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200512185501/https://ask.rks-gov.net/media/2362/kosova_shifra-2015-ang.pdf |url-status=live }} Kosovo je jedenácté nejlidnatější na [[Balkán]]ě a [[Seznam států světa podle počtu obyvatel|149.]] na světě. [651] => [652] => V roce 2005 odhadovaly prozatímní orgány samosprávy počet obyvatel Kosova na 1,9 až 2,2 milionu, přičemž největším [[Etnikum|etnikem]] byli [[Kosovští Albánci|Albánci]] a [[Kosovští Srbové|Srbové]], následováni dalšími skupinami, jako jsou [[Bosňáci]], [[Gorani]], [[Turci]] a [[Romové]],{{cite web|url=http://www.ks-gov.net/esk/esk/pdf/english/general/kosovo_figures_05.pdf |archive-url=https://web.archive.org/web/20080309073836/http://www.ks-gov.net/esk/esk/pdf/english/general/kosovo_figures_05.pdf |archive-date=9 March 2008 |title=Kosovo in figures 2005 |author=UNMIK |publisher=Ministry of Public Services |url-status=dead}} nicméně podle [[The World Factbook|CIA World Factbook]] z roku 2009 činí počet obyvatel Kosova 1 804 838 osob. Uvádí, že etnické složení je 88 % Albánců, 7 % Srbů a 5 % dalších etnických skupin včetně Bosňáků, Goranů, Romů, Turků, [[Aškalové|Aškalů, balkánských Egypťanů]] a [[Janjevci|Janjevců]] – [[Chorvati|Chorvatů]].{{cite web |publisher=[[The World Factbook]] |title=World Factbook–Kosovo |url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/kosovo/ |access-date=30 January 2014 |date=19 June 2014 |archive-date=4 February 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210204144331/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/kosovo/ |url-status=live }} [653] => [654] => Je možné, že Albánci, jejichž počet neustále roste, mohli v Kosovu tvořit většinu již od 19. století, ačkoli historické etnické složení regionu je sporné. Politické hranice Kosova se plně nekryjí s etnickou hranicí, podle níž Albánci tvoří absolutní většinu v každé obci; například Srbové tvoří místní většinu v [[Severní Kosovo|severním Kosovu]] a dvou dalších obcích, zatímco mimo Kosovo existují rozsáhlé oblasti s albánskou většinou, a to v sousedních regionech bývalé Jugoslávie: na severozápadě Severní Makedonie a v [[Preševská dolina|Preševské dolině]] v jižním Srbsku. [655] => [656] => Etničtí Albánci v Kosovu vykazují podle údajů z roku 2008 nejrychlejší tempo růstu počtu obyvatel v Evropě, a to 1,3 % ročně.{{cite web|url=http://files.osa.ceu.hu/holdings/300/8/3/text/3-13-10.shtml |title=Albanian Population Growth |publisher=Files.osa.ceu.hu |archive-url=https://web.archive.org/web/20080227175620/http://files.osa.ceu.hu/holdings/300/8/3/text/3-13-10.shtml |archive-date=27 February 2008 |url-status=dead}} Během 82 let (1921-2003) se počet obyvatel Kosova zvýšil na 460 % původní populace. Zatímco v roce 1931 tvořili Albánci 60 % z 500 000 obyvatel Kosova, v roce 1991 dosáhli 81 % z 2 milionů obyvatel Kosova.Krinka Vidakovic Petrov, "Kosovo: Through the Looking Glass," Israel Council on Foreign Relations|The Israel Journal of Foreign Affairs Vol. 2 No. 1 (Winter 2008), 33–34. Ve druhé polovině 20. století měli [[kosovští Albánci]] třikrát vyšší porodnost než Srbové.{{cite book|title=On Genetic Interests: Family, Ethnicity, And Humanity in an Age of Mass Migration|url=https://books.google.com/books?id=kslga1MfT1gC&pg=PA236|access-date=22 April 2013|year=2003|publisher=Transaction Publishers|isbn=978-1-4128-3006-5|page=236|quote=In the Serbian province of Kosovo the ethnic Albanian birthrate was over three times that of the ethnic Serbs in the second half of the twentieth century.|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130605141443/http://books.google.com/books?id=kslga1MfT1gC&pg=PA236|archive-date=5 June 2013}} Kromě toho se většina srbského obyvatelstva Kosova, která tam žila před rokem 1999, přestěhovala po etnických čistkách v roce 1999 do samotného Srbska.{{cite book|author=Siobhán Wills|title=Protecting Civilians: The Obligations of Peacekeepers|url=https://books.google.com/books?id=QoqQ7kBrlSAC&pg=PA219|access-date=24 February 2013|date=2009|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-19-953387-9|page=219|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130606104524/http://books.google.com/books?id=QoqQ7kBrlSAC&pg=PA219|archive-date=6 June 2013}} [[Opštiny v Kosovu|Obštiny v Kosovu]] jsou převážně venkovské, pouze v osmi žije více než 40 000 obyvatel. [657] => [658] => [[Úřední jazyk|Úředními jazyky]] Kosova jsou [[albánština]] a [[srbština]] a instituce se zavázaly zajistit rovnocenné používání obou jazyků.{{Cite web |title=Kosovo's Constitution of 2008 (with Amendments through 2016), article 5 |url=https://www.constituteproject.org/constitution/Kosovo_2016.pdf |via=constituteproject.org |access-date=2 November 2019 |archive-date=2 November 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191102154102/https://www.constituteproject.org/constitution/Kosovo_2016.pdf |url-status=live }}{{cite web |url=http://kv.sapientia.ro/data/miremir_pres/andrea_najvirtova_lars_burema.pdf |title=Assessing Minority Language Rights in Kosovo |publisher=Sapientia University |access-date=29 June 2015 |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20160304070550/http://kv.sapientia.ro/data/miremir_pres/andrea_najvirtova_lars_burema.pdf |archive-date=4 March 2016}}{{cite web|url=http://www.osce.org/kosovo/120010?download=true|title=Municipal language compliance in Kosovo, June 2014|publisher=Council of Europe|format=PDF|access-date=29 June 2015|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150703120903/http://www.osce.org/kosovo/120010?download=true|archive-date=3 July 2015}} [[Turečtina]], [[bosenština]] a [[romština]] mají status úředních jazyků na úrovni obcí, pokud tato jazyková komunita představuje alespoň 5 % celkového počtu obyvatel obce. [659] => [660] => Albánštinu jako [[mateřský jazyk]] používá přibližně 95 % obyvatel, zatímco bosensky a srbsky mluví 1,7 %, respektive 1,6 % obyvatel.{{cite web|title=Language in Kosovo |url=http://census.rks-gov.net/istarMDAS/MD/dawinciMD.jsp?a1=yC&a2=_B2&n=1UR90600V701U&o=&v=1UR060P600V70000000&p=0&sp=null&l=0&exp=0 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150217192027/http://census.rks-gov.net/istarMDAS/MD/dawinciMD.jsp?a1=yC&a2=_B2&n=1UR90600V701U&o=&v=1UR060P600V70000000&p=0&sp=null&l=0&exp=0 |url-status=dead |archive-date=17 February 2015 |publisher=Kosovo Agency of Statistics }} Kvůli bojkotu sčítání lidu na severu Kosova se bosenština stala druhým největším jazykem po albánštině, nicméně srbština je [[de facto]] druhým největším jazykem v Kosovu. [661] => [662] => Ačkoli jsou albánština i srbština úředními jazyky, úředníci obecních úřadů musí v profesním prostředí ovládat pouze jeden z nich a podle prohlášení jazykového komisaře Kosova Slaviši Mladenoviće z roku 2015 žádná organizace nemá všechny své dokumenty v obou jazycích.{{cite web|url=http://www.infoecmi.eu/index.php/kosovo-language-commissioner-trainings/|title=Kosovo Language Commissioner lauds trainings|publisher=European Centre for Minority Issues|access-date=29 June 2015|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150924034740/http://www.infoecmi.eu/index.php/kosovo-language-commissioner-trainings/|archive-date=24 September 2015}} Zákon o používání jazyků přiznává turečtině status úředního jazyka v opštině [[Prizren]] bez ohledu na početnost turecké komunity, která zde žije. [663] => [664] => Výzkumná zpráva z roku 2020 financovaná EU ukazuje, že mezi hlavními etnickými skupinami v Kosovu panuje omezený rozsah důvěry a celkově omezené kontakty.{{Cite journal|date=2020|title=Index of ethnic stereotypes in Kosovo|url=https://kcr-ks.org/wp-content/uploads/2020/07/Index-ENG-stereotypes.pdf|journal=|access-date=20 July 2020|archive-date=20 July 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200720222406/https://kcr-ks.org/wp-content/uploads/2020/07/Index-ENG-stereotypes.pdf|url-status=live}} [665] => {{Clear}} [666] => [667] => {| class="infobox" style="text-align:left; width:97%; margin-right:10px; font-size:90%" [668] => ! colspan="8" style="background:#e9e9e9; padding:0.3em; line-height:1.2em;" |Největší [[Seznam měst v Kosovu|města]] dle počtu obyvatel (2015){{cite web|title=Vlerësim Popullsia e Kosovës 2015|url=http://ask.rks-gov.net/sq/popullsia/category/88-vpk?download=1641%3Avleresim-popullsia-e-kosoves-2015|website=ask.rks-gov.net|archive-url=https://web.archive.org/web/20161007061847/http://ask.rks-gov.net/sq/popullsia/category/88-vpk?download=1641%3Avleresim-popullsia-e-kosoves-2015|archive-date=7 October 2016|language=sq|format=PDF}} [669] => |- [670] => ! rowspan="23" |
[[Soubor:Prishtina_nga_Katedrala_1.jpg|180x180pixelů|Priština]]
[[Priština]]
[[Soubor:37_Prizreni_-_Xhamia_e_Sinan_Pashës_-_The_Sinan_Pasha_Moscue.JPG|180x180pixelů|Prizren]]
[[Prizren]]
[671] => ! style="text-align:center; background:#f5f5f5;" |pořadí [672] => ! style="text-align:center; background:#f5f5f5;" |město [673] => ! style="text-align:center; background:#f5f5f5;" |obyvatelstvo [674] => ! style="text-align:center; background:#f5f5f5;" |pořadí [675] => ! style="text-align:center; background:#f5f5f5;" |město [676] => ! style="text-align:center; background:#f5f5f5;" |obyvatelstvo [677] => ! rowspan="23" |
[[Soubor:Xhami_dhe_Kishë_Orthodokse.jpg|165x165pixelů|Uroševac]]
[[Uroševac]]
[[Soubor:Ndertesat_Fetare.jpg|165x165pixelů|Đakovica]]
[[Đakovica]]
[678] => |- [679] => | style="text-align:center; background:#f0f0f0;" |1 [680] => | align="left" |'''[[Priština]]''' [681] => |204 721 [682] => | style="text-align:center; background:#f0f0f0;" |11 [683] => | align="left" |'''[[Suva Reka]]''' [684] => |59 681 [685] => |- [686] => | style="text-align:center; background:#f0f0f0;" |2 [687] => | align="left" |'''[[Prizren]]''' [688] => |186 986 [689] => | style="text-align:center; background:#f0f0f0;" |12 [690] => | align="left" |'''[[Orahovac]]''' [691] => |58 908 [692] => |- [693] => | style="text-align:center; background:#f0f0f0;" |3 [694] => | align="left" |'''[[Uroševac]]''' [695] => |101 174 [696] => | style="text-align:center; background:#f0f0f0;" |13 [697] => | align="left" |'''[[Mališevo]]''' [698] => |57 301 [699] => |- [700] => | style="text-align:center; background:#f0f0f0;" |4 [701] => | align="left" |'''[[Peć]]''' [702] => |97 890 [703] => | style="text-align:center; background:#f0f0f0;" |14 [704] => | align="left" |'''[[Lipljan]]''' [705] => |56 643 [706] => |- [707] => | style="text-align:center; background:#f0f0f0;" |5 [708] => | align="left" |'''[[Đakovica]]''' [709] => |94 543 [710] => | style="text-align:center; background:#f0f0f0;" |15 [711] => | align="left" |'''[[Srbica]]''' [712] => |51 746 [713] => |- [714] => | style="text-align:center; background:#f0f0f0;" |6 [715] => | align="left" |'''[[Podujevo]]''' [716] => |83 425 [717] => | style="text-align:center; background:#f0f0f0;" |16 [718] => | align="left" |'''[[Vitina]]''' [719] => |46 742 [720] => |- [721] => | style="text-align:center; background:#f0f0f0;" |7 [722] => | align="left" |'''[[Kosovska Mitrovica|Mitrovica]]''' [723] => |80 623 [724] => | style="text-align:center; background:#f0f0f0;" |17 [725] => | align="left" |'''[[Dečani]]''' [726] => |41 173 [727] => |- [728] => | style="text-align:center; background:#f0f0f0;" |8 [729] => | align="left" |'''[[Gnjilane]]''' [730] => |80 525 [731] => | style="text-align:center; background:#f0f0f0;" |18 [732] => | align="left" |'''[[Istok]]''' [733] => |39 604 [734] => |- [735] => | style="text-align:center; background:#f0f0f0;" |9 [736] => | align="left" |'''[[Vučitrn]]''' [737] => |64 578 [738] => | style="text-align:center; background:#f0f0f0;" |19 [739] => | align="left" |'''[[Klina]]''' [740] => |39 208 [741] => |- [742] => | style="text-align:center; background:#f0f0f0;" |10 [743] => | align="left" |'''[[Glogovac]]''' [744] => |60 175 [745] => | style="text-align:center; background:#f0f0f0;" |20 [746] => | align="left" |'''[[Kosovo Polje]]''' [747] => |37 048 [748] => |- [749] => | colspan="6" style="text-align:center; background:#f5f5f5;" | [750] => |} [751] => {{Clear}} [752] => [753] => === Náboženství === [754] => {{bar box|title=Náboženství|titlebar=#ddd|left1=náboženství|right1=procento|float=right|bars={{bar percent|[[Islám|Muslimové]] (většinou [[Sunnitský islám|Sunnité]]){{cite journal |last1=Ghaffar |first1=Mughal Abdul |title=Muslims in Kosovo: A Socio-economic and Demographic Profile: Is the Muslim Population Exploding? |journal=Balkan Social Science Review |date=30 December 2015 |volume=6 |pages=155–201 |url=https://js.ugd.edu.mk/index.php/BSSR/article/view/1258 |access-date=20 December 2021 |archive-date=20 December 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20211220190456/https://js.ugd.edu.mk/index.php/BSSR/article/view/1258 |url-status=live }}|Green|95.6}} [755] => {{bar percent|[[Křesťanství|křesťané]]|Yellow|3.7}} [756] => {{bar percent|-([[Římskokatolická církev|římští katolíci]])|Yellow|2.2}} [757] => {{bar percent|-([[pravoslaví]])|Orange|1.5}} [758] => {{bar percent|[[Ireligiozita|bez vyznání]]|Blue|0.1}} [759] => {{bar percent|ostatní|Beige|0.1}} [760] => {{bar percent|neurčeno|Violet|0.1}}}}Kosovo je [[sekulární stát]] bez [[Státní náboženství|státního náboženství]]; [[Náboženská svoboda|svoboda víry]], [[Svoboda svědomí|svědomí]] a [[Náboženská svoboda|náboženství]] je výslovně zaručena v kosovské ústavě.{{Cite web |title=Kosovo's Constitution of 2008 (with Amendments through 2016), article 8 |url=https://www.constituteproject.org/constitution/Kosovo_2016.pdf |via=constituteproject.org |access-date=2 November 2019 |archive-date=2 November 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191102154102/https://www.constituteproject.org/constitution/Kosovo_2016.pdf |url-status=live }} Kosovská společnost je silně [[Sekularizace|sekularizovaná]] a je na prvním místě v [[Jižní Evropa|jižní Evropě]] a na devátém místě na světě jako svobodná a rovnoprávná z hlediska tolerance vůči [[náboženství]] a [[Ateismus|ateismu]].{{cite book |author1=Olivier Roy, Arolda Elbasani |title=The Revival of Islam in the Balkans: From Identity to Religiosity |publisher=Springer |isbn=9781137517845 |page=67 |url=https://books.google.com/books?id=4F9OCgAAQBAJ&q=secular&pg=PA72 |language=en |date=2015 |access-date=1 November 2020 |archive-date=7 March 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220307171441/https://books.google.com/books?id=4F9OCgAAQBAJ&q=secular&pg=PA72 |url-status=live }}{{cite web|title= Freedom of Thought 2014 report (map)|url= http://freethoughtreport.com/map/|publisher= Freedom of Thought|url-status= dead|archive-url= https://web.archive.org/web/20171010131440/http://freethoughtreport.com/map/|archive-date= 10 October 2017|df= dmy-all|access-date= 8 September 2015}} [761] => [762] => Při sčítání lidu v roce 2011 se 95,6 % obyvatel Kosova přihlásilo k [[Muslim|muslimskému vyznání]] a 3,7 % ke [[křesťanství]], z toho 2,2 % k [[Římskokatolická církev|římskokatolickému]] a 1,5 % k [[Pravoslaví|východnímu pravoslaví]], zbývajících 0,3 % obyvatel uvedlo, že jsou bez vyznání, nebo jiného vyznání, případně neuvedlo adekvátní odpověď. [[Protestantismus|Protestanti]], ačkoli jsou v Kosovu vládou uznáváni jako náboženská skupina, nebyli ve sčítání zastoupeni. Sčítání lidu z velké části bojkotovali [[kosovští Srbové]] (kteří se převážně hlásí k [[Srbská pravoslavná církev|srbské pravoslavné církvi]]), zejména v severním Kosovu,{{Cite news |url=http://www.balkaninsight.com/en/article/kosovo-census-starts-without-northern-kosovo |title=Kosovo Census to Start Without the North |author=Petrit Collaku |work=Balkan Insight |date=29 March 2011 |access-date=17 December 2017 |archive-date=25 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200925200738/https://balkaninsight.com/2011/03/29/kosovo-census-starts-without-northern-kosovo// |url-status=live }} takže srbské obyvatelstvo bylo zastoupeno nedostatečně.{{Cite news |url=http://www.balkaninsight.com/en/article/kosovo-police-stop-illegal-serb-census-attempts-09-14-2017 |title=Kosovo Police Stop 'Illegal' Serb Census Attempts |author=Perparim Isufi |work=Balkan Insight |date=14 September 2017 |access-date=17 December 2017 |archive-date=25 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200925200741/https://balkaninsight.com/2017/09/14/kosovo-police-stop-illegal-serb-census-attempts-09-14-2017// |url-status=live }} [763] => [764] => Nejrozšířenějším náboženstvím v Kosovu je [[islám]], který byl zaveden ve středověku [[Osmanská říše|Osmanskou říší]]. V současné době má Kosovo po Turecku nejvyšší podíl muslimů v Evropě.{{cite web |author1=Mughal Abdul Ghaffar |title=Muslims in Kosovo: A Socio-economic and Demographic Profile: Is the Muslim Population Exploding? |url=http://js.ugd.edu.mk/index.php/BSSR/article/download/1258/1058/ |website=js.ugd.edu.mk |language=en |format=PDF |access-date=24 November 2018 |archive-date=24 November 2018 |archive-url=https://web.archive.org/web/20181124220057/http://js.ugd.edu.mk/index.php/BSSR/article/download/1258/1058/ |url-status=live }} Většinu muslimského obyvatelstva Kosova tvoří etničtí Albánci, Turci, ale i Slované, například [[Gorani]] a [[Bosňáci]].{{cite news | url= http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/europe/4385768.stm | work= BBC News | title= Muslims in Europe: Country guide | date= 23 December 2005 | url-status=live | archive-url= https://web.archive.org/web/20090126140616/http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/europe/4385768.stm | archive-date= 26 January 2009 | df= dmy-all }} [765] => [766] => Křesťanství má v Kosovu dlouhou a nepřetržitou historii, kterou lze vysledovat až do doby římské invaze do regionu. Během středověku byl celý [[Balkán|Balkánský poloostrov]] [[Christianizace|christianizován]] nejprve [[Starověký Řím|Římany]] a následně Byzantskou říší. Stoupenci římskokatolické církve jsou převážně Albánci, zatímco etničtí Srbové se hlásí k východní pravoslavné církvi. V roce 2008 protestantský pastor Artur Krasniqi, primas kosovské evangelické církve, prohlásil, že od roku 1985 konvertovalo k protestantismu "až 15 000" kosovských Albánců.{{Cite news|url=https://www.economist.com/europe/2008/12/30/conversion-rate|title=Conversion rate|date=30 December 2008|newspaper=The Economist|access-date=25 December 2018|issn=0013-0613|archive-date=5 November 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171105000350/http://www.economist.com/node/12868180|url-status=live}} [767] => [768] => Vztahy mezi albánskou muslimskou a albánskou katolickou komunitou v Kosovu jsou dobré, nicméně obě komunity mají jen omezené nebo žádné vztahy se srbskou pravoslavnou komunitou. Obecně platí, že Albánci definují svou [[Etnikum|etnickou]] příslušnost podle jazyka, nikoli podle náboženství, zatímco náboženství odráží rozlišovací znak identity Slovanů v Kosovu i jinde.{{citace elektronické monografie |titul=Religion in Kosovo |datum=2001-01-31 |url=https://www.files.ethz.ch/isn/28021/105_religion_kosovo.pdf|místo=Pristina and Brussels |strany=3 |vydavatel=International Crisis Group |jazyk=en}} [769] => {{Clear}} [770] => [771] => == Kultura == [772] => [773] => === Umění === [774] => [[Soubor:Museum_of_Kosova.JPG|náhled|[[Muzeum Kosova|Kosovské národní muzeum]]]] [775] => [[Soubor:Prishtina_and_the_great_Hamam.jpg|vpravo|náhled|Velký hamam v Prištině byl postaven v 15. století a byl součástí [[Sultánova mešita (Priština)|Sultánovy mešity]]]] [776] => Kosovská architektura sahá až do [[neolit]]u, [[Doba bronzová|doby bronzové]] a [[středověk]]u. Byla ovlivněna přítomností různých civilizací a náboženství, o čemž svědčí stavby, které se dodnes dochovaly. [777] => [778] => V Kosovu se nachází mnoho [[klášter]]ů a kostelů ze 13. a 14. století, které reprezentují [[Srbská pravoslavná církev|srbský pravoslavný]] odkaz. K architektonickému dědictví z [[Osmanská říše|osmanského období]] patří [[Mešita|mešity]] a [[Turecká lázeň|hammamy]] z 15., 16. a 17. století. K dalším zajímavým historickým architektonickým stavbám patří kuly (věžovité stavby) z 18. a 19. století a řada mostů, městských center a pevností. I když některé [[Lidová architektura|lidové stavby]] nejsou samy o sobě považovány za významné, dohromady představují význačný celek. Během [[Válka v Kosovu|konfliktu v Kosovu]] v roce 1999 bylo zničeno nebo poškozeno mnoho staveb, které představují toto dědictví,{{cite journal|title=Prioritized Intervention List|journal=Regional Programme for Cultural and Natural Heritage in South-east Europe|date=23 January 2009|page=8|url=http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/cooperation/see/countries/kosovo_en.asp|access-date=2 March 2014|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140302202142/http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/cooperation/see/countries/kosovo_en.asp|archive-date=2 March 2014}}{{cite journal|title=Cultural Heritage in South-East: Kosovo|journal=United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization|page=5|url=http://www.unesco.org/new/en/venice/culture/safeguarding-cultural-heritage/capacity-building/cultural-heritage-kosovo/|access-date=2 March 2014|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140322132708/http://www.unesco.org/new/en/venice/culture/safeguarding-cultural-heritage/capacity-building/cultural-heritage-kosovo/|archive-date=22 March 2014}} v oblasti Dukagjini bylo napadeno nejméně 500 kul a většina z nich byla zničena nebo jinak poškozena. [779] => [780] => V roce 2004 UNESCO uznalo [[klášter Visoki Dečani]] za památku [[světové dědictví]] pro jeho mimořádnou univerzální hodnotu. O dva roky později bylo toto dědictví rozšířeno další tři církevní památky, a to [[Pećský klášter|patriarchát v Peći]], [[Chrám Bohorodičky Ljevišské]] a [[Monastýr Gračanica]], pod souborným názvem [[Středověké památky v Kosovu]].{{Citace elektronického periodika [781] => | příjmení = [782] => | jméno = [783] => | titul = Medieval Monuments in Kosovo [784] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [785] => | url = https://whc.unesco.org/en/list/724/ [786] => | jazyk = en [787] => | datum přístupu = 2022-04-05 [788] => }} Dědictví se dohromady skládá ze čtyř srbských pravoslavných kostelů a klášterů, které představují spojení východní pravoslavné [[Byzantská architektura|byzantské]] a západní [[Románská architektura|románské církevní architektury]] do palaiologického renesančního slohu. Stavbu založili příslušníci dynastie [[Nemanjićové|Nemanjićů]], nejvýznamnější srbské dynastie ve středověku. [789] => [790] => Tyto památky se staly terčem útoků zejména během etnických násilností v roce 2004. V roce 2006 byly zapsány na [[Seznam světového dědictví v ohrožení]] kvůli potížím při její správě a ochraně, které pramenily z politické nestability v regionu.{{Citace elektronického periodika [791] => | příjmení = [792] => | jméno = [793] => | titul = World Heritage Committee puts Medieval Monuments in Kosovo on Danger List and extends site in Andorra, ending this year’s inscriptions [794] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [795] => | url = https://whc.unesco.org/en/news/268/ [796] => | datum vydání = 2006-07-13 [797] => | jazyk = en [798] => | datum přístupu = 2022-04-05 [799] => }} [800] => [801] => Kosovské umění bylo mezinárodní veřejnosti velmi dlouho neznámé, kvůli režimu nemohli mnozí umělci vystavovat svá díla v galeriích, a tak neustále hledali alternativy, a dokonce se uchylovali k tomu, že brali věci do vlastních rukou. Do roku 1990 představovali kosovští umělci své umění v mnoha prestižních světově uznávaných centrech. Byli potvrzováni a vysoce hodnoceni díky svému jedinečnému přístupu k umění s ohledem na okolnosti, v nichž vznikali, čímž vynikali a byli originální.{{Cite web|url=http://www.dmu.ac.uk/about-dmu/news/2015/august/photography-academic-invited-by-president-to-attend-ceremony-for-popstar-rita-ora.aspx|title=Photography academic invited by President to attend ceremony for popstar Rita Ora|website=www.dmu.ac.uk|language=en-gb|access-date=9 May 2018|archive-date=9 May 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180509221300/http://www.dmu.ac.uk/about-dmu/news/2015/august/photography-academic-invited-by-president-to-attend-ceremony-for-popstar-rita-ora.aspx|url-status=live}}{{cite book|author=Library of Congress|title=Library of Congress Subject Headings|url=https://books.google.com/books?id=Ij47KwlCAykC&pg=PA4303|year=2010|publisher=Library of Congress|pages=4303–|access-date=9 May 2018|archive-date=4 August 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200804023456/https://books.google.com/books?id=Ij47KwlCAykC&pg=PA4303|url-status=live}} [802] => [803] => V únoru 1979 byla založena Kosovská národní galerie umění. Stala se nejvyšší institucí výtvarného umění v Kosovu. Byla pojmenována po jednom z nejvýznamnějších kosovských umělců Muslimovi Mulliqim. Mezi několik málo albánských malířů narozených v Kosovu patří Engjëll Berisha, Masar Caka, Tahir Emra, Abdullah Gërguri, Hysni Krasniqi, Nimon Lokaj, Aziz Nimani, Ramadan Ramadani, Esat Valla a Lendita Zeqiraj. [804] => [805] => === Kuchyně === [806] => {{viz též|Kosovská kuchyně}} [807] => [[Soubor:Ushqim_Tradicional_Flija.JPG|vpravo|náhled|[[Flia]] je jedním z nejoblíbenějších jídel tradiční albánské kuchyně v Kosovu.]] [808] => V [[Kosovská kuchyně|kosovské kuchyni]] se mísí vlivy [[Albánská kuchyně|albánského]] a [[Srbská kuchyně|srbského původu]] většinového obyvatelstva. Kosovo, které se nachází na křižovatce [[Albánci|albánské]], [[Osmané|osmanské]], [[Italikové|románské]] a [[Slované|slovanské]] kultury, obohatilo svou vlastní kuchyni převzetím a zachováním některých jejich kuchařských tradic a postupů. [809] => [810] => Jídlo je důležitou součástí společenského života obyvatel Kosova, zejména během náboženských svátků, jako jsou Vánoce, Velikonoce a [[ramadán]]. [[Baklava]], [[lokum]] a [[chalva]] se při svátečních příležitostech tradičně připravují téměř v každé domácnosti v celém Kosovu a na [[Balkán]]ě bez ohledu na etnickou nebo kulturní identitu.{{Cite web |url=http://rebibneenun.blogdetik.com/embelsira-kosovare/ |title=Archived copy |access-date=7 April 2013 |archive-date=7 April 2013 |archive-url=https://archive.today/20130407193613/http://rebibneenun.blogdetik.com/embelsira-kosovare/ |url-status=dead }} [811] => [812] => Mezi pravděpodobně nejvýznamnější a nejtradičnější příklady kosovských jídel patří [[Flia]] a Pite, které se podávají s různými druhy zeleniny, ovocnými zavařeninami, medem a jogurtem. Flia se skládá z několika vrstev palačinek a je převážně potřená smetanou, zatímco Pite jsou plněné směsí slaného sýra, masa, brambor nebo pórku. [813] => [814] => Kosovská kuchyně používá širokou škálou čerstvého ovoce, zeleniny a bylinek, jako je [[Chlorid sodný|sůl]], červený a černý pepř a [[vegeta]].{{Cite web |url=http://www.podravka.com/company/markets/kosovo/tab-cuisine-of-kosovo |title=Cuisine of Kosovo |website=Podravka |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20130528131108/http://www.podravka.com/company/markets/kosovo/tab-cuisine-of-kosovo |archive-date=28 May 2013 |access-date=6 June 2013}} Obyvatelé Kosova si pochutnávají na široké škále masných a rybích výrobků, mimo jiné na kuřecím, hovězím, [[kebab]]u, Sujuku a jehněčím mase, které je vzhledem k náboženským souvislostem považováno za tradiční maso pro náboženské příležitosti. [815] => [816] => [[Čaj]], jako je [[Hojník|horský čaj]] albánského typu nebo [[černý čaj]] ruského a tureckého typu, je hojně konzumovaným nápojem v celém Kosovu a podává se zejména v kavárnách, restauracích nebo doma. Dalším oblíbeným nápojem je káva, ačkoli Kosovo je prosyceno kulturou a jejich kávová kultura je velkou součástí moderní společnosti.{{Cite web |url=http://kosovotwopointzero.com/en/coffee-culture-rooted-society/ |title=Coffee Culture Is Rooted in Our Society |last=Ondozi |first=Qerim |date=25 December 2017 |website=kosovotwopointzero.com |language=en |access-date=24 November 2018 |archive-date=24 November 2018 |archive-url=https://web.archive.org/web/20181124220225/http://kosovotwopointzero.com/en/coffee-culture-rooted-society/ |url-status=live }} [817] => {{Clear}} [818] => [819] => === Sport === [820] => [[Soubor:Memli_Krasniqi_meeting_Majlinda_Kelmendi_(cropped2).JPG|náhled|[[Majlinda Kelmendiová]], olympijská vítězka, mistryně světa a Evropy v judo]] [821] => Sport je významnou součástí kosovské společnosti a kultury. Mezi nejvýznamnější sporty v Kosovu patří [[fotbal]], [[basketbal]], [[judo]], [[box]], [[volejbal]] a [[házená]]. Kosovský olympijský výbor se v roce 2014 stal plnoprávným členem [[Mezinárodní olympijský výbor|Mezinárodního olympijského výboru]] a poprvé se zúčastnil [[Evropské hry 2015|Evropských her 2015]] v [[Ázerbájdžán]]u a [[Letní olympijské hry 2016|Letních olympijských her 2016]] v Brazílii. [822] => [823] => Zdaleka nejpopulárnějším sportem v Kosovu je fotbal. V roce 1922 byly založeny první kosovské kluby, mimo jiné KF Vëllaznimi a [[FK Priština]]. V období studené války od roku 1945 do roku 1991 se fotbal v [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|bývalé Jugoslávii]] rozvíjel tak rychle, že v roce 1946 vznikla Federace Kosova jako dceřiná společnost Federace Jugoslávie. KF Trepça soutěžil jeden rok v první lize. Největšího úspěchu dosáhli v Jugoslávském poháru v letech 1977–78, kde skončili druzí za [[HNK Rijeka|Rijekou]].https://archive.today/20101020214232/http://www.kftrepca.com/Fillimi.aspx?tabindex=9&tabid=12#selection-447.235-447.528 Priština byla v tomto období nejúspěšnějším klubem v zemi a strávila pět let v nejvyšší j[[Jugoslávská Prva liga|ugoslávské první lize]], přičemž nejlépe skončila v letech 1983–84 na 8. místě. Stali se prvním a jediným kosovským fotbalovým klubem, který se zúčastnil [[Středoevropský pohár|Středoevropského pohár]], když se při své jediné účasti ve stejné sezóně umístil na druhém místě. Také se dostali do semifinále Jugoslávského poháru 1987–88, kde prohráli po penaltách s [[FK Borac Banja Luka|Banja Lukou]].http://prishtinafc.com/al/historia V roce 1991 byl založen nesankcionovaný systém kosovské ligy známý jako ''Liga e Pavarur e Kosovës'' ("Nezávislá liga Kosova"), který fungoval souběžně s oficiálními jugoslávskými ligami; v roce 1999 se v důsledku kosovské války stal [[Superliga e Futbollit të Kosovës|oficiálním systémem kosovské ligy]].{{Cite web |url=http://korneri.net/?p=60042 |title=Historia e futbollit në Kosovë! |date=20 November 2013 |website=Korneri.net |language=sq |trans-title=History of Football in Kosovo |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20140302195907/http://korneri.net/?p=60042 |archive-date=2 March 2014 |access-date=2 March 2014}} [824] => [825] => Tři fotbalisté z Kosova – Milutin Šoškić, [[Fahrudin Jusufi]] a [[Vladimir Durković]] – byli součástí [[Jugoslávská fotbalová reprezentace|jugoslávského týmu]], který získal zlatou medaili na [[Fotbal na Letních olympijských hrách 1960|Letních olympijských hrách 1960]] a stříbrnou medaili na [[Mistrovství Evropy ve fotbale 1960|Mistrovství Evropy 1960]]. Fotbalisté jako Fadil Vokrri, Agim Cana, Fadil Muriqi a Zoran Batrović tvořili v 80. letech 20. století tzv. zlatou generaci Prištiny.[[Soubor:Sharr.JPG|náhled|Zimní středisko na [[Šar planina|Šar Planině]].|vlevo]]V roce 2010 se zvýšil počet kosovských hráčů albánského původu hrajících ve špičkových evropských týmech. Patří mezi ně [[Lorik Cana]], který byl kapitánem [[Olympique Marseille|Marseille]] a [[Sunderland AFC|Sunderlandu]] i [[Albánská fotbalová reprezentace|albánské reprezentace]], [[Valon Behrami]], který hrál za [[West Ham United FC|West Ham United]], [[Udinese Calcio|Udinese]] a [[Švýcarská fotbalová reprezentace|švýcarskou reprezentaci]], [[Xherdan Shaqiri]], který s [[Liverpool FC|Liverpoolem]] vyhrál [[Liga mistrů UEFA 2018/19|Ligu mistrů 2018–19]] a hraje také za Švýcarsko na mezinárodní úrovni,{{cite news|url=https://www.bbc.co.uk/sport/football/44818207|title=Xherdan Shaqiri: Liverpool sign Stoke forward after triggering release clause|work=BBC Sport|date=13 July 2018|access-date=14 July 2018|archive-date=14 July 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180714010013/https://www.bbc.co.uk/sport/football/44818207|url-status=live}}{{Cite web |url=http://www.president-ksgov.net/?page=1,71 |title=History of Sports in Kosovo |publisher=The President of Kosovo Office |language=sq |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20130318193558/http://www.president-ksgov.net/?page=1,71 |archive-date=18 March 2013 |access-date=2 March 2014}} a [[Adnan Januzaj]], který svou kariéru zahájil v [[Manchester United FC|Manchesteru United]] a v současnosti reprezentuje [[Belgická fotbalová reprezentace|Belgii]]. [826] => [827] => V Kosovu je oblíbeným sportem také basketbal. První mistrovství se konalo v roce 1991 za účasti osmi týmů. Kosovská basketbalová federace byla přijata za plnoprávného člena [[Mezinárodní basketbalová federace|Mezinárodní basketbalové federace]] (FIBA) v březnu 2015.{{Cite web |url=http://www.fiba.com/news/kosovo-becomes-215th-national-member-federation-of-fiba |title=Kosovo becomes 215th National Member Federation of FIBA |date=13 March 2015 |publisher=FIBA |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20150315235854/http://www.fiba.com/news/kosovo-becomes-215th-national-member-federation-of-fiba |archive-date=15 March 2015 |access-date=13 March 2015}} Mezi významné hráče narozené v Kosovu, kteří hráli za úspěšné národní týmy Jugoslávie a Srbska, patří Zufer Avdija, Marko Simonović a Dejan Musli, z nichž někteří i přes uznání Kosova ze strany FIBA nadále závodí za Srbsko. [828] => [829] => Judistka [[Majlinda Kelmendiová]] se v letech 2013 a 2014 stala mistryní světa a v roce 2014 se také poprvé stala mistryní Evropy, které vyhrála i v letech 2016, 2017 a počtvrté v roce [[Judo na Evropských hrách 2019|2019]]. Na [[Letní olympijské hry 2016|Letních olympijských hrách 2016]] se Kelmendiová stala první kosovskou sportovkyní, která získala zlatou medaili, a také první zlatou medaili pro Kosovo na velkém sportovním turnaji.https://kallxo.com/ndryshe/majlinda-kelmendi-flet-pas-fitores-ne-lojerat-evropiane-minsk-2019/ Při své druhé účasti na [[Letní olympijské hry 2020|Letních olympijských hrách 2020]] se [[Distria Krasniqiová]] stala druhou olympijskou vítězkou Kosova v judu{{cite web|last=MacPhail |first=Cameron |title=Majlinda Kelmendi makes history with victory in women's judo as Kosovo wins first ever gold medal |url=https://www.rio2016.com/en/news/kosovo-wins-first-ever-gold-medal-majlinda-kelmendi-womens-judo-rio-2016 |publisher=Rio 2016 |website=rio2016.com |access-date=7 August 2016 |date=7 August 2016 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20160808061428/https://www.rio2016.com/en/news/kosovo-wins-first-ever-gold-medal-majlinda-kelmendi-womens-judo-rio-2016 |archive-date=8 August 2016}} a následovala ji krajanka judistka [[Nora Gjakovaová]], která jen o dva dny později získala zlato v kategorii do 57 kg a stala se tak třetí olympijskou vítězkou své země.https://prishtinainsight.com/nora-gjakova-wins-kosovos-third-olympic-gold-medal/ Kosovo dosud získalo na letních olympijských hrách tři zlaté medaile.https://www.aa.com.tr/en/sports/kosovo-makes-its-golden-name-at-olympics-through-judo/2316000 [830] => [831] => Kosovo působivě získalo čtyři medaile na [[Evropské hry|Evropských hrách]]: Nora Gjakova získala první medaili pro Kosovo na prvních Evropských hrách v roce 2015, kdy získala bronz v kategorii do 57 kg. Na druhých Evropských hrách v roce 2019 získala Kelmendiová zlatou medaili, Gjaková stříbrnou a [[Loriana Kukaová]] bronzovou. [832] => [833] => === Hudba === [834] => {{viz též|Kosovská literatura}} [835] => [[Soubor:Lahuta_QKVF.jpg|vlevo|náhled|upright|[[Gusle]] používají [[Gegština|ghegští Albánci]] ke zpěvu epických písní nebo albánských Písní hraničářů.]] [836] => Ačkoli je hudba v Kosovu rozmanitá, stále existuje autentická albánská a srbská hudba. Pro albánskou hudbu je charakteristické používání [[čifteli]]. Klasická hudba je v Kosovu dobře známá a vyučuje se na několika hudebních školách a univerzitách. V roce 2014 Kosovo přihlásilo svůj první film do soutěže o [[Oscar za nejlepší cizojazyčný film|Oscara za nejlepší cizojazyčný film]], a to snímek ''Tri dritare dhe një varje'' režiséra Isy Qosji.{{cite web |url=https://www.hollywoodreporter.com/news/oscars-kosovo-selects-three-windows-734975 |title=Oscars: Kosovo Selects 'Three Windows and a Hanging' for Foreign-Language Category |access-date=23 September 2014 |website=Hollywood Reporter |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20140926013052/http://www.hollywoodreporter.com/news/oscars-kosovo-selects-three-windows-734975 |archive-date=26 September 2014}} [837] => [838] => V minulosti se epická poezie v Kosovu a severní Albánii zpívala na [[gusle]] a poté se používaly melodičtější [[čifteli]], které mají dvě struny – na jedné se hraje melodii a na druhé se drnká. Kosovská hudba je ovlivněna tureckou hudbou kvůli téměř 500letému období osmanské nadvlády v Kosovu, ačkoli kosovský folklor si zachoval svou originalitu a příkladnost.{{cite book|last=Knaus, Warrander|first=Verena, Gail|title=Kosovo|year=2010|publisher=Brad Travel Guides|location=Kosovo|page=41}} Archeologické výzkumy vypovídají o tom, jak stará je tato tradice a jak se vyvíjela souběžně s jinou tradiční hudbou na Balkáně. Kořeny sahající až do 5. století př. n. l. byly nalezeny v malbách na kamenech zpěváků s nástroji. (Známý je portrét "Pani" držící nástroj podobný flétně).{{cite book|last=Kruta|first=Beniamin|title=Vendi i polifonise shqiptare ne polifonike ballkanike|year=1990|publisher=Kultura Popullore|pages=13–14}} [839] => [840] => Legendou kosovské pop music je [[Nexhmije Pagarusha]]. Také současní hudební umělci [[Rita Ora]], [[Dua Lipa]] a [[Era Istrefi]] jsou albánského původu a díky své hudbě dosáhli mezinárodního uznání.{{cite web|title=Rita Ora|website=[[The Hollywood Reporter]]|url=https://www.hollywoodreporter.com/earshot/rita-ora-single-party-and-bullshit-jay-z-roc-nation-294871|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20120501101740/http://www.hollywoodreporter.com/earshot/rita-ora-single-party-and-bullshit-jay-z-roc-nation-294871|archive-date=1 May 2012}} Jedním z široce uznávaných hudebníků z [[Prizren]]u je kytarista [[Petrit Çeku]], držitel několika mezinárodních cen.{{cite journal|title=Catalogue of the 3rd edition of Dam Festival}} [841] => [842] => Srbská hudba z Kosova představuje směs tradiční hudby, která je součástí širší balkánské tradice, s vlastním osobitým zvukem a různými západními a tureckými vlivy{{cite book|last=Warrander|first=Gail|title=Kosovo|year=2011|publisher=Bradt Guides|isbn=9781841623313|page=41|url=https://books.google.com/books?id=uSaH1bKAb8QC&q=serbian%20music%20kosovo&pg=PA41|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170817203252/https://books.google.rs/books?id=uSaH1bKAb8QC&pg=PA41#v=onepage&q=serbian%20music%20kosovo|archive-date=17 August 2017}}. Srbské písně z Kosova byly inspirací pro 12. písňový věnec skladatele [[Stevan Mokranjac|Stevana Mokranjace]]. Ve většině srbské hudby z Kosova převládala církevní hudba s vlastním podílem zpívané epické poezie, v Kosovu se používá také srbský národní nástroj gusle.{{cite book|last=Biddle|first=Ian|title=Music National Identity and the Politics of Location: Between the Global and the Local|year=2013|publisher=Ashgate Publishing, Ltd.|isbn=9781409493778|url=https://books.google.com/books?id=C_oM5LheoEAC|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170817203150/https://books.google.rs/books?id=C_oM5LheoEAC|archive-date=17 August 2017}} [843] => [844] => Viktorija je jedinou umělkyní z [[Socialistická autonomní oblast Kosovo|Kosova]], která v roce 1982 reprezentovala Jugoslávii v písňové soutěži [[Eurovision Song Contest|Eurovize]] jako členka skupiny Aska. Zpěvačka Rona Nishliu skončila na pátém místě v soutěži Eurovize 2012, zatímco [[Lindita Halimiová|Lindita]] reprezentovala Albánii v roce [[Eurovision Song Contest 2017|2017]]. Několik srbských zpěváků z Kosova se také zúčastnilo srbského národního výběru pro soutěž Eurovision Song Contest. [[Nevena Božović]] reprezentovala Srbsko v soutěži Junior Eurovision Song Contest a dvakrát v soutěži Eurovision Song Contest, poprvé jako členka skupiny [[Moje 3]] v roce [[Eurovision Song Contest 2013|2013]] a jako sólistka v roce [[Eurovision Song Contest 2019|2019]]. [845] => [846] => === Kinematografie === [847] => [[Soubor:Odissea_Bekim_Fehmiu.jpg|náhled|[[Bekim Fehmiu]] byl prvním východoevropským hercem, který si během studené války zahrál v Hollywoodu.]] [848] => Filmový průmysl v Kosovu se datuje od 70. let 20. století. V roce 1969 kosovský parlament zřídil státní instituci Kosovafilm, která se zabývala výrobou, distribucí a promítáním filmů. Jejím prvním ředitelem byl herec Abdurrahman Shala, po něm následoval spisovatel a známý básník Azem Shkreli, pod jehož vedením vznikly nejúspěšnější filmy. Dalšími řediteli Kosovafilmu byli Xhevar Qorraj, Ekrem Kryeziu a Gani Mehmetaj. Po produkci sedmnácti celovečerních filmů, mnoha krátkých filmů a dokumentů byla instituce v roce 1990 převzata srbskými úřady a rozpuštěna. Kosovafilm byl obnoven po odtržení od [[Srbsko a Černá Hora|bývalé Jugoslávie]] v červnu 1999 a od té doby se snaží oživit filmový průmysl v Kosovu. [849] => [[Soubor:Kino-Kalaja.jpg|vlevo|náhled|Dokufest v [[Prizren]]u]] [850] => Mezinárodní festival dokumentárních a krátkých filmů je největší filmovou událostí v Kosovu. Festival se koná v srpnu v Prizrenu a přitahuje řadu mezinárodních i regionálních umělců. Na tomto každoročně pořádaném festivalu se filmy promítají dvakrát denně ve třech kinech pod širým nebem a ve dvou běžných kinech. Kromě filmů je festival známý také živými večery po promítání. V rámci festivalu se konají různé akce: workshopy, výstavy DokuPhoto, festivalové kempování, koncerty, které dohromady proměňují město v okouzlující místo k pobytu. V roce 2010 byl Dokufest zvolen jedním z 25 nejlepších mezinárodních festivalů dokumentárních filmů.{{Cite web|url=https://dokufest.com/2012/|archive-url=https://web.archive.org/web/20160820055759/http://www.dokufest.com/2012/?cid=2,34|url-status=dead|title=Home – DOKUFEST 2013|archive-date=20 August 2016|website=dokufest.com}} [851] => [852] => Mezi mezinárodní herce albánského původu z Kosova patří Arta Dobroshi, James Biberi, Faruk Begolli a [[Bekim Fehmiu]]. ''Mezinárodní filmový festival v Prištině'' je největší filmový festival, který se každoročně koná v kosovské Prištině a na kterém se promítá významná mezinárodní filmová produkce z balkánského regionu i mimo něj a upozorňuje na kosovský filmový průmysl. [853] => [854] => Film Shok byl nominován na [[Oscar]]a za nejlepší krátký hraný film v roce 2016,{{cite web|title=Oscars 2016 Nominations: Complete List of Nominees|url=http://www.eonline.com/news/730249/oscars-2016-nominations-complete-list-of-nominees|website=[[E! Online]]|date=14 January 2016|access-date=14 January 2016|first=Zach|last=Johnson|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160115113854/http://www.eonline.com/news/730249/oscars-2016-nominations-complete-list-of-nominees|archive-date=15 January 2016}} scénář a režii napsal na Oscara nominovaný režisér Jamie Donoughue na základě skutečných událostí během kosovské války. [855] => [856] => == Odkazy == [857] => === Reference === [858] => {{překlad|en|Kosovo|1186605047}} [859] => [860] => {{Citace elektronického periodika [861] => | příjmení = [862] => | jméno = [863] => | titul = Geoba.se: Gazetteer - Kosovo - 2018 - Statistics and Rankings [864] => | periodikum = www.geoba.se [865] => | vydavatel = [866] => | url = http://www.geoba.se/country.php?cc=XK&year=2018 [867] => | datum vydání = [868] => | jazyk = en [869] => | datum přístupu = 2018-10-31 [870] => }} [871] => Schabnel, Albrecht; Thakur (ed), Ramesh (ed). ''Kosovo and the Challenge of Humanitarian Intervention: Selective Indignation, Collective Action, and International Citizenship'', New York: The United Nations University, 2001. p. 20. [872] => {{Cite news |url=http://www.olympic.org/news/127th-ioc-session-comes-to-close-in-monaco/242155 |title=127th IOC Session comes to close in Monaco |date=9 December 2014 |work=olympic.org |access-date=9 December 2014 |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20150104235120/http://www.olympic.org/news/127th-ioc-session-comes-to-close-in-monaco/242155 |archive-date=4 January 2015}} [873] => [874] => [875] => === Literatura === [876] => * {{Citace monografie | příjmení = Dienstbier | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Dienstbier starší| titul = Daň z krve | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2002 | isbn = 80-7106-585-4 | kapitola = | strany = | jazyk = česky}} [877] => * {{Citace monografie | příjmení = Štěpánek | jméno = Václav| odkaz na autora = Václav Štěpánek (historik)| titul = Jugoslávie – Srbsko –Kósovo. Kosovská otázka ve 20. století| vydavatel = Masarykova univerzita | místo = Brno | rok = 2011 | isbn = 978-80-210-5476-9 | kapitola = | strany = | jazyk = česky}} [878] => * VICKERS, Miranda. The Albanians: A Modern History. Londýn, 1995, ib Tauris, {{ISBN|1-85043-749-1}} [879] => * HRADEČNÝ, Pavel. Dějiny Albánie (vybrané kapitoly). Praha, 2008, Lidové Noviny. {{ISBN|80-7106-939-6}} [880] => * {{Citace monografie | příjmení = Girgle | jméno = Patrik | odkaz na autora = | titul = Kosovo | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2006 | isbn = 80-7277-330-5 | kapitola = | strany = | jazyk = česky}} [881] => * {{Citace monografie | příjmení = Dvořák | jméno = Martin | odkaz na autora = | titul = Kosovo na vlastní kůži | vydavatel = Studio No-Ban | místo = | rok = 2000 | isbn = 80-238-6538-2 | kapitola = | strany = | jazyk = česky}} [882] => * {{Citace monografie | příjmení = Achterhuis | jméno = Hans | odkaz na autora = | titul = Politika dobrých úmyslů | vydavatel = Barrister & Principal | místo = Brno | rok = 2002 | isbn = 80-85947-78-1 | kapitola = | strany = | jazyk = česky}} [883] => * {{Citace monografie | příjmení = Ignatieff | jméno = Michael | odkaz na autora = | titul = Virtuální válka | vydavatel = Themis | místo = Praha | rok = 2001 | isbn = 80-7312-001-1 | kapitola = | strany = | jazyk = česky}} [884] => * ''Савременици о Косову и Метохији 1852–1912'', избор, предговор и објашњења Душан Т. Батаковић, Београд : Српска књижевна задруга, 1988. {{ISBN|86-379-0083-6}} [885] => * Dušan T. Bataković, ''The Kosovo Chronicles'', Plato Books, Belgrade 1992. [886] => * R. Petrović, M. Blagojević, ''The Migration of the Serbs and Montenegrins from Kosovo and Metohija'', SASA, Belgrade 1992, [887] => * ''Kosovo. La spirale de la haine'', L'Age d'Homme, Lausanne 1998. [888] => * ''Kosovo-Kosova. Confrontation or Coexistence'', Nijmegen: University of Nijmegen & Political Cultural Centre 042 1996. [889] => * ''Kosovo. Avoiding Another Balkan War'',[[Thanos Veremis]] & Evangelos Kofos, (eds.), Athens:Eliamep & University of Athens, 1998. [890] => * ''Kosovo. Contending Voices on Balkan Interventions'', William Joseph Buckley, ed.,William B. Eerdmans, Grand Rapids, Michigan & Cambridge U. K 2000 [891] => * ''Kosovo and Metohija. Living in the Enclave'', D. T. Bataković (ed.), Institute for Balkan Studies, Belgrade 2007, 314 p. {{ISBN|978-86-7179-052-9}} [892] => * Jean-Arnault Dérens, ''Kosovo. Année zéro'', préface de Marek Antoni Nowick,i Paris: Paris-Méditerranée, 2004. [893] => * [[Dušan T. Bataković]], ''Kosovo. Un conflit sans fin?'' Lausanne: L'Age d'Homme 2008. 322 p. {{ISBN|978-2-8251-3875-5}} [894] => * [[Dušan T. Bataković]], ''Serbia's Kosovo Drama. A Historical Perspective'', Belgrade: Čigoja Štampa, 2012, 369 p. {{ISBN|978-86-7558-903-7}} [895] => * PELIKÁN, JAN: Novými cestami. Kosovo v letech 1958–1969. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2014. {{ISBN|978-80-7308-508-7}} [896] => *{{Citace monografie [897] => | příjmení = Jelen [898] => | jméno = Libor [899] => | titul = Konfliktní regiony světa: Evropa [900] => | vydání = 1 [901] => | vydavatel = Nakladatelství České geografické společnosti [902] => | místo = Praha [903] => | rok vydání = 2021 [904] => | počet stran = 128 [905] => | strany = 75–78 [906] => | isbn = 978-80-87476-06-2 [907] => }} [908] => [909] => === Související články === [910] => * [[Kosovo a Metochie]] [911] => * [[Právo národů na sebeurčení]] [912] => * [[Seznam států a mezinárodních organizací podle postoje k nezávislosti Kosova]] [913] => * [[Uloupené Kosovo]] [914] => * [[Bill Clinton]] [915] => * [[Madeleine Albrightová]] [916] => [917] => === Externí odkazy === [918] => * {{Commonscat|Kosovo}} [919] => * {{Wikislovník|heslo=Kosovo}} [920] => * {{Wikicitáty|téma=Kosovo}} [921] => * {{Wikizprávy|kategorie=Kosovo}} [922] => * {{NK ČR|ge129640}} [923] => * {{sq}} {{sr}} {{en}} [http://www.assembly-kosova.org/?krye=home&lang=al Stránky Shromáždění republiky Kosovo] [924] => * {{en}} [http://www.kosovo.net/ Kosovo – pohled očima Srbů, kteří zde žijí] [925] => * [http://www.hrw.org/reports/2001/kosovo/ Zpráva lidskoprávní organizace Human Rights Watch týkající se válečných zločinů v Kosovské válce] [926] => * {{Citace elektronické monografie [927] => | titul = Kosovo (2011) [928] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ECSE/Kosovo.pdf [929] => | datum přístupu = 2011-08-21 [930] => | vydavatel = [[Freedom House]] [931] => | jazyk = anglicky [932] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110520224129/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ECSE/Kosovo.pdf [933] => | datum archivace = 2011-05-20 [934] => | nedostupné = ano [935] => }} [936] => * {{Citace elektronické monografie [937] => | korporace = Bertelsmann Stiftung [938] => | titul = BTI 2010 — Kosovo Country Report [939] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ECSE/Kosovo.pdf [940] => | datum vydání = 2009 [941] => | datum přístupu = 2011-08-21 [942] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftung [943] => | místo = Gütersloh [944] => | jazyk = anglicky [945] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110520224129/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ECSE/Kosovo.pdf [946] => | datum archivace = 2011-05-20 [947] => | nedostupné = ano [948] => }} [949] => * {{Citace elektronické monografie [950] => | korporace = Bureau of European and Eurasian Affairs [951] => | titul = Background Note: Kosovo [952] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/100931.htm [953] => | datum vydání = 2011-04-11 [954] => | datum přístupu = 2011-08-21 [955] => | vydavatel = U.S. Department of State [956] => | jazyk = anglicky [957] => }} [958] => * {{Citace elektronické monografie [959] => | korporace = CIA [960] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [961] => | titul = The World Factbook - Kosovo [962] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/kv.html [963] => | datum aktualizace = 2011-08-16 [964] => | datum přístupu = 2011-08-21 [965] => | jazyk = anglicky [966] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181224211332/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/kv.html [967] => | datum archivace = 2018-12-24 [968] => | nedostupné = ano [969] => }} [970] => * {{Citace elektronické monografie [971] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Prištině [972] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Kosovo [973] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/kosovo-2011-02-19.pdf [974] => | datum vydání = 2011-02-19 [975] => | datum přístupu = 2011-08-21 [976] => | vydavatel = Businessinfo.cz [977] => | jazyk = česky [978] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20111030200722/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/kosovo-2011-02-19.pdf [979] => | datum archivace = 2011-10-30 [980] => | nedostupné = ano [981] => }} [982] => * {{Citace elektronické monografie [983] => | příjmení = Allcock [984] => | jméno = John B [985] => | spoluautoři = a kol. [986] => | titul = Kosovo [987] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/322726/Kosovo [988] => | datum přístupu = 2011-08-21 [989] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [990] => | jazyk = anglicky [991] => }} [992] => [993] => {{Kosovo}} [994] => {{Státy s částečným mezinárodním uznáním}} [995] => {{Evropa}} [996] => [997] => {{Autoritní data}} [998] => {{Portály|Balkán|Kosovo}} [999] => [1000] => [[Kategorie:Kosovo| ]] [1001] => [[Kategorie:Státy Evropy]] [1002] => [[Kategorie:Vnitrozemské státy]] [1003] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 2008]] [1004] => [[Kategorie:Státy s žádným nebo částečným mezinárodním uznáním]] [1005] => [[Kategorie:Sporná území]] [1006] => [[Kategorie:Jihovýchodoevropské státy]] [1007] => [[Kategorie:Balkánské státy]] [1008] => [[Kategorie:Republiky]] [] => )
good wiki

Kosovo

Kosovo , plným názvem Kosovská republika, je částečně uznaný stát v jihovýchodní Evropě. Je vnitrozemským státem ležícím ve středu Balkánu, na severu a východě sousedí se Srbskem, na jihovýchodě se Severní Makedonií, na jihozápadě s Albánií a na západě s Černou Horou.

More about us

About

Jeho zeměpisná poloha a kulturní kaleidoskop dělají z Kosova zajímavé místo pro návštěvníky i studium. Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008, což představuje důležitý krok v jeho politickém vývoji. Tento krok byl zasazen do širšího kontextu regionálních změn a usilování o mír a stabilitu na Balkáně. Nezávislost Kosova byla uznána více než 100 zeměmi, včetně většiny států Evropské unie a USA, což ukazuje na jeho rostoucí místo na mezinárodní scéně. Kultura Kosova je fascinujícím spojením různých tradic, které odráží vlivy jak východní, tak západní civilizace. Země je domovem mnoha etnických skupin a jazyků, což přispívá k její jedinečné identitě. V Kosovu se konají různé kulturní akce, festivaly a výstavy, které oslavují místní umění, hudbu a gastronomie, a tím podporují dialog mezi různými komunitami. Kosovo má také bohaté přírodní zdroje a malebné krajiny, včetně pohoří, řek a historických míst, které lákají turisty a odborníky na ekologii. V posledních letech se rozvíjí turistický sektor, který nabízí návštěvníkům možnost objevovat jak přírodní krásy, tak kulturní dědictví země. Občané Kosova patří mezi odolné a pohostinné lidi, kteří jsou hrdí na svou identitu a tradice. Úsilí o vybudování silné a prosperující společnosti zahrnuje vzdělávání, ekonomický rozvoj a zlepšování životních podmínek. Mezinárodní spolupráce hraje klíčovou roli v podpoře Kosova na jeho cestě k dalšímu rozvoji a integraci do evropských struktur. Celkově lze říci, že Kosovo je zemí plnou naděje a dynamiky, která i přes své výzvy hledá cesty k lepšímu zítřku. Tato atmosféra optimismu je podpořena angažovaným přístupem místních lidí k výstavbě silnější a jednotné společnosti.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Balkán','Priština','Srbsko','Prizren','Srbové','Kosovští Albánci','Organizace spojených národů','Kosovská osvobozenecká armáda','Uroševac','Šar planina','The World Factbook','Severní Makedonie'

Balkán

Priština

Prizren

Srbové

Srbsko

Uroševac